Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Rozsudky - Rath, Pancová, Kott'.


                                                                                                        jednací číslo: 4T 5/2015 – 
 
 
 
 
 
ČESKÁ REPUBLIKA 
 
 
ROZSUDEK  
 
JMÉNEM REPUBLIKY 
 
 
          

Krajský soud v Praze  rozhodl v hlavním  líčení  dne  23.7.2015  v senátu složeném 
z předsedy senátu Mgr. Roberta Pacovského a přísedících Doc. Ing. Tomáše Mičunka Ph.D. a 
Jaroslava Otáhala, za účasti náhradní přísedící PhDr. Aleny Křížové, t a k t o : 
 
obžalovaní 
 
1)  MUDr. D
 R
 
 
 
nar. 
 v P
, lékař, bytem 
, H
, okres P
 – 

 
 
2)  L
N
  
  
 nar. 
 v T
 státní příslušnice S
 
, soukromá podnikatelka, 
bytem N
 
, L
 - V
P
 
 
 

j s o u    v i n n i ,   ž e 
 
 
období  nejméně  od  srpna  2011  do  14.5.2012  v  Kladně,  Praze  a  dalších  místech  zejména 
Středočeského kraje, v souvislosti se zadáním veřejných zakázek: „Gymnázium Hostivice – 
Rekonstrukce gymnázia“,  zadavatele  Středočeský  kraj,  Zborovská  11,  Praha  5,  IČ:  708 91 
095, „Rekonstrukce zámku Buštěhrad“, zadavatele Středočeský kraj, Zborovská 11, Praha 
5,  IČ:  708  91  095,  „Vybavení  Domova  důchodců  s  lůžky  následné  péče  a  oddělením 
rehabilitace a vybavení Niederleho pavilonu Oblastní nemocnice Kladno a.s.“ zadavatele 
Oblastní nemocnice  Kladno,  a.s.,  nemocnice  Středočeského  kraje,  Vančurova 1548, Kladno, 
IČ:  272  56  537,  „Nové technologie -  součást  modernizace  křídla  D3  monobloku“ 
zadavatele  –  Oblastní  nemocnice  Příbram,  a.s.,  nemocnice  Středočeského  kraje,  Podbrdská 
269, Příbram, IČ: 270 85 031, „Nákup vybavení a zdravotnické technologie pro Oblastní 
nemocnici Kolín,  a.s.,  nemocnici  Středočeského  kraje  Nemocnice  Kutná  Hora“, 
zadavatele Oblastní  nemocnice  Kolín,  a.s.,  nemocnice  Středočeského  kraje,  „Technologie 
pro objekt SO  04  –  Pavilon N –  Oblastní nemocnice Kolín“, zadavatele Oblastní 
nemocnice Kolín, a.s., nemocnice Středočeského kraje, Žižkova 146, Kolín, IČ: 272 56 391
„Dodávka zdravotnické technologie pro pavilon B“ zadavatele Oblastní nemocnice Mladá 
Boleslav, a.s.,  nemocnice Středočeského kraje, se sídlem V. Klementa 147, Mladá Boleslav, 
IČ: 272 56 456, Žižkova 146, Kolín, IČ: 272 56 391, 
 
obž. MUDr. D
 R
jako hejtman Středočeského kraje a člen Rady Středočeského kraje 
schvaloval  materiály  týkající  se  investičních  akcí  oblastních  nemocnic  Středočeského  kraje 
předkládaných  Radě  Středočeského  kraje,  jako  výkonnému  orgánu  jediného  akcionáře  při 
výkonu  působnosti  valné  hromady  oblastních  nemocnic  Středočeského  kraje,  akciových 
společností  a  též  přímo  sám  předkládal  materiály týkající se žádostí o dotace na jednotlivé 
investiční akce pro oblastní nemocnice Středočeského kraje do Rady Středočeského kraje, v 
souvislosti se zadáním veřejných zakázek zadavatelů oblastní nemocnice Středočeského kraje, 
akciových  společností  a  zadavatele  Středočeského  kraje,  jejichž  průběh  byl  ve všech 
uvedených případech ovlivněn vždy ve prospěch jednoho z předem vybraných soutěžitelů za 
toto jednání v samostatném  řízení  nepravomocně  odsouzenými  MUDr.  K
,  MUDr. 
K
a obžalovanou N
  níže  popsaným  způsobem,  přičemž o průběhu ovlivnění 
těchto  veřejných  zakázek  za  úplatky  MUDr.  R
věděl,  byl  s tím  srozuměn  a  sám  svým 

utvrzováním MUDr. K
 a MUDr. K
 přispíval k dokonání popsané trestné činnosti a 
současně jako hejtman a člen Rady Středočeského kraje sám předkládal materiály vztahující 
se  k  průběhu  a  zadání  veřejných  zakázek,  včetně  materiálů  souvisejících  s  navrhovaným 
způsobem  financování  těchto  investic,  tedy  jako  úřední  osoba  v  souvislosti s konkrétními 
ovlivněnými a dále popsanými zadávacími řízeními si po vzájemné dohodě nechal slíbit od 
MUDr. K
  a obv. MUDr. K
 převzetí celkem částky 22.011.186,-Kč, přičemž z této 
slíbené částky od obou jmenovaných skutečně převzal finanční hotovost ve výši 16.011.186,-
Kč jako svůj podíl z úplatků, které předtím převzali MUDr. K
 a obv. MUDr. K
od 
zástupců soutěžitelů za ovlivněná zadávací řízení, zbytek jeho podílu z již slíbeného úplatku 
do částky 22.011.186,-Kč nestihl převzít z důvodu jeho zadržení Policií ČR dne 14.5.2012, 
 
obž. L
N
, jednající za spol. ML Compet, a.s., IČ: 276 27 136, jako jediný člen 
představenstva a fakticky vystupující též za spol. ERINYES, s.r.o., IČ: 284 88 075, jehož byla 
spol.  ML  Compet,  a.s.  do  18.1.2012  jediným  společníkem,  obě  společnosti  se  sídlem 
Revoluční 655/1, Praha 1, jakožto pořadatelů veřejných zakázek, vždy na základě uzavřené 
mandátní  smlouvy  se  zadavatelem,  se  řídila  instrukcemi,  které  jí  dávali  MUDr.  K
  a 
MUDr. K  ohledně postupu při ovlivnění průběhu těchto veřejných zakázek, jak je popsáno 
níže,  a  která  na  základě  těchto  instrukcí  a  dohody  s  MUDr.  K
  a MUDr. K
 
sjednala výhodu vždy předem vybranému soutěžiteli tím, že mu umožnila podílet se na tvorbě 
zadávací dokumentace stanovením si podmínek pro uchazeče  tak, aby vyhovovala takto 
předem vybranému soutěžiteli, poskytovala mu informace o průběhu konkrétního zadávacího 
řízení,  jako  např.  o  počtu  přihlášených  uchazečů,  umožnila  mu  sestavovat  odpovědi  na 
dodatečné  dotazy  dalších  uchazečů  a  též  na  zdůvodnění  případného  vyloučení  dalších 
uchazečů,  v  případě  užších  výběrových  řízení,  kde  k omezení  počtu  účastníků  docházelo 
losem, pak přesně nezjištěným způsobem za využití služeb spol. VE-ZAK, s.r.o. zajistila, aby 
byli  vybráni  předem  domluvení  uchazeči,  a  v  souvislosti se  zadáním  takto  ovlivněných 
veřejných  zakázek  v  některých  případech  i  sama  žádala  od  zástupců  soutěžitelů  majetkový 
prospěch v podobě finanční hotovosti, kdy celkem pro sebe a další neustanovenou osobu či 
osoby požadovala 600.000,-Kč,  přičemž  z  této  celkové  částky  skutečně  převzala  nejméně 
200.000,-Kč, 
 
Na  páchání  popsané  trestné  činnosti  se  dále  podíleli  také  za  toto  jednání 
v samostatném  řízení  nepravomocně  odsouzení  MUDr.  K
 K
, MUDr. P  K , 

Ing. I
 S
, Ing. P
 D
, Ing. T
 M
 Ing. V
 K
 Ing. 
M
  J
,  MUDr.  J
  Ř
  a  MUDr.  J   H
.  MUDr.  K
  K
 jako 
ředitelka Oblastní nemocnice Kladno, a.s. nemocnice Středočeského kraje a MUDr. P  K  
s částečným pracovním úvazkem v oblastních nemocnicích Středočeského kraje, tedy Oblastní 
nemocnici Kladno, a.s., Oblastní nemocnici  Kolín,  a.s.,  Oblastní  nemocnicí  Příbram,  a.s., 
Oblastní nemocnicí Mladá Boleslav, a.s. a Oblastní nemocnicí Benešov, a.s., fakticky oba m.j. 
za využití ovládací smlouvy uzavřené mezi Oblastní nemocnicí Kladno, a.s., na straně jedné a 
Oblastními nemocnicemi Kolín,  Příbram,  Mladá  Boleslav  a  Benešov,  nemocnicemi 
Středočeského kraje a smluv o poradenství uzavřených vždy mezi Oblastní nemocnicí Kladno 
na straně jedné a uvedenými Oblastními nemocnicemi Středočeského kraje na straně druhé a 
vzhledem k zavedenému faktickému  fungování  a  řízení  oblastních  nemocnic  Středočeského 
kraje,  a.s.,  společně  rozhodovali  a  řídili  chod  těchto  nemocnic  v  oblasti  plánovaných 
investičních  akcí,  a  to  jak  v oblasti  výstavby, tak v oblasti technologického vybavení, tedy 
nejen  že  měli  k  těmto  plánovaným  investicím  informace,  ale  fakticky  rozhodovali,  kdy  se 
která investiční akce má předložit k projednání či schválení statutárním orgánům oblastních 
nemocnic  Středočeského  kraje,  konkrétně  Oblastní  nemocnice  Kladno,  a.s.,  Oblastní 
nemocnice Příbram, a.s., Oblastní nemocnice Kolín, a.s., Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, 
a.s., nemocnice Středočeského kraje a současně oba pak využili své úzké osobní vazby a vlivu 
na hejtmana Středočeského kraje MUDr. D
R
 a tím získali přístup k informacím o 
průběhu  a  podmínkách  zadávacích  řízení  zadavatele  Středočeský  kraj  a  jako  ti,  kdo 
koordinovali a řídili trestnou činnost, se předem dohodli, kterému soutěžiteli v souvislosti se 
zadáním konkrétních veřejných zakázek sjednají výhodu spočívající v tom, že jeho zástupci 
umožní  se  podílet  na  stanovení  rozsahu  veřejné  zakázky  případně  též  technické  specifikaci 
požadovaných dodávek v rámci  veřejné  zakázky,  zprostředkovali  mu  kontakt  na  zástupce 
pořadatele  zadávacího  řízení,  kterým  byla  spol.  ML  Compet,  a.s.,  v  případě  zadavatelů 
Oblastní nemocnice Středočeského kraje a ERINYES, s.r.o., v případě zadavatele Středočeský 
kraj, v obou případech zastoupené obž. L
  N
 a předem vybranému soutěžiteli 
umožnili ve spolupráci s tímto pořadatelem se podílet na tvorbě zadávací dokumentace, kdy 
věděli, že tak jednají na úkor dalších potencionálních soutěžitelů a s úmyslem opatřit takto 
předem  vybranému soutěžiteli  prospěch  spočívající  v  samotném  získání  veřejné  zakázky, 
nejméně finančně vyčíslený v podobě čistého zisku z následné realizace takové zakázky, ale 
též  v  podobě  zajištění  práce  pro  zaměstnance  soutěžitele,  zvyšování  obratu  firmy,  upevnění 
postavení  na  trhu  apod.,  přičemž  se  rovněž  předem  dohodli,  že  za  toto  jednání  budou  po 

vybraném  zájemci  žádat  pro  sebe,  případně  též  pro  obž.  MUDr. D
 R
, majetkový 
prospěch ve formě finanční hotovosti ve výši odpovídající cca 10 % z následně vysoutěžené 
ceny,  který  si  po  jeho  převzetí  mezi  sebou  rozdělili  a  vzájemné  role  si  při  jednání  s předem 
vybranými  zástupci  soutěžitele  rozdělili  tak,  že  MUDr.  K
  K
  vždy jednala a 
konkrétní podmínky sjednání výhody a výše požadované úplaty dohodla se zástupcem 
soutěžitele, pokud se jednalo o veřejnou zakázku na dodávku staveb a MUDr. P K jednal 
vždy s takto předem vybraným zástupcem soutěžitele, pokud se jednalo o veřejnou zakázku na 
dodávku technologií, kdy v souvislosti s konkrétními  ovlivněnými  zadávacími  řízeními,  pro 
sebe,  případně  pro  obž.  MUDr. D
 R
 po  jednotlivých  zástupcích  soutěžitelů 
požadovali v dále popsaných skutcích celkem  51.000.000,-Kč,  kdy  z  této  celkové  částky 
skutečně  převzali  41.000.000,-Kč,  přičemž  zbytek  již  slíbeného  úplatku  do  částky 
51.000.000,-Kč nestihli převzít z důvodu jejich zadržení Policií ČR dne 14.5.2012.  
 
 Ing.  I
  S
,  jako jednatelka spol. FISA, s.r.o., se sídlem Ctiborova 407, 
Kladno, IČ: 475 41 733, Ing. P
 D
, jako generální ředitel a člen představenstva 
spol.  Konstruktiva  Branko,  a.s.,  IČ:  186  296  28,  Ing. T
 M
, jako  obchodní  ředitel 
spol.  Konstruktiva  Branko,  a.s.,  IČ:  186  296  28,  Ing. V
 K
  jako  člen  
představenstva  spol.  POHL  cz,  a.s.,  IČ:  256  06  468,  Ing. M
J
  jako  místopředseda 
představenstva spol. PURO-KLIMA, a.s., se sídlem Štěchovická 2266/2, Praha 10, IČ: 001 49 
331,  MUDr.  J
  Ř
  jako  jednatel  společnosti  HOSPIMED,  spol. s r.o., se sídlem 
Malešická  2251/51,  Praha  3,  IČ:  006  76  853,  MUDr. J  H
  jako projektový manažer 
společnosti B. Braun Medical s.r.o.., se sídlem V parku 2335/20, Praha 4, IČ: 485 86 285, 
každý samostatně jako zástupce předem vybraného soutěžitele, v souvislosti se zadáním vždy 
konkrétní dále popsané veřejné zakázky, přijali nabídku MUDr. K
 a obv. MUDr. K
 
za  součinnosti  obž.  N
,  na  sjednání  výhody  spočívající  v  tom,  že  se  podíleli  na 
stanovení rozsahu veřejné zakázky, případně též technické specifikace požadovaných dodávek 
v  rámci  konkrétní  veřejné  zakázky,  dále,  že  vešli  přímo  či  zprostředkovaně  v  kontakt  s 
pořadatelem  zadávacího  řízení,  kterým  byla  spol.  ML  Compet,  a.s.,  v  případě  zadavatelů 
Oblastní nemocnice Středočeského kraje a ERINYES, s.r.o., v případě zadavatele Středočeský 
kraj, a ve spolupráci s tímto pořadatelem se podíleli na tvorbě zadávací dokumentace v části 
stanovení  si  podmínek  pro  uchazeče  s  úmyslem  získat  prospěch  pro  společnost,  kterou 
zastupovali ve formě předpokládaného čistého zisku z následné realizace zakázky, či podílení 
se na ní ve formě  subdodávek,  kdy  za  zprostředkování  popsané  výhody  v souvislosti se 

zadáním konkrétní veřejné zakázky Ing. S
, Ing. D
, Ing. K
, Ing. J
 
MUDr. Ř
 a MUDr. H
 vždy slíbili a také poskytli úplatek ve formě finanční hotovosti 
určené pro MUDr. K
 MUDr.  K
  a  ve  většině  případů  i  pro  obž. MUDr. R
 a 
případně obv. N
 a to konkrétně tak, že 
 
1)  obžalovaná  L
  N
  tvořící  organizovanou  skupinu  s nepravomocně 
v samostatném řízení odsouzenými MUDr. K
K
, MUDr. P
 K
 
Ing. I
 S
 a Ing. V
 K
 
 
MUDr.  K
  K
  a  MUDr.  P   K , oba bez oficiální vazby na  Středočeský  kraj, 
Zborovská  11,  Praha  5,  IČ:  708  91  095,  jako  zadavatele  podlimitní  veřejné  zakázky na 
stavební práce, vyhlášené v užším řízení v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných 
zakázkách, v platném znění, na akci: „Gymnázium Hostivice – Rekonstrukce gymnázia“, 
předpokládaným omezením počtu zájemců na 5 losem, zveřejněné v informačním systému o 
Veřejných  zakázkách  dne  9.9.2011  pod  evidenčním  číslem  6006506502001, avšak oba 
obvinění s osobní vazbou a vlivem na hejtmana Středočeského kraje MUDr. D
 R
 
nar. 25.12.1965 jako statutárního zástupce tohoto zadavatele a tím s přístupem k informacím o 
průběhu  a  podmínkách  zadávacího  řízení  a  obž. L
  N
,  jednající  za  společnost 
ERINYES, s.r.o., IČ: 284 88 075, se sídlem Revoluční 1, Praha 1, která byla Středočeským 
krajem  pověřena  pořádáním  uvedeného  zadávacího  řízení,  se  předem  v  Kladně,  případně  v 
jiných místech Středočeského kraje dohodli, kterého zájemce o uvedenou veřejnou zakázku 
zvýhodní v zadávacím řízení tak, aby se stal jeho vítězem, přičemž se rovněž předem dohodli, 
že za toto jednání budou po vybraném zájemci žádat majetkový prospěch ve formě finančního 
plnění pro MUDr. K
 K
  a MUDr.  P
 K
 ve výši kolem 10% z následně 
vysoutěžené  ceny  zakázky,  pro  L
  N
  v  předem  neupřesněné  výši,  a  dle  této 
dohody následně nejpozději v září 2011 oslovila obv. MUDr. K
K
 s vědomím a 
souhlasem obv. MUDr. P
K
 a obž. L
 N
 Ing. I
S
 s nabídkou 
sjednání této výhody pro společnost POHL cz, a.s., IČ: 256 06 468, se sídlem Nádražní 25, 
Roztoky tak, aby se tato společnost stala vítězem daného zadávacího řízení za požadovanou 
odměnu  ve  formě  majetkového  prospěchu  v  přesně  neurčené  výši  pro  MUDr.  K
 
MUDr. K
 a obž. L
N
, a poté, co Ing. I
 S
 po společné dohodě s 
Ing. V
 K
,  jako  členem  představenstva  společnosti  POHL  cz,  a.s.,  s  touto 
nabídkou  zvýhodnění  v  rámci  zadávacího  řízení  za  poskytnutí  majetkového  prospěchu  pro 

MUDr.  K
 MUDr. K
 a obž.  N
  společně  souhlasili,  MUDr.  K
 
K
  MUDr. P
 K
a obž.  L
  N
  společně  zajistili  výhodnější  podmínky 
v uvedeném  zadávacím  řízení  společnosti  POHL  cz,  a.s.  na  úkor  všech  ostatních 
potencionálních  zájemců  o  tuto  veřejnou  zakázku  tím,  že  obž.  L
  N
  přesně 
nezjištěným způsobem za využití spol. VE-ZAK, s.r.o., IČ: 286 00 983, kterou za tím účelem 
najala  pro  omezení  počtu  uchazečů  losem,  sjednala  a  zajistila  ovlivnění  průběhu  omezení 
počtu zájemců losováním tak, aby v něm byli vylosování předem určení zájemci, konkrétně 
společnost  POHL  cz,  a.s.  a  další  čtyři  společnosti  jednající  s  ní  po  vzájemné  dohodě, 
konkrétně  spol.  PEGISAN,  s.r.o.,  KONSTRUKTIVA BRANKO, a.s., STAVITELSTVÍ 
KLADNO, spol. s r.o., INGBAU CZ s.r.o., dále umožnili Ing. I
 S
 a Ing. V
 
K
  přímo  se  podílet  na  podobě  zadávací  dokumentace,  konkrétně  ve  stanovení 
podmínek pro uchazeče a poskytli jí další potřebné informace k tomu, aby společnost POHL 
cz, a.s. podala nejvýhodnější nabídku s nejnižší cenou a stala se vítězem zadávacího řízení, 
takže  se  účast  dalších  soutěžitelů  stala  čistě  formální,  následně  byla  nabídka  společnosti 
POHL, cz, a.s. s nabídkovou cenou 26.620.126,-Kč bez DPH, tedy 31.944.151,20 Kč včetně 
DPH skutečně dne 13.12.2011 Radou Středočeského kraje na základě doporučení hodnotící 
komise vybrána jako nejvýhodnější, přičemž konkrétní výši finančního plnění, požadovaného 
jako odměna pro MUDr. K
 a MUDr. K
 za ovlivnění uvedeného zadávacího řízení 
ve  prospěch  společnosti  POHL  cz,  a.s.,  sdělila  MUDr.  K
  K
přímo  Ing.  I
 
S
  nejpozději  dne  6.1.2012  ve  své  kanceláři  v  Oblastní  nemocnici  Kladno,  a.s., 
nemocnici Středočeského kraje, kdy požadovala 2.800.000,-Kč, a obž. N
 sdělila svůj 
požadavek  na  konkrétní  výši  odměny  za  ovlivnění  zadávacího  řízení  přímo  Ing.  S
 
nejpozději dne 10.1.2012 v sídle společnosti ERINYES, s.r.o., kdy požadovala 200.000,- Kč, 
Ing. S
 společně dle vzájemné dohody s Ing. K
 s těmito požadavky souhlasili a 
po  uzavření  smlouvy  o  dílo  mezi  Středočeským  krajem  a  společností  POHL  cz,  a.s. na 
realizaci předmětné veřejné zakázky, tedy v souvislosti se zadáním této veřejné zakázky, dne 
10.1.2012  v  době  kolem  09.00  hod  na  adrese  S
 
  Slaný  –  Kvíc,  předala  Ing. 
S
 finanční hotovost, na kterou se složili rovným dílem s Ing. K
, v požadované 
výši 2.800.000,-Kč MUDr. P
 K
, který ji převezl do místa svého bydliště ul. V 
 
, R
, P
 – 
 kde si ji s MUDr. K
 K
rozdělili, a dne 16.1.2012 v 
době kolem 13:00 hod. v ul. Revoluční 1, Praha 1, v sídle spol. ERINYES, s.r.o. předala Ing. 
S
  finanční  hotovost,  na  kterou  se  opět  složili rovným dílem s Ing.  K
 v 
požadované výši 200.000,-  Kč  obž. L
 N
  kdy uvedeného jednání se obžalovaní 

dopustili s úmyslem získat prospěch mimo jiné ve formě finančně vyjádřitelného čistého zisku 
pro dodavatele, tedy společnost POHL cz a.s., z realizace této zakázky po zohlednění daně 
z příjmu právnických osob ve výši nejméně 1.097.501,- Kč, 
 
2)  obžalovaní  MUDr.  D
  R
  a  L
  N
  tvořící  organizovanou  skupinu 
s nepravomocně v samostatném řízení odsouzenými MUDr. K
 K
 MUDr. 
P
 K
, Ing. I
 S
, Ing. P
D
, Ing. T
M
  
  
v době nejpozději od června 2011 do 14.5.2012 v Kladně, Praze a na dalších místech zejména 
Středočeského  kraje  v  souvislosti  se  zadáním  veřejné  zakázky  „Rekonstrukce zámku 
Buštěhrad“ 
zadavatele Středočeský kraj, Zborovská 11, Praha 5, IČ: 708 91 095 zadané v 
užším řízení podle § 28 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách ve znění účinném do 
11.9.2011  a  zveřejněné  v  informačním  systému  o  Veřejných  zakázkách  dne  22.7.2011  pod 
registračním  číslem  600  628  390  2001,  která  měla  být  hrazena  z  Regionálního  operačního 
programu NUTS II Střední Čechy financovaného z prostředků Evropské unie, nejprve MUDr. 
K
 K
a MUDr. P
K
, přestože nebyli v žádném zjevném formálním vztahu ke 
Středočeskému  kraji  jako  zadavateli  této  veřejné  zakázky,  měli  však  silné osobní vazby na 
MUDr. D
 R
 hejtmana Středočeského kraje, jako zástupce tohoto zadavatele veřejné 
zakázky a díky nim měli přístup k informacím o průběhu zadávacího řízení a možnost jeho 
ovlivnění,  se  předem  dohodli,  kterého  zájemce  o  uvedenou  veřejnou  zakázku  zvýhodní  v 
zadávacím řízení tak, aby se stal jeho vítězem, přičemž se rovněž předem dohodli, že za toto 
jednání  budou  po  vybraném  zájemci  o  veřejnou  zakázku  pro sebe a MUDr. D
 R
 
žádat  majetkový  prospěch  ve  formě  finančního  plnění  ve  výši  kolem  10%  z  následně 
vysoutěžené  ceny  zakázky,  kdy  obž. MUDr. D
 R
 jako  hejtman  a  člen  Rady 
Středočeského  kraje,  tedy  jako  úřední  osoba,  byl  od  počátku  s touto  dohodou  srozuměn  a 
souhlasil s ní a sám svým utvrzováním MUDr. K
a MUDr. K
 přispíval k dokonání 
trestné  činnosti,  přičemž  současně  jako  hejtman  a  člen  Rady  Středočeského  kraje  sám 
předkládal materiály vztahující se k průběhu a zadání této veřejné zakázky, včetně materiálů 
souvisejících s navrhovaným způsobem financování této investice a podle této dohody, kdy 
MUDr. K
 a MUDr. K
  byli  těmi,  kdo  celé jednání organizovali a  řídili, 
prostřednictvím  Ing.  I
  S
,  kterou o své  dohodě  a  úmyslu  zvýhodnit  vybraného 
zájemce  oba  informovali  a  která  měla  mít  pro  svoji  společnosti  FISA  s.r.o.,  se  sídlem 
Ctiborova 407, Kladno z následné realizace rekonstrukce  zámku  Buštěhrad  též  prospěch  ve 

formě  subdodávek  pro  vítěze  zadávacího  řízení  a  jejíž  role  spočívala  ve  zprostředkování 
kontaktů mezi MUDr. K
 a MUDr. K
 a dalšími v úvahu přicházejícími osobami z 
řad předem vybraného uchazeče, kontaktovali Ing. P
 D
, generálního ředitele 
a  člena  představenstva  společnosti Konstruktiva Branko, a.s., se sídlem Mikuleckého 1308, 
Praha  4,  IČ:  186  29  628,  jemuž  nabídli  zajištění  výhry  v  tomto  zadávacím  řízení  pro 
společnost Konstruktiva Branko a.s. za poskytnutí majetkového prospěchu ve formě úplatku v 
tehdy ještě přesně neurčené výši pro MUDr. K
, MUDr. K
 a také pro obž. MUDr. 
D
 R
  jako zástupce  zadavatele,  a  když  Ing.  D
 s jejich nabídkou vyslovil 
souhlas, MUDr.  K
  a  MUDr.  K
  společně  s  obž. L
 N
 zastupující 
společnost  ERINYES  s.r.o.,  se  sídlem  Revoluční1,  Praha  1,  (nyní  Aveza  s.r.o.),  pověřenou 
Středočeským krajem pořádáním uvedeného zadávacího řízení, která nejpozději od této chvíle 
byla s jejich předchozí dohodou o ovlivnění zadávacího řízení seznámena a souhlasila s tím, 
avšak za  ovlivnění  tohoto  zadávacího  řízení  také  požadovala  pro  sebe  a  event.  pro  další 
neustanovené  osoby  finanční  prospěch  ve  formě  úplatku,  zajistili  společně  MUDr. K

MUDr. K
a obž. N
 výhodnější podmínky v uvedeném zadávacím řízení společnosti 
Konstruktiva Branko a.s., na  úkor  všech  ostatních  potencionálních  zájemců  o  tuto  veřejnou 
zakázku tím, že obž. L
 N
 na pokyn MUDr. K
 a MUDr. K
 umožnila Ing. 
P
  D
a  Ing. T
 M
 jako  obchodnímu  řediteli  společnosti 
Konstruktiva  Branko  a.s.,  který  byl  o  ovlivnění  tohoto  zadávacího  řízení  nejpozději  v  této 
chvíli  informován  Ing.  D
,  přímo  se  podílet  na  podobě zadávací dokumentace a 
poskytla jim veškeré potřebné  informace  k  tomu,  aby  tato  společnost  podala  nejvýhodnější 
nabídku s nejnižší cenou a stala se vítězem zadávacího řízení, takže účast dalších soutěžitelů 
se stala čistě formální, a to zejména tím, že obž. L
 N
opět podle pokynů MUDr. 
K
 K
a MUDr. P
 K
ovlivnila průběh omezení počtu zájemců stanovením 
podmínek  k  samotné  účasti  v  zadávacím  řízení,  tj.  profesních,  kvalifikačních  předpokladů 
dodavatelů  a  jejich  ekonomické,  finanční  a  technické  způsobilosti  tak,  aby  stanovené 
podmínky vyhovovaly  zejména  již  vybrané  společnosti  Konstruktiva  Branko  a.s.,  dále  Ing. 
P
  D
  a  Ing.  T
  M
  zprostředkovali  kontakt  na  Ing.  P
 
N
, REAL GARANT, se sídlem Ústí nad Labem, Pivovarská 1513/1, jako zástupci 
projekční  kanceláře  ARIA  s.r.o.,  Kladno,  zpracovávající  pro  Středočeský  kraj  projektovou 
dokumentaci  na  rekonstrukci  zámku  Buštěhrad,  včetně  výkazů  výměr  a  položkového 
rozpočtu, přičemž této projekční kanceláři současně MUDr. K
 a MUDr. K
 doporučili 
společnost  Konstruktiva  Branko  a.s.,  jako  subdodavatele  pro  zpracování  výkazů  výměr  a 

položkového  rozpočtu,  přičemž  Ing.  D
  a  Ing.  M
  po  předchozí  domluvě 
minimálně  s MUDr. K
  a  obž. L
 N
 a  s  vědomím  MUDr.  K
 a Ing. 
S
  sami  nechali  pro  společnosti  ARIA  s.r.o.  zpracovat  výkaz  výměr,  včetně 
položkového  rozpočtu  k  projektu  rekonstrukce  zámku  Buštěhrad  s  předpokládanou  cenou 
zakázky  ve  výši  přibližně  218.000.000,-Kč  včetně  DPH,  která však neodpovídala 
zpracovanému  projektu a byla  úmyslně  navýšena, avšak  společnost  ARIA s.r.o. tento 
položkový  rozpočet  sama  přepracovala  tak,  aby  odpovídal  skutečnosti,  obvyklým cenám a 
projektové  dokumentaci  zpracované  touto  společností  a  Středočeskému  kraji  poté  předala 
projektovou dokumentaci s přepokládanou  reálnou  cenou  zakázky  ve  výši  přibližně 
161.000.000,-Kč včetně DPH, proto Ing. P
 D
 a Ing. T
 M
 po předchozí 
dohodě s MUDr. K
 K
 a obž. L
 N
 a s vědomím MUDr. K
 
MUDr. R
a Ing. S
 úmyslu opět navýšit přepokládanou cenu této veřejné zakázky 
tak, aby nabídková cena společnosti Konstruktiva Branko a.s. v jimi ovlivněném zadávacím 
řízení mohla být co nevyšší a bylo tak odčerpáno z rozpočtu Středočeského kraje a evropských 
fondů  jimi  původně  předpokládané  množství  finančních  prostředků,  ale  přesto  nižší  než 
ostatních  zájemců,  kteří  předložili  úmyslně  ještě  vyšší  nabídky,  jak  bude  dále  uvedeno, 
rozpočet projektu rekonstrukce opět účelově navýšili až na částku přibližně 218.000.000,-Kč 
včetně  DPH,  ačkoliv  si  byli  všichni  obžalovaní  vědomi  toho,  že  výkaz  výměr  a  položkový 
rozpočet  odevzdaný  Středočeskému  kraji  společností  ARIA  s.r.o. je reálný a správný a 
odpovídá projektové dokumentaci, přičemž zároveň všichni tito obžalovaní věděli, že v této 
účelově  navýšené  podobě  neodpovídající  skutečnosti  bude  rozpočet  rekonstrukce zámku 
Buštěhrad  předložen  Středočeským  krajem  ke  schválení  financování  v rámci Regionálního 
operačního  programu  NUTS  II  Střední  Čechy,  financovaného  z  prostředků  Evropské  unie, 
tento  navýšený  rozpočet  předložili  Středočeskému  kraji  jako  údajně  správný,  odpovídající 
obvyklým cenám a projektové dokumentaci, poté Ing. P
 D
 a Ing. T
 M
 
připravili  nabídky  do  zadávacího  řízení  i  za  ostatní  čtyři  zbylé  soutěžitele,  tj.  společnosti 
Moravostav a.s., Subterra a.s., PSG – International a.s., a BAK stavební společnost a.s., resp. 
v součinnosti s nimi tak, aby tyto nabídky byly vyšší než nabídka společnosti Konstruktiva 
Branko a.s., a tyto ve stanoveném  termínu odevzdali, následně  byla  dne  28.2.2012  nabídka 
společnosti Konstruktiva Branko a.s. s nabídkovou cenou zakázky 178.932.974,-Kč bez DPH
tedy 214.719.569,-Kč  včetně  DPH  skutečně  vyhodnocena  jako  nejvýhodnější  tak,  jak  bylo 
výše popsaným způsobem mezi obžalovanými předem dohodnuto, a po skončení zadávacího 
řízení  byla  kompletní  dokumentace  této  zmanipulované  veřejné  zakázky  včetně  účelově 

navýšeného výkazu výměr a všech ostatních dokladů vyhotovených obžalovanými předložena 
nejpozději  dne  28.3.2012  zadavatelem ke schválení financování v rámci Regionálního 
operačního  programu  NUTS  II  Střední  Čechy,  registrovanému  projektu  č. 
CZ.1.15/2.2.00/3a.01457 s názvem projektu 
Rekonstrukce  zámku  Buštěhrad  
předpokládanou výší dotace 166.521.048,60 Kč financované z rozpočtu Evropské unie, 
přičemž od počátku výše popsaného jednání byl Ing. P
D
 po dohodě nejméně s. 
MUDr.  K
  a  s  vědomím  MUDr.  K
 a obž. MUDr. D
 R
 domluven s Ing. 
I
  S
  na  tom,  že  její  společnost  FISA  s.r.o.  se  bude  na  realizaci  zakázky 
rekonstrukce  zámku  Buštěhrad  podílet  formou  subdodávek  pro  společnost  Konstruktiva 
Branko a.s., za což přispěje rovným dílem na odměnu ve formě finanční hotovosti, tj. úplatku 
za ovlivnění zadávacího řízení ve prospěch společnosti Konstruktiva Branko a.s. pro MUDr. 
K
 K
 MUDr. P
K
, obž. MUDr. D
 R
 a obž. L
 N

kdy MUDr. K
  konkretizovala  výši  požadovaného  úplatku  Ing.  I
  S
 
nejpozději dne 2.2.2012 částkou ve výši 24.000.000,-Kč splatnou po podpisu smlouvy o dílo 
mezi  Středočeským  krajem  a  společností  Konstruktiva  Branko  a.s.,  a  která  měla  být  dle 
předchozí vzájemné dohody mezi obž. MUDr. R
, MUDr. K
  a MUDr. K
 
dělena v poměru 11.000.000,-Kč pro MUDr. K
 a MUDr. K
 a 13.000.000,-Kč pro 
obž.  MUDr. R
, obž.  L
 N
 konkretizovala pak výši plnění požadovaného pro 
sebe jako úplatek též Ing. S
 nejpozději dne 12.1.2012 částkou ve výši 400.000,-Kč, k 
realizaci  této  dohody  pak  začalo  postupně  docházet  nejméně  od  12.3.2012, kdy Ing.  P
 
D
  společně  s  Ing.  Iv
S
  shromáždili  u  Ing.  S
  rovným dílem 
částku  ve  výši  14.000.000,-Kč  jako  první  splátku  úplatku,  kterou  dne  14.5.2012  Ing.  P
 
D
odvezl do areálu Nemocnice Kladno, kde se sešel s Ing. S
 a společně 
poté v kanceláři ředitelky nemocnice MUDr. K
  předali  MUDr.  K
 K
  tuto 
finanční  hotovost  ve  výši  14.000.000,-Kč  jako  zálohu  ze  slíbené  odměny  v  celkové  výši 
24.000.000,-Kč za ovlivnění předmětné veřejné zakázky určené pro ni, MUDr. P
 K
 a 
obž. MUDr. D
 R
. Tuto  finanční  hotovost  pak MUDr. K
  a  MUDr. K
 
společně převezli do místa svého bydliště na adrese R
, V 
, okres P
 –

kde provedli její dělení a následně dle předchozí dohody dne 14.5.2012 v 19:00 hodin předali 
podíl ve výši 7.000.000,-Kč  obž.  MUDr.  D
  R
,  přičemž  bezprostředně  poté  byli 
všichni tři zadrženi Policií ČR a k předání zbylé již slíbené části odměny tak již nedošlo a 
stejně  tak  nedošlo  k předání  odměny  ve  formě  úplatku  ve  výši  400.000,-Kč  obv.  L
 
N
 Ing.  D
  a  Ing.  S
,  rovněž  z  důvodu  jejich  zadržení,  přičemž 

obžalovaní  jednali  v  úmyslu  získat  pro  jiného  prospěch  mimo  jiné  ve  formě  finančně 
vyčíslitelného  přepokládaného  čistého  zisku pro dodavatele, tj.  firmu Konstruktiva Branko 
a.s. z realizace  zakázky  rekonstrukce  zámku  Buštěhrad  ve  výši  nejméně  9.410.758,-Kč  po 
zohlednění  daně  z příjmů  právnických  osob.  Vzhledem  k výše  popsanému  zvýhodnění 
jednoho  z  dodavatelů  v  souvislosti  s  touto  veřejnou  zakázkou  by  v  případě  realizace 
rekonstrukce dle uzavřené smlouvy o dílo vznikla investorovi, tj. Středočeskému kraji škoda 
ve  výši  nejméně  16.242.512,-Kč  odpovídající rozdílu mezi cenou  obvyklou  zjištěnou 
znaleckým posudkem z oboru stavebnictví  znaleckého ústavu ÚRS Praha  a.s.  a  úmyslně 
navýšenou  cenou  dle  uzavřené  smlouvy  o  dílo  na  podkladě  zmanipulovaných  dokladů  a 
obžalovaní zároveň současně věděli a byli srozuměni s tím, že popsaným jednáním by byly na 
základě  nepravdivých  podkladů  předložených  při  žádosti  o  schválení  dotace  v  případě 
uzavření smlouvy o dotaci nesprávně a neoprávněně vyčerpány a použity finanční prostředky 
ke  škodě  rozpočtu  Evropské  unie  a  to  ve  výši  166.521.048,60  Kč,  přičemž  k  realizaci  této 
veřejné  zakázky  ke  dni  podání  obžaloby nedošlo, zejména  z  důvodů  výše  popsaných  a 
následného zadržení obžalovaných Policií ČR, 
 
3)  obžalovaní  MUDr.  D
  R
  a 
N
  tvořící  organizovanou  skupinu 
s nepravomocně v samostatném řízení odsouzenými MUDr. K
 K
 MUDr. 
P
K
a Ing. M
J
 
 
MUDr.  K
  K
  jako  ředitelka  Oblastní  nemocnice  Kladno,  a.s.,  nemocnice 
Středočeského  kraje,  MUDr. P  K ,  jako  náměstek  Oblastní  nemocnice  Kladno,  a.s., 
nemocnice Středočeského kraje, Vančurova 1548, Kladno, IČ: 272 56 537 a zároveň i člen 
hodnotící komise, tedy oba jako zástupci této nemocnice v Kladně, v Praze, případně též na 
dalších místech Středočeského kraje, se předem dohodli a rozdělili si své role při ovlivnění 
zadání veřejné zakázky na dodávky v otevřeném řízení v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb. 
o  veřejných  zakázkách,  v  platném  znění,  na  akci  „Vybavení  Domova  důchodců  s lůžky 
následné  péče  a  oddělením  rehabilitace  a  vybavení  Niederleho  pavilonu  Oblastní 

nemocnice Kladno a.s.“, zveřejněné  v  informačním  systému  o  Veřejných  zakázkách  dne 
1.12.2011 pod evidenčním číslem 7000000002207, jejímž zadavatelem byla tato nemocnice, a 
obž. L
 N
, která přistoupila na tuto předchozí vzájemnou dohodu MUDr. K
 
a  MUDr.  K
  jako  člen představenstva spol. ML Compet, a.s., IČ: 276 27 136, pověřené 
pořádáním této veřejné zakázky, a obž. MUDr. R
 jako hejtman a člen Rady Středočeského 

kraje, tedy jako úřední osoba, který byl od počátku s touto dohodou srozuměn a souhlasil s ní 
a sám svým utvrzováním MUDr. K
 a MUDr. K
 přispíval k dokonání trestné činnosti 
a současně jako hejtman a člen Rady Středočeského kraje sám předkládal materiály vztahující 
se  k  průběhu  a  zadání  této  veřejné  zakázky,  včetně  materiálů  souvisejících  s  navrhovaným 
způsobem  financování této investice, dle této  předchozí  dohody  MUDr.  K
s  vědomím  a 
souhlasem MUDr. K
  nejpozději  v listopadu 2011 vešel v osobní kontakt s Ing. 
M
 J
,  nar. 
  místopředsedou  představenstva  společnosti  PURO-
KLIMA, a.s.,  Štěchovická 2266/2, Praha  10,  IČ:  001  49  331,  kterému  nabídl  možnost 
zvýhodnění  společnosti  PURO-KLIMA, a.s.  v  uvedeném  zadávacím  řízení  tak,  aby  se  tato 
společnost stala jeho vítězem, a to za požadovanou odměnu ve formě majetkového prospěchu 
jako úplatek pro MUDr. K
,  MUDr.  K
  a  obž. MUDr. R
, a poté, co Ing. J
 
tuto nabídku akceptoval,  zajistili  MUDr.  P
  K   a  MUDr.  K
  K
  a  obž. 
N
 výhodnější podmínky v uvedeném zadávacím řízení pro spol. PURO-KLIMA, a.s. 
na úkor ostatních potencionálních  zájemců  o  tuto  veřejnou  zakázku  tím,  že  obž. L
 
N
 dle  pokynu  MUDr.  P
  K
a  MUDr.  K
  K
  vyhotovila  či  svým 
podřízeným zadala vyhotovit zadávací dokumentaci k této veřejné zakázce tak, že stanovením 
podmínek k samotné účasti  v  zadávacím  řízení  -  profesních  kvalifikačních  předpokladů 
dodavatelů  a  jejich  ekonomické,  finanční  a  technické  způsobilosti,  omezila  počet 
potencionálních  uchazečů  v  rámci  zadávacího  řízení  fakticky  pouze  na  hlavní  ekonomické 
subjekty v daném oboru  zabývající  se  tzv.  kompletačními  zakázkami,  které  spolu  zpravidla 
jednaly ve vzájemné shodě o rozdělení zakázek a Ing. M
 J
 jako zástupci uchazeče 
spol. PURO-KLIMA,  a.s.  umožnila  podílet  se  přímo  na  podobě  této  zadávací  dokumentace, 
nejméně  v  části  stanovení  si  podmínek  pro  uchazeče,  aby  vyhovovala  společnosti  PURO-
KLIMA,  a.s.  a  poskytla  mu  též  další  potřebné  informace  k  tomu,  aby  společnost  PURO-
KLIMA, a.s. podala nejvýhodnější nabídku s nejnižší cenou a stala se tak vítězem zadávacího 
řízení, takže se účast dalších soutěžitelů stala čistě formální, a tak nabídka společnosti PURO-
KLIMA,  a.s.  s  nabídkovou  cenou  25.370.013,90  Kč  vč.  DPH  byla  skutečně  dne  27.1.2012 
vyhodnocena jako nejvýhodnější, kdy MUDr. K
byl členem komise pro hodnocení nabídek, 
a zadavatel s ní tak uzavřel smlouvu kupní na dodávky zdravotnické technologie, kdy MUDr. 
P
K , s vědomím a souhlasem MUDr. K
 K
 nejpozději dne 7.3.2012 ve své 
kanceláři  v  Oblastní  nemocnic  Kladno,  a.s.,  nemocnici  Středočeského  kraje,  konkretizoval 
Ing. M
 J
 výši požadovaného úplatku za zvýhodnění společnosti PURO KLIMA, 
a.s.  v  uvedeném  zadávacím  řízení  na  částku  ve  výši  nejméně  2.000.000,-Kč  v  hotovosti 

určeného pro MUDr. K
, MUDr. K
  a  obž.  MUDr. R
a následně  po  uzavření 
smlouvy o dílo mezi zadavatelem a  společností  PURO-KLIMA, a.s., tedy v souvislosti se 
zadáním  této  veřejné  zakázky,  MUDr. P  K  osobně od Ing. M
 J
převzal dne 
26.3.2012 kolem 20:00 hod. v Praze, v obchodním centru Metropole Zličín, finanční hotovost 
ve výši 2.000.000,-Kč,  kterou  pak  převezl  do  místa  svého  bydliště  na  adrese  R
, P
-
, V 
, kde  si  takto  získané  finanční  prostředky  v  souladu  s  jejich  předchozí 
dohodou rozdělil s MUDr. K
  a  následně  dle  předchozí  dohody  dne  2.4.2012  v  době 
kolem 19.00 hod v domě č.p. 972 v ul. V 
 R
, okres P
– 
 předal MUDr. 
K  předem sjednaný podíl ve výši nejméně 666.666,-Kč obž. MUDr. D
 R
, kdy 
obžalovaní  dále  jednali v úmyslu získat pro jiného  prospěch  mimo  jiné  ve  formě  získání 
předmětné  zakázky  a  tím  mimo  jiné  faktického  upevnění  obchodního  postavení  dodavatele 
spol. PURO-KLIMA, a.s. obecně na trhu a v příslušném zdravotnickém zařízení. 
 
