Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Rozsudek 46 T 7/2013'.


46 T 7/2013 
 
 
 
ČESKÁ REPUBLIKA  
 
R O Z S U D E K  
J M É N E M   R E P U B L I K Y 
 
 
Krajský soud v Brně  rozhodl  v  senátě  složeném  z  předsedy  senátu  Mgr.  Aleše 
Novotného  a  přísedících  Ing. Elišky Vránové a  Ing.  Dobromily  Hronové  v  hlavním  líčení 
konaném dne 22. února 2016  
t a k t o : 
 
Obžalovaní: 
1) Vladimír ČXXXXX, 
 
nar. XXXXX, trvale bytem XXXXX, technik společnosti ACTHERM servis, a.s., 
 
2) Ing. Ilona FXXXXX,  
 
roz.  XXXXX, nar. XXXXX, trvale bytem XXXXX,  jednatelka  společnosti  Czech  Info 
Energy s.r.o., 
 
 
3) Ing. Jan HXXXXX,  
 
nar. XXXXX, trvale bytem XXXXX, zaměstnanec společnosti BENT HOLDING, a.s., 
 
 
 
 

pokračování 
-2- 
46 T 7/2013 
4) Jaroslav KXXXXX,  
 
nar. XXXXX, trvale bytem XXXXX, jednatel společnosti AC-inženýring s.r.o., 
 
5) Ing. Michaela SXXXXX,  
 
nar. XXXXX, trvale bytem XXXXX, zaměstnanec Energetického regulačního úřadu, 
 
6) Ing. Karel ŠXXXXX,  
 
nar. XXXXX, trvale bytem XXXXX, zaměstnanec společnosti BENT HOLDING, a.s.,  
 
7) Ing. Alena VXXXXX,  
 
roz. JXXXXX, nar. XXXXX, trvale bytem XXXXX, předsedkyně Energetického regulačního 
úřadu,  
 
8) Alexandr ZXXXXX,  
 
nar. XXXXX, trvale bytem XXXXX, jednatel společnosti Saša-Sun s.r.o., 
 
9) Zdeněk ZXXXXX,  
nar. XXXXX, trvale bytem XXXXX, jednatel společnosti Zdeněk-Sun s.r.o. 
 
 
j s o u   v i n n i , ž e : 
 
1) 
 
Alexandr  ZXXXXX  jako  jednatel  společnosti  Saša-Sun  s.r.o.,  IČ:  29203481,  se  sídlem 
Kollárova 1229, Veselí nad Moravou a Ing. Jan HXXXXX, zastupující společnost Železárny 
Veselí,  a.s.,  IČ:  00011380,  se  sídlem  Kollárova  1229,  Veselí  nad Moravou,  v přesně 
nezjištěné  době  před  jeho  doručením  na  Energetický  regulační  úřad  v Jihlavě  s datem 
29.11.2010  na  blíže  nezjištěném  místě  podepsali  nepravdivý  Předávací  protokol  mezi 
společností Saša-Sun s.r.o. (objednatelem) a společností Železárny Veselí, a.s. (zhotovitelem), 
podle kterého předmětem předání bylo kompletní konečné plnění předmětu díla fotovoltaické 
 
 

pokračování 
-3- 
46 T 7/2013 
elektrárny Saša-Sun v Chomutově a podle kterého dílo bylo převzato bez výhrad, ačkoli oba 
věděli, že fotovoltaická elektrárna společnosti Saša-Sun s.r.o. není dokončena ani zčásti a je 
ve  výstavbě,  přičemž  dne  9.12.2010  byl  tento  předávací  protokol  doručen  na  Energetický 
regulační  úřad  v Jihlavě  do  správního  spisu  jako  jeden  z  vyžádaných  podkladů  pro  vydání 
licence  na  výrobu  elektřiny  pro  společnost  Saša-Sun s.r.o. na provozovnu fotovoltaické 
elektrárny v Chomutově,  kterým  bylo  prokázáno  vlastnictví  energetického  zařízení 
společností Saša-Sun s.r.o. a zároveň i dokončenost uvedeného energetického zařízení; 
  
Zdeněk  ZXXXXX  jako jednatel společnosti  Zdeněk-Sun  s.r.o.,  IČ:  29203775,  se  sídlem 
Kollárova 1229, Veselí nad Moravou a Ing. Jan HXXXXX, zastupující společnost Železárny 
Veselí, a.s., v přesně  nezjištěné  době  před  jeho  doručením  na  Energetický  regulační  úřad 
v Jihlavě  s datem 29.11.2010  na  blíže  nezjištěném  místě  podepsali  nepravdivý  Předávací 
protokol mezi společností Zdeněk-Sun s.r.o. (objednatelem) a společností Železárny Veselí, 
a.s.  (zhotovitelem),  podle  kterého  předmětem  předání  bylo  kompletní  konečné  plnění 
předmětu  díla  fotovoltaické  elektrárny  Zdeněk-Sun v Chomutově  a  podle  kterého  dílo  bylo 
převzato bez výhrad, ačkoli oba věděli, že fotovoltaická elektrárna společnosti Zdeněk-Sun 
s.r.o. není dokončena ani zčásti a je ve výstavbě, přičemž dne 9.12.2010 byl tento předávací 
protokol  doručen  na  Energetický  regulační  úřad  v Jihlavě  do  správního  spisu  jako  jeden  z 
vyžádaných  podkladů  pro  vydání  licence  na  výrobu  elektřiny  pro  společnost  Zdeněk-Sun 
s.r.o. na provozovnu fotovoltaické elektrárny v Chomutově,  kterým  bylo  prokázáno 
vlastnictví  energetického  zařízení  společností  Zdeněk-Sun  s.r.o.  a  zároveň  i  dokončenost 
uvedeného energetického zařízení; 
  
Vladimír  ČXXXXX  jako  technik  společnosti  ACTHERM  servis,  a.s.,  IČ:  25142691,  se 
sídlem Tovární 5534, Chomutov a zároveň jako revizní technik dne 5.12.2010 v Chomutově 
vyhotovil  výchozí  Zprávu  o  revizi  elektrické  instalace,  Ev.  č.  –  REA 158/2010, na 
fotovoltaickou elektrárnu společnosti Saša-Sun s.r.o. a v ní uvedl, že revizi provedl mezi 1.12. 
až  4.12.2010  se  závěrem,  že  elektrická  instalace  je z hlediska  bezpečnosti  schopna 
bezpečného  provozu,  a  dále  dne  6.12.2010  tamtéž  vyhotovil    výchozí  Zprávu  o  revizi 
elektrické instalace, Ev. č. – REA 159/2010, na fotovoltaickou elektrárnu společnosti Zdeněk-
Sun s.r.o. a v ní uvedl, že revizi provedl mezi  2.12.  až  5.12.2010  se  závěrem  že  elektrická 
 
 

pokračování 
-4- 
46 T 7/2013 
instalace je z hlediska  bezpečnosti  schopna  bezpečného  provozu,  ačkoli  věděl,  že 
fotovoltaická  elektrárna  společnosti  Saša-Sun s.r.o. k 5.12.2010 a fotovoltaická elektrárna 
společnosti Zdeněk-Sun s.r.o. k 6.12.2010 nebyly v rozsahu revidovaných zařízení dokončeny 
a byly ve výstavbě a  nebyly tak splněny podmínky pro úplnost dané revizní zprávy; následně 
Vladimír  ČXXXXX  zaslal  obě  uvedené  revizní  zprávy  emailem  dne  9.12.2010  ve 12:20h. 
Jaroslavu  KXXXXX, obchodnímu  řediteli  a  místopředsedovi  představenstva  společnosti 
ACTHERM servis, a.s., který taktéž věděl, že fotovoltaická elektrárna společnosti Saša-Sun 
s.r.o. k 5.12.2010 a fotovoltaická elektrárna společnosti Zdeněk-Sun s.r.o. k 6.12.2010 nebyly 
(v rozsahu revize)    dokončeny  a  byly  ve  výstavbě,  přesto    Jaroslav  KXXXXX  obě  uvedené 
revizní zprávy zaslal dne 9.12.2010 v16:16h. mj. Ing. Janu HXXXXX a Ing. Karlu ŠXXXXX, 
aby následně dne 10.12.2010 byly obě revizní zprávy doručeny na Energetický regulační úřad 
v Jihlavě do správních spisů jako jeden z vyžádaných podkladů pro vydání licencí na výrobu 
elektřiny  pro  společnost  Saša-Sun  s.r.o.  na  provozovnu  fotovoltaické  elektrárny  společnosti 
Saša-Sun  s.r.o.  a  pro  společnost  Zdeněk-Sun s.r.o. na provozovnu fotovoltaické elektrárny 
společnosti Zdeněk-Sun s.r.o. v Chomutově, kdy těmito zprávami mělo být prokázáno splnění 
technických  předpokladů  podle  §  7  odst.  4  písm.  d)  zákona  č.  458/2000  Sb.,  o  podmínkách 
podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen 
energetický zákon) a podle § 9 vyhlášky č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro 
podnikání v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů;  
  
tímto způsobem Vladimír ČXXXXX, Ing. Jan HXXXXX, Jaroslav KXXXXX, Alexandr 
ZXXXXX  a  Zdeněk  ZXXXXX  uvedli v omyl  Energetický  regulační  úřad  s úmyslem, aby 
Energetický  regulační  úřad  vydal  licence  na  výrobu  elektřiny  společnosti  Saša-Sun s.r.o. a 
společnosti Zdeněk-Sun s.r.o. ještě v roce 2010 a poté aby na základě pravomocných licencí a 
provedeného  tzv.  prvního  paralelního  připojení  k distribuční  soustavě  společnosti 
ACTHERM,  s.r.o.,  IČ:  48024091,  Průmyslová  1428/10,  Praha  10,  ještě  v roce 2010 vznikl 
společnosti  Saša-Sun  s.r.o.  a  společnosti  Zdeněk-Sun s.r.o. akceptovaný nárok na 
garantovanou  výkupní  cenu  pro  výrobu  elektřiny  z fotovoltaických  zdrojů  uvedených  do 
provozu v roce 2010 ve výši 12 150,- Kč za vyrobenou MWh po dobu 20 let oproti výkupní 
ceně pro výrobu elektřiny z fotovoltaických zdrojů uvedených do provozu v roce 2011 ve výši 
5 500,-  Kč  za  vyrobenou  MWh  po  dobu  20  let,  čímž  v  průběhu  následujících  20  let  by  se 
 
 

pokračování 
-5- 
46 T 7/2013 
společnost  Saša-Sun  s.r.o.  neoprávněně  obohatila  minimálně  o  částku  868,5  mil.  Kč  a 
společnost Zdeněk-Sun s.r.o. by se neoprávněně obohatila o částku 1013,2 mil. Kč zejména 
na  úkor  společnosti  ACTHERM,  s.r.o.,  která  by  následně  vyplacenou  garantovanou  cenu 
zpětně  refinancovala  jednak  od  spotřebitelů  elektrické  energie  ve  formě  poplatků  za 
distribuci, jednak vyrovnávacími platbami od ostatních distribučních  společností  a  dále 
z dotací  ze  státního  rozpočtu  České  republiky,  avšak  ke  škodě  v daném  případě  nedošlo, 
neboť Energetický regulační úřad na základě rozhodnutí z 16.12.2010 provedl dne 20.12.2010 
zajištění  důkazu  ohledáním  věci  nemovité  -  fotovoltaické  elektrárny  společnosti  Saša-Sun 
s.r.o. a fotovoltaické elektrárny společnosti Zdeněk-Sun s.r.o. v Chomutově a zjistil, že obě 
fotovoltaické  elektrárny  nejsou  dokončeny,  že  obě  nesplňují  k danému dni podmínky pro 
udělení  licence  a  že  předložené  revizní  zprávy  neodpovídají  skutečnému  stavu  obou 
fotovoltaických elektráren. 
  
2) 
 
Ing. Jan HXXXXX  zastupující  společnost  Železárny  Veselí,  a.s.,  zhotovitele  fotovoltaické 
elektrárny společností Saša-Sun s.r.o. a Zdeněk-Sun s.r.o., dne 22.12.2010 v 12:01h. emailem 
ze své kanceláře v provozovně společnosti v areálu na adrese Kollárova 1229 ve Veselí nad 
Moravou požádal Jaroslava KXXXXX, obchodního ředitele a  místopředsedu představenstva 
společnosti  ACTHERM  servis,  a.s.,  subdodavatele  společnosti  Železárny  Veselí,  a.s. na 
fotovoltaické  elektrárně  společnosti  Saša-Sun  s.r.o.  a  fotovoltaické  elektrárně  společnosti 
Zdeněk-Sun s.r.o., o nové zprávy o výchozí revizi na vysoké napětí a nízké napětí s datem 
27.12.2010 z důvodu  kontroly  Energetického  regulačního  úřadu  a  Jaroslav  KXXXXX  dne  
23.12.2010 v 8:55h. ze své kanceláře v provozovně společnosti v Chomutově emailem zaslal 
Ing. Janu HXXXXX  obě  Zprávy  o  revizi  elektrické  instalace  Vladimíra  ČXXXXX 
z 5.12.2010 a 6.12.2010 k úpravě,  přičemž  následně  Ing.  Jan  HXXXXX  dne 23.12.2010 v 
18:39h. emailem zaslaným Ing. Karlu HXXXXX, Ing. Karlu ŠXXXXX  a Miroslavu 
ŠXXXXX  přeposlal  uvedené  zprávy  o  revizi  a  vydal  pokyn,  že  se  musí  opravit  datum  na 
uvedených revizních zprávách; následně Ing. Karel ŠXXXXX dne 29.12.2010 v 14:12h. ve 
své  kanceláři  v provozovně  společnosti  v areálu na adrese Kollárova 1229 ve Veselí nad 
Moravou  na  svém  služebním  notebooku  přepsal  datum  vyhotovení  na  Zprávě  o  revizi 
 
 

pokračování 
-6- 
46 T 7/2013 
elektrické instalace (Ev. č. – REA 158/2010) na fotovoltaickou elektrárnu společnosti Saša-
Sun  s.r.o.  z  5.12.2010  na  27.12.2010  a  přepsal  datum  provedení  revize  od  1.12.2010  do 
4.12.2010 na 23.12.2010 až 26.12.2010 a také téhož dne v 14:11h. přepsal datum vyhotovení 
na Zprávě o revizi elektrické instalace (Ev. č. – REA 159/2010) na fotovoltaickou elektrárnu 
společnosti Zdeněk-Sun s.r.o. z 6.12.2010 na 28.12.2010, přepsal datum provedení revize od 
2.12.2010  do  5.12.2010  na  23.12.2010  až  27.12.2010,  ačkoli  Ing.  Jan  HXXXXX, Jaroslav 
KXXXXX i Ing. Karel ŠXXXXX věděli, že obě fotovoltaické elektrárny nejsou dokončeny a 
nejsou způsobilé pro provedení revize a ačkoli Jaroslav KXXXXX věděl, že revizní technik 
Vladimír ČXXXXX je od 18.12.2010 nemocen; následně dne 29.12.2010 byla tato padělaná 
Zpráva o revizi elektrické instalace (Ev. č. - REA 158/2010) z 27.12.2010 na fotovoltaickou 
elektrárnu společnosti Saša-Sun s.r.o. doručena na Energetický regulační úřad v Jihlavě a dále 
dne 30.12.2010 byla padělaná Zpráva o revizi elektrické instalace (Ev. č. - REA 159/2010) 
z 28.12.2010 na fotovoltaickou elektrárnu Zdeněk-Sun  s.r.o.  doručena  na  Energetický 
regulační úřad v Jihlavě, kdy těmito padělanými zprávami se prokazovalo splnění technických 
předpokladů  podle  §  7  odst.  4  písm.  d)  energetického  zákona  a  podle  §  9  vyhlášky  č. 
426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích, ve 
znění pozdějších předpisů;   
  
tímto  způsobem  Ing. Jan HXXXXX, Jaroslav KXXXXX  a Ing. Karel ŠXXXXX  uvedli 
v omyl Energetický regulační úřad (jeho konkrétní pracovníky rozhodující o udělení licence) 
a na základě  padělaných  zpráv  o  revizi  elektrické  instalace  z 27. a 28.12.2010 na 
fotovoltaickou  elektrárnu  společnosti  Saša-Sun s.r.o. a na fotovoltaickou elektrárnu 
společnosti Zdeněk-Sun s.r.o. získali k 31.12.2010 pravomocné licence na výrobu elektřiny ve 
prospěch společnosti Saša-Sun s.r.o. a společnosti Zdeněk-Sun s.r.o. a zároveň díky provedení 
tzv. prvního paralelního připojení k distribuční soustavě společnosti ACTHERM, s.r.o. také 
ještě  v roce  2010  vznikl  společnosti  Saša-Sun  s.r.o.  a  společnosti  Zdeněk-Sun s.r.o. 
akceptovaný  nárok  na  garantovanou  výkupní  cenu  pro  výrobu  elektřiny  z fotovoltaických 
zdrojů uvedených do provozu v roce 2010 ve výši 12 150,- Kč za vyrobenou MWh po dobu 
20  let  oproti  výkupní  ceně  pro  výrobu  elektřiny  z fotovoltaických  zdrojů  uvedených do 
provozu v roce 2011 ve výši 5 500,- Kč za vyrobenou MWh po dobu 20 let, čímž v průběhu 
následujících 20 let by se společnost Saša-Sun s.r.o. neoprávněně obohatila o částku nejméně 
 
 

pokračování 
-7- 
46 T 7/2013 
868,5 mil. Kč a společnost Zdeněk-Sun s.r.o. by se neoprávněně obohatila o částku nejméně 
1013,2 mil. Kč zejména na úkor společnosti ACTHERM, s.r.o., která by následně vyplacenou 
garantovanou cenu zpětně refinancovala jednak od spotřebitelů elektrické energie ve formě 
poplatků za distribuci, jednak vyrovnávacími platbami od ostatních distribučních společností 
a dále z dotací ze  státního  rozpočtu  České  republiky  s tím, že jen za období od 1.1.2011 do 
31.12.2012  ve  vztahu  ke  společnosti  Saša-Sun  s.r.o.  byla  způsobena  primárně  společnosti 
ACTHERM, s.r.o. škoda ve výši 83  651  335,06  Kč,  kdy  z  této  částky  se  neoprávněně 
obohatila společnost Saša-Sun s.r.o. o částku nejméně 44 568 027,06 Kč; dále vzhledem k 
legislativní změně, a to nabytí účinnosti zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích 
energie, od 1.1.2013 vstoupila  do  práv  poškozeného  společnost  ČEZ  Prodej,  s.r.o.,  IČ: 
29203481, se sídlem Duhová 1/425, Praha, a v období od 1.1.2013 do 31.3.2013 ve vztahu ke 
společnosti Saša-Sun s.r.o. byla způsobena primárně společnosti ČEZ Prodej, s.r.o. škoda ve 
výši 4 430 979,04 Kč, kdy z této částky se neoprávněně obohatila společnost Saša-Sun s.r.o. o 
částku  nejméně  2  360  650,37  Kč;  za období od 1.1.2011 do 31.12.2012 ve vztahu ke 
společnosti Zdeněk-Sun s.r.o. byla způsobena primárně společnosti ACTHERM, s.r.o. škoda 
ve výši 90 415 702,70 Kč, kdy z této částky se neoprávněně obohatila společnost Zdeněk-Sun 
s.r.o. o částku nejméně 48 172 032,70 Kč; dále vzhledem k legislativní změně, a to nabytí 
účinnosti zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie, od 1.1.2013 vstoupila do 
práv  poškozeného  společnosti  ČEZ  Prodej,  s.r.o.  a  v  období  od  1.1.2013  do  31.3.2013  ve 
vztahu  ke  společnosti  Zdeněk-Sun  s.r.o.  byla  způsobena  primárně  společnosti  ČEZ  Prodej, 
s.r.o. škoda ve výši 5 438 512,54 Kč, kdy z této částky se neoprávněně obohatila společnost 
Zdeněk-Sun s.r.o. o částku nejméně 2 897 424,36 Kč; společnost ACTHERM, s.r.o. následně 
refinancovala  uhrazené  prostředky  jednak  od  spotřebitelů  elektrické  energie  ve  formě 
poplatků za distribuci, jednak vyrovnávacími platbami od ostatních distribučních společností 
ČEPS, a.s. a PREdistribuce, a.s. a z dotací ze státního rozpočtu České republiky a společnost 
ČEZ Prodej, s.r.o. refinancovala uhrazené prostředky od společnosti OTE, a.s. 
 
3) 
 
Ing. Ilona FXXXXX jako specialistka odboru licencí Energetického regulačního úřadu a jako 
oprávněná úřední osoba, která zastupovala ředitele odboru licencí Energetického regulačního 
 
 

pokračování 
-8- 
46 T 7/2013 
úřadu  po  dobu  čerpání  jeho  dovolené  ve  dnech  30.12.2010  a  31.12.2010,  po  převzetí 
správních spisů o žádostech společnosti Saša-Sun s.r.o. a Zdeněk-Sun s.r.o. o vydání licencí 
na  výrobu  elektřiny,  provedla  s nedostatečnou  péčí  kontrolu uvedených  správních  spisů, 
zejména  zpráv  o  revizi  elektrické  instalace  a  předávacích  protokolů  mezi  zhotovitelem  a 
objednatelem, neboť  
 
a) ve správním spise č.j. 13917/2010-ERU ohledně žadatele společnosti Saša-Sun s.r.o. zcela 
ignorovala skutečnost, že jsou v něm založeny dvě Zprávy o revizi elektrické instalace, a to 
z 5.12.2010,  Ev.  č.  –  REA 158/2010, vyhotovená Vladimírem ČXXXXX  na fotovoltaickou 
elektrárnu  společnosti  Saša-Sun  s.r.o.  a  z  27.12.2010,  Ev.  č.  -  REA 158/2010, vyhotovená 
Vladimírem ČXXXXX na fotovoltaickou elektrárnu společnosti Saša-Sun s.r.o., přičemž obě 
zprávy  mají  shodné  evidenční  číslo  a  navíc  na  druhé  zprávě  o  revizi  elektrické instalace 
z 27.12.2010  byl  zjevně  na  první  pohled  naskenovaný  otisk  razítka  revizního  technika 
Vladimíra  ČXXXXX  a podpis Vladimíra ČXXXXX, dále že v této  zprávě  jsou  uvedeny 
chybně jednotky odporu, chybně uvedeny naměřené hodnoty délek kabelů versus naměřené 
hodnoty  odporu  a  opačně  a  že  tedy  tato  zpráva  nemůže  prokazovat  splnění  technických 
předpokladů  pro  udělení  licence  podle  §  5  odst.  3  zákona  č.  458/2000  Sb.,  energetického 
zákona,  a  podle  §  9  vyhlášky  č.  426/2005  Sb.  o  podrobnostech  udělování  licencí  pro 
podnikání v energetických  odvětvích,  přičemž  taktéž  první  zpráva  z 5.12.2010  nemůže 
prokazovat  splnění  technických  předpokladů,  když  ve  správním  spise  byl  založen  Protokol 
Energetického regulačního úřadu o zajištění důkazu ohledáním věci nemovité fotovoltaické 
elektrárny společnosti Saša-Sun s.r.o.  z 20.12.2010, ze kterého vyplývalo, že fotovoltaická 
elektrárna  je  nedokončená,  nesplňuje  k danému  dni  podmínky  pro  udělení  licence  a 
předložená revizní zpráva neodpovídá skutečnému stavu, 
dále přes uvedená zjištění vyplývající z Protokolu Energetického regulačního úřadu o zajištění 
důkazu ohledáním věci nemovité fotovoltaické elektrárny společnosti Saša-Sun s.r.o. nevzala 
v potaz,  že  za  těchto  podmínek  nelze  akceptovat  jako  důkaz  listinou  Předávací  protokol 
s datem 29.11.2010 mezi společností Saša-Sun s.r.o. (objednatelem) a společností Železárny 
Veselí, a.s. (zhotovitelem) s tím,  že  předmětem  předání  bylo  kompletní  konečné  plnění 
předmětu  díla  fotovoltaické  elektrárny  společnosti  Saša-Sun  s.r.o.  v  Chomutově, kdy dílo 
bylo převzato bez výhrad, neboť tento protokol byl logicky zjevně nepravdivý,  
 
 

pokračování 
-9- 
46 T 7/2013 
dále ačkoli dne 31.12.2010 v 19:46h. obdržela emailem mj. naskenovaný Protokol o zajištění 
důkazu  ohledáním  věci  nemovité  fotovoltaické  elektrárny  společnosti  Saša-Sun s.r.o. 
v Chomutově z 31.12.2010, ze kterého vyplývalo, že v sekci E a F nebyly z fotovoltaických 
panelů propojeny vodiče, které měly vést k jednotlivým měničům, výstupní kabely z měničů 
nebyly  zapojeny  do  rozvaděčů,  kdy  se  jednalo  o  celkem  11  řad  fotovoltaických  panelů,  že 
aktuální výroba elektrárny v době kontroly činí 0MWh a že za prosinec 2010 činila naměřená 
hodnota  výroby  elektřiny  pouhých  0,4MWh  při  celkovém  výkonu  fotovoltaické  elektrárny 
6MW  a  navíc  u  rozhodování  dne  31.12.2010  neměla  k dispozici  samotný správní spis ani 
kopii správního spisu žadatele společnosti Saša-Sun s.r.o.,  
přesto se řídila doporučením zaslaným emailem Bc. Luďkem PXXXXX 31.12.2010 v 20:43h. 
a dne 31.12.2010 v sídle  Energetického  regulačního  úřadu  na  adrese  Masarykovo  nám.  5, 
Jihlava,  vydala  jménem  Energetického  regulačního  úřadu  Rozhodnutí  o  udělení  licence  č 
111018049  společnosti  Saša-Sun  s.r.o.  na  výrobu  elektřiny  na  dobu  25  let  pod  č.j.  13917-
23/2010-ERU, které na místě převzal Ing. Karel HXXXXX a zároveň se vzdal práva podání 
rozkladu proti tomuto rozhodnutí; 
  
b)  ve  správním  spise  č.j.  13916/2010-ERU  ohledně  žadatele  společnosti  Zdeněk-Sun s.r.o. 
zcela ignorovala skutečnost, že jsou v něm založeny dvě Zprávy o revizi elektrické instalace, 
a to z 6.12.2010,  Ev.  č.  –  REA 159/2010, vyhotovená Vladimírem ČXXXXX  na 
fotovoltaickou  elektrárnu  společnosti  Zdeněk-Sun  s.r.o.  a  z  28.12.2010,  Ev.  č.  -  REA 
159/2010, vyhotovená Vladimírem ČXXXXX  na  fotovoltaickou  elektrárnu  společnosti 
Zdeněk-Sun s.r.o., přičemž obě zprávy mají shodné evidenční číslo a navíc na druhé zprávě o 
revizi elektrické instalace z 28.12.2010 byl zjevně na první pohled naskenovaný otisk razítka 
revizního technika Vladimíra ČXXXXX a podpis Vladimíra ČXXXXX, dále že v této zprávě 
jsou  uvedeny  chybně  jednotky  odporu,  chybně  uvedeny  naměřené  hodnoty  délek  kabelů 
versus naměřené hodnoty odporu a opačně a že tedy tato zpráva nemůže prokazovat splnění 
technických  předpokladů  pro  udělení  licence  podle  §  5  odst.  3  zákona  č.  458/2000  Sb., 
energetického zákona, a podle § 9 vyhlášky  č.  426/2005  Sb.  o  podrobnostech  udělování 
licencí pro podnikání v energetických  odvětví,  přičemž  taktéž  první  zpráva  z 6.12.2010 
nemůže  prokazovat  splnění  technických  předpokladů,  když  ve  správním  spise  byl  založen 
Protokol  Energetického  regulačního  úřadu  o  zajištění  důkazu  ohledáním  věci  nemovité 
 
 

pokračování 
-10- 
46 T 7/2013 
fotovoltaické elektrárny společnosti Zdeněk-Sun s.r.o. z 20.12.2010, ze kterého vyplývalo, že 
fotovoltaická  elektrárna  je  nedokončená,  nesplňuje  k danému  dni  podmínky  pro  udělení 
licence a předložená revizní zpráva neodpovídá skutečnému stavu, 
dále přes uvedená zjištění vyplývající z Protokolu Energetického regulačního úřadu o zajištění 
důkazu  ohledáním  věci  nemovité  fotovoltaické  elektrárny  společnosti  Zdeněk-Sun s.r.o. 
nevzala v potaz,  že  za  těchto  podmínek  nelze  akceptovat  jako  důkaz  listinou  Předávací 
protokol s datem 29.11.2010 mezi společností Zdeněk-Sun s.r.o. (objednatelem) a společností 
Železárny Veselí, a.s. (zhotovitelem) s tím,  že  předmětem  předání  bylo  kompletní  konečné 
plnění  předmětu  díla  fotovoltaické  elektrárny  společnosti  Zdeněk-Sun  s.r.o.  v  Chomutově, 
kdy dílo bylo převzato bez výhrad, neboť tento protokol byl logicky zjevně nepravdivý,  
dále ačkoli dne 31.12.2010 v 19:46h. obdržela emailem mj. naskenovaný Protokol o zajištění 
důkazu  ohledáním  věci  nemovité  fotovoltaické  elektrárny  společnosti  Zdeněk-Sun s.r.o. 
v Chomutově  z 31.12.2010, ze kterého vyplývalo, že v sekci G nebyly z fotovoltaických 
panelů zapojeny vodiče, které měly vést k jednotlivým měničům a výstupní kabely z měničů 
nebyly zapojeny  do  rozvaděčů,  kdy  se  jednalo  o  celkem  5  řad  fotovoltaických  panelů,  že 
aktuální výroba elektrárny v době kontroly činí 0MWh a že za prosinec 2010 činila naměřená 
hodnota  výroby  elektřiny  pouhých  0,2MWh  při  celkovém  výkonu  fotovoltaické  elektrárny 
7MW  a  ačkoli  dne  31.12.2010  neměla  k dispozici samotný správní spis ani kopii správního 
spisu žadatele společnosti Zdeněk-Sun s.r.o.,  
přesto se řídila doporučením zaslaným emailem Bc. Luďkem PXXXXX 31.12:2010 v 20:43h. 
a dne 31.12.2010 v sídle Energetického  regulačního  úřadu  na  Masarykovo  nám.  5,  Jihlava, 
vydala jménem Energetického regulačního úřadu Rozhodnutí o udělení licence č 111018048 
společnosti  Zdeněk-Sun  s.r.o.  na  výrobu  elektřiny  na  dobu  25  let  pod  č.j.  13916-26/2010-
ERU, které na místě převzal Ing. Karel HXXXXX a zároveň se vzdal práva podání rozkladu 
proti tomuto rozhodnutí;  
  
tímto  způsobem  Ing.  Ilona  FXXXXX  zmařila  splnění  důležitého  úkolu  v podobě  zajištění 
zákonnosti v procesu  udělování  licencí  na  fotovoltaické  elektrárny,  kdy  následkem  jejího 
jednání bylo vydání nezákonných rozhodnutí o udělení licencí na výrobu elektřiny společnosti 
Saša-Sun s.r.o. a Zdeněk-Sun s.r.o., přičemž na základě pravomocných licencí z 31.12.2010 a 
na  základě  provedeného  tzv.  prvního  paralelního  připojení  ještě  v roce 2010 vznikl 
 
 

pokračování 
-11- 
46 T 7/2013 
společnosti Saša-Sun  s.r.o.  a  společnosti  Zdeněk-Sun s.r.o. nárok na garantovanou výkupní 
cenu  pro  výrobu  elektřiny  z fotovoltaických  zdrojů  uvedených  do  provozu  v roce 2010 ve 
výši 12 150,- Kč za vyrobenou MWh po dobu 20 let oproti výkupní ceně pro výrobu elektřiny 
z fotovoltaických zdrojů uvedených do provozu v roce 2011 ve výši 5 500,- Kč za vyrobenou 
MWh po dobu 20 let, čímž v průběhu následujících 20 let by se společnost Saša-Sun s.r.o. 
neoprávněně obohatila o částku nejméně 868,5mil. Kč a společnost Zdeněk-Sun s.r.o. by se 
neoprávněně  obohatila  o  částku  nejméně  1013,2  mil.  Kč,  zejména  na  úkor  společnosti 
ACTHERM,  s.r.o.,  která  by  následně  vyplacenou  garantovanou  cenu  zpětně  refinancovala 
jednak  od  spotřebitelů  elektrické  energie  ve  formě  poplatků  za  distribuci,  jednak 
vyrovnávacími  platbami  od  ostatních  distribučních  společností  a  dále  z dotací ze státního 
rozpočtu  České  republiky  s tím, že jen za období od 1.1.2011 do 31.12.2012 ve vztahu ke 
společnosti Saša-Sun s.r.o. byla způsobena primárně společnosti ACTHERM, s.r.o. škoda ve 
výši 83 651 335,06 Kč, kdy z této částky se neoprávněně obohatila společnost Saša-Sun s.r.o. 
o částku nejméně 44 568 027,06Kč; dále vzhledem k legislativní změně, a to nabytí účinnosti 
zákona  č.  165/2012  Sb.  o  podporovaných zdrojích energie, od 1.1.2013 vstoupila do práv 
poškozeného společnost ČEZ Prodej, s.r.o., IČ: 29203481, se sídlem Duhová 1/425, Praha, a 
v období od 1.1.2013 do 31.3.2013 ve vztahu ke společnosti Saša-Sun s.r.o. byla způsobena 
primárně společnosti ČEZ Prodej, s.r.o. škoda ve výši 4 430 979,04 Kč, kdy z této částky se 
neoprávněně  obohatila  společnost  Saša-Sun  s.r.o.  o  částku  nejméně  2  360  650,37  Kč;  za 
období od 1.1.2011 do 31.12.2012 ve vztahu ke společnosti Zdeněk-Sun s.r.o. byla způsobena 
primárně společnosti ACTHERM, s.r.o. škoda ve výši 90 415 702,70 Kč, kdy z této částky se 
neoprávněně  obohatila  společnost  Zdeněk-Sun  s.r.o.  o  částku  nejméně  48  172  032,70  Kč; 
dále  vzhledem  k  legislativní  změně,  a  to  nabytí  účinnosti  zákona  č.  165/2012  Sb.  o 
podporovaných zdrojích energie, od 1.1.2013 vstoupila do práv poškozeného společnost ČEZ 
Prodej, s.r.o. a v období od 1.1.2013 do 31.3.2013 ve vztahu ke společnosti Zdeněk-Sun s.r.o. 
byla způsobena primárně společnosti ČEZ Prodej, s.r.o. škoda ve výši 5 438 512,54 Kč, kdy z 
této částky se neoprávněně obohatila společnost Zdeněk-Sun s.r.o. o částku nejméně 2 897 
424,36 Kč; společnost ACTHERM, s.r.o. následně refinancovala uhrazené prostředky jednak 
od  spotřebitelů  elektrické  energie  ve  formě  poplatků  za  distribuci, jednak vyrovnávacími 
platbami  od  ostatních  distribučních  společností  ČEPS,  a.s.  a  PREdistribuce,  a.s.  a  dále 
 
 

pokračování 
-12- 
46 T 7/2013 
z dotací  ze  státního  rozpočtu  České  republiky  a  společnost  ČEZ  Prodej,  s.r.o.  refinancovala 
uhrazené prostředky od společnosti OTE, a.s., 
 
4)  
 
Ing. Michaela SXXXXX  jako  ředitelka  odboru  licencí  Energetického  regulačního  úřadu  a 
jako  oprávněná  úřední  osoba  dne  13.2.2012  v dopoledních hodinách na Energetickém 
regulačním úřadu v Jihlavě 
  
a) v rozporu s ustanovením  §  50  odst.  4  správního  řádu  vydala jménem Energetického 
regulačního  úřadu  Rozhodnutí  pod  č.j.  03104-43/2011-ERU  o  zastavení  řízení  o  nařízení 
obnovy  řízení  o  žádosti  společnosti  Saša-Sun  s.r.o.  o  udělení  licence  na  výrobu  elektřiny, 
které  odůvodnila  tím,  že  Zpráva  o  revizi  elektrické  instalace  z  5.12.2010,  Ev.  č.  –  REA 
158/2010, vyhotovená Vladimírem ČXXXXX na fotovoltaickou elektrárnu Saša-Sun s.r.o. je 
řádným  doložením  splněných  technických  předpokladů  pro  udělení  licence  ve  smyslu  §  7 
odst. 4 písm. d) energetického zákona a podle § 9 vyhlášky č. 426/2005 Sb., o podrobnostech 
udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů, což 
však bylo zcela v rozporu s tím, co v řízení  vyšlo  najevo,  neboť  ve  správním  spise  č.j. 
13917/2010-ERU  ohledně  žádosti  společnosti  Saša-Sun s.r.o. o vydání licence na výrobu 
elektřiny  byl  založen  Protokol  o  zajištění  důkazu  ohledáním  věci  nemovité  č.j.  13917-
13/2010-ERU na fotovoltaické elektrárně Saša-Sun s.r.o. z 20.12.2010, ze kterého vyplývaly 
závažné nedostatky fotovoltaické elektrárny a celková nedokončenost elektrárny se závěrem, 
že fotovoltaická elektrárna jako celek nesplňuje k danému dni podmínky pro udělení licence 
na výrobu elektřiny a revizní zpráva neodpovídá skutečnému stavu, když ve správním spise 
byl založen i Protokol o ústním jednání z 21.12.2010 v 13:00h. na Energetickém regulačním 
úřadu, ve kterém zástupci společností Saša-Sun s.r.o. a Zdeněk-Sun s.r.o. uvedli, že skutečně 
nebyla  dokončena  propojení  na  uvedených  fotovoltaických  elektrárnách  v důsledku 
klimatických podmínek, přičemž tento protokol byl podepsán mj. jak Alexandrem ZXXXXX, 
tak i Zdeňkem ZXXXXX, přičemž nevzala v úvahu ani skutečnost, že ze stejných důvodů při 
rozhodování  o  udělení  licence  nebylo  možno  akceptovat  ani  zjevně  nepravdivý  Předávací 
protokol k elektrárně z 29. 11. 2010 jako doklad předání dokončené elektrárny vlastníku, když 
 
 

pokračování 
-13- 
46 T 7/2013 
následná  Zpráva  o  revizi  elektrické  instalace  ohledně  dané  fotovoltaické  elektrárny 
z 27.12.2010, Ev. č. - REA 158/2010,  byla zjevně padělaná, 
 
b) v rozporu s ustanovením  §  50  odst.  4  správního  řádu  úmyslně  vydala  jménem 
Energetického regulačního úřadu  Rozhodnutí pod č.j. 03103-43/2011-ERU o zastavení řízení 
o nařízení obnovy řízení o žádosti společnosti Zdeněk-Sun s.r.o. o udělení licence na výrobu 
elektřiny, které odůvodnila tím, že Zpráva o revizi elektrické instalace z 6.12.2010, Ev. č. – 
REA 159/2010, vyhotovená Vladimírem ČXXXXX na fotovoltaickou elektrárnu Zdeněk-Sun 
s.r.o. je řádným doložením splněných technických předpokladů pro udělení licence ve smyslu 
§  7  odst.  4  písm.  d)  energetického  zákona  a  podle  §  9  vyhlášky  č.  426/2005  Sb.,  o 
podrobnostech  udělování  licencí  pro  podnikání  v energetických  odvětvích,  ve  znění 
pozdějších předpisů, což však bylo zcela v rozporu s tím, co v řízení vyšlo najevo, neboť ve 
správním spise č.j. 13916/2010-ERU ohledně žádosti společnosti Zdeněk-Sun s.r.o. o vydání 
licence na výrobu elektřiny byl založen Protokol o zajištění důkazu ohledáním věci nemovité 
č.j.  13916-13/2010-ERU  na  fotovoltaickou  elektrárnu  Zdeněk-Sun s.r.o. z 20.12.2010, ze 
kterého vyplývaly závažné nedostatky fotovoltaické elektrárny společnosti Zdeněk-Sun s.r.o. 
a  celková  nedokončenost  elektrárny  se  závěrem,  že  fotovoltaická  elektrárna  jako  celek 
nesplňuje k danému dni podmínky pro udělení licence na výrobu elektřiny a revizní zpráva 
neodpovídá  skutečnému  stavu,  když  ve  správním  spise  byl  založen  i  Protokol  o  ústním 
jednání  z  21.12.2010  v  13:00h.  na  Energetickém  regulačním  úřadu,  ve  kterém  zástupci 
společností  Saša-Sun  s.r.o.  a  Zdeněk-Sun s.r.o. uvedli, že skutečně  nebyla  dokončena 
propojení na uvedených fotovoltaických elektrárnách v důsledku  klimatických  podmínek, 
přičemž  tento  protokol  byl  podepsán  mj.  jak  Alexandrem  ZXXXXX,  tak  i  Zdeňkem 
ZXXXXX, přičemž nevzala v úvahu ani skutečnost, že ze stejných důvodů při rozhodování o 
udělení  licence  nebylo  možno  akceptovat  ani  zjevně  nepravdivý  Předávací  protokol 
k elektrárně  z 29.  11.  2010  jako  doklad  předání  dokončené  elektrárny  vlastníku,  když 
následná  Zpráva  o  revizi  elektrické  instalace  ohledně  dané  fotovoltaické  elektrárny 
z 28.12.2010, Ev. č. - REA 159/2010, byla zjevně padělaná, 
 
 
 

pokračování 
-14- 
46 T 7/2013 
následně  obě  citovaná  rozhodnutí  převzal  dne  13.2.2012  kolem  14:00h.  na  Energetickém 
regulačním úřadu JUDr. Pavel Gazárek, právní zástupce společností Saša-Sun s.r.o. a Zdeněk-
Sun s.r.o. a zároveň se na místě vzdal práva rozkladu proti těmto rozhodnutím; 
  
kdy toto jednání  směřovalo  k  ponechání  v platnosti nezákonných rozhodnutí Energetického 
regulačního  úřadu  o  udělení  licencí  společnosti  Saša-Sun  s.r.o.  a  společnosti  Zdeněk-Sun 
s.r.o.  na  výrobu  elektřiny,  a  tím  znemožnění  odstranění  závadného  stavu,  který  vznikl 
neoprávněným vydáním licencí, když na základě pravomocných licencí na výrobu elektřiny 
společností  Saša-Sun  s.r.o.  a  Zdeněk-Sun s.r.o. z 31.12.2010 a provedeného tzv. prvního 
paralelního  připojení  ještě  v roce  2010  vznikl  společnosti  Saša-Sun  s.r.o.  a  společnosti 
Zdeněk-Sun  s.r.o.  akceptovaný  nárok  na  garantovanou  výkupní  cenu  pro  výrobu  elektřiny 
z fotovoltaických  zdrojů  uvedených  do  provozu  v roce 2010 ve výši 12 150,-  Kč  za 
vyrobenou MWh po dobu 20 let oproti výkupní ceně pro výrobu elektřiny z fotovoltaických 
zdrojů uvedených do provozu v roce 2011 ve výši 5 500,- Kč za vyrobenou MWh po dobu 20 
let,  čímž  v  průběhu  následujících  20  let  by  se  společnost  Saša-Sun  s.r.o.  neoprávněně 
obohatila o částku nejméně 868,5 mil. Kč a společnost Zdeněk-Sun s.r.o. by se neoprávněně 
obohatila o částku nejméně 1013,2 mil. Kč zejména na úkor společnosti ACTHERM, s.r.o., 
která by následně vyplacenou garantovanou cenu zpětně refinancovala jednak od spotřebitelů 
elektrické  energie  ve  formě  poplatků  za  distribuci,  jednak  vyrovnávacími  platbami  od 
ostatních distribučních společností a dále z dotací ze státního rozpočtu České republiky s tím, 
že jen za období od 1.1.2011 do 31.12.2012 ve vztahu ke společnosti  Saša-Sun s.r.o. byla 
způsobena primárně společnosti ACTHERM, s.r.o. škoda ve výši 83 651 335,06 Kč, kdy z 
této  částky  se  neoprávněně  obohatila  společnost  Saša-Sun  s.r.o.  o  částku  nejméně  44  568 
027,06 Kč; dále vzhledem k legislativní změně, a to nabytí účinnosti zákona č. 165/2012 Sb. 
o  podporovaných  zdrojích  energie,  od  1.1.2013  vstoupila  do  práv  poškozeného  společnost 
ČEZ Prodej, s.r.o., IČ: 29203481, se sídlem Duhová 1/425, Praha, a v období od 1.1.2013 do 
31.3.2013 ve vztahu ke společnosti Saša-Sun s.r.o. byla způsobena primárně společnosti ČEZ 
Prodej,  s.r.o.  škoda  ve  výši  4  430  979,04  Kč,  kdy  z  této  částky  se  neoprávněně  obohatila 
společnost Saša-Sun s.r.o. o částku nejméně 2 360 650,37 Kč; jen za období od 1.1.2011 do 
31.12.2012 ve vztahu ke společnosti Zdeněk-Sun s.r.o. byla způsobena primárně společnosti 
ACTHERM,  s.r.o.  škoda  ve  výši  90  415  702,70  Kč,  kdy  z  této  částky  se  neoprávněně 
 
 

pokračování 
-15- 
46 T 7/2013 
obohatila společnost Zdeněk-Sun s.r.o. o částku nejméně 48 172 032,70 Kč; dále vzhledem k 
legislativní změně, a to nabytí účinnosti zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích 
energie, od 1.1.2013 vstoupila do práv poškozeného společnost ČEZ Prodej, s.r.o. a v období 
od  1.1.2013  do  31.3.2013  ve  vztahu  ke  společnosti  Zdeněk-Sun  s.r.o.  byla  způsobena 
primárně společnosti ČEZ Prodej, s.r.o. škoda ve výši 5 438 512,54 Kč, kdy z této částky se 
neoprávněně  obohatila  společnost  Zdeněk-Sun  s.r.o.  o  částku  nejméně  2  897  424,36  Kč; 
společnost  ACTHERM,  s.r.o.  následně  refinancovala  uhrazené  prostředky  jednak  od 
spotřebitelů  elektrické  energie  ve  formě  poplatků  za  distribuci,  jednak  vyrovnávacími 
platbami  od  ostatních  distribučních  společností  ČEPS,  a.s.  a  PREdistribuce,  a.s.  a  dále 
z dotací  ze  státního  rozpočtu  České  republiky  a  společnost  ČEZ  Prodej,  s.r.o.  refinancovala 
uhrazené prostředky od společnosti OTE, a.s. 
 
5) 
Ing. Alena VXXXXX  jako  předsedkyně  Energetického  regulačního  úřadu,  ačkoli  věděla  o 
předchozích  četných  kontaktech  v roce 2011 mezi Ing. Michaelou SXXXXX, tehdy 
zastupující  společnost  Klub  plynárenských  podnikatelů  ČR,  s.r.o.,  IČ: 64610764,  se  sídlem 
Čapkova  1931/1,  Hlučín,  jehož  byla  Ing. Alena VXXXXX  jednatelkou a jediným 
společníkem,  a JUDr.  Ing.  Zdeňkem  ZXXXXX, nar. XXXXX, který mj. zastupoval na 
základě plné moci společnost Saša-Sun s.r.o. a společnost Zdeněk-Sun s.r.o. při úkonech ve 
správním řízení před Energetickým regulačním úřadem a který byl zároveň otcem Alexandra 
ZXXXXX,  jednatele  společnosti  Saša-Sun  s.r.o.  a  Zdeňka  ZXXXXX,  jednatele  společnosti 
Zdeněk-Sun  s.r.o.,  a  který  byl  také  předsedou  představenstva  společnosti  FERROMET 
AKCIOVÁ SPOLEČNOST, což byl jediný společník společnosti Saša-Sun s.r.o. i společnosti 
Zdeněk-Sun s.r.o. a ačkoli věděla, že na Energetickém regulačním úřadu byla vedena správní 
řízení  týkající  se  obou  fotovoltaických  elektráren  ve  vlastnictví  společností  fakticky 
ovládaných JUDr. Ing. Zdeňkem ZXXXXX a bylo připraveno rozhodnutí o nařízení obnovy 
řízení  o  žádosti  společnosti  Saša-Sun  s.r.o.  o  udělení  licence  na  výrobu  elektřiny  pro 
provozovnu  fotovoltaické  elektrárny  společnosti Saša-Sun s.r.o. v Chomutově  o  výkonu 
6MW, neboť důkazy, na základě kterých byla vydána licence, se ukázaly jako nepravdivé,  
 
 

pokračování 
-16- 
46 T 7/2013 
poté, co dne 4.2.2012 v 18:34h. obdržela email od Ing. Michaely SXXXXX, který obsahoval 
v příloze návrh zcela opačného rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o zastavení řízení 
o  nařízení  obnovy  řízení  ve  věci  žádosti  společnosti  Saša-Sun s.r.o. o vydání licence na 
výrobu elektřiny, ačkoli věděla, že navrhované rozhodnutí je v rozporu s tím, co v řízení vyšlo 
najevo, neboť obsahem emailu byla i citace původní adekvátní argumentace úřadu, v době od 
4.2.2012  do  13.2.2012  blíže  nezjištěnou  formou  udělila  Ing.  Michaele  SXXXXX  souhlas 
s vydáním tohoto rozhodnutí a dále i souhlas s vydáním obdobného rozhodnutí Energetického 
regulačního  úřadu  o  zastavení  řízení  o  nařízení  obnovy  řízení  ve  věci  žádosti  společnosti 
Zdeněk-Sun s.r.o. o vydání licence na výrobu elektřiny, čímž umožnila, aby následně   
 
Ing. Michaela SXXXXX  jako  ředitelka  odboru  licencí  Energetického  regulačního  úřadu  a 
jako  oprávněná  úřední  osoba  dne  13.2.2012  v dopoledních hodinách na Energetickém 
regulačním úřadu v Jihlavě 
  
a) v rozporu s ustanovením  §  50  odst.  4  správního  řádu  vydala  jménem  Energetického 
regulačního  úřadu  Rozhodnutí  pod  č.j.  03104-43/2011-ERU o zastavení řízení  o  nařízení 
obnovy  řízení  o  žádosti  společnosti  Saša-Sun  s.r.o.  o  udělení  licence  na  výrobu  elektřiny, 
které  odůvodnila  tím,  že  Zpráva  o  revizi  elektrické  instalace  z  5.12.2010,  Ev.  č.  –  REA 
158/2010, vyhotovená Vladimírem ČXXXXX na fotovoltaickou elektrárnu Saša-Sun s.r.o. je 
řádným  doložením  splněných  technických  předpokladů  pro  udělení  licence  ve  smyslu  §  7 
odst. 4 písm. d) energetického zákona a podle § 9 vyhlášky č. 426/2005 Sb., o podrobnostech 
udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů, což 
však bylo zcela v rozporu s tím, co v řízení  vyšlo  najevo,  neboť  ve  správním  spise  č.j. 
13917/2010-ERU  ohledně  žádosti  společnosti  Saša-Sun s.r.o. o vydání licence na výrobu 
elektřiny  byl  založen  Protokol  o  zajištění  důkazu  ohledáním  věci  nemovité  č.j.  13917-
13/2010-ERU na fotovoltaické elektrárně Saša-Sun s.r.o. z 20.12.2010, ze kterého vyplývaly 
závažné nedostatky fotovoltaické elektrárny a celková nedokončenost elektrárny se závěrem, 
že fotovoltaická elektrárna jako celek nesplňuje k danému dni podmínky pro udělení licence 
na výrobu elektřiny a revizní zpráva neodpovídá skutečnému stavu, když ve správním spise 
byl založen i Protokol o ústním jednání z 21.12.2010 v 13:00h. na Energetickém regulačním 
úřadu, ve kterém zástupci společností Saša-Sun s.r.o. a Zdeněk-Sun s.r.o. uvedli, že skutečně 
 
 

pokračování 
-17- 
46 T 7/2013 
nebyla  dokončena  propojení  na  uvedených  fotovoltaických  elektrárnách  v důsledku 
klimatických podmínek, přičemž tento protokol byl podepsán mj. jak Alexandrem ZXXXXX, 
tak i Zdeňkem ZXXXXX, přičemž nevzala v úvahu ani skutečnost, že ze stejných důvodů při 
rozhodování  o  udělení  licence  nebylo  možno  akceptovat  ani  zjevně  nepravdivý  Předávací 
protokol k elektrárně z 29. 11. 2010 jako doklad předání dokončené elektrárny vlastníku, když 
následná  Zpráva  o  revizi  elektrické  instalace  ohledně  dané  fotovoltaické  elektrárny 
z 27.12.2010, Ev. č. - REA 158/2010,  byla zjevně padělaná, 
 
b) v rozporu s ustanovením  §  50  odst.  4  správního  řádu  úmyslně  vydala  jménem 
Energetického regulačního úřadu  Rozhodnutí pod č.j. 03103-43/2011-ERU o zastavení řízení 
o nařízení obnovy řízení o žádosti společnosti Zdeněk-Sun s.r.o. o udělení licence na výrobu 
elektřiny, které odůvodnila tím, že Zpráva o revizi elektrické instalace z 6.12.2010, Ev. č. – 
REA 159/2010, vyhotovená Vladimírem ČXXXXX na fotovoltaickou elektrárnu Zdeněk-Sun 
s.r.o. je řádným doložením splněných technických předpokladů pro udělení licence ve smyslu 
§  7  odst.  4  písm.  d)  energetického  zákona  a  podle  §  9  vyhlášky  č.  426/2005  Sb.,  o 
podrobnostech  udělování  licencí  pro  podnikání  v energetických  odvětvích,  ve  znění 
pozdějších předpisů, což však bylo zcela v rozporu s tím, co v řízení vyšlo najevo, neboť ve 
správním spise č.j. 13916/2010-ERU ohledně žádosti společnosti Zdeněk-Sun s.r.o. o vydání 
licence na výrobu elektřiny byl založen Protokol o zajištění důkazu ohledáním věci nemovité 
č.j.  13916-13/2010-ERU  na  fotovoltaickou  elektrárnu  Zdeněk-Sun s.r.o. z 20.12.2010, ze 
kterého vyplývaly závažné nedostatky fotovoltaické elektrárny společnosti Zdeněk-Sun s.r.o. 
a  celková  nedokončenost  elektrárny  se  závěrem,  že  fotovoltaická  elektrárna  jako  celek 
nesplňuje k danému dni podmínky pro udělení licence na výrobu elektřiny a revizní zpráva 
neodpovídá  skutečnému  stavu,  když  ve  správním  spise  byl  založen  i  Protokol o ústním 
jednání  z  21.12.2010  v  13:00h.  na  Energetickém  regulačním  úřadu,  ve  kterém  zástupci 
společností  Saša-Sun  s.r.o.  a  Zdeněk-Sun  s.r.o.  uvedli,  že  skutečně  nebyla  dokončena 
propojení na uvedených fotovoltaických elektrárnách v důsledku  klimatických podmínek, 
přičemž  tento  protokol  byl  podepsán  mj.  jak  Alexandrem  ZXXXXX,  tak  i  Zdeňkem 
ZXXXXX, přičemž nevzala v úvahu ani skutečnost, že ze stejných důvodů při rozhodování o 
udělení  licence  nebylo  možno  akceptovat  ani  zjevně  nepravdivý  Předávací  protokol 
k elektrárně  z 29.  11.  2010  jako  doklad  předání  dokončené  elektrárny  vlastníku,  když 
 
 

pokračování 
-18- 
46 T 7/2013 
následná  Zpráva  o  revizi  elektrické  instalace  ohledně  dané  fotovoltaické  elektrárny 
z 28.12.2010, Ev. č. - REA 159/2010, byla zjevně padělaná, 
 
následně  obě  citovaná  rozhodnutí  převzal  dne  13.2.2012  kolem  14:00h.  na  Energetickém 
regulačním úřadu JUDr. Pavel Gazárek, právní zástupce společností Saša-Sun s.r.o. a Zdeněk-
Sun s.r.o. a zároveň se na místě vzdal práva rozkladu proti těmto rozhodnutím; 
  
tímto  způsobem  Ing. Alena VXXXXX  podpořila  Ing.  Michaelu  SXXXXX  v jednání 
směřujícím k ponechání v platnosti nezákonných rozhodnutí Energetického regulačního úřadu 
o  udělení  licencí  společnosti  Saša-Sun  s.r.o.  a  společnosti  Zdeněk-Sun s.r.o. na výrobu 
elektřiny a tím znemožnění odstranění závadného stavu, který vznikl neoprávněným vydáním 
licencí, když na základě pravomocných licencí na výrobu elektřiny společností Saša-Sun s.r.o. 
a  Zdeněk-Sun s.r.o. z 31.12.2010  a  provedeného  tzv.  prvního  paralelního  připojení  ještě 
v roce 2010  vznikl  společnosti  Saša-Sun  s.r.o.  a  společnosti  Zdeněk-Sun s.r.o. akceptovaný 
nárok  na  garantovanou  výkupní  cenu  pro  výrobu  elektřiny  z fotovoltaických  zdrojů 
uvedených do provozu v roce 2010 ve výši 12 150,- Kč za vyrobenou MWh po dobu 20 let 
oproti výkupní  ceně  pro  výrobu  elektřiny  z fotovoltaických  zdrojů  uvedených  do  provozu 
v roce 2011 ve výši 5 500,-  Kč  za  vyrobenou  MWh  po  dobu  20  let,  čímž  v  průběhu 
následujících 20 let by se společnost Saša-Sun s.r.o. neoprávněně obohatila o částku nejméně 
868,5 mil. Kč a společnost Zdeněk-Sun s.r.o. by se neoprávněně obohatila o částku nejméně 
1013,2 mil. Kč zejména na úkor společnosti ACTHERM, s.r.o., která by následně vyplacenou 
garantovanou cenu zpětně refinancovala jednak od spotřebitelů elektrické energie ve formě 
poplatků za distribuci, jednak vyrovnávacími platbami od ostatních distribučních společností 
a dále z dotací ze  státního  rozpočtu  České  republiky  s tím, že jen za období od 1.1.2011 do 
31.12.2012  ve  vztahu  ke  společnosti  Saša-Sun  s.r.o.  byla  způsobena  primárně  společnosti 
ACTHERM,  s.r.o.  škoda  ve  výši  83  651  335,06  Kč,  kdy  z  této  částky  se  neoprávněně 
obohatila společnost Saša-Sun s.r.o. o částku nejméně 44 568 027,06 Kč; dále vzhledem k 
legislativní změně, a to nabytí účinnosti zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích 
energie,  od  1.1.2013  vstoupila  do  práv  poškozeného  společnost  ČEZ  Prodej,  s.r.o.,  IČ: 
29203481, se sídlem Duhová 1/425, Praha, a v období od 1.1.2013 do 31.3.2013 ve vztahu ke 
společnosti Saša-Sun s.r.o. byla způsobena primárně společnosti ČEZ Prodej, s.r.o. škoda ve 
 
 

pokračování 
-19- 
46 T 7/2013 
výši 4 430 979,04 Kč, kdy z této částky se neoprávněně obohatila společnost Saša-Sun s.r.o. o 
částku  nejméně  2  360  650,37  Kč;  jen za období od 1.1.2011 do 31.12.2012 ve vztahu ke 
společnosti Zdeněk-Sun s.r.o. byla způsobena primárně společnosti ACTHERM, s.r.o. škoda 
ve výši 90 415 702,70 Kč, kdy z této částky se neoprávněně obohatila společnost Zdeněk-Sun 
s.r.o. o částku nejméně 48 172 032,70 Kč; dále vzhledem k legislativní změně, a to nabytí 
účinnosti zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie, od 1.1.2013 vstoupila do 
práv  poškozeného  společnost  ČEZ  Prodej,  s.r.o.  a  v  období  od  1.1.2013  do  31.3.2013  ve 
vztahu  ke  společnosti  Zdeněk-Sun  s.r.o.  byla  způsobena  primárně  společnosti  ČEZ  Prodej, 
s.r.o. škoda ve výši 5 438 512,54 Kč, kdy z této částky se neoprávněně obohatila společnost 
Zdeněk-Sun s.r.o. o částku nejméně 2 897 424,36 Kč; společnost ACTHERM, s.r.o. následně 
refinancovala  uhrazené  prostředky  jednak  od  spotřebitelů  elektrické  energie  ve  formě 
poplatků za distribuci, jednak vyrovnávacími platbami od ostatních distribučních společností 
ČEPS,  a.s.  a  PREdistribuce,  a.s.  a  dále  z dotací  ze  státního  rozpočtu  České  republiky  a 
společnost ČEZ Prodej, s.r.o. refinancovala uhrazené prostředky od společnosti OTE, a.s. 
 
t e d y 
 
Vladimír ČXXXXXAlexandr ZXXXXX a Zdeněk ZXXXXX (ad 1) 
dopustili  se  jednání,  které  bezprostředně  směřovalo  k uvedení  někoho  v omyl, obohacení 
jiného  a  způsobení  na  cizím  majetku  škody  velkého  rozsahu,  tohoto  jednání  se  dopustili 
v úmyslu čin spáchat, přičemž k dokonání trestného činu nedošlo, 
 
Ing. Jan HXXXXX (ad 1-2), Jaroslav KXXXXX (ad 1-2) a Ing. Karel ŠXXXXX (ad 2) 
ke  škodě  cizího  majetku  jiného  obohatili  tím,  že  uvedli  někoho  v omyl  a  způsobili  tak  na 
cizím majetku škodu velkého rozsahu  a  dopustili  se  jednání,  které  bezprostředně  směřovalo 
k uvedení  někoho  v omyl,  obohacení  jiného  a  způsobení  na  cizím  majetku  škody  velkého 
 
 

pokračování 
-20- 
46 T 7/2013 
rozsahu, tohoto jednání se dopustili v úmyslu čin spáchat, přičemž k dokonání trestného činu 
nedošlo, 
 
Ing. Ilona FXXXXX (ad 3) 
tedy  jako  úřední  osoba  při  výkonu  své  pravomoci  z nedbalosti  zmařila  splnění  důležitého 
úkolu a způsobila tak škodu velkého rozsahu, 
 
Ing. Michaela SXXXXX (ad 4)  
jako  úřední  osoba  v úmyslu  způsobit  jinému  škodu  a  opatřit  jinému  neoprávněný  prospěch 
vykonala  svou  pravomoc  způsobem  odporujícím  jinému  právnímu  předpisu  a  způsobila 
takovým  činem  škodu  velkého  rozsahu  a  dopustila  se  jako  úřední  osoba  jednání,  které 
bezprostředně směřovalo k vykonání své pravomoci způsobem odporujícím jinému právnímu 
předpisu v úmyslu způsobit jinému škodu a opatřit jinému neoprávněný prospěch a způsobení 
takovým  činem  škody  velkého  rozsahu,  tohoto  jednání  se  dopustila  v úmyslu  čin  spáchat, 
přičemž k dokonání trestného činu nedošlo, 
 
Ing. Alena VXXXXX (ad 5)  
úmyslně usnadnila jinému jako úřední osobě v úmyslu způsobit jinému škodu a opatřit jinému 
neoprávněný  prospěch  vykonat  svou  pravomoc  způsobem  odporujícím  jinému  právnímu 
předpisu a způsobit takovým činem škodu velkého rozsahu a dopustit se jako úřední osoba 
jednání, které bezprostředně směřovalo k vykonání pravomoci způsobem odporujícím jinému 
právnímu předpisu v úmyslu způsobit jinému škodu a opatřit jinému neoprávněný prospěch a 
způsobit  takovým  činem  škodu  velkého  rozsahu,  tohoto  jednání  se  dopustit  v úmyslu  čin 
spáchat, přičemž k dokonání trestného činu nedošlo, 
t í m     s p á c h a l i 
 
 
 

pokračování 
-21- 
46 T 7/2013 
Vladimír ČXXXXXAlexandr ZXXXXX a Zdeněk ZXXXXX  
zvlášť  závažný  zločin  podvodu  podle  §  209  odst.  1,  5  písm.  a)  trestního  zákoníku  ve 
spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku ukončený ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 
trestního zákoníku,  
 
Ing. Jan HXXXXXJaroslav KXXXXX a Ing. Karel ŠXXXXX  
zvlášť  závažný  zločin  podvodu  podle  §  209  odst.  1,  5  písm.  a)  trestního  zákoníku  ve 
spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku zčásti dokonaný a zčásti ukončený ve stádiu 
pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku,  
 
Ing. Ilona FXXXXX 
přečin maření úkolu úřední osoby z nedbalosti podle § 330 odst. 1, odst. 3 písm. a) trestního 
zákoníku, 
 
Ing. Michaela SXXXXX  
zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 3 
písm. b) trestního zákoníku zčásti dokonaný a zčásti ukončený ve stádiu pokusu podle § 21 
odst. 1 trestního zákoníku,  
 
Ing. Alena VXXXXX  
zvlášť  závažný  zločin  účastenství  ve  formě  pomoci  podle  §  24  odst.  1  písm.  c)  trestního 
zákoníku k trestnému činu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 
3  písm.  b)  trestního  zákoníku,  zčásti  dokonanému  a  zčásti  ukončenému  ve  stádiu  pokusu 
podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku, 
 
 

pokračování 
-22- 
46 T 7/2013 
 
a   o d s u z u j í   s e   
Vladimír ČXXXXX 
podle § 209 odst. 5 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání  
5 (pěti) roků a 5 (pěti) měsíců.  
 
     Podle  §  56  odst.  2  písm.  c)  trestního  zákoníku  se  obžalovaný  zařazuje  pro  výkon  trestu 
odnětí svobody do věznice s ostrahou. 
 
     Podle § 73 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku k trestu  zákazu  činnosti  spočívajícímu 
v zákazu výkonu funkce revizního technika na dobu  8 (osmi) let. 
 
     Podle § 67 odst. 1, § 68 odst.  1 trestního zákoníku  k  peněžitému trestu  ve výměře 100 
celých denních sazeb po 1.000,- Kč.   
 
     Podle  §  69  odst.  1  trestního  zákoníku  se  stanoví  pro  případ,  že  by  peněžitý  trest  ve 
stanovené lhůtě nebyl vykonán, náhradní trest odnětí svobody v trvání 12 (dvanácti) měsíců.  
 
Alexandr ZXXXXX 
podle § 209 odst. 5 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání  
7 (sedmi) roků a 6 (šesti) měsíců.  
 
 
 

pokračování 
-23- 
46 T 7/2013 
     Podle  §  56  odst.  2  písm.  c)  trestního  zákoníku  se  obžalovaný  zařazuje  pro  výkon  trestu 
odnětí svobody do věznice s ostrahou. 
 
     Podle § 73 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku k trestu  zákazu  činnosti  spočívajícímu 
v zákazu  výkonu  funkce  statutárního  orgánu,  člena  statutárního  orgánu,  prokuristy 
v obchodních společnostech a družstvech na dobu  10 (deseti) let. 
 
     Podle § 67 odst. 1, § 68 odst.  1 trestního zákoníku  k  peněžitému trestu  ve výměře 700 
celých denních sazeb po 10.000,- Kč.   
 
     Podle  §  69  odst.  1  trestního  zákoníku  se  stanoví  pro  případ,  že  by  peněžitý  trest  ve 
stanovené lhůtě nebyl vykonán, náhradní trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let.  
 
Zdeněk ZXXXXX  
podle § 209 odst. 5 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání  
7 (sedmi) roků a 6 (šesti) měsíců.  
 
     Podle  §  56  odst.  2  písm.  c)  trestního  zákoníku  se  obžalovaný  zařazuje  pro  výkon  trestu 
odnětí svobody do věznice s ostrahou. 
 
     Podle § 73 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku k trestu  zákazu  činnosti  spočívajícímu 
v zákazu  výkonu  funkce  statutárního  orgánu,  člena  statutárního  orgánu,  prokuristy 
v obchodních společnostech a družstvech na dobu  10 (deseti) let. 
 
 
 

pokračování 
-24- 
46 T 7/2013 
     Podle § 67 odst. 1, § 68 odst.  1 trestního zákoníku  k  peněžitému trestu  ve výměře 700 
celých denních sazeb po 10.000,- Kč.   
 
     Podle  §  69  odst.  1  trestního  zákoníku  se  stanoví  pro  případ,  že  by  peněžitý  trest  ve 
stanovené lhůtě nebyl vykonán, náhradní trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let.  
 
Ing. Jan HXXXXX 
podle § 209 odst. 5 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání  
6 (šesti) roků.  
 
     Podle  §  56  odst.  2  písm.  c)  trestního  zákoníku  se  obžalovaný  zařazuje  pro výkon trestu 
odnětí svobody do věznice s ostrahou. 
 
     Podle § 67 odst. 1, § 68 odst.  1 trestního zákoníku  k  peněžitému trestu  ve výměře 500 
celých denních sazeb po 1.000,- Kč.   
 
     Podle  §  69  odst.  1  trestního  zákoníku  se  stanoví  pro  případ,  že  by  peněžitý  trest  ve 
stanovené lhůtě nebyl vykonán, náhradní trest odnětí svobody v trvání 12 (dvanácti) měsíců.  
 
Jaroslav KXXXXX 
podle § 209 odst. 5 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání  
6 (šesti) roků.  
 
 
 

pokračování 
-25- 
46 T 7/2013 
     Podle § 56 odst. 2 písm. c) trestního  zákoníku  se  obžalovaný  zařazuje  pro  výkon  trestu 
odnětí svobody do věznice s ostrahou. 
 
     Podle § 67 odst. 1, § 68 odst.  1 trestního zákoníku  k  peněžitému trestu  ve výměře 500 
celých denních sazeb po 1.000,- Kč.   
 
     Podle § 69 odst. 1 trestního  zákoníku  se  stanoví  pro  případ,  že  by  peněžitý  trest  ve 
stanovené lhůtě nebyl vykonán, náhradní trest odnětí svobody v trvání 12 (dvanácti) měsíců.  
 
Ing. Karel ŠXXXXX  
podle § 209 odst. 5 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání  
5 (pěti) roků a 6 (šesti) měsíců.  
 
     Podle  §  56  odst.  2  písm.  c)  trestního  zákoníku  se  obžalovaný  zařazuje  pro  výkon  trestu 
odnětí svobody do věznice s ostrahou. 
 
     Podle § 67 odst. 1, § 68 odst.  1 trestního zákoníku  k  peněžitému trestu  ve výměře 500 
celých denních sazeb po 1.000,- Kč.   
 
     Podle  §  69  odst.  1  trestního  zákoníku  se  stanoví  pro  případ,  že  by  peněžitý  trest  ve 
stanovené lhůtě nebyl vykonán, náhradní trest odnětí svobody v trvání 12 (dvanácti) měsíců.  
 
Ing. Michaela SXXXXX  
 
 

pokračování 
-26- 
46 T 7/2013 
podle § 329 odst. 3 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání  
8 (osmi) roků a 6 (šesti) měsíců.  
 
     Podle  §  56  odst.  3  trestního  zákoníku  se  obžalovaná  zařazuje  pro  výkon  trestu  odnětí 
svobody do věznice s ostrahou. 
 
     Podle § 73 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku k trestu  zákazu  činnosti  spočívajícímu 
v zákazu  v  zákazu  výkonu  zaměstnání  či  funkce,  v  němž  rozhoduje  jako  úřední  osoba  ve 
správním řízení na dobu  10 (deseti) let. 
 
Ing. Alena VXXXXX  
podle § 329 odst. 3 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání  
8 (osmi) roků a 6 (šesti) měsíců.  
 
     Podle  §  56  odst.  3  trestního  zákoníku  se  obžalovaná  zařazuje  pro  výkon  trestu  odnětí 
svobody do věznice s ostrahou. 
 
U Ing. Ilony FXXXXX  
se podle § 44 trestního zákoníku upouští od uložení souhrnného trestu k trestu, který jí byl 
uložen rozsudkem Krajského soudu v Brně  sp.  zn.  46T  5/2013  ze  dne  27.  6.  2014  ve  znění 
rozsudku Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 5To 54/2015 ze dne 21. 10. 2015. 
 
O d ů v o d n ě n í 
 
 

pokračování 
-27- 
46 T 7/2013 
 
A)   S k u t k o v á    z j i š t ě n í 
 
            Shora  ve  výroku  rozsudku  popsaný  skutkový  děj  byl  prokázán  dokazováním 
provedeným v hlavním  líčení.  V souladu s ustanovení    §  2  odst.  5  trestního  řádu  soud 
zjišťoval  skutkový  stav  věci,  o  němž  nejsou  důvodné  pochybnosti,  a  to  v rozsahu,  který je 
nezbytný  pro  jeho  rozhodnutí.  Podle  §  2  odst.  6  trestního  řádu  provedené  důkazy  hodnotil 
podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu 
jednotlivě i v jejich souhrnu. 
Obžalovaný Vladimír ČXXXXX v přípravném řízení dne 24. 10. 2012 (č. l. 319-322)  
uvedl,  že  na  obou  fotovoltaických  elektrárnách  (dále  i  FVE)  pracoval  jako  zaměstnanec 
společnosti ACTHERM servis a.s., (dále jen Actherm), kdy dělal technický dozor. Na stavbě 
byl od samého počátku do 18. 12. 2010, kdy byl v pracovní neschopnosti (do 20. 1. 2011). Na 
obě elektrárny prováděl i revize elektroinstalace a výsledkem byly výchozí revizní zprávy ze 
dnů  5.  a  6.  12.  2010.  V  revizích  dospěl  k závěru,  že  elektroinstalace  na  elektrárnách  je 
bezpečná.  Tyto  v tištěné  podobě  předal  nadřízenému  Jaroslavu  KXXXXX. Na elektrárnách 
pracovalo několik desítek až stovek zaměstnanců a docházelo na nich i ke krádežím, kdy mezi 
17.  až  19.  12.  2010  byly  obě  elektrárny  vyloupeny,  a  byla  způsobena  odhadovaná  škoda 
4.000.000,- Kč. Na dotazy pak uvedl, že revize se dělá na elektrické zařízení, které by mělo 
být hotové, ale je ji možno provést ještě před dokončením. Ke sdělení Státního úřadu inspekce 
práce, podle kterého elektrické zařízení musí být v době inspekce dokončeno, řekl, že provedl 
revizi kabelů a zapojení a výrobky vlastně neřešil. Revize začal dělat průběžně, už dříve než 
1. 12. 2010. K otázkám  dokončenosti  elektráren,  ve  vztahu  k  Inventarizacím  ze  dnů 30. 11. 
2010 a 4. 12. 2010, podle kterých elektrárny nebyly dokončeny, uvedl, že tyto nepodepisoval, 
není  si  vědom,  že  by  jakékoli  inventarizace  dělal,  uváděné  údaje  nejsou  možné.  Když  byl 
seznámen  se  skutečností,  že  tyto  byly  zajištěny  v jím  užívaném  počítači,  nebyl  schopen  na 
toto reagovat. Obdobně reagoval i ve vztahu k dotazu na důvody nahlášení údajných krádeži 
(ve větším rozsahu odpovídajícím zjištěním při ohledání dne 20. 12. 2010) až dne 10. 1. 2011. 
Teprve na policii se dozvěděl, že existují i revizní zprávy s datem 26. 12. 2010. Tyto revize 
však neprováděl a nemá tušení, kdo tak činil. Poté co mu byly přehrány záznamy odposlechu 
jeho telefonního čísla ze dne 17. 6. 2011 (těsně před tím, než měl podávat ve věci vysvětlení) 
potvrdil pravost záznamu komunikace s obžalovaným  KXXXXX  (obsahově  návod,  co  má 
uvádět). 
V hlavním líčení dne 2. 6. 2014 (č. l. 7343-7354) na této obhajobě setrval, když uvedl, že měl 
na starosti elektroservis, dělal technika, a má oprávnění dělat revize.  Montáže se prováděly 
podle projektové dokumentace, kterou vymyslel projektant, jeho úkolem bylo kontrolovat, 
jestli se skutečně používá daný materiál, dané jištění a tak dále.  Co se týká revize, tak podle 
normy  331500  se  u  nových  zařízení  musí  dělat  výchozí  revize,  která  ovšem  může  být 
nahrazena protokoly o kusových zkouškách, prohlášením o shodě, osvědčením o kompletnosti 
a jakosti výrobků a typovými zkouškami. Uvedl, že u elektrických výrobků se revize nedělá, 
výrobce je povinen udělat takový výrobek, aby po dobu své životnosti byl bezpečný. U revize 
dělal pouze propojení z bodu A do bodu B, to znamená, že jeden rozvaděč, na kterém bylo 
 
 

pokračování 
-28- 
46 T 7/2013 
osvědčení  o  typové  zkoušce,  propojil  s druhým  rozvaděčem,  kde  bylo  také  osvědčení  o 
kompletnosti  výrobků,  respektive  o  kusové  zkoušce.  Jednalo  se  pouze  o  propojení 
jednotlivých prvků celé elektrárny. Dělal revize na elektroinstalace podle normy 332000-6. 
V jeho revizní zprávě je napsáno, jakého měření dosáhl a o jaké měřicí přístroje se jednalo.  
Při měření izolačního stavu musí být kabely nebo vodiče odpojeny od zdroje, tudíž podle toho 
také postupoval. Jeho revizní  zpráva  je  rozdělena  na  DC  –  stejnosměrné  kabely  a  AC  – 
střídavé  kabely  a  uzemnění.  Do  revizní  zprávy  sepsal  typ  kabelů,  délku  a  hodnotu  měření. 
Kontroloval i kabely, které byly v zemi. Část kabelů nešla do země a zůstaly na betonových 
plochách. Podotkl,  že byl pouze jeden blok, kde byly kabely na betonové ploše. Podkladem 
pro  zpracování  revizní  zprávy  byla  projektová  dokumentace.  Projektant  vymyslí,  spočítá  a 
odpovídá za to, že kabel přenese tu energii dál a nic se mu nestane. Klíčovou byla smlouva o 
provedení  díla  mezi  investorem  a  společností  Actherm.  Investor  dal  termínový  požadavek, 
který museli jako dodavatel splnit. Úkolem revizního technika je zajistit bezpečnost. Vyjádřil 
se k propojení panelů ve stringu. Klimatické podmínky v té době byly velice nepříznivé, bylo 
kolem  mínus deset stupňů. Výkopy byly provedeny ještě před napadením sněhu, vodiče se 
musely chránit. Bylo tam hodně oprav i před revizí i po revizi. Co se týká bezpečnosti, byla 
elektroinstalace v pořádku.  Na  dotazy  uvedl,  že  dne  17.  6.  2011 po výslechu na policii 
v Hradci Králové mluvil s obžalovaným KXXXXX, informoval ho o průběhu řízení na policii 
a byl překvapen existencí dalších revizních zpráv, kterých nebyl autorem. Tato revizní zpráva 
byla ze dne 27. 12. 2010 a 28. 12. 2010, byla podepsaná jeho jménem, ovšem autorem nebyl a 
v té době byl nemocen. Poté, co se vrátil dne 20. 1. 2011 do práce, zjistil, že dne 31. 12. 2010 
byla provedena také kontrola. O tom, kdo provedl záznam o falešné revizi, dodnes nemá 
žádné informace. Revizní zprávy ze dne 6. 12. 2010, které předal obžalovanému KXXXXX 
byly naskenované do PDF, poté je kolega z práce pan HXXXXX předělal do formátu Word a 
obžalovaný  KXXXXX  poslal obžalovanému HXXXXX  koncept jeho revizních zpráv pro 
usnadnění  dalšímu  reviznímu  technikovi. V tištěné  podobě  s originálem razítka a podpisem 
poté revizní zprávu přinesl osobně obžalovanému KXXXXX. Obžalovaný KXXXXX neměl 
tušení, že někdo naskenoval jeho razítko a podpis. Konstatoval, že obžalovanému KXXXXX 
říkal o záznamu policie, kde je zaznamenáno, že kabely nejsou mezi sebou propojeny. Po jeho 
revizi totiž došlo k odcizení  asi  68  střídačů  a  z policejního zápisu vyplynulo, že došlo ke 
škodě minimálně 4.000.000,- Kč. Uvedl, že tato skutečnost neměla vliv na bezpečnost a bylo 
to funkční od 22. 12. 2010, kdy zařízení bylo připojeno na zdroj. Ode dne 22. 12. 2010 běžel i 
elektroměr, na kterém bylo natočeno 4 MWh. V době revize bylo vše v pořádku, funkční a 
přezkoumatelné.  V rámci elektroinstalace kontroloval všechna zapojení, ovšem zabýval se 
pouze  nízkým  napětím.  Dále  uvedl,  že  podkladem  pro  revizní  zprávu  byla  projektová 
dokumentace,  ovšem  on  revizní  zprávu  vytvářel  nejen  z ní,  ale  byl  celé  dny  přítomen  na 
stavbě.  V e-mailu  JUDr.  Půčkovi  ovšem  zmínil,  že  revizní  zprávu  tvořil  z projektové 
dokumentace  a  nezmiňoval  se  o  prohlídce,  zkoušce  či  měření.  Vyjádřil  se  k  dokumentu 
s názvem inventarizace dodávek a montáží FVE ze dne 4. 12. 2010, kdy uvedl, že s tímto 
dokumentem nemá nic společného a informace, které zde byly uvedené, že FVE i blok F měl 
usazeno 0 % panelů, nejspíše nebyly ke dni 4. 12. 2010 a dodal, že situace se měnila během 
dne, jelikož zde bylo velké množství pracovníků. Dne 20. 12. 2010, když došlo k ohledání 
obou  elektráren  ze  strany  Energetického  regulačního  úřadu  (dále  jen  ERÚ),  tak  panely 
zapojeny nebyly, ale tento stav byl slučitelný s revizí, jelikož panely nebyly předmětem revize 
a v revizní zprávě se o nich nepsalo. Dále uvedl, že měření impedanční smyčky na straně DC 
nebylo potřeba, jelikož na straně nízkého napětí se měří pouze izolační stav, který byl uveden 
 
 

pokračování 
-29- 
46 T 7/2013 
v revizní zprávě. V rámci celé elektrárny měření impedanční smyčka ale potřeba bylo. Pokyn, 
že  by  měl  vypracovávat  nepravdivé  zprávy,  nedostal.  O  licencích  a  penězích  nic  nevěděl, 
pouze vytvořil revizní zprávu a předal ji obžalovanému KXXXXX, který byl jeho vedoucím. 
Pracoval denně 12-14 hodin, měření prováděl průběžně od položení prvního kabelu. Uvedl, že 
po 20. 1. 2011 probíhaly na FVE stále práce, běžel zkušební provoz. Po revizní zprávě došlo i 
k demontování  panelů,  jelikož  se  muselo  dosáhnout  toho,  aby  elektrárna  měla  výkon  podle 
projektové  dokumentace.  Byl  přítomen  u  provádění  prací  již  od  samého  počátku,  byl 
technický  dozor  a  měl  na  starost  stavbu.  Revizní  zprávu  zpracoval  na  stolním  počítači 
připojeném v síti, a to v nezamčené kanceláři, kde byli celkem tři. Zda zadával na počítači 
heslo,  si  nevzpomněl.  Do  souboru  inventarizace  mohl  mít  přístup  kdokoli,  jelikož  byl  na 
„zetku“ na hard disku. Vyjádřil se k záznamu hovoru, kde řekl, že "je to hrozné, katastrofální, 
že všechno ví a mají natočené", kdy uvedl, že za katastrofu považoval to, že někdo zfalšoval 
revizní zprávu, zneužil razítko, jeho podpis a že přijela kontrola, která zjistila, že panely byly 
rozpojené, což bylo proto, že se prováděla kontrola. Ke znaleckému posudku, ve kterém bylo 
uvedeno, kolik panelů na elektrárnách bylo osazeno, uvedl, že neví, z jakého dne byl tento 
posudek, a revizní zpráva o panelech nemluvila, jelikož on je ani nerevidoval. O licencích 
neměl žádné informace.  
 
 
V rámci vyjádření k jednotlivým provedeným důkazům, kdy obsahově setrval na své 
obhajobě, pak dále uvedl, že revize z 5. a 6. 12. 2010 byly zaslány do Veselí nad Moravou 
s tím, že obžalovaný Ing. ŠXXXXX je vrátil zpátky, že ERÚ chce mít v revizních zprávách 
typy a počet panelů, včetně výkonu. Do revizních zpráv, které vzal zpátky, doplnil tabulky 
podle projektové dokumentace a 9. 12. 2010 poslal obžalovanému KXXXXX  nové revizní 
zprávy s datem 5. a 6. 12. 2010, které obsahovaly podle požadavku ERÚ typ panelů, výkon 
atd. (v hlavním líčení dne 20. 11. 2014 k č. l. 668). Fakticky existují čtyři revizní zprávy NN. 
První  revizní  zpráva  byla  vystavená  na  začátku  zkušebního  provozu  na  stavebním  úřadě, 
druhá revizní zpráva s datem 5. 12. 2010 a 6. 12. 2010 byla vystavena jím, třetí revizní zpráva 
existuje s datem  26.  12.  2010  a  27.  12.  2010  a  ve  čtvrté  jsou  uvedeny  tabulky  (v hlavním 
líčení  dne  19.  1.  2015).  Dne  20.  1.  2015  potvrdil  své  údaje  o  krádežích  a  vyjádřil  se 
k výpočtům živnosti FVE (a tedy výši možné škody), kdy dle zkušeností firmy Actherm se po 
10  letech  střídače  budou  muset  měnit,  když  v současné  době  jsou  střídače  přetěžovány 
teplotně i výkonově, není tedy možné, aby při 12 hodinovém denním užívání v létě i zimě 
vydržely 20 let. Proto po 10 letech dojde k obnově střídačů, kterou ERÚ nazve modernizací 
FVE a majitel si bude muset zažádat o novou licenci. Ani mechanické části nemůžou vydržet 
20 let, vydrží pouze část 5-7 let, pak se budou muset obnovit. Nelze tedy říct, že životnost 
elektrárny je 20 let. Dne 21. 1. 2015 opětovně potvrdil své údaje o krádežích a to i ve vztahu k 
provedeným ohledáním (fotodokumentaci) a  co  se  týká  revize,  tak  uvedl,  že  nedělal  revizi 
panelů,  rozvaděčů,  transformátorů,  protože  to  jsou  výrobky,  které  podléhají  zákonu  č. 
102/2001, kdy výrobce musí udělat takový výrobek, aby po dobu své životnosti byl bezpečný. 
Prováděl revize elektroinstalace, tzn. veškeré kabeláže, která tam byla provedena řádně a při 
jeho revizi byla v pořádku, poruchy se odstraňovaly v rámci zkušebního provozu, resp. potom 
v rámci optimalizace výkonu.  
Dne  14.  10.  2015,  zjevně  s  ohledem  na  dosud  provedené  dokazování,  bylo  soudu 
předloženo vyjádření ("Zásadní prohlášení") obžalovaného, kde mimo jiné uvedl, že revizní 
zprávy  vypracoval  na  pokyn  svého  nadřízeného  pana  KXXXXX  a tyto nebyly výchozími 
 
 

pokračování 
-30- 
46 T 7/2013 
revizemi kompletních FVE, když k takové revizi pokyn nedostal. Bylo mu jasné, že se jedná o 
dílčí zprávy a tyto budou muset být po zapojení kabelů dopracovány (č. l. 8721-8724). 
S ohledem na obsah tohoto podání, i s ohledem na možnou kolizi se 
spoluobžalovaným KXXXXX, kdy oba obhajuje stejný obhájce, byl v hlavním líčení dne 19. 
10. 2015 znovu vyslechnut. Zde setrval na svých údajích o řádném provedení revizí dne 5. a 
6. 12. 2010 s tím, že jeho revize ale nebyla první, byla druhá, protože první revizní  zprávu 
jako  takovou  udělal  revizní  technik  NXXXXX  z Hodonína, který napsal revizní zprávu na 
Zdeňka a Sašu, a to byl doklad pro stavební úřad, který rozhodl, že může být zahájen zkušební 
provoz. Jeho výhoda byla v tom, že na ty FVE s kolegou objednávali materiál, který dodávala 
společnost  Actherm.  Měl  tak  jistotu,  že  objednal  kabel,  který  byl  napsaný  v projektové 
dokumentaci, a nemohlo dojít k tomu, že by to někdo ošidil, nebo při té revizi napsal něco, co 
není pravda. Je fakt, že elektrárna musí být pod napětím,  aby  se  mohlo  dokončit to  měření, 
které je v revizní  zprávě,  tzn.  impedance  smyčky.  Impedance  smyčky  měla  být  změřená,  to 
jediné v té revizní zprávě není uvedeno. K důvodům, proč vůbec dané revizní zprávy vytvořil 
(když i dle něj byly neúplné), uvedl, že ve smlouvách byly termíny, kdy zhotovitel má předat 
investorovi, objednavateli revizní zprávy vysokého napětí a nízkého napětí, tzn., že oni jako 
firma měli ty revizní zprávy předat provozovateli (investorovi) do 10. 12. 2010. Protože dělal 
technický dozor, znal všechny technické podmínky, tak udělal revizní zprávu nízkého napětí a 
zajistil revizi vysokého napětí. Na opakovaný dotaz (i s ohledem na obsah jeho podání) pak 
uvedl, že na poradě bylo řečeno, že se musejí udělat revizní zprávy, tak se vyjádřil, že revize 
udělá. Na rozdíl od písemného podání nyní popřel, že by mu kdokoli dal k tomuto konkrétní 
pokyn. K doplnění  revizních  zpráv  o  údaje  o  FV  panelech  uvedl,  že  toto  dělal  z projektové 
dokumentace, panely nekontroloval ani nepočítal. Revizní zpráva není inventární seznam. Ta 
tabulka neznamenala, že tam ty panely jsou, z toho se stanovilo, jaký bude výkon.  
Jeho obhajobu, i přes uvedené změny, lze shrnout tak, že se trestné činnosti, která je 
mu kladena za vinu, vůbec nedopustil. Provedl řádně část revizí části FVE, kdy vše, co uvedl 
do  revizní  zprávy,  osobně  kontroloval.  Pokud  existovaly  falešné  revize,  toto  netušil,  tyto 
vytvořil někdo jiný.   
    
Obžalovaný Jaroslav KXXXXX v přípravném řízení dne 24. 10. 2012 (č. l. 334-337) 
uvedl, že výstavbu obou  elektráren  měl  na  starosti  jako  obchodní  ředitel  a  řešil  především 
smluvní vztahy a předání dokumentace. Kontrola technického stavu nebyla předmětem jeho 
činnosti  a  věděl  o  něm  jen  okrajově.  Popřel  existenci  pokynu  obžalovanému  Vladimíru 
ČXXXXX k vyhotovení revizních zpráv ke dnům 5. a 6. 12. 2010. O vydání revizí se musel 
obžalovaný Vladimír ČXXXXX  rozhodnout  samostatně.  K padělaným  revizním  zprávám  ze 
dnů 27. a 28. 12. 2010 sdělil, že veškeré dokumenty odešly z jeho mailu objednateli v tom 
stavu, jak je vyhotovil obžalovaný Vladimír ČXXXXX. S ohledem na jeho nemoc měl za to, 
že  svůj  závazek  splnili  dodáním  těchto  revizí,  případně  tyto  zprávy  budou  využity  jako 
podklad  (koncept)  pro  dalšího  zpracovatele.  Jiný  důvod  jeho  nešťastná  formulace  „k  Vaší 
úpravě“ (viz e-mail z  23. 12. 2010) neměla. K úplnému dokončení elektráren včetně předání 
dokumentace došlo v březnu  2011.  K dokumentu inventarizace dodávek ze dne 4. 12. 2010 
sdělil,  že  vytvořil  toliko  rámec  dokumentu  a  pak  vycházel  z jednotlivých  podkladů,  které 
obdržel od obžalovaného Vladimíra ČXXXXX. Revizní zprávy z 5. a 6. 12. 2010 odeslal 
objednateli, neboť nebyl povinen zkoumat, do jaké míry je zařízení způsobilé k provozu a ani 
revizní technik není povinen zkoumat kompletnost zařízení. O vypracování nových revizních 
 
 

pokračování 
-31- 
46 T 7/2013 
zpráv požádal Ing. Jan HXXXXX (viz e-mail z 22. 12. 2010 ). Řekl mu, že toho pro nemoc 
revizního technika nejsou schopni a poslal mu staré zprávy jako koncepty pro zpracovatele 
dalších  revizí.  O  existenci  nových  revizí  se  dozvěděl  až  od  Vladimíra  ČXXXXX  po jeho 
podání  vysvětlení  na  policii.  Kdo  vytvořil  padělky  obou  revizních  zpráv,  neví.  Nedokázal 
vysvětlit své vyjádření v telefonu s obžalovaným Ing. Karlem ŠXXXXX z 12. 8. 2011 o dílčí 
revizní  zprávě,  kterou  sháněl  obžalovaný  Ing.  Karel  ŠXXXXX  a  přitom  navrhl,  že  zprávy 
vytisknou, schovají razítko a natisknou nové razítko a podpis, na což mu odpověděl „tohle už 
jsme jednou udělali a víte, co je z toho za průser“. Dále se vyjádřil k ovlivňování vysvětlení u 
ERÚ i na Policii ČR s tím, že se spoluobžalovanými se bavil (účastnil schůzek), konzultovali 
postup,  měl  zájem,  aby  spoluobžalovaný  ČXXXXX  „zbytečně“  nevypovídal,  ale  konkrétní 
pokyny mu nedával.  
 
V hlavním  líčení  dne  2.  6.  2014  (č.  l.  7355-7361)  uvedl,  že  obě  zakázky  řídil 
z obchodního hlediska. Měl na starost dodržování smluvních vztahů, kontakt s objednatelem a 
předávání  podkladů  pro  fakturaci.  Poté,  co  obdržel  revizní  zprávy  od  obžalovaného 
ČXXXXX, tak je přeposlal objednateli. Kolem 20. 12. 2010 byl požádán o vypracování další 
revize, ale  odpověděl,  že  to  není  možné,  že  smluvní  závazek  splnili,  a  dodal,  že  by  byl 
schopen přeposlat pouze koncept pro vypracování nových revizí, které by si objednatel zajistil 
sám. Na dotazy uvedl, že po výslechu obžalovaného ČXXXXX  na  policii  od  něho  dostal 
pouze  informace,  že  se  určitým  způsobem  jednalo.  Vůči  FVE  vypracovával  předávací 
protokoly  na  základě  podkladů,  které  dostával  a  řídil  fakturaci.  Podklady  mu  předával 
obžalovaný ČXXXXX. Předávací protokol se vždy dělal z celku, který vycházel ze smlouvy o 
dílo. Konstatoval, že inventarizace dodávek a montáže byl přehled sloužící pro informaci na 
kontrolních  dnech,  doklad  o  činnosti  v průběhu  realizace.  Inventarizaci  tvořil  obžalovaný 
ČXXXXX, on ji schvaloval. Uvedl, že o stavu zařízení a jeho bezpečném provozu vypovídala 
revizní zpráva, kterou vypracovával obžalovaný ČXXXXX. Poznatek o tom, že by revizní 
zpráva neodpovídala realitě, neměl, měl za to, že odpovídala skutečnosti. O existenci druhé 
revizní  zprávy  se  dozvěděl  až  po  výpovědi  obžalovaného  ČXXXXX  na policii. V této 
souvislosti obžalovaný HXXXXX po něm požadoval vypracování nových revizních práv, což 
odmítl. Řekl mu, že nové revizní zprávy vypracovávat nebudou, že smluvní závazek splnili, a 
že obžalovaný ČXXXXX je nemocen, že by si to musel zajistit od jiného revizního technika. 
Přeposlal  mu  podklad  pro  vypracování  revizí  a  očekával,  že  je  bude  někdo  kontaktovat 
ohledně nahlédnutí do technické dokumentace. Ovšem nikdo je nekontaktoval, tak to vypustil 
a  dál  neřešil.  Nevěděl  o  tom,  co  se  dělo  dál,  až  po  půl  roce  se  dozvěděl,  že  existují  další 
revizní  zprávy,  které  neodpovídají  ani  technicky,  protože  převedení  z formátů  není  věrná 
kopie. K rozhovoru s obžalovaným Ing.  ŠXXXXX,  kde  bylo  řečeno,  že  tohle  už  jednou 
udělali  a  byl  z toho  průser,  uvedl,  že  rozhovor se odehrál po výslechu obžalovaného 
ČXXXXX  na  policii  a  že  to  vnímal  tak,  že  někde  mezi  nimi  se  to  muselo  odehrát  (mezi 
objednatelem  a  zhotovitelem),  na  jejich  straně  k žádnému  průseru  nedošlo.  Dále  uvedl,  že 
schvalování inventarizace bylo formální. V rozhovoru s obžalovaným  ČXXXXX, kde ho 
vyzval, aby neříkal, že byl nemocný, to udělal proto, aby se nevědělo, že od 18. 12. 2010 na 
stavbě chyběl technický dozor. Ohledně vzdělání odpověděl, že má elektrotechnické vzdělání 
a absolvoval školení podle vyhlášky  č.  50.  Dále  uvedl,  že  v souvislosti s rychle  se  měnícím 
stavem a vytížeností lidí, u firmy nejspíše nebyla osoba, která by denně doplňovala údaje do 
inventarizace odpovídající realitě. Stav na elektrárně (-nách) ze začátku prosince do 20. 12. 
2010 byl  setrvalý. Vycházel z revizní  zprávy  ze  začátku  prosince,  která  konstatovala 
 
 

pokračování 
-32- 
46 T 7/2013 
schopnost  bezpečného  provozu.  Po  zpracování  revizní  zprávy  už  probíhaly  jen  opravy 
poškozených zařízení a optimalizoval se výkon, tudíž stav zůstal zachovalý. Dne 20. 12. 2010 
byl  přítomen  kontrole,  kterou  provedli  zaměstnanci  ERÚ.  Při  kontrole  se  dál  pracovalo, 
mohlo  se  stát,  že  tam  něco  chybělo  nebo  nebylo,  jelikož  probíhaly  opravy  nebo  náhrady 
rozbitých a odcizených částí. Terénní úpravy záležely na klimatických podmínkách, jelikož 
v mrazech byla manipulace s kabely ztížená. Krádeže hlásili objednateli a objednatel podle 
rozsahu krádeže policii. U menších krádeží a vandalismu se jednalo o každodenní záležitost. 
Revizní zprávy na obě FVE z počátku prosince 2010 objednateli zaslal e-mailem. 
 
 
V rámci vyjádření k jednotlivým provedeným důkazům, kdy obsahově setrval na své 
obhajobě (zejména dne 20. 11. 2014, kdy se vyjadřoval ke komunikaci se spoluobžalovaným 
Ing.  HXXXXX), pak dále uvedl, že obžalovanému Ing. HXXXXX  zaslal dne 23. 12.  2010 
revizní zprávy vyhotovené obžalovaným ČXXXXX  s datem 5. a 6. 12. 2010 v otevřeném 
formátu, který běžně používali jako podklad, jako konverzi původních dokumentů, ze kterých 
by bylo možné technické údaje potřebné pro nové revize zkopírovat. Tuto konverzi na jeho 
žádost provedl pan HXXXXX,  který  měl  program  ve  svém  počítači.  Protože  během  této 
konverze dojde k určitým změnám zejména v řazení textu a v definování technických značek, 
nejednalo se o věrné kopie původních originálů a bez dalšího zpracování nebylo tak možné 
tyto podklady použít jako nové revizní zprávy. Vzhledem k tomu,  že  se  na  něj  již  nikdo 
neobrátil  ve  věci  revizních  zpráv  za  účelem  možnosti  prohlídky,  poskytnutí  projektové 
dokumentace, jiných údajů měření, považoval proto původní revize s datem 5. a 6. 12. 2010 
za platné a dostačující. V roce 2011 po výpovědi obžalovaného ČXXXXX na policii, zjistil, 
že nějaké pozdější revizní zprávy obou fotovoltaických elektráren existují a že byly použity. 
Opakovaně proto žádal obžalovaného Ing. HXXXXX o vysvětlení. Dne 28. 6. 2011 mu pak 
obžalovaný Ing. HXXXXX zaslal email, kde ho informoval, že původní revizní zprávy obou 
fotovoltaických  elektráren  ze  dne  5.  a  6.  12.  2010  byly  skutečně  aktualizovány  z důvodu 
doplnění proměřených poškozených větví a v příloze mu poslal revizní zprávy datované 27. a 
28. 12. 2010. Z tohoto  emailu  je  tedy  zcela  zřejmé,  že  o  tom,  že  byly  nějaké  nové  revizní 
zprávy  nakonec  vypracované  a  použity,  až  do  té  doby  vůbec  nevěděl.  Ve  svém  vyjádření 
v hlavním  líčení  dne  19. 1. 2015 uvedl,  že  předání  provozních  souborů,  dodávka  a  montáž 
trafokiosků  a  uzemnění  bylo  provedeno  až  v únoru, kdy klimatické podmínky umožnily 
kompletní finální dokončení zemních prací na díle. Nemělo žádný vliv na provoz FVE Saša 
Sun  a  Zdeněk  Sun.  Tyto  části  byly  zprovozněny  již  v průběhu  listopadu  a  prosince  2010. 
Začátkem  roku  2011  pak  probíhalo  vypracování  projektové  dokumentace  skutečného 
provedení obou FVE, které byly předány v únoru a březnu 2011, o čemž svědčí i předávací 
protokoly. Toto předání bylo konzultováno s  finanční ředitelkou, jeho starostí bylo zajištění 
předávacích protokolů, které byly podkladem pro fakturaci, ale samotná fakturace už nebyla 
v jeho kompetenci. Dále se vyjádřil k počtu pracovníků nasazených 27. a 29. 12. 2010. Podle 
informací, které  měl  k dispozici,  se  jednalo  o  pracovníky,  které  prováděli  na  FVE  opravu  a 
likvidaci škod způsobené vandalismem, krádežemi a extrémními klimatickými podmínkami. 
V hlavním  líčení  dne  20. 1. 2015 doplnil,  že  ke  krádežím  docházelo  poměrně  ve  velkém 
počtu,  část  se  policii  ani  nehlásila,  ihned  probíhaly  opravy  a  vandalismus,  který  s těmito 
krádežemi  byl  spojen,  způsobil  velký  rozsah  oprav,  které  se  musely  po  období  realizace 
provádět. 
 
 

pokračování 
-33- 
46 T 7/2013 
Vzhledem k podání spoluobžalovaného ČXXXXX byl opakovaně vyslechnut dne 19. 
10. 2015, kdy setrval na svých dosavadních údajích, kdy k údajům  obžalovaného  uvedl,  že 
v průběhu  realizace,  proběhlo  několik  porad,  kdy  seznámil  všechny  zúčastněné,  především 
technický dozor a vedoucí práce, s jednotlivými smluvními termíny a milníky, které byly 
zakotveny  ve  smlouvě.  Věděl,  že  revize  se  zpracovávají  už  v průběhu  té  realizace,  protože 
revizní technik obžalovaný ČXXXXX byl zároveň i technickým dozorem, takže měl přehled 
o tom, v jakém stavu je to v souladu s dokumentací. Potom, když mu je obžalovaný 
ČXXXXX  předal,  tak  je  zaslal  investorovi.  Pracovní  příkaz  jako  takový  neexistoval,  na 
poradě jenom došlo k vyjádření těch termínům a nic jiného neřešili. Potvrdil, že na základě 
požadavku Ing. ŠXXXXX došlo k úpravě revizí. On sám v té době netušil nic o spojení revizí 
s licenčním řízením.  
Jeho  obhajobu  lze  shrnout  tak,  že  se  trestné  činnosti,  která  je  mu  kladena  za  vinu, 
vůbec nedopustil. V rámci svého postavení komunikoval se zástupci zadavatele stavby, kdy v 
rozsahu revizí poskytl pouze podklady pro další revizi. Pokud existovaly falešné revize, toto 
netušil, na jejich tvorbě se úmyslně nepodílel.   
 
Obžalovaný Ing. Jan HXXXXX v přípravném řízení dne 24. 10. 2012 (č. l. 327-328) i 
dne 11. 2. 2013 (č. l. 329) využil svého práva a k věci fakticky nevypovídal. Dne 11. 2. 2013 
pouze  předložil  písemné  vyjádření  k věci  (č.  l.  330-333). V něm  popsal  svoje  pracovní 
zařazení  a  sdělil,  že  si  již  nevybavuje,  z jakého  důvodu  byl  právě  on  oprávněn  podepsat 
předávací  protokol  z 29.  11.  2010,  neboť  k tomu zmocnění  neměl.  Protokol  připravil 
obžalovaný Ing. ŠXXXXX, který byl v pracovně  blízkém  vztahu  se  zástupci  společnosti 
Actherm.  Spolehl  se  na  ostatní  spoluzaměstnance.  Předávacím  protokolem  vyjadřovali 
přechod  vlastnictví  ze  zhotovitele  na  odběratele,  nikoli  stav  dokončenosti  díla.  Na 
konci prosince  2010  byl  na  stavbě  elektráren  a  měl  informace  o  problémech  s jejich 
dokončením včetně údajů o kontrole dne 20. 12. 2010 a jednání na ERÚ dne 21. 12. 2010. 
Protože pomáhal s koordinací  podkladů  k žádosti o licenci, urgoval po spoluobžalovaném 
KXXXXX dodání nových revizí dle požadavku ERÚ. Odezva však byla taková, že toto není 
třeba, neboť není nutno další revize dělat a elektrárny jsou z hlediska bezpečnosti instalace 
v pořádku. Protože v podstatě musel respektovat stanovisko investora, které uvedl v protokolu 
na ERÚ dne 21. 12. 2010, požadoval nové revize. Obžalovaný KXXXXX  mu řekl, že nové 
revize  nebyly  potřebné,  neboť  stav  elektráren  nebyl  odlišný  od  doby  vydání  původních 
revizních zpráv z 5. a 6. 12. 2010. Proto dokumenty ve formátu Word od obžalovaného 
KXXXXX  dne 23. 12. 2010 poslal na mailové adresy Ing. ŠXXXXX, Ing. HXXXXX  a 
ŠXXXXX s tím, že by se mělo upravit datum a pouze v rámci formálního splnění povinnosti 
dodat ERÚ revize s upraveným aktuálním datem. Za deklaraci  dokončenosti  vnímal 
opětovnou  fyzickou  kontrolu  ze  strany  úřadu,  kterou  očekával  a  která  by  jistě  jakékoliv 
podvodné jednání odhalila. Neměl úmysl cokoli měnit a falšovat, neměl odborné předpoklady 
k posouzení obsahu revizní zprávy a důvěřoval ve spolupráci se společností Actherm. Udělal 
velkou chybu, že se spoléhal na pouhou formálnost revizních zpráv, ovšem žádná z předaných 
listin  nemohla  ovlivnit  rozhodnutí  ERÚ.  Dva  členové  kontrolní  komise  úřadu  (ERÚ)  pak 
navíc  doporučili  licence  vydat,  aniž  by  se s revizními zprávami seznámili, takže revize 
rozhodnutí  ERÚ  ani  neovlivnily.  Rozhodně  vyloučil,  že  by  se  chtěl  dopustit  podvodného 
jednání.  
 
 

pokračování 
-34- 
46 T 7/2013 
 
V hlavním líčení dne 2. 6. 2014 (č. l. 7364-7369) uvedl, že v roce 2010, kdy probíhala 
výstavba FVE, byl zaměstnancem Z-Groupu, měl na starosti přípravu investiční akce, která 
začínala  přípravou  podkladů  týkajících  se  rozsahu  FVE,  zabezpečení  auditů,  podkladů  pro 
projekty,  projektové  dokumentace,  dokumentace  pro  stavební  územní  řízení,  jednání 
s dotčenými  orgány  státní správy, vydávání stavebních povolení, jednání se zástupci bank a 
činnosti, které souvisí s přípravou těchto akcí. Co se týká elektráren v Chomutově, tak jeho 
činnost skončila tím, že po vydání stavebního povolení zpracoval harmonogram výstavby a 
dál už byly jeho kompetence omezené do komunikace s technickými zástupci bank. Byl 
podřízen panu JUDr. Ing. ZXXXXX. Do jeho kompetence patřil obžalovaný Ing. ŠXXXXX a 
pan  PXXXXX. Obžalovaný Ing. ŠXXXXX  měl  na  starosti  elektro  část  FVE  a  s tím 
související dokumenty. Ze strany zhotovitele se setkal s panem KXXXXX asi v říjnu 2010 a 
obdobně  tomu  tak  bylo  s obžalovaným  KXXXXX.  Průběh  výstavby  FVE  v Chomutově 
nesledoval,  ale  měl  informace  v rámci  běžného  styku  v holdingu a zejména od pana Ing. 
KXXXXX, Ing. HXXXXX  a  částečně  i  od  JUDr.  Ing.  ZXXXXX  a obžalovaného Ing. 
ŠXXXXX.  Co  se  týkalo  revizní  zprávy  a  předávacího  protokolu,  uvedl,  že  mu  bylo  známo, 
jaké doklady se předkládají k žádosti o licenci. Důvěřoval zaměstnancům, jednak ze strany Z-
HOLDINGU, a ze strany zhotovitele. Bylo mu známo, že byla uzavřena smlouva o dílo mezi 
Železárnami  Veselí  a  firmou  Actherm,  kdy  Actherm  zabezpečoval  elektro  část  s tím, že 
mechanickou část konstrukce dodávala firma ze skupiny Hesco a montovala firma interStroj, 
a.s. Ve smlouvě o dílo a ani jinou listinou nebyl pověřen za Železárny Veselí k převzetí díla 
ani k podpisu  předávacího  protokolu.  Přesto  předávací  protokol  podepsal,  jelikož  měl  tehdy 
za to, že se jedná o technickou stránku věci, a měl informace o průběhu výstavby od pana Ing. 
KXXXXX v tom smyslu, že podepisoval předávací protokoly ze strany společnosti Actherm  
na Železárny Veselí. Spoléhal se na kompetentní pracovníky, kteří s tím měli co do činění.  
Co  se  týká  předávacího  protokolu,  neví,  zda  předávací  protokol,  zpracovaný  obžalovaným 
Ing.  ŠXXXXX, který byl datován 29. 11. 2010, byl i podepsán k tomuto  datu.  Předmět 
předání uváděno plnění, nezkoumal, jelikož ho měl potvrzené od Ing. KXXXXX. Nesouhlasí, 
že by FVE nebyly dokončeny ani z části, protože byl povolen zkušební provoz dne 20. 11. 
2010  Stavebním  úřadem  v Chomutově,  byly  zpracovány  revize  vysokého  napětí.  Tento 
předávací protokol byl použit až 9. 12. 2010, kdy byly zpracovány a dodány revizní zprávy 
NN. S revizními zprávami obžalovaného ČXXXXX se seznámil dne 9. 12. 2010, kdy mu byly 
zaslány, stejně jako i jeho kolegům e-mailovou poštou od obžalovaného KXXXXX, vždy to 
byly čtyři revizní zprávy pro jednotlivou fotovoltaickou elektrárnu. Podrobně se s revizními 
zprávami neseznamoval. V listopadu a v prosinci denně dostával kolem  čtyřiceti až padesáti 
e-mailových  zpráv,  nezabýval  se  všemi  zprávami.  Na  stavbě  se  vyskytoval  minimálně, 
v prosinci 2010 jen 28. a 31. Dne 22. 12. 2010 požádal obžalovaného KXXXXX  o dodání 
nových revizních zpráv VN a NN a DC strany, vyplývalo to z  požadavků, které se dozvěděl 
od JUDr. Ing. ZXXXXX,  který  jednal  21.  12.  2010  na  regulačním  úřadě  se  svými  syny,  a 
v rámci hladkého průběhu licenčního řízení připustil dodání nových revizních zpráv. Žádost 
poslal asi  obžalovaný Ing. ŠXXXXX. Obdržel e-mailovou zprávu, která obsahovala  dvě 
revizní zprávy, jež byly oraženy razítkem revizního technika a podpisem s datem ze začátku 
prosince.  Protože  očekával  dodání  nových  revizních  zpráv,  tak  jak  žádal,  zavolal  tedy 
obžalovanému KXXXXX a chtěl vědět, co to znamená. Apeloval na smlouvu o dílo, protože 
byli povinni tyto zabezpečit tak, aby měli podklady pro revizní zprávy v pořádku. Obžalovaný 
KXXXXX  odpověděl,  že  dle  nich  jsou  FVE  v pořádku,  odpovídají  revizním  zprávám,  že 
novou revizní zprávu nedodají, že jsou obě  dvě  fotovoltaiky  z hlediska  provozu  bezpečné. 
 
 

pokračování 
-35- 
46 T 7/2013 
Dne 23. 12. 2010 poslal e-mail Ing. HXXXXX, Ing. ŠXXXXX a panu ŠXXXXX, kde napsal, 
že  posílá  revize,  na  kterých  se  musí  opravit  datum.  Přílohou  toho  e-mailu byl ten stejný 
soubor, který obdržel od obžalovaného KXXXXX. S revizní zprávou nijak nenakládal, datum 
neopravil, a ani revizní zprávu netiskl. Pouze dne 30. 12. 2010 posílal e-mail panu JXXXXX 
z firmy  ENA,  kde  uvedl,  že  revizní  zprávy  zůstávají  stejné,  změny  pouze  u  NN,  data,  ale 
obsah  stejný.  Učinil  tak  po komunikaci s obžalovaným Ing.  ŠXXXXX,  ŠXXXXX  nebo 
HXXXXX,  kdy  už  měl  zprostředkovanou  informaci  o  změně  data  a  nezměněném  obsahu. 
K této e-mailové korespondenci na vyvrácení úmyslného jednání uvedl, že pokud žádal o 
dodání revize v PDF formátu, tak to bylo proto, aby došly soubory, které se nedají upravovat. 
Nemohl vědět, že FVE nejsou dokončeny a nejsou tudíž způsobilé revize. Také měl zprávu, 
že dne 22. 12. 2010 proběhlo první paralelní připojení do sítě distributora, což deklarovalo 
provozuschopnost,  nezávadnost,  a  bezpečnost  fotovoltaické  elektrárny.  Nikdy  neměl 
v úmyslu  při  své  činnosti  v rámci  výstavby  jakkoliv  uvádět  v omyl ERÚ nebo kohokoliv 
jiného.  Na  svoji  obhajobu  uvedl,  že  byl  přesvědčen,  že  předávací  protokol  odpovídá 
skutečnému  stavu  s tím,  že  také  věděl,  že  předávací  protokol  slouží  k deklaraci  přechodu 
vlastnictví ze zhotovitele na Sašu a Zdeňka Sun. Při podání vysvětlení Ing. PXXXXX bylo 
deklarováno,  že  předávací  protokol  slouží  k prokázání  přechodu  vlastnictví,  a  obdobně  se 
vyjadřoval i Ing. ŽXXXXX i paní HXXXXX. Byl přesvědčen, že revizní zprávu z počátku 
prosince zpracovala  odborně  k tomu  způsobilá  osoba  a  tyto  revizní  zprávy  byly  v rámci 
smlouvy o dílo posvěceny i zhotovitelem díla. Obžalovaný KXXXXX ho ubezpečil, že FVE 
jsou v pořádku včetně revizních zpráv, neměl tedy důvod tomuto nevěřit. Nebylo mu známo, 
že elektrárna je v takovém stavu, že licenci není možné vydat. Nebylo v silách jednotlivce, 
aby  převzal  na  sebe  odpovědnost  za  veškeré  činnosti,  které  na  FVE  probíhaly.  V rámci 
kolektivní  činnosti  se  museli  spoléhat  jeden  na  druhého.  Nejednal  s úmyslem nezákonnou 
cestou ovlivnit řízení o vydání licence a také na ERÚ žádné zfalšované listiny nepředával. Na 
dotazy  uvedl,  že  neví,  kdo  vytvořil  druhou  revizní  zprávu,  ale  požadavek  na  zabezpečení 
nových revizí byl přímo od JUDr. Ing. ZXXXXX. K rozporu ohledně údajů o ukončení jeho 
činnosti  vůči  předmětným  FVE  (stádium  stavebního  povolení)  a  vlastní  další  činnosti 
(vyžadování nových revizí) se nebyl schopen vyjádřit pouze odkázal na zadání od JUDr. Ing. 
ZXXXXX. Dále konstatoval, že v rámci vyšetřování vnímá, že došlo při převádění z formátu 
k rozhození a byla tam jiná data. Ve firmě šly revizní zprávy přes pana ŠXXXXX (zde jsou 
jeho údaje v rozporu s tvrzením obžalovaného Ing. ŠXXXXX, že tyto k ničemu 
nepotřeboval). Co se týká koordinace, tak u pěti fotovoltaických elektráren, kde zabezpečoval 
realizaci, ve Veselí a Kunovicích hlídal doklady až do konce s tím, že komunikaci 
s regulačním  úřadem  měl  na  starost  pan  ŠXXXXX  a  HXXXXX. U elektráren Saša-Sun a 
Zdeněk-Sun  ukončil  svou  pracovní  činnost  na úrovni  vydání  stavebního  povolení. Z útvaru 
energetiky komunikovali s úřadem pan ŠXXXXX a HXXXXX. Ohledně obsahu a významu 
předávacího  protokolu  nehovořil  ani  s panem Alexandrem ZXXXXX  ani  Zdeňkem 
ZXXXXX. K tomu, zda se Alexandr ZXXXXX  či  Zdeněk  ZXXXXX  účastnili  kontrolních 
dnů na FVE, se nevyjádřil, jelikož koncem roku u realizací nebyl.  
 
 
V hlavním  líčení  dne  2.  12.  2015  své  údaje  doplnil  popisem  své  pracovní  činnosti  a 
dále doplnil údaje k prvnímu paralelnímu připojení, kdy uvedl, že výchozí revize z 5. a 6. 12. 
2010  byly  jednou  z  podmínek  prvního  paralelního  připojení.  Tyto  kontroloval  obžalovaný 
Ing.  ŠXXXXX.  Protokol  o  prvním  paralelním  připojení,  tak  pro  něj  představoval  odborné 
posouzení  stavu obou FVE. 
 
 

pokračování 
-36- 
46 T 7/2013 
 
 
V rámci vyjádření k jednotlivým provedeným důkazům, kdy obsahově setrval na své 
obhajobě,  pak  dále  uvedl,  že  dne  28.  12.  2010  ráno  byl  přítomen  u  notářského  zápisu  na 
benzině ÖMV, kde byl notář pan Čada, pan Ing. MXXXXX a JUDr. Mráčková. Po sepsání 
tohoto  notářského  zápisu  notáře  zavezl  do  Chomutova,  kde  proběhla  osobní  prohlídka  a 
potom  byl  sepsán  notářský  zápis  za  účasti  osob  jmenovaných  v notářském  zápisu  (ve 
vyjádření  dne  24.  9.  2014).  Dne  20.  11.  2014  se  vyjádřil  k e-mailu, kdy požádal o dodání 
nových revizních zpráv z toho titulu, že pan KXXXXX byl i na kontrole 20. 12. a informace o 
průběhu  měl.  Revizní  zprávy  požadoval,  protože  dodání  revizních  zpráv  bylo  součástí 
smlouvy  o  dílo,  a  zajišťování  dalších  revizních  zpráv  jinou  osobou  nemělo  žádnou logiku. 
Chtěl tedy dodání legálních nových zpráv s tím, že komunikace ohledně nedodání a že jsou 
v pořádku původní, proběhly až po otevření e-mailu dne 23. 12. 2012, jehož součástí byly tyto 
doklady. Co se týče předávacích protokolů, dle metodického pokynu ERÚ dodali předávací 
protokol a deklarovali tím přechod vlastnictví dodavatele zhotovitele na objednatele. Přechod 
vlastnictví měli obsažený ve smlouvách o dílo, proto tento protokol ani nemuseli dokladovat, 
dokládali ho až na základě výzvy, kterou obdrželi dne 8. nebo 9. 12. 2010. V době podpisu 
předávacího  protokolu  měl  zásadní  informace,  a  to  že  byl  povolen  zkušební  provoz,  byly 
zpracovány revizní zprávy, byly podepsány dílčí předávací protokoly ze strany subdodavatele 
na zhotovitele mezi Železárnami Veselí a firmou Actherm na dodávku AC kabelů, DC kabelů, 
dodávka  měničů,  součástí.  V té  době  nebyly  protokoly  z února  na  dodávku  rozvaděčů 
trafokiosků  a  uzemnění,  kde  tyto  práce  nemohly  být  dokončeny  z důvodu  zimního  počasí 
s tím,  že  nechtěli  převzít  z titulu  toho,  že  nebyly  dokončené  zemní  práce,  jinak  bylo  dílo 
kompletně dokončeno na přelomu 11. a 12.  měsíce. Dle metodického pokynu ERÚ v bodu 
technické předpoklady byla dokladem prokazujícím splnění požadavku zajištění bezpečnosti 
uvedena revizní zpráva, takže tím dílo považoval za dokončené proto, že revizní zpráva byla 
zpracována a opíral se dále o názor odborné veřejnosti, což byl zástupce firmy SIEMENS, 
zástupce firmy Actherm i spoluzaměstnanci Ing. HXXXXX, Ing. HXXXXX, od kterého měl 
informace o tom, že jsou fotovolatické elektrárny dokončeny. Dále se vyjádřil k údaji, že byl 
uveden  jako  zodpovědný  za  dodání  revizních  zpráv  (č.  l.  2200  –  2201). Tato tabulka byla 
vytvořená na začátku roku 2010, kde se udělal seznam kompetencí a pod jménem HXXXXX 
byl myšlen  projektový  tým,  jehož  součástí  byli  i  další  zaměstnanci  mimo  jiné  i  obžalovaný 
Ing. ŠXXXXX, a podle jednotlivých kompetencí se pak zabezpečovaly jednotlivé úkoly. Na 
konci roku se úkoly zadávaly individuálně a v tomto případě byl ve smlouvě o dílo určený 
zodpovědný za dodání revizních zpráv zhotovitel, což v tomto případě byla firma Actherm. 
Vyjádřil se i k výzvě ERÚ k odstranění vad a nedostatků a usnesení o přerušení řízení, kdy 
uvedl, že předávací protokol bez výzvy by ERÚ nepředávali, protože přechod vlastnictví měli 
specifikovaný ve smlouvě o dílo. Dne 19. 1. 2015 k dokončenosti doplnil, že v průběhu ledna 
a února probíhala optimalizace a dokončení zemních prací, které nebylo možné dokončovat 
v průběhu prosince, kdy byla zem zmrzlá, a došlo by k poškození kabelů. Tyto práce neměly 
vliv  na  provedení  revizních  zpráv  ani  na  oprávněnost  vydání    licence.  Veškerá  trafa  byla 
dodána v průběhu listopadu, poslední trafo u Saša-Sun bylo dodáno dne 1. 12. 2010. Dále se 
vyjádřil  k  převzetí  uzemnění  v únoru u elektrárny Saša-Sun. Situace byla obdobná, když 
přebírali tuto část díla po kompletním dokončení zemních prací, které nebylo možné dokončit 
v prosinci. Co se týče dodávky a montáže rozvaděčů trafokiosků u elektrárny Zdeněk-Sun, tak 
dílo bylo dokončeno na přelomu jedenáctého a dvanáctého měsíc. Bylo to potvrzeno svědky 
panem KXXXXX, HXXXXX a HXXXXX. Veškerá trafa byla dodána v průběhu listopadu a 
 
 

pokračování 
-37- 
46 T 7/2013 
poslední trafo na Zdeněk-Sun bylo dodáno kolem 26. 11. 2010. Tyto práce opět neměly vliv 
ani na zpracování revizních zpráv, neměly vliv ani na oprávněnost udělení licence. Co se týče 
dodávky a montáže uzemnění u Zdeněk-Sun, tak práce na uzemnění bylo možné převzít až po 
odtátí sněhu a dokončení zemních prací. Dne 20. 1. 2015 se vyjádřil k protokolu o prvním 
paralelním  připojení.  Uvedl,  že  protokol  o  prvním  paralelním  připojení  jasně  deklaruje 
schopnost  fotovoltaické  elektrárny  vyrábět  elektrickou  energii  a  připojení  do  sítě.  Součástí 
protokolu  je  to,  co  společnost  dokládá,  revizní  zprávy  nízkého  napětí,  vysokého  napětí  a 
montážní předpis. Distribuční společnost měla veškeré podklady proto, aby si zkontrolovala 
výše  uvedený  stav  a  připojila  v případě,  že  vše  je  v pořádku,  společnost  do  sítě.  Dále  se 
vyjádřil k notářskému zápisu z toho titulu, že jsou tam důležitá jména, a to je Ing. HXXXXX 
a Ing. HXXXXX, o jejichž názor se opíral začátkem prosince a jako svědci vypovídali, že na 
přelomu  11  a  12  měsíce  byla  fotovoltaická  elektrárna  dokončena.  Tento  názor  byl  pro  něj 
důležitý, když podepisoval protokol o předání mezi Železárnami a společnostmi Saša Sun a 
Zdeněk  Sun,  někdy  kolem  dne  8.  12.  2010.  Stejně  tak  důležité  pro  něj  byly  předávací 
protokoly  mezi  společností  Actherm  a  Železárnami  Veselí,  kde  jednotlivé  bloky  od  DC 
strany,  AC  strany,  měniče,  rozvodny  a  další  části  fotovoltaické  elektrárny  byly  postupně 
předávány už od října roku 2010. Inventury, které jsou založeny opakovaně ve spise, uvádějí 
pokaždé absolutně jiné hodnoty. Jedná se o nedůvěryhodný materiál, který byl už komentován 
ze strany firmy Actherm, kde vysvětlovali, že se nejednalo o zcela aktuální stav, ale jsou to 
úplně  nahodilá  čísla.  Dne  21.  1.  2015  se  vyjadřoval  k  rozsahu  kontrol  ERÚ  a  provedené 
dokumentaci, s tím, že dne 31. 12. 2010 nafocené trafokiosky byly kompletně dokončeny. 
 
Jeho obhajobu lze shrnout tak,  že  se  trestné  činnosti,  která  je  mu  kladena  za  vinu, 
vůbec nedopustil. Jednání související s podpisem předávacích protokolů učinil za situace, kdy 
byl  přesvědčen  o  pravdivosti  daného  dokumentu.  Ani  svůj  podíl  v  souvislosti  se  vznikem 
falešných revizních zpráv  nevnímá  jako  trestný,  ale  pouze  o  nešťastnou  formulaci  v  rámci 
komunikace, kdy ovšem netuší, kdo tyto vytvořil.   
 
Obžalovaný Ing. Karel ŠXXXXX v přípravném řízení dne 24. 10. 2012 (č. l. 348-350) 
i dne  19. 2. 2013 (č. l. 351) využil svého práva a k věci nevypovídal, pouze dne  19. 2. 2013  
předložil písemné vyjádření k věci (č. l. 352-354). V něm uvedl, že se necítí vinen jednáním 
kladeným mu za vinu. V době  výstavby  obou  elektráren  byl  zaměstnancem  společnosti  Z-
group a.s. jako projektový specialista s úkolem  koordinace  dodávek  a  kontroly  průběhu 
instalace.  Jeho  nadřízeným  byl  obžalovaný  Ing.  HXXXXX  a jeho spolupracovníky byli 
pánové PXXXXX, ŠXXXXX a HXXXXX. Na stavbě obou elektráren byl od 22. 12. 2010 do 
31.  12.  2010  jednak  při  odstraňování  nedostatků  a  jednak  při  provádění  kontroly  ERÚ. 
Dodavatelem elektročásti elektráren byla společnost Actherm, kterou zastupovali obžalovaný 
KXXXXX  a  KXXXXX, jednal také s obžalovaným  ČXXXXX.  Důvodem,  proč  dostal 
v elektronické  formě  obě  revizní  zprávy,  bylo  dle  něj  to,  že  se  vyskytoval  v místě  výstavby 
elektráren a byl ve styku s uvedenými osobami. Tyto revize pak přeposlal na emailové adresy 
pánů HXXXXX a ŠXXXXX, kteří odpovídali za doručení všech dokumentů úřadu. Výstavba 
obou elektráren probíhala vcelku normálně  a  snad  koncem  listopadu  byl  spuštěn  zkušební 
provoz a veškeré části elektráren byly provozuschopné. Věděl, že dne 20. 12. 2010 proběhla 
kontrola elektráren ze strany ERÚ a bylo požadováno dodání nových revizních zpráv. Asi 
onoho 23. 12. 2010 obdržel emailem od Ing. HXXXXX soubor s oběma revizními zprávami 
na dané elektrárny. Nepříslušelo mu zabývat se jejich obsahem a na nějaké debatě za účasti 
 
 

pokračování 
-38- 
46 T 7/2013 
pana KXXXXX a obžalovaného KXXXXX se tito pánové vyjadřovali tak, že by měla stačit 
jen nějaká aktualizace starších revizních zpráv, protože tyto byly v pořádku a na elektrárnách 
se nic podstatného nezměnilo a obžalovaný ČXXXXX byl nemocen. Pokud pak obžalovaný 
Ing.  HXXXXX  v emailu  uváděl,  že  se  musí  změnit  datum  zpráv,  neznamenalo  to,  že  byli 
dohodnuti na nějakém postupu. Protože dokumenty byly ve formátu Word, je možné, že  ve 
svém počítači mohl u obou došlých zpráv změnit datum. Zprávy musely být předtím někým 
z Acthermu  přeformátovány do tohoto formátu  k možnému volnému nakládání se zprávami. 
Aktualizaci zpráv tak nepřikládal důležitost a nebyl informován o tom, jaký bude další postup 
s případně  vytištěnými  zprávami.  Podle  svého  vyjádření  nemá  dostatečnou  kvalifikaci 
k soudu, zda ke dni 31. 12. 2010 byly obě elektrárny dokončeny. V době jeho přítomnosti ve 
dnech 26. – 31. 12. 2010 se mu však jevily dokončené. Když doprovázel dva pracovníky ERÚ 
dne 31. 12. 2010 při jejich pochůzce a u některých rozvaděčů bylo zjištěno, že tam nejsou 
napojeny kabely. Podle jeho názoru se však jednalo o místa nevyužité kapacity rozvaděčů.  
 
V hlavním líčení dne 2. 6. 2014 (č. l. 7361-7364) uvedl, že měl za úkol organizovat a 
zajišťovat dodávku strategických elektrokomponent, jako jsou transformátory, střídače napětí, 
a  zajišťovat  firmy,  které  je  budou  instalovat  nebo  budou  provádět  elektromontáže u všech 
elektráren, které se budovaly, tj. u deseti elektráren. Tomuto se věnoval do poloviny prosince, 
zejména šlo o elektrárny v lokalitě  Veselí  nad  Moravou  a  Hrádku.  Do  Chomutova  byl 
povolán v polovině  prosince,  kdy  se  mělo  provádět  první  paralelní  připojení  elektrárny.  Po 
příjezdu  měl  za  úkol  zajišťovat  kalibraci  elektroměrů  s pracovníkem  ČEPSu,  který  tam 
nakonec dne 15. 12. 2010 nepřijel. Věnoval se zajištění připojení všech čtyř elektráren, které 
jsou v Chomutově,  a  měl  za  úkol  opět  zajistit  dodávku  transformátorů,  kiosků  a  střídačů. 
Komunikoval s dodavateli,  jak  se  Siemensem,  tak  i  se  zástupci  společnosti  Actherm  a 
operativně  přejížděl  mezi  elektrárnami  v lokalitě  Chomutov.  Další  dny  do  20.  12.  2010  se 
věnoval další elektrárně v jiné lokalitě, kde s kolegou zajišťoval připojení pro firmu Siemens, 
poté až 20. 12. 2010 byl povolán, aby se účastnil kontroly s pracovníky ERÚ, tyto pracovníky 
prováděl po elektrárně a podával jim technické vysvětlení. Pracovníci ERÚ uvedli nedostatky, 
které odpovídaly skutečnosti. Po této kontrole se věnoval odstraňování, zajišťování a případné 
řešení  nedostatků,  které  tato  kontrola  zjistila.  Na  elektrárně  Saša-Sun probíhaly krádeže. 
Zajišťoval dodávku střídačů, kterých bylo dodáno celkem 3 500 kusů. Sekce F a N mohla mít 
přes  100  střídačů.  U  elektrárny  Zdeněk-Sun,  sekce  G  se  jednalo  o  30  střídačů  a  rozvaděče 
byly zapojené. Střídače dodala firma Actherm, během listopadu musely být určitě na místě. 
Dne 22. 12. 2010 proběhlo skutečné připojení elektrárny, kterého se účastnil. Po Vánocích se 
věnoval  další  elektrárně  ŽV  Sun,  kde  řešili  výměnu  transformátoru,  a  také  odstraňování 
nálezu z elektrárny  Saša  a  Zdeněk-Sun.  Pak  proběhla  další  kontrola  dne  31.  12.  2010,  této 
kontroly se také účastnil a prováděl po elektrárně pracovníky z ERU. Pan KXXXXX pobíhal 
sám a dělal si záznamy. Revizní zprávy mu byly doručeny e-mailem v naskenované podobě, 
asi to bylo devátého, v té  době  byl  už  týden  na  elektrárně  v Hrádku. Zprávy uložil a 
informoval  kolegy,  kteří  tyto  zprávy  sbírali,  měli  se starat o jejich úplnost a správnost a 
zaručit,  aby  se  dodaly  příslušným  úřadům.  Revizní  zprávy  dostával  i  za  jiné  elektrárny, 
chodili nejen mu, ale i jeho kolegům. Sám zprávy nečetl, pouze mu přišla zpráva, protože byl 
v kontaktu s lidmi,  kteří  tyto  zprávy  připravovali  za  dodavatele,  a  jako  zástupce  Železáren 
Veselí  tyto  zprávy  dále  posouval  kolegům.  To,  že  tam  probíhala  revize  někdy  kolem  toho 
pátého, zjistil z revizní  zprávy.  Do  té  doby  nevěděl,  že  obžalovaný  ČXXXXX  je revizní 
technik. Revizní zprávu, která přišla 23. 12. 2010, dostal od svého nadřízeného s tím, že byla 
 
 

pokračování 
-39- 
46 T 7/2013 
v editovatelném souboru Word, a to, že jim to poslali v editovatelném souboru, mu dávalo za 
to,  že to  jsou  předlohy nebo  dokumenty,  které můžou  použít  pro  další nakládání. Nicméně 
tyto  zprávy  nijak  nešířil,  nikomu  nepředával.  Je  možné,  že  tam  napsal  ten  datum,  ale  dál 
s těmi  zprávami  nedělal  nic.    Zůstaly  tak,  jak  je  dostal.  Revizní  zprávy  na  vysoké  napětí  u 
společnosti  Actherm  vyzvedával  sám,  jelikož  byl  na  místě  a  pak  je  předával  kolegům 
z energetiky. Na e-mail  tyto  zprávy  chodily  nejen  mu,  ale  i  manažerům.  Pro  něho  význam 
neměly,  chodily  mu  jen  pro  informaci.  S obžalovaným  KXXXXX  telefonoval,  jelikož  měl 
zajistit a dát dohromady veškeré revizní zprávy za všechny elektrárny a za zbylé dvě 
elektrárny nedostal ani jednu revizní zprávu, proto je po obžalovanému KXXXXX požadoval. 
Chtěl, aby obžalovaný KXXXXX v případě, že by měl u sebe oskenované kopie, tyto kopie 
vytiskl, kopii razítka překryl, a pak aby obžalovaný ČXXXXX otiskl nové razítko, podepsal 
to a následně by si u něj nové originály vyzvedl. Poté, co si to přijel vyzvednout, dostal dvě 
revizní zprávy od pana RXXXXX, ale revizní zprávu z pátého a šestého nedostal vůbec, ani 
v kopii, ani e-mailem. Obžalovaný KXXXXX  mu řekl, že to  má pouze v kopii PDF, tak ho 
napadlo, že z toho by z toho udělali nový originál. Uvedl, že neví, co obžalovaný KXXXXX 
myslel tím, když na to řekl, že už se to jednou dělalo a byl z toho průser, jelikož on zde do té 
doby  nepracoval,  myšlenka  tedy  byla  náhodně  na  tuto  situaci  navazující.  Kvůli  požadavku 
ERÚ  na  novou  revizní  zprávu  se  konala  porada,  kde  řekli,  že  dodají  jedině  aktualizaci 
stávající revizní zprávy nebo dodatek k revizní zprávě. 
 
 
V hlavním líčení dne 2. 12. 2015 své údaje doplnil popisem své pracovní činnosti, kdy 
doplnil,  že  asi  po  měsíci,  kdy  zde  nebyl,  dne  15.  12.  2010  viděl  na  elektroměrech 
předmětných FVE výkon a vycházel tak z toho, že jsou dokončeny a funkční. Po kontrole dne 
20. 12. 2010 řešili dne 21. 12. 2010 nutnost nových revizních zpráv, kdy z neznalosti spoléhal 
na zkušenost pánů KXXXXX a KXXXXX. 
 
 
V rámci vyjádření k jednotlivým provedeným důkazům, kdy obsahově setrval na své 
obhajobě, pak dále v hlavním líčení dne 24. 9. 2014 uvedl, že připravené předávací protokoly 
přinesl na sekretariát a předal je buď panu BXXXXX, nebo některé ze sekretářek. Protokoly 
s těmi daty oparafoval, aby bylo vidět, že je připravil on, že je to vnitřní dokument a předal je 
s tím,  že  potřebuje  zajistit  podpis.  Podepsané  originály  se  mu  nevrátily,  ale  tyto  ani 
nepotřeboval, protože neměl důvod je někam posílat. Dne 19. 11. 2014 (shodně i dne 31. 3. 
2015) uvedl, že soubor, který dostali emailem, tzn. revizní zpráva obsahující soubor v 
dokumentu Word, tak tento obsahoval již razítka a podpisy pana ČXXXXX. Dne 20. 11. 2014 
pak doplnil, že je sice uvedený jako autor poslední změny, ale neznamená to, že ten dokument 
vytvořil, dál měnil podstatný obsah nebo s tím dál pracoval. Je možné, že napsal datum 27. a 
28. 12. 2010, ale to neznamená, že by to vytiskl, dál odeslal, někomu dal pokyn k vytištění, 
někomu dal pokyn, aby to odvezl na ERÚ a dál s ním nějak pracoval. Tento dokument měl 
pouze v počítači smazaný. Dále se vyjádřil (a to i dne 21. 1. 2015) k protokolům o zajištění 
důkazu ohledáním fotovoltaických elektráren s tím, že tyto jsou psány neodborně, neurčitě a 
rozhodně  zavádějícím  způsobem,  protože  pracovníci  ERÚ  nebyli  školeni,  neměli  směrnice, 
nevyužívali svých technických znalostí, ale pouze selský rozum a jejich tvrzení jsou absolutně 
neurčitá. K dokumentaci (včetně nově předložené svědkem JXXXXX) následně uvedl, že tato 
dokumentuje klimatické podmínky, ale nikoli závady, které by mohly mít vliv na vydání 
licence.  Dne  19.  1.  2015  se  vyjádřil  k  přehledu  dodávek  panelů  do  Chomutova,  případně  k 
dokladům o počtu lidí nasazených na fotovoltaikách, kdy přehled dodávek je neaktualizovaný 
 
 

pokračování 
-40- 
46 T 7/2013 
papír,  který  dávali  dohromady  různí  pracovníci  v Chomutově  s tím,  že  se  ani  vzájemně 
neinformovali  a  nemá  tedy  vůbec  žádnou  vypovídající  hodnotu  o  tom,  jak  byly  dodávány 
panely a jak byly vůbec montovány. K počtu pracovníků uvedl, že tito pracovníci prováděli 
opravy, kontroly a optimalizace elektráren v řádném zkušebním provozu elektráren. Dne 20. 
1. 2015 se vyjádřil k nahrávkám, které byly zajištěny na jeho počítači s tím, že tyto nahrávky 
si pořizoval pro své vlastní účely bez vědomí nahrávaných. 
 
Jeho  obhajobu  lze  shrnout  tak,  že  se  trestné  činnosti,  která  je  mu  kladena  za  vinu, 
vůbec nedopustil. Pouze připustil možnou změnu data na revizní zprávě, ale nikoli manipulaci 
s razítkem a podpisem, bez toho, že by se podílel na předložení zpráv ERÚ.   
 
Obžalovaný Alexandr ZXXXXX v přípravném řízení dne 24. 10. 2012 (č. l. 381-383) 
ve spontánní části uvedl, že spíše osobně pracuje ve sféře obchodu a nákupu v oblasti realit a 
vykonává dozorčí funkce finančních toků společností. Jednatelem společnosti Saša – Sun je 
v důsledku  struktury,  která  vzešla  z jednání banky pro projektové financování. Podepisoval 
řadu dokumentů a také předávací protokol, neboť neměl žádný důvod nedůvěřovat listinám, 
které  mu  předložil  jejich  management.  Byl  přesvědčen,  že  elektrárna  bude  dostavěna 
v termínu do konce roku 2010. Sám nerozumí této technice a měl management v podobě lidí, 
které  zná.  Následně  využil  svého  práva  a  odmítl  dále  vypovídat  (zejména  odpovídat  na 
případné otázky vyslýchajícího). 
 
V hlavním líčení dne 3. 6. 2014 (č. l. 7386-7396) uvedl, že se necítí vinen a žádného 
trestného činu se nedopustil. Vyučil se jako mechanik, elektronik se zaměřením na číslicovou 
a  výpočetní  techniku.  Po  škole  nastoupil  do  holdingu,  který  vede  jeho  otec  a  působí  tam 
dodnes. Není však výkonným pracovníkem. Vyjádřil se k historii a složení holdingu a jeho 
angažovanosti  ve  společnostech.  Uvedl,  že  ve  společnosti  Z-Group  Steel  Holding,  a.s.  je 
členem představenstva, otec je předsedou představenstva a ve většině firem je jednatel nebo 
člen představenstva. S myšlenkou podnikat ve fotovoltaice přišel jeho otec někdy v roce 2008. 
Do tohoto oboru se pustili zejména proto, že začala v roce 2009 velká krize. Tím dali práci jak 
Hescu, tak ostatním hlavním firmám v holdingu, když v Železárnách Veselí se pozinkovaly 
konstrukce, montáže prací prováděla společnost interStroj, podílely se na ní i pracovní divize 
z ČSAD Investu a zaměstnanci ostatních divizí holdingu. Jeho úloha ve fotovoltaice spočívala 
zejména v jednání  s  dodavateli  panelů  a  komponentů  pro  elektrárnu.  Elektrárna  Saša-Sun a 
Zdeněk-Sun byla postavena v areálu provozu Válcoven trub v Chomutově.  Příprava  prací 
začala  v  roce  2009  a  podíleli  se  na  ní  zaměstnanci  holdingu  tím,  že    se  musely upravovat 
vnitřní plochy areálu, dělat sanace. Elektrárna byla postavena na skládce a ne na úrodné půdě, 
jak to bylo v jiných případech v ČR, ale využívali nepotřebné prostory v rámci jejich areálů. 
Všechny práce, se snažili zajistit sami a využít kapacity  jejich  zaměstnanců.  Odborné 
elektropráce zajišťovala společnost Actherm. Byla uzavřena smlouva o dílo mezi Železárnami 
a  společností  Actherm  o  dodávkách  kompletních  elektroprací,  včetně  revizí.  Smlouvu  a 
jednání  ohledně  této  věci  zařizoval  jeho  otec.  Na  začátku  projektu  byla  smlouva  mezi 
společností ŽV-Sun a Železárny Veselí, kde ŽV-Sun jako objednatel a Železárny Veselí jako 
zhotovitel měly stavět několik FVE v různých lokalitách. Banka chtěla, aby každý projekt byl 
samostatný, aby na každý projekt byla samostatná společnost. Z toho důvodu vznikly někdy 
zpočátku roku 2010 dvě nové společnosti Saša-Sun a Zdeněk-Sun.  Od počátku je jediným 
jednatel společnosti Saša-Sun. S ohledem na poskytovaný úvěr bylo třeba rychle založit tyto 
 
 

pokračování 
-41- 
46 T 7/2013 
společnosti.  Nejrychlejší  právě  bylo,  abych  se  stal  jednatelem  právě  on,  jelikož  to  bylo 
logické  díky  jeho  působení  v ostatních  společnostech  v holdingu. Saša-Sun  převzala  právě 
plnění ze smlouvy mezi ŽV-Sun a mezi Železárnami Veselí. Tím se Železárny Veselí staly 
generálním dodavatelem pro stavbu FVE Saša-Sun. Tyto smlouvy přísně kontrolovala banka. 
Celou  elektrárnu  zastřešoval  jeden  z   nových  manažerů  ze  Zetoru  Brno,  výkonný  ředitel 
společnosti Ing. HXXXXX, součinnost mu poskytoval ředitel Divize Válcoven v Chomutově 
pan HXXXXX a pak hierarchie jeho podřízených, které neznal. Jediného, koho si pamatuje, je 
pan KXXXXX. Projekční práce a věci kolem projektu zastřešoval pan HXXXXX a jeho tým 
a  práce  kolem  ERÚ  zajišťoval  pan  Ing.  HXXXXX,  který  byl  ředitelem  energetické  divize. 
V Chomutově na stavbě elektrárny byl někdy  na konci listopadu roku 2010. Z jeho pohledu 
byla  hotová,  ale  odborně  fotovoltaice  nerozumí.  V roce  2010  stavěli  celkem  10  FVE 
v lokalitách jejich výrobních areálů. S ERÚ jednal pan HXXXXX, pomáhal mu i obžalovaný 
Ing. HXXXXX. Co se týče předávacího protokolu ze dne 29. 11. 2010, tak ten podepsal, ale 
(pravděpodobně) až dne 9. 12. 2010. Dokument byl vyžádán ze strany ERÚ, nebyl vystaven 
z jeho vlastní iniciativy. Podepsal ho na sekretariátu ve Veselí nad Moravou. Dokument 
připravil  někdo  z pracovníků,  který  měl  výstavbu  na  starosti,  viděl  podepsaného  Ing. 
HXXXXX  a neměl důvod kontrolovat jak obsah, tak fyzický stav na elektrárně, jelikož měl 
důvěru v lidi, které znal, a tento dokument tedy podepsal. Byl to prakticky dokument mezi 
dvěma  firmami  holdingu.  Vnímal  ho  jako  formalitu  pro  založení  na  ERÚ.  Kontrola  na 
elektrárnách ze strany ERÚ proběhla 20. 12. 2010. Tehdy byl na místě výstavby s bratrem a 
otcem. Doprovázel je jejich právní zástupce JUDr. Gazárek. Byla tam celá řada zaměstnanců, 
například Ing. HXXXXX, obžalovaný Ing. ŠXXXXX, pan KXXXXX, pracovníci za firmu. 
Přijeli tam tři pracovníci z ERÚ, kteří provedli fyzickou kontrolu elektrárny, sepsali zápis do 
protokolu o ohledání, který obsahoval výtky, na které nebyl schopen reagovat, jelikož 
technickým věcem nerozumí. Jejich pracovníci poté zpracovali stanovisko ke kontrole, které 
následující  den  zavezli  do  Jihlavy  na  regulační  úřad.  Tam  se  setkali  s ředitelem  odboru 
licencí, s panem PXXXXX. Na schůzce byl s bratrem a otcem. Schůzku zajišťoval jeho otec. 
Chtěli  zjistit  jak  postupovat,  aby  nedošlo  ke  zmaření  investice  a  zajistili  si  licenci.  Otec 
vysvětlil  panu  PXXXXX  ekonomickou  situaci  holdingu  a  konstatoval  nepochopení  závěru. 
Pan  PXXXXX  řekl,  že  mají  zpracovat  novou  revizní zprávu. Podotkl, že protokol, který 
napsal pan PXXXXX, ve své podstatě odpovídal průběhu jednání, a že technickým údajům, 
které  zde  byly  uvedeny,  nerozuměl.  Pokud  by  věděl  a  měl  znalosti  k tomu, že zde byly 
uvedeny nepravdivé údaje, tak by protokol nepodepsal. V reakci na větu z protokolu, kde bylo 
uvedeno, že výrobny byly z podstatné části dokončené, uvedl, že jeho otec vysvětloval panu 
PXXXXX, že nedokončené nebyly. Na Silvestra se dozvěděl od otce, že byla licence nakonec 
udělena, a že proběhla velmi tvrdá kontrola ze strany ERÚ právě před vydáním licence. Další 
kontrola proběhla v březnu 2011 a následně probíhala obnova řízení, to celé zastupoval jejich 
právník  JUDr.  Gazárek.  Byl  zadržen  policií  ve  firmě  HESCO  a  policie  šetřila  tuto  celou 
záležitost. Má informace JUDr. Gazárka, že nakonec regulační úřad rozhodl o udělené licenci 
v nějaké obnově řízení a to je prakticky vše, co k tomu věděl. O druhé revizní zprávě nevěděl, 
dozvěděl se o ní až ze spisu. Když byl opakovaně dotazován jak reagoval na skutečnost, že 
jím podepsané doklady by měly být v rozporu s realitou, či mělo dojít k předkládání falešných 
revizí uvedl, že o problém se nezajímal, jeho bratr byl v roce 2011 v kontaktu s obžalovaným 
Ing.  HXXXXX, který mu potvrdil, že vše je v pořádku,  považoval  to  tedy  za  vyřešené. 
Falešnou zprávu mohl vytvořit buď obžalovaný Ing. HXXXXX, nebo pan HXXXXX, tito dva 
pracovali s revizními zprávami a na ERÚ tuto zprávu mohl předat jeden z nich. Nevěděl, že 
 
 

pokračování 
-42- 
46 T 7/2013 
obžalovaný Ing. ŠXXXXX  chtěl  po  otci  nějaké  peníze,  slyšel pouze o tom, že tam byly 
odposlechy, ale s otcem o tom nemluvil. Obžalovanou Ing. SXXXXX neznal do doby, než byl 
zadržen policií a že by se s ní  znal  jeho  otec,  nic  neví.  Není  si  vědom,  že  by  spáchal  něco 
protiprávního nebo podepsal něco nepravdivého. Nechtěl nikoho uvádět v omyl. Dokumenty 
včetně předávacího protokolu podepsal v dobré víře.  
 
V rámci vyjádření k jednotlivým provedeným důkazům, kdy obsahově setrval na své 
obhajobě, pak dále v hlavním líčení dne 20. 11. 2014 uvedl, že k výzvě ERÚ ze dne 9. 12. 
2010 byl některým z jejich pracovníků dodán do spisu ERÚ předávací protokol ze dne 29. 11. 
2010,  který  by  jinak  nebyl  do  spisu  dodán,  protože  měl  sloužit  jako  protokol  k přechodu 
vlastnictví k energetickému  zařízení.  Přechod  vlastnictví  k energetickému  zařízení  však  byl 
dodán nebo prokázán dodanými smlouvami o dílo. Dále se vyjádřil k jejich jednání na ERÚ, 
kterých  se  zúčastnil  on,  otec  a  pan  PXXXXX, který sepsal z tohoto jednání zápis, kdy na 
podpisu  zápisu  neviděli  nic  špatného.  Určité  chyby  či  nedodělky  podle  nich  nebránily 
provedení výchozí revize zpočátku prosince 2010. Dne 20. 11. 2014 se vyjádřil ke Smlouvě o 
dílo, kdy s ohledem na dodatek č. 4 ztrácí význam předávací protokol. K přechodu vlastnictví 
ze zhotovitele na objednatele, totiž došlo již na základě smlouvy o dílo a předávací protokol 
tedy již nebyl zapotřebí. 
 
Jeho  obhajobu  lze  shrnout  tak,  že  se  trestné  činnosti,  která  je  mu  kladena  za  vinu, 
vůbec nedopustil. Pokud podepsal předávací protokol, tento nemohl mít důsledky, které s ním 
spojují orgány činné v trestním řízení a jednal při tom v dobré víře.   
 
Obžalovaný Zdeněk ZXXXXX v přípravném řízení dne 24. 10. 2012 (č. l. 384-386) ve 
spontánní části své výpovědi uvedl, že jako jediný statutární orgán společnosti Zdeněk-Sun 
s.r.o., která nemá žádného zaměstnance, podepsal předmětný předávací protokol, ale necítí se 
být vinen, že by podepsal dokument, který má prokazovat, že elektrárna nebyla dokončená 
(?).  Důvěřoval  zaměstnancům  Železáren  Veselí  a.s.,  kteří  mu  předložili  k podpisu daný 
dokument.  Sám  těmto  technickým  věcem  nerozumí.  Následně  využil  svého  práva  a  odmítl 
dále vypovídat (zejména odpovídat na případné otázky vyslýchajícího). 
 
V hlavním  líčení  dne  3.  6.  2014  (č.  l.  7396-7405)  se  vyjádřil  k historii  společností 
holdingu a jeho angažovanosti v nich  a  uvedl,  že  vystupuje  téměř  všude  jako  člen 
představenstva  nebo  jednatel  společností  tvořící  holding.  V době  krize  se  začal  objevovat 
nový obor fotovoltaika a s myšlenkou vytvořit FVE v jejich výrobních areálech přišel jeho 
otec. Původní záměr byl provozovat FVE pod jednou společností ŽV-Sun, kterou založil jeho 
otec. Na základě požadavku bank rozdělili tento projekt na několik dílčích, menších projektů, 
takže  založili  několik  společností  s.r.o.,  které  měly  být  provozovatelé  této  výroby 
z obnovitelných 
zdrojů.  Financování  společnosti  Zdeněk-Sun  zajišťovala  banka 
Commerzbank.  Banka  měla  vlastní  technický  dozor,  který  si  najala,  a  měla  i  nějaké 
ekonomicky  poradenské  společnosti  působící  v ekonomice. V areálu v Chomutově,  kde  je 
společnost Zdeněk-Sun, je dalších asi deset elektráren v těsném sousedství. Jednal několikrát, 
byl  tam  většinou  se  svým  bratrem,  někdy  se  svým  otcem.  Jednalo  se  o  dodávkách  panelů, 
jednali s některými  firmami  v Německu.  Zdeněk-Sun  vlastně  takto  převzala  část  plnění  ze 
smlouvy ŽV-Sun.  Byla  to  účelově  založená  projektová  společnost  na  klasické  projektování. 
Elektrickou  část  zajišťovala  externí  firma  působící  mimo  holding  v areálu v Chomutově, 
 
 

pokračování 
-43- 
46 T 7/2013 
společnost Actherm. Osobně byl na elektrárně v druhé polovině listopadu, kdy objížděli FVE, 
které stavěli. Uvedl, že počátkem prosince tam byla velká kontrola financující banky, kdy tam 
byli bankéři z Německa, firma, která dělala technický dozor. Dále byl na místě samém, zcela 
určitě  20.  12.  2010,  kdy  byla  nařízena  kontrola  z ERÚ, jejímž  výsledkem  byli  hodně 
zaskočeni,  protože  nepředpokládali,  že  může  nastat  problém  takový,  že  by  nevydali  nebo 
zamítli  vydat  licenci.  Dokumenty,  které  se  pro  řízení  připravovaly,  měl  ve  své  kanceláři 
v Kunovicích  u  Uherského  Hradiště,  a  když  bylo  něco  potřeba,  tak  se  většina  dokumentů 
shromáždila na sekretariátu ve Veselí nad Moravou, a v případě  potřeby  tam  dojel  a 
dokumenty podepisoval. Potvrdil, že všechny materiály obsahující jeho podpis odpovídají 
jeho  podpisu.  Předávací  protokol  byl  vystaven  nějakým  pracovníkem z firmy. Údaje 
v dokumentu, jež podepsal, nerozporoval, neměl k tomu důvod, jelikož elektrárnu v listopadu 
navštívil a bylo mu řečeno, že je zapojena. Dodnes tento dokument, který podepsal po výzvě 
ERÚ, vnímá jako pravdivý. Když pracovníci ERÚ rozporovali tento dokument, byl 
výsledkem  zaskočen,  nechali  si  poté  zpracovat  znalecký  posudek.  Na  základě  znaleckého 
posudku  nedostatky,  které  byly  vytýkány  ze  strany  ERÚ  byly  bagatelní  a  neměly  vliv  na 
provozuschopnost elektrárny a oprávnění získat licenci. Zda údaj uvedený v zápisu skutečně 
odpovídal  pravdě,  nemohl  posoudit,  jelikož  to  nechodil  na  elektrárně  kontrolovat.  Po 
výsledcích  kontroly  ERÚ  nevěděli  další  postup,  tak  dne  21.  12.  2010  navštívili  ERÚ 
v Jihlavě.  S myšlenkou  jet  problém  řešit  na  ERÚ  přišel Ing. HXXXXX  nebo jeho otec. 
S ERÚ vždy komunikoval Ing. HXXXXX. Na úřadě je přijal pan PXXXXX, ředitel licencí, a 
tam  zopakovali,  že  byli  překvapeni  a  zaskočeni  výsledkem  kontroly,  která  proběhla  den 
předtím. Před schůzkou nevěděl o panu PXXXXX žádné informace, jen že byl ve funkci. Pan 
PXXXXX  sepsal zápis, který tam podepsali. Ze zápisu vyplynulo, že si mají zajistit nové 
revizní zprávy, jelikož v jeho  silách  nebylo,  aby  nařídil  další  kontroly.  Nařízení  dalších 
kontrol bylo v kompetenci vedení ERÚ. Se  vším  seznámili  pracovníky,  kteří  to  měli  na 
starosti, a po Vánocích odjel do Rakouska se svou rodinou na plánovanou dovolenou a vrátil 
se  až  po  Novém  roce.  O  (falešných)  revizních  zprávách  se  dozvěděl  až  ze  spisu,  proto  se 
dotazoval Ing. HXXXXX,  který  měl  na  starost  projekt  fotovoltaiky,  zda  je  nějaký  problém, 
ten ho ovšem ujistil, že je vše v pořádku. Komunikoval také s generálním ředitelem Z-Group 
Steel Holding, a.s. Ing. HXXXXX.  O  přesunu  revizních  zpráv  mezi  osobou,  která  je 
vyhotovovala  a ERÚ, nic neví. O žádosti o finanční prostředky obžalovaného Ing. ŠXXXXX 
také neví nic, s otcem se o tom taky nikdy nebavil. Paní Ing. SXXXXX  neznal. V řízení  o 
zahájení obnovy řízení o licencích zastupoval společnost Zdeněk-Sun JUDr. Gazárek.  
 
 
V rámci vyjádření k jednotlivým provedeným důkazům, kdy obsahově setrval na své 
obhajobě,  pak  dále  v hlavním  líčení  dne  20.  11.  2014  uvedl  k protokolu o ústním jednání, 
které  proběhlo  21.  12.  na  ERÚ,  že  z jejich strany požadavek na vypracování nové revize 
nevzešel, to požadoval a do zápisu dal pan PXXXXX, který tento zápis tvořil, sepsal, a oni ho 
potom jen podepsali. Dále se vyjádřil k výzvě z ERÚ, kde na základě této výzvy některý ze 
zaměstnanců dodal zmíněný předávací protokol do spisu ERÚ a podle nich tento protokol měl 
prokazovat  přechod  vlastnického  práva  a  toto  splnili  smlouvou  o  dílo  ze  dne  4.  11.  2010.  
K této smlouvě uvedl, že se jedná o původní smlouvu mezi Železárnami Veselí a ŽV – Sun, 
která měla být původně jediná firma, která bude stavět a provozovat fotovoltaické elektrárny 
v areálu ve Veselí nad Moravou, v Hrádku, v Rokycanech a v Chomutově,  ale  na  základě 
požadavku  bank  se  rozdělily  projekty  na  několik  dílčích  projektů,  a  potom  vznikly  ostatní 
 
 

pokračování 
-44- 
46 T 7/2013 
společnosti, které převzaly část plnění z této smlouvy, která byla původně podepsána. Chtěli, 
aby byly vidět souvislosti z té smlouvy.  
 
V hlavním  líčení  dne  2.  12.  2015  přečetl  vyjádření,  které  je  přílohou  spisu,  které 
obsahově  reaguje  na  provedené  důkazy  s  tím,  že  následně  na  případné  dotazy  odmítl 
odpovídat. 
Jeho obhajoba je tak obsahově stejná jako v případě jeho bratra.   
 
Obžalovaná Ing. Ilona FXXXXX v přípravném řízení dne 25. 10. 2012 (č. l. 323-325) 
uvedla, že nikdy oficiálně nezastupovala Bc. Luďka PXXXXX jakožto ředitele odboru licencí 
Energetického  regulačního  úřadu, pouze v jeho  nepřítomnosti  podepisovala  dokumenty. 
Správní řízení vedly jiné oprávněné osoby, nebylo tudíž „její“ a kontrolu měly provádět tedy 
tyto osoby. Přesto, když obdržela od Bc. Luďka PXXXXX spisy, tak zkontrolovala zběžně 
důležité  dokumenty  jako  předávací  protokol  a  revizní  zprávu  (dle  ústního  pokynu  celkový 
výkon, zda splňuje normy a je schopno provozu – zde razítko a podpis revizního technika). 
Neměla  důvod  kontrolovat  evidenční  čísla  revizních  zpráv,  ani  povinnost  zkoumat  chybné 
jednotky odporů  a  délky  kabelů,  když  nemá  příslušné  vzdělání.  Naskenované  razítko  pak 
nevzbudilo pochybnosti ani u jiných pracovníků úřadu. Tuto kontrolu provedla dne 30. nebo 
31. 12. 2010, když viděla spis. Při vlastním rozhodnutí jej neměla, když v určitých případech 
si pracovníci, co prováděli kontrolu, brali spis s sebou. Kontrola dne 31. 12. 2010 proběhla 
zcela nestandardně a jeli na ni dva pracovníci z Jihlavy a jeden z Prahy. Výsledkem kontroly 
bylo,  že  podle  názoru  dvou  pracovníků  z Jihlavy  byly  nedodělky  v nepoměru  k celkovému 
výkonu elektráren a došlo ke zcizení některých zařízení. Při rozhodnutí se především řídila 
výsledkem kontroly a chtěla znát jednoznačný názor svého nadřízeného, kdy obdržela e-mail 
od  PXXXXX  a své rozhodnutí konzultovala  telefonicky i s předsedou  ERÚ.  Případné 
nevydání licencí by pak ze strany dotčených společností vedlo ke vzniku vysokých škod ve 
výši cca dvou miliard Kč (dle sdělení obvinění) a veškerá odpovědnost byla ponechána na ní, 
když  jedinou  právní  radou  od  legislativně  správní  sekce ERÚ bývalo, aby se nechala 
připojistit.  K otázkám pak využila svého práva a dále nevypovídala. Stejný postup, tedy 
využít  svého  práva  nevypovídat,  fakticky  zvolila  i  dne  12.  2.  2013  (č.  l.  326),  kdy  pouze 
odkázala na předchozí údaje s tím, že si události lépe pamatovala a vypovídala pravdu. 
V hlavním  líčení  dne  3.  6.  2014  (č.  l.  7373-7386)  potvrdila  výpověď  z přípravného  řízení  a 
uvedla, že byla úředně oprávněná osoba se stejnými právy a povinnostmi jako ostatních deset 
kolegů.  Je  jí  kladeno  za  vinu,  že s nedostatečnou  péčí  provedla  kontrolu  zmíněných  spisů. 
Oba spisy nebyly jejími spisy, nevedla je. Nahlédla do dokumentů, které pro ni byly důležité, 
například revizní zpráva, katastry atd., dělala to u všech spisů, které jí přišly pod ruku. To, že 
ty revizní  zprávy  měly  shodné  evidenční  číslo,  to  není  problém  úředníka,  ale  revizního 
technika. Pokud uvede stejné číslo, tak se lze domnívat, že to mohlo být z důvodu, že třeba 
v té revizi něco opravoval a ponechal stejné číslo. Oskenovaný otisk razítka nekontrolovala, 
ani nikdo z úředníků před ní to nekontroloval a ani to nezjistil, zjistil to pan PXXXXX, který 
si spis vzal k sobě  a  podrobně  ho  zkoumal,  aby  zjistil,  jestli  je  v pořádku.  Ohradila  se  proti 
tomu, že revizní zpráva nesplňovala technické předpoklady podle vyhlášky o podrobnostech 
udělování  licencí  a  podle  energetického  zákona,  kdy  státní  zástupce  uvádí,  že  v ní 
neodpovídaly jednotky odporu a byly chybně naměřeny hodnoty délek kabelů. Toto v žádném 
právním  předpisu  není  a  nikde  napsáno  nebylo.  Je  čistě  věcí  revizního  technika,  co  je 
v revizní zprávě napsáno. Měli na základě interní dohody kontrolovat pouze výkon na revizi, 
 
 

pokračování 
-45- 
46 T 7/2013 
kdo  tu  revizi  vydal,  zda  elektrárna  splňuje  technické  normy  a  zda  je  schopna  bezpečného 
provozu. Toto v revizi bylo a pro ni to bylo postačující. Zákon a vyhláška říkají, že ve spise 
má  být  pouze  výchozí  revize,  nic  o  obsahu  revize  tam  není  napsáno.  Předávací  protokol  a 
smlouva o dílo je jedním z dokladů,  které  v tom spise mohou být. Co se týká samotného 
ohledání v prosinci 2010, tak to probíhalo tak, že 30. 12. 2010 večer jí volal pan PXXXXX, 
že  bylo  nařízeno  ohledání  na  druhý  den,  ať  sežene  nějakého  kolegu  z licencí, který by byl 
ochoten jet druhý den na kontrolu. Nejdříve volala panu LXXXXX, ten to odmítl, pak volala 
panu  ŽXXXXX  a  ten  slíbil,  že  pojede.  Druhý  den  ráno  odjížděl  pan  ŽXXXXX  a pan 
LXXXXX  na kontrolu, v Praze se k nim  připojil  pan  KXXXXX.  Všichni  se  sešli  na  úřadu 
v Praze, kdy pan KXXXXX hodinu před tím, než odjížděli, byl u pana předsedy, byl tam sám, 
nebyla tam celá kontrolní  skupina,  zřejmě  se  radili  o  tom,  jak  bude  kontrola  probíhat.  Pak 
odjeli do Chomutova. Kontrola probíhala velmi nestandardně, velmi pomalu. Urgovala  pana 
předsedu, ať rozhodne, že se licence nebude vydávat, anebo ať tu kontrolu nějakým způsobem 
urychlí, protože už bylo pět hodin večer a oni pořád kontrolovali jednu sekci panelů. Nakonec 
kontrola  skončila  s tím, že pan KXXXXX  poslal  nějaký  protokol  z té kontroly, ve kterém 
striktně  uvedl,  že  se  licence  vydat  nesmí,  protože  elektrárna  podle  něho  není  dokončena. 
Ostatní  kolegové  řekli,  že  panely  nejsou  propojené  z důvodu  krádeží,  že  viděli  i  protokol 
z policie  a  že  nepropojenost  těch  kabelů  není  důvodem  pro  nevydání  licence.  Neměla  za 
povinnost pana KXXXXX  poslouchat, protože nebyl žádný odborník v tomto  směru  a  ani 
nebyl jejím nadřízeným ani kolegou. Dala na radu svých dvou kolegů a licenci vydala s tím, 
že jak správní spis tak i to ohledání nevykazovalo takové nedostatky, které by bránily ve 
vydání. Pokud by tu licenci nevydala a ukázalo se, že vše bylo v pořádku,  tak  to  by  byl 
problém, protože licence se zpětně vydat nedá. Vydaná licence se dá zpětně odebrat a náhrada 
vyplacených bonusů se vrátí státu, takže žádná škoda, pokud se v budoucnu prokáže, že něco 
bylo  špatně,  státu  nikdy  nevznikne.  Kdyby  tu  licenci nevydala, tak by zhotovitelé škodu 
vymáhali  po  ní,  po  úřadu  i  po  státu.  Na  Silvestra  se  po  ní  chtělo,  aby  o  tak  závažné  věci 
rozhodla sama. To, že byla elektrárna technicky v pořádku,  dokládá  i  to,  že  proběhlo  první 
paralelní  připojení.  Nezná  jiný  doklad,  který  by  právě  ověřoval  technickou  způsobilost 
elektrárny, jako je provedení prvního paralelního připojení. Pokud by nebylo provedeno první 
paralelní  připojení,  tak  ta  elektrárna  by  nebyla  schopna  provozu,  pokud  proběhlo  první 
paralelní připojení, tak elektrárna byla provozuschopná. Vůči těmto spisům měla podpisové 
právo podepsat licenci, když tam nebyl pan PXXXXX. Jako úředně oprávněná osoba mohla 
zakládat do spisu, kompletovat ho, ale jako úředně oprávněná osoba byla ustanovena až těsně 
před  podpisem, v průběhu  správního  řízení  to  dostala  na  starosti  paní  Ing.  HXXXXX, ale 
kvůli nemoci to předala panu Ing. HXXXXX a další manipulace se spisem neví. Kompletní 
spis  měla  k dispozici asi až 30. 12. 2010,  kdy ho brala tak, že je v pořádku  a  čekala  na 
ohledání  na  místě.  Ve  zprávě  zkoumala  kilowattpeaky,  zda  elektrárna  splňuje  technické 
normy a zda je schopna technického provozu.  Ze zákona musí vložit výchozí revizní zprávu 
do spisu. K podpisu  licence  dále  musely  být  prokázány  technické  předpoklady,  vlastnictví 
elektrárny, finanční předpoklady, musel tam být odpovědný zástupce, rozhodnutí stavebního 
úřadu. Lišilo se to podle výkonu elektrárny. V tomto případě neměla kontrolovat vůbec nic, 
protože to bylo věcí toho, kdo spis kompletoval, který zkoumal všechny listiny, díval se na to, 
zda jsou v pořádku, zda odpovídají tomu, co nakonec na licenci bude vytištěno. Kdyby to byl 
její spis, tak by kontrolovala rozhodnutí stavebního úřadu, předávací protokol, pokud by byl 
ve spise a revizi. Zaškolena nebyla a uvedla, že ji to mrzí, protože by nestála před soudem. 
Neměli  žádné  školení,  žádné  pokyny  k tomu, co studovat v revizní  zprávě,  co  studovat  ve 
 
 

pokračování 
-46- 
46 T 7/2013 
stavebním rozhodnutí, co studovat v dokladech, které předkládá jiný člověk nebo jiný orgán.  
Absolvovala školení ve správním řádu a znala energetický zákon a vyhlášku, protože s nimi 
pracovala.  Musela  znát  správní  řád,  jelikož  podle  něj  rozhodovala.  Na  stanovisko  čekala, 
jelikož  potřebovala  rozhodnout  a  bez  něho  by  rozhodnout  nemohla.  Dále  uvedla,  že 
standardně u každé žádosti přišla žádost, v případě, že nebyly kompletní doklady, tak se řízení 
přerušilo.  Pokud  těch  dokladů  chybělo  málo,  tak  se  to  vyřešilo telefonicky  nebo  e-mailem, 
pokud  ve  spise  chyběla  většina  dokladů,  tak  se  řízení  přerušilo  a  žadatel  se  vyzval,  aby  to 
doplnil. V případě, že to doplnil a byla to elektrárna nad 1 MW, tak podle nařízení z listopadu 
a prosince 2010 se jelo na tzv. obhlídku, pracovníci zpoza plotu zkontrolovali, jestli tam jsou 
panely, jestli jsou propojeny. V případě, že shledali, že tam něco chybí, tak už se tam jelo na 
ohledání podle správního řádu, kdy už to bylo oficiálnější, neměli vstupovat do té elektrárny, 
protože neměli příslušné vzdělání, nicméně tak se to dělalo, že šli do elektrárny a kontrolovali 
to s žadateli nebo s majiteli.  Zda došlo k přerušení řízení v těchto spisech, si nevybavila, ale 
řekla, že vzhledem k tomu, že žádost přišla koncem listopadu, tak nejspíš mělo být přerušeno, 
protože  jinak  by  byla  promeškána  lhůta  třiceti  dnů,  která  je  podle  správního  řádu.  Dále 
uvedla,  že ohledání elektrárny bylo dvakrát a měla rozhodnout o udělení licence na základě 
ohledání. Spis nepřezkoumávala,  protože  nebyl  její,  bylo  jí  řečeno,  že  je  kompletní, 
zkontrolovala tedy dva až tři dokumenty a licenci podepsala. Namátkově zkontrolovala tedy 
revizní zprávu a stavební úřad. Neví, zda byl ze strany vedení ERÚ vydán na konci roku 2010 
nějaký  pokyn  související  s ohledáním,  neboť  na  porady  nechodila,  ovšem  uvedla,  že  měla 
svého  nadřízeného,  který  ji  měl  informovat.  Ke  konci  roku  2010  byl  ale  vydán pokyn, že 
všechny elektrárny nad 1 MW se budou kontrolovat, zda jsou dokončeny. K tomu, zda byl 
vydán  pokyn  striktně  dodržovat  ustanovení  správního  řádu,  uvedla,  že  takové  rozhodnutí 
nebylo možné, a i kdyby takové bylo, tak nebylo možné poslechnout, protože uhlídat stovky 
spisů,  jestli  jim  končí  třicet  dnů  nebo  ne,  pokud  jsou  kompletní,  tak  se  ten  spis  okamžitě 
uzavřel a vydal, aby byl časový prostor na další žádosti, které se v prosinci a listopadu valily. 
Nebylo to v psychických ani jiných pracovních silách  těch  pracovníků  na  odboru  licencí.  U 
těchto  dvou  elektráren  dle  pokynů  pana  PXXXXX  měla  počkat  na  ukončení  kontroly.  
Kontrola probíhala ještě ve čtyři nebo v pět hodin odpoledne, volala panu předsedovi, aby jí 
dal  písemně,  že  nemá  licenci  vydávat,  a  aby  kontrolu  ukončil  a  nechal  to  na  příští  rok. 
Nepočítala  s tím, že bude na Silvestra takhle dlouho v práci,  ještě  v devět  hodin  seděla  na 
úřadě a čekala, až kontrola, která byla zjevně zdržovaná, skončí. O půl osmé komunikovala 
s panem  PXXXXX  a poté s vedoucí,  která  jí  řekla,  že  má  počkat,  že  kontrola  se  chýlí  ke 
konci,  potom  vydala  licenci  a  jela  domů.  Ze  tří  členů  kontrolní  skupiny  dva  říkali,  že  by 
licenci vydali, pak mluvila s panem PXXXXX a řídila se tím, že licenci může zpětně odebrat, 
ale  nemůže  ji  zpětně  udělit.  Tato  úvaha  vyplývá  z právních  předpisů.  Dále podotkla, že 
smlouva o dílo a předávací protokol nemusí být ve spise vůbec, ji zajímá doložení vlastnictví 
buď předávacím protokolem nebo smlouvou o dílo nebo jinými doklady. Nevěděla, že obsah 
dokumentu  není  pravdivý,  bylo  pro  ni  důležité,  že  předávací  protokol  tam  byl.  Ohledně 
nezapojených panelů (např. 11 řad) jí bylo řečeno, že z celkového výkonu 6,7 MW nebylo 
zapojeno asi 200 kW z důvodu krádeží, a to pro ni nebyl důvod pro nevydání licence. Licenci 
by  neudělila,  pokud  by  tam  nebyly  panely,  kabely,  anebo  nic.  Pro  účely  licenčních  řízení 
vyžadoval úřad pouze kopie listin, jelikož nebyly žádné pokyny, až v roce 2011 a 2012 začal 
vyžadovat originály. Vlastnictví se dokládalo fakturou, dokladem o zaplacení a jinými 
podobnými  doklady,  bylo  to  na  vůli  účastníka.  Žádný  interní  ani  metodický  pokyn 
k vyžadovaným  dokladům  neměli.  Směrnice,  která  by  se  týkala  ohledání  za  plotem,  také 
 
 

pokračování 
-47- 
46 T 7/2013 
nebyla, ohledání na místě postupovalo podle správního řádu. Koncem roku tam bylo kolem 
10  brigádníků,  kteří  taky  vedli  správní  řízení.  Uvedla,  že  dle  jejího  názoru  byla  kontrola 
nestandartní a pan KXXXXX  byl podjatý, celou kontrolu zdržoval a kontroloval drátek po 
drátku. Za dobu působení na úřadu měla na starosti stovky spisů a za celou dobu její praxe 
žádná jiná kontrola neprobíhala tímto způsobem. V tu dobu byl předsedou Ing. FXXXXX a 
jejím  nadřízeným  Bc.  PXXXXX.  Neví,  co  bylo  předmětem  hodinové  schůzky  pana 
KXXXXX s panem FXXXXX, která se konala před kontrolou.  Než dostala tento spis, tak ho 
měla  do  14.  12.  2010  paní  HXXXXX,  která  ale  odešla  na  operaci  a  předala  ho  panu 
HXXXXX,  který  ho  měl  do  30.  12.  2010,    než  ho  předal  jí.  Následně  po  vydání  licencí  si 
spisy  převzal  pan  Mgr.  PXXXXX.  Uvedla,  že  při  ohledání  v žádném  případě  ERÚ 
nedisponoval technickými odborníky. Dne 30. 12. 2010 jí pan PXXXXX připravil rozhodnutí 
o ohledání, které podepsala a dala kolegům, aby s tím mohli jet na kontrolu. Dne 31. 12. 2010 
mluvila s panem FXXXXX a chtěla, aby byla kontrola zastavena, protože to vypadalo ještě na 
dlouho, poté pan FXXXXX volal panu KXXXXX a kontrola do hodiny skončila. Ze skupiny, 
která jela na ohledání, komunikovala  s panem  ŽXXXXX,  který  jí  řekl,  že  panely  jsou 
nepropojené z důvodu  krádeží  kabelů,  a  že  by  licenci  vydal  (následně  zmínila  možnost 
odpovídající  údaji  tohoto  svědka,  že  doporučoval  vydat  na  nižší  výkon).  Stejné  stanoviska 
licenci vydat dostala i od pana LXXXXX  a pana PXXXXX.  Na  základě  doporučení  pana 
LXXXXX  a pana ŽXXXXX, pak e-mailu od pana PXXXXX, kde jí napsal jeho názor na 
danou věc a jak by postupoval, tak se na základě této konzultace s kolegy a panem PXXXXX 
se  tedy  rozhodla  licenci  vydat.  Na  revizní  zprávě  ji  zajímalo,  zda  splňuje  normy  a  je  to 
schopno provozu. Ústním interním pokynem bylo dáno, že tam musely být kilowattpeaky, i 
přesto,  že  to  byl  z hlediska  revizního  technika  nesmysl.  Spis  dne  31. 12.  2010  měli  už její 
kolegové, kteří ho potřebovali pro účely kontroly, kopie k dispozici nebyla. V listopadu bylo 
vydáno cenové rozhodnutí na další rok, všichni se  to  dozvěděli  na  poslední  chvíli,  proto  ke 
konci roku dostali velké množství žádostí o licenci, kdy se mohlo jednat o 20 až 40 žádostí na 
osobu.  Na  odboru  licencí  skončila  v březnu  roku  2013.  K osobě  Ing.  SXXXXX  uvedla, že 
Ing. SXXXXX je velice dobrý manažer a byli rádi, že se stala ředitelkou, protože vyjednala i 
pracovní podmínky. Tehdy připravila i metodický pokyn, jak se vlastně ty licence mají udělat, 
co vše má být v tom spise, dávala to po těch letech dohromady. 
 
Její obhajobu lze shrnout tak, že postupovala  v  souladu  s  běžnou  praxí  ERÚ,  kdy 
nebyla  schopna  odhalit  (technické)  rozpory  či  nedostatky  podkladů  řízení,  když  v  tomto 
směru nebyla nijak vzdělána či školena, navíc toto správní řízení nespadalo do její působnosti 
a bylo jí předložena prakticky pouze k podpisu. 
Původně  spoluobžalovaný  Bc.  Luděk  PXXXXX,  jehož  trestní  věc  byla  vyloučena 
k samostatnému projednání a rozhodnutí, v přípravném řízení dne 24. 10. 2012 (č. l. 338-342) 
uvedl, že v prosinci 2010 nesouhlasil s názorem vedení, že by se licence neměly vydávat. V 
případě těchto  elektráren  byl  problém,  že  okolo  20.  12.  2010  dle  proběhlé  kontroly  nebyly 
dostavěny a licence se nevydala. JUDr. Ing. ZXXXXX a jeho synové za ním přišli a ptali se 
co  dál.  Řekl  jim,  že  musí  elektrárny  dokončit  a  před  vydáním  licencí  proběhne  znovu 
kontrola,  což  byl  běžný  postup  úřadu  v  takových  případech.  Někdy  po  vánocích  si  jej  pak 
předvolal  ředitel  úřadu  Ing.  FXXXXX  a  porady  se  účastnil  ještě  pan  PXXXXX  a pan 
NXXXXX.  Měli  názor,  že  licence  se  v  případě  těchto  elektráren  nevydá.  On  měl  opačný 
názor, tedy že by se licence mohla vydat na základě výsledků nové kontroly. Vše řekl Ing. 
 
 

pokračování 
-48- 
46 T 7/2013 
FXXXXX a znovu šli za předsedou úřadu, opět neúspěšně. Pořád mu to nedalo spát a napsal 
proto panu předsedovi dopis, že pokud jej to nenechá dělat, nemůže být předsedou odboru. Po 
obdržení emailu mu pan předseda zavolal, že mají připravit usnesení o ohledání na místě a že 
má  určit  pracovníka,  který  na  kontrolu  pojede.  Už  si  nepamatuje,  zda  usnesení  o  nařízení 
ohledání pro Ing. FXXXXX  připravil  a  poslal  jí  ho,  často  pracoval  doma.  Ing.  Ilona 
FXXXXX byla na úřadě a čekala na výsledek kontroly, pak pořád volala ohledně toho, co má 
dělat. Výsledek kontroly byl trochu rozpačitý (KXXXXX nevydat, zbývající dva vydat) a on 
Ing. FXXXXX sdělil svůj názor, že by licence v případě, když jsou dva proti jednomu, vydal. 
Účastník  může  až  do  konce  řízení  navrhovat  další  důkazy  a  dávat  vyjádření  a  tyto  důkazy 
nešlo  pominout.  Podle  jeho  názoru  není  správně  zhodnoceno,  že  by  si  počínal  v  rozporu  s 
ustanoveními správního řádu. Nikomu nemohl nařídit vydání licencí. On sám stav nehodnotil, 
spis  jen  zběžně  prolistoval  a  pravděpodobně  viděl  jen  první  revize.  Řízení  vedl  jako 
oprávněná osoba pan HXXXXX. Na dotaz, zda viděl originály spisu, uvedl, že asi ano, ale jist 
si není. Rukama mu probíhalo 60 spisů denně a pravděpodobně i tyto spisy měl v ruce, když 
si z nich  vypisoval  data  pro  usnesení  o  strpění  ohledání.  K  opatření  č.  23/2010  předsedy 
Energetického  regulačního  úřadu,  v návaznosti na jeho jednání dne 21. 12. 2010 
s obžalovanými ZXXXXX a jejich otcem, podle kterého jednání s účastníky měli pracovníci 
úřadu  vést  ve  vyčleněných  prostorách  monitorovaných  kamerovým  systémem,  uvedl,  že  si 
myslel, že se to na něj nevztahuje. Řízení v případě obou elektráren nevedl podle § 51 odst. 3 
správního řádu k zamítnutí pro nepravdivost předložených protokolů, neboť účastníci začali 
předkládat nové důkazy o dokončení elektráren. Podle jeho názoru v prosinci 2010 došlo ve 
více  případech  k  opakovanému  ohledání  některé  elektrárny.  Ve  vztahu k e-mailu Mgr. 
Antonína  PXXXXX  ze  dne  22.  12.  2010,  podle  kterého  měla  řízení  směřovat  k  zamítnutí 
žádostí a mělo být podáno trestní oznámení, uvedl, že je možné že jej obdržel, ale nepamatuje 
si na to. Praxe však byla jiná, jak uvedl výše. Podle svého názoru  nemohl  obě  řízení  hned 
ukončit.  Popřel,  že  by  dal  pokyn  Ing.  Iloně  FXXXXX  k  nařízení  opětovného  ohledání 
elektráren;  povolil  to  pan  předseda  úřadu,  který  mu  volal  a  on  proto  příslušné  usnesení 
vyhotovil  a  to  i  o  své  dovolené,  činí  tak  obvykle.  Ke  sdělení ze dne 27. 12. 2010, kterým 
zavázal úřad k rozhodnutí do 31. 12. 2010, sdělil, že se tím datem necítil nějak vázán. Pokud 
by se žádosti zamítaly, stejně by se tak činilo po 31. 12. 2010. Procesní lhůta byla určena, aby 
účastnící  podávali  důkazy  do  určité  doby.  Na  konkrétní  dotaz  pak  připustil  neznalost 
ustanovení  §  71  odst.  3,  5  správního  řádu.  K  mailu  Ing.  FXXXXX  z 31. 12. 2010, podle 
kterého je jeho názor v rozporu  s  tím,  na  čem  se  dohodli,  uvedl,  že  to  bylo  dopoledne  a 
odpoledne mu Ing. FXXXXX telefonicky kontroly povolil a asi změnil názor. Ke kontaktům 
s Ing.  FXXXXX  (včetně  e-mailu s žádostí  o  jednoznačný  pokyn)  uvedl,  že  Ing.  FXXXXX 
nakonec  jen  sdělil  jeho  názor,  nevydal  jí  žádné  doporučující  stanovisko.  Po  konfrontaci 
s textem e-mailu z 20.43 hodin  uvedl, že asi jej poslal. Již si jinak nevybavoval, jaký z e-
mailů, který v dané době obdržel, četl, či jak na něj reagoval. Po 21. 12. 2010 sám několikrát 
hovořil s JUDr. Ing. Zdeňkem ZXXXXX, který se ptal na stav řízení. Ke kontaktům s JUDr. 
Ing. Zdeňkem  ZXXXXX  dále  uvedl,  že  se  s  ním  viděl  několikrát  při  volejbalu  a  plážovém 
tenisu; tyto akce dával dohromady František TXXXXX. JUDr. Ing. Zdeněk ZXXXXX u něj 
doma  nebyl,  stáli  jen  venku.  Fotovoltaickou  elektrárnu,  kterou  má  na  střeše,  postavila 
společnost EKOSOLAR s.r.o., jejímž jednatelem byl právě František TXXXXX. Cena byla 
uhrazena. Že František TXXXXX  doprovázel  kontrolní  skupinu  při  ohledáních  obou 
elektráren dne 31. 12. 2010 nevěděl. 
 
 

pokračování 
-49- 
46 T 7/2013 
V hlavním  líčení  dne  4.  6.  2014  (č.  l.  7433-7457) po exkurzu do historie FVE a 
činnosti ERÚ k věci uvedl, že v roce 2010, poté, kdy se zjistilo, jaký nastal boom 2009, tak 
tento rok to nabralo trošku jiný směr a spíše to začalo směřovat k omezení dalších výstaveb. 
Změnila  se  vyhláška  o  připojování,  kde  se  protáhly  lhůty  pro  připojení.  Změnil  se  přístup 
distribučních společností, které začaly odmítat připojení z důvodu přetížení sítě. Dospělo to až 
k tomu, že jsme jaksi dostávali takové instrukce, abychom to určitým způsobem brzdili. ERÚ 
se snažil v první  řadě  vyvinout  iniciativu k tomu,  aby  se  změnila  legislativa,  tedy  zákon  o 
podporovaných zdrojích nebo zákon na podporu výroby z obnovitelných  zdrojů,  hlavně  ta 
cena.  To  se  ovšem  nepodařilo.  Nebyla  vůle  ani  ve  vládě  ani  ve  sněmovně  něco  takového 
udělat. Začalo se jinými prostředky tlačit na to, aby takový boom těch elektráren nebyl, aby se 
omezil. Co se týká těch konkrétních elektráren v Chomutově, tak bylo svoláno setkání, kde  
byl pozván on, pan FXXXXX, pan NXXXXX, pan PXXXXX  a  nejednalo  se  jen  obecně, 
jakoby o všech žádostech, ale vysloveně tam padly právě tyto elektrárny v tom Chomutově, 
že se tam licence nemají vydávat, že se nemá dělat druhá kontrola nebo druhé ohledání. To 
mu přišlo zvláštní, když byly jiné elektrárny, které také nebyly dohotovené, kde se udělalo 
ohledání, dělalo se tam potom znovu, o to žádný zájem nebyl nebo se to nijak neřešilo. Ale 
toto se zrovna mělo řešit jmenovitě. Říkal, že to není správný postup, že takto by se to dělat 
nemělo, že řízení by mělo být tak, jak bylo u všech ostatních, a že ani nějakým způsobem se 
nedá spoléhat jen na to, že se licence zamítne, že to není jednoduše možné, že se musí 
postupovat v rámci správního řádu a musí se tedy posoudit i nové důkazy, pokud je dostanou. 
Bylo  mu  řečeno,  že  ne,  že  v žádném  případě,  a  tím  to  končilo. Z porady šel za kolegyní 
FXXXXX,  svým  zástupcem,  probírali  to  a  nelíbil  se  jim  tento  postup.  Přesto  později  na  to 
konto udělal tu výzvu, aby se žadatelé seznámili s podklady ve spisu. Posledním podkladem 
byl protokol z ohledání,  který  podle  pracovníků,  kteří  tam  byli  na  kontrole,  neproběhl 
úspěšně. To bylo nutné před tím, než se vydá zamítavé rozhodnutí. Pokud by se mělo vyhovět 
té žádosti, tak by se žádný takový úkon dělat nemusel, ani by se nedělal. Nebylo to zvykem. 
Po té neúspěšné kontrole přijeli na úřad pan JUDr. Ing. ZXXXXX se syny a požádali o nějaké 
jednání, takže s nimi jednal. To bylo dne 27. 12. 2010 po Vánocích (obsahem spisu je přitom 
listina s odlišným datem). Sepsal se o tom zápis a oni říkali, že vše dají do pořádku a že by si 
přáli,  aby  ty  licence  byly  vydány  ještě  v tom  roce.  Potom  přišly  revize  a  notářské  zápisy, 
kterými se mělo prokázat, že ta elektrárna je hotová. On tu revizi neviděl,  četl jeden notářský 
zápis,  protože  to  nebyl  obvyklý  způsob,  aby  někdo  prokazoval  dobudování  té  elektrárny. 
Znovu kontaktoval pana předsedu, který potvrdil odmítavé stanovisko. JUDr. Ing. ZXXXXX 
volal často telefonem, jak to vypadá s tou jeho další kontrolou atd. Dne 30. 12. 2010 šel na 
dovolenou a JUDr. Ing. ZXXXXX se zastavil, přivedl ho k němu domů pan TXXXXX, a zase 
se informoval, jak to tedy vypadá, jestli se ta kontrola provede, nebo proč ne. V podstatě se 
styděl říct, že si nechal nařídit, že bude sedět doma a nebude nic dělat. Poslal ho za panem 
FXXXXX, aby si to vyjednal s ním, že se to ohledání provede. Jak to dopadlo neví, ale pan 
FXXXXX to nepovolil.  Začalo jej to moc mrzet a cítil se špatně, už vůči lidem, kteří to tam 
postavili a očekávali od úřadu korektní jednání. Proto napsal panu předsedovi ten e-mail. Pan 
předseda to zřejmě projednal s panem NXXXXX a s panem PXXXXX a zavolal, že tedy přes 
své výhrady se ta kontrola provede, ať zařídíme potřebné. Proto zavolal kolegyni, že to je tak 
a tak. Ona chtěla nějaké podklady pro ty pracovníky, kteří jezdili na kontrolu, to usnesení o 
tom ohledání. Měl na flash disku usnesení o těch kontrolách z toho 20. 12. 2010, takže jim to 
poslal jako podklad, protože tam už byly ty parcely vyjmenované a vše. Jen se tam musela 
změnit  jména  kontrolních  pracovníků.  Neurčoval,  kdo  na  tu  kontrolu  pojede.  S paní 
 
 

pokračování 
-50- 
46 T 7/2013 
FXXXXX  se dohodli, že by to mohl být pan ŽXXXXX.  Pan  předseda  chtěl,  aby  tam  jel 
někdo z právního a někdo z Prahy ze sekce regulace, která měla na starosti obnovitelné zdroje 
atd., byl tam pan KXXXXX. Z právního oddělení tam jel pan LXXXXX. Předseda si vymínil, 
aby lidé, kteří jeli na kontrolu přijeli brzy ráno, že s nimi chce ještě mluvit. V podstatě ten 
den, kdy ta kontrola probíhala, tak mu volal pan ŽXXXXX z té kontroly a říkal, že je to pro 
něj nepochopitelné, co se tam děje, že je to velice divné, že pan KXXXXX jako kontrolor tam 
pobíhá a hledá, tahá za všechny dráty a hledá kde co, a že má obrovskou radost, že tam 
objevil  nějaký  vypadlý  káblík.  Takto  to  slyšel  od  pana  ŽXXXXX.  Říkal  mu,  že  s tím 
nemůžou nic dělat, aby ho nechali, protože je to jeho práce, ať si dělá, co chce. Pak mu volala 
z práce paní FXXXXX,  že  je  to  tak  a  tak,  a  že  kontrola  proběhla,  že  dostala  od  pana 
KXXXXX e-mail, kde říkala, že ne, a že mluvila s panem ŽXXXXX a panem LXXXXX a ti 
řekli, že by se licence vydat měly. Pak mu poslala e-mail s tím dotazem a on odpověděl, že 
prostě ať na něj nedá, že to by nebylo dobře, protože ještě když mluvil s panem předsedou 
toho 30. 12. 2010, tak mu pan předseda naznačil, jakože mu to připadá, že má na tom zájem, 
aby se ta licence vydala. Paní FXXXXX  rozhodla  tak,  jak  rozhodla.  Na  jejím  místě  by  asi 
nerozhodl jinak, protože pan KXXXXX byl elektrotechnik a on to zřejmě bral trošku z toho 
pohledu víceméně technického. Pan LXXXXX byl právník, který to vzal z pohledu právního, 
a pan ŽXXXXX se na to díval se zkušeností z těch prohlídek, které provedl. Dále se vyjádřil 
ke svým kontaktům se svědkem TXXXXX, kdy uvedl, že se s ním seznámil v tu chvíli, kdy 
hledal nějakou firmu, která by mu udělala FVE. Kontaktoval (jako druhou firmu) společnost 
Ekosolar, za kterou  přijel  pan  TXXXXX,  podíval  se  na  to  a  řekl,  že  to  uděláme,  že  sestaví 
nějakou  nabídku,  dodáme  a  pošleme.  Dali  cenovou  nabídku,  která  se  mu  zdála  poměrně 
slušná, udělali vše, jak měli, vyřídila se licence, žádný problém v tom nebyl. Pak přišli ještě 
jednou  na  nějakou  opravu,  měnili  tam  nějakou  součástku  na  té  elektrárně.  Pak  přišli  ještě 
jednou a kontrolovali to upevnění těch panelů. Takže dvakrát a od té doby byl klid a dále se 
už v tom roce 2010 neviděli (na dotazy pak potvrdil další kontakty v roce 2011).  Jednou mu 
pan TXXXXX volal, zda by se mohl zastavit a přivezl pana ZXXXXX, který se zeptat, kdy 
bude kontrola, jak uvedl výše. Ptal se, jak to má zařídit, aby se k těm licencím dostal. Řekl 
mu, že mu to v této chvíli zařídit nemůže. Už jej rozčilovala situace, kdy člověk je postavený 
mezi  dva  mlýnské  kameny.  Na  jedné  straně  je  nadřízený,  který  vám  říká:  „Nedělej  nic, 
nechceme, aby se ta licence vydala“. Na druhé straně žadatel, který hájí svůj zájem a říká: „Já 
bych chtěl, aby se to vyřídilo“. Proto napsal předsedovi ten e-mail s tím, že žádného ředitele 
dělat nebude, protože za těchto podmínek, kdy mu budou říkat, kdo licenci dostane a kdo ne, 
že to nechce.  Nakonec to skončilo tím telefonátem, kdy předseda řekl, ať se ta kontrola udělá. 
Samotná kontrola neznamenala, že se vydá licence. To bylo jen předpokladem, aby se zjistil 
skutečný stav, protože v tu chvíli v žádném případě netušili, že ta revize může být nějakým 
způsobem zmanipulovaná. To nevěděla ani FXXXXX, zřejmě nikdo z těch lidí, kteří se tím 
zabývali. Pro něj v tom závěru bylo rozhodující to, co řekli ti „kontrolníci“, kdy jej přesvědčil 
hlas právníka, který se v těch  věcech  vyznal,  nebyl  to  žádný  nezkušený  člověk.  Když  se 
licence  vydají,  tak  se  může  udělat,  pokud  by  byly  vydány  špatně,  obnova  řízení,  když  se 
nevydají, tak už to nikdo nikdy nevrátí. Pan TXXXXX  poté  přišel  někdy  v březnu  2011 
s nabídkou  společného  podnikání,  ale  on  se  neuměl  v těchto  věcech  pohybovat,  takže  to 
skončilo. Zůstali ale kamarády, protože někdy v půlce roku si začali tykat, více se seznámili. 
K výši škody uvedl, že zákon o výrobě elektřiny z podporovaných zdrojů č. 180/2005 říká, že 
nárok  vznikne  tomu,  kdo  uvede  elektrárnu  do  provozu.  Licence  tak  sama  není  způsobilá 
vyvolat nebo způsobit nějakou škodu. Na dotazy se pak vyjádřil tak, že on dle organizačního 
 
 

pokračování 
-51- 
46 T 7/2013 
předpisu ustanovoval, kdo (který referent) bude úřední osobou. Druhou oprávněnou osobou 
pro  všechna  řízení  pak  byl  on  sám.  Referent  měl  za  úkol  vše  shromáždit  a  připravit 
k rozhodnutí. V dané  věci  byla  referentem  paní  HXXXXX,  která  pak  onemocněla,  po  ní  to 
převzal  pan  HXXXXX  a  poté  to  přešlo  na  paní  FXXXXX. K odbornosti  zaměstnanců 
(referentů)  uvedl,  že  požadavkem  bylo  VŠ  vzdělání  a  následně  prošli  školením,  hlavně  ze 
správního  řádu,  z energetického zákona. K jejich vlastní  činnosti  pak  dodal,  že  tito  měli 
shromáždit  všechny  podklady,  které  byly  třeba,  (bezúhonnost,  finanční  způsobilost, 
požadavek na bezpečnost technického zařízení, vlastnické vztahy nebo užívací právo k tomu 
zařízení, odbornou způsobilost) a předat spis jemu, který v případě, že nenašel vadu, licenci 
podepsal. V případě revizí se  zjišťovalo, zda se revize týká zařízení, o které je žádáno, jestli 
to odpovídá, jestli ta technika, která tam je, je ta, která je popsána v té žádosti, zda souhlasí 
výkon, který je uveden na revizi s výkonem uvedeným na žádosti, zda se jedná o zařízení, o 
které je žádáno, zda ta revize je na to zařízení. Proto  si „vynutili“, aby  „revizáci“ psali do 
těch zpráv, jaké jsou tam panely, o jakém výkonu, kolik jich tam je. To bylo proto, aby to 
mohli porovnat s těmi  doklady,  kde  se  mluví  o  vlastnictví,  o  právu  užívání  té  elektrárny, 
protože tam  vždy také bylo, jaké jsou tam panely, kolik jich je, jaké jsou střídače a kolik jich 
je.  Důležité  na  revizi  je,  že  je  tam  napsáno,  že  zařízení  splňuje  podmínky  bezpečnosti 
provozu. Dle něj nikdo z referentů nikdy nenamítal, že by něčemu nerozuměl, že by s něčím 
nebyl seznámen apod. Ke konci roku 2010 došlo k nařízení  fyzických  kontrol  FVE 
s výkonem nad 1MW a opatření, že se klienti nemají vodit do kanceláří, že mají zůstávat dole 
ve vestibulu, kde byla kamera, aby se předešlo korupčnímu jednání Na něj se však dle něj toto 
nevztahovalo. Ke konkrétním FVE uvedl, že v rámci jednání se ZXXXXX  nikdo 
nezpochybnil jím provedený zápis, proto požadovali i nové revize, když vše do 20. 10. 2010 
(z hlediska revizí – fakticky reálného stavu FVE) byla minulost a nedalo se z toho vycházet. 
Dle  něj  nebyli  s Ing.  FXXXXX  domluveni, že v práci  bude  po  pracovní  době,  ale 
předpokládalo  se,  že  se  počká  na  výsledky  kontroly.  Při  konfrontaci  se  záznamy  manželky 
potvrdil celkem 3 návštěvy JUDr. Ing. ZXXXXX od 23. 12. 2010 do 30. 12. 2010, ovšem 
vždy se svědkem TXXXXX (v rozporu se záznamy deníku, kde je v případě prvního kontaktu 
uveden pouze JUDr. Ing. ZXXXXX). V rámci  licenčního  řízení  nebyl  požadavkem  nějaký 
doklad, zda došlo prvnímu paralelnímu připojení. 
Obžalovaná Ing. Michaela SXXXXX v přípravném řízení dne 24. 10. 2012 (č. l. 343-
345)  ve  spontánní  části  své  výpovědi  nejprve  zkonstatovala  původní  průběh  řízení  a    poté 
uvedla, že přibližně v červnu 2011 přišla zpráva z policie, reagující na trestní oznámení ERÚ 
s tím,  že  druhá  revizní  zpráva  je  padělek.  Mezitím  došlo  k novému výslechu obžalovaného 
ČXXXXX, který uvedl, že mezi 16. a 20. 12. 2010 byla výrobna rozkradena a s ohledem na 
nahlášení policii není nutné vyhotovit druhou revizní zprávu. To byly základní relevantní 
podklady, které dostala k 1. 2. 2012 ve spise a dále měla k dispozici vyjádření JUDr. Gazárka. 
Ke své osobě uvedla, že dne 1. 12. 2011 byla ustanovena do funkce ředitelky odboru licencí 
Energetického  regulačního  úřadu.  Na  výjezdním  zasedání  jí  sdělil  Mgr.  PXXXXX  , že ji 
čekají dvě obnovy řízení. Ona měla názor, že tyto kauzy by si měl dokončit Mgr. VXXXXX, 
který ty kauzy zná, tento však nesouhlasil. Dále opakovaně uvedla, že nebyla také spokojena 
s prací Ing. MXXXXX. Dne 1. 2. 2012 dostala od Mgr. PXXXXX vypracované rozhodnutí o 
nařízení obnovy. Protože se na úřadě vykládalo, že tato rozhodnutí nechce nikdo podepsat, tak 
pečlivě prostudovala spis a soustředila se zejména na vyjádření JUDr. Gazárka. V něm bylo 
napsáno, že pokud správní orgán podá podnět pro trestní řízení, nemůže si sám udělat úsudek 
podle § 57 odst. 3 správního řádu. Proto si nechala podat informaci, zda již bylo pravomocně 
 
 

pokračování 
-52- 
46 T 7/2013 
rozhodnuto o spáchání  trestného  činu.  Na  základě  toho  pak  začala  připravovat  nové 
rozhodnutí.  Revizní  zprávy  ze  začátku  prosince  jí  s ohledem na následné rozkradení 
provozoven a tvrzení obžalovaného ČXXXXX přišly dostačující. Dne 13. 2. 2012 po nástupu 
do práce jí bylo ze strany předsedkyně úřadu sděleno, že musí okamžitě vydat rozhodnutí, ale 
nebylo  jí  řečeno,  o  jaké  rozhodnutí  se  má  jednat.  Obě  rozhodnutí  vydala  i  s pomocí Mgr. 
MXXXXX.  O  existenci  jiného  důvodu  obnovy  řízení  jí  nikdo  neposkytnul  vysvětlení.  Také 
právní  kancelář  JXXXXX,  ŠXXXXX  a  KXXXXX, která se k jejím  rozhodnutím  následně 
vyjadřovala, shledala, že jsou v pořádku;  obdobně  také  právní  poradce  Mgr.  Veronika 
Petrová.  Dále  odmítla  vypovídat,  fakticky  odpovídat  na  dotazy  vyšetřovatele.  Stejně 
postupovala, tedy využila svého práva nevypovídat, i dne 19. 2. 2013 (č. l. 346) i dne 24. 4. 
2013 (č. l. 347). 
Dne 11. 1. 2013 pak doložila kopii protokolu o výslechu svědka (v rámci správního 
řízení) ČXXXXX ze dne 15. 9. 2011 a stanoviska Ing. Jaroslava CXXXXX ze dne 19. 12. 
2010 2012 (č. l. 387-393). Svědek ČXXXXX v rámci svých údajů uvedl, že kontroly dělal 
cca 1 měsíc a to fyzicky, kdy kontroloval (počítal) i FV panely, kdy byly osazeny všechny 
konstrukce a výsledný počet byl matematickým úkonem. Dílo nebylo dokončeno z hlediska 
kabelů,  kdy  některé  (ležící  na  betonových  plochách)  neměly  chráničky,  výkopy  nebyly 
zahrnuty, ale toto nemělo vliv na bezpečnost. Dále na dotaz uvedl, že mezi 16. - 20. 12. 2010 
došlo k vyloupení provozoven v hodnotě  cca  4.000.000,-  Kč.  Shodně  se  stanoviskem  Ing. 
CXXXXX pak uvedl, že na následné opravy nebyla nutná další revize. 
 
V hlavním líčení dne 3. 6. 2014 (č. l. 7406-7420) uvedla, že na ERÚ nastoupila dne 2. 
10. 2011 jako poradkyně předsedkyně, kdy s ní bylo počítané do sekce kontroly. Hned první 
týden  byla  představena  Ing.  MXXXXX,  který  byl  ředitelem  této  sekce,  a  po  vzájemné 
dohodě,  že  po  otevření  dislokovaného  pracoviště  v Ostravě  bude  vedoucím  oddělení  na 
kontroly,  přešla  od  druhého  týdne  do  Jihlavy,  kde  se  jí  věnovali  dva  ředitelé,  a  to Ing. 
ŠXXXXX,  která  byla  ředitelkou  odboru  tepla,  a  Ing.  SXXXXX,  který  byl  ředitel  odboru 
kontroly elektro-plyn. V té době jako poradkyně jezdila na porady vedení, kdy 10. 10. 2011 
na  poradě  zaznělo,  že  bude  proveden  audit  procesu  udělování  licencí  v roce 2010 a 2011. 
Tohoto auditu se účastnila pouze jako přísedící.  Byla u všech výpovědí pracovníků odboru 
licencí. Jediného, u koho nebyla u výslechu, byl pan Mgr. PXXXXX, Ing. NXXXXX a Mgr. 
VXXXXX.  Nevěnovala  tomu  žádnou  pozornost,  protože  oni  většinou  byli v Praze, auditní 
společnost také sídlila v Praze, takže to neřešila. Výsledky tohoto auditu byly shodné s jejími 
závěry, kdy se zjistilo, že tam docházelo k velmi hrubému manažerskému pochybení. Odbor 
licencí  od  prvopočátku  neměl  jedinou  poradu.  Bylo  tam nedostatek kvalifikovaných 
pracovníků.  V době,  kdy  byl  boom,  tak  licence  vydávali  i  pracovníci  hospodářské  správy. 
Lidi neměli potřebné věci, když jezdili na místní šetření a používali vlastní fotoaparáty atd. 
Na základě tohoto a svých zkušeností nabídla Ing. VXXXXX, že tento odbor napraví, pokud 
bude mít zájem. Dohodli se a na poradě vedení někdy v listopadu zaznělo, že tedy od 1. 12. 
2011 bude jmenovaná do funkce.  Uvedla, že neví, jestli o tom pan PXXXXX věděl dopředu. 
Mgr. PXXXXX ji představil na odboru licencí, ovšem byla překvapena, protože ještě nebylo 
1. 12. 2011, byla polovina měsíce, ale bylo to jeho rozhodnutí. Zde řekl, že jejich podmínkou 
je, aby ji zastupoval Ing. MXXXXX.  Začala  první  poradou  vést  odbor,  kdy  všem 
pracovníkům  sdělila,  že  audit,  který  byl  proveden,  nebyl  zaměřen  na  jejich  odbornost,  ale 
pouze  na  proces  jako  takový.  Probrali  jednotlivá  zjištění,  s každým bodem se ujistila, že 
všichni ti pracovníci souhlasí s tím, co tam bylo napsané, rozdali si úkoly a začali dávat vše 
 
 

pokračování 
-53- 
46 T 7/2013 
dohromady. S Ing. MXXXXX se posadila sama do kanceláře, kde jí sdělil, že studuje třetím 
rokem právní fakultu, že letos bude končit, že by byl rád, kdyby byl na odboru veden jako 
právník a že řeší všechny složité kauzy. Vyslovila mu důvěru, neměla s tím problém, neboť 
pracovníky v té  době  vůbec  neznala.  Ještě  se  domluvili,  že  první  měsíc,  což  byl  prosinec 
2011, všechny dokumenty, které ona opraví, které projdou její kontrolou, bude on 
podepisovat.  Byla  velmi  překvapena,  když  každý  dokument,  který  konfrontovala  jak 
s energetickým  zákonem,  tak  se  správním  řádem,  tak  s vyhláškou  č.  426  o  podrobnosti 
vydávání licencí, tak tam byly obrovské chyby, nejen chyby pravopisné, byly tam chybné IČ, 
parcely, chybné názvy pozemků. V šablonách, které se dávaly, kdy se žádalo o odstranění 
nedostatků v usneseních, případně přerušovali správní řízení, tak těchto šablon bylo mnoho, 
každý si je bral podle toho, jak se mu zrovna zlíbilo, byly tam neexistující paragrafy, 
odstavce,  které  do  sebe  nezapadaly.  Toto  sdělila  i  panu  Mgr.  PXXXXX, že  se svým 
zástupcem není spokojena, načež jí řekl, že tam nikdo lepší není a nechtěl to dále řešit. Dne 
13. 12. 2011 z porad jejich odboru vznikl úkol pro pana Ing. MXXXXX, kdy měl zpracovat 
seznam problémových kauz. Ten seznam jí přinesl do kanceláře, jednalo se zhruba o pět až 
šest kauz. Řekl jí zběžně, o co se jedná, co se týkalo fotovoltaik, tak řekl, že problém je v tom, 
že když přišli na místní šetření, tak ty fotovoltaiky tam nestály, ale že ty kauzy řeší, takže se 
domluvili, že když se bude nějaká obnova řešit, tak jí k tomu dá veškeré informace. Někdy 
v průběhu poloviny prosince 2011 měli dvoudenní manažerské školení, na kterém hovořila se 
svým nadřízeným s panem PXXXXX, který ji upozornil na to, že v lednu se budou vydávat 
obnovy řízení. Na to mu sdělila, že se jedná o staré kauzy, které nezná a že by byla ráda, aby 
tyto  kauzy  dořešil  Mgr. VXXXXX,  který  tyto  kauzy  od  počátku  vede,  případně  i  s Ing. 
MXXXXX, on jí na to odpověděl, že když vzala funkci ředitele odboru licencí, tak je povinna 
tyto rozhodnutí  vydávat  sama.  Ještě  v prosinci  přišla  první  obnova  řízení,  kterou  řešili 
přibližně tři týdny s panem MXXXXX, a důležitou informací bylo to, že někdy v březnu 2011 
přišel svědek, který přišel s fotkami a tvrdil, že daná FVE tam nestála. Ptala se, jaký rozdíl je 
mezi  „Sunama“  a  touto  společností,  když  u  „Sunu“  ERÚ  byli  31.  12.  2010  na  místě  a  na 
základě  místního  šetření  vydali  licenci.  Ing.  MXXXXX  ji  odpověděl,  že  kdyby  ti  blbci 
nedodali falešnou revizi, tak jim licenci nikdo nevezme, a to, že je ZXXXXX  kamarád 
VALA, mu nepomůže. Byla velmi překvapená, že Mgr. PXXXXX vykládá, že pan ZXXXXX 
a  paní VXXXXX  jsou  přátelé,  proto  šla  do  jeho  kanceláře  studovat  tyto  dva  spisy, 
nakopírovala si spis Saša-Sun, odnesla si ho domů a konfrontovala s tou obnovou řízení, která 
se vydávala v rámci té první obnovy, která se začala v prosinci. Toto rozhodnutí vydali 19. 1. 
2012.  Dne  1.  2.  až  3.  2.  přišlo  školení  správního  řádu  a  od  4.  2.  měla  dovolenou. 
V odpoledních hodinách dne 1. 2. jí přišel návrh rozhodnutí o obnově řízení licencí. Přišla do 
práce a tento návrh si vytiskla, jela domů a konfrontovala s tím, co je napsané v tom návrhu 
s podklady, které byly ve spise. Nesouhlasila s tím,  jak  to  bylo  připraveno,  a  začala 
připravovat opačné rozhodnutí. Doptávala se pana Gazárka a Ing. MXXXXX na různé věci a 
věc, které ji tehdy zarážela, byla, že když podali podnět na policii, tak měli být povinni počkat 
do pravomocného rozhodnutí vydání rozsudku o spáchaném trestném činu. Pan MXXXXX jí 
na nic neodpovídal, tak napsala e-mail Mgr. PXXXXX, kde mu řekla, že nebude rozhodovat 
do té doby, než obdrží pravomocné rozhodnutí o spáchaném trestném činu, protože se mluvilo 
o nepravdivé revizní zprávě. Na toto jí pan PXXXXX písemně neodpověděl, ale našel si jí, a 
řekl jí, že tomu nerozumí, že to nemá řešit a má rozhodnutí podepsat. S tím nesouhlasila a 
zavolala  paní  předsedkyni  s tím, že mezi ní a Mgr. PXXXXX  je problém, že nesouhlasí 
s rozhodnutím, které jí připravil, že je přesvědčená o tom, že se musí počkat na rozhodnutí o 
 
 

pokračování 
-54- 
46 T 7/2013 
spáchaném trestném  činu,  načež  paní  předsedkyně  řekla,  že  není  právník,  spis  nezná,  že  jí 
nemůže  poradit.  Připravené  rozhodnutí  odeslala paní  předsedkyni  dne  4.  2.  2012  na  e-mail 
s přesvědčením, že takto můžou obnovu zastavit, protože ve spise jsou důkazy o tom, že dne 
31. 12. 2010 fotovoltaika stála, a byly by obrovské problémy a že když svolí, že toto 
rozhodnutí po dovolené vydá. Dne 12. 2. 2011 odjela do Jihlavy, volala paní předsedkyni, že 
se s ní potřebuje sejít, protože ještě řešila stavbu dislokovaného pracoviště v Ostravě. Mezitím 
jí řekla, že mluvili s Mgr. PXXXXX, že se musí vydat rozhodnutí. V té době zvažovala jeden 
z podkladů, což bylo stanovisko společnosti ENA, která je velmi důležitým partnerem ERÚ, 
kdy zpracovává různé analýzy pro regulaci, pro cenová rozhodnutí, a toto poslouchala celou 
dobu na poradách vedení: „Máme stanovisko ENA, odsouhlasili jste si to s těmi odborníky“. 
Na druhé straně měla stanovisko ENA v obnově řízení, kdy je v tom stanovisku napsáno, že 
byli partnerem financující banky, že byli jejím technickým dozorem, že po celou dobu 
docházeli  na  stavbu,  že  i  31.  12.  2010  se  tento  zástupce  této  společnosti  účastnil  místního 
šetření a nevidí důvod, proč by se měla licence odebírat.  Po tomto zvážení přijela dne 13. 2. 
ráno  do  práce,  měla  zběžně  připravené  rozhodnutí  pro  Saša-Sun, takže požádala Ing. 
MXXXXX,  aby  to  s  ní  dokončil.  Nechala  ho  vypracovat  i  rozhodnutí  pro  Zdeněk-Sun, 
protože  to  bylo  stejné,  stačilo  vyměnit  data  revizních  zpráv  a  čísla  pozemků. Rozhodnutí 
podepsala, nechala ho odeslat do datové schránky a tak, jak byla domluvena s paní 
předsedkyní, odjela na tři hodiny do Prahy. V Praze se posadila do kanceláře pana Ing. Srby, 
do  kanceláře  vstoupila  paní VXXXXX,  byla  velmi  zlá,  obořila  se  na  ni,  že  vydala  špatné 
rozhodnutí. Poté to řešili i s panem Mgr. PXXXXX, který tvrdil, že je špatně, a byla velmi 
ráda, když paní předsedkyně řekla, že nechá udělat právní stanovisko. V rámci obnovy řízení, 
která  začala  na  základě  toho,  že  se  zjistilo  někdy  v lednu 2011, že je ve spise nepravdivá 
revizní zpráva, tak teprve v březnu podává ERÚ podnět policii, podnět se vrací zpět od policie 
na konci června a 1. 7. 2011 zahajuje ERÚ správní řízení o zahájení o nařízení obnovy. Snaží 
se kontaktovat revizního technika, kdy teprve 31. 8. 2011 revizní technik posílá dopis, ve 
kterém píše, že vydal za celou svoji profesi nejméně 1500 revizních zpráv, že revizní zprávu 
vykonával po celou dobu od počátku, že tam byl celý měsíc listopad, že tam docházel a že 
revizní  zprávy  vykonal  dle  svých  předpisů.  Nezapomněl  tam  uvést, že se v té  době  hodně 
kradlo,  že  se  tam  opravovaly  veškeré  věci,  které  už  byly  postavené.  Dne  15.  9.  2011  sám 
revizní technik na ERÚ říká, že docházelo ke krádežím, že se prováděly opravy, že v době, 
kdy vypracovával revizní zprávy k 5., a 6., že bylo vše v pořádku a že v případě, že se dělají 
opravy,  tak se  nová revizní  zpráva nemusí  provádět.  Dne  20.  9.  2011 ještě  účastníci  řízení 
doplňují čtyři důležité dokumenty. Jedno je to stanovisko ENA, pak je tam znalecký posudek 
na revizní zprávy ze dne 5. a 6. 12. 2010, potom je tam dobrozdání znalce, který říká, že za 
účasti  dalšího  znalce  a  právní  kanceláře  White and Case, investora a dalšího technického 
dozoru byl na místě 31. 12. 2010 a na základě tohoto byla vydána licence a on tam nevidí 
žádný rozpor,  včetně toho,  že  se  dívali  i  na  revizní  zprávy ze  dne  5.  a 6.  12.  2010.  Neměla 
jediný důvod pochybovat o tom, že revizní zpráva ze dne 5. a 6. 12. 2010 by nemohla být 
v pořádku,  když  účastníci  řízení  celou  dobu  tvrdili,  že  docházelo  ke  krádežím,  a  když  měla 
potvrzeno  normou  ČSN  331500  v článku  27,  že  v případě,  že  se  dělají  opravy,  že  se  nová 
revizní  zpráva  dělat  nemusí.  Jediné  možné  rozhodnutí,  které  mohla  vydat,  bylo  v té  době 
zastavit tuto obnovu a počkat případně na rozhodnutí o trestném činu. V případě, když jí psal 
pan Mgr. PXXXXX, že spis si žádá státní zástupce, tak její rozhodnutí mohl revidovat státní 
zástupce, věděla, že její rozhodnutí nemusí být konečné. Co se týče toho, že jednala v rozporu 
s pokynem nadřízeného,  tak  ona  se  neřídí  pokynem  nadřízeného,  neboť  jako  ředitel  odboru 
 
 

pokračování 
-55- 
46 T 7/2013 
licencí  se  řídí  správním  řádem,  kdy  paragraf  2  odstavec  jedna  říká,  že  se  drží  zákona  atd. 
Přisvědčil  jí  i  státní  zástupce,  že  i  kdyby  pan  PXXXXX  byl  toho  dne  na  místě,  nemohl 
zasahovat do jejího rozhodování, nebyla povinna  akceptovat  bezmyšlenkovitě  návrh 
rozhodnutí, které jí připravila jiná osoba, ale měl možnost si celou věc atrahovat. Jestli někdo 
tvrdí, že jednala v rozporu s § 50 odst. 4, kdy neposoudila všechny doklady, tak ona tvrdí, že 
posoudila, a navíc v kontextu každý ten doklad i tu prohlídku ze dne 20. 12. 2010, i ten 
„výslech“ dne 21. 12. 2010 na úřadě posoudila v kontextu s těmi podklady, které byly dodány 
do  spisu  o  obnově  řízení.  Uvedla,  že  má  pocit,  že  jediné,  co  se  řeší,  jsou  pouze  doklady 
dodané do 31. 12. 2010, ale to by museli řešit přezkumné řízení a ne obnovu řízení, kdy právě 
v obnově  řízení  je  nejdůležitější  to,  že  se  řeší  podklady,  které  účastník  řízení  nemohl  dodat 
v době,  kdy  bylo  pravomocné  rozhodnutí.  V  mimořádné  zprávě  ze  dne  30.  12.  2010  je 
uvedeno, „předáno 3. 1. 2011, již nepotřebné, licence vydaná“, není tedy důvod pochybovat o 
tom, že dne 30. 12. 2010 ta revizní zpráva byla hotová. Jako úředník mohla porovnávat pouze 
podklady. Co se týká její podjatosti k osobě  JUDr.  Ing.  ZXXXXX, tak pracovala  v Klubu 
plynárenských podnikatelů na základě dohody, kdy tam začala pracovat v listopadu 2010. Její 
prací  bylo  zpracovávání  auditů  spotřeby  plynu,  realizace  zasedání  klubu,  a  také  začala 
pracovat v prosinci 2010 na projektu „Azerbajdžán“, kdy seskupovali veškeré možné 
společnosti  zabývající  se  plynárenstvím,  a  bylo  to  od  projektantů,  majitelů  komodit,  až  po 
samotnou  realizaci,  kdy  mezi  oslovenými  byla  společnost  Z-Group.  O  této  společnosti  se 
dozvěděla z odborných kruhů, našla si na tuto společnost kontakt, domluvila si tam schůzku, 
o které informovala paní VXXXXX. Domluvila si schůzku na 18. 2. 2011, kdy komunikovala 
s nějakou  asistentkou,  co  všechno  může  přivést,  protože  nepracovala  pouze pro Klub 
plynárenských  podnikatelů.  Na  schůzce  dne  18.  2.  2011  byla  do  večera,  ale  s panem 
ZXXXXX se nesetkala. Veškeré své nabídky předala asistentce, a upozornila ji na to, že tam 
je  i  pozvánka  na  Klub  plynárenských  podnikatelů  a  že  bude  potřebovat  vědět,  zda  se  pan 
ZXXXXX tohoto klubu zúčastní. Dne 24. 3. 2011 přišel pan ZXXXXX na klub, po hlavním 
programu  se  omluvil  a  řekl,  že  musí  jít,  a  to  bylo  naposledy,  co  ho  viděla.  Měla  zájem 
spolupracovat s uskupením Z-Group, takže stále ještě komunikovala s dalšími lidmi. Jela i 2. 
5. 2011 na nějaké jednání a mluvila tam s  pánem, jehož jméno si nepamatuje a řešili spolu 
nějaké  věci  týkající  se  plynárenství.  Na  vše  jí  odpověděl,  že  on  není  schopen  na  všechno 
odpovědět, pouze si převezme informace, že o všem rozhoduje JUDr. Ing. ZXXXXX.  Dne 6. 
6. 2011 tam jela s konkrétní nabídkou, přímo jednala s nějakým pánem, který jí opět sdělil, že 
není schopen se k ničemu  vyjádřit,  požádala  ho  o  soukromý  e-mail a téhož dne 6. 6. 2011 
odeslala JUDr. Ing. ZXXXXX jediný e-mail, kdy ho chtěla informovat, neboť si nebyla jistá, 
že ví, že tam byla a na čem se dohodli. I dnes shledává své rozhodnutí jako správné, protože 
jak  právní  stanovisko  právní  kanceláře  KXXXXX,  ŠXXXXX, tak právní stanovisko 
poradkyně  paní  předsedkyně  Mgr.  PXXXXX,  tak  nakonec  dlouhé  přezkumné  řízení,  které 
bylo vedeno více jak rok, za účasti externí právní kanceláře Vysoké školy báňské, dospělo ke 
stejnému závěru a licence jsou znovu vydány a potvrzeny. Ke svému vzdělání uvedla, že je 
inženýrkou ekonomie se zaměřením na environmentální politiku EU a hospodářskou politiku 
EU. Asi deset let pracovala v plynárenství v Severomoravské plynárenské, pak  RWE Net tak, 
jak  se  to  postupně  měnilo,  poté  byla  dva  roky  vedoucí  na  Bytovém  družstvu  na  městském 
obvodě, pak pracovala jako soukromník mj. i pro Klub plynárenských podnikatelů a následně 
přišla na ERÚ. Na ERÚ měla být vedoucí oddělení na kontrole elektro-plyn, v plynárenství 
řešila věcná břemena. Správní řízení do té doby nevykonávala. Zhruba po měsíci a půl došla 
k závěru, že tam probíhá špatná práce, kde jediným problémem bylo manažerské selhání. Po 
 
 

pokračování 
-56- 
46 T 7/2013 
jmenování do funkce začali zpracovávat metodický pokyn, aby všichni „licenčníci“ vydávali 
stejně,  aby  požadovali  po  žadatelích  stejné  podklady.  V první  řadě  řešila,  že  nebudou 
požadovat pouze kopie revizních zpráv, žádné kopie dokladů, ale budou vyžadovat originály. 
Zajistila potřebné věci pro místní šetření. Na poradách, které do té doby nebyly, tak každý 
týden řešili všechny problémy, které vyvstávaly, řešili je jednotně, začal tam platit jednotný 
režim. Kontrola probíhala tak, že „licenčník“, který to zpracoval, to předal dalšíma dvěma a 
poté jí. K jednotlivým řízením jí Ing. MXXXXX a Mgr. PXXXXX kromě návrhu neposkytli 
nic, spisy měla k dispozici u pana MXXXXX v kanceláři, kde si je okpírovala. K rozhodnutí 
byly oba spisy, jak žádost  o  licenci,  tak  o  obnovu  řízení.  Jediná  informace,  kterou  dostala 
k odůvodnění,  proč  je  tak  postupováno,  byla  informace,  že  kdyby  nebyla  dodána  falešná 
revizní zpráva, tak jim licenci nikdo nevezme. Návrh obnovy měla, ale s popisem toho, proč 
má být konkrétní rozhodnutí, nesouhlasila, jelikož to bylo v rozporu s tím, co bylo ve spise. 
Uvedla, že v kontextu s výslechem obžalovaného ČXXXXX  dne  15.  9.  2011,  kdy  řekl,  že 
provozovny dne 5. a 6. 12. 2010 byly v pořádku, ale docházelo tam ke krádežím, to znamená, 
že výrobny byly poškozeny a souhlasí s tím, co je napsané v protokolu, ovšem nezpochybňuje 
revizní  zprávu.  Uvedla,  že  revizní  zpráva  jako  výchozí  byla  na  to,  aby  byla  bezpečnost 
provozu,  vyplývá  to  i  ze  stanoviska  ENA.  Měli  právo  po  revizní  zprávě  ve  zkušebním 
provozu  panely  předělávat.  To,  že  tam  chyběly  střídače  a  měniče,  pro  ni  nemělo  význam. 
Konstatovala, že revizní zpráva je pro ni správná do té doby, než dojde k jejímu zpochybnění. 
Nemohla se držet jediného protokolu. Uvedla, že byl nějaký protokol oproti výslechu, oproti 
dopisu  revizního  technika,  který  měl  kulaté  razítko,  a  to  mělo  pro  ni  vyšší  správní  sílu. 
V původní  revizní  zprávě  bylo  uvedeno,  že  nebyly  zahrnuty  výkopy  z důvodu  mrazivého 
počasí, v nové revizní zprávě pak bylo napsáno, že probíhají výkopové práce. Skutečnost, zda 
probíhaly výkopové práce, pro ni význam neměla, ani se tím nezabývala. Dále uvedla, že se 
opřela  o  dokumenty  doložené  do  obnovy  řízení,  mezi  které  patří  znalecké  posudky, 
dobrozdání, stanovisko ENY, neměla o co jiného se opřít, považovala tedy původní revizní 
zprávu  za  řádnou.  Ke  svým  závěrům  došla  tak,  že  v kontextu se znaleckými posudky 
posoudila  protokol.  Nebyla  si  jista, zda  někde  bylo  hovořeno  o  výkopech,  konstatovala, že 
možná  ve  stanovisku  ENA.  Uvedla,  že  co  se  týče  revizní zprávy, se nelze bavit o 
dokončenosti díla. A to, že se účastník nevyjádřil, že se dělají opravy, neznamená, že bylo 
nedokončeno. Uvedla, že výkopové práce nemusely znamenat, že se teprve něco dělalo, ale 
mohlo jít o opravu. Byla ustanovena do funkce  ředitelky  odboru  licencí,  jelikož  na  základě 
auditu společnosti BDO byla společností shledána pochybení v řízení odboru, v té době byl 
pověřen řízením Mgr. VXXXXX a poté byla pověřena řízením ona. Uvedla, že toto zvolení 
iniciovala, když nabídla Ing. VXXXXX,  že  by  mohla  napravit  předchozí  pochybení  odboru 
licencí.  Analýzu  týkající  se  rozsahu  rozkradení  nedělala,  protože  měla  pouze  dva  dny  na 
rozhodnutí.  Poté  rozhodla  jinak,  než  po  ní  chtěli,  řekla,  že  rozhodnutí,  které  jí  bylo 
podstrčeno, nepodepíše, a zavolala paní předsedkyni, které řekla, že by bylo zapotřebí počkat 
do pravomocného rozhodnutí o spáchaném trestném činu. Do pozice oprávněné úřední osoby 
se dostala tak, že jí 1. 2. 2012 poslal pan Mgr. PXXXXX rozhodnutí, aby ho vydala. Formální 
postavení  oprávněné  úřední  osoby  měla  z pozice  ředitelky  odboru  a  k rozhodnutí  neurčila 
pana MXXXXX, neboť měl zcela odlišný názor, a když by rozhodnutí podepsal, tak by přišlo 
paní předsedkyni a pak by se jí musela zpovídat. Dne 4. 2. 2012 poslala paní předsedkyni e-
mail s konceptem jejího rozhodnutí, poté dne 12. 2. 2012 s ní  hovořila  telefonicky,  kdy  jí 
předsedkyně  sdělila,  že  má  rozhodnout  podle  sebe.  Neptala  se  jí,  zda  e-mail  četla,  jelikož 
odpovědnost za rozhodnutí nesla ona. Po vydání rozhodnutí čekala, že přijde konfrontace ze 
 
 

pokračování 
-57- 
46 T 7/2013 
strany pana Mgr.  PXXXXX. Dne 4. 2. 2012 odeslala tentýž e-mail co poslala paní 
předsedkyni  i  Ing.  MXXXXX  a paní BXXXXX  s tím,  že  rozhodnutí  o  obnově  ohledně 
elektráren  Zdeněk-Sun a Saša-Sun nebudou odesílat do doby, než o tom rozhodne paní 
předsedkyně,  protože  chtěla  po  paní  předsedkyni  čas  a  čekala  od  ní  rozhodnutí,  zda  musí 
rozhodnutí  vydat,  nebo  čas  má.  Uvedla,  že  rozhodnutí  viděla  jako  podstrčené,  proto 
kontaktovala přímo předsedkyni. Dále uvedla, že nebyla povinna svým podřízeným sdělovat 
její názor, ale že stejně pan MXXXXX její názor znal a věděl, že měla jiný názor. Jelikož 
měla zcela odlišný názor na rozhodnutí, které se mělo vydat, tak nechtěla, aby se žádné další 
jiné  pouštělo,  proto  to  také  udělala  tak,  že  13.  2.  2012  vydala  obě  dvě  najednou.  Souhlas, 
který v e-mailu  psala,  byl  alibistický,  protože  věděla,  že  rozhodnutí  musí  stejně  podepsat 
sama. Přeskočila tak pana PXXXXX a poté když na ni 13. 2. 2012 naběhla, mohla říct, že jí 
psala e-mail.  Formulaci,  že  nebude  problém  řízení  zastavit  již  na  úrovni  ředitele  licencí, 
napsala v e-mailu nejspíše proto, že pan MXXXXX  jí  na  všechny  věci,  které  se  dávaly  na 
druhou instanci, a s kterými nesouhlasila nebo byli v rozporu, řekl, že to nevadí, protože jim 
to „rozkladovka“ vrátí, a rozhodnou tak, jak rozhodla „rozkladovka“. Byla prvoinstanční a za 
svým rozhodnutím si stála, proto napsala, že nebude problém to zastavit. V e-mailu zmínila i 
informaci, že ve spisu je protokol o nahlížení z policejního spisu Mgr. PXXXXX a nemůže se 
tedy zúčastnit rozkladové komise z důvodu, že ji nechtěl nic vysvětlit a tvrdil jí, že je druhá 
instance.  Po  tom,  co  paní  předsedkyni  na  to  upozornila,  měl  tedy  možnost  vše  vysvětlit  a 
mohli rozhodnutí připravit společně. Dále uvedl, že u pana ZXXXXX byla dne 2. 5. i dne 6. 
6., ovšem osobně se s ním setkala jen jednou na Klubu plynárenských podnikatelů v Galerii 
Husa.  Podotkla,  že  domlouvání  schůzky  s JUDr. Ing. ZXXXXX  bylo velmi složité. Dále 
uvedla, že výkopové práce se dělají hned na začátku, i při opravách plynárenského potrubí. 
Setkávala  se s tím, když zřizovala  věcná  břemena  v rámci  toho,  že  dělala  veškeré  sítě 
v plynárenství,  po  celé  republice.  Na  základě  záznamu  z obhlídky,  že  ještě  probíhaly 
výkopové práce po vzniku revizní zprávy, bylo možno zpochybnit hodnověrnost  revizní 
zprávy, ale jak uvedla, tak výkopové práce mohly být i v rámci oprav, takže to rozhodnout 
nemohla. Z revizní zprávy nevyplývá, v jakém rozsahu výkopové práce probíhaly. Paní 
VXXXXX  po ní nikdy nepožadovala, jak má rozhodnout, dostala pouze návrh rozhodnutí 
zaslaný Mgr. PXXXXX, který byl v této věci jejím nadřízeným. Pan Mgr. PXXXXX si věc 
mohl  na  základě  správního  řádu  atrahovat.  Její  rozhodnutí  nebylo  konečné,  do  úvahy 
připadalo přezkumné řízení, které provedla paní předsedkyně a poté Nejvyšší správní soud. 
Kromě  návrhu  rozhodnutí  měla  všechny  podklady  v papírové  podobě.  O  obrazových 
záznamech  ke  kontrole  dne  20.  12.  2010  a  30.  12.  2010  se  dozvěděla  až  později,  ve  spise 
nebyly, ptala se na ně Ing. MXXXXX, který jí řekl, že nejsou. 
 
 
V rámci vyjádření k jednotlivým provedeným důkazům, kdy obsahově setrvala na své 
obhajobě, pak dále v hlavním líčení dne 19. 1. 2015 uvedla ke svému rozhodnutí, že návrh, 
který byl vytvořen Mgr. VXXXXX, byl vytvořen až 19. 1. 2012, což je v rozporu s výpovědí 
Mgr.  PXXXXX,  který  uváděl  (v  přípravném  řízení),  že  návrhy  rozhodnutí  mu  byly  poslány 
koncem prosince 2011 nebo začátkem ledna 2012 a od té doby měl spisy u sebe. Dle ní však 
obsahoval  závažné  pochybení,  když  se  odmítl  zabývat  nově  předloženými  důkazy  žadatele 
(revizní zpráva z 30. 12. 2010, povolení zkušebního provozu či první paralelní připojení), tyto 
dle ní ani nečetli Mgr. PXXXXX či Ing. MXXXXX, kteří se vyjadřovali k jejímu rozhodnutí. 
Dále  pak  poukázala  na  skutečnost,  že  ve  vnitřní  databázi  ERÚ  nebyla  (foto a video) 
dokumentace,  když  tato  byla  vymazaná  dne  29.  7.  2011,  tedy  den  před  nástupem  Ing. 
 
 

pokračování 
-58- 
46 T 7/2013 
VXXXXX  do  funkce,  Videozáznam  byl  dodán  na  ERÚ  až  někdy  v listopadu 2014. Návrh 
Mgr.  VXXXXX  nebyl pro ni jediným vzorem, když své rozhodnutí zpracovávala. Bylo to 
také obnova licence FVE 28 a v neposlední řadě  také  zastavení  obnovy  řízení  u  společnosti 
ČEZ  obnovitelné  zdroje.  K  „Memorandu“  pak  dne  20.  1.  2015  uvedla,  že  na  pokyn  Ing. 
VXXXXX  dát  dohromady  podklady,  tedy  správní  spis,  který  by  právní  kancelář  měla 
k dispozici Mgr. PXXXXX řekl, že spisy již nemáme. Protože měla okopírovanou větší část 
správních spisů, tak tyto právní kanceláři předala. Dále pak vysvětlila rozsah kontaktů s JUDr. 
Ing. ZXXXXX (bod 145 obžaloby), s tím, že prezentované časy zahrnují i jiné úkony. 
 
Její obhajobu lze shrnout tak, že postupovala v souladu se svými tehdejšími znalostmi 
(podmínek povolení obnovy řízení) a s běžnou praxí ERÚ (obdobné rozhodnutí v jiné věci), 
kdy se domnívá, že její rozhodnutí bylo oprávněné. 
 
Obžalovaná Ing. Alena VXXXXX v přípravném řízení dne 3. 4. 2013 (č. l. 355-356) 
odkázala na argumenty v podané stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, 
poukázala na vykonstruovanost a účelovost jejího trestního stíhání a k věci odmítla vypovídat. 
Obdobně postupovala i dne 23. 4. 2013 (č. l. 357), kdy své obvinění označila za účelový útok 
s cílem destabilizovat ERÚ a manipulace s jejím  obviněním  pak  za  ohrožení  ekonomických 
zájmů  České  republiky,  které  lze  označit  za  vlastizradu.  Dne  20.  5.  2013  (č.  l.  369)  pak 
odmítla vypovídat z důvodů nepřítomnosti jednoho ze svých obhájců. Při dalším výslechu dne 
4. 6. 2013 (č. l. 379-380) pak ve vztahu možné podjatosti uvedla, že jí není známo, do jaké 
míry se Ing. Michaela SXXXXX znala s JUDr. Ing. Zdeňkem ZXXXXX a nebyla seznámena 
ani s jedním  ze  spisů.  Neznala  tudíž  ani  plné  moci  zástupců  v řízení.  Protože  JUDr.  Ing. 
Zdeněk ZXXXXX je toliko otcem majitelů elektráren, nemůže být naplněna podjatost, navíc 
nebyla dána její právní povinnost o této údajné podjatosti informovat nadřízeného  Ing. 
Michaely  SXXXXX  (tedy  svého  podřízeného).  K otázce  zastavení  obnovy  řízení  uvedla,  že 
nebyla  oprávněna  zasahovat  do  rozhodování  prvoinstančního  orgánu  a  ani  tak  nečinila  a 
rozhodnutí ponechala na Mgr. PXXXXX  a Ing. SXXXXX. Sama neznala spis  a tak jej ani 
nemohla hodnotit, když toto navíc nepatří do její kompetence. Ing. Michaela SXXXXX byla 
kompetentní a jednalo se o její rozhodnutí jako úředně pověřené osoby, když měla hodnotit 
důkazy podle své úvahy a přihlédnout ke všemu, co v řízení vyšlo najevo. Jestliže tomu bylo 
jinak, měl Mgr. PXXXXX, který měl na její práci jako místopředseda ERÚ zodpovědný za 
legislativně  správní  oblast  dohlížet,  zasáhnout  a  sjednat  nápravu.  Ten  však  po  vydání 
rozhodnutí neučinil žádný krok, přestože byl za tuto oblast zodpovědný. Další krok k řešení 
případu proto udělala sama po svém vysvětlení na policii dne 9. 8. 2012. Dne 17. 10. 2012 
pak ve zkráceném přezkumném řízení vydala rozhodnutí, kterým bylo rozhodnutí o nařízení 
obnovy  řízení  o  udělení  licence  zrušeno.  Ze strany Mgr. IXXXXX  pak  byly  činěny 
manipulace k oddálení  vydání  a  doručení  tohoto  rozhodnutí.  Mgr.  PXXXXX  také neposkytl 
Ing. Michaele SXXXXX  všechny  podklady  a  spis  zadržoval  u  sebe  ve  skříni.  Rozhodně 
popřela,  že  by  četla  e-mail  ze  dne  4.  2.  2012.  či  jakkoli  ovlivňovala  rozhodnutí Ing. 
SXXXXX.  Proč  Ing.  SXXXXX  vyhodnotila  veškeré  skutečnosti  daným  způsobem  je  dáno 
výlučně  do  její  pravomoci.  Následně  opětovně  namítala  podjatost  policejního  orgánu  a 
státního  zástupce  a  na  případné  otázky  policejního  orgánu  či  státního  zástupce  odmítla 
vypovídat. 
 
 

pokračování 
-59- 
46 T 7/2013 
 
V hlavním líčení dne 4. 6. 2014 (č. l. 7457-7478) k věci uvedla, že se necítí být vinna 
ani v jednom  bodě  obžaloby,  kdy  opětovně  napadla  činnost  a  znalosti  orgánů  činných 
v trestním  řízení  („v  obžalobě  jsou  uvedeny  státním  zástupcem  nepravdy,  anebo  nerozuměl 
nebo  nezná  správní  řád a  příslušné  zákony“).  Dále  podotkla,  že  část  žaloby  je  založena  na 
nezákonně  získaných  důkazech  postupem  podle  ustanovení  §  88a  odst.  1  trestního  řádu. 
Následně  obsáhle  popsala  fungování  ERÚ jak z hlediska obsahu tak i formy jednotlivých 
řízení, včetně formy komunikace, kdy založila do spisu formulář, který slouží k tomu, aby její 
podřízení  na  jakékoliv  úrovni  získali  její  stanovisko,  pokud  to  není  dáno  přímo  vnitřními 
předpisy.  Podotkla,  že  tento  případ  nebyl  nikdy  předložen  poradě  vedení,  nikdy  nebyl 
předložen jí jako předsedkyni a z toho rovněž vyplývá to, že skutečně nemohla vydat žádný 
pokyn  ani  příkaz.  Následně  podrobně  popsala  svoji  činnost  v čele  ERÚ.  Do  funkce  byla 
jmenována dne 1. 8. 2011, více než půl roku poté, co byly vydány obě licence, kvůli kterým je 
před soudem. Její nástup byl vnímán regulovanými subjekty (zejména těmi, kteří měli zájem 
na dalších dotacích z veřejných  prostředků)  velmi  negativně.  Útoky  byly  na  ni  od  prvního 
dne, co nastoupila, a to bohužel i zevnitř úřadu. Do úřadu nastupovala s tím, že jí bylo řečeno 
premiérem Petrem NXXXXX, že má vynikající manažerské schopnosti, které pro stát 
prokázala  právě  ve  jmenovaném  řízení  plynárenství,  že  nechce,  aby  někdo  z vedení tohoto 
úřadu  úřad  dál  řídil  pro  další  jmenované  období,  protože  hodnotil,  že  boom,  který  ve 
fotovoltaice byl způsoben, nás bude stát po další léta miliardy korun a bude to mít dopad jak 
na průmysl, tak na českého spotřebitele, a obával se, že by úřad, když tam nedá někoho úplně 
mimo,  který  se  nezúčastnil  tady  těchto  boomů,  tak  že  by  úřad  jel  ve  stejných  kolejích. 
Upozornil ji, že má informace, že se připravuje další boom v bioplynu. Nastupovala do úřadu, 
aniž by věděla, do jak nepřátelského území vstupuje. Nastupovala s vírou, že vedení úřadu, 
které tam zůstalo, protože pan FXXXXX jako předseda skončil tím, že mu skončilo volební 
období,  že  se  připojí  a  budou  spolupracovat  na  tom,  aby  úřad  v plném rozsahu plnil své 
povinnosti  dané  zákonem.  Hrubě  se  mýlila  u  nejvyššího  vedení  a  klíčových  zaměstnanců. 
Ostatní  řadoví  zaměstnanci  vyloženě  přivítali,  že  na  úřad  nastoupila.  Útoky  byly  takového 
rozsahu,  že  se  očekávalo,  že  skončí  na  úřadu  2  měsíce  poté,  co  nastoupila.  Tlaky  na  její 
odchod vyvrcholily policejní ochranou,  která  jí  byla  přidělena,  a  kterou  měla  rok,  24  hodin 
denně. S tím, co se odehrávalo před jejím příchodem, to znamená do 1. 8. 2011, samozřejmě 
nemá nic společného a neví, jak to na úřadě chodilo.  
 
K jednotlivým  bodům  obžaloby  pak  odmítla  tvrzení,  že umožnila vydat nezákonné 
rozhodnutí, které vydala Ing. SXXXXX  dne 13. 2. 2012 v obou záležitostech licencí Saša-
Sun, Zdeněk-Sun. Toto tvrzení není podloženo, že by jakkoliv podpořila, chtěla, naznačila, 
požadovala,  navrhovala, aby takovéto rozhodnutí vydala.  Stejně  tak  nedala  své  rozhodnutí 
panu Mgr. PXXXXX,  který  ji  o  to  žádal,  ačkoliv  věděl,  že  je  v úřadu  půl  roku,  že  jí  tato 
problematika vůbec nepřísluší a že tuto záležitost nemůže znát. I Mgr. PXXXXX sdělila, že 
neví, jak se má rozhodnout, že není právník, není seznámena se spisem, a on je jako právník 
plně zodpovědný jako místopředseda a ředitel správního odboru za tuto oblast. Jediné, co jí 
k tomu sdělil, že se rozhodnutí musí urychleně vydat. Jelikož nevěděla, jaké jsou lhůty, v jaké 
lhůtě se nacházejí, tak samozřejmě podpořila, ať se rozhodnutí vydá, ale nikdy neřekla jaké, 
nevěděla,  jak  paní  SXXXXX  rozhodla,  anebo  chtěla  rozhodnout,  což  je  jí  přisuzováno, 
protože obdržela e-maily od paní SXXXXX na její soukromou e-mailovou schránku, kde toto 
rozhodnutí jí v návrhu zaslala. Toto nikdy neotevřela a nečetla. Žádný pokyn k tomu, že toto 
rozhodnutí má vydat, nevydala. Rovněž takovéto rozhodnutí vydat nemohla, protože neznala 
 
 

pokračování 
-60- 
46 T 7/2013 
spis,  nevěděla,  co  je  zákonné  a  co  není  zákonné.  V této  oblasti  jí  to  vůbec  nepříslušelo, a 
nikdy  nezasahovala  do  rozhodování  prvního  stupně.  Krátce  po  nástupu  když  zjistila,  jaké 
problémy zdědila v oblasti fotovoltaik, tak právě jmenovaného pana PXXXXX žádala, aby jí 
zbavil kompetence související s druhým  stupněm  rozhodování  v rozkladu, aby toto bylo 
předáno prvnímu místopředsedovi panu Němečkovi, že oni oba dva přesně znají celý proběh 
kolem  těchto  elektráren,  které  se  do  rozkladu  dostanou  a  že  budou  moci  rozhodovat 
v kontextu  znalosti  celé  věci.  Uvedla,  že  k tomu existuje písemná dokumentace, kterou pak 
doloží do spisu dodatečně přes advokáty. Neměla zájem vůbec na tom, jak se rozhodnout má 
nebo jak by rozhodovat Ing. SXXXXX měla. Snaha, aby rozhodla, ze strany pana PXXXXX, 
byla pro ni udivující, ale ani jemu neřekla žádné stanovisko. Dále sdělila, co nastalo, když 
Ing. SXXXXX stanovisko vydala v rozporu s tím, co požadoval pan PXXXXX. Měli poradu 
vedení,  kde  se  řešila  celá  škála  problémů.  V tomto  období  se  dokonce  řešil  velmi  závažný 
problém, který už v úvodu sdělila, a to rozpad celé sekce regulace, kdy zaměstnanci odcházeli 
a nastala tak stresující situace. Poté, co se dozvěděla, že došlo k takovémuto rozhodnutí, tak 
jednala s oběma, jak s Ing. SXXXXX, tak panem PXXXXX, a oba si pevně stáli za svým, že 
Ing. SXXXXX dle pana PXXXXX rozhodla nezákonně a paní inženýrka zase tvrdila, že takto 
rozhodnout musela, protože musí postupovat podle toho, co má ve spise. Rozhodla ze své 
pozice předsedkyně, udělat první analýzu rozhodnutí Ing. SXXXXX, a to advokátní kanceláři 
mimo  úřad,  aby  mohla  vyhodnotit,  jestli  její  rozhodnutí  je  zákonné  či  nezákonné  a  mohla 
udělat  další  kroky.  Advokátní  kancelář  JXXXXX,  ŠXXXXX,  KXXXXX  toto  na  základě 
dokumentů,  které  jí  byly  předány,  vyhodnotila  s tím, že rozhodnutí Ing. SXXXXX  je 
v pořádku, ale právně kostrbaté. Považovala tuto záležitost za vyřízenou do té doby, než byla 
předvolána k podání vysvětlení na Policii ČR do Hradce, kdy ji policista při podání vysvětlení 
pak už mimo záznam informoval, co vlastně ve spise je, že se přiznali, že elektrárna vůbec 
nestála,  o  revizních  zprávách,  o  tom,  že  jsou  nějaké  záznamy,  které  dokazují,  že  elektrárna 
nestála.  Ihned  požádala  právního  zástupce,  ať  jí  udělá  záznam  z jednání na policii. Tento 
záznam pak založila do správního spisu, kdy písemně žádala paní SXXXXX, ať toto založí do 
spisu, a okamžitě zahájila kroky, které budou moci udělat nápravu, tzn. že zadala úkol, v té 
době byla ředitelkou odboru legislativně právního paní Mgr. IXXXXX, která nahradila pana 
PXXXXX,  a  měla  se  skupinou  pracovníků,  kteří  se  na  této  záležitosti podíleli, vypracovat 
zprávu pro vedení úřadu s tím, kde měli popsat, v jakém stádiu se nachází tato záležitost obou 
vydaných  licencí,  a  měli  navrhnout  opatření,  co  se  dá  v této  věci  dělat,  protože  dodala  do 
spisu informaci, že jsou materiály, které hovoří  o  tom,  že  elektrárny  nestály.  V tom nastal 
problém, protože pracovníci v   týmu  nepracovali  tak  svižně,  jak  si  představovala, odkládali 
stále  termín  pro  předání  této  zprávy  až  někdy  do  začátku  října.  V tom  návrhu  sdělili  4 
varianty, co se dá dělat, a jedna z těch variant byl přezkum z moci úřední a ty ostatní varianty 
tam nejvíc prosazovaly, ať nedělají nic a počkají, až jak dopadne soud. V té době měla externí 
právní  poradce,  tak  se  rozhodla  o  vydání  přezkumu  z moci  úřední,  což  bylo  do  jisté  míry 
zodpovědnými pracovníky sabotováno, a to tím, že ji nejdřív přesvědčovali, že to musí jít přes 
rozkladovou komisi, což bylo zdržení zase spousta týdnů. Ověřila si to a zjistila, že to přes 
rozkladovou  komisi  nemusí  jít,  takže  je  nutila,  aby  okamžitě  připravili  toto rozhodnutí 
k přezkumu. Rozhodnutí bylo vydáno 17. 10. 2012 a bylo proti vůli vedení úřadu, které chtělo 
čekat, až co se stane. Rozhodnutí bylo ředitelkou odboru právního, paní IXXXXX, zasláno do 
špatných datových schránek, a poté se jí snažila tato pracovnice,  která  měla  její  plnou 
podporu a důvěru, předložit rozhodnutí s tím, že mělo jiné číslo jednací a datum 30. 10. 2012. 
Bylo to pak už v době,  kdy  byli  obviněni  další  pracovníci  a  byla  kontrola  na  jejich  úřadě, 
 
 

pokračování 
-61- 
46 T 7/2013 
která byla 23. 10. 2012. V té chvíli jako  neprávník  jí  věřila,  že  takto  má  podepsat  nové 
rozhodnutí,  že  bylo  špatně  zasláno  do  datových  schránek,  že  je  nové  číslo  jednací  a  jiné 
datum, protože stále nevěřila tomu, do jaké míry to může být zájem někoho to takto provést. 
Měla externí právníky, o kterých kolegové nevěděli, a s těma se radila, jestli může podepsat 
takovéto rozhodnutí s jiným datem a číslem jednacím. Díky nim toto rozhodnutí nepodepsala, 
takže zůstalo v platnosti to, které vydala 17. 10. 2012. Kdyby ten tým pracoval rychleji, tak 
ho  vydala  určitě  dřív.  Je  pravda,  že  toto  rozhodnutí  bylo  vydáno  po  zahájení  žaloby  pana 
nejvyššího  státního  zástupce  Zemana.  Pana  nejvyššího  státního  zástupce  písemně 
informovala, že z moci  úřední  zahájili  přezkum.  Přezkum  pak  vyústil  v obnovu  řízení  a 
samozřejmě, že každý její krok byl pak dáván do rozkladu ke kasačnímu soudu. Mezitím už 
běžely  v těch  lhůtách  další  kroky.  Dostalo  se  to  k soudu,  městský  správní  soud  potvrdil 
správnost jejího rozhodnutí a dostalo se to ke kasačnímu soudu, tj. krajský soud, a ten toto 
rozhodnutí  vrátil,  že  takové  rozhodnutí  nemělo  být,  protože  uvedli  investora  v   nejistotu, a 
vrátil to městskému soudu. Nicméně celý proces proběhl. V období, kdy se řešila tato kauza, 
se nahlédnout do spisu podařilo pouze Mgr. PXXXXX, který nebyl ani oprávněnou úřední 
osobou  a  který  neměl  vůbec  důvod,  protože  neměl  tyto  případy  na  starosti.  Později  se 
dozvěděla, že do spisu mohl nahlédnout, a to dokonce v době, kdy se dělalo přípravné řízení, 
což pravděpodobně není úplně v souladu se zákonem. Požadovali pak jako úřad, jako úředně 
oprávněné osoby dvakrát o nahlédnutí do spisu, protože tento proces skutečně zahájili a chtěli 
se na některé věci v celé šíři podívat, a bylo jim to dvakrát zamítnuto. Dále je jí vytýkáno, že 
nepotrestala paní Ing. SXXXXX,  že  vydala  nezákonné  rozhodnutí.  Neměla  jediný  důvod, 
protože měla právní rozbor, že její rozhodnutí bylo v souladu se zákonem. Ing. SXXXXX jí 
telefonicky  informovala  z nějakého  semináře,  kde  měli  školení  o  správním  řádu,  že  to,  co 
chce Mgr. PXXXXX, je v rozporu s tím, co umožňuje právní řád. Odpověděla Ing. SXXXXX 
na to, že to nezná a že to nemíní hodnotit, ať se poradí s právníky. V této záležitosti je divné, 
že  licence,  které  byly  vydány,  byly  vydány  na  Silvestra  před  půlnocí,  přestože  pan  bývalý 
předseda  byl  údajně  proti  vydání  těchto  licencí.  Proto  nechápe,  že  2.  ledna  vedení  úřadu 
nekonalo. Až později se dozvěděla, že bylo podáno trestní oznámení, které podal pan Mgr. 
PXXXXX, a obsahovalo pouze tu jednu revizní zprávu, kterou on vyhodnotil, že je padělaná, 
a ani se nezmínil vůbec o tom, že by měla být tato fotovoltaická elektrárna nedostavěná, což 
si myslím, že v té době, kdy napadal, že se licence neměly vydat právě proto, že není dle jeho 
vyjádření dokončena elektrárna, tak ji udivilo, že to nedal do toho trestního oznámení. Úřad 
pod vedením pana PXXXXX v této věci a pana Mgr. VXXXXX, který byl do té doby stále 
ředitelem odboru licencí, začal konat až v závěru roku. Neví, co se za ty 4 měsíce dělo a pak 
de facto ji pan PXXXXX  informoval,  že  nemají  čas,  že  musí  do  pár  dnů  vydat  rozhodnutí. 
Lhůty  skutečně  neznala,  tak  mu  potvrdila,  že  když  je  to  nutné,  ať  zařídí,  ať  se  rozhodnutí 
vydá. Uvedla, že e-mail od paní SXXXXX opravdu nečetla. Dokonce i pracovní e-maily čte 
zřídka. To jí připravuje asistentka a ředitel kanceláře, kteří to třídí a dávají z její e-mailové 
adresy jen to, co musí bezpodmínečně rozhodnout. Neví, proč jí Ing. SXXXXX posílala na 
soukromý e-mail věci, jelikož po ní nikdy nic nechtěla. Bohužel na úřadě i jiní pracovníci se 
snaží ji informovat,  co  se  děje  na  úřadě.  Dále  jí  je  vytýkáno,  že  jmenovala  Ing.  SXXXXX 
jako  ředitelku  odboru  licencí.  Ihned  po  nástupu  byla  informovaná,  že  odbor  licencí  byl 
napraven,  že  došlo  ke  změně  systému  řízení,  že  se  rok  2010  nemůže  opakovat.  Nechala 
zpracovat audit  na  systém  řízení  odboru  licencí.  Z toho auditu vyplynula velmi závažná 
zjištění. Vyplynulo, že odbor licencí není téměř rok řízen, že pan Ing. VXXXXX, který tam 
byl, tak byl de facto pověřen řízením a byl ředitelem odboru sporných a správních řízení, což 
 
 

pokračování 
-62- 
46 T 7/2013 
je velmi důležitý odbor ve vztahu Net4Gasu a ČEPSu a ke sporům mezi subjekty je velmi 
důležitý  pro  podklady  do  EU.  Proto byla jmenovaná Ing. SXXXXX, která nastoupila jako 
mnozí  zaměstnanci,  kteří  nastupovali,  tedy  někteří,  kteří  nastoupili  vždy  jako  poradci a de 
facto  pak  do  třech  měsíců,  jestli  se  uplatnili  nebo  neuplatnili,  tak  byli  implementováni  do 
úřadu na různé pozice. Ing. SXXXXX měla odborné znalosti, manažersky dokázala řídit tento 
odbor, a proto byla jmenovaná. V té chvíli pan Mgr. PXXXXX, který rok tento odbor 
neobsadil,  neměl  proti  tomu  námitky  a  nesdělil  k tomu žádné namítavé stanovisko. Mgr. 
PXXXXX,  nadřízený  Ing.  SXXXXX, a Ing. SXXXXX  dostali  za  úkol  vyhodnotit  závěry 
tohoto auditu, připravit nápravná opatření, které předložili poradě vedení, a z těchto náprav 
opatření  vyplynuly  pak  následující  kroky,  které  se  na  odboru  licencí  implementovaly. 
Z tohoto titulu Ing. SXXXXX  zaváděla  skutečně  všechno  to,  co  úřad  potřeboval,  tedy 
napravit odbor licencí, zavést kontrolní systémy a připravit se na boom bioplynových stanic 
tak, aby nenastal problém, který už úřad zažil v roce 2010. Dále je obviněná z křivé výpovědi, 
ovšem v žádné výpovědi na Policii ČR křivě nevypovídala. I při výslechu sdělila, že neví, do 
jaké míry se znají, a neví to dodnes. Věděla, že se s ním setkala společensky, protože u toho 
byla, ale to neznamená, že se znali. Uvedla, že neví o tom, že by Ing. SXXXXX byla podjatá. 
Ani ona se s panem ZXXXXX nezná do té míry, že by si s ním tykala, ani tak, že by mohla 
jen milimetrem způsobit nějakou podjatost. Dále uvedla, že Fotovoltaika 28 měla problémy 
již v roce  2010  a  byly  pravděpodobně  velkého  rozsahu.  V obžalobě  je  jí  vytýkáno,  že 
neodebrala licenci této elektrárně, že dostatečně nebojuje proti fotovoltaikům a že to je jen 
proklamace. To, že  měli  licenci  na  vyšší  výkon,  než  byla  elektrárna,  že  se  pak  snažili  ještě 
dostat  další  rozšíření  licence,  přestože  ta  elektrárna  nestála,  tak  to  jsou  záležitosti,  které  se 
odehrály v roce  2010,  a  samozřejmě,  že  nemůže  posoudit,  co  je  a  není  pravda,  ale  je tu 
opravdu údiv, že tato elektrárna byla zahrnuta do nějakého seznamu, který na úřadě našli, do 
seznamu, kde byly k elektrárnám  různé  poznámky,  kam  se  půjde  na  kontrolu  a  kam  se 
nepůjde. Neví, proč to takto probíhalo. Jedná se o elektrárnu, kam se nemělo jít na kontrolu. 
Seznam i s poznámkami předala na ÚOOZ. Na dotazy uvedla, že na úřad se dostala díky jejím 
manažerským  schopnostem  a  jmenovaná  byla  de  facto  vládou  ČR.  Neproběhlo  výběrové 
řízení,  byla  vybrána,  protože  od  ukončení  práce  na  Transgasu  byla  v portfoliu vlády jako 
osoba, která je připravena do vysokých manažerských pozic. Hodnotili ji jako manažera, který 
má dlouhodobé zkušenosti v oblasti plynárenství, energetiky a má vynikající výsledky. 
Oslovil ji premiér NXXXXX. K dotazu ohledně vstupu na ERÚ spoluobžalované SXXXXX 
pak uvedla, že kdyby byla paní NXXXXX proti tomu, tak by (ona sama) na úřadě asi nebyla. 
Následně  ve  vztahu  ke  své  osobě  uvedla,  že  pokud  byla  paní  NXXXXX  (t.č.  NXXXXX) 
proti, tak by to měla asi těžší. Paní NXXXXX posílala pro pana premiéra curriculum vitae. 
Poté doplnila, že Ing. SXXXXX  se na úřad dostala tak, že ji oslovila, prošla kvalifikačními 
předpoklady  a  v době,  kdy  úřad  těžce  získával  zaměstnance,  protože  se  všichni  báli  tam 
nastoupit s tím,  že  ona  je  tam  na  měsíc,  na  dva,  maximálně  na  tři  měsíce  a  končí,  tak  bylo 
těžké, aby někdo kvalifikovaný na úřad nastoupil, tak v té době byla ráda, že paní SXXXXX 
do toho rizika šla. O vztazích mezi panem JUDr. Ing. ZXXXXX  a paní SXXXXX  neví, do 
jaké hloubky jsou, neví, zda se skutečně setkali, kontakty mezi nimi byly předtím, než obě 
nastoupily do úřadu v rámci soukromého podnikání. V únoru 2012 o elektrárnách Saša-Sun a 
Zdeněk-Sun věděla to, že patří mezi problémové, nevěděla ovšem, že jsou ZXXXXX, to se 
dozvěděla až později. Tyto dvě elektrárny nazývali „ZXXXXX elektrárny“, později Saša-Sun 
a  Zdeněk-Sun, jelikož až od pana NXXXXX  se  dozvěděla,  že  pan  ZXXXXX  má více 
elektráren.  Pracovní  setkání  či  společenské  setkaní  pana  ZXXXXX  a paní SXXXXX 
 
 

pokračování 
-63- 
46 T 7/2013 
nevnímala jako důvod pro podjatost. Nevzpomněla si, zda učinila na paní SXXXXX dotaz, 
zda tam sama necítí nějaký problém. Uvedla, že e-mail od paní SXXXXX, ve kterém bylo 
rozhodnutí,  nečetla.  V té  době  paní  SXXXXX  pouze  telefonicky  sdělila,  že  se  musí  vydat 
rozhodnutí, protože běží lhůty. Ze strany paní SXXXXX jí bylo sděleno, že to, co připravil 
pan  PXXXXX, je v rozporu  se  správním  řádem.  Sdělila  jí,  že  se  musí  radit  s právníky, že 
skutečně neví, co je a co není v rozporu se správním řádem. Zda jí bylo řečeno, že rozhodnutí 
bude zcela opačné, si neuvědomuje. S nikým dalším o těchto elektrárnách nekomunikovala. 
Když paní SXXXXX  nastoupila  na  úřad,  tak  se  stejně  jako  všichni  poradci  účastnila  porad 
vedení, znala všechny materiály jako poradci, které projednáváme, a znala také problematiku 
jednotlivých  sekcí  a  odborů.  Ing.  SXXXXX  byla  určena  pro  sekci  pana  PXXXXX, protože 
tam  patřila  kontrola  v té  době.  Na  odbor  licencí  se  dostala  tak,  že  z auditu  procesů  odboru 
licencí  se  zjistilo,  že  funkce  ředitele  není  téměř  rok  obsazena  a  pan  PXXXXX  ji nadále 
neobsazoval, přestože k tomu měl všechny možnosti. A protože odbod vydávání licencí neměl 
téměř rok ředitele, tak bylo pro ni personálně nemožné, aby to dále takto nechala. Dostala se 
tam právě Ing. SXXXXX, jelikož byla v týmu poradců, kteří se připravovali na určité funkce, 
a nikdo jiný nebyl po ruce. Zda to bylo výlučně její rozhodnutí, si nepamatuje. O rozhodnutí 
z února 2012 se s Ing. SXXXXX bavily, řekla jí, že postupovala v souladu se správním řádem 
a jiné rozhodnutí vydat nemohla. S trestním spisem se seznámila  částečně  a  částečně  jí 
pomáhali právníci. S konkrétními  spisy  těch  FVE  se  dopodrobna  neseznamovala.  Schůzka 
s panem JUDr. Ing. ZXXXXX  po  jejím  nastoupení  úřadu dne  25.  8.  2011  se  uskutečnila  za 
přítomnosti pana PXXXXX a možná i pana NXXXXX, protože chtěla, aby téměř na všechny 
schůzky její první místopředseda chodil. Schůzka proběhla u ní v kanceláři a zapamatovala si 
z ní, že se bavili o těch těžkých podmínkách toho konce roku, kolik tisíc zaměstnanců dělalo a 
o nezaměstnanosti.  Pak tam něco projednávali s panem PXXXXX kolem nějakých řízení. Co 
se týká její schůzky s panem ZXXXXX, tak jak se ve spise dověděla, tak asi stejnou schůzku 
měl pan FXXXXX den  před vydáním licence. Zda se pan JUDr. Ing. ZXXXXX zmínil na 
schůzce o tom, že u obou elektráren má být úřadem posuzována obnova neví, protože tuto 
záležitost tak v krátké  době  po  jejím  nástupu  nevnímala.  Smysl  schůzky  chápala  tak,  že  to 
byla  její  povinnost  jako  státního  úředníka  a  chtěla  se  dozvědět  o  tom,  co  se  tam  skutečně 
odehrávalo na konci roku 2010. Chodili za ní i jiní majitelé FVE. Uvedla, že Ing. SXXXXX 
přestože  neměla  žádné  zkušenosti  s vedením  správního  řízení,  tak  si  znalosti  ze  správního 
řízení osvojila velmi rychle a pokud měl pan PXXXXX pochybnosti, mohl složitější případy 
vyjmout z její  pravomoci,  jako  u  Fotovoltaiky  28,  kde  to  předal  panu  MXXXXX. Pan 
PXXXXX  ji  neustále  ujišťoval,  že  se  musí  rozhodnout  urychleně  a  ptal  se  jí,  jak  chce 
rozhodnout. Na jednání dne 13. 2. 2012 na pana PXXXXX i Ing. SXXXXX křičela, protože jí 
rozčílilo,  že  nebyli schopni se dohodnout na stanovisku a každý tvrdil své. Pan PXXXXX 
tvrdil,  že  vydala  nezákonné  rozhodnutí, a  ona  tvrdila,  že  nic  jiného  nemohla  dělat,  protože 
rozhodla tak, jak měla rozhodnout podle správního řádu. Pak se ptala pouze pana PXXXXX, 
co se  s tím  dá  dělat,  a  on  jí  sdělil,  že  nic.  V tu  chvíli  nevěděla,  že  existuje  přezkum,  a  on 
přezkum nenavrhl, nedal jí ani jiný písemný podklad, ze kterého by dokladoval, že se jedná o 
nezákonné rozhodnutí, a v neposlední  řadě  pak  řekl,  že  ten  spis  neznal,  že  dělal  jen  nějaké 
korekce nebo úpravy rozhodnutí pana VXXXXX.  Na  této  schůzce  později  požadoval  pan 
PXXXXX  personální  řešení  celého  rozhodnutí  toho  sporu  vůči  Ing.  SXXXXX.  Sdělil  jí,  že 
buď  on,  nebo  Ing.  SXXXXX, že s ní  nechce  pracovat.  Poprosila  ho,  ať  vydrží,  udělala 
kompromis  a  dle  přání  pana  PXXXXX  Ing.  SXXXXX  přeřadila  s celým odborem pod 
kompetenci Ing. WXXXXX,  který  byl  prvním  místopředsedou  a  měl  na  starosti  sekci 
 
 

pokračování 
-64- 
46 T 7/2013 
kontroly. Uvedla, že v období od 4. 2. do 13. 2. 2012 e-mail s konceptem rozhodnutí sice 
nečetla, ale je možné, že ze soukromé e-mailové schránky pár e-mailů odeslala. Na dotazy 
ohledně  znaleckých  posudků,  zejména  z hlediska  rozporů  a  použitelnosti  uvedla,  že  ČVUT 
byl zpracován obecný znalecký posudek, který nezahrnoval všechny detaily z toho 
konkrétního případu. Tento posudek ČVUT nezadával první stupeň, který byl obeznámen se 
vším,  ale  byl  to  posudek  jejího  odboru  jako  předsedkyně  a  byl  podán  jako  všeobecné 
stanovisko. S tímto  posudkem  by  mohla  nadále  pracovat  pouze  ona,  nemohla  tedy  nařídit 
prvnímu stupni, ať rozhoduje podle jí zajištěných dokladů, a proto si první stupeň zajišťoval 
znalecký  posudek  sám.  Nebránila  prvnímu  stupni,  aby  si  vypracovali  svůj  vlastní  posudek, 
kde oni sami si zadají. K odbornému vyjádření Technické inspekce ČR, zpracovanému přímo 
ředitelem ze dne 11. 7. 2013, které si vyžádal opět ERÚ, uvedla, že si tento znalecký posudek 
od Technické inspekce vyžádali, jelikož Technická inspekce ČR může dělat znalecké posudky 
v jiné  oblasti  než  ČVUT.  Tyto  dva  posudky  byly  zadávány  všeobecně,  posudek  Báňské 
univerzity si zadával první stupeň. Dne 26. 12. 2010 nechala dělat snímky ze satelitu NASA, 
kdy se tyto elektrárny fotily a měly všechny panely. K jednání rozkladové komise z roku 2013 
uvedla, že se jednalo se o rozhodnutí pana VXXXXX, který byl zodpovědný za sporná řízení, 
kde v té chvíli ty složité případy byly, a navíc měl mít kontinuitu toho, co vlastně v řízeních 
vyšlo  najevo,  protože  připravoval  s Mgr. VXXXXX  (pravděpodobně  Mgr.  MXXXXX) to 
první rozhodnutí, které rozhodla Ing. SXXXXX jinak. Připravoval to rozhodnutí a mimo jiné 
bylo zatíženo procesními vadami a za další tam dal odkladný účinek. K tomuto po obsáhlém 
vysvětlení  důsledků  uvedla,  že  neudělala  nikdy  krok,  že  by  sama  v rozhodnutí upravila 
některé věci, aniž by první stupeň neměl možnost to napravit. Co se týká pana VXXXXX, 
pana MXXXXX, tak v řadě případů udělali závažné pochybení, a to takového rázu, že některé 
licence  vydali  jen  na  základě  žádosti  a  některá  správní  řízení  skutečně  tito  odborníci  za 
pomoci pana PXXXXX,  to  byla  Fotovoltaika  28,  tak  tito  dva  připravili  tu  první  fázi 
rozhodnutí  chybně,  že  to  soud  vlastně  z procesních  důvodů  odmítl  a  prohráli.  V dubnu a 
květnu roku 2013 rozšířila rozkladovou komisi o odborníky a nejspíš někoho i vyhodila. Dále 
uvedla, že v době,  kdy  Ing.  SXXXXX  byla  ředitelkou  odboru  licencí,  tak  Mgr.  PXXXXX 
převedl  rozhodování  panu  Mgr.  MXXXXX,  který  byl  také  oprávněnou  úřední  osobou  na 
odboru licencí a nechal ho rozhodovat ve Fotovoltaice 28, kdy pak toto řízení bylo napadeno 
soudem jako  procesně  špatné.  Mgr.  PXXXXX  tuto  možnost  měl,  ona  ze  své  pravomoci 
v žádném případě nemohla vzít případ Ing. SXXXXX a předat ho někomu jinému. Personální 
složení týmu, který vydal licence u těchto dvou elektráren, zná jen ze spisu, protože u toho 
nebyla. Znala paní Ing. FXXXXX, neznala pana PXXXXX, věděla, že se tam vyskytoval pan 
KXXXXX, který byl propuštěn za podvod, další konkrétně neznala.  
 
 
V  rámci  vyjádření  k výpovědi  svědka  Mgr.  PXXXXX  dne 10. 6. 2014 uvedla, že 
neexistuje  důkaz,  že  byla  a  do  jaké  hloubky  informována  o  těchto  kauzách.  V  době  kdy 
nastoupila  žádala    jak  prvního  místopředsedu  NXXXXX, tak Mgr. PXXXXX,  ať  věci  s  
problematikou, kterou neznala, řeší její první místopředseda. K obsazení místa ředitele odboru 
licencí Ing. SXXXXX  uvedla,  že  toto  bylo  dlouhodobě  neobsazeno  a  tím  i  nebylo  řádně 
řízeno, což se dozvěděla až z auditu a proto ji tam obsadila. Kdyby přišel Mgr. PXXXXX po 
jmenování Ing. SXXXXX  s  tím,  že  ji  tam  nechce,  tak  tam  stoprocentně  nebyla.  Dne  11.  6. 
2014 v rámci vyjádření k výpovědi svědka Mgr. VXXXXX uvedla, že tento nebyl odvolán 
v listopadu 2011 z funkce ředitele odboru licencí, když v té době nebyl ředitelem, byl pouze 
pověřen vedením. V té době mu nebyly vyčítány žádné pochybení, jediným důvodem, proč 
 
 

pokračování 
-65- 
46 T 7/2013 
Mgr. VXXXXX  odešel z   funkce  bylo,  že  úřad  nebyl  řádně  řízen,  a  on  byl  jmenován 
ředitelem odboru sporných řízení. Navíc se v roce 2012 chystal nový boom, který znamenal, 
že vydávali kolem 12.000 licencí ročně, kdy v jiných letech se vydávalo kolem 2.000. Poté co 
byla v říjnu roku 2012 Ing. SXXXXX obviněna a dána do vazby, požádala Mgr. VXXXXX, 
zda by v tomto  složitém  období  od  října  do  prosince,  kdy  skutečně  vydali  asi  8.000  licencí, 
tento odbor řídil. Vyšel jí vstříc s tím, že do funkce ředitele odboru licencí, byl jmenován s 
datem 26. 10. 2012 a zároveň byl odvolán z funkce ředitele sporných a správních řízení. Měla 
s ním dohodu, že do doby než najdou nového ředitele, zůstane ve funkci, a pak se vrátí zpět na 
sporná řízení. Z toho titulu také funkci na odboru licencí vykonával do doby, než nastoupil 
pan Ing. CXXXXX  jako  ředitel  odboru  licencí,  který  tuto  funkci  dělá  dodnes.  Mgr. 
VXXXXX se vrátil na odbor sporných řízení a byl znovu jmenován ředitelem tohoto odboru. 
Vzhledem k   problémům  z let  2009  a  2010,  byla  převedena  část kompetence odboru licencí 
právě v těchto složitých věcech  na odbor sporných řízení, včetně FVE Zdeněk-Sun a Saša-
Sun.  V  roce  2013  (květen  -  červen)  byl  z  funkce  odvolán,  protože  v té  době  již  probíhala 
kontrola asi 180 elektráren  a on vydal dvě rozhodnutí, kde chtěl legalizovat (minimálně) část 
licence a v jedné věci bylo podáno trestní oznámení. Bylo mu nabídnuto místo právníka, ale 
nechtěli, aby nadále rozhodoval o věcech, aby se neopakovala tato situace.  
 
Její obhajobu lze shrnout tak, že o postupu Ing.  SXXXXX  nevěděla  (nečetla  její  e-
mail),  a  stejně  by  do  jejího  rozhodování  nezasahovala.  Její  znalost  kontaktů  této 
spoluobžalované a JUDr. Ing. ZXXXXX  jí  neumožňovala  toto  vnímat  jako  podjatost  při 
rozhodování. Mimo této roviny procesní obhajoby, se pak ve svých vyjádřeních prezentovala 
jako jistá oběť konfliktu se "solárníky" v důsledku svých aktivit. Tato část obhajoby, která je 
pro soud nepřezkoumatelná a představuje jistou formu přenášení skutkové roviny jednání a 
následného dokazování do roviny zejména  mediální,  zůstala  bez  významu  pro  rozhodnutí, 
když je zcela mimo zažalovaného skutku. 
 
Ze  svého  trestného  jednání  jsou  obžalovaní  usvědčováni  výpověďmi  svědků, 
listinnými  a  dalšími  důkazy,  které  ve  svém  souhrnu  vyvracejí  naznačenou  obhajobu 
obžalovaných. 
 
 
První skupina svědků jsou vedoucí představitelé ERÚ, kteří se mimo obecné roviny 
řízení vyjádřili i k průběhu jednotlivých řízení a vlastním poznatkům z těchto. 
 
Svědek Ing. Josef FXXXXX v přípravném řízení dne 15. 1. 2013 (č. l. 396-400) uvedl, 
že v období let 2004 – 2011 byl předsedou ERÚ. Odbor licencí podléhal původně přímo mu a 
později Mgr. PXXXXX. Vydávání licencí do jeho kompetence nespadalo, ale projednávalo se 
na  poradách  vedení.  Správní  řízení  byla  prováděna  první  instancí  a  předseda  ERÚ  byl 
odvolací orgán. Vydání licencí mohli na ERÚ učinit pouze dva lidé, a to oprávněné úřední 
osoby Bc. PXXXXX a Ing. FXXXXX, další úřední osoby vedly správní řízení a odpovídaly 
za to, že jsou podklady v pořádku. O žádostech společností Zdeněk – Sun s.r.o. a Saša – Sun 
s.r.o. se dozvěděl až po neúspěšných prověrkách provedených pracovníky ERÚ. U zmíněných 
elektráren z kontroly vyplynulo, že nesplňují podmínky pro vydání licencí. Mezi Vánocemi a 
Silvestrem  jej  pak  navštívil  JUDr.  Ing.  Zdeněk  ZXXXXX  a požadoval provedení nové 
vizuální  kontroly.  Odmítl  to,  neboť  předchozí  prohlídka  byla  provedena  teprve  před 
Vánocemi a jednotlivé skupiny měly nabitý harmonogram a nebyly schopny kontrolu provést. 
 
 

pokračování 
-66- 
46 T 7/2013 
Mezi svátky na poradě vedení s Ing. NXXXXX, Mgr. PXXXXX a Bc. PXXXXX zhodnotili 
průběh  prováděných  kontrol  a  domluvili  další  postup  tak,  aby  byly  do  konce  roku  2010 
ukončeny  žádosti,  které  byly  podány  včas.  Asi  druhý  den  po  návštěvě  JUDr.  Ing.  Zdeňka 
ZXXXXX  mu volal Bc. PXXXXX,  že  se  dostavil  zástupce  investora  obou  předmětných 
elektráren a přinesl nové žádosti o vydání licence a přinesl notářské osvědčení o dokončení 
těchto výroben. Uvedl, že Bc. PXXXXX odpověděl, že nelze podle platné legislativy možné 
nahradit  některou  z podmínek  notářským  osvědčením  a  připomněl  mu  jejich  jednání, podle 
kterého není prostor k opakování prohlídky. Poté mu Bc. PXXXXX  poslal e-mail, kde 
opakovaně obhajoval provedení nových prohlídek. V e-mailu mu odpověděl, že za udělování 
licencí  je  odpovědný  Bc.  PXXXXX  a  do  jeho  rozhodování  mu  nechtěl  zasahovat. 
Nevzpomíná si, že by mu obdobný e-mail psal Bc. PXXXXX  i v případě  jiných  elektráren. 
Dne 31. 12. 2010 pak byla prohlídka provedena s tím,  že  názor  nebyl  mezi  účastníky 
jednotný. Začátkem ledna roku 2011 uložil provedení kontrol licencí udělených ke konci roku 
2010,  u  některých  výroben  byly  shledány  neshody  a  byla  podána  trestní  oznámení  na 
neznámého pachatele, a to i v případě  těchto  elektráren.  Byla  přijata  i  personální  opatření  a 
Bc.  PXXXXX  byl odvolán z funkce  ředitele  odboru.  Popřel  tvrzení  původně 
spoluobžalovaného  Bc.  Luďka  PXXXXX,  podle  kterého  měl  sám  dát  pokyn  k opětovnému 
ohledání elektráren nebo k přípravě usnesení v tomto směru. Postup Bc. Luďka PXXXXX byl 
v rozporu s postupem dohodnutým na poradě vedení a neměl oporu ve správním řádu. Bránil 
se  však  zasahovat  do  kompetencí  prvoinstančního  orgánu  a  špatný  postup  by  znamenalo  i 
odvolání pracovníka. K tomu proto přistoupil později po provedení analýzy. Dne 31. 12. 2010 
mu Ing. Ilona FXXXXX  okolo 19:00 hod volala a uvedla, že obdržela zprávu kontrolní 
skupiny a výsledek není jednoznačný. Uvedl jí, že tyto okolnosti nechce prověřovat a odkázal 
ji na Bc. PXXXXX. Ke konzultaci tedy nedošlo. Pana TXXXXX  nezná a Bc. PXXXXX  se 
mu nesvěřil, že by se scházel s účastníky řízení ani, že by se v daném období scházel s JUDr. 
Ing. Zdeňkem ZXXXXX. Odbor licencí v předcházejících letech pracoval podle jeho názoru 
dobře.  K oprávnění  jednotlivých  oprávněných  úředních  osob  uvedl,  že  ta,  která  vedla  spis 
mohla  ukončit  řízení  a  připravit  licenci  až  po  překontrolování  splnění  všech  podmínek. 
Osoba, která licenci podepisovala,  měla  vše  zkontrolovat  a  následně,  pokud  vše  bylo 
v pořádku licenci vydat, tedy podepsat. 
 
V hlavním  líčení  dne  10.  6.  2014  (č.  l.  7554-7564)  potvrdil  svoji  výpověď 
z přípravného řízení. Dodal, že v tomto období v roce 2010 byla velká snaha získat licenci za 
každou cenu. Vyjádřil se k opatřením, které ERÚ udělal. První prohlídkou bylo zjištěno, že 
zdroje  nejsou  dokončeny,  a  před  Vánoci  2010  následovalo  ohledání  na  místě.  Závěr  roku 
2010 byl hektický, a proto v období  mezi  Vánocemi  a  Silvestrem  se  uskutečnilo  setkání  a 
porada v Jihlavě,  kde  požádal  kolegy,  aby  prověřili  zbývající  žádosti,  které  byly  podány  a 
které byly včas uplatněny, aby mohly být prohlídky provedeny a licence vydány nejpozději do 
30 dnů. Byla to otázka prvoinstančního řízení. Zajímalo ho, aby jako ERÚ splnili zákonné 
povinnosti.  Po  poradě  v Jihlavě  na  něj  čekal  JUDr.  Ing.  ZXXXXX  a žádal ho, aby byla 
provedena  prohlídka  těchto  zdrojů  ještě  jednou,  že  jsou  hotové.  Po  konzultaci  se  svými 
pracovníky JUDr. Ing. ZXXXXX uvedl, že prohlídka byla provedena před Vánocemi, že není 
důvod,  aby  tam  mezi  svátky,  za  ty  tři  dny,  znovu  někdo  jezdil,  a  že  do  konce  roku  mají 
spoustu  práce.  Vůči  jiným  žadatelům  by  to  bylo  diskriminační.  Poté  JUDr.  Ing.  ZXXXXX 
odjel a 29. nebo 30. 12. 2010 ho kontaktoval pan ředitel PXXXXX, který byl šéfem licencí 
s tím, že se dostavil do Jihlavy pracovník od těchto firem s tím, že má notářsky ověřeno, že 
 
 

pokračování 
-67- 
46 T 7/2013 
FVE  jsou  dokončeny.  Měli  rozhovor  s panem  PXXXXX,  že  podmínka  notářského  ověření 
v zákoně není, že tam jsou jiné podmínky, neviděl důvod, aby prohlídky opakovali. Poté mu 
pan  PXXXXX  zaslal e-mail,  že  by  prohlídku  chtěl  uskutečnit.  Uvedl, že  pan  PXXXXX  byl 
svědomitý, nechtěl, aby vůči ERÚ byly vzneseny námitky. Souhlasil, jelikož to bylo řízení 
prvoinstanční, zodpovídal za něj pan PXXXXX. Jedním z pracovníků dne 31. 12. 2010 byl 
pan  PXXXXX, kterého ovšem musel z důvodu  jiné  kauzy  vyměnit  za  jiného  pracovníka 
z Prahy. Mezi 19:00-20:00  hod  měl  telefon  od  paní  FXXXXX,  která  čekala na výsledek 
kontroly. Následně mu volal ještě pan KXXXXX z prohlídky, že je určitý problém, že se tato 
skupina neshodne na tom, že jsou FVE dokončeny, protože podle názoru pana KXXXXX tam 
podstatné  věci  chyběly  a  chtěl,  aby  se  vydalo  negativní  stanovisko. Neví, co se odehrálo 
potom.  Po  Novém  roce  se  dozvěděl,  že  licence  byla  vydána.  Dále  uvedl,  že  přestože  byly 
listinné materiály u fotovoltaických elektráren v pořádku, tak byly signály, že některé zdroje 
nejsou  dokončeny.  Proto  rozhodl  a  hned  po  Novém  roce jmenoval komisi ve složení pan 
NXXXXX, pan KXXXXX  a pan PXXXXX,  kteří  měli  za  úkol  tyto  na  přelomu  vydané 
licence  ještě  zkontrolovat.  Na  základě  těchto  podkladů  ERÚ  podal  v únoru  nebo  březnu 
několik trestních oznámení. S panem PXXXXX se domluvili, že u některých bude zahájeno 
obnovené řízení o odebrání případné licence. Od policie dostali oznámení, že u těchto zdrojů 
došlo k podvodnému vydání licence a vzhledem k falešné revizní zprávě dostali požadavek na 
zahájení řízení. Do žádného řízení nezasahoval, na poradách pravidelně vyhodnocoval situaci, 
i  to  jak  vypadá  jednotlivý  výkon  elektráren.  Pozitivní  stanovisko,  ani  doporučení  nedával, 
pouze když mu paní FXXXXX  volala,  tak  jí  řekl,  že  je  to  záležitost  prvoinstanční,  ať  se 
domluví s panem PXXXXX, dál se o to nezajímal. Dne 31. 12. 2010 ho překvapilo, že paní 
FXXXXX  je  stále  na  ERÚ,  ale  bylo  mu  řečeno,  že  čeká  na  výsledek  kontroly.  Na  setkání 
mezí Vánocemi a Silvestrem dohodli harmonogram, aby vše zvládli. Překvapilo ho, že se tam 
objevil prostor, aby se vytvořila  rezerva  na  další  prohlídku.  Na  přelomu  roku  2009  a  2010, 
když došlo k prvnímu  snížení  výkupní  ceny,  byl  tam  první  náznak  poměrně  velkého  zájmu, 
aby investoři stihli tento termín, a byly i první signály o tom, že nejsou úplně dobré informace 
z IT  technologie a výstupy. Požádal pracovníky IT a pana PXXXXX,  aby  připravili  jak 
finanční prostředky, tak i vlastní úpravy k tomu, aby byl přehled, jak ty procesy probíhají od 
počátku podání žádosti až do konce, kolik toho je a kolik toho není. Přestože se tento prostor 
využil, finance také na to nějaké byly, tak dostávali v průběhu hlavně toho čtvrtého kvartálu 
mylné informace, což potom bylo kritizováno z hlediska médií i z hlediska konzultací 
s fotovoltaickými asociacemi a nezvládnutí tohoto procesu ve vazbě  na  ty  situace,  které 
nastaly, včetně toho řízení. Výsledek byl, že po Novém roce pana ředitele PXXXXX odvolal 
z funkce.  Kvůli  signálům  možné  korupce  zavedli  v závěru  roku  řadu  protikorupčních 
opatření,  kterými  chtěli  zabránit  možným  vlivům.  Aby  zvládli  dodržet  30  denní  lhůty 
k vydávání  licencí,  museli  využít  vedle  zaměstnanců  i  některých  externistů,  nebyl  žádný 
pokyn,  aby  se  lhůty  zkracovaly  nebo  aby  byla  snaha  extrémně  vyjít  vstříc.  Vůči  tomuto 
stanovisku se pan PXXXXX nevymezil, pouze chtěl zamezit případným sankcím vůči ERÚ. 
Uvedl, že když mu pan PXXXXX  uvedl odlišné stanovisko, tak tomu byl pan NXXXXX 
přítomen. V hovoru s panem PXXXXX se rozčílil, a když mu pan PXXXXX poslal e-mail, 
tak nadiktoval paní RXXXXX  odpověď,  že  s tím  plně  souhlasí,  že  za  vydávání licencí 
odpovídá pan PXXXXX, a nebudou-li  splněny  závěry  z  jednání  ze  dne  28.  12.  2010,  tedy 
pokud se neprovedou prohlídky u všech ostatních a naopak tady se provedou, tak z toho 
vyvodí důsledky. Dále popsal, že správní řízení vedla osoba oprávněná podle správního řádu, 
která  připravila  veškeré  materiály  potřebné  k vydání licence, kterou pak podepisoval 
 
 

pokračování 
-68- 
46 T 7/2013 
nadřízený  pracovník.  Mezi  útvary  regulace  a  licence  probíhala  komunikace  tak,  aby  bylo 
docíleno objektivního názoru na vydání licence. Ovšem nebylo možné,  aby  někdo  z jeho 
náměstků  udělil  pokyn  k řediteli  odboru  licencí,  jak  má  rozhodnout,  které  rozhodnutí  má 
podepsat. Schůzka s panem ZXXXXX, které se účastnili jen oni dva, se odehrála v Praze u 
něj  v kanceláři.  Vyšetřovací  skupina,  kterou  jmenoval,  se  skládala z vedoucích  pracovníků 
jednotlivých  útvarů,  z hlediska personálního tam byl pan KXXXXX,  regulačního  pan 
NXXXXX  a z licenčního  pan  PXXXXX.  Správní  spisy  měli  k dispozici. Kdo zpracovával 
případy  Zdeněk-Sun a Saša-Sun, neví, ale byly podepsány vždy dvěma  nebo  třemi 
pracovníky. Pana PXXXXX  mohl  odvolat  jako  předseda,  jedině  on  sám.  K odvolání mohlo 
dojít už i 31. 12. 2010, ale ze závažných důvodů tak neučinil, a následně vyhodnotil činnost 
pana  PXXXXX, který po pohovoru souhlasil s tím,  že  přejde  na  jinou práci. Uvedl, že na 
ERÚ nepracovali žádní revizní technici. O propojení mezi Milanem KXXXXX z Prezídia ČR, 
který je bratrem Rostislava KXXXXX nic neví, dozvěděl se o tom až v závěru procesu. Dne 
31. 12. 2010 byl Milan KXXXXX na ERÚ a pod režií policie byl prováděn paralelní proces 
s panem  PXXXXX,  který  byl  vybaven  odposlouchávacím  zařízením  a  vyslán  do  terénu 
k zjištění jiného případu. Na jméno Miroslava FXXXXX si nevzpomněl, nevybavil si ani jeho 
podobu. (ačkoliv z knihy návštěv na ERÚ vyplynulo, že se osobně jako policista ČR s ním 
setkával). Dodal, že nějaký pan FXXXXX pracoval u RWE, byl na ERÚ asi dvakrát, ale může 
jít  o  shodu  jmen.  Uvedl,  že  seznam,  podle  kterého  se  plánovaly  jednotlivé  objížďky  na 
kontroly, existoval. Zhodnotil, že písmo v seznamu s ručně psanými poznámkami,  který mu 
byl předložen, není jeho. I když byla dne 31. 12. 2010 připravena jet na ohledání elektráren 
skupina, která elektrárnu znala, tak nakonec jeli v jiném složení, jelikož pan PXXXXX jel na 
jinou prohlídku. S panem ŽXXXXX ukončil v lednu pracovní poměr dohodou, ovšem jednalo 
se o výjimečný případ, kdy ukončil pracovní poměr dohodou, když byl nespokojen s prací. 
Odmítl fakt, že by jeho syn Mgr. Josef FXXXXX  nějak  spolupracoval  při  vydávání  licencí 
nebo  připojení  do  distribuce, za kterou pracoval v ČEZU,  a  dodal,  že  jeho  syn  od  nich 
nedostal  ani  jednu  zakázku,  nebyl  přizván  k žádné konzultaci. To, že nezasahoval do 
prvostupňového  řízení,  bylo  v souladu  se  správním  řádem.  Na  poradách  vedení  se  pouze 
obecně  bavili  o  principech,  metodách a postupech. Uvedl, že neprojednávali na poradách 
vedení,  kdo  kam  pojede,  jmenovali  se  pracovníci,  kteří  byli  schopni  jezdit,  a  šéfové 
jednotlivých útvarů nastavili pracovní skupiny a jezdili.  
Svědek Ing. Blahoslav NXXXXX v přípravném řízení dne 6. 12. 2012 (č. l. 438-443), 
uvedl, že koncem roku 2010 byl místopředsedou ERÚ a ředitelem sekce regulace. Vydávání 
licencí se jej týkalo jen v případě  konzultací  předsedy  ERÚ  nebo  ředitele  legislativně 
správního odboru. Co se týče problematiky licencí, tak aby ERÚ ochránili před korupčním 
jednáním, přijali na podzim 2010 řadu opatření, kdy žadatel nesměl vstupovat do chráněné 
zóny  ERÚ,  jednal  jen  ve  vestibulu  před  bezpečnostními  kamerami  a  za  přítomnosti  ještě 
dalšího  zaměstnance  ERÚ.  V případě  elektráren  Zdeněk-Sun a Saša-Sun bylo prvotní 
obhlídkou (nutnou vzhledem k výkonu  nad  1  MW)  zjištěno,  že  nebyly  dokončeny.  Dne  28. 
12. 2010 se konala porada za účasti jeho, Ing. FXXXXX, Mgr. PXXXXX, Bc. PXXXXX a 
možná i Ing. FXXXXX,  kdy  závěr  této  porady  byl,  že  žádosti  budou  vyřizovány  v pořadí, 
v jakém přišly a tam, kde byla provedena prohlídka, a zjistilo se, že neodpovídá předloženým 
dokumentům,  tak  se  tím  ERÚ  do  konce  roku  nebude  zabývat,  což  byl  případ  i  těchto 
elektráren. Dozvěděl se, že do spisů týkajících se těchto elektráren byly doloženy nové revizní 
zprávy  a  byl  přítomen  hodně  emotivnímu  rozhovoru  předsedy  ERÚ  Ing.  FXXXXX  s Bc. 
 
 

pokračování 
-69- 
46 T 7/2013 
Luďkem PXXXXX dne 30. 12. 2010. Předseda ERÚ se mu (Němečkovi) zmínil, že předtím 
měl  rozhovor  s JUDr.  Ing.  Zdeňkem  ZXXXXX, který na  něj  vyvíjel  nátlak  za  účelem 
opakovaného  provedení  prohlídky  obou  elektráren.  Předseda  mu  nevyhověl  z kapacitních 
důvodů. Během jejich sezení volal předsedovi Bc. Luděk PXXXXX a informoval ho, že byl 
kontaktován právě JUDr. Ing. ZXXXXX s žádostí, aby byla provedena opakovaná kontrola. 
Bc.  PXXXXX  mu  uvedl,  že  je  ochoten  vyhovět  a  dotazoval  se,  zda  tedy  předseda  ERÚ  dá 
souhlas s provedením kontroly. Předseda ERÚ se hodně rozčílil, neboť se jednalo o porušení 
dohody.  Chvíli  po  telefonním  hovoru  přišel  e-mail  od  Bc.  Luďka  PXXXXX, který situaci 
vyhrotil. Předseda ERÚ jako druhoinstanční orgán ve správním řízení mu nemohl v postupu 
bránit, když tento e-mail by proti němu mohl být využit, že zasahoval do rozhodovací činnosti 
v prvním  stupni.  Následně  se  řešilo,  kdo by na obhlídky jel. V průběhu  ledna  2011  dal 
předseda  ERÚ  interně  vyšetřit  dění  na  odboru  licencí  v prosinci 2010 a vše vyvrcholilo 
podáním několika trestních oznámení. Na ERÚ skončil ke dni 31. 12. 2011, důvody nezná, 
ale paní předsedkyně si přála ukončení jeho činnosti na ERÚ. Jedním z prvních lidí, které si 
paní  předsedkyně  přivedla  do  ERÚ,  byla  právě  Ing.  Michaela  SXXXXX.  Bc.  Luděk 
PXXXXX  měl  evidentní  zájem  na  udělení  licencí  oběma  elektrárnám,  přitom  bylo  možno 
postupovat dle zákona a pouze využít příslušných lhůt. Na takové jednání u něj nebyl zvyklý, 
byl  to  pro  něj  šok  a  zklamání.  O  návštěvách  JUDr.  Ing.  Zdeňka  ZXXXXX  u  Bc.  Luďka 
PXXXXX  nebyl informován. Opakované ohledání elektráren s odstupem  několika  dní  se 
v jiných případech nestalo.   
 
V hlavním  líčení  dne  17.  9.  2014  (č.  l.  7938-7953) k věci  uvedl,  že  s elektrárnami 
Saša-Sun  a  Zdeněk-Sun  přišel  do  styku  z titulu  funkce  ředitele  sekce  regulace  tím,  že  jeho 
podřízení,  konkrétně  z odboru energetiky, poskytovali odboru licencí na konci roku 2010 
jakousi  asistenci  při  fyzické  kontrole  elektráren  s výkonem  nad  1  MW,  zda  jsou  skutečně 
dokončeny a zda fyzický stav odpovídá tomu, co bylo deklarováno v papírové dokumentaci. 
V případě,  že  bylo  zjištěno  pochybení,  tak  nedocházelo  k zastavení, ale v doběhu roku se 
v kauze nepokračovalo. Dále potvrdil svoji výpověď z přípravného řízení. Nad rámec uvedl, 
že opakovaná kontrola byla dne 31. 12. 2010. Dostal z této kontroly zprávu od pana 
KXXXXX,  že  tam  byly  opět  zjištěny  stále  nějaké  nedodělky,  i  když  ve  výrazně  menším 
rozsahu, než to bylo při té původní kontrole, a s tímto negativním protokolem odjeli kolegové 
z Jihlavy zpět do ERÚ, kde paní FXXXXX v pozdních hodinách licenci vydala. Ke kauze se 
znovu dostal s kolegou  PXXXXX,  když  je  předseda  ERÚ  pověřil  tím,  aby zkontrolovali 
některé pochybné kauzy, přesněji všechny licence, které byly vydány v posledních dnech roku 
2010,  zda  se  tam  neopakoval  nějaký  nestandardní  postup,  jako  v této kauze. Standardní 
pracovní doba ke konci roku 2010 byla od 7.45 do 16.15 hod s tím,  že  řada  klíčových 
pracovníků  tam  zůstávala  déle z důvodu  pracovního  vytížení.  Dne  31.  12.  2010  byl  dán 
pokyn, že licenční agenda bude zakončena v 17 hodin a po 17. hodině nebude nikdo vpuštěn 
do ERÚ. Neví, proč Ing. FXXXXX setrvala do pozdních hodin. Byl svědkem toho, kdy byl 
Ing. FXXXXX vystaven do situace, že mu nezbývalo nic jiného, než ohledání svolit, protože 
situace byla vyhrocena tak, že pan PXXXXX  poslal e-mailem,  že  buďto  on,  jako  člověk 
odpovědný za rozhodování v prvním stupni, za to nese plnou odpovědnost, a pokud nenese, 
tak ať je zbaven funkce, ale že druhý stupeň by neměl ingerovat do toho, jak rozhoduje první 
stupeň. Pan PXXXXX usoudil, že jde o tak velké peníze a že jde o tak zásadní věc, že by se ta 
kontrola  opakovat  měla.  Za  technickou  část  tam  jel  Rostislav  KXXXXX  z odboru 
elektrotechniky, z jeho sekce z právního útvaru tam jel Mgr. LXXXXX,  který  tam  měl 
 
 

pokračování 
-70- 
46 T 7/2013 
pomoci poskytnout právní ochranu, a z licenčního  ERÚ  tam  jel  pan  ŽXXXXX. Pracovníci 
byli  obecně  instruováni,  že  pochybení  musí  být  uvedena v protokolu,  že  má  být  zajištěna 
obrazová dokumentace, od pracovníků z první kontroly věděli, kde byly hlavní problémy, na 
co se mají zaměřit. Striktní pokyn, aby pracovníci jednali s ohledem na jeho pracovní dobu, 
nebyl. Po nástupu paní VXXXXX  do ERÚ  ji  informoval  o  důležitých  kauzách.  Projevila 
zájem se setkat s panem  ZXXXXX  a  za  účasti  pana  PXXXXX  s ním  proběhla  schůzka. 
Postupem času docházelo k organizačním úpravám. V e-mailu ze dne 22. 12. 2010, týkajícího 
se „Zemkových“ elektráren mu pan PXXXXX ve svém stanovisku řekl, že řízení by se měla 
automaticky zastavovat v případě nesouladu. Se správním spisem přišel do styku na jednání, 
kde pan PXXXXX  ukazoval  notářsky  ověřené  revizní  zprávy.  Členem  interní  vyšetřovací 
komise byl pan PXXXXX, pan KXXXXX. Případem těchto dvou elektráren se zabýval pan 
PXXXXX. Od pana PXXXXX věděl, že schůzky pana ZXXXXX a paní předsedkyně v srpnu 
roku 2011 se Mgr. PXXXXX neúčastnil celé, část jednání probíhala bez něho. Pan PXXXXX 
mu uvedl, že z průběhu  schůzky  bylo  zřejmě,  že  se  pan  ZXXXXX  a  Ing. VXXXXX  velmi 
dobře znají. Ing. VXXXXX znal z doby jejího působení ve společnosti Transgas, zvala ho i 
jako  přednášejícího  na  konference  klubu  podnikatelů  v době,  kdy  byl  ve  funkci 
místopředsedy. Panu PXXXXX bylo doporučeno, aby z ERÚ odešel, stejně tak i jemu paní 
VXXXXX řekla, že si přeje, aby působení v ERÚ ukončil. Plán kontrol na prosinec roku 2010 
nebyl,  záviselo  to  na  aktivitě  účastníků,  kdy  v momentě,  když  spisy  byly  úplné,  dal  pan 
PXXXXX pokyn, že tyto elektrárny jsou způsobilé k vydání licence a následovalo ohledání a 
poté se rozhodovalo, zda bude licence udělena. S panem PXXXXX se dohodli, že všude, kde 
budou pochybnosti, licence nebude vydána. O tomto postupu se bavili na poradách vedení, 
které byly před koncem roku průběžně. Disk „L“ ve vnitřním informačním systému ERÚ byl 
sdílený  adresář  pracovníků  odboru  elektroenergetiky,  kde  byly  výstupy  z výpočtů,  studia  a 
další záležitosti. K tomuto  disku  měl  přístup.  Další  opakované  kontroly  u  fotovoltaických 
elektráren v roce 2010 byly v minimálně jednom případě, kdy návštěva tam probíhala až po 
informování policie. Jednalo se o jednu z elektráren Český Dub – Česká Lípa. Dále podotkl, 
že neví, zda v roce 2010 byla udělena licence elektrárně s výkonem na 1 MW bez provedené 
kontroly a dodal, že v předchozím roce se licence udělovaly a poté dávaly pokyny ke kontrole 
státní energetické inspekci, ale bylo to shledáno jako neefektivní, a byl tedy nastaven ke konci 
roku 2010 ke kontrole před vydáním licence výkon na 1 MW. Odhadl, že v posledních dnech 
roku 2010 (od 29. 12. -  31.  12.)  bylo  vydáno  minimálně  30  licencí.  Cenové  rozhodnutí  se 
vydávalo  na  přelomu  října  a  listopadu  roku  2010.  Uvedl,  že  byl  zodpovědný  za  přípravu 
cenového rozhodnutí, předkládal ho na poradě vedení panu předsedovi. Při kontrole dne 31. 
12. 2010 byly zjištěny závady, kdy v protokolu bylo zmíněno, že v některých sekcích nejsou 
propojeny vodiče, což považuje za důkaz toho, že skutečný stav neodpovídal tomu, co bylo 
deklarováno.  Pokud  tam  byly  části,  které  nebyly  funkční,  ale  byly  započítávány  do 
instalovaného výkonu jako celku, považuje tento rozpor za stejný jako při původní kontrole. 
ERÚ  uplatňoval  princip,  že  byl  vyžadován  předávací  protokol  od  zhotovitele  ve  vztahu 
k investorovi, že stavba byla předána jako celek, což značí, že to je skutečně hotové funkční 
dílo, za druhé i ta revize byla používána jako nástroj k tomu, aby dosvědčil to, že zařízení je 
technicky způsobilé jako celek o tom daném instalovaném výkonu. Revize osvědčovala to, že 
se jedná způsobilé zařízení, tedy elektrárna o výkonu „x“ MW nebo kW. Dále uvedl, že ERÚ 
má elektronický deník –  podatelnu, proto dojde-li  dopis,  tak  je  opatřen  číslem  jednacím,  je 
tam přesně označeno, jaké dokumenty došly, datum, kdo je přebral a toto je zaevidováno do 
systému. Dá se jednoznačně dohledat časová stopa, kdo, kdy a v jaký čas, v jaký den prováděl 
 
 

pokračování 
-71- 
46 T 7/2013 
jaké úkony, tak, jak se to zadává do systému. První úkon dělala podatelna, pak nějaká úřední 
osoba s tím spisem pracovala  dále  a  poslední  úkony  činil  buď  pan  PXXXXX, nebo paní 
FXXXXX  samotným  vydáním  rozhodnutí.  Speciální  metodika  provádění  kontrol  nebyla, 
jelikož člověk znalý oboru pozná, zda jsou, či nejsou osazeny panely, zda ze země trčí kabely 
atd., a dodal, že se jedná o poměrně jednoduchou záležitost na to, aby se dalo konstatovat, že 
zařízení  je,  či  není  hotové.  S přesnou  definicí  pojmu  hotová  fotovoltaická  elektrárna  se 
nesetkal.  Nepřipojené  vodiče  považuje  za  neschopné  k dodávání  elektřiny  do  sítě.  Pokud 
žadatel  žádal  o  elektrárnu  na  určitý  výkon,  tak  měla  být  tato  elektrárna  způsobilá  provozu 
v daném výkonu. S akceptovatelnou  tolerancí  se  nesetkal,  ale  nebyl  osobou  odpovědnou, 
která toto  řešila.  Na  ERÚ  byly  dva  typy  porad, a  to  porada vedení  a  operativní  porada,  ze 
všech porad se pořizovaly zápisy, které se později archivovaly. V papírové podobě se zápisy 
zakládaly na sekretariátu, k dispozici byly i elektronicky.  
 
Z výpovědí těchto svědků, které jsou v tomto rozsahu v souladu, je tak zřejmá snaha 
ke konci roku 2010 nastavit podmínky bránící co nejvíce možnému korupčnímu jednání. V 
rámci  vlastního  řízení  pak  prakticky  shodně  (v  rozsahu  znalosti  či  účasti)  popsali  zejména 
aktivitu Bc. PXXXXX ve snaze nadstandartně vyhovět požadavkům JUDr. Ing. ZXXXXX. 
 
Další pracovníci ERÚ se pak vyjadřovali k vlastnímu průběhu jednotlivých kontrol na 
FVE Saša Sun a Zdeněk Sun, zejména ke stavu těchto elektráren při jejich kontrole.  
 
K neformální kontrole dne 8. 12. 2010 se vyjádřili svědci Ing. Alois ZXXXXX a Ing. 
Pavel PXXXXX. 
Svědek  Ing.  Alois  ZXXXXX  v přípravném  řízení  dne  21.  2.  2013  (č.  l.  505-508) 
uvedl,  že  do  března  2011  pracoval  na  ERÚ  na  oddělení  regulace  zdrojů  na  detašovaném 
pracovišti v Praze. Ke konci roku 2010 jim uvedl nadřízený Ing. Rostislav KXXXXX, že se 
budou  účastnit  kontrol  prováděných  ERÚ.  Byl  ve  dvojici  s Pavlem  PXXXXX. Takto se 
účastnil začátkem prosince (po předložení fotodokumentace doplnil, že asi toho 8. 12. 2010) 
prohlídky dvou elektráren v Chomutově, na kterých byla dokončena pouze část, a v části byly 
pouze nosné konstrukce pro panely. Vše dostatečně nafotili. Na každé z elektráren byli tak 30 
minut. Část elektráren byla osazena tak z 60 %, část vůbec.  
 
V hlavním líčení dne 11. 6. 2014 (č. l. 7594-7597) uvedl, že byl zaměstnancem ERÚ 
v odboru elektroenergetiky, s licencemi neměl nic společného. Kolem poloviny prosince byl 
s panem PXXXXX poslán na kontrolu do Chomutova. Proč tam mají jet, jim nikdo neuvedl, 
pouze pan KXXXXX  řekl,  aby  tam  jeli.  Fotili  řady  namontovaných  panelů,  část  elektráren, 
kde  panely  nebyly.  Fotili  zhruba  hodinu.  Část  elektrárny  nebyla  smontovaná, nebyly tam 
stojany pro držáky panelů a nebyly tam panely. 
Svědek  Ing.  Pavel  PXXXXX  v přípravném  řízení  dne  13.  11.  2012  (č.  l.  466-470) 
uvedl, že v roce  2010  pracoval  na  ERÚ  na  pozici  specialisty  oddělení  regulace  cen  odboru 
elektroenergetiky. Koncem roku 2010 byl na ERÚ tlak z pohledu  počtu  žádostí  o  licence,  a 
proto odbor licencí v Jihlavě požádal pražské dislokované pracoviště o pomoc při kontrolách 
fotovoltaických  zdrojů.  Nejprve  jezdili  na  neoficiální  prohlídky  „přes  plot“  a  později  na 
kontroly  podle  správního  řádu.  Začátkem  prosince  byli  s kolegou  ZXXXXX  na neformální 
prohlídce  u  obou  předmětných  elektráren,  které  byly  rozestavěny  a  probíhaly  práce  na 
instalaci konstrukcí a osazování panelů, o čemž pořídili i fotodokumentaci, kdy se orientovali 
 
 

pokračování 
-72- 
46 T 7/2013 
dle  informačních  cedulí,  které  označovaly  jednotlivé  řady.  Dne  20.  12.  2010  pak  provedli 
kontrolu dle správního řádu spolu se Zdeňkem ZXXXXX a Rostislavem KXXXXX. Zadní 
části  elektráren  přitom  ani  nebyly  osazeny,  resp.  chyběly  měniče  apod.  Byl  pořízen 
videozáznam a fotodokumentace, když do protokolu ani nebylo možno sepsat všechny 
nedostatky. Oproti předchozí kontrole byl ale zjevný posun v dostavěnosti, kdy již byly např. 
hotovy konstrukce. Kontroly konané dne 31. 12. 2010 se na těchto elektrárnách již neúčastnil. 
Nevzpomíná  si,  že  by  zástupci  obou  elektráren  zmiňovali  nějaké  poškození  v důsledku 
krádeží. Pracovníci firmy Actherm jim tvrdili, že práce nebylo možné dokončit vzhledem ke 
klimatickým podmínkám. Taktéž ho nenapadl důvod, proč ohledání těchto elektráren měli na 
základě e-mailu Bc. Luďka PXXXXX provádět pracovníci z Jihlavy. Čechy měli normálně na 
starosti pracovníci z Prahy. Dále se vyjádřil k pořízené fotodokumentaci při obou ohledáních 
(jednak neformálním dne 8. 12. 2010 i ze dne 20. 12. 2010), když se jedná o dokumentaci 
pořízenou na jednotlivých prohlídkách.  
K jednání obžalované Ing. SXXXXX  pak  potvrdil  údaje  svědka  KXXXXX,  když  
uvedl, že někdy v prvním čtvrtletí roku 2012 jeli spolu s Ing. KXXXXX a Ing. SXXXXX v 
autě a bavili se i o těchto FVE, kdy jim bylo řečeno, že došlo k zastavení řízení o obnově. Ptal 
se proč, a proč se nezeptala lidí, kteří na těch FVE byli, ke stavu při kontrolách, kdy jim řekla, 
že po prostudování spisu tak rozhodla.  
 
V hlavním  líčení  dne  12.  6.  2014  (č.  l.  7629-7658)  potvrdil  výpověď  z přípravného 
řízení. Dne 8. 12. 2010, když projížděli autem, tak elektrárny vypadaly rozestavěně. Jezdila 
tam těžká technika a velká část nebyla osazena. Nebyl s nimi přítomen nikdo ze zaměstnanců 
elektráren, do areálu vjeli autem bránou,  která  tam  byla  otevřená.  Druhá  kontrola  byla  na 
základě  usnesení  (ohledání)  a  společnosti  byly  informovány  dopředu  a  této  prohlídky  se 
účastnila  řada  zástupců  obou  společností.  Většinu  z nich zapsali do protokolu, byli tam 
obžalovaní Zemkové a ještě relativně velký počet lidí, až v počtu deset. V průběhu kontroly 
jim  byly  vysvětlovány  důvody,  že  něco  není  kvůli  zimě  apod.  Poté  sepsali  protokol  a  dali 
možnost zástupcům se vyjádřit ke zjištěním. Tyto osoby napsaly do protokolu své vysvětlení 
zjištěného  stavu.  Počáteční  sekce  A,  B  se  jevily,  že  jsou  zcela  nainstalovány  a  propojeny,               
ale čím dál šli od centra, tak byly ty elektrárny v horším stavu. Postupně byly jen osazeny 
panely, nebyly propojeny, proto v těchto  částech  nemohla  elektrárna  vyrábět  elektřinu, 
protože nebyla zapojena do měničů. Nejednalo se o malé úseky, ale o relativně velké části řad 
v jednotlivých sekcích. Následně nebyly ani panely, chyběly konstrukce, detailní popis toho 
zdokumentovaného stavu byl přesně popsán v protokolech. V zadních částech, zejména F a G 
probíhaly základní výkopové práce. Elektrárny byly na rozloze hektarů a bylo velmi obtížné 
je  během  relativně  krátké  doby  projít  a  prokontrolovat  celé,  fyzicky  zkontrolovali  zhruba 
70%-80%  elektrárny.  Na  začátku,  když  zjistili  první  malé  nedostatky,  tak  od  pracovníků 
zazněly reakce například, že střídač, měnič vyměnili, proto zde v tuto chvíli není, ale byl zde 
minulý týden. Jakmile se propracovávali do dalších částí, které byly zjevně ve výrazně horším 
stavu, kde nebyly třeba ani ty konstrukce, tak ta obhajoba nebyla reálně žádná. Je možné, že 
pracovníci  zmiňovali  vandalismus.  Kdyby  se  nedostali  do  vzdálenějších  částí,  které  nebyly 
vůbec propracované, tak teoreticky byl vandalismus možný, ale ve chvíli, kdy tam chyběly 
zcela  konstrukce,  panely,  nebylo  to  nějak  propojeno,  tak  vandalismus  nebo  opravy,  by  byly 
zvláštní,  neboť  by  se  musely  vytrhat  celé  konstrukce  a  nasadit  nové.  O  kontrole,  která 
proběhla dne 31. 12. 2010, ví, ale neúčastnil se jí, protože jel na kontrolu jiné elektrárny, která 
byla naplánována již před tou kontrolou. Jednalo se o kontrolu, která byla za asistence Policie 
 
 

pokračování 
-73- 
46 T 7/2013 
ČR  v rámci  jiného  případu.  O  tom,  kdo  a  na  jakou  elektrárnu  pojede,  rozhodoval  pan 
předseda.  Na  základě  dovolených,  na  základě  klasické  práce,  kterou  kdy  kdo  měl,  byly 
vyčleněny  volné  pracovní  jednotky  v jednotlivých  útvarech,  jednotlivých  odděleních,  a  ty 
oddělení  na  základě  síťového  disku  jezdily  na  skupinu  elektráren.  Určili  vždy  elektrárny, 
které lokalitou byly blízko sebe, aby stihli zkontrolovat  co  největší  část  ze  síťového  disku. 
V té  době  byl  pan  NXXXXX  místopředseda  ERÚ  a  pan  TXXXXX  byl  ředitel  odboru 
energetiky. K příloze  č.  1  a  č.  2  uvedl,  že  zpočátku  procházeli  sekcí  A,  která  se  jevila 
v pořádku,  postupovali  tedy  dál  ve  směru  elektrárny,  průběžně  fotili  a  natáčeli. 
Zaznamenávali zejména zjištěné nedostatky. Fotografie z kontroly „přes plot“ buď posílal e-
mailem, nebo ukládal na síťový disk. Obecná praxe byla taková, že je uložili na síťový disk a 
poslali  referentovi,  který  měl  spis  na  starost.  Opakované  kontroly  na  elektrárně  se  účastnil 
jednou, jedno ohledání na ní bylo před koncem roku 2010 a druhé v roce 2011. V základní 
náplni práce neměli opakované kontroly. Co se týče stavu elektroměru a zjišťování hodnot, 
tak záleželo na konkrétním typu a stavu elektrárny, v některých  případech  bylo  nelogické 
kontrolovat  elektroměry.  Konstatoval,  že  revizní  zpráva  dokládá  ERÚ  stav  zařízení  a  je 
podklad pro vydání licence. Výrok revizního technika detailně nečetl. Zařízení se jim jevilo 
v rozporu  s revizní zprávou. Z pohledu  prohlídky  zařízení  nebezpečné  nebylo.  Co  se  týče 
zkušeností, tak na kontroly elektráren začal jezdit kolem půlky listopadu 2010. Na ERÚ dal 
výpověď, protože dostal výhodnou nabídku od svého současného zaměstnavatele. Co se týče 
vzdělání, vystudoval silnoproud na katedře ČVUT a v elektrozařízeních se vyzná. 
 
 
Z výpovědí těchto svědků lze dovodit, že dne 8. 12. 2010 FVE nebyly dokončeny. Ze 
strany obhajoby byly tyto závěry zpochybněny poukazy na profesní neschopnost těchto osob, 
neznalost  terénu  (kterou  z  místních  FVE  vůbec  kontrolují)  a  vlastní  rozsah  dokumentace 
vztahující se k vytýkaným vadám. Soud však nemá důvod v kontextu dalších důkazů těmto 
údajům  nevěřit,  když  tyto  jsou  v  logickém  souladu  s  důkazy  vyvracejícími  obhajobu 
obžalovaných  (zde  zejména  reakce  na  jejich  závěry,  ať  již  ve  vyjádření  obžalovaného 
ČXXXXX  či  dalších  spoluobžalovaných,  případně  listiny  dokumentující reálnou 
dostavěnnost). 
 
K ohledání dne 20. 12. 2010 se  mimo Ing. Pavla PXXXXX  vyjádřili  svědci  Mgr. 
Zdeněk ZXXXXX a Ing. Rostislav KXXXXX.  
Svědek Mgr. Zdeněk ZXXXXX v přípravném řízení dne 14. 11. 2012 (č. l. 500-504) 
uvedl, že roku 2010 pracoval na pozici právníka ERÚ a jeho nadřízeným byl Mgr. Jaroslav 
VALA. Koncem roku 2010 zavedl ERÚ kontroly FV elektráren o vyšších výkonech. Dne 20. 
12.  2010  se  účastnil  společně  s Ing.  KXXXXX  a Ing. PXXXXX  kontroly FV elektráren 
v Chomutově  a  po  úvodním  setkání  se  zástupci  výroben  provedli  jejich  fyzickou  obhlídku. 
Zjistili řadu nedostatků u obou elektráren v podobě nepropojených panelů a prázdných skříní 
střídačů.  V areálu  byly  i  nedokončené  výkopové  práce.  Prohlídku  střešní  elektrárny 
neprovedli v důsledku nebezpečí úrazu. Následně došlo v konferenční místnosti k seznámení 
účastníků  s výsledky kontroly a sepsání protokolu  o  ohledání  věci.  V protokolech byly 
konstatovány rozpory s předloženými  revizními  zprávami  a  uvedeny  nejvýznamnější 
nedostatky. K dotazům  na  další  postup  uvedli,  že  jsou  oprávněni  pouze  ke  kontrole,  dle 
subjektivního názoru ale budou muset být odstraněny nedostatky a předloženy nové revizní 
zprávy.  Překvapilo  ho,  že  následující  den  potkal  bratry  ZXXXXX  na ERÚ, když bylo 
uvedeno, že stanovisko pošlou písemně. Následně čerpal dovolenou a o dalších událostech se 
 
 

pokračování 
-74- 
46 T 7/2013 
dozvěděl z doslechu až v roce 2011. Předávací protokoly k oběma elektrárnám ze dne  29. 11. 
2010 podle jeho názoru nemohly odpovídat skutečnosti. Nějaké známky poškození elektráren 
dne  20.  12.  2010  nezpozoroval  a  ani  si  nevybavuje,  že  by  zástupci  elektráren  nějaké 
zmiňovali. Proti tomuto závěru svědčí to, že ve skříních, které byly zamčené a musely čekat 
na  odemčení  nebyla  technologie.  Taktéž  se  vyjádřil  k pořízené  fotodokumentaci  a 
videozáznamu. Když se později dozvěděl o udělení licencí, byl velmi překvapen.  
 
V hlavním  líčení  dne  11.  6.  2014  (č.  l.  7583-7594)  potvrdil  výpověď  z přípravného 
řízení.  Pracoval  na  odboru  schvalovacích  a  sporných  řízení,  kde  rozhodovali  spory  o 
připojení, spory o výši podpory, spory o omezení přerušení dodávek z důvodu neoprávněného 
odběru,  případně  spory,  kdy  nedošlo  k uzavření  smluv  podle  energetického  zákona.  Jeho 
nadřízeným  byl  pan  VALA.  Skutečný  stav  ke  dni  5.  respektive  6.  12.  2010  nezjišťoval.  U 
elektráren Zdeněk-Sun, Saša-Sun a VT-Sun vznikla na základě obhlídky pochybnost, a proto 
bylo usnesením rozhodnuto o místním  ohledání  dne  20.  12.  2010.  Zúčastnil  se  ohledání 
společně s panem KXXXXX a panem PXXXXX. Při ohledání na místě s sebou měli revizní 
zprávy, aby zjistili, zda elektrárna je hotova v rozsahu, v jakém uváděly revizní zprávy, a aby 
posoudili, zda zařízení jako celek splňuje předpoklady pro udělení licence. V areálu, kde byly 
tyto  dvě  fotovoltaické  elektrárny,  bylo  více  provozovatelů,  proto  se  rozhodli  podle 
dokumentace, která byla ve správním spise, kde začnou fyzicky provádět kontrolu. Začali od 
nejbližší výrobny, když vycházeli ze zasedací místnosti. Video a fotodokumentace se začala 
zčásti  pořizovat  ihned,  ale  později  se  zaměřili  jen  na  patrné  nedodělky,  které  dostatečně 
osvědčovaly, že ta výrobna tam není v rozsahu, v jakém tam měla být. Jednalo se o rozsáhlé 
výrobny elektřiny, proto při samotném ohledání používali vozidla, aby se přemístili z místa na 
místo. Komplexní ohledání elektráren, ani počítání panelů neprováděli. V průběhu ohledání 
zjistili nedostatky, a to že nebyly propojené fotovoltaické panely,  chyběly  měniče,  nebyla 
v nich technologie, nebyly osazeny konstrukce, na místě samém byly výkopové práce. Nabyli 
dojmu, že výrobna není dokončena, na místě sepsali protokol, kde konstatovali tyto zjištěné 
nedostatky. Popis v protokolu  byl  učiněn  na  základě  nejen  jeho  zjištění,  ale  i  zjištění  pana 
KXXXXX a pana PXXXXX, jako specialistů sekce regulace, oddělení elektro. Domnívá se, 
že rozpor s revizními  zprávami  byl  technický  závěr  pana  KXXXXX,  který  říkal,  že  podle 
revizní  zprávy  měly  být  uvnitř  skříněk  technologie,  panely  měly  být  propojeny,  tudíž  se 
nedosahovalo  výkonu,  kterého  se  dosahovat  mělo.  Některé  části  elektrárny  mohly  být 
v pořádku,  protože  byly  osazeny  panely  a  propojeny,  ovšem  nedívali  se  do  všech  střídačů. 
Svůj  závěr  učinil  na  základě  selského  rozumu. Protokol podepisovali v zasedací místnosti, 
kde bylo zhruba 12 lidí, pamatuje si, že mezi nimi byl pan ZXXXXX  starší, Alexandr 
ZXXXXX,  Zdeněk  ZXXXXX.  Přílohou  protokolu  nebyly  všechny  zjištěné  nedostatky,  ale 
z obrazových  a  zvukových  záznamů  byl  rozsah  nedodělků  patrnější.  V protokolu bylo 
konstatováno, že výrobny elektřiny nesplňují předpoklady pro udělení licence, respektive že 
ta revizní zpráva neodpovídá skutečnosti. Při podepisování protokolů účastníci měli možnost 
se vyjádřit, ale neuvedli žádný relevantní důvod ohledně stavu výroben. Je možné, že někdo 
mezi řečí říkal, že výrobny nejsou hotové z důvodu klimatických podmínek. Bylo tam řečeno, 
že  minimálně  bude  potřeba  nových  revizních  zpráv.  Nebylo  kategorizováno,  o  jaké  revizní 
zprávy by se mělo jednat, bylo to na uvážení oprávněné úřední osoby. Dle jeho subjektivního 
názoru dospěl k tomu, že výrobna tam nemohla být ke dni 20. 12. 2010, ani ke dni revize, ani 
ke dni předávacího protokolu. Pokud by tam docházelo ke krádežím, tak by to účastník zmínil 
do protokolu a dodal, že vzhledem k rozsahu nedodělků by se jednalo o krádeže v řádech sta 
 
 

pokračování 
-75- 
46 T 7/2013 
tisíců, milionů korun, a nejspíše by bylo podáno trestní oznámení. Jeho závěr o tom, že tam 
nebyly  krádeže,  založil  na  zjištěních  a  skutečnostech,  která  tam  vnímal,  kdy  například  u 
měničů nebylo vidět žádné poškození zámku, vevnitř nebyly žádné stopy po šroubech. Dne 
21.  12.  2010  ráno  vezl protokoly  na  ERÚ.  Od  21.  12.  2010  čerpal  dovolenou,  do  práce  se 
vrátil na počátku roku 2011. Po dovolené, když nastoupil dne 2. 1. nebo 3. 1. 2011 do práce, 
se dozvěděl, že bylo i druhé ohledání, což ho šokovalo, neboť mohlo dojít k diskriminačnímu 
jednání, neviděl důvod, proč tam jet znovu, a měl pochybnosti, zda dne 31. 12. 2010 byly ve 
spise  podklady,  na  základě  kterých  mohlo být rozhodnuto. Žádostí bylo mnoho, proto 
nařízením nového ohledání mohl být znevýhodněn účastník, který byl v pořadí. O konkrétním 
žadateli,  který  by  byl  diskriminován  tím,  že  u  něj  nebyla  provedena  kontrola  z kapacitních 
důvodů, ovšem neví. Vydání licence ho také šokovalo. Co se týče ohledání, tak tam byli ještě 
v březnu  2011,  ale  účel  ohledání  mu  není  znám,  zaměřili  se  na  objem  vyrobené  elektřiny. 
V listopadu 2012 se poprvé seznámil s obrazovými a zvukovými záznamy z ohledání ze dne 
20.  12.  2010.  Předávací  protokol  měl  dokumentovat  skutečnost,  že  dílo  je  stavebně  a 
technicky dokončené, a že došlo k jeho předání od zhotovitele k objednateli. Podkladem pro 
zkoumání, zda vydat licenci, byl požadován právě i předávací protokol. Jako podklad spisu 
zpravidla byl jedním z důkazních prostředků, ale vypovídací váha oproti revizní zprávě byla 
mnohem nižší. Výchozí revizní zpráva měla prokazovat, že zařízení je schopno bezpečného a 
spolehlivého provozu. Dle jeho názoru, pokud žádost o licence byla na nějaký výkon a revizní 
zpráva byla na tentýž výkon, pak tento výkon musel být instalován zcela a bez nedodělků, či 
nedostatků. Na základě předložených příloh č. 1 a 2 konstatoval, že vyjádřená délka úseků 
zachycených na video nebo fotografiích souhlasí s úseky, které fyzicky zkontrolovali. Ke 
svému  vzdělání  dodal,  že  je  absolvent  práv  Masarykovy  univerzity.  Praxi  v oblasti elektro 
nemá. 
Svědek Ing. Rostislav KXXXXX v přípravném řízení dne 13. 11. 2012 (č. l. 418-424) 
uvedl, že na ERÚ působil ve funkci vedoucího oddělení regulace zdrojů a sítí. V listopadu 
2010  byli  požádáni  odborem  licencí  o  součinnost  při  kontrolách  FVE,  když  elektrárny  nad 
1MW  byly  podrobeny  fyzické  kontrole.  Kontroly  se  prováděly  buď  neformálně,  tzv.  „přes 
plot“ a kontrolovala  se  dokončenost  či  formálně,  na  základě  usnesení  dle  správního  řádu 
(povinnost  strpět  ohledání).  Elektrárny  Saša-Sun  a  Zdeněk-Sun navštívili v rámci oficiální 
kontroly  poprvé  před  Vánoci  2010  spolu  s kolegy  PXXXXX  a  ZXXXXX  z právního 
oddělení.  Prvně  jim  ve  velké  zasedací  místnosti  promítali  nějaké  fotky  a  poté  šli  do 
jednotlivých sekcí elektráren. Postupně zjistili, že jednotlivé sekce nebyly vůbec propojeny a 
chyběly  v nich  částečně  střídače  a  pravděpodobně  i  transformátory.  Následně  podepsali 
protokol a odjeli. Dne 31. 12. 2010 si ho zavolal předseda ERÚ Ing. FXXXXX a řekl mu, že 
je potřeba provést další kontrolu zmíněných elektráren a že tuto již nemůže zastavit, neboť se 
ERÚ k provedení kontroly zavázal ve lhůtě do 31. 12. 2010. Z Jihlavy se kontroly zúčastnili 
pan  ŽXXXXX  a pan LXXXXX  a  měli  s sebou  přímo  originály  spisů.  V zadních sekcích 
elektráren  opět  nebyly  propojeny  vodiče  do  měničů.  Opět  nafotili  nedokončené  sekce 
elektráren. V zasedací místnosti pak bylo více lidí, které s výsledky kontroly seznámili. Do 
protokolů  zaznamenali jen hlavní nedostatky. V autě  po  cestě  zpět  uvedl  kolegům,  že 
z technického hlediska elektrárny nesplňovaly předpoklady pro udělení licencí a nemohly ani 
vyrábět energii. Tyto závěry říkal i Ing. FXXXXX, která jim volala. Přes mobilní telefon jí i 
Bc.  PXXXXX  pak zaslal e-mail, podle kterého elektrárny nejsou kompletní. Na kontrole 
v březnu  2011  se  pak  elektrárny  zdály  být  kompletní.  Později  se  dozvěděl,  že  licence 
 
 

pokračování 
-76- 
46 T 7/2013 
elektrárnám  byly  vydány.  Podle  jeho  vyjádření nemohly  být  obě  elektrárny  ke  dni   29. 11. 
2010 dostavěny, když tam 20. 12. 2010 100% nebyla část střídačů. Nějaké známky poškození 
elektráren dne 20. 12. 2010 nezpozoroval a ani si nevybavuje, že by zástupci elektráren nějaké 
zmiňovali, až poté dne 31. 12. 2010 nalezli známky úmyslného poškození. Dále se vyjádřil  
k pořízené  fotodokumentaci  při  obou  ohledáních  (tyto  dne  20.  10.  2010  pořizoval  někdo 
z kolegů, dne 31. 12. 2010 on a kolega ŽXXXXX) a videozáznamu (tento pořizoval dne 20. 
10. 2010 on), když se jedná o dokumentaci pořízenou na jednotlivých prohlídkách. Později 
zaslal policejnímu orgánu vizitku, která dokládá přítomnost Františka TXXXXX při ohledání 
elektráren dne 31. 12. 2010 (č. l. 425).  
K jednání obžalované Ing. SXXXXX  pak  uvedl,  že  někdy  koncem  února  2012  jeli 
spolu na jednání do Brna  a  bavili  se  i  o  těchto  FVE,  kdy  bylo  řečeno,  že  došlo  k zastavení 
řízení o obnově. S kolegou PXXXXX se ptali proč, a Ing. SXXXXX jim bylo řečeno, že by 
přišlo  o  práci  spousta  lidí,  prostě  po  prostudování  spisu  tak  rozhodla.  Na  dotaz,  proč 
nekontaktovala aspoň lidi, kteří na těch FVE byli, jim neodpověděla. 
 
V hlavním  líčení  dne  11.  6.  2014  (č.  l.  7597-7614)  potvrdil  svoji  výpověď 
z přípravného  řízení.  Na  základě  rozhodnutí  vedení  se  rozhodlo,  že  ten  kdo  bude  volný,  tak 
bude jezdit na kontroly, měli mapu, kde si vytipovali elektrárny v dosahu podle toho, kam ten 
den jeli a obhlídkou „přes plot“ zkontrolovali i deset elektráren denně.  Kdo udělal konkrétní 
rozhodnutí, že dne 8. 12. 2010 se pojede směrem do severních Čech, s odstupem času neví. Je 
možné, že sám rozhodl o tom, že pan ZXXXXX pojede na kontrolu, a to na základě toho, že 
to byl jeho podřízený, ke konci roku se skupiny operativně měnili a pan ZXXXXX byl v té 
době  nejspíš  volný.  Bylo  dohodnuto,  že  lidé,  kteří  pracují  na  odboru  elektroenergetiky, 
obzvlášť  v oddělení,  které  se  zabývá  i  technickými  parametry,  což  bylo  oddělení  regulace, 
zdrojů a sítí, tak budou jezdit na tyto kontroly. Na základě zjištěných nedostatků pak žádali 
právní odbor nebo odbor licencí o vydání usnesení podle správního řádu a nařízení ohledání 
na  místě.  Tato  zjištění  se  obecně  sdělovala  formou e-mailu.  O  provádění  kontrol  Státní 
energetickou inspekcí usilovali pan NXXXXX  nebo Ing. FXXXXX, jelikož územní 
inspektoráty SEI na to byly lépe vybaveny, znaly oblasti. Nedošlo k tomu, protože SEI 
kontrolovala pouze subjekty s již vydanou licencí. Dne 20. 12. 2010 jeli na elektrárny Saša-
Sun a Zdeněk-Sun na základě usnesení o ohledání na místě. Na místě zjistili i další nedostatky 
u dalších elektráren v areálu Chomutova a požádali odbor licencí o ohledání na místě u všech 
těchto elektráren. Na této kontrole před Vánocemi roku 2010 elektrárny Saša-Sun a Zdeněk-
Sun hotové nebyly, dokonce se tam pohybovala těžká technika a elektrárnu dodělávala, co se 
týče  výkopových  prací.  Před  jejich  zraky  montovali  dělníci  panely  na  konstrukce,  zda  se 
nemohlo  jednat  o  krádež,  neví,  jelikož  do  dne  20.  12.  o  elektrárně  nic  nevěděl.  Sněhová 
pokrývka  komplikovala  obhlídku.  Požadovali  otevření  kobek  transformátorů.  Nepropojení 
panelů  jim  zdůvodňovali  tak,  že  se  tam  testuje  zapojení  panelů.  Dokumentaci  prováděli 
pomocí videokamery a dále také fotili. Obžalovaný ŠXXXXX  s nimi  dne  20.  12.  2010  při 
kontrole elektrárnu obcházel. V protokolu z ohledání  dne  20.  12.  2010  nebyl  uveden  přesný 
počet  střídačů,  které  chyběly,  jelikož  pro  spočítání  přesného  počtu,  by  museli  provádět 
kontrolu  několik  dní.  Domnívali  se,  že  na  základě  zjištěných  nedostatků  licence  vydána 
nebude, a nenapadlo je, že by se měli podruhé účastnit nějaké kontroly. Poté, co dne 20. 12. 
2010 zjistili, že skutečnosti  neodpovídají  revizní  zprávě,  ptali  se  jich  účastníci,  co  bude 
následovat. Řekli jim, že licenci nedostanou, ale teoreticky kdyby byly nedodělky odstraněny 
a byla nová revizní zpráva, byly by naplněny skutečnosti pro vydání licence. Dne 31. 12. 2010 
 
 

pokračování 
-77- 
46 T 7/2013 
měl jet na obhlídku jinam, ale zavolal ho Ing. FXXXXX s tím, že je nutné provést ohledání 
těchto  dvou  elektráren.  Ing.  FXXXXX  mu  řekl,  že  s ohledáním taky nesouhlasí, ale že ho 
nařídil pan PXXXXX a nic s tím nemůže dělat. Dne 31. 12. 2010 oproti předchozímu stavu 
byli  zavedeni  i  na  velín  té  elektrárny,  kde  jim  bylo  ukázáno  přes  počítač,  že  ta  elektrárna 
aktuálně vyrábí. Údaje z těch elektráren si vyjel, zapsal do protokolu, zjistil, kolik za daný 
měsíc, tj. od začátku prosince, protože tam probíhá měsíční odečet těch hodnot automaticky, 
vyrobili, a zaznamenal to do protokolu. Zda zjišťovali hodnoty z elektroměru i 20. 12. 2010, 
neví. Při kontrole měli k dispozici dokumentaci i revizní zprávu, dne 31. 12. 2010 měli celý 
licenční  spis,  zda  ho  měli  i  20.  12.  2010,  neví.  Při  kontrole  pro  ně  byl  důležitý  především 
počet a typ panelů a měniče. Měli za úkol posoudit, zda předložená dokumentace odpovídá 
skutečnosti. Uvedl, že v sekci A byla elektrárna v pořádku. Když procházeli elektrárnu, tak 
tam byly nepropojené i celé sekce, proto zcela určitě v těchto částech elektrárny nemohla být 
vyráběna  elektrická  energie.  Na  prohlídce  je  doprovázela  spousta  lidí,  někteří  na  ně  čekali 
v zasedací  místnosti.  Narazili  na  vytrhané  kabeláže  a  bylo  jim  řečeno,  že  to  způsobili 
vandalové. V zadní  části  opět  zjistili  nedodělky,  kabeláž  nebyla  propojena  do  měničů. 
Konstatoval, že během kontroly zapadl do výkopu, který měl být zakopán, dále počet střídačů 
byl v rozporu s revizní zprávou a panely se teprve instalovaly na konstrukce. Pokud zjistili, že 
v řadách měly být střídače, tak napsali do protokolu, že v sekci chybí střídač.  Kvůli mrazu se 
mu vybila baterie v kameře,  proto  fotili  mobilními  telefony.  Revizní  zprávy  podle  něj  zcela 
určitě  neodpovídaly  realitě.  Následně  šli  do  zasedací  místnosti,  kde  opět  sepsali  protokol. 
Protokol  o  zajištění  důkazu  ohledáním  věci  byl  předpřipraven  právním  oddělením,  ovšem 
před  podepsáním  ho  četl.  V  průběhu  kontroly,  buď  s Ing.  ŽXXXXX, nebo s ním mluvila 
kolegyně  Ing.  FXXXXX,  která  měla  to  vydání  licence  na  starosti.  Řekl  jí,  že  jsou  tam 
nedodělky. Byl jediný, kdo z kolegů v autě po cestě domů tvrdil, že licence nemá být vydána. 
Řekl  jí,  že  to  není  na  vydání  licence,  a  potom  jí  z mobilního telefonu napsal e-mail, kde 
konstatoval, že ta elektrárna není v pořádku. O tom, že pan PXXXXX dne 31. 12. 2010 jel na 
kontrolu jiné elektrárny v severních  Čechách,  rozhodl  Ing.  FXXXXX.  Bylo  tam  podezření 
z korupce, jelikož byl panu PXXXXX nabídnut při předchozí kontrole úplatek. Pan PXXXXX 
se na něho obrátil jako na kamaráda s tím, že mu byl nabídnut úplatek, proto pak jeho bratr 
navštívil dne 31. 12. 2010 pana FXXXXX, kterému oznámil, že u elektráren, které pan 
PXXXXX navštívil je podezření z korupce. Neví, zda dne 31. 12. 2010 telefonoval s panem 
ZXXXXX  či  panem  HXXXXX, pamatuje si jen, že volal své manželce. Na téma podávání 
trestních oznámení se bavil s ředitelem  SEI  a  společně  se  snažili  najít  mechanismus,  jak 
vyvolat kontrolu revizních techniků. Na ERÚ skončil na jaře roku 2012, kdy dostal v době 
pracovní neschopnosti výpověď, měl syndrom vyhoření, nebyl schopen pracovat. Co se týče 
vzdělání, tak vystudoval elektroprůmyslovku, poté elektrofakultu ukončenou titulem Ing., a 
v roce 2009 získal doktorát v oboru  energetiky.  Oprávnění  revizního  technika  nemá.  Uvedl, 
že co se týče norem, tak s nimi to bylo na ERÚ velmi komplikované. Vysílal kolegu Petáka 
do  skupin,  které  se  normami  zabývaly,  aby  získali  elektronický  přístup  k normám, který 
později  také  získali.  Záznamy  o  kontrolách  přes  plot,  ohledání,  si  pořizoval,  měl  několik 
tabulek.  
 
I  v  případě  hodnocení  této  skupiny  svědků  soud  uzavřel,  že  nejsou  pochybnosti  o 
jejich údajích, když tyto korespondují s důkazy tyto prokazujícími (protokol, dokumentace) a 
obsahově  lze  opět  uzavřít,  že  dne  20.  12.  2010  FVE  nebyly  dokončeny.  Opět  ze  strany 
obhajoby  byly  tyto  závěry  zpochybněny  poukazy  na  profesní  neschopnost  těchto  osob,  a 
 
 

pokračování 
-78- 
46 T 7/2013 
vlastní  rozsah  dokumentace  vztahující  se  k  vytýkaným  vadám.  Soud  však  nemá  důvod  v 
kontextu  dalších  důkazů  těmto  údajům  nevěřit,  když  tyto  jsou  v  souladu  s objektivními 
důkazy  dokumentujícími  jejich  popis  situace,  a  z  hlediska  vyhodnocení  jsou  v  logickém 
souladu s důkazy vyvracejícími obhajobu obžalovaných (zde zejména reakce na jejich závěry 
ze strany rodiny ZXXXXX, případně listiny dokumentující reálnou dostavěnnost). 
 
 
K následnému  ohledání  dne  31.  12.  2010  se  mimo  svědka  Ing.  KXXXXX  vyjádřili 
svědci Ing. Ladislav ŽXXXXX a Mgr. Aleš LXXXXX. 
 
 
Svědek Ing. Ladislav ŽXXXXX v přípravném řízení dne 23. 1. 2013 (č. l. 509-513) 
uvedl, že pracoval jako specialista na odboru licencí ERÚ do 31. 1. 2011. Dne 30. 12. 2010 
mu volala Ing. Ilona FXXXXX, že musí jet druhý den na kontrolu do Chomutova. S kolegou 
LXXXXX  vzali do auta spisy a v 09.00  hod  v  Praze  přibrali  ještě  jednoho  kolegu,  jehož 
jméno už si nevybavuje (následně si vybavil jméno KXXXXX). V Chomutově bylo nejprve 
setkání v nějaké  zasedací  místnosti.  Následně  začala  prohlídka  nejprve  na  dispečinku  a  pak 
v řadách  panelů.  U  propojení  v rozvaděčích  zjistili  několik  problémů.  Někde  byly  viditelné 
stopy po krádeži. Na závěr byla opět v zasedací místnosti porada a zápis psal kolega z Prahy. 
Kolem 20:00 hod odjeli pryč. Cestou zpátky řešili stav elektráren, zda udělit licenci či nikoli. 
V průběhu  prohlídky  si  několikrát  telefonoval  s Ing.  FXXXXX  a Bc. PXXXXX, kdy jim 
popsal situaci. Sám do správních spisů nahlédl možná až na stole v té zasedací místnosti na 
rozdíl od ostatních, kteří je studovali ve vozidle, když on řídil. Na prohlídkách elektrárnami je 
provázely 2-3 osoby, mimo jiné nějaký zástupce firmy dodávající panely, který říkal, že pak 
jede  na  nějaký  ohňostroj.  Fotografie  z ohledání fotil pan KXXXXX, který byl jediný proti 
udělování  licence.  Elektrárny  byly  ve  všech  částech  osazeny  panely,  některé  části  ale 
samozřejmě nebyly připojeny. Elektrárna Saša – Sun aktuálně vyráběla 0 MWh patrně i kvůli 
počasí.  Uvažoval  o  vydání  licence  jen  na  nižší  výkon  odpovídající  skutečnosti  a  v tomto 
smyslu informoval i Ing. Ilonu FXXXXX. Správní spisy ten den měli s sebou a neměla je tak 
Ing. FXXXXX. Na ohledání jezdil člen právního oddělení jen zcela výjimečně, ale v té době 
jezdil na kontrolu každý. Ing. FXXXXX určitě věděl, že na kontrolu jedou, protože předtím 
v Praze hovořil s Ing. KXXXXX.  
 
V hlavním  líčení  dne  10.  6.  2014  (č.  l.  7547-7554)  potvrdil  výpověď  z přípravného 
řízení. Dodal, že kolem 18. hodiny se setmělo a nebylo možné elektrárnu dále kontrolovat. 
Část elektrárny na střeše nekontrolovali vůbec, jelikož byla námraza. Funkčnost zjišťovali na 
dispečinku,  kde  se  daly  odečíst  hodnoty  nějaké  vyrobené  energie  na  měřicích  přístrojích. 
Dokončenost  zjišťovali  vizuálně  a  vycházeli  ze  spisu,  kde  byla  katastrální  mapa.  Pan 
KXXXXX  z kontroly  pořizoval  fotografie.  Po  elektrárně  jezdili  i  autem,  protože  byla 
rozlehlá. Při kontrolách narazili na poškozené vedení, některé chybějící panely, a to hlavně v 
druhé  části  elektrárny.  Byly  tam  i  viditelné  stopy  krádeží  kabelů.  Na  některých  částech 
elektrárny se ještě pracovalo. Po návratu do zasedací místnosti sepsali zápis, kde podrobně 
uvedli, konkrétně na kterém rozvaděči které kabely nebyly zapojeny nebo byly. Zápis dělali 
společně, psal ho pan KXXXXX, komunikovali s ním, četli ho, podepsali ho, všichni s ním 
souhlasili.  Poté  tento  zápis  předložili  žadatelům,  kteří  se  k němu  vyjádřili  a  odjeli  zpět  do 
Jihlavy, kam dorazili mezi 22. -23.  hodinou. S paní  FXXXXX, která dne 31. 12. 2010 
zastupovala  pana  PXXXXX, byli v kontaktu, informovali ji o stavu elektráren, o tom jaký 
mají na to názor. Domnívá se, že byla snaha odeslat jí zápis prostřednictvím e-mailu, ale zda 
byl odeslán, neví. Jeho závěr  byl  takový,  že  elektrárna  nějaký  výkon  ukázala,  ačkoliv  byl 
 
 

pokračování 
-79- 
46 T 7/2013 
minimální, protože nebylo slunečné počasí, bylo zataženo, a mohlo to tedy odpovídat realitě. 
Telefonicky pak paní FXXXXX  při  cestě  zpět  oznámil,  že  z jeho pohledu je ta elektrárna 
zhruba na 90 % hotová a pokud bude udělena licence, tak bude muset být udělena na snížený 
výkon.  Kolegové  svá  stanoviska  sdělovali  také  telefonicky  v autě,  tudíž  jejich  stanoviska 
slyšel. O e-mailu, ve kterém pan KXXXXX vyjádřil své stanovisko, nic nevěděl. Ve vztahu 
k této elektrárně nevěděl téměř nic, protože tuto elektrárnu neřešil, byl pouze zvolen jako člen 
kontrolní  komise  na  prohlídku.  Nevěděl,  že  se  jedná  o  druhou  kontrolu  na  této  elektrárně. 
Činnost  na  ERÚ  ukončil  v lednu, takže o problémech, které nastaly, se  s nikým nebavil. 
Důvodem  ukončení  činnosti  na  ERÚ  byla  dohoda  o  rozvázání  pracovního  poměru,  kterou 
udělal  s Ing.  FXXXXX. Podobné ohledání v podstatě  nedělal,  v roce 2009 a 2010 jezdil 
hlavně na obhlídky, zda elektrárna vůbec existuje. Vyjádřil se k předávacímu protokolu, který 
ERÚ  vyžadoval,  protože  součástí  spisu  o  udělení  licence  byly  různé  doklady  a  jednou 
z podmínek bylo prokázání vlastnictví k zařízení. Pokud se žadatel o licenci stával vlastníkem 
při  předání  díla,  tak  pro  ně  byl  ten  doklad,  že  si  to  dílo  převzali  důkazem  o  přechodu 
vlastnictví.  
 
Svědek  Mgr.  Aleš  LXXXXX  v přípravném  řízení  dne  14.  11.  2012  (č.  l.  427-431) 
uvedl, že v prosinci 2010 pracoval jako referent legislativně-právního odboru ERÚ. Dne 31. 
12. 2010 se zúčastnil ohledání FV elektráren Saša-Sun a Zdeněk-Sun. Podrobnosti k cestě mu 
uvedl  Bc.  Luděk  PXXXXX.  Měli  s sebou  minimálně  i  část  spisových  materiálů,  které  si 
prohlížel v autě. V jednací místnosti byli seznámeni se zástupci elektráren a poté přistoupili 
k ohledání. Na obou elektrárnách našli drobné nedostatky, které uvedli v protokolech o 
ohledání výrobny. Elektrárna Saša-Sun v některých  částech  nebyla  dokončena.  V sekci A 
elektrárny  Zdeněk-Sun  nalezli  stopy  poškození,  když  někdo  evidentně  vypáčil  skříň  a  vzal 
kabely. Ostatní nedostatky neměly příčinu v krádežích. V mezidobí byli několikrát v kontaktu 
s Ing. Ilonou FXXXXX,  která  byla  evidentně  bezradná.  Mluvili  s ní  všichni  tři  a  pan 
KXXXXX měl názor, že elektrárny nejsou ve stavu na vydání licencí. Uvedl, že podle něho 
by se licence mohly vydat, ale Ing. FXXXXX  nijak  nenutil.  Obdobný  názor  měl  i  pan 
ŽXXXXX. Ohledání byl jen jeden z úkonů, nevěděli, co všechno se může nacházet ve spise. 
Předpokládal, že ve spise jsou založeny veškeré potřebné dokumenty a vzhledem k velikosti 
výroben  považoval  zjištěné  nedostatky  za  bezvýznamné.  Vyslovil  i  právní  názor,  podle 
kterého revizní zprávy z 5. a 6. 12. 2010 vzhledem k dalším zjištěným skutečnostem nebylo 
možno  považovat  za  prokázání  splnění  technických  předpokladů.  Jejich  odbor  zastával 
odlišné stanovisko než Ing. Michaela SXXXXX, jejíž názor byl v podstatě osamocen. Je mu 
záhadou,  proč  se  u  těchto  elektráren  vůbec  jelo  na  další  ohledání,  když  předcházejícím 
ohledáním  se  zjistila  nedokončenost  elektrárny  a  předkládání  nepravdivých  podkladů  ze 
strany  žadatelů.  I  on  později  zaslal  policejnímu  orgánu  vizitku,  která  dokládá  přítomnost 
Františka TXXXXX při ohledání elektráren dne 31. 12. 2010 (č. l. 432).  
 
V hlavním  líčení  dne  17.  9.  2014  (č.  l.  7919-7928) k věci  uvedl,  že  jeho  účast 
spočívala v tom, že dne 31. 12. 2010 se zúčastnil ohledání zmíněných elektráren Saša-Sun a 
Zdeněk-Sun.  Před  kontrolou  mu  volal  Ing.  NXXXXX,  že  dne  31.  12.  2010  se  uskuteční 
ohledání  těchto  elektráren,  a  protože  většina  pracovníků  měla  nahlášené  dovolené,  tak  byl 
osloven. Následně mu volal pan PXXXXX, který s ním domluvil podrobnosti a ujišťoval se, 
aby usnesení probíhalo v souladu se správním řádem, aby bylo vydáno usnesení o ohledání. 
Jeho  odpovědností  jako  pracovníka  legislativně  právního  odboru  ERÚ  bylo,  aby  sepsali 
protokol,  který  obstojí  svými  náležitostmi  podmínkám  správního  řádu,  aby  v něm  bylo, 
 
 

pokračování 
-80- 
46 T 7/2013 
jakého  řízení  se  týká,  kdo  byl  přítomen,  popsáno,  co  našli,  co  viděli,  plus  podpisy.  Jediný 
pokyn, který jim Ing. FXXXXX ve své kanceláři k ohledání dal, bylo, aby sepsali vše, co tam 
uvidí. Byl jedním ze tří úředníků, kteří ten den v Chomutově prováděli ohledání těch dvou 
elektráren v rámci  řízení  o  udělení  licence  subjektům  Saša  Sun  a  Zdeněk  Sun.  Byl  tam 
společně s Ing. KXXXXX a Ing. ŽXXXXX. Toho dne 31. 12. 2010 svítilo slunce, bylo pod 
mrakem,  teplota  byla  kolem  nuly  a  chodili  po  vyšlapaných  cestičkách,  protože  tam  bylo 
zhruba 15-20  cm  sněhu.  Na  fotovoltaických  panelech  sníh  buď  nebyl,  nebo  byl  ve  spodní 
části,  jelikož  sjížděl  z panelů  dolů.  Protože  se  doposud  žádného  ohledání elektrárny 
neúčastnil, tak procházel jednotlivé části elektrárny ve skupině, kterou vedl Ing. KXXXXX, 
který se už účastnil ohledání ze dne 20. 12. 2010. Od pana ZXXXXX věděl, že dne 20. 12. 
2010 elektrárna vykazovala známky nedokončenosti, stejně tak i od pana KXXXXX o těchto 
nedokončenostech  věděl.  Žadatelé  o  licenci  je  utvrzovali,  že  elektrárna  byla  v mezidobí od 
prvního ohledání dokončena. Opakované ohledání po 8-10 dnech považoval za nestandartní 
záležitost.  Měli  za  úkol  komunikovat  s paní  FXXXXX  a podat jí zprávu, v jakém stavu 
elektrárny jsou, zda je možné udělit licenci. Tento pokyn nedostali od konkrétní osoby, volala 
jim přímo paní FXXXXX a ptala se na výsledek. Pan KXXXXX si během kontroly značil 
různá zjištění, která při tom ohledání našli. Z jeho strany šlo o to, aby zkontroloval, zda bylo 
doručeno účastníkovi usnesení o ohledání, poté dohlížel na to, aby řádně zpracovali protokoly 
o výsledku ohledání. Po areálu se pohybovali v doprovodu  pracovníků,  kteří  zajišťovali 
realizaci projektu výstavby elektráren. Jelikož byl areál rozsáhlý, jezdili i autem, kde je vozil 
nejspíše pan TXXXXX. Následně v závěru dne, protože tam byli asi od 10 hodin asi do 18 až 
19 hodin, sepsali do protokolu výsledek ohledání těch dvou elektráren a pak odjeli zpátky do 
Jihlavy. Na některých částech shledali nedodělky, chybělo propojení do střídačů, což popsali 
v protokolu,  ale žadatel jim  podal  vysvětlení,  že  kabeláž  byla  vadná a  museli  ji  reklamovat. 
Podle tvrzení žadatele to vypadalo, že se tedy jedná o opravu. Skutečnost,  že  všechno  bylo 
hotové, jen se to z nějakého důvodu muselo dělat znovu, např. že část areálu se propadla, část 
měla vadné zařízení, které se muselo opravovat, od nikoho nezazněla. Ohledání se provádělo 
čistě  podle  správního  řádu.  Varianta,  že  by  na  elektrárně  strávili  několik  dnů  a  prošli  vše 
důkladně, se neřešila. S paní FXXXXX telefonovali od třetí hodiny, naposled s ní mluvil ve 
20  hodin,  když  odjížděli.  Chtěla  vědět,  jak  má  rozhodnout,  měl  za  to,  že  elektrárny  byly 
dokončeny  a  obsahovaly  dílčí  nedodělky,  které  byly  vysvětleny  opravou  vadné  kabeláže, 
ovšem s tím nesouhlasil pan KXXXXX,  který  měl  za  to,  že  jsou  to  nedodělky,  které  brání 
vydání licence. Pan ŽXXXXX  zastával  obdobný  názor,  že  zjištěné  nedodělky,  s tím, že se 
jedná o opravu vadných kabelů,  nezpochybňují  technickou  způsobilost  celku,  přikláněl  se 
k tomu,  aby  licence  byla  vydána.  To,  že  měl  jiný  názor  než  jeho  kolega,  zdůvodnil  tím,  že 
nedostatky byly vysvětleny opravou a neměl důvod zpochybňovat, že kabeláž byla dne 28. 
12. 2010 kompletní  a  řádně  zrevidovaná.  Věřil  revizní  zprávě,  kterou  měl  ERÚ  ve  spise  a 
neměl důvod tuto revizní zprávu zpochybňovat na základě toho, že v elektrárně v tom jednom 
místě  mělo  docházet  k výměně  vadné  kabeláže.  Kolega  KXXXXX  měl  jiný  názor  nejspíš 
z toho  důvodu,  že  tam  20.  12.  2010  našel  tu  elektrárnu  nedokončenou,  a  pravděpodobně 
vycházel ze svého přesvědčení, že se nejednalo o opravu, ale o trvalou nedokončenost. To, že 
budou  elektrárny,  které  dostanou  licenci  až  po  31.  12.  2010  znevýhodněné,  si  byli  všichni 
vědomi.  Originál  protokolu  nemohla  mít  paní  FXXXXX  u  sebe,  neboť  byl  s nimi v autě. 
Později  zjistil,  že  protokol,  který  dali  účastníkům  řízení,  byl  pravděpodobně  zaslán  paní 
FXXXXX. Divil se, že paní FXXXXX sedí v osm hodin večer na Silvestra v práci a čeká, až 
oni přijedou, ovšem když před jedenáctou hodinou přijeli, tak už tam nebyla, a až následující 
 
 

pokračování 
-81- 
46 T 7/2013 
pracovní týden zjistil, že o licencích bylo rozhodnuto kolem osmé až deváté hodiny. Jednání 
ohledně  těchto  elektráren  pokračovalo  v únoru  a  březnu  2011,  když  ředitel  legislativně 
právního odboru, jeho nadřízený, po nějakém bližším zkoumání podkladů ve spise dával ERÚ 
podnět Policie ČR, aby nějakým způsobem prošetřila revizní zprávy předložené žadatelem, 
protože  tam  vzniklo  podezření,  že  revizní  zprávy  nemusí  být v pořádku.  V létě  roku  2011 
uvedla policie ERÚ, že revizní zprávy ze dne 27. a 28. prosince 2010 nezpracovával revizní 
technik pan ČXXXXX.  Tato  skutečnost  následně  vedla  k tomu, že ERÚ zahájil na podzim 
roku  2011  řízení  o  povolení  obnovy  o  žádostech  z toho  důvodu,  že  ty  revizní  zprávy  se 
ukázaly  jako  nepravdivé  důkazy.  Řízení  vedl  Ing.  MXXXXX  a v únoru roku 2012 bylo 
zastaveno Ing. SXXXXX. Později zjistil, že vznikl mezi panem PXXXXX a paní SXXXXX 
problém, kdy se Mgr. PXXXXX  začal  ohrazovat,  že  byly  zastaveny  řízení  v rozporu s jeho 
pokynem  vydat  opačné  rozhodnutí  o  povolení  obnovy.  Pravidelnou  pracovní  dobu  měl  od 
7:30  do  16  hodin,  ale  byl  vyslán  na  služební  cestu,  proto  převážil  zájem,  aby  se  ohledání 
uskutečnilo, pokud možno v nějakém rozumném rozsahu. Dále konstatoval, že v ERÚ pracuje 
12 let a nezaznamenal, že by ohledání fotovoltaické elektrárny probíhalo více než 1 den. Není 
mu znám případ, že by v závěru roku 2010 probíhala ještě nějaká opakovaná kontrola. Zda 
existuje nějaká metodika k posouzení způsobilosti elektrárny, neví, k poukázání technických 
předpokladů  sloužila  technická  zpráva.  Revizní  zprávy  ze  dne 5. a 6. 12. 2010 a údajné 
revizní zprávy z 27.  a  28.  12.  2010  viděl.  Při  kontrole  nepostupovali  podle  revizní  zprávy, 
neboť ani jeden z nich není revizním technikem.  
 
Ani  v  této  části  nemá  soud  pochyby  o  věrohodnosti  jejich  údajů  ohledně  vlastního 
vnímání reality, když tyto korespondují s objektivními důkazy (zejména protokolem, záznamy 
komunikace  apod.).    Z  výpovědi  svědka  Ing.  ŽXXXXX  však nelze  přehlédnout  (i 
obžalovanou Ing. FXXXXX nezpochybněný údaj) o jím vnímané pouze částečné dostavěnosti 
(90%) a možnosti vydat licenci pouze na  tento rozsah. Soud zde tento údaj zmiňuje právě v 
kontextu  obhajoby  této  obžalované  či  údajů  Bc.  PXXXXX  o poměru  2:1  z  hlediska 
stanovisek kontrolní skupiny, když při otázce zda vydat licenci (na celé FVE) pak je poměr 
fakticky opačný. 
 
K vlastnímu licenčnímu řízení ERÚ se vyjadřovali zaměstnanci, kteří toto v určitém 
okamžiku jako oprávněné úřední osoby vedli.  
Svědkyně Ing. Jitka HXXXXX v přípravném řízení dne 18. 12. 2012 (č. l. 403-405) 
uvedla, že pracuje na odboru licencí ERÚ od roku 2003 a jako referent zpracovávala do 10. 
12. 2010 i žádosti o udělení licencí společností Zdeněk – Sun s.r.o. a Saša – Sun s.r.o., poté 
byla  hospitalizována.  Na  průběh  řízení  si  nevzpomněla,  ale  pamatuje  si,  že  do  spisů 
zaregistrovala revize a předávací protokoly. Potvrdila, že ví, o „předběžné“ kontrole ze dne 8. 
12. 2010, kterou dělal někdo z Prahy, a snad stav neměl být v pořádku. Spisy poté předala 
panu  HXXXXX.  Podle  jejího  vysvětlení  referent  musel  zajistit,  aby  ve  spise  byly  všechny 
podklady a poté vše připravil pro podpis a kontrolu ředitele odboru licencí, který připravenou 
licenci podepisoval. Listiny do uvedených spisů byly zakládány osobním předáním. Pamatuje 
si jméno pana HXXXXX,  ale  nejsou  příbuzní,  s ním  jezdil  ještě  jeden  pán,  po  předestření 
potvrdila příjmení ŠXXXXX. Praxe byla taková, že předávacím protokolem se osvědčovalo 
předání  kompletního  díla  objednateli.  V případě  kolaudace  se  pak  má  za  to,  že  stavba 
odpovídá technickým předpokladům stanoveným vyhláškou. Namísto předávacího protokolu 
 
 

pokračování 
-82- 
46 T 7/2013 
bylo  možno  použít  i  kupní  smlouvu  (při  získání  FVE  odkupem),  v tomto  případě  se  však 
jednalo o smlouvy o dílo.    
 
V hlavním  líčení  dne  12.  6.  2014  (č.  l.  7621-7629) k věci  uvedla,  že  si  nepamatuje, 
kdy byla podána žádost. Žádosti byly podané s tím, že vyžadovala  všechny doklady, které 
měli dle zákona doložit, a předpokládalo se, že bude udělána prohlídka toho fotovoltaického 
zařízení. Kvůli hospitalizaci se účastnila jen začátku toho licenčního procesu. Zde se jednalo o 
běžnou licenční záležitost, žadatelé dokládali materiály a dokumenty, které měli dle zákona 
doložit,  nic  nevybočovalo  z běžných  žádostí.  Před  jejím  nástupem  do  nemocnice byl spis 
připraven k vydání s tím, že se měla udělat kontrola na místě. Tehdy se jezdilo u elektráren 
nad  1  MW  na  kontrolu  „přes  plot“,  což  měli  na  starost  kolegové  z Prahy, ohledání dle 
správního  řádu  se  neřešilo.  Výstup,  že  kontrola  proběhla,  neobdržela. Pokud by výsledek 
nebyl  negativní,  tak  by  následovalo  vytištění  licence,  podpis  ředitele  a  předání  licence 
žadateli.  Při  negativním  výsledku  následovala  výzva žadateli, aby doložil tu situaci, která 
neodpovídala Energetickému zákonu. Negativní výsledek zažila jednou, když na  místě stály 
pouze stojany. Když nastal problém, tak se řízení přerušovalo, tento postup byl na její úvaze. 
Jiný procesní postup nedělala. Co se týče změn v její činnosti, tak ke konci roku 2010 žádné 
nebyly.  Byly pokyny, že osobně dodané doklady se předávaly na recepci a při převzetí bylo 
na  podatelně  přítomno  více  zaměstnankyň.  Listy  se  počítaly  a  počty  listů  se  podepisovaly 
dvěma zaměstnankyněmi. Další pokyn byl, že se vše musí odehrávat dole na recepci. Tyto 
změny  se  udály  v září  roku  2010.  Na  obhlídce  elektráren  byla  osobně  jednou.  Sama  se  šla 
informovat, jak kolegové obhlídky dělají a bylo jí řečeno, že se dívají „za plotem“ a sledují, 
zda  se  elektrárna  jeví  jako  hotová,  dokončená  a  na  základě  toho  byla  licence  vydána. 
Sledovala,  zda  jsou  tam  panely,  jelikož  aby  bylo  zařízení  dokončené  a  provozuschopné, 
musely být osazeny stojany s panely a mělo být vidět propojení. Měli tabulku v Excelu, kde 
zapisovaly ty licence, které jeli obhlédnout a do poznámek psali, jak zařízení vypadalo a zda 
licenci vydat. K ohledání docházelo poté, co obdrželi všechny nutné doklady. Bylo 
domluveno, že prohlíželi i elektrárny pro kolegy, pokud byly trase, kterou jeli. Kolega, který s 
ní jel, tak zařízení fotografoval a potom to dokládal kolegům, kterých to zařízení bylo, kteří to 
řešili.  Ohledáním  ověřovali,  zda  je  pravda,  že  elektrárna  je  v provozuschopném stavu. Bez 
ohledání prokazovala komplexní provozuschopnost zařízení revizní zpráva. Dalším důkazem 
mohl  být  předávací  protokol,  který  osvědčoval,  že  bylo  zařízení  předáno  na  stavbu.  Pokud 
bylo v předávacím  protokolu  napsáno,  že  fotovoltaické  dílo  bylo  předáno  o  určitém  výkonu 
na  určité  místo,  tak  se  z toho  dalo  předpokládat,  že  dílo  je  hotové.  Pokud  by  předávací 
protokol  popisoval  pouze  část  zařízení, tak by vyzvali žadatele k doložení zbývajících 
dokladů a řízení by se přerušilo, stejně by postupovali i v případě předávacího protokolu na 
neexistující  zařízení.  Taková  vada  by  byla  podstatná  pro  jejich  rozhodování.  Lhůta  pro 
odstranění  vad  byla  90  dní.  Na  revizní  zprávě  měla  kontrolovat  výkon,  a  zda  je  zařízení 
provozuschopné.  Revize  mohla  být  dělaná  i  před  přebíráním  díla.  U  revizních  zpráv  na 
vysoké  a  nízké  napětí  pro  ni  byla  rozhodující  revizní  zpráva  na  nízké  napětí,  která 
kontrolovala  to  zařízení.  Za  dokončené  brala  dílo  v okamžiku, kdy došlo k doložení všech 
dokladů.  V případě  těchto  elektráren  jezdili  pánové  (pan  HXXXXX  a jméno druhého se 
nevybavila) do Jihlavy, dokumenty jí doložili, na recepci před kamerami si je prohlédla a pak 
byly ty doklady předány na podatelnu. Mimo ERÚ se s nimi potkala ve Veselí nad Moravou, 
kde  dělala  obhlídku  elektráren.  Dále  uvedla,  že  věděla,  že  kontrolu  dne  8.  12.  2010  dělal 
někdo  z Prahy  a  údajně  nebyla  v pořádku.  Z jakého  důvodu  jeli  dne  8.  12.  2010  do 
 
 

pokračování 
-83- 
46 T 7/2013 
Chomutova, neví, z její strany žádnou informaci o ohledání nedostali, že spisy byly 
kompletní. K předloženým  tabulkám  uvedla,  že  I.  tabulka  jí  nic  neříká,  do  II.  tabulky 
zapisovali po provedení ohledání. Zapisovala to do Excelu, nikoliv ručně. 
Svědek Jan HXXXXX v přípravném řízení dne 18. 12. 2012 (č. l. 415-417) uvedl, že 
v prosinci  2010  bylo  náplní  jeho  práce  na  ERÚ  přepisovat  údaje  ze  správních  spisů  do 
počítače a tisk licencí, činnost ukončil v lednu 2011. Správní spisy elektráren Zdeněk-Sun a 
Saša-Sun převzal po Ing. HXXXXX, kdy následně došlo k doplnění a fyzické kontrole FVE. 
Se zjištěními z kontrol nijak nenakládal a protokoly založil do spisu. Poté vytiskl licence a 
předal  je  panu  PXXXXX  ke  kontrole.  Okolnosti  doručení  nových  revizních  zpráv  si 
nevybavuje, on z nich pouze použil údaje, které vkládal do počítače. Z práce dne 31. 12. 2010 
odešel mezi 14:00-15:00 hod.  
 
 
V hlavním  líčení  dne  11.  6.  2014  (č.  l.  7614-7615)  potvrdil  svoji  výpověď 
z přípravného řízení. Dodal, že spisy podědil poté, co jeho kolegyně odešla na nemocenskou. 
V průběhu několika týdnů se tyto spisy průběžně doplňovaly a kompletovaly. Kolem 20. 12. 
2010  proběhlo  vlastní  ohledání  na  místě,  kdy  byl  už  spis  kompletní,  a  pak  tam  došlo 
k nějakým pochybením nebo kolizi mezi skutečností a mezi těmi dokumenty, co byly v tom 
spisu,  načež  zhruba  po  deseti  dnech  proběhla  další  kontrola  na  místě  a  na  základě  toho 
mezitím  přišly  doplňující  dokumenty  do  toho  spisu,  kdy  dne  31.  12.  2010  došlo  k vydání 
licencí. Dne 3. nebo 4. 1. 2011, měl spisy naposledy, zarchivoval je a tím to pro něj skončilo. 
Jediná věc byla asi ta skutečnost, kdy došlo k tomu místnímu ohledání, kdy asi tři referenti z 
ERÚ uvedli, že na místě nemusí být vše v pořádku. Nicméně žadatel uvedl, že tyto nedostatky 
odstraní a na základě toho bude možné licenci vydat. Podotkl, že na revizi ze dne 27. a 28. 12. 
2010 byl rozformátovaný text.  
 
 
Ve vztahu k této skupině svědků lze taktéž uzavřít, že lze jejich údaje považovat za 
věrohodné, když tyto nemají přímou vypovídací hodnotu k trestnému jednání obžalovaných. 
 
 
K průběhu řízení o povolení obnov řízení se vyjadřovali svědci Mgr. PXXXXX, Ing. 
MXXXXX a Ing. Mgr. VXXXXX. 
Svědek Mgr. Antonín PXXXXX v přípravném řízení dne 5. 12. 2012 (č. l. 444-452) 
uvedl, že v listopadu  2010  působil  jakožto  ředitel  legislativně-právního odboru ERÚ, jeho 
pracovní poměr k ERÚ byl ukončen v březnu 2012. Případ FV elektráren společností Zdeněk-
Sun s.r.o. a Saša-Sun s.r.o. se k němu dostal koncem roku 2010, kdy se řešil postup v řízení o 
udělení licence v případě, že výrobny nejsou dokončené. Odbor licencí však pod jeho odbor 
nespadal a věc s ním byla toliko konzultována. Dne 22. 12. 2010 poslal e-mail Bc. PXXXXX, 
ve kterém uvedl, že správní řízení by mělo směřovat k zamítnutí žádostí a mělo by se podat 
trestní oznámení a že  nevidí  jediný  důvod,  proč  by  ERÚ  měl  postupovat  jinak.  Ke  konci 
prosince 2010 se v užším  vedení  ERÚ  bavili  o  tom,  že  při  provedení  důkazu  ohledáním  na 
místě  se  prodlužuje  lhůta  pro  vydání  rozhodnutí  až  o  dalších  30  dnů  a  proto  v případě 
elektráren Zdeněk-Sun a Saša-Sun nebylo nutné do konce roku tento důkaz provádět. Z této 
porady asi nebyl vyhotovován zápis. O jiném případu provedení dvojího ohledání elektráren 
v dané době neví. V únoru či březnu 2011 se k ERÚ dostala zpráva, že elektrárny jsou teprve 
dokončovány  a  byli  kontaktováni  pracovníkem  České  televize.  Na  základě  toho  dostal  od 
předsedy  ERÚ  Ing.  FXXXXX  pokyn k prověření  obou  správních  spisů.  Přitom  narazil  na 
 
 

pokračování 
-84- 
46 T 7/2013 
revizní zprávy z 27.  a  28.  12.  2010,  u  kterých  byl  viditelně  vystřižen  a  naskenován  podpis. 
Z tohoto  důvodu  podal  trestní  oznámení.  V červnu  či  počátkem  července  2011  pak  bylo 
zahájeno řízení o nařízení obnovy řízení. On sám se zúčastnil schůzky Ing. VXXXXX s JUDr. 
Ing.  Zdeňkem  ZXXXXX,  a  to  na  pokyn  předsedkyně  ERÚ  namísto  Ing.  NXXXXX. Na 
jednání JUDr. Ing. ZXXXXX  popisoval  význam  elektráren  pro  jeho  společnosti  a 
zaměstnanost a v podstatě se dotazoval, proč ERÚ zahájil řízení o nařízení obnovy v daných 
věcech.  V rámci  řízení  o  obnově  řízení  se  pokoušeli  opakovaně  o  výslech  svědka  (zde 
obžalovaného) Vladimíra ČXXXXX,  kterého  se  podařilo  vyslechnout  až  na  třetí  pokus  dne 
18. či 20. 8. 2011, až po jednání JUDr. Ing. ZXXXXX s předsedkyní ERÚ. Výslech prováděl 
Mgr. VXXXXX a pan ČXXXXX u výslechu potvrdil, že předmětné zprávy nezpracoval on. 
Následně  byl  Mgr. VXXXXX  odvolán z vedení  odboru  licencí  ERÚ  a  ředitelkou  byla 
jmenována Ing. Michaela SXXXXX. S ní pak probíral, jaké úkony má v řízení ještě provést 
pro ukončení řízení, avšak ona mu uvedla, že žádné úkony činit nemá, protože se tak dohodla 
s předsedkyní ERÚ. Požádal proto Ing. Romana MXXXXX,  aby  úkony  učinil  on  jako 
oprávněná  úřední  osoba  a  začátkem  ledna  2012  mu  zaslali  s Mgr. VXXXXX  návrhy 
rozhodnutí o nařízení obnovy řízení v obou projednávaných věcech. Rozhodnutí prostudoval, 
upřesnil a zaslal je i Ing. Michaele SXXXXX, aby odbor licencí ve věci rozhodl. Asi 2. 2. 
2012 mu Ing. Michaela SXXXXX  na  konferenci  na  Krajském  úřadu  v Jihlavě  uvedla,  že 
rozhodnutí vydávat nebude, a to opět po jednání s předsedkyní ERÚ. Podle jejího zdůvodnění 
nemůže  o  věci  rozhodovat,  dokud  nebude  ukončeno  vyšetřování  dané  věci.  Odvětil  jí,  že 
v daném případě není důvodem pro nařízení obnovy vydání rozhodnutí v důsledku spáchání 
trestného  činu,  ale  z důvodu  provedení  nepravdivého  důkazu,  když  Vladimír  ČXXXXX 
nevyhotovil revizní zprávy z 27. a 28. 12. 2010 a ani nebylo známo, že by je vyhotovil jiný 
revizní technik a revizní zprávy z 5.  a  6.  12.  2010  těžko  mohly  prokazovat  splnění 
technických předpokladů u daných výroben, když 20. nebo 21. 12. 2010 bylo potvrzeno, že 
elektrárny nejsou ani dokončené. Ing. Michaela SXXXXX na to argumentačně nereagovala a 
odkázala na pokyn předsedkyně ERÚ. Následující týden měla dovolenou, tak se na schůzce 
Ing. VXXXXX  dotazoval,  zda  jako  druhoinstanční  orgán  skutečně  vydávala  Ing.  SXXXXX 
pokyn rozhodnutí nevydávat. To mu Ing. VXXXXX  nepotvrdila a jen se zajímala o dané 
řízení a možnosti nařízení či zrušení obnovy řízení. Vše jí zodpověděl a Ing. VXXXXX mu 
následně uvedla, že mají ve věci rozhodnout a případně, pokud existuje důvod, obnovu řízení 
nařídit. Následně další týden v pondělí na cestě do Prahy mu volal Ing. Roman MXXXXX 
s tím, že Ing. SXXXXX urgentně shání spisy vedené v těchto věcech. Dovolil mu, aby spisy 
vzal z jeho kanceláře. Správní spisy týkající se obou elektráren měl tedy u sebe v kanceláři od 
začátku ledna 2012 do 13. 2. 2012. Odpoledne zaslal Ing. MXXXXX a Ing. SXXXXX e-mail, 
ve  kterém  na  základě  jednání  s předsedkyní  z předchozího  týdne  žádal  o  urychlené  vydání 
rozhodnutí o nařízení obnovy řízení. Během několika minut mu volal Ing. MXXXXX, že jeho 
pokyn  už  asi  nepůjde  splnit,  neboť  Ing.  SXXXXX  již  dopoledne  vydala  opačná  usnesení, 
která jsou již v právní  moci.  Na  to  reagoval  poněkud  rozhořčeně  a  okamžitě  šel  informovat 
předsedkyni ERÚ, že bude muset celou věc jaksi řádně řešit, neboť Ing. SXXXXX rozhodla 
nejen v rozporu s jeho  přímým  pokynem,  ale  i  věcně  nesprávně.  Následně  dorazila 
k předsedkyni i Ing. SXXXXX a tvářila se poněkud zaskočeně. Nato ji začala Ing. VXXXXX 
v podstatě  utěšovat,  ať  si  z toho  nic  nedělá,  že  se  takové  věci  stávají.  Měl  prověřit,  zda  je 
možné rozhodnutí v případě  potřeby  zrušit.  Ing. VXXXXX  dodala, že nechá postup ERÚ 
prověřit externím subjektem. Chtěla, aby s Ing. SXXXXX nadále spolupracoval, což odmítl. 
Přibližně  za  deset  dní  Ing. VXXXXX  připomínal,  že  je nutno jednání Ing. SXXXXX 
 
 

pokračování 
-85- 
46 T 7/2013 
personálně řešit a aby byla odvolána z funkce ředitelky odboru licencí, případně aby odbor 
byl  převeden  mimo  jeho  působnost.  Ředitelka  ERÚ  nejprve  na  konci  února  2012 
organizačním opatřením převedla odbor licencí pod sekci provozní a na konci března 2012 si 
ho  předvolala  s tím,  že  by  se  ráda  dohodla  na  ukončení  jeho  působení  u  ERÚ.  Důvody 
k tomuto  postupu  neuvedla,  ale  domnívá,  že  na  ukončení  jeho  působení  u  ERÚ  se  podílela 
Ing.  SXXXXX.  K oběma  rozhodnutím  vydaným  Ing.  SXXXXX  uvedl, že v průběhu 
odůvodnění došlo ke změně koncepce rozhodnutí a minimálně na dvou místech jsou uvedeny 
informace nebo skutečnosti, které nebyly v žádném z podkladů ve správních spisech, a není 
zřejmé, jak se o těchto skutečnostech mohla Ing. SXXXXX dozvědět. Jednak je v rozhodnutí 
konstatováno,  že  31.  12.  2010  při  kontrole  ze  strany  ERÚ  byli  přítomni  dva  soudní  znalci 
z oboru  energetiky  a  zástupci  advokátní  kanceláře  White&Case,  což  ale  v protokolu není 
uvedeno. Dále je uvedena informace, že zrušením licence mělo dojít ke zmaření investice ve 
výši  600  mil.  Kč,  zatímco  ve  spise  je  listina  patrně  společnosti  Comerzbank,  ve  které  se 
hovoří o zmařené investici ve výši 480 mil. Kč. Celkově je odůvodnění usnesení psáno velmi 
neuměle, neboť pisatel dospěl k závěru, že již revizní zprávou z 5. 12. 2010 bylo spolehlivě 
prokázáno splnění technických předpokladů, to by ale nebyly splněny předpoklady pro vedení 
řízení  o  nařízení  obnovy.  Dále  se  odůvodnění  zabývá  existencí  nebo  neexistencí  veřejného 
zájmu na ponechání licence a nabytí práv v dobré  víře,  což  je  ale  institut,  který  je  možno 
aplikovat v okamžiku, kdy objektivně existují důvody pro nařízení obnovy, což je nelogická 
konstrukce.  Rovněž  argumentaci  preambulí  o  zájmu  rozvoje  technologií  z obnovitelných 
zdrojů  považuje  za  úsměvnou.  Dále  netuší,  jak  mohla  Ing.  SXXXXX  pečlivě  prostudovat 
spisy a jak by se k nim  dostala.  Memorandum  advokátní  kanceláře  JXXXXX,  ŠXXXXX, 
KXXXXX k procesnímu postupu ERÚ neznal, pan KXXXXX však podle jeho vyjádření byl 
blízkým spolupracovníkem Ing. VXXXXX. 
 
Při dalším výslechu (v období po zahájení trestního stíhání obžalované Ing. VXXXXX 
a tedy vůči této obžalované procesně použitelném) dne 25. 4. 2013 (č. l. 453-463) potvrdil 
údaje z předchozího výslechu a dodal, že nevěděl o tom, že Ing. SXXXXX se osobně znala 
s JUDr.  Ing.  Zdeňkem  ZXXXXX, seznámila jej s Ing. Alenou VXXXXX  a za Klub 
plynárenských  podnikatelů  s ním  sjednávala  zakázky,  neboť  kdyby  o  tom  věděl,  tak  by  ji 
nenechal  rozhodovat  a  musel  by  rozhodnout  o  jejím  vyloučení  z rozhodování  ve  věci. 
Nevěděl ani o skutečnosti, že Ing. SXXXXX 4. 2. 2011 zaslala koncept rozhodnutí Ing. Aleně 
VALA.  Dle  něj  nebylo  obvyklé,  že  by  se  na  ERÚ  komunikovalo  o  pracovních  věcech  na 
soukromý e-mail.  Později  s Ing. Michaelou SXXXXX  řešili  otázku  obnovy  řízení  ve  věci 
elektrárny FVE 28, do toho rozhodnutí však již nezasahovala. 
 
V hlavním  líčení  dne  10.  6.  2014  (č.  l.  7511-7547)  potvrdil  výpovědi  z přípravného 
řízení. Dále uvedl, že ačkoliv neviděl důvod k opakované kontrole, tak navzdory tomu názoru 
nominoval  pracovníka  právního  odboru  na  tuto  kontrolu,  i  když  byl  oprávněn  odmítnout 
nominovat. V telefonátu mu pan NXXXXX  dne 30. 12. 2010 uvedl plánovaný postup pana 
PXXXXX, se kterým pan NXXXXX  nesouhlasil, ale zakázat mu to nemohl, a proto když 
věděl,  že  dokazování  proběhne,  chtěl  zajistit  někoho  z právního odboru. Do trestního spisu 
nenahlížel. Detailně popsal postavení a kompetence, které od prosince 2010 do března 2012 
zastával, a uvedl, že až do února či března 2011 spadal do jeho přímé působnosti odbor licencí 
a  působil  v rozkladové  komisi  ERÚ.  Detailně  se  vyjádřil  k zákonu  č.  180,  zákonu  č. 
402/2010, dále k předmětu  a  účelu  revize  a  k  e-mailu  na  č.  l.  636,  který  zaslal  panu 
PXXXXX. Začátkem února 2012 se paní předsedkyně VALA dotazoval, zda Ing. SXXXXX 
 
 

pokračování 
-86- 
46 T 7/2013 
dávala  konkrétní pokyn, na to mu Ing. VXXXXX  neodpověděla.  e-mail s revidovanými, 
doplněnými,  odkontrolovanými  návrhy  rozhodnutí  posílal  dne  1.  2.  a  dne  2.  2.  mu  bylo 
řečeno, že paní SXXXXX rozhodla, že se nic vydávat nebude, a tuto skutečnost mu řekl i pan 
MXXXXX. Potvrdil, že pokud se Ing. SXXXXX  ustanovila  do  pozice  oprávněné  úřední 
osoby,  tak  asi  nebyla  povinna  rozhodnout  podle  pokynu,  který  jí  dal.  Udělil  pokyn  paní 
SXXXXX  i panu MXXXXX,  který  byl  také  oprávněná  úřední  osoba,  s tím, že se má 
rozhodnutí vydat. Nevěděl, že je i jiný názor. Nemohl dát pokyn rozhodovat za oprávněnou 
úřední  osobu.  K  cenovým  rozhodnutím   ERÚ uvedl, že tyto připravovala  sekce regulace, 
právní oddělení se podílelo na textu ustanovení, nepodílelo se na výpočtu cen. K otázkám na 
možnou podjatost uvedl, že absolvoval SPŠ elektrotechnickou, poté Právnickou fakultu MU 
v Brně,  kde  studium  končil  v roce 2001. Pana (státního zástupce) Mezlíka, ani pana 
(vyšetřovatele) Pinku na přednáškách, ani v kruzích nepotkal. 
 
Svědek Ing. Roman MXXXXX v přípravném řízení dne 14. 1. 2013 (č. l. 433-437), 
uvedl, že na ERÚ pracoval od 1. 5. 2002 do 30. 6. 2012 na odboru licencí. V roce 2011 byl 
ředitelem  odboru  Mgr. VXXXXX  a od 30. 11. 2011 Ing. Michaela SXXXXX. Po dobu 
nepřítomnosti  zastupoval  Mgr. VXXXXX  a do dubna 2012 i Ing. Michaelu SXXXXX. 
Později mu bylo nabídnuto, že buď odejde z ERÚ, nebo mu bude sníženo osobní ohodnocení 
o 6.000,-  Kč  a  více,  tak  z ERÚ  odešel.  Řízení  o  nařízení  obnovy  řízení  v případě  licencí 
společností  Zdeněk  –  Sun s.r.o. a Saša  –  Sun s.r.o. vedl spolu s Mgr. VXXXXX, bylo 
zahájeno v průběhu  roku  2011  a  chtěli  jej  ukončit  obnovou  řízení.  Vedl  je  k tomu výslech 
pana ČXXXXX a podklady svědčící o tom, že by se to ani jinak udělat nedalo. Rozhodnutí 
vypracoval Mgr. VXXXXX a šéf sekce Mgr. PXXXXX s tím také souhlasil. Rozhodnutí mu 
přišlo  na  e-mail  a  měl  obdobné  vypracovat  také  ohledně  druhé  elektrárny.  Pak  ale  dostal 
pokyn od Ing. Michaely SXXXXX,  že  se  nic  vydávat  nemá,  protože  odjížděla  na  hory.  Po 
týdnu si ho pozvala do kanceláře, kde měla připraveno opačné rozhodnutí o zastavení řízení a 
zdůvodnila  tím,  že  je  to  její  rozhodnutí.  Dostal  za  úkol  vypracovat  obdobné  usnesení  také 
ohledně druhé elektrárny u ní na počítači. Pak mu je přeposlala na e-mail a ve své kanceláři 
vše ještě předělával. Pak se vše vytisklo a Ing. SXXXXX vše podepsala, neboť spěchala do 
Prahy. Obě rozhodnutí se dala k odeslání do pošty. Někdy v odpoledních hodinách mu volal a 
psal e-mail Mgr. PXXXXX  a ptal se, zda již vydali rozhodnutí. Uvedl mu, že ano, ale jiná, 
než se předpokládalo. Ještě předtím však volal advokát společností Saša – Sun s.r.o. a Zdeněk 
–  Sun  s.r.o.  a  uvedl,  že  jede  náhodou  kolem  Jihlavy  a  zdali  jsou  již  vydána  rozhodnutí.  Při 
nahlédnutí do spisu si pak nechal vyhotovit stejnopisy rozhodnutí a na místě se vzdal práva 
rozkladu a rozhodnutí nabyla právní moci. Druhý den dostal trochu vynadáno od Ing. 
Michaely  SXXXXX, že Mgr. PXXXXX  řekl  o  rozhodnutí.  Ing.  Michaela  SXXXXX  k e-
mailu Mgr. Antonína PXXXXX z 1. 2. 2012 z 13:55 hod řekla, že se pod to nepodepíše, ať si 
to podepíše pan PXXXXX sám. K e-mailu Ing. Michaely SXXXXX ze dne 4. 2. 2012 z 20:15 
hod uvedl, že on sám s předsedkyní  ERÚ  nic  nekonzultoval.  Ing.  Michaela  SXXXXX  jej 
neinformovala  o  jakémkoli  rozhodnutí  předsedkyně  ERÚ.  Potvrdil  výpověď  Mgr. Antonína 
PXXXXX, podle které mu 13. 2. 2012 volal s tím, že Ing. SXXXXX urgentně shání spisy ke 
korekturám  rozhodnutí.  Připustil,  že  Ing.  Michaela  SXXXXX  si v pátek 3. 2. 2012 mohla 
pečlivě prostudovat spisy, pokud si je někde vzala, rozporoval však její tvrzení, že jí nikdo 
nevysvětlil  existenci  jiného  důvodu  pro  obnovu  řízení.  Minimálně  Mgr.  PXXXXX  a  Mgr. 
VXXXXX  jí  vysvětlovali  nesrovnalosti  v případech  obou  elektráren  týkající  se  revizí,  když 
pan  ČXXXXX  byl v inkriminovaném období nemocen a nemohl revize  vyhotovit.  Důvody 
 
 

pokračování 
-87- 
46 T 7/2013 
obnovy řízení jsou však stanoveny správním řádem a je tam i důvod, že se důkazy ukážou 
jako  nepravdivé.  Po  jeho  podání  vysvětlení  na  policii  dne  3.  4.  2012  se  Ing.  Michaela 
SXXXXX zajímala o průběh podání vysvětlení. Odmítl jí ho popsat a ona byla naštvaná. Ing. 
SXXXXX  byla vysazená na Mgr. PXXXXX  a  nějak  se  nemuseli,  proto  byl  odbor  licencí 
převeden  mimo  jeho  pravomoci.  Mgr.  PXXXXX  pak  byl  obrazně  řečeno  odejit  z ERÚ. 
Uvedl,  že  neví,  zda  tak  bylo  učiněno  dohodou  či  nikoli.  Před  ukončením  jeho  pracovního 
poměru  s ředitelkou  odboru  nevycházel.  Na  personálním  oddělení  mu  pak  byla  za  její 
přítomnosti předložena dohoda  o  ukončení  pracovního  poměru  s tím,  že  když takto  skončí, 
nebude muset hradit výdaje ERÚ na jeho studium. Druhá varianta byla se snížením osobního 
ohodnocení. Na usneseních ohledně obou elektráren pracovali s Mgr. VXXXXX a byl o tom 
informován Mgr. PXXXXX. Oponoval Ing. SXXXXX při pokynu rozhodnutí nevydávat, ona 
vždy říkala, že čeká na výsledek trestního řízení. Na textu vydaného druhého rozhodnutí se 
podle jeho vyjádření nepodílel, vlastně jen nahradil hlavičky společností. 
 
V hlavním  líčení  dne  10.  6.  2014  (č.  l.  7564-7568)  potvrdil  výpověď  z přípravného 
řízení. Uvedl, že s řízením před vydáním licence nepřišel do styku. V únoru roku 2012 byla 
jeho  nadřízenou  Ing.  SXXXXX, pan VXXXXX  byl v té  době  ředitelem  odboru  sporných 
řízení. Někdy v průběhu ledna už se vědělo, že je připravené rozhodnutí, že se má obnovit 
řízení,  ale  tehdy  byla  ředitelkou  Ing.  SXXXXX,  která  se  nechtěla  ztotožnit s povolením 
obnovy. Dne 13. 2. 2012 bylo vydáno opačné rozhodnutí, než připravovali, řízení se zastavilo, 
a tím celý proces skončil. Dne 13. 2. 2012 si ho zavolala Ing. SXXXXX do kanceláře, kde už 
bylo připravené rozhodnutí na společnost Saša-Sun, bylo zasláno do e-mailu s tím, že to má 
předělat  na  Zdeněk-Sun.  Po  pečlivém  přečtení  zjistil,  že  se  to  řízení  neobnovuje,  ale  že  se 
zastavuje. Rozhodnutí předělal ten stejný den i na společnost Zdeněk-Sun. V rozhodnutí Saša-
Sun  dělal  jen  drobné  úpravy,  u  Zdeněk-Sun  předělal  rozhodnutí  na  identické,  pouze  zadal 
správná data, čísla jednací. S odůvodněním rozhodnutí se neseznamoval. Pak zavolal JUDr. 
Gazárek,  který  přijel  vzdal  se  práva  rozkladu  a  tím  to  vše  skončilo.  Někdy  v odpoledních 
hodinách zavolal pan PXXXXX, jestli jsou vydané rozhodnutí na Saša-Sun o té obnově, tak 
řekl,  že  to  tak  není,  že  je  to  obráceně.  Za  to  byl  obviněný  nadřízenou,  že  ještě  vyššímu 
nadřízenému  říkal,  že  je  rozhodnutí  vydané.  Celé  to  pro  něj  skončilo  tak,  že  si  ho  pozval 
Útvar pro odhalování korupce a kriminality v Hradci  Králové  na  podání  vysvětlení,  a  pak 
ukončil pracovní poměr někdy k 30. 6. 2012 na ERÚ. Přípravu konceptu rozhodnutí o obnově 
řízení  elektrárny  Saša-Sun  dělal  pan  VALA. V době  od  září  roku  2011  do  jmenování  paní 
SXXXXX se rozhodnout ve věci mohlo, ale nejspíše nebylo napsané rozhodnutí. Vyjádřil se i 
ke  kontrolám  na  elektrárnách,  kdy  na  elektrárny  se  jezdilo  dívat  neformálně,  zda  jsou  či 
nejsou hotové. Pokud někde evidentně nebyla dokončená, tak se nařídilo ohledání na místě a 
na  kontrolu  elektrárny  se  jelo  oficiálně.  Drobné  nedodělky  se  posuzovaly  vizuálně,  z jeho 
pohledu, pokud by se elektrárna nejevila kompletní, tak by se licence nevydala. Jak to 
posuzovali ostatní kolegové, neví. 
 
Svědek Ing. Mgr. Jaroslav VXXXXX v přípravném řízení dne 16. 1. 2013 (č. l. 492-
495) uvedl, že pracoval na odboru licencí ERÚ od roku 2001 a od 26. 1. 2011 nastoupil po 
Bc. Luďku PXXXXX do funkce ředitele odboru, kterou zastával do konce července 2011. Od 
srpna  2011  po  organizační  změně  ve  struktuře  ERÚ  se  stal  ředitelem  odboru  sporných  a 
schvalovacích řízení a zároveň byl pověřen řízením odboru licencí. Koncem listopadu 2011 
skončilo  jeho  pověření  k řízení  odboru  licencí,  ovšem  26.  10.  2012  se  opět  stal  ředitelem 
 
 

pokračování 
-88- 
46 T 7/2013 
odboru licencí. Někdy začátkem roku 2011 Mgr. PXXXXX pojal podezření, že dvě revizní 
zprávy z konce roku 2010 ve věci elektráren Zdeněk-Sun a Saša-Sun jsou falzifikáty, protože 
tam  byla  naskenovaná  razítka  a  podal  trestní  oznámení.  Poté  co  Policie  ČR  potvrdila,  že 
uvedené zprávy  jsou  skutečně  falzifikáty,  zahájil  začátkem  července  2011  řízení  o  nařízení 
obnovy  řízení  ve  věci  obou  žadatelů.  Probíhalo  dokazování,  v první fázi se snažili 
vyslechnout revizního technika Vladimíra ČXXXXX. Začátkem listopadu 2011 se shodli na 
tom, že mají všechny podklady pro rozhodnutí a v první  polovině  prosince  2011  se  začalo 
připravovat  rozhodnutí  v kauze  společnosti  Saša-Sun  s.r.o.  Řízení  vedl  společně  s kolegou 
Ing. MXXXXX, který byl jeho zástupce a spolupodílel se na tom. I když od poloviny prosince 
řízení  vedl  jenom  Ing.  MXXXXX,  tak  na  základě  dohody  s Mgr.  PXXXXX  rozhodnutí 
připravoval, přestože spadal pod jiný odbor. Obě kauzy byly podobné a bylo dohodnuto, že až 
se vypracuje jedno usnesení, zpracuje se obdobné v druhé kauze. Stejně jako v případě jiných 
řízení  dospěli  k závěru,  že  by  se  mělo  rozhodnout  o  obnově  řízení  a  rozhodnutí  tak  bylo 
připraveno. V prosinci dokončil rozhodnutí a zaslal je Mgr. PXXXXX a Ing. MXXXXX. Pak 
bylo na straně Mgr. PXXXXX, zda se rozhodnutí vydá. V první fázi měl rozhodnutí podepsat 
Ing.  MXXXXX, který podepisoval rozhodnutí i v jiných  kauzách,  ale  potřeboval  k tomu 
souhlas své nadřízené Ing. Michaely SXXXXX. O důvodech obnovy řízení s Ing. Michaelou 
SXXXXX  nekomunikoval. Mgr. PXXXXX  chtěl  rozhodnutí  vydat,  ale  Ing.  SXXXXX 
váhala. Dne 13. 2. 1012 volal Ing. MXXXXX, že konečně dochází k vydání rozhodnutí, a že 
mu řekla Ing. SXXXXX, že má dát do spisovky, že dojde k vydání rozhodnutí. Nenapadlo, ho 
že dojde k zastavení  řízení.  Pak  mu  znovu  volal  Ing.  MXXXXX, že dojde k tomuto obratu. 
V tu  chvíli  to  mohl  zastavit  jedině  Mgr.  PXXXXX, ale ten byl v tu chvíli v Praze na 
detašovaném pracovišti ERÚ na poradě vedení. Rozhodnutí ten samý den nabyla právní moci. 
Následně vše komunikoval Mgr. PXXXXX s paní předsedkyní a Ing. SXXXXX musela odjet 
do Prahy. Zde v rámci komunikace měl zaznít názor, že předsedkyně ERÚ nevěděla o znění 
rozhodnutí, kdy měla očekávat rozhodnutí v původní verzi. Protože Mgr. PXXXXX uvedl, že 
si  nedokáže  představit  další  spolupráci  s Ing.  SXXXXX,  byl  Odbor  licencí  následně  vyňat 
z pravomoci Mgr. PXXXXX. Potvrdil, že dne 1. 2. 2012 dostal e-mailem od Mgr. PXXXXX 
na  vědomí  opravenou  verzi  rozhodnutí,  ale  v té  době  již  nebyl  oprávněnou  úřední  osobou. 
Vydané rozhodnutí vycházelo z původního  připravovaného  rozhodnutí,  když  byl  změněn 
výrok a asi tři strany odůvodnění. Neví o tom, že by Ing. Michaela SXXXXX zasáhla i do 
jiných  obdobných  řízení,  kterých  se  vedlo  jen  několik.  Ing.  SXXXXX  vybrala do funkce 
ředitelky  odboru  samozřejmě  Ing. VXXXXX. Mgr. PXXXXX  ji  tam  spíše  nechtěl,  asi  ji 
nepovažoval  za  dostatečně  odborně  způsobilou.  Se  správním  řízením  neměla  předchozí 
zkušenosti.  Sám  na  rozhodnutí  pracoval  průběžně  asi  10  dní,  a  to  včetně  připomínkování 
kolegy. Memorandum advokátní kanceláře JXXXXX, ŠXXXXX, KXXXXX neviděl a neví, 
kdo  připravoval  podklady  pro  advokátní  kancelář.  Vyjádřil  se  k významu  předávacího 
protokolu, kdy právní předpis patrně výslovně nestanoví, že předávací protokol je podmínkou 
vydání licence, ale v rámci  volného  hodnocení  důkazů  je  nutno  prokázat  předání  díla  a 
předávací protokol mohou nahradit jiné dokumenty prokazující, že objednatel je vlastníkem 
dokončeného díla. 
 
V hlavním líčení dne 11. 6. 2014 (č. l. 7575-7583) k věci uvedl, že o elektrárnách se 
poprvé dozvěděl v prosinci roku 2010, kdy museli kolegové jet dne 20. 12. 2010 na obhlídku 
těchto výroben. Byla zjištěna nedokončenost a licence vydány nebyly. Následně tam jeli další 
kolegové  dne  31.  12.  2010  a  na  základě  nějakých  uvážení  byly  licence  obě  vydány. 
 
 

pokračování 
-89- 
46 T 7/2013 
Problematikou se začal zabývat, až se stal ředitelem odboru licencí, a tato problematika začala 
spadat pod jeho osobu. Poté na základě pochybností, zjištění Mgr. PXXXXX a zpětné reakce 
Policie  ČR,  bylo  zahájeno  řízení  o  obnově  řízení  a  dělaly  se  úkony  v rámci  tohoto  řízení. 
Následně  došlo  k tomu,  že  ukončil  svou  činnost  v odboru licencí, a protože se jednalo o 
složité věci, kterých nebylo na ERÚ moc, vynaložil značné úsilí tyto řízení dokončit, přestože 
ukončil  činnost  na  odboru  licencí.  Návrh  rozhodnutí  zaslal  kolegům,  kteří  byli  dále  činní 
v odboru licencí, a oni s tímto návrhem dál pracovali. Poté došlo k tomu, že v únoru roku 
2012 byla tato řízení zastavena a následně byla na základě zkráceného přezkumného řízení 
zahájena. V části  odůvodnění  rozhodnutí  o  zastavení  obnovy  řízení došlo k vynechání 
některých částí původního odůvodnění a byly tam dány nové části rozhodnutí, působilo to na 
něj nedůvěryhodně. Důvod rozhodnutí mu prezentován nebyl. Ke svému postavení uvedl, že 
se  stal  opět  ředitelem  odboru  licencí  (na  základě  toho,  že  Ing.  SXXXXX  byla odvolána 
z funkce ředitelky odborů a hrozil druhý fotovoltaický boom) a ta řízení vedl znovu s tím, že 
v únoru roku 2013 vydal rozhodnutí o tom, že se ta řízení obnovují, a poté v červnu 2013 na 
ERÚ skončil, když byl odvolán z místa ředitele odborů a bylo mu nabídnuto pokračovat jako 
řadový  zaměstnanec,  což  neakceptoval.  V  té  době  tato  řízení  probíhala  na  ERÚ  dál.  Před 
jmenováním Ing. SXXXXX byl na odboru licencí audit společnosti BDO, zaměřený na konec 
roku 2010 a procesy v činnosti  roku  2011.  Audit  podle  něj  probíhal  zvláštně,  s pracovníky 
společnosti BDO mluvil pouze jednou a nikdy mu nebyly předány závěry auditu. Bylo jim 
vyčítáno,  že  nemají  žádné  metodické  pokyny,  jak  vést  správní  řízení,  ty  poté  zavedla  Ing. 
SXXXXX. Poslední rozhodnutí, které se týkalo elektráren Saša-Sun  a  Zdeněk-Sun bylo 
vydáno dne 20. 2. 2013, s tím,  že  se  obě  řízení  obnovují.  Poté  se  účastníci  odvolali,  podali 
rozklad, bylo o nich rozhodováno rozkladovou komisí a následně paní předsedkyní. Řízení ve 
věci ČEZ- obnovitelné zdroje zdědil po panu PXXXXX a dostal se k němu až v poslední fázi. 
Z podkladů,  jež  měli  k dispozici,  řízení  zastavili.  U  elektráren  Saša-Sun  a  Zdeněk-Sun byl 
oproti  ČEZ-obnovitelné  zdroje  přesvědčen,  že  výrobny  dokončeny  nebyly.  Na  ERÚ  bylo 
běžné, že se zpracovávalo i více návrhů rozhodnutí a bylo na oprávněné úřední osobě, která za 
rozhodnutí zodpovídala a podepisovala, který návrh vydala. Mgr. PXXXXX, který v té době 
byl  místopředseda  ERÚ,  jako  nadřízený  o  tom  s oprávněnou  osobou  mohl  diskutovat,  ale 
závazný  pokyn  nejspíše  neuděloval.  Vyjádřil  se  nařízení  obnovy  společnosti  FVE  28,  kde 
obnova byla zahájena v únoru 2011, ale účinky byly ke dni vydání revizní zprávy 21. 1. 2011, 
protože k tomu dni byly ve spise všechny podklady, které by tam měly být a které nedokázali 
nijak zpochybnit, že jsou falešné. Nejen tyto kauzy, ale i ostatní komunikoval s panem 
PXXXXX.  
 
 
Tato skupina svědků tak popsala ze svého pohledu průběh řízení o povolení obnovy 
řízení, kdy tento v popisu jednotlivých kroků je v souladu se zajištěnými zejména listinnými 
důkazy a konečně není ani v rozporu s údaji obžalovaných, právě s ohledem na objektivitu 
listinných důkazů. V tomto rozsahu proto soud tyto údaje hodnotil jako věrohodné. 
 
Na návrh obhajoby byli v hlavním líčení dne 1. 12. 2015 vyslechnuti i další pracovníci 
ERÚ k formálním postupům při předkládání žádostí o licence a dalších dokladů, zejména s 
ohledem  na případnou kompletnost jednotlivých spisů, jejich evidenci.  
 
Svědek Ing. Přemysl KXXXXX uvedl, že pracuje a v dané době pracoval na ERÚ jako 
vedoucí  hospodářské  správy,  v té  době  byl  i  vedoucí  podatelny.  Z  obžalovaných  zná  Ing. 
 
 

pokračování 
-90- 
46 T 7/2013 
SXXXXX. Poté se podrobně vyjádřil ke své pracovní činnosti s tím, že ke konci roku 2010 
pod něj spadaly i pracovnice podatelny, a to paní PXXXXX a paní BXXXXX. Dále popsal 
postup od podání žadatele o licenci na podatelnu po předání žádosti asistentce ředitele paní 
BXXXXX,  která  se  starala  o  elektronickou  stránku  dokumentů  a  rozdělovala  žádosti 
pracovníkům  licencí.  V  interním  předpisu  ERÚ,  opatření  č.  23/2010  předsedy  ERÚ,  bylo 
stanoveno,  jak  postupovat.  Na  každý  den  byl  dán  rozpis  pracovníků,  kteří  měli  být  na 
podatelně.  Dále  popsal  elektronický  systém  Axapta  dynamics,  a  jak  byly  razítkovány  a 
označovány příchozí dokumenty (včetně údajů PID 1 a PID 2), kdy toto popsal na konkrétním 
dokumentu  (č.  l.  1130)  kde  uvedl,  co  pracovnice  podatelny  vyplňovala  v razítku, a co lze 
z vyplněných údajů zjistit.  
 
 
Svědkyně  Viera  PXXXXX  uvedla, že koncem roku 2010 byla její náplní práce na 
podatelně, kde se zapisovala pošta a předávala na licence oproti podpisu. Konkrétně popsala 
její působení a činnost na podatelně. Do styku přicházela s paní BXXXXX a brigádníky, jejím 
nadřízeným byl pan KXXXXX. S paní BXXXXX byly jediné, kdo mohl přijmout podání a 
zaevidovat ho, když  jejich  pracovní  doba  končila  v 16.15 hod. V roce 2010 v deníku došlé 
pošty rozlišovali dva typy zásilek a to obyčejné listovní zásilky a osobní podání. Do razítka 
zapisovali  počet  listů,  evidenční  číslo,  PID1, PID2, které generoval systém, a podpis, kdy 
v roce 2010 tam bylo vícero podpisů.  Toto konkrétně demonstrovala na předložených částech 
spisu.  
 
Svědkyně Marie BXXXXX uvedla, že na podatelně nepracuje již 4 roky a pamatuje si, 
že se nosily žádosti,  které  orazili,  spočítali,  zaevidovali  do  systému  a  přinesly  na  licence. 
Popsala  konkrétně  svoji  pracovní  činnost  na  podatelně,  kdy  nakonec  poštu  předávali 
asistentkám  odborů.  Na  odboru  licencí  to  předávali  pouze  paní  BXXXXX.  Na  podatelně 
používali razítko „Došlá pošta“ a číselné razítko, kterým číslovali stránky. Vyjádřila se k č. l. 
921, 949-951 a 955.  
 
Svědkyně Jana BXXXXX nejprve v hlavním líčení dne 19. 10. 2015 k věci uvedla, že 
v předmětné  době  dělala  asistentku  ředitele  pana  PXXXXX  a paní Ing. FXXXXX  byla její 
kolegyně. Licence nevyřizovala, pouze přijímala poštu a odesílala je. Dne 31. 12. 2010 měla 
dovolenou a paní FXXXXX, která byla nešťastná, jí volala, že je v práci a neví, co má dělat, 
jak se k čemu má postavit. Jelikož o situaci nic nevěděla, podpořila ji z morálního hlediska. 
Na konci roku 2010 bylo moc práce, kdy nárůst se stupňoval od září do prosince. V hlavním 
líčení  dne  1.  12.  2015  pak  doplnila, že v roce 2010 pracovala  jako asistentka na odboru 
licencí,  kdy  měla  na  starosti  reprefond  a  rozdělování  došlé  pošty  referentům.  Konkrétně 
popsala, jak postupovala  při rozdělování pošty. Dne 31. 12. 2010 v zaměstnání nebyla a byl 
tam  za  ní  nějaký  zástup.  Z podacího  deníku,  kde  byl  příslušný  licenční  spis,  věděla  jméno 
referenta,  který  danou  licenci  vyřizuje.  Předání  listin  proběhlo  na  základě  předávacího 
protokolu. Do elektronického systému měli specialisté přístup. 
 
Z  výpovědí  této  skupiny  svědků,  tak  je  možné  dovodit  mechanismus  v  dané  době 
užívaný při evidenci příchozích dokumentů (žádostí a navazujících dokladů), kdy tyto údaje 
obsahově korespondují s předloženými spisy ERÚ. 
 
 

pokračování 
-91- 
46 T 7/2013 
 
Z  hlediska  uplatněných  námitek  obhajobou  je  však  nutno  uvést,  že  soud  neshledal 
možnost, že by obžalovaná Ing. FXXXXX  nevěděla  o  dokladech  (nových  revizích) 
doručených ERÚ před svým rozhodnutím, když tyto bezpochyby byly zřejmé ze spisového 
přehledu (minimálně v elektronické podobě) jak vyplývá z číselné posloupnosti jednotlivých 
kroků, kdy licence např. pro Saša-Sun má č. j. 13917-23/2010 (č. l. 992-993) a předcházející 
nové (falešné) revize jsou evidovány jako doplnění podkladů  č. j. 13917-17/2010 (č. l. 954). 
Z geneze  licenčního  řízení  je  pak  zřejmé,  že  v rámci jednání dne 21. 10. 2010 byly 
vyžadovány  nové  revize  a  jejich  absence  by  přímo  vylučovala  postup touto obžalovanou 
zvolený. 
 
K okolnostem výstavby obou FVE, případně řízením s tímto spojeným se vyjadřovala 
(resp.  většinově  nevyjadřovala), mimo JUDr. Ing. ZXXXXX,  skupina  svědků  profesně 
navázaných na společnosti ovládané JUDr. Ing. ZXXXXX. 
 
Svědek  JUDr.  Ing.  Zdeněk  ZXXXXX,  otec  obžalovaných  Alexandra  a  Zdeňka 
ZXXXXX,  v přípravném řízení dne 22. 1. 2013 (č. l. 498-499) využil svého práva a odmítl 
vypovídat. 
 
V hlavním líčení dne 12. 6 2014 (č. l. 7663-7681) popsal situaci od roku 2008, vývoj 
elektráren a hospodářskou krizi. Práce v areálech Chomutova zahájili v roce 2009, kdy začali 
s úpravou terénu, s výstavbou  začali  na  začátku  roku  2010.  Intenzivní  práce  započaly 
v druhém  pololetí  roku  2010.  Financování  na  tyto  dvě  elektrárny  zajišťovala  německá 
Commerzbank v objemu  téměř  miliardy  korun.  Část  prostředků  dávali  svých,  takže celková 
hodnota těchto dvou investičních akcí byla miliarda a čtyři sta milionů korun. Počátkem října 
uzavřeli  smlouvu  se  společností  Actherm,  která  na  klíč  zajišťovala  kompletní dodávku 
veškerých elektrovybavení a elektroprací, jednalo o práci kolem  150  mil.  Kč.  Tyto  práce 
v podstatě probíhaly průběžně a v polovině měsíce listopadu se v podstatě dostavil těžký šok 
pro budovatele elektráren, který byl v tom, že v Česku došlo ke změně cenového výměru ve 
výkupních cenách, které se měnily k 1. 1. 2011. Lidé pracovali od rána do noci, aby se stihly 
termíny,  mrazy  dosahovaly  patnácti  stupňů,  a  bylo  velké  sněžení.  Začátkem  prosince  se 
dostavila Commerzbank na jednání do Chomutova, provedla si kontrolu. Na den 20. 12. 2010 
dostali informaci, že dojde k provedení kontrolní akce na elektrárnách  Saša-Sun  a  Zdeněk-
Sun, které byl přítomen, jednalo se o posouzení těchto elektráren a elektrárny VT-Sun, kde 
byl  vrcholový  holdingový  pracovník,  který  se  zajímal  o  to,  jakým  způsobem  prověrka 
dopadne. Na kontrolu se dostavili tři pracovníci z ERÚ. Pamatuje si pana Ing. KXXXXX, ty 
další  dvě  jména  si  nevybavuje.  S pracovníky  ERÚ  se  osobně  setkal  v zasedací místnosti a 
poté šli do terénu. Po cestě ze zasedací místnosti mu Ing. KXXXXX zdůrazňoval, že nemá 
rád fotovoltaiku, že  se  toto  odvětví  nemělo  budovat,  že  se  nemělo  rozvíjet,  a  že  tento  obor 
není to správné, co je pro energetiku. Zeptal se Ing. KXXXXX, zda bude kontrolovat i ostatní 
elektrárny a Ing. KXXXXX mu řekl, že ho zajímají jen jejich dvě elektrárny. Došel k závěru, 
že je zbytečné, aby Ing. KXXXXX doprovázel dál, poněvadž viděl, že je na něj vysazený. Šel 
tedy do zasedací místnosti čekat na výsledek. Kontrola skončila, dostavili se, stvořili zápis, 
který  byl  pro  ně  obrovským  překvapením,  jelikož  potom  nechali  spočítat rozsah tzv. 
nedodělků, které na první pohled vypadaly, že elektrárna je totálně nedostavěná, a u jedné byl 
20.000,- Kč a u druhé elektrárny 40.000,- Kč, při investici miliarda čtyři sta milionů Kč. Vzali 
zprávu nebo stanovisko ERÚ na vědomí. Kdyby šli do situace, že by si zavolali odborníky, 
nechali to posoudit, udělali by k tomu posudky a šli by se soudit, tak by v podstatě ten soudní 
 
 

pokračování 
-92- 
46 T 7/2013 
proces pokračoval dodnes, a neměl by výsledek. Zareagovali na to v tom smyslu, že odstraní 
nedostatky, ale chtějí, aby se dostavili na novou kontrolu. Do protokolu z kontroly dne 20. 12. 
2010 neuvedli žádné námitky, neboť byli v šoku a nechtěli vyvolávat konflikt s pracovníky 
ERÚ,  proto  námitky  dělali  až  dne  21.  12.  2010.  Zda  skutečnosti,  které  ERÚ  uvedli  do 
protokolu dne 20.  12.  2010,  byly  pravdivé,  nevěděl,  jelikož  u  toho  fyzicky  nebyl. 
Jednoznačně řekl, že žádné výkopové práce v minus patnácti stupních nemohly probíhat. Dne 
21.  12.  2010  se  objednal  u  ředitele  odboru  licencí  PXXXXX, protože to byla 
nejkompetentnější osoba, když nevěděl, kdo je má administrativně na starosti a myslel si, že 
rozhodující slovo bude mít Bc. PXXXXX.  Navštívili  ho  společně  se  syny,  vysvětloval  mu 
všechny  své  důvody.  Udělali  dohromady  zápis,  ve  kterém  se  konstatovalo,  že  udělají 
dodatečnou  revizní  zprávu,  že  společně  potom  zajistí  provedení  nové  kontroly.  Až  později 
zjistil, že to nebylo v kompetenci pana PXXXXX. Po 21. 12. 2010 nabyli dojmu, že se 
skutečně jedná o drobnosti. Synové měli zaplacené dovolené, tak jim řekl, že mohou v klidu 
odjet na dovolenou, že těch pár drobností dodělají a je to otázka toho, zda ERÚ pošle novou 
kontrolu. Dne 22. 12. 2010 bylo provedeno tzv. první paralelní připojení, a již ode dne 9. 12. 
2010  měl  informaci,  že  ČEZ  obnovitelné  zdroje  kontroloval  kabeláže  na  vysoké  napětí  a 
vycházel z toho, že stavba je v pořádku, že ji dokončili, až na samozřejmě nějaké drobnosti a 
nějaké úpravy na díle, které v tu dobu nikdo neznal. Ke kontaktům s Bc. PXXXXX uvedl, že 
se obrátil na pana TXXXXX, se kterým se bavil o tom, zda má odborníka, který by jim v  
procesu  projednání  a  provedení  nové  kontroly  pomohl.  Tento  mu  řekl,  že  se  zná  osobně  i 
s panem PXXXXX. Dne 23. 12. 2010 se na něj obrátil, aby mu pomohl se s panem PXXXXX 
setkat. Připojil se k panu TXXXXX a jeli k panu PXXXXX domů. Jako představitel v tu dobu 
čtyřiceti  společností,  se  čtyřma  a  půl  tisíci  lidmi  na  krku,  měl  největší  zodpovědnost,  aby 
přesvědčil  pana  PXXXXX,  aby  nařídil  novou  kontrolu,  protože  věděli,  že  všechno  je  to 
otázka nové kontroly. Pan PXXXXX jednoznačně řekl, že toto není v jeho pravomoci, o tom 
musí  rozhodnout  nejvyšší  vedení,  konkrétně  Ing.  FXXXXX,  šéf  ERÚ.  Podařilo  se  mu  na 
úterý  domluvit  schůzku  s Ing.  FXXXXX  v jeho  kanceláři  v Praze a dal jim možnost 
přesvědčit  pracovníky  ERÚ,  že  ty  drobnosti,  které  oni  považovali za podstatné, odstraní a 
elektrárna bude provozu schopná a bude v pořádku. Ing. FXXXXX řekl, že to ještě prověří, že 
spousta  lidí  je  na  dovolených  a  že  má  omezený  počet  pracovníků.  Ve  čtvrtek  ráno  v sedm 
hodin seděl na vrátnici ve firmě v Praze a čekal, až Ing. FXXXXX přijde do práce. Když ho 
přijal,  znovu  mu  celý  stav  věci  vysvětlil.  Řekl  mu,  že  připravují  notáře,  kteří  projdou 
elektrárny  a  zkontrolují  je.  Zajišťovali  dva  soudní  znalce,  advokátní  kanceláře,  měli  tam 
společnost  ENA,  zástupce  z firmy Siemens, odborníka, pana VXXXXX,  který  stavěl  asi 
dvacet elektráren a měl velké zkušenosti s jejich výstavbou. Řekl mu, že jsou přesvědčeni, že 
je elektrárna v pořádku a že by měl svolat kontrolní orgán. Řekl mu, ať si uvědomí, že je to o 
pouhých  třech  lidech, že je zde riziko, že když prohrají soud, tak prohrají miliardy. Ing. 
FXXXXX znovu uvedl, že nemá lidi. Zajistil na následující den dohromady dvacet až dvacet 
pět  odborníků,  s tím,  že  provedou  zápisy,  vlastní  kontroly  a  půjdou  do  složitého  právního 
sporu. Večer dne 30. 12. 2010 po 17. hodině dostal SMS zprávu od pana FXXXXX, ve které 
bylo, že kontrola proběhne den 31. 12. 2010 na Silvestra. Den předtím znovu navštívil pana 
PXXXXX, informoval ho o jednání, které bylo s Ing.  FXXXXX,  že  tento  se  vyjadřoval 
nerozhodně,  nejistě,  zda  nepadlo  nějaké  rozhodnutí  na  vedení  ERÚ,  a  Bc.  PXXXXX  znovu 
opakoval,  že  není  kompetentní  nařídit  kontrolu.  Kontrolu  musí  nařídit  Ing.  FXXXXX. Ten 
samý den toho 30. 12. 2010 poté, co dostal SMS zprávu od Ing. FXXXXX, se zastavil opět u 
pana PXXXXX, a dotazoval se ho, zda ví o tom, že bude provedena kontrola. Řekl mu, že o 
 
 

pokračování 
-93- 
46 T 7/2013 
tom ví. Ke kontrole dne 31. 12. 2010 v Chomutově uvedl, že v dopoledních hodinách dojela 
znovu skupina s Ing. KXXXXX a s dalšími dvěma pracovníky a k tomu byli všichni ti jejich 
lidé,  asi  kolem  dvaceti,  kteří  měli  dávat  vysvětlení,  doplnit.  Do  zasedací  místnosti  si 
pracovníci ERÚ dovezli vysoký spis, který položili na stůl, ani do něj nesáhli, ani se do něj 
nepodívali, a vyrazili do terénu. Doprovázeli je soudní znalci, pravděpodobně pan Kulovaný a 
pan WXXXXX. Byl přítomen i pan TXXXXX, který sledoval průběh kontroly, a vyhodnotil 
ho tak, že všechno bylo v absolutním pořádku. Pan TXXXXX nebyl u zápisu protokolu a u 
formulování připomínek, které jsou v příloze tohoto zápisu, odborné připomínky formuloval 
pan Ing. VXXXXX. Pan KXXXXX z toho byl hodně zmatený, že vedle sebe má fundované 
odborníky. Pana KXXXXX  za odborníka nepovažuje. Celou tu dobu byl v místnosti, nešel 
ven, aby nezasahoval do průběhu, aby se tam nerozčiloval nebo nehádal, a čekal, až se všichni 
lidi  dostaví  a  bude  sdělen  výsledek.  Byl  sepsaný  protokol,  kde  bylo  uvedeno  několik 
drobností, na které reagovali. Tu reakci zpracovávali odborní pracovníci a tím kontrola 
skončila. Čekali a věděli, že v Jihlavě čekají jejich dva pracovníci, zda licenci dostanou nebo 
budou  posláni  domů  bez  licence.  Ve  večerních  hodinách  dostal  zprávu,  že  výsledkem 
prověřování  je,  že  licence  byla  udělena.  Když  cestoval  z Chomutova  směrem  na  Uherské 
Hradiště,  tak  mu  volal  jejich  manažer z Chomutova Ing. HXXXXX, a informoval ho o 
telefonickém rozhovoru s panem KXXXXX, řekl, že pan KXXXXX mu poděkoval za to, že 
dílo je dokončeno, že to zvládli. Byl v euforii, tak požádal o telefon na pana KXXXXX, chtěl 
mu zavolat a o dojmy podělit se s ním o dojmy. Ve večerních hodinách volal panu KXXXXX, 
který  mu  zopakoval  zhruba  to  samé,  řekl:  „gratuluji  vám  k tomu, že jste získali licenci, 
kontrola z naší strany byla tvrdá a náročná, tomu se nesmíte divit, ale vy jste byli korektní“.  
V tomto  směru  si  navzájem  polichotili  a  hovor  ukončili.  Vycházel  z přesvědčení,  že  celá 
kontrolní  komise  dospěla  k tomu, že licence je vydána v pořádku,  a  že  splňuje  všechny 
náležitosti.  Až  dodatečně  zjistil,  že  předávací  protokol,  který  podepsali  synové,  byl 
koncipovaný dne 29. 11. 2010, byl to vzorový protokol, který použili jako vzor od nějaké jiné 
společnosti  a  používali  ho  i  na  všechny  ostatní  elektrárny.  Podle  něj  k podpisu tohoto 
protokolu došlo někdy kolem 9. 12. 2010, poté, kdy ERÚ urgoval dodání těchto protokolů s 
tím, že si udělají kontrolu dodávek, fakturace, realizace stavby. Je přesvědčen, že předávací 
protokol,  který  byl  udělán,  v tu  dobu  splňoval  požadavky.  Předávací  protokoly  mohl 
připravovat Ing. VXXXXX, Ing. ŠXXXXX, Ing. HXXXXX, pan PXXXXX, paní MXXXXX, 
neví, kdo z nich je připravoval. Udělal chybu, když dne 1. 12. 2010 po sloučení devatenácti 
společností  do  společnosti  BENT  HOLDING  pověřil  řízením  Ing.  HXXXXX. Základní 
informace  o  spisech  měl  ze  spisu,  který  je  u  Krajského  správního  soudu,  konzultoval  vše 
s JUDr. Gazárkem. K Ing.  ŠXXXXX  uvedl, že v období  roku  2012  od  něj  Ing.  ŠXXXXX 
nedostal žádné prémie, a podotkl, že Ing. ŠXXXXX  žil s jeho  neteří  Zuzanou  ZXXXXX  a 
jeho otec jim dal rodinný dům, ve kterém vyrůstal. K Ing. SXXXXX uvedl, že ji poznává a 
potkal ji jednou na jaře roku 2011 v Plynárenském klubu, kde ho usazovala. Na tuto akci šel, 
aby  si  prohlédl  sbírku  obrazů  pana  ŽXXXXX. Poprvé se zde seznámil i s Ing. VXXXXX. 
V sídle jeho firmy se s Ing.  SXXXXX  nesetkal. S paní VXXXXX  se znovu setkal po jejím 
nástupu do funkce v druhé polovině roku 2011. Jednání byl přítomen pan PXXXXX. Jelikož 
s nimi nekomunikoval pan ČXXXXX, kterého potřebovali k podání vysvětlení, požádali ho, 
zda by mohl zajistit, aby se dostavil na ERÚ. Konstatoval, že s paní VXXXXX  si nikdy 
netykali a viděl ji za svůj celkem dvakrát. Dodal, že nemá počítač a neumí ho obsluhovat, na 
e-maily reagoval pan BXXXXX  nebo  některá  z asistentek.  Jeho  společnosti  ve  správních 
řízeních zastupoval a zastupuje JUDr. Gazárek, konzultoval s ním i dnešní výpověď. Vyjádřil 
 
 

pokračování 
-94- 
46 T 7/2013 
se k úloze  svých  synů  ve  společnostech,  kdy  jejich  role  spočívala  v zajišťování  a  v řešení 
dodávek  a  vyjednávání  panelů,  byli  jednatelé  společností,  vyjednávali  s bankami. Za 
společnosti  Saša-Sun  a  Zdeněk-Sun  přicházeli  do  kontaktu  s ERÚ pan  HXXXXX, pan 
ŠXXXXX, pan HXXXXX, pan ŠXXXXX, možná pan PXXXXX, tito měli ve své povinnosti 
i oblast revizních zpráv a jejich předávání ERÚ.  Uvedl, že vždy vycházel a vychází z toho, že 
za komplexní dodávku, včetně revizních zpráv, zodpovídá společnost Actherm. O falešné či 
padělané  zprávě  se  dozvěděl  až  od  svého  advokáta,  ze  spisu.  Vycházel  z toho, že revizní 
zprávy  jsou  záležitostí  dodavatele.  Ptal  se  jejich  pracovníků  (PXXXXX,  ŠXXXXX, 
HXXXXX) na revizní zprávy a ti mu řekli, že nikdo z nich je na ERÚ nepředával, a že o nich 
nic nevědí. Co se týče přehlednosti areálu, tak se nachází na relativně zvlněném terénu. Mezi 
elektrárnami  bylo  možné  se  pohybovat  autem,  nebyly  jednotlivě  odděleny  plotem.  V roce 
2010 mohlo dojít k záměně  jejich  elektrárny  s jinou,  neboť  je  v něm  dalších  8  elektráren. 
Průběh  výstavby,  tvorba  společností  se  řídily  bankami,  nemohlo  to  vlastnicky  spadat  pod 
jednu právnickou osobu. Elektrárny jsou proto nastaveny tak, že každou vlastní jedno s.r.o., 
kdy jednatelem je vždy jeden z jeho synů.  V přípravném  řízení  odmítl  vypovídat,  neboť  se 
jednalo o jeho syny a měl za to, že celé řízení je účelové, vykonstruované. 
 
Svědek Karel HXXXXX v přípravném řízení dne 28. 11. 2012 (č. l. 401-403) odmítl 
vypovídat, když by si mohl svojí výpovědí způsobit nebezpečí trestního stíhání. V hlavním 
líčení dne 2. 4. 2015 (č. l. 8413) taktéž odmítl vypovídat s tím, že byl členem velké skupiny, 
která  měla  na  starosti  řešení  těch  elektráren,  bylo  jich  víc  a  neví,  zda  si  nemůže  svojí 
výpovědí přivodit nějaké trestní řízení. Navíc v závěru toho roku měl těžké rodinné zdravotní 
problémy, takže se soustředil na rodinu a hlavně potom pracovně na převzetí licencí, protože 
na to měl plnou moc. 
Svědek Pavel PXXXXX v přípravném řízení dne 28. 11. 2012 (č. l. 464-465) odmítl 
vypovídat, když by si mohl svojí výpovědí způsobit nebezpečí trestního stíhání. V hlavním 
líčení dne 2. 4. 2015 byla tato výpověď (údaj o odmítnutí vypovídat) za splnění podmínek § 
211 odst. 1 čtena. 
Svědek  Miroslav  ŠXXXXX  v přípravném  řízení  dne  28.  11.  2012  (č.  l.  479-480) 
odmítl  vypovídat,  když  by  si  mohl  svojí  výpovědí  způsobit  nebezpečí  trestního  stíhání. 
V hlavním  líčení  dne  2.  4.  2015  (č.  l.  8414)  odmítl  vypovídat,  neboť  byl  v podstatě  také 
členem týmu, který se podílel na výstavbě elektráren. Vzhledem k tomu, že někteří kolegové 
jsou před soudem, tak nedokáže posoudit, jestli by způsobil sám sobě trestní stíhání. 
Je evidentní, že všichni zaměstnanci, kteří přišli do kontaktu s podklady určenými pro 
licenční řízení, využili svého práva nevypovídat, z důvodů možného rizika trestního stíhání. 
Pouze JUDr. Ing. ZXXXXX v rámci hlavního líčení vypovídal, kdy ovšem s ohledem na jeho 
příbuzenský vztah k obžalovaným a míru jeho ingerence do celkového kontextu věci, je nutno 
jeho údaje hodnotit s vyšší mírou obezřetnosti a soud z nich vycházel pouze tam, kde jsou v 
souladu  s  dalšími  objektivními  důkazy.  Ve  vztahu  k  tomuto  svědkovi,  přitom  nelze 
přehlédnout i neschopnost (ostatně obdobně jako u jeho synů) reagovat na dotazy vztahující 
se k reakci na nastalou situaci  (trestní  stíhání),  kdy  neprojevil  snahu,  v  případě,  že  by  o 
konkrétních skutečnostech (padělání revizí apod.) nevěděl, zjistit kdo za toto je zodpovědný a 
vyvodil  z  toho  případně  důsledky.  Prakticky  jediná  reakce  je,  že  situaci  (problém  s  licencí 
nikoli  podvodné  jednání!)  přenechali  právníkům.  Tato  lidsky  nelogická  reakce  v  kontextu  s 
 
 

pokračování 
-95- 
46 T 7/2013 
dalšími  důkazy  pak  svědčí  nejen  pro  obecnou,  ale  i  specifickou  nevěrohodnost  jeho  údajů 
zejména v částech, kde se snaží bagatelizovat svoji roli, kontakty, či naopak druhé osoby (Ing. 
KXXXXX) jistým způsobem znevěrohodnit.  
 
Ke kontaktům k původně spoluobžalovanému Bc PXXXXX a jeho možným vazbám 
na další osoby se vyjadřovali svědci TXXXXX a Ing. Mgr. ŠXXXXX. 
Svědek  František  TXXXXX  v přípravném  řízení  dne  21.  2.  2013  (č.  l. 481-483) 
nejprve  využil  svého  práva  a  odmítl  vypovídat,  když  by  si  mohl  svojí  výpovědí  způsobit 
nebezpečí trestního stíhání. 
V hlavním líčení dne 12. 6. 2014 (č. l. 7658-7662) uvedl, že s JUDr. Ing. ZXXXXX se 
zná dlouhodobě, dělají spolu sportovní aktivity a další jiné věci, jsou kamarádi a docela blízcí 
přátelé. Zná se i se Zdeňkem a Sašou (obžalovanými ZXXXXX ml.) a jsou to pro něj blízcí 
lidé. Jejich firma Hesco pro něj vyráběla konstrukce a závrtné šrouby, měl patentovaný vzor, 
a jedna z jejich divizí  mu tyto závrtné šrouby a stojany vyráběla. Obžalovanému  PXXXXX 
stavěl FVE v roce 2009 a spřátelili se a dodnes jsou kamarádi. Na konci roku mu JUDr. Ing. 
ZXXXXX říkal, že má určité problémy s elektrárnami, a proto kolem Vánoc společně zajeli 
za panem PXXXXX, kde mu JUDr. Ing. ZXXXXX řekl, jaké má problémy. Ví, že JUDr. Ing. 
ZXXXXX byl i za panem FXXXXX ohledně těchto věcí. Co se týče elektráren, byl na nich 
jednou, a to dne 31. 12. 2010, kdy ho JUDr. Ing. ZXXXXX  požádal, aby tam jel jako 
nezávislý, který má nějaké zkušenosti s touto FVE. Byl tam od rána až do pěti hodin a celý 
den chodil s komisí, která byla složená ze tří lidí, a to z pana KXXXXX, a pak dvou pánů 
z ERÚ z Jihlavy.  Byli  tam  ještě  další  tři  lidi,  kteří  procházeli  a  kontrolovali  elektrárnu.  Do 
doby, než se začalo stmívat, nebyly v podstatě žádné problémy. Poté v jednom střídači byly 
nějaké  nezapojené  dráty,  a  tehdy  pan  KXXXXX  začal  kolem  toho  masivně  běhat s tím, že 
chtěl  něco  otevřít.  Pak  emotivně  někomu  telefonoval,  v tomto  směru.  Toto  jednání se mu 
nelíbilo, tak jel domů. Po cestě domů se na půl hodiny stavil za panem PXXXXX, aby mu 
popřál  do  nového  roku.  Podle  něj  měla  dne  31.  12.  2010  elektrárna  vše,  co  měla  mít, 
obsahovala  panely,  střídače,  konstrukce,  elektrárny  byly  komplet  všechny  postavené. Jediný 
problém, co tam viděl, byly výkopy a kabely byly položené třeba jen ve výkopech, nebyly 
zahrnuté, a dva nebo tři nezapojené střídače. Soupisu protokolu dne 31. 12. 2010 přítomen 
nebyl, odjel kolem 17. hodiny. Dále se vyjádřil k návštěvám u Bc. PXXXXX s JUDr. Ing. 
ZXXXXX, kdy koncem roku tam byli asi dvakrát, osobně tam byl ještě jednou nebo dvakrát. 
Z jeho strany ani ze strany JUDr. Ing. ZXXXXX k žádnému korupčnímu jednání nedošlo. V 
přípravném řízení odmítl vypovídat, aby neměl problémy, s pány ZXXXXX měl blízký vztah, 
vůči  své  osobě  cítil,  že  by  ho  to  mohlo  ohrožovat.  O  tom,  že  by  proběhla  schůzka  bratrů 
ZXXXXX, JUDr. Ing. ZXXXXX a Bc. PXXXXX, neví.  
Opět i v případě tohoto svědka platí výše popsané výhrady k věrohodnosti za situace 
jím zvoleného procesního postupu. 
Svědkyně Ing. Mgr. Eva ŠXXXXX v přípravném řízení dne 21. 2. 2013 (č. l. 474-478) 
uvedla, že od roku 2009 do 31. 12. 2010 pracovala  ve  společnosti  Ekosolar  s.r.o.,  která  se 
zabývala  výstavbou fotovoltaických elektráren a jejímž jednatelem byl pan TXXXXX. 
Potvrdila, že František TXXXXX se znal s JUDr. Ing. Zdeňkem ZXXXXX, hráli spolu tenis. 
František TXXXXX se podle jejího vyjádření znal i s Bc. Luďkem PXXXXX, na jehož domě 
 
 

pokračování 
-96- 
46 T 7/2013 
společnost Ekosolar s.r.o.  stavěla  jeho  manželce  fotovoltaickou elektrárnu. K nabídce slevy 
z 18. 11. 2009 ve výši 25% související s touto  FVE  uvedla,  že  důvod  nabídky  netuší,  
předpokládá, že vše bylo uhrazeno. Tato výpověď byla za splnění podmínek § 211 odst.  1 
trestního  řádu  v hlavním  líčení  dne  4.  2.  2015  čtena  a s ohledem na její obsah soud nemá 
důvod o ní pochybovat. 
 
Na  návrh  obhajoby  bylo  vyslechnuto  i  další  množství  svědků,  kteří  se  vyjadřovali 
zejména k průběhu prací na obou FVE a k jejich stavu zejména k datu 31. 12. 2010. 
Svědek Libor HXXXXX, který měl vypracovat další revize pro příslušné elektrárny, 
v přípravném  řízení  dne  24.  1.  2013  (č.  l.  412-413) využil svého práva a odmítl vypovídat, 
když  při  absenci  příbuzenských  či  obdobných  vztahů  k obžalovaným jediným zákonným 
důvodem  mohla  být  skutečnost,  že  by  si  mohl  svojí  výpovědí  způsobit  nebezpečí  trestního 
stíhání. Zde nelze přehlédnout, že jinak vypovídal v rámci prověřování dne 24. 5. 2012. 
V hlavním  líčení  dne  12.  6.  2014  (č.  l.  7681-7688) k věci  uvedl,  že  v roce 2010 v 
prosinci byl požádán o provedení mimořádné  revize  na  elektrárnách  v Chomutově. 
Kontaktoval ho Ing. PXXXXX, který se znal s panem  ZXXXXX.  Byla  mu  předložena 
technická dokumentace, zápis z ERÚ a výchozí revize pana ČXXXXX, což mu sloužilo jako 
podklad. Na základě toho zpracoval mimořádnou revizní zprávu, na jedné elektrárně byl před 
Vánoci  a  druhá  proběhla  po  Vánocích.  Zaměřoval  se  na  technické  záležitosti  ohledně 
bezpečnosti,  na  zápis  z   ERÚ,  kde  byly  uvedeny  nějaké  nedostatky.  Výstavba  finišovala  a 
elektrárny byly z hlediska  bezpečnosti  hotové, tak jak je to napsáno v revizní  zprávě.  Došel 
k závěru,  že  jsou  schopny  bezpečného  provozu.  Během  kontroly  nedělal  inventuru  a 
přeměření impedančních ochranných smyček a překontrolování 26 ha fotovoltaických panelů 
se tedy dalo stihnout za dva dny. Revizi  předával  panu  ZXXXXX. Faktura revizní zprávy 
měla  číslo  nula  k roku  2010,  jelikož  nevěděl,  zda  ta  faktura  proběhne  po  první  revizi  v 
prosinci nebo až na jaro. Popsal, co by se z hlediska činnosti revizního technika na FVE mělo 
měřit.  K měření  nepotřeboval, aby byly nainstalovány solární panely na konstrukcích, pro 
měření  smyček  stačilo  napětí  ze  strany  transformátoru.  Tabulky  v  jeho  revizních  zprávách 
obsahují hodnoty, které čerpal z měření a výpočtů. Při revizi si fotil na každé skříni výrobní 
štítek a vycházel z nich při psaní revizní zprávy. Jelikož se jedná o areál, kde by se veřejnost 
neměla vyskytovat, tak zahrnutí kabelů není pro bezpečnost tak podstatné. Výchozí revizní 
zpráva slouží k posouzení stavu elektrárny, pro vyřízení povolení, a měl za to, že mimořádná 
revizní zpráva bude sloužit k tomu,  aby  měl  provozovatel  jistotu,  že  zařízení  je  bezpečné. 
Revize dělal od brzkého rána do půlnoci. Povětrnost na měření neměla vliv. Revizní zprávy 
zpracovával několik týdnů po výchozích revizních zprávách pana ČXXXXX. Lišily se v tom, 
že pan ČXXXXX  tam  neuváděl  výrobní  čísla  zařízení  a  všechna  měření  tak  dopodrobna. 
Zaměřil  se  na  bezpečnost  na  střídavé  straně,  a  pro  bezpečnost  nesledoval,  zda  je  panel  od 
jednoho nebo od druhého výrobce, neboť to nemá vliv na bezpečnost elektrárny. I přesto, že 
na  zprávách  je  uvedeno,  že  je  předal  panu  HXXXXX,  myslí  si,  že  je  předával  panu 
ZXXXXX. Jednalo se o první FVE takového rozsahu, na které prováděl revizi, menších dělal 
desítky.  Na  elektrárně  byli  přítomni  pouze  montéři,  mohlo  se  jednat  o  desítky  lidí,  kteří 
prováděli dokončovací práce, zapojovali nějaké zařízení, měniče, dokončovali stringy panelů. 
Za poskytnutí falešných revizních zpráv zaplaceno nedostal. Dne 24. 1. 2013 nevypovídal, 
protože  mu  to  bylo  doporučeno  advokátkou,  měl  obavy,  aby  svou  výpovědí  někoho 
nepoškodil.  
 
 

pokračování 
-97- 
46 T 7/2013 
 
Ve vztahu k tomuto svědkovi nelze přehlédnout nejen jeho procesní postoj (z hlediska 
možné věrohodnosti jeho údajů), ale zejména listinné důkazy, ze kterých vyplývají výrazné 
pochybnosti o reálnosti  jím  prezentovaných  údajů.  Samotná  existence  těchto  zpráv 
k příslušným  datům  je  v logickém rozporu s jejich užitím, když nebyly použity v rámci 
licenčního řízení (a naopak byly použity zjevně padělané revizní zprávy), když teprve 30. 9. 
2011 byla společností Saša-Sun a to až ve věci řízení o nařízení obnovy doručena ERÚ mj. 
Zpráva  o  mimořádné  revizi  elektrické  instalace  č.  2010,  532  na  fotovoltaickou  elektrárnu 
vyhotovená 30. 12. 2010 Liborem HXXXXX s tím, že revize měla probíhat ve dnech 22. 12. 
až 23. 12. 2010, kdy na revizi je ručně uvedená poznámka, že už není aktuální, licence jsou 
vydány, spory odpadají a předáno 3. 1. 2011 Ing. HXXXXX a Ing. ŠXXXXX. Také téhož dne 
byla společností Zdeněk-Sun ve věci řízení o nařízení obnovy řízení doručena Energetickému 
regulačnímu  úřadu  mj.  Zpráva  o  mimořádné  revizi  elektrické  instalace  č.  2010,  533  na 
fotovoltaickou  elektrárnu  společnosti  Zdeněk-Sun s.r.o. vyhotovená 30. 12. 2010 Liborem 
HXXXXX  s tím,  že  revize  měla  probíhat  ve  dnech  28.  až  29.  12.  2010.  Na  revizi  je  opět 
uvedena ručně psaná poznámka, že už není aktuální, licence vydána, k založení, 3. 1. 2011 
předáno  Ing.  HXXXXX, Ing. ŠXXXXX. Problematickou se jeví jak schopnost v daném 
časovém úseku tyto zprávy objektivně zpracovat, tak skutečnost, že o těchto zprávách v dané 
době evidentně neví nikdo z obžalovaných, a to ani Ing. HXXXXX, kterému měla být údajně 
předána.  Zde  je  nutno  přihlédnout  k zajištěné  e-mailové  komunikaci,  kdy  minimálně  e-
mailem ze dne  30. 12. 2010 v 20:55h. informoval obžalovaný Ing. HXXXXX  p. JXXXXX 
ohledně  revizí,  že  změny  byly  pouze  u  NN  revize    na  Zdeňka  a  Sašu  Sun    a  změna  byla 
provedena v datu, ale že obsah revize zůstal stejný. To za situace, kdy již měly být dokončeny 
revize Libora HXXXXX, a tento měl dokončovat obě revizní zprávy. E-mailem ze dne 16. 3. 
2011 v 17:02h. zaslal obžalovaný Ing. HXXXXX  Jakubu SXXXXX  tabulku nazvanou 
Přehled mj. k fotovoltaické elektrárně Saša-Sun s.r.o. a fotovoltaické elektrárně Zdeněk-Sun 
s.r.o. včetně přehledu revizí, žádostí o zkušební provoz, paralelních připojení do sítě, licencí a 
uvedení do provozu. V tomto přehledu revizí zcela schází revize Libora HXXXXX, ačkoli byl 
přehled  evidentně  zpracován  po  25.  2.  2011,  neboť  jsou  v něm  uvedena  kolaudační 
rozhodnutí Magistrátu města Chomutov z 25. 2. 2011. Antidataci těchto revizí pak posiluje i 
obsah komunikace obžalovaného Ing. Jana HXXXXX v nahrávce pořízené skrytě Ing. Karlem 
ŠXXXXX po výslechu Vladimíra ČXXXXX (17. 6. 2011) při rozboru dalšího jejich postupu, 
kdy  se  zmínil  o  možnosti  zajištění  další  revizní zprávy k daným  datům  od  třetí  osoby. 
Obdobně si pak lze vyložit i  svědkem prezentovaný důvod zvláštního značení faktury za tyto 
služby, když přestože se se jednalo o zdanitelná plnění uskutečněná v roce 2010 faktura byla 
vystavena až s datem 10.1.2011 a to s výrazně  atypickým  číslem  0,  nasvědčujícím  tomu,  že 
faktura byla vložena do účetnictví dodatečně. 
 
Svědek  Libor  KXXXXX  v hlavním  líčení  dne  12.  6  2014  (č.  l.  7688-7695) k věci 
uvedl,  že  po  dobu  výstavby  fotovoltaik,  měl  jako  vedoucí  technického  úseku na starosti 
koordinaci  všech  přípravných  prací,  přípravných  ploch,  komunikací  na  budoucí  elektrárně, 
přípravu  výkopů,  výkopové  práce  a  příjem  jednotlivých  komponentů,  které  přicházely  do 
válcoven a potom jejich distribuci na jednotlivé úseky těch dvou fotovoltaik. Během výstavby 
FVE  zaznamenával  operativní  čísla,  které  jim  sloužili  pro  koordinaci  dodávky  panelů  na 
příslušné  sekce,  předával  je  lidem,  se  kterými  byl  v kontaktu  (například  panu  KXXXXX, 
ČXXXXX). Ve smlouvě mezi Železárnami Veselí a Acthermem, byl jmenován jako kontaktní 
 
 

pokračování 
-98- 
46 T 7/2013 
osoba  pro  veškeré  koordinační  činnosti,  a  přebírání  jednotlivých  etap  podle  té  smlouvy. 
Podepisoval  předávací  protokoly  na  jednotlivé  části  FVE,  byly  to  podklady  pro  následnou 
fakturaci jednotlivých etap. Poslední panely byly  distribuovány  na  stavbu  v  průběhu 
listopadu, a začátkem prosince trafostanice. V prosinci tam byly jak trafa, tak kiosky, střídače. 
Musely se i dokupovat, protože tam byla v prosinci krádež, a asi kolem 50 až 60 kusů střídačů 
zmizelo z plochy. Myslí si, že předávací protokoly mu všechny přinesl pan KXXXXX. Dne 
31. 12. 2010 byl v práci,  ale  prohlídky  se  neúčastnil.  Ke  dni  30.  12.  2010  na  něj  elektrárna 
působila  tak,  že  je  dokončena.  Činnosti  na  elektrárnách  se  věnoval  ještě  zhruba  14  dní 
v lednu, kdy se dokončovaly komunikace, oplocení, opravy konstrukcí. Dne 20. 12. 2010 se 
účastnil  prohlídky  přímo  na  ploše  ve  skupince  s pracovníky  ERÚ.  Některé  panely  byly 
rozpojené, jeden nebo dva transformátory nebyly úplně zapojeny, měli tam i ořezaný kabel, 
ovšem elektrárna na něj působila dokončeně. Kabely ve výkopech byly, jen kvůli zmrzlé zemi 
nebyly zahrnované. Dne 30. 12. 2010 tam byly všechny kiosky, sám je olepoval čísly. Od 20. 
12. 2010 do 30. 12. 2010 se nejspíš opravovaly chyby v zapojení, osazovaly se zbytky panelů, 
co  chyběly.  Mohlo  se jednak  zhruba  o  200  lidí,  kteří tyto chyby  opravovali.  Inventarizace, 
která se dělá po dodělání elektrárny, se nezúčastnil. Písemné dokumenty o stavu dokončenosti 
dělali oni i Actherm, materiály byly operativního charakteru a sloužily pro komunikace mezi 
nimi  a  Acthermem.  Přehledy  vytvářeli  především  proto,  aby  panely  byly  správně 
distribuované na jednotlivé sektory stavby, a aby jim někde nechyběly.  
 
Svědek  Pavel  SXXXXX  v hlavním  líčení  dne  12.  6.  2014  (č.  l.  7695-7699) k věci 
uvedl, že elektrárny Saša-Sun  a  Zdeněk-Sun  převzal  do  provozování  od  pana  KXXXXX 
v březnu 2011. Od té doby je má na starosti společně ještě s dalšími dvěma elektrárnami ŽV-
Sun a VT-Sun, které jsou také v Chomutově.  Koncem  roku  měl  na  starosti  výstavbu 
elektrárny ŽV-Sun  a  pokračoval  v jejím provozování i v lednu. Pan HXXXXX  je jeho 
nadřízený a pověřil ho převzetím elektráren v březnu 2011. Zná i Ing. ŠXXXXX, s kterým 
komunikuje v rámci provozování FVE. S panem  ČXXXXX  se  setkává  běžně,  protože 
společnost  Actherm provádí z elektrické stránky servis Saša-Sun  a  Zdeněk-Sun. S panem 
KXXXXX  komunikoval  do  té  doby,  než  skončil  u  Acthermu.  S obžalovanými Sašou 
ZXXXXX a Zdenkem ZXXXXX nějak blíže nekomunikuje. Do března 2011 s elektrárnami 
Saša-Sun  a  Zdeněk-Sun  neměl  v podstatě  nic,  seznamoval  se  s nimi a procházel je v lednu 
nebo únoru. Výrobu v prosinci roku 2010 nesledoval, sledoval ji od ledna 2011 u všech 
elektráren, co má v Chomutově na starosti. Každá elektrárna je technicky postavena jinak a i 
každý  střídač  jinak  reaguje.  Střídače,  které  jsou  na  Zdeněk-Sun, jsou „Vacony“, kde doba 
sepnutí je daleko delší a potřebuje víc slunečního svitu než střídače „SMA“. Dodal, že ze 150 
vaconů, které jsou tam instalované, bylo již přes 70 střídačů v opravě. Dále se vyjádřil k počtu 
lidí,  kteří  se  na  elektrárně  pohybují  v běžný  den.  Když  elektrárnu  přebíral,  pohybovalo  se 
v areálu  více  lidí,  neboť  dodělávali  oplocení.  Mohlo  jít  zhruba  o  20  lidí.  K elektrárnám 
přebíral pouze projektovou dokumentaci a věci potřebné k provozu elektrárny. Konstatoval, 
že v zimě elektrárna vyrobí za měsíc to, co v létě za dva dny, a to něco přes 1MWh v průměru 
za den.  
 
Svědek Antonín HXXXXX v hlavním líčení dne 17. 9. 2014 (č. l. 7906-7918) k věci 
uvedl, že při výstavbě fotovoltaických elektráren ze své profese se účastnil na přípravě ploch 
pro vlastní výstavbu elektráren s tím  souvisejících  prací,  neboť  je  stavař.  Má  na  starosti 
správu areálu, ostrahu zde provádí firma Defendit. Licenčních řízení nebyl přítomen. Zajištění 
 
 

pokračování 
-99- 
46 T 7/2013 
terénu a úprava ploch probíhala na konec roku 2009 a první kvartál 2010. Až byly plochy 
připravené,  tak  začala  vlastní  výstavba  fotovoltaické  elektrárny  tím,  že  se  začínaly  stavět 
konstrukce,  dělat  výkopové  práce.  Elektrárna  Saša-Sun stojí na bývalém mechanickém 
rybníku, elektrárna Zdeněk-Sun byla částečně v prostoru bývalé skládky. Na elektrárně Saša-
Sun je jeden typ konstrukcí, ale více typů fotovoltaických panelů. V zimních měsících roku 
2010 začalo podloží na hraně mechanického rybníka (Saša-Sun) klesat, proto museli panely 
včetně konstrukcí demontovat a podloží spravit a opětovně osadit. Jednalo se zhruba o dvě 
řady, což bylo asi 100 panelů, na délku 150-200 metrů. V listopadu na elektrárně pracovalo 
200-260  lidí,  kdy  jedna  skupina  pracovníků  dokázala  za  směnu  osadit  i  400  až  460  panelů. 
Směna  trvala  zhruba  od  7.  hodiny  do  setmění,  dělalo  se  podle  denního  světla.  V listopadu 
2010  byl  na  elektrárně  fyzicky  přítomen.  Zaznamenal,  že  docházelo  ke  krádežím  a 
vandalismu, kdy v jednom  případě  došlo  i  ke  ztrátě  kolem  50  měničů,  vyšetřovala  to i 
kriminální policie. Tuto krádež nahlašoval policii sám, jednalo se zhruba o prosinec roku 
2010.  Drobné  krádeže  se  nehlásily,  hlásily  se  krádeže  větší  nebo  v kabeláži,  kdy  kvůli 
mrazivému  počasí  se  kabely  nezasypávaly  a  docházelo  k jejich krádeži. Ke krádežím 
docházelo na obou elektrárnách, na Saša-Sun více. Podmínky ke konci roku 2010 byly 
extrémní, kdy bylo i -15°C až -17°C pod nulou. V areálu,  který  měl  180  ha,  probíhala 
výstavba FVE od firmy Actherm, mohlo se tam nacházet asi 8 elektráren. Elektrárny tehdy 
nebyly  oddělené  ploty,  dnes  má  každá  své  oplocení,  včetně  zabezpečení.  Popsal  typy 
uchycení konstrukcí na elektrárnách, kdy se jednalo o konstrukce na kotvách, které se 
zavrtávaly do země, nebo konstrukce zátěžové. Časem se kotvy začaly zabořovat do země a 
udělala  se  demontáž,  zhutnění  plochy  a  vyměnilo  se  připevnění  k zemi  na  zátěžové. 
Konstatoval, že obžalované bratry ZXXXXX  zná, ke konci roku je potkal na vedení, u 
ředitele,  u  vedoucího  technického  úseku.  Ve  vztahu  k elektrárnám  byl  zaměstnán  na 
technickém úseku Z - Group, divize 5, z Válcoven trub, kde měl na starosti v té době drobné 
investice,  správu  areálu  a  ostrahu  závodu.  Jeho  podřízenými  byla  ostraha  závodu,  která  se 
skládala z velitelky a 14-16 vrátných. Prostor elektráren byl volně přístupný, nebyl oplocený. 
Při  výstavbě  prováděl  namátkovou  kontrolu,  zda  se  provádí  práce  na  určených  místech. 
Kontroloval  postup  prací  při  montáži  těch  konstrukcí  a  montáž  panelů.  Výsledky  kontroly 
hlásil  svému  nadřízenému  Ing.  KXXXXX, který byl technický šéf  a  kromě  toho  měl  být 
nápomocen  při  výstavbě  těch  fotovoltaických  elektráren.  Ing.  KXXXXX  to dále hlásil 
řediteli,  kterým  byl  Ing.  Robert  HXXXXX.  Potvrdil,  že  na  výstavbě  fotovoltaických 
elektráren  měl  na  starosti  mimo  jiné  přebírání  přivezených  komponentů, jako jsou 
fotovoltaické  panely  a  trafa,  ale  nebyl  skladník,  který  by  to  přebíral  fyzicky.  Byl  pouze  u 
některých dodávek, kde zkontroloval dodací list, spočítal konstrukce a podepsal. Při kontrole 
ERÚ  byli  přítomni  3  pracovníci  ERÚ,  sešli  se  v kanceláři  u  šéfa technického úseku Ing. 
KXXXXX,  a  byli  přivoláni  odborníci  z oboru  elektriky,  kteří  s nimi  prováděli  kontrolu. 
Osobně s nimi nechodil, pouze je dovedl k vedoucímu. O účelu návštěvy věděl pouze to, že se 
jedná o pracovníky ERÚ, a že je to kvůli vydání licence. Nevzpomněl si, zda došlo k nějakým 
změnám,  po  této  návštěvě  na  elektrárně  pokračovali,  dodělávali  ji.  Zazněla  informace,  že 
k datu  31.  12.  2010  byly  elektrárny  Saša  Sun,  Zdeněk  Sun,  i  VT  Sun  dokončeny a  funkční. 
Z laického hlediska elektrárny byly  dokončeny,  byl  přesvědčen,  že  všechno  bylo  v pořádku. 
K datu 20. 12. 2010 považoval všechny tři elektrárny za funkční, panely byly nainstalovány. 
Pouze u mechanického rybníku, kde se to propadalo, se dávaly do pořádku. Údaj, že dne 27. 
12. 2010 na obou elektrárnách pracovalo 146 osob a dne 29. 12. 2010 tam pracovalo 120 
 
 

pokračování 
-100- 
46 T 7/2013 
osob, mohl odpovídat. Během opravy v lednu 2011 pracovníky kontroloval, mohlo tam být 
kolem 60-100 osob. 
Svědek Ing. Milan KXXXXX v hlavním líčení dne 17. 9. 2014 (č. l. 7929-7938) k věci 
uvedl,  že  byl  požádán  29.  nebo  30.  12.  2010  zaměstnankyní  JUDr.  Ing.  ZXXXXX, aby se 
jako soudní znalec zúčastnil udělení licence na fotovoltaické elektrárny v Chomutově, které 
probíhalo  dne  31.  12.  Na  kontrole  ERÚ  byl  jako  účastník,  neměl  žádnou  povinnost,  ani 
speciální úkol, který měl sledovat. Jeho účast na obchůzce trvala 2 hodiny, kdy během ní si 
udělal fotografie. Finálního jednání o licenci se neúčastnil. Prohlídky se účastnil i znalec Mgr. 
WXXXXX.  Nejspíše  byli  na  začátku  kontroly  představeni.  Do  terénu  vyrazil  na  základě 
soukromé  iniciativy.  Zkoumal,  zda  elektrárny  jsou  schopné  bezpečného  provozu.  Díval  se, 
jestli  jsou  usazeny  fotovoltaické  panely,  jestli  jsou  propojeny,  zda  jsou  skříně  s měniči 
uzavřené, jestli tam jsou vývodky apod. Bylo to tam zasněžené, chodili skoro po kolena ve 
sněhu,  přístup  k technickým  zařízením  byl  složitý.  Za  svou  práci  dostal  odměnu.  Bylo 
otevřeno několik skříní s měniči, na kterých bylo vidět, že vyrábí. Část, kterou viděl, se z jeho 
pohledu jevila v pořádku.  Byli  i  v rozvodně  vysokého  napětí  a  kontroloři  se  zde  zabývali 
stavem elektroměru. Na hodnotu elektroměru si nevzpomněl. Dodal, že zaměstnanci ERÚ se 
divili, že tam byla natočena nějaká hodnota. V době kontroly bylo pod mrakem a byl mráz, 
v důsledku  toho  se  výkon  elektráren jevil jako minimální. V rámci prohlídky konstrukce 
nebyly  bez  panelů.  V době,  kdy  tam  byli,  výkopové  práce  neprobíhaly,  ale  bylo  vidět 
nezahrnuté výkopy. Ovšem zahrnutí výkopů v těchto mrazivých podmínkách mohlo způsobit 
mechanické  poškození  kabelů.  Na  bezpečnost  zařízení  nezahrnuté  výkopy  vliv  neměly. 
V částech,  ve  kterých  byl,  neviděl,  že  by  kabely  nebyly  zapojeny  do  rozvaděčů.  Je  schopen 
kontrolovat, co mají revizní zprávy obsahovat, jaký charakter má mít výchozí revizní zpráva 
elektroinstalace, je schopen teoreticky zkontrolovat naměřené hodnoty. Konstatoval, že pokud 
dojde k odcizení  měniče,  dojde  k odcizení  části  kabelu  a  tyto  odcizené  části  se  nahradí 
stejnými  částmi  se  stejnými  technickými  vlastnostmi,  tak  se  bude  jednat  o  výměnu  nebo  o 
prostou  náhradu  stejným  novým  zařízením,  v tom  případě  je  možné  použít  revizní  zprávu, 
která už je vyhotovená. V právním  řádu  není  podoba  výchozí  revizní  zprávy  ani  pravidelné 
nebo  periodické  zakotvena,  je  pouze  doporučené  znění  revizní  zprávy.  Co  se  týče  revizní 
zprávy,  tak  některé  úkony  se  provádí  pod  napětím  a  jiné  bez  napětí,  zásady  jsou  popsány 
v normách  a  je  na  technikovi,  aby  se  správně  rozhodl.  Jsou  dvě  možnosti  výchozí  revize, 
existuje  výchozí  revize  jako  celek  nebo  dílčí  revize,  kdy  z dílčích  revizních  zpráv se složí 
celková. Pokud by chyběly na solární elektrárně jak panely, tak všechny měniče, tak by se 
zařízení  nemělo  revidovat.  Hranice  s kolika  chybějícími  panely  by  se  dala  udělat  revizní 
zpráva,  není  stanovena.  Výrobky  (např.  panely)  se  zapojovat  musí,  aby  se  ověřilo,  že  tam 
dochází k výrobě  elektrické  energie.  Je  možné  dělat  revizi,  pokud  z 26000  ks  panelů  je 
osazeno  7000  ks,  ale  musí  tam  být  napsáno,  že  tam  část  panelů  chybí.  Revizní  technik  při 
provádění  měření,  hodnocení  a  ověřování  před  vypracováním výchozí revizní zprávy 
kontroluje, jestli panely nejsou mechanicky poškozeny, jestli vodiče, které jdou z toho panelu, 
nejsou  poškozeny  mechanicky.  Kontroluje  štítek,  na  kterém  by  měl  být  uveden  výrobce  a 
údaje z hlediska  CE.  Kromě  doporučené  formy  revizní  zprávy,  dělá  revizní  technik  revizní 
zprávy podle svého uvážení, zásady jsou uvedeny v normě  332000-6, a další požadavky 
obsahuje  vyhláška  č.  73/2010  účinná  od  1.  6.  2010,  která  je  českým  normám  nadřazená. 
Smyslem revizní zprávy je ověření zařízení z hlediska bezpečnosti. Na výrobky revize nutná 
 
 

pokračování 
-101- 
46 T 7/2013 
není.  Konstatoval,  že  je  znalcem  oboru  bezpečnost  práce  v elektrotechnice a energetice, 
vystudoval ČVÚT, obor ekonomika řízení elektrotechniky a energetiky. 
Svědek  Ing.  Jaroslav  JXXXXX  v hlavním  líčení  dne  18.  9.  2014  (č.  l.  7967-7978) 
k věci uvedl, že vystupoval jako lokální partner technického poradce banky, kdy seznamoval 
banku s průběhem  výstavby  těch  elektráren  a  byl  přítomen  několika  prohlídkám  během 
výstavby. Fyzicky procházel stavbu elektrárny, nahlížel do dokumentace, dotazoval se 
zástupců  dodavatelů  investora  na  to,  v jakém stavu ta stavba je, v jakém souladu je 
s harmonogramem,  jaký  je  předpoklad,  že  ten  harmonogram  bude  dokončen  a  poskytoval  o 
tom stavu zprávu financující bance. Na prohlídce elektráren byl někdy kolem 5. nebo 6. 12. 
2010, poté před první kontrolou z ERÚ, která se konala 20. 12. 2010, a pak byl přítomen 31. 
12. 2010 druhé kontrole ERÚ. Kolem 5. -  6.  12.  2010  probíhaly  dokončovací  práce,  jako 
zapojování  kabelů,  montáž  střídačů  rozvaděčů.  Kolem 16. -  17. 12. 2010 byla elektrárna 
téměř ve stoprocentním stavu, ale byly tam ještě nějaké výhrady k dokončení, jako výhrady 
zapojení rozvaděčů, instalace řádů desítek panelů. Byl požádán, aby se dostavil dne 31. 12. 
2010 na stavbu elektrárny, že tam bude probíhat opakovaná kontrola ERÚ, které byli přítomni 
pracovníci  ERÚ,  zástupce  banky,  techničtí  konzultanti  nebo  znalci.  Ohledně  situace  byl 
v kontaktu s Ing. HXXXXX, s Ing. ŠXXXXX, s Ing. MXXXXX za investora. Commerzbank 
financovala projekt v průběhu roku 2010, byli osloveni firmou OST Energy, která byla v roli 
technického  poradce  banky,  ale  nebyla  schopna  zajistit  dozor  a  prohlídky  tak  často,  proto 
zabezpečovali některé fyzické prohlídky a zejména kontrolu dokumentace v českém jazyce. 
Harmonogram výstavby byl ve skluzu, kdy první termín měla být polovina listopadu, během 
prosince se opakovaně dotazoval, kdy byla provedena revize, kdy bude zažádáno o licenci a 
kdy bude vydána licence, po kontrole dne 20. 12. 2010 nepředpokládal, že bude po Vánocích 
druhá kontrola, ale nakonec mu to bylo řečeno až 31. 12. 2010. Popsal kontrolu dne 31. 12. 
2010,  její  průběh,  vyjádřil  se  k účastníkům.  Pracovníci  ERÚ  si  sami  určili,  co  budou 
kontrolovat,  ostatní  je  následovali,  dělali  si  písemnou  dokumentaci  a  fotodokumentaci a 
ostatní si z toho  dělali  poznámky,  příp.  fotodokumentaci.    Kontrole  dne  31.  12.  2010  nebyl 
přítomen až do konce, odjel zhruba v 15 hodin, kdy probíhala kontrola na Zdeněk-Sun, které 
byl  ještě  fyzicky  přítomen.  Sepisování  protokolu  nebyl  přítomen,  později  s ním byl ale 
seznámen  a  písemně  se  k němu  vyjádřil.  Kontrola  a  zjištění  stavu  elektroměru  bylo 
provedeno, na obou elektroměrech byly nejspíše kladné hodnoty. Dne 31. 12. 2010 byla zima, 
bylo tam řádově půl metru sněhu, při prohlídce elektrárny se brodili sněhem. Kontrolovaná 
část  z hlediska  nainstalovaných  panelů  byla  v pořádku.  Byly  tam  nalezeny  drobné 
nesrovnalosti,  jako  poškozený  rozvaděč,  přeřezaný  svazek  kabelů,  který  odůvodňovali 
vandalismem.  Nesrovnalosti  byly  spíše  provozního  než  nějakého  zásadního charakteru. 
Výkopové práce tam dne 31. 12. 2010 neprobíhaly, bylo pouze vytýkáno, že tam byly 
nezahrnuté  výkopy,  což  podle  něj  nebránilo  provozu.  Na  části,  kterou  kontrolovali 
s pracovníky  ERÚ,  byly  všechny  panely  na  konstrukcích,  pořídil  si  fotodokumentaci. 
Pracovníci ERÚ nahlíželi do dokumentace, kontrolovali v rozvodně  připojení,  stav 
elektroměrů,  dokumentovali  si  to  a  potom  přímo  na  ploše  elektrárny,  víceméně  pouze  Ing. 
KXXXXX tam chodil a dokumentoval (vizuálně kontroloval) stav do doby, než se mu vybila 
baterie v kameře nebo ve foťáku, pak si dělal poznámky. K elektrárně se přiblížili auty a pak 
se pohybovali pěšky po té ploše elektrárny, protože plocha areálu je velká v řádech desítky 
hektarů. Podotkl, že kontrola celé elektrárny by zabrala několik dní. Elektrárny Saša-Sun a 
Zdeněk-Sun  svým  stavem  nějak  nevybočovaly  od  ostatních  elektráren,  které  v prosinci 
 
 

pokračování 
-102- 
46 T 7/2013 
navštívil, nebyly perfektní, ale z hlediska pořádku na staveništi byly i horší elektrárny, kterým 
byla licence na konci roku 2010 vydána. Elektrárny byly provozuschopné. Protokol z kontroly 
dne  31.  12.  2010  na  něj  působil  amatérským  dojmem.  V rámci technického dozoru byli 
subdodavatelem firmy OST Energy a v rámci  vyjádření  k protokolům  dne  31.  12.  2010 
klientem  firmy  Zdeněk  Sun  a  Saša  Sun.  Předávací  protokol  pro  něj  měl  význam  víceméně 
doplňující,  pro  něj,  jako  technického  konzultanta,  mělo  zásadní  význam  potvrzení  prvního 
paralelního  připojení,  tzn.  protokol  o  schválení  výrobny  a  potom  pravomocná  licence.  Na 
základě toho byl schopen bance potvrdit, že elektrárna byla dokončena a splnila podmínky 
nároku  na  příslušnou  výši  podpory.  Vyjádřil  se  k části  protokolu  o  ohledání  na  č.  l.  999. 
Uvedl, že to, co tam bylo uvedeno, konzultoval s Ing. Mrázkovou nebo s Ing.  HXXXXX 
s tím, že některé výtky tam byly zpochybněny, nebo na to investor měl jiný názor, a některé 
výtky byly potvrzeny, že to nebylo úplně v pořádku s tím, že to bude dokončeno někdy kolem 
Vánoc a bylo zažádáno o kontrolu na ERÚ, aby se potvrdilo, že tyto nedostatky byly 
odstraněny. Zarazilo ho, že Ing. KXXXXX na kontrole dne 31. 12. 2010 projevoval nadšení, 
když našel nějaký problém. Na kontrole nebyl jediný technicky kvalifikovaný člověk, který 
byl  pozván  jako  potencionální  svědek,  byl  tam  ještě  někdo  z Moravy a soudní znalec pan 
Kulovaný. K průběhu zkušebního provozu uvedl, že je běžné, že se dělají fyzické zásahy do 
zařízení,  včetně  odpojení  a  zapojení  nějaké  části.  V  případě  zkušebního  provozu  se 
nepředpokládá  úplně  stoprocentní  stavební  dokončenost,  předpokládá  se,  že  zařízení  musí 
způsobilé bezpečného provozu, což potvrzuje výchozí elektrorevize. Nemělo by docházet ke 
změnám  dispozice  a  nějakým  zásadním  technickým  změnám.  Ve  vztahu  k bance konkrétní 
zadání  neměl,  na  základě  požadavku  banky  o  provedení  kontroly,  se  zkontroloval  a 
okomentoval  stav,  a  plnění  harmonogramu.  Cílem  investora  bylo  získat  nárok  na  podporu 
roku  2010.  Předpoklady,  které  stanoví  vyhláška  č.  426/2005,  tzn.  dokumentaci  pro  udělení 
licence, neměl možnost kontrolovat, měl pouze informaci, že dokumentace byla předložena 
na ERÚ, že byla provedena výchozí revize, a že na ERÚ leží žádost o licenci. S protokolem o 
ohledání na místě ze dne 20. 12. 2010 se seznámil až po roce 2010.  
Svědek Martin MXXXXX v hlavním líčení dne 18. 9. 2014 (č. l. 7978-7986) uvedl, že 
před čtyřmi lety působil jako projektový manažer na realizaci, kterou realizovala společnost 
Siemens Engineering pro fotovoltaické elektrárny budované skupinou pod Železárnami Veselí 
a ve vztahu k elektrárnám Saša Sun a Zdeněk Sun v poslední fází působil jako konzultant pro 
oblast  projektového  řízení.  Jednalo  se  o  tři  fáze,  a  to  fází  realizační  od  léta  do  října  až 
listopadu 2010, potom období prosince a poté období ledna, tedy počátek dalšího roku. Na 
elektrárnách Saša-Sun  a  Zdeněk-Sun  byl  asi  čtyřikrát,  konkrétně  dne  6.  12, 20. 12., 27. 12. 
2010  a  6.  1.  2011,  kdy  si  procházel  elektrárny,  konzultoval  výstupy,  dělal  si  názor, 
připravoval komentáře k tomu, co případně je potřeba z jeho pohledu. Místa, které procházel, 
si vybíral náhodně, vždy namátkově prošel významnou část, nebyl nijak limitován. Vyjádřil 
se k tomu,  jak  elektrárny  při  konkrétních  návštěvách  vypadaly.  Známky  vandalismu  i 
nezahrnuté výkopy v době  návštěv  zaznamenal.  Elektrárna  před  koncem  roku  a  začátkem 
nového roku z jeho pohledu byla ve stejném stavu, fungovala,  vyráběla.  Na  stav  hlavního 
elektroměru se byl podívat jednou. Dne 28. 12. 2010 byl požádán, aby se účastnil mimořádné 
prohlídky, procházel si elektrárny, ale vzhledem k tomu, že tam byl dne 27. 12. 2010, tak je 
prošel  za  2  až  3  hodinky  řádově,  předtím  se potkali v jednací místnosti, domluvili se, a 
odpoledne  seděli  v jiné  kanceláři  s panem  notářem  a  sepisoval  se  zápis.  Prohlídka  obou 
elektráren  trvala  dohromady  zhruba  10  hodin.  Neprocházel  mezi  úplně  všemi  panely  a 
 
 

pokračování 
-103- 
46 T 7/2013 
střídači,  ale  plochu  si  prošel  v podstatě  celou,  tak  aby  viděl  to, co  se okem  vidět  dá  a  měl 
možnost  vše  spočítat.  Má  za  to,  že  notářský  zápis  podepisoval  v Chomutově,  nikoliv 
dopoledne dne 28. 12. 2010 na benzínce v Brně  (což  je  v  rozporu  s  textem  příslušného 
notářského zápisu).  Zápis sepsal, neboť na tuto činnost existovala smlouva mezi Železárnami 
Veselí  a  Siemens  Engineering.  Některé  údaje  v notářském  zápisu  byly  v notářském  zápise 
předpřipraveny,  některé  vkládal.  Při  konkrétních  počtech  vycházel  z toho,  že  si  udělal 
namátkovou kontrolu, dostal podklad od dodavatele a vycházel z těchto  čísel,  které  si  mohl 
ověřit.  Potvrdil,  že  skutečnost  napsanou  v notářském  záznamu  (č.  l.  1155),  prohlásil  a  byl 
přesvědčen,  že  tomu  tak  bylo,  ale  nebylo  možné  projít  a  fyzicky  všechny  panely  spočítat. 
Odpovídalo  to  podkladům,  které  měl  k dispozici.  U  větších  komponentů,  které  byly  v řádu 
stovek  kusů,  byl  z devadesáti  procent  přesvědčen  o  tom,  že  tam  jsou,  protože  je  i  fyzicky 
viděl. Dne 20. 12. 2010 se účastnil první kontroly ERÚ, protokol z prohlídky (č. l. 999) viděl. 
K evidenci panelů k datu 5. 12. 2010 (č. l. 3413) uvedl, že netuší, o jaký se jedná dokument, 
ale platí to, co řekl, že panelů mohlo být o 100 méně, dělal sice namátkovou kontrolu, ale 
všechny komponenty byly osazeny tak, aby mohla výrobna bezpečně vyrábět a fungovat.  
Svědek Ladislav BXXXXX v hlavním líčení dne 24. 9. 2014 (č. l. 8024-8034) k věci 
uvedl, že se ho tato věc ohledně solární elektrárny týká okrajově. Dělá od roku 1998 ředitele 
sekretariátu předsedy představenstva JUDr. Ing. ZXXXXX. Solární elektrárny nejsou součástí 
jeho sekretariátu, ale vzhledem k tomu,  že  korespondence  a  některé  návštěvy,  popř.  jednání 
probíhaly v prostorách jejich budovy, tak se s nimi stýkal. Na žádných konkrétních jednáních, 
co se týká těchto solárních elektráren, nebyl, zajišťoval běžnou agendu, když bylo jednání, tak 
zabezpečoval prostory a místnost pro jednání apod. V sídle holdingu má pracoviště, a v rámci 
tohoto pracoviště jako ředitele sekretariátu zabezpečuje chod, činnost, zákulisí celé činnosti. 
Obžalovaní  Zemci  mají  svá  pracoviště  mimo  tyto  prostory.  Vyjádřil  se  k příchozí  poště  a 
dokumentům  a  obecně  ke  komunikaci  v  holdingu.  Dopisy  v 60-70%  předává  JUDr.  Ing. 
ZXXXXX, protože je ve Veselí nad Moravou častěji než bratři ZXXXXX. Dopisy určené na 
společnost  otevře  a  zjistí,  komu  je  to  adresované,  obsahem  se  nezabývá.  Pokyny  ke 
konkrétním  věcem  byl  oprávněn  dávat  JUDr.  Ing.  ZXXXXX.  Obžalovaní  jako  členové 
představenstva toto oprávnění také měli. S panem PXXXXX se seznámil na návštěvě u pana 
TXXXXX  v Uherském  Hradišti.  Konstatoval,  že  99%  listin,  které  obžalovaní  přinášeli 
koncem roku, šlo přes něj, nebo přes osobu mu podřízenou.  
Svědek Ing. Pavol HXXXXX v hlavním líčení dne 24. 9. 2014 (č. l. 8035-8051) uvedl, 
že ve skupině  JUDr.  Ing.  ZXXXXX  působí  od  roku  2008  a  má  na  starosti  řízení  hutních 
závodů v rámci uskupení JUDr. Ing. ZXXXXX, závody ve Veselí, v Hrádku a v Chomutově. 
S kolegy  se  podílel  na  výstavbě  elektráren  Zdeněk  a  Saša-Sun.  Vyjádřil  se  k průběhu 
výstavby a účasti na ní. Konstatoval, že výkopové práce v prosinci 2010 již neprobíhaly, ale 
některé výkopy zůstaly nezahrnuté. Byl přítomen kontrole ERÚ dne 20. 12. 2010 i 31. 12. 
2010 a popsal jejich průběh. Podpisu protokolu dne 31. 12. 2010 se neúčastnil. Vyjádřil se i 
k prohlídce  areálu  pod  notářským  dohledem dne 27. a 28. 12. 2010, které se v rámci 
elektráren  zúčastnil,  a  potvrdil,  že  dne  28.  12.  byl  přítomen  pan  MXXXXX. S kolegy 
zpracoval  fotodokumentaci  o  realizovanosti  jednotlivých  elektráren  Saša  a  Zdeněk  Sun  ke 
dni 30. 12. 2010. 
Svědek  Ing.  Robert  HXXXXX  v hlavním  líčení  dne  19.  11.  2014  (č.  l.  8122-8133) 
uvedl, že pracuje ve funkci ředitele závodu ve Válcovnách. V době výstavby elektráren byl 
 
 

pokračování 
-104- 
46 T 7/2013 
členem  realizačního  týmu,  který  se  skládal  z pánů  HXXXXX, Antonína HXXXXX, 
KXXXXX a pan TXXXXX. Popsal průběh výstavby a situaci, kdy v průběhu prosince museli 
některé konstrukce u elektrárny Saša-Sun v sekci E a F a v sekci F a G u Zdeněk-Sun měnit 
na jiný typ. Panely museli opravovat i v důsledku  krádeží,  kdy  vandalismus  probíhal  každý 
den a denně se ztrácely desítky panelů a střídače. Byl přítomen oběma kontrolám ERÚ, tzn. 
dne 20. 12. i 31. 12. 2010. Kontrola mu připadala naprosto laická, kontrolovali elektrárnu jen 
vizuálně  a  neprováděli  žádná  měření.  Elektrárna  dle  jeho  mínění  byla  do  konce  listopadu 
funkční, k funkčnosti elektrárny nebyly výkopy podstatné. Dne 27. a 28. 12. 2010 pozvali na 
elektrárny  notáře  a  znalce,  kteří  osvědčili,  že  elektrárna  má  všechny  náležitosti.  Prohlídka 
trvala  zhruba  3  hodiny,  zaměřili  se  na  elektročásti.  Notářské  zápisy  četl  a podepisoval. 
V protokolu z kontroly  dne  20.  12.  2010  bylo  vytýkáno,  že  chybějí  panely,  konstrukce,  že 
jsou tam někde nezapojené kabely v konektorech. Z jejich strany byla elektrárna v pořádku, 
měli  nainstalováno  98%  panelů  do  konce  listopadu  a  2%  poté  předělávali.  Když  si  přečetl 
výtky v závěrech  ERÚ  ze  dne  31.  12.  2010,  oponoval,  neboť  to  podle  nich  neodpovídalo 
skutečnosti. 
Svědek Ing. Jiří Tlustý v hlavním líčení dne 19. 11. 2014 (č. l. 8133-8137) uvedl, že 
v roce 2010 byl zaměstnancem firmy interStroj a podílel se a výstavbě a prováděl nebo řídil 
výstavbu  konstrukcí  a  instalaci  panelů,  mechanickou  část.  Z přítomných  obžalovaných  zná 
pana ŠXXXXX, bratry ZXXXXX a pana HXXXXX. Měl na starost koordinace pracovníků.  
Příprava terénů a ploch začala v roce 2009 a pokračovala v roce 2010, od srpna roku 2010 
probíhala  do  konce  listopadu  2010  výstavba  díla.  Veškerá  montáž  konstrukcí  proběhla  do 
konce  listopadu  2010.  Vyjádřil  se  k typům  konstrukcí,  kdy  u  elektrárny  Saša-Sun sekce G 
byla bažina a zapadla technika a  v prosinci ke konci roku 2010 museli demontovat celou 
pasáž, dovést jinou konstrukci, zavést plochu sutí, zatížit a postavit znovu. Zdeněk-Sun byla 
postavena také na obtížném podloží. O dodávkách panelů měl informace od řídícího týmu, 
kde byl pan  HXXXXX,  pan  HXXXXX, pan KXXXXX, pan Antonín HXXXXX, možnost 
skladování v podstatě nebyla, proto většinou stavěli rovnou na místě, což probíhalo do konce 
listopadu 2010. Co se týče klimatických podmínek, tak do konce listopadu byly slušné, konec 
roku 2010 byl horší.  Na  elektrárnách  řešil  vandalismus,  ale  na  policii  nic  nenahlašoval.  U 
zhruba tisícovky panelů došlo k situaci, kdy se udělaly chyby při montáži a panely se musely 
přemisťovat. Denně se tam při osazování konstrukcí mohlo pohybovat kolem 200-300 lidí. 
Svědek Miroslav HXXXXX v hlavním líčení dne 19. 11. 2014 (č. l. 8137-8139) uvedl, 
že  z  obžalovaných  zná  pouze  zaměstnance  firmy  Actherm,  a  to  pana  ČXXXXX  a pana 
KXXXXX. V prosinci  roku  2010  byl  zaměstnancem  firmy  Actherm,  kdy  jeho  pracovní 
pozice byla technik a v roce 2010 zajišťoval především externí zakázky. Jeho nadřízeným byl 
Ing.  KXXXXX. V době  předtím  byl  v kontaktu s panem  KXXXXX,  který  byl  jeho  přímý 
nadřízený, a komunikovali spolu. Vyjádřil se k počítačové síti firmy Actherm, kdy tato má 
adresář „Z“, kde má každé středisko svůj adresář, ale přístup k tomu mají pouze pracovníci 
jednotlivých  středisek.  Přístup  k obsahu  souborů,  do  kterých  by  měl  přístup  výhradně 
obžalovaný  ČXXXXX  nebo obžalovaný KXXXXX,  neměl.  Nevzpomíná  si,  že  by  si  e-
mailovou poštou posílal  nějaký  soubor,  který  by  obsahoval  revizní  zprávu  obžalovaného 
ČXXXXX. 
Svědkyně  Bc.  Jana  BXXXXX  v hlavním  líčení  dne  19.  11.  2014  (č.  l.  8139-8142) 
uvedla, že z obžalovaných zná pana KXXXXX a pana ČXXXXX a pracuje ve firmě Actherm 
 
 

pokračování 
-105- 
46 T 7/2013 
jako  finanční  ředitelka a ví, že jedna ze zakázek, které v roce 2010 realizovali, byla na 
předmětných fotovoltaických elektrárnách. Jako finanční ředitelka řeší spíše ekonomické věci 
chodu  společnosti  Actherm  a  finanční  stránku  dodavatelsko-odběratelských  vztahů. 
Zákazníkem jejich firmy Actherm byly Železárny Chomutov. Faktury byly vystavovány 
pracovnicí  průběžně  podle  předávacích  protokolů.  Většina  faktur  byla  fakturována  v roce 
2010, v některých  případech  mohlo  být  fakturováno  v roce 2011. Náplní práce nebylo 
kontrolovat, zda to, co je uvedeno na předávacím protokolu, je provedeno. 
Svědek Tomáš SXXXXX v hlavním líčení dne 19. 11. 2014 (č. l. 8142-8148) uvedl, 
že  je  zaměstnancem  firmy  Actherm.  Pan  KXXXXX  byl  jejich  vedoucím  během  výstavby 
v roce 2010 a s panem  ČXXXXX  seděl  v kanceláři  během  výstavby.  Vyjádřil  se  k jeho 
činnosti, kdy měl na starosti objednávky elektromateriálu a třídění panelů společně s panem 
ČXXXXX,  a  jednotlivým  termínům  objednávek  a  dodávek.  Na  elektrárnách  Saša  Sun  a 
Zdeněk Sun byl během roku 2010 zhruba třikrát. Poprvé po 18. 12. 2010, po nemoci pana 
ČXXXXX, když ho pan KXXXXX poprosil, a dělali fotodokumentaci krádeží za přítomnosti 
Policie ČR, které tam pak probíhaly v prosinci roku 2010. Sepsal se i protokol o škodách a 
vyčíslení.  Druhá  návštěva  byla  společná  s kontrolou ERÚ dne 20. 12. 2010, kdy otevíral 
vysokonapěťové rozvodny. Třetí návštěva byla ohledně nastavení vysokonapěťových ochran, 
zhruba  dvou  až  tříhodinová  kontrola  nebo  spolupráce  s  dodavatelem.  Stav  těchto  dvou 
elektráren nedokázal během těch tří krátkých návštěv hodnotit. Všech 8 elektráren, které měl 
na starosti, bylo hotových do konce roku 2010 a zprovozněny podle licencí do 9. 12. 2010.  
Svědek Karel WXXXXX v hlavním líčení dne 19. 11. 2014 (č. l. 8148-8150) uvedl, že 
ohledně  elektráren  nic neví. Z pracovního vztahu zná pana ČXXXXX  a pana KXXXXX. 
Vyjádřil se k počítačovému systému ve společnosti Actherm, kdy uvedl, že pan ČXXXXX i 
paní  BXXXXX  měli  přístupová  práva  do  složek  ohledně  elektráren.  V předmětné  době 
existovalo středisko,  kdy  vedoucím byl pan KXXXXX  a  mohl  si  určit,  kdo  má  plné  právo 
užívat složky a kdo do jaké složky může. K údajům o autorství dokumentu dodal, že autorem 
dokumentu je ten, kdo ho vytvořil a naposledy uložený je ten, kdo to naposledy uložil, a je 
možné, že autorem poslední změny může být i ten, kdo do tabulky vůbec nic nenapsal.  
Svědek  JUDr.  Jiří  PXXXXX  v hlavním  líčení  dne  19.  10.  2015  (č.  l.  8864)  k věci 
uvedl,  že  pracuje  na  ERÚ  jako  právník  na  oddělení  legislativně  právním  a  v uvedené  době 
jednal jako řadový právník na tomto oddělení. Konec roku 2010 byl hektický, žadatelů bylo 
velké  množství.  Nebyl oprávněnou úřední  osobou,  proto žádné  licence nevydával, nicméně 
věděl, jaká je na ERÚ situace. Byla snaha dát licenci všem, kteří včas požádali a kteří splnili 
podmínky, aby nedošlo k tomu, že někdo si včas požádá, splní podmínky a licenci nedostane. 
Na Silvestra, byl jeden z   právníků,  který  byl  v práci.  Dole  byli  nějací  lidi,  kteří  čekali  na 
licenci, přebírali spisy a okamžitě se vzdávali práva podat rozklad.  
Svědek Ing. Stanislav TXXXXX Ph.D v hlavním líčení dne 19. 10. 2015 (č. l. 8865-
8866) uvedl, že v roce 2010 pracoval na ERÚ jako ředitel odboru elektroenergetiky. V roce 
2010 byli někteří pracovníci tohoto oddělení vyčleněni pro kontroly FVE, ale byli pověřováni 
mimo klasickou hierarchickou strukturu ERÚ. Tito pracovníci byli úkolováni panem 
PXXXXX  a  možná  i  panem  předsedou.  Kontroly  byly  řízené,  existoval  nějaký  postup  a 
někdo, kdo kontroly nařizoval. Z kontrol existovaly protokoly i nějaká fotodokumentace popř. 
videodokumentace. Vyjádřil se k e-mailové korespondenci (č. l. 637) s tím, že jde nejspíš o 
 
 

pokračování 
-106- 
46 T 7/2013 
korespondenci, která souvisí se stížnostmi kolegů na špatnou organizaci kontrol a snažil se 
tímto zabezpečit, aby je mohl také vytížit pro jiné úkoly, a aby jejich nasazení bylo nějakým 
způsobem  optimální.  Pak  mu  bylo  řečeno,  že  se  to  vyřešilo,  takže  dál  se  tím  už  nějak 
nezabýval. 
Svědek Ing. Michal Koutný v hlavním líčení dne 19. 10. 2015 (č. l. 8867-8868) k věci 
uvedl, že se solárními elektrárnami v Chomutově  se  setkal,  když  jeho  bývalý  zaměstnavatel 
pan  TXXXXX  z firmy  EkoSolar  jim  někdy  26.  12.  2010  zrušil  dovolenou  s tím, že se mají 
s kolegy  sbalit  a  jet  do  Chomutova  koordinovat  elektrikáře,  které  domluvil,  a  pomoci  s 
dokončením  nedodělků  na  elektrárnách.  Když  tam s kolegy SXXXXX,  SXXXXX  a 
VXXXXX  přijeli  27.  12.  2010,  tak  tam  nebyl  žádný  elektrikář,  proto  na  pokyn  bývalého 
zaměstnavatele sami domluvili nějaké elektrikáře. Byl tam asi do 29., možná 30. 12. 2010. 
Tabulku lidí, kteří tam pracovali, přeposlal někomu ze společnosti Actherm. Od nich bylo na 
elektrárnách kolem 10 elektrikářů, byli tam i další, ale neví, zda to byli elektrikáři. Někteří 
tam  tahali  kabely  od  solárních  panelů  do  sdružovačů.  Elektrárna  podle  něj  měla  panely 
namontované, domnívá se, že jim ukazovali na nějaké sekci střídač, který vyráběl elektriku a 
dodával do sítě. Elektrikáři měli za úkol dotáhnout kabely. Celé to řídil místní koordinátor, 
kterému  jen  předali  elektrikáře,  a  on  jim  dával  úkoly.  Od  kolegy  se  dozvěděl,  že  dostali 
licenci.  
 
Svědek Ing. Martin MXXXXX v hlavním líčení dne 19. 10. 2015 (č. l. 8869) odmítl 
vypovídat, neboť vůči jeho osobě v související věci se vede trestní stíhání a má obavu, že by 
výpověď v této věci mohla být použita proti němu jakožto obviněnému. Uvedl, že je stíhán 
pro podvod, kdy vypovídal pro notářský zápis a uvedl tím v omyl ERÚ. Týká se to elektrárny 
VT Sun.  
Svědek  Ing.  Mgr.  Václav  KXXXXX  v hlavním  líčení  dne  19.  10.  2015  (č.  l.  8869-
8873) k věci  uvedl,  že  dne 31. 12. 2010 byl v prostorách válcoven v Chomutově.  Na  místě 
byly desítky tisíc fotovoltaických panelů, které byly namontovány na železných konstrukcích. 
Prohlídky dne 31. 12. 2010 se účastnil na žádost JUDr. Ing. ZXXXXX a vydržel na ní zhruba 
hodinu,  pravděpodobně  proto,  že  venku  byla  zima.  Výsledku  kontroly  přítomen  nebyl.  Na 
elektrárnách byl i před touto kontrolou, a to za účelem prohlídky prostor elektrárny. V té době 
byla elektrárna ve stavu rozpracovanosti. Z účastníků  kontroly  si  vybavil  JUDr.  Ing. 
ZXXXXX, pracovníky ERÚ a dva soudní znalce. Výsledek kontrol ze dne 31. 12. 2010 mu 
volal pan JUDr. Ing. ZXXXXX, kdy mu uvedl, že licence byla udělena.  
Svědek Ing. Zbyněk VXXXXX v hlavním líčení dne 20. 10. 2015 (č. l. 8901-8907) 
k věci  uvedl,  že  v roce  2010  pracoval  pro  společnost  EcoSolar  a  na  solární  elektrárnu 
v Chomutově  byl  přivolán  s dalšími  třemi  spolupracovníky  na  konci  roku  jeho  nadřízeným, 
aby  pomohl  koordinovat  závěrečné  práce  pro  dokončení  elektrárny.  Vyjádřil  se  ke  své 
činnosti na elektrárně v době od 27. 12. 2010 (tehdy FVE měla problematické části, které bylo 
zapotřebí  dokončit)  do  31.  12.  2010  (kdy  považoval  FVE  za  připravené  k provozu) a 
k závěrečné kontrole ERÚ, kde doprovázel pracovníky ERÚ. Zápisu z kontroly ERÚ ze dne 
31. 12. 2010 byl přítomen a vše, co pracovníci ERÚ v něm uvedli, odpovídalo skutečnosti, 
přičemž protokoly neřešily příčinu, pouze hodnotily aktuální stav. Své poznatky a doporučení 
předal  firmě  Actherm,  poté  elektrárnu  navštívil  v březnu,  kdy  jel  zkontrolovat,  zda  závady 
 
 

pokračování 
-107- 
46 T 7/2013 
byly napraveny. Vady, které na elektrárnách shledal, podle něj představovaly zhruba 3 měsíce 
dokončovacích prací pro 15 lidí.  
V případě jeho popisu událostí je s podivem, že on byl tou osobou, která doprovázela 
pracovníky ERÚ na zcela zásadní kontrole a odpovídal jim na jejich dotazy, za situace, kdy 
obě FVE viděl předtím maximálně 4 dny, když bezesporu existovalo více pracovníků zejména 
společnosti Actherm, kteří mohly poskytnout podrobnější údaje. 
Svědek  Ing.  Petr  Podhajský  v hlavním  líčení  dne  1.  12.  2015  k věci  uvedl,  že  se 
účastnil  jako  ředitel  divize  Bonavia  společnosti  ČSAD  Invest  zajišťující  lidi  pomáhající 
s montáží. Z obžalovaných  zná pány ZXXXXX, pana ŠXXXXX  a pana HXXXXX.  V roce 
2010 byl ředitelem divize Bonavia společnosti ČSAD Invest. Zhruba od dubna do prosince 
roku 2010 jezdili jeho podřízení v počtu asi 25 lidí do Veselí a do Chomutova, kde stavěli 
konstrukce  a  zhruba  od  září  montovali  panely.  Všechny  konstrukce  byly  v Chomutově 
nainstalované v průběhu  září  –  října  (i  po  tzv.  „ujetí“),  panely  v průběhu  října  a  listopadu 
2010.  Jeho  podřízení  byli k dispozici  firmě  InterStroj,  která  organizovala  práci.  Na  místě 
výstavby  v  Chomutově  se  v roce  2010  pohyboval  dvakrát  měsíčně.  Zmínil  se  o  tom,  že 
některé  konstrukce  se  musely  předělávat,  a  že  na  elektrárnách  docházelo  ke  krádežím.  Na 
elektrárnách byl  naposledy  poslední  týden  před  Vánocemi,  kontrol  se  neúčastnil.  Práci  na 
elektrárnách  fakturovali  pravidelně  každý  měsíc  a  skončili  koncem  roku  2010.  Dále  se 
vyjádřil  k průměrnému  počtu  zaměstnanců  pracujících  na  elektrárnách  a  jejich  činnosti. 
Vyloučil, že by v rámci jejich společnosti (holdingu) byly používány fiktivní doklady, které 
by neodpovídaly realitě.  
Z jím  předložených  dokladů  pak  vyplýval  největší  počet  pracovníků  v termínu 20. – 
23. 12. 2010, kdy tito měli být údajně připraveni na odstranění nedostatků při kontrole ERÚ. 
Svědek Ing. Petr MXXXXX v hlavním líčení dne 1. 12. 2015 uvedl, že v roce 2010 
byl  zaměstnancem  Z-Groupu.  Pracuje  na  investičním  úseku  pod  panem  KXXXXX, 
spolupracuje s Antonínem HXXXXX, podílel se na akcích zastřešovaných panem KXXXXX. 
Dostával úkoly od pana KXXXXX,  především  se  to  týkalo  stavebních  prací,  zajišťování 
nářadí  ke  stavebním  pracem,  spolupráce  s geodety, komunikoval se stavebními firmami, 
odhadoval, kolik panelů na ploše chybí apod. Dále popsal průběh výstavby a frekvenci svého 
pobytu  na  plochách  FVE.  Na  elektrárnách  skončil  asi  v lednu,  kdy  docházelo  ještě  ke 
koordinačním pracem. Uvedl, že na elektrárně Saša-Sun, na poslední části zhruba v prosinci 
2010, byly problémy, kdy docházelo k propadávání  panelů.  Areál  elektráren v roce 2010 
nebyl oplocený. Ke dni 31. 12. 2010 byly kotvy i panely namontovány, některé výkopy byly 
nezahrnuty kvůli velkým mrazům, kabely byly na panelech, ve výkopech, z pohledu strojaře 
bylo vše na místě, ale měření proudu neprováděl. Na elektrárně Zdeněk-Sun se zahrnovaly 
kabely až po Novém roce. V rámci  obžalovaných  popsal  činnost  obžalovaného  ČXXXXX 
(relativně přesně – elektro, koordinace), kdy ovšem za tuto osobu označil obžalovaného Ing. 
ŠXXXXX. I on vyloučil, že by jejich firma pracovala s nepřesnými podklady. 
Soud  si  je  vědom  jisté  problematičnosti  výpovědí  této  skupiny  svědků,  provázané 
minimálně  v jisté  době  se  subjekty  podílejícími  se  na  stavbě  příslušných  FVE,  či  v rámci 
spolupráce se subjekty spojenými zejména s JUDr. Ing. ZXXXXX. Proto  tyto hodnotil 
zejména v kontextu s dalšími provedenými důkazy a vycházel z nich pouze v rozsahu, který je 
 
 

pokračování 
-108- 
46 T 7/2013 
potvrzován  i  dalšími  objektivními  důkazy.  Přesto  i  z těchto  výpovědí  lze  uzavřít,  že  jejich 
údaje  o  aktivitách  posledních  dnů  roku  2010  dokumentují  (v souladu s dalšími  důkazy) 
zejména  dokončování  FVE  v  důsledku  kontroly  dne  20.  12.  2010.  Sama  tato  skutečnost 
(rozsah dokončení k termínu posledního ohledání ERÚ) není pro rozhodnutí zcela zásadní. 
 
 
K průběhu  stavebního  řízení  souvisejícího  s výstavbou obou  FVE  se  vyjadřovaly 
pracovnice Magistrátu města Chomutov.  
 
Svědkyně Petra SXXXXX v přípravném řízení dne 14. 2. 2013 (č. l. 471-473) uvedla, 
že  pracovala  na  přelomu  roku  2010  a  2011  na  místě  vedoucí  oddělení  Magistrátu  města 
Chomutov a vedla úsek stavebního řízení na odboru stavebního úřadu. V případech elektráren 
Zdeněk-Sun a Saša-Sun vydala dne 19. 11. 2010 rozhodnutí o povolení zkušebního provozu 
na základě žádostí doručených Pavlem PXXXXX na základě plné moci ze dne 10. 11. 2010. 
Dne 2. 2. 2011 pak opět  pan  PXXXXX  podal  žádost  o  vydání  kolaudačního  souhlasu. 
Stanovila termín závěrečné kontrolní prohlídky dne 24. 2. 2011 a na tu jela paní ČXXXXX. 
Dne 25. 2. 2011 byl pak k oběma elektrárnám  vydán kolaudační souhlas s užíváním stavby. 
Kontrolní prohlídka před vydáním rozhodnutí ze strany stavebního ERÚ ze dne 19. 11. 2010 
nebyla  a  zákon  ji  nevyžaduje.  Po  předložení  dokumentu  Inventarizace  dodávek  a  montáží 
fotovoltaické elektrárny Saša-Sun,  Zdeněk-Sun k 23. 11. 2011, ze kterého vyplývá, že ani 
jeden z bloků elektráren nebyl zcela dokončen a některé bloky prakticky neexistovaly, uvedla, 
že pokud by měla tyto informace, zkušební provoz by nepovolila, protože nebylo co zkoušet. 
Dále  popsala  revizní  zprávy,  které  byly  postupně  stavebnímu  ERÚ  předkládány.  Revizní 
zprávy  ze  dnů   27.  12.  2010  a  28.  12.  2010  nikdy  neviděla  stejně  jako  revize  Libora 
HXXXXX.  
 
 
V hlavním líčení dne 2. 4. 2015 (č. l. 8401-8410) potvrdila, že v této věci povolovala 
zkušební provoz. Dělala  to  po  kolegovi,  který  ty  elektrárny  povoloval.  Ukládala povolení 
zkušebního  provozu  na  základě  doložených  revizí  a  podkladů  a  následně  tam  v únoru 
následujícího roku psala kolaudační souhlas a její kolegyně tam byly na kontrolní prohlídce. 
Revizní zprávy považuje za doklad o dokončenosti, protože je v nich uvedeno, že stavba je 
dokončena  a  že  je  schopná  provozu  a  může  být  uložen  zkušební  provoz.  Bez  tohoto  údaje 
v revizní  zprávě  by  zkušební  provoz  neuložila a  pravděpodobně  nevydala žádné  rozhodnutí. 
Z revizních  zpráv  pro  své  rozhodnutí  čerpala,  že  stavba je zapojená, že jsou provedené 
rozvody a že může být zahájen zkušební provoz a provedeny následné zkoušky a to zařízení 
odzkoušeno.  Zabývala  se  rozsahem  elektrárny,  a  zde  je  ve  zprávě  uvedeno,  že  je  schopna 
bezpečného  provozu.  Vždy  četla  popis,  co  revizní  zpráva  reviduje.  Napětím  se  v revizních 
zprávách nezabývala,  zajímalo  ji  pouze  to,  zda  je  tam  popsaná  stavba.  Ověřovala, zda na 
zprávě je autorizační razítko či oprávnění, a zda má osoba uvedená na razítko oprávnění k této 
činnosti. Výchozí revize pro ni představuje první revizi v rámci stavby, zapojení soustavy. K  
revizní  zprávě  obžalovaného  ČXXXXX  (č.  l.  24)  uvedla,  že  v této  zprávě  je  vše,  co 
popisovala, jedná se o popis stavby, která je funkční a zrevidovaná. Tato konkrétní zpráva by 
pro ni představovala  doklad,  že  stavba  je  zčásti  dokončena  a  může  být  uložen  zkušební 
provoz.  Pokud by byla stavba dokončena jen zčásti, povolila by zkušební provoz pouze pro 
tuto část. To, že došlo k povolení zkušebního provozu, odůvodnila tak, že pochopila, že se to 
týká  celku.  Vnímala  to  jako  funkční  celek.  Pokud  by  chyběla  polovina  panelů,  povolila  by 
zkušební provoz jen pro polovinu. V revizní zprávě nekontrolovala, zda jsou správně uvedené 
 
 

pokračování 
-109- 
46 T 7/2013 
jednotky  odporu,  ani  správnost  naměřených  hodnot  délek  kabelů  versus  naměřené hodnoty 
odporu,  jelikož  ve  stavebním  povolení  tyto  údaje  přesně  uvedeny  nebyly.  Konstatovala, že 
revizní zprávu vyžaduje, jelikož to vyplývá ze zákona, na rozdíl od toho, to co má hledat 
v revizní  zprávě,  nikde  uvedeno  není.  Revizních  zpráv  fotovoltaických elektráren nízkého 
napětí  viděla  více,  byly  různé.  Na  jinou  elektrárnu  před  listopadem  2010  pravděpodobně 
zkušební provoz nepovolovala.  Je  důležité,  aby  revizní  zpráva  měla  obsah  a  závěr,  kdy 
obsahem je popis stavby a revidovaného zařízení. Nepamatuje si, k jakému datu měla revizní 
zprávu. Určitě nějakou měla, neboť bez revizní zprávy by nerozhodla. K č. l. 6543 (revizní 
zprávě  technika)  řekla,  že  ze  zprávy nevyplývá,  že  se  jedná  o  dokončenou  fotovoltaickou 
elektrárnu. V žádosti  by  měl  být  uveden  název  stavby  a  předmět  žádosti.  Neměla  možnost 
ověřit  si,  jaký  je  stav  dokončenosti  elektráren.    V tomto  případě  požadovali  revizní  zprávy 
související s rozvody elektro. Rozhodnutí podepisovala, nikdo její činnost nekontroloval. Na 
základě  stavebního  zákona  uložila datum a stanovila ho ode dne nabytí právní moci 
rozhodnutí.  Neměli  pokyn,  ani  důvod  zpochybňovat  revizní  zprávu,  ověřovat  správnost, 
nedůvěřovat  technikům.  Název  revizní  zprávy  při  povolování  zkušebního  provozu  neřešili, 
mohlo jít i o pravidelnou revizi a zkušební provoz by pravděpodobně udělila.  
Svědkyně Petra ČXXXXX v přípravném řízení dne 14. 2. 2013 (č. l. 394-395) uvedla, 
že pracuje jako zaměstnanec stavebního ERÚ Magistrátu města Chomutov, vydávala stavební 
povolení  a  zúčastnila  se  spolu  s paní Vyšínovou  závěrečné  kontrolní  prohlídky  elektráren 
Zdeněk  Sun  a  Saša  Sun.  O  prohlídce  pak  sepsala  protokol.  Elektrárny  považovala  za 
dokončené.  Všechny  podklady  následně  předala  svědkyni  Sojkové  k dokončení  stavebního 
řízení 
 
V hlavním líčení dne 2. 4. 2015 (č. l. 8398-8401) uvedla, že ve věci vydávala změnu 
stavby  před  dokončením,  a  to  zápisem  do  stavebního  deníku.  Bylo  tam  vydané  stavební 
povolení a byla na závěrečné prohlídce před vydáním kolaudačního souhlasu stavby. Na místě 
se byla podívat tehdy s panem PXXXXX, který zastupoval stavebníka a tam jí ukázal, jak se 
posouvaly  trafostanice.  Stavba  tehdy  probíhala,  nebyla  dokončena,  viděla,  že  panely  jsou 
namontované. Stavební povolení k této stavbě vydával pan BXXXXX, který ale ukončil práci 
na stavebním ERÚ a  dostala  to  přidělené.  Při  závěrečné  prohlídce  prošli  kousek  stavby, 
podívali se víceméně z dálky, neprocházeli to úplně celé. Viděli, že panely jsou namontované, 
odpovídalo to situaci, kterou dostali ke geodetickému zaměření a pak šli do kanceláře, kde 
sepsali protokol a předali veškeré doklady ke stavbě. Mluvili o tom, že stavba je dokončená, 
dostali revize, zaměření stavby, nepočítali s tím, že by byla nedokončená. Už předtím proběhl 
zkušební provoz, takže chybělo jen vydání kolaudačního souhlasu a vyhodnocení zkušebního 
provozu. Nevybavila si, v jakém ročním období to bylo, ale bylo chladno a svítilo slunce. Na 
revizní  zprávě  kontrolovala,  zda  je  zařízení  v pořádku  a  provozuschopné,  obsah,  množství 
ohmů,  ani  naměřené  hodnoty  nezkoumala.  Při  své  pracovní  činnosti  se  podílela  zhruba  na 
dvou fotovoltaických elektrárnách, a to v areálu bývalých Válcoven a „Poldovky“.  
Svědkyně  Venuše  VXXXXX  v přípravném  řízení  dne  14.  2.  2013  (č.  l.  496-497) 
uvedla, že v dané době pracovala na úseku životního prostředí (pro odpadové hospodářství) 
Magistrátu města Chomutov. V rámci pracovní činnosti chodila s pracovníky stavebního ERÚ 
na závěrečné kontrolní prohlídky staveb a takto navštívila i obě FVE. Při kontrole se zaměřila 
pouze na nakládání s odpady (zda se zde např. nenachází pohozený obalový materiál apod.). 
 
 

pokračování 
-110- 
46 T 7/2013 
Kontrola celkem trvala  méně  než  jednu  hodinu.  Technickou  stránkou  stavby  se  nezabývala. 
Po fyzické kontrole došlo k předání dokumentů, kdy o toto se starala paní ČXXXXX. 
 
V hlavním  líčení  dne  2.  4.  2015  (č.  l.  8410-8412) k věci  uvedla,  že  na  začátku  jara 
(březen) šla společně s paní Čermákovou, která šla na kolaudaci na fotovoltaické elektrárny a 
kontrolovala nakládání s odpady. Vyjádřila se podobně k této kontrole a neshledala nic, co by 
bylo v rozporu se zákonem o odpadech, a proto ustoupila od další prohlídky.   
 
V případě této skupiny svědkyň lze uzavřít, že jejich údaje, z hlediska jejich vnímání 
stavu    soud  považuje  za  věrohodné,  kdy  tyto  (částečně)  korespondují  s  listinnými  důkazy 
vztahujícími se k příslušnému stavebnímu řízení. 
 
Obžalovaní jsou ze svého jednání dále usvědčování listinnými důkazy a znaleckými 
posudky. 
 
Z  hlediska  listinných  (či  jiných  věcných)  důkazů  se  jedná  zejména  o  dokumenty 
zajištěné  v  průběhu  přípravného  řízení,  případně  listiny,  které  byly  předloženy  některou  ze 
stran trestního řízení (většinově obhajobou), v rámci hlavního líčení. 
 
Z hlediska původu se jedná kopie spisů jednotlivých řízení ERÚ, dokumenty zajištěné 
zejména při prohlídkách jiných prostor (ve společnostech Actherm a Železárny Veselí, a.s., 
případně  na  ERÚ)  či  domovní  prohlídce  (u  původně  spoluobžalovaného  Bc.  PXXXXX), 
případně  dobrovolně  vydané  doklady,  kopie  obsahu  datových  nosičů  zajištěných  při 
předmětných  prohlídkách  a  na  tyto  navazující  znalecké  posudky  a  zajištěné  materiály  
výpočtu škody. 
 
Obsahově je možné tyto rozdělit  na dokumenty týkající se jednotlivých řízení (obsahu 
spisů) ERÚ, dále na dokumenty prokazující trestné jednání obžalovaných (tedy vztahující se 
k, či dokumentující  vyhotovení nepravdivých dokladů), dále doklady ke škodě a doklady ke 
vztahům  mezi  Ing.  Michaelou  SXXXXX, Ing. Alenou VXXXXX  a  JUDr.  Ing.  Zdeňkem 
ZXXXXX. 
 
Průběh správních řízení a v něm předložené dokumenty a postup pracovníků ERÚ a 
dalších osob byl prokázán zejména z jednotlivých správních spisů popsaných následně. 
 
Kopie správního spisu ERÚ týkající se řízení sp.zn. LIC-13916/2010-ERU, o vydání 
licence na výrobu elektřiny pro společnost Zdeněk-Sun: 
 
Co se týče spisu vedeného u ERÚ do vydání licence dne 31. 12. 2010, tak součástí 
spisu byl krycí list (č. l. 1006), ze kterého vyplývá, že žádost byla přijata dne 16. 11. 2010, 
bylo ji přiděleno číslo spisu 13916/2010-ERU, číslo licence 111018048, jako osoba vyřizující 
spis byla uvedena Ing. Jitka HXXXXX, která krycí list dne 13. 12. 2010 jako referentka 
podepsala. Dále byla součástí žádost o udělení licence (č. l. 1008-1009), č. j. 13916-1/2010-
ERU, která prokazuje, že dne 16. 11. 2010 byla na ERÚ tato žádost společnosti Zdeněk-Sun  
doručena.  Z výpisu z obchodního  rejstříku  (č.  l.  1010-1011) pak vyplývá, že jednatelem 
společnosti  Zdeněk-Sun    je  Zdeněk  ZXXXXX.  Dále  ze  spisu  vyplývá,  že  jako  odpovědná 
osoba byl ustanoven Ing. Ladislav DXXXXX  (č.  l.  1013-1014), který byl dne 11. 10. 2010 
zaškolen a na základě zápisu o poučení ve smyslu §4 odst. 3 vyhl. č. 50/1978 Sb. (č. l. 1017) 
oprávněn k činnosti sběr dat měřících zařízení. Seznam jednotlivých provozoven (č. l. 1018-
 
 

pokračování 
-111- 
46 T 7/2013 
1021) prokazuje, že plánovaný výkon provozovny Zdeněk-Sun je 7 MW. Z výpisu z katastru 
nemovitostí (č. l. 1022-1025) byl zjištěn stav k datu 11. 11. 2010. Smlouva o dílo (č. l. 1026-
1035) mezi společnostmi ŽV-SUN (objednatelem) a Železárny Veselí (zhotovitelem) ze dne 
1. 6. 2009 prokazuje, že předmětem díla je i dodávka a instalace fotovoltaické elektrárny dle 
projektové dokumentace v areálu v Chomutově,  kdy  předání  tohoto  díla  v Chomutově  mělo 
být provedeno dle smlouvy do 31. 10. 2010, stejně jako vyhotovení a podepsání předávacího 
protokolu. Ke Smlouvě byl vyhotoven Dodatek č. 3 ze dne 4. 5. 2010 (č. l. 1036-1039) mezi 
ŽV-SUN (objednatelem)  a  Železárny  Veselí  (zhotovitelem)  a  společností  Zdeněk-Sun  
Podnikatelský  záměr  pro  výstavbu  FVE  Zdeněk-Sun  byl  vypracován  dne  10.  3.  2010  (č.  l. 
1042-1044) Ing. Janem HXXXXX a Ing Karlem ŠXXXXX. Z potvrzení OSSZ Hodonín (č. l. 
1051), FÚ Veselí nad Moravou (č. l. 1052), CÚ Hodonín (č. l. 1053) vyplývá, že společnost 
Zdeněk-Sun    nemá  žádný  splatný  závazek  na  pojistném  na  sociální  zabezpečení  a  státní 
politiku zaměstnanosti, nemá daňové nedoplatky, ani žádné nedoplatky u Celní správy. Dne 
31.  8.  2010  (č.  l.  1054)  podepsal  Zdeněk  ZXXXXX  prohlášení  o  schopnosti  finančního 
zabezpečení provozování činnosti. Z Oznámení o postoupení pohledávky vyplývá, že dne 30. 
8. 2010 (č. l. 1055-1056) byla postoupena pohledávka ŽV-SUN  vůči Zdeněk-Sun  ve výši 
85.263.157,60 Kč na věřitele Železárny Veselí, a.s. Z Oznámení o postoupení pohledávek ze 
dne 1. 6. 2010 (č. l. 1058-1059) bylo zjištěno, že společnost Actherm  postoupila pohledávku 
vůči společnosti Zdeněk-Sun  ve výši 4.480.000,- Kč na společnost Ivančice property a.s., a 
společnost  Ivančice  property  a.s.  (č.  l.  1057)  postoupila  pohledávku  na  věřitele  BENT 
HOLDING, a.s. Dne 19. 11. 2010, č. j. 13916-2/2010-ERU (č. l. 1060-1072) bylo na ERÚ 
doručeno doplnění žádosti na licenci pro společnost Zdeněk-Sun,  Přiložená Zprávy o revizi 
elektrického  zařízení  ze  dne  15.  11.  2010  (č.  l.  1061-1062) prokazuje, že revizní technik 
Antonín  Rych  vykonal  revizi  elektrického  zařízení  a  ze  závěrů  této  Zprávy  vyplývá,  že 
zařízení  je  schopné  bezpečného  provozu,  a  že  kabelové  vývody  22  kV  byly odzkoušeny, 
prohlédnuty a změřeny. Z výchozí revizní zprávy Vladimíra ČXXXXX ze dne 26. 10. 2010 
(č. l. 1063-1066) vyplývá, že elektrická instalace je z hlediska bezpečnosti v rozsahu revize 
schopna  bezpečného  provozu.  Dále  byly  v doplnění  žádosti  přiloženy  faktury  (č.  l.  1068-
1072)  č.  90101138,  č.  90101139,  č.  90101140,  č.  9010180,  č.  90101181  a  potvrzení  praxe 
Ing. Ladislava Dlabala (č. l. 1067). Dne 7. 12. 2010 (č. l. 1073-1075), č. j. 13916-3/2010-ERU 
bylo na ERÚ doručeno další doplnění podkladů k žádosti na licenci, a to potvrzení o úvěru, ze 
kterého  vyplývá  celková  výše  úvěru  u  COMMERZBANK,  a  to  553.200.000,-  Kč. 
Z rozhodnutí ERÚ ze dne 16. 11. 2010 (č. l. 1076), č. j. 13916-4/2010-ERU bylo zjištěno, že 
na základě Opatření předsedy ERÚ byli v této věci jako oprávněné úřední osoby určeni Bc. 
Luděk PXXXXX a Ing. Jitka HXXXXX. Z výpisu z účtu ERÚ u ČNB za správní poplatky, č. 
j. 13916-6/2010-ERU  vyplývá,  že  společnost  Zdeněk-Sun  dne  25.  11.  2010  (č.  l.  1077) 
zaplatila správní poplatek ve výši 10.000,- Kč. Dne 9. 12. 2010 (č. l. 1078-1079), č. j. 13916-
7/2010-ERU vyzval ERÚ (Bc. PXXXXX)  společnost  Zdeněk-Sun k odstranění  nedostatků 
podání a k doplnění  dokladů.  Stejný  den  došlo  na  ERÚ  doplnění  podkladů,  č.  j.  13916-
8/2010-ERU  (č.  l.  1080-1087).  Na  základě rozhodnutí o povolení zkušebního provozu 
Magistrátu  města  Chomutov  ze  dne  19.  11.  2010  (č.  l.  1082-1084) byl povolen zkušební 
provoz. Předávací protokol mezi Ing. HXXXXX a Zdeňkem ZXXXXX ze dne 29. 11. 2010 
(č. l. 1085-1086) prokazuje, že bylo zařízení převzato bez výhrad. K žádosti byla přiložena i 
finanční bilance (č. l. 1087). Další doplnění došlo na ERÚ dne 10. 12. 2010 (č. l. 1088-1094), 
č.  j.  13916-9/2010-ERU,  kdy  byla  přiložena  revize  DC,  ze  které  bylo  zjištěno,  že  byla 
vypracována dne 6. 12. 2010 revizním technikem Vladimírem ČXXXXX  a v závěru  bylo 
 
 

pokračování 
-112- 
46 T 7/2013 
uvedeno, že elektrická instalace je z hlediska  bezpečnosti  v rozsahu revize schopna 
bezpečného provozu. Dne 13. 12. 2010 (č. l. 1095-1096) bylo vydáno Bc. Luďkem PXXXXX 
rozhodnutí o udělení licence č. 111018048, č. j. 13916-10/2010-ERU. Z rozhodnutí ERÚ ze 
dne 15. 12. 2010 (č. l. 1097), č. j. 13916-11/2010-ERU bylo zjištěno, že na základě Opatření 
předsedy ERÚ byli v této věci jako oprávněné úřední osoby určeni Bc. Luděk PXXXXX, Ing. 
Rostislav KXXXXX, Ing. Pavel PXXXXX a Mgr. Zdeněk ZXXXXX. Dne 16. 12. 2010 (č. l. 
1098-1099), č. j. 13916-12/2010-ERU, bylo vydáno usnesení o nařízení ohledání dne 20. 12. 
2010.  Dále  zaslal  dne  27.  12.  2010  (č.  l.  1100),  č.  j.  13916-13/2010-ERU,  Bc.  Luděk 
PXXXXX společnosti Zdeněk-Sun sdělení, ze kterého vyplývá, že je shromážděn podklad pro 
rozhodnutí a předpoklad, že rozhodnutí bude vydáno nejpozději dne 31. 12. 2010. Z protokolu 
o ústním jednání ze dne 21. 12. 2010 (č. l. 1101) č. j. 13916-14/2010-ERU, jehož se účastnil 
Alexandr  ZXXXXX,  Zdeněk  ZXXXXX,  JUDr.  Zdeněk  ZXXXXX  a  Bc.  Luděk  PXXXXX, 
vyplývá,  že  na  základě  prohlášení  zástupců  elektráren  byly  výrobny  z podstatné  části 
dokončené  a  dokončení  prací  v termínu  nebylo  možné  pro  mrazivé  počasí.  Z návrhu na 
provedení  důkazu  novým  ohledáním,  který  dne  21.  12.  2010  (č.  l.  1102)  poslal  Zdeněk 
ZXXXXX ERÚ bylo prokázáno, že se jednatel společnosti Zdeněk-Sun zavázal, že do 29. 12. 
2010 budou odstraněny veškeré nedostatky a navrhl nové ohledání dne 29. 12. 2010. Dne 23. 
12. 2010 (č. l. 1103, č. l. 1104-1105, č. l. 1107-1108) zaslal JUDr. Ing. ZXXXXX na ERÚ 
prohlášení  č.  j.  13916-15/2010-ERU  (pouze  první  strana),  č.  j.  13916-16/2010-ERU (bez 
podpisu), č. j. 13916-17/2010-ERU, ze kterého vyplývá, že dne 27. 12. 2010 bude výrobna 
splňovat  veškeré  požadavky,  panely  budou  nainstalovány  a  funkční  a  požádal  o  potvrzení 
termínu 29. 12. 2010 pro ohledání. Dne 30. 12. 2010 (č. l. 1110), č. j. 13916-18/2010-ERU, 
byl  na  ERÚ  doručen  další  návrh  JUDr.  Ing.  ZXXXXX  na  provedení  důkazu  listinami, 
konkrétně  Protokolem  o  schválení  výrobny.  Protokol  o  schválení  výrobny  (První  paralelní 
připojení k síti) prokazuje, že dne 22. 12. 2010 byl zahájen zkušební provoz elektrárny. Ze 
Smlouvy č. VCE/11/7120 o úhradě výkupní ceny mezi společnostmi Zdeněk-Sun a Actherm 
ze dne 28. 12. 2010 (č. l. 1113-1123) bylo zjištěno, že výkupní cena dle cenového rozhodnutí 
ERÚ  pro  zdroj  uvedený  do  provozu  od  1.  1.  2010  do  31.  12.  2010  byla  12.400Kč/MWh. 
Z příloh ke Smlouvě (č. l. 1124-1129) vyplývá i to, že předpokládaná roční výroba elektřiny 
byla 6.301 MWh. Dne 30. 12. 2010, č. j. 13916-19/2010-ERU, bylo na ERÚ doručeno další 
doplnění  podkladů,  a  to  nájemní  smlouva  na  pozemky, celková situace ze stavby a revizní 
zpráva (č. l. 1130-1144). Revizní zpráva Vladimíra ČXXXXX ze dne 28. 12. 2010 (č. l. 1139-
1144),  kdy  k  této  následně  bylo  prokázáno,  že  se  jedná  o  falešnou  revizní  zprávu,  kterou 
Vladimír  ČXXXXX  netvořil  a  razítko  i  podpis  bylo  naskenované.  Dne  30.  12.  2010  (č.  l. 
1145-1146,  č.  l.  1148-1149  bez  razítka  podatelny),  č.  j.  13916-20/2010-ERU, byla na ERÚ 
doručena žádost Zdeňka ZXXXXX o vydání licence do 31. 12. 2010, společně s prohlášením 
odborových organizací působících v holdingu. Další reakcí na sdělení Bc. Luďka PXXXXX, 
č. j. 13916-13/2010-ERU, že jsou shromážděny veškeré doklady, bylo vyjádření JUDr. Ing. 
ZXXXXX  ze  dne  29.  12.  2010  (č.  l.  1151,  stejné  č.  l.  1153  ale  bez  razítka  podatelny),  č.  j. 
13916-21/2010-ERU, ve které konstatoval, že notářský zápis osvědčující způsobilost výrobny 
předali  dne  29.  12.  2010  na  ERÚ.  Notářský  zápis  NZ  366/2010,  č.  j.  13916-22/2010-ERU 
prokazuje, že Martin MXXXXX, osoba pověřená společností Siemens učinil dne 28. 12. 2010 
(č. l. 1155-1157, stejné na č. l. 1164-1166, ale bez razítka podatelny) na čerpací stanici OMV 
v Brně prohlášení, že na základě dokladů, jím provedené obhlídky dne 27. 12. 2010, považuje 
výrobnu  za  schopnou  vyrábět  elektrickou  energii.  Z  notářského  zápisu  NZ  367/2010  (č.  l. 
1161-1163,  stejné  ale  bez  razítka  č.  l.  1158-1160),  č.  j.  13916-23/2010-ERU vyplývá, že 
 
 

pokračování 
-113- 
46 T 7/2013 
notářský  kandidát  Mgr.  Michal  Čada  se  na  žádost  pana  Ing.  HXXXXX  dne 28. 12. 2010 
dostavil do areálu v Chomutově,  aby  osvědčil  skutkový  děj.  Na  základě  opatření  předsedy 
ERÚ byla dne 16. 11. 2010 (č. l. 1167), č. j. 13916-24/2010-ERU ustanovena jako oprávněná 
úřední  osoba  Ing. Ilona FXXXXX.  Dne  30.  12.  2010  (č.  l.  1168-1169  zde  napsáno  ručně 
vypraveno 31. 12., i 1170-1171), č. j. 13916-25/2010-ERÚ bylo vydáno usnesení o ohledání 
dne  31.  12.  2010,  ze  kterého  vyplývá,  že  dne  31.  12.  2010  bylo  nařízeno  ohledání  FVE 
Zdeněk-Sun. Rozhodnutí o udělení licence bylo vydáno a podepsáno Ing. Ilonou FXXXXX 
dne  31.  12. 2010  (č.  l. 1172-1173),  č. j.  13916-26/2010-ERU, a nabylo právní moci stejný 
den. Protokol o převzetí rozhodnutí a vzdání se práva podání rozkladu (č. l. 1174), č. j. 13916-
27/2010-ERU,  převzal  na  základě  plné  moci  (č.  l.  1175)  Ing.  Karel  HXXXXX. Protokol o 
zajištění důkazů ohledáním ze dne 20. 12. 2010 (č. l. 1177-1178), č. j. 13916-29/2010-ERU, 
byl doručen na podatelnu ERÚ dne 20. 12. 2010 a vyplývá z něj, že byly zjištěny nedostatky a 
elektrárna nesplňovala podmínky k udělení licence. Protokol o zajištění důkazů ohledáním ze 
dne 31. 12. 2010 (č. l. 1179-1180), č. j. 13916-28/2010-ERU, byl doručen na podatelnu ERÚ 
dne 31. 12. 2010 včetně vyjádření Zdeněk-Sun k protokolu o ohledání ze dne 31. 12. 2010 (č. 
l. 1181), podle kterého nezapojení části kabelů a vodičů je z důvodu krádeže a zkušebního 
provozu, jinak bylo vše v pořádku, ostatně to potvrzuje i revizní zpráva a návrhu JUDr. Ing. 
ZXXXXX  na  provedení  důkazu  listinami,  konkrétně  fotografiemi  výrobny,  které  prokazují 
způsobilost  elektrárny  k provozu  (č.  l.  1182).  Součástí  spisu  je  plná  moc  zmocnitele 
společnosti  Zdeněk-Sun  zmocněnci  JUDr.  Ing.  ZXXXXX  ze  dne  22.  12.  2010  (č.  l.  1111, 
1147, 1150, 1152, 1154, 1183, 1184). 
 
Kopie správního spisu ERÚ týkající se řízení sp.zn. LIC-13917/2010-ERU, o vydání 
licence na výrobu elektřiny pro společnost Saša-Sun: 
 
Co se týče spisu vedeného u ERÚ do vydání licence dne 31. 12. 2010, tak součástí 
spisu byl krycí list (č. l. 844), ze kterého vyplývá, že žádost byla přijata dne 16. 11. 2010, 
bylo ji přiděleno číslo spisu 13917/2010-ERU, číslo licence 111018049, jako osoba vyřizující 
spis byla uvedena Ing. Jitka HXXXXX, která krycí list dne 13. 12. 2010 jako referentka 
podepsala,  jako  pověřená  úřední  osoba  dne  14.  12.  2010  list  podepsal  Bc.  PXXXXX  a 
rozhodnutí nabylo právní moci dne 31. 12. 2010. Z přehledu  (č.  l.  846)  byly  zjištěny 
jednotlivé úkony od 18. 11. 2010 do 3. 1. 2011. Dále byla součástí žádost o udělení licence (č. 
l. 847-848), č. j. 13917-1/2010-ERU, která prokazuje, že dne 16. 11. 2010 byla na ERÚ tato 
žádost společnosti Saša-Sun  doručena. Z výpisu z obchodního rejstříku (č. l. 849-850) pak 
vyplývá, že jednatelem společnosti Saša-Sun je Alexandr ZXXXXX. Dále ze spisu vyplývá, 
že jako odpovědná osoba byl ustanoven Josef BXXXXX (č. l. 852-853), který také podepsal 
Prohlášení odpovědného zástupce (č. l. 854), a byl dne 11. 10. 2010 zaškolen a na základě 
zápisu o poučení ve smyslu §4 odst. 3 vyhl. č. 50/1978 Sb. (č. l. 855) oprávněn k činnosti sběr 
dat měřících zařízení. Vzdělání Josefa BXXXXX bylo prokázáno Vysvědčením o maturitní 
zkoušce (č. l. 856-857). Z výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 860) a z výkresů výkopů (č. l. 
858-859)  byl  zjištěn  stav  k datu 11. 11. 2010. Smlouva o dílo  (č.  l.  861-870) mezi 
společnostmi ŽV-SUN (objednatelem) a Železárny Veselí (zhotovitelem) ze dne 1. 6. 2009 
prokazuje, že předmětem díla je i dodávka a instalace fotovoltaické elektrárny dle projektové 
dokumentace v areálu v Chomutově,  kdy  předání  tohoto  díla v Chomutově  mělo  být 
provedeno  dle  smlouvy  do  31.  10.  2010,  stejně  jako  vyhotovení  a  podepsání  předávacího 
protokolu. Ke Smlouvě byl vyhotoven Dodatek č. 4 ze dne 4. 5. 2010 (č. l. 871-874) mezi 
ŽV-SUN (objednatelem) a Železárny Veselí (zhotovitelem) a  společností  Saša-Sun  
 
 

pokračování 
-114- 
46 T 7/2013 
Z Oznámení  o  postoupení  pohledávky  vyplývá,  že  dne  30.  8.  2010  (č.  l.  875-876) byla 
postoupena pohledávka ŽV-SUN    vůči  Saša-Sun    ve  výši  85.263.157,60  Kč  na  věřitele 
Železárny Veselí, a.s. Z Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2010 (č. l. 878-879) 
bylo  zjištěno,  že  společnost  Actherm    postoupila  pohledávku  vůči  Zdeněk-Sun  ve výši 
3.840.000,- Kč na společnost Ivančice property a.s., a společnost Ivančice property a.s. (877) 
postoupila  pohledávku  na  věřitele  BENT  HOLDING,  a.s.  Dále  je  obsahem  Rozvaha  (č.  l. 
880-883)  a  Výkaz  zisku  a  ztrát  (č.  l.  884-885). Z potvrzení  OSSZ  Hodonín  (č.  l.  886),  FÚ 
Veselí  nad  Moravou  (č.  l.  887),  CÚ  Hodonín  (č.  l.  888)  vyplývá,  že  společnost  Saša-Sun  
neměla  žádný  splatný  závazek  na  pojistném  na  sociální  zabezpečení  a  státní  politiku 
zaměstnanosti, neměla daňové nedoplatky, ani žádné nedoplatky u Celní správy. Dne 31. 8. 
2010 (č. l. 889) podepsal Alexandr ZXXXXX prohlášení o schopnosti finančního zabezpečení 
provozování činnosti na dobu nejméně 5 let. Podnikatelský záměr pro výstavbu FVE Zdeněk-
Sun  byl  vypracován  dne  10.  3.  2010  (č.  l.  890-892) Ing. Janem HXXXXX  a Ing Karlem 
ŠXXXXX. Z výpisu z insolvenčního rejstříku k datu 15. 11. 2011 vyplývá počet dlužníků 0 
(č.  l.  893-894). Seznam jednotlivých provozoven  (č.  l.  895-896) prokazuje, že plánovaný 
výkon provozovny Saša-Sun je 6 MW. Dne 19. 11. 2010, č. j. 13917-2/2010-ERU (č. l. 897-
910) bylo na ERÚ doručeno doplnění žádosti na licenci pro společnost Saša-Sun,  Přiložená 
Zpráva o revizi elektrického zařízení ze dne 15. 11. 2010 (č. l. 898-899) prokazuje, že revizní 
technik Antonín RXXXXX  vykonal  revizi  elektrického  zařízení  a  ze  závěrů  této  Zprávy 
vyplývá,  že  zařízení  je  schopné  bezpečného  provozu,  a  že  kabelové  vývody  22  kV  byly 
odzkoušeny, prohlédnuty  a  změřeny.  Z výchozí revizní zprávy Vladimíra ČXXXXX  ze dne 
26.  10.  2010  (č.  l.  900-904) vyplývá, že elektrická instalace je z hlediska  bezpečnosti 
v rozsahu revize schopna bezpečného provozu. Dále byly v doplnění žádosti přiloženy faktury 
(č. l. 906-910) č. 90101135, č. 90101136, č. 90101137, č. 9010174, č. 90101175 a potvrzení 
praxe Josefa BXXXXX  (č.  l.  905).  Z rozhodnutí  ERÚ  ze  dne  16.  11.  2010  (č.  l.  911),  č.  j. 
13917-3/2010-ERU, bylo zjištěno, že na základě Opatření předsedy ERÚ byli v této věci jako 
oprávněné úřední osoby určeni Bc. Luděk PXXXXX a Ing. Jitka HXXXXX. V rejstříku trestů 
jak u Alexandra ZXXXXX (č. l. 912), tak u Josefa BXXXXX (č. l. 913) nebyl zjištěn žádný 
záznam. Z výpisu z účtu ERÚ u ČNB za správní poplatky, č. j. 13917-5/2010-ERU vyplývá, 
že společnost Saša-Sun dne 25. 11. 2010 (č. l. 914) zaplatila správní poplatek ve výši 10.000,- 
Kč. Dne 9. 12. 2010 (č. l. 915-917), č. j. 13917-6/2010-ERU vyzval ERÚ společnost Saša-
Sun k odstranění nedostatků podání a k doplnění dokladů. Dne 7. 12. 2010 (č. l. 918-920), č. 
j. 13917-7/2010-ERU bylo na ERÚ doručeno další doplnění podkladů k žádosti na licenci, a 
to  potvrzení  o  úvěru,  ze  kterého  vyplývá  celková  výše  úvěru  u  COMMERZBANK,  a  to 
479.900.000,- Kč. Dne 9. 12. 2011 došlo na ERÚ doplnění podkladů, č. j. 13917-8/2010-ERU 
(č.  l.  921-928).  Na  základě rozhodnutí  o  povolení  zkušebního  provozu  Magistrátu  města 
Chomutov  ze  dne  19.  11.  2010  (č.  l.  924-926)  byl  povolen  zkušební  provoz.  Předávací 
protokol mezi Ing. HXXXXX  a  Zdeňkem  ZXXXXX  ze dne 29. 11.  2010  (č.  l.  927-928) 
prokazuje, že bylo zařízení převzato bez výhrad. K žádosti byla přiložena i finanční bilance 
(č. l. 923). Další doplnění došlo na ERÚ dne 10. 12. 2010 (č. l. 929-936), č. j. 13917-9/2010-
ERU, kdy byla přiložena revize DC, ze které bylo zjištěno, že byla vypracována dne 5. 12. 
2010 revizním technikem Vladimírem ČXXXXX  a v závěru  bylo  uvedeno,  že  elektrická 
instalace je z hlediska bezpečnosti v rozsahu revize schopna bezpečného provozu. Dne 13. 12. 
2010  (č.  l.  937-938) bylo vydáno Bc. Luďkem  PXXXXX  rozhodnutí  o  udělení  licence  č. 
111018049, č. j. 13917-10/2010-ERU. Z rozhodnutí ERÚ ze dne 16. 11. 2010 (č. l. 939), č. j. 
13917-11/2010-ERU bylo zjištěno, že na základě Opatření předsedy ERÚ byli v této věci jako 
 
 

pokračování 
-115- 
46 T 7/2013 
oprávněné úřední osoby určeni Bc. Luděk PXXXXX, Ing. Rostislav KXXXXX, Ing. Pavel 
PXXXXX a Mgr. Zdeněk ZXXXXX. Dne 16. 12. 2010 (č. l. 940-942), č. j. 13917-12/2010-
ERU, bylo vydáno usnesení o nařízení ohledání dne 20. 12. 2010. Dne 27. 12. 2010 (č. l. 943-
944), č. j. 13917-13/2010-ERU, zaslal Bc. Luděk PXXXXX společnosti Saša-Sun sdělení, ze 
kterého vyplývá, že je shromážděn podklad pro rozhodnutí a předpokládá se, že rozhodnutí 
bude vydáno nejpozději dne 31. 12. 2010. Z protokolu o ústním jednání ze dne 21. 12. 2010 
(č.  l.  945)  č.  j. 13917-14/2010-ERU,  jehož  se  účastnil  Alexandr  ZXXXXX,  Zdeněk 
ZXXXXX,  JUDr.  Zdeněk  ZXXXXX  a  Bc.  Luděk  PXXXXX,  vyplývá,  že  na  základě 
prohlášení  zástupců  elektráren  nejpozději  29.  12.  2010  budou  všechny  výrobny  zcela 
dokončené, výstavba je financována úvěrem na 1 mld. Kč, v době kontroly 20. 12. 2010 byly 
výrobny z podstatné  části  dokončeny,  zbývající  práce  budou  dokončeny  v několika  málo 
dnech, dokončení prací v termínu nebylo možné pro mrazivé počasí, ke dni dokončení budou 
předloženy nové revize provedené na instalovaném zařízení, navrhují nové ohledání dne 29. 
12.  2010  a  žádají  Energetický  regulační  úřad  o  vydání  licencí  v tomto roce. Z návrhu na 
provedení  důkazu  novým  ohledáním,  který  dne  21.  12.  2010  (č.  l.  946)  poslal  Alexandr 
ZXXXXX  ERÚ bylo prokázáno,  že  se  jednatel  společnosti  Saša-Sun zavázal, že do 29. 12. 
2010 budou odstraněny veškeré nedostatky a navrhl nové ohledání dne 29. 12. 2010. Dne 23. 
12. 2010 (č. l. 947-952) zaslal JUDr. Ing. ZXXXXX na ERÚ prohlášení č. j. 13916-15/2010-
ERU (nepodepsáno), č. j. 13916-16/2010-ERU (podepsáno), č. l. 950, ze kterého vyplývá, že 
dne 27. 12. 2010 bude výrobna splňovat veškeré požadavky, panely budou nainstalovány a 
funkční a požádal o potvrzení termínu 29. 12. 2010 pro ohledání. Dne 29. 12. 2010 (č. l. 954-
963), č. j. 13917-17/2010-ERU, bylo na ERÚ doručeno další doplnění podkladů, a to revizní 
zpráva a notářský zápis. Z revizní zprávy Vladimíra ČXXXXX ze dne 27. 12. 2010 (č. l. 955-
960) bylo prokázáno, že se jedná o falešnou revizní zprávu, kterou Vladimír ČXXXXX 
netvořil  a  razítko  i  podpis  bylo  naskenované.  Z notářského zápisu  NZ  756/2010  (č.  l.  961-
963) Mgr. Petra ŠXXXXX  bylo  zjištěno,  že  se  dne  27.  12.  2010  nacházel  v areálu 
v Chomutově,  kde  v prostoru elektrárny Saša-Sun zjistil, že elektrárna není oplocena, jsou 
tam nainstalovány panely, které jsou propojeny kabely, nachází se tam střídače a osvědčil tak 
způsobilost  výrobny  k provozu.  Další  reakcí  na  sdělení  Bc.  Luďka  PXXXXX,  č.  j.  13917-
13/2010-ERU, že jsou shromážděny veškeré doklady, bylo vyjádření JUDr. Ing. ZXXXXX ze 
dne 29. 12. 2010 (č. l. 964, stejné č. l. 1153 ale bez razítka podatelny), č. j. 13917-18/2010-
ERU, ve které konstatoval, že notářský zápis osvědčující způsobilost výrobny předali dne 29. 
12. 2010 na ERÚ. Dne 29. 12. 2010 (č. l. 966-967), č. j. 13917-19/2010-ERU, byla na ERÚ 
doručena žádost Zdeňka ZXXXXX o vydání licence do 31. 12. 2010, společně s prohlášením 
odborových  organizací  působících  v holdingu.  Dne  30.  12.  2010  (č.  l.  969),  č.  j.  13917-
20/2010-ERU,  byl  na  ERÚ  doručen  návrh  JUDr.  Ing.  ZXXXXX  na  provedení  důkazu 
listinami, konkrétně Protokolem o schválení výrobny (č. l. 971). Protokol o schválení výrobny 
(První paralelní připojení k síti) prokazuje, že dne 22. 12. 2010 byl zahájen zkušební provoz 
elektrárny. Ze Smlouvy č. VCE/09/7120 o úhradě výkupní ceny mezi společnostmi Saša-Sun 
a Actherm ze dne 28. 12. 2010 (č. l. 972-981) bylo zjištěno, že výkupní cena dle cenového 
rozhodnutí ERÚ pro zdroj uvedený do provozu od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010 byla 
12.400Kč/MWh.  Z příloh  ke  Smlouvě  (č. l. 982-987)  vyplývá  i  to,  že  předpokládaná  roční 
výroba elektřiny byla 5.400MWh. Dne 30. 12. 2010 (č. l. 988-990), č. j. 13917-21/2010-ERÚ 
bylo vydáno usnesení o ohledání dne 31. 12. 2010, ze kterého vyplývá, že dne 31. 12. 2010 
bylo nařízeno ohledání FVE Saša-Sun. Na základě opatření předsedy ERÚ byla dne 16. 11. 
2010 (č. l. 991), č. j. 13917-22/2010-ERU ustanovena jako oprávněná úřední osoba Ing. Ilona 
 
 

pokračování 
-116- 
46 T 7/2013 
FXXXXX. Rozhodnutí o udělení licence bylo vydáno a podepsáno Ing. Ilonou FXXXXX dne 
31.  12.  2010  (č.  l. 992-993),  č.  j.  13917-23/2010-ERU, a nabylo právní moci stejný den. 
Protokol  o  převzetí  rozhodnutí  a  vzdání  se  práva  podání  rozkladu  (č.  l.  994),  č.  j.  13917-
24/2010-ERU, převzal na základě plné moci (č. l. 995,996) Ing. Karel HXXXXX. Protokol o 
zajištění důkazů ohledáním ze dne 20. 12. 2010 (č. l. 997-998), č. j. 13917-26/2010-ERU, byl 
doručen na podatelnu ERÚ dne 20. 12. 2010 a vyplývá z něj, že byly zjištěny nedostatky a 
elektrárna nesplňovala podmínky k udělení licence. Protokol o zajištění důkazů ohledáním ze 
dne 31. 12. 2010 (č. l. 999-1000), č. j. 13917-25/2010-ERU, byl doručen na podatelnu ERÚ 
dne 31. 12. 2010. Dne 31. 12. 2010 bylo sepsáno vyjádření k protokolu o ohledání ze dne 31. 
12. 2010 (č. l. 1001), ze kterého vyplývá, že elektrárna splňuje veškeré podmínky pro vydání 
licence.  Dne  31.  12.  2010  (č.  l.  1004)  byl  vytvořen  JUDr.  Ing.  ZXXXXX  další návrh na 
provedení  důkazu  listinami,  konkrétně  fotografiemi  výrobny,  které  prokazují  způsobilost 
elektrárny k provozu.  Součástí  spisu  je  plná  moc  zmocnitele  společnosti  Zdeněk-Sun 
zmocněnci JUDr. Ing. ZXXXXX ze dne 22. 12. 2010 (č. l. 965, 968, 970, 1002, 1003, 1005). 
 
Kopie  správního  spisu  ERÚ  týkající  se  řízení  o  povolení  obnovy  řízení  sp.zn. 
03104/2011-ERU, společnosti Saša-Sun (č. l. 4736-4875) za období od 1. 7. 2011 do 13. 2. 
2012.  Popis  dokumentů  je  uveden  v  rozsahu  řazení  ve  spise,  tedy  v  opačné  časové  řadě 
(začíná převzetím rozhodnutí o zastavení a končí podnětem ÚOKFK).  
 
Z Protokolu  o  převzetí  rozhodnutí  a  vzdání  se  práva  podání  rozkladu  ze  dne  13. 2. 
2012  (č.  l.  4736),  č.  j.  03104-46/2011-ERU,  vyplývá,  že  JUDr.  Pavel  Gazárek  převzal 
rozhodnutí a za účastníka řízení se vzdal práva podání rozkladu. Dne 2. 2. 2012 (č. l. 4739), 
byli na základě opatření předsedy ERÚ pověřeny jako oprávněné úřední osoby Ing. SXXXXX 
a Ing. MXXXXX. Z rozhodnutí  ERÚ  ze  dne  13.  2.  2012  (č.  l.  4740-4748),  č.  j.  03104-
4632011-ERU, bylo prokázáno, že Ing. SXXXXX  zastavila  řízení  o  nařízení  obnovy 
z důvodů  splnění  všech  podmínek  pro  zrušení  řízení  o  obnově  podle  §  94  odst.  4  správního 
řádu. Dne 2. 2. 2012 (č. l. 4749-4756) byl na ERÚ doručen opakovaný návrh účastníka JUDr. 
Gazárka na zastavení řízení, který byl odůvodněn nedůvodností zahájení obnovy. Ze sdělení 
JUDr. Gazárka, které bylo dne 16. 11. 2011 (č. l. 4760), č. j. 03104-37/2011-ERU, doručeno 
na  ERÚ  vyplývá  tvrzení  účastníka,  že  není  důvod  pro  zahájení  obnovy  řízení.  Bylo 
prokázáno,  že  dne  10.  11.  2011  (č.  l.  4763),  č.  j  03104-34/2011-ERU,  převzal  zmocněnec 
JUDr. Gazárek Vyrozumění o možnosti seznámení s podklady rozhodnutí. Dne 30. 9. 2011 (č. 
l. 4767-4773),  č.  j.  03104-30/2011-ERU  byl  na  ERÚ  doručen  návrh  účastníka  na  zastavení 
řízení pro neexistenci důvodu obnovy řízení. Součásti tohoto spisu je i zpráva o mimořádné 
revizi  elektrické  instalace  ze  dne  30.  12.  2010  (č.  l. 4774-4791) revizního technika Libora 
HXXXXX, ze které vyplývá, že revidovaná elektrická instalace je z hlediska  bezpečnosti 
schopna provozu. Komisí ve složení JUDr. Ing. ZXXXXX, technik Ing. ŠXXXXX  a Libor 
HXXXXX vypracovala dne 21. 12. 2010 (č. l. 4792) Protokol č. 1/10 o určení vnějších vlivů 
prostředí. Návrh účastníka na doplnění dokazování vypracovaný JUDr. Gazárkem byl na ERÚ 
doručen dne 20. 9. 2011 (č. l. 4794-4795), č. j. 03104-28/2011-ERU. Ze znaleckého posudku 
č. 2/2011 zpracovaného znalcem Ing. Milanem KXXXXX dne 30. 8. 2011 (č. l. 4796-4811) 
ve  věci  posouzení  revizních  zpráv  elektro  zpracovaných  revizním  technikem  Vladimírem 
ČXXXXX  vyplývá,  že  se  se  závěry  těchto  zpráv  ztotožňuje  a  posuzované  revizní  zprávy 
nebránily vydání licence. Dne 26. 8. 2011  (č.  l.  4812-4814)  zpracoval  znalecký  posudek  č. 
044/Ele/07/2011 znalec Mgr. Miloslav WXXXXX, který se týkal expektace revizních zpráv 
elektro k provedené technologii FVE Saša-Sun  včetně  zhodnocení  podmínek  určujících 
 
 

pokračování 
-117- 
46 T 7/2013 
finální ukončení předmětné akce. Součástí spisu je i stanovisko ENA ze dne 25. 7. 2011 (č. l. 
4815), ve kterém Ing. Jaroslav JXXXXX  uvedl,  že  technické  nedostatky  měly  pouze 
marginální dopad na celkový výkon FVE, licence ke dni 31. 12. 2010 byly uděleny oprávněně 
a není důvod ke zpochybnění. Z Protokolu o výslechu svědka Vladimíra ČXXXXX dne 15. 9. 
2011 (č. l. 4817-4820) bylo zjištěno, že revizní zprávy ze dne 27. a 28. 12. 2010 nedělal a o 
jejich  existenci  nevěděl.  Dne  13.  9.  2011  (č.  l.  4838-4841)  byla  na  ERÚ  doručena  žádost 
JUDr. Gazárka,  aby  mohl  klást  otázky  svědkům  (Ing.  KXXXXX,  ČXXXXX)  při  výslechu 
dne 15. 9. 2011 a bylo rozhodnuto usnesením o námitce vůči panu Ing. KXXXXX. Dne 12. 9. 
2011  (č.  l.  4842-4844)  bylo  na  ERÚ  doručeno  prostřednictvím  JUDr.  BXXXXX  vyjádření 
Vladimíra ČXXXXX ze dne 31. 8. 2011, ze kterého vyplývá, že revize nebyly zpracovány od 
stolu  na  základě  projektové  dokumentace.  Dne  7.  9.  2011  (č.  l.  4846-4847) bylo na ERÚ 
doručeno  vyjádření  JUDr.  Gazárka  ohledně  výslechu  osoby  Ing.  KXXXXX  jako  svědka 
v předmětné věci. Předvolání k výslechu bylo zasláno Ing. KXXXXX (č. l. 4848) i Vladimíru 
ČXXXXX (č. l. 4849) dne 31. 8. 2011, přičemž bylo v obou případech dáno na vědomí Saša-
Sun. Plná moc udělená společností Saša-Sun a Zdeněk-Sun JUDr. Gazárkovi ze dne 25. 7. 
2011 byla na ERÚ  doručena  dne  12.  8.  2011  (č.  l.  4850).  Dne  26.  7.  2011  (č.  l.  4855)  byl 
Vladimír  ČXXXXX  předvolán  k podání  svědecké  výpovědi  na  den  18.  8.  2011,  ovšem  ze 
sdělení a kopie Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti Vladimíra ČXXXXX na ERÚ 
doručené dne 12. 8. 2011 (č. l. 4851-483) bylo prokázáno, že byl pan ČXXXXX od 10. 8. 
2011 v pracovní neschopnosti. Stejně tak byl Vladimír ČXXXXX předvolán dne 12. 7. 2011 
(č. l. 4870) na den 26. 7. 2011, ale ze spisu bylo zjištěno, že byl v pracovní neschopnosti od 
25.  7. 2011, jak vyplývá z kopie  rozhodnutí  o  pracovní  neschopnosti na  ERÚ  doručené  dne 
29. 7. 2011 (č. l. 4856-4859). Z interního sdělení Ing. Antonína KXXXXX ze dne 25. 7. 2011 
(č.  l.  4860)  pak  bylo  zjištěno,  že  na  den  26.  7.  2011  nebylo  možné  Vladimíra  ČXXXXX 
uvolnit ani kvůli pracovním povinnostem. Z plné moci JUDr. Jiřího Půčka ze dne 13. 7. 2011 
(č. l. 4863-4864) bylo zjištěno, že byl  zmocněn, aby jednal jménem Saša-Sun, stejně jako 
JUDr.  Gazárek,  kterému  byla  téhož  dne  (č.  l.  4867)  udělena  plná  moc  k zastupování 
společnosti Saša-Sun. Ze záznamu o nahlédnutí do spisu bylo prokázáno, že Mgr. Antonín 
PXXXXX dne 15. 7. 2011 (č. l. 4865) nahlédl do části trestního spisu týkajícího se výslechu 
Vladimíra  ČXXXXX.  Dne  12.  7.  2011  (č.  l.  4869)  byl  ke  spisu  jako  součást  podkladů 
připojen  spis  č.  j.  13917/2010-ERU.  Dne  1.  7.  2011  (č.  l.  4872)  byla  na  základě  opatření 
předsedy  ERÚ  určena  jako  oprávněná  úřední  osoba  Ing.  Roman  MXXXXX  a Ing. Mgr. 
Jaroslav VXXXXX. Z Oznámení zahájení řízení o obnově řízení o žádosti společnosti Saša-
Sun  bylo  prokázáno,  že  dne  1.  7.  2011  (č.  l.  4873)  zaslal  ERÚ  společnosti  Saša-Sun toto 
Oznámení, a to na základě podnětu Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, který 
byl  na  ERÚ  doručen  dne  21.  6.  2011  (č.  l.  4874-4875). Z protokolů  o  nahlédnutí  do  spisu 
vyplývá, že JUDr. Gazárek do spisu nahlížel dne 11. 7. 2011 (č. l. 4866), dne 8. 9. 2011 (č. l. 
4845), dne 20. 9. 2011 (č. l. 4793), dne 6. 10. 2011 (4766), dne 19. 10. 2011 (č. l. 4765), dne 
4. 11. 2011 (č. l. 4764), dne 10. 11. 2011 (č. l. 4762), dne 23. 11. 2011 (č. l. 4759), dne 13. 12. 
2011 (č. l. 4758), dne 30. 12. 2011 (č. l. 4757), dne 13. 2. 2012 (č. l. 4737-4738), kde požádal 
o stejnopis rozhodnutí. JUDr. Půček na základě protokolu o nahlédnutí do spisu (č. l. 4871) 
nahlížel dne 11. 7. 2011, byla jím přiložena i plná moc ze dne 26. 6. 2011.   
 
Kopie  správního  spisu  ERÚ  týkající  se  řízení  o  povolení  obnovy  řízení  sp.  zn. 
03103/2011-ERU, společnosti Zdeněk-Sun (č. l. 4877-5028) za období od 1. 7. 2011 do 13. 2. 
2012.  
 
 

pokračování 
-118- 
46 T 7/2013 
 
Co se týče obnovy řízení u elektrárny Zdeněk-Sun, tak dne 1. 7. 2011 (č. l. 5027-5028) 
zaslal ERÚ společnosti Zdeněk-Sun  Oznámení o zahájení řízení o obnově řízení o žádosti 
společnosti Zdeněk-Sun, č. j. 03103-1/2011-ERU, a to na základě podnětu Útvaru odhalování 
korupce  a  finanční  kriminality  ze  dne  20.  6.  2011  (č.  l.  5023-5025), který zjistil, že první 
revizní  zpráva  ze  dne  5.  12.  2010  byla  vyhotovena  na  základě  projektové  dokumentace 
s vědomím, že elektrárna nebyla dokončena a druhou revizní zprávu pan ČXXXXX netvořil, 
neboť byl nemocen. Z Opatření předsedy ERÚ vyplývá, že dne 1. 7. 2011 (č. l. 5026) byli 
oprávněnými  úředními  osobami  určeni  Ing.  Roman  MXXXXX  a Ing. Mgr. Jaroslav 
VXXXXX.  Dne  12.  7.  2011  (č.  l.  5020-5022)  ERÚ  předvolal  na  den  26.  7.  2011  svědka 
Vladimíra  ČXXXXX. Z úředního  záznamu  ze  dne  12.  7.  2011  (č.  l.  5019)  vyplývá,  že  ke 
spisu jako součást podkladů rozhodnutí byl připojen spis č. j. 13916/2010-ERU. Z plné moci 
JUDr.  Gazárka  ze  dne  12.  7.  2011  (č.  l.  5016-5017)  bylo  zjištěno,  že  byl  JUDr.  Gazárek 
zmocněn, aby jednal jménem Zdeněk-Sun, stejně jako JUDr. Půček, kterému byla dne 13. 7. 
2011 (č. l. 5013) také udělena plná moc k zastupování společnosti Zdeněk-Sun. Ze záznamu o 
nahlédnutí do spisu bylo prokázáno, že Mgr. Antonín PXXXXX dne 15. 7. 2011 (č. l. 5012) 
nahlédl  do  části  trestního  spisu  týkajícího  se  výslechu  Vladimíra  ČXXXXX. Z kopie 
rozhodnutí o pracovní neschopnosti Vladimíra ČXXXXX  a  dalších  vyjádření  (č.  l.  5007-
5011) vyplývá, že se Vladimír ČXXXXX  nedostavil k výslechu, ke kterému byl  předvolán. 
Dalším předvoláním ze dne 26. 7. 2011 (č. l. 5006) byl Vladimír ČXXXXX předvolán jako 
svědek na den 10. 8. 2011, ke kterému se ovšem, jak vyplývá ze spisového materiálu opět 
z důvodů  pracovní  neschopnosti,  nedostavil  (č.  l.  5000-5003). Dne 31. 8.  2011  (č.  l.  4997-
4998) byl společně s Ing. KXXXXX opět pan ČXXXXX předvolán a to na den 15. 10. 2011. 
Dne 7. 9. 2011 (č. l. 4994-4996) bylo na ERÚ doručeno vyjádření JUDr. Gazárka ohledně 
výslechu osoby Ing. KXXXXX  jako  svědka  v předmětné  věci.  Dne  12.  9.  2011  (č.  l.  4988-
4991) bylo na ERÚ doručeno prostřednictvím JUDr. Batuny vyjádření Vladimíra ČXXXXX 
ze  dne  31.  8.  2011,  ze  kterého  vyplývá,  že  revize  nebyly  zpracovány  od  stolu  na  základě 
projektové  dokumentace.  Dne  13.  9.  2011  (č.  l.  4983-4987) byla na  ERÚ  doručena  žádost 
JUDr.  Gazárka,  aby  mohl  klást  otázky  svědkům  (Ing.  KXXXXX,  ČXXXXX)  při  výslechu 
dne  15.  9.  2011  a  bylo  rozhodnuto  usnesením  o  námitce  vůci  panu  Ing.  KXXXXX. Z 
Protokolu  o  výslechu  svědka  Vladimíra  ČXXXXX  dne  15.  9.  2011  (č.  l.  4967-4970) bylo 
zjištěno, že revizní zprávy ze dne 27. a 28. 12. 2010 nedělal a o jejich existenci nevěděl. Ze 
znaleckého  posudku  č.  2/2011  zpracovaného  znalcem  Ing.  Milanem  KXXXXX  dne 30. 8. 
2011  (č.  l.  4951-4966)  ve  věci  posouzení  revizních  zpráv  elektro  zpracovaných revizním 
technikem Vladimírem ČXXXXX  vyplývá,  že  se  se  závěry  těchto  zpráv  ztotožňuje  a 
posuzované revizní zprávy nebránily vydání licence. Součástí spisu je i stanovisko ENA ze 
dne 25. 7. 2011 (č. l. 4949), ve kterém Ing. Jaroslav JXXXXX uvedl, že technické nedostatky 
měly  pouze  marginální  dopad  na  celkový  výkon  FVE,  licence  ke  dni  31.  12.  2010  byly 
uděleny oprávněně a není důvod ke zpochybnění. Ze znaleckého dobrozdání Ing. KXXXXX 
(č. l. 4948) vyplývá, že se znalci Ing. Kulovaný a Mgr. WXXXXX účastnili obhlídky dne 31. 
12.  2010  a  shodně  konstatovali,  že  elektrárna  Zdeněk-Sun  splňovala  potřebné  předpoklady 
nutné k udělení  licence.  Dne  26.  8.  2011  (č.  l.  4945-4947)  zpracoval  znalecký  posudek  č. 
044/Ele/07/2011 znalec Mgr. Miloslav WXXXXX, který se týkal expektace revizních zpráv 
elektro k provedené technologii FVE Saša-Sun  včetně  zhodnocení  podmínek  určujících 
finální  ukončení  předmětné  akce.  Návrh  účastníka  na  doplnění  dokazování  vypracovaný 
JUDr. Gazárkem byl na ERÚ doručen dne 20. 9. 2011 (č. l. 4943-4945) a vyplývá z něj návrh 
na provedení důkazů, a to znaleckého posudku Ing. KXXXXX, Mgr. WXXXXX, znaleckého 
 
 

pokračování 
-119- 
46 T 7/2013 
dobrozdání a stanoviska ENA. Dne 29. 9. 2011 (č. l. 4935-4940) a dne 30. 9. 2011 (č. l. 4914-
4920) byl na ERÚ doručen návrh účastníka JUDr. Gazárka na zastavení řízení pro neexistenci 
důvodu  obnovy  řízení.  Komisí  ve  složení  JUDr.  Ing.  ZXXXXX, technik Ing. ŠXXXXX  a 
Libor HXXXXX vypracovala dne 21. 12. 2010 (č. l. 4934) Protokol č. 2/10 o určení vnějších 
vlivů prostředí. Součásti tohoto spisu je i zpráva o mimořádné revizi elektrické instalace ze 
dne 30. 12. 2010 (č. l. 4921-4933) revizního technika Libora HXXXXX, ze které vyplývá, že 
revidovaná elektrická instalace je z hlediska  bezpečnosti  schopna  provozu.  Bylo  prokázáno, 
že dne 10. 11. 2011 (č. l. 4911) převzal zmocněnec JUDr. Gazárek Vyrozumění o možnosti 
seznámení s podklady rozhodnutí. Ze sdělení JUDr. Gazárka ze dne 14. 11. 2011 (č. l. 4908-
4910) vyplývá tvrzení účastníka, že není důvod pro zahájení obnovy řízení. Dne 2. 2. 2012 (č. 
l. 4890-4904)  byl  na  ERÚ  doručen  opakovaný  návrh  účastníka  JUDr.  Gazárka  na  zastavení 
řízení, který byl odůvodněn nedůvodností zahájení obnovy. Dne 2. 2. 2012 (č. l. 4889), byli 
na základě opatření předsedy ERÚ pověřeny jako oprávněné úřední osoby Ing. SXXXXX a 
Ing. MXXXXX. Z Protokolu o převzetí rozhodnutí a vzdání se práva podání rozkladu ze dne 
13. 2. 2012 (č. l. 4886), vyplývá, že JUDr. Pavel Gazárek převzal rozhodnutí a za účastníka 
řízení se vzdal práva podání rozkladu. Z rozhodnutí ERÚ ze dne 13. 2. 2012 (č. l. 4877-4885), 
bylo prokázáno, že Ing. SXXXXX zastavila řízení o nařízení obnovy z důvodů splnění všech 
podmínek  pro  zrušení  řízení  o  obnově  podle  §  94  odst.  4  správního  řádu.  Z protokolů  o 
nahlédnutí do spisu vyplývá, že JUDr. Gazárek do spisu nahlížel dne 11. 7. 2011 (č. l. 5015), 
dne 8. 9. 2011 (č. l. 4992), dne 20. 9. 2011 (č. l. 4941), dne 6. 10. 2011 (4913), dne 19. 10. 
2011 (č. l. 4912), dne 4. 11. 2011 (č. l. 4912), dne 10. 11. 2011 (č. l. 4911), dne 23. 11. 2011 
(č. l. 4907), dne 13. 12. 2011 (č. l. 4906), dne 30. 12. 2011 (č. l. 4905) a dne 13. 2. 2012 (č. l. 
4887-4888), kde požádal o stejnopis rozhodnutí.  
 
Dalšími  důkazy  jsou  zajištěné  záznamy  e-mailové komunikace, kdy tyto z hlediska 
jejich  významu  lze  rozdělit  do  skupin  vztahujících  se  k  žádostí  o  vydání licence a vydání 
licencí, k okolnostem vyhotovení nepravdivých dokumentů a k okolnostem zastavení řízení o 
nařízení obnovy řízení. 
 
E-mailová komunikace vztahujících se k žádostí o vydání licence a vydání licencí : 
 
Z e-mailu Mgr. Antonína PXXXXX  zaslaného dne 22. 12. 2010 v 17:45  hod.  (č.  l. 
636) Bc. Luďku PXXXXX vyplývá, že Mgr. PXXXXX navrhl postup směřující k zamítnutí 
žádosti a podání trestních oznámení na osoby, které vytvořily nepravdivé dokumenty. E-mail 
Bc. Luďka PXXXXX Ing. Rostislavu KXXXXX ze dne 23. 12. 2010 v 09:04 hod. (č. l. 637) 
prokazuje, že Bc. PXXXXX  navrhl Ing. KXXXXX  u  elektráren  Saša  a  Zdeněk-Sun další 
postup  ze strany  ERÚ,  neboť  na  něj  měl  jiný  názor  než  pan  PXXXXX. E-mail  předsedovi 
úřadu Ing. Josefu FXXXXX zaslal Bc. Luděk PXXXXX dne 30. 12. 2010 v 15:53 hod (č. l. 
646-647), ve kterém Ing. FXXXXX sdělil, že v případě elektráren Saša, Zdeněk a VT-Sun je 
třeba provést další ohledání na místě a žádal o sdělení, zda je možné takto postupovat a pokud 
by se takto nekonalo, uvedl, že by dále nebylo možné, aby vykonával funkci ředitele odboru. 
Odpověď zaslal Bc. PXXXXX Ing. FXXXXX prostřednictvím Ireny JXXXXX dne 31. 12. 
2010 v 10:21  hod  (č.  l.  648),  kde  konstatoval,  že  názor,  který  uvedl  v e-mailu je v rozporu 
s tím, co bylo dohodnuto  na  poradě  dne  28.  12.  2010,  které  byl  přítomen,  ale  nemá  jinou 
možnost, než respektovat jeho názor, neboť je ředitelem odboru licencí a oprávněnou úřední 
osobou. Dne 31. 12. 2010 v 19:46  hod  (č.  l.  654-662) zaslal Libor KXXXXX  Ing.  Iloně 
FXXXXX  e-mail s protokoly  ERÚ  o  zajištění  důkazu  ohledáním  věci,  a  to  elektráren  Saša, 
 
 

pokračování 
-120- 
46 T 7/2013 
Zdeněk  a  VT-Sun,  společně  s vyjádřeními  k protokolům  JUDr.  Ing.  Zdeňka  ZXXXXX. Ve 
složce koncept se u Ing. FXXXXX  našel rozepsaný e-mail Luďku  PXXXXX  (č.  l. 663),  ve 
kterém Ing. FXXXXX  uvedla,  že  se  jí  nelíbí  zápisy  na  Zdeněk  a  Saša-Sun, ani negativní 
vyjádření ze strany ERÚ, ani fakt, že nebylo možné vše zkontrolovat, a že považuje obhajobu 
JUDr. Ing. ZXXXXX  za irelevantní. Dne 31. 12. 2010 v 20:18  hod  (č.  l.  664)  zaslala  Ing. 
FXXXXX e-mail Bc. PXXXXX, ze kterého vyplývá, že po Bc. PXXXXX chtěla jednoznačný 
pokyn, zda má licenci vydat. Z e-mailu Ing. Rostislava KXXXXX  Bc.  PXXXXX  a Ing. 
FXXXXX  ze dne 31. 12. 2010 v 20:18  hod.  (č.  l.  665)  pak  vyplývá,  že  elektrárny  Saša  a 
Zdeněk-Sun  nesplňují  předpoklady  pro  vydání  licence.  Tento  e-mail  byl  doručen  jak  do 
schránky Ing. FXXXXX, tak i do schránky Bc. PXXXXX, Ing. FXXXXX ho i tak přeposlala 
Bc.  PXXXXX  a dne 31. 12. 2010 v 20:43  hod.  (č.  l.  668)  obdržela  od  Bc.  PXXXXX 
odpověď. V e-mailu Bc. PXXXXX konstatoval, že se jedná o drobné nedostatky a případné 
negativní stanovisko ERÚ by zřejmě neobstálo a přiklonil se k udělení licence.   
 
 
Z obsahu  těchto  listin  dle  názoru  soudu  vyplývá  jednoznačná  snaha  Bc.  Luďka 
PXXXXX  dostat  od  předsedy  úřadu  Ing.  FXXXXX  povolení k nařízení  opakovaného 
ohledání  na  místě  v první  fázi,  a  ve  druhé  fázi  dosáhnout  vydání  licence,  kdy  přenechal 
rozhodování na Ing. FXXXXX  a na její dotazy, jak má rozhodnout, jak se má postavit 
k názoru pracovníků kontroly, jí naznačil, že on by rozhodnutí vydal, že nevydání by mohlo 
mít negativní následky a omluvil se jí, že ji do této situace dostal a vzápětí podotkl, že by věc 
ani  rozhodovat  sám  nechtěl,  jelikož  mu  předseda  naznačil,  že  je  ovlivněn  žadatelem.  Ing. 
FXXXXX  tedy byla postavena  do  situace,  kdy  byla  „nucena“  rozhodnout  ve  prospěch 
elektráren Saša-Sun  a  Zdeněk-Sun, i vzhledem k jí  vnímaným  negativním  následkům,  které 
mohly v případě negativního rozhodnutí nastat.  
Zde  nelze  přehlédnout,  že  dalšími  důkazy  byly  prokázány  vazby  mezi  Bc.  Luďkem 
PXXXXX a Františkem TXXXXX a na toho navázaným JUDr. Ing. Zdeňkem ZXXXXX.  
 
Při  domovní  prohlídce  u  Bc.  Luďka  PXXXXX  tak  byly  mj.  zajištěny  ručně  psané 
deníky Alice PXXXXX z let 2010, 2011 a 2012. Z deníku z roku 2010 
bylo  zjištěno,  že  se 
ve čtvrtek 23. 12. 2010 po 21:00 hod. u PXXXXX doma zastavil pan ZXXXXX, v pondělí 
27. 12. 2010 v 21:30h. pan TXXXXX se synem (s poznámkou pozvání na Kvildu), ve středu 
29.  12.  2010  večer  přijeli  pan  TXXXXX  a pan ZXXXXX,  ve  čtvrtek  30.  12.  2010  večer 
přijeli pan TXXXXX a pan ZXXXXX a v pátek 31. 12. 2010 pan TXXXXX. Dále ze zápisů 
vyplývá, že v roce  2010  před  tímto  obdobím  František  TXXXXX  nebo  JUDr.  Ing.  Zdeněk 
ZXXXXX  nikdy  Bc.  Luďka  PXXXXX  v jeho trvalém bydlišti nenavštívili. Z uvedeného 
deníku jsou tedy patrné  zcela  nestandartní  vztahy  Bc.  Luďka  PXXXXX  s Františkem 
TXXXXX  a  JUDr.  Ing.  Zdeňkem  ZXXXXX  v situaci, kdy ERÚ dne 20. 12. 2010 fakticky 
zjistil  podvodné  jednání  žadatelů  -  společností  Saša-Sun    a  Zdeněk-Sun  o vydání licencí, 
přičemž  ještě  navíc  JUDr.  Ing.  Zdeněk  ZXXXXX  byl  na  základě  plných  mocí  společnosti 
Saša-Sun  a Zdeněk-Sun  zmocněn jednat v těchto správních řízeních za uvedené společnosti 
a tyto písemné plné moci byly založeny ve správních spisech. Konečně je z deníku patrné, že 
Bc. Luděk PXXXXX dne 31. 12. 2010 e-mailem z domova odpovídal Ing. Iloně FXXXXX 
s doporučením licence vydat v okamžiku, kdy u něj doma slavil Silvestr František TXXXXX, 
který se předčasně vrátil z opakovaného ohledání obou FVE společnosti Saša-Sun  a Zdeněk-
 
 

pokračování 
-121- 
46 T 7/2013 
Sun  v Chomutově,  kde  jménem  žadatelů  o  vydání  licencí  doprovázel  skupinu  ERÚ  při 
ohledání. 
 
E-mailová  komunikace  vztahujících se  k okolnostem vyhotovení nepravdivých 
dokumentů  : 
 
Dne 9. 12. 2010 proběhla e-mailová komunikace mezi Jaroslavem KXXXXX, Karlem 
ŠXXXXX  a dalšími  (č.  l.  3108-3109), kdy Jaroslav KXXXXX  v 8:52 hod. odeslal e-mail 
s revizemi Saša a Zdeněk-Sun. Následně mu bylo Karlem ŠXXXXX odpovězeno s tím, že u 
Saša-Sun  byly  uvedeny  chybně  panely  a  výkon  opraven  na  3  desetinná  místa.  V e-mailu ze 
dne 9. 12. 2010 12:20 hod. (č. l. 3111-3125) zaslal Vladimír ČXXXXX Jaroslavu KXXXXX 
opravené  revizní  zprávy,  které  následně  téhož  dne  Jaroslav  KXXXXX  v 16:16  hod.  (č.  l. 
2997-3010)  přeposlal  Karlu  ŠXXXXX, Janu HXXXXX  a dalším. E-mail Jana HXXXXX 
Jaroslavu KXXXXX ze dne 22. 12. 2010 12:10 hod. (č. l. 3126) prokazuje, že Ing. HXXXXX 
požádal pana KXXXXX o nové revize VN, NN a DC na elektrárny Saša-Sun a Zdeněk-Sun 
s datem 27. 12. 2010 z důvodu  kontroly  ERÚ.  V e-mailu byl vznesen požadavek, aby byly 
zprávy zabezpečené v PDF formátu. Revizní zprávy na obě FVE odeslal Miroslav HXXXXX 
Jaroslavu  KXXXXX  dne 23. 12. 2010 v 7:00  hod.  (č.  l.  3128-3140). Z e-mailu Jaroslava 
KXXXXX Janu HXXXXX ze dne 23. 12. 2010 v 8:55 hod. (č. l. 1389), (i č. l. 3142) vyplývá, 
že panu HXXXXX byly odeslány tyto revize NN pro úpravu. Jan HXXXXX tento e-mail poté 
dále přeposlal dne 23. 12. 2010 v 18:39 hod. (č. l. 3142) Karlu ŠXXXXX, Karlu HXXXXX a 
Miroslavu ŠXXXXX. E-mail Jana HXXXXX Ing. JXXXXX z 30. 12. 2010 v 20:55hod. (č. l. 
3169) dokazuje, že revize VN zůstaly původní, změna nastala u revizí NN, kdy byl změněn 
datum a obsah zůstal stejný.  
 
Z výše  uvedeného  je  zřejmé,  že  revizní  zprávy  s datem  27.  a  28.  12.  2010  netvořil 
revizní technik Vladimír ČXXXXX  a  nevěděl  ani  o  jejich  pohybu  v rámci e-mailové 
komunikace.  Tyto  závěry  korespondují  jak  se  skutečností,  že  byl  od  18.  12.  2010  na 
nemocenské, tak zejména se záznamy odposlechu tohoto obžalovaného a odborným 
vyjádřením z oboru kriminalistika, odvětví technické zkoumání dokladů a písemností  (č. l. 
3675-3677) k revizním zprávám „Vladimíra ČXXXXX“  doručeným  ERÚ  ve  dnech 29. 12. 
2010 a 30. 12. 2010, které potvrzují, že otisk razítka a také podpis Vladimíra ČXXXXX byly 
vyhotoveny  na  zařízení  pracujícím  na  principu  inkoustového  tisku  (za  použití  tiskárny  či 
kopírky), když obě revizní zprávy byly několikrát sešity a rozešity sešívací sponkou. 
 
E-mailová komunikace vztahujících se k okolnostem  zastavení  řízení  o  nařízení 
obnovy řízení  : 
 
Z e-mailu Mgr. Antonína PXXXXX  Ing. Michaele SXXXXX, Jaroslavu VXXXXX, 
Romanu  MXXXXX  ze dne 1.  2.  2012  (středa)  v 13:55  hod.  (č.  l.  676)  bylo prokázáno, že 
Mgr.  PXXXXX  zaslal  rozhodnutí  o  obnově  elektrárny  Saša-Sun s tím, že v pátek žádal o 
vydání rozhodnutí. Dne 2. 2. 2012 v 13:47 hod. (č. l. 676) mu Mgr. SXXXXX odpověděla, že 
obnova řízení nebude nařízena do doby vydání pravomocného rozsudku o spáchání trestného 
činu. Dne 2. 2. 2012 v 13:50 hod. (č. l. 677) zaslala e-mail i Ing. MXXXXX, ze kterého vyšlo 
najevo, že do doby než dostane stanovisko pana PXXXXX  k dotazu týkajícího  se 
pravomocného  rozsudku,  se  nebude  rozhodnutí  o  obnově  odesílat.  V  e-mailu ze dne 4. 2. 
2012 v 18:34  hod.  (č.  l.  715-727) poslala Ing. Michaela SXXXXX  Ing.  Aleně  VXXXXX 
návrh  rozhodnutí  o  zastavení  obnovy  o  žádost  o  licenci  pro  společnost  Saša-Sun a 
 
 

pokračování 
-122- 
46 T 7/2013 
konstatovala, že napíše paní BXXXXX, ať do rozhodnutí neprojde nic od společností Saša a 
Zdeněk-Sun. Uvedla, že v případě jejího souhlasu může rozhodnutí dne 13. 2. 2012 podepsat. 
Dne 4. 2. 2012 v 20:15  hod.  (č.  l.  6484)  pak  zaslala  Ing.  Michaela  SXXXXX  e-mail  Ing. 
Romanu  MXXXXX  a  Janě  BXXXXX,  že  rozhodnutí  o  řízení  o  obnově  společností  Saša  a 
Zdeněk-Sun se nebudou odesílat do doby, než o nich rozhodne předsedkyně ERÚ s tím, že o 
tomto je bude informovat. Z e-mailu Ing. SXXXXX Ing MXXXXX dne 13. 2. 2012 9:31 hod. 
(č. l. 6485) vyplývá, že mu zaslal návrhy rozhodnutí obou elektráren. Dne 13. 2. 2012 v 14:55 
hod.  (č.  l.  691)  zaslal  Mgr.  PXXXXX  Ing.  SXXXXX  e-mail, ve kterém žádal o urychlené 
vydání  rozhodnutí  o  nařízení  obnovy  u  společnosti  Saša-Sun  a  vytvoření  analogického u 
společnosti Zdeněk-Sun (v kopii doručeno v 14:56 hod. i Ing. MXXXXX č. l. 6486), načež 
mu téhož dne v 21:43 hod. Ing. SXXXXX  odpověděla,  že  nepostupovala  dle  jeho  pokynů, 
neboť  e-mail obdržela v odpoledních hodinách a rozhodnutí bylo vydáno v hodinách 
dopoledních. Z reakce Mgr. PXXXXX ze dne 14. 2. 2012 11:46 hod. vyplývá, že se podle něj 
nejedná o nedorozumění a že vydané rozhodnutí nevzešlo z její hlavy.  
 
 
Dle závěrů soudu je zde vidět jasný záměr Ing. Michaely SXXXXX zabránit vydání 
rozhodnutí  o  řízení  o  obnově  pro  společnosti  Saša-Sun  a  Zdeněk-Sun  a  zároveň  vydat 
rozhodnutí zcela opačné, a to o zastavení řízení. 
 
E-mailová komunikace vztahujících se ke  vztahům  mezi  Ing.  Michaelou  SXXXXX, 
Ing. Alenou VXXXXX a JUDr. Ing. Zdeňkem ZXXXXX : 
 
Z e-mailové komunikace mezi Ing. Michaelou SXXXXX  a  Ing. Alenou VXXXXX 
vyplývá rozsah kontaktů Ing. SXXXXX a JUDr. Ing. Zdeňka ZXXXXX. V e-mailu ze dne 4. 
2.  2011  8:41  hod.  (č.  l.  728)  poslala  Ing. VXXXXX  informace  o  společnosti  Z-  group a 
uvedla, že do 14 dní mu mají připravit nabídku. Na to dne 5. 2. 2011 14:52 hod. (č. l. 729) 
Ing. VXXXXX reagovala s tím, že může zaslat nabídku na analýzu. Z e-mailu Ing. VXXXXX 
asistentce Daně Janouškové ze dne 12. 2. 2011 11:36 hod. (č. l. 731) vyplývá, že na zasedání 
Klubu dne 24. 3. 2011 měl být pozván i JUDr. Ing. ZXXXXX. Z další e-mailové komunikace 
je pak zjevné, že Ing. SXXXXX měla o účast JUDr. Ing. ZXXXXX na setkání velký zájem. 
Osobní setkání a povědomost Ing. VXXXXX o těchto setkáních Ing. SXXXXX s JUDr. Ing. 
ZXXXXX prokazuje e-mailová komunikace ze dne 13. 3. 2011 21:20 hod. (č. l. 739), 16. 3. 
2011 9:40 hod. (č. l. 740), 17. 3. 2011 6:23 hod. (č. l. 741), 1. 4. 2011 11:31 hod. (č. l. 745) a 
dalších. E-mail ze dne 27. 3. 2011 12:43 hod. (č. l. 743) Ing. SXXXXX Ing. VXXXXX pak 
potvrzuje, že JUDr. Ing. ZXXXXX se setkání Klubu dne 24. 3. 2011 ve Zlaté huse skutečně 
zúčastnil. Zájem o členství JUDr. Ing. ZXXXXX v Klubu pak vyplývá z e-mailu ze dne 2. 5. 
2011 22:10 hod. (č. l. 746), kdy Ing. SXXXXX o tomto informovala Ing. VXXXXX. Součástí 
spisového materiálu je i faktura s přiloženým  rozpisem,  kterou  ke  schválení  Ing.  SXXXXX 
zaslala  dne  16.  3.  2011  9:35  hod.  (č.  l.  770-772)  Ing. VXXXXX, kdy za únor 2011 
z celkových 18 hodin odvedených prací je 11 hodin fakturováno za osobní jednání s JUDr. 
Ing. ZXXXXX. Dne 6. 6. 2011 22:33 hod. (č. l. 756-757) zaslala Ing. SXXXXX JUDr. Ing. 
ZXXXXX  podklady  na  vypracování  nabídky,  kdy  jeho  společnost  projevila  zájem  o 
zpracování nabídky dodavatele zemního plynu v období od 1. 1. 2012.   
 
Tyto  kontakty  pak  dále potvrzují i Dohoda  o  provedení  práce  mezi  společností  Klub 
plynárenských podnikatelů ČR,  a Ing. Michaelou SXXXXX z 5.5.2010 (č. l. 4004), Smlouva 
o  poskytování  konzultačních  služeb  –  manažerské  řízení  mezi  společnosti  Klub 
 
 

pokračování 
-123- 
46 T 7/2013 
plynárenských podnikatelů ČR,  a Ing. Michaelou SXXXXX z 1. 11. 2010 vč. Dodatku č. 1 
(č. l. 4005-4008), Faktura Ing. Michaely SXXXXX na Klub plynárenských podnikatelů ČR,  
č. 2011/007 z 27. 6. 2011 vč. přílohy (č. l. 4013-4016) a Faktura Ing. Michaely SXXXXX na 
Klub plynárenských podnikatelů ČR,  č. 2011/010 z 1. 6. 2011 vč. přílohy (č. l. 4021-4022). 
 
Dalšími důkazy jsou zajištěné údaje v elektronické podobě získané v rámci prohlídek 
jiných prostor a pozemků  u  společností  Actherm,  Železárny  Veselí,  a.s.,  Zdeněk-Sun,  Saša-
Sun  a Z-holding,  a.s.,  kdy  byly  zajištěny   data  ze  serverů,  PC  a  notebooků,  flash  disky 
(tvořící přílohu posudků z oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika znalce Ing. Zaňky), 
kdy tyto mají vypovídací hodnotu zejména k rozsahu prací a tedy dokončenosti jednotlivých 
FVE a "pohybu" falešných revizních zpráv údajně Vladimíra ČXXXXX s daty 27. 12. 2010 a 
28. 12. 2010. Tyto důkazy byly provedeny v rámci výslechu tohoto znalce v hlavním líčení 
dne  31.  3.  2015,  kdy  tento  podrobně  popsal  vlastní  činnost  zálohování dat a jejich export 
(tisk) a vysvětlil mechanismus ukládání pomocných metadat. Zde zejména popsal za jakých 
podmínek vzniká autor, či osoba, která provádí poslední úpravu souboru. 
 
V počítači užívaném Jaroslavem KXXXXX tak byly zajištěny zejména  revizní zprávy 
Vladimíra  ČXXXXX  z 27. 12. 2010 a 28. 12. 2010 se zfalšovanými podpisy a razítky, 
přičemž  dle  informací  o  dokumentech  je  autor  Miroslav  HXXXXX, naposledy upravil 
v 6/2011 KXXXXX; dále protokoly o předání částí díla fotovoltaických elektráren  většinou z 
února  2011,  tabulkové  přehledy  stavu  dokončenosti  fotovoltaických  elektráren  Saša-Sun a 
Zdeněk-Sun k 26.  12.  2010  (některé  sekce  zapojení  0  %,  soubory  naposledy  změnil 
KXXXXX a ČXXXXX). V počítači užívaném Ing. Karlem ŠXXXXX byly zajištěny zejména 
revizní zprávy Vladimíra ČXXXXX z 27. 12. 2010 a 28. 12. 2010 se zfalšovanými podpisy a 
razítky,  přičemž  dle  informací  o  dokumentech  je  autorem  Miroslav  HXXXXX, naposledy 
upravil 29. 12. 2010 ŠXXXXX). V počítači  užívaném  Ing.  Janem  HXXXXX  pak byly 
zajištěny  revizní  zprávy  Vladimíra  ČXXXXX  ze  dnů 27. 12. 2010 a 28. 12. 2010 se 
zfalšovanými podpisy a razítky, přičemž dle informací o dokumentech je autorem Miroslav 
HXXXXX  a dokument naposledy upravil 31. 12. 2010 HXXXXX. Dále pak tabulkový 
přehled nainstalovaných panelů na obou fotovoltaických elektrárnách, podle kterého k 5. 12. 
2010 nebylo nainstalováno 26.280 panelů a k 9. 12. 2010 nebylo nainstalováno 21.276 panelů 
z celkem cca 65 tisíc. K průběhu výstavby obou FVE a tedy aktuálním stavům dokončenosti, 
mají vypovídací hodnotu i záznamy e-mailové korespondence např. e-mail z 5. 12. 2010, ve 
kterém Antonín KXXXXX  Danielu  ZXXXXX  zasílá  souhrnný  přehled  stavu  dokončenosti 
fotovoltaických elektráren Saša-Sun  a  Zdeněk-Sun  vypracovaný  společností  Actherm  
(Vladimírem ČXXXXX a schválená Jaroslavem KXXXXX) včetně fotodokumentace k 4. 12. 
2010 (např. na fotovoltaické elektrárně Saša Sun na bloku B osazeno 40 % panelů, blok C 43 
%, blok D + E + F 0 %, u Zdeněk-Sun - není vůbec vybudován blok B, C ...) případně e-mail 
Jaroslava  KXXXXX  z 9.1.2011  obsahující  harmonogram  dokončení  fotovoltaických 
elektráren Saša-Sun  a  Zdeněk-Sun  -  oprava  zapojení  stringů  a  DC  kabeláže    a  uvedení  do 
provozu  rozvaděčů  na  všech  blocích  ve  2.  polovině  ledna  2011;  jakož  i  e-mail Jaroslava 
KXXXXX, podle kterého u  FVE Zdeněk-Sun v sekci G zbývá nainstalovat cca 1.400 panelů. 
 
Přehlédnout  pak  nelze  ani  záznamy  odposlechů,  které  mají  výraznou  vypovídací 
hodnotu k vlastnímu jednání obžalovaného ČXXXXX  (fakticky doznává neúplnost FVE v 
době,  kdy  měl  dělat  revizi),  obžalovaného  KXXXXX  (kdy z jeho reakcí je zjevné, že o 
nedostatcích  věděl  a  je  tak  zpochybněna  jeho  obhajoba  pouze  o  nevhodném  vyjádření  ve 
 
 

pokračování 
-124- 
46 T 7/2013 
vztahu k jeho podílu na dalších revizích), i obžalovaných Ing. HXXXXX či Ing. ŠXXXXX a 
stejně tak i vazby Františka TXXXXX  a Bc. Luďka PXXXXX (kdy tito spolu hovořili i o 
spisech,  šetření  policajtů,  kontaktech,  podpisech  atd.).  Ze  zajištěných  odposlechů  je  však 
především  evidentní,  že  došlo  ke  koordinaci  vysvětlení  obžalovaných  vůči  policejnímu 
orgánu  v  průběhu  prověřování  a  jasně  je  dokumentováno  podvodné  vylákání  licencí  na  obě 
elektrárny. Obžalovaného Vladimíra ČXXXXX  před  jeho  podáním  vysvětlení  v několika 
telefonátech instruoval obžalovaný Jaroslav KXXXXX  „…"opravdu je to vo tom, revizní 
zprávy byly vydaný nebo zpracovaný šestýho prosince, jo… a v tu dobu bylo zařízení tak jak 
jsem  ho  viděl,  vnímal….  vyhni  se  i  takovýmu  tomu  že  jsi  byl  nemocnej…nenech  se 
rozpovídat …. dění po tom šlo mimo tebe“. Volali si i po podání vysvětlení, kdy Vladimír 
ČXXXXX  uvádí  „No  hrozný,  katastrofa,  všechno  věděj,  úplně  všechno  maj  natočený, 
ukazovali mi video… prázdný výkopy…27. a 28., to někdo zfalšoval, přepsal to a použil moje 
razítko…on věděl že jsem byl nemocnej…je to jak obrovskéj podvod…v tý době od 18. 12. 
do  18. 1. jsem byl nemocnej“; na to Jaroslav KXXXXX  odvětil  „No  dobře,  tak  si  to  zatím 
nech pro sebe.“ Vladimír ČXXXXX pak uvádí „…no to je prostě falzifikát, což je pravda“. 
Následně  volal  Vladimír  ČXXXXX  JUDr.  Jiřímu  Půčkovi  a  sdělil  mu  mj.,  že  „...revizní 
zpráva  byla  vlastně  napsaná,  když  to  ještě  není  hotový“.  I  další  hovory,  kdy  zástupce 
společnosti Monest sděloval Vladimíru ČXXXXX „to zase úplně na rovinu pane ČXXXXX, 
sice to bylo z prosince ale víte moc dobře, že se ty akce dodělávaly …. Ještě v lednu a v únoru 
jako jó letošního roku“, na což ČXXXXX odvětil „tak tak přesně, nó“ svědčí evidentně pro 
nemožnost  reálného  stavu  ve  verzi  tohoto  obžalovaného  Výmluvný  je  pozdější  telefonát 
Jaroslava  KXXXXX  s Karlem  ŠXXXXX  ohledně  jiných  pozdějších  revizních  zpráv, ve 
kterém Karel ŠXXXXX  navrhl:  „To  bysme  udělali  tak,  že  je  vytiskneme  a  schováme  to 
razítko a natiskli bysme tam nové razítko a podpis a všechno.“ Na to Jaroslav KXXXXX: „No 
todleto už jsme jednou udělali a víte, co je z toho za průser...“ 
 
Obhajoba pak  v  rámci  hlavních  líčení  doložila  značné  množství  fotodokumentace, 
která  by  měla  zpochybnit  závěry  o  neúplnosti  FVE  k  zejména  datu  první  revize.  Takto  je 
rozporována zejména dokumentace ERÚ z 8. 12. 2010 (arg. zachycuje jiné FVE, či nelze určit 
přesné  místo).  Pokud  by  byla  důkazní  situace  výlučně  na  příslušných  záznamech,  bylo  by 
možné  přiznat  této  obhajobě  relevanci.  S  ohledem  na  výše  uvedené  ohledně  postojů 
obžalovaných, jejich jednání (viz ČXXXXX  další) ve spojení s dalšími listinami, které sice 
nemusí  mít  zcela  přesnou  hodnotu,  ale  dokumentují  zjevnou  neúplnost  FVE  dospěl  soud  k 
závěru, že toto zpochybnění nemá na skutkové závěry vliv. Navíc je nutno připomenout, že 
FVE jako výrobny musely být pro revizi kompletní a je povinností žadatelů o licenci tento 
stav doložit, takže ani případná argumentace dokončeností k 31. 12. 2010 (byť je v rozporu s 
dalšími důkazy (jistá forma kamufláže jak vyplývá z e-mailů) na těchto závěrech nic nezmění.  
 
V rámci hlavních líčení pak byly jako listinné důkazy (částečně i znalecké posudky) 
předkládány doklady vztahující se k jiným řízením či trestním věcem. Z těchto důkazů tak 
bylo možné pouze v teoretické, obecné rovině dovodit jistou vazbu. Vzhledem ke konkrétnu, 
této trestní věci, však tyto důkazy neměly vliv na ustálení skutkového děje. Toto platí i ve 
vztahu  k  formálně  obdobným  rozhodnutím  ERÚ,  kdy  z  nich  nelze  dovozovat,  to  co 
prezentovala obžalovaná Ing. SXXXXX, tedy zažitou praxi, když každé řízení je individuální 
a i v případě obdobně "špatného" rozhodnutí, toto nemůže představovat důvod pro vyvinění. 
 
 

pokračování 
-125- 
46 T 7/2013 
 
Ze znaleckého posudku znalce Ing. Milana KXXXXX (č. l. 2363-2372), který byl za 
splnění podmínek § 213 odst. 2 trestního řádu v hlavním líčení dne 20. 1. 2015 čten (jedná se 
formálně o listinu) bylo prokázáno, že revize obžalovaného ČXXXXX, týkající se kabelových 
přípojek a revizí s daty 5. a 6. 12. 2010 odpovídají právním předpisům.  
 
Ze znaleckého posudku znalce Mgr. Miloslava WXXXXX (č. l. 2229-2233), který byl 
za splnění podmínek § 213 odst. 2 trestního řádu v hlavním líčení dne 20. 1. 2015 čten (jedná 
se formálně o listinu) bylo prokázáno, že tento se vyjadřoval mimo jiné k úplnosti revizí FVE 
Saša-Sun s tím, revize obžalovaného ČXXXXX  týkající  se  kabelových  přípojek  a  revizí  s 
daty 5. a 6. 12. 2010 (odkaz na znalce Ing. KXXXXX) kdy nenašel pochybení.  
 
Znalec Jiří FXXXXX, slyšený v hlavním líčení dne 1. 12. 2015 se vyjádřil  ke svým 
posudkům č. 24/14, 4/15a 12/15, kdy setrval na závěrech, že v listopadu a prosinci roku 2010, 
kdy  se  FVE  dokončovaly,  docházelo  prakticky  denně  ke  klimatickým  změnám.  Na 
elektrárnách  docházelo  postupnému  dokončování  výstavby,  odstraňování  následků 
vandalismu, doplňování nedokončených částí stavby. Z toho důvodu nelze považovat snímky 
ERÚ bez pořízeného data za použitelné pro zhodnocení stavu FVE. Znalec zde uvedl, že od 
připojení  FVE  z prosince 2010 k distribuční  síti  FVE  pracují  již  4  roky  zcela  bez  závad 
bezpečným způsobem. Revizní zprávy Vladimíra ČXXXXX ze dne 5. a 6. 12. 2010 nejsou 
revizními zprávami na celé FVE. U těchto elektráren bylo prováděno více samostatných revizí 
tvořící  v souhrnu  celek,  ověřující  bezpečnost  elektroinstalace.  Obžaloba  tedy  nesprávně 
přisoudila revizních zprávám Vladimíra ČXXXXX význam výchozích a primárních revizních 
zpráv celé FVE. Revidoval pouze izolační odpory na části elektrárny. Tvrzení o nepravdivosti 
revizních  zpráv  by  bylo  možno  dovodit  pouze  na  základě  zjištění,  že  výsledky  měření 
izolačních  stavů  revidovaných  kabelů  by  neodpovídaly  skutečnému  stavu.  Ze  znaleckého 
posudku dále vyplývá, že Vladimír ČXXXXX  měřil  pouze  izolační  stavy  revidovaných 
kabelů, což neprobíhá za stavu, kdy je kabel pod napětím, a impedance byly změřeny jiným 
revizním  technikem  pod  napětím  po  prvním  paralelním  připojení.  Z fotografií a 
videozáznamu,  které  byly  pořízeny  kontrolory ERÚ nelze dovodit neproveditelnost revize 
Vladimíra ČXXXXX.  
 
Závěry jeho posudku pak potvrdil znalec Richard CXXXXX slyšený v hlavním líčení 
dne  1.  12.  2015,  který  v  rámci  posudku  č.  76/44/2012  dělal  jeho  revizi,  který  přitom  v 
hlavním  líčení  tvrdil,  že  obsahem revize byla pouze strana AC, nikoli DC. Když byl 
konfrontován s vlastní revizí, tak uvedl, že toto neviděl. Jeho další posudek v jiné věci pak byl 
dne 2. 12. 2015 za splnění podmínek § 211 odst. 5 trestního řádu čten. 
 
Ze  znaleckých  posudků  č.  1884-7/15/2015 znaleckého ústavu PROSCON, s.r.o. 
(podepsán RNDr. Václav ŠXXXXX, CSc.), které byly provedeny jako listiny vyplývá možná 
nedokončenost  FVE.  Ze  závěrů  znaleckého  posudku  č.  1887/15/2015  ze  dne  30.  3.  2015 
vyplývá,  že  náklady  na  odstranění  nedostatků  uvedených  v protokolu ERÚ ze dne 31. 12. 
2010 činí 21.000 Kč a představují 0,0037 % nákladů na pořízení celé FVE. Proto zpracovatel 
znaleckého posudku považuje elektrárnu Zdeněk-Sun ke dni 31. 12. 2010 za dokončenou. Ze 
závěrů  znaleckého  posudku  č.  1886/14/2015 ze dne 30. 3. 2015 vyplývá, že náklady na 
odstranění  nedostatků  uvedených  v protokolu  ERÚ  ze  dne  31.  12.  2010  činí  31.000  Kč  a 
představují 0,0063 % nákladů na pořízení celé FVE. Proto zpracovatel znaleckého posudku 
považuje elektrárnu Zdeněk-Sun  (ani v tom  znaleckém  posudku  nevyměnil  název  na  Saša-
 
 

pokračování 
-126- 
46 T 7/2013 
Sun,  které  se  týkal)  ke dni  31.  12.  2010  za  dokončenou.  Ze  závěrů  znaleckého  posudku  č. 
1885/13/2015  ze  dne  30.  3.  2015  vyplývá,  že náklady  na odstranění  nedostatků  uvedených 
v protokolu ERÚ ze dne 20. 12.  2010  činí  21.000  Kč  a  představují  0,0037  %  nákladů  na 
pořízení  celé  FVE.  Tato  nepatrná  výše  nedostatků  v poměru  k nákladům  na  celou  FVE 
doplňuje správnost závěru znalce Ing. Pavla SXXXXX, kdy posuzované elektrárny byly ke 
dni 31. 12. 2010 připojitelné do sítě. Ze závěrů znaleckého posudku č. 1884/12/2015 ze dne 
30. 3. 2015 vyplývá, že náklady na odstranění nedostatků uvedených v protokolu ERÚ ze dne 
20.  12.  2010  činí  34.000  Kč  a  představují  0,0068  %  nákladů  na  pořízení  celé  FVE.  Tato 
nepatrná výše nedostatků  v poměru  k nákladům  na  celou  FVE  doplňuje  správnost  závěru 
znalce Ing. Pavla SXXXXX, kdy posuzované elektrárny byly ke dni 31. 12. 2010 připojitelné 
do sítě. Ze závěrů znaleckého posudku č. ZP č. 1911/39/2015 ze dne 2. 7. 2015 vyplývá, že 
závěry posudku zpracovaného znaleckým ústavem PricewaterhouseCoopers ČR, s.r.o. č. 152-
06/2015  ze  dne  1.  6.  2015,  které  odpovídají  primárně  na  jiné  otázky,  než  jsou  předmětem 
znaleckých  posudků  č.  1886/15/2015  a  1887/15/2015  ze  dne  30.  3.  2015.  I  přesto  lze 
konstatovat  na  základě  tohoto  znaleckého  posudku,  že  závěry  znaleckého  posudku  č.  152-
06/2015 jsou v souladu se závěry znaleckých posudků č. 1886/15/2015 a 1887/15/2015. Dále 
se znalecký posudek zabýval otázkou, zda informace z dokumentů  Inventarizace  dodávek  a 
montáží FVE Saša-Sun a Zdeněk-Sun ze dne 23. 11, 30. 11., 4. 12. 2010 mají vliv na dříve 
zpracované  posudku  tohoto  znaleckého  ústavu,  kdy  ze  závěrů  vyplývá,  že  žádný  vliv  tyto 
informace  nemají.  (Ze  závěru  znaleckého  posudku  č.  152-06/2015 ze dne 1. 6. 2015 
znaleckého ústavu PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. přitom vyplývají celkové 
náklady  na  výstavbu  obou  FVE,  náklady  na  hlavní  komponenty.  Dále  ze  závěrů  posudku 
vyplývá, že k 31. 12. 2010 byly elektrárny z 99% dokončeny. Faktury datované k roku 2011, 
u  nichž  není  možné  určit,  zda  se  týkaly  dokončení  elektráren,  odstraňování  drobných  vad 
nebránících provozu a optimalizaci, tvoří 1% nákladů na výstavbu elektráren.  
 
Ze závěru znaleckého posudku č. 164-10/2015 ze dne 26. 10. 2015 znaleckého ústavu 
PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o.  vyplývají celkové sumy vyjadřující možnou 
potenciální újmu společnosti Saša-Sun v případě odejmutí licence a to v částce 292 milionů 
Kč, rozsah odvodů v případě ponechání licence do konce předpokládané životnosti FVE ve 
výši 207 milionů Kč, s tím, že dosud odvedla cca 136 milionů Kč.  
 
Ze závěru znaleckého posudku č. 165-10/2015 ze dne 26. 10. 2015 znaleckého ústavu 
PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o.  vyplývají celkové sumy vyjadřující možnou 
potenciální  újmu  společnosti  Zdeněk-Sun  v  případě  odejmutí  licence  a  to  v  částce  289 
milionů Kč, rozsah odvodů v případě ponechání licence do konce předpokládané životnosti 
FVE ve výši 208 milionů Kč, s tím, že dosud odvedla cca 140 milionů Kč. 
 
Oba tyto posudky  byly  dle  §  213  odst.  2  trestního  řádu  v  hlavním  líčení  dne  2.  12. 
2015 čteny. Jejich závěry bezpochyby jsou určeny pro posouzení tzv. veřejného zájmu, ovšem 
v tomto (trestním) řízení nemají zásadní relevanci. 
 
V  závěrech  znaleckého  posudku  č.  BP2015-01 ze dne 25. 5. 2015, který  byl v 
hlavním  líčení  dne  20. 10.  2015  za  splnění  podmínek  §  211  odst.  5  trestního  řádu  čten,  se 
znalci Dr. Ing. Jana MXXXXX, LL. M. a Ing. Bc. Miroslav VXXXXX, MBA,  vyjádřili 
k právním předpisům a technickým normám z hlediska bezpečnosti, které v období listopadu 
až prosince roku 2010 upravovaly problematiku výchozích revizí elektrických zaměření, dále 
 
 

pokračování 
-127- 
46 T 7/2013 
se vyjádřili k účelu výchozí revize, k tomu zda byly FVE k datům 5. 12., 6. 12., 20. 12., 31. 
12. 2010 schopné bezpečného provozu, k nutnosti revize před zahájením zkušebního provozu, 
k oprávnění  z hlediska  odbornosti  přezkumu  obsahu  výchozí  revizní  zprávy.  Vyjádřili  se  i 
k mimořádné  revizní  zprávě  Libora  HXXXXX, kdy tato zpráva obsahuje všechny údaje 
požadované právními předpisy a normovými hodnotami. 
 
Z  údajů  znalce  Ing.  Jiřího  TXXXXX, slyšeného dne 20.10.2015 ke znaleckému 
posudku č. 07-08-2015 ze dne 20. 4. 2015 vyplývá, že na základě zjištěných skutečností dle 
něj splňovaly FVE ke dni 31. 12. 2010 podmínky pro udělení licence na výrobu elektrické 
energie a byly bezpečné a provozuschopné. 
 
Znalec Ing. Květoslav MXXXXX, slyšený v hlavním líčení dne 31. 3. 2015 se vyjádřil  
ke svému posudku č. 7/2013 ze dne 4. 7. 2013, kdy setrval na závěrech, že FVE Saša-Sun a 
Zdeněk-Sun byly k datu 31.  12.  2010  schopny  bezpečného  provozu,  elektrárny  byly  ve 
zkušebním provozu a splňovaly požadavky na bezpečnost práce, byly tudíž ve vyhovujícím 
technickém stavu a bylo možné je provozovat. Z revizních zpráv ze dne 5. 12. a 6. 12. 2010 
vyplývá, že tyto zprávy zpracované revizním technikem Vladimírem ČXXXXX  obsahují 
všechny  části  stanovené  normou.  Jinak  doplnil,  že  podmínkou  výchozí  revize  je  kompletní 
instalace. 
 
V  závěrech  znaleckých  posudků  č.  9  a  10/2013  ze  dne  12.  9.  2013  FEI-VŠB TU 
Ostrava, provedených  jako  listiny,  se  znalecký  ústav  vyjádřil  k dokumentům  uvedených  ve 
znaleckém posudku, kdy došel k závěrům,  že  revizní  zprávy  ze  dnů  27.  -  28. 12. 2010 
vykazují  nedostatky,  pro  které  není  možné  považovat  tyto  zprávy  za  dokument  ověřující 
bezpečnost. Ovšem ze závěrů těchto posudku jinak vyplývá, že revizní zprávy vypracované 
Vladimírem ČXXXXX ze dne 26. 10., 2. 12., 5. 12., 6. 12. 2010, revizní zpráva vypracovaná 
Antonínem RXXXXX ze dne 15. 11. 2010, a revizní zpráva vypracovaná Liborem HXXXXX 
ze dne 30. 12.  2010  obsahují  všechny  náležitosti  vyžadované  právními  předpisy,  prokazují 
ověření bezpečnosti a skutečnost, že revidované elektrárny byly schopny bezpečného provozu 
ke dni vypracování daných revizních zpráv.  
 
Znalec Ing. Pavel Střeleček, slyšený v hlavním líčení dne 31. 1. 2015 se vyjádřil  ke 
svému posudku č. 02-13-2013 ze dne 20. 6. 2013, kdy setrval na závěrech, že elektrárny Saša-
Sun  a  Zdeněk-Sun  byly  ke  dni  31.  12.  2010  připojitelné  do  sítě  a  splňovaly  k tomuto dni 
veškeré technické podmínky k vydání licence na výrobu elektrické energie. Dále došel znalec 
k závěru,  že  současný  stav  těchto  elektráren  odpovídá  požadavkům  pro  splnění  technických 
podmínek pro výkon licencované činnosti. Domnívá se, že výchozí revizní zprávy revizního 
technika Vladimíra ČXXXXX ze dne 1. 12. - 6. 12. 2010 jsou bez závad, splňují legislativní 
náležitosti, jsou platné.  
 
Znalec Doc. Ing. Jiří Plch, CSc., slyšený v hlavním líčení dne 20. 10. 2015 se vyjádřil  
ke  svému  posudku  č.  283/2015-Pl ze dne 15. 5. 2015, kdy setrval na závěrech,  že  nelze 
z podaných revizních zpráv revizního technika Vladimíra ČXXXXX  ze dne 5. 12., 6. 12. 
2010  odvodit  primární  příčinnou  souvislost  s licencí na výrobu elektrické energie obou 
výroben,  a  že  rozhodujícím  kritériem  je  splnění  technických  požadavků,  vyplývajících 
z energetického zákona, což bylo prokázáno prvním a bezpečným připojením obou elektráren 
v rámci zkušebního provozu k lokální  distribuční  soustavě  na  napěťové  úrovni  22kV,  a 
 
 

pokračování 
-128- 
46 T 7/2013 
úspěšným  vyvedením  elektrické  energie,  byť  v omezeném množství, do elektroenergetické 
soustavy.   
 
Ze znaleckého posudku č. 588 ze dne 16. 4. 2015 Ing. Vladimíra Šefrny, CSc. MBA 
znalce v oboru  strojírenství,  ekonomika,  který  byl  v  hlavním  líčení  dne  20.  10.  2015  za 
splnění  podmínek  §  211  odst.  5  trestního  řádu  čten,  vyplývá,  že  konstrukce  panelů  pro 
uvedenou FVE byla v dostačující míře pro vydání licence k provozování této FVE. Kontrolu 
dne  20.  12.  2010  dle  videozáznamu  charakterizoval  znalec  jako  nekoncepční,  zmatečnou  a 
nahodilou. Z daného  záznamu  lze  určit  pouze  některé  sekce,  neboť  prohlídka  byla  z části 
provedena za jízdy z automobilu.  Na  základě  záznamu  a  fotografií  znalec  konstatoval,  že 
konstrukce celé FVE byla dokončena a byla provedena řádně a kvalitně s dobrou nivelací.  
 
Ze závěrů znaleckého posudku FEI-VŠB TU Ostrava – 16/2015 ze dne 25. 3. 2015, 
proveden jako listina, vyplývá, že FVE Saša-Sun  a  Zdeněk-Sun  byly  prokazatelně  ve 
zkušebním  provozu,  který  byl  zahájen  prvním  paralelním  připojením  k distribuční  soustavě 
dne 22. 12. 2010, a splňovaly všechny zákonné podmínky, stanovené energetickým zákonem 
a příslušnými prováděcími vyhláškami, určující zásady spolehlivého a bezpečného připojení 
výroben FVE k elektrizační soustavě na úrovni VN, o provozním napětí 22 kV, k rozhodnému 
dni 31. 12. 2010. 
 
Závěry ostatních znaleckých posudků znalce Ing. Sokanského (jak znalce jako osoby, 
tak i v rámci ústavních posudků FEI-VŠB TU Ostrava zůstaly bez významu ke skutkovému 
ději, když tento se zjevně vyjadřoval zcela mimo své znalecké oprávnění. Takto mimo jiné v 
revizním znaleckém posudku č. 18/2015 ze dne 30. 9. 2015 na základě požadavku advokátní 
kanceláře  Bakeš  &  Partneři  "aproboval"  znalecké  posudky  č.  07-08-2015  Ing.  Jiřího 
Táborského, č. BP2015-01 Ing. Bc. Miroslava Valty, MBA a Dr. Ing. Jany Maturové, LL.M., 
znalecký posudek Ing. Milana Tomeše, CSc., a znalecký posudek č. 12/15 znalce Jiřího Fialy. 
Z jeho (ústavních) závěrů by mělo vyplývat, že předložené znalecké posudky jsou obsahově i 
věcně správné a jejich zpracovatelé jsou na vysoké profesní úrovni. Znalecký ústav se tedy 
ztotožnil  se  všemi  závěry  těchto  znaleckých  posudků  a  konstatoval  jejich  relevantnost 
v předmětné věci elektráren Saša-Sun a Zdeněk-Sun a to za situace, kdy znalecké oprávnění 
ústavu je ve zcela odlišném rozsahu.  
 
Obecně  lze  shrnout,  že  na  žádost  obhajoby znalci podali znalecké posudky, které 
relativně  shodně  tvrdí,  že  první  revizní  zprávy  obžalovaného  ČXXXXX  jsou  řádným 
dokladem  prokazující  bezpečnost  daného  zařízení,  a  tedy  jednu  z podmínek pro získání 
licence. Pomine-li soud, že je problematické  vyjádření  k dřívějšímu  stavu,  když  k datu 
kontroly (revize) přítomní nebyli, tak stále platí, že se jedná o formální závěr o charakteru 
dokladu, nikoli o reálném stavu, který nelze dovozovat z toho,  že  do  současnosti  na 
předmětných FVE nedošlo k úrazu. Mezi znalci pak jsou zásadní rozdíly ve vlastním popisu 
těchto konkrétních revizí  (výchozí, dílčí výchozí apod.) a s tím spojeným významem těchto. 
 
K otázce revizí je pak nutno poukázat na absurdnost daných úvah o řádném provedení 
revizí, když obžalovaný ČXXXXX sám doznal, že vůbec se nezabýval FV panely (ani jejich 
propojením). Za tohoto sice je možno uvažovat o jejich bezpečnosti, viz prohlášení o shodě 
(CE),  ale  toto  nebylo  nikdy  předloženo  ERÚ,  dovedeno  ad  absurdum,  fakticky  tak  žadatel 
nedoložil doklad o bezpečnosti části FVE a nemá nárok na licenci. Zásadní pro skutečnost, že 
 
 

pokračování 
-129- 
46 T 7/2013 
výše  citované  posudky,  které  měly  deklarovat  správnost  revizí  obžalovaného  ČXXXXX  ze 
dnů  5.  a  6.  12.  2010,  nemají  fakticky  žádnou  relevanci,  jsou  skutkové  závěry,  ze  kterých 
vyplývá,  že  tento  obžalovaný  neprováděl  revizi,  tak  jak  je  prezentována,  tedy  za  stavu  jisté 
dokončenosti,  když  navíc  výchozí  revize  (jak  zprávy  nazval)  mohou  být  učiněny,  až  po 
faktické  kompletaci  zařízení  (výrobny).  V  opačném  případě  by  nemohl  být  tak  zděšen 
záznamy policistů při podání vysvětlení. 
 
K otázce výše škody bylo provedeno obsáhlé dokazování listinnými důkazy (účetními 
doklady) a zejména odborným vyjádřením Ing. Josefa Michálka. 
 
Z vyjádření Mgr. PXXXXX ze dne 14. 4. 2011 (č. l. 841-843) vyplývá, že vzhledem 
k povaze  fotovoltaických  elektráren  nelze  stanovit  škodu  přesně,  jelikož  FVE  jsou  zcela 
závislé  na  přírodních  zdrojích.  Škoda  pak  byla  vypočtena  z tzv. technicko-ekonomických 
předpokladů,  které  ERÚ  stanovil  ve  vyhlášce  č.  475/2005  Sb.  Na  základě  pravomocných 
licencí  na  výrobu  elektřiny  společností  Saša-Sun    a  Zdeněk-Sun  ze dne 31. 12. 2010 a 
zároveň  na  základě  provedeného  tzv.  prvního  paralelního  připojení  v roce 2010 vznikl 
společnosti Saša-Sun  a společnosti Zdeněk-Sun tehdy všemi subjekty akceptovaný nárok na 
garantovanou  výkupní  cenu  pro  výrobu  elektřiny  z fotovoltaických  zdrojů  uvedených  do 
provozu v roce 2010 ve výši 12 150,- Kč za vyrobenou MWh po dobu 20 let (která se každý 
rok navyšuje) oproti výkupní ceně pro výrobu elektřiny z fotovoltaických zdrojů uvedených 
do provozu v roce 2011 ve výši 5 500,-  Kč  (také  se  tato  cena  každý  rok  navyšuje)  za 
vyrobenou MWh po dobu 20 let. V případě elektrárny Zdeněk-Sun byl předpokládaný výnos 
za dobu životnosti výrobny elektřiny při uvedení do provozu v roce 2010 stanoven na 1876,3 
mil. Kč, při uvedení do provozu v roce 2011 863,1 mil. Kč. V případě elektrárny Saša-Sun 
s uvedením do provozu v roce  2010  byl  stanoven  celkový  výnos  na  1608,3  mil.  Kč,  při 
uvedení do provozu v roce  2011  na  739,8  mil.  Kč.  Rozdíl  v uvedení do provozu tedy u 
elektrárny Zdeněk-Sun činí 1013,2 mil. Kč, u elektrárny Saša-Sun 868,5 mil. Kč.  
Z odborného vyjádření č. OV 03-269/13 Ing. Josefa Michálka ze dne 31. 5. 2013 (č. l. 4673-
4701) z oboru ekonomika, odvětví účetní evidence, jehož podkladem byly příslušné zákony, 
cenová rozhodnutí a především účetní doklady společností Actherm a ČEZ Prodej, bylo (k 
výši  neoprávněného  prospěchu)  prokázáno,  že  společnosti  Saša-Sun    a  Zdeněk-Sun  
fakturovaly neoprávněně cenu za vyrobenou elektřinu z fotovoltaických zdrojů uvedených do 
provozu v roce 2010 a jen za vyrobenou elektřinu v období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2012 ve 
vztahu ke společnosti Saša-Sun  byla způsobena primárně společnosti Actherm, škoda ve výši 
83 651 335,06 Kč (rok 2011 - 41 453 054,10 Kč + rok 2012 - 42 198 280,96 Kč), (č. l. 4682), 
kdy z této částky se neoprávněně obohatila společnosti Saša-Sun  o částku nejméně 44 568 
027,06 Kč (č. l. 4683), (22 084 262,10 Kč + 22 483 764,96 Kč, zbylou část způsobené škody 
činní  tzv.  solární  daň  odváděná  distribuční  společnosti  Actherm,  přímo  České  republice  ve 
výši 26 %, která je však stanovena jen na přechodné období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013, 
což je také důvod, proč prospěch za první léta provozu fotovoltaických elektráren neodpovídá 
průměrné  částce  na  1  rok  z předběžného  vyčíslení  škody  ERÚ  pro  celých  20  let); dále 
vzhledem  k  legislativní  změně,  a  to  nabytí  účinnosti  zákona  č.  165/2012  Sb.,  o 
podporovaných  zdrojích  energie,  od  1.  1.  2013  vstoupila  do  práv  poškozeného  společnost 
ČEZ Prodej, s.r.o., IČ: 29203481, se sídlem Duhová 1/425, Praha, a v období od 1. 1. 2013 do 
31.  3.  2013  ve  vztahu  ke  společnosti  Saša-Sun    byla  způsobena  primárně  společnosti  ČEZ 
Prodej,    škoda  ve  výši  4  430  979,04  Kč,  kdy  z  této  částky  se  neoprávněně  obohatila 
společnost Saša-Sun  o částku nejméně 2 360 650,37 Kč (zbylou část způsobené škody činí 
 
 

pokračování 
-130- 
46 T 7/2013 
tzv. solární daň odváděná společností ČEZ Prodej  přímo České republice ve výši 26 %, která 
je  však  stanovena  jen  na  přechodné  období  od  1.  1.  2011  do  31.  12.  2013),  a  také  jen za 
období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2012 ve vztahu ke společnosti Zdeněk-Sun  byla způsobena 
primárně společnosti Actherm,  škoda ve výši 90 415 702,70 Kč (rok 2011 - 43 738 320,30 
Kč + rok 2012 - 46 677 382,40 Kč), (č. l. 4692), kdy z této částky se neoprávněně obohatila 
společnost Zdeněk-Sun  o částku nejméně 48 172 032,70 Kč (č. l. 4693), (23 301 745,30 Kč + 
24 870 287,40  Kč,  zbylou  část  způsobené  škody  činní  tzv.  solární  daň  odváděná  distribuční 
společností Actherm,  přímo České republice ve výši 26 %, která je však stanovena jen na 
přechodné období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013, což je také i v tomto případě důvod, proč 
prospěch za první léta provozu fotovoltaické elektrárny neodpovídá průměrné částce na 1 rok 
z předběžného  vyčíslení  škody  stanovené  ERÚ pro celých 20 let); dále vzhledem k 
legislativní změně, a to nabytí účinnosti zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích 
energie, od 1. 1. 2013 vstoupila do práv poškozeného společnost ČEZ Prodej,  a v období od 
1. 1. 2013 do 31. 3. 2013 ve vztahu ke  společnosti  Zdeněk-Sun    byla  způsobena  primárně 
společnosti ČEZ Prodej,  škoda ve výši 5 438 512,54 Kč, kdy z této částky se neoprávněně 
obohatila společnost Zdeněk-Sun  o částku nejméně 2 897 424,36 Kč (zbylou část způsobené 
škody činní tzv. solární daň odváděná společností ČEZ Prodej  přímo České republice ve výši 
26 %, která je však stanovena jen na přechodné období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013). 
 
            Z historie tvorby těchto cen v rámci jejich stanovování cenovými rozhodnutími ERÚ 
je nutno uvést,  že  v  cenovém  rozhodnutí  Energetického  regulačního  úřadu  č výkupní  ceny  pro  výrobu  elektřiny  využitím  slunečního  záření  neobsahovalo.  Tento 
nedostatek byl odstraněn cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu č
se  u  nově  zřizované  výrobny  elektřiny  nebo  zdroje  uvedením  do  provozu  rozumí  den,  kdy 
výrobce  začal  v souladu s rozhodnutím  o  udělení  licence  a  vzniku  oprávnění  k výkonu 
licencované činnosti vyrábět a dodávat elektřinu do elektrizační soustavy při uplatnění formou 
výkupních cen.  
Cenová rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č
 
 

pokračování 
-131- 
46 T 7/2013 
podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny 
a tepla a druhotných energetických zdrojů. Ve vztahu k výkupním cenám a zeleným bonusům 
pro    výrobu  elektřiny  využitím  slunečního  záření  (nyní  opět  bod  č.  1.9.)  pro  zdroje 
s instalovaným výkonem nad 30 kW uvedené do provozu od 1. ledna 2010 do 31. prosince 
2010  byla stanovena výkupní ceny elektřiny dodané do sítě částkou 12.400 Kč/MWh a zelené 
bonusy  částkou  11.400  Kč/MWh  (fakticky  dochází  k mírnému  navýšení  oproti  původnímu 
stavu danému zrušeným cenovým rozhodnutím). Pro zdroje s instalovaným výkonem nad 100 
kW uvedené do provozu od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 dochází ke snížení výkupní 
ceny elektřiny dodané do sítě na částku 5.500 Kč/MWh a u zelených bonusů na částku 4.500 
Kč/MWh.  Toto cenové rozhodnutí pak v bodě  1.10.  obsahuje  i  podmínky,  které  určují  den 
uvedení do provozu, kdy u nově zřizované výrobny připojené do distribuční soustavy nebo 
přenosové  soustavy  musí  nabít  právní  moc  licence  na  výrobu  elektřiny,  a  být  ze  strany 
provozovatele  distribuční  soustavy  nebo  provozovatele  přenosové  soustavy  provedeno 
paralelní  připojení  výrobny  k  distribuční  nebo  přenosové  soustavě.  Je  zjevné,  že  oproti 
předchozí  úpravě  platné  do  konce  roku  2010  došlo  k zásadní  změně  podmínek,  když 
dosavadní úprava za den uvedení do provozu považovala den, kdy výrobce začal v souladu s 
rozhodnutím o udělení licence a vzniku oprávnění k výkonu licencované činnosti vyrábět a 
dodávat elektřinu do elektrizační soustavy při uplatnění podpory formou výkupních cen nebo 
kdy poprvé začal vyrábět elektřinu při uplatnění podpory formou zelených bonusů. Je zjevné, 
že  tato  změna  reflektovala  reálnou  situaci  (neschopnost  zajistit  reálné  připojení  množství 
nových subjektů) a aprobovala pouhé „paralelní připojení“, a nikoli faktické dodávání energie 
do elektrizační  soustavy.  Fakticky  obchodním  společnostem  provozujícím  FVE  byl  přiznán 
nárok na výkupní cenu za výrobu elektřiny z fotovoltaických zdrojů uvedených do provozu 
v roce  2010,  ačkoliv  do  31.  12.  2010  nedošlo  ze  strany  výrobce  k (obchodní) dodávce 
elektřiny do distribuční soustavy.  
 
 
Na základě těchto důkazů soud dospěl k závěru, že při odečtení výkupních cen za rok 
2011 bude za 20 let čerpání garantované ceny činit celková škoda  téměř 1,9 mld. Kč (1013,2 
mil.  Kč  +  868,5  mil.  Kč),  když  zohlednil  pro  obžalované  nejpříznivější  variantu 
(předpokládaný nárok na cenu roku 2011). Soud si je přitom vědom jisté teoretické roviny 
této škody, když faktická souvisí s vývojem právní úpravy či reálným stavem. Při daném typu 
trestné  činnosti  je  však  nutno  zohlednit  záměr  pachatele  a  ten  evidentně  směřoval  k 
podmínkám v době spáchání. 
 
K právní  subjektivitě  zúčastněných  subjektů  jsou  obsahem  spisového  materiálu  i 
výpisy z obchodního  rejstříku  společností  (č.  l.  6814-6869), ze kterých vyplývá postavení 
jednotlivých obžalovaných či dalších osob v orgánech těchto subjektů.  
 
Na základě těchto důkazů považoval soud jednání všech obžalovaných za bezpečně a 
spolehlivě prokázané, a to tak, že o něm nejsou důvodné pochybnosti, jak ostatně vyžaduje 
ustanovení § 2 odst. 5 trestního  řádu  a  po  zhodnocení  všech  důkazů  jednotlivě  i  ve 
vzájemných souvislostech proto uznal obžalované vinnými skutky tak, jak jsou popsány ve 
výrokové části tohoto rozsudku, když dospěl k následujícím závěrům ohledně geneze daného 
jednání, když toto vychází z konkrétních popisů konkrétního jednání, které ani není napadáno 
ze strany obhajoby, když se jedná o popis objektivních doklady dokumentovaných jednání. 
Pouze  vzájemné  vazby,  které  těmto  soud  přisuzuje  jsou  pak  napadány  a  „vysvětlovány 
 
 

pokračování 
-132- 
46 T 7/2013 
způsobem,  který  je dle názoru soudu v rozporu s dalšími  důkazy,  kdy  soud  musí  všechny 
důkazy hodnotit komplexně, tedy i v kontextu navazujícího jednání a nikoli samostatně:  
Ad 1) 
Výstavbou FVE společnosti Saša-Sun  o celkovém výkonu 6 MWp a výstavbou FVE 
společnosti Zdeněk-Sun  o celkovém výkonu 7MWp v Chomutově byla pověřena na základě 
smluv o dílo společnost Železárny Veselí, a.s. v jejímž představenstvu byl JUDr. Ing. Zdeněk 
ZXXXXX, Alexandr ZXXXXX  a  Zdeněk  ZXXXXX.  Majitelem  FVE  společnosti  Saša-Sun  
měla být společnost Saša-Sun  ovládaná jednatelem společnosti Alexandrem ZXXXXX, ve 
které  byla  jediným  společníkem  společnost  FERROMET  AKCIOVÁ  SPOLEČNOST  s 
představenstvem  ve  složení  JUDr.  Ing.  Zdeněk  ZXXXXX, Alexandr ZXXXXX  a  Zdeněk 
ZXXXXX.  Majitelem  FVE  společnosti  Zdeněk-Sun    byla  společnost  Zdeněk-Sun  ovládaná 
jednatelem  společnosti Zdeňkem  ZXXXXX,  ve  které  byla  jediným  společníkem  společnost 
FERROMET  AKCIOVÁ  SPOLEČNOST  (představenstvo  viz  výše).  Společnost  Železárny 
Veselí,  a.s.  na  základě  smluv  o  dílo  ze  dnů 12. 10. 2010  a  14.  10.  2010  svěřila  v rámci 
subdodávky  vybudování  významné  části  elektro  na  obou  FVE  společnosti  Actherm  a  to 
včetně dodání revizních zpráv.  
  
Dne 16. 11. 2010 byla doručena na ERÚ Žádost o udělení licence společnosti Saša-
Sun  na výrobu elektřiny, podepsaná Alexandrem ZXXXXX a také Žádost o udělení licence 
společnosti Zdeněk-Sun  na výrobu elektřiny, podepsaná Zdeňkem ZXXXXX. ERÚ shledal, 
že u obou žádostí schází zásadní podklady pro vydání licence, a proto v obou správních 
spisech dne 9. 12. 2010 vydal výzvy k odstranění nedostatků, kdy mj. ERÚ si vyžádal doložit 
předávací protokoly, kolaudace a revizní zprávy k FVE  a zároveň usnesením řízení v obou 
případech přerušil. 
  
Obratem ještě téhož dne byl doručen na ERÚ mj. Předávací protokol s datem 29. 11. 
2010  mezi  společností  Saša-Sun  (objednatelem), zastoupenou Alexandrem ZXXXXX  a 
společností Železárny Veselí, a.s. (zhotovitelem), zastoupenou Ing. Janem HXXXXX s tím, 
že předmětem předání bylo kompletní konečné plnění předmětu díla FVE společnosti Saša-
Sun  v Chomutově  s  prohlášením,  že  dílo  bylo  převzato  bez  výhrad,  a  dále  i  Předávací 
protokol s datem  29.  11.  2010  mezi  společností  Zdeněk-Sun  (objednatelem), zastoupenou 
Zdeňkem  ZXXXXX  a  společností  Železárny  Veselí,  a.s.  (zhotovitelem),  zastoupenou  Ing. 
Janem HXXXXX s tím, že předmětem předání bylo kompletní konečné plnění předmětu díla 
FVE společnosti Zdeněk-Sun  s prohlášením, že dílo bylo převzato bez výhrad. Oba předávací 
protokoly z 29. 11. 2010 velmi podrobně uvádějí výčet prací a dodávek v rámci kompletního 
konečného  plnění  předmětu  díla,  mj.  jmenovitě  i  montáž  nosných  konstrukcí,  montáž 
střídačů, montáž fotovoltaických panelů, dodávka a montáž VN kiosků a rozvaděčů, dodávka 
a montáž transformátorů, připojení k VN rozvodně a provedení oplocení areálu FVE. Oba dva 
tyto  dokumenty  je  nutno  vnímat  jako  účelově  nepravdivé,  reagující  právě  na  uvedený 
požadavek ERÚ. 
 
Tyto  závěry  lze  učinit  na  základě  dalších  důkazů.  K reálnosti obsahu je nutno 
zohlednit, že při prohlídce jiných prostor provedené policejním orgánem dne 1. 11. 2011 ve 
společnosti Železárny Veselí, a.s. v kanceláři obžalovaného Ing. Jana HXXXXX byl nalezen 
dokument s názvem „Inventarizace dodávek a montáží FVE Saša Sun, Zdeněk Sun“ z data 23. 
 
 

pokračování 
-133- 
46 T 7/2013 
11. 2010 vyhotovený dle textu Vladimírem ČXXXXX a schválený Jaroslavem KXXXXX a 
také dokument Inventarizace dodávek a montáží FVE Saša Sun, Zdeněk Sun z data 30. 11. 
2010  vyhotovený  opět  Vladimírem  ČXXXXX  a schválený Jaroslavem KXXXXX. 
Z podrobné Inventarizace k datu 30. 11. 2010 vyplývá, že FVE společnosti Saša-Sun  a FVE 
společnosti Zdeněk-Sun  nebyly ani zdaleka dokončeny. Konkrétně ke stavu FVE společnosti 
Saša-Sun  k tomuto  datu  bylo  uvedeno,  že:  blok  B  osazeno  jen  40  %  FV  panelů,  blok  C 
osazeno  jen  43  %  FV  panelů,  nejsou  transformátory,  osazeno  jen  60  %  střídačů,  blok  D 
neosazen  ani  jeden  FV  panel,  nejsou  transformátory,  osazeno  jen  25  %  střídačů,  blok  E 
prakticky neexistuje, kdy není osazen ani jeden FV panel, nejsou transformátory, chybí 
všechny  střídače,  blok  F  prakticky  také  vůbec  neexistuje,  chybí  všechny  střídače,  chybí 
všechny transformátory, není osazen ani jeden FV panel. Ke stavu FVE společnosti Zdeněk-
Sun  k tomuto datu je uvedeno, že: blok B prakticky neexistuje, kdy nejsou ani vybudovány 
konstrukce, není osazen ani jeden FV panel, střídače a transformátory, blok C totožná situace 
jako u bloku B, blok D osazeno 64 % panelů, chybí patky a konstrukce celkem 35 %, blok E 
chybí patky a konstrukce celkem 35 %, osazeno 62 % FV panelů, chybí transformátor, blok F 
zcela chybí transformátory a trafokiosky,  osazeno  78  %  FV  panelů,  chybí  35  % konstrukcí, 
blok G osazeno 77 % FV panelů, chybí transformátory a trafokiosky.  
 
Obžalovanými byly dané doklady napadeny jako nepravdivé s tím, že bylo poukázáno 
na jednotlivé nelogické údaje vzhledem k postupné  výstavbě  FVE.  Soud  je  schopen 
akceptovat, že v jednotlivostech  tyto  dokumenty  nemají  pravděpodobně  přesnou  vypovídací 
hodnotu, ovšem jejich celkové vyznění je zřejmé. A toto pak jednoznačně vyplývá v kontextu 
dalších  důkazů  ve  spojení  s revizními zprávami ze  dnů  5.  12.  2010  a  6.  12.  2010.  Zde  je 
naprosto  nepřehlédnutelná  reakce  obžalovaného  ČXXXXX  po  podání  vysvětlení,  který 
fakticky doznává nedostavěnost FVE a tím i nemožnost provést řádně jím deklarované revize. 
Tento  důkaz  je  pak  nutno  hodnotit  i  v kontextu  dalších  dokladů  zajištěných  při  citovaných 
prohlídkách,  ze  kterých  vyplývá  snaha  danou  situaci  přesně  vnímanou  jako  nedokončenost 
(právně) řešit a následného vlastního jednání obžalovaných.  
 
Výše uvedené předávací protokoly přitom měly prokazovat na jedné straně vlastnictví 
uvedených  FVE  společnostmi  Saša-Sun    a  Zdeněk-Sun    a  na  straně  druhé  pro  ERÚ  i 
kompletnost a dokončenost obou FVE, (nepřímo pak potvrzovat možnost provedení revizí). 
 
K reálnosti znalosti osob, které tyto dokumenty podepsaly, o skutečném  stavu 
výstavby při podpisu těchto protokolů, je třeba zdůraznit, že Ing. HXXXXX měl tyto doklady 
k dispozici  a  muselo  mu  být  zřejmé,  že  předávací  protokoly  nereflektují  skutečný  stav.  
Zdeněk ZXXXXX byl v době podpisu předávacího protokolu jediným jednatelem společnosti 
Zdeněk-Sun, která je majitelem jedné z předmětných  FVE.  Zároveň  byl  ale  i  členem 
představenstva  společnosti  Železárny  Veselí,  a.s.,  tedy  společnosti,  která  jako  generální 
dodavatel  dílo  předávala  společnosti  Zdeněk-Sun.  Musel tudíž mít  jak  přehled  o  postupu 
prací  na  uvedených  FVE  z  pohledu  generálního  dodavatele,  tak  i  z  pohledu  přebírajícího 
investora.   Obžalovaný  Zdeněk ZXXXXX pak  jako  jediný  jednatel  společnosti Zdeněk-Sun  
tímto protokolem přebíral jediný majetek společnosti Zdeněk-Sun  v hodnotě v řádu několika 
stovek  miliónů  Kč,  na  který  si  společnost  vzala  značně  vysoký  úvěr  od Commerzbank. 
Naznačená obhajoba, podle které Zdeněk ZXXXXX podepsal protokol bez jakékoliv kontroly 
a informací k uvedenému majetku v důvěře  ve  své  spolupracovníky  je  zcela  nevěrohodná  a 
 
 

pokračování 
-134- 
46 T 7/2013 
dle soudu jednoznačně vyvrácena následným jednáním, kdy se absolutně nesnažil zjistit, co 
bylo důvodem tohoto údajného podvodu. Obdobná je situace u FVE společnosti Saša-Sun  a u 
Alexandra ZXXXXX, kdy tento navíc byl ředitelem společnosti HESCO s.r.o., která dodávala 
na  obě  uvedené  FVE  konstrukce  pro  umístění  FV  panelů  a  k  29.  11.  2010  dle  uvedených 
inventarizací značné množství konstrukcí ještě ani nebylo dodáno na místo výstavby.  
 
Dne 5. 12. 2010 obžalovaný Vladimír ČXXXXX  jako  revizní  technik  a  zároveň 
technik společnosti Actherm vyhotovil výchozí Zprávu o revizi elektrické instalace (Ev. č. – 
REA 158/2010) na FVE společnosti Saša-Sun  s tím, že revizi provedl mezi 1. 12. až 4. 12. 
2010 a dále 6. 12. 2010 i výchozí Zprávu  o  revizi  elektrické  instalace  (Ev.  č.  –  REA 
159/2010)  na  FVE  společnosti  Zdeněk-Sun  s tím, že revizi provedl mezi 2. 12. až 5. 12. 
2010. Obě revizní zprávy obsahovaly závěr, že elektrická instalace je z hlediska bezpečnosti 
schopna bezpečného provozu.   
 
K výchozím revizním zprávám na elektrická zařízení bylo zjištěno v obecné rovině, že 
podle  norem  ČSN  33  1500:1990  a  ČSN  33  2000-6: 2007 se výchozí revize elektrického 
zařízení provádí po dokončení nové instalace nebo po dokončení doplněných částí nebo po 
dokončení  změn  již  existující  instalace,  kdy  revize  se  provádí  prohlídkou  a  zkouškami, 
přičemž  následně  je  vypracována  zpráva  o  provedených  zkouškách  a  prohlídce.  Účelem 
revize elektrických zařízení je ověřování jejich stavu z hlediska bezpečnosti. Je tedy zjevné, 
že  výchozí  revizní  zprávy  na  FVE  společnosti  Saša-Sun    a  FVE  společnosti  Zdeněk-Sun  
podle platné právní úpravy měly být vyhotoveny až poté, co revidovaná zařízení byla zcela 
dokončena. 
 
V tomto směru proběhlo obsáhlé dokazování zejména znaleckými posudky, ze kterých 
vyplývá, že sama revizní zpráva, není tím, za co byla zejména pracovníky ERÚ vnímána, 
když  se  jedná  pouze  o  dílčí  revizi  části  NN.  Takto  na  závěr  upravil  svoji  obhajobu  i 
obžalovaný  ČXXXXX,  když  po  podání  vysvětlení  byl  evidentně  v šoku z dokumentace 
rozsahu  dostavěnosti.  Sama  tato  skutečnost  (záznamy  jeho  odposlechu)  jednoznačně  svědčí 
pro stav, kdy jím zpracované revize nemohly být provedeny v jím prezentovaném rozsahu. 
 
Při prohlídce jiných prostor ve společnosti Actherm v Chomutově byl na počítači Ing. 
Antonína  KXXXXX,  předsedy  představenstva  společnosti  Actherm  nalezen  dokument 
Inventarizace  dodávek  a  montáží  FVE  Saša  Sun,  Zdeněk  Sun  z  4.  12.  2010  vyhotovený 
Vladimírem ČXXXXX a schválený Jaroslavem KXXXXX s následujícím stavem FVE Saša-
Sun  –  blok  B  osazeno  pouze  40  %  panelů,  namontováno  85  %  střídačů,  blok  C  osazeno 
pouze  43  %  panelů,  schází  trafokiosek  a  transformátor,  blok  D  nemá  osazen  ani  jeden  FV 
panel, montáže kabelů na straně DC provedeny pouze z 10 %, blok E nemá osazen ani jeden 
FV panel, nemá ani jeden střídač, blok F nemá osazen ani jeden FV panel, nemá ani jeden 
střídač, nemá ani jeden rozvaděč. Stav FVE Zdeněk-Sun s.r.o - blok B prakticky neexistuje, 
zcela chybí dokonce i konstrukce, blok C prakticky neexistuje, zcela chybí dokonce i 
konstrukce, blok D chybí 30 % konstrukcí a je osazeno 64 % FV panelů, blok E osazeno 62 % 
FV panelů, opět chybí i část patek a konstrukcí, blok F chybí transformátory, chybí patky a 
konstrukce, blok G chybí trafokiosek a transformátor, osazeno  77  %  panelů.  I  pokud  soud 
bude, v rozsahu výše popsaném, akceptovat výhrady obhajoby k reálnosti  údajů,  svědčí 
vlastní popis pro stav, kdy FVE nemohly být hotovy v rozsahu jejich revizí. 
 
 

pokračování 
-135- 
46 T 7/2013 
 
Obžalovaní Vladimír ČXXXXX  i Jaroslav KXXXXX  tedy  věděli  (při  autorství 
daného dokumentu), že uvedené revizní zprávy jsou zcela nepravdivé, kdy byly vyhotoveny 
k datům, ke kterým nebyla ani jedna z obou uvedených FVE dokončena a nemohla tedy být 
provedena revize, natož aby revizní technik mohl dojít k závěru,  že  elektrická instalace je 
schopna  bezpečného  provozu,  když  dané  zařízení  zčásti  ani  neexistovalo.  Přesto  Vladimír 
ČXXXXX  zaslal e-mailem uvedené revizní zprávy Jaroslavu KXXXXX  a  ten  je  následně 
zaslal mj. Ing. Janu HXXXXX a Ing. Karlu ŠXXXXX do společnosti Železárny Veselí, a.s. 
aby následně dne 10. 12. 2010 po úpravě původních obžalovaným ČXXXXX a vložení údajů 
o  FV  panelech,  byly  doručeny  uvedené  obě  revizní  zprávy  na  ERÚ  v Jihlavě  do  správních 
spisů  jako  jeden  z  vyžádaných  podkladů  pro  vydání  licence  na  výrobu  elektřiny  pro 
společnosti Saša-Sun  na provozovnu FVE společnost Saša-Sun  a pro společnost Zdeněk-Sun  
na  provozovnu  FVE  společnosti  Zdeněk-Sun v Chomutově,  kdy  těmito  zprávami  bylo 
prokázáno splnění technických předpokladů podle § 7 odst. 4 písm. d) energetického zákona a 
podle  §  9  vyhlášky  č.  426/2005  Sb.,  o  podrobnostech  udělování  licencí  pro  podnikání 
v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů, kdy tyto výslovně požadují výchozí 
revizi.      Výše  uvedené  vědění  v případě  obžalovaných  KXXXXX  a  ČXXXXX  pak lze 
dovodit i ze záznamu jejich komunikace, kdy žádný z nich  nevyjádřil  překvapení  ze  stavu 
FVE, naopak u obžalovaného KXXXXX je evidentní snaha, aby obžalovaný ČXXXXX příliš 
nekomunikoval, když tento netušil, že došlo ke zneužití jeho údajů. 
  
Podle interních instrukcí ERÚ u FVE s výkonem nad 1 MW  měla být před vydáním 
licence ke konci roku 2010 provedena předběžná prohlídka elektrárny za účelem zjištění, zda 
elektrárna  je  skutečně  dokončena  v souladu s dokumentací  předloženou  žadatelem  do 
správního spisu. Z logiky  věci  vyplývá,  že  tato  kontrola  mohla  být  prováděna  až  poté,  co 
žadatel  deklaroval  úplnou  dokončenost  a  to  bez  vědomí  žadatele.  Za  této  situace  tuto 
neformální kontrolu více FVE v oblasti Chomutova provedli dne 8. 12. 2010 Ing. Pavel 
PXXXXX a Ing. Alois ZXXXXX z Odboru elektroenergetiky ERÚ. V dané oblasti zjistili, že 
nebyla dokončena ani jedna z kontrolovaných FVE, kdy identifikovali právě FVE společností 
Saša-Sun    a  Zdeněk-Sun  Z tohoto  důvodu  ERÚ  dne  16.  12.  2010  vydal  dvě  rozhodnutí, 
kterými  ukládal  společnosti  Saša-Sun    a  společnosti  Zdeněk-Sun    strpět  zajištění  důkazu 
ohledáním věci nemovité – obou FVE.  
 
Toto ohledání provedli dne 20. 12. 2010 Ing. Pavel PXXXXX, Ing. Rostislav 
KXXXXX  a  Mgr.  Zdeněk  ZXXXXX. Kontrolní skupina zhotovila fotodokumentaci, 
audiovizuální  záznam  a  vyhotovila  na  místě  protokoly  o  zajištění  důkazu  ohledáním  věci 
nemovité. Z protokolu o zajištění důkazu ohledáním věci nemovité č.j. 13917-13/2010-ERU k 
FVE Saša-Sun    z  20.  12.  2010  vyplývá,  že  sekce  B  je  z  větší  části  nezapojena,  sekce  F 
nezapojena,  chybí  střídače,  probíhají  výkopové  práce,  sekce  E  nezapojena,  chybí  střídače, 
řady 24, 25, 26 částečně neosazeny panely, nezapojený hlavní vypínač, sekce C z větší části 
nezapojena, probíhají výkopové práce, nezapojen transformátor v trafostanici T5, sekce D 
nezapojen transformátor v T4. V protokolu je na závěr uvedeno, že FVE jako celek nesplňuje 
k  danému  dni  podmínky  pro  udělení  licence  na  výrobu  elektřiny  a  že  revizní  zpráva 
neodpovídá  skutečnému  stavu.  Obdobě  z protokolu  k  FVE  společnosti  Zdeněk-Sun    č.j. 
13916-13/2010-ERU z 20. 12. 2010 vyplývá, že sekce F (výkon 1,71MWp) má nezapojené 
solární panely, sekce G (1,94MWp) má nezapojené solární panely, chybí střídače, částečně 
 
 

pokračování 
-136- 
46 T 7/2013 
nedokončena.  I  v  tomto protokolu  je  na  závěr  uvedeno,  že  FVE  nesplňuje  k  danému  dni 
podmínky pro udělení licence na výrobu elektřiny a že revizní zpráva neodpovídá skutečnému 
stavu. Více zjištěných nedostatků, než je uvedeno ve shora citovaných protokolech, vyplývá 
z pořízeného  videozáznamu  z 20. 12. 2010. Navíc na videozáznamu z ohledání je na konci 
záznamu  patrné,  že  na  dotaz  investora,  jak  dále  postupovat,  zaměstnanci  ERÚ  požadovali 
dokončit  uvedené  FVE  a  předložit  nové  revizní  zprávy.  Z  výše  uvedených  důvodů  ERÚ 
nevydal v daný okamžik licence společnosti Saša-Sun  a společnosti Zdeněk-Sun  na výrobu 
elektřiny  (a  soud  proto  považuje  toto  jednání  za  ukončené  ve  stádiu  pokusu,  když  oboje 
doklady jak revizní zprávy tak předávací protokoly jsou vnímány jako nepravdivé.  
 
Zde je nutno uzavřít, že k datu 20. 10. 2012 byly uvedené FVE v rozsahu požadované 
licence nedokončeny. Ze strany obhajoby byly tyto závěry následně opakovaně napadány jak 
z formálního  hlediska  (neschopnost  zástupců  ERÚ  posoudit  rozpory  s revizními zprávami), 
tak  faktického,  kdy  zjištěné  nedostatky  byly  přisuzovány  vandalismu,  změnám  v průběhu 
zkušebního  provozu  apod.  Signifikantní  je,  že  tato  obhajoba  navazuje  až  na  již  zmíněný 
rozbor,  jak  dále  postupovat,  a  nebyla  uplatněna  v reálném  čase,  naopak  došlo  k akceptaci 
vytýkaných vad s poukazem  na  extrémní  povětrnostní  vlivy  a  to  i  v průběhu  setkání  s Bc. 
PXXXXX, který o tomto vyhotovil zápis do spisu (viz ad 3). Opět při přihlédnutí k již výše 
popsaným  důkazům  nemá  soud  pochybnosti  o  reálné  nedokončenosti  obou  FVE  k danému 
datu. 
 
Ad 2) 
 
Ze  strany  investorů  a  zhotovitelů  tak  v době  po  20.  12.  2010  vznikla  nutná  potřeba 
dokončit obě FVE, vyhotovit nové revizní zprávy na obě FVE, tyto následně předložit ERÚ a 
získat  licence  na  výrobu  elektřiny,  to  vše  nejpozději  do  31.  12.  2010,  aby  bylo  možné 
nárokovat cenu za vyrobenou elektřinu z fotovoltaických zdrojů uvedených do provozu roku 
2010,  která  byla  podstatně  vyšší  než  cena  za  vyrobenou  elektřinu  z fotovoltaických  zdrojů 
uvedených do provozu v roce 2011.  
  
Z e-mailové  korespondence  zajištěné  na  datových  nosičích  při  prohlídkách  jiných  prostor  - 
společnosti  Actherm  a  společnosti  Železárny  Veselí  a.s.  bylo  prokázáno,  že  Ing.  Jan 
HXXXXX,  který  měl  podle  dokumentu  zajištěného  při  prohlídce  ve  společnosti  Železárny 
Veselí, a.s. na starosti mj. předávací protokoly a zajištění revizních zpráv NN a VN na obě 
elektrárny,  dne 22. 12. 2010 v 12:01h. e-mailem požádal Jaroslava KXXXXX o nové zprávy 
o výchozí revizi na VN a NN s datem 27. 12. 2010, a to evidentně z důvodu proběhlé kontroly 
ERÚ. Jaroslav KXXXXX dne 23. 12. 2010 v 8:55 hod. e-mailem zaslal Ing. Janu HXXXXX 
obě výše uvedené Zprávy o revizi elektrické instalace Vladimíra ČXXXXX z 5. 12. 2010 a 6. 
12. 2010, přičemž výslovně uvedl, že je to k jejich úpravě. Vladimír ČXXXXX totiž nemohl 
nové revizní zprávy vypracovat z důvodu, že byl od 18. 12. 2010 nemocen. Následně Ing. Jan 
HXXXXX  dne 23. 12. 2010 v 18:39 hod. e-mailem zaslaným Ing. Karlu HXXXXX, Ing. 
Karlu  ŠXXXXX, Miroslavu ŠXXXXX  přeposlal  tyto  původní  Zprávy  o  revizi  elektrické 
instalace a vydal pokyn, že se musí opravit datum na uvedených revizních zprávách. Na 
počítači  v  kanceláři Ing.  Karla  ŠXXXXX  pak  byly  n