Toto je HTML verze přílohy k vznesenému dotazu. 'Zpráva Nejvyššího státního zastupitelství o činnosti státního zastupitelství za rok 2015'.
 
 
 
 
NEJVYŠŠÍ STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ                             
 
 
 
 
 
 
 
 
Z P R Á V A 
o činnosti státního zastupitelství  
za rok 2015 
 
 
 
 
 
 
(textová část) 
 
 
V Brně dne 23. června 2016 
4 NZN 602/2016 
 
 

Seznam zkratek 
 
trestní zákon  
zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů 
trestní zákoník 
zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 
trestní řád 
 
zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění 
 
pozdějších předpisů  
zákon o státním  
zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších  
zastupitelství   
předpisů 
 
ZSM  
zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy 
 a 

soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon 
 o 
soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů 
zákon o TOPO 
zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení 
 proti 
nim, ve znění pozdějších předpisů 
ZMJS 
zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci v trestních 
věcech 
o. s. ř.   
 
zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších  
 
 
 
předpisů 
z. ř. s.               
zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních 
s. ř. s.   
 
zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů 
OZ  
 
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 
JŘSZ 
 
vyhláška č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení 
 
poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech 
 
prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů  
MS  
 
Ministerstvo spravedlnosti ČR 
NSZ  
 
Nejvyšší státní zastupitelství 
NS ČR 
 
Nejvyšší soud  
NSS    
 
Nejvyšší správní soud 
VSZ  
 
Vrchní státní zastupitelství 
VS  
 
Vrchní soud 
KS  
 
Krajský soud 
KSZ  
 
Krajské státní zastupitelství 
MSZ  
Městské státní zastupitelství (Městské státní zastupitelství v Praze, 
 na 
úrovni krajského státního zastupitelství) 
OSZ                 
Okresní státní zastupitelství 
ObSZ  
Obvodní státní zastupitelství (v obvodu Městského státního 
 
zastupitelství v Praze) 

 

ÚVOD - SHRNUTÍ                                                                                                                                  6 
II. POZNATKY K VÝKONU PŮSOBNOSTI STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ 
 
        V TRESTNÍ OBLASTI V ROCE 2015                                                                                  11 
1. Základní trendy vývoje kriminality                                                                                                                             11 
a) Celkový vývoj kriminality (tab. II/1a až II/1g, grafy II/1h až II/1l)                                                                      11 
b) Odklony (tab. II/1b, II/1c a III/8)                                                                                                                                14 
c) Návrhy na schválení dohody o vině a trestu (tab. II/1b, II/1c, II/1e, výkaz II/1g, grafy II/1i a II/1j, tabulky 
II/2, II/3, II/4f, II/10)                                                                                                                                            15 
d) K aplikaci zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (tabulka 
II/1e, II/1f)                                                                                                                                                                           16 
e) Nové jevy v kriminalitě                                                                                                                                                16 
f) Vybrané hospodářské, majetkové a další trestné činy včetně trestných činů spojených s korupcí (tab. II/2  
a II/10)                                                                                                                                                                                  17 
g) Vybrané trestné činy proti životu a zdraví, svobodě a lidské důstojnosti (tab. II/3, II/3a, II/10)                     19 
h) Trestné činy spáchané z rasových, národnostních a jiných nenávistných pohnutek (tab. II/5, II/5a)            20 
i) Drogová kriminalita (tab. II/7, II/10)                                                                                                                          21 
j) Trestné činy v dopravě (tab. II/7a, II/10)                                                                                                                    23 
k) Trestné činy proti životnímu prostředí (tab. II/9, II/9a)                                                                                          25 
l) Činy jinak trestné spáchané dětmi mladšími 15 let, provinění páchaná mladistvými (tab. II/4a, II/4b, II/4c, 
II/4d)                                                                                                                                                                                     26 
(1) Mladiství [tab. II/4a, II/4b, II/4c a II/4d]                                                                                                             26 
(2) Děti mladší než 15 let (nedospělci) [tab. II/4a]                                                                                                  27 
(3) Trestná činnost namířená proti mládeži (tab. II/4f, II/10)                                                                                27 
m) Trestná činnost cizích státních příslušníků (tab. II/6)                                                                                            28 
n) Trestná činnost příslušníků Policie ČR, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Vojenské policie  
a zpravodajských služeb (tab. II/8a, II/8b, II/8d)                                                                                                          30 
III. ČINNOST STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ V TRESTNÍM PROCESU PŘED    
        ZAHÁJENÍM TRESTNÍHO STÍHÁNÍ, V PŘÍPRAVNÉM ŘÍZENÍ A V 

 
        TRESTNÍM ŘÍZENÍ SOUDNÍM AŽ DO PRAVOMOCNÉHO SKONČENÍ 
 
        TRESTNÍHO STÍHÁNÍ V ROCE 2015                                                                                 31 
1. Postup státních zástupců v přípravném řízení                                                                                               31 
a) Poznatky k aplikaci zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů                                                            31 
b) Prověřování, vyšetřování a zkrácené přípravné řízení                                                                                    31 
c) Délka přípravného řízení (tab. III/2a, III/2b, III/2c)                                                                                                 32 
d) Vazební řízení (tab. III/3a, III/3b, III/3c)                                                                                                                  35 
e) Poznatky k návrhům na vzetí obviněných do vazby a rozhodování soudu o nich, jakož i o dalších 
rozhodnutích soudců a soudů o vazbě (tab. III/3d, III/3e)                                                                                           35 
f) Poznatky k ostatním návrhům a rozhodování soudu v přípravném řízení a k účasti soudců na úkonech 
prověřování (§ 158a trestního řádu) [tab. III/3f a III/3g]                                                                                    36 
2. Postup státních zástupců ve stadiu projednání trestní věci v řízení před soudem                                          36 
a) Obecné poznatky [tab. III/9a, III/9b, III/9c, III/9d, III/9e]                                                                                     36 
b) Vrácení věci k došetření státnímu zástupci (tab. III/7a, III/7b)                                                                             37 
c) Pravomocně zproštěné věci (tab. III/9a, III/9b)                                                                                                        37 
3. Dohled                                                                                                                                                                                  38 

 

IV. POZNATKY Z PŮSOBNOSTI NEJVYŠŠÍHO STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ  38 
1. Trestní působnost                                                                                                                                                             38 
a) Trestní řízení (tab. IV/1a, přehledy IV/1b, IV/1c)                                                                                                   38 
b) Přezkumná agenda (tab. IV/2a, IV/2b, IV/3b, IV/3d, IV/4a až IV/4d, IV/5)                                                 39 
aa) Dovolání (tab. IV/2a, IV/2b)                                                                                                                                 39 
bb) Vyřizování podnětů ke stížnostem pro porušení zákona (tab. IV/3b, IV/3d, IV/4a až IV/4d, IV/5)        41 
cc) Přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a příkazu  
k zjištění údajů o telekomunikačním provozu                                                                                                          41 
c) Věci závažné hospodářské a finanční kriminality (tab. IV/7)                                                                                41 
d) Mezinárodní justiční spolupráce (tab. IV/6)                                                                                                   42 
2. Mimotrestní působnost                                                                                                                                                   43 
a) Návrhy podle § 66 odst. 2 soudního řádu správního (přehled V/1c)                                                                    43 
b) Vstupová činnost podle § 51 zákona č. 91/2012 Sb., zákona o mezinárodním právu soukromém  
(tab. V/1a)                                                                                                                                                                       43 
c) Vstupová činnost ve věcech konkurzů a vyrovnání                                                                                        44 
d) Dozor nad zachováváním právních předpisů v místech výkonu omezení osobní svobody                              44 
e) Metodické aktivity                                                                                                                                                         44 
3. Zahraniční vztahy Nejvyššího státního zastupitelství                                                                                             44 
4. Ostatní agenda NSZ                                                                                                                                          45 
a) Zvláštní zprávy                                                                                                                                                               45 
b) Pokyny obecné povahy (§ 12 odst. 1 zákona o státním zastupitelství; tab. IV/8)                                              45 
c) Stanoviska ke sjednocení výkladu zákonů a jiných právních předpisů (12 odst. 2 zákona o státním 
zastupitelství; tab. IV/9)                                                                                                                                                    45 
d) Podněty předsedovi Nejvyššího soudu ČR k zaujetí sjednocujícího stanoviska (§ 12 odst. 4 zákona  
o státním zastupitelství)                                                                                                                                                     46 
e) Přijímání podání u Nejvyššího státního zastupitelství                                                                                             46 
f) Vyřizování stížností na chování a na průtahy                                                                                                            47 
g) Kárná řízení se státními zástupci v roce 2015                                                                                                47 
h) Národní korespondenti                                                                                                                                                 47 
V. NETRESTNÍ PŮSOBNOST STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ A VÝKON DOZORU  
     NAD DODRŽOVÁNÍM PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V MÍSTECH ZÁKONNÉHO  
     OMEZENÍ OSOBNÍ SVOBODY
                                                                                                48 
1. Vstupová a návrhová činnost okresních státních zastupitelství (tab. V/1a, V/2a)                                          48 
2. Vstupová a návrhová činnost krajských státních zastupitelství (tab. V/2b, V/1b)                                         49 
3. Výkon dozoru nad dodržováním právních předpisů v místech zákonného omezení osobní svobody      
    (tab. V/4a až V/4d)                                                                                                                                                            49
 
a) Dozor nad místy, kde je vykonávána ochranná a ústavní výchova (tab. V/4c)                                                   49 
b) Dozor nad věznicemi, v nichž je vykonávána vazba (tab. V/4a)                                                                    49 
c) Dozor nad věznicemi, v nichž se vykonává trest odnětí svobody (tab. V/4b)                                                     50 
d) Dozor nad ústavy, v nichž se vykonává ochranné opatření zabezpečovací detence (tab. V/4d)                    50 
 
 

 

VI.  PODMÍNKY PRO VÝKON PŮSOBNOSTI STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ 
 
         V ROCE 2015                                                                                                                                50 
1. Novelizace právních předpisů                                                                                                                          50 
2. Personální a materiální zajištění výkonu působnosti                                                                                              51 
a) Personální zajištění výkonu působnosti (tab. VI/1, tab. VI/2a, VI/2b odboru justičního Ministerstva 
spravedlnosti)                                                                                                                                                      51 
b) Materiální zajištění výkonu                                                                                                                                         52 
  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

Úvod - shrnutí 
 
Zpráva o činnosti státního zastupitelství za rok 2015  byla vypracována –  stejně jako 
v předchozích letech –  na základě poznatků z výkonu působnosti Nejvyššího státního 
zastupitelství i podkladových zpráv od vrchních a krajských státních zastupitelství 
a statistických údajů Ministerstva spravedlnosti v informačním systému CSLAV DW. 
I nadále se zpráva člení na část textovou a část grafickou a tabulkovou. Statistická data jsou 
obsažena v tabulkové části, která stále ještě vychází z právních kvalifikací trestných činů 
podle trestního zákona č. 140/1961 Sb.,1  do textu jsou statistické údaje převzaty jen 
v nezbytném rozsahu (zpravidla jen v podobě dalšího zpracování nad rámec dat v tabulkách)  
a na jednotlivé tabulky text zprávy na příslušných místech odkazuje. 
V roce 2015 se na úseku trestním projevila  tendence předcházejících let (rok 2013 
byl v tomto směru výjimkou) spočívající ve výrazném poklesu počtu stíhaných osob  
a osob, vůči nimž bylo konáno zkrácené přípravné řízení.
  Ještě daleko více než 
v předchozím období platí závěr, že z hlediska dlouhodobého vývoje evidovaná kriminalita 
postupně klesá, což spolehlivě dokumentují i údaje policejní statistiky, u níž se lze setkat  
se stejnými tendencemi.  Důvody tohoto poklesu nejsou zcela zřejmé, patrně půjde o souběh 
několika příčin, přičemž jen stěží lze přijmout závěr, že se jedná o objektivní pokles 
kriminality.2 
K základním údajům vztahujícím se k vedeným trestním řízením za rok 2015 lze 
uvést, že celkem bylo v tomto roce sepsáno 255 572  záznamů o zahájení úkonů trestního 
řízení proti fyzické osobě a 650  záznamů o zahájení úkonů trestního řízení proti právnické 
osobě. V rámci vedených trestních řízení pak bylo vůči 91 582 fyzickým osobám a vůči 227 
právnickým osobám zahájeno trestní stíhání nebo jim bylo sděleno podezření ve zkráceném 
přípravném řízení. I když převažující formou přípravného řízení zůstává zkrácené přípravné 
řízení, této formy přípravného řízení bylo v roce 2015 použito vůči podstatně nižšímu počtu 
osob než v předchozích letech, a to 52,1 % (v roce 2014 to bylo 63,9 %) z celkového počtu 
všech osob. Na základě výsledků přípravného řízení pak byla na 84 327  fyzických osob  
a na 192  právnických osob podána obžaloba nebo návrh na potrestání a na dalších 113 
fyzických osob (ani na jednu právnickou osobu) byl podán návrh na schválení dohody o vině 
a trestu (celkem tedy bylo za rok 2015 postaveno před soud 84 440  fyzických osob a 192 
právnických osob). Z osob postavených před  soud pak na úrovni okresních státních 
zastupitelství bylo zproštěno obžaloby [bez důvodu zproštění podle § 226 písm. e) trestního 
řádu]  5,04 %  osob, na úrovni krajských státních  zastupitelství  10,08 %  osob a na úrovni 
vrchních státních zastupitelství 17,57 % osob, což souhrnně pro okresní, krajská a vrchní 
státní zastupitelství činí v průměru 5,72 %. 
                                                           
1 Statistická část této zprávy o činnosti se nadále musí vyrovnávat se souběhem dvojí právní úpravy – aplikace 
trestního zákona z r. 1961, podle jehož ustanovení jsou nadále řešeny případy trestných činů spáchaných  
před 1. 1. 2010, pokud se neposoudí podle  nového trestního zákoníku vzhledem k zásadě o časové působnosti 
(§ 2 trestního zákoníku), a aplikace trestního zákoníku na jednání spáchané po datu jeho účinnosti 
 
(po 1. lednu 2010). Tabulková část zprávy o činnosti proto obsahuje přehled paragrafů trestných činů podle 
kvalifikace uvedené v trestním zákoně z r. 1961, pod které byly – statisticky –  sloučeny i údaje o obdobných 
trestných činech kvalifikovaných již podle trestního zákoníku. Je tomu tak i přesto, že v roce 2015 již naprosto 
jednoznačně převládla aplikace nového trestního zákoníku. Součástí tabulkové části je proto i stručný přehled 
právních kvalifikací podle obou předpisů ve vzájemném srovnání – tzv. převodník.  
2  Jak se naznačuje níže, příčiny tohoto poklesu kriminality tkví zejména v zásadní  změně povahy kriminality, 
poklesu majetkové trestné činnosti a přesunu k sofistikovanějším formám trestné činnosti. Analýzou vývoje 
trendů kriminality se každoročně zabývá Institut pro kriminologii a sociální prevenci; pro zpracování této studie 
bude podkladem nepochybně i tato zpráva o činnosti. 

 

Z tohoto  úvodu plyne, že stále ještě poměrně značná část kriminality je řešena 
v jednodušší formě řízení (ve zkráceném přípravném řízení, na něž navazuje zjednodušené 
řízení před samosoudcem završené zpravidla vydáním trestního příkazu). Stanovisko trestního 
kolegia NS ČR ze dne 25. září 2014 sp. zn. Tpjn 303/2014 (č. 52/2014 Sb. rozh. tr.) se v roce 
2015  poměrně výrazně projevilo na poklesu podílu počtu případů řešených v této 
zjednodušené formě přípravného řízení; to se odrazilo i v tom, že počet věcí, v nichž byl 
pravomocně soudem odmítnut návrh na potrestání, činil v roce 2015 již 149, tj. o plných 73 
věcí více než v roce 2014 a o 113 věcí více než v roce 2013, (jedná se o nejvyšší absolutní 
hodnotu tohoto ukazatele 
za celé sledované období od roku 2002, tj. od zavedení 
zmiňovaného institutu novelou trestního řádu č. 265/2001 Sb.).   
Výše uváděné tendence se promítly i do uplatňování odklonů v přípravném řízení. 
V roce 2015 byly odklony v podobě podmíněného zastavení trestního stíhání využívány 
častěji než podmíněné odložení podání návrhu na potrestání ve zkráceném přípravném řízení. 
Odklony stále vykazují tendenci ke stagnaci, jejich podíl v roce 2015 nevýrazně klesl. Nově 
zaváděný institut dohody o vině a trestu se prosazuje zatím jen velice omezeně,  což plně 
platilo i v roce 2015. Problematické je příliš komplikované pojetí tohoto institutu a nemožnost 
jeho aplikace  ve věcech všech trestných činů (zvlášť závažných zločinů). 
Význam nového zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob  
a řízení proti nim, z pohledu  statisticky vykázaných osob, proti nimž bylo vedeno trestní 
stíhání (popř. byly obžalovány), vzrostl. Nejedná se o vyšší počty, lze však mít za to, že tato 
právní úprava, byť aplikovaná s některými přetrvávajícími obtížemi, na které poukazuje 
samostatná zvláštní zpráva3  (problém právnických osob, tzv. „prázdných schránek“), již 
získala své pevné místo v právním řádu. Zejména v oblasti  postihu  hospodářské, majetkové  
a finanční kriminality a korupce je význam této úpravy naprosto nezastupitelný. Otázkou je, 
v jaké míře se do aplikace zmiňovaného institutu promítne novela zákona č. 418/2011 Sb. již 
schválená Poslaneckou sněmovnou (tisk 305 Poslanecké sněmovny). 
Pokud jde o strukturu kriminality, v roce 2015 doznala některých, a to poměrně 
zásadních změn. I když stále převažuje majetková trestná činnost,  podíl těchto trestných 
činů, zejména trestného činu krádeže, se poměrně výrazně snížil. Právě v této oblasti 
kriminality je třeba hledat podstatné příčiny poklesu kriminality, který se  především 
týká majetkové trestné činnosti, případů krádeží prostých, krádeží vloupáním. Tendenci 
k poklesu však vykazují i další trestné činy majetkového charakteru; pokles se týká i 
trestných činů úvěrového podvodu a dále např. i loupeží nebo trestných činů zanedbání 
povinné výživy.
   
násilné trestné činnosti se projevuje stagnace, byť se stále setkáváme s agresivitou 
a brutalitou  pachatelů, této trestné činnosti se zúčastňují i mladiství a osoby mladší 15 let. 
U trestné  činnosti  páchané  těmito osobami (resp. činů jinak trestných, jichž se dopouštějí 
osoby mladší 15 let) se v roce 2015 opětovně projevil pokles, který odpovídá dlouhodobému 
trendu z předcházejících let.   
U  hospodářské trestné činnosti lze za znepokojivé označit především to, že postih 
daňové kriminality je stále komplikovanější a klade vyšší nároky jak na zlepšení vzájemné 
komunikace mezi orgány činnými v trestním řízení a orgány daňové správy, tak 
 
i na odbornost orgánů činných v trestním řízení.  
                                                           
3  Zvláštní zpráva o poznatcích z aplikace zákona č. 418/2011 Sb., o trestní  odpovědnosti právnických osob  
a řízení proti nim, ze dne 17. 12. 2014 sp. zn. 7 NZN 604/2014. 

 

V oblasti trestné  činnosti korupčního charakteru  přetrvává stále nízká míra 
oznamování těchto deliktních jednání. Tato skutečnost má svůj původ v omezených zdrojích 
důkazů, stejně jako ve velké administrativní náročnosti při pátrání po bankovních účtech 
zainteresovaných osob, v neochotě svědků podat výpověď nebo v omezeném důkazním 
potenciálu odposlechů a sledování, jakkoliv se bez těchto forem technických prostředků nelze 
při odhalování tohoto typu kriminality obejít. Při prověřování se často nepodaří jednoznačně 
prokázat naplnění znaků korupčních trestných činů (§ 331 až § 333 trestního zákoníku) a věci 
jsou pak nejčastěji kvalifikovány jako trestné činy pletich při zadání veřejné zakázky a při 
veřejné soutěži podle § 257 trestního zákoníku, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, 
při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 trestního zákoníku nebo jako trestné činy 
úředních osob (§ 329 až 330 trestního zákoníku). Korupční trestná činnost bývá často  
ve svých závažných formách spojena s hospodářskou trestnou činností (nutno poukázat  
i na § 256, § 257 a § 258 trestního zákoníku, které obsahují speciální korupční skutkové 
podstaty trestných činů). Česká právní úprava neposkytuje stále dostatečnou ochranu tzv. 
whistleblowerů, příslušný návrh legislativní úpravy se již zpracovává. Opětovné zavedení 
úpravy účinné lítosti ve věcech korupčních trestných činů, byť se tak už stalo formou 
novelizace trestního řádu, tedy změnou úpravy procesní nikoliv hmotněprávní,  je nanejvýš 
žádoucí (srov. novelu č. 163/2016 Sb.). 
Za nový fenomén kriminality lze považovat nadále nejen podávání tzv. šikanózních 
insolvenčních návrhů vedených snahou poškodit dotčenou právnickou osobu, ale také stále 
četnější páchání trestné činnosti prostřednictvím internetu a kybernetických prostředků 
(napadení účtů prostřednictvím internetového bankovnictví, zneužívání informací 
 
ze sociálních sítí, podvodné e-shopy, pronásledování bývalých partnerů prostředky internetu, 
páchání trestných činů z nenávisti, sexuálně motivovaných trestných činů i trestných činů 
spojených s dětskou pornografií prostřednictvím internetu a sociálních sítí atd.). Zejména pak 
při využití elektronických komunikačních prostředků a technologií  může docházet 
 
ke způsobení škod velkému počtu poškozených osob; charakteristická je i relativní anonymita 
pachatelů. 
Lze tedy usuzovat, že povaha kriminality se aktuálně mění. Dochází k poklesu 
tradičních forem kriminality, tzv. pouliční kriminality. Páchání kriminality se přesunuje  
do „kyberprostoru“, posilují se sofistikované formy kriminality, což ostatně nalézá 
svého vyjádření i ve shora naznačených změnách vztahujících se k postihu daňové 
kriminality

Ohledně obchodování s lidmi, a to popřípadě i za účelem pracovního vykořisťování, 
je třeba uvést, že počet stíhaných i obžalovaných osob pro trestný čin obchodování s lidmi 
(§ 168 trestního zákoníku) i v roce 2015 zůstal nadále velice nízký. Příčiny tohoto stavu tkví 
zřejmě v tom, že míra oznamování těchto jednání je nízká a přetrvávají problémy 
s prokazováním této formy kriminality, je obtížné nalézt dostatečně věrohodné svědky 
i zajistit další potřebné důkazy. 
Četnost výskytu trestných činů spáchaných z  rasových, národnostních a jiných 
nenávistných pohnutek se neustále snižuje. Zjištěné poznatky svědčí stále o  velmi nízké 
míře oznamování případů spadajících do této oblasti kriminality  i o tom, že některé trestné 
činy se nedaří postihovat dostatečně efektivně a účinně.  V souvislosti s tzv. migrační vlnou  
se zaktivizovaly různé populistické subjekty, politická hnutí a iniciativy. Hlavním tématem 
těchto skupin bylo vymezování se vůči muslimům a migraci. Většina protestních hnutí vzešla 
z prostředí sociálních sítí na internetu. Po dosažení určitého stupně popularity začaly tyto 
skupiny přesouvat své aktivity na veřejnost. Také nárůst aktivit levicově extremistické scény 

 

se  odráží i v různých mobilizačních kampaních, kde byl rovněž zaznamenán vyšší počet  
tzv. přímých akcí, útoků směřujících zejména proti majetku.    
Drogová scéna  se sice zásadně nemění, počty stíhaných (i obžalovaných) osob však 
v roce 2015 znovu vzrostly na dosud nejvyšší úroveň od roku 1989. V oblasti aplikační praxe 
přetrvávala relativně stabilizované situace, pokud jde o dříve ne zcela jednotný výklad znaků 
drogových trestných činů, což má pochopitelně pozitivní vliv na jednotnost v činnosti 
jednotlivých stupňů soustavy státního zastupitelství. Jde zejména o meze rozsahů 
nedovoleného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy, konkrétně většího, 
značného a velkého rozsahu, kteréžto jednotlivé hranice se odvíjejí od výchozí hodnoty  
tzv. množství většího než malého. V aplikační praxi se rovněž projevily dopady stanoviska 
trestního kolegia NS ČR sp. zn. Tpjn 300/2014 k otázce právního posouzení pěstování rostlin 
konopí.  
Stejně jako v předchozím období je přitom nejpalčivější oblastí přeshraniční charakter 
drogové trestné činnosti, přičemž stěžejním problémem i nadále zůstává produkce 
metamfetaminu a jeho následný vývoz zejména do Německa a stále častěji i do Rakouska.  
Z oblasti trestné činnosti v dopravě, zvláště silniční, lze uvést, že dokazování trestné 
činnosti spojené s řízením motorového vozidla pod vlivem omamné a psychotropní látky 
podle § 274 trestního zákoníku  (odlišné od alkoholu) je nadále velmi komplikované  
a nákladné a požadavky na jeho rozsah (srov.  zejména  rozhodnutí  č. 23/2011 Sb. rozh. tr.) 
nepřihlížejí ke specifice ovlivnění řidiče drogou, která působí (na rozdíl od alkoholu) zcela 
individuálně, toto působení není přímo a jednoduše závislé jen na kvantitě či kvalitě užité 
omamné látky.  Byť byly přivítány závěry znaleckého posudku ústavu, a to Psychiatrické 
nemocnice Bohnice, ohledně stanovení konkrétní hranice metamfetaminu v krvi, při níž není 
průměrná osoba schopna bezpečně řídit motorové vozidlo, názory soudů v konkrétních 
věcech se na jeho aplikaci různí. Praxe orgánů činných v trestním řízení při dokumentování 
a dokazování naplnění znaků skutkové podstaty přečinu podle § 274 trestního  zákoníku, 
spáchaného řízením motorového vozidla pod vlivem drog, není jednotná, s ohledem na různá 
stanoviska soudů k otázce rozsahu dokazování stavu ovlivnění drogou a s tím spojeného 
závěru o tom, že osoba byla  ve stavu vylučujícím způsobilost k řízení motorového vozidla. 
Zatím  tak  nebylo možno dospět k poznatkům, jež by odůvodňovaly podání podnětu 
nejvyššího státního zástupce předsedovi Nejvyššího soudu podle § 12 odst. 4 zákona 
o státním zastupitelství.  
V zájmu zajištění bezpečnosti účastníků silničního provozu a efektivního postihu 
uvedeného jednání, tj. řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu, se do budoucna jeví 
žádoucí zpřísnění postihu za jednání spočívající v řízení motorových vozidel pod vlivem 
jiných návykových látek nežli alkoholu s tím, že způsob legislativního řešení by byl  
do budoucna vhodný od „nulové tolerance“ k těmto látkám za volantem a množství zjištěné 
látky jako hranice stanovená právním předpisem, by pouze vymezovala podmínky pro postih 
za přestupek a za trestný čin.   
Pokud jde o trestné činy organizování a umožnění nedovoleného překročení státní 
hranice podle § 340 trestního zákoníku, v období posledních let nedošlo k žádnému 
dramatickému vzestupu osob, proti nimž bylo vedeno trestní řízení; úroveň evidované 
kriminality ani zdaleka nedosahuje stavu z let 1998 až 2005. To však nic nemění  
na nebezpečnosti tohoto protiprávního jednání  a hrozeb s ním spojeným.  Fenomén  ilegální 
migrace
  se zatím na území České republiky nijak zásadně neprojevil, což však nelze  
do budoucna vyloučit. 

 

Pokud jde o aktuální problematiku trestního procesu a dozoru státního zástupce 
nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, jedná se tu také o poznatky k aplikaci 
zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, ve znění pozdějších předpisů
. Je možno 
upozornit zejména na značný rozsah poučovací povinnosti, což vede k zahlcení poškozeného 
–  oběti trestné činnosti, neboť  není schopen vstřebat všechny podstatné informace. Plnění 
povinností podle tohoto zákona rovněž vede k prodlužování délky vyšetřování a k nutnosti 
zvolit vhodnou taktiku vyšetřování s ohledem na naplnění účelu trestního řízení, který může 
být i zmařen (doručení opisu usnesení podle § 160 odst. 1 trestního řádu, pokud  
o ně poškozený požádá). 
Znovu se poukazuje na problémy spojené s personálním složením policejních orgánů  
a jejich odborností, což pak nalézá odraz v oblasti odborné úrovně policejních orgánů, u nichž 
se projevuje nedostatek schopností samostatně provádět prověřování, případně vyšetřování, 
neschopnost správně posuzovat právní kvalifikaci zjištěných skutečností, rozpoznávat 
jednotlivé fáze trestného činu z hlediska jeho dokonání a objevují se i potíže z hlediska 
zvoleného procesního postupu buď při odkládání věcí, nebo naopak zahajování trestního 
stíhání.  
Vzhledem k tomu, že podíl zkráceného přípravného řízení na přípravném řízení  
se výrazně snížil, promítlo se to do délky přípravného řízení i vyšetřování. Kromě zřejmého 
dopadu stanoviska trestního kolegia NS ČR č. 52/2014 Sb. rozh. tr. se poukazuje i na pokles 
bagatelní trestné činnosti a na druhé straně nárůst důkazně složitější a náročnější trestné 
činnosti. Dalším faktorem, jímž je prodlužována délka přípravného řízení, může být i aplikace 
citovaného zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů. Ukončení rozsáhlých věcí  
se vzhledem k nutnosti seznamování velkého množství poškozených s výsledky vyšetřování 
prodlužuje v řádu několika týdnů až měsíců. 
V souvislosti  s vyhodnocením navrhování a ukládání peněžitých trestů bylo možno 
učinit stejné závěry jako ve Zhodnocení praxe soudů v oblasti ukládání a výkonu vybraných 
trestních sankcí v letech 2010 a 2011 (č. 9/2014 Sb. rozh. tr.). Je zřejmé, že peněžité tresty 
nejsou navrhovány a ani ukládány v optimálním rozsahu. Věc byla opakovaně projednána 
s vrchními a krajskými státními zástupci a Nejvyšší státní zastupitelství požádalo  vedoucí 
státní zástupce  o provedení odpovídajících opatření.Východiskem  byl zejména písemný 
materiál vypracovaný ředitelem odboru závažné hospodářské a finanční kriminality NSZ 
„Majetkový postih pachatelů trestné činnosti související s ochranou finančních zájmů 
Evropské unie –  statistické přehledy uložených peněžitých trestů“ ze dne 16. 1. 2016 
sp. zn. 2 NZN 15/2016. Zároveň se do budoucna předpokládá i přijetí novely pokynu obecné 
povahy č. 8/2009, o trestním řízení. Nejvyšší státní zastupitelství považuje problematiku 
vztahující se k navrhování a ukládání peněžitých trestů i  jiných trestů postihujících majetek 
za zcela zásadní.  
Ohledně  dohledu, zejména tzv.  vnějšího, vykonávaného v soustavě státního 
zastupitelství, se konstatuje význam omezení nadměrně formalistických přístupů, na druhé 
straně však nepřichází v úvahu, aby výkon dohledu byl prováděn způsobem, kterým nemůže 
dojít k naplnění jeho smyslu a účelu, jímž je další zefektivnění výkonu působnosti státního 
zastupitelství i jednotlivých státních zástupců. 
V  mimotrestní působnosti  státní zastupitelství dosahují standardně výsledků 
přiměřených vytvořeným podmínkám (zejména personálním) a zdrojům poznatků. Státní 
zastupitelství zvládlo rekodifikaci soukromého práva  a výkon rozšířených působností 
stanovených v jednotlivých zákonech přijatých v této souvislosti, avšak nadále je nutno 
věnovat pozornost využívání celého spektra těchto působností, např. problematice domácího 
10 
 

násilí, či některých otázek týkajících se právnických osob a efektivity využívání těchto 
působností. Jinak zaměření mimotrestní působnosti státního zastupitelství se zásadně nemění 
a vyplývá z postavení státního zastupitelství jako orgánu chránícího veřejný zájem  
a poskytujícího  ochranu skupinám osob, u nichž mu to zákon přiznává. Trvalá pozornost  
je  tak věnována efektivnímu výkonu této působnosti, nikoli jen četnosti učiněných opatření. 
Opět se poukazuje na některé formální aktivity založené právní úpravou (zejména 
 
na nevhodnou obligatornost návrhového oprávnění podle § 90 ZSM). 
 
V průběhu roku 2015  pokračovalo státní zastupitelství v jednáních nad aktuálními 
otázkami trestního řízení se všemi orgány činnými v trestním řízení, zejména s představiteli 
soudů a Policie ČR, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Vojenské policie, celních 
orgánů a Vězeňské služby. Spolupráce s těmito orgány se pak odrazila mj. v uskutečnění 
společných setkání či seminářů. Dále NSZ v roce 2015 rozvíjelo užší spolupráci s Veřejným 
ochráncem práv, Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže či Nejvyšším kontrolním úřadem, 
neboť oblast působnosti těchto kontrolních institucí se částečně překrývá s působností státního 
zastupitelství.  Jako velmi důležitou lze též považovat započetí pořádání společných porad 
předsedů krajských soudů a krajských státních zástupců ze strany NSZ. 
II. Poznatky k výkonu působnosti státního zastupitelství v trestní oblasti 
v roce 2015 
 
1. Základní trendy vývoje kriminality 
 
a)  Celkový vývoj kriminality (tab. II/1a až II/1g, grafy II/1h až II/1l) 
Nápad trestních věcí u státního zastupitelství se podle počtu zaevidovaných záznamů 
o zahájení úkonů trestního řízení sepsaných policejními orgány podle § 158 odst. 3 věty první 
trestního řádu ve všeobecných rejstřících státního zastupitelství, v oddílu „Přípravné řízení“ 
(tab. II/1d) v roce 2015 snížil, a to o 36 093, tj. o 12,37 %, pokud by byly započítány pouze 
fyzické osoby.  Záznamy o zahájení úkonů trestního řízení se v letech  2012  až 2015  týkaly 
také právnických osob. V roce 2015 bylo evidováno 650 takových záznamů (+24).  
Právnické 
Rok 
Fyzické osoby  
Celkem 
osoby 
2011 
316 452 

316 452 
2012 
305 700 
1 185 
306 885 
2013 
327 706 
558 
328 263 
2014 
291 665 
626 
292 291 
2015 
255 572 
650 
256 222 
 
Podle údajů policejní statistiky v roce 2015 (ve srovnání s rokem 2014, popř. 2013) počet zjištěných 
trestných činů meziročně poklesl o 14,21 % (v roce 2015 se, obdobně jako v roce 2014, jednalo o nejnižší počet 
zjištěných trestných činů za posledních 20 let). V České republice bylo v roce 2015 registrováno celkem 247 628 
trestných činů. Meziročně došlo k poklesu  o 41 032  skutků. Počet objasněných trestných činů se snížil  
na  112 139  (-14 098,  -11,17  %). Míra objasněnosti vzrostla o 1,57 % na 45,3 %.  Zpráva o situaci v oblasti 
vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na území České republiky v roce 2015 uvádí, že dlouhodobě lze 
sledovat  trvalý pokles evidované kriminality.  Trend snížení běžné majetkové kriminality (např. kapesní 
krádeže, vloupání do sklepů, vloupání do motorových vozidel) může být ovlivněn neochotou oznamovat tuto 
trestnou činnost občany, avšak určitý díl je také připisován kvalitnějším preventivním opatřením 
 
(např. městským kamerovým systémům).  
11 
 

 V 
roce 
2015 
došlo k velmi výraznému poklesu počtu stíhaných osob a osob, proti 
nimž bylo vedeno zkrácené přípravné řízení, na celkem 91 582 (103 591 osob v roce 2014, 
tj. -12 009, -11,59 %).  Úroveň kriminality z tohoto hlediska v posledních letech se tedy 
permanentně snižovala; v roce 2015 ovšem až dosud v největší míře.  
Rok 
Stíháno a 
Rozdíl  

konáno 
zkrácené 
přípravné 
řízení  

2011 
102 955 

 
2012 
103 416 
+461 
+0,45 % 
2013 
105 858 
+2 442 
+2,36 % 
2014 
103 591 
-2 267 
-2,14 % 
2015 
91 582 
-12 009 
-11,59 % 
Takřka ve stejné míře (absolutně i relativně) jako u osob stíhaných a osob, proti nimž 
bylo vedeno zkrácené přípravné řízení, poklesl také počet obžalovaných osob a osob, na něž 
byl podán návrh na potrestání, na 84 327 osob celkem (tj. -11 900 osob, což je -12,37 %).  
Počet  osob, u nichž byla věc vyřízena jinými způsoby v přípravném řízení, 
se oproti roku 2014 zvýšil a neprojevila se tak tendence z předchozího roku, kdy tento podíl 
dosáhl nejnižšího počtu za celé období od roku 1989 (podrobnosti plynou z tab. II/1a). 
Počet  stíhaných osob  se zvýšil z  37 378 v roce 2014 na 43 845 v roce 2015,  
tj. o 17,3 % (v předchozím roce šlo o snížení o 2,7 % a o rok předtím dokonce o 10,26 %).  
Počet obžalovaných osob zaznamenával v roce 2015 obdobný trend, protože se zvýšil 
z 33 790  v  roce  2014  na  39 452  v roce 2015 (vzestup o 16,76 %; kdežto v roce  2014  
se jednalo o pokles o 1,4 % a v roce 2013 dokonce o 10,76 %). 
Stíháno, obžalováno       
Rok 
Stíháno  
Obžalováno 
Zastaveno 
Věc postoupena 
trestní stíhání 
2011 
49 055 
43 209 
5 573 
138 
2012 
42 788 
37 984 
4 589 
102 
2013 
38 400 
34 275 
3 789 
126 
2014 
37 378 
33 790 
3 361 
57 
2015 
43 845 
39 452 
4 145 
82 
 
12 
 



50 000
45 000
40 000
35 000
30 000
Stíháno
25 000
Obžalováno
20 000
Zastaveno trestní stíhání
15 000
10 000
5 000
0
2011
2012
2013
2014
2015
 
Pokud jde o zkrácené přípravné řízení, v roce 2015 byla tato forma předsoudního 
stadia trestního procesu uplatněna vůči podstatně nižšímu počtu osob oproti údaji za rok 2014 
(v roce 2014 šlo o jen nevýrazný pokles oproti roku 2013, kdy se jednalo o absolutně nejvyšší 
počet osob za celou dobu existence zmiňovaného institutu). V roce 2015 bylo zkrácené 
přípravné řízení konáno vůči 47 747  osobám,  -18 464  oproti roku 2014 (a dokonce -19 711 
oproti roku 2013), tj. -27,89 %
Zkrácené přípravné řízení tedy ztrácí svůj charakter jako stále více převažující formy 
přípravného řízení, protože jeho podíl až do roku 2014 neustále narůstal, což se týkalo vývoje 
od zavedení tohoto institutu novelou trestního řádu č. 265/2001 Sb. (touto formou bylo v roce 
2014 vyřízeno 63,9 % z celkového počtu všech osob, v roce 2013 63,7 %, avšak v roce 2015 
52,1 %). 
Zkrácené přípravné řízení  
70 000
60 000
50 000
40 000
Konáno zkrácené přípravné
řízení
30 000
20 000
10 000
0
2011
2012
2013
2014
2015
 
13 
 

Počet  osob, proti nimž bylo trestní stíhání zastaveno, se v roce 2015 zvýšil  
na celkem 4 145 osob (oproti 3 361 osobám v roce 2014, 3 789 osobám v roce  2013,  
4 589 osobám v roce 2012 a 5 573 osobám v roce 2011), jedná se v tomto případě o vzestup, 
který byl zaznamenán po poměrně dlouhé době, o  784  osob, tj. +23,3 %. Při relativním 
srovnání ve vztahu k celkovému počtu stíhaných osob se uvedený ukazatel v roce  2015 
opětovně zvýšil, a navázalo se tak na vývojovou tendenci z předcházejícího období (činil  
9,46 %, oproti 8,99 % v roce 2014, 9,87 % v roce 2013, 10,72 % v roce 2012 a 11,36 % 
v roce 2011). Pokud by tedy byl zohledněn výlučně ukazatel osob, proti kterým bylo trestní 
stíhání zastaveno,
 v roce 2015 již nepokračoval trend z předcházejícího roku (kdy bylo 
dosaženo nejnižšího počtu těchto osob za celé období od roku 2005; 1 081 osob v roce 2014 
oproti 1 365 osobám v roce 2013 a oproti 1 525 osobám v roce 2012), v roce 2015 se jednalo 
o  1 213  osob, +132  (v roce 2005 se jednalo ovšem  o 3 622 osob); vývoj tohoto ukazatele 
od roku 2005 je patrný z tab. II/1b). 
U  postoupených věcí  (podle počtu osob) došlo v roce 2015 k opětovnému vzestupu 
(při velmi nízkých absolutních počtech) na 82  osob (+25),  přičemž podíl  těchto případů na 
celkovém počtu stíhaných osob zůstává nadále naprosto zanedbatelný (0,19 % v roce 2015, 
0,15 % v roce 2014). 
b)  Odklony (tab. II/1b, II/1c a III/8) 
Ve vyšetřování bylo narovnáním  (§  309 trestního řádu) znovu vyřízeno jen 
zanedbatelné množství případů, a to ohledně 81  osob, což je sice o 24 osob více než v roce 
2014,  stále jde o minimální absolutní počty, je to pouhých 0,19 % z celkového počtu 
stíhaných osob. 
Ve zkráceném přípravném řízení bylo narovnáním  vyřízeno již jen 28  osob  
(tj. o 10 osob méně než v roce 2014).  
Celkově bylo tedy v přípravném řízení skončeno řízení za použití narovnání vůči 109 
osobám  (+14 ve vztahu k roku 2014). V poměru ke všem osobám vyřízeným v přípravném 
řízení (oběma zmíněnými formami) to je 0,12%.  Stále platí, že v existující podobě  
se narovnání využívá sporadicky a nezmění-li se jeho úprava (novela trestního řádu  
č. 193/2012 Sb., jež nabyla účinnosti dnem 1. 9. 2012, uvedený problém řešila jen částečně), 
zřejmě tomu tak zůstane i do budoucna. 
podmíněného zastavení trestního stíhání (§ 307 trestního řádu) se ve vyšetřování 
projevil  tentokrát  (na rozdíl od trendu, který byl zaznamenán v předcházejících letech) 
vzestup oproti roku 2014. Novela provedená zákonem č. 193/2012 Sb. měla využívání tohoto 
institutu posílit,  zdá se, že již měla novela dopad, protože podmíněné zastavení bylo v roce 
2015  použito celkem u 2 851  osob, takže nárůst činí 28,3 %. V roce  2014  bylo použito 
u 2 223 osob). Celkově se uvedená forma odklonu podílela z 6,5 % na vyřízení osob původně 
stíhaných ve vyšetřování.  
Počet osob, u nichž bylo podmíněně odloženo podání návrhu na potrestání 
(obdobná forma odklonu ve zkráceném přípravném řízení), jak už bylo uvedeno  výše, činil 
ovšem 2 553, takže zde došlo naopak k výraznému poklesu o 23,77 % osob oproti roku 2014. 
Tento odklon se podílel na celkovém počtu osob řešených ve zkráceném přípravném řízení  
5,35 %.  
Celkový počet osob, ve vztahu k nimž bylo využito této formy odklonu 
 
(jak ve standardním, tak i ve zkráceném přípravném řízení), činil v roce  2015  5 404 (v roce 
2014 5 574), jednalo se tedy opětovně o pokles o 3 %.             
14 
 

Odklony      
tabulka II/1b, II/1c 
Rok 
Schváleno 
Věc odložena 
Celkem 
Podmíněně 
Podmíněně 
Celkem 
narovnání 
za schválení 
zastaveno trestní 
odloženo podání 
narovnání 
stíhání 
návrhu na 
potrestání 

2011 
143 
20 
163 
3 692 
2 124 
5 816 
2012 
97 
44 
141 
2 967 
2 952 
5 919 
2013 
62 
55 
117 
2 362 
3 299 
5 661 
2014 
57 
38 
95 
2 223 
3 351 
5 574 
2015 
82 
28 
110 
2 851 
2 553 
5 404 
Tradičně nejvyšší počet odklonů, pokud jde o podmíněné zastavení trestního stíhání a podmíněné 
odložení podání návrhu na potrestání, vykázal Jihomoravský kraj (1 376 osob, -47 oproti roku 2014, tj. 9,23 % 
ze všech stíhaných osob včetně zkráceného přípravného řízení), na druhém místě byl Severomoravský kraj 
(1 285 osob, -37, tj. 7,30 %), a až pak následovaly Severočeský kraj (622 osob, -72, tj. 4,10 %), Východočeský 
kraj (531  osob, +69, tj. 6,40 %),  hlavní město Praha (473  osob, -19, tj. 4,1 5%),  Středočeský kraj (464 osob,  
-11, tj. 4,80 %), Západočeský kraj (424 osob, -42, tj. 4,51 %) a Jihočeský kraj (286 osob, +4, tj. 4,53 %).  
c)  Návrhy na schválení dohody o vině a trestu (tab. II/1b, II/1c, II/1e, výkaz 
II/1g, grafy II/1i a II/1j, tabulky II/2, II/3, II/4f, II/10)    
Návrhy na schválení dohody o vině a trestu byly v roce 2015 aplikovány ve vztahu 
113 osobám (+27 oproti roku 2014), což činí 0,13 % všech stíhaných osob a osob, ohledně 
nichž bylo konáno zkrácené přípravné řízení. Uvedený institut nebyl využit ani ohledně jediné 
právnické osoby.  
Ohledně  107 (+28)  osob se tak stalo ve vyšetřování a ve vztahu k 6 (-1)  osobám ve zkráceném 
přípravném řízení. 
Rok 
Návrhy na 
Návrhy na 
Návrhy na 
schválení 
schválení 
schválení 
dohody o vině 
dohody o vině 
dohody o vině a 
a trestu ve 
a trestu ve 
trestu celkem 
vyšetřování 
zkráceném 
přípravném 
řízení 

2011 



2012 
24 

29 
2013 
103 
15 
118 
2014 
79 

86 
2015 
107 

113 
Ani v průběhu roku 2015  se tak nenaplnilo očekávání, že dohoda o vině a trestu 
napomůže tomu, že nebude zapotřebí dokazovat skutkově rozsáhlejší nebo právně 
komplikované trestní věci. Jisté omezení využitelnosti dohody o vině a trestu je spatřováno  
ve značné administrativní náročnosti tohoto úkonu, jakož i v tom, že zmíněný institut lze 
aplikovat toliko v případech řízení o přečinech a zločinech, zatímco o zvlášť závažných 
zločinech takovouto dohodu sjednat nelze, mohlo by jít o doplněk odklonů.  Státní zástupci 
vycházejí z toho, že uzavírání dohody o vině a trestu nemůže být samoúčelné, ale má být 
využíváno jen tam, kde to bude mít svůj nezastupitelný přínos i pro orgány činné v trestním 
15 
 


řízení, resp. pro věc samotnou (např. výrazné zkrácení řízení, obstarání klíčového důkazu, bez 
kterého by mohla nastat důkazní nouze atd.). 
NSZ tento institut nadále považuje za významný doplněk odklonů, který by mohl 
podstatnou  měrou zjednodušit a zrychlit řízení v případech vstřícného a sebekritického 
postoje obviněného a kde společenský zájem na rychlém ukončení trestního řízení převažuje 
nad uplatněním represivní složky trestu, pochopitelně i s přihlédnutím k oprávněným zájmům 
poškozeného.       
d)  K aplikaci zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických 
osob a řízení proti nim (tabulka II/1e, II/1f)   
V roce 2015 bylo v oddílu „Přípravné řízení“ v rejstřících ZN, KZN a VZN evidováno 
celkem  650  věcí týkajících se důvodného podezření ze spáchání některého trestného činu 
uvedeného ve výčtu v § 7 zákona o TOPO právnickou osobou (v roce 2014 jich bylo 626, 
v roce 2013 jich bylo 558, tj. +68, a v roce 2012 1 185; tehdejší údaje však vykazovaly jisté 
nepřesnosti). 
250
Stíháno
200
Obžalováno
150
Zkrácené přípravné řízení
Návrh na potrestání
100
Návrh na schválení dohody o
vině a trestu
50
Podmíněné zastavení trestního
stíhání
0
2011
2012
2013
2014
2015
 
Struktura trestné činnosti právnických osob byla v roce 2015 velmi různorodá. 
Zevrubnější informace ohledně skutkových podstat trestných činů, pro něž bylo trestní stíhání 
vedeno, popřípadě byla podána obžaloba, vyplývají z tabulky II/1f. 
e)  Nové jevy v kriminalitě 
V roce 2015 se, stejně jako v roce  2014,  objevovaly případy tzv. šikanózních 
insolvenčních návrhů.  Podávání takových fiktivních návrhů lze sice řešit i cestou trestního 
práva, jak ukazovaly i poznatky z praxe, ale za hlavní je třeba považovat příslušnou 
novelizaci insolvenčního zákona.  
Takové návrhy podávají účelově nastavené právnické osoby, v pozicích tzv. bílých koní se v nich 
objevují cizinci (Polsko, Maďarsko), které po provedeném šetření a právní pomoci v rámci mezinárodní justiční 
spolupráce v trestních věcech nelze dohledat, neboť se většinou jedná o tuláky a bezdomovce. Přitom návrhy 
jsou po odborné stránce velmi dobře zpracovány, takže nejde na první pohled odhalit, že se jedná o účelový 
šikanózní návrh, což přisvědčuje tomu, že pachatelé mají dobrý právní servis poskytovaný k těmto účelům.   
16 
 

Na celém území ČR se vyskytuje fenomén trestné činnosti spadající do oblasti 
napadení účtů prostřednictvím internetového bankovnictví (zpravidla § 230, § 231 trestního 
zákoníku, ale i podle jiných ustanovení trestního zákoníku), kdy pachatelé nejprve napadnou 
sociální účty poškozených, jejichž prostřednictvím se jim podaří získat údaje z platební karty, 
a následný přístup k účtu.  Je zjevné, že nastal zřetelný posun od klasické majetkové trestné 
činnosti k trestné činnosti páchané s využitím elektronických komunikačních prostředků  
a technologií, umožňujícím pachatelům páchat trestnou činnost tzv. na dálku, ke škodě 
velkého počtu poškozených osob, bez tomu odpovídajícího výrazného zvýšení náročnosti  
pro pachatele a s pocitem bezpečí plynoucí z relativní anonymity.  
f)  Vybrané hospodářské, majetkové a další trestné činy včetně trestných 
činů spojených s korupcí (tab. II/2 a II/10) 
 
Tato trestná činnost vykazuje stále tendenci ke stagnaci;  vzestup počtu stíhaných 
i obžalovaných osob se projevil jen u některých trestných činů. V podrobnostech lze odkázat 
na tab. II/2. 
Celkově (viz tab. II/10) bylo v roce 2015 stíháno  (včetně vyřízení ve zkráceném 
přípravném řízení) pro trestný čin zpronevěry podle § 206 trestního zákoníku 2 174  osob, 
což znamená pokles o 19%. Vůbec nejpočetnějším byl (v tomto ukazateli) nadále trestný čin 
krádeže (§ 205 trestního zákoníku), pro který bylo stíháno a řešeno ve zkráceném přípravném 
řízení celkem 20 246  osob (-7 708), což představuje 22,1 % (-4,3%)  podíl na celkové 
kriminalitě v roce 2015. Pro trestný čin podvodu (§ 209 trestního  zákoníku) bylo stíháno  
(a řešeno ve zkráceném přípravném řízení) celkem 4 957 (-507) osob, takže v součtu tyto tři 
majetkové  trestné činy představují s 27 377  (-8 094)  stíhanými (a ve zkráceném přípravném 
řízení  řešenými) osobami 29,9 % (v roce 2014 34,24 % a v roce 2013 33,5 %) podíl 
na celkové kriminalitě v roce 2015. 
V roce 2015 bylo pro trestný čin úvěrového podvodu (§ 211 trestního zákoníku) 
stíháno 2 583 osob (+ 618 oproti roku 2014, +751 oproti roku 2013), obžaloba byla podána  
na 2 350 osob (+549 oproti roku 2014 a +655 oproti roku 2013), zkrácené přípravné řízení 
bylo vedeno proti 1 020  osobám (-865 oproti roku 2014 a -778 oproti roku 2013), návrh  
na potrestání byl podán na 1 017 osob (-677 oproti roku 2014 a -770 oproti roku 2013). 
Trestní řízení bylo vedeno v roce 2015 proti 3 603 osobám (-247 oproti roku 2014  
a -27 oproti roku 2013) a na 3 367 osob byla podána obžaloba (návrh na potrestání), což 
znamená -128 oproti roku 2014 a -115 oproti roku 2013. 
Problémy při prověřování podezření z daňové trestné činnosti  způsobuje zejména 
skutečnost, že tato trestná činnost (zejména týkající se krácení daně z přidané hodnoty) 
je páchána prostřednictvím firem, jejímiž statutárními orgány jsou převážně tzv. „bílí koně“, 
a to nezřídka ze zahraničí. Tyto osoby s největší pravděpodobností ani mnohdy nevědí,  
že jsou jednateli českých společností.  Je zaznamenáván neustálý nárůst připravenosti  
a sofistikovanosti daňové trestné činnosti (zejména v případě tzv. karuselových obchodů),  
což logicky ztěžuje detekci, objasnění a prokázání zmíněné trestné činnosti. Postih daňové 
kriminality je stále komplikovanější a klade vyšší nároky jak na zlepšení vzájemné 
komunikace mezi orgány činnými v trestním řízení a orgány daňové správy, tak 
 
i na odbornost orgánů činných v trestním řízení. Jako značný problém se do budoucna jeví 
aplikace zásady ne bis in idem 
na souběžně vedené daňové a trestní řízení ve smyslu, 
judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Četná rozhodnutí ESLP by mohla mít 
zásadní dopad na  aplikační praxi  orgánů činných v trestním řízení a v důsledku toho 
i na uplatnění trestní odpovědnosti v této oblasti kriminality. V současné době probíhají 
intenzivní jednání s Ministerstvem financí i orgány daňové správy 

 
na legislativním řešení tohoto problému. 
17 
 


V roce 2014 došlo k vytvoření neformální sítě státních zástupců-specialistů-
koordinátorů-metodiků, kteří se agendě daňové kriminality aktivně a dlouhodobě věnují.  
V rámci této pracovní sítě dochází k identifikaci aplikačních problémů včetně způsobů jejich 
řešení, sjednocování praxe a především ke vzájemné výměně informací a osvědčené praxe  
v oblasti boje proti daňové kriminalitě. Na základě dobrých výsledků metod a součinnosti 
státních orgánů v rámci daňové „Kobry“, vznikla na počátku roku 2015 také „Regionální 
Kobra“  v rámci jednotlivých krajů, kdy jejími zástupci jsou policisté zařazení na odborech 
hospodářské kriminality Služby kriminální policie a vyšetřování u jednotlivých krajských 
ředitelství Policie ČR, celníci příslušných krajských celních úřadů a zaměstnanci příslušných 
krajských finančních úřadů (příp. i celníci či zaměstnanci finanční správy na centrální úrovni). 
České výsledky v oblasti zajišťování a odčerpávání výnosů z trestné činnosti 
za poslední čtyři roky  byly hodnoceny jako vynikající také v nedávných mezinárodních 
expertních hodnoceních v oblasti boje proti finanční kriminalitě (5. kolo hodnocení ČR 
ze strany Rady EU, 3. fáze hodnocení ČR ze strany OECD). Tyto výsledky, strategie a aktivní 
a koncepční přístup policistů a státních zástupců byly  dokonce označeny jako vzorové  
pro ostatní země.  Pro bližší ilustraci lze uvést přehled „Celkově zajištěné majetkové 
hodnoty v období od roku 2004 do současnosti“
 ze Závěrečné policejní zprávy  
k problematice výnosů a praní peněz za rok 2015; tab. II/2a je uvedena v příloze.  
 
* hodnoty uvedeny v milionech Kč [tabulka převzata ze Závěrečné policejní zprávy k problematice výnosů a praní peněz  
za rok 2015 
postihu korupce lze uvést, že v roce 2015 se projevil opětovně  trend  spočívající 
v rozporném vývoji u jednotlivých skutkových podstat trestných činů spadajících 
 
pod vymezení korupce. Vzestup počtu stíhaných i obžalovaných osob nastal u trestného činu 
přijetí úplatku podle § 331  trestního zákoníku (nárůst trojnásobný, resp. čtyřnásobný)  
a u trestného činu nepřímého úplatkářství podle § 333 trestního zákoníku (dvojnásobný,  
resp. trojnásobný); zde však i nadále při velmi nízkých absolutních počtech, u trestného činu 
podplacení podle § 332 trestního zákoníku nastal pokles (o 30 %, resp. o 32,1 %).  
Malé množství zadokumentované trestné činnosti tohoto charakteru má svůj původ 
v omezeném zdroji důkazů, ve velké administrativní náročnosti při pátrání po bankovních 
účtech zainteresovaných osob, v neochotě svědků podat výpověď nebo v omezeném 
18 
 

důkazním potenciálu odposlechů a sledování, v konečném důsledku odhalené a úspěšně 
zadokumentované případy této trestné činnosti souvisejí se snahou pachatelů uplatit 
zakročující policisty v souvislosti s plněním jejich služebních povinností. Při prověřování  
se často nepodaří jednoznačně prokázat naplnění znaků korupčních trestných činů (§ 331  
až § 333 trestního zákoníku) a věci jsou pak nejčastěji kvalifikovány jako trestné činy pletich 
při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 trestního zákoníku, sjednání 
výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 trestního 
zákoníku nebo jako trestné činy úředních osob (§ 329 až 330 trestního zákoníku).  
Oblast nezákonného ovlivňování veřejných zakázek představuje významnou formu 
páchání trestné činnosti spojené s korupcí. Tento typ trestné činnosti je velmi komplikované 
odhalovat a prokazovat s ohledem na působení organizovaných skupin osob na různých 
článcích procesu přidělování zakázek, kdy prakticky není možné trestnou činnost prokazovat 
pomocí svědeckých výpovědí a většinou ani pomocí oficiální dokumentace. K odhalování  
a objasňování tohoto druhu trestné činnosti ve všech jejích podobách je nutné přistupovat 
stejně jak k závažné organizované kriminalitě, tedy s využitím všech dostupných prostředků 
dokazování, včetně operativně pátracích a jiných technických prostředků.  V popsaných 
hlavních typech organizované trestné činnosti se opakovaně ukazuje jako zcela neuspokojivá 
právní úprava institutu spolupracujícího obviněného, nevhodné omezení institutu dohody  
o vině a trestu a absence ochrany tzv. whistleblowerů či osob, které by se chtěly rozhodnout 
spolupracovat s policií při objasňování organizované trestné činnosti či trestné činnosti  
tzv. bílých límečků. 
Jako specifický problém se jeví jedna z novějších forem kriminality, a to nelegální 
provozování hracích přístrojů, tzv. kvízomatů, příp. provozování nelegálních heren. Tento 
typ kriminality je koncentrován do větších měst, jeví znaky organizovanosti a koordinace. 
Trestní řízení je vedeno pro trestné činy neoprávněného provozování loterie a podobné 
sázkové hry podle § 252 nebo neoprávněného podnikání podle § 251 trestního zákoníku. 
Řízení je však značně komplikované a zdlouhavé nejen s ohledem na obtížné dokazování, ale 
i právní posouzení věci. Významná je i součinnost s orgány daňové správy či dalšími státními 
orgány.    
g)  Vybrané trestné činy proti životu a zdraví, svobodě a lidské důstojnosti 
(tab. II/3, II/3a, II/10) 
Stav a úroveň stíhání vybraných trestných činů proti životu, zdraví, svobodě 
a lidské důstojnosti  vyplývá z tab. II/3. Vývoj postihu trestného činu vraždy  
(§ 140 trestního  zákoníku) zachycuje tab. II/3a,  která zahrnuje rovněž počty odsouzených 
osob i skutky vykazované policejní statistikou, a to za období let 1994 až 2015. U trestného 
činu vraždy tak v roce  2015  došlo k dalšímu  poklesu  počtu osob stíhaných  a také 
obžalovaných (o 11,2 %, o rok předtím o 5,6 %, resp. o 18,3 %), Poukazuje se na některé specifické 
způsoby páchání vražd (např. použitím kyseliny chlorovodíkové 
 
a hydroxidu sodného v Praze), popř. je konstatován výskyt mnohonásobných vražd (zavraždění nahodile 
vybraných osmi osob v prostoru  restaurace  v Uherském Brodě, navíc pachatelem, u něhož postupně nastala 
paranoia, a byl zde zřejmý vliv vysoce problematického soužití s duševně nemocnou manželkou; v případu 
čtyřnásobné vraždy na Brněnsku se podařilo docílit vydání amerického státního občana k trestnímu stíhání v ČR 
pro čtyřnásobnou vraždu, což se stalo poprvé v historii a je to považováno za významný úspěch), další případ 
vraždy spáchané pachatelem trpícím paranoidní schizofrenií (vražda knihovnice v Plzni, bylo zde zaznamenáno  
i vydírání směřující k příjezdu televizních reportérů).  
Pokud jde o poznatky k 
privilegovaným skutkovým podstatám zabití, 
 
popř. ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky,  pro trestný čin zabití podle § 141 
trestního zákoníku byly v roce 2015 stíhány i obžalovány shodně 4 osoby. Pro trestný čin 
19 
 

ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky podle § 146a trestního zákoníku bylo v roce 2015 
stíháno  10  osob, obžalováno jich bylo 10, zkrácené přípravné řízení bylo konáno proti 
osobám a na jednu osobu byl podán návrh na potrestání.  
Ohledně  loupeží  byl v roce 2015 zaznamenán další, byť již ne tak výrazný, pokles 
navazující na trend vývoje v předcházejících letech, tentokrát jen ohledně ukazatele počtu 
osob stíhaných, nikoli již obžalovaných  (-6,3 %, rok předtím -13,7 %,  resp. +4,3 %,  
o rok předtím -12,9 %).  Platí, že absolutní počty stíhaných osob jsou nejnižší od roku 1990, 
pokud jde o osoby obžalované, tam jsou stále ještě druhé nejnižší od roku 1993. 
U  těžkého ublížení na zdraví spáchaného úmyslnou formou zavinění  (§ 145 trestního  zákoníku) 
došlo k v roce 2015 k opětovnému mírnému vzestupu počtu stíhaných i obžalovaných osob na 717 (+6)  
a 701 (+17), tj. o 0,8 %, 
resp. o 2,5 %.  Přesto platí konstatování předchozích zpráv o činnosti, že zejména  
po roce 2006 se tyto počty pohybují v nižších, až ve významně nižších hodnotách proti minulosti (cca o třetinu), 
zejména proti období let 1995 – 1997. 
U  ublížení na zdraví spáchaného úmyslně (§ 146 trestního  zákoníku), kde je třeba kalkulovat  
i s institutem zkráceného přípravného řízení, bylo v roce 2015 vedeno trestní řízení proti 3 387 osobám (-285). 
Ve vztahu k sexuálně motivované (mravnostní) kriminalitě je možno zmínit 
především trestný čin znásilnění (§ 185 trestního  zákoníku). V roce  2015  byl zaznamenán 
oproti trendu z předcházejících let vzestup, a to o 31 (+9,5 %), resp. o 26 (+8,3 %). 
KSZ v Hradci Králové konstatuje nárůst trestné činnosti mající charakter sexuálního nátlaku 
páchaného prostřednictvím internetu za použití sociálních sítí, kdy pachatelé kontaktují dětské obětí a vynucující 
si na nich obnažování a zasílání dětské pornografie, popř. dokonce společného setkání za účelem pohlavního 
styku, s pohrůžkou, že zveřejní na internetu snímky, které jim předtím poškození poslali v podstatě dobrovolně.   
V souvislosti s trestnými činy znásilnění a pohlavní zneužití jsou zmiňovány 
okolnosti, které znesnadňují činnost orgánů činných v trestním řízení z hlediska efektivnosti 
jejich postupu (páchání trestné činnosti v rámci rodiny, oznámení se činí se značným časovým 
odstupem, věrohodnost poškozených osob nelze mnohdy objektivně vyhodnotit 
 
ani na základě znaleckých posudků). 
Ohledně  obchodování s lidmi,  a to popřípadě i za účelem pracovního 
vykořisťování,  je třeba uvést, že počet stíhaných i obžalovaných osob pro trestný čin 
obchodování s lidmi (§ 168 trestního zákoníku) i v roce 2015, stejně jako v předcházejících 
letech,  zůstal nadále velice nízký. Bylo zaznamenáno 18  osob stíhaných (-7) a 17 
obžalovaných (-8).   
Příčiny tohoto nepříliš uspokojivého stavu tkví v tom, že velká část trestné činnosti zůstává 
neoznámena, přetrvávají problémy s prokazováním této formy kriminality, je obtížné nalézt dostatečně 
věrohodné svědky i zajistit další potřebné důkazy. 
Pokud jde o pracovní  vykořisťování,  specifikem těchto trestních věcí je skutečnost, 
že poškození jsou vůči orgánům činným v trestním řízení velmi nedůvěřiví a ve svých 
výpovědích opatrní. Předmětná trestná činnost je  umocňovaná též problematickým 
(zranitelným) postavením obětí, které nejsou vždy ochotny (z důvodu obecně známých – 
jazyková bariéra, neznámé prostředí, sociální provázanost, strach ze msty na nich samotných 
nebo rodinných příslušníků) spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení.  
h)  Trestné činy spáchané z rasových, národnostních a jiných nenávistných 
pohnutek (tab. II/5, II/5a) 
Tendence charakteristické pro vývoj trestné činnosti spáchané z rasových, 
národnostních nebo jiných nenávistných pohnutek vyplývají z tab. II/5 a II/5a. 
20 
 

V roce 2015 bylo celkem pro tyto trestné činy stíháno 130 osob (-9; oproti roku 2014 
ovšem -94) a obžalováno 115 osob (-14; oproti roku 2012 -98). Ve srovnání s předcházejícím 
rokem došlo k určitému dílčímu poklesu; přitom, již rok 2013 byl charakterizován zcela 
zásadním poklesem  ve sledovaných kategoriích, a to téměř o polovinu, takže je zřejmé,  
že tento trend pokračuje. 
V roce 2015 už nebylo možno zaznamenat ani žádný výrazný přeliv do kategorie zkráceného 
přípravného řízení, který byl  charakteristický např. pro rok 2013. Tehdy se nabízela úvaha, že trestné činy 
spáchané z rasových, národnostních a jiných nenávistných pohnutek jsou stále více vyřizovány v jednodušší 
formě řízení, kterou představuje zkrácené přípravné řízení, tak tomu ale dnes už zjevně není. V roce 2015 bylo 
totiž konáno zkrácené přípravné řízení ohledně 15 (-30) osob a na 12 (-31) osob byl podán návrh na potrestání.   
 
Jak uvádí Zpráva o extremismu na území České republiky v roce 2015,  v souvislosti s tzv. migrační 
vlnou se zaktivizovaly různé populistické subjekty, politická hnutí a iniciativy. Ty byly na rozdíl od krajní 
pravice poměrně úspěšné v získávání nových stoupenců. Od krajně pravicových subjektů se lišily zejména tím, 
že se cíleně od krajní pravice, resp. neonacistické scény distancovaly. Hlavním tématem těchto skupin bylo 
vymezování se vůči muslimům a migraci. Většina protestních hnutí vzešla z prostředí sociálních sítí na internetu. 
Po dosažení určitého stupně popularity začaly tyto skupiny přesouvat své aktivity na veřejnost. Dlouhodobým 
jevem je rostoucí četnost nenávistných projevů šířených prostřednictvím internetu, zejména sociálních sítí. 
i)  Drogová kriminalita (tab. II/7, II/10) 
V oblasti boje proti drogové trestné činnosti v roce 2015 nedošlo z hlediska činnosti 
státního zastupitelství oproti předchozímu období k zásadnějším změnám.  
V roce  2015  byl,  shodně jako v roce  2014,  zaznamenán ohledně trestného činu 
nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy 
vzestup, a to dokonce již na 2 922 stíhaných osob (+444, tj. o +17,9 %) a 2 708 obžalovaných 
osob (+406, tj. o +17,6 %).  Obě hodnoty zároveň představují absolutně nejvyšší počty 
stíhaných i obžalovaných osob za celé období od roku 1990.  Nárůst počtu osob stíhaných  
i obžalovaných byl ovšem zaznamenán u všech ostatních drogových trestných činů, vyjma 
trestného činu šíření toxikomanie podle § 287 trestního zákoníku. Podrobnosti plynou 
tab. II/7. 
Velmi výstižné je v této souvislosti konstatování KSZ v Ostravě, z něhož vyplývá, že uvedený vzestup 
je výsledkem zvýšené vyhledávací činnosti policejních orgánů, kdy je i nadále možno konstatovat jejich 
dostatečnou aktivitu v tomto směru, a to především díky specializované a aktivní činnosti policie, jejímž 
důsledkem je odhalování výroby omamných látek, zejména pak pervitinu, a to přesto, že se na předmětné trestné 
činnosti stále více začínají podílet skupiny osob, u nichž lze vysledovat vyšší míru organizovanosti  
a plánovitosti, zejména v případech, kdy je předmětná trestná činnost páchána za účelem dosažení zisku 
osobami, jež samy nejsou konzumenty drog. 
Ačkoliv v průběhu roku 2015 nedošlo k legislativní změně samotné trestní 
odpovědnosti za drogové trestné činy v rovině trestního zákoníku, přesto se však této oblasti 
dotkla relativně významná změna právní úpravy.  
Od 1. 1. 2014 je seznam omamných a psychotropních látek upraven v prováděcím nařízení vlády  
č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, s cílem umožnit flexibilnější reakci na výskyt nových doposud 
neznámých látek, jejichž účinky jsou totožné, nebo ještě negativnější než v případě stávajících „tradičních drog“, 
avšak jejich chemické složení je odlišné a neumožňuje tak efektivní postih nedovoleného nakládání s nimi.  
V návaznosti na to byla v roce 2015 přijata dvě nařízení vlády týkající se boje proti drogové trestné činnosti 
(účinná od 1. 10. 2015).  Novým nařízením vlády č. 243/2015 Sb., je tak nově zařazeno v seznamu 
psychotropních látek v příloze č. 4 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., celkem 19 nových psychoaktivních 
substancí. Jedná se zejména o syntetické cannabinoidy a opioidy a látky ze skupiny kathinonů. Neméně 
významnou změnou je nařízení vlády č. 242/2015 Sb., jímž se stanoví nový výčet pomocných látek ve smyslu 
zákona č. 272/2013 Sb.,  o prekursorech drog. Tento výčet mezi pomocné látky řadí nově i chlorefedrin  
a chlorpseudoefedrin, tedy látky, z nichž lze běžně užívaným způsobem vyrobit psychotropní látku 
metamfetamin. Zařazení na tento seznam pomocných látek pak sice nemá přímý vztah na trestní odpovědnost 
21 
 

pachatelů, neboť nakládání s takovou látkou není samo o sobě trestné, ale podřazuje tyto látky státní regulaci  
a tím umožní i přehled o výskytu takové látky na území České republiky.  
V oblasti aplikační praxe v roce 2015 přetrvávala relativně stabilizovaná situace, 
pokud jde o dříve ne zcela jednotný výklad znaků drogových trestných činů, což má 
pochopitelně pozitivní vliv na jednotnost v činnosti jednotlivých stupňů soustavy státního 
zastupitelství. Jde zejména o meze rozsahů nedovoleného nakládání s omamnými 
 
a  psychotropními látkami a s jedy, konkrétně většího, značného a velkého rozsahu, kteréžto 
jednotlivé hranice se odvíjejí od výchozí hodnoty tzv. množství většího než malého  
(v souladu se závěry Ústavního soudu - nález sp. zn. Pl. ÚS 13/12, č. 259/2013 Sb.,  stejně 
jako v souladu se stanoviskem NS ČR sp. zn. Tpjn 301/2013). Tato stabilizovaná judikatorní 
východiska pak lze v současnosti v praxi státního zastupitelství považovat již za všeobecně 
akceptovaná a jejich aplikace v praxi nezpůsobuje vážnější problémy.  
Koncem roku 2014 přijalo na základě podnětu nejvyššího státního zástupce trestní 
kolegium  NS ČR stanovisko sp. zn. Tpjn 300/2014 k otázce právního posouzení pěstování 
rostlin konopí. Vzhledem k datu tohoto stanoviska se pak jeho závěry v praxi státního 
zastupitelství výrazněji projevily právě až v roce 2015, přičemž v případech postihu 
nejzávažnější trestné činnosti tohoto druhu, kdy praxe doposud kolísala, zda se v konkrétním 
případě jedná o pokus trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými 
látkami a s jedy podle § 283 trestního zákoníku, či „pouze“ o přípravu takového trestného 
činu. Nově je tak postaveno najisto, že provozování velkokapacitních pěstíren konopí by mělo 
být právně posuzováno jako pokus, neboť pachatel v takovém případě již nedovoleně nakládá 
s rostlinou konopí, jež je sama o sobě (nejde-li o tzv. technické konopí) látkou omamnou. 
Stanovisko pak připouští v závislosti na konkrétních zjištěných skutkových okolnostech 
posouzení takového jednání i jako dokonaný trestný čin podle § 283 trestního zákoníku,  
a to ve variantě tzv. přechovávání pro jiného, a to v případech, kdy s ohledem na množství 
vypěstovaných rostlin, způsob jejich pěstování a na další okolnosti lze dovodit, že konopí 
neslouží pro vlastní potřebu pachatele.  Trestný čin nedovoleného pěstování rostlin 
obsahujících omamnou nebo psychotropní látku podle § 285 trestního zákoníku tak v podstatě 
sankcionuje pouze samotné pěstování konopí, tedy činnost, která je ve smyslu § 24 odst. 1 
písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, explicitně zakázána.  
Ještě i v roce 2015 přetrvávala aktivita státního zastupitelství směřující proti 
provozování tzv. growshopů, a to v těch případech, kdy provozovatelé těchto obchodů svým 
jednáním naplnili skutkovou podstatu trestného činu šíření toxikomanie podle § 287 trestního 
zákoníku. I přes občasný mediální ohlas, kdy je podobná činnost prezentována jako pouhá 
nezávadná propagace alternativního životního stylu, lze uvést, že potírání tohoto druhu trestné 
činnosti má pozitivní dopad na obecnou přístupnost marihuany, zejména mezi mladými lidmi.  
Dosavadní praxe NS ČR  posuzování tohoto druhu trestné činnosti přitom ani v roce 2015 
nedoznala změn, což potvrzuje i skutečnost, že v roce 2015 bylo pod č. 34/2015 Sb. rozh. tr. 
publikováno rozhodnutí NS ČR ze dne 12. 11. 2014 sp. zn. 8 Tdo 1217/2014, které  
v návaznosti na předchozí rozhodnutí potvrdilo dosavadní právní výklad zastávaný 
 
jak policejními orgány, tak i státními zastupitelstvími, že v konkrétních případech lze 
provozem tzv. growshopu naplnit skutkovou podstatu přečinu šíření toxikomanie. 
OSZ v Příbrami informovalo o zatím ojedinělém a novém případu zneužívání tablet farmaceutického 
preparátu Vendal Retard a neoprávněné nakládání s ním jako možného prekurzoru k výrobě heroinu. 
V oblasti koncepce a realizace trestní politiky na úseku boje proti drogové trestné 
činnosti byly i v roce 2015 analyzovány aktuální trendy a vývoj této trestné činnosti. Stejně 
jako  v předchozím období je přitom nejpalčivější oblastí přeshraniční charakter drogové 
22 
 

trestné činnosti, přičemž stěžejním problémem i nadále zůstává produkce metamfetaminu  
a jeho následný vývoz zejména do Německa a stále častěji i do Rakouska.  
I v roce 2015 pokračoval dlouhodobý trend dovozu léčivých prostředků obsahujících 
prekursor efedrin (případně  pseudoefedrin) z příhraničních oblastí Polské republiky 
 
a na to navazující výroba pervitinu distribuovaného dále na území Spolkové republiky 
Německo. V reakci na tuto dlouhodobě neuspokojivou situaci polská strana z iniciativy vzešlé 
od NSZ zpřísnila svou legislativu ohledně dostupnosti léčivých prostředků obsahujících 
uvedený prekursor. Tato nová právní regulace je účinná od poloviny roku 2015, a proto zatím 
nelze její dopady na drogovou trestnou činnost na území České republiky podrobněji hodnotit.  
V návaznosti na trendy v přeshraničním obchodu pokračovala intenzivní spolupráce 
státního zastupitelství s příslušnými složkami prokuratury Polské republiky a státního 
zastupitelství Saska a Bavorska. V únoru 2015 se uskutečnilo v Ústí nad Labem pracovní 
setkání státních zástupců Vrchního státního zastupitelství v Praze a krajských státních 
zastupitelství v Ústí nad Labem a v Plzni se státními zástupci Generálního státního 
zastupitelství v Drážďanech. Ve dnech 6. – 7. 10. 2015 se pak uskutečnilo jednání s Generální 
prokuraturou Saska v Drážďanech, které bylo zaměřeno na problematiku pašování omamných 
a psychotropních látek z České republiky do Německa, zejména se zaměřením na palčivý 
problém vývozu metamfetaminu. Další obdobná jednání s německou a s polskou stranou jsou 
pak plánována i pro rok 2016. V roce 2015 pak byla na obdobné bázi zahájena intenzivnější 
spolupráce s rakouskými orgány státního zastupitelství. Jde o reakci na zvýšení vývozu drog 
do Rakouska, které se tak stává po Německu rovněž významným odbytištěm v tuzemsku 
produkovaného metamfetaminu. V rámci této spolupráce se konalo pracovní setkání ve dnech 
18.  – 19. 11. 2015 v Kroměříži. Cílem setkání bylo zejména zmapování situace v oblasti 
drogové trestné činnosti, identifikace konkrétních problémů  v mezinárodní spolupráci mezi 
českými a rakouskými státními  zastupitelstvími a zejména navázání potřebných kontaktů  
pro další spolupráci v konkrétních případech.  Také na tuto schůzku budou navazovat další 
jednání i v roce 2016.  
V rámci mezinárodní spolupráce mezi státy Evropské unie a v reakci na nejnovější trend distribuce drog 
po internetu (za využití skrytých vrstev internetu, tzv. „darknetu“) se pak zástupci Nejvyššího státního 
zastupitelství a Národní protidrogové centrály aktivně zúčastnili konference „Jednotné vyšetřování v boji proti 
obchodu s drogami prostřednictvím virtuálních tržišť (darknet) v rámci EU“, které uspořádalo rakouské 
ministerstvo vnitra ve dnech 17. – 18. 11. 2015 v rakouském Bad Erlachu. Tématem tohoto setkání bylo zejména 
zlepšení komunikace mezi příslušnými orgány členských států, identifikace nejvážnějších legislativních  
a  procesních právních překážek spolupráce mezi členskými zeměmi a navázání kontaktů v oblasti boje proti 
přeshraniční internetové drogové kriminalitě. Ze závěrů této konference lze vysledovat, že distribuce drog 
prostřednictvím skrytých vrstev internetu bude  mít do budoucna vzrůstající tendenci, proto je třeba této oblasti 
věnovat zvýšenou pozornost a rozvíjet spolupráci zejména na mezinárodní úrovni. Potírání drogové trestné 
činnosti prostřednictvím internetu si pak vyžádá koordinaci se specialisty na počítačovou kriminalitu. 
j)  Trestné činy v dopravě (tab. II/7a, II/10) 
Pro trestné činy spáchané v dopravě bylo v roce 2015 celkově stíháno (a to i v rámci 
zkráceného  přípravného  řízení)  21 147  osob (v roce 2014 22 468, šlo  tedy o snížení  tohoto 
ukazatele -1 321, tj. o 5,9 % méně), obžaloba, resp. návrh na potrestání byl podán na 19 498 
osob (oproti roku 2014 -1369, tj. o 6,7 % méně); obžalobnost, tedy podíl trestních stíhání, 
která dospěla k podání obžaloby, dosáhla 92,2 % (v roce 2014 92,87 %). Vyšší podíl jiných 
vyřízení u tohoto druhu trestné činnosti představuje prakticky jen vyřízení věci podmíněným 
zastavením trestního stíhání, v roce 2015 nastal opětovný vzestup u tohoto ukazatele (použito 
937 osob, tj. oproti roku 2014 +197). 
Ve zkráceném přípravném řízení byla vyřízena stále ještě převažující část této trestné 
činnosti, byť nastalo v roce 2015 snížení (proti 17 126 osobám, tj. -2 202,  -11,4  %).  Tato 
23 
 

zjednodušená forma přípravného řízení byla vedena v roce 2015 proti 81 % osobám stíhaným 
pro trestnou činnost v dopravě (v roce 2014 86 %). 
Trestná činnost v dopravě představovala v roce 2015  23,1 %  podíl na celkové 
kriminalitě (podle počtu stíhaných osob a osob vyřízených ve zkráceném přípravném řízení). 
V roce 2014 se jednalo o podíl 21,7 %, podobně jako v minulých letech. Trestný čin ohrožení 
pod vlivem návykové látky (§ 274 trestního zákoníku) zůstává zároveň jedním z nejčetnějších 
trestných činů. V roce bylo stíháno a vyřízeno ve zkráceném přípravném řízení 12 616 osob, 
tj. 13,78 % ze všech pachatelů, vůči nimž bylo vedeno trestní stíhání nebo zkrácené přípravné 
řízení (+1,08 %). 
Dokazování trestné činnosti spojené s řízením motorového vozidla pod vlivem 
omamné a psychotropní látky (odlišné od alkoholu) je nadále velmi komplikované a nákladné 
a požadavky na jeho rozsah (srov. např. rozh. č. 23/2011 Sb. rozh. tr.) nepřihlížejí ke specifice 
ovlivnění řidiče drogou, která působí (na rozdíl od alkoholu) zcela individuálně, toto působení 
není přímo a jednoduše závislé jen na kvantitě či kvalitě užité omamné látky. Nadto praxe 
orgánů činných v trestním řízení při dokumentování a dokazování  naplnění znaků skutkové 
podstaty přečinu podle § 274 trestního zákoníku, spáchaného řízením motorového vozidla pod 
vlivem drog, není nadále jednotná, a to zejména s ohledem na různá stanoviska soudů  
k otázce rozsahu dokazování stavu ovlivnění drogou a s tím spojeného závěru o tom, že osoba 
byla ve stavu vylučujícím způsobilost k řízení motorového vozidla. V případech zneužívání 
jiných omamných látek než alkoholu řidiči motorových vozidel nejsou prozatím rozsáhlejší 
podklady pro závěr, zda soudy budou akceptovat prokazování stavu vylučujícího způsobilost 
k řízení motorových vozidel ústavním znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví 
psychiatrie a klinické psychologie Psychiatrické nemocnice Bohnice vyžádaným Krajským 
soudem v Plzni jako listinným důkazem namísto zpracování takového znaleckého posudku  
v každé konkrétní věci.  Ani Nejvyšší soud k této otázce dosud nezaujal jednoznačné 
stanovisko. 
KSZ v Praze usuzuje, že nedojde-li k zásadní změně judikatury Nejvyššího soudu, bude mít užití výše 
zmíněného ústavního znaleckého posudku Psychiatrické nemocnice Bohnice omezený, spíše jen orientační 
význam, následně bude nutno vyžádat kromě znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie  
i znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie.  
KSZ v Plzni  uvádí, že v rámci jeho působnosti bylo nově v roce 2015 úspěšně přistoupeno  
k efektivnímu trestněprávnímu postihu zneužívání jiných omamných látek než  alkoholu řidiči motorových 
vozidel, a to ve vztahu k metamfetaminu a THC, přičemž jednotlivá okresní státní zastupitelství postupují 
jednotně v problematice trestněprávního postihu řidičů motorových vozidel, u nichž byla v souvislosti s řízením 
motorového  vozidla objektivně zjištěna v krevním séru hodnota metamfetaminu 200 ng/ml a více, u THC pak  
při zjištěné hodnotě 10 ng/ml a více, přičemž takové jednání je právně kvalifikováno jako přečin ohrožení pod 
vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 trestního  zákoníku.  V rámci vedeného trestního řízení je státními 
zástupci plně využíván a soudy akceptován ústavní znalecký posudek Psychiatrické nemocnice Bohnice  
ze dne 8. 12. 2014, který mimo jiné uvádí směrodatné hodnoty metamfetaminu a THC v krevním séru řidiče  
ve vztahu k jeho ovlivnění návykovou látkou, jako listinný důkaz ve smyslu ustanovení § 213 odst. 1 trestního 
řádu, přičemž policejní orgány ani státní zastupitelství nežádají v průběhu přípravného řízení další psychiatrické 
zkoumání osoby řidiče. Postačující je objektivní zjištění hladiny metamfetaminu či THC v krevním séru řidiče 
příslušným posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie. 
Podle  KSZ v Ústí nad Labem  rozhodovací praxe roku 2015 již nasvědčuje správnému postupu, kdy 
pokud po zjištění koncentrace návykové látky v krvi či moči řidiče významněji přesahuje limitní hranici 
vládního nařízení č. 41/2014 Sb., je přibírán znalec – psychiatr ke zkoumání způsobilosti řidiče k této činnosti.  
V praxi se již podařilo zakořenit využívání znaleckého posudku zpracovaného  Psychiatrickou nemocnicí 
Bohnice, coby listinného důkazu a psychiatrické znalecké zkoumání tak v mnohých případech odpadá. 
I podle KSZ  v Ostravě  přetrvává nejednotná praxe, která souvisí s nařízením vlády č. 41/2014 Sb.,  
o stanovení jiných návykových látek a jejich limitních hodnot. Tato situace vychází z odlišného stanovení 
hladiny návykových látek z citovaného nařízení vlády a hladiny  návykových látek ze znaleckého posudku 
24 
 

Psychiatrické nemocnice Bohnice, jehož psychiatrické závěry o výši ovlivnění řidiče při jeho intoxikaci 
metamfetaminem se měly stát obecně platnými. Závěry tohoto znaleckého posudku ohledně hladin 
metamfetaminu a D9-THC mnohonásobně převyšují tabulková množství uvedená v nařízení vlády č. 41/2014 
Sb.  KSZ v Ostravě  signalizuje, že na základě vyjádření okresních státních zastupitelství lze konstatovat,  
že aplikace uvedených závěrů znaleckého posudku na jiné trestní věci je velmi rozporuplná, neboť tento 
znalecký posudek se dostal do příkrého rozporu s běžně podávanými toxikologickými posudky a v kontextu  
s nimi pak vyzněl nekonzistentně, zejména s ohledem na objektivní nemožnost zobecnění působení návykových 
látek na lidský organismus, když výsledek jejich působení není lineární a závisí na mnoha proměnných 
faktorech. V případě, že řidič motorového vozidla vykazuje nadlimitní hodnoty, vyplývající z nařízení vlády  
č. 41/2014 Sb., považuje se za osobu ovlivněnou takovou návykovou látkou, jsou pak dány důvody pro sepsání 
záznamu o zahájení úkonů trestního řízení a následné vypracování znaleckých posudků z oboru zdravotnictví, 
odvětví toxikologie, případně odvětví psychiatrie, na jejichž podkladě je stanoveno, zda se řidič nacházel  
ve stavu vylučujícím způsobilost k řízení.  
k)  Trestné činy proti životnímu prostředí (tab. II/9, II/9a) 
Tab. II/9 poskytuje přehled o „tradičních“ skutkových podstatách trestných činů proti 
životnímu prostředí  (§ 293, § 294,  §  295,  § 299 až § 301 trestního zákoníku).  Tab. II/9a 
zachycuje stav trestního postihu ohledně skutkových podstat trestných činů neoprávněného 
vypuštění znečišťujících látek podle § 297 trestního zákoníku, a dále nově do hlavy VIII 
zvláštní části trestního zákoníku začleněných skutkových podstat týrání zvířat, zanedbání péče 
o zvíře z nedbalosti (§ 303 trestního zákoníku) a pytláctví (§ 304 trestního zákoníku). Přitom 
statistické údaje za rok 2015  (v porovnání s delším časovým horizontem, tzn. obdobím  
od roku 2004 či alespoň 2008) svědčí o tom, že počty stíhaných i obžalovaných osob pro tyto 
trestné činy nepřetržitě klesají, v roce 2015 se již v takové míře neprojevila výjimka vztahující 
se ke skutkové podstatě trestného činu neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími 
živočichy a planě rostoucími rostlinami podle § 299 trestního  zákoníku, jakkoli počty 
stíhaných i obžalovaných osob pro uvedený trestný čin byly poměrně vysoké, nedosáhly však 
úrovně roku 2014. 
Pokud jde o trestné činy zmíněné v tab. II/9a,  podíl  trestného činu pytláctví  
(§ 304 trestního zákoníku) v roce 2015 opětovně vzrostl (vždy +2, resp. +5, při započítání též 
údajů ze zkráceného přípravného řízení).  Lze usuzovat, že důsledky novelizace provedené 
zákonem č. 330/2011 Sb. se sice projevily, stejně jako v roce 2013 a 2014, protože absolutní 
počty stíhaných i obžalovaných pro tento trestný čin jsou stále vyšší než v roce 2011, ovšem 
absolutní počty těchto osob ani zdaleka nedosahují stavu před nabytím účinnosti trestního 
zákoníku dnem 1. 1. 2010. Tehdy provedená změna v důsledku formálního pojetí trestného 
činu s materiálním korektivem (§ 12 odst. 2 trestního zákoníku) a zejména vymezení spodní 
hranice trestnosti vedla k přesunu postihu mimo oblast trestního práva. Novela č. 330/2011 
Sb. provedla jen dílčí změnu, proto nemohla v žádném případě vést k návratu před rok 2010. 
U trestného činu týrání zvířat (§ 302 trestního zákoníku) v roce 2015 nastal vzestup – 
proti 45 osobám bylo konáno trestní řízení (trestní stíhání a zkrácené přípravné řízení), na 42 
osob byla podána obžaloba, resp. návrh na potrestání, kdežto v roce 2014 se jednalo pouze  
o 27, resp. 26, takových osob.   
 
 
 
 
 
25 
 


l)  Činy jinak trestné spáchané dětmi mladšími 15 let, provinění páchaná 
mladistvými (tab. II/4a, II/4b, II/4c, II/4d) 
 
(1)  Mladiství [tab. II/4a, II/4b, II/4c a II/4d]   
 
Mladiství       
tabulka II/4a, II/4b, II/4c 
Rok 
Stíháno a 
Obžalováno a 
Stíháno 
Obžalováno 
Zkrácené 
Podán návrh na 
konáno 
podán návrh 
přípravné řízení 
potrestání 
zkrácené 
na potrestání 
přípravné 
řízení  

2011 
3 789 
3 091 
3 256 
2 630 
533 
461 
2012 
3 678 
3 054 
3 078 
2 550 
600 
504 
2013 
2 951 
2 389 
2 392 
1 918 
559 
471 
2014 
2 573 
2 116 
2 014 
1 671 
559 
445 
2015 
2 248 
1 846 
1 968 
1 626 
280 
220 
 
4 000
3 500
Stíháno a konáno zkrácené
přípravné řízení
3 000
Obžalováno a podán návrh na
potrestání
2 500
Stíháno
2 000
Obžalováno
1 500
Zkrácené přípravné řízení
1 000
500
Podán návrh na potrestání
0
2011
2012
2013
2014
2015
 
Ohledně  mladistvých  jde o dlouhodobě pokračující trend, jehož příčiny mohou 
spočívat, jak bylo konstatováno již v předchozích letech, především v demografickém vývoji, 
avšak jednoznačnou odpověď ze statistických údajů na tuto otázku dát nelze. Rozložení 
trestné činnosti této kategorie pachatelů do míst a regionů není rovnoměrné a může být 
podmíněno více faktory.  Pro rok 2015 však byl zcela charakteristický trend spočívající 
v rapidním snížení podílu provinění mladistvých vyřizovaných formou zkráceného 
přípravného řízení (údaje za rok 2015 svědčí o poklesu o 50 %, resp. o 49,4 %, a to v obou 
sledovaných ukazatelích).  Na straně druhé se, stejně jako každý rok, poukazuje na nárůst 
agresivity a brutality u provinění páchaných mladistvými. 
V jedné trestní věci (Praha 9-Letňany) soud dokonce v odůvodnění rozsudku týkajícího se vraždy uvedl, 
že zákonodárce je nepřiměřeně mírný ve věcech mladistvých, kdy u takto závažných trestných činů by rozdíl 
26 
 

trestní sazby neměl být tak markantní (šlo o velmi brutální napadení staršího muže v bytě, kopáním nohama 
obutýma do sportovní obuvi, bodáním nožem, dušením polštářem a dekou).  Dospělé obžalované byl posléze 
uložen trest odnětí svobody v trvání 15 let a ochranné léčení, oběma mladistvým pak trest odnětí svobody  
v trvání 7 a půl roku.  
Ani podle počtu obžalovaných mladistvých  (bez návrhů na potrestání na mladistvé; 
těch bylo podáno na mladistvé výrazně méně)  se charakter trestné činnosti páchané 
mladistvými nijak výrazně nemění. Pomine-li se jasně převažující majetková a s ní související 
trestná činnost, bylo (v kategorii nejzávažnějších trestných činů) obžalováno pro trestný čin 
(provinění): 
– 
vraždy (§ 140 tr. zákoníku) mladiství (znovu pokles o 2, protože v roce 2014 
šlo o 4 mladistvé a v roce 2013 o 6 mladistvých, ovšem v roce 2012 se jednalo pouze  
o 2 mladistvé, v roce 2011 to bylo 8 a v roce 2010 7 mladistvých), což představuje podíl na 
všech obžalovaných osobách ve výši 1,46 % (pokles o 1,01 %),  
– 
loupeže (§ 173 tr. zákoníku) 179 mladistvých, tedy o 22 méně než v roce 2014 
(celkem 201, v roce 2013 243 a o rok předtím 278, v roce 2011 286 a v roce 2010 321), jejich 
podíl na všech obžalovaných pachatelích pro tento trestný čin činil v roce  2015  11,65 %  
(jde o pokles o 0,58 %), 
– 
znásilnění (§ 185 tr. zákoníku)  34  mladistvých, o 10 mladistvých více  
(24 v roce 2014, 34 v roce 2013, 33 v roce 2012, 21 v roce 2011 a 26 v roce 2010), jejich 
podíl na všech obžalovaných pro uvedený trestný čin činil 10,06 % 7,62 %,  tj. vzestup  
2,39 %
–       krádeže (§ 205 tr. zákoníku) 703 mladistvých, o 54 více než v roce 2014, tedy 
649 v roce 2014, 777 v roce 2013, 1 150 v roce 2012 (v roce 2011 – 1 290, v roce 2010 – 
1 241, v předchozích letech se tyto absolutní počty pohybovaly i kolem 6 000 – 7 000 – v 90. 
letech, s podílem na všech obžalovaných osobách pro trestný čin krádeže 8,62 % (+0,47%;  
v roce 2014 8,15 %, v roce 2013 9,44 %, v roce 2012 12,4 %, v roce 2011 to bylo 12,41 %).  
(2)  Děti mladší než 15 let (nedospělci) [tab. II/4a] 
V kategorii dětí do 15 let věku, pro nedostatek věku trestně neodpovědných, bylo 
vykázáno podle statistických údajů 1 442 osob (v roce 2014 se jednalo o 1 580 osob a v roce 
2013 o 1 484 osob – tehdy šlo o vzestup, který však byl v posledních letech naprostou 
výjimkou, což údaje za rok 2015 jen potvrdily, v roce 2012 o 1 645 osob, v roce 2011 o 1 776 
osob, v roce 2010 to bylo 1 822 osob, v roce 2009 ještě 2 430 osob a v roce 2008 dokonce 
3 122 osob), což představuje pokles o 136 osob, tj. -8,7 % (v roce 2014 tedy +5,8 %, v roce 
2013 to bylo -9,6 %, v roce 2012 -7,4 %, v roce 2011 -2,5 % a v roce 2010 byl zaznamenán 
meziroční pokles dokonce -25 %).  
S ohledem na shora uvedené se pak jeví jako nedůvodné požadavky na snížení věkové 
hranice trestní odpovědnosti, které se aktuálně - stejně jako v minulosti - objevily jako reakce 
na výjimečný příklad závažného zločinu spáchaného dítětem, neboť by ve vztahu 
 
k uvedenému druhu kriminality měla být zásadně uplatňována ochranná opatření (při ev. dílčí 
změně délky, režimu či doplnění ochranné výchovy jako možného prostředku reakce na zcela 
výjimečné a ojedinělé případy závažného trestného činu spáchaného nikoli psychotickým 
pachatelem) ve spojení s výchovnými opatřeními podle ustanovení občanského zákoníku.  
(3) Trestná činnost namířená proti mládeži (tab. II/4f, II/10) 
Nadále jedním z nejčastěji se vyskytujících (byť ani zdaleka typově nejzávažnějším) 
trestným činem je trestný čin zanedbání povinné výživy (§ 196 trestního zákoníku).  
27 
 

Vedeno trestní řízení pro trestný čin zanedbání povinné výživy       
tabulka II/4f 
Rok 
Stíháno  
Obžalováno 
Zkrácené 
Podán návrh na 
Celkem stíháno a 
Celkem 
přípravné 
potrestání 
konáno zkrácené 
obžalováno a 
řízení 
přípravné řízení 
podán návrh na 
potrestání 

2011 
9 017 
8 395 
4 553 
4 537 
13 570 
12 932 
2012 
6 634 
6 156 
6 165 
6 138 
12 799 
12 294 
2013 
5 089 
4 760 
7 886 
7 880 
12 975 
12 640 
2014 
4 862 
4 574 
7 367 
7 350 
12 229 
11 924 
2015 
5 894 
5 528 
4 533 
4 528 
10 427 
10 056 
Jen tento trestný čin se tedy podílí z 11,39 %  na veškeré trestné činnosti (v poměru 
k počtu všech osob stíhaných i vyřízených ve zkráceném přípravném řízení – oproti roku 
2014 jde o pokles o 0,41 % a oproti roku 2013 o 0,91 %) a z 11,93 %  na počtu osob 
postavených v roce 2014 před soud (ať už na základě obžaloby nebo návrhu na potrestání – 
pokles o 0,47 % oproti předcházejícímu roku a o oproti roku 2013 o 0,97 %), což ovlivňuje  
i počet odsouzených umístěných ve výkonu trestu odnětí svobody (přes poměrně nízký podíl 
nepodmíněných trestů odnětí svobody lze v této kategorii pachatelů nadále předpokládat vyšší 
podíl odsouzených, u nichž byl původní trest přeměněn v nepodmíněný trest odnětí svobody). 
Změnu měla přivodit novela trestního zákoníku (i trestního řádu) č. 390/2012 Sb., posuzovaná 
však poněkud rozporuplně (jako omezující možnosti dotčených osob získávat potřebné 
prostředky na hrazení výživného).  Na zvyšující se podíl této trestné činnosti upozorňovaly 
zprávy o činnosti státního zastupitelství za rok 2010  až 2014, ale –  jak je zjevné – situace  
se lepší jen pozvolna. Pro rok 2015 byl totiž charakteristický výraznější pokles především 
v kategorii zkráceného přípravného řízení (oproti roku 2014 -38,47 %, resp. -38,4 %),  
ale část této trestné činnosti začala být nově vyřizována ve standardním přípravném řízení 
(vzestup oproti roku 2014 o 21,23 %, resp. o 20,9 %, celkově ovšem pokles o 14,7 %, resp.  
o 15,67 %). 
Vůči dětem byly namířeny ovšem i podstatně závažnější trestné činy nežli trestná 
činnost podle § 196 trestního zákoníku  (aniž by se tím tato forma kriminality jakkoli 
podceňovala). Podrobnosti plynou z tab. II/4f. 
m) Trestná činnost cizích státních příslušníků, trestná činnost spojená  
s nelegální migrací (tab. II/6, II/6a) 
  
 
Trestná činnost cizinců      

tabulka II/6 občané Stíháno a konáno zkrácené přípravné řízení 
Rok 
Slovenská 
Ukrajina 
Vietnam 
Polsko 
Rumunsko 
Bulharsko 
Rusko 
republika 
2011 
2 447 
1 000 
774 
305 
154 
138 
141 
2012 
2 521 
936 
767 
308 
202 
226 
170 
2013 
2 624 
877 
772 
378 
200 
239 
171 
2014 
2 468 
876 
734 
326 
259 
240 
163 
2015 
2 331 
933 
558 
324 
324 
210 
148 
 
28 
 


3 000
2 500
Slovenská republika
2 000
Ukrajina
Vietnam
1 500
Polsko
Rumunsko
1 000
Bulharsko
Rusko
500
0
2011
2012
2013
2014
2015
 
Podle Zprávy o stavu v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku v roce 2015 ačkoliv cizinci tvoří 
cca 0,5 % populace v ČR, v roce 2015  spáchali  7 894 (-240; -631 oproti roku 2013) trestných činů, tedy 7 % 
(+0,6 %, +0,4 % oproti roku 2013) ze všech objasněných trestných činů.  
Pokud jde o trestné činy organizování a umožnění nedovoleného překročení státní 
hranice podle § 340 trestního zákoníku, bližší informace plynou z tab. II/6a. Nelze dovodit, 
že by v období posledních let došlo k nějakému dramatickému vzestupu osob, proti nimž bylo 
vedeno trestní řízení; úroveň evidované kriminality ani zdaleka nedosahuje stavu z let  1998  
až 2005. To však nic nemění na nebezpečnosti tohoto fenoménu a hrozeb s ním spojeným, 
zejména do budoucna. 
Ze Zprávy o migraci a integraci za rok 2015 vyplývá, že v roce 2015 bylo celkem odhaleno  
při nelegální migraci na území České republiky 8 563 osob (+77,6 % oproti roku 2014). Z uvedeného počtu bylo 
240 osob (tj. 2,8 %) zjištěno při nelegální migraci přes vnější schengenskou hranici České republiky a 8 323 
osob (tj. 97,2 %) při nelegálním pobytu. V souvislosti s nelegální migrací přes vnější schengenskou hranici bylo 
nejvíce zadrženo státních příslušníků Ruska (47 osob), uprchlíků dle Konvence 1951(38 osob) a Ukrajiny  
(32 osob). Při nelegálním pobytu bylo zjištěno nejvíce státních příslušníků Sýrie (2 016 osob), následovali státní 
příslušníci Ukrajiny (1 224 osob) a Kuvajtu (588 osob). Opakovaně bylo v souvislosti s nelegální migrací  
v České republice zjištěno 582  osob. Nejčastěji se jednalo, mezi  cizinci ze třetích zemí, o státní příslušníky 
Ukrajiny (152 osob), Kuvajtu (107 osob) a Saudské Arábie (55 osob). 
Ze Zprávy o stavu v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku v roce 2015 dále plyne,  
že v případě ČR, která patří k méně významným tranzitním zemím, nejzávažnější migrační hrozby bezprostředně 
nesouvisejí s probíhající migrační vlnou, ale s jejími střednědobými a dlouhodobými důsledky zvažovanými v 
celoevropském rámci. Jde především o hrozby vyplývající z faktické nemožnosti organizované integrace velkého 
množství cizinců z kulturně odlišného prostředí do evropské společnosti, která vede ke vzniku uzavřených, 
evropskému kulturnímu prostředí nepřátelských komunit. Na území ČR také nepůsobí žádná mezinárodní 
převaděčská síť organizující tranzit uprchlíků. 
KSZ v Ústí nad Labem, pokud jde o trestnou činnost související s migrační vlnou na území ČR, uvádí 
-  s ohledem na její rozměr a způsob spáchání - jedinou trestní věc tohoto druhu, evidovanou u OSZ v Lounech. 
Trestně stíhány jsou dvě osoby, jednak samotný řidič, který převážel nelegální migranty a též osoba, která jej  
k tomu jednání sjednala, kdy skutek spočívá v tom, že dne 14. 7. 2015 z Maďarska přes ČR směrem do Německa 
nákladním vozidlem zn. Peugeot Boxer neuzpůsobeném pro převoz osob, bylo převáženo celkem 21 osob 
afghánské národnosti, z toho dvě pětileté děti, přičemž neměli pro vstup na území ČR řádné oprávnění, zřejmě  
v důsledku únavy sjel řidič do příkopu a narazil do sloupu veřejného osvětlení a celkem 12 převážených osob 
utrpělo lehká poranění. Věc je kvalifikována jako zločin organizování a umožnění nedovoleného překročení 
státní hranice podle § 340 odst. l, 3 písm. b) trestního zákoníku (oba obvinění), řidič navíc i pro přečin obecného 
29 
 

ohrožení z nedbalosti podle § 273 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákoníku. OSZ v Lounech poukazuje na to, že 
tento druh kriminality je poměrně mírně sankcionován a ohrožení relativně mírným trestem neodrazuje 
potenciální pachatele o páchání trestné činnosti, vynášející jim značné nelegální zisky. Ke stíhání těchto 
trestných činů nezavazuje ČR žádná mezinárodní smlouva a s ohledem na nižší sazby trestu odnětí svobody 
nelze ve věci použít institut odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu dle § 88 trestního  řádu, resp. 
jeho použití je vázáno na kvalifikované skutkové podstaty, které však není vždy možné prokázat (zločiny podle § 
340 odst. 3, 4 trestního  zákoníku). Nelze tak např. nasadit odposlech, pokud jde o organizovanou skupinu ve 
smyslu skutkové podstaty přečinu § 340 odst. l, 2 písm. a) trestního zákoníku. 
n)  Trestná činnost příslušníků Policie ČR, Generální inspekce 
bezpečnostních sborů, Vojenské policie a zpravodajských služeb 
(tab. II/8a, II/8b, II/8d) 

U trestné činnosti příslušníků Policie České republiky  (kde koná prověřování 
i vyšetřování, stejně tak i zkrácené přípravné řízení, policejní orgán Generální inspekce 
bezpečnostních sborů), u trestné činnosti příslušníků zpravodajských služeb (tj. Bezpečnostní 
informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Vojenského zpravodajství)  
a Vojenské policie (o níž koná vyšetřování a zkrácené přípravné řízení státní zástupce), došlo 
v roce 2015 tentokrát  k výraznějšímu  vzestupu  počtu stíhaných osob (ze 178 v roce 2012  
na 158 v roce 2013, v roce 2014 to bylo 112 a v roce 2015 174) i obžalovaných osob (ze 147 
v roce 2012 na 138 v roce 2013, na 89 v roce 2014 a na 139 v roce 2015). Stále se však jedná 
o poměrně nízké absolutní hodnoty, takže hovořit na základě těchto výkyvů o trendech lze jen 
stěží. Ve zkráceném přípravném řízení se projevily stejné tendence jako u ostatních pachatelů, 
tj. nastal výrazný pokles počtu těchto osob řešených ve zkráceném přípravném řízení. V roce 
2015 uvedené počty oproti období 2012 až 2014 dále klesaly (ze 43 v roce 2012 na 35 v roce 
2013, na 34 v roce 2014 a na 11 v roce 2015, tj. na třetinu). Stále platí, že tato trestná činnost 
představuje poměrně malou část z řešené trestné činnosti (v roce 2015 dokonce jen 5,95 %,  
v roce 2014 23,3 %) ze všech těchto osob vyřizovaných ve zkráceném přípravném řízení, což 
je dáno specifikem jejich trestné činnosti i jejich profesním zařazením. 
Podle Zprávy o stavu v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku v roce 2015 Generální inspekce 
bezpečnostních sborů zadokumentovala  protiprávní jednání u 382 (-72)  osob v rámci prošetřované trestné 
činnosti spadající do její pravomoci, z toho se v jednom případě jednalo o právnickou osobu (+1). 
Nejvíce příslušníků bezpečnostních sborů bylo stíháno pro trestný čin zneužití 
pravomoci úřední osoby (§ 329 trestního zákoníku), byl zaznamenán velmi výrazný vzestup, 
což odporovalo předchozím trendům vývoje, na 73 osob (+44 oproti roku 2014 a +26 oproti 
roku 2013), z toho bylo pro tento trestný čin obžalováno 69 osob (+33 oproti roku 2014, +14 
oproti roku 2013). Vzestup nastal i u dalších skutkových podstat. Týká se to např. i trestného 
činu přijímání úplatku (§ 331 trestního zákoníku) s 16 stíhanými (+14 oproti roku 2014 a +6 
oproti roku 2013) a 15 obžalovanými osobami (+13 oproti roku 2014 a +6 oproti roku 2013). 
VSZ v Olomouci poukazuje na případy podezření z trestné činnosti policistů (úniky informací  
z trestních spisů, ovlivňování trestních řízení, organizovaná trestná činnost spočívající v „obchodování  
s informacemi o trestních kauzách“). Tyto trestní věci jsou vysoce závažné, a to i s přihlédnutím k tomu, že řada 
případů ukazuje na špatný stav Policie ČR a na rozsáhlé prorůstání zločinu či klientelistických vazeb do struktur 
Policie ČR (příp. i Generální inspekce bezpečnostních sborů), a to i do vysokých pozic, kde se koncentrují 
důvěrné a citlivé informace o trestních kauzách, což fakticky znemožňuje úspěšný a účinný boj se zločinem.  
 
 
 
30 
 

III. Činnost státního zastupitelství v trestním procesu před zahájením 
trestního stíhání, v přípravném řízení a v trestním řízení soudním 

 
až do pravomocného skončení trestního stíhání v roce 2015 
 
1.  Postup státních zástupců v přípravném řízení  
 
a)  Poznatky k aplikaci zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů 
Právní úprava v zákoně č. 45/2013 Sb. je hodnocena jako příliš komplikovaná a zákon 
pokládán za nepřehledný, což nezřídka vede k tomu, že poškození (oběti) jsou zahlceni 
velkým množstvím informací, které nejsou schopni vstřebat, spisy se co do počtu listů 
zdvojnásobily, neboť obsahují nadměrné množství listin s poučením a podpisem oběti a velmi 
často se toto poučení stává formálním. Instituty navazující novely trestního řádu se přitom 
využívají ojediněle. Proto se zpravidla upozorňuje na značnou administrativní zátěž pro 
policejní orgán. Nové instituty týkající se práv poškozených mají negativní vliv na délku 
trestního řízení, typicky se jedná např. o věci, v nichž je poškozený cizinec, který uplatní 
právo na náhradu škody a následně je tomuto cizinci doručováno cestou právní pomoci 
vyrozumění o možnosti prostudovat spis. Zejména ve vazebních věcech, kdy je např. stíhán 
pachatel pokračujícího přečinu krádeží vloupání do vozidel a poškozených cizinců je několik, 
to může znamenat nutnost propuštění obviněného z vazby na svobodu. 
Je tak zaznamenáván nárůst komplikací v přípravném řízení, zejména v rozsahu 
poučovací povinnosti a rovněž tak povinnosti policejního orgánu umožnit seznámení se se 
spisem osobám poškozeným, které o to požádají; zejména u případů s větším množstvím 
poškozených dochází k prodlužování lhůty přípravného řízení. 
KSZ v Ústí nad Labem  zmiňuje poznatek OSZ v Mostě o tom, že ne vždy je informační povinnost 
bezproblémově splnitelná, a to z taktických důvodů, ale např. i s ohledem na stav oběti (rozrušení, zranění)  
a nelze tak poučení realizovat při prvním kontaktu s obětí – poškozeným. Za stejně problematické je považováno 
doručení opisu usnesení o zahájení trestního stíhání poškozenému, pokud o to požádá, kde v některých případech 
může takový krok ohrozit či dokonce zmařit účel trestního řízení.  
KSZ v Ostravě poukazuje na to, že se vyskytují případy porušování a nerespektování procesních práv 
poškozených ze strany policejních orgánů, kterým není zejména umožněno seznámit se s výsledky vyšetřování.  
b)  Prověřování, vyšetřování a zkrácené přípravné řízení 
Nižší státní zastupitelství vznášejí opětovné výhrady k přetrvávajícím potížím v oblasti 
odborné úrovně policejních orgánů, u nichž se projevuje nedostatek schopností samostatně 
provádět šetření, případně vyšetřování, neschopnost správně posuzovat právní kvalifikaci 
zjištěných skutečností, rozpoznávat jednotlivé fáze trestného činu z hlediska jeho dokonání  
a objevují se i potíže z hlediska zvoleného procesního postupu buď při odkládání věcí, nebo 
naopak zahajování trestního stíhání. Nedostatky se promítají i do opožděného doručování 
rozhodnutí ze strany policejních orgánů. 
Zmiňuje se zejména přetrvávání obtíží ohledně kvality vydávaných usnesení podle § 160 odst. 1 
trestního řádu. Vyskytly se i případy, kdy policejní orgány automaticky kopírovaly popisy skutkových okolností 
ze záznamů o zahájení úkonů trestního řízení do sdělení podezření či do usnesení o zahájení trestního stíhání  
a následně též do závěrečného návrhu na podání obžaloby či do výsledné zprávy o výsledku přípravného řízení, 
aniž by vůbec byly policejními orgány zohledněny výsledky dokazování. Je  konstatována rovněž nedostatečná 
úroveň odůvodnění usnesení o zahájení trestního stíhání. Také nedostatečná snaha  policejních orgánů věc 
náležitě obviněnému prokázat, pokud se sám doznal. Vyskytly se i případy rezignace policejních orgánů  
31 
 

na potřebu zkoumání duševního stavu obviněného či objektivizaci zranění poškozeného cestou znaleckého 
posudku či jeho doplnění.   
K institutu  zkráceného přípravného řízení nižší státní zastupitelství uvádějí dopady 
stanoviska trestního kolegia NS ČR ze dne 25. 9. 2014 sp. zn. Tpjn 303/2014 (č. 52/2014 Sb. 
rozh. tr.). Některá nižší státní zastupitelství jednoznačně přisuzují stanovisku značný pokles 
počtu věcí vyřizovaných ve formě zkráceného přípravného řízení  (KSZ v Plzni, Ústí nad 
Labem a v Hradci Králové
), jiná mají za to, že může jít i o důsledek toho, že v letech 
následujících po roce 2012 byl počet zkrácených přípravných řízení výrazně ovlivněn 
amnestijním rozhodnutím prezidenta republiky z 1. 1. 2013 a s tím souvisejícím zvýšeným 
nápadem bagatelní trestné činnosti, která byla řešena touto formou řízení (MSZ v Praze). 
Některá krajská státní zastupitelství mají za to, že rozhodující vliv na tomto stavu mělo 
snížení evidované kriminality, zejména pokud se jedná o drobnou majetkovou trestnou 
činnost, která byla v uplynulých letech při zjištění pachatelů vyřizována právě ve zkráceném 
přípravném řízení, a dopad citovaného stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu ČR  
se tu projevil pouze v menším rozsahu (KSZ v Praze). Nižší státní zastupitelství se dále 
shodují na tom, že se odlišuje přístup soudů ke stanovisku (č. 52/2014 Sb.), některé soudy 
považují lhůty uvedené v tomto stanovisku téměř za dogma, zatímco jiné pouze za 
doporučující. Konstatuje se, že byť se podíl zkráceného přípravného řízení výrazně snížil, 
přesto zůstává i nadále převažující formou přípravného řízení (KSZ v Brně a KSZ 
v Ostravě
).         
c)  Délka přípravného řízení (tab. III/2a, III/2b, III/2c) 
Vzhledem k tomu, že podíl zkráceného přípravného řízení, jak bylo podrobně uvedeno 
v bodě II.1.a), na přípravném řízení se výrazně snížil, promítlo se to do délky přípravného 
řízení i vyšetřování. V průběhu roku 2015 bylo oproti předcházejícím obdobím řešeno v rámci 
zkráceného přípravného řízení  mnohem méně trestních věcí, kdy naopak je zaznamenáván 
zvýšený počet vedeného přípravného řízení klasickou (standardní) formou. 
Délka řízení u policejního orgánu (tab. III/2a) 
Tabulka III/2a Délka doby přípravného řízení od prvního zahájení trestního stíhání nebo sdělení podezření do předložení 
návrhu na podání obžaloby nebo návrhu na potrestání nebo konečné rozhodnutí policejního orgánu 

Rok 
Do 1 týdne  
1-2 týdny 
Do 1 
1 – 2 
2 – 6 
6 měsíců – 1 
1 – 2 roky 
Nad 2 
měsíce 
měsíce 
měsíců 
rok 
roky 
2011 
29543 
24227 
14203 
13993 
16065 
3384 
811 
318 
2012 
33461 
25169 
12482 
12256 
15171 
3346 
818 
316 
2013 
37354 
26889 
11935 
10858 
13856 
3299 
855 
449 
2014 
37541 
25366 
10552 
10210 
14583 
3545 
1202 
234 
2015 
28750 
18674 
10800 
12337 
15387 
3967 
1086 
336 
 
32 
 



120000
Nad 2 roky
100000
1 – 2 roky
80000
6 měsíců – 1 rok 
2 – 6 měsíců 
60000
1 – 2 měsíce 
40000
Do 1 měsíce
1-2 týdny
20000
Do 1 týdne
0
2011
2012
2013
2014
2015
 
Kromě zřejmého dopadu stanoviska trestního kolegia NS ČR č. 52/2014 Sb. rozh. tr. 
[viz shora III.1.b)] se poukazuje i na pokles bagatelní trestné činnosti, a na druhé straně nárůst 
důkazně složitější a náročnější trestné činnosti, rovněž tak dopady zákona o obětech trestných 
činů. 
Délka řízení u státního zástupce (tab. III/2b) 
Tabulka III/2b Délka doby řízení u státního zástupce po předložení návrhu na podání obžaloby nebo návrhu na potrestání 
nebo konečné rozhodnutí policejního orgánu 

Rok 
Do 1 týdne 
1-2 týdny 
Do 1 
1 – 2 
2 – 6 
6 měsíců – 1 
1 – 2 roky 
Nad 2 
měsíce 
měsíce 
měsíců 
rok 
roky 
2011 
74000 
16776 
8591 
2264 
855 



2012 
75283 
15609 
8670 
2769 
592 
23 


2013 
78362 
15410 
8279 
2838 
553 
40 


2014 
76407 
14934 
8486 
2744 
648 



2015 
62272 
15148 
10012 
3074 
712 
74 


 
120000
Nad 2 roky
100000
1 – 2 roky 
80000
6 měsíců – 1 rok 
2 – 6 měsíců 
60000
1 – 2 měsíce 
40000
Do 1 měsíce
20000
1-2 týdny
Do 1 týdne
0
2011
2012
2013
2014
2015
 
33 
 


Pokud jde o délku řízení u státního zástupce (tab. III/2b), v nejkratší lhůtě do 1 týdne 
bylo vyřízeno 68,21 %  (oproti údajům za rok 2014 jde o výrazné zhoršení – 74,02 %,  
a to i oproti předchozím letům)  věcí, ve lhůtě od 1 do 2 týdnů to bylo 16,59 % (naopak 
zlepšení oproti předchozím rokům – 2014 – 14,47 % věcí), takže v úhrnné lhůtě do 2 týdnů 
od nápadu věci na státní zastupitelství po skončení řízení u policejního orgánu státní zástupci 
vyřídili celkem 84,80 % (oproti roku 2014 – -3,69 % věcí). 
Stále to znamená, že jen o něco více než 15 % věcí bylo vyřízeno ve lhůtě přesahující 
dobu 2 týdnů, což lze hodnotit nepochybně kladně. 
Ve výrazně delších lhůtách od 6 měsíců do 1 roku bylo vyřízeno  u státního zástupce celkem 74  věcí 
(0,08 %, +71, +0,08 %); jestliže v předchozím roce šlo o nejlepší výsledek za celé období od roku 1995, nastalo 
podstatné zhoršení., ve lhůtě od 1 do 2 roků žádná věc a ve lhůtě přesahující 2 roky byly vykázány 3 věci.  
Ve všech těchto nejdelších lhůtách v souhrnu bylo proto v roce 2015 u státního zástupce vyřízeno 
celkem 77 věcí (+71 oproti roku 2014,). 
 
 
Celková délka přípravného řízení (tab. III/2c)   
Tabulka III/2c Celková délka přípravného řízení od prvního zahájení trestního stíhání nebo sdělení podezření do podání 
obžaloby nebo návrhu na potrestání nebo konečného rozhodnutí státního zástupce 

Rok 
Do 1 týdne  
1-2 týdny 
Do 1 
1 – 2 
2 – 6 
6 měsíců – 1 
1 – 2 roky 
Nad 2 
měsíce 
měsíce 
měsíců 
rok 
roky 
2011 
16380 
31183 
15389 
14549 
19642 
4091 
943 
389 
2012 
18335 
34103 
14329 
12246 
18563 
4043 
991 
346 
2013 
20224 
37362 
14716 
10784 
16948 
3936 
1044 
492 
2014 
20114 
36415 
13715 
9743 
17279 
4317 
1376 
297 
2015 
15724 
26212 
11851 
12360 
18882 
4659 
1230 
420 
 
 
120000
Nad 2 roky
100000
1 – 2 roky 
80000
6 měsíců – 1 rok 
2 – 6 měsíců 
60000
1 – 2 měsíce 
40000
Do 1 měsíce
20000
1-2 týdny
0
Do 1 týdne
2011
2012
2013
2014
2015
 
Všechny statistické údaje svědčí o tom, že v roce 2015 se v souvislosti s oslabením 
role  zkráceného přípravného řízení mezi jednotlivými formami přípravného řízení oproti 
standardnímu přípravnému řízení a přípravnému řízení s rozšířeným vyšetřováním jak  
u  policejního orgánu, tak i u státního zástupce, řízení prodloužilo, a to nikoli zanedbatelně. 
Podíl věcí vyřizovaných v delších dobách (souhrnně nad 6 měsíců) se také tak výrazně jako 
34 
 

v předcházejících letech nesnižoval a stále tedy přetrvávají faktory, jež v důkazně, skutkově 
nebo právně složitých věcech vedou k déletrvajícímu přípravnému řízení, jak byly 
konstatovány již předcházejícími zprávami o činnosti státního zastupitelství za uplynulý rok 
(kromě složitosti věcí jde zejména o vyřizování žádostí o právní pomoc v trestních věcech 
s cizím prvkem, zdlouhavost zpracování znaleckých posudků, a to včetně kriminalistických 
expertiz, komplikované zjišťování osoby pachatele nebo pachatelů atd.). 
d)  Vazební řízení (tab. III/3a, III/3b, III/3c) 
  
 
 
K 31. 12. 2015 bylo ve vazbě v působnosti okresních státních zastupitelství  
(tab. III/3a_1) celkem  589  osob, což představuje snížení oproti roku 2014 i roku 2013  
(-18,  resp. o -89, tj. -3%; v roce 2013 však bylo naopak zaznamenáno zvýšení 
 
a v předcházejícím roce snížení, jsou zde tedy charakteristické výkyvy tohoto ukazatele), 
nutno stále brát v úvahu, že nejde o celkový počet osob stíhaných vazebně, ale počet osob  
ve vazbě k určitému datu (ke konci kalendářního roku). 
Počet osob ve vazbě v působnosti krajských a vrchních státních zastupitelství 
(tab. III/3a_2)  se v roce 2015 vyznačoval oproti vývoji v předcházejícím roce výrazným 
snížením, dosáhl 249 (-89 oproti roku 2014 a -56 oproti roku 2013, předtím zde byla ovšem 
tendence zcela opačná, tak nízký počet osob ve vazbě byl naposledy zaznamenán na konci 
roku 2009 a v letech předcházejících; pokles v roce 2015 činil 26,33 %). 
Celkem bylo tedy k tomuto datu ve vazbě 838  osob (proti 945 osobám v roce  2014, 
983 osobám v roce 2013, 917 osobám v roce 2012 a proti 1 037 osobám v roce 2011), 
což představuje v minulém roce pokles o 11,32 % a 107 osob.  
Jak plyne z tab. III/3b, z celkového počtu vazebně stíhaných obviněných bylo v roce 
2015 celkem 97,77 % osob vyřízeno podáním obžaloby (v roce 2014 to bylo 98,4%), proti 62 
osobám (+20, tj. +47,62 %) skončilo vazební řízení zastavením trestního stíhání. Ani proti 
jedné osobě nebylo trestní stíhání přerušeno, či věc postoupena jinému orgánu. Novinkou jsou 
návrhy na schválení dohody o vině a trestu, institut sice přiřazovaný k odklonu, ale obdobný 
obžalobě, kdy v roce 2015 se jednalo celkem o 13  případů oproti 5 v roce 2014, 21 v roce 
2013. 
Délka vazebního řízení [tabulka III/3c]  není již zdaleka  na tak dobré úrovni jako 
v roce 2013 nebo 2012, pokud jde o nejkratší dobu vazby, do 2 měsíců bylo vyřízeno  
27,60 % a 927  osob, ve lhůtě od 2 do 4 měsíců to bylo 45,61 %  osob. Celkově tak bylo  
ve lhůtě do 4 měsíců vyřízeno 73,21 % (v roce 2014 76,32 %, tj. -3,11 %) vazebně stíhaných 
osob). Ve lhůtě od 12 do 16 měsíců bylo vyřízeno 6 osob.  
e)  Poznatky k návrhům na vzetí obviněných do vazby a rozhodování 
soudu o nich, jakož i o dalších rozhodnutích soudců a soudů o vazbě 
(tab. III/3d, III/3e) 

Ohledně návrhů na vzetí do vazby (srov. tab. III/3d  –  výkaz o stavu vazeb za rok 
2015, pro srovnání i údaje tab. III/3e –  soudní výkaz o vazbách) u okresních státních 
zastupitelství
 byly v roce 2015 podány návrhy celkem na 3 209 osob (v roce 2014 –  3 514,  
tj. -305 a oproti roku 2013 -549), soudce vzal do vazby 2 745 osob (-243; oproti roku 2013 -
448), což činí podíl 85,5 %, v roce 2014 i 2013 činil tento podíl vždy 85,0 %. U krajských 
státních zastupitelství
  byly návrhy na vzetí do vazby podány na 519  osob (v roce 2014  
na 604, tj. -85 oproti roku 2014, ale i roku 2013) a soudce vzal do vazby 490  osob (-57,  
resp. -59; podíl 94,4 %, v roce 2014 činil 90,6 % a v roce 2013 90,5 %). U vrchních státních 
35 
 

zastupitelství byly podány návrhy na vzetí do vazby na 20 (-57 oproti roku 2014, -55 oproti 
roku 2013) obviněných, a do vazby soudci vzali 15 (-50, resp. -46) obviněných (75 %; v roce 
2014 84,4% a v roce 2013 81,3%). Celkem byl tedy v roce 2015 návrh na vzetí do vazby 
podán na 3 748  obviněných  
(-447; oproti roku 2013 -689), do vazby bylo vzato 3 250 
obviněných  
(-350, oproti roku 2013 -553, 86,71 %;  v roce 2014 85,8 % a v roce 2013  
85,7 %). 
f)  Poznatky k ostatním návrhům a rozhodování soudu v přípravném 
řízení, k aplikaci § 76a trestního řádu o příkazu k zadržení a k účasti 
soudců na úkonech prověřování (§ 158a trestního řádu) [tab. III/3f  
a III/3g] 

Ohledně většiny návrhů státních zástupců na vydání rozhodnutí soudce v přípravném 
řízení nebyly zjištěny zásadně nové poznatky. 
Pouze se poukazuje na praxi soudů v obvodu Městského soudu v Praze k žádostem o údaje  
o uskutečněné e-mailové komunikaci, které postupují v intencích závěrů gremiální porady Městského soudu  
v Praze, podle nichž v případě požadavku na zjištění obsahu již doručených e-mailových zpráv má být 
postupováno dle § 88 odst. 1 trestního řádu, a nikoliv dle § 158d odst. 3 trestního řádu; jedná se o názor odlišný 
od výkladového stanoviska č. 1/2015 Sb. v. s. NSZ. 
Ohledně účasti soudů na výsleších svědků v rámci prověřování (§ 158a trestního 
řádu), ani k aplikaci § 8 odst. 5 trestního řádu  nevyplynuly  žádné zásadně nové poznatky 
oproti předcházejícímu období.  
VSZ v Olomouci zmiňuje opětovně poznatek  OSZ v Kroměříži  o tom, že policejními orgány byly 
signalizovány problémy v oblasti dokladování tzv. nejasných úmrtí, kdy Ústav zdravotnických informací  
a  statistiky ČR podle účinného zákona o zdravotních službách odmítá sdělovat výsledky zdravotních pitev. 
Povinnou mlčenlivost je v těchto případech nutno prolamovat postupem podle § 8 odst. 5 trestního řádu, je tedy 
vždy nutno sepsat záznam o zahájení úkonů v trestním řízení dle § 158 odst. 3 věty první trestního řádu,  
a lze pak označit právní úpravu o zdravotních službách za nepříliš efektivní.  Také ze strany OSZ ve Vsetíně  
je signalizován extrémní nárůst počtu podaných návrhů, kdy s výjimkou jediného návrhu se zbývající počet  
(80 návrhů) týkal prolomení povinné mlčenlivosti ve zdravotnictví –  žádosti o zaslání listu o prohlídce 
zemřelého adresované Ústavu zdravotnických informací a statistik. 
K problematice rozhodování soudů při aplikaci § 76a trestního řádu nebyly zjištěny 
žádné významnější poznatky. 
K otázce, který orgán činný v trestním řízení je příslušný k rozhodnutí, že se osoba zadržená  
na podkladě vydaného příkazu k zadržení, z tohoto zadržení propouští, nejsou-li dále shledávány důvody vazby, 
zaujalo  NSZ  právní názor, podle něhož je takovým orgánem státní zástupce a nikoli policejní orgán  
(1 SL 751/2016). 
2.  Postup státních zástupců ve stadiu projednání trestní věci v řízení před 
soudem   
 
a)  Obecné poznatky [tab. III/9a, III/9b, III/9c, III/9d, III/9e, III/9f] 
Stadium  projednání trestní věci v řízení před soudem se v roce 2015 – pokud jde 
o postup státních zástupců –  vyznačovalo stejnými charakteristikami jako v předchozích 
letech. Přetrvává vysoké procento obžalobnosti, a to současně při nízkém podílu pravomocně 
zproštěných věcí a současně i při zaznamenaném nízkém podílu počtu věcí pravomocně 
vrácených  státnímu zástupci k došetření. To nadále potvrzuje náležitou kvalitu přípravného 
řízení a v úzké spojitosti s tím i odpovědný přístup dozorových státních zástupců k vyřizování 
věcí v jejich působnosti. Zásadní změna však nastala u institutu pravomocného odmítnutí 
36 
 

návrhu na potrestání, kdy je zjevné, že soudy reagovaly na stanovisko trestního kolegia  
NS ČR č. 52/2014 Sb. rozh. tr., a projevil se tedy výrazný nárůst počtu případů aplikace 
ustanovení § 314c odst. 1 písm. c) trestního řádu.  
Podstatnější poznatky vyplývají z tab. III/9a-e (vedle tab. III/9a a III/9b vztahujících 
se k činnosti státního zastupitelství –  přehledy o pravomocně vyřízených fyzických osobách 
podle soudů, o pravomocně odsouzených osobách podle paragrafů (podle trestního zákoníku 
a podle trestního zákona č. 140/1961 Sb.). 
b)  Vrácení věci k došetření státnímu zástupci (tab. III/7a, III/7b)  
pravomocnému vrácení věci státnímu zástupci k došetření,  ať už z kteréhokoli 
důvodu, dochází nadále spíše ojediněle. 
Okresním státním zastupitelstvím  (tab. III/7a)  bylo pravomocně vráceno soudem 
k došetření podle § 188 odst. 1 písm. e) trestního řádu celkem 57 věcí, tj. o 4 více než v roce 
2014, stále ještě o jednu věc méně než v roce 2013 a o 10 věcí méně než v roce 2012 (jedná se 
tedy o vzestup o 7,55 % oproti údajům za rok 2014). Podle § 314c odst. 1 písm. a) trestního 
řádu to bylo 17  věcí (o 7  méně než v roce 2014, tj. -29,17 %), takže celkem [včetně věcí 
vrácených podle § 188 odst. 1 písm. e) trestního řádu] to bylo 74 věcí.  
U  krajských a vrchních státních zastupitelství  (tab. III/7b) bylo pravomocně 
vráceno soudem státnímu zástupci k došetření 10  věcí (-2  oproti roku 2014, tj. -16,67 %,  
+1 oproti roku 2013, +5 oproti roku 2012, +4 oproti roku 2011, ale kupř. -47 oproti stavu 
v roce  2010).  Postup podle § 314c odst. 1 písm. a) trestního řádu se u krajských a vrchních 
státních zastupitelství vyskytoval naprosto výjimečně. 
Celkem bylo státnímu zástupci pravomocně vráceno soudem k došetření 84  věcí  
(-5 oproti roku 2014), což v poměru k počtu obžalovaných osob představuje jen 0,21 % věcí.  
Počet věcí, v nichž byl pravomocně soudem odmítnut návrh na potrestání,  činil 
v roce 2015 již 149, tj. o plných 73 věcí více než v roce 2014 (jedná se o nejvyšší absolutní 
hodnotu tohoto ukazatele za 
celé sledované období od roku 2002, tj. od zavedení 
zmiňovaného institutu velkou novelou trestního řádu č. 265/2001 Sb.). Může být proto 
kladena otázka, nakolik se tu promítlo citované stanovisko trestního kolegia NS ČR 
 
(č. 52/2014 Sb. rozh. tr.). [srov. i to, co bylo uvedeno pod bodem III. 1. a)], lze důvodně 
usuzovat, že ano.  
Při započtení i věcí, v nichž byl pravomocně odmítnut návrh na potrestání (celkem 
233, +68 oproti roku 2013 a +112 oproti roku 2013) a ve vztahu ke všem osobám, na něž byla 
podána obžaloba nebo návrh na potrestání (84 327), je tento podíl 0,27 %
c)  Pravomocně zproštěné věci (tab. III/9a, III/9b) 
Celkem bylo v roce 2015 pravomocně zproštěno, pokud jde o okresní státní 
zastupitelství [tab. III/9a; bez zproštění z důvodů uvedených v § 226 písm. e) trestního řádu] 
1 933 osob (v roce 2014 šlo o 2 028 osob) tj. -95, -4,7%.  
Ve vztahu k osobám postaveným před soud to představuje podíl 5,04 %, tj. -1,12 % 
(kdežto v roce 2014 to bylo 6,16 %, obdobně jako v minulých letech). Ukazuje se tedy  
i nadále, že také v tomto ukazateli výsledek stabilně prokazuje dobrou kvalitu přípravného 
řízení, a to i při změně pohledu na jeho funkci důsledně koncipovanou jako na fázi skutečně 
přípravnou (tj. převážně jen shromažďující podklady pro dokazování v řízení před soudem).  
37 
 

Už tradičně vyšší podíl zproštěných osob, byť ani zdaleka ne tak vysoký jako v roce 
2011, kdy se jednalo dokonce o hodnotu 17,55 %, či v roce 2010, kdy tento ukazatel dosáhl 
hodnoty 21,43 %, vykazují krajská státní zastupitelství, a to 169 osob (-10 oproti roku 2014 
a +23 oproti roku 2013) z 

677 obžalovaných (+110), tedy 10,08 %  
(v roce 2014 11,42 %, v roce 2013 9,06 %, tedy -1,34 %).  
Pouze VSZ v Praze vykazuje vyšší podíl zproštěných osob (23 ze 111 obžalovaných; v roce 2014 -17 
z 54, v roce 2013 – 19 ze 119 obžalovaných), konkrétně tedy 20,72 % (v roce 2014 11,11 %, v roce 2013 7,41 
%, v roce 2012 10,26 %, v roce 2011 5,32 %, ovšem v roce 2011 28,13 % a v roce 2010 to bylo 12,07 %). VSZ 
v Olomouci
 zaznamenalo v roce 2015 3 zproštěné osoby, tj. 4,84 %, oproti roku 2014 +3, z 37 obžalovaných,  
tj. 0 %, v roce 2013 - 8 pravomocně zproštěných z 65 obžalovaných, tj. 12,31 %, v roce 2012 činil tento ukazatel 
1,82 %, v roce 2011 - 19,35 % a v roce 2010 20 %).     
3.  Dohled 
Dohled vykonávaný nejblíže vyššími státními zastupitelstvími vůči nejblíže nižším 
státním zastupitelstvím (tzv. vnější dohled) v trestním řízení představuje základní metodu 
kontrolní činnosti. Jeho doplňkem jsou ostatní kontrolní mechanismy jako vnitřní dohled, 
rozhodování v instanční působnosti a mimořádná kontrolní oprávnění nejvyššího státního 
zástupce. Dohled nad postupem nižších státních zastupitelství se provádí formou dohledových 
prověrek a přezkoumáváním jejich postupu v konkrétních věcech. Vedoucí státní zástupci 
využívají i institut vnitřního dohledu.  Dohled v konkrétních věcech se vykonává na základě 
vnějších podnětů i z vlastní iniciativy. Při dohledu prováděném z vlastní iniciativy se přihlíží 
k vlastním poznatkům, k délce řízení, zda jde o věci závažnějšího charakteru či, zda jde o věci 
se zvýšeným zájmem veřejnosti. Při dohledu prováděném z vnějšího podnětu se přezkoumává 
jeho důvodnost a podatelé se o výsledku výkonu vyrozumívají. 
Případy odmítnutí pokynu podle § 12d odst. 2, 3 zákona o státním zastupitelství  
se vyskytují zcela ojediněle. 
IV. Poznatky z působnosti Nejvyššího státního zastupitelství 
 
1.  Trestní působnost 
 
a)  Trestní řízení (tab. IV/1a, přehledy IV/1b, IV/1c) 
Přezkumná činnost podle § 174a trestního řádu (tab. IV/1a, přehled IV/1b)  
Tab. IV/1a 
§ 174a trestního řádu  
Rok 
Předložená 
Přezkoumáno se 
Zrušená usnesení 
usnesení k 
spisy 
přezkoumání 
2011 
2 083 
262 
70 
2012 
1 756 
261 
59 
2013 
1 896 
 
272 
56 
2014 
1 320 
189 
44 
2015 
1 417 
164 
44 
 
38 
 


2 500
2 000
Předložená usnesení k
přezkoumání
1 500
Přezkoumáno se spisy
1 000
Zrušená usnesení
500
0
2011 2012 2013 2014 2015
 
V agendě mimořádného fakultativního oprávnění nejvyššího státního zástupce 
spočívajícího v nařízení kontroly skončené věci (§ 12 odst. 3 zákona o státním zastupitelství; 
přehled IV/1c) evidoval odbor trestního řízení NSZ v roce 2015 celkem 43 podnětů k nařízení 
kontroly skončených věcí (-10  oproti roku 2014), ve 12  případech byla kontrola nařízena,  
z toho v 11 případech na základě vnějšího podnětu (-4 oproti roku 2014, +8 oproti roku 2012). 
Celkem bylo provedeno 10 kontrol skončené věci (-2), všechny tyto kontroly provedlo přímo 
NSZ.  Při nařizování kontroly skončené věci jako mimořádného a fakultativního oprávnění 
nejvyššího státního zástupce je důsledně zvažováno, zda v důsledku postupu či nečinnosti 
nižšího státního zastupitelství je veřejný zájem dotčen závažným způsobem, a (současně) zda 
k nápravě hrozícího nebo již nastalého zásahu do veřejného zájmu nepostačují standardní 
prostředky k nápravě (např. výkon dohledu vyšším státním zastupitelstvím).  
b)  Přezkumná agenda (tab. IV/2a, IV/2b, IV/3b, IV/3d, IV/4a až IV/4d, 
IV/5) 
 
aa) Dovolání (tab. IV/2a, IV/2b) 
V agendě  dovolání v roce 2015 napadlo Nejvyššímu státnímu zastupitelství celkem 
1479  věcí (+57) týkajících se 1 985 (+398)  obviněných. Oproti roku 2014 jde o 4%  nárůst 
počtu věcí. Odbor mimořádných opravných prostředků NSZ podal vyjádření podle § 265h 
odst. 2 trestního řádu celkem v 1 177 případech (+116).  Kvalita a celková úroveň dovolání 
podaných obviněnými roste nejen po formální, ale i po obsahové stránce. Zejména lze 
konstatovat, že obvinění již adekvátněji využívají extenzivní výklad dovolacího důvodu 
uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu, tj. možnost námitek týkajících se zejména 
opomenutých důkazů, nezákonných důkazů a existence tzv. extrémního rozporu. Stejně jako 
v předchozích letech bylo také v roce 2015 podáváno obviněnými nejčastěji dovolání opřené 
právě o důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu,  a to jak samostatně, 
tak v kombinaci s dalšími dovolacími důvody uvedenými v § 265b odst. 1 trestního řádu, 
nejčastěji s důvodem podle § 265b odst. 1 písm. l) trestního řádu.  
U dovolání podaných obviněnými v roce 2015 Nejvyšší soud projednal dovolání 
celkem  1095  obviněných  (-269).  Přitom nejčastěji Nejvyšší soud dovolání odmítal, 
 
a to celkem u 982 dovolání obviněných (-242), což činí 89,7 % všech rozhodnutí (stejný údaj 
jako v předcházejícím roce). Ve dvou (+1) případech  dovolání podle § 265j trestního řádu 
zamítl. Nejvyšší soud plně nebo zčásti vyhověl dovoláním 111  obviněných (-12), to činí  
39 
 

10,14 % (+1,14 %) všech rozhodnutí. Taková úspěšnost obviněných u Nejvyššího soudu  
se svými dovoláními je standardem, neboť se již tradičně pohybuje v rozmezí 8 – 10 %.  
Trestní řád v § 265d odst. 1 písm. a) stanoví, že nejvyšší státní zástupce může podat 
dovolání  na návrh krajského nebo vrchního státního zástupce anebo i bez takového návrhu 
pro nesprávnost kteréhokoli výroku rozhodnutí soudu, a to ve prospěch i v neprospěch 
obviněného. 
Okresní státní zastupitelství podala v roce 2014 57  návrhů na podání dovolání, 
v roce 2014 podala 46 návrhů. Ve 39 případech bylo dovolání podáno, a z toho bylo ve všech 
23 případech podáno v neprospěch obviněných.  
Krajská státní zastupitelství v roce 2015 uplatnila 77  návrhů na podání dovolání 
(v roce 2014 to bylo 80), přičemž iniciativa jednotlivých krajských státních zastupitelství v 
tomto směru byla v roce 2015, podobně jako ve všech předchozích letech, rozdílná. 
Nejaktivněji si počínalo KSZ v Českých Budějovicích s 18 (+5) návrhy, MSZ v Praze podalo 
16 (-7) návrhů, následovala KSZ v Ostravě s 12 (+4), KSZ v Plzni  s 9 (+5) návrhy, KSZ 
v Brně  9 návrhů (-9),  KSZ v Ústí nad Labem se 7 (+4), a KSZ v Praze a KSZ v Hradci 
Králové podala 3 návrhy (-3, resp. -2) na podání dovolání.  
Vrchní státní zastupitelství podala v roce 2015 10 návrhů na dovolání (v roce 2014 
18), a to 8 (-6) návrhů VSZ Praha a 2 (-3) návrhů VSZ v Olomouci. 
Nejvyšší státní zástupce se v průběhu roku 2015 rozhodl akceptovat celkem 111  
(+16; 64,9 %) z celkového počtu 171 (+1) návrhů a podnětů.  
Z těchto 111  akceptovaných návrhů či podnětů (vrchních,  krajských a okresních 
státních zastupitelství a podnětů dalších osob) na podání dovolání nejvyšším státním 
zástupcem směřovalo celkem 103 dovolání (+15) v neprospěch obviněných (92,8 %, -0,2 %), 
5 (0) dovolání směřovalo současně ve prospěch i neprospěch a 3 (+1)  dovolání ve prospěch 
obviněných.  Pokud nebylo návrhům na podání dovolání nejvyššího státního zástupce 
vyhověno, stalo se tak převážně v těch věcech, v nichž měl nejvyšší státní zástupce jiný 
právní názor než předkladatelé. 
Pokud jde o úspěšnost dovolání nejvyššího státního zástupce,  NS ČR ve věcech, 
v nichž rozhodl do konce roku 2015 (tj. v 59), vyhověl či alespoň částečně vyhověl 
44 podaným dovoláním, což činí 74,6 % (v roce 2014 61,4 %), odmítnuto bylo 12 dovolání 
(20,3 %; v roce 2014 26,3 %) a zamítnuta byla 3  dovolání (5,1 %; v roce 2014 12,3 %).  
O celkem 52 dovoláních nebylo v průběhu kalendářního roku rozhodnuto. Zmíněná úspěšnost 
nevybočuje z údajů z předchozích let. 
Při hodnocení úspěšnosti dovolání nejvyššího státního zástupce je nutno vzít v úvahu, 
že některá  dovolání jsou podávána i  z judikatorních důvodů, a to i s vědomím, že dovolání 
může být  odmítnuto. Výjimečně  je dovolání odmítnuto i podle § 265i odst. 1 písm. f) 
trestního řádu, tedy, že projednání dovolání by nemohlo změnit postavení obviněného, 
přestože je konstatována oprávněnost názoru nejvyššího státního zástupce. 
Odbor mimořádných opravných prostředků NSZ  hodnotí návrhovou činnost 
státních zastupitelství nižších stupňů, která směřují k uplatňování oprávnění nejvyššího 
státního zástupce podávat dovolání ve smyslu ustanovení § 265d odst. 1 písm. a) trestního 
řádu jako více než dobrou a její význam pro činnost tohoto odboru jako klíčový. 
 
40 
 

bb) Vyřizování podnětů ke stížnostem pro porušení zákona (tab. IV/3b, 
IV/3d, IV/4a až IV/4d, IV/5) 

V agendě stížností pro porušení zákona  se nápad v celé soustavě státního 
zastupitelství podle počtu vnějších podnětů oproti údajům z roku 2010 až 2014 opětovně, byť 
ne tak výrazně –  snížil (podle tab. IV/3b a IV/3d) o 24, jichž se týkaly tyto vnější podněty;  
(v roce 2014 šlo o snížení o 287 osob), šlo tedy o 574 podnětů oproti 598 v roce 2014, naopak 
zvýšil  se počet nevyřízených věcí z předchozího roku (ze 195 na 228), došlo k výraznému 
poklesu počtu vyřízených věcí (z 1 641 v roce 2011 na 1 519 v roce 2012, na  1 317  v roce 
2013, na 1 109 v roce 2014 a na 929 v roce 2015). 
Údaje o činnosti odboru mimořádných opravných prostředků NSZ plynou 
tab. IV/4a až IV/4d. 
Vedle toho bylo v 
roce 2015 celkem 20  věcí přezkoumáváno z vlastní iniciativy státního 
zastupitelství. 
Opakované podněty (remonstrace)  tvoří nadále zanedbatelnou část z celkového 
počtu podnětů v agendě stížností pro porušení zákona (v roce 2015 šlo o 72  opakovaných 
podnětů, tedy o 12 více než v roce 2014)Jejich podíl na celkovém počtu podnětů činí 11,15 % 
(srov. tab. IV/3d – běžná i rehabilitační agenda).  
Počty návrhů na podání stížnosti pro porušení zákona se v roce 2015 týkaly jen 64 
osob. 
cc) Přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu 
telekomunikačního provozu a příkazu k zjištění údajů 
o telekomunikačním provozu  

NSZ v roce 2015 evidovalo 11 případů (v roce 2014 3, v roce 2013 žádný), ve kterých 
rozhodoval NS ČR o zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu 
a o zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu (vždy se jednalo  
o příkazy k úkonům podle ustanovení § 88 trestního řádu).  
NS ČR ve třech případech konstatoval, že byl porušen zákon (+2 oproti roku 2014), ve dvou případech 
byl porušen zákon částečně (+2), pouze v jednom případě soud konstatoval, že nebyl porušen zákon (-1), tři 
návrhy na přezkoumání NS ČR odmítl (+3). Zbylé dvě věci nebyly v průběhu roku 2015 rozhodnuty. 
c)  Věci závažné hospodářské a finanční kriminality (tab. IV/7a až IV/7f) 
Podle poznatků odboru závažné hospodářské a finanční kriminality NSZ  došlo  
v průběhu roku 2015 v porovnání s roky 2013 a 2014 (kdy došlo k prudkému nárůstu zatížení 
odboru) ke stabilizaci celkového počtu podnětů k výkonu dohledu a stížností ke stížnostnímu 
rozhodování (stížností směřujících proti usnesení dozorového státního zástupce nebo stížností 
směřujících vůči usnesením policejního orgánu, k jejichž vydání dal dozorový státní zástupce 
policejnímu orgánu souhlas nebo pokyn).  Vzhledem k aktuální judikatuře NS ČR a jeho 
výkladu pokynu nebo předchozího souhlasu státního zástupce k vydání usnesení policejním 
orgánem došlo i v roce 2015 k dalšímu nárůstu rozhodování státních zástupců odboru závažné 
hospodářské a finanční kriminality NSZ jako stížnostního orgánu podle § 146 odst. 2 písm. a) 
alinea druhá trestního řádu. Zpravidla se přitom jednalo o rozhodování o stížnostech 
obviněných proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 
trestního řádu, k jehož vydání dal pokyn nebo souhlas dozorový státní zástupce, event. proti 
usnesením o zahájení trestního stíhání, která vydal dozorový státní zástupce sám. 
41 
 

Jednalo se však i o další procesní situace – stížnosti proti usnesení o zastavení trestního stíhání, stížnosti 
proti usnesení o odložení věci, stížnosti proti usnesení o vyloučení věci ze společného řízení či proti usnesení  
o spojení věcí do společného řízení, stížnost proti usnesení o nevyloučení se státního zástupce z vykonávání 
úkonů trestního řízení, stížnost proti usnesení o určení výše odměny tlumočníka  či  stížnosti proti usnesení  
o vrácení věcí. 
Počet usnesení o zahájení trestního stíhání, která byla na základě stížností obviněných 
fyzických nebo právnických osob ze strany státních zástupců odboru závažné hospodářské  
a finanční kriminality NSZ ve stížnostním řízení zcela či částečně zrušena, vyplývá z tab. 
IV/7b.  
Zaznamenán byl rovněž výrazný pokles (v minulosti často obstrukčních) námitek 
podjatosti směřujících proti osobě dozorového či vedoucího státního zástupce. V roce 2015 
státní zástupce odboru závažné hospodářské a finanční kriminality NSZ rozhodoval pouze  
o jediné takové stížnosti (-9). Srov. tab. IV/7c. 
Způsob rozhodování státních zástupců odboru závažné hospodářské a finanční 
kriminality NSZ ve sporech o věcnou nebo místní příslušnost i četnost těchto případů plyne 
tab. IV/7d. Obdobně rozhodování státních zástupců odboru závažné hospodářské a finanční 
kriminality NSZ o odnětí a přikázání věci lze odkázat na údaje tab. IV/7e.  
Odbor závažné hospodářské a finanční kriminality NSZ provedl v roce 2015 podle § 174a trestního 
řádu přezkum 10 usnesení státních zástupců odborů závažné hospodářské a finanční kriminality obou vrchních 
státních zastupitelství o zastavení trestního stíhání proti 16  obviněným, přičemž dvě taková usnesení týkající  
se dvou osob byla jako nezákonná zrušena. Srov. tab. IV/7f. 
V oblasti udělování předchozích souhlasů nejvyššího státního zástupce podle 
 
§ 15 odst. 3 až 5 JŘSZ [novelou vyhlášky č. 23/1994 Sb. provedenou s účinností  
od 24. 1. 2014 vyhláškou č. 4/2014 Sb. došlo k rozšíření důvodů předchozího souhlasu 
nejvyššího státního zástupce o nový důvod uvedený v současném znění § 15 odst. 3 JŘSZ] 
obdržel  odbor závažné hospodářské a finanční kriminality NSZ v roce 2015 celkem 51 
žádostí (-16) z obou vrchních státních zastupitelství o předchozí souhlas nejvyššího státního 
zástupce podle § 15 odst. 3 až 5 JŘSZ. Podrobnosti ohledně bližší charakteristiky souhlasu  
(či nesouhlasu) včetně vývoje v předchozích letech plynou z tab. IV/7g. 
Jako  centrální  bod ochrany finančních zájmů Evropské unie  v soustavě státního 
zastupitelství  odbor závažné hospodářské a finanční kriminality NSZ  nadále provádí 
výkon dohledu vůči odborům závažné hospodářské a finanční kriminality VSZ v Praze 
a v Olomouci v této oblasti  a plní metodickou, analytickou a koordinační funkci vůči všem 
nižším stupňů soustavy státního zastupitelství v oblasti trestné činnosti směřující vůči 
finančním zájmům EU, obligatorně sleduje veškerá trestní řízení s hrozící nebo způsobenou 
škodou přesahující částku 10.000 EUR. 
d)  Mezinárodní justiční spolupráce (tab. IV/6) 
Mezinárodní odbor NSZ  plní úkoly v oblasti mezinárodní justiční spolupráce 
v trestních věcech v souladu s ustanoveními zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční 
spolupráci v trestních věcech, a zajišťuje právní styk s cizinou v trestních věcech, 
spolupracuje při vytváření společných vyšetřovacích týmů a vede jejich evidenci, zpracovává 
návrhy  vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství k mezinárodním smlouvám a právním 
předpisům Evropské unie, které se týkají mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech, 
navrhuje případy právní pomoci vhodné k registraci v Eurojustu,  poskytuje národnímu 
členovi a jeho zástupci podporu spočívající zejména v informování o změnách týkajících  
se právního styku s cizinou, o odborných stanoviscích NSZ týkajících se postupu při právním 
styku s cizinou včetně implementace práva Evropské unie. 
42 
 

K  dožádání státních zastupitelství o právní pomoc v cizině  mezinárodní odbor 
NSZ  zdůrazňuje, že náročnost vyřizování žádostí státních zástupců o mezinárodní justiční 
spolupráci v trestním řízení je vysoká. Stále více je třeba žádat vyřízení žádostí státních 
zástupců v zemích, se kterými není uzavřena mezinárodní smlouva, a nároky na podkladové 
materiály a komunikaci jsou podstatně vyšší. Mezinárodní odbor NSZ je rovněž zodpovědný 
za uzavírání dohod o společných vyšetřovacích týmech. Účastní se koordinačních schůzek  
k  přípravě těchto týmů a vyhodnocování jejich činnosti. V roce 2015 bylo uzavřeno celkem 
5 dohod o společném vyšetřovacím týmu  (+1),  a to jedna dohoda uzavřená za NSZ 
mezinárodním odborem se Slovenskem a dále čtyři dohody uzavřené za NSZ národním 
členem ČR nebo jeho zástupcem v Eurojustu – dvě dohody s Velkou Británií, jedna dohoda  
se Srbskem a jedna dohoda se Švédskem a Maďarskem.  Mezinárodní odbor NSZ  využívá 
různých možností urychlení vyřizování právní pomoci v zahraničí, a to zejména spoluprací  
s Interpolem, Evropskou justiční sítí, Eurojustem, sítí CARIN a styčnými důstojníky, kteří 
působí v České republice nebo pro Českou republiku v cizině. V rámci urgencí zejména  
ve státech, se kterými není Česká republika vázána mezinárodní smlouvou o vzájemné 
pomoci ve věcech trestních, je rovněž využíváno i diplomatických intervencí. 
Nižší státní zastupitelství k dosavadním zkušenostem s uplatňováním zákona 
č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci v trestních věcech, shodně konstatují,  
že zásadnější změny či problémy při aplikaci citovaného zákona nebyly zaznamenány.  
I v druhém roce účinnosti zákona č. 104/2013 Sb. se  sice objevily sporné a dosud neřešené 
postupy, tyto však byly víceméně svépomocí či na základě spolupráce se státními zástupci 
mezinárodního odboru NSZ řešeny operativně, byť nelze vyloučit, že vývoj judikatury, dosud 
velmi minimální v tomto směru, povede k jinému výkladu jednotlivých ustanovení tohoto 
speciálního právního předpisu. 
KSZ v Českých Budějovicích  uvádí, že v roce 2015 byla velmi problematická mezinárodní justiční 
spolupráce v trestních věcech s Rakouskem, a to i přes opakovaná dvoustranná jednání.  Jedná se jak o oblast, 
kdy Rakousko žádá o převzetí trestního řízení, tak o žádosti o poskytnutí právní pomoci.  
Státní zástupci mezinárodního odboru NSZ jsou členy týmu, který za Nejvyšší státní 
zastupitelství poskytuje odborná vyjádření pro Ministerstvo spravedlnosti při přijímání  
a implementaci právních předpisů Evropské unie (např. pokud jde o přípravu nového nařízení 
o Eurojustu nebo nařízení o Evropském prokurátorovi). 
Nižší státní zastupitelství velmi oceňují přístup mezinárodního odboru Nejvyššího 
státního zastupitelství ve vztahu k informovanosti specialistů na úseku právního styku  
s cizinou a mezinárodní justiční spolupráce a vysoce jsou hodnoceny pořádané pracovní 
semináře a školení. 
2.  Mimotrestní působnost 
 
a) Návrhy podle § 66 odst. 2 soudního řádu správního (přehled V/1c) 
Ohledně počtu návrhů podaných nejvyšším státním zástupcem v roce 2015 podle § 66 
odst. 2 s. ř. s. se odkazuje na údaje přehledu V/1c,  který zachycuje počty těchto žalob 
za období 2003 až 2015. V roce 2015 byla podána jedna taková žaloba (-2). 
b) Vstupová činnost podle § 51 zákona č. 91/2012 Sb., zákona 
o mezinárodním právu soukromém (tab. V/1a) 

V roce 2015 NSZ realizovalo svou pravomoc vstupovat do řízení o uznání cizích 
rozhodnutí ve věcech manželských. V uvedeném roce byl vstup proveden ve 267 věcech, což 
43 
 

představuje nárůst o 19,7 % oproti roku 2014 (vstup ve 223 věcech, v roce 2013 ve 177 
věcech), přičemž NS ČR ve všech případech rozhodl v intencích návrhu Nejvyššího státního 
zastupitelství. 
c) Vstupová činnost ve věcech konkurzů a vyrovnání 
Krajská státní zastupitelství vstupovala především do insolvenčních řízení. Oproti roku 
2014  byl zaznamenán výrazný vzestup vstupové aktivity do incidenčních sporů vyvolaných 
insolvenčním řízením (za rok 2013 bylo 34 vstupů, za rok 2014 pak 26 vstupů, v roce 2015 
103  vstupů). Z 20 % připadá vstupní aktivita do insolvenčního řízení ve fázi do rozhodnutí  
o insolvenčním návrhu.  
d)  Dozor nad zachováváním právních předpisů v místech výkonu omezení 
osobní svobody 
V této agendě, kde byla dříve pozornost zaměřena zejména na zjišťování poznatků 
k aplikaci nového pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 10/2012, o výkonu 
dozoru nad dodržováním právních předpisů v místech, kde je podle zákonného oprávnění 
omezována osobní svoboda, byla i v roce 2015 vyhodnocována i nadále praxe jednotlivých 
zařízení. V rámci spolupráce s krajskými státními zastupitelstvími byly zasílány doporučující 
přípisy  dozorovým státním zástupcům. V současnosti převažuje tato forma v rámci dozoru 
zejména nad školskými zařízeními, nicméně stále je v hojném počtu využívána  i v rámci 
dozoru nad věznicemi. 
e)  Metodické aktivity 
Velmi významným okruhem činnosti odboru veřejné žaloby v netrestních věcech 
je i metodika, analytická činnost a samozřejmě porady specialistů z oblasti netrestní 
působnosti. Za tímto účelem jsou dle potřeby zváni na NSZ i vybraní netrestní specialisté, 
vykonávající netrestní působnost státního zastupitelství. Z metodických aktivit lze zmínit 
zejména stanoviska, ať již stanovisko k uzamykatelným skříňkám ve věznicích či stanovisko 
k výkonu ústavní výchovy nezletilých osob v době od nabytí  zletilosti do dovršení 19 let. 
Odbor veřejné žaloby v netrestních věcech NSZ se též jednoznačně vyjádřil k příslušnosti 
státního zastupitelství ke vstupu do insolvenčního řízení. Metodika je dostupná na extranetu 
státního zastupitelství. V roce 2015 byla zpracována Vyhodnocení účinnosti dohledu  
nad výkonem dozoru ve školských zařízeních, kde je vykonávána ochranná nebo ústavní 
výchova, Vyhodnocení využívání poznatků signalizujících zneužití insolvenčního návrhu 
zjištěných státním zastupitelstvím při účasti v insolvenčním řízení a Vyhodnocení vytěžování 
z trestních spisů pro podávání podnětů a návrhů k zahájení řízení o svéprávnosti, která jsou 
využívána k další metodické činnosti odboru. 
3.  Zahraniční vztahy Nejvyššího státního zastupitelství 
V oblasti zahraničních vztahů působí především kabinet nejvyššího státního 
zástupce a mezinárodní odbor. NSZ i nadále udržuje kontakty s významnými 
mezinárodními organizacemi zabývajícími se bojem proti trestné činnosti a s profesními 
organizacemi  státních zástupců.  Dále udržuje kontakty se zástupci zahraničních orgánů 
veřejné žaloby, ministerstev spravedlnosti, a to jak jejich přijetím zde v ČR v sídle úřadu, tak  
i v zahraniční, na domovské půdě partnerů.  Nejintenzivnější spolupráce probíhá nadále  
s Eurojustem, v němž působí český národní člen a jeho zástupkyně (státní zástupci 
mezinárodního odboru NSZ), dále je to OLAF (Evropský úřad pro boj proti podvodům), jež 
NSZ pravidelně informuje o věcech trestních vedených českými justičními organy, v nichž 
byla způsobena škoda na majetku EU. 
44 
 

Také v roce 2015 se státní zástupci NSZ účastnili pravidelných setkání výborů expertů Rady Evropy  
pro posuzování opatření v boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu (MONEYVAL), pracovní 
skupiny OECD k potírání podplácení zahraničních veřejných činitelů v obchodním styku a na činnosti Evropské 
justiční sítě či sítě CARIN. Tiskový mluvčí NSZ se aktivně zapojil do sítě OLAF-OAFCN. I nadále pokračuje 
aktivní účast státního zástupce v poradním výboru evropských prokurátorů (CCPE) či působení státního zástupce 
NSZ v síti EJTN (Evropská vzdělávací justiční síť).  NSZ se nově stalo členem IAP (Mezinárodní asociace 
prokurátorů) a je rovněž více aktivní v různých programech k problematice CYBERCRIME. 
Vzhledem k intenzivní práci Nejvyššího státního zastupitelství na novém informačním 
systému státního zastupitelství, podnikli vybraní zaměstnanci IT a státní zástupci studijní 
cestu na Slovensko a do Estonska a Litvy. Vybraná pracovní skupina k novému informačnímu 
systému přivítala i některé zahraniční experty na půdě NSZ. V červenci 2015 se k tématu 
uskutečnila v Kroměříži mezinárodní konference. 
V roce 2015 se konalo již 5. každoroční setkání generálních prokurátorů zemí  Visegrádské čtyřky,  
a to tentokrát ve slovenských Košicích. Výsledkem setkání byl podpis stejnojmenné deklarace, v níž signatáři 
dále trvají na stanovisku ke zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Nicméně aktuálně dohodnuté 
znění nařízení o EPPO podle jejich přesvědčení nezajistí plnění úkolů, které se od tohoto nástroje očekávají. 
Otázky rozhodovacích pravomocí, financování a úloh členských zemí je stále třeba dořešit. 
4.  Ostatní agenda NSZ 
 
a)  Zvláštní zprávy 
V roce 2015 nebyla vyžádána žádná zvláštní zpráva.  
b)  Pokyny obecné povahy (§ 12 odst. 1 zákona o státním zastupitelství; 
tab. IV/8) 
V roce 2015 byly vydány pokyny obecné povahy. Tyto pokyny obecné povahy byly 
většinou novelizační, měnily stávající úpravu v reakci na legislativní změny, které bylo třeba 
promítnout do interní úpravy.  Všechny pokyny obecné povahy jsou nadále publikovány  
na webových stránkách NSZ. Jsou dostupné dále i na extranetu státního zastupitelství  
i v některých právních informačních systémech, takže jsou odborné i laické veřejnosti plně 
přístupné.  Úplný přehled všech pokynů obecné povahy vydaných v roce 2015 je uveden 
tab. IV/8. 
c)  Stanoviska ke sjednocení výkladu zákonů a jiných právních 
předpisů (§ 12 odst. 2 zákona o státním zastupitelství; tab. IV/9) 
V roce 2015 byla vydána celkem tři výkladová stanoviska.  
Výkl. stan. č. 1/2015 Sb. v. s. NSZ  se týká zjišťování obsahu mobilních telefonů  
a jiných datových nosičů, včetně obsahu e-mailových schránek (navazuje na již dříve vydané 
výkl. stan. č.  4/2005 Sb. v. s. NSZ, o postupu v případech, kdy je třeba pro účely trestního 
řízení zjistit obsah údajů uložených v nalezeném, vydaném či odňatém mobilním telefonu, 
včetně údajů na SIM kartě).   
Výkl. stan. č. 2/2015 Sb. v. s. NSZ se vztahuje k problematice poskytování kopie 
úkonu trestního řízení, konkrétně videozáznamu k ohledání místa činu, osobám, na něž bylo  
v rámci trestního řízení nahlíženo jako na osoby, jimž svědčí procesní práva poškozených. 
Výkl. stan. č. 3/2015 Sb. v. s. NSZ řeší problematiku k výkladu trestného činu 
organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 trestního 
zákoníku; přitom konstatuje, že ustanovení § 340 trestního zákoníku se vztahuje na všechny 
45 
 

případy organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice České republiky  
v jakémkoli jejím místě a případnou následnou přepravu přes státní území. Nedovolenost 
vstupu na území České republiky nelze omezovat pouze na ustanovení § 3 odst. 3 zákona  
č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic, ale je třeba vzít v úvahu i ustanovení zákona  
č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky.  
Výkladová stanoviska NSZ jsou zveřejněna (v plném znění nebo alespoň v rozsahu 
právní věty) na webových stránkách NSZ,  a rovněž v některých právních informačních 
systémech (ASPI, CODEXIS), dále jsou  také stanoviska publikována na extranetu státního 
zastupitelství, shodně jako tzv. „malá stanoviska“, která vyjadřují předběžný právní názor 
na daný aplikační problém a zpravidla předjímají obsah pozdějších stanovisek podle 
§ 12 odst. 2 zákona o státním zastupitelství. 
d)  Podněty předsedovi  Nejvyššího soudu ČR k zaujetí sjednocujícího 
stanoviska (§ 12 odst. 4 zákona o státním zastupitelství) 
 Nejvyšším státním zástupcem nebyly v roce 2015 podány žádné podněty k vydání 
stanoviska trestního kolegia NS ČR.  
e)  Přijímání podání u Nejvyššího státního zastupitelství 
 Kabinet nejvyššího státního zástupce  se věnuje odborným právním agendám, 
a výkonem své působnosti rovněž „odbřemeňuje“ zejména výkonné odbory úřadu tak, 
aby se státní zástupci těchto odborů mohli více věnovat svým základním agendám podle své 
působnosti. Koordinuje zahraniční akce, na kterých NSZ participuje. V kabinetu 
je soustředěna agenda kárných řízení. Největší podíl agendy kabinetu však tvoří vyřizování 
podání adresovaných státnímu zastupitelství. Jedná se o trestní oznámení, stížnosti, podněty 
k výkonu dohledu, opravné prostředky, popř. i další podání. Podání u NSZ  přijímá právě 
kabinet nejvyššího státního zástupce. Z jeho poznatků vyplývá, že v této agendě bylo za rok 
2015  přijato ve všech formách a druzích u Nejvyššího státního zastupitelství celkem 
937 nových podání (v roce 2014 958, 2013 1 141 podání, v roce 2012 1 344 podání a v roce 
2011 1 260 podání). K tomuto číslu je však třeba přičíst 1 343  (v roce 2014 1 324, v roce 
2013 1 301, v roce 2012 1 207) podání, která představují buď opakující se podání či podání,  
v nichž podatelé uvádějí nové skutečnosti, obvykle i s delší časovou prodlevou od původního 
podání. 
Struktura podání byla v roce 2015 následující (ve srovnání s rokem 2011 až 2014): 
1) Přijímání podatelů osobně na NSZ či vyřizování telefonických dotazů  
Celkový počet za rok 2015:  125  (srovnání s rokem 2014: 111, 2013: 96, 2012: 106  
a 2011: 73). Záznamy o těchto podáních jsou vedeny ve sběrném spise. Telefonická podání 
obvykle reagují na předchozí sdělení o vyřízení věci ze strany Nejvyššího státního 
zastupitelství. 
2) Trestní oznámení  
Celkový počet za rok 2015: 254 (srovnání s rokem 2014: 332, 2013: 357, 2012: 474  
a 2011: 322). Podání se posuzují podle obecných pravidel (podle obsahu, tedy zejména podle 
ustanovení § 59 odst. 1 a 4 předposlední věty trestního řádu), a následně se postupují věcně 
a místně příslušným státním zastupitelstvím. Postupována jsou takto i anonymní podání, 
pokud obsahují dostatečné údaje pro to, aby jejich obsah bylo možno prověřit.  
 
46 
 

3) Podněty k postoupení věci jiným státním zastupitelstvím a jiným orgánům 
Celkový počet za rok 2015: 442 (srovnání s rokem 2014: 482, 2013: 806, 2012: 602 
a 2011: 625). Pokračující pokles lze vysvětlit tím, že veřejnost již vzala na vědomí, že NSZ 
není „všemocné“ a proto se podatelé ve větší míře obracejí přímo na věcně i místně příslušná 
státní zastupitelství či příslušné soudy a jiné orgány veřejné moci.   
4) Obecná podání  
Celkový počet za rok 2014: 116 (srovnání s rokem 2014: 144, 2013: 180, 2012: 162  
a 2011: 240). Jedná se většinou o podání, v nichž podatel elektronickou poštou přeposílá 
komentáře z různých médií k současné politické a ekonomické situaci v ČR i ve světě,  
k aktuálním korupčním kauzám apod. Tato podání jsou adresována obvykle současně řadě 
dalších institucí a osob. Patří sem také podání chronických stěžovatelů, kteří svá podání 
značně nejasného obsahu zasílají na NSZ opakovaně, často i po dobu několika let. 
f)  Vyřizování stížností na chování a na průtahy 
Podání evidovaná v rejstříku 3 SPR se týkají jak stížností na státní zástupce 
Nejvyššího státního zastupitelství, tak i nižších stupňů soustavy státního zastupitelství.  
V roce  2015  bylo u NSZ zaznamenáno celkem 36 (v roce 2014 34, v roce 2013 32, 
v roce 2012 23, v roce 2011 28) stížností včetně žádostí o přezkoumání vyřízení stížnosti 
vrchními státními zástupci.  
Stížností na průtahy při plnění úkolů státního zastupitelství bylo v roce 2015 10  
(-1  oproti roku 2014), přičemž šlo o 3  stížnosti na průtahy při plnění úkolů NSZ (1 byla 
shledána důvodnou, 2 byly odloženy jako nedůvodné, stížností na průtahy při plnění úkolů 
nižších státních zastupitelství – 6 jich bylo postoupeno k vyřízení podle § 16b odst. 2 zákona 
o státním zastupitelství vedoucímu státnímu zástupci, přičemž jednu stížnost na vrchní státní 
zástupkyni v Praze vyřídil nejvyšší státní zástupce a stížnost shledal nedůvodnou). 
Stížností na nevhodné chování státních zástupců bylo v roce 2014 13  (-11),  
a to 3  stížnosti byly na chování státních zástupců NSZ (jedna stížnost shledána zčásti 
důvodnou),  stížností na nevhodné chování státních zástupců nižších státních zastupitelství  
a  1  stížnost na chování ředitelky (vedoucí) správy nižšího státního zastupitelství, bylo 
postoupeno k vyřízení příslušným vedoucím nižších státních zastupitelství. 
Z celkového počtu 36  stížností pak byla 2  podání podle obsahu vyhodnocena nikoli 
jako stížnosti dle § 16b odst. 1 zákona o státním zastupitelství, ale byla vyřízena v režimu  
§ 16a zákona o státním zastupitelství. 
g)  Kárná řízení se státními zástupci v roce 2015 
V roce 2015 kárný senát Nejvyššího správního soudu pravomocně rozhodl v 11 
věcech, v nichž bylo vedeno kárné řízení proti 11 státním zástupcům (v roce 2014 v 15 věcech 
proti 15 státním zástupcům, v roce 2013 v 8 věcech proti 9 státním zástupcům). Pravomocně 
uznáno vinnými kárným opatřením bylo 10  státních zástupců. Proti jednomu státnímu 
zástupci bylo kárné řízení zastaveno z důvodu vzdání se funkce. 
h)  Národní korespondenti 
Národní korespondenti a jejich expertní týmy byli i v roce 2015 ve svých úsecích 
činnosti garanty meziresortní spolupráce a spolupráce se zahraničím.  Analyzovali průběžně 
judikaturu a odborné články  dle své specializace, podíleli se dále na zpracování dotazníků, 
vzdělávacích aktivitách, zejména zajišťovaných Justiční akademií, a  dále se podíleli  
47 
 

na vnitroresortní spolupráci a poradách specialistů vč. zajištění  účastí  na konferencích. 
Podrobnější informace o činnosti národních korespondentů a o výsledcích z ní vyplývajících 
jsou dostupné všem státním zástupcům.    
 
V. Netrestní působnost státního zastupitelství a výkon dozoru nad 
dodržováním právních předpisů v místech zákonného omezení osobní 
svobody 

 
1.  Vstupová a návrhová činnost okresních státních zastupitelství 
(tab. V/1b, V/2a) 
Vstupem bylo vyřízeno v roce 2015 u okresních státních zastupitelství 10 148 věcí 
(oproti údajům roku 2014, kdy to bylo 9 288 věcí, +9,3 %, roku 2013, kdy to bylo 6 683 věcí, 
+51,8 %, a roku 2012, kdy to bylo 7 497 věcí, +35,4 %).  
Nejvíce vstupů vykázaly Východočeský kraj (2254, +756 oproti roku 2014), Severomoravský kraj 
(1797, +23), Jihočeský kraj (1724, -4) a Jihomoravský kraj (1616, +164). Oba moravské kraje se tak podílejí 
na celorepublikovém výsledku z 33,6 % (-1,1 %). 
Vstupová činnost byla  nejvíce využívána v řízení o  svéprávnosti podle § 8 odst. 1 
písm. d) z. ř. s., o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče 
podle § 8 odst. 1 písm. g) z. ř. s., a v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, jde-li o uložení 
zvláštního opatření při výchově dítěte, o ústavní výchovu, o určení data narození nebo jde-li 
o pozastavení, omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti nebo jejího výkonu podle 
§ 8 odst. 1 písm. b) z. ř. s.  
Návrhem bez ohledu na druh agendy (tab. V/2a  –  celkový počet návrhů podaných 
okresními státními zastupitelstvími, v úvahu nutno  vzít, shodně jako v předcházejícím roce, 
i údaje sumářů výkazů o netrestní agendě státního zastupitelství, viz s. 9 výkazu u tab. V/1b), 
bylo u okresních státních zastupitelství vyřízeno 1 651 věcí (-56 oproti roku 2014, -20 oproti 
roku 2013, -264 oproti roku 2012, -405 oproti roku 2011). Nejvíce návrhů podala okresní 
státní zastupitelství v obvodu  KSZ v Ostravě (391, -8), KSZ v Brně 333 (+17). Nejméně 
hlavní město Praha (111, +48).  
Z hlediska struktury návrhové činnosti je třeba zmínit především agendu, která 
bezprostředně navazuje na zásadní úlohu státního zastupitelství v trestní oblasti působnosti, 
jíž je návrhová činnost podle § 90 odst. 1 ZSM  (tab. V/1b, viz s. 5).  Těchto návrhů bylo 
podáno celkem 1 372  (-121 oproti roku 2014, -70 oproti roku 2013, -184 oproti roku 2012  
a -301 oproti roku 2011).  
KSZ v Praze opakovaně poukazuje na neúčelnost, formálnost a zjevnou nehospodárnost obligatornosti 
návrhového oprávnění státního zastupitelství podle § 90 odst. 1 ZSM a navrhuje zrušit povinnost podávat 
uvedený návrh. 
 
Zcela minimální je nadále návrhová činnost podle § 42 zákona o státním 
zastupitelství na vyslovení neplatnosti smlouvy o převodu vlastnictví pro nedostatek smluvní 
volnosti u některého z účastníků smluvního vztahu (tab. V/1b, s. 4),  když v roce 2015 byl 
podán  jediný  takový návrh, v letech předcházejících pak nebyl podán žádný návrh (pouze  
v roce 2011 byly podány jen 2 návrhy). 
48 
 

Návrhů podle ustanovení § 8 odst. 2 z. ř. s. (tab. V/1b, s. 6)  podala okresní státní 
zastupitelství celkem 262 (v roce 2014 208, tj. +54, v roce 2013 223, tj. -15, v roce 2012 jich 
bylo 341 a v roce 2011 365).   
2.  Vstupová a návrhová činnost krajských státních zastupitelství 
(tab. V/2b, V/1b) 
Krajská státní zastupitelství vstoupila v roce 2015 do řízení v 661 věcech (+182 oproti 
roku 2014, +410 oproti roku 2013 a +328 oproti roku 2012).  
Nejvíce vstupů vykázalo KSZ v Ostravě (243, +96), MSZ v Praze (157, -49). 
Nejméně vstupů pak KSZ v Praze (12, -6), KSZ v Českých Budějovicích (23, +12), KSZ 
v Ústí nad Labem
 (31, +13). 
I nadále těžiště vstupové činnosti spočívá ve vstupech do řízení, v nichž se řeší 
dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek, včetně incidenčních sporů a moratoria. Dále narůstá 
počet insolvenčních řízení dlužníků - fyzických osob.  Nižší státní zastupitelství nově 
monitorují insolvenční rejstřík za účelem odhalování případných šikanozních návrhů  
pro účely vstupu. 
Krajská státní zastupitelství podala v roce 2015 celkem 421  návrhů  (tab. V/1b, 
s. 19;  o  nepoužitelnosti tabulky V/2b ohledně tohoto údaje platí totéž, co bylo řečeno 
u návrhů podaných okresními státními zastupitelstvími). Jedná se tedy o poměrně výrazný 
vzestup (+158, tj. +60,1%). V roce 2014 bylo podáno 263 návrhů, v roce 2013 jich bylo 502, 
v roce 2012 555 návrhů a v roce 2011 bylo zaznamenáno 556 návrhů.  
 
3.  Výkon dozoru nad dodržováním právních předpisů v místech 
zákonného omezení osobní svobody (tab. V/4a až V/4d)  
 
a)  Dozor nad místy, kde je vykonávána ochranná a ústavní výchova 
(tab. V/4c) 
V roce  2015  podala státní zastupitelství celkem 5  návrhů na zrušení ochranné nebo 
ústavní výchovy (proti 6 v roce 2014, 10 v roce 2013, 15 v roce 2012 a 21 v roce 2011)  
a  žádný  návrh na uložení ochranné (ústavní) výchovy (v letech 2012 až 2014  rovněž žádný  
a v roce 2011 4). Příkazů k přijetí opatření vedoucích k odstranění stavu odporujícího právním 
předpisům vydali státní zástupci vykonávající dozor v ústavech celkem 66 (v roce 2014 74,  
v roce 2013 55, v roce 2012 47 a v roce 2011 46), nařízení k propuštění dítěte  drženého  
v ústavu nezákonně vydali státní zástupci v roce  2015  0 (v roce 2014 2, v předcházejících 
letech žádné). 
 
b)  Dozor nad věznicemi, v nichž je vykonávána vazba (tab. V/4a) 
V roce  2015  státní zástupci vykonávající dozor v tomto typu zákonného omezení 
osobní svobody vydali v 6  případech příkaz k zachovávání předpisů platných pro výkon 
vazby (v roce 2014 7, v roce 2013 10, v roce 2012 7 a v roce 2011 dokonce 23), nařízení 
k propuštění osoby držené tam v rozporu s příslušným rozhodnutím orgánu činného v trestním 
řízení nebo bez takového rozhodnutí nevydali státní zástupci žádné.  
 
49 
 

c)  Dozor nad věznicemi, v nichž se vykonává trest odnětí svobody 
(tab. V/4b) 
Dozoroví státní zástupci krajských státních zastupitelství (a MSZ v Praze) v roce 2015 
využili pravomoci vydávat příkazy k zachovávání předpisů platných pro výkon trestu odnětí 
svobody celkem v 32 případech (-35 oproti toku 2014 a -32 oproti roku 2013). 
VSZ v Praze  v rámci výkonu dohledu nad dozorem nad dodržováním právních předpisů v místech 
zákonného omezení svobody zjistilo závažný problém, a to nedostatek lékařů ve věznicích a s tím spojené vážné 
problémy se zajištěním potřebné lékařské péče o vězněné osoby. V konkrétní věznici bylo reagováno příkazem, 
který však, přes veškerou snahu vězeňské služby, nebylo možno splnit, neboť problém spočívá v nedostatečném 
honorování lékařů a je problémem celorepublikovým, což přes signalizaci není Ministerstvem spravedlnosti 
dosud řešeno. 
MSZ v Praze a KSZ v Brně  upozorňují na přetrvávající problém zejména v případě výkonu trestu 
odnětí svobody, kterým je současná naplněnost (přeplněnost) věznic na hranici norem stanovených zákonem  
č. 169/1999 Sb. o výkonu trestu odnětí svobody.   
 
d)  Dozor nad ústavy, v nichž se vykonává ochranné opatření 
zabezpečovací detence (tab. V/4d) 
Jedná se o novou agendu vykonávanou od nabytí účinnosti zákona č. 129/2008 Sb., 
o výkonu zabezpečovací detence, dnem 1. 1. 2009, a trestního zákoníku (1. 1. 2010). 
Podrobnosti plynou z tab. V/4d.  Nebyly zatím vydávány  žádné příkazy k zachovávání 
předpisů platných pro výkon zabezpečovací detence či nařízení k propuštění osoby neprávem 
držené v ústavu pro výkon zabezpečovací detence. V úvahu je nutno vzít velmi nízký počet 
chovanců zatím držených v těchto ústavech.  
 
VI. Podmínky pro výkon působnosti státního zastupitelství v roce 2015 
 
1. 
Novelizace právních předpisů 
V oblasti trestního práva byl v roce 2015  několikrát novelizován trestní zákoník 
a dále i trestní řád.  
Dnem 1. 6. 2015 nabyla účinnosti novela zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění 
majetku a věcí v trestním řízení, trestního řádu, trestního zákoníku a zákona č. 418/2011 Sb., 
o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, provedená zákonem č. 86/2015 
Sb. 

Novela vedla k zefektivnění správy majetku zajištěného v trestním řízení, zjednodušení její náročnosti  
a snížení nákladů spojených se správou zajištěného majetku, byl zpřesněn obsah pověření ke správě zajištěného 
majetku; velmi podrobně upraveny práva a povinnosti správce. Správce činí za účelem ochrany zajištěného 
majetku v soudním, správním nebo jiném řízení všechny úkony, které je jinak oprávněn činit jeho vlastník nebo 
majitel, případně jiná osoba oprávněná s majetkem nakládat (§ 10 odst. 3 zákona č. 279/2003 Sb.) Usnadněn byl 
prodej zajištěného majetku (§ 12 zákona č. 279/2003 Sb.).  Terminologie institutu zajištění jiné majetkové 
hodnoty se přizpůsobila  nové terminologii v občanském zákoníku, který opouští pojem „jiná majetková 
hodnota“ a nově užívá pouze pojem „věc“. Oproti stávající právní úpravě, kdy se ke všem úkonům prováděným 
policejním orgánem v oblasti správy vyžadoval předchozí souhlas státního zástupce, se  předchozí souhlas 
vyžaduje pouze před rozhodnutím o prodeji zajištěného majetku (§ 1 odst. 6 zákona č. 279/2003 Sb.). Došlo také 
k poměrně rozsáhlé změně příslušných ustanovení trestního řádu, zejména pokud jde o zajištění nároku 
poškozeného (§ 47 a násl.  trestního řádu),  byla upravena možnost změny důvodů zajišťovacích institutů, jež  
50 
 

se nově činí usnesením  (§ 79g trestního řádu), nově byl reglementován institut zajištění pro účely výkonu 
peněžitého trestu (§ 344a a 344b trestního řádu).  
Úpravy v trestním zákoníku se dále dotkla novela provedená s účinností od 1. 9. 2015 
zákonem č. 156/2015 Sb.  
Jedná se o soubor změn týkajících se trestných činů podílnictví a legalizace výnosů z trestné činnosti, 
pokud byly vloženy nové alinei, jimiž se postihuje i ten, kdo se ke spáchání takového zločinu spolčil, dále 
neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči  informací podle § 230 trestního zákoníku. Základní 
skutková podstata trestného činu neoprávněné výroby a jiného nakládání s látkami poškozujícími ozonovou 
vrstvu podle § 298a odst. 1 trestního zákoníku se již nadále neváže na nikoli malý rozsah, nicméně zase  
se upravuje zavinění byť i z hrubé nedbalosti. Novelizováno bylo i ustanovení o teroristickém útoku podle  
§ 311 trestního zákoníku, jakož i § 333 odst. 1 trestního zákoníku, která znamenala postih nejen toho, kdo žádá  
o úplatek nebo přijme úplatek za to, že bude svým vlivem nebo prostřednictvím jiného působit na úřední osobu, 
resp. nebo za to, že již tak učinil, nýbrž i toho, kdo si dá za takové jednání úplatek slíbit. 
Zákonem č. 77/2015 Sb.,  který nabyl účinnosti dnem 1. 5. 2016, byl novelizován 
zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, a další 
související zákony.  
Novelou se česká právní úprava dostává do souladu se směrnicí EP a Rady 2011/99/EU 
 
ze dne 13. prosince 2011 o evropském ochranném příkazu. Do zákona o mezinárodní justiční spolupráci  
ve věcech trestních byla vložena nová hlava X (§§ 340-356), nazvaná „Evropský ochranný příkaz“.      
 
2. Personální a materiální zajištění výkonu působnosti 
  
 
a)  
Personální zajištění výkonu působnosti (tab. VI/1, tab. VI/2a, VI/2b 
odboru justičního Ministerstva spravedlnosti) 
Výkon působnosti státního zastupitelství je náležitě personálně zajištěn, plánované 
stavy státních zástupců jsou prakticky naplněny, v rámci celé ČR jsou funkce státních 
zástupců obsazeny z 98,4 % (v roce 2014 z 97,4 %, v roce 2013 i 2012 z 97,6 % a v roce 
2011 z 97,17 %). 
V celé České republice chybělo ke dni 31. 12. 2015 [tab. VI/1] 21  státních zástupců 
(podle údajů tab. VI/2b 17), jde ovšem o údaj ke dni 1. 1. 2015 (v roce 2013 i 2014 33 
a v roce 2012  30 a v roce 2011 36 státních zástupců). Nižší obsazenost vykazuje jen kraj 
Severočeský (-9 státních zástupců; tj. 94,6 %, v roce 2014 -20 a 88,0 %, v roce 2013 94,7 %, 
v roce 2012 93,34 % obsazenost), Středočeský  (-10 státních zástupců; 92 %, v roce 2013  
94,2 %, v roce 2012 91,42 % obsazenost) a KSZ v Brně  (-10, 96 %, v roce 2014 100 %).  
Do těchto údajů se již promítla změna systemizace provedená v roce 2014 a 2015. 
Pokud jde o využívání asistentů a vyšších úředníků státního zastupitelství
zkušenosti s vyššími úředníky jsou v obvodu MSZ v Praze  dobré, snižují zatížení státních 
zástupců z hlediska vykonávání jednoduchých úkonů. 
Pozitivní zkušenosti s vyššími úředníky vedly v obvodu MSZ v Praze  k tomu, že byl zvýšen jejich 
počet ze 4 v roce 2014 na 7 v roce 2015 s tím, že úředníci nepůsobí nyní již pouze na obvodech, ale i na MSZ  
v Praze, a to jeden na netrestním oddělení a jeden společně pro oddělení obecné kriminality a oddělení 
ekonomické kriminality. Úředníci jsou využíváni ke zpracování  jednoduchých rozhodnutí, získávání 
 
a zpracování podkladů pro rozhodovací činnost státních zástupců, jejich přínos lze pokládat za velice významný, 
protože vede ke snížení zatížení státních zástupců vykonáváním jednoduchých úkonů. 
KSZ v Praze zmínilo, že zřízení a obsazení funkce vyšších úředníků státního zastupitelství lze  
do budoucna považovat za systémový krok k řešené personální situace na státním zastupitelství. 
51 
 

Jednoznačně jsou preferováni právní čekatelé. Smyslem funkce asistenta státního 
zástupce není příprava na funkci státního zástupce, přičemž toto rozhodnutí je v souladu  
s uzavřenou dohodou o systemizaci míst právních čekatelů a asistentů státních zástupců. 
MSZ v Praze právní čekatele považuje za klíčové při doplňování soustavy nově jmenovanými státními 
zástupci, jakož i pro řešení aktuálních personálních výpadků. Jsou už tradičně na výkon funkce dobře připraveni. 
Nabízí se však úvaha, že plat právního čekatele zjevně neodpovídá významu jeho práce. 
Podle  KSZ v Praze  se aktuálně jeví vhodné a účelné provedení změny týkající se přístupu právních 
čekatelů k pozici státního zástupce s tím, že by bylo na místě, aby pro úspěšné a kvalitní právní čekatele bylo 
podmínkou přístupu do systému a posléze i k funkci pouze výběrové řízení na místo právního čekatele, přičemž 
právní čekatelé by po splnění podmínek pro jmenování státním zástupcem mohli být jmenováni na pozice 
státních zástupců bez nutnosti jejich účasti v dalším výběrovém řízení na pozici státního zástupce. 
Státní zastupitelství i v roce 2015 pokračovala v řešení systemizace pracovních míst  
a dne 24. 6. 2015 byla uzavřena dohoda o systemizaci ostatních míst zaměstnanců státních 
zastupitelství. 
 
b) Materiální zajištění výkonu působnosti   
 
Zajištění výkonu působnosti státního zastupitelství je rovněž závislé na obsazení 
jednotlivých státních zastupitelství také kvalitním odborným administrativním 
aparátem.
 Průměrné platy, zejména odborných zaměstnanců, však zůstávají nadále hluboko 
pod celostátním průměrem platů vykazovaných v nepodnikatelské sféře přesto, že tito 
zaměstnanci odvádějí kvalitní a stále náročnější práci (zpracování dat v elektronických 
systémech, komunikace přes datové schránky apod.), a to mnohdy i přes stanovenou pracovní 
dobu. Rozdíl byl stejně jako v předchozích letech částečně eliminován zapojením nároků 
z nespotřebovaných výdajů, které však mohly být čerpány pouze na nenárokové složky platu. 
Nízké tarify jsou tak omezujícím faktorem při přijímání nových zaměstnanců. 
V roce 2015 započaly pod vedením Ministerstva spravedlnosti práce na projektu 
tvorby nového informačního systému státního zastupitelství. Za tímto účelem byla ustavena 
pracovní skupina pro jeho přípravu.   
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
JUDr. Pavel Zeman 
 
nejvyšší státní zástupce 
52