4)  obžalovaná  L
  N
  tvořící  organizovanou  skupinu s nepravomocně 
v samostatném  řízení  odsouzenými  MUDr.  K
  K
, MUDr. P
 K
 a 
Ing. M
 J
 
 
v  době  nejpozději  od  srpna  2011  do  16.2.2012  v  Kladně,  Praze  a  na  dalších  místech 
Středočeského  kraje,  MUDr.  K
  K
  jako  ředitelka Oblastní nemocnice Kladno, 
a.s., nemocnice Středočeského kraje a MUDr. P  K , s částečným pracovním úvazkem m.j. 
i  v  Oblastní  nemocnici  Příbram,  a.s.,  nemocnice  Středočeského  kraje,  v  Praze,  v  Kladně, 
event.  na  dalších  místech  Středočeského  kraje,  kteří  z  pozice  svých  funkcí a vzhledem k 
zavedenému  faktickému  fungování  a  řízení  oblastních  nemocnic  Středočeského  kraje,  a.s. 
společně rozhodovali a řídili činnost související se zadáváním veřejných zakázek zadavatele 
Oblastní  nemocnice  Příbram,  a.s.,  nemocnice  Středočeského  kraje, tedy oba jako zástupci 
zadavatele  -  Oblastní  nemocnice  Příbram,  a.s.,  nemocnice  Středočeského  kraje,  Podbrdská 
269,  Příbram,  IČ:  270  85  031,  a  tím  i  s přístupem  k  informacím  o  průběhu  a  podmínkách 
zadávacího řízení veřejné zakázky na dodávky, vyhlášené jako otevřené řízení v souladu se 
zákonem  č.  137/2006  Sb.,  o  veřejných  zakázkách,  v  platném  znění,  na  akci  „Nové 
technologie  -  součást  modernizace  křídla  D3  monobloku“,  zveřejněné  v  informačním 
systému o Veřejných zakázkách dne 2.9.2011 pod evidenčním číslem 60064804, financované 
ve výši 85% z prostředků Evropské unie v rámci Regionálního operačního programu NUTS II 
Střední  Čechy,  podporované  aktivity  –  zavádění  moderních  technologií a dalších inovací, 

pořízení vybavení s ohledem na zvýšení a zajištění kvality poskytovaných služeb, a ve výši 
15% z vlastních zdrojů zadavatele, se předem dohodli, kterého zájemce o uvedenou veřejnou 
zakázku zvýhodní v zadávacím řízení tak, aby se stal jeho vítězem, přičemž se rovněž předem 
dohodli, že za toto jednání budou po vybraném  zájemci žádat majetkový prospěch ve formě 
finančního  plnění  ve  výši  kolem  10%  z následně  vysoutěžené  ceny  zakázky  a  obž. L
 
N
, která přistoupila na tuto předchozí vzájemnou dohodu MUDr. K
  a MUDr. 
K
, jako člen představenstva spol. ML Compet, a.s., IČ: 276 27 136, pověřené pořádáním 
této veřejné zakázky, dle této předchozí dohody MUDr. K
s vědomím a souhlasem MUDr. 
K
 nejpozději v září 2011 oslovil Ing. M
 J
 jako místopředsedu představenstva 
společnosti PUROKLIMA, a.s., IČ: 001 49 331, se sídlem Štěchovická 2266/2, Praha 10, s 
nabídkou sjednání  této  výhody  pro  společnost,  kterou  zastupuje,  tak,  aby  se  tato  společnost 
stala vítězem daného zadávacího řízení za požadovanou odměnu ve formě úplatku a poté, co 
Ing. M
 J
  s  touto  nabídkou  souhlasil,  zajistili  MUDr.  P
  K   a  MUDr.  K
 
K
  a  obž.  N
  výhodnější  podmínky  v  uvedeném  zadávacím  řízení  pro  spol. 
PURO-KLIMA, a.s. na úkor ostatních potencionálních zájemců o tuto veřejnou zakázku tím, 
že obž. L
 N
 dle pokynu MUDr. P
 K
 a MUDr. K
 K
 vyhotovila 
či  svým  podřízeným  zadala  vyhotovit  zadávací  dokumentaci  k  této  veřejné  zakázce  tak,  že 
stanovením  podmínek  k  samotné  účasti  v  zadávacím  řízení  -  profesních  kvalifikačních 
předpokladů dodavatelů a jejich ekonomické, finanční a technické způsobilosti, omezila počet 
potencionálních  uchazečů  v  rámci  zadávacího  řízení  fakticky  pouze  na  hlavní  ekonomické 
subjekty v daném oboru zabývající se tzv. kompletačními  zakázkami,  které  spolu  zpravidla 
jednaly  ve  vzájemné  shodě  o  rozdělení  zakázek  a  Ing.  M
  J
  jako  zástupci  
uchazeče  spol.  PURO-KLIMA,  a.s.  umožnila  podílet  se  přímo  na  podobě  této  zadávací 
dokumentace,  nejméně  v  části  stanovení  si  podmínek  pro  uchazeče,  aby  vyhovovala 
společnosti  PURO-KLIMA,  a.s.  a  poskytla  mu  též  další  potřebné  informace  k  tomu,  aby 
společnost PURO-KLIMA, a.s. podala nejvýhodnější nabídku s nejnižší cenou a stala se tak 
vítězem zadávacího řízení, takže se účast dalších soutěžitelů stala čistě formální, a tak nabídka 
společnosti  PURO-KLIMA, a.s. s nabídkovou cenou 45.888.366,-Kč  včetně  DPH  byla 
skutečně dne 17.10.2011 vyhodnocena jako nejvýhodnější, přičemž konkrétní výši finančního 
plnění  požadovaného  jako  odměna  za  ovlivnění  uvedeného  zadávacího  řízení  ve  prospěch 
společnosti PURO-KLIMA, a.s., sdělil MUDr. P  K  Ing. M
 J
 nejpozději dne 
5.12.2011, a to ve výši 4.000.000,-  Kč,  určenou  pro  MUDr.  K
,  MUDr.  K
,  Ing. 
M
 J
 s tímto požadavkem souhlasil a po uzavření smlouvy o dílo mezi zadavatelem a 

společností PURO-KLIMA, a.s. na realizaci předmětné veřejné zakázky, tedy v souvislosti se 
zadáním  této  veřejné  zakázky,  předal  osobně  MUDr.  P
  K
  sjednanou  finanční 
hotovost ve dvou splátkách,  a to dne 19.12.2011 v Praze –  Zličíně  ve výši 2.000.000,-Kč  a 
dne 27.12.2011 v Praze na náměstí Republiky také ve výši 2.000.000,-Kč, kdy, MUDr. P  
K  převzatou finanční hotovost vždy odvezl do místa svého bydliště R
, V 

P
 – 
, kde se rozdělil s. MUDr. K
 K
, přičemž po skončení zadávacího 
řízení  byla  kompletní  dokumentace  veřejné  zakázky  včetně  dokladů  o  výše  uvedeným 
způsobem  ovlivněném  zadávacím  řízení,  obž.  N
  jako  zástupcem  pořadatele 
předložena v říjnu 2011 ke schválení financování v rámci Regionálního operačního programu 
NUTS  II  Střední  Čechy,  registrovanému  projektu  č.  CZ.1.15/3.2.00/62.01250  s  názvem 
projektu Nové technologie – součást modernizace křídla D3 monobloku, dle smlouvy o dotaci 
č.  S/0004/RRSC/2012  uzavřené  dne  25.1.2011  mezi  Regionální  radou  regionu  Soudržnosti 
Střední  Čechy  a  Oblastní  nemocnicí Příbram se schválenou výší dotace 38.218.569,55 Kč 
financované z rozpočtu Evropské unie, 
kdy dosud byly proplaceny příjemci dotace finanční 
prostředky  ve  výši  28.678.581,80  Kč  a  to  Ministerstvem  pro  místní  rozvoj  jako  část 
prostředků  odpovídajících  podílu  prostředků  poskytnutých  ze  státního  rozpočtu  ČR  na 
předfinancování výdajů, které měly být následně kryty z rozpočtu Evropské unie dle § 44 odst. 
2 písm. f) zákona č. 218/2000 Sb., k čemuž již z důvodu pozastavení certifikace Platebním a 
certifikačním orgánem Ministerstva financí ČR z důvodu výše uvedeného ovlivnění veřejné 
zakázky nedošlo, kdy obžalovaní jednali dále v úmyslu získat pro jiného prospěch mimo jiné 
ve formě finančně vyčíslitelného čistého zisku, který pro dodavatele spol. PURO-KLIMA, a.s. 
z realizace předmětné veřejné zakázky, činil podle znaleckého posudku nejméně 89.370,-Kč 
po zohlednění daně z příjmů právnických osob. 
 
5) – 6) obžalovaní MUDr. D
 R
 a L
 N
 tvořící organizovanou skupinu 
s nepravomocně v samostatném řízení odsouzenými MUDr. K
 K
, MUDr. 
P
 K
 a MUDr. J
 Ř
 
 
v  době  nejpozději  od  září  2011  do  16.2.2012  v  Kladně,  v  Praze  a  na  dalších místech 
Středočeského  kraje  MUDr.  K
  K
  nar. 
  jako  ředitelka  Oblastní 
nemocnice  Kladno,  a.s.  nemocnice  Středočeského  kraje  na  základě  ovládací  smlouvy  a 
smlouvy  o  poradenské  činnosti  řídila  mj.  Oblastní  nemocnici  Kolín,  a.s.,  nemocnici 
Středočeského  kraje,  a  MUDr. P  K , nar. 
, jako koordinátor pro vznik 

neziskových  organizací  Oblastní  nemocnice  Kladno,  a.s.  nemocnice  Středočeského  kraje  a 
současně  Oblastní  nemocnice  Kolín,  a.s.  nemocnice  Středočeského  kraje,  oba  s přímou 
vazbou  na  tehdejšího  hejtmana  Středočeského  kraje  obž. MUDr. D
 R
 fakticky 
rozhodovali a řídili činnost související se zadáváním veřejných zakázek zadavatele Oblastní 
nemocnice  Kolín,  a.s.  nemocnice  Středočeského  kraje,  tedy  oba  jako  zástupci  zadavatele  - 
Oblastní nemocnice Kolín, a.s., nemocnice Středočeského kraje, Žižkova 146, Kolín, IČ: 272 
56 391 a tím i s přístupem k informacím o průběhu a podmínkách zadávacích řízení veřejných 
zakázek  na  dodávky,  vyhlášené  v  otevřeném  řízení  podle  §  27  zákona  č.  137/2006  Sb.  o 
veřejných  zakázkách,  ve  znění  účinném  do  31.12.2011,  na  akce  „Nákup vybavení a 
zdravotnické  technologie  pro  Oblastní  nemocnici  Kolín,  a.s.,  nemocnici  Středočeského 

kraje Nemocnice Kutná Hora“ (bod 5),  zveřejněné  v  informačním  systému  o  Veřejných 
zakázkách dne 21.11.2011 jako řádné oznámení o zakázce, pod evidenčním číslem zakázky 
7000000001079 a „Technologie pro objekt SO 04 –  Pavilon N –  Oblastní nemocnice 
Kolín“ (bod 6), zveřejněné v informačním systému o Veřejných zakázkách 26.09.2011 jako 
řádné  oznámení  o  zakázce,  pod  evidenčním  číslem  zakázky  60065707,  a  v  případě  této 
veřejné zakázky financované ve výši 85% z prostředků Evropské unie v rámci Regionálního 
operačního programu NUTS II Střední Čechy, prioritní osy – Integrovaný rozvoj území, oblast 
podpory  –  rozvoj  měst,  a  ve  výši  15%  z  vlastních  zdrojů  zadavatele,  kdy  tento  způsob 
financování byl MUDr. K
 a MUDr. K
 předem znám, se předem dohodli, kterého 
zájemce  o  uvedenou  veřejnou  zakázku  zvýhodní  v  zadávacím  řízení  tak,  aby se stal jeho 
vítězem, přičemž se rovněž předem dohodli, že za toto jednání budou pro sebe a obž. MUDr. 
D
  R
  s  jeho  vědomím  po  vybraném  zájemci  žádat  majetkový  prospěch  ve  formě 
finančního plnění ve výši kolem 10% z následně vysoutěžené ceny zakázek bez DPH, a obž. 
L
 N
která  přistoupila  na  tuto  předchozí  vzájemnou  dohodu  MUDr.  K
  a 
MUDr.  K
  jako  člen  představenstva  spol.  ML  Compet,  a.s.,  IČ:  276  27  136,  pověřené 
pořádáním  těchto  veřejných  zakázek,  a  obž. MUDr. R
  jako  hejtman a  člen  Rady 
Středočeského kraje, tedy jako úřední osoba, který byl od počátku s touto dohodou srozuměn 
a souhlasil s ní a sám svým utvrzováním MUDr. K
 a MUDr. K
 přispíval k dokonání 
trestné  činnosti  a  současně  jako  hejtman  a  člen  Rady  Středočeského  kraje  sám  předkládal 
materiály  vztahující  se  k  průběhu  a  zadání  těchto  veřejných  zakázek,  včetně  materiálů 
souvisejících s navrhovaným způsobem financování této investice ke schválení, tedy dle této 
předchozí  dohody  MUDr.  K   s  vědomím  a  souhlasem  MUDr. K
a MUDr. R
 
nejpozději  v  září  2011  kontaktoval  MUDr.  J
  Ř
, nar. 
, jednatele 

společnosti HOSPIMED, spol. s r.o., se sídlem Malešická 2251/51, Praha 3, IČ: 006 76 853, 
jemuž  nabídl  zajištění  výhry  v  zadávacím  řízení  pro  jím  zastupovanou  společnost  za 
poskytnutí  majetkového  prospěchu  ve  formě  finanční  hotovosti  jako  úplatku,  jejíž  výše  se 
bude odvíjet od vysoutěžené ceny zakázek, určené pro MUDr. K
, MUDr. K
 a také 
pro obž. MUDr. D
 R
, a  když  MUDr.  Ř
  s  jejich nabídkou souhlasil, zajistili 
MUDr. K
 a MUDr. K
 a obž. N
 výhodnější podmínky v uvedeném zadávacím 
řízení pro spol. HOSPIMED, s.r.o. na úkor ostatních potencionálních zájemců o tuto veřejnou 
zakázku tím, že obž. L
 N
 dle pokynu MUDr. P
 K
 a  MUDr.  K
 
K
  vyhotovila  či  svým  podřízeným  zadala  vyhotovit  zadávací  dokumentaci  k  těmto 
veřejným  zakázkám  tak,  že  úmyslně  stanovením  podmínek  k samotné  účasti  v  zadávacím 
řízení  -  profesních  kvalifikačních  předpokladů  dodavatelů  a  jejich  ekonomické,  finanční  a 
technické  způsobilosti,  omezila  počet  potencionálních  uchazečů  v  rámci  zadávacího  řízení 
fakticky pouze na hlavní ekonomické subjekty v daném oboru zabývající se tzv. 
kompletačními  zakázkami,  které  spolu  zpravidla  jednaly  ve  vzájemné  shodě  o  rozdělení 
zakázek  a  MUDr.  J
  Ř
  jako  zástupci  uchazeče  spol.  HOSPIMED,  s.r.o. 
umožnila podílet se přímo na podobě této zadávací dokumentace, nejméně v části stanovení si 
podmínek  pro  uchazeče,  aby  vyhovovala společnosti HOSPIMED, s.r.o., a poskytla mu též 
další  potřebné  informace  k  tomu,  aby  společnost  HOSPIMED,  s.r.o.,  podala  nejvýhodnější 
nabídku  s  nejnižší  cenou  a  stala  se  tak  vítězem  zadávacího  řízení,  takže  se  účast  dalších 
soutěžitelů  stala  čistě  formální,  konkrétně  v  zadávacím  řízení  „Nákup  vybavení  a 
zdravotnické technologie pro Oblastní nemocnici Kolín, a.s., nemocnici Středočeského kraje 
Nemocnice Kutná Hora, s nabídkovou cenou zakázky 12.677.260,-Kč  bez  DPH,  tedy 
15.212.712,-Kč včetně DPH, a v zadávacím řízení „Technologie pro objekt SO 04 – Pavilon 
N  –  Oblastní nemocnice Kolín“, s nabídkovou cenou zakázky 117.428.670,-  Kč  bez  DPH, 
tedy 130.580.297,-Kč  včetně  DPH,  a  v  souvislosti  se  zadáním  těchto  veřejných  zakázek 
uchazeči HOSPIMED, s.r.o. dle předchozí dohody MUDr. Ř
 předal MUDr. K
 ve 
dvou postupných splátkách finanční hotovost, konkrétně tak, že dne 27.12.2011 v době kolem 
12:00 hod v restauraci – pizzerie, umístěna v  . p
, ul. R
  , Praha 1, předal MUDr. 
Ř
 zálohu ve výši nejméně 4.000.000,-Kč MUDr. K
 a dne 10.2.2011 v době kolem 
12.00 hod opět v restauraci – pizzerie, umístěna v 
, ul. R
  , Praha 1, předal 
MUDr.  Ř
  doplatek  ve  výši  nejméně  8.000.000,-Kč  MUDr.  K
,  kdy  částečně  tato 
finanční hotovost byla v bankovkách měny Kč a částečně měny EUR, jako slíbenou odměnu 
za  ovlivnění  a  zadání  předmětných  veřejných  zakázek,  určenou  pro  MUDr.  K
,  MUDr. 

K
 a také pro obž. MUDr. D
 R
. Tuto finanční hotovost pak MUDr. P
 K  
převezl do místa společného bydliště MUDr. K
 a MUDr. K
, na adrese V
 

R
, okres P
 - 
, kde se rozdělil s MUDr. K
  a  následně  dne  16.2.2012 v 
době kolem 20.30 hod. tamtéž, předal MUDr. K  sjednaný podíl ve výši 168.000,-EUR obž. 
MUDr. D
 R
  přičemž  po  skončení  zadávacího  řízení  na  akci  „Technologie  pro 
objekt SO 04 –  Pavilon N –  Oblastní  nemocnice Kolín“ byla kompletní dokumentace této 
veřejné zakázky, včetně dokladů o výše uvedeným způsobem ovlivněném zadávacím řízení, 
vyhotovených  obviněnými  nebo  dosud  nezjištěnými  osobami  podle  jejich  pokynů, 
zadavatelem  nejpozději  v  prosinci  2011  předložena  ke  schválení  financování  v  rámci 
Regionálního operačního programu NUTS II Střední Čechy, název projektu „Rekonstrukce a 
modernizace objektu SO  04  –  pavilon N –  v Oblastní nemocnici Kolín, a.s., nemocnice 
Středočeského kraje“, č. projektu CZ.1.15/3.2.00/33.00691, financované ze Strukturálních 
fondů  Evropské  unie
,  přičemž  na  základě  uzavřené  smlouvy  o  poskytnutí  dotace  ze  dne 
28.5.2010 mezi Regionální radou  regionu  soudržnosti  Střední  Čechy  jako  poskytovatelem 
dotace a Oblastní nemocnicí Kolín  a.s.,  nemocnicí  Středočeského  kraje  jako  příjemcem 
dotace, měly být příjemci dotace poskytnuty finanční prostředky pouze na část rekonstrukce, 
a to technologického vybavení v celkové výši 110.465.120,-Kč, kdy dosud byly proplaceny 
příjemci dotace na tuto konkrétní zakázku finanční prostředky ve výši 29.796.016,40 Kč, a to 
Ministerstvem pro místní rozvoj  ČR  jako  část  prostředků  odpovídající  podílu  prostředků 
poskytnutých ze státního rozpočtu České republiky na předfinancování výdajů, které měly být 
následně  kryty  prostředky  z  rozpočtu  Evropské  unie  podle  §  44  odst.  2  písm.  f)  zák.č. 
218/2000  Sb.,  k  čemuž  již  z  důvodu  pozastavení  certifikace  Platebním  a  certifikačním 
orgánem  Ministerstva  financí  ČR  z  důvodu  výše  uvedeného  ovlivnění  veřejné  zakázky 
nedošlo, kdy obvinění jednali dále v úmyslu získat pro jiného prospěch mimo jiné ve formě 
vyčíslitelného  čistého  zisku,  který  pro dodavatele společnost  HOSPIMED s.r.o. z  realizace 
předmětných  veřejných  zakázek  činil  dle  znaleckého  posudku  nejméně  3.381.847,55  po 
zohlednění daně z příjmů právnických osob.  
 
7)  obžalovaní  MUDr.  D
  R
  a  L
  N
  tvořící  organizovanou  skupinu 
s nepravomocně v samostatném řízení odsouzenými MUDr. K
 K
, MUDr. 
P
 K
 a MUDr. J
 H
  
 
v  době  nejpozději  od  listopadu  2011  do  3.5.2012  v  Kladně,  Praze  a  na  dalších  místech 

Středočeského  kraje,  MUDr.  K
  K
  nar. 
,  jako  ředitelka  Oblastní 
nemocnice Kladno,  a.s.  nemocnice  Středočeského  kraje  na  základě  ovládací  smlouvy  a 
smlouvy o poradenské činnosti řídila mj. Oblastní nemocnici Mladá Boleslav a.s., a MUDr. 
P
 K
 nar. 
, jako koordinátor  pro vznik neziskových organizací  Oblastní 
nemocnice Kladno, a.s. nemocnice Středočeského kraje a současně Oblastní nemocnice Mladá 
Boleslav, a.s. nemocnice Středočeského kraje, oba s úzkým vztahem na tehdejšího hejtmana 
Středočeského  kraje  obž. MUDr. D
 R
, fakticky rozhodovali a  řídili  činnost 
související se zadáváním veřejných zakázek zadavatele Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, 
a.s. nemocnice Středočeského kraje, tedy oba jako zástupci zadavatele - Oblastní nemocnice 
Mladá  Boleslav,  a.s.  nemocnice  Středočeského  kraje,  se  sídlem  V.  Klementa 147, Mladá 
Boleslav,  IČ:  272  56  456  a  tím  i  s  přístupem  k  informacím  o  průběhu  a  podmínkách 
zadávacího  řízení  veřejné  zakázky  na  dodávky,  vyhlášené  v  otevřeném  řízení  podle § 27 
zákona  č.  137/2006  Sb.,  o  veřejných  zakázkách,  ve  znění  účinném  do  31.12.2011  resp.  do 
31.3.2012, na akci „Dodávka zdravotnické technologie pro pavilon B“, zveřejněné  v 
informačním systému o Veřejných zakázkách dne 22.12.2011 jako řádné oznámení o zakázce, 
resp.  dne  25.1.2012  jako  opravné  oznámení  o  zakázce,  pod  evidenčním  číslem  zakázky 
103906,  se  předem  dohodli,  kterého  zájemce  o  uvedenou  veřejnou  zakázku  zvýhodní  v 
zadávacím  řízení  tak,  aby  se  stal  jeho  vítězem,  a  že za toto jednání budou pro sebe a obž. 
MUDr.  D
  R
  s  jeho  vědomím  po  vybraném  zájemci  žádat  majetkový  prospěch  ve 
formě finančního plnění ve výši kolem 10% z následně vysoutěžené ceny zakázky bez DPH, a 
obž. L
 N
, která přistoupila na tuto předchozí vzájemnou dohodu MUDr. K
 
a  MUDr.  K
,  jako  člen  představenstva  spol.  ML Compet, a.s., IČ 276 27 136, pověřené 
pořádáním  těchto  veřejných  zakázek,  a  obž. MUDr. R
 jako  hejtman  a  člen  Rady 
Středočeského kraje, tedy jako úřední osoba, který byl od počátku s touto dohodou srozuměn 
a souhlasil s ní a sám svým utvrzováním MUDr. K
a MUDr. K
 přispíval k dokonání 
trestné  činnosti  a  současně  jako  hejtman  a  člen  Rady  Středočeského  kraje  sám  předkládal 
materiály  vztahující  se  k  průběhu  a  zadání  těchto  veřejných  zakázek,  včetně  materiálů 
souvisejících s navrhovaným způsobem financování této investice ke schválení, tedy dle této 
předchozí dohody nejpozději v říjnu 2011 MUDr. K
kontaktoval MUDr. J
 H
, nar. 
,  projektového  manažera  společnosti  B.  Braun Medical, s.r.o., se sídlem V Parku 
2335/20, Praha 4, IČ: 485 86 285, jemuž nabídl zajištění výhry v zadávacím řízení pro jím 
zastupovanou společnost za poskytnutí majetkového prospěchu ve formě finanční hotovosti 
jako úplatku, jejíž výše se bude odvíjet  od  vysoutěžené  ceny  zakázky,  určené  pro  MUDr. 

K
, MUDr. K
a také pro obž. MUDr. D
R
, a když. MUDr. H
 s jejich 
nabídkou souhlasil, zajistili MUDr. K
a MUDr. K
 a obž.  N
  výhodnější 
podmínky v uvedeném zadávacím řízení pro spol. B. Braun Medical, s.r.o. na úkor ostatních 
potencionálních  zájemců  o  tuto  veřejnou  zakázku tím, že obž. L
 N
 dle pokynu 
MUDr.  P
  K
  a  MUDr.  K
K
  vyhotovila  či  svým  podřízeným  zadala 
vyhotovit  zadávací  dokumentaci  k  této  veřejné  zakázce  tak,  že  úmyslným  stanovením 
podmínek  k  samotné  účasti  v  zadávacím  řízení  -  profesních  kvalifikačních  předpokladů 
dodavatelů  a  jejich  ekonomické,  finanční  a  technické  způsobilosti,  omezila  počet 
potencionálních  uchazečů  v  rámci  zadávacího  řízení  fakticky pouze na hlavní ekonomické 
subjekty v daném  oboru  zabývající  se  tzv.  kompletačními  zakázkami, které spolu zpravidla 
jednaly ve vzájemné shodě o rozdělení zakázek a MUDr. J
 H
 jako zástupci uchazeče 
spol. B. Braun Medical, s.r.o. umožnila podílet se  přímo  na  podobě  této  zadávací 
dokumentace,  nejméně  v  části  stanovení  si  podmínek  pro  uchazeče,  aby  vyhovovala 
společnosti B. Braun Medical, s.r.o. a poskytla mu též další potřebné informace k tomu, aby 
společnost B. Braun Medical, s.r.o., podala nejvýhodnější nabídku s nejnižší cenou a stala se 
tak vítězem zadávacího řízení, takže se účast dalších soutěžitelů stala čistě formální, následně 
byla dne 24.2.2012 nabídka společnosti B. Braun Medical, s.r.o., s nabídkovou cenou zakázky 
68.204.259,21  Kč  bez  DPH, tedy 81.845.111,- Kč včetně DPH skutečně vyhodnocena jako 
nejvýhodnější, jak bylo výše popsaným způsobem mezi obviněnými předem dohodnuto a po 
uzavření smlouvy o dílo mezi zadavatelem a vybraným uchazečem spol. B. Braun Medical, 
s.r.o., tedy v souvislosti se  zadáním  této  veřejné  zakázky,  předal  dle  předchozí  společné 
dohody MUDr. H
 dne  25.4.2012, v době kolem 08:00 hod., v kanceláři užívané MUDr. 
P
 K
 v Oblastní nemocnici Kladno, a.s., nemocnice Středočeského kraje, se sídlem 
Vančurova 1548, Kladno, budova G, přízemí, MUDr. P
 K
 finanční hotovost ve výši 
6.200.000,-  Kč  jako  slíbenou  odměnu  za  ovlivnění  a  zadání  předmětné  veřejné  zakázky, 
určenou  pro  MUDr. K
, MUDr. K
  a také pro  obž.  MUDr. D
 R
 tuto 
finanční hotovost pak MUDr. P  K  převezl do místa společného bydliště MUDr. K
 a 
MUDr. K
, na adrese V 
, R
, okres P
 - 
, kde se rozdělil s MUDr. 
K
  a  následně  dne  27.4.2012  v  době  kolem  07.00  hod  v  H
,  na  adrese 
 
 H
, předal MUDr. K
předem slíbený podíl ve výši 3.100.000,-Kč obž. MUDr. 
D
 R
, a dále dne 3.5.2012 v době kolem 20.20 hod na adrese R
, V 
 
předal  MUDr.  K  další  část  sjednaného  podílu  ve  výši  1.000.000,-Kč  v  hotovosti  obž. 
MUDr. D
 R
 kdy  obžalovaní  dále  jednali  v  úmyslu  získat  pro  jiného  prospěch 

mimo jiné ve formě finančně vyčíslitelného čistého zisku, který pro dodavatele spol. B. Braun 
Medical, s.r.o. z realizace předmětné veřejné zakázky, činil dle znaleckého posudku nejméně 
3.963.936,- Kč, po zohlednění daně z příjmů právnických osob, 
 
 tím obžalovaní 
 
MUDr. D
 R
 
pokračujícím  jednáním  pod  body  2,  3,  5  -  7 si nechal slíbit celkem úplatek ve výši 
22.011.186,-Kč a skutečně převzal úplatek v celkové výši 16.011.186,-Kč, 
 
L
 N
 
pokračujícím jednáním pod body 1 - 7 
a) získala pro jiného  a  v  bodě  2  chtěla  získat  pro  jiného celkový čistý prospěch z veřejných 
zakázek ve výši nejméně 17.943.412,55 Kč, 
b) žádala majetkový prospěch ve formě úplatku v celkové výši nejméně 600.000,-Kč a z toho 
skutečně přijala majetkový prospěch ve formě úplatku ve výši nejméně 200.000,-Kč, 
c) jednáním pod bodem 2 by způsobila škodu Středočeskému kraji předražením této veřejné 
zakázky ve výši nejméně 16.242.512,-Kč, přičemž k dokonání činu, tj. k realizaci zakázky, 
nedošlo, z důvodu odhalení této trestné činnosti, 
d) pokračujícím úmyslným jednáním pod body 2, 4, 6 hodlala dále způsobit výše popsanou 
manipulací  s  veřejnými  zakázkami  nesprávným  použitím  finančních  prostředků  z  rozpočtu 
Evropské unie celkem škodu ve výši 315.204.738,15 Kč, přičemž k profinancování této částky 
z rozpočtu Evropské unie již nedošlo z důvodu odhalení trestné činnosti výše popsané, 
 
t e d y 
 
obž. MUDr. D
 R
 
 
- pod body 2, 3, 5 - 7 – sám v souvislosti s obstaráním věcí obecného zájmu pro sebe si dal  
slíbit a přijal úplatek a čin spáchal jako úřední osoba v úmyslu opatřit sobě značný prospěch, 
 
obž. L
 N
 
 

-  pod body 1  –  7  -  společným  jednáním  v  souvislosti se zadáním veřejné zakázky v úmyslu 
opatřit sobě a jinému prospěch sjednala některému soutěžiteli výhodnější podmínky na úkor 
jiných soutěžitelů, čin spáchala jako člen hodnotící komise, pořadatel veřejné soutěže a jako 
člen  organizované  skupiny  a  takovým  činem  dále  získala  pro  jiného  značný  prospěch  a  za 
těchto okolností žádala a přijala majetkový prospěch, v bodě 2 se dále dopustila jednání, které 
bezprostředně  směřovalo  k  dokonání  způsobení  takovým  činem  značné  škody,  čehož  se 
obviněná dopustila v úmyslu tento čin spáchat, avšak k jeho dokonání nedošlo,  
- pod body 2, 4, 6 – společným jednáním se dopustila jednání, které bezprostředně směřovalo 
k dokonání předložení nepravdivých dokladů vztahujících se k výdajům souhrnného rozpočtu 
Evropské  unie  a  tím  k  umožnění  nesprávného  použití  finančních  prostředků  z  takového 
rozpočtu, ke spáchání činu členem organizované skupiny a způsobení škody velkého rozsahu 
v úmyslu tento čin spáchat, přičemž k jeho dokonání nedošlo, 
 
č í m ž    s p á c h a l i 
 
obž. MUDr. D
 R
 
 
pokračující  zločin  přijetí  úplatku  podle  §  331  odst.  1  alinea  1,  odst.  4  písm.  b)  trestního 
zákoníku, 
 
obž. L
 N
 
 
- pokračující zločin sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné 
dražbě  podle  §  256  odst.  1,  odst. 2 písm. a), písm. b), písm. c), odst. 3 trestního zákoníku 
dílem dokonaný, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaný ve 
spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku,  
-  pokračující  zločin  poškození  finančních  zájmů  Evropské  unie  podle  §  260  odst.  1,  odst. 4 
písm. a), odst. 5 trestního zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1  trestního zákoníku, 
spáchaný ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku, 
 
 
a    o d s u z u j í    s e  
 

obž. MUDr. D
 R
 
podle § 331 odst. 4 tr. zákoníku k  nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 8 (osmi) let 
a  6  (šesti)  měsíců, pro jehož výkon se podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku zařazuje do věznice 
s dozorem.  
 
Podle § 66 odst. 1, 3 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá trest propadnutí majetku v rozsahu: 
-  částky  8.678.300,-Kč  zajištěné  při  domovní  prohlídce  v bydlišti obžalovaného  na adrese 
H
, L
čp. 
 
-  částky  44.500,-  Euro  zajištěné  při  domovní  prohlídce  v bydlišti obžalovaného  na adrese 
H
, L
 čp. 

-  částky  5.000.000,-Kč  na  bankovním  účtu  vedeném  na  jméno  advokáta  JUDr.  Adama 
Černého u GE Money Bank a.s., č. účtu 201826626/0600.  
Podle § 70 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku se obžalovanému ukládá trest propadnutí věci nebo 
jiné majetkové hodnoty –  částky  7.000.000,-Kč  zajištěné  při  osobní  prohlídce  obžalovaného 
dne 14.5.2012. 
 
 
obž. L
 N
 
podle § 260 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému 
nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 5 (pěti) roků, pro jehož výkon se podle § 56 
odst. 3 tr. zákoníku zařazuje do věznice s dozorem.   
Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku se obžalované ukládá peněžitý 
trest ve výměře 500.000,-Kč (200 denních sazeb po 2.500,-Kč).  
Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku se obžalované  pro  případ,  že  by  ve  stanovené  lhůtě  nebyl 
peněžitý trest vykonán, stanoví náhradní trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let.  
Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku se obžalované  ukládá  trest  zákazu  činnosti  spočívající  v 
zákazu činnosti spojené s výkonem funkcí ve statutárních orgánech obchodních společností a 
družstev na dobu 5 (pěti) let.  
 
 
O d ů v o d n ě n í : 
 
 
 
 
Dne 5.4.2013 byla na obžalované MUDr. D
 R
 L
N
 a dalších 9 

osob zmíněných výše ve výroku rozsudku podána obžaloba, kterou jim bylo kladeno za vinu 
spáchání  celkem  8  skutků  (jednoho  z nich  se  dle  podané  obžaloby  a  pozdějšího  dosud 
nepravomocného  rozsudku  měl  dopustit  pouze  MUDr.  P   K ).  V průběhu  řízení  soud 
z procesních důvodů přistoupil k vyloučení řízení proti obžalovaným MUDr. R
 a L
 
N
 k samostatnému  projednání.  Ve  věci  původně  vedeného  řízení  (pod  sp.zn. 4T 
21/2013)  byl rozsudek vyhlášen dne 7.4.2015  a  všech  9  obžalovaných  bylo  nepravomocně 
uznáno vinnými ve smyslu podané obžaloby. Jednalo se o MUDr. K
 K
, MUDr. 
P
  K
,  Ing.  I
  S
  Ing.  P
  D
,  Ing.  T
  M
,  Ing. 
V
 K
, Ing. M
 
, MUDr. J
 Ř
a MUDr. J
 H
.  
 
Po provedeném dokazování má soud  i v řízení  nyní  vedeném  proti  obžalovaným 
MUDr. R
 a L
N
 za to, že rozsah provedeného dokazování je dostatečný pro 
to,  aby  bylo  možno  kvalifikovaně  rozhodnout  o  jednotlivých  obžalovaných ve vztahu ke 
skutkům,  které jsou v jejich  případě  předmětem  tohoto  řízení.  Již  na  počátku  odůvodnění 
tohoto rozsudku soud zcela kategoricky vylučuje, že by v rámci ať již procesního či posléze 
meritorního rozhodování v této  věci  podléhal  jakýmkoliv  vnějším  tlakům  či  představám 
kohokoliv  (jak  někteří  z obžalovaných v průběhu  řízení  opakovaně  a  nepravdivě 
prohlašovali),  po  celou  dobu  řízení  se  soud  snažil  vyvinout  maximální  úsilí,  aby  řízení bylo 
vedeno vůči všem jeho stranám korektně a v souladu se zákonem.  
 
 Na základě provedených důkazů soud dospěl k níže uvedeným skutkovým a právním 
závěrům.  
 
 
Ještě  před  samotnou rekapitulací a  zhodnocením jednotlivých při  hlavním  líčení 
provedených důkazů považuje soud vzhledem k mnohokrát opakovaným námitkám obhajoby 
za  nezbytné  vyjádřit  se  i v tomto rozsudku  k zákonnosti  důkazů  opatřených  na  základě 
jednotlivých povolení či příkazů Okresního soudu v Ústí nad Labem a Krajského soudu v Ústí 
nad Labem (příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, povolení soudu ke 
sledování  osob  a  věcí  a  nařízení  domovních  prohlídek  či  prohlídek  jiných  prostor), resp. 
k úkonům Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem.  
 
 
Příslušnost soudu pro provádění úkonů v přípravném řízení je upravena v § 26 tr. řádu, 
dle  jehož  znění  k  provádění  úkonů  v  přípravném  řízení  je  příslušný  okresní  soud,  v  jehož 

obvodě je činný státní zástupce, který podal příslušný návrh. Soud, u něhož státní zástupce 
podal návrh podle  odstavce  1,  se  stává  příslušným  k  provádění  všech  úkonů  soudu  po  celé 
přípravné  řízení,  pokud  nedojde  k  postoupení  věci  z  důvodu  příslušnosti  jiného  státního 
zástupce činného mimo obvod tohoto soudu. V daném případě bylo ve věci zpočátku činné 
Krajské státní zastupitelství v Ústí  nad  Labem,  jehož  příslušnost  zcela  odpovídala  prvotním 
kusým informacím, že se na prověřované činnosti má podílet projekční kancelář z Ústí nad 
Labem.  Ostatně  tato  informace  se  posléze  také  ukázala  jako  podložená,  neboť,  jak 
z dokazování  jasně  vyplynulo  (viz  níže),  projektovou dokumentaci na rekonstrukci zámku 
Buštěhrad  celou  zpracovávala  projekční  kancelář  Ing.  P   N
  Real Garant  se sídlem 
v Ústí  nad  Labem,  ul.  Pivovarská  1513/1  jako  subdodávku  pro  společnost  ARIA  s.r.o. 
V tomto smyslu jediná nepřesnost oproti skutečnostem uváděným ohledně projekční kanceláře 
z Ústí nad Labem v podaném  trestním  oznámení  spočívala  v tom, že tam byla uvedena 
projekční kancelář PROVOD z Ústí nad Labem. Nelze tedy přisvědčit námitkám obhajoby, že 
v žádostech státního zastupitelství podaných k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem byly 
uváděny  nepravdivé  skutečnosti  vedené  snahou  jakkoliv  účelově  a  nezákonně  založit  pro 
přípravné řízení příslušnost daného soudu. Podáním prvého návrhu k Okresnímu soudu v Ústí 
nad Labem tak byla ve smyslu výše uvedeného  ustanovení trestního  řádu zcela v souladu se 
zákonem  založena  také  jeho  příslušnost  pro  provádění  všech  dalších  úkonů  přípravného 
řízení, pokud by nedošlo k postoupení věci pro změnu příslušného státního zástupce a nový 
státní zástupce by již nebyl činný v obvodu okresního soudu, jehož příslušnost byla založena 
prvním návrhem na provedení úkonu v přípravném  řízení.  Pokud  se  jedná  o  příslušnost 
státního zástupce k výkonu dozoru nad zachovávání zákonnosti v přípravném řízení trestním, 
tu upravuje vyhláška č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček 
některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, 
ve znění pozdějších předpisů. Příslušnost státního zastupitelství a eventuální postoupení věci 
jinému státnímu zastupitelství je potom upraveno v § 12 odst. 3 této vyhlášky. Ani postup 
státního zastupitelství v přípravném řízení v této věci nepovažuje nalézací soud za nezákonný. 
Příslušnost  státního  zastupitelství v rámci  prověřování  podaného  trestního  oznámení  zcela 
odpovídala v tomto  oznámení  uvedeným  skutečnostem,  přičemž  je  třeba  zdůraznit,  že 
v počátečních fázích prověřování podloženosti podaného trestního oznámení podle §  158 tr. 
řádu orgány činné v trestním řízení disponují pouze zcela základními a mnohdy nedostatečně 
podloženými informacemi a teprve v průběhu  objasňování  a  prověřování  získaných 
skutečností se lze k bližšímu vymezení skutku dopracovat. I v rámci jednoho trestního řízení 

se přitom skutkové okolnosti popsané v záznamu o zahájení trestního řízení podle § 158 odst. 
3  trestního  řádu  mohou  od  skutku  popsaného  v usnesení o zahájení trestního stíhání zcela 
zásadně  lišit.  Teprve  od  okamžiku  zahájení  trestního  stíhání  lze  současně  hovořit o tzv. 
totožnosti  skutku  (viz  např.  rozhodnutí  Nejvyššího  soudu  ČR  sp.zn.  3 Tcu 82/2013 ze dne 
30.10.2013 v této  věci).  Je  tedy  zřejmé,  že  teprve  po  důkladném  prověření  získaných 
informací  a  skončení  prověřování  lze  relevantně  uvažovat  o  eventuální  změně  příslušnosti 
státního  zastupitelství  oproti  příslušnosti  původní,  aby  tak  případně  nedocházelo  v průběhu 
prověřování  k opakovanému postoupení dozoru mezi jednotlivými složkami státního 
zastupitelství,  což  by  jistě  vzhledem  k rozsahu spisového materiálu a složitosti  věci  bylo 
mnohdy zcela nelogicky v rozporu  se  zájmem  na  rychlosti  a  ekonomii  řízení.  Takovým 
předáváním  věci  by  jistě  docházelo  ke  zbytečným  průtahům  vyplývajícím  z opakované 
potřeby nastudování spisu příslušným státním zástupcem a zvážením dalších procesních kroků 
a  úkonů  ve  věci.  Takové  průtahy  by  potom  také  mohly  zapříčinit  i  podstatné  ztížení  ne-li 
přímo znemožnění prověření a objasnění dané trestné činnosti. Ostatně i Ústavní soud ČR ve 
svém rozhodnutí sp.zn. I.ÚS 2632/12 ze dne 17.9.2012 konstatoval,  že  „smysl  a  účel  takto 
zákonně koncipované úpravy místní příslušnosti soudu v přípravném řízení je dán nezbytností 
rychlosti  a  operativnosti  rozhodování  soudu,  kdy  případné  postoupení  věci  jinému  soudu  a 
kolize mezi příslušností státního zastupitelství a příslušností soudu by mohla zmařit dosažení 
účelu  trestního  řízení.  V daném  případě  došlo dne 1.6.2012 k postoupení dalšího výkonu 
dozoru nad dodržováním zákonnosti v přípravném  řízení  Krajskému  státnímu  zastupitelství 
v Praze, přičemž nalézací soud nemá za to, že by takovým postupem (či postupem před tímto 
postoupením) byl kterýkoliv z obviněných  jakkoliv  krácen  na  svých  zákonných  právech.  Po 
podání  trestního  oznámení  bylo  ve  věci  činné  státní  zastupitelství,  jehož  příslušnost 
odpovídala prvotním  informacím  oznamovatele  trestné  činnosti  a  teprve  po  skončení 
prověřování  byl  shromážděn  dostatek  podkladů  pro  závěry  o  tom,  kde  a  kým  měly  být 
jednotlivé skutky spáchány a v důsledku  toho  došlo  postoupení  dalšího  výkonu  dozoru  pro 
další fáze daného řízení. V žádném případě se nejednalo o jakkoliv účelovou snahu vyloučit 
některé složky státního zastupitelství či soudů z úkonů daného řízení. Rozhodující pro určení 
místní  příslušnosti  je  v daném  případě  místo  spáchání  skutku,  přičemž  k části  předmětného 
skutkového  děje  mělo  dle v tu dobu aktuálních informací dojít také v obvodu Krajského 
státního zastupitelství v Ústí nad Labem (projekční kancelář Ing. P
 N
 Real Garant). 
Je zcela zřejmé, že jednotlivé návrhy státního zastupitelství a na to navazující příkazy soudu 
týkající se telefonické komunikace jsou datovány velmi krátce poté, kdy byly zahájeny úkony 

trestního řízení, kdy orgány činné v trestním řízení těžko mohly prvotní získanou informaci 
nějak  konkrétněji  verifikovat  či  zpřesňovat.  Námitky obžalovaných  týkající  se  příslušnosti 
orgánů činných v trestním řízení v době před zahájením trestního stíhání jednotlivých osob tak 
soud hodnotí jako účelovou snahu „zneprocesnit“ poměrně zásadní důkazy v té době opatřené.  
 
Shora uvedenými námitkami ohledně místní příslušnosti se mimo jiné v daném řízení 
zabývaly  opakovaně  soudy  všech  stupňů,  které  na  rozhodování  v této  věci  participovaly 
(Okresní soud v Ústí nad Labem, Krajský soud v Ústí nad Labem, Okresní soud Praha – 
východ, Krajský soud v Praze jako soud druhého  stupně,  Krajský  soud  v Praze jako soud 
nalézací, Vrchní soud v Praze,  Nejvyšší  soud  ČR),  přičemž  žádný  ze  zmíněných  soudů 
nedospěl k závěru, že by důkazy opatřené před zahájením trestního stíhání jednotlivých osob 
nebyly  opatřeny  v souladu se zákonem. V opačném případě by totiž žádný ze jmenovaných 
soudů  nemohl  k těmto  důkazům  přihlížet  například  při  přezkoumávání  existence  vazebních 
důvodů apod. Pokud by totiž kterýkoliv z obecných soudů ale i Ústavní soud ČR (viz níže), 
které přezkoumávaly zákonnost rozhodnutí např. o vazbě obžalovaných v přípravném řízení, 
měly  za  to,  že  byl  porušen  zákon  tím,  že  nedošlo k postoupení dalšího výkonu dozoru nad 
dodržováním zákonnosti v přípravném    řízení  Krajskému  státnímu  zastupitelství  v Praze již 
před  1.6.2012,  potom by mimo jiné daná vazební rozhodnutí z přípravného  řízení  v rámci 
přezkumu  před  odvolacím  soudem  či  před  Ústavním  soudem  ČR  z tohoto  důvodu  těžko 
mohla obstát. Nejen tedy nalézací soud ale ani žádný další z obecných soudů nepřijal námitky 
obžalovaných  týkající se tvrzené nezákonnosti  postupu  orgánů  činných  v trestním  řízení 
v době před zahájením trestního stíhání za důvodné a přístup všech soudů podílejících se na 
rozhodování v této věci je zcela konzistentní. Pouze pro příklad lze ve vztahu k argumentaci 
těchto  soudů  ohledně  příslušnosti  soudů  v Ústí nad Labem v této  věci  odkázat  třeba  na 
rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp.zn. 1To 96/2014 ze dne 16.12.2014, které se mimo jiné 
těmito otázkami podrobně zabývalo. 
 
 
Námitkami  jednotlivých  obviněných  ohledně  příslušnosti  státního zastupitelství a 
soudu v přípravném  řízení  a  ohledně  náležitostí  příkazů  a  povolení  vydaných  Okresním 
soudem v Ústí  nad  Labem  se  ostatně  opakovaně  zabýval  Ústavní  soud  ČR  a  všechny  tyto 
ústavní  stížnosti  obviněných  byly  odmítnuty.  V tomto  směru  lze  pro  jednoduchost  opět 
odkázat na jednotlivá ve spisu zdejšího soudu založená rozhodnutí Ústavního soudu  ČR  a 
jejich  odůvodnění  (především  ve  svazku  3,  4,  103  a  104  ale i dalších  spisu).  Usnesením 

Ústavního soudu  ČR  sp.zn. I. ÚS 2632/12 ze dne 17.9.2012,  na  které  obhajoba  pravidelně 
poukazuje,  byl odmítnut návrh jednoho z obžalovaných na zrušení jednoho z rozhodnutí 
Krajského soudu v Ústí nad Labem, které se týkalo vazebního rozhodování v dané věci. Ani 
v tomto  případě  však  neshledal Ústavní soud  ČR  důvody  pro  jakýkoliv zásah do rozhodnutí 
obecných soudů,  přestože  i  zde  bylo  před  Ústavním soudem  ČR  namítáno  odnětí 
obžalovaného zákonnému soudci v důsledku nedostatku příslušnosti státního zástupce v době 
rozhodování  o  vazbě  obviněného.  Pouze  na okraj (jako obiter diktum) Ústavní soud  ČR 
připojil poznámku či úvahu k možné budoucí zákonné úpravě příslušnosti státního zástupce 
v trestním  řízení  a dále konstatoval, že Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem mělo 
v dostatečném  předstihu  před  zadržením  obžalovaných  postoupit  věc  místně  příslušnému 
dozorujícímu státnímu zástupci. V případě, že by takový postup zrcadlil obecněji zaužívanou 
praxi, konstatoval Ústavní soud  ČR,  jednalo  by  se  o  závažný  signál  porušování  principů 
právního státu. V žádném  případě  tedy  nebylo  v tomto  konkrétním  případě  shledáno  a 
konstatováno  porušení  principů  právního  státu,  jak  bylo  mimo  jiné  obhajobou  tvrzeno. 
Jednalo se o závěr pouze podmíněný tím, že by se jednalo o obecněji zaužívanou a především 
účelovou
  praxi.  Jak  již  nalézací  soud  konstatoval  výše,  žádnou  účelovost  v tomto smyslu 
v postupu orgánů činných v trestním řízení neshledává. V usnesení sp.zn. II. ÚS 1885/2012 ze 
dne 12.6.2012 Ústavní soud ČR mimo jiné konstatoval, že se námitkou místní nepříslušnosti 
státního zástupce, která nepředstavuje bez dalšího zásah do práva zaručeného č.l 38 odst. 1 
Listiny,  nezabýval.  Důvodem  k zásahu by byl  až  stav,  kdy  příslušnými orgány přijaté právní 
závěry jsou výrazem zjevného faktického omylu či excesu logického. Vzhledem k tomu, že 
Ústavní soud ČR v této fázi neshledal v postupu obecného soudu stav nepřípustné svévole či 
libovůle (jak doslova konstatoval),
 odmítl námitku jako zjevně neopodstatněnou. 
 
 
Výše uvedené skutečnosti tak vedou nalézací soud k závěru, že úkony trestního řízení 
provedené do  doby  zahájení trestního stíhání jednotlivých obžalovaných byly konány 
v souladu  se  zákonem,  právní  úprava  nebyla  nijak  účelově  zneužívána  a  práva  jednotlivých 
obžalovaných nebyla nijak krácena.  Důkazy  opatřené  v přípravném  řízení  tak soud hodnotí 
jako  důkazy  opatřené  v souladu s trestním  řádem  a  pro  dokazování  v hlavním  líčení 
použitelné.  K obdobnému  závěru  ohledně  zákonnosti  postupu  orgánů  činných  v trestním 
řízení  dospěl  nalézací  soud  také  v případě  celého  procesu  souhlasu  s  odevzdáním MUDr. 
R
 jako  tehdejšího  poslance  Poslanecké  sněmovny  Parlamentu  ČR  soudu  a  následnému 
rozhodnutí sněmovny o přípustnosti jeho stíhání (č.l. 73 a násl. spisu). Důkazy v tomto směru 

do  spisu  založené  a  při  hlavním  líčení  provedené  soud  považuje  za  zcela  dostatečně  pro 
konstatování  zákonnosti  postupu  orgánů  činných  v trestním  řízení  ve  věci,  jakékoliv 
obhajobou navržené doplňování dokazování v tomto směru soud hodnotí jako nadbytečné. I 
touto problematikou se ostatně v předchozí fázi trestního řízení zabývaly mimo jiné Ústavní 
soud ČR (např. v rozhodnutí I.ÚS 2632/12 ze dne 17.9.2012) a Nejvyšší soud ČR (sp.zn. 3 
Tcu 82/2013 ze dne 30.10.2013 - č.l. 25644) a dospěly k závěru stejnému. Pokud se soud výše 
zabýval otázkou zákonnosti jednotlivých v přípravném řízení vydaných příkazů k odposlechu 
a záznamu telekomunikačního provozu, povolení soudu ke sledování osob a věcí a nařízení 
domovních prohlídek či prohlídek jiných prostor, potom je namístě obecně také konstatovat, 
že nalézací  soud neshledává, že by tyto neobsahovaly jakékoliv zákonem vyžadované 
náležitosti či dostatečné odůvodnění, jak taktéž opakovaně namítala obhajoba. I zde lze opět 
mimo jiné odkázat na výše uvedená rozhodnutí Ústavního soudu ČR, z nichž se některá taktéž 
zaobírala otázkou náležitostí jednotlivých soudních rozhodnutí, příkazů a povolení v této věci
Např. k otázce zákonnost nařízené prohlídky jiných prostor v sídle společnosti Aveza s.r.o. se 
poměrně  podrobně  vyjádřil  Ústavní  soud  ČR  v rozhodnutí ze dne 22.8.2013, sp.zn. III.ÚS 
27/12.  Mimo to  si  nalézací soud k opakovaným námitkám obhajoby vyžádal také v danou 
dobu aktuální rozvrhy práce Okresního soudu v Ústí nad Labem spolu s vyjádřením  vedení 
daného soudu, jak bylo postupováno v případě přidělování jednotlivých návrhů v přípravném 
řízení jednotlivým soudcům daného soudu. Ani námitky obhajoby, dle kterých nerozhodovali 
v přípravném  řízení  soudci  v souladu s rozvrhem práce daného soudu, nelze jako podložené 
přijmout.  O  jednotlivých  úkonech  přípravného  řízení  také  byli jednotliví obhájci 
vyrozumíváni, přičemž tak orgány činné v trestním řízení činily v souladu s trestním řádem a 
způsobem  a  ve  lhůtách  odpovídajících  množství  těchto  úkonů  a  celkové  časové  náročnosti 
především prvních hodin po zadržení obžalovaných.  
 
 
Z jednotlivých domovních prohlídek provedených v místě  bydliště  obžalovaných  a 
dále z prohlídek  jiných  prostor  vesměs  provedených v místě  pracoviště  obžalovaných  proto 
soud vycházel jako z řádně opatřených důkazů, z protokolů o těchto prohlídkách a připojené 
fotodokumentace  a  příp.  videozáznamů  vzal  soud  za  prokázané  nejen  uspořádání 
prohledávaných prostor ale také jednotlivé stopy, věci a případně také hotové peníze v nich se 
nacházející  a  jejich  umístění.  Důkazy  podstatné  pro  toto  trestní  řízení  opatřené  v daných 
prostorách a z těchto  prohlídek  soudem  učiněné  skutkové  a  právní  závěry  jsou  rozebrány 
v dalších částech odůvodnění rozhodnutí.  

 
 
Bod 1 – veřejná zakázka „Gymnázium Hostivice – rekonstrukce gymnázia“  
 
 
Spáchání tohoto skutku bylo obžalobou kladeno za vinu obžalované L
N
 a 
nyní  nepravomocně  odsouzeným  MUDr.  K
,  MUDr.  K
  Ing.  S
  a  Ing. 
K
  
 
 
Obžalovaná  L
  N
  při  hlavním  líčení  využila  svého  práva  a  nevypovídala 
stejně tak, jako učinila i v přípravném řízení, kdy pouze uvedla, že si není vědoma toho, že by 
se dopustila jakéhokoliv protiprávního jednání, žádné peníze nikdy od nikoho nedostala ani 
nikomu nedala a celé to na ni působí jako „komplot.“ 
 
 
MUDr.  K
  při  své  výpovědi  před  soudem  v postavení obžalované  uvedla,  že 
skutky, které měla spáchat, z její strany spáchány nebyly. Technicky nebylo možné spáchat to, 
co je v obžalobě tvrzeno, z pozice své funkce nebyla schopna ovlivňovat výběrová řízení. Ani 
tvrzené výnosy z údajné  trestné  činnosti  nejsou  reálné  a  zcela  tomu odpovídají znalecké 
posudky, kde tvrzené výnosy by mnohonásobně převyšovaly zisky jednotlivých firem. Naopak 
zadávací podmínky jednotlivých výběrových řízení byly zcela běžné a transparentní, hlavně 
pokud se jedná o požadavky na dodavatele. Dále využila  svého práva a k věci nevypovídala 
stejně tak, jako učinila v přípravném řízení.  
 
 
MUDr. K
spáchání všech skutků, které mu byly obžalobou kladeny za vinu, popřel, 
ve  své  výpovědi  před  soudem  jako obžalovaný  uvedl, že skutkům,  které  měli  on a MUDr. 
K
  spáchat,  do jisté míry nerozumí a necítí  se jimi vinen. V obecné rovině obžalovaný 
namítl, že technicky a organizačně nelze skutky tvrzené obžalobou spáchat, zejména se jedná 
o  ovlivňování  výběrových  řízení,  která  byla  zadávána  striktně  v souladu se zákonem o 
veřejných  zakázkách,  a  zadávací podmínky byly standardní. Ani tvrzené výnosy z údajné 
trestné činnosti nejsou dle obžalovaného reálné. Dále MUDr. K
využil svého práva a k věci 
nevypovídal, tohoto práva využil i v přípravném řízení.  
 
 
 
Také  Ing.  K
  v přípravném  řízení  (č.l.  6274  a  násl.)  popřel  spáchání  tohoto 
skutku. Uvedl, že o této zakázce se dozvěděl v průběhu srpna, kdy pro společnost FISA s.r.o. 

dělali  drobné  práce  na  rekonstrukci  hostivického gymnázia, o konkrétních podmínkách 
výběrového řízení na rekonstrukci gymnázia II. etapa se potom dozvěděl v září z inzerátu na 
centrální  adrese  a  společnost  POHL cz, a.s. se do  výběrového  řízení  přihlásila.  Jelikož 
nesplňovala  některé  kvalifikační  předpoklady,  opatřili  si  je  subdodavatelsky.  Na  přípravě 
zadávací dokumentace se nijak nepodíleli, v takovém  případě  by  tam  nebyly  kvalifikační 
předpoklady,  které  by  nebyli  schopni  splnit.  V průběhu  zpracování  cenové  nabídky 
obžalovaného kontaktovala Ing.  S
  s tím, že nesplnila (FISA, s.r.o.) kvalifikační 
předpoklady  a  ráda  by  se  na  zakázce  podílela  subdodavatelsky,  což  bylo  obžalovaným 
akceptováno  za  podmínky,  že  její  subdodávka  bude  levnější.  Předběžnou  cenu  zakázky  za 
společnost POHL cz a.s. S
 obžalovaný dle své výpovědi asi sdělil. Obžalovaný dále 
uvedl, že mu Ing. S
 sdělila, že na této zakázce chybí některé práce nutné ke kolaudaci 
(sama měla zkušenost z I. etapy rekonstrukce), proto obžalovaný na základě jejího doporučení 
napsal dopis hejtmanovi Středočeského kraje a požádal jej o schůzku, na které by byla tato 
otázka projednána. Ing. K
  dále popsal účastníky  a  průběh  lednové  schůzky  na 
Středočeském kraji (této schůzky se ovšem i dle jeho výpovědi zúčastnila mimo jiné i Ing. 
S
, což koresponduje  právě  s její  výpovědí  a  nikoliv s jeho  verzí,  když  poměrně 
nelogicky sám vypověděl, že vlastně neví, koho tam Ing. S
 zastupovala). Obžalovaný 
dále ve své výpovědi hovořil o dalších zjištěných nezbytných vícepracích na zakázce s tím, že 
následně byli vesměs vybráni firmou POHL cz a.s. subdodavatelé navržení firmou FISA s.r.o., 
neboť byli cenově nejvýhodnější. Jelikož nezbytné vícepráce dle vyhotovené tabulky přípočtů 
a odpočtů dle obžalovaného přesahovaly 20% z hodnoty zakázky, byla u hejtmana iniciována 
obžalovaným  druhá  schůzka v březnu  téhož  roku,  na  které  bylo  hejtmanem  sděleno,  že  je 
třeba  najít  úspory  či  snížit  standardy,  aby  cena  víceprací  nepřekročila  20%  ceny  zakázky. 
Následně vznikla tabulka víceprací ve výši okolo 15%. Obžalovaný Ing. K
 dále uvedl, 
že informace  o  této  veřejné  zakázce  měl  k dispozici  ve  stejnou  dobu  jako  ostatní  účastníci 
výběrového řízení – tj. v době zveřejnění inzerátu na centrální adrese, nikdy se nepodílel na 
přípravě zadávací dokumentace, za vítězství společnosti POHL cz a.s. v řízení nikdy nikomu 
nic nenabídl,  ani  neslíbil,  nikdy  nedostal  žádnou  nabídku  zvýhodnění  této  společnosti  v této 
soutěži a ani nežádal Ing. S
 o zastupování této společnosti při jednání o této zakázce, 
nabídku do výběrového řízení za společnost POHL cz a.s. připravilo její obchodní oddělení. 
Obžalovaný také popřel, že by mezi společnostmi POHL cz a.s. a FISA s.r.o. existovala před 
přihlášením  do  tohoto  výběrového  řízení  jakákoliv  dohoda  ohledně  spolupráce  při  realizaci 
této zakázky, popřel také, že by věděl o jakémkoliv slibu či poskytnutí „provize“ v souvislosti 

s touto zakázkou.  
 
 
Při  hlavním  líčení  (č.l.  27843 a násl.) vypovídal  obžalovaný Ing. K
 
v podstatných okolnostech týkajících se skutečností kladených mu obžalobou za vinu obdobně 
jako v přípravném  řízení.  Obžalovaný  popřel,  že  by  byl  členem  organizované  skupiny  a 
vyjádřil  se  k intenzitě  a  četnosti  jeho  vztahů  s ostatními spoluobžalovanými. Nad rámec 
výpovědi  v přípravném  řízení  dále  uvedl,  že  spor  společnosti  POHL cz  a.s.  se  společností 
FISA s.r.o.  ohledně  výše  fakturovaných  částek  mohl  mít  vliv  na  pozdější  výpověď  Ing. 
S
 ve které jej nařkla z toho, že se podílel na tvorbě zadávací dokumentace. Ziskovost 
zakázky na rekonstrukci gymnázia původně kalkulovali (bez více a méně prací) kolem 3 – 5 
%. Obžalovaný popřel, že by v souvislosti s touto zakázkou někdy Ing. S
nebo někomu 
jinému  předával  nějakou  hotovost.  Při  hlavním  líčení  dále  obžalovaný  vypověděl,  že  Ing. 
S
 se účastnila schůzky (viz výše) s hejtmanem Středočeského kraje mimo jiné zřejmě 
proto, že s MUDr. P
předjednávala změny projektu. Důvodem spolupráce společnosti 
POHL cz  a.s. s několikanásobně  menší  firmou  FISA  s.r.o.  byla dle obžalovaného výhodnost 
takové spolupráce.  
 
 
Obžalovaná  Ing.  S
  naproti  tomu, co vypovídali ostatní spoluobžalovaní  ze 
spáchání tohoto skutku,  jeho  spáchání zcela doznala a podrobně  popsala  nejen  celou 
chronologii ve výroku tohoto rozsudku popsaného skutku, ale také svoji roli a roli ostatních, 
kteří se na páchání této trestné činnosti podíleli. Toto doznání obžalované Ing. S
 soud 
hodnotí jako doznání pravdivé, ovšem v žádném případě nelze mít za to, že se jedná o důkaz 
jakkoliv osamocený. Doznání této spolupracující obviněné totiž velmi zřetelně koresponduje i 
s  dalšími níže uvedenými důkazy, které byly při hlavním líčení provedeny a tyto důkazy tak 
spolehlivě vyvracejí obhajobu dalších obžalovaných z tohoto skutku.  
 
 
Obžalovaná  Ing.  S
  byla v přípravném  řízení  vyslechnuta  opakovaně.  Dne 
16.5.2012 (č.l. 6119 a násl.) využila svého práva a nevypovídala. Při výpovědi dne 22.6.2012 
(č.l. 6124 a násl.) skutek týkající se Gymnázia Hostivice v podstatných rysech doznala včetně 
zapojení Ing. K
 L
N
, MUDr. K
 a MUDr. K
do jeho spáchání. 
Obdobně  potom  k tomuto skutku obžalovaná vypovídala v přípravném  řízení  dne  6.9.2012 
(č.l.  6161  a  násl.).  Obžalovaná  vypovídala  dále  18.10.2012  (č.l.  6215  a  násl.),  ve  vztahu 
k předmětné  zakázce  týkající  se  hostivického  gymnázia  obžalovaná  celý  skutek  opět 

v podstatných rysech obdobně popsala s tím, že byť u samotného omezování uchazečů losem 
sama nebyla, nejednalo se o náhodný los, existovala dohoda, že bude vylosováno pět předem 
Ing. S
 a Ing. K
 určených společností, o čemž byla zástupkyně administrátora 
také dle výpovědi obžalované informována a za což také obdržela posléze část úplatku. Ing. 
S
  v této  výpovědi  také  potvrdila,  že  spolu  s Ing K
zpracovali podmínky 
zadávacího  řízení,  které  následně  předali  zástupkyni  administrátora.  V další  části  této 
výpovědi  obžalovaná  podrobně  popsala  zapojení  jednotlivých  stíhaných  osob  včetně 
obžalované L
 N
  do této trestné  činnosti  včetně  mechanismu  shromáždění  a 
následného předání požadovaného úplatku. Po skončení výpovědi dne 18.10.2012 obžalovaná 
požádala  o  přiznání  statutu  spolupracující  obviněné  ve  smyslu  §  178a  odst.  1  tr.  řádu  a  po 
náležitém  poučení  dle  §  178a  odst.  3  tr.  řádu  v rámci výslechu provedeného státním 
zástupcem prohlásila svoji poslední výpověď za úplnou a pravdivou s tím, že doznání učinila 
svobodně, vážně a určitě a souhlasila s tím, aby byla označena za spolupracující obviněnou.  
 
 
Velmi  obsáhle  následně  obžalovaná  Ing.  S
  vypovídala  u  hlavního  líčení  ve 
dnech  8.8.2013  (č.l.  26164 a násl.),  9.8.2013  (č.l.  25044 a násl.), 12.8.2013  (č.l.  26336 a 
násl.), 13.8.2013 (26123 a násl.), 14.8.2013 (26371 a násl.), 15.8.2013 (26233 a násl.).  Při 
hlavním  líčení  obžalovaná  k tomuto  skutku  vypovídala  fakticky  shodně  s její poslední 
výpovědí v přípravném řízen (na kterou mimo jiné jako na úplnou a pravdivou před soudem 
také odkázala)  a  opět  podrobně  a  chronologicky  popsala  celý  mechanismus  ovlivnění 
výběrového řízení, opatření hotovosti na úplatek i jeho předání včetně zapojení jednotlivých 
obžalovaných, jak je popsáno ve výroku tohoto rozsudku. Obžalovaná Ing. S
 také před 
soudem  poměrně  logicky  vysvětlila,  z jakého  důvodu  nejsou  její  výpovědi  z přípravného 
řízení obsahově zcela shodné s tím, že soudu také věrohodně vysvětlila, co ji vedlo k tomu, že 
se rozhodla podat  až  v říjnu  2012  úplnou  a  pravdivou  výpověď  ve  věci  a  požádat  o  status 
spolupracující obviněné. Skutečnost, že si některé pro daný skutek nepodstatné detaily (např. 
jestli se někdo za společnost FISA s.r.o. osobně účastnil omezování uchazečů losem, či zda 
sama  formálně  podávala nabídku k účasti  v  řízení) obžalovaná již nepamatuje, jak  před 
soudem  uvedla,  nepovažuje  soud  za  známku  nevěrohodnosti  její  výpovědi.  S ohledem na 
časový  odstup  a  množství  činěných  úkonů  ve  věci  je  to  zcela  pochopitelné,  přičemž  se 
nejedná o žádné skutečnosti,  které  by  měly  podstatnější  vztah  k jednání jednotlivých 
obžalovaných,  kterým  byla  fakticky  páchána  trestná  činnost,  ani to není v žádném rozporu 
s doznáním  obžalované,  kterým  jsou  usvědčováni  i  ostatní  obžalovaní,  přičemž  je  zde  třeba 

opakovaně zdůraznit, že výpověď obžalované Ing. S
 není osamoceným usvědčujícím 
důkazem  ve  věci,  ale  naopak naprosto zřetelně a v mnoha ohledech koresponduje s dalšími 
(viz níže) usvědčujícími důkazy. Po výslechu obžalované před soudem lze připustit, že z její 
výpovědi  je  zřejmé,  že  zároveň  se  snahou  podat  úplnou  a  pravdivou  výpověď  ohledně 
stíhaných  skutků  je  u  obžalované  patrná  i  určitá  obezřetnost  a  vzhledem k popisovaným 
praktikám v daném  prostředí  také  pochopitelná  snaha pokud možno nepopisovat své 
podnikatelské  a  další  aktivity  mimo  rámec  tohoto  trestního  řízení.  Za  situace,  kdy  však 
obžalovaná takovouto snahu jeví pouze ve vztahu ke  skutečnostem  nesouvisejícím 
s projednávanými skutky, potom nemá soud za to, že by to mělo jakýkoliv negativní dopad na 
věrohodnost  či  úplnost  její  výpovědi  ohledně  skutků,  které  jsou  jí  kladeny  za  vinu. 
Zdrženlivost  obviněného  vypovídat  o  skutečnostech  nesouvisejících  se  stíhanými  skutky 
ostatně není ani v rozporu se závazkem spolupracujícího obviněného ve smyslu § 178a odst. 1 
písm. a) tr. řádu.  
 
 
Ve vztahu ke skutku pod bodem 1) dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. 
 
 
 
Počáteční fáze této veřejné zakázky je kromě výpovědi Ing. S
 (kterou soud, jak 
již bylo řečeno, hodnotí jako pravdivou) důkazně zadokumentována listinnými důkazy na č.l. 
16950-17125 od rozhodnutí rady kraje o vyhlášení této veřejné zakázky přes otevírání obálek, 
losování k omezení  počtu  uchazečů  a  otevírání  obálek  s nabídkami  vylosovaných  pěti 
uchazečů a od listopadu 2011 též telefonními a prostorovými odposlechy. Z listin založených 
ve  spisu  na  č.l.  16973  a  násl.  vyplývá,  že  zadavatelem  veřejné  zakázky  „Gymnázium 
Hostivice – Rekonstrukce gymnázia“ byl Středočeský kraj, jednalo se o veřejnou zakázku na 
stavební práce vyhlášenou v užším řízení v souladu s tehdy platným zákonem č. 137/2006 Sb., 
o  veřejných  zakázkách  s předpokládaným  omezením  počtu  zájemců  na  pět  losem.  Zakázka 
byla zveřejněna v informačním systému o veřejných zakázkách dne 9.9.2011 pod evidenčním 
číslem  60065065.  Výzvu k podání žádosti o  účast  v této  zakázce  si  převzalo  celkem  18 
subjektů (včetně společnosti POHL cz a.s. a FISA s.r.o.). Administrátorem daného řízení byla 
společnost  ERINYES  s.r.o.,  která  mimo  jiné  objednávala  uveřejnění  příslušných  informací 
v informačním systému veřejných zakázek.   
 
  
Především  z výpovědi  Ing.  S
  vzal  dále  soud  za  prokázané,  že  pracovnice 
administrátorské  společnosti  obžalovaná  N
  za  využití  služeb  společnosti  VE-ZAK 

s.r.o. najaté pro omezení  počtu  uchazečů  losem,  sjednala  a  zajistila  ovlivnění  průběhu 
omezení počtu zájemců losováním tak, aby v něm byli vylosování předem určení zájemci a to 
především  společnost  POHL cz,  a.s.  jako  budoucí  výherce  veřejné  zakázky  a  další  4 
společnosti jednající s touto společnosti po vzájemné dohodě a tvořící tzv. „křoví.“ Tyto čtyři 
společnosti  následně  po  vzájemné  dohodě  podaly  úmyslně  vyšší  nabídky  než  společnost 
POHL cz  a.s.,  čímž  byl  předem  určený  zájemce  o  tuto  zakázku,  tj.  společnost  POHL cz, 
nejlevnější. Protože jediným hodnotícím kritériem byla vždy nejnižší cena, byl za takového 
stavu výsledek hodnocení nabídek jednotlivých uchazečů fakticky dán a nebylo možné, aby 
hodnotící komise následně vybrala jako vítěze jiný subjekt, než právě předem domluveného 
„soutěžitele“ – společnost POHL cz a.s.  
 
I  přes  skutečnost,  že  se  nepodařilo  zjistit  přesný  průběh  a mechanismus  samotného 
ovlivnění losování zařízením, které mělo být řádně certifikováno a odzkoušeno, toto dopředu 
sjednané  ovlivnění  losování  ve své opakované  a  především  pro  soud  věrohodné  výpovědi 
potvrzuje a popisuje obž.  Ing.  I
  S
  (v přípravném  řízení  i  u  hlavního  líčení). 
Spolupracující  obviněná  jasně  popisuje dohodu mezi ní, Ing. K
 MUDr. K
 
MUDr. K
a L
N
 kteří se předem dohodli, které firmy budou losováním 
vybrány, byť sama připouští, že konkrétní způsob ovlivnění losování jí znám nebyl a není (což 
opět  naopak  celkově  potvrzuje  věrohodnost  jejích  výpovědí,  neboť  pokud  by  snad  Ing. 
S
 měla v úmyslu lživě ostatní obžalované z této trestné činnosti obviňovat, potom by 
postrádalo logiku, aby zrovna v této  části  skutkového  děje  přiznávala,  že  bližší informace  o 
průběhu losování nemá). Z výpovědi spolupracující obviněné také jasně vyplývá, že na výběru 
společností, které byly  posléze  losováním  vedle  společnosti  POHL cz  a.s.  jako  tzv.  křoví 
vybrány, se již před losováním podílel právě obž. Ing. V
 K
 za firmu POHL cz a.s. 
Všech pět společností tak jednalo při vytváření nabídek ve shodě tak, aby všechny nabízené 
ceny byly vyšší než nabídka společnosti POHL cz a.s.  
 
Součástí  listinných  důkazů  jsou  dále  dokumenty,  ze  kterých  je  jasně  patrná 
komunikace administrátora s jednotlivými  uchazeči  o zakázku,  ustanovení a složení komise 
pro  otevírání  obálek  a  posouzení  kvalifikace.  Do  soutěže  se  přihlásilo  celkem  16  subjektů 
(včetně  společností  POHL cz  a.s.  a  FISA  s.r.o.).  Dle  obsahu  notářského  zápisu  sp.zn.  NZ 
167/2011 ze dne 14.10.2011  (č.l.  17053  a  násl.)  a protokolu o výsledku losování ze dne 
13.10.2011 pak došlo na základě losování provedeného O
 Č
 za společnost 

VE-ZAK s.r.o. k výběru do druhého kola soutěže kromě společnosti POHL cz a.s. společností 
PEGISAN s.r.o., KONSTRUKTIVA BRANKO a.s., STAVITELSTVÍ KLADNO s.r.o.  a 
společnost INGBAU CZ s.r.o.  
 
Pokud  se  týká  výpovědi  O
  Č
  jako  zástupce  společnosti  VE-ZAK 
s.r.o., jmenovaný v přípravném řízení odmítl vypovídat s tím, že by si mohl výpovědí způsobit 
trestní stíhání. U hlavního líčení dne 3.10.2013 tohoto práva již nevyužil a odmítl jakoukoliv 
nezákonnou  manipulaci s losovacím  zařízením.  V přípravném  řízení  byl  policisty  vyzván 
k vydání dvou losovacích zařízení, která byla k losování užívána. Této výzvě však nevyhověl 
s vysvětlením,  že  je  vydat  nemůže,  neboť  mu  byla  odcizena  neznámými  pachateli.  Samotné 
odcizení však policii nenahlásil z důvodu obavy o své zdraví a zdraví svých blízkých. Stejným 
způsobem situaci vysvětloval i před soudem. Tato výpověď svědka Č
 před soudem 
však byla zcela nevěrohodná (jak po stránce obsahové tak také po stránce samotného nejistého 
a vyhýbavého projevu  svědka)  a nelogická. Předně  je  nelogické,  když  v přípravném  řízení 
odmítl s odkazem na nebezpečí trestního stíhání vypovídat (což by nepřímo skutkové závěry 
soudu ohledně jeho účasti na spáchání skutku potvrzovalo), tak u hlavního líčení popisoval 
své  jednání  způsobem,  který  by  v případě  pravdivosti  jeho  výpovědi  jistě  jeho  obavu 
z trestního  postihu  neodůvodňoval.  Další  nevěrohodné  vysvětlení  svědka,  že fakticky odmítl 
vypovídat z obavy o rodinné příslušníky, ale vyslýchající policista jej měl jakýmsi způsobem 
nutit k odůvodnění  odmítnutí  výpovědi  obavou  z trestního stíhání,  je  opět  těžko  uvěřitelné 
především  za  situace,  kdy  byli  výpovědi  svědka  přítomni  nejen  obhájci  jednotlivých 
obviněných  ale  především  také  advokát  zastupující  samotného  svědka.  Těžko  tedy  uvěřit 
tomu, že by žádný z nich do protokolu neprotestoval, pokud by vyslýchající na svědka vyvíjel 
jakýkoliv nepřípustný nátlak (jak z obsahu spisu jasně vyplývá, obhájci v přípravném řízení 
ani při hlavním líčení jinak námitkami a stížnostmi na postup orgánů činných v trestním řízení 
nijak nešetřili). Jako zcela nevěrohodné soud hodnotí svědkem popisované přepadení dvěma 
maskovanými muži v jeho bydlišti, v rámci  čehož  mu  mělo  být  losovací  zařízení  odcizeno. 
Toto přepadení, při kterém mělo být svědkovi nejen odcizeno zařízení za stovky tisíc korun 
ale především také vyhrožováno i ohledně jeho rodinných příslušníků, svědek nikde neohlásil 
a policii o něm vyrozuměl až poté, kdy byl vyzván k vydání obou losovacích zařízení. Takový 
postup jeví zjevné známky  spíše  snahy  účelově  odůvodnit  nevydání  přístrojů,  což  opět 
nepřímo potvrzuje výpověď Ing. S
o manipulaci s hlasováním. Snaha zabránit tomu, 
aby se losovací zařízení dostalo do rukou policie, je totiž zcela logická za situace, kdy by bylo 

losovací  zařízeno  technicky  upraveno  (byť  až  poté,  kdy  mělo  dojít  k jeho atestování 
v Elektronickém  zkušebním  ústavu)  tak,  aby  fakticky  negenerovalo  náhodná  čísla.  Některé 
z listin vztahujících se k losováním  prováděným  tímto  přístrojem  a  k jeho atestaci byly 
nalezeny v rámci  domovní  prohlídky  bydliště  L
  N
  (1995  a  násl.).  Ostatními 
důkazy před soudem prokázané přijetí úplatku za tuto zakázku L
 N
 pak samo o 
sobě naopak právě potvrzuje úmyslné ovlivnění této zakázky a opět potvrzuje výpověď obž. 
Ing.  S
  Svědek  Č
  sám  přiznal,  že  vůbec  neví,  z jakého  důvodu  mu  bylo 
zařízení takto odcizeno a proč mu bylo vyhrožováno, přičemž jako poměrně nelogické soud 
hodnotí  i  to,  že  si  nová  losovací  zařízení  již  poté  neopatřoval  a  s touto pracovní  činností 
skončil.  
 
Závěru, že tato losování, která administrátorská společnost nechávala pro omezování 
počtu uchazečů provádět společnost VE-ZAK s.r.o., byla manipulovaná, ostatně svědčí také 
například zaznamenaný hovor Ing. S
 a MUDr. K
 na č.l. 2997. Byť se zde hovoří 
o  zcela  jiných  veřejných  zakázkách,  tak  Ing.  S
  mimo  jiné  konstatuje „my máme 
samozřejmě 5 firem, které se nám tam přihlásily a které nám budou dělat křoví, takže já se 
potom s L
 (N
) domluvím,  aby  tady  těch  pět  samozřejmě  nějakým  způsobem 
postoupilo do toho druhého kola, kde se projednává cena. 
 
K průběhu  jednotlivých  losování  vypovídala  dne  3.10.2013  před  soudem  svědkyně 
JUDr. L
 Ž
 která jim byla  (několika  desítkám)  přítomna  jako  notářka.  Dle  její 
výpovědi probíhalo celé losování vždy standardně a v souladu se zákonem, zdali však použitý 
přístroj  skutečně  generoval  náhodná  čísla,  nebyla  schopna  svědkyně  odpovědět  s tím, že to 
nebylo v jejích schopnostech, fakticky pouze ověřovala samotný průběh celého úkonu.  
 
 
Svědek Mgr. L
M
, pracovník administrátorské společnosti ERINYES s.r.o. a 
posléze pouze zcela formálně její jednatel byť i nadále podřízený L
N
 vypovídal 
při hlavním líčení dne 18.9.2013. Ve společnosti působil jako specialista veřejných zakázek 
od  června  2010  a  jeho  náplní  práce  byla  jejich  administrace  „od  a  až  do  z“.  V době  jeho 
nástupu  do  společnosti  byl  na  tuto  práci  sám.  Svědek  popsal  obecně  mechanismus 
administrace veřejných zakázek s tím, že tvorba zadávací dokumentace byla převážně na jeho 
uvážení  a  jeho  zkušenostech  a  finální  slovo  měl  posléze  zadavatel.  Pokud  se  týká  např. 
kvalifikačních  předpokladů  u  buštěhradského  zámku  ohledně  restaurátorských prací  (viz 

skutek 2.), tyto svědek nestanovoval, jedná se o jeden z kvalifikačních předpokladů, který byl 
poskytnut  ze  Středočeského  kraje.  Svědek  také  popsal,  jakým  způsobem  probíhalo  obecně 
losování  při  omezování  uchazečů  náhodným  losem.  Přestože  svědek  popřel,  že  by  si  byl 
vědom  jakékoliv  účelové  a  nezákonné  manipulace  řízení,  která  jsou  předmětem  tohoto 
rozsudku  (a  pochopitelně  může  být  otázkou,  nakolik  musel  o  dané  trestné  činnosti 
jednotlivých  obžalovaných  vědět), má soud jejich nezákonnou  manipulaci  za  bezpečně 
prokázanou  dalšími  níže  uvedenými  důkazy.  Přesvědčivost  výpovědi  tohoto  svědka  jistě 
nesvědčilo např. jeho tvrzení o tom, že ohledně rekonstrukce buštěhradského zámku probíhalo 
omezování uchazečů losem, což evidentně skutečnosti neodpovídá.  
 
Další  pracovnice  téže  administrátorské  společnosti  Bc.  V   B
 která se 
mimo jiné dle výpovědi L
 M
 měla na administraci projektu zámku Buštěhrad také 
podílet,  při  hlavním  líčení  dne  17.9.2015  odmítla  vypovídat  s tím,  že  by  si  mohla  způsobit 
výpovědí  trestní  stíhání.  Těžko  vnímat  takový  postoj  jako  důvodný,  pokud vše, jak tvrdí 
jednotliví obžalovaní, probíhalo v souladu se zákonem. 
 
Ing. P
 P
 v postavení  svědka  u  hlavního  líčení  dne  25.3.2014  popsal  velikost, 
strukturu  a  předmět  činnosti  společnosti  POHL cz  a.s., obžalovaného Ing. K
 
charakterizoval  jako  svého  dlouhodobého  osobního  spolupracovníka  a  člena  představenstva 
společnosti.  Ing.  P   byl  jediným  nadřízeným  jmenovaného  obžalovaného.  Z výpovědi 
svědka vyplývá, že on sám žádná jednání ohledně rekonstrukce gymnázia Hostivice nevedl, 
konkrétní podrobnosti realizace této zakázky nebyl schopen popsat, subdodavatelem byla 
společnost  FISA  s.r.o.,  která  byla  jejich  tradičním  partnerem.  Z výpovědi  tohoto  svědka 
(stejně jako z výpovědi celé řady dalších svědků) také vyplývá, že stavební společnosti někdy 
vědomě  realizovaly  z různých  důvodů  i  stavební  zakázky,  u  kterých  předpokládaly  jejich 
prodělečnost. Svědek popřel, že by se setkal s informací o tom, že by dané řízení neprobíhalo 
v souladu se zákonem či v souvislosti s ním měly být předávány nějaké úplatky.  
 
Ke společnosti FISA s.r.o. měl vypovídat dne 30.4.2014 také svědek J  F
– 
člen orgánů této společnosti. Jmenovaný při hlavním líčení také odmítl vypovídat s odkazem 
na možnost jeho trestního stíhání. Soud proto podle § 211 odst. 4 tr. řádu přečetl výpověď 
svědka z přípravného řízení. V té jmenovaný svědek popsal činnost a velikost společnosti a 
popřel, že by měl jakékoliv informace o rekonstrukci gymnázia Hostivice či zámku Buštěhrad. 

 
Jednotliví zástupci  uchazečů,  kteří  podle  výpovědí  Ing.  S
 jednali ve shodě se 
společností  POHL cz  a.s.  jako  tzv.  křoví  a byli na základě  ovlivněného  losování  vybráni 
k podání  nabídky  na  tuto  zakázku,  ve  svých  výpovědích  u  hlavního  líčení  odmítli  jakýkoliv 
nestandardní  způsob  průběhu  losování  a  veřejné  zakázky samotné.  Vzhledem k jejich 
faktickému  zapojení  do  celého  procesu  je  však  málo  překvapivé,  že  se  v pozici  svědků 
k trestnému  jednání,  které  má  soud  ostatními  důkazy  za  prokázané,  nedoznali.  V kontextu 
zmíněných  usvědčujících  důkazů  proto  soud  jejich  výpovědi  zhodnotil  jako  nepravdivé. 
Konkrétně se jedná o výpověď Ing. J
 L
 ze společnosti STAVITELSTVÍ KLADNO 
s.r.o. při hl. líčení dne 2.10.2013, Ing. T
 J
 ze společnosti INGBAU CZ s.r.o. při hl. 
líčení dne 3.10.2013, Ing. J
 Ž
 ze společnosti PEGISAN s.r.o.  
 
K tomuto skutku také při hlavním líčení vypovídala ředitelka gymnázia Hostivice Ing. 
P
 Š
. Ta potvrdila, že v rámci obou etap rekonstrukce gymnázia komunikovala 
se stejnými pracovníky (stavbyvedoucí Ing.  M
,  Ing.  Ž
), na stavbě také v průběhu 
obou  etap  rekonstrukce  pravidelně  komunikovala  s Ing.  S
,  která  na  stavbě 
vystupovala  ve vedoucím postavení.  Ing.  S
  na  stavbě  viděla  svědkyně  (spolu 
s MUDr. R
) naposledy 12.5.2012.  S Ing. K
 svědkyně v rámci rekonstrukce do 
styku nepřišla vůbec. Informaci o tom, že by byl nějaký subjekt v rámci realizace této veřejné 
zakázky zvýhodněn, svědkyně nikdy nezískala.  
 
 
Dne  9.12.2011  hodnotící  komise  posoudila  nabídky  všech  pěti  předtím 
„vylosovaných“  subjektů  (č.l.  17142 a násl.)  s tím, že bylo konstatováno, že nejnižší 
nabídkovou cenu měla společnost POHL cz a.s. (26.620.126,-Kč bez DPH). Usnesením Rady 
Středočeského Kraje ze dne 13.12.2011 bylo následně rozhodnuto o výběru této nabídky jako 
nejvýhodnější  a dne 10.1.2012 byla zástupci  kraje  podepsána  smlouva  o  dílo  se  společností 
POHL cz a.s., jejímž předmětem byla realizace dané veřejné zakázky.  
 
 
I přes absenci doznání jednotlivých obžalovaných má soud za to, že z výpovědi obž. 
Ing.  S
  jednoznačně  vyplývá  jí  popisovaná  dohoda  mezi ní, obž. MUDr. K

obž. Ing. K
 ohledně sjednání výhody pro společnost POHL cz a.s. za příslib úplatku 
ze strany Ing. K
 a Ing. S
, jmenovaná obžalovaná také popsala komunikaci mezi 
ní, obž. Ing. K
 a spoluobžalovanou představitelkou administrátora L
N
 

V daném  případě  bylo  předem  dohodnuto,  kteří  konkrétní  uchazeči  budou  vybráni  losem  do 
druhého  kola.  Zároveň  byl  dohodnut  a  konkretizován  úplatek  za  toto  zvýhodnění  a  získání 
zakázky pro společnost POHL cz a.s., pro MUDr. K
 a MUDr. K
 ve výši 2,8 mil. 
Kč a pro obžalovanou L
 N
 ve výši 200.000,-Kč. To ostatně poměrně plasticky a 
zcela v souladu s tím, co vypověděla obž. Ing. S
, potvrzují také prostorové a telefonní 
odposlechy  (viz níže).  I  obsah  těchto  zaznamenaných  hovorů  potvrzuje  pravdivost  výpovědi 
obž. Ing. S
. Tato obžalovaná jasně potvrdila, že se obž. Ing. K
 za společnost 
POHL cz  a.s.  podílel na vyhotovení zadávací dokumentace k předmětné  veřejné  zakázce 
rekonstrukce Gymnázia Hostivice, zejména v části  stanovení  si  podmínek  pro  uchazeče.  Ve 
své výpovědi u hlavního líčení dne 8.8.2013 vypověděla, že zadávací dokumentaci spolu sami 
vytvořili tak, aby byla „šitá na míru“ společnosti POHL cz a.s. Obžalovanou Ing. S
 
popisované  dohodě  mezi  společnostmi  POHL cz  a.s.  na  společné  realizaci  této  zakázky  a 
společném poskytnutí úplatku nepřímo svědčí i dohoda o společném řízení a realizaci projektu 
(založena na č.l. 23428 a násl. spisu, k jejímu obsahu se Ing. S
 vyjádřila při hl. líčení 
dne 9.10.2014), kdy z textu této smlouvy je zřejmé, že v danou dobu společnost POHL cz a.s. 
ještě  ani  nebyla  vítězem  v řízení  o  tuto  zakázku.  Termín „šitá na míru“ v žádném  případě 
nemusí znamenat, že  by  byly  nastavené  podmínky  pro  ostatní  soutěžitele  nesplnitelné. Za 
daného  stavu,  kdy  měl  být  užší  výběr  pěti  předem  určených  subjektů  jednajících  ve  shodě 
proveden zmanipulovaným „losováním“, jistě postačovalo, aby byly tyto podmínky splnitelné 
(byť  např.  částečně  sjednáním  si  určité  části  kvalifikace  subdodávkou,  jak  ostatně  pozdější 
vítěz POHL cz a.s. učinil) pro uchazeče, který má být dle domluvy posléze vítězem daného 
řízení. Samotné zajišťování si kvalifikačních předpokladů i pomocí subdodavatelů bylo, jak 
také z dokazování vyplývá, mezi subjekty na daném trhu naprosto běžné a jistě z toho nelze 
nijak dovozovat, že by bylo jakkoliv nelogické, aby se společnost POHL cz a.s. podílela na 
tvorbě  zadávací  dokumentace  a  spolustanovila  kvalifikační  předpoklady tak, že je následně 
splnila právě za využití takové subdodávky.  
 
Jak  již  bylo  uvedeno  výše,  doznání  obžalované  Ing.  S
  není  usvědčujícím 
důkazem osamoceným, ale je významně podporováno mimo jiné zaznamenanými telefonními 
hovory a prostorovými odposlechy.  30.11. 2011  poté,  co  Ing.  S
 volá MUDr. K  a 
dotazuje se jí mimo jiné, kdy se uvidí, Ing. S
 hovor ukončuje a obratem volá obž. Ing. 
K
, kterého se v náznacích dotazuje, jak vidí „TO“ o čem se bavili, že by mělo být na 
začátku prosince. K
 také informuje že „on už jí volal“. Z doznání obž. S
, které 

opět  koresponduje  s v tu  dobu  probíhající  fází  veřejné  zakázky  (15.12.2011 komisí byly 
otevřeny nabídky jednotlivých uchazečů o veřejnou zakázku) má potom soud za prokázané, že 
telefonátem se  MUDr.  K
  dotazoval  obž.  Ing.  S
  kdy  bude  poskytnut  úplatek.  
Jelikož se na sjednané výši úplatku měli podílet Ing. S
 a Ing. K
rovným dílem, 
jak vypověděla opakovaně obž. Ing. S
, obratem kontaktovala právě Ing. Ko
, aby 
se  domluvili,  kdy  jej  budou  moci  společně  poskytnout.  O  této  dohodě  ostatně  obž. Ing. 
S
 následně hovoří i s obž. MUDr. P
při návštěvě v její kanceláři v ON Kladno 
dne 7.12.2011. Přehlédnout  nelze,  že  i  obžalovaný  Ing.  K
, který spáchání skutku 
popírá,  sám  ve  své  výpovědi  hovořil  o  tom,  že  se  měla  MUDr.  K
  zřejmě  s Ing 
S
 domlouvat na úpravě projektu na rekonstrukci gymnázia. Bylo by totiž bez dalšího 
zcela nelogické, proč by se měly obě jmenované domlouvat na změnách projektu, se kterým 
neměla mít přinejmenším MUDr. K
 pracovně ani soukromě mít nic společného. I touto 
výpovědí Ing. K
 fakticky nepřímo opět potvrzuje pravdivost výpovědi Ing. S
 
která zapojení nejen MUDr. K
do celé události logicky a v souladu např. s telefonními a 
prostorovými odposlechy popisuje.  
 
Dohoda  na  konkrétním  dni  předání  úplatku  následně  proběhla  mezi  obž.  Ing. 
S
, MUDr. K
 a MUDr. K
dne 6.1.2012 s tím, že termín předání úplatku 
byl domluven na 10.1.2012 v 09:00 hodin, pro  úplatek  si  měl  přijet  MUDr.  K
  k Ing. 
S
 do sídla její společnosti ve Slaném. Samotné předání úplatku prokazuje kromě opět 
doznání obžalované Ing. S
 také prostorový odposlech kanceláře MUDr. K
 a dále 
také protokol  o  sledování  osoby  MUDr.  K
 a Ing. S
 (č.l. 3203) spisu. Obdobným 
způsobem  bylo  zadokumentováno  předání  úplatku  Ing.  S
  L
  N
 dne 
16.1.2012  (č.l.  3228),  když  již  předem  o  tom,  že  tuto  částku  ponese  dle  předchozí  dohody 
tohoto dne  obžalované  L
N
  hovoří  Ing.  S
  s MUDr.  K
již dne 
13.1.2012 v kanceláři  MUDr.  K
  v ON Kladno a je to zaznamenáno na prostorovém 
odposlechu z daného dne.  
 
 
Jak již bylo zmíněno výše, poměrně zásadním důkazním prostředkem vztahujícím se 
nejen  k tomuto projednávanému skutku ale i ostatním  byly v přípravném  řízení  realizované 
prostorové odposlechy (z kanceláře MUDr. K
 v ON Kladno a z místa bydliště manželů 
K
 v R
) a zaznamenané telefonické hovory jednotlivých osob. K těmto důkazům 
(a zákonnosti jejich opatření) byla ze strany obhajoby v průběhu trestního řízení směřována 

celá řada námitek. Pokud se týká příslušnosti Okresního soudu v Ústí nad Labem a dalších, 
které na rozhodování v přípravném  řízení  participovaly, s touto  otázkou  se nalézací soud 
vypořádal  již  výše.  V řízení  byla  dále  opakovaně  namítána  špatná  srozumitelnost  záznamů 
(především prostorových odposlechů). Ve vztahu k této námitce – pokud se týká všech v řízení 
projednávaných skutků
 – uvádí soud následující. Není žádných pochyb o tom, že prostorové 
odposlechy jsou obecně zpravidla méně srozumitelné než např. záznamy telekomunikačního 
provozu a nejinak tomu je i v tomto  případě.  Při  provádění  dokazování  v hlavním  líčení  se 
soud snažil  po technické stránce  učinit  maximum  pro  co  nejlepší  srozumitelnost záznamů. I 
přes opakované (ať již účelové či nikoliv) námitky obhájců a jednotlivých obžalovaných stran 
srozumitelnosti záznamů je třeba zdůraznit, že pro dokazování není určující, čemu z daného 
konkrétního  záznamu  rozumí  ten  či  onen  účastník  řízení,  podstatné  je,  co je z daného 
záznamu  seznatelné  pro  soud.  Za  tímto  účelem  si  proto  soud  jednotlivé  záznamy  (či  jejich 
podstatné části) přehrával nikoliv pouze při hlavním líčení, kdy jimi bylo prováděno fakticky 
dokazování, ale také opakovaně ještě před samotným započetím hlavního líčení a poté znovu 
v reakci  např.  na  námitky  obžalovaných  či  jejich  obhájců  či  v reakci  na  jednotlivé  výpovědi 
svědků,  které  se  k těmto  záznamům  vázaly.  Právě  tato  možnost  opakovaného  přehrávání 
záznamů ve spojení s nesporně kvalitnějším technickým vybavením, než bylo možno zajistit 
v jednací místnosti pro hlavní líčení pro podstatně širší okruh osob, a prostředím bez rušivých 
vlivů  umožnila  členům  senátu  v mnohých  případech  obsah  hovoru ze záznamu seznat, 
přestože  např.  při  hlavním  líčení  mohl  být  daný  hovor  (mimo  jiné  také  v důsledku  většího 
množství rušivých zvuků v jednací místnosti obsazené několika desítkami osob) vnímán jako 
zcela  či  zčásti  nesrozumitelný.  V žádném  případě  potom soud nezaznamenal jakoukoliv 
manipulaci s těmito  záznamy  ve  smyslu  některými  obhájci  a  obžalovanými  namítaného 
účelového  sestřihávání  či  snad dokonce dalšího  spojování  časově  nesouvisejících  záznamů.  
Obdobným  způsobem  jako soud  se  ostatně  se  záznamy,  jejichž kopie byly na jejich žádost 
pořízeny, mohli mimo hlavní líčení seznamovat i účastníci řízení. Nalézací soud kategoricky 
konstatuje, že v rámci  hodnocení  těchto  prováděných  důkazů  vycházel  jen a pouze ze 
záznamů  (či  jejich  částí),  které  vyhodnotil  jako  dostatečně  srozumitelné, u nichž nelze mít 
pochyb o jejich skutečném obsahu. Ostatně i odvolací soud a eventuálně další soudní instance 
si  jistě  budou  moci  v dalších  fázích  tohoto  řízení  obdobným  způsobem  po  pečlivém  a 
opakovaném  poslechu  učinit  názor  na  srozumitelnost  jednotlivých  záznamů.  V řízení  bylo 
dále  opakovaně  namítáno,  že  přepisy  jednotlivých  hovorů  pořízených  policejním  orgánem 
v přípravném  řízení  neodpovídají  zvukovému  záznamu.  Zde  je  namístě  předně  zdůraznit,  že 

důkazem (tedy nosičem pro řízení podstatné informace) je zvukový záznam jako takový, proto 
bylo  také  dokazování  prováděno  přehráváním  samotných  audiozáznamů.  Přepisy  záznamů 
jsou pouze pomocným  materiálem pro lepší orientaci v rozsáhlém  důkazním  materiálu.  I 
přesto  však  má  soud  po  opakovaném  poslechu  záznamů  za  to,  že  ve všech podstatných 
skutečnostech a v částech souvisejících s předmětem tohoto řízení audiozáznamy odpovídají 
tomu, co bylo posléze zachyceno v pořízených  přepisech,  případné  nepřesnosti  jsou  pouze 
v jednotlivostech pro  posouzení  věci  většinou  nepodstatných. Z tohoto  důvodu  také  soud 
v některých případech při výslechu některých ze svědků s ohledem na zásadu ekonomie řízení 
(a s vědomím  korespondence  daného  přepisu  se  skutečným  záznamem)  těmto  předestíral 
hovory (hlavně telefonické) namísto toho, aby byly tyto hovory daným svědkům přehrávány 
(přestože  v  některých odůvodněných  případech  soud  přistoupil  i  k přehrávání  záznamů 
svědkům).  
 
Ve vztahu k záznamům  o  uskutečněném  telefonickém  hovoru  či  k  „prostorovým 
odposlechům“  obhajoba  také  namítala,  když  byly  některým  svědkům  tyto  záznamy  v rámci 
jejich  výpovědi  přečteny  z přepisů  ve  spisu  a  nikoliv  také  přehrány.  K této námitce soud 
předně uvádí, že v případech, kdy měl za to, že bylo vzhledem k nezbytnosti bezprostředního 
vnímání  zaznamenaného  hovoru  svědkem  a  jeho  schopnosti  se  k němu  vyjádřit  vhodné, aby 
byl zaznamenaný hovor svědkovi skutečně přehrán, potom tak soud opakovaně činil (o čemž 
jasně  svědčí  jednotlivé  protokoly  o  hlavním  líčení).  V ostatních  případech  soud  především 
s odkazem na procesní ekonomii obsah těchto hovorů jednotlivým svědkům pouze předestřel 
či  doslova  přečetl.  Takový  postup  není  dle  soudu  v žádném  případě  v rozporu s trestním 
řádem  a  za  situace,  kdy  přečtené  záznamy  odpovídaly  také  nahrávkám  (kterými  bylo 
provedeno dokazování v jiné  části  hlavního  líčení  jejich  přehráním),  nemohlo  dojít  ani 
k jakémukoliv  zkreslení  či  nezákonnému  ovlivnění  výpovědi  svědka.  V případě  čtení  či 
předestírání těchto přepisů svědkovi nebyl v danou chvíli prováděn důkaz těmito přepisy, ale 
svědek byl fakticky tázán na něco (obsah či kontext hovoru), co vyplývá z jiných důkazů ve 
spisu  (z  nahrávek  odposlechů).  Soud  nemá  za  to,  že  by  v těchto  případech  přehrání  všech 
předmětných  hovorů  svědkům  vedlo  k jinému  obsahu  jejich  výpovědi.  Ostatně  i  obhajoba 
v mnoha  případech  pouze  kladla  svědkům  dotazy  vycházející  z přepisů  zaznamenaných 
hovorů (aniž by se dožadovala jejich přehrání) a soud takové dotazy na svědky připustil. Jiná 
by  byla  pochopitelně  situace,  pokud  by  čtené  či  předestírané  přepisy  v daném konkrétním 
případě obsahu zaznamenaného hovoru neodpovídaly, což však není tento případ.  

 
Pokud  dále  v rámci  přehrávání  prostorových  odposlechů  někteří  obhájci  namítali,  že 
speciální zvukovou aparaturu (mixážní pult) zapůjčenou soudu Ministerstvem vnitra ČR pro 
účely  pokud  možno  co  nejkvalitnějšího  přehrání  zaznamenaných  hovorů  obsluhovali  dva 
odborní  pracovníci  Policie  ČR,  potom  lze  pouze  konstatovat,  že  tito  dva  policisté  žádným 
způsobem  při  přehrávání  záznamů  do  jejich  obsahu  nezasahovali a ani zasahovat nemohli, 
záznamy z CD  nosiče,  který  je  součástí  trestního  spisu,  přehrávali  podle  pokynů  předsedy 
senátu a jejich úkolem bylo pouze v rámci  přehrávání  minimalizovat  šumy  a  podobné 
nedostatky  nahrávek  a  učinit  je  tak  pokud  možno  pro  posluchače  co  nejsrozumitelnějšími. 
Jakékoliv tvrzení o možném nezákonném ovlivnění takto prováděného dokazování u hlavního 
líčení je zcela absurdní.  
 
Účelovost námitek obhajoby vztahující se k jednotlivým záznamům poměrně zřetelně 
vyplývá mimo jiné z toho, že obhajoba na jednu stranu opakovaně namítala, že jsou do spisu 
zařazeny  i  hovory  či  jejich  části, které s věcí  nesouvisí, na druhou stranu v případech,  kdy 
policejní orgán z hovorů  do  spisu  zařadil  pouze  ty  části,  které  považoval  pro  toto  řízení  za 
podstatné, namítala obhajoba, že jsou z rozhovorů  účelově  selektovány pouze jejich 
fragmenty.  Se záznamy, které byly v přípravném  řízení  v souladu  se  zákonem  pořízeny  a 
posléze nebyly vyhodnoceny jako zájmové, bylo v přípravném řízení naloženo v souladu s ust. 
§  88  odst.  6  tr.  řádu.  Na  žádost  obhajoby  byly  posléze  tyto  soudem  vyžádány  a  připojeny  k 
soudnímu spisu, neboť bylo namítáno, že obhajoby neměla v rámci zásady „rovnosti zbraní“ 
možnost  učinit  si  vlastní  názor  na  eventuální  souvislost  i  hovorů  orgány  činnými v trestním 
řízení  vyhodnocených  jako  „nezájmových“  s daným  trestním  řízením.  Po  připojení  těchto 
záznamů ke spisu však ani nalézací soud neshledal, že by bylo namístě i některé další hovory 
nad rámec těch již do spisu původně zařazených považovat za související s předmětem tohoto 
řízení a nositele nějaké další důkazně podstatné informace. Žádný konkrétní návrh týkající se 
přehrání konkrétního záznamu ostatně soudu v rámci návrhů na doplnění dokazování nenavrhl 
ani jiný účastník řízení (přestože jednotlivým obhájcům byly tyto záznamy na jejich žádost 
dány k dispozici). Požadavek obhajoby na přehrání všech těchto záznamů za účelem ověření 
si,  že  jsou  skutečně  „nezájmové“,  potom  nelze  hodnotit  jinak  než  jako  zcela  absurdní  a 
odporující ustanovením trestního řádu upravujícím dokazování. 
 
Pokud  by  měla  být  pro  účely  odůvodnění  skutkových  závěrů  soudu  stručně  a 

chronologicky  zrekapitulována  důkazní  situace  týkající  se  předmětného  skutku,  potom  lze 
odkázat na následující. 
 
Již v listopadu 2011 byl dokumentován telefonický kontakt mezi obž. Ing. K
 a 
Ing.  S
  a  Ing.  S
a  MUDr.  K
  v kontextu  ostatních  důkazů  evidentně 
týkající se rekonstrukce gymnázia Hostivice (Důvěra 03 z 22.11.2011). Dne 29.11.2011 bylo 
dále  zaznamenáno, jak obžalovaná  L
  N
  zaslala  sms zprávu  svědku L
„… 
připrav  vše  na  los,  ale  nechoď  tam  …“.    S tímto skutkem dále také souvisí  telefonický 
odposlech Důvěra 01 z 29.11.2011, kdy MUDr. K
 volá Ing. S
„… kdy se uvidí…“, 
Ing.  S
  hovor  končí  a  obratem  volá Ing. K
. Z telefonického odposlechu 
Důvěra 03 z 30.11.2011 je patrné, jak se Ing. S
 domlouvá s Ing. K
 na předání 
úplatku, jak potvrdila Ing. S
 a poté Ing. S
 obratem volá MUDr. K
s tím, 
že „…můžou  v úterý po ránu...“.  V prostorovém  odposlechu  ze  7.12.2011  (č.l.  2793)  potom 
MUDr. K
 informuje MUDr. K
, že „… gympl bude do 15. ledna ….“. V dalším 
prostorovém záznamu ze dne 7.12.2011 (č.l. 2797-2798) následně MUDr. K
 informuje 
Ing. S
, že „… příští týden má být podepsaný gympl, 12.12. je rada a podpis, 13.12. to 
bude Ing. S
 mít a todleto tedy bude do 15.1. ….“ říká MUDr. K
  Na to Ing. 
S
 odpovídá, že „.... se s POHLem domluvili, že by provizi MUDr. K
a MUDr. 
K
 za gymnázium chtěli předat ještě do konce roku …“ s tím, že se s POHLem dohodla, 
že „…. v tom pojedou půl na půl …“. V tomtéž prostorovém odposlechu také Ing. S
 
říká, že hejtmana vlastně skoro nezná, ale že na slavnostním předání gymnázia (1. etapa) se 
k ní hlásil, na což MUDr. K
 reaguje slovy „…ale on ví, já vám říkám, opravdu on je u 
nás dvakrát, třikrát týdně...“.  
 
Dne 13.12.2011  následně  rozhodovala  Rada  Středočeského  kraje  o  výběru 
nejvhodnější  nabídky,  a  to  společnosti  POHL cz  a.s.  za cenu 31.944.151,-Kč  s DPH  (č.l. 
17146).  V reakci na to dle prostorového záznamu ze dne 14.12.2011  (č.l.  2808)  MUDr. 
K
informuje Ing. S
, že „… gympl byl včera schválen …“. V témže odposlechu 
se také hovoří o tom, že MUDr. K
„…to předdomluví…“ – zřejmě schůzku týkající se 
prací, které nebyly zapracovány v projektu. Prostorový záznam ze dne 23.12.2011 (č.l. 2829) 
potom dokládá domluvu mezi MUDr. K
 a Ing. S
 na tom, že „ …. 15.1.2013 
platí tři miliony (za gymnázium) s tím, že 2,8 milionu je pro MUDr. K
 a MUDr. K
 
a 200.000,-Kč pro jiného ...“. Z výpovědi Ing. S
 potom vyplývá, že 200.000,-Kč bylo 

určeno právě pro obžalovanou L
  N
 a bylo jí též posléze předáno. Dále se obě 
domlouvají na znění dopisu pro hejtmana ohledně víceprací na gymnáziu Hostivice s tím, že 
„….to musí napsat firma POHL, aby to bylo jako oficiálně...“. V souladu s touto domluvou 
následuje telefonický hovor  z 5.1.2012, ve kterém Ing. S
 domlouvá s Ing. K

že „..má na kraj poslat krátký dopis, co všechno chybělo v dokumentaci na akci, kterou vyhrál, 
o penězích se nezmiňovat, že to projednají osobně a ona dopis nejprve přinese ukázat MUDr. 
K
 ...“. I tento záznam jasně dokládá pravdivost výpovědi Ing. S
 a současně také 
nepravdivost  a  účelovost  výpovědi  Ing.  K
.  Tato  schůzka  skutečně  s MUDr. R
 
proběhla  na  krajském  úřadu,  jak o tom ostatně  vypovídal MUDr. R   i  Ing.  S
 
V dalším prostorovém odposlechu ze 6.1.2012 (č.l. 2858) se Ing. S
 domlouvá s MUDr. 
K
 na tom,  že „… na gympl v pondělí už bude mít peníze (na úplatek) a v úterý již to 
může  dát  hned  ráno…“.  (Nejbližší následující úterý po 6.1.2012 potom bylo 10.1.2012.) 
MUDr. K
na to reagovala upozorněním, že „… ona bude v Motole, tak ať to dá Pe
 
(K
), Ing. S
 říká: „ … že jsou to tři miliony …“ a že „... by to nerada nechávala u 
sebe…“ MUDr. K
 opětovně upozorňuje, že „…pro ně je to jen 2,8 milionu …“. Ještě 
v průběhu  hovoru  o  předání  peněz  v kanceláři  MUDr.  K
evidentně telefonuje MUDr. 
K
  a domlouvá s ním  termín,  kdy  „…paní  inženýrka  přinese  králíky…“  Tento  hovor 
zcela  jasně  potvrzuje  výpověď  Ing.  S
  také  v tom smyslu, že „králíci“ byli krycí 
označení pro předávání úplatků. Obě jmenované se dále domlouvají na již zmíněném dopisu 
pro hejtmana týkající se víceprací a méněprací na gymnáziu a domlouvají se, co v dopise má 
být a co ne, firma POHL cz a.s. má napsat pouze, že jde o nesrovnalosti v projektu a nic víc, a 
proto hejtmana firma POHL  cz  a.s.  žádá  o  schůzku.  I obsah tohoto rozhovoru obou 
obžalovaných je v souladu s tím,  co  před  soudem  vypověděla  obžalovaná  Ing.  S
 
V prostorovém odposlechu  z 6.1.2012  (č.l.  2861-2862) MUDr. K
  informuje MUDr. 
K
 o schůzce s Ing. S
 z téhož dne s tím, že „… S
 přinese 2,8 milionu a 
bylo  domluveno,  že  to  předá  MUDr.  K
  ...“.  Následně  na  to  MUDr.  K
volá  Ing. 
S
  (v kódované  řeči  se  opět  baví  o  králících),  že  „…  si  pro  králíky  přijede  k ní  v 8 
hodin ráno v úterý …“. Předání úplatku pak bylo zadokumentováno i protokolem o sledování 
osob a věcí MUDr. K
 a Ing. S
 ze dne 10.1.2012. V dalším prostorovém odposlechu 
z 9.1.2012  (č.l.  2884  -  2885)  Ing.  S
  informuje  MUDr.  K
 jakým  způsobem 
zařizuje peníze na předání úplatku, z hovoru je také zřejmé, že Ing. S
 (opět v souladu 
s tím,  co  před  soudem  vypovídala)  k  „vygenerování“  prostředků  na  úplatky  používala  další 
osobu, která ji ale v tomto  případě  sdělila,  …že  to  nejde,  že  to  bude  muset  vybrat  ze  svého 

účtu…“).  Ing.  S
  také  sděluje,  že  následující  den  „…to  bude  vybírat  z  účtu…“. 
Dne 9.1.2012  (č.l.  3581)  Ing.  S
  potom  píše SMS MUDr. 
„…zda by si pro 
králíky (opět kódovaná řeč pro úplatek) nemohl přijet zítra (tj. 10.1.2012) až po 9. hodině…“, 
MUDr.  K
 odpovídá, že „… se mu to hodí …“. K tomuto  důkazu  po  jeho  přehrání  u 
hlavního  líčení  dne  25.2.2014  se  vyjádřila  Ing.  S
  a  zde  potvrdila,  že  šlo  o  předání 
úplatku, opět potvrdila, že králíci byla kódovaná řeč pro úplatek.  
 
Zaznamenané  sms zprávy  Důvěra  03  mezi  Ing.  S
  a  svědkem  K
 
(Pozemní  a  vodní  stavby  s.r.o.)  především  ze  dne  9.1.2012  opět  potvrzují  výpověď  Ing. 
S
 dle které tato využívala společnost Pozemní a vodní stavby s.r.o. svědka K
 
(užívajícího  přezdívku  S
)  jako  firmu,  přes  kterou  „propírala“  finanční  prostředky  na 
úplatky. V daném  případě  však  K
  obžalované  sdělil,  že  nebude  schopen  jí prostředky 
včas  předat,  a  proto  obžalovaná  v uvedený  den  (opět  viz  zaznamenaný  telefonní  hovor) 
objednávala výběr 3.000.000,-Kč z banky na den 10.1.2012  před devátou hodinou ranní. Sms 
zprávou Důvěra 01 z téhož dne se následně Ing. S
 MUDr. K
 dotazuje, jestli si pro 
„králíky“  může  přijet  následující  den  až  po  9.  hodině,  což  on  obratem  potvrzuje. 
Dne 10.1.2012, jak potvrzuje kromě výpovědi Ing. S
 (a jejího vyjádření k protokolu o 
sledování ze dne 25.2.2014) i zmíněný protokol o sledování osob a věcí na č.l. 3203 spisu ( v 
čase mezi 8:50-9:35 hodin), proběhla schůzka MUDr. K
 s Ing.  S
  ve společnosti 
FISA s.r.o. ve Slaném, kde došlo k předání úplatku ve výši 2,8 milionu Kč pro MUDr. K
  
a MUDr. K
  
 
Jako svědek byl k hlavnímu líčení předvolán také V
K
(dne 25.3.2014), 
jmenovaný tím, že odmítl ke skutku vypovídat s odůvodněním, že by si mohl přivodit trestní 
stíhání,  fakticky  opět  nepřímo  potvrdil  pravdivost  výpovědi  Ing.  S
,  neboť  jeho 
obžalovanou  popsaná  role  při  vytváření  prostředků  na  úplatky  jistě  přinejmenším  riziko 
trestního postihu jmenovaného představovala. Při hlavním líčení však byly splněny všechny 
předpoklady  dané  §  211  odst.  4  tr.  řádu  pro  to,  aby  mohla  být  přečtena  výpověď  svědka 
z přípravného  řízení  (7322).  V té  jmenovaný  potvrdil  své  oprávnění  jednat  za  společnost 
Pozemní a vodní stavby s.r.o.  včetně  toho,  že  tato  společnost  spolupracovala  s FISA s.r.o. 
Velmi nevěrohodně svědek tvrdil, že si na žádnou konkrétní stavební akci, na které by tyto 
dvě společnosti spolupracovaly, nevzpomíná, objednávky byly pouze ústní (to opět nepřímo 
svědčí fiktivní fakturaci mezi subjekty). Až po druhém poučení o možnosti trestního postihu 

pro  křivou  výpověď  svědek  v přípravném  řízení  připustil,  že  pro  Ing.  S
 fakturoval 
v řádu  desítek  milionů  korun  i  práce,  které  nebyly  nikdy  provedeny.  Ing.  S
  mu  to 
zdůvodnila, že je to na „vedlejší náklady na získání zakázky“, svědek z toho dle své výpovědi 
usoudil,  že  se  jedná  o  nějakou  provizi  či  úplatek.  Tato  formulace  svědka  již  jednoznačně 
výpověď Ing. S
 potvrzuje. Svědek také v přípravném řízení potvrdil, že faktury byly 
společností  FISA  s.r.o.  zaplaceny  na  účet  Pozemních  a  vodních  staveb  s.r.o.  v Raiffeisen 
bance (viz dále také skutek týkající se rekonstrukce zámku Buštěhrad a prokázanému původu 
části  prostředků  předaných  jako  úplatek),  tyto  prostředky  posléze  svědek  opakovaně 
v hotovosti vyzvedával a převážel Ing. S
 do sídla její společnosti.  
 
Svědkyně E
 V
 která měla taktéž vypovídat k činnosti společnosti Pozemní a 
vodní stavby s.r.o., při hlavním líčení dne 18.4.2014 také odmítla vypovídat z důvodu, že by si 
výpovědí  o  své  činnosti  v rámci této společnosti a činnosti K
 mohla způsobit trestní 
stíhání.  I toto odmítnutí vypovídat koresponduje s tím,  co  před  soudem  ve  své  výpovědi 
popsala Ing. S
.  
 
Dne 10.1.2012 byla následně podepsána smlouva o dílo mezi Středočeským krajem a 
společnosti POHL cz a.s. na rekonstrukci Gymnázia Hostivice, 2. etapa (č.l. 17168 a násl. ).    
 
Dle prostorového záznamu ze dne 13.1.2012 (č.l. 2901) Ing. S
 hovoří s MUDr. 
K
  o tom, že „… N
  chce  za gymnázium  200.000,-Kč, ponese jí to  v pondělí 
…“  (tj.  16.1.2012),  „…  ještě  se  s N
 domluvila, že až zjistí, kolik bude N
 
chtít za Buštěhrad, tak S
 pošle SMS v kódované řeči s tím, že čas v této SMS bude 
odpovídat požadované částce …“, sděluje MUDr. K
 že tuto SMS již N
 poslala 
s tím,  že  „…  ve  4  …“,  což  znamená,  že  N
  chce  za  Buštěhrad 400.000,-Kč, což se 
S
 „… zdá hodně, brala by tak 200.000,-Kč, ale 400 je moc, zvláště když tam nedělala 
ani losování, takže administrátor s tím  vlastně  neměl  práci  ...“ MUDr. K
  slibuje Ing. 
S
 pomoc, ale „… když jí napíše v kódované řeči, že schůzka platí, pak Ing. S
 
skutečně  musí  N
  zaplatit  za  Buštěhrad  400.000,-Kč….“.  V tomto hovoru také Ing. 
S
á  (opět  v souladu s tím,  co  uváděla  ve  své  výpovědi  před  soudem)  popisuje,  jak  jí 
K
  utekl  s penězi  na  úplatek  do  Bělehradu.  Popsané  hovory  jasně  svědčí  nejen  výši 
úplatku, který obžalovaná N
 požadovala a také v souvislosti s gymnáziem Hostivice 
obdržela,  ale  také  jako  další  důkazy  ve  věci  svědčí  tomu,  že  jedním  z úkolů  obžalované 

N
 bylo v případě potřeby zajišťovat „náhodná“ losování. 
 
Dne 16.1.2012 následně  došlo  k předání  úplatku  L
  N
  Ing.  S
  ve 
výši 200.000,-Kč v sídle společnosti ERINYES s.r.o. v Revoluční ulici, Praha 1. To je kromě 
výše uvedeného prokazováno protokolem o sledování osob a věcí na č.l. 3228 – čas 12:57 - 
13:10 hod. a také doznáním Ing. S
 a potvrzováno i jejím vyjádřením k tomuto důkazu 
u hlavního  líčení  dne  25.2.2014,  kde  opětovně  potvrdila,  že  zde  předala  L
 N
 za 
gymnázium Hostivice úplatek ve výši 200.000,-Kč.  V souladu s výše  uvedenými  důkazy  o 
předání úplatku L
 N
 je také její diář v příloze č. 6, poř. č. 5 spisu zajištěný při 
prohlídce nebytových prostor užívaných společností ML Compet a.s., kde je poznámka na den 
16.1.2012 – S
13:00 hodin. 
 
I po předání  úplatku  dále  pokračovala  komunikace  Ing.  S
  a  Ing. K
 
pokud šlo o schůzku u hejtmana MUDr. R
 ohledně víceprací na gymnáziu Hostivice (viz 
prostorový odposlech z 29.2.2012 – č.l. 2950, prostorový odposlech ze 7.3.2012 – č.l. 2951) – 
MUDr. K
 zde žádala, aby jím byl dopis adresovaný na krajský úřad nejprve předložen 
ke schválení s tím, že to předem projedná s hejtmanem. Ze záznamu prostorového odposlechu 
ze 14.3.2012 (č.l. 3104) je potom zřejmé, že MUDr. K
s MUDr. R
řeší v Rudné 
znění dopisu, jehož napsání předtím domlouvala s Ing. S
 ohledně žádosti o schůzku 
s MUDr. R
týkající se víceprací na gymnáziu Hostivice. V dalším prostorovém záznamu 
z 26.3.2012  (č.l.  3112-3118)  Ing.  S
 probírá s MUDr. K
  v Rudné, zda „… též 
budou  něco  chtít  za  nutné  vícepráce  na  gymnáziu Hostivice a jestli také z té  částky  navíc 
chtějí též 10% ...“. Ing. S
 říká, že „… pokud ano, museli by s K
 ale o něco 
navýšit cenu …“, nakonec se domlouvají, že za vícepráce úplatek požadován nebude.  
V tomtéž záznamu rovněž MUDr. K
říká Ing. S
 „…. naleju vám čistého vína, já 
to teď dělám skoro pro všechny firmy, takže proto jsem vás taky srovnala na to, co mají velký 
giganti, tj. 10% provize …“. Tento  záznam  jednoznačně  opět  potvrzuje  závěr,  že  byly 
pravidelně  vyžadovány  úplatky  ve  výši  10%  z hodnoty  veřejné  zakázky,  což  opět 
koresponduje s prokázanou  výší  úplatků  u  všech  skutků  popsaných  tímto  rozsudkem.  Dále 
v tomtéž záznamu  rovněž  MUDr.  K
  určuje  kódovanou  řeč  pro  telefonní  styk  ohledně 
projednání vyšší či nižší ceny za vícepráce na gymnáziu. MUDr. K
  říká:  „… platí, že 
hory jsou vyšší  (cena)  –  moře  je  nižší  s tím, že to probere s hejtmanem. Toto pak po 
projednání touto kódovanou řečí sděluje po telefonu Ing. S
 (viz telefonní odposlechy). 

Tento záznam je opět potvrzením výpovědi Ing S
 ohledně tvrzení, že tuto kódovanou 
řeč ve skutečnosti vymyslela MUDr. K
 Ing. S
 u hlavního líčení vypověděla, že 
kódovanou  řeč  požadovala  MUDr.  K
  neboť  jako  ředitelka  ON  Kladno  neměla  mít 
oficiálně nic co do činění a nic společného se zakázkami vypisovanými Středočeským krajem, 
a proto požadovala kódovanou řeč pro případ, že by byl telefonní hovor odposloucháván. Dne 
27.4.2012 v prostorovém záznamu na č.l. 3016 MUDr. K
probírá s Ing. S
 opět 
otázku víceprací  na  gymnáziu  Hostivice,  Ing.  S
sděluje,  že  vícepráce vyšly na 18% 
navíc,  „…jak  si  přál…“  a  nyní  nevědí,  jestli to chce ještě  vidět,  aby  to  odsouhlasil. MUDr. 
K
 jí oznamuje, ať jí to dá, jestli ho uvidí přes víkend, že to s ním projedná. Z uvedeného 
je zřejmé, že se Ing. S
vyjadřovala o osobě hejtmana MUDr. R
zda to chce znovu 
vidět,  aby  to  odsouhlasil  a  jak  si  hejtman  přál,  tak  vícepráce  vyšly  do  požadovaných  20% 
z ceny zakázky. Na  dalším  záznamu  prostorového odposlechu  z 3.5.2012  (č.l.  3132)  MUDr. 
K
  skutečně  probírá s MUDr. R
otázku víceprací  na  gymnáziu Hostivice, 
obžalovaná jej informuje o kódované  řeči  (ve  vztahu  k vícero zakázkám) a nakonec se 
domlouvají,  že  udělají  tzv.  „možnost“.  O  skutečném  významu  tohoto  krycího  termínu  opět 
hovořila u hlavního líčení obžalovaná Ing. S
. MUDr. K
sděluje MUDr. R
 
že S
 po telefonu oznámí, že se domluvili na možnosti a že to je další kódovaná řeč, 
kterou si se S
 domluvila, aby jí mohla sdělit, jak se s hejtmanem domluvila …“.  Dle 
obsahu  prostorového odposlechu  z 9.5.2012  (č.l.  3157)  potom  MUDr.  K
  domlouvá 
schůzku MUDr. R
s Ing. S
 ohledně víceprací na Gymnáziu Hostivice.  
 
Byť nebylo spáchání tohoto skutku MUDr. R
 kladeno za vinu, i důkazy shora 
popsané jasně potvrzují, že se jmenovaný obžalovaný na průběhu veřejných zakázek aktivně 
podílel,  byl  o  nich  manželi  K
  informován  a  o  jejich  průběhu  také  zákulisně 
rozhodoval,  aniž  by  o  tom  byly  další  orgány  Středočeského  kraje  (rada,  zastupitelstvo)  či 
oblastních nemocnic (představenstvo, ředitel) informovány.  
 
 
Obžalobou bylo jednotlivým obžalovaným kladeno za vinu, že se shora popsaného 
jednání dopustili v úmyslu  mimo  jiné  získat  prospěch  ve  formě  čistého  prospěchu  pro 
společnost realizující na základě smlouvy o dílo danou zakázku. Po provedeném dokazování 
má soud za to, že tento úmysl byl v daném případě u obžalovaných prokázán stejně tak jako i 
dosažení  určité  míry  zisku  společností,  která  zakázku  realizovala,  byť  se  soud  s obžalobou 
neztotožnil v kvantifikaci daného čistého prospěchu a výši čistého zisku pro společnost POHL 

cz a.s. z této zakázky shledal ve výši 1.097.501,-Kč.  
 
Dle  závěrů  znaleckého  posudku  společnosti  PROFI  –  ten  a.s.  (č.l.  9058)  a jeho 
doplňku (č.l. 17690) činil zisk zhotovitele POHL cz a.s. z dané zakázky částku 1.354.940,-Kč. 
Znalci v posudku  mimo  jiné  také  konstatovali,  že  chybí  konečné  vyúčtování  na  danou  akci, 
přičemž  s některými  subdodavateli  nebyly  vůbec  sepisovány  smlouvy  o  dílo,  přestože  se 
z jejich  strany  jednalo  o  značný  objem  prací,  které  měly  být  prováděny.  Závěry  tohoto 
posudku  včetně  jeho  dodatku  považuje  soud  za  správné  a vzal je proto za základ svých 
skutkových zjištění s tou úpravou, že jelikož tato znalci kvantifikovaná částka nezohledňovala 
povinnost odvést z takto  vyčísleného  zisku  daň  z příjmu  právnických  osob,  v souladu 
s právním názorem vyjádřeným v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 5Tdo 136/2008 ze 
dne 11.6.2008 (dle jehož závěrů je třeba vycházet v daném případě z tzv. čistého prospěchu, 
do něhož nelze zahrnovat náklady vynaložené na jeho dosažení, tj. ani daň přidané hodnoty, 
daň  z  příjmů,  spotřební  daň,  od  nichž  se  odvozuje  získaný  prospěch)  byla  tato  daňová 
povinnost ve výši 19% dopadající na zisk realizovaný dodavatelem zakázky od „hrubého“ 
prospěchu vyčísleného znaleckým posudkem odečtena. Závěry tohoto posudku zpracovatelé 
při  hlavním  líčení  dne  23.4.2015  potvrdili a dostatečně  také  vysvětlili,  jakým  způsobem 
v závěrech svého posudku kalkulovali výrobní a správní režii.  
 
Že byla daná zakázka zisková,  ostatně  ve  svých  závěrech  konstatoval i obhajobou 
dodaný znalecký posudek společnosti Česká znalecká a.s. (27979). Ze závěrů tohoto posudku 
však  soud  při  formulaci  svých  skutkových  zjištění  nevycházel  z následujících  důvodů. 
Zpracovatelé  posudku  před  soudem  vypovídali  dne 5.2.2015  a  následně  (z  důvodu 
předchozího  vyloučení  řízení  proti  obžalované L
N
 k samostatnému projednání) 
dne 21.4.2015.  Soud  předně  nebyl  schopen  jakkoliv  verifikovat  podklady,  které  měli 
zpracovatelé posudku pro jeho zpracování k dispozici, jelikož zpracovatelé posudku do 
soudního spisu vůbec nenahlíželi a znalecký posudek zpracovávali pouze za využití podkladů 
poskytnutých  jim  obhajobou  či  přímo  společností  POHL cz  a.s.  Zcela zarážející je potom 
například skutečnost, kterou uvedl Ing. H
při své výpovědi, že „při zpracování znaleckého 
posudku  věc  konzultovali  s Ing.  K
“,  který  měl  zpracovatelům  posudku  potvrzovat, 
které práce byly na díle provedeny. Takovéto zapojení jednoho z obžalovaných do zpracování 
znaleckého posudku je z pohledu soudu  a  trestního  řádu  nepřípustné  a  vrhá zásadní 
pochybnosti ohledně jejich nezaujatosti při zpracování znaleckého posudku. Zcela nekriticky 

znalci přistupovali také např. ke kalkulaci mzdových nákladů společnosti POHL cz a.s., kde 
tyto od objednatele  posudku  prakticky  pouze  souhrnně  převzali,  aniž  je  podrobovali 
jakémukoliv přezkoumání (ve výpovědi znalce ani v podkladech ke zpracování posudku na 
připojeném  CD  nosiči  žádné bližší podklady k tomuto také nejsou). Stejný  způsobem 
zpracovatelé přistupovali mimo jiné i ke kalkulaci položky „bankovní záruky a pojištění“, ve 
vztahu  ke  které  zpracovatel  posudku  před  soudem  mimo  jiné  uvedl,  že  tato  částka  byla 
konzultována s Ing. K
 a v účetních  výkazech  se  tato  částka  objevuje.  Zpracovatel 
posudku Dr. Ing. H
 dále vypověděl, že vadou znaleckého posudku od společnosti PROFI 
– ten a.s. bylo, že jeho zpracovatelé jeho závěry neformulovali ve vztahu k době, kdy měl být 
skutek spáchán ale k datu zadání posudku. Toto tvrzení však jmenovaný nikterak nedoložil a 
ani žádným konkrétním příkladem nepřiblížil či nerozvedl, naopak je zřejmé, že zpracovatelé 
obou posudků vycházeli z fakturace a případně dalších účetních dokladů společnosti POHL cz 
a.s. a dalších vztahujících se k samotné realizaci zakázky a tedy této  době.  Žádný  takový 
nedostatek, jak zmínil Dr. Ing. H
, ve znaleckém posudku zpracovaném společností PROFI 
– ten a.s. soud rozhodně nenalézá.  
 
Ve vztahu k závěrům znaleckého ústavu PROFI – ten a.s. soud dále poznamenává, že i 
tyto  do  značné  míry  korespondují s výpovědí  obžalované  Ing.  S
  která před soudem 
uvedla,  že  společně  s obžalovaným  Ing.  K
  zisk  ze  zakázky  dopředu  kalkulovali  na 
částku kolem 5.000.000,-Kč,  přičemž  oba  si  každý  polovinu  z úplatku, který byl posléze 
předán,  již  dopředu  zahrnuli  do  fakturace  a  výsledné  ceny.  Ostatně  z výpovědi  obžalované 
Ing.  S
  si  lze  také  učinit  jistě  představu  o  tom,  jakým  způsobem  byly  prostředky  na 
úplatky generovány, je také zřejmé, že nemalé částky mohl konečný dodavatel díla ušetřit na 
subdodávkách.  Zde lze odkázat mimo jiné na záznam telefonického hovoru Ing. 
D
 s kolegou ze společnosti Konstruktiva Branko a.s. ze dne 4.5.2012 (č.l. 4009). 
Byť  se  nejedná  o tento skutek ale skutek následující, tento hovor jasně ukazuje na to, jaké 
objemy  nákladů  mohly  stavební  společnosti  prostřednictvím  subdodávek  ušetřit, Ing. 
D
svého kolegu informuje o tom, že ukončili výběr subdodavatele na zemní práce 
pro rekonstrukci zámku Buštěhrad a vybírají pouze ze dvou firem a z jejich nabídek mají už 
nyní na zemních pracích ušetřeno 40% (!). Z výše uvedených důvodů proto nelze akceptovat 
v případě  tohoto  skutku  ani  v případě  skutků  následujících  jako  relevantní  poukaz  obhajoby 
na nepoměr mezi ziskem (či ztrátou) z dané zakázky dle závěrů znaleckého zkoumání a výší 
úplatku, který byl (či měl být) v souvislosti s realizací dané zakázky předán.  

 
Společnost Česká znalecká a.s. v dalším posudku na č.l. 27980 dále konstatovala, že 
cena stavebního díla rekonstrukce gymnázia Hostivice odpovídala obvyklé ceně,  za  kterou 
bylo možno v daném  čase  a  místě  řádně  realizovat  dané  stavební  dílo.  Za situace, kdy však 
nebylo  obžalobou  komukoliv  za  vinu  kladeno  předražení  tohoto  díla,  se  závěry  tohoto 
posudku  nejeví  pro  toto  řízení  nikterak  zásadními,  neboť  fakticky  tvrzení obžaloby nijak 
nepotvrzují ale ani nevyvracejí.  
 
Bod 2 – veřejná zakázka „rekonstrukce zámku Buštěhrad“ 
 
Spáchání tohoto skutku bylo obžalobou kladeno za vinu  již  nepravomocně 
odsouzeným  MUDr.  K
  a  MUDr.  K
,  Ing.  S
  Ing.  D
 Ing. 
M
 a v rámci tohoto rozsudku také obžalovaným  L
N
 a MUDr. R
 
Všichni obžalovaní vyjma Ing. S
 jeho spáchání popřeli.  
 
Vyjádření manželů K
k obžalobě jako celku je popsáno již v části odůvodnění 
rozsudku týkajícím se prvého skutku. Ve vztahu k těmto  dvěma  jmenovaným  je  namístě 
zdůraznit, že vzhledem k jejich pracovnímu zařazení v oblastních nemocnicích Středočeského 
kraje  tito  neměli  mít  (stejně  tak  jako  v případě  prvého  skutku  tohoto  rozsudku)  s danou 
zakázkou  nic  společného.  Obžalovaná  L
  N
  při  hlavním  líčení  dne  27.8.2013 
využila svého práva a k věci nevypovídala, na tomto svém postoji nezměnila nic ani v dalších 
fázích tohoto řízení.  
 
Obžalovaný  Ing.  P
  D
  v přípravném  řízení  k věci  nevypovídal,  při 
hlavním líčení dne 27.8.2013 vypověděl, že obžaloba obsahuje řadu nepravdivých tvrzení a 
sám se cítí nevinen, neboť činy, které mu jsou kladeny za vinu, nespáchal. Obžalovaný dále 
popsal  své  osobní  a  rodinné  poměry  a  dále  také  jeho  kariéru  ve  společnosti  Konstruktiva 
Branko  a.s.,  kde  se  posléze  vypracoval  až  na  funkci  výkonného  ředitele.  K výpovědi 
obžalované Ing. S
 se obžalovaný vyjádřil v tom smyslu, že ji považuje za účelovou a 
tendenční s řadou nepravdivých tvrzení, dle Ing. D
 se Ing. S
snaží vyvinit 
na úkor ostatních obžalovaných. Obžalovaný kategoricky popřel, že by od Ing. S
 přijal 
nějaké prostředky nebo takové prostředky někomu předal v souvislosti s rekonstrukcí zámku 
Buštěhrad, nepodílel se na tvorbě zadávací dokumentace ani zadávacích podmínek a žádným 

nezákonným  způsobem  ani  toto  řízení  neovlivňoval.  Nabídka  společnosti  Konstruktiva 
Branko a.s. byla v této  věci  podána  zcela  korektně  s tím, že obchodní a smluvní podmínky 
byly Středočeským krajem nastaveny velmi tvrdě. V dalším obžalovaný před soudem odmítl 
vypovídat s tím, že odmítl odpovídat i na případné dotazy přítomných. 
 
Obžalovaný  Ing.  T
  M
  spáchání  tohoto  skutku  také  popřel  s tím, že 
skutečnosti  uváděné  v obžalobě  se  nezakládají  na  pravdě  a  on  je  stíhán  nezákonně  a 
tendenčně. Obžalovaný také popsal své osobní a rodinné poměry a dále také svoji kariéru ve 
společnosti Konstruktiva Branko a.s., kde posléze dosáhl funkce obchodního ředitele včetně 
náplně  jeho  práce  v této funkci. Obžalovaný  zdůraznil, že v rámci této činnosti  také  často 
jednal se subdodavateli i s potencionálními  spolupracujícími  společnostmi.  Obžalovaný 
popsal  obchodní  prostředí  velkých  stavebních  zakázek  s tím,  že  velké  zakázky  přesahující 
objem 150 milionů korun bylo schopno splnit kolem 20 společností etablovaných na zdejším 
trhu,  ovšem  žádná  tuzemská  stavební  firma  není  natolik  finančně  soběstačná,  aby  mohla 
vystupovat  nezávisle  a  samostatně.  V dalším  obžalovaný  před  soudem  odmítl  vypovídat  a 
odmítl  odpovídat  i  na  případné  dotazy  přítomných.  V přípravném  řízení  Ing.  M
  dne 
16.5.2012  pouze  paušálně  uvedl,  že  se  skutečnosti  uvedené  v usnesení o zahájení trestního 
stíhání nezakládají na pravdě a dále odmítl vypovídat. 
 
Pokud obžalovaný  Ing. M
  ve  své  výpovědi  u  hlavního  líčení  namítal, že mu 
v přípravném řízení nebyl dán dostatečný časový prostor pro seznámení se se spisem, potom 
musí soud ve vztahu k této námitce, která ostatně v předchozích fázích řízení zazněla i z úst 
některých dalších obžalovaných či jejich obhájců konstatovat, že prostor pro seznamování se 
se spisem  v přípravném  řízení  nebyl  nedostatečný,  především  ovšem  mají  tento prostor 
všichni účastníci řízení i ve fázi řízení před soudem, přičemž od podání obžaloby ve věci do 
termínu  prvního  hlavního  líčení  uplynula  doba  přesahující  tři  měsíce, kterou však žádný 
z obžalovaných (vyjma  obžalovaného  MUDr. R
, kterému také bylo  soudem  vyhověno) 
k vyžádání  si  spisu  za  účelem  nahlížení  do  něj  či jeho studia nevyužil. Takovéto námitky je 
tedy  třeba  jako  ryze  účelové  odmítnout s tím,  že  ani  zde  nedošlo  ze  strany  orgánů  činných 
v trestním řízení ke krácení práva na obhajobu.  
 
 
Obžalovaná  L
  N
  při  hlavním  líčení  ostatně  jako  již  v přípravném  řízení 
nevypovídala,  pouze  uvedla,  že  si  není  vědoma  toho,  že  by  se  dopustila jakéhokoliv 

protiprávního jednání, žádné peníze nikdy od nikoho nedostala ani nikomu nedala a celé to na 
ni působí jako „komplot.“ 
 
 
Taktéž  obžalovaný  MUDr.  D
  R   před  soudem  popřel,  že  by  trestnou  činnost, 
která mu byla kladena za vinu, spáchal. Před soudem vypovídal v postavení obžalovaného ve 
dnech  7.8.2013  (č.l.  25006  a  násl.),  8.8.2013  (č.l.  26141  a  násl.),  15.8.2013  (č.l.  26233  a 
násl.),  16.8.2013 (č.l. 25102 a násl.). Vypověděl, že on sám nikdy žádné finanční prostředky 
v souvislosti s jakoukoliv  veřejnou  zakázkou  nevzal  a  nikdy  po  nikom  nežádal,  aby  mu  je 
v souvislosti s veřejnou  zakázkou  dával,  nechtěl  ani  po  nikom,  aby  tak  činil.  Dle jeho 
výpovědi se fakticky jedná o kauzu směřující k odstranění opozičního politika. MUDr. R  
dále velmi  obsáhle rozvedl, z jakých důvodů je o tom přesvědčen, podrobně se při tom také 
zabýval okolnostmi podání trestního oznámení v této  věci  na  Nejvyšší  státní  zastupitelství 
ČR, které taktéž  považuje  za  nestandardní  stejně  tak,  jako  posléze  založenou  příslušnost 
státních zastupitelství a soudů v přípravném řízení.  
 
 
Ve vztahu k projednávaným  skutkům  a  pro  toto  řízení  podstatným  skutečnostem 
jmenovaný  poukázal  na  znalecké  posudky,  které  byly  ve  věci  zpracovány  s tím, že tyto 
potvrzují, že zakázky byly realizovány za ceny obvyklé a  žádná  škoda  nebyla  způsobena, 
kvalifikační  předpoklady  výběrových  řízení  potom  nebyly  diskriminační.  Ve  své  výpovědi 
také konstatoval závěry znaleckých posudků týkající se ziskovosti či ztrátovosti jednotlivých 
zakázek, které  jsou  předmětem  tohoto  řízení  a  poukázal  na  rozpor  mezi  výší  znalci 
kalkulovaného  zisku  a  obžalobou  kvantifikované  výše  úplatku  u  jednotlivých  skutků. 
V dalších několika částech své výpovědi se jmenovaný opakovaně zaobíral popisem systému 
kontrol (cen, zadávacích dokumentací, …),  který  byl  na  Středočeském  kraji  ve  vztahu 
k veřejným  zakázkám  praktikován  s tím,  že  tento  dle  MUDr.  R
 prakticky znemožňoval 
jakoukoliv manipulaci těchto zakázek. Popsal také systém fungování „úřednické a politické 
části“ osob na krajském úřadu a jejich kompetence. Veškeré materiály MUDr. R
předkládal 
radě  s přesvědčením,  že  prošly  řádnou  a  několikastupňovou  kontrolou  a  jsou  tedy  zcela 
v souladu se zákonem  (nutno již zde konstatovat, že toto jeho tvrzení bylo níže 
zrekapitulovaným dokazováním vyvráceno zcela bezpochyby). Celá obžaloba je dle 
jmenovaného  založena  pouze  na  získaných  odposleších,  které  jsou  všelijak  zpřeházené, 
sestříhané a vytrhané z kontextu, valná většina je jich také dle jmenovaného nesrozumitelná. 
MUDr. R
popsal své vztahy s jednotlivými obžalovanými s tím, že s K
 jej pojila 

nejen  bližší  a  delší  známost  (především  s MUDr. K
) ale také politické aktivity. 
V souvislosti s tím je také občas navštěvoval v jejich bydlišti.  
 
 
MUDr. R
  dále ve vztahu ke zdravotnickým zakázkám  podrobně  popsal  způsob 
dlouhodobého a veřejně prezentovaného plánování investic v krajských nemocnicích a úroveň 
jejich vybavení v době  jeho  nástupu  do  funkce  hejtmana  a  popsal  také  systém  řízení 
jednotlivých  oblastních  nemocnic  Středočeského  kraje  s tím, že se jednalo o „subjekty 
s vysokou  mírou  nezávislosti,  které byly řízeny vlastním managementem, představenstvem a 
dozorčí  radou.“  MUDr.  R   dále  popsal,  že  tyto  de  facto  zcela  autonomní  subjekty  se 
dokonce  chovaly  vůči  kraji  jako  jejich  zřizovateli  a  stoprocentnímu  akcionáři  někdy  až 
nepředvídatelně.  Dle  jeho  výpovědi  managementy  těchto  nemocnic  jako  akciových 
společností  rozhodovaly  zcela  samostatně  a  do  jejich  pravomocí  nebylo  nijak  neoprávněně 
zasahováno. Na úrovni Středočeského kraje vykonával v podstatě koordinační a „vyvažovací“ 
funkci  odbor  zdravotnictví  a  odbor  financí  a  investic,  které  připravovaly  akce  do  rozpočtu 
kraje.  Dle MUDr. R
 MUDr. K
 ani MUDr. K
 nikdy nerozhodovali, co se kdy 
předloží Radě Středočeského kraje (vyjma MUDr. K
a kladenské nemocnice, které byla 
ředitelkou)  a  s tímto  procesem  neměli  nic  společného.  Již zde je nutno  říci,  že  dle  názoru 
soudu je toto  zcela  bezpečně  vyvráceno  např.  zachycenou  a  níže  popisovanou  e-mailovou 
komunikací,  kdy  např. vedení kolínské nemocnice předkládalo  MUDr. K
 
k odsouhlasení materiály před jejich předložením radě. Přinejmenším v otázce zakázek, které 
byly  předmětem  tohoto  řízení,  tomu  tak  zjevně  nebylo  a  důkazem  toho  je  především 
zachycená telefonická, e-mailová i prostorovými odposlechy zachycená komunikace 
prokazující  naopak  naprosto  klíčový  dohled  ze  strany  MUDr.  K
  a  MUDr.  K
nad 
realizací  těchto  zakázek.  MUDr.  R   dále  opět  velmi  podrobně  popsal  způsob,  jakým 
pracovníci nemocnic určovali, co má být předmětem technologické obnovy nemocnic, jakým 
způsobem  probíhalo  samotné  zadávací  řízení  včetně  spolupráce  s administrátorem  i  včetně 
komunikace s ROP  Střední  Čechy,  pokud  měla  být  zakázka  spolufinancována  z fondů 
Evropské  unie  včetně  kontrol  cen  obvyklých, které byly v rámci  toho  vždy  prováděny. 
Poukázal také na skutečnost, že v případě šetřených zakázek nebyla podána žádná stížnost ze 
strany  kteréhokoliv  soutěžitele  Středočeskému  kraji,  ani  nebyly  podány  žádné  stížnosti  či 
podněty Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). 
 
 
Jmenovaný v další části své výpovědi popsal smysl a fungování tzv. ovládací smlouvy 

s tím, že jejím smyslem bylo  po  nuceném  ukončení  činnosti  Krajské  nemocnice 
Středočeského  kraje  především  i nadále  racionalizovat a ekonomicky zvýhodnit centrální 
nákupy nemocnic a jednání se zdravotními pojišťovnami. Dle MUDr. R
 byla její funkce 
spíše kontrolní než řídící, managementy nemocnic takto nedostávaly pokyny. 
 
 
MUDr.  R   dále  poukázal  na  skutečnost,  že  nebyl  zpracovatelem  veškerých 
materiálů, které byly radě předkládány, o těchto materiálech byl přesvědčen, že jsou právně 
v pořádku  a  na  jednání  rady  fakticky  pouze  řídil  jejich  projednání.  Popřel  také,  že  by  měl 
dopředu  informaci,  že  někdo  danou  soutěž  vyhraje.  On sám do celého procesu nijak 
nezasahoval, zajímal ho pouze ve fázi, kdy se schvalovala částka, tzn. když to šlo do rady a 
zastupitelstva, aby  to  sedělo  s rozpočtem  a  pak  se  vždy  zajímal,  kdy to bylo dodané a bylo 
možné to slavnostně otevřít a předat pacientům. Jestli zakázku vysoutěží ta či ona firma, mu 
bylo zcela jedno.  Nutno  konstatovat,  že  i  tato  část  jeho  výpovědi  je  opět  zcela  bezpečně 
vyvrácena především prostorovými odposlechy, které naopak potvrzují jeho osobní zájem na 
věci – viz např. jeho iniciativa vůči společnosti A.M.I. - Analytical Medical Instruments s.r.o.  
u skutku pod bodem 7) tohoto rozsudku. 
 
 
Ve vztahu k veřejné zakázce týkající se kladenské nemocnice MUDr. R
 popřel, že 
by  byl  účasten  jakékoliv  dohody  na  dělení  úplatku,  částku  666.666,-Kč  jako  jeho  podíl  na 
úplatku označil za absurdní s tím, že tuto nikdy neviděl. Ohledně veřejné zakázky týkající se 
kolínské  a  mladoboleslavské  nemocnice jmenovaný kategoricky konstatoval, že zakázky 
nemocnice  řídil  její  ředitel  a  náměstek  spolu  s  primáři  a  nikoliv  MUDr.  K
či  MUDr. 
K
, jak uvádí obžaloba. I v tomto případě MUDr. R
popřel, že by věděl o jakémkoliv 
zvýhodnění  některého  ze  soutěžitelů  či  o  úplatku  a žádný úplatek za tyto zakázky ani 
nepřevzal  (to ovšem  opět  přesvědčivě  vyvrací  zaznamenaná  a  v tomto rozsudku rozebraná 
komunikace obžalovaných.)  V další  části  své  výpovědi  jmenovaný  popisoval  a  analyzoval 
mechanismus čerpání dotací z prostředků Evropské unie a konstatoval, že není správný popis 
obžaloby o celkové škodě ve výši 315.204.738,-Kč.  
 
MUDr.  R   se  dále  ve  své  výpovědi  věnoval  průběhu  jeho  poslední  návštěvy 
v bydlišti  K
  před  jeho  zadržením a kategoricky konstatoval, že odcházel 
v přesvědčení, že v jím odnášené krabici se nalézá víno a nikoliv 7.000.000,-Kč. Po zadržení 
jej měli policisté dle jeho výpovědi odvést 2 metry od krabice a nad krabicí ztratil asi na 10 

minut vizuální kontrolu, jelikož byl obklopen policisty a byl podrobován osobní prohlídce. 
Toto  jeho tvrzení však  zcela  bezpečně  jako  ryze  účelovou  obhajobu  vyvrací  druhý  policií 
poskytnutý videozáznam ze zadržení. Z toho je totiž jasně patrné, že obviněný mohl krabici po 
celou dobu prohlídky nejen vidět, ale především lze mít za vyloučenou jakoukoliv manipulaci 
s touto krabicí či s jejím obsahem před jejím otevřením a nalezením hotových peněz v ní. Ve 
vztahu k tomuto záznamu také soud nenachází žádné překážky toho, aby jej přijal jako důkaz 
opatřený  v souladu s trestním  řádem  a  při  hlavním  líčení  jím  provedl  dokazování.  Je zcela 
evidentní, že tento záznam byl původně pořizován z jiného důvodu (pro případnou potřebu při 
vyřizování  eventuálních  stížností  na  postup  policie  při  provádění  zadržení  a  pro  účely 
vyhodnocení  celého  zásahu  jako  takového)  a  jeho  důkazní  význam  vyvstal  až  v souvislosti 
s posléze  MUDr.  R
  zpochybňováním  jeho  neustálé vizuální kontroly krabice a s jeho 
poukazováním na možnost záměny obsahu krabice ze strany policie. Že tento „druhý“ záznam 
nebyl  nijak  manipulován  či  stříhán,  jasně  vyplývá  např.  z jeho porovnání se záznamem 
prvním.  Evidentně  se  jedná  o  záznam  naprosto  stejné  události,  která  byla  pouze  kamerou 
snímána z jiného úhlu pohledu.  MUDr. R
dále  popřel,  že  by  věděl,  o  jaké  peníze  se 
v krabici jednalo. Ve vztahu k domovní prohlídce v místě svého bydliště MUDr. D
R
 
mimo jiné vypověděl, že se u něj nenalezly žádné peníze ovázané páskou z Raiffeisen bank 
a.s., daktyloskopické stopy MUDr. K
potom nebyly na obálkách u nalezených peněz ale na 
obálce  položené  na  knihovně  a  jednalo  se  o  obálku  od  nějakých  materiálů  souvisejících 
s politickou činností, které od něj dostal.  
 
 
MUDr. D
 R
 dále obsáhle vypovídal právě  ke skutku týkajícímu se zámku 
Buštěhrad. Podrobně chronologicky popsal způsob, jakým se část zámku dostala v říjnu 2010 
bezúplatně z vlastnictví města do vlastnictví Středočeského kraje včetně toho, jak se on sám 
se stavem zámku a tehdejší projektovou studií osobně za účasti starosty města a Ing. S
 
seznamoval. V té  době  měly  společnosti  FISA  s.r.o.  a  ARIA  s.r.o.,  jak  se  později  dozvěděl, 
s městem  uzavřenu  smlouvu  o  poradenství  a  měly  také  uzavřenou  smlouvu  na  vyhotovení 
projektu na rekonstrukci zámku. Rekonstrukce zámku byla v té  době  odhadována  na  částku 
kolem  200  mil.  Kč,  objekt  byl  zcela  zdevastován  a  Středočeský  kraj  měl  v úmyslu jej po 
rekonstrukci využívat ke kulturním účelům. 1.12.2010 byla zadána zakázka na tvorbu projektu 
rekonstrukce  pro  Středočeský  kraj  a 31.1.2011 rada kraje projednala materiál týkající se 
výběru  projekční  kanceláře  ARIA s.r.o. Tato  společnost  posléze  zpracovala 
technickoekonomickou studii na rekonstrukci středního a východního křídla zámku Buštěhrad 

a byly v ní navrženy postupy a návrhy na rekonstrukci zámku v majetku středočeského kraje. 
Odhadovaná výše nákladů činila kolem 200 mil. Kč. Dne 1.6.2011 Ing. V
 požádal radu 
kraje o soutěž na rekonstrukci zámku – stavební část. Samotné výběrové řízení na dodavatele 
rekonstrukce bylo posléze Středočeským krajem vyhlášeno 22.7.2011. Pokud tedy měl někdo 
v tomto  řízení  něco  ovlivňovat,  potom  tak  musel  dle  jmenovaného  činit  před  tímto  datem. 
Všechna výběrová řízení měl na kraji na starosti odbor investic a financí, na věci se dále také 
podílely odbor majetku a odbor regionálního rozvoje. Hejtman  Středočeského  kraje  dle  své 
výpovědi další průběh nesledoval, politické vedení o tom nemělo žádné informace, jednalo se 
o  technikálie  a  termíny  si  museli  hlídat  jednotliví  pracovníci  odborů.  Jediné,  co  hejtmana 
zajímalo,  byl  termín  poklepání  na  základní  kámen  a  začátek  stavby,  jelikož  to  bylo 
z politického  pohledu  nejdůležitější,  podstatné  bylo  začít  stavět  před  krajskými  volbami. 
MUDr. R
 dále v postavení obžalovaného popsal, jak byl posléze v době od konce léta do 
října  2011  kontaktován  Ing.  V
s tím,  že  ARIA  s.r.o.  nedodržela  termín  předání 
projektové dokumentace a je tak ohrožen termín podání žádosti na ROP a další fáze 
rekonstrukce,  ve  stejné  době  také  požádal  o  schůzku  Ing.  P
  z projekční  kanceláře. 
MUDr. R  dále popsal jeho schůzku s Ing. P
 které byl účasten také přinejmenším 
Ing. B
 z odboru regionálního rozvoje.  Na  této  schůzce  měl  Ing.  P
hejtmana 
mimo jiné informovat, že jej k projektu přibrala Ing. S
 ještě v době, kdy byl zámek ve 
vlastnictví města s tím, že záměr byl udělat rekonstrukci za 200 mil Kč, ale projektant není 
schopen v projektu  takovéto  částky  dosáhnout, jelikož mu vychází cena rekonstrukce nižší. 
Výstupem jejich hovoru tak mělo být sdělení hejtmana, že se jedná pouze o horní hranici ceny 
rekonstrukce  zámku  (kterou  jistě  není  třeba  dosáhnout)  a  ceny  je  třeba  spočítat  dle  cen 
obvyklých podle tabulek URS PRAHA a.s.  Následně  byl  společností  ARIA  s.r.o.  odevzdán 
projekt na částku 126.468.904,-Kč bez DPH. Jelikož se jednalo o částku nižší, než se původně 
předpokládalo,  bylo  posléze  rozhodnuto  využít  zbývající  prostředky  na  pořízení  vybavení 
zámku  a  následně  byla  uzavřena  smlouva  se  společností  ARCIA  s.r.o.  (Ing.  B
)  na 
doprojektování interiérů zámku a nádvoří. V této fázi po schůzce s Ing. B
 hejtman dle 
své výpovědi již ztratil o projekt rekonstrukce zámku zájem a přehled a opět jej zajímal pouze 
termín počátku stavby. Rada kraje posléze obdržela a projednala výsledek soutěže, nabídky 
byly  4  či  5  a  jednalo  se  většinou  o  renomované  společnosti,  jediným  hodnotícím  kritériem 
byla  cena  a  vyhrála  společnost  Konstruktiva  Branko  a.s.  Na  radě  nikdo  nevznesl  žádnou 
pochybnost, bylo konstatováno, že ROP soutěž průběžně sledoval, průběžně vyhodnocoval a 
že s ní souhlasí a že je vše v pořádku  s tím,  že  ROP  ještě  dodělává  definitivní  kontrolu  cen 

obvyklých. Proto hejtman sdělil Ing. V
, že je třeba urychleně dokončit kontrolu ROP, 
aby se mohlo začít stavět. Podpis smlouvy o dílo byl posléze dne 28.3.2012. Poté MUDr. R  
dle své výpovědi opět o akci neměl žádné informace až do té doby, kdy počal být plánován 
jeho výjezd 18.5.2012  na  kladensko,  jehož  součástí  mělo  být  poklepání na základní kámen 
rekonstrukce. MUDr. R
  dále  vypověděl,  že  o  rekonstrukci  zámku  hovořil  s MUDr. 
K
 pouze obecně  jako s aktivní  regionální  političkou,  se  kterou  jej  pojil  společný 
politický  zájem  a  přátelství.  Jmenovaný  také  popřel,  že  by  jakkoliv  naléhal  na  ředitele ROP 
Střední Čechy N
  v souvislosti s předáním  staveniště  rekonstrukce  či  v tomto  směru 
vyvíjel jakoukoliv nestandardní aktivitu. Ve své výpovědi popřel, že by byl původní rozpočet 
na rekonstrukci zámku Buštěhrad Ing. P
 snížen „sám od sebe“, ve skutečnosti tak 
daná  společnosti  učinila  v reakci na jednání Ing. P
 u hejtmana. O žádném dalším 
účelovém  navýšení  ceny  rekonstrukce  potom  neměl  MUDr.  R   dle  své  výpovědi  tušení, 
fakticky se jednalo o navýšení v důsledku zapracování interiérů zámku do projektu a opět se 
jednalo  o  ceny  obvyklé.  Jmenovaný  také  popřel,  že  by  slyšel  o  tom,  že  by  se  měla  Ing. 
S
 jakkoliv podílet na rekonstrukci zámku pro Středočeský kraj, odmítl také, že by se 
s kýmkoliv  jakkoliv  domlouval  na  dělení  úplatku  v souvislosti s touto zakázkou.  V pro toto 
řízení  podstatných  skutečnostech  MUDr.  D
  R
 vypovídal prakticky  shodně  i 
v postavení  obviněného  v průběhu  jeho  výpovědí  v přípravném  řízení  ve dnech  15.5.2012, 
23.10.2012 a 11.12.2012. 
 
 
Obžalovaná  Ing.  S
vypovídala  před  soudem  i  v přípravném  řízené  také  ke 
skutku týkajícímu se rekonstrukce zámku Buštěhrad odlišně od ostatních spoluobžalovaných. 
Spáchání tohoto skutku fakticky  doznala  a  ve  své  výpovědi  se  také  poměrně  podrobně 
věnovala  roli  své  a  roli  ostatních  spoluobžalovaných  při  jeho  páchání.  I  v případě  tohoto 
skutku  soud  hodnotí  výpověď  Ing.  S
  před  soudem  jako  výpověď  pravdivou  a 
z pohledu projednávaných skutků  také  úplnou,  přičemž  pokud  bylo možno u prvého skutku 
z tohoto  rozsudku  konstatovat,  že  její  výpověď  není  nikterak  osamocena,  ale  naopak  je 
podporována  dalšími  opatřenými  důkazy,  potom  toto  konstatování  v případě  rekonstrukce 
zámku Buštěhrad platí ještě výrazněji. I v tomto případě má soud za to, že obhajoba ostatních 
spoluobžalovaných  byla  výpovědí  obžalované  Ing.  S
  ve  spojení  s dalšími níže 
uvedenými důkazy zcela spolehlivě vyvrácena.  
 
 
Podrobná  rekapitulace  výpovědi  obžalované  a  její  hodnocení  soudem jsou potom 

obsaženy v dalších  částech  odůvodnění  k tomuto skutku. Pokud bylo ze strany obhajoby 
namítáno, že měla být obžalovaná Ing. S
 k výpovědi orgány činnými v trestním řízení 
snad jakkoliv donucována či naváděna, potom je třeba jednak poukázat na samotné vyjádření 
této  obžalované,  která  jakýkoliv  nátlak  či  cokoliv  podobného  ze  strany  orgánů  činných 
v trestním  řízení  popřela  s tím,  že  ale  také  logicky  a  srozumitelně  vysvětlila,  co  jí  vedlo  ke 
změně jejího postoje v průběhu vyšetřování a posléze k úplné a pravdivé výpovědi. Současně 
lze k této  námitce  obhajoby  opět  jen  zopakovat,  že  výpověď  spolupracující  obviněné  není 
v žádném případě jako usvědčující důkaz v řízení osamocena, ale velmi široce koresponduje 
s ostatními opatřenými důkazy (především telefonickými a prostorovými odposlechy, nikoliv 
však pouze s nimi). Pokud potom někteří obhájci namítali, že snad měli být zkráceni na svých 
právech tím, že nebyli o plánovaném výslechu Ing. S
 vyrozuměni v přípravném řízení 
řádně a včas a nemohli se tak řádně na její výslech připravit, potom soud konstatuje, že nemá 
za to, že by obhájci nebyli vyrozuměni s dostatečným předstihem, ostatně trestní řád žádnou 
konkrétní  lhůtu  pro  takové  vyrozumění  nestanoví,  předně  však  těžko  mohli  být  v jimi 
tvrzeném smyslu na právech zkráceni, když obžalovaná v rámci  své  výpovědi  odmítla  na 
dotazy obhájců odpovídat. Jakákoliv eventuální příprava obhájců na tento výslech spočívající 
např.  v  propracované  taktice  formulování  dotazů  a  jejich  pořadí  tak  byla  za  daného stavu 
bezpředmětná. Tyto námitky obhajoby ostatně postrádají z pohledu důkazní situace význam 
také vzhledem k tomu,  že  Ing.  S
  své  doznání  velmi  široce,  logicky  a  věrohodně 
zopakovala i při samotném hlavním líčení za přítomnosti obhájců a obžalovaných. 
 
 
V přípravném  řízení  dne  16.5.2012  Ing. 
odmítla  vypovídat.  Následně  dne 
22.6.2012  ve  věci  vypovídala.  Nutno  podotknout,  že  námitky  proti  zákonnosti  tohoto 
výslechu, které byly před započetím výpovědi obžalované obhájci vzneseny, považuje soud za 
nedůvodné a účelové, obhájci všech obžalovaných byli, jak je z obsahu spisu zřejmé, o úkonu 
vyrozuměni  v souladu s trestním  řádem  a  výslechu  byli  také  přítomni. V této  výpovědi 
obžalovaná Ing. S
ve vztahu k rekonstrukci zámku Buštěhrad pouze poměrně stručně 
popsala, jakým způsobem se vůbec o možnosti takové rekonstrukce dozvěděla, popsala také 
plánovanou spolupráci se společností Konstruktiva Branko a.s. a s ředitelem této společnosti 
Ing. D
. V této výpovědi také opět pouze obecně popsala zapojení MUDr. K
 a 
MUDr. K
 (kteří požadovali výplatu „provize“) do celé akce a v souladu s dalšími níže 
uvedenými  důkazy  také  popsala  celou  událost  s nižším  (než  obžalovanými  očekávaným) 
rozpočtem  odevzdaným  společností  ARIA  s.r.o.,  v důsledku  čehož  byl  následně  angažován 

Ing. B
 se společností ARCIA s.r.o. Již v této výpovědi obžalovaná také popsala celkovou 
výši úplatku „ze základu“ i z toho, co doprojektuje Ing. B
 včetně plánovaného rozdělení 
tohoto  úplatku.  Obžalovaná  opět  v souladu s ostatními  důkazy  popsala  kódovanou 
komunikaci  ohledně  výše  úplatku pro obžalovanou L
N
a  svoji následnou roli 
„prostředníka či styčného důstojníka“ mezi Konstruktiva Branko a.s. a MUDr. K
a své 
jednání s Ing.  D
.  Vypověděla  také,  že  předání  prvé  části  provize  mělo  být  dne 
14.5.2012 v kanceláři  MUDr.  K
  popsala  také  společné  jednání  Ing.  D
 
MUDr.  K
  a  Ing.  S
  o  projektu  rekonstrukce  zámku  a  předání  provize.  Se 
společností Konstruktiva Branko a.s. měla podepsánu smlouvu o společné realizaci projektu. 
V této prvé výpovědi obžalovaná popřela, že by se nakonec na úplatku (obžalovaná hovořila o 
„provizi“) jakkoliv podílela, jelikož se rozhodla z akce Buštěhrad odejít. Popřela také, že by jí 
bylo známo, co  skutečně  bylo  v krabici  předané  Ing.  D
  MUDr.  K
  s tím 
ovšem, že dne 14.5. mělo mezi nimi dojít dle předchozí domluvy k předání úplatku 14 mil. Kč 
za zprostředkování zakázky Buštěhrad.  
 
 
Ke skutku týkajícímu se rekonstrukce zámku Buštěhrad posléze znovu Ing. S
 
vypovídala dne 18.10.2012.  Ani námitku obhajoby obžalovaných K
 proti procesní 
použitelnosti tohoto důkazu (řádné vyrozumění obhájce o termínu výslechu) nepovažuje soud 
z pohledu finální důkazní situace za relevantní, neboť veškeré pro řízení podstatné skutečnosti 
z této  výpovědi  obžalované jmenovaná posléze zopakovala i při hlavním líčení a vyplývají i 
z dalšího dokazování.  V této  poslední  výpovědi  v rámci  přípravného  řízení, která dle názoru 
soudu probíhala zcela v souladu s trestním řádem, jmenovaná celou trestnou činnost, na které 
byla  také  účastna,  popsala  již  poměrně  podrobně, tuto  její  výpověď  již  soud považuje  (v 
kontextu všech ostatních provedených důkazů) za výpověď úplnou a pravdivou. Po skončení 
této  výpovědi  také  obžalovaná požádala  (jak již bylo výše uvedeno)  o  přiznání  statutu 
spolupracující obviněné ve smyslu § 178a odst. 1 tr. řádu a po náležitém poučení dle § 178a 
odst.  3  tr.  řádu  v rámci výslechu provedeného státním zástupcem prohlásila svoji poslední 
výpověď za úplnou a pravdivou s tím, že doznání učinila svobodně, vážně a určitě a souhlasila 
s tím,  aby  byla  označena  za  spolupracující  obviněnou.  Dne  18.10.2012  Ing.  S
  již 
poměrně  podrobně  popsala,  jaká  byla  geneze  celé  rekonstrukce  zámku  Buštěhrad  včetně 
zapojení Ing. P
 a Ing. D
 a MUDr. K
a posléze také MUDr. K
 a 
dalších osob  do manipulace této zakázky.  Ing.  D
 s L
 N
 seznámila 
Ing.  S
  Prakticky  shodně  posléze  obžalovaná  vypovídala  také  při  hlavním  líčení  ve 

dnech  8.8.2013  (č.l.  26164  a  násl.),  9.8.2013  (č.l.  25044  a  násl.),  12.8.2013  (č.l.  26336  a 
násl.), 13.8.2013 (26123 a násl.), 14.8.2013 (26371 a násl.), 15.8.2013 (26233 a násl.). Nutno 
zopakovat,  že  obžalovaná  Ing.  S
  také  před  soudem  zcela  logicky  a  především 
věrohodně  vysvětlila,  co  ji  vedlo  k tomu, že se rozhodla podat až v říjnu  2012  úplnou  a 
pravdivou výpověď ve věci s tím, že také před soudem doznala, že její výpověď z přípravného 
řízení ze dne 22.6.2012 nebyla zcela úplná.  
 
 
Především  z této  výpovědi  ze  dne  18.10.2012  a  z výpovědi  obžalované  u  hlavního 
líčení vyplývá (a tyto výpovědi jsou ve všech podstatných okolnostech opět v souladu s dalším 
níže uvedeným a zhodnoceným dokazováním), že ohledně  rekonstrukce  zámku  Buštěhrad 
byla ve styku původně s MUDr. K
a se společností ARIA s.r.o. (Ing. P
, která 
měla  jako  „spřízněná  osoba“  připravovat  projektovou  dokumentaci.  Obžalovaná  popsala 
následné schůzky v kanceláři MUDr. K
 v kladenské nemocnici, kterých se účastnili Ing. 
P
, MUDr. K  a Ing. D
 ze společnosti Konstruktiva Branko a.s., který za 
tuto  společnost  již  od  těchto  fází  měl  přístup  k tvorbě  projektové  dokumentace  na 
rekonstrukci zámku. Od MUDr. K
 obžalovaná již v tuto dobu byla informována, že 
vítězných  uchazečem  o  zakázku  rekonstrukce  zámku  bude  společnost  Konstruktiva  Branko 
a.s. MUDr. K
 převzala  veškerou  iniciativu  v době,  kdy  vznikly  problémy  mezi 
Středočeským krajem a Ing. P
, Ing. S
 také sdělovala, že otázky týkající se 
zámku  Buštěhrad  probere  s hejtmanem a o výsledcích tohoto jejich projednání (mimo jiné 
týkajícím se výše požadovaného úplatku) také posléze Ing. S
 informovala. Z výpovědi 
Ing.  S
  (a  opět  nejen  z ní  –  viz  níže)  také  jasně  vyplývá,  že  zadávací dokumentaci 
tvořili  pracovníci  společnosti  Konstruktiva  Branko  a.s.  ve  spolupráci  s  obžalovanou L
 
N
  jako  představitelkou  administrátorské  společnosti,  společnost  Konstruktiva 
Branko  a.s.  tak  byla  jednoznačně  v řízení  zvýhodněna  nejen  informacemi,  které  měla 
k dispozici (a ostatní soutěžitelé nikoliv) ale také tím, že mohla přímo zasahovat do procesu 
tvorby zadávací dokumentace. Sama obžalovaná Ing. S
 se měla na realizaci zakázky 
podílet formou subdodávek a procesu tvorby zadávací dokumentace  se  nezúčastňovala, 
současně se také měla původně podílet na samotném úplatku. K tomu však nakonec nedošlo a 
jednalo  se  pouze  o  prostředky  generované  společností  Konstruktiva  Branko  a.s.  za  využití 
fiktivní  fakturace,  společnost  FISA  s.r.o.  se  tak  měla  podílet  na  zakázce pouze formou 
subdodávek. V původní fázi bylo dojednáno, že měla být rekonstrukce zámku za částku kolem 
200 mil. Kč včetně DPH a za to požadovaný úplatek (za zajištění vítězství ve veřejné soutěži) 

činil 20 – 24 mil. Kč. Obžalovaná také popsala, jak se původně počítalo s omezením počtu 
uchazečů losem, k čemuž však posléze v důsledku počtu přihlášených do výběrového řízení 
nemuselo ani dojít.  Z výpovědi  obžalované  je  zřejmá  četnost  i  obsah  schůzek  s MUDr. 
K
 v její kanceláři v ON Kladno (což opět potvrzují mimo jiné prostorové odposlechy). 
Obžalovaná  popsala  rozdělení  požadovaného  úplatku  včetně  částky  požadované  L
 
N
 (za to, „že výběrové řízení proběhne podle předem stanoveného scénáře a zvítězí 
společnost Konstruktiva Branko a.s.“). Jelikož posléze Ing. P
 odevzdal za společnost 
ARIA  s.r.o.  rozpočet  „pouze“  na  částku  kolem  160  mil.  Kč  včetně  DPH,  byl  osloven 
projektant Ing. B
 (ARCIA s.r.o.) k dopracování projektové dokumentace. I obžalovaná 
Ing.  S
  potvrdila  (a  opět  to  vyplývá  z celé  řady  dalších  důkazů  –  především 
z prostorových  odposlechů),  že  pokud by se vycházelo pouze z projektu zpracovaného Ing. 
P
, potom by mohl být úplatek pouze ve výši 15 mil. Kč. Za situace, kdy byl však 
následně Ing. B
 rozpočet opět navýšen na částku přesahující 200 mil. Kč včetně DPH, 
potom bylo možno z této částky poskytnout dalších 8 – 10 mil. Kč úplatku. Finální domluva 
obžalovaných potom byla na výši úplatku z této „nadstavby“ celkem  9  mil.  Kč.  Celková 
částka  úplatku  tak  (bez  části  pro  L
  N
)  měla  činit  24  mil.  Kč  a  měla  být 
poskytnuta MUDr. K
 MUDr. Ko
 z vyjádření MUDr. K
bylo také zřejmé, že 
se „oba musí dále s někým dělit“. Této domluvě byl dle obžalované přítomen kromě MUDr. 
K
 také Ing. D
. Obžalovaná Ing. S
 také popsala, jakým způsobem byly 
za využití fiktivní fakturace mezi FISA s.r.o. a Konstruktiva Branko a.s. generovány 
prostředky  na  pozdější  poskytnutí  úplatků  s tím, že po zaplacení faktur hotové prostředky 
obžalovaná  předávala  Ing.  D
.  Fiktivní fakturace se týkala mimo jiné zemních 
prací prováděných v ON Příbram, o těchto otázkách obžalovaná komunikovala z Konstruktiva 
Branko a.s. s panem  Č
  (tomu  opět  svědčí  zaznamenaná  komunikace  –  viz níže). 
K předání poslední částky za fiktivní faktury došlo dne 14.5.2012, na což navazovalo samotné 
předání první části úplatku ve výši 14 mil. Kč MUDr. K
 v její kanceláři v nemocnici. 
Při tomto setkání předala Ing. S
 sekretářce krabici obsahující skutečné lahve vína, Ing. 
D
  předal  druhou  krabici  (s  úplatkem)  MUDr.  K
.  K předání  druhé  splátky 
dojednaného úplatku ve výši 10 mil. Kč mělo následně dojít dle domluvy těchto obžalovaných 
dne 4.6.2012 na témže místě. Z důvodu zadržení obžalovaných se tak již nestalo.  
 
 
Další  skutečnosti  vyplývající  z výpovědi  obžalované  Ing.  S
  a korespondující 
s dalšími ve věci opatřenými a v hlavním líčení provedenými důkazy jsou uvedeny níže. 

 
 
Dne  1.10.2013  u  hlavního  líčení  vypovídal  svědek MVDr. L
 G
 který byl 
fakticky oznamovatelem trestné činnosti týkající se rekonstrukce zámku Buštěhrad. V rámci 
rekapitulace  jeho  výpovědi  je  nutno  konstatovat,  že  jmenovaný  fakticky  oznamoval  na 
Nejvyšší státní zastupitelství ČR skutečnosti nasvědčující páchání trestné činnosti (což se po 
dokazování v hlavním  líčení  také  skutečně  potvrdilo),  které  však  získal  od  jiné  osoby.  Ke 
skutkům projednávaným v tomto řízení tak svědek nic podstatnějšího neuvedl, pouze popsal, 
jakým  způsobem  mu  byly  sděleny  informace,  které  on  posléze  zprostředkoval  orgánům 
činným v trestním řízení. Jmenovaný svědek tak v daném řízení fakticky ani není tím, kdo by 
jednotlivé obžalované z jejich  trestné  činnosti  usvědčoval.  Pokud se snad obhajoba vytrvale 
snažila oznámení této  trestné  činnosti  popisovat  jako  jakýsi  účelový  a  nestandardní  postup, 
potom soud konstatuje, že úkolem soudu není zkoumat, z jakého  důvodu  a  eventuálně  také 
z jaké  motivace  byla  trestná  činnost  kýmkoliv  oznámena.  Úkolem soudu je  především 
posoudit zákonnost  postupu  orgánů  činných  v trestním  řízení  v jeho  fázi  přípravného  řízení, 
provést úplné a zákonné dokazování a na základě toho rozhodnout, zdali byl skutek popsaný 
v obžalobě  spáchán,  zdali  jej  spáchaly  obžalované  osoby  a  zdali  je popsaný skutek trestným 
činem.  Otázka,  z jakých  a  čích  pohnutek  byla  shora  popsaná  trestná  činnost  jednotlivých 
obžalovaných (kterou má soud z provedeného  dokazování  za  zcela  bezpečně  prokázanou) 
orgánům  činným  v trestním  řízení  oznámena,  je pro rozhodování soudu zcela irelevantní. 
Pouze na okraj lze poznamenat, že oznámení předmětné  trestné  činnosti  je  obecně  nejen 
zákonnou povinností osoby, která se o ní dozví, ale  lze  jej také  z pohledu  zájmů  České 
republiky vnímat jako jednoznačně pozitivní akt, přestože to pochopitelně mohou jednotliví 
obžalovaní osobně vnímat odlišně. 
 
Z výpovědi  Dr.  J
  P
  u  hlavního  líčení  dne  3.9.2013,  který  působil  jako 
vedoucí  odboru  finančního  a  investic  na  Krajském  úřadu  Středočeského  kraje,  vyplývá 
faktická náplň jeho práce a kompetence týkající se oddělení rozpočtu, účetnictví a veřejných 
zakázek.  Svědek  ve  své  výpovědi  podrobně  popsal  fungování  organizace  a  tam  fungující 
vztahy  nadřízenosti  a  podřízenosti  a  pravomoci  jednotlivých  osob  včetně  mechanismu 
předkládání  materiálů  do  rady  a  zastupitelstva.  Vedoucím  oddělení  veřejných  zakázek  byla 
v dané  době  Ing.  J
  N
  Podklady  týkající  se  zakázky  rekonstrukce  zámku 
Buštěhrad  si  svědek  převzal  někdy  na  přelomu  roku  2011/2012  od  Ing.  V
  z oddělení 
regionálního  rozvoje.  O  záměru  kraje  tuto  rekonstrukci  provést  se  poprvé  dozvěděl  na 

zastupitelstvu kraje, s ROP Střední Čechy o projektu nikdy nejednal. Jako důvod přechodu od 
spolupráce  se  společností  ARIA  s.r.o.  ke  společnosti  ARCIA  s.r.o.  svědek  uvedl  údajnou 
nespokojenost odboru regionálního rozvoje s kvalitou odvedené práce, nejednalo se však o 
jeho  rozhodnutí.  Svědek  popřel,  že  by  o  této  zakázce  někdy  jednal  s MUDr. R
, na 
zastupitelstvu však daný záměr podporoval. Svědek se vyjadřoval k realizaci této zakázky a 
k rekonstrukci Gymnázia  Hostivice  a  participaci  jednotlivých  osob  na  ní  pouze  poměrně 
obecně, vědomost o jakýchkoliv nestandardnostech či provizích s těmito zakázkami spojených 
popřel.  Svědek  také  popsal  kontrolní  mechanismy  ROP  v případě,  že  se  jednalo  o  projekt 
podporovaný z prostředků EU. 
 
Ing. O
 V
 při hlavním líčení dne 3.9.2013 potvrdil, že působil na krajském 
úřadu od ledna roku 2009 do ledna roku 2013 a měl na starosti regionální rozvoj a veškeré 
rozvojové  programy, programy  Evropské unie a vlastně i ekonomické řízení kraje. I tento 
svědek  se  ve  své  výpovědi  obecně  věnoval  celému  mechanismu  rozhodovacího  a 
schvalovacího  řízení  u  veřejných  zakázek.  Zdůvodnění  svědka,  z jakého  důvodu  došlo 
k přepracování  projektu  rekonstrukce  zámku  odevzdaného  společností  ARIA  s.r.o. do stavu 
zpracovaného  společností  ARCIA  s.r.o.  soud  za  základ  svých  skutkových  zjištění  nepřijal, 
toto svědectví je vyvraceno především níže uvedenými zaznamenanými hovory jednotlivých 
obžalovaných. Výpověď tohoto svědka byla poměrně obecná s tím, že se konkrétními věcmi 
při své práci nezabýval. Existenci čehokoliv na tomto řízení, co by vnímal jako nestandardní, 
svědek popřel. 
 
Ing. M
B
 byl v minulosti  zaměstnán  jako  referent  Odboru  regionálního 
rozvoje Krajského úřadu Středočeského kraje, u hlavního líčení vypovídal dne 4.9.2013. Jeho 
náplní práce byla komunikace s projektanty  stavebních  zakázek  a  následná  účast  na 
kontrolních dnech. Komunikaci s projektanty  měl  také  na  starosti  (spolu  s Ing. Š

v případě rekonstrukce zámku Buštěhrad. Svědek popsal spolupráci s Ing. P
 a Ing. 
N
  za  společnost  ARIA  s.r.o.  a  poukazoval  na  chyby  v práci  této  společnosti  a 
neplnění  termínů  odevzdání  díla.  Z jakého  důvodu  posléze  tatáž  společnost  neprojektovala 
také  interiéry,  svědek  dle  své  výpovědi  neví.  Svědek  popřel,  že  by  mu  bylo  známo,  že  by 
společnosti  ARIA  s.r.o.  byly  ze  strany  kohokoliv  „z  kraje“  dávány  pokyny  ke  snížení  (či 
zvýšení) projektované ceny. Ani tento pracovník krajského úřadu nevypověděl, že by si byl 
vědom  jakéhokoliv  nezákonného  ovlivnění  zakázky  na  rekonstrukci  zámku  Buštěhrad. 

V souvislosti s řízením na buštěhradský zámek dostal od nadřízeného do ruky posléze dotazy 
uchazečů,  byly  u  nich  rovnou  zpracované  i  odpovědi,  kdo  je  ale  zpracoval,  svědek  dle své 
výpovědi neví. 
 
Dalším z pracovníků  Krajského  úřadu  Středočeského  kraje,  který  byl  při  hlavním 
líčení slyšen jako svědek (dne 4.9.2013), byl Ing. M
 Š
. V minulosti byl referentem 
Odboru  regionálního  rozvoje  na  oddělení  projektů  Evropské  unie.  Jeho  náplní  práce  bylo 
připravovat  žádosti  o  dotaci  z operačních  programů  a  následně  také  koordinace  a 
administrativní  vedení  těchto  projektů.  Svědek  popsal  celou  genezi  realizace  projektu 
rekonstrukce  zámku  Buštěhrad  až  po  podání  finální  žádosti  o  dotaci  s tím, že k původní 
žádosti  o  dotaci  nebyl  přiložen  rozpočet.  Popsal  také  systém  kontrol  na  ROP.  Tato  žádost 
proto  byla  stažena  a  posléze  podána  nová  žádost.  Popřel,  že  by  mu  bylo  známo  cokoliv  o 
manipulaci či uplácení v souvislosti s ní. Popsal svoji spolupráci se společností ARIA s.r.o. 
s tím, že ví, že byly nějaké výhrady, ale jaké konkrétní, mu známo není, dodaná dokumentace 
asi  vady  neměla,  když  na  ně  bylo  vydáno  stavební  povolení.  Na  žádné  schůzce  s vedením 
kraje, týkající se Buštěhradu, nikdy nebyl.  
 
 
Ing. J
 N
 (vypovídala při hl. líčení dne 4.9.2013) byla na Krajském úřadu 
Středočeského  kraje  zaměstnána  jako  vedoucí  oddělení  veřejných  zakázek.  I  tato  svědkyně 
popsala pracovní náplň její i jí řízeného oddělení včetně komunikace s volenými reprezentanty 
kraje.  Popsala  také  spolupráci  krajských  orgánů  při  realizaci  veřejných  zakázek 
s administrátory.  Detaily  týkající  se  řízení  na  rekonstrukci  zámku  Buštěhrad  či  gymnázium 
Hostivice  si  již  svědkyně  dle  své  výpovědi  při  hlavním  líčení  nepamatovala,  osobně  nikdy 
žádnou  zakázku  nezpracovávala.  Ani  tato  svědkyně  nepotvrdila  jakékoliv  nestandardnosti  či 
úplatky v souvislosti s šetřenými zakázkami.     
 
Svědek  D
  Pe
  referent  oddělení  veřejných  zakázek  popsal  dne  3.9.2013 
realizaci veřejných zakázek na krajském úřadu obecně včetně jednotlivých administrátorských 
společností,  jejichž  služby  byly  využívány.  První  podklady  týkající  se  rekonstrukce  zámku 
Buštěhrad  svědek  převzal  v létě  2011  od  odboru  regionálního  rozvoje  (Ing.  B
)  a  na 
základě pokynu vedoucí oddělení (Ing. J
 N
) je předal administrátorovi, který dle 
svědka vytvářel zadávací dokumentaci. Svědek nezaregistroval jakékoliv zásahy MUDr. K
 
či  MUDr.  K
  do  realizace  rekonstrukce,  stejně  tak  také  nezaregistroval  jakékoliv 

nestandardní aktivity MUDr. R
, o nějaké  provizi  mu  nic  známo  není.  Obdobně  potom 
svědek vypovídal i k rekonstrukci gymnázia Hostivice.   
 
Svědek Ing. P  K
 – ředitel jedné z divizí společnosti Subterra a.s. popsal soudu 
dne 3.4.2014 strukturu  této  společnosti  a  předmět  její  činnosti  na  trhu  stavebních  zakázek 
včetně způsobu kalkulace ziskovosti zakázek a popsal také účast společnosti ve výběrovém 
řízení  na  rekonstrukci  zámku  Buštěhrad.  Žádné  konkrétnější  informace  o  průběhu  řízení 
svědek  nepopsal,  popřel,  že  by  měl  informaci  o  zvýhodnění  nějakého  subjektu  v tomto 
výběrovém  řízení.  Obdobně  potom  před  soudem  dne  18.4.2014  vypovídal  také  svědek  Ing. 
J
 P
 – vedoucí marketingového oddělení jedné z divizí společnosti Subterra a.s. 
 
Obdobně  také  vypovídal  svědek  Ing.  P
  Č
  (dne  17.4.2014)    -  obchodní 
náměstek společnosti BAK stavební společnost a.s. Svědek byl ve společnosti zodpovědný za 
zpracování  nabídky  do  soutěže  na  rekonstrukci  zámku  Buštěhrad.  I  tento  představitel 
společnosti, která dle soudu tvořila v řízení roli „křoví“, popřel jakoukoliv vědomost či podíl 
na manipulaci této veřejné zakázky ev. na dohodě s ostatními soutěžiteli. Pokud byl svědek 
tázán  na  obsah  jeho  zaznamenaných  telefonických  hovorů  s Ing. M
ze  dne  např. 
1.2.2012, kdy mělo dle textu hovoru dojít k nějakému předání, uvedl, že si již nepamatuje. 
 
M
S
 – obchodní manažer společnosti MORAVOSTAV Brno a.s. při hlavním 
líčení  dne  3.4.2014  vypověděl,  že  jeho  náplní  práce  je  vypracovávat  cenové  nabídky  do 
výběrových  řízení.  Svědek  taktéž  popsal  velikost  a  zaměření  společnosti.  Ohledně 
rekonstrukce  zámku  Buštěhrad  si  společnost  vyžádala  od  administrátora  zadávací 
dokumentaci. V počátku  své  výpovědi  svědek  jasně  popřel,  že  by  se  znal  s Ing. M

v průběhu  výslechu  posléze  zcela  nevěrohodně  reagoval  na  předestřený  telefonický  kontakt, 
který měl s Ing. M
, týkající se předávání listin ohledně zámku Buštěhrad. Tento svědek 
se evidentně lživě pokoušel před soudem popřít, že za společnost tvořící „křoví“ komunikoval 
s Ing. M
, který pro tuto společnost do řízení obstarával nezbytné materiály a reference. 
Do popisované spolupráce této společnosti s Konstruktiva Branko a.s. potom jasně zapadá i 
skutečnost,  že  MORAVOSTAV  Brno  a.s.  byl  posléze  jako  uchazeč  vyloučen  pro  pozdní 
podání své nabídky.  
 
 
Byť  pracovníci  Krajského  úřadu  Středočeského  kraje  i  osoby  ze  subjektů  tvořících 

„křoví“  v tomto  výběrovém  řízení  popřeli  jakoukoliv  manipulaci  (či  jejich  vědomost  o  ní) 
předmětných veřejných zakázek stejně tak, jako příslib a předání úplatků, má soud za to, že 
vinu jednotlivých obžalovaných níže uvedené důkazy prokazují zcela bezpečně.  
 
 

Jak vyplývá z listin založených ve spisu, Středočeský kraj se stal vlastníkem příslušné 
části  zámku  Buštěhrad  na základě darovací smlouvy uzavřené dne 17.9.2010 mezi Městem 
Buštěhrad  a  Středočeským  krajem  (13384).  Na následujících listech spisu jsou posléze 
založeny listiny vztahující se k rozhodování  orgánů  kraje  v souvislosti s tímto bezúplatným 
převodem.  V listopadu  2010  odsouhlasila  Rada  Středočeského  kraje  vyhlášení  výběrového 
řízení na zpracování projektové dokumentace k rekonstrukci zámku, administrátorem soutěže 
byla  společnost  ERINYES  s.r.o., za kterou jednala L
 N
 Dne  31.1.2011 Rada 
Středočeského kraje rozhodla o výběru zhotovitele projektové dokumentace na rekonstrukci 
zámku Buštěhrad tak, že projektovou dokumentaci zpracuje společnost ARIA s.r.o. (13530). 
Na základě smlouvy o dílo uzavřené dne 3.3.2011 mezi Středočeským krajem a společností 
ARIA s.r.o. (jednatel Ing. V
 P
)  se  tato  společnost  zavázala  zpracovat pro 
účely  rekonstrukce  objektu  technicko  ekonomickou  studii  (TES), projektovou dokumentaci 
pro  zahájení  řízení  o  stavební  povolení  a  následně  také  kompletní  zadávací  dokumentaci 
včetně  výkazu  výměr  a  položkového  rozpočtu  (13533).  Dodatkem k této  smlouvě  ze  dne 
25.5.2011  byl  následně  z objektivních  důvodů  posunut  termín  plnění  dle  této  smlouvy 
(13613).  Dle  předávacího  protokolu  ze  dne  23.11.2011 (13679) byl posléze odevzdán 
Středočeskému kraje hotový projekt společnosti ARIA s.r.o. včetně rozpočtu, výkazu výměr a 
položkového rozpočtu oceněný i slepý s cenou stavby zhruba 161 mil. Kč včetně DPH. Na 
základě  smlouvy  o  dílo  uzavřené  dne  15.11.2011  mezi  Středočeským  krajem  a  společností 
ARCIA s.r.o. (jednatel Ing. arch. R
 B
) se tato společnost zavázala zpracovat pro 
účely rekonstrukce interiérů zámku výtvarně architektonický návrh, projektovou dokumentaci 
pro  realizaci,  zadávací  dokumentaci  a  výkaz  výměr  a  položkový  rozpočet  ohledně  těchto 
interiérů objektu (13673). V další části tohoto svazku spisu jsou založeny jednotlivé předávací 
protokoly  týkající  se  předání  sjednaného  díla  oběma  subjekty  včetně  samotného  předmětu 
plnění těchto dvou smluv.    
 
 
Dne  1.7.2011  byla  Středočeským  krajem  společnost  ERINYES  s.r.o.  zmocněna 
k zajištění  činnosti  zadavatele  v rámci  veřejné  zakázky  „Rekonstrukce  zámku  Buštěhrad“ 
(14214).  Dne  11.8.2011  oba  subjekty  uzavřely  prováděcí  smlouvu  ohledně  realizace 

zadávacího  řízení  na  tuto  akci  (14215).  V případě  veřejné  zakázky  „Rekonstrukce zámku 
Buštěhrad“ zadavatele Středočeský kraj, Zborovská 11, Praha 5, IČ: 708 91 095 se jednalo o 
užší řízení podle § 28 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách ve znění účinném do 
11.9.2011, zveřejněno bylo v informačním systému o veřejných zakázkách dne 22.7.2011 pod 
registračním číslem 600 628 390 2001 (14251). 
 
Jelikož  měla  být  rekonstrukce  zámku  Buštěhrad  také hrazena z Regionálního 
operačního  programu  NUTS  II  Střední  Čechy  financovaného  z  prostředků  Evropské  unie, 
vyplývala z toho také tomu odpovídající kontrolní činnost ze strany ROP. Komunikace mezi 
Středočeským  krajem  a  ROP  je  založena  především  na  č.l.  14493  a násl. spisu, kde se 
nacházejí doklady datované 17.6.2011 vztahující se k zaslání zadávací dokumentace na ROP 
ke kontrole a k odsouhlasení  (s  přípisem,  že  výkaz  výměr  a  návrh  smlouvy  o  dílo  nejsou 
doposud k dispozici a budou dodány až v průběhu zadání veřejné zakázky). Samotná zadávací 
dokumentace se nachází v navazující  části  spisu.  V reakci  na  to  byla  provedena  předběžná 
kontrola zadávací dokumentace (14527). Dne 8.12.2011  následně  byly  doklady  pro  účely 
kontroly doplněny k rukám ROP o výkaz výměr a návrh smlouvy o dílo (14537). Nutno zde 
ovšem poznamenat, že výkaz výměr obsahoval i rozpočet týkající se interiérů, nejednalo se o 
finální verzi  rozpočtu,  která byla uchazečům předkládána po jejich dotazech, protože finální 
verze výkazu výměr, kterou měli k dispozici uchazeči v rámci nabídek do soutěže, je datována 
až 24.1.2012. Po  provedené  kontrole  zadávací  dokumentace  Úřad  regionální  rady  regionu 
soudržnosti  Střední  Čechy  (14788)  dne 16.3.2012  konstatoval, že v postupu  zadavatele  při 
zadávání zakázky nebyly shledány nedostatky a zadávací řízení bylo provedeno v souladu se 
zákonem  č.  137/2006  Sb.  o  veřejných  zakázkách  a  zadavatel  může  přistoupit k uzavření 
smlouvy s vybraným dodavatelem. Dne 28.3.2012 byla zaregistrována  projektová  žádost  u 
ROP  Střední  Čechy  (14796), která však byla na žádost Ing. V
 z Krajského  úřadu 
Středočeského kraje ze dne 10.4.2012 vzata následně zpět s tím, že bude posléze předložena 
znovu (14797). Znovu byla potom žádost zaregistrována dne 13.4.2012 (14998).  Součástí 
těchto listin je také příslušná žádost o dotaci. Na č.l. 15144 je založen položkový rozpočet 
rekonstrukce  zámku  Buštěhrad  ze  dne  10.4.2012  znějící  na  částku 176.482.271,-  Kč 
předložený ROP Střední Čechy k žádosti o dotaci z projektu. 
 
Dle protokolu o otevírání obálek s žádostmi o účast ze dne 22.8.2011 (14645) podaly 
žádost  o  účast  společnosti  Konstruktiva  Branko  a.s.,  Subterra  a.s.,  PSG-International a.s., 

BAK stavební společnost a.s., MORAVOSTAV Brno a.s., Metrostav a.s. Poslední jmenovaný 
subjekt  byl  posléze  dne  24.11.2011  jako  zájemce  vyloučen  (14298 a násl.) s odkazem na 
skutečnost,  že  ani  po  výzvě  nepředložil  doklady prokazující splnění kvalifikace. V průběhu 
zadávacího řízení byly ze strany jednotlivých uchazečů kladeny doplňující dotazy, jejich znění 
a  na  základě  nich  poskytnuté  dodatečné  informace  jsou  založeny  na  č.l.  14327 a násl. Dle 
protokolu o otevírání obálek  s nabídkami  ze dne 8.2.2012 byly  na  základě  výzvy  k podání 
nabídek  a zadávací dokumentace  (14300)  ve  lhůtě  pro  podání  nabídek  doručeny  do  sídla 
administrátorské společnosti nabídky subjektů Konstruktiva Branko a.s., Subterra a.s., PSG-
International a.s., BAK stavební společnost a.s. Po uplynutí stanovené lhůty posléze byla také 
doručena  ještě  nabídka  společnosti  MORAVOSTAV  Brno  a.s.  Z rozhodnutí a oznámení o 
výběru nejvhodnější nabídky ze dne 1.3.2012 (14595 a násl.) vyplývá, že jako nejvýhodnější 
byla vybrána nabídka  (jediným hodnotícím kritériem byla nabídková cena)  společnosti 
Konstruktiva Branko a.s. s nabídkovou cenou 178.932.974,-Kč bez DPH (tedy 214.719.569,- 
Kč včetně DPH). Kromě nabídky této společnosti byly také hodnoceny nabídky společností 
Subterra a.s., PSG-International a.s., BAK  stavební  společnost  a.s.  Na  č.l.  14599  a  násl.  je 
založen samotný protokol o jednání hodnotící komise. Žádost o účast v užším řízení podaná 
posléze vítěznou společností Konstruktiva Branko a.s. je včetně všech příloh založena na č.l. 
14670 a násl. spisu. Smlouva o dílo týkající se realizace rekonstrukce zámku Buštěhrad byla 
následně  uzavřena  mezi  Středočeským  krajem  a  společností  Konstruktiva  Branko  a.s.  dne 
28.3.2012 (13968).  
 
 
I přes skutečnost, že výše uvedené kontroly ze strany ROP Střední Čechy či kontrolní 
mechanismy  samotného  Středočeského  kraje  neshledaly žádné podstatné nedostatky a 
konstatovaly zákonnost celého zadávacího řízení, z níže uvedených důkazů má soud za to, že 
tato  zakázka  byla  ve  skutečnosti  obžalovanými  zmanipulována  ve  prospěch  předem 
vybraného  uchazeče,  kterým  byla  společnost  Konstruktiva  Branko  a.s.,  přičemž  ostatní 
soutěžitelé i v tomto případě hráli roli tzv. „křoví“, tedy roli subjektu, který zájem o zakázku 
pouze  předstírá,  ve  skutečnosti  je  však  srozuměn  s tím,  že  vítězem  bude  jiný  již  předem 
vybraný  subjekt.  Osobám  ze  společnosti Konstruktiva Branko a.s. bylo za přispění ostatních 
spoluobžalovaných umožněno přímo se podílet na tvorbě a podobě zadávací dokumentace a 
byly jim s předstihem  oproti  ostatním  soutěžitelům  dány  k dispozici  potřebné  informace 
k tomu,  aby  Konstruktiva  Branko  podala  nejvýhodnější  nabídku  s nejnižší cenou a aby 
v zadávací dokumentaci byly stanoveny takové specifikace, které mohl reálně  splnit pouze 

úzký  okruh  zájemců  o tuto zakázku  (byť  např.  formou  subdodávky), tj.   především 
Konstruktiva Branko  a.s.  a  další  spolupracující  společnosti.  Vzájemná koordinace všech 
obžalovaných  podléhajících  faktickému  „vedení“  především  posléze  MUDr. K
 
směřovala  k dohodě  Ing.  D
  (Konstruktiva  Branko  a.s.),  Ing.  S
  (jako 
jednatelky  spol.  FISA  s.r.o.),  dle  které  se  měla  vítězem  výběrového  řízení  na  zakázku 
rekonstrukce  zámku  Buštěhrad  stát  společnost  Konstruktiva  Branko  a.s.,  přičemž  tato 
společnost měla prostřednictvím Ing. D
 spolu se společností FISA s.r.o. jednající 
prostř.  Ing.  S
(která  se  měla  posléze  na  rekonstrukci  podílet  formou  subdodávek) 
poskytnout za vítězství v řízení úplatek v celkové výši 24.000.000,-Kč (který měl být posléze 
dělen mezi manžele K
 – 11 mil. Kč a MUDr. R
– 13 mil. Kč) a předán měl být po 
podpisu smlouvy o dílo na rekonstrukci zámku. Kromě uvedeného měl být nadto ještě předán 
úplatek ve výši 400.000,-Kč  L
 N
z administrátorské společnosti ERINYES s.r.o. 
L
N
, jako představitelka administrátora tohoto řízení – ERINYES s.r.o. především 
plnila pokyny, které jí byly udíleny ponejvíce MUDr. K
a taktéž MUDr. K
 na ni 
byl  Ing.  D
  jako  na  administrátora  zakázky  „nasměrován“.  Stejně  jako  v případě 
ostatních  skutků  tohoto  řízení,  kde  bylo  prokázáno  přislíbení  a  převzetí  úplatku,  i  v tomto 
případě se fakticky jednalo o zhruba 10% z hodnoty získané zakázky. Zcela zásadními důkazy 
svědčícími tomuto závěru je jednak výpověď obžalované Ing. S
, ale v nemenší míře 
také skutečnosti  vyplývající  se  zaznamenané  telefonické  a  elektronické  komunikace 
jednotlivých osob a z jejich komunikace z prostorových  odposlechů  (v  kanceláři  a  bydlišti 
MUDr. K
 a z níže uvedených listin.  
 
 
 
 
Přestože v počátečních stádiích páchání této trestné činnosti ještě nebyly instalovány 
především  prostorové odposlechy (které manipulaci zakázky prokazují velmi plasticky a 
prakticky v reálném  čase),  lze  i  ze  zajištěných  listinných  důkazů  konstatovat,  že  záměr 
obžalovaných  nezákonně  zmanipulovat  tuto  veřejnou  zakázku  byl  pojat  přinejmenším 
obžalovanými K
, Ing. D
 a Ing. S
 nejpozději v prvním pololetí 
roku 2011 v době, kdy byla finální podoba zadávací dokumentace teprve ve fázi svého zrodu.  
 
Jak vyplývá z provedeného dokazování  podrobně  rozebraného  v dalších  částech 
odůvodnění rozsudku, osobou, která se o manipulaci tohoto výběrového řízení zajímala „od 
počátku“ byl MUDr. K  Prakticky vzápětí poté, kdy 31.1.2011 Rada Středočeského kraje 

rozhodla o výběru zhotovitele projektové dokumentace na rekonstrukci zámku Buštěhrad, má 
jmenovaný v diáři  (příloha  spisu  č.  2,  položka  31)  poznámku „rozhodnutí zámek  … žádost 
ROP  …  Park“,  která  dle  svého  obsahu  jednoznačně  souvisí  s touto zakázkou. Poznámky 
týkající se tohoto projektu a ostatních spoluobžalovaných se potom v diáři  obžalovaného 
MUDr. K
 nalézají i v následujících jeho částech (1.3.2011 – „zámek“, 7.3.2011 – „L
– 
zámek“, 11.3.2011 –  „schůzka  zámek  u  mne“,  a  další).  Obdobné  to  je  potom  i  v diáři  Ing. 
D
 (příloha spisu č. 8, položka 6), který má v diáři zaznamenány odkazy zjevně 
týkající  se  této  veřejné  zakázky  či  osob  na  ní  participujících  (L
 N
,  Ing. 
S
,  Ing. B
 z krajského  úřadu,  Ing.  P
  jako  osoby  vystupující  za 
společnost  zpracovávající projektovou dokumentaci) –  např.  25.2.  –  „S
, 1.4. – 
„P
 konzultace Buš. – statika, stav. povolení“, 8.4. – „P
“, 25.4. – „prohlídka 
B  –  volat P
“, 4.5.2011 –  „S
“, 15.6.2011 – „volat P
 –  PD“  a další. 
Veškeré záznamy s tímto skutkem související jsou v příslušném diáři barevně označeny. Tyto 
poznámky v daném období v diáři  obžalovaných,  kdy  ještě  tato  veřejné  zakázka nebyla 
vyvěšena ani na centrální adrese, potvrzují výpověď Ing. S
 o tom, od kdy a kým bylo 
na  manipulaci  zakázky  pracováno.  Patrné  také  je,  že  se  Ing.  D
  jako  jeden 
z vrcholných  představitelů  později  vítězné společnosti již v této době scházel s projektantem 
Ing. P
 a své kroky vzájemně koordinovali. Poměrně četné jsou také v této době dle 
diáře Ing. D
 jeho kontakty s Ing. S
O zapojení také L
 N
 již 
v této  době  do  popsané  činnosti  organizované  skupiny  svědčí  mimo  výše uvedené i  další 
záznamy MUDr. K
 v jeho diáři – např. 12.7.2011 – „L
 – kvalifikace, hrad – ROP -> 
rada. 
 
 
Dalším přesvědčivým důkazem, že celé výběrové řízení bylo od počátku připravováno 
pro  společnost  Konstruktiva  Branko  a.s.  jako  pro  jeho  vítěze,  je  např.  schůzka,  která  se 
uskutečnila dne 14.11.2011 na ROP Střední Čechy, kam se dostavili Ing. M
a Ing. P
 
N
 (REAL GARANT) jako subdodavatel projektanta ARIA s.r.o. Tato schůzka – resp. 
příchod  obou  jmenovaných  na  ni  i jejich odchod  - byla dokumentována v rámci sledování 
osob  a  věcí  –  č.l.  3225 a násl. Oba jmenovaní  jednali s pracovníkem ROP Ing. K
 a 
předali mu k posouzení položkový rozpočet (příloha č. 12 spisu – zelený šanon). Z pořízeného 
videozáznamu je zřejmé, že předmětný rozpočet v zeleném šanonu fakticky přinesl Ing. M
 
a až před Úřadem regionální rady jej předal Ing. Pe  N
. Tento rozpočet byl, jak 
z dokazování  bezpečně  vyplývá,  ve  skutečnosti  zpracován  Ing.  M
  jako  pracovníkem 

společnosti Konstruktiva Branko a.s. Tento rozpočet (pracovně v rozsudku označovaný jako 
9/2011)  je  úmyslně  navýšený  rozpočet  zpracovaný  pracovníky  společnosti  Konstruktiva 
Branko  a.s.,  tedy  pracovníky  společnosti,  která  byla  již  předem  favorizována  jako  vítěz 
budoucí  soutěže  o  veřejnou  zakázku.  Důvodem  předraženosti  tohoto  rozpočtu  potom  bylo 
především  vyčerpání celé  částky,  kterou  bylo  možno  na  rekonstrukci  utratit,  aby  tak  byl 
dostatečný prostor pro úplatky v souvislosti s tím slíbené a posléze také poskytnuté.   
 
 
Že  tvůrcem  rozpočtu  9/2011  byl  ve  skutečnosti  Ing.  M
  ve  své  výpovědi  před 
soudem jednoznačně potvrdil nejen svědek Ing. P
 ze spol. ARIA s.r.o. ale také Ing. 
P
N
 (vypovídal dne 26.3.2014), jmenovaný svědek popsal svá jednání s osobami ze 
Středočeského  kraje  (B
  Š
,  R )  a také s osobami z ROP (P
, K
). 
Z výpovědi svědka také vyplynulo, že Ing. P
 ze společnosti Aria s.r.o., ve vztahu ke 
které Ing. N
(REAL GARANT) vystupoval jako subdodavatel, mu fakticky přidělil Ing. 
M
  ze  společnosti  Konstruktiva  Branko  a.s.  jako  člověka,  který  má  na  starosti 
zpracování rozpočtu stavby, s ním byl také Ing. N
 na ROP Střední Čechy na několika 
konzultacích. Ing. M
 se představil jako člověk na tuto práci doporučený krajským úřadem 
(!).  Ten také na projektu od září do listopadu 2011 pracoval a potřebné doklady dostával od 
Ing. N
.  Výsledný  rozpočet  byl  na  částku  přes  200  mil.  Kč.  Ing. N
 také 
potvrdil, že o tom jednal s Ing.  D
.  Svědek  při  hlavním  líčení  potvrdil,  že 
v rozpočtu zpracovaném Ing. M
byly některé nesmyslně nadhodnocené položky (lešení, 
panelová cesta). Z výpovědi  Ing.  N
  mimo jiné také  vyplynulo,  že  byl  přítomen 
v budově Konstruktivy Branko a.s. i jedné konzultaci ohledně rozpočtu zámku Buštěhrad, v té 
době  byla  v sídle  společnosti  přítomna  také  Ing.  S
.  Svědek  také popsal, jak posléze 
Ing. P
 nechal zpracovat ještě kontrolní rozpočet nezávislou externí rozpočtářkou Ing. 
Š
a výsledek  byl  rozpočet  v celkové  ceně  kolem  160  mil.  Kč,  důvodem  toho  bylo, 
aby  rozpočet  odpovídal  vůbec  projektové  dokumentaci.  Tento  rozpočet  byl  posléze 
Středočeskému kraji odevzdán jako dílo zadané společnosti ARIA s.r.o. 
 
 
I v tomto  případě  bylo  záměrem  obžalovaných  vytvořit  zadávací  dokumentaci  „na 
míru“  společnosti  Konstruktiva  Branko  a.s.  tak,  aby  jí  tato  vyhovovala  (což  ovšem  jistě 
neznamená,  že  by  nemohla  některé  požadavky  splnit  např.  prostřednictvím  subdodávky)  a 
pokud možno do značné míry omezila další množství možných uchazečů. I v tomto případě 
měli  obžalovaní  v osobě  L
  N
  a  jí  řízené  administrátorské  společnosti  určitou 

pojistku, v případě,  že  by  se  přihlásilo  větší  množství  uchazečů  než  5,  bylo  možné  pomocí 
„náhodného losu“ –  jako tomu bylo v případě  gymnázia Hostivice –  omezit  počet  uchazečů 
pouze na Konstruktivu Branko a.s. a další společnosti tvořící křoví. K takové situaci posléze 
nedošlo a služeb  společnosti  VE-ZAK  s.r.o.  a  jí  pořádaného  zmanipulovaného  hlasování 
nebylo třeba využít. S tím také koresponduje komentář Ing. S
 v jednom z prostorových 
odposlechů  (viz  níže),  kde  spolu  s MUDr. K
  hovoří  o  N
  požadovaném 
úplatku za tuto zakázku, kde se Ing. S
 podivuje nad jeho požadovanou výší, „když se 
ani  nelosovalo.“  Ing.  S
ve  své  výpovědi  podrobně  popsala,  jakým  způsobem  byla 
jednoznačně  ve  prospěch  společnosti  Konstruktiva Branko a.s. v tomto  případě  tvořena 
zadávací dokumentace a jakým způsobem na tom jednotliví obžalovaní participovali. I tuto 
část  její  výpovědi  soud  přijal  za  základ  svých  skutkových zjištění a tato také koresponduje 
s ostatními provedenými důkazy.  
 
 
Dne  18.10.2012  a  následně  i  při  hlavním  líčení  ve  své  výpovědi  obžalovaná  Ing. 
S
hovořila, že o podrobnostech toho, jakým způsobem měla být zadávací dokumentace 
„šita  na  míru“  společnosti  Konstruktiva  Branko  a.s.  moc  neví,  ale  vzpomíná  si, že  jednou 
z takovýchto podmínek zadávací dokumentace měl být požadavek na restaurátora historických 
staveb. O tom se měla obžalovaná dozvědět od Ing. D
. Pravdivost výpovědi Ing. 
S
 je zde opět potvrzována mimo jiné výsledky prohlídky nebytových prostor – budovy 
čp. 
v ul. S
 ve S
 (prostory užívané společností FISA s.r.o.). V rámci tohoto 
úkonu byla zajištěna „neoficiální“ verze výzvy k podání žádosti o účast a prokázání splnění 
kvalifikace. Její autenticitu a fakt, že ji obdržela od Ing. D
, ve své výpovědi Ing. 
S
také potvrdila. Z této listiny (příloha č. 5 spisu, stopa č. 8) je patrné, jak v ní byly 
rukou opravovány jednotlivé požadavky na splnění kvalifikace (tak, aby to favorizovanému 
uchazeči vyhovovalo) a tyto úpravy se posléze také, jak z obsahu spisu vyplývá, objevily v  
zadávací dokumentaci.  
 
Tvrzení  obžalované  Ing.  S
  ohledně  záměru  „schovat“  diskriminačnost 
podmínek mimo jiné do restaurátorských prací také  koresponduje  se  závěry  kontroly  ROP 
Střední  Čechy.  Dne  17.6.2011  byla  Krajským  úřadem  Středočeského  kraje  zaslána 
k odsouhlasení zadávací dokumentace k veřejné  zakázce  Rekonstrukce  zámku  Buštěhrad, 
přičemž ROP Střední Čechy po její kontrole ve zprávě ze dne 27.6.2011 (14162) mimo jiné 
konstatoval, že je  třeba  zvážit,  zda  požadavky  na  obrat  uchazeče  v oblasti restaurátorských 

prací a stavebních prací na památkově chráněném objektu nejsou v zadávací dokumentaci co 
do výše finančního objemu nepřiměřené a ze strany uchazečů vůbec splnitelné. I výsledky této 
kontroly  tedy  podporují  výpověď  Ing.  S
  jakým  způsobem  měli  být  dle  původního 
plánu  obžalovaných  znevýhodněni  či  přímo  „odstaveni“  další  potencionální  uchazeči  o 
zakázku,  kteří  nepatřili  do  skupiny  předem  vybraného  vítěze  veřejné  zakázky  a  společností 
tvořících „křoví.“ V reakci na tyto závěry posléze skutečně došlo k určité redukci vytčených 
přemrštěných kvalifikačních předpokladů, neboť muselo být obžalovaným zřejmé, že pokud 
by  tak  neučinili,  negativní  stanovisko  ROP  Střední  Čechy  k těmto  diskriminačním 
požadavkům  by  nutně  muselo  vést  ke  korekcím  v rámci vyplácené dotace.  Ke  způsobu 
zpracování této zprávy a důvodům jejích závěrů (mimo jiné stran diskriminačnosti požadavku 
na objem restaurátorských prací)  při  hlavním  líčení  vypovídal  dne  17.9.2013  svědek  Ing. 
B
  (viz níže v odůvodnění  tohoto  rozsudku).  Jmenovaný  svědek  také  podrobně  popsal 
systém  korekcí  při  vyplácení  finančních  prostředků.  Konečná  verze  zadávací  dokumentace, 
kterou dostali jednotliví uchazeči, je ve spisu založena na č.l. 14222 a násl.  
 
 
Na základě rozhodnutí Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 23.11.2011 (2773) 
bylo  povoleno  sledování  kanceláře  MUDr.  K
  v ON Kladno, dne 29.12.2011 bylo 
stejným soudem povoleno sledování bydliště manželů K
 v obci R
 (3055). Jak již 
soud konstatoval výše, tato povolení soud považuje z hlediska formálních i obsahových za 
zcela  zákonná  a  důkazy  jimi  opatřené  proto  jsou  důkazy  před  soudem  v trestním  řízení 
použitelnými.  Z těchto  záznamů  potom celá aktivita obžalovaných týkající se manipulace 
zadávacího  řízení  vyplývá  zcela  plasticky,  tyto  záznamy  jako  důkazy  poskytují  v mnoha 
ohledech až detailní informace o domluvách a postupech obžalovaných.  Byť  samotné 
vyjádření obžalovaného k provedenému důkazu důkazem v trestním řízení samo o sobě není, 
nelze na druhou stranu nezmínit, že kontext, význam a obsah zaznamenané komunikace, jak 
jej soud z dokazování dovodil a níže rekapituloval, ve všech podstatných ohledech zcela 
koresponduje  nejen s dalšími  usvědčujícími  důkazy  ve  věci  ale  i  s tím,  jak se k  celé  řadě 
záznamů  vyjadřovala  Ing.  S
  a  jak  smysl,  obsah  a  kontext  těchto  hovorů  ve  svém 
vyjádření k provedenému důkazu sama bez jakýchkoliv dotazů spontánně popisovala.  
 
 
Dne 7.12.2011 proběhla v kanceláři MUDr. K
 schůzka s Ing. S
 (2794 a 
násl.),  přičemž  z prostorového  odposlechu  je  naprosto  zřetelný  popis  situace,  kdy  Ing. 
P
  ze  společnosti  ARIA  s.r.o.  odevzdal  pro  obžalované  velmi  nečekaně  projekt 

rekonstrukce  zámku  na  částku  podstatně  nižší,  než  ostatní  očekávali  (161  mil.  vč.  DPH). 
MUDr. K
 v záznamu popisuje rozčílení hejtmana nad touto skutečností včetně toho, že 
také hejtman rozhodl, aby byly doprojektovány  interiéry zámku. MUDr. K
 doslova 
konstatuje,  že  se  to  bude  „vexlovat  minimálně  na  200“  protože  jinak tam nezbyde nic, 
popisuje také podezření, že na ně byla poslána „vychytávka na státní zastupitelství“ a nyní se 
to musí dělat „obezřetně.“ Ing. S
 také informovala, že hejtman nevěřil vlastním očím 
a  musí  se  to  podle  něj  „nandat  na  to,  že  projekt byl nekompletní a byly v něm  chyby.“ 
Z tohoto  hovoru  je  jasně  patrné  rozčarování  obžalovaných  z nižší vyprojektované ceny 
(doslova bylo řečeno, že Ing. P
 „to odbouchl všechno“, P
 si tím „zasklil“ 
vlastní prachy, aby uškodil), která  by, jak  ostatně  ve  své  výpovědi  Ing.  S
 potvrdila, 
dávala menší prostor pro výši úplatku. Zcela zřejmé také je, jak pod vedením hejtmana a na 
základě jeho rozhodnutí
 byly následně činěny v průběhu prosince 2011 kroky k opětovnému 
navýšení projektované částky. Poměrně výstižně v hovoru také MUDr. K
 konstatuje, že 
„když bude v téhle  hře  někdo  nespokojený,  tak  je  to  nebezpečná  hra.“  Ze zaznamenaného 
hovoru  je  také  zřejmé,  že  výkaz  výměr  si  ve  skutečnosti  dělala  pro  zadávací  řízení  sama 
společnost  Konstruktiva Branko a.s.  Hovor  je  také  poměrně  ilustrativní  v tom, jak MUDr. 
K
  průběh  stavebních  zakázek  podle zadání obžalovaného MUDr. R
  fakticky  řídí 
s tím, že se jednoznačně nejedná o pouhý zájem regionálního politika motivovaný jeho voliči 
(jak to mimo jiné popisoval MUDr. R
). Tomu ostatně svědčí i záznam hovoru K
 
dne  8.12.2011  (2801),  ve  kterém  MUDr.  K
sděluje,  že  následující  týden  by  už  měla 
dostat Ing. B
dopracovaný projekt zámku. Dne 9.12.2011 potom v hovoru na č.l. 2802 
K
 rozebírají situaci, jak přimět Ing. P
 aby přestal s poškozováním jejich zájmů 
na tomto projektu,  a  současně  také rozmýšlejí, jak by postupovali v případě,  že  by  se  vše 
dozvěděla Policie ČR.  
 
 
Závěru, že se u MUDr. K
 a buštěhradského zámku nejednalo o pouhý „politický 
zájem“ motivovaný voliči, ale jednalo se z její strany o faktické řízení dalších osob na této 
trestné  činnosti  zúčastněných  dále,  svědčí  také výsledky domovní prohlídky v bydlišti 
obžalované ve spojení se závěry znaleckého posudku z oboru kriminalistika, odvětví expertiza 
ručního  písma  (9107),  dokazování  tímto  posudkem  bylo  provedeno  při  hlavním  líčení  dne 
9.10.2014.  Při  domovní  prohlídce  v bydlišti obžalované MUDr. K
 byl nalezen 
položkový  rozpočet  zámku  Buštěhrad  (15  listů), na kterém byly dopsány rukou poznámky 

týkající  se  úpravy  položek  tohoto  rozpočtu.  S obdobnými  poznámkami  byl  také  na  místě 
nalezen  položkový  rozpočet  horní  části  parku  s nádvořím  zámku  Buštěhrad  (2  listy). 
S ohledem na námitky obhajoby je nejprve  třeba  konstatovat,  že  tento  posudek  má  veškeré 
náležitosti znaleckého posudku, přičemž soudní znalkyně PhDr. V
M
 je řádně 
zapsaným znalcem v oboru  kriminalistika,  odvětví  kriminalistika,  specializace  jazyková 
expertiza,  zjišťování  autorství  textů,  expertiza  ručního  písma.  O  míře  její  kvalifikace  pro 
zpracování  tohoto  posudku  nemá  soud  žádný  důvod  pochybovat.  Pokud  se  potom  týká 
srovnávacích vzorků písma obžalovaných MUDr. K
 a Ing. D
 potom byly 
znalkyni  předloženy  kalendář  za rok 2012 a kroužkový blok se zápisy z porad, které byly 
zajištěny  v rámci  prohlídky  kanceláře  užívané  pouze  MUDr.  K
 V případě  Ing. 
D
 byly znalkyni jako srovnávací materiál předloženy papírové diáře za roky 2011 
a 2012, které sám obžalovaný  dobrovolně  vydal  v souvislosti s domovní prohlídkou v jeho 
bydlišti a v jeho kanceláři. O autorství rukou psaného textu v těchto srovnávacích materiálech 
tak nebylo žádného důvodu pochybovat, ostatně po celou dobu trestního řízení nikdo z obou 
jmenovaných obžalovaných jejich autorství tohoto srovnávacího textu nijak nezpochybňoval. 
Ze  závěrů  posudku  jasně  vyplývá,  že  pisatelem  poznámek  vztahujících  se  k úpravě 
konkrétních  položek  rozpočtu  zámku  je  MUDr.  K
.  Na  těchto  rozpočtech  jsou  také 
rukou psané  poznámky,  jejichž  autorem  je  Ing.  D
. Na č.l. 9142 je potom listinný 
materiál,  který  obsahem  opět  vypovídá  o  plánovaných  úpravách  rozpočtu  (za  využití  Ing. 
B
, který je v textu  také  zmiňován).  Dle  závěrů  posudku  jsou  autory  poznámek  jak 
MUDr.  K
tak  také  Ing.  D
ý.  I  z této  listiny  ve  spojení  se  závěry  znaleckého 
posudku jasně vyplývá to, co soud dovodil již např. z prostorových odposlechů – jak MUDr. 
K
detailně koordinovala páchání této trestné činnosti s dalšími jejími pachateli.  
 
Dne 14.12.2011 následně (2808 a násl.) MUDr. K
 Ing. S
 informovala, 
že  projekt už je odevzdaný a už se spolu domluví „co a jak“ s tím,  že  už  by  to  snad  mělo 
proběhnout.  V tentýž  den  si  také  Ing,  D
  ze  společnosti  Konstruktiva Branko a.s. 
urgentně  domlouvá  schůzku  s N
  (3492).  Další  schůzku  si  Ing.  D
 
s N
 domlouvá ještě 21.12.2011 a po jejím průběhu v telefonickém hovoru s kolegou 
ze společnosti (3523 a násl.) naznačuje, že byl u administrátora zakázky.  
 
 
I následující záznamy z kanceláře MUDr. 
potvrzují její klíčovou koordinační 
roli v manipulaci této zakázky. Dne 22.12.2011 jmenovaná informuje MUDr. K
 (2818), že 

následující den ji v poledne navštíví Ing. 
a v 13:30 ji navštíví Ing. D
, řešit 
budou „Boleslav a zámek.“ Nikoliv nezajímavou informací také je, že MUDr. K
dle 
kontextu hovoru o své osobě hovoří jako „vyslanci“, „poslovi“, „zprostředkovateli“ hejtmana, 
který se „domluvil na sedmi“. Tomuto totiž role obžalované v nyní stíhaných skutcích zcela 
odpovídá.  
 
 
Následující den skutečně setkání MUDr. K
 a Ing, S
 v kanceláři proběhlo, 
jeho záznam je opět jasným potvrzením nejen výpovědi Ing. S
 před soudem, ale také 
celé popsané manipulace této zakázky  a  svým  obsahem  se  jedná  o  záznam  pro  toto  řízení 
velmi podstatný. K tomuto  záznamu  se  ostatně  Ing.  S
 po jeho přehrání také v tomto 
duchu  vyjádřila  při  hlavním  líčení.  Během  setkání  obě  ženy  detailně  řeší  nový  rozpočet 
týkající se rekonstrukce zámku a  jeho  potřebné  opětovné  navýšení  poté,  kdy  Ing.  P
 
odevzdal  rozpočet  na  nižší  částku.  V hovoru  jasně  zaznívá,  že  kontrolní  rozpočet  tvořili 
„konstruktiváci“, hovor také jasně dokládá účelový zásah do rozpočtu ze strany Ing. B
 
doslova je hovor o „nafouknutější ceně“, „on to dostane na 218“.  MUDr. K
 také Ing. 
Sa
 informuje, že odpoledne ještě přijde Ing. D
 a večer se sejde s D
 
Z hovoru je také patrné, že Ing. S
 o tuto zakázku usilovala již delší dobu před tím, než 
byl zámek převeden do vlastnictví Středočeského kraje. Ing. S
 při setkání také hovoří 
o sjednaném dělení zakázky s Ing. Dr
v poměru 30/70 s tím ovšem, že D
 
trval  na  tom,  že  úplatek  bude  předáván  50/50.  MUDr. K
 se s Ing.  S
  také 
domlouvají.,  že  úplatek  bude  15  mil.  Kč  a  z toho, o co projekt navýší B
 by mohl být 
prostor pro  další  provizi  do  9,5  mil Kč. Ing. S
 také sděluje, že ji v zakázce chce mít 
jako  kontrolní  prvek,  jako  styčného  důstojníka.  Obě  jmenované  naprosto  zřetelně  již  v této 
fázi  zakázky  hovoří  o  tom,  s jakou  cenou  vítěz  soutěž  vyhraje.  Z hovoru  obou  také  jasně 
vyplývá, že se dá stavba pořídit oproti projektované ceně levněji, Ing. S
 jako majitelka 
stavební  společnosti  rozebírá,  že  se  dá  hodně  ušetřit  na  subdodávkách.  V závěru hovoru se 
obě domlouvají na kódovaném sdělení termínu jejich společné schůzky s Ing. D
.  
 
 
V tentýž  den  ve  13:30  MUDr.  K
  navštívil  Ing.  D
(2833  a  násl.), 
jejich hovor  zcela  koresponduje s tím,  o  čem  předtím  MUDr.  K
  hovořila  s Ing. 
S
  včetně  role  Ing.  B
  ve  věci  „cuknout s rozpočtem“  a  předělat výkaz výměr. 
Řeč  je  mimo  jiné  o  úplatku  ve  výši  15  mil  Kč  a  termínu  jeho  předpokládaného  předání  a 
poměru,  v jakém se na úplatek bude  skládat  Ing.  S
  a  Konstruktiva  Branko  a.s. 

V hovoru také jasně  z úst  Ing.  D
 zazní, že MUDr. K
považuje za „řídící 
projektu“. I v tomto  záznamu  MUDr.  K
  hovoří  o  tom,  že  o  věci  bude  jednat 
s hejtmanem. Součástí hovoru je také domluva na předpokládaném termínu podpisu samotné 
smlouvy na rekonstrukci. I tento rozhovor, který se odehrál dávno před tím, než byly ve věci 
fakticky podávány nabídky jednotlivými soutěžiteli, naprosto jasně dokládá, že celá zakázka 
byla předem zmanipulovaná ve prospěch společnosti Konstruktiva Branko a.s. a stejně jako 
předchozí rozhovor s Ing. S
 také názorně ilustruje podíl jednotlivých obžalovaných 
na spáchání tohoto skutku. I k tomuto záznamu se  ostatně  Ing.  S
při hlavním líčení 
z hlediska jeho obsahu v tomto smyslu jasně vyjádřila.  
 
 
V následující  části  zaznamenaného  hovoru  potom  obž.  MUDr.  K
  rekapituluje 
MUDr. K
 předchozí setkání s Ing. D
 včetně dojednané výše úplatku („místo 
deseti jsme na patnácti bez toho, že cukne B
“), K
 také hovoří o dělení úplatku („já a 
D
 jsme na sedmi…“). MUDr. K
také MUDr. K
 nabízí, že mu dá část svého 
podílu,  „protože  to  zařizoval  od  začátku“.  Tento  hovor  je  tak  nejen  důkazem  sjednaného 
úplatku a jeho domluveného  dělení  mezi  obžalované,  ale  také  potvrzuje,  že  v akci 
„Buštěhrad“  byl  od  počátku  činný  především  MUDr.  K   (jak  ostatně  před  soudem 
vypověděla nejen Ing. S
 ale také Ing. P
) a MUDr. K
se do věci se vší 
vehemencí vložila až poté, kdy MUDr. K
Ing. P
 „nezvládl.“ 
 
 
Z telefonického hovoru ze dne 2.1.2012  (3553)  mezi Ing. M
 a pracovníkem 
společnosti MORAVOSTAV Brno a.s. (která byla jedním z „uchazečů“ o zakázku v soutěži) 
je zřejmé, jak Ing. M
za společnost Konstruktiva Branko a.s. koordinuje postup s dalším 
ze soutěžitelů, Ing. M
slibuje opatření podkladů. Tento hovor naprosto jasně koresponduje 
se závěrem soudu, že společnost MORAVOSTAV Brno a.s. (jakož i ty ostatní) v soutěži hrála 
pouze roli „křoví“, a proto této společnosti budoucí vítěz v soutěži poskytoval tento servis. 
Fakticky  to  totiž  byli  pracovníci  společnosti  Konstruktiva  Branko  a.s.,  kteří  především  za 
přispění  obžalovaných  Ing.  D
  a  Ing.  M
  připravili  podklady  pro  tvorbu 
nabídek nejen za společnost Konstruktiva Branko a.s. ale i pro zbývající 4 soutěžitele tvořící 
„křoví“,  kterými  byly  po  vyloučení  Metrostav  a.s.  společnosti  MORAVOSTAV a.s., 
SUBTERRA a.s., PSG –  International  a.s.,  a  BAK  stavební  společnost  a.s.  Jmenované 
společnosti  dle  dohody s pozdějším  vítězem  soutěže  odevzdaly  prostř.  administrátorské 
společnosti  své  nabídky  do  soutěže,  ovšem  nabízená  cena  (jako  jediné  hodnotící  kritérium 

soutěže)  však  u  těchto  byla  dle  předchozí  domluvy  vyšší  než  u  společnosti  Konstruktiva 
Branko a.s. Ostatně i tuto skutečnost ve své výpovědi potvrdila Ing. S
.  
 
 
Závěru,  že  i  ostatní  „uchazeči“  fakticky  hráli  pouze  roli  „křoví“  svědčí  také  hovor, 
který se odehrál již 1.12.2011 mezi Ing. D
 a neztotožněnou osobou z Metrostav 
a.s. (3408). Tento hovor podle svého obsahu a doby, kdy se odehrál, evidentně  souvisí 
s vyloučením  společnosti  Metrostav  a.s.  z uchazečů  o  veřejnou  zakázku  ze dne 24.11.2011 
(14298 a násl.)  a je z něj  patrné,  že  toto  vyloučení  bylo  již  s Ing.  D
  dopředu 
dojednáno, tedy že společnost Metrostav a.s. se jako uchazeč taktéž hlásila pouze jako křoví 
s tím, že podle domluvy se také poté, kdy nedoplnila požadované kvalifikace, nechala 
vyloučit.  Z hovoru  je  také  zřejmé,  že  domluva  byla,  že  si  tento  pracovník  rozhodnutí o 
vyloučení  vyzvedne  osobně,  aby  se  o  tom  vedení  společnosti  nedozvědělo,  což  se  ovšem 
nestalo a dopis o vyloučení byl zaslán na centrálu, což volajícího z Metrostav a.s. poměrně 
rozčílilo.  
 
Na  č.l.  3555 a násl. jsou potom ve spisu zaznamenané  hovory  Ing.  S
,  Ing. 
D
  a  Ing.  B
  jejichž  smyslem  byla  koordinace  navýšení  rozpočtu  na 
rekonstrukci zámku, z komunikace  je  také  patrné,  že  si  tyto  osoby  počátkem  ledna  2012 
sjednávaly kvůli tomu schůzky.  Dne 6.1.2012 si potom Ing. B
 telefonicky (3574) sjednal 
schůzku u MUDr. K
, o důvodu schůzky oba hovoří tak, aby to ze samotného telefonátu 
nebylo zřejmé. 
 
 
Dne  5.1.2012  Ing.  S
  kódovanou  řečí  (tak  jak  bylo  domluveno  již  dříve  a 
vyplývá to z výše uvedených prostorových odposlechů)  informuje  MUDr.  K
  o  její 
návštěvě ve společnosti Konstruktiva Branko a.s. a domlouvá si s ní na následující den osobní 
schůzku. Pravý smysl dané sms zprávy ostatně jasně vyplývá z toho, co v době jejího obdržení 
MUDr.  K
  sděluje  ve  své  kanceláři  MUDr.  K
  když  zprávu  čte  (2846).  Setkání 
MUDr. K
 s Ing. S
 je zaznamenáno na č.l. 2849 a násl., obě osoby si potvrzuji 
vzájemnou dohodu (které je účasten i Ing. D
ý), že úplatek bude ve výši 15 mil. Kč + 
to, o co „s tím cukne“ B
. MUDr. K
 také v hovoru potvrzuje, že se po předchozím 
setkání s Ing. B
v noci sešla s hejtmanem a o věci jej informovala. I tímto záznamem 
je  prokazováno, že MUDr. R  byl o celé této trestné činnosti průběžně MUDr. K
 
informován. MUDr. K
 také hovoří o tom, že když Ing. P
 zpracoval projekt za 

165 mil Kč, jednalo se od něj o „prasárnu“, kterou chce jenom škodit. Vyjadřuje také obavu, 
že  se  Ing.  P
  nezastaví  před  ničím,  ani  před  „nahráváním.“  Obava  MUDr.  K
 
z prozrazení  trestné  činnosti  je  z tohoto  hovoru  jistě  patrná  („jestli  bude  říkat  moje  jméno 
nebo hejtmana jméno a bude to mít nahraný, tak je to fakt průser“). Z hovoru obou je také 
zřejmé, že tím, kdo celou možnost této zakázky pro Středočeský kraj „objevil“, byla skutečně 
Ing. S
 v době, „když ještě nevěděla, že nějaký D
 existuje“ (jak ostatně i Ing. 
S
 vypověděla). Z obsahu tohoto hovoru také opět vyplývá, že projekt na rekonstrukci 
dělali  fakticky  lidé  z Konstruktivy Branko a.s.,  domlouvá se, jaké cenové nabídky mají dát 
čtvrtá a pátá společnost hrající v soutěži roli „křoví“ (aby nebylo tolik zřejmé, že vnitřky byly 
„zbytečně  přešvihnuté“), roli stavebního dozoru bude  vykonávat otec Ing. B
 
(pracovník  Krajského  úřadu  Středočeského  kraje),  hovor je již také o termínu podpisu 
smlouvy na rekonstrukci  a  termínu  předání  úplatku, na kterém se budou FISA s.r.o. a 
Konstruktiva Branko  a.s.  každý  podílet  částkou  7,5  mil.  Kč.  I  v tomto ohledu tedy tento 
zvukový záznam potvrzuje pravdivost výpovědi obžalované Ing. S
.  
 
 
Další  koordinační  schůzka  MUDr.  K
,  Ing.  D
  a  Ing.  S
 
proběhla hned 9.1.2012 (č.l. 2866 - 2886.). Opět je rekapitulována výše sjednaného úplatku 
(„15 + to co uhádáme od B
…který cukne se specifikacemi“), Ing. D
 se také 
dotazuje, jestli na ROPy skutečně musí jít rozpočet zpracovaný Ing. P
, jestli by to 
nemohlo být něco vyššího, Ing. D
 také vysvětluje, jakým způsobem Ing. P
 
dospěl k nižšímu rozpočtu, než byl ten jejich (Konstruktivy Branko a.s.). MUDr. K
 také 
jasně konstatuje, že bude mít následující den schůzku s hejtmanem a „řekne mu, jak to řešit“. 
I  tento  hovor  je  pro  dokazování  ve  věci  velmi  názorný,  je  z něj  zřejmý  i  způsob  zapojení 
administrátorské  společnosti  a  L
  N
  do  celé  trestné  činnosti.  Obžalovaní  se  při 
setkání  velmi  podrobně  domlouvají  na  tom,  že  je  potřeba  navýšit  rozpočet  stavby  a  o  to 
ponížit rozpočet interiéru. Důvodem je opakovaně zmiňovaná skutečnost, že ve stavební části 
projektu bylo možno generovat peníze na úplatky, zatímco vybavení interiéru bylo ROPem 
velmi  dobře  zkontrolovatelné.  Velmi  ilustrativní  také  je,  když  Ing.  Dr
  MUDr. 
P
  sděluje,  že  v interiérech  se  nic  ušetřit  nedá,  jelikož  to  je  velmi  dobře 
zkontrolovatelné. Jestli je ale v „v podhozech o tisíc metrů míň, na to nikdo nemůže přijít.“ 
Zde je jasné potvrzení  způsobu,  jakým  bylo  zamýšleno  na  stavební  části  zámku  oproti 
projektu ušetřit a to mimo jiné zřejmě za využití otce Ing. B
 jako stavebního dozoru. 
V tomto  duchu  ostatně  vypovídal  i  pracovník  ROP  Střední  Čechy  Ing.  J   P
, který 

potvrdil, že v rámci kontrol ROP nebylo prakticky možné kontrolovat to, co je uvnitř stavební 
části rekonstruovaného díla. I sama obžalovaná Ing. S
 potvrdila, že bylo  potřeba  do 
stavební části díla přesunout co největší část rozpočtu. Ing. D
 v hovoru také hovoří 
o protekci na ROPech, kterou při kontrolách využívají. Z kontextu hovoru je také patrné, že o 
protekci hovoří mimo jiné v souvislosti s návštěvou Ing. M
 na ROP Střední Čechy, kde 
došlo k předání materiálu (příloha č. 12 spisu), který již obsahoval i subdodavatelské nabídky, 
které však neví, kde Ing. M
sehnal. Jedná se o setkání, které bylo mimo jiné zachyceno i 
v rámci povoleného  sledování  osob  a  věcí  i tímto hovorem je prokazováno, že Ing. 
N
  předával  celý  materiál  i  s dojednanými  subdodávkami  právě  Ing.  M
 
z Konstruktivy Branko a.s.  Z dalšího  hovoru  Ing.  S
 a MUDr. K
 jasně vyplývá, 
že  obě  hovoří  o  možném  celkovém  úplatku  ve  výši  24  mil.  Kč  s tím, že celková cena 
rekonstrukce  by  zůstala  stejná,  pouze  by  se  zvýšila  cena  stavby  a  úměrně  tomu  snížila  cena 
vybavení interiéru. I z tohoto hovoru vzal soud za prokázané, že MUDr. K
 se o celém 
jednání chystala informovat hejtmana Středočeského kraje.   
 
 
Dne  11.1.2012  proběhla  v kanceláři  MUDr.  K
  její  schůzka  s Ing. B
 
(2886), z jejich komunikace je naprosto patrné, že to je MUDr. K
, kdo jej úkoluje (jak 
shora opakovaně popsaným způsobem s rozpočtem stavby a interiéru manipulovat, aby bylo 
dosaženo z pohledu prostoru pro úplatky optimálního výsledku)  a  je fakticky ve vůdčí pozici. 
Mimo jiné i zde MUDr. K
 konstatuje, že vše projednala s hejtmanem, hovor je také o 
tom, že to, co může ROP zkontrolovat, musí být reálné. Ing. B
je doslova uloženo, aby 
z částky  48  mil.  Kč  na  interiéry  ubral  23  mil.  Kč  a  ty  přesunul  do  stavební  části.  MUDr. 
K
 také v hovoru  mimo  jiné  konstatuje,  že  to  „jako  spoustu  věcí  převzala  jako  již 
rozdělanou  věc  s tím,  že  to  má  dotáhnout,  jak  vždycky  řekne  hejtman.“  Tato  věta  naprosto 
přesně popisuje pozici a roli MUDr. K
 v převážné části zde stíhané trestné činnosti. Ve 
světle (mimo jiné) tohoto rozhovoru MUDr. K
 a Ing. B
 lze potom jeho výpověď 
před soudem zhodnotit jako výpověď jednoznačně nepravdivou.  
 
 
Z dalšího hovoru mezi Ing. D
 a MUDr. K
 ze dne 11.1.2012 (2891) 
je potom patrné, jak po zákazu „losovaček“, jelikož na ně byla zaměřená pozornost, se bude 
preference uchazečů, kteří mají být v řízení zvýhodněni, dělat „přes kvalifikace.“ Z hovoru je 
také patrné, že o tom MUDr. K
 informuje jako  o  jednom z výstupů  její  schůzky 
s hejtmanem  předchozího  dne.  V hovoru  se  obě  osoby  dále  baví  o  manipulaci  další  zakázky 

(Mladá  Boleslav)  za  využití  společnosti  METROSTAV  a.s.  a  ve  vztahu  k zámku  Buštěhrad 
obě  osoby  hovoří  o  tom,  že  „se  bude  dojednávat  u  L
  (N
)“,  že  „těch  pět  firem, 
„které dostanou zelenou“ se obrátí na administrátora, že zjistily  nedostatky v zadávací 
dokumentaci od Ing. P
a budou specifikovat, co tam chybí.  Domluveno také je, že 
bude administrátorem připomínkám vyhověno s tím, že těmto soutěžitelům bude sděleno, aby 
vše nacenili. V tomto  hovoru  je  tak  popisován  způsob,  jakým  bylo  posléze  za  využití 
administrátora  a  firem  tvořících  tzv.  „křoví“  docíleno  opětovného  navýšení  rozpočtu  na 
rekonstrukci tak, aby to nebudilo navenek žádné podezření z účelové manipulace (nutno říci, 
že podle této dohody posléze také obžalovaní postupovali, když administrátorovi byly 
doručeny  18.  a  19.1.2012  zmíněné  dotazy  všech  5  uchazečů,  některé  z nich potom zcela 
odpovídají  tomu,  o  čem  konkrétně  v kanceláři Ing. D
 a MUDr. K
hovořili. 
Samotné dotazy a odpovědi na ně jsou na č.l. 14327 a násl. spisu. Všechny tyto dotazy také 
byly dle předchozí dohody L. N
 uznány jako oprávněné a zapracovány do rozpočtu. 
Takto  účelově  navýšený  rozpočet  byl  posléze  předložen  ROP  Střední  Čechy  ke  kontrole  a 
schválení – č.l. 14537 a násl.).  
 
Další nikoliv nepodstatnou  částí  tohoto  hovoru  je  sdělení  Ing.  S
,  že 
administrátor bude pro sebe také chtít část úplatku (z obsahu hovoru vyplývá, že se tak dělo 
pravidelně i v jiných případech), konkrétní výši N
 Ing. S
 sdělí v kódované řeči 
sms zprávou. Tato zpráva posléze také skutečně zachycena byla - 12.1.2012 N
 poslala 
SMS Ing. S
 s textem „schůzka ve čtyři ok?“ – č.l. 3610. Ing. S
 odpověděla, že 
neví, zda to stihne, musí se domluvit s kolegou.  Dle  výpovědi  obž.  Ing.  S
  a  též  ze 
zachyceného rozhovoru mezi obž. Ing. S
 a MUDr. P
 ze dne 13.1.2012 jasně 
vyplývá,  že  se  jednalo  o  stanovení  výše  požadovaného  úplatku  N
za  ovlivněný 
průběh  této  zakázky.  Krycí  komunikace  –  hodina  schůzky  odpovídala  výši  požadovaného 
úplatku ve statisících  –  tedy 400.000,-Kč.  Otázku úplatku pro N
  spolu  řešily  Ing. 
S
a MUDr. K
 i v další části hovoru (2901) – Ing. S
 se diví požadované 
výši, „když neprobíhalo žádné losování“.  Poměrně  úsměvné  také  je,  jak  v průběhu  tohoto 
setkání MUDr. K
 telefonuje Ing. B
 a ta je zděšena, že ji takto kontaktuje a otevřeně 
do telefonu hovoří o Buštěhradu, když s tím ona „nemá nic společného“.  
 
 
V době  kolem  poloviny  ledna  2012  byl  zachycen  čilý  telefonický  styk  mezi  MUDr. 
K
  L
  N
u,  Ing.  S
,  Ing.  D
,  Ing.  B
  týkající se 

právě realizované trestné činnosti těchto osob.  
 
 
Dne 18.1.2012 předal Ing. B
 na Krajský úřad Středočeského kraje u společnosti 
ARCIA s.r.o. nasmlouvané dílo týkající  interiérů  zámku  Buštěhrad  včetně  revize  výkazu 
výměr  a  položkového  rozpočtu.  Zcela v souladu s tím, jak bylo (viz výše) mezi Ing. 
S
,  MUDr.  K
  a  Ing.  D
  dojednáno,  byly  následně  ze  strany  pěti 
uchazečů  o  zakázku  doručeny  administrátorovi  dodatečné  dotazy,  kterými  byly  dle 
předchozího  plánu  avizovány  tvrzené  nedostatky  v projektové dokumentaci v projektu Ing. 
P
.   
 
 
Dne 2.2.2012 proběhlo v kanceláři MUDr. K
 její další setkání s Ing. S
 
(2908). MUDr. K
 radostně  konstatuje,  že  je  domluvená  s L
 s D
 
podařilo se to udělat „nahoru i dolů“ (ponížení částky na interiéry a zvýšení částky do stavební 
části  rekonstrukce),  Středočeský  kraj  ještě  Ing.  B
  zaměstnal  jako  auditora  projektu. 
MUDr.  K
  znovu  vyjadřuje  rozladění  nad  tím,  že  ji  předtím  Ing.  B
  v souvislosti 
s rekonstrukcí  zámku  „otevřeně“  telefonicky  kontaktoval, když ona „se zámkem nemá nic 
společného“. MUDr. K
také jasně oznamuje Ing. S
finální výši úplatku – „jak 
jsme si řekli, o to se to cuklo, ještě víc, proto s D
 jsem se domluvila 15 + 9, 24.“ 
Opět poměrně názorně pro pochopení celého korupčního a delší dobu praktikovaného systému 
obě ženy hovoří o tom, že „losovačky skončily, což je ovšem problém, už si vůbec nedokáží 
představit, jak se to bude dělat. Třeba se to udělá kvalifikacemi, snad to nějak půjde, ale tam 
je zase riziko, že to někdo označí jako diskriminační a dá to na ÚHOS.“ Z hlediska nastavení 
kvalifikačních předpokladů Ing. S
 konstatuje, že „tam musíte dát něco takovýho, aby 
se to těm ostatním nelíbilo“, na což MUDr. K
 reaguje „a ty velký hráči si to seženou.“ 
V průběhu  tohoto  hovoru  je  také  ujednáno,  že  úplatek  bude  předán  měsíc  po  podpisu 
smlouvy.  
 
 
Dne  16.2.2012  po  návštěvě  MUDr. 
 v bydlišti K
 MUDr. K
 
konstatuje (3074 a násl.), že „D
  řekl,  že  si  zámek  pohlídá,  že  si  to  dá  do  rady, že už 
J
  (N
  –  viz výše)  řekl,  ať  si  na  to  číhá“.  I  tento  hovor  prokazuje  osobní  zájem 
hejtmana na celé popsané realizaci  zakázky,  přičemž  se  jedná  o  hovor  již velmi krátce 
předcházející schvalování vítěze zakázky Radou Středočeského kraje.  
 

 
Dne 24.2.2012  proběhla  další  schůzka  Ing.  D
  s MUDr.  K
 v její 
kanceláři v ON Kladno. Hovor obou se týká jiné zakázky než rekonstrukce zámku Buštěhrad 
(osoby hovoří o tvorbě zadávací dokumentace na Mladou Boleslav v případě veřejné soutěže, 
která  není  předmětem  tohoto  řízení),  i  z tohoto  hovoru  je  však  naprosto  zřetelné,  jak 
administrátor (N
) postupuje v těsné spolupráci s jedním  ze  soutěžitelů.  Ing. 
D
  mimo  jiné  konstatuje,  že  až  to  bude  mít  N
  hotové,  musí  mu  to  dát 
zkontrolovat, aby tam nebyla nějaká „kravina“ 
 
Dne 29.2.2012  potom MUDr. K
 informuje  Ing.  S
  (2945)  o  zdárném 
průběhu  hodnotící  komise  a  plánovaném  předložení  věci  na  radu  kraje,  Ing.  S
  se 
dotazuje na termín plánovaného podpisu smlouvy kvůli přípravě peněz, doslova uvádí „celých 
24  milionů  musím  prohnat  přes  sebe…já  to  chci  udělat tak, aby 24 milionů neprošlo mým 
účtem.“  V hovoru  také  dále  podrobněji  popisuje  generování  peněz  na  úplatky.  Obě  se  také 
domlouvají, že kdyby byl problém, tak Ing. S
 bude tvrdit, že jim peníze půjčila.   
 
 
Z pohledu participace K
 a MUDr. R
 na manipulaci  zakázek ve 
Středočeském  kraji  je  velmi  ilustrativní  záznam  z bydliště  K
ze  dne  29.2.2012 
(3081), ve kterém MUDr. K
 konstatuje, že byl (MUDr. R
) „euforickej … má vidinu 
24  ze  zámku  …  a  řekl,  ať  S
  nasmažím  všecko,  ať  dostane  opláštění  Kutné  Hory, 
patologii na Kladně, … ať dostane všechny malé zakázky, které jsou. Ta ho něčím oslovila, 
když tam byla jednat na tom kraji kvůli tomu gymplu, asi byla neuvěřitelně nadšená z jeho 
osobnosti, takže ten jí adoruje.“ 
 
 
Dne  7.3.2012  následně  MUDr.  K
  (2950  a  násl.)  informuje  Ing.  S
,  že 
„zámek prošel radou…je to připravené k podpisu, je to na ROPech, hejtman to povolil…“ Ing. 
S
  hovoří  o  přípravě  peněz  na  úplatek  s tím, že s Ing.  D
  „jedou  napůl  a 
nedej bože, aby se s ním  něco  stalo.“  Ze  sdělení  Ing.  S
vyplývá,  že  o  penězích  na 
úplatky v Konstruktivě  Branko  a.s.  vědí také N
 a Č
 (který měl dle výpovědi Ing. 
S
  před  soudem  připravovat  materiály  pro  falešnou  fakturaci  za  účelem  generování 
prostředků  na  úplatky,  ostatně  sám  Č
  dne  25.2.2014  skutečně  odmítl  před  soudem 
vypovídat s odůvodněním,  aby  si  nezpůsobil  trestní stíhání. Pravdivost jejího tvrzení o 
činnosti  Č
  také  potvrzuje  telefonický  hovor  Ing.  S
  a  Č
  ze  dne 
12.3.2012 na č.l. 3865 a ze dne 14.3.2012 na č.l. 3887), Ing. S
 také konstatuje, že tam 

je ještě jeden, který ví o těch penězích, je to ten, který pomáhal s těmi projekty – z kontextu 
ostatního  dokazování  je  zřejmé,  že  tím  mínila  Ing.  M
.  Jednoznačně  v souvislosti 
s celkovým  úplatkem  24  mil.  Kč  také  Ing.  S
konstatuje,  že  má  dát  12  a  ještě  nemá 
podepsanou žádnou smlouvu.  
 
 
O úspěšném schválení rekonstrukce zámku radou hovoří dne 12.3.2012 poté MUDr. 
K
 i s Ing.  D
  (2970  a  násl.),  oba  jmenovaní  také  hovoří  kromě  termínu 
podpisu smlouvy i o termínu předání úplatku, na což Ing. D
 reaguje slovy „máme to 
nastavený, je to vyřešený“.  
 
 
Mimo jiné o  termínu  a  způsobu  předání  úplatku  za rekonstrukci  Buštěhradského 
zámku  následně  hovoří  MUDr.  K
s Ing.  S
 dva dny poté (2975 a násl.). Ing. 
S
 sděluje, že Ing. D
 chce být u předání úplatku, navrhla jeho předání někde 
jinde (např. v hotelu D
, kde by byl zamluven pokoj nebo v lese), ale MUDr. K
 
trvá na jeho předání v kanceláři s tím, že „my to tady děláme.“ Ing. S
 i přes to namítá 
„víte,  kolik to bude? Balík.“ MUDr. K
 také navrhuje, ať  jí  „přinesou  flašky 
s poděkováním  za  kamarádku.“  MUDr. K
 také konstatuje, že tam nemá kamery a má 
z kanceláře  druhý  východ,  kterým  to  okamžitě  jede  pryč  (ostatně  bylo  také  prokázáno,  že 
peníze za úplatek obratem odvážel MUDr. K
do jejich bydliště v R
). V případě tohoto 
záznamu  stojí  za  pozornost  také  jeho  část,  ve  které  MUDr.  K
  popisuje  jednání  rady 
kraje a mimo jiné také konstatuje, že v radě jsou jenom „spřátelené“ osoby.  
 
 
V tentýž den (14.3.2012) také navštívil K
 v jejich bydlišti MUDr. R
 (3093 a 
násl.). MUDr. K
s MUDr.  R
 hovoří mimo jiné o tom, že „buštík“ již kontrolují 
ROPy,  hovoří  také o plánovaném termínu podpisu smlouvy. MUDr. K
 MUDr. R
 
informuje, že „když to projde, už je to připravený… ona to udělá, že proplácí falešný faktury“. 
Na tento zjevný popis generování prostředků na úplatek v tomto případě MUDr. R  reaguje 
slovy  „to  je  dobře“.  Tento  hovor  opět  jasně  dokládá,  že  MUDr.  R
velmi  dobře  věděl  o 
domluveném  předání  úplatku  za  tuto  zakázku  včetně  způsobu,  jakým  na  něj  byly 
„generovány“ finanční prostředky. V další části hovoru se oba evidentně baví o dalším dělení 
úplatku, z hovoru  je  opět  patrné,  že  to  byl  MUDr.  R
,  kdo  o  způsobu  dělení  úplatku 
rozhodoval.  
 

 
Dne 26.3.2012 potom Ing. S
 navštívila MUDr. K
v jejím bydlišti (3110 
a  násl.),  hovořily  spolu  o  dalších  veřejných  zakázkách,  u  kterých  MUDr.  K
  dopředu 
rozhodovala  o  vítězi,  Ing.  S
  mimo  jiné  upozorňovala  na  možné  zpoždění  předání 
úplatku, jelikož Ing.  D
  čeká  na  podepsání  smlouvy  a  stále  jí  neposlal všechny 
prostředky (za fiktivní faktury) a ona neumí „tolik peněz prohodit za 14 dní.“ Na to MUDr. 
K
reaguje, že prověří aktuální stav u hejtmana po jeho návratu z Německa.  
 
 
Obsah  předchozího  hovoru  včetně  fakturace  FISA  s.r.o.  Konstruktivě  Branko  a.s. 
potom popisuje MUDr. K
 MUDr. K
 v jejich  bydlišti  ve  večerních hodinách 
(3119).  
 
 
Jak bylo mezi obžalovanými dojednáno, úplatek byl splatný po podpisu smlouvy o 
dílo, ke kterému nakonec došlo dne 28.3.2012 (13968 – 13988).  
 
 
Dne 2.4.2012  opět  navštívil MUDr. R
 K
 v jejich bydlišti, záznam 
prostorového odposlechu  je  na  č.l.  3121  a  násl.  MUDr.  R
  MUDr.  K
  sděluje,  že 
„B
  je  podepsanej“,  MUDr.  K
  sděluje,  že  „už  budou  chodit  faktury  a do konce 
tohoto měsíce to bude vyřešený“. Zde se dle soudu jedná o jasný hovor o tom, že po podpisu 
začne  konečně  Konstruktiva  Branko  a.s.  dle  předchozí  dohody  proplácet  Ing.  S
 
prostředky na úplatky a úplatek by mohl být předán někdy v dubnu 2012. MUDr. K
se 
zcela  nepokrytě  raduje  a  MUDr.  R   ji  v tom mírní, že „supr to bude, až to bude u 
mamulky“. V další části setkání oba hovoří o dalších veřejných zakázkách.  
 
 
Dne 13.4.2012 ve své kanceláři MUDr. K
 Ing. S
 informuje, že „hrad je 
podepsaný, všechno běží“, Ing. S
 potvrzuje, že „všechno běží“ – evidentně se jedná o 
proplácení fiktivních faktur. Ing. S
 ale upozorňuje, že to do konce měsíce asi všechno 
nashromáždit  nestihne  (Konstruktiva  Branko  a.s.  začala  peníze  posílat  až  po  podpisu 
smlouvy), nakonec se domlouvají, že celý úplatek 24 mil. Kč bude předán 14.5.2012. Tato 
domluva  je  také  potvrzena  na  setkání  Ing.  D
s MUDr. K
 dne 18.4.2012 
(3005 a násl.).  
 
 
V procesu  předání  úplatku  se  však  posléze  objevil  problém  v podobě  nepředaného 
staveniště  zámku  Buštěhrad.  Ing.  S
dne  3.5.2012  na  osobním  setkání  informuje 

MUDr.  K
 (3020 a násl.), že mimo jiné dosud nebylo předáno staveniště společnosti 
Konstruktiva Branko a.s., B
 z krajského úřadu nechce s odkazem na nějaký problém na 
ROPu předat staveniště dříve než koncem měsíce, Ing. S
vyjadřuje obavu (kterou s ní 
má  dle  kontextu  hovoru  i  Ing.  D
),  že  mají  za  tohoto  stavu  „předat  tolik  peněz.“ 
MUDr. K
následně přislíbí pokusit se o urychlení, ale upozorňuje na velikou vytíženost 
programu MUDr. R
.  
 
 
Ještě tentýž den 3.5.2012 navštíví ve večerních hodinách MUDr. R  K
v jejich 
bydlišti v R
 (3130  a násl.). MUDr. K
 MUDr. R
 informuje o ohroženém 
termínu poklepání na základní kámen rekonstrukce  zámku (18.5.2012) z důvodu  nepředání 
staveniště  Ing.  B
  s tím, že  „čtrnáctého  mělo  proběhnout  to,  co  mělo  proběhnout.“ 
Není pochyb, že i zde byla řeč o předání úplatku, které bylo na 14.5.2012 domluveno. MUDr. 
K
 dále popisuje jakou má kódovanou řeč s Ing. S
 (Rh faktor je v pořádku), aby 
v případě odposlechu komunikace nebylo zřejmé, čeho se tato týkala.  
 
 
Hned následující den MUDr. K
 referuje ve své kanceláři Ing. S
 (3148 a 
násl.) mimo jiné o setkání s hejtmanem předchozího dne a sděluje jí, že se hejtman snaží „aby 
se to na začátku příštího týdne předalo, …., 18. chce otevírat C1 a buštík“.  
 
 
Tomu také odpovídá telefonický hovor MUDr. R
 Ing. N
 z ROP Střední 
Čechy ze dne 4.5.2012 (4008), ve kterém se hejtman dotazuje, v jakém stavu jsou žádosti o 
schválení rekonstrukce zámku s tím, že by rád 18. poklepal na základní kámen, jelikož má 
v ten den již naplánovaný výjezd na Kladensko.  Ing.  N
  sděluje,  že  by  to  neměl  být 
problém.  
 
 
Dne 3.5.2012 znovu MUDr. K
v kanceláři  osobně  domlouvá  s Ing.  S

že „to udělají u ní v kanceláři“ a řeknou „že za kamarádku nesou vína“ (3023). Dne 9.5.2012 
potom (3024) velmi podrobně hovoří MUDr. K
 v kanceláři opět s Ing. D
 o 
problému s předáním staveniště a ujišťuje jej, že se to stihne, Ing. D
 ale pochybuje 
s tím,  že  není  stále  stavební  povolení  na  park  a  jsou  tam  na  ROPu  nějaké  připomínky 
k rozpočtu.  MUDr.  K
 také popisuje, že „už tam naši chlapi jednou nanečisto byli“ (to 
zjevně  koresponduje  s návštěvou  Ing.  M
  a  Ing.  P
  na  ROPu,  která  byla 
zadokumentována),  na  to  však  Ing.  D
  upozorňuje,  že  teď  to  na  ROPu  mají  na 

starosti jiní lidé.  MUDr.  K
 bez obalu navrhuje, aby Ing. D
kontaktoval Ing. 
B
 s tím, že hovořil s hejtmanem a ten si to přeje. Ing. D
 také upozorňuje, 
že to souvisí „s tou naší věcí“, na což MUDr. K
 reaguje „my jsme se domluvili na toho 
14.“  Opět  se  jedná  evidentně  o  hovor  o  předání  úplatku,  v hovoru  se  dále  řeší,  zdali  tento 
termín předání úplatku neposunout, Ing. D
 opakovaně konstatuje, že by mohla být 
předaná  část  (úplatku)    a zbytek až  „to  bude“,  „má  to  přichystané,  v tom problém není“.  
Z obsahu hovoru je naprosto zřejmé, že měl být na pracovníky ROPu vyvíjen tlak, aby předání 
staveniště nezdržovali, mimo jiné MUDr. K
 konstatovala, že se musí sejít s hejtmanem, 
aby „ty ROPy postavil do latě.“ Faktický vliv hejtmana na „nezávislý“ ROP a jeho kontrolní 
činnost je tu více než výmluvný. V další části téhož hovoru obou osob (3033) potom již spolu 
konkrétně domlouvají způsob předání úplatku ve dvě hodiny dne 14.5. u ní v kanceláři s tím, 
že má Ing. D
 přinést víno v krabici „za tchána“, MUDr. K
 opět poukazuje na 
výhodu dvou východů z kanceláře.  
 
 
Tentýž den (9.5.2012) se v bydlišti  MUDr. K
  odehrála  další  návštěva MUDr. 
R
,  na které byly problémy s předáním  staveniště  opět  probírány  (3151 a násl.), MUDr. 
K
 jej informuje o problémech s kontrolou  na  ROP  Střední  Čechy.  MUDr.  K
 
hovoří o tom, co příští týden v pondělí (14.5.2012) přinese a kolik z toho každý budou mít. I 
zde  se  jasně  v kontextu  ostatních  důkazů  jedná  o  hovor  o  předání  a  dělení  úplatku  dne 
14.5.2012.  Svoji roli ve vztahu k buštěhradskému  zámku  a jeho rekonstrukci  také MUDr. 
K
  trefně  popsala  při  onom  setkání  (č.l.  3160),  kdy  MUDr.  R
  sdělila:  „…oni 
nevědí, že já Ti … oni nevědí, že máš někoho, kdo ten zámek hlídá.“ Celou konspirativnost 
celé  akce  dokresluje  několikerý  důraz  MUDr.  R
  v rozhovoru,  že  toto  nechce  řešit  po 
telefonu a ať o něm nikdo v této souvislosti nemluví. Hned po odchodu MUDr. R
MUDr. 
K
 rekapituluje výsledek setkání MUDr. K
 (3163) v tom smyslu, že se s MUDr. 
R
  domluvili  „půl  na  půl,  vůbec  o  tom  nepolemizoval“,  přijede  si  pro  to  v pondělí 
(14.5.2012).  Z předchozích  záznamů  komunikace  MUDr.  K
,  Ing.  D
,  Ing. 
S
 a MUDr. R
tak vyplývá, že dne 14.5.2012 mělo být předáno celkem 14 mil. Kč, 
z čehož si měl MUDr. R
přijet ještě týž den pro polovinu, což ostatně zcela odpovídá tomu, 
s jakou částkou byl v krabici od vína dne 14.5.2012 po odchodu z bydliště K
 zadržen.  
 
 
Z protokolu  o  sledování  osob  a  věcí  ze  dne  14.5.2012  (3235)  potom  vyplývá,  že 
v uvedený  den  skutečně,  jak  bylo  (viz  výše)  dojednáno,  Ing.  D
 kolem 13:30 hod. 

nejprve  navštívil  sídlo  společnosti  FISA  s.r.o.  ve  Slaném,  odkud  si  vzápětí  přinesl  balíček 
světlé  barvy  a  odjel s ním.  Tento  záznam  opět  mimo  jiné  koresponduje  s tím, jak Ing. 
S
 popsala, že se jednalo o předání poslední splátky úplatku ve výši 2,5 mil Kč z faktur 
za neodvedené práce.  
 
 
Celý systém generování prostředků na úplatky v tomto skutku způsobem, který by byl 
při pohledu zvenčí v pořádku i z pohledu účetnictví společností popsala ve své výpovědi Ing. 
S
.  Byl  takový,  že  společnost  FISA  s.r.o.  (Ing.  S
)  po  dohodě  s obž. Ing. 
D
 vystavovala pro společnost Konstruktiva Branko a.s. faktury, které však vůbec 
neodpovídaly reálně provedeným pracím – celková částka těchto faktur byla 11.771.181,-Kč. 
Společnost Konstruktiva Branko a.s. na tyto faktury posléze také plnila a Ing. D
 si 
takto generované hotové peníze do uvedené celkové výše od Ing. S
po částech až do 
14.5.2012 vyzvedával. Kompletní přehled takto vydaných faktur a fakturovaných částek je na 
č.l.  15549  spisu,  samotné  účetní  doklady  a  smlouvy o dílo k těmto  fiktivním  fakturám  se 
nacházejí ve svazcích 67 –  72 spisu  (do  č.l.  16880A).  Pro  doložení  časové  a  číselné 
posloupnosti  byly  do  spisu  založeny  i  tyto  doklady  od  ostatních  subdodavatelů  společnosti 
Konstruktiva Branko a.s. a z toho mimo jiné také vyplývá, že smlouvy týkající se fiktivních 
prací společnosti FISA s.r.o. neodpovídají číselnému a chronologickému řazení smluv ve spol. 
Konstruktiva Branko, a.s. Toto zjištění podporuje opět závěr, že tyto smlouvy byly účelově a 
dodatečně  sepsány. Z této  části  spisu  obhajobou  požadované  doslovné  čtení  veškerých 
navazujících  (a velmi obsáhlých)  stavebních  deníků,  ze  kterých  obžaloba  dovozovala,  že 
společnost FISA s.r.o. není v denících u příslušných prací vůbec uvedena, vyhodnotil soud za 
daného stavu  dokazování  za  nadbytečné  a  z pohledu  dokazování  při  hlavním  líčení  za 
požadavek obstrukční. Samotnou účelovost a nepodloženost předmětné fakturace vzal soud za 
prokázané i z ostatních (viz výše) provedených důkazů.  
 
 
K otázce popsané účelové fakturace byli při hlavním líčení také vyslechnuti pracovníci 
společnosti  Konstruktiva Branko a.s.  M
  Č
  při  hlavním  líčení  dne  25.2.2014 
s odkazem  na  nebezpečí  trestního  stíhání  odmítl  vypovídat.  Jeho  výpověď  z přípravného 
řízení  (6981)  v její  části,  ve které  popřel  jakoukoliv  účelovou  fakturaci  mezi  společnostmi 
Konstruktiva Branko a.s. a FISA s.r.o. má však soud za bezpečně vyvrácenou jak výpovědí 
Ing. S
 tak také shora popsanými důkazy vztahujícími se k této skutečnosti (telefonické 
a prostorové odposlechy,  účetní  doklady  a  smlouvy  o  dílo  –  viz výše).  Výpověď  svědka 

Č
 v přípravném řízení nebyla pravdivá. Ostatně pokud by byla, těžko hledat logický 
důvod  toho,  proč  před  soudem  posléze  svědek  s odkazem na riziko trestního stíhání již 
nevypovídal.  Svědek  V
  P
  také  při  hlavním  líčení  dne  26.2.2014  s odkazem na 
možnost jeho trestního stíhání odmítl vypovídat.  V přípravném  řízení  svědek  (7017) 
především  potvrdil, že v rámci  rekonstrukce  zámku  Buštěhrad  se  chystala  subdodavatelská 
spolupráce  se  spol.  FISA  s.r.o.  Byť  v přípravném  řízení  i  tento  svědek  popřel,  jakoukoliv 
fiktivní fakturaci, má soud za to, že fiktivnost fakturace mezi těmito společnostmi byla shora 
uvedenými  důkazy  (výpovědí  Ing.  S
  –  zde lze také poukázat na její vyjádření  po 
přečtení  výpovědi  svědka  při  hl.  líčení, která je podporována také telefonickými a 
prostorovými odposlechy, účetními doklady a smlouvami o dílo) bezesporu prokázána.   
 
 
K uvedeným  skutečnostem  před  soudem  vypovídali  také  další  svědci  z této 
společnosti. Svědek H
 dne 26.3.2014 vypovídal pouze obecně o fungování společnosti, 
kterou vedl, konkrétně se soutěží týkající se zámku do styku nepřicházel, s nikým nejednal a o 
řízení  se  nezajímal.  Svědek  mimo  jiné  potvrdil,  že  zádržné  a  ostatní  obdobné  náklady se 
naprosto  běžně  zakalkulují  do  ceny  zakázky.  Svědek  J   P
  při  hlavním  líčení  dne 
25.10.2013  vypovídal  taktéž  obecně  o  fungování  společnosti,  ve  vztahu  k  „buštěhradské 
zakázce“ vypovídal poměrně vyhýbavě a nic podstatnějšího nesdělil. Svědek Ing. M
Š
 
při  hlavním  líčení  dne  25.2.2014  popsal  své  pracovní  zařazení  jako  finančního  ředitele  ve 
společnosti, sám dával pokyny k proplacení faktur. Svědek mimo jiné doslova uvedl, že není 
schopen říci, jestli fakturace společnosti FISA s.r.o. odpovídala skutečnosti. R
 N
 – 
stavbyvedoucí společnosti – při hlavním líčení dne 26.2.2014 uvedl, že společnost FISA s.r.o. 
zná pouze z doslechu z médií, sám s ní nepřišel do styku, asi s ní nespolupracoval (mimo jiné 
měl  být  stavbyvedoucím  na  stavbě,  kde  měla  FISA  s.r.o.  provádět  subdodávku  dle 
fingovaných faktur). V tentýž  den  při  hlavním  líčení  vypovídal  i  stavbyvedoucí  společnosti 
Z
  Š
  ani  jemu  jméno  společnosti  FISA  s.r.o.  nic  neříkalo,  dokonce  uvedl,  že 
kdyby tato společnost jejich dodavatelem na nějaké jím realizované zakázce byla, pamatoval 
by si to. V přípravném  řízení  vyslechnuté  svědky  B
  a  P
(7028,  6994)  soud 
vzhledem k pro  řízení  nepodstatnému obsahu  jejich  původních  výpovědí  k hlavnímu  líčení 
nevolal.  
 
 
Pravdivosti  výpovědi  Ing.  S
,  jakým  způsobem  společně  s Ing.  D
 
z Konstruktiva Branko a.s. vytvářeli prostředky na úplatky za tuto veřejnou zakázku, svědčí i 

další důkazy. Jak vyplývá jednak z protokolu o zadržení MUDr. R
 dne 14.5.2012 ale také 
z videozáznamu, který byl jak v době jeho samotného zadržení pořizován, tak především také 
z videozáznamu  pořizovaného  při  následném  protokolárním  počítání  7  mil.  Kč  z krabice 
vydané MUDr. R
 některé  bankovky  byly  opatřeny  páskou  od  banky.  Ze  sdělení 
Raiffesenbank  a.s.  na  č.l.  15319  a  násl.  vyplývá,  že  jeden  z balíčků  hotovosti  v krabici (v 
hodnotě 1 mil. Kč) byl dne 5.3.2012 vyplacen v hotovosti z účtu společnosti Pozemní a vodní 
stavby s.r.o. osobě jménem V
 K
 Toto sdělení opět koresponduje s výpovědí Ing. 
S
  která  popisovala,  jak  vystavovala faktury za nikdy neprovedené práce pro 
Konstruktiva  Branko  a.s.  a  po  jejich  proplacení  na  účet  FISA  s.r.o.  je  pro  jistotu  ještě 
přeposlala přes účet společnosti Pozemní a vodní stavby s.r.o., kde byl jednatelem V
 
K
  Jmenovaný  potom  tyto  prostředky  v hotovosti  vyzvedával  a  Ing.  S
  je 
předával, ta je předávala dále Ing. D
, které je posléze vložil do krabice s penězi 
na úplatek. Výše uvedené tak jasně dokládá, z jakého důvodu byl výběr hotovosti V
 
K
  posléze nalezen v krabici s úplatkem, který si MUDr. R
 z bydliště  K
 
dne 14.5.2012 odnášel (viz níže).  
 
 
Samotné předání úplatku bylo zadokumentováno záznamem prostorového odposlechu 
ze dne 14.5.2012 (3036  a  násl.).  Tento  záznam  zcela  odpovídá  předání  úplatku,  jak  byl  dle 
předchozích záznamů dojednán, koresponduje také s výpovědí Ing. S
ohledně předání 
úplatku v kanceláři  MUDr.  K
  v nemocnici.  MUDr.  K
  přítomné  informuje  o 
intervenci MUDr. R
 u Ing. N
 na ROPu.  Kromě  předání  prvé  části  sjednaného 
úplatku (ve výši 14 mil. Kč) se také domlouvají, že předání druhé části (10 mil Kč), pokud vše 
půjde  dobře,  tak  se  odehraje  na  tomtéž  místě  4.6.2012  opět  ve  14  hodin, MUDr. K
 
konstatuje, že „když k ní jdou s vínem, je to lepší takhle.“ Hovoří také o svých  „kódovacích 
tabulkách“ o komunikaci, ve které mimo jiné Ing. D
 nazývá „Berlín“ (to ostatně 
zmínila již i dříve v prostorových odposleších – např. č.l. 2897), hovor je také o manipulaci 
zdravotnických zakázek.  
 
 
Posledním prostorovým záznamem, který se k předání  úplatku  za  zakázku 
rekonstrukce  buštěhradského  zámku  K
  týká,  je  záznam  ze  14.5.2012  z bydliště 
K
  (3164). Z tohoto je patrné ještě  před  16.  hodinou  přepočítávání  hotovosti,  pálení 
bankovních pásek ve venkovním krbu z důvodu  zahlazení  případných  zbytečných  stop. 
Závěru,  že  MUDr.  K   peníze  přinesené  jako  úplatek  v bydlišti  dělil,  svědčí  i  závěry 

znaleckého posudku z oboru daktyloskopie, ze kterých jednoznačně  vyplývá,  že  na  jedné 
bankovní pásce z balíčku  bankovek,  které  byly  posléze  nalezeny  při  zadržení  MUDr.  R
 
v krabici, kterou si od K
 odnášel, se nacházel otisk prstu MUDr. K
 Mimo jiné 
byla jeho daktyloskopická stopa také nalezena na igelitové tašce, ve které měl MUDr. R
 při 
odchodu krabici zabalenu.  Samotné znalecké posudky z oboru daktyloskopie jsou ve spisu 
založeny  ve  svazku  č.  41  a  jejich  zpracovatel  byl  soudem  vyslechnut  (a  jejich  závěry  také 
řádně a dostatečně stvrdil) při hlavním líčení dne 2.5.2014. 
 
O jaké se jednalo množství hotovosti, se podává i z komentáře MUDr. K
, že je 
hrozné,  když  si  to  člověk  nemůže  všechno  ani  přepočítat  (napáskované  balíčky  bankovek 
nepřepočítávali), na což MUDr. K
reaguje, že by to bylo lepší, ale jde o čas (v půl osmé se 
dostavil na návštěvu pro svoji část úplatku MUDr. R ). Tomu, že bankovky napáskované od 
banky nepřepočítávali (jak je uvedeno výše), svědčí i poznámka MUDr. K
 při předávání 
části úplatku MUDr. R
 s komentářem „ty Tvoje jsem všechny přepočítala, co nebylo od 
banky, kdyby byl nějaký rozpor…to vyřeším.“ Další část záznamu potom obsahuje především 
kromě  předávání  části  úplatku  MUDr.  R
  také  koordinaci  dalších  výběrových  řízení 
(jejich manipulace) a domluvu na tom, že zbytek úplatku za Buštěhrad bude předán 4.6.2012 a 
MUDr.  R
se  pro  něj  opět  zastaví  v bydlišti K
.  Shora  popsané  důkazy  naprosto 
přesvědčivě prokazují, že obžalovaný MUDr. R  si dne 14.5.2012 zcela vědomě přijel do 
bydliště  K
  pro  svoji  část  úplatku  ve  výši  7.000.000,-Kč,  kterou  si  také  následně 
odvezl a byl s ní bezprostředně po odchodu zadržen.  
 
Námitku  obhajoby  týkající  se  skutečnosti,  že  v době  zadržení  MUDr.  R
  byla 
krabice s bankovkami v celkové  hodnotě  7  mil.  Kč  zcela plná a je tak nemožné, aby v ní 
předtím byly prostředky v hodnotě 14 mil. Kč, soud nepovažuje za důvodnou. Skutečnost, že 
celkem bylo předáno na úplatku v tomto případě 14 mil. Kč, jednoznačně vyplývá ze shora 
podrobně  rozebraných  důkazů  (výpověď  Ing.  S
, prostorové odposlechy), přičemž za 
celé odpoledne, po které byli K
 s penězi dne 14.5.2012 ve svém bydlišti až do příchodu 
MUDr. R
nic nebránilo tomu, aby částečně prostředky z úplatku z daného dne nahradili 
bankovkami  jiných nominálních  hodnot,  kterých  měli,  jak  vyplynulo  posléze  z domovní 
prohlídky, ve svém bydlišti na více místech dostatek. Ostatně i jejich část úplatku byla v době 
zásahu Policie ČR již také ukryta, je tedy nepochybné, že ještě před příchodem MUDr. R
 
K
  část  peněz  do  některého  z trezorů  ukládali  a  museli  tedy  manipulovat  i  s hotovostí 

tam dříve uloženou. 
 
Páchání  shora  a  níže  popsané  rozsáhlé  a  velmi  závažné  trestné  činnosti  (a  vědomí 
obžalovaných K
, jak citelný postih tím v případě  jejich  odhalení  riskují) potom  po 
odchodu MUDr. R
 v samotném závěru záznamu naprosto výmluvně dokresluje především 
reakce MUDr. K
 na zásah Policie ČR v jejich bydlišti – „tak jsme v prdeli …. kdy se 
zas sejdem…myslíš, že ho sebrali?“  
 
Shora  popsané  důkazy  nade vší pochybnost prokazují nejen  celou  genezi  ovlivnění 
veřejné zakázky a sjednání úplatku, ale také jeho následné předání a rozdělení mezi jednotlivé 
obžalované včetně MUDr. R
. Za tohoto stavu soud považuje za nadbytečné opírat závěr o 
vědomosti MUDr. R
 o skutečném obsahu odnášené krabice např. také o vyšetřovací pokus 
provedený s krabicí  od  vína  naplněné  v jednom  případě  příslušnou  hotovostí  a  ve  druhém 
případě lahvemi od vína (2762 a násl.). Byť bylo zjištěno, že hmotnostní rozdíl těchto dvou 
různých  náplní  krabice  činí  více  než  3 kg, lze na druhou stranu připustit, že o tento důkaz 
nelze bez dalšího vědomost MUDr. R
o tom, že krabice ve skutečnosti víno neobsahuje, 
opřít.  Takový  hmotnostní  rozdíl  nemusí  jistě  být  pro  každého  zcela  patrný.  Jak však bylo 
uvedeno výše, jeho vědomost o skutečném obsahu krabice mnohem přesvědčivěji vyplývá ze 
shora popsaných důkazů – především ze zaznamenané komunikace samotných obžalovaných. 
Se závěrem soudu, že MUDr. R
uvedenou hotovost z bydliště manželů K
 odvážel 
zcela  vědomě,  ostatně  koresponduje  i  skutečnost,  že  pro  tento  převoz  nemalé  finanční 
hotovosti byl jmenovaný vyzbrojen (jak vyplývá z osobní  prohlídky  provedené  při  jeho 
zadržení  –  č.l.  719  a  násl.)  nabitým  revolverem  a  teleskopickým  obuškem.  Takovéto 
vyzbrojení  jistě  spíš  odpovídá  tomu,  že  si  přijel  vyzvednout  a  odvézt  předem  domluvenou 
hotovost v řádu milionů korun, než tomu, že přijel posedět a pohovořit s přáteli a odvézt si pár 
lahví darovaného vína.  
 
Po zadržení jednotlivých obžalovaných již k další realizaci této zakázky nedošlo. 
V řízení  opatřenými  a  provedenými  důkazy  nebylo  prokázáno,  že  by  také  došlo  k předání 
obžalovanými již dříve sjednaného úplatku ve výši 400.000,-Kč L
 N
 v souvislosti 
s touto zakázkou. 
 
 
Podstatnou roli v páchání  této  trestné  činnosti  sehrával  také  obžalovaný  Ing.  M


Ten totiž kromě  podílu  na  sestavení  původního  a  předraženého  rozpočtu  také  koordinoval 
činnost společností tvořících v rámci této zakázky tzv. „křoví“.  Z obsahu jejich komunikace 
vzal soud za prokázané, že v době tvorby nabídek do soutěže docházelo mezi ním a zástupci 
těchto subjektů také k předávání materiálů souvisejících s touto zakázkou. V tomto směru lze 
odkázat na telefonické hovory na č.l. 3553 (zástupce společnosti MORAVOSTAV Brno a.s. 
M
S
hovoří jasně o dodání podkladů o Buštěhradu), 3614,  3634 (telefonát do sídla 
společnosti BAK Stavební společnost a.s. týkající se předání materiálů Ing. M
). Velmi 
ilustrativní je v tomto smyslu hovor ze dne 24.1.2012 (3673), ve kterém  hovoří  Ing.  M
 
s pracovníkem společnosti zabývající se restaurátorskými pracemi. Z tohoto hovoru je zřejmé, 
že Ing. M
 fakticky také zajišťoval pro společnosti tvořící „křoví“ do soutěže reference.  
 
K této komunikaci s obžalovaným Ing. M
 vypovídal svědek Ing. M
 S
 
ze  společnosti  AVERS  s.r.o.  při  hlavním  líčení  dne  30.4.2014  a  také  ve  své  zjevně  velmi 
vyhýbavé  výpovědi  potvrdil, že byli v souvislosti  s  rekonstrukcí  buštěhradského  zámku 
osloveni několika společnostmi se žádostí o poskytnutí chybějící kvalifikace. Nikoliv náhodou 
byly  reference  poskytnuty  následně  pouze  těm,  které  zde  tvořily  křoví  s tím, že cenová 
nabídka  pro  společnost  Konstruktiva  Branko  byla  nejvýhodnější,  svědek  doslova  uvedl,  že 
tuto společnost se rozhodli v daném případě preferovat. Svědek také velmi vyhýbavě připustil, 
že  Ing.  M
  mohl  být  „nějak  nápomocen  při  tvorbě  ceny  pro  ty  ostatní.“  Po  přehrání 
telefonického  hovoru  posléze  svědek  jasně  připustil,  že  mu  Ing.  M
  předal  kalkulaci 
nabídkových cen za restaurátorské práce, které mají být poskytnuty dalším čtyřem uchazečům. 
S výpovědí  tohoto  svědka  a  zaznamenaným  telefonickým  hovorem  také  koresponduje  e-
mailová komunikace ze  dne 24.1.2012, kdy prakticky vzápětí po telefonickém hovoru s Ing. 
M
 byl ze strany svědka  odeslán  e-mail  do  společnosti  BAK  Stavební  společnost  a.s. 
Komunikace  o  nabídkách  restaurátorských  prací  pro  jednotlivé  soutěžitele  o  rekonstrukci 
zámku Buštěhrad (včetně smluv týkajících se nabízené spolupráce) jsou ve spisu založeny na 
č.l. 7246 a násl. spisu. 
 
Obdobnou  koordinační  činnost  Ing.  M
  v rámci  přípravy  zakázky  a  přípravy 
zdánlivých uchazečů o zakázku dokládají také hovory zaznamenané na č.l. 3684 a 3767  (Ing. 
M
  hovoří  s  Ing.  F
 mimo jiné o tom, že se Ing. F
 ozval B
. Zde je 
namístě také upozornit na výpověď svědka Ing. J
 F
 u hlavního líčení (22.4.2014), 
kdy jmenovaný potvrdil, že počátkem roku (březen) 2011 si u něj Ing. M
zadal zpracování 

nejprve studie a posléze projektu týkajícího se zámku Buštěhrad  (přestože  veřejná  zakázka 
byla zveřejněna až několik měsíců poté). Pro účely zpracování také dostal od Ing. M
 
projektovou  dokumentaci  zpracovanou  projekční  kanceláří  REAL  GARANT.  Jmenovaný 
svědek  také  popsal,  jak  se  na  něj  v další  fázi obrátila Konstruktiva Branko a.s., aby spolu 
s Ing. B
 vypracoval také prováděcí projekt rekonstrukce. Posléze byla veškerá činnost 
na  projektu  ukončena.  Tato  výpověď  svědka  jasně  dokládá,  jak  Ing.  M
  za  společnost 
Konstruktiva  Branko  a.s.  činil  v rámci  této  zakázky  kroky  ještě  dávno  předtím,  než  byla 
zakázka  vyvěšena  na  úřední  adrese,  svědek  také  potvrdil  faktické  propojení  a  koordinaci 
činnosti  Ing.  B
  a  společnosti  Konstruktiva  Branko a.s. v rámci této zakázky. Další 
koordinační činnost Ing. M
 s firmami tvořícími „křoví“ dokládají i hovory na č.l. 3708, 
3709, 3743. 
 
Tomu,  že  společnost  Konstruktiva  Branko  a.s.  počítala  s výhrou v této  soutěži  ještě 
dávno  předtím,  než  by  to  mohlo být  v případě  zákonného  průběhu  soutěže  reálné,  svědčí  i 
výpověď  svědka  J
  K
,  který  při  hlavním  líčení  dne  22.4.2014  jako jednatel 
společnosti  Alpine  energie  Česko  s.r.o.  potvrdil,  že  mu  byla  ze  strany  společnosti 
Konstruktiva Branko a.s. nabídnuta spolupráce na vzduchotechnice pro zámek Buštěhrad již 
na podzim 2010 – tedy dávno předtím, než byla zakázka uveřejněna na centrální adrese, v tu 
dobu pro kalkulaci nabídky museli mít nějaký stupeň projektové dokumentace. Svědek také 
potvrdil, že později zpracovávali obdobnou nabídku pro společnost REAL GARANT.  
 
Stejný  závěr  potvrzuje  i  výpověď  svědka  Ing.  S
  –  jednatele společnosti PVZ 
s.r.o., který  vypovídal při hlavním líčení dne 17.4.2014 ohledně nasmlouvaných subdodávek 
na zemní práce a demolice s Konstruktiva Branko a.s., i tento svědek potvrdil, že dostali od 
Konstruktiva Branko a.s. k dispozici projektovou dokumentaci rekonstrukce.   
 
Obdobně  svědek  D
  K
jako  obchodní  zástupce  společnosti  Schmitt & Sohn 
s.r.o. při hlavním líčení dne 22.4.2014 potvrdil, že u něj byla Ing. M
 poptávána nabídka 
výtahů  pro  zámek  Buštěhrad, v té  době  ještě  Konstruktiva Branko a.s.  neměla  s investorem 
dle svědka podepsanou smlouvu. Nabídku svědek předával Ing. M
 Následně však byla 
svědkovi  předložena  (č.l.  7284  a  násl.)  nabídka  dle  svého  textu  zpracovaná  pro  společnost 
Real Garant a datovaná 23.9.2011, v reakci  na  což  svědek  potvrdil,  že  je  to  nabídka,  kterou 
pro Ing. M
 zpracovával (tato nabídka je také součástí přílohy č. 12 obsahující rozpočet 

zpracovaný Ing. M
). Svědek také uvedl, že to po něm Ing. M
pravděpodobně chtěl, 
aby do záhlaví nabídky uvedl subjekt REAL GARANT. I  tato  výpověď  spolu  s předmětnou 
nabídkou potvrzují, že to byl Ing. M
 za Konstruktiva  Branko  a.s.,  kdo  byl  tvůrcem 
původního rozpočtu a koresponduje to také s výpovědí Ing. N
 z REAL GARANT, 
který popsal, jak mu byl Ing. M
doporučen Středočeským krajem pro zpracování rozpočtu 
rekonstrukce zámku. Pouze pro úplnost zde soud uvádí, že kompletní projektová 
dokumentace na rekonstrukci spolu se slepým rozpočtem a položkovým rozpočtem na částku 
byla  společností  ARIA  s.r.o.  předána  na  Krajský  úřad  Středočeského  kraje  až  koncem 
listopadu 2011. Jakékoliv takovéto aktivity člena vedení společnosti Konstruktiva Branko a.s. 
tedy opět potvrzují manipulaci celé soutěže již od jejího počátku.   
 
V případě  tohoto  skutku  vzal  soud  za  prokázané,  že  obžalovaní  trestnou  činnost 
páchali v úmyslu (mimo tu část jejich činnosti spočívající v předání a převzetí úplatků) získat 
pro  jiného  (společnost  Konstruktiva  Branko  a.s.)  prospěch  spočívající  mimo  jiné  ve  formě 
předpokládaného  čistého  prospěchu  ve  výši  9.410.758,-Kč  -  po  zohlednění  daně  z příjmů 
právnických osob (zde soud odkazuje na již výše uvedené rozhodnutí  Nejvyššího soudu ČR 
sp.zn. 5Tdo 136/2008 ze dne 11.6.2008, dle jehož závěrů je třeba vycházet v daném případě z 
tzv. čistého prospěchu, do něhož nelze zahrnovat náklady vynaložené na jeho dosažení, tj. ani 
daň přidané hodnoty, daň z příjmů, spotřební daň, od nichž se odvozuje získaný prospěch), 
přičemž v případě realizace rekonstrukce zámku Buštěhrad dle uzavřené smlouvy o dílo by 
dle  závěru  soudu  vznikla  Středočeskému  kraji  škoda  ve  výši  nejméně  16.242.512,-Kč 
spočívající  v rozdílu sjednané smluvní ceny a ceny za toto dílo obvyklé. Obžalovaní také 
jednali s vědomím  toho,  že  v případě  realizace  této  zakázky  by  na  základě  dokladů 
předložených  v souvislosti  se  žádostí  o  schválení  a  přidělení  dotace  (které  měly  záměrně 
nepravdivě vzbuzovat dojem, že celé výběrové řízení proběhlo v souladu se zákonem a nebylo 
předem zmanipulováno ve prospěch jednoho soutěžitele) vyplacením dotace byly nesprávně 
použity finanční prostředky z rozpočtu Evropské unie ve výši 166.521.048,60 Kč.  
 
Pro  kvantifikaci  výše  prospěchu  společnosti  Konstruktiva  Branko  a.s.  v případě 
realizace celé rekonstrukční zakázky a pro kvantifikaci samotného předražení této zakázky ve 
finálním  vyčíslení  její  ceny  je  klíčová  celá  geneze  jednotlivých  rozpočtů  a  jejich  pozdější 
znalecké zkoumání.  
  

 
Jak bylo již výše uvedeno, z dokazování bezpečně vyplývá, že Ing. M
byl osobou, 
která  v rámci  tvorby  rozpočtu  rekonstrukce  zámku  Buštěhrad  úzce  spolupracovala  s Ing. 
P
 N
 ze subjektu REAL GARANT v Ústí nad Labem. Tento subjekt jako 
subdodavatel společnosti ARIA s.r.o. zpracovával projektovou dokumentaci na rekonstrukci 
zámku  Buštěhrad,  včetně  výkazu  výměr  a  položkového  rozpočtu.  Ing. M
 byl ten, kdo 
(zřejmě  za  využití  dalších  pracovníků  společnosti  Konstruktiva Branko a.s.) vytvořil  výkaz 
výměr  a  položkový  rozpočet  k projektu  rekonstrukce  zámku  Buštěhrad  s předpokládanou 
cenou  zakázky  ve  výši  cca  218  mil.  Kč  včetně  DPH,  tento  rozpočet  však  jednoznačně 
neodpovídal  zpracovanému  projektu,  jelikož  byl  úmyslně  navýšen  ve  snaze  vyčerpat 
maximální  možnou  investorem  schválenou  částku  na  rekonstrukci  zámku,  rozpočet  byl 
vypracován s vědomím  pracovníků  společnosti  Konstruktiva  Branko  a.s.,  že  řízení  na  výběr 
zhotovitele je fakticky zmanipulované a s nabídkovou  cenou  tak  ve  skutečnosti  nebudou 
s ostatními  soutěžit.  Tomuto  závěru  jasně  svědčí  výpověď  Ing.  S
  ale  také  pozdější 
aktivity  jednotlivých  obžalovaných  a  jejich  záměry  a  domluvy  vyplývající  především 
z prostorových odposlechů (viz výše).  
 
Skutečnost, že byl výše uvedený rozpočet předražený a neodpovídal projektu, ve své 
výpovědi  potvrdila  také  dne  25.2.2014  svědkyně  Ing.  Š
  (a  mimo  jiné  i  závěry 
znaleckého zkoumání –  viz níže).  Jmenovaná  potvrdila,  že  jako  OSVČ  pro  Ing.  N
 
(REAL  GARANT)  zpracovávala  rozpočty  a  výkazy  výměr  na  projekty.  U  projektu  zámku 
Buštěhrad zpracovávala svědkyně kontrolní rozpočet, dostala k dispozici od Ing. N
 
rozpočet,  který  zpracoval  někdo  jiný  a  srovnávala jej s projektovou dokumentací. Jejím 
výstupem  práce  byl  slepý  výkaz  výměr  a  položkový  rozpočet.  V původním  rozpočtu,  který 
měla  svědkyně  k dispozici,  svědkyni  zaujaly  zcela  nestandardní položky, mimo jiné  např. 
příplatky  za  tloušťku  omítek  (to  zcela  koresponduje  s hovorem  např.  Ing.  D
 
v kanceláři  MUDr.  K
že v případě předražení v těchto položkách nikdo nic nepozná). 
Výsledný rozpočet zpracovaný svědkyní tak, aby odpovídal projektu a ceníku URS PRAHA 
a.s., byl dle její výpovědi na částku o 10 – 15% nižší (jednalo se o rozpočet na částku 161 mil. 
Kč,  který  byl  posléze  Středočeskému  kraji  také  předán  (13679)).  Výpověď  svědkyně  Ing. 
Š
  soud  hodnotí  jako  věrohodnou  a  neshledává  žádné  důvody  o  její  pravdivosti 
pochybovat,  její  výpověď  ostatně  koresponduje  i  s výpovědí  Ing.  N
z REAL 
GARANT a také s výpovědí Ing. V
 P
ze společnosti ARIA s.r.o.  
 

 
Ing.  V
  P
  vypovídal  při  hlavním  líčení  ve  dnech  4.  –  5.6.2014. Jím 
řízená  projekční  kancelář  ARIA  s.r.o.  měla,  jak  bylo  již  výše  uvedeno,  uzavřenu  se 
Středočeským  krajem  smlouvu  na  vyhotovení  projektu  rekonstrukce  zámku  Buštěhrad. 
Jmenovaný svědek se účastnil prostřednictvím společnosti ARIA s.r.o. projektování prací na 
rekonstrukci  zámku  ještě  v době,  kdy  byl  tento  vlastněn  celý  městem  Buštěhrad, 
spolupracoval v té době také se společností FISA s.r.o. I výpověď tohoto svědka soud hodnotí, 
přinejmenším  pokud  se  týká  níže  uvedených  skutečností,  které  z ní vzal soud za prokázané
jako výpověď pravdivou. Jistě nelze nezmínit, že přinejmenším některé hovory z prostorových 
odposlechů (především z kanceláře MUDr. K
 a také určitá vyhýbavost Ing. P
 
v některých částech jeho výpovědi nepřímo svědčí tomu, že také Ing. V
 P
byl 
zpočátku srozuměn s celou připravovanou trestnou činností spočívající v manipulaci řízení na 
výběr  zhotovitele  rekonstrukce  zámku  Buštěhrad  a  měl  za  to  také  participovat  na  posléze 
předaných úplatcích, nicméně z pozdějšího jednání Ing. P
 je také zřejmé, že pokud 
skutečně měl původně v úmyslu se na této trestné činnosti jakkoliv podílet, potom ještě před 
odevzdáním objednaného díla Středočeskému kraji tento názor změnil. 
 
 
Svědek Ing. P
 ve své výpovědi potvrdil, že MUDr. K , se kterým se zná asi 
12 let,  se  o  výběrové  řízení  na  rekonstrukci  zámku  Buštěhrad  zajímal  ještě  v době,  kdy 
nedošlo k převodu  vlastnického  práva  na  Středočeský  kraj  (tomu  ostatně  svědčí  kromě 
záznamů  v diáři  MUDr. K
 i jeden z jeho  hovorů  s MUDr. K
, ve které  mu ona 
nabízí část z jejího podílu na úplatku s vysvětlením, že on se o to staral od samého začátku). 
Z výpovědi jmenovaného svědka vzal soud za prokázané, že MUDr. K
dojednal počátkem 
roku 2010 schůzku Ing. P
 u hejtmana MUDr. R
a tam jej také informoval o stavu 
zámku a jeho možné rekonstrukci. MUDr. R  na této schůzce rozhodl, že má Ing. P
 
nadále v tomto spolupracovat s MUDr. K
. Tomu také Ing. P
 v kanceláři 
kladenské  nemocnice  předával  materiály  týkající  se  rekonstrukce  zámku  na  schůzkách, 
kterých mohlo být kolem deseti.  Dle  svědka  do  jednání  ohledně  rekonstrukce  zámku 
„přidělili“ MUDr. K
poté, kdy se začaly názory svědka a MUDr. K
 rozcházet (to 
opět  koresponduje se zaznamenaným hovorem, dle kterého MUDr. K
Ing. P
 
„nezvládl“, a proto bude ve věci nadále činná MUDr. K
). Dle svědka MUDr. K
 
zakázku  rekonstrukce  „spoluřídila“  –  tato  charakteristika  jejího  funkčního  postavení  k této 
zakázce potom zcela odpovídá tomu, co v řízení  vypovídala  Ing.  S
  a co vyplývá ze 
shora rekapitulovaných především prostorových odposlechů, ostatně i sama MUDr. K
 

se v jednom z rekapitulovaných  hovorů  sama  vyjádřila,  že  pro  hejtmana  zámek  „hlídá.“ 
Svědek  také  uvedl,  že  P   K   požadoval,  aby  vznikly  kontrolní  rozpočty  na  projektové 
práce. Rozpočty byly MUDr. K
 předloženy někdy na konci července a potvrzovaly, že 
rekonstrukce zámku Buštěhrad bude stát 119 až  125 milionů Kč. V době, kdy byl svědkem 
předložen MUDr. K
 kontrolní rozpočet na částku kolem 120 mil. Kč, požadoval MUDr. 
K  aby byl rozpočet předělán na původně plánovanou částku ve výši kolem 200 mil. Kč a 
požadováno bylo jeho navýšení zhruba o 12% s tím,  že  o  těchto  „mimorozpočtových 
výdajích“ bude rozhodovat MUDr. K
  a hejtman.  Z výpovědi  tohoto  svědka  vyplynulo,  že 
MUDr.  K   požadoval  navýšení  o  24  mil.  Kč.  V tomto  smyslu  je  namístě  poukázat  na 
skutečnost, že se jedná právě o částku, která byla naprosto jednoznačně (dle zaznamenaných 
hovorů  MUDr.  K
  a  dalších)  posléze také dojednána jako celková výše úplatku v této 
věci, mimochodem zmíněných 12% je také podíl odpovídající tomu, o kolik rozpočtářka Ing. 
Š
 účelově navýšený rozpočet zpracovaný Ing. M
 snížila. Tyto částky opět jasně 
korespondují a dokládají pravdivost výpovědi Ing. P
 v této její části (v tomto smyslu 
se  ostatně  k výpovědi  Ing.  P
  vyjádřila  i  Ing.  S
  a potvrdila její pravdivost). 
Když byl požadavek na navýšení rozpočtu svědkem odmítnut, byl někdy v září či říjnu 2011 
odkázán na další jednání s MUDr. K
. V reakci na to Ing. P
 požádal o schůzku 
se statutárem, neboť usoudil, že „do projektu mluví kde kdo“,  na kterou se posléze dostavil 
také hejtman MUDr. R
. Jako  věrohodný  a  odpovídající  i  ostatním  provedeným  důkazům 
soud přijal i svědkův popis celého jednání Ing. P
, MUDr. R
a dalších osob (Ing. 
B
, Ing. N
o) na Krajském úřadu Středočeského kraje i následného jednání Ing. 
P
 s MUDr. R
 při kterém byl předán snížený rozpočet. Popis těchto jednání, jak 
se ve své výpovědi popisoval MUDr. R
 má soud za vyvrácený právě výpovědí svědka Ing. 
P
, která je v souladu i s ostatními usvědčujícími důkazy ve věci. Z výpovědi svědka 
vzal  soud  také  za  prokázané,  že  přímo  informoval  MUDr.  R
,  že  rozpočet  (fakticky 
zpracovaný Ing. M
) neodpovídá zpracované projektové dokumentaci a jedná se o 
rozpočet, který si zpracovala Konstruktiva Branko a.s. Výstupem z této schůzky bylo, že Ing. 
P
 má ve věci nadále jednat pouze s MUDr. R
 (který mohl těžko přiznat, že mu 
celou věc „hlídá“, jak se v jednom ze záznamu také sama vyjádřila, MUDr. K
) a ARIA 
s.r.o.  zpracuje  rozpočet  nový,  který  bude  projektové  dokumentaci  odpovídat  a  bude  předán 
hejtmanovi. Tento rozpočet posléze zpracován byl (Ing Š
) a vyšel na částku kolem 
160 mil. Kč včetně DPH s tím, že byl odevzdán naprosto kompletní projekt podle objednávky 
Středočeského  kraje  včetně  kompletního  rozpočtu,  statického  zajištění  a  všech  detailů  a 

připomínek  dotčených  orgánů.  Jednalo  se  o  konečný  projekt  tak,  jak  na  něj  bylo  vydáno  i 
stavební povolení. Tento výsledek práce svědek stvrdil jako rozpočet správný a odpovídající 
projektové  dokumentaci  (v  tomto  směru  je  jeho  výpověď  podporována  nejen  výpovědí 
svědkyně Ing. Š
ale také závěry znaleckého ústavu Bohemia Experts s.r.o.).  
 
 
Jak vyplývá přesvědčivě nejen z výpovědi svědka Ing. P
 ale také z výpovědi 
Ing. S
 a zaznamenaných hovorů Ing. S
, Ing. D
, MUDr. K
 
MUDr.  R
  a  MUDr.  K
  (podrobně  analyzovaných  v předchozí  části  odůvodnění 
rozsudku),  jelikož  projekční  kancelář  ARIA  s.r.o.  nevyhověla  požadavku  na  opětovné 
navýšení  stavebního  rozpočtu  (a  zahrnutí  požadovaných  „mimorozpočtových“  výdajů  díla), 
rozhodli  se  obžalovaní  využít  služeb  Ing.  B
  a  jeho  společnosti  ARCIA  s.r.o.  Tato 
společnost, která také projektovala interiéry zámku, postupovala za součinnosti s pracovníky 
Konstruktiva  Branko  a.s.  (především  s Ing  D
)  a  podle  pokynů  MUDr.  K
 
(tomu jasně odpovídá obsah jejich vzájemné zaznamenané komunikace o zámku Buštěhrad a 
úloze Ing. B
 v rámci  požadovaných  projekčních  prací.  Jak bylo již výše uvedeno, 
využito k tomu bylo účelových dotazů uchazečů tvořících ve výběrovém řízení „křoví“), které 
byly  koordinovány  Ing.  D
,  Ing.  M
  a s L
  N
  bylo  dopředu 
dojednáno,  že  tato  dotazům  uchazečů  jako  administrátorka  vyjde  vstříc.  Zaznamenaná 
komunikace  obžalovaných  (především  v kanceláři  MUDr. K
) ale v souladu s tím i 
výpověď Ing. S
 prokazuje, že úkolem Ing. B
 bylo do rozpočtu doprojektovat zpět 
práce a materiál v hodnotě  kolem  40  mil.  Kč,  aby  tak  byl  vytvořen  „prostor“  pro  další  část 
úplatku ve výši 9 mil. Kč. Za tím účelem byl rozpočet projektu zámku opět navýšen nejen o 
vybavení  interiéru,  ale  byly  do  něj  opět  zapracovány  i  položky,  na  kterých  se  účelově  a 
v rozporu  se  skutečností  všichni  uchazeči  shodli,  že  v něm  chybí  (již  dříve  Ing.  Š
 
opravené položky jako např. nadhodnocené tloušťky omítek a jejich výměry). Že se jednalo i u 
těchto  „chybějících“  položek  o  účelové  a  obžalovanými  koordinované  jednání,  opět  jasně 
vyplývá z hovorů, které obžalovaní vedli především v kanceláři MUDr. K
.  
 
 
Pokud se týká samotných  rozpočtů  na  rekonstrukci  zámku  Buštěhrad, potom 
chronologicky prvním z pro toto řízení relevantních rozpočtů byl rozpočet pracovně označený 
jako 9/2011. Je založen jako příloha č. 12 spisu. Jednalo se o rozpočet, který zpracoval (či 
nechal pracovníky Konstruktiva Branko a.s. zpracovat) Ing. M
 a jeho práce byla „skryta“ 
pod subjekt REAL GARANT  jako  subdodavatele  projekční  kanceláře  ARIA  s.r.o.  a byl 

odevzdán dne 14.11.2011 na ROP Střední Čechy, kam se Ing. M
a Ing. N
 dostavili.  
Tento  rozpočet si s vědomím  budoucího  vítězství  v soutěži  o  zakázku  fakticky  zpracovala 
sama společnost Konstruktiva Branko a.s., aby si do něj zapracovala předražení odpovídající 
úplatku za tuto zakázku, který byl sjednán a mimo jiné obžalovanými K
 také 
očekáván. 
 
 
Na rozpočet předchozí časově navázal rozpočet pracovně označený 11/2011, což byl 
rozpočet,  který  zpracovala Ing. Š
 jako subdodavatelka REAL GARANT. O tomto 
rozpočtu  bylo  hovořeno  již  výše,  Ing.  Š
  předchozí  rozpočet  upravila  tak,  aby 
odpovídal projektové dokumentacei  a cenám obvyklým, v důsledku  čehož  došlo  ke  snížení 
ceny  rekonstrukce  na  částku  kolem  161  mil.  Kč.  O tom, jaké položky byly v předchozím 
rozpočtu  účelově  navýšeny  (např.  omítky),  svědkyně  podrobně  hovořila.  Tento  rozpočet 
posléze  společnost  ARIA  s.r.o.  odevzdala dne 23.11.2011 Středočeskému kraji (č.l. 13679 a 
násl. spisu). Závěru, že právě tento rozpočet a v něm uvedená cena odpovídaly realitě, svědčí 
nejen  výpověď  jeho  zpracovatelky  Ing.  Š
  a  svědka  Ing.  N
  z REAL 
GARANT, ale svědčí tomu fakticky i závěry znaleckého zkoumání znaleckých ústavů URS 
Praha a.s. a Bohemia Experts s.r.o.  
 
 
Třetím  rozpočtem  v pořadí  potom  byl  rozpočet  pracovně  označovaný  jako  1/2012. 
Jedná  se  o  rozpočet,  který  byl  za využití koordinovaných dotazů jednotlivých „soutěžitelů“ 
účelově  navýšen  na  původní  částku,  která  „měla  být“  v rámci  projektu  vyčerpána,  aby 
umožňovala  dostatečný  prostor  pro  sjednanou  výši  úplatku.  Tento  rozpočet  se ve spisu 
nachází na č.l. 13876 a násl. a výsledná v něm obsažená cena činila částku 217.999.922,-Kč. 
Jak již bylo výše podrobně rozvedeno, především ze zaznamenaných hovorů MUDr. Ko
 
v její  kanceláři  s Ing.  D
  a  Ing.  S
ve  spojení  s výpovědí  Ing.  S
 
jasně  vyplývá,  z jakého  důvodu  došlo  k navýšení  tohoto  rozpočtu  oproti  rozpočtu 
předchozímu  a  jaký  způsob  k tomu byl  užit,  aby  opět  navenek  vše  působilo  dojmem  zcela 
zákonného postupu zadavatele, administrátora i ostatních, přestože realita byla zcela opačná. 
Prakticky  naprosto  otevřeně  o  tom  jmenovaní  obžalovaní  hovoří  při  setkáních  u  MUDr. 
K
 dne 9.1.2012 (č.l. 2866 - 2886) a dne 11.1.2012 (2891).  Tento upravený rozpočet 
potom  byl  také  podkladem  pro  ocenění  nabídek  jednotlivých  soutěžitelů.  V tomto  rozpočtu 
došlo opět k účelovému a skutečnosti neodpovídajícímu navýšení a předražení rozpočtu (viz 
závěry  posudků  ÚRS  Praha  a.s.  a  Bohemia Experts  s.r.o.)  mimo  jiné  ve  výměrách  a 

tloušťkách omítek. Zde byli obžalovaní zjevně vedeni úvahou, že společnost ARIA s.r.o. a její 
jednatel Ing. P
 (v soukromých rozhovorech obžalovanými nazývaný „P
“), 
kteří  nehodlali  v páchání  této  trestné  činnosti  spolupracovat,  byli  nahrazeni  společností 
ARCIA s.r.o., která dostala za úkol nejen dopracovat interiéry zámku ale také „cuknout“ 
s rozpočtem tak, aby se z interiérů přesunulo co nejvíce prostředků do stavení části rozpočtu 
(„kde to nemohly  ROPy zkontrolovat“). Ing. B
totiž byl, jak v jednom zaznamenaném 
hovoru poznamenala MUDr. K
, „náš člověk“. Fakticky tak byl nastolen stav, kdy mohli 
předpokládat, že nikdo nebude proti jejich postupu nic namítat – o zakázku se ucházela již 
pouze  společnost  Konstruktiva  Branko  a.s.  a  společnosti  tvořící  „křoví“  a  na  projektu  také 
pracoval projektant, který byl MUDr. K
 řádně úkolován, úkoly plnil a s Konstruktiva 
Branko a.s. spolupracoval.   
 
 
Ing.  R
  B
  vypovídal  při  hlavním  líčení  dne  19.9.2013.  Jeho  výpověď  před 
soudem soud hodnotí jako krajně nevěrohodnou a především nepravdivou. Obsah výpovědi 
Ing.  B
  je  především  v naprostém rozporu s tím, co zcela  zřetelně  vyplývá  z jeho 
zaznamenaných  hovorů  s MUDr. K
 v její  kanceláři  v kladenské  nemocnici.  Přestože 
z jejich  vzájemné  komunikace  jasně  vyplývá,  jakým  způsobem  a  z jakého  důvodu  byl 
instruován MUDr. K
, aby ve spolupráci s Ing.  D
  a  společností 
Konstruktiva Branko a.s. obecně zpracoval nejen projekt interiérů zámku, ale především, jak o 
tom hovořili sami obžalovaní, „cukl“ se stavební částí rozpočtu, při hlavním líčení svědek o 
jeho komunikaci s MUDr. K
hovořil pouze jako o přátelském a informativním setkání. 
Zcela v rozporu s prostorovými odposlechy i s výpovědí  Ing.  S
 svědek popřel, že by 
mu  byly  ze  strany  MUDr. K
 udíleny nějaké pokyny s tím, že i kdyby tomu tak bylo, 
bylo  by  to  pro  něj  irelevantní.  Stejně  tak  nevěrohodné  ve  světle  zaznamenané  komunikace 
také je jeho vysvětlení, proč v průběhu své práce snižoval částku projektovanou na zařízení 
interiérů zámku. Opět velmi nevěrohodně a vyhýbavě svědek popisoval své kontakty týkající 
se zámku  Buštěhrad  s Ing.  D
a osobami z ostatních  společností  (které  fakticky 
hrály  roli  „křoví“)  v době,  kdy  Konstruktiva  Branko  a.s.  ještě  neměla  zakázku 
„vysoutěženou.“  Jmenovaný  svědek  vypovídal  při  hlavním  líčení  podle  závěru  nalézacího 
soudu nepravdivě,  přičemž  jeden  z důvodů  takové  výpovědi  s největší  pravděpodobností 
nebylo  pouze  pomoci  obžalovaným  zakrýt  jimi  spáchanou  trestnou  činnost,  ale  také  zakrýt 
jednání, kterým  se  i  on  sám  mohl  dopustit  trestného  činu.  Zcela  na  okraj  si  soud  dovolí 
konstatovat, že Ing. R
 B
 zřejmě měl být v tomto trestním řízení v postavení nikoliv 

svědka ale v postavení jednoho z obžalovaných. Nutno ovšem říci, že k takovému závěru lze 
po zhodnocení celého provedeného dokazování dospět u více osob než pouze u Ing. B

 
 
Svědkyně Ing. J
 P
 vypovídala při hlavním líčení dne 29.4.2014, jmenovaná 
pracuje jako OSVČ v oboru architektura, restaurátorství. Svědkyně dlouhodobě spolupracuje 
s Ing. B
  –  ARCIA s.r.o., podílela se na vypracování dokumentace interiéru zámku 
Buštěhrad. Ing. B
byla ke spolupráci vyzvána někdy v listopadu 2011 a pro práci od 
něj  posléze  obdržela  projekt  pro  stavební  povolení,  zaměření  stávajícího stavu a návrh 
interiéru. Svědkyně potvrdila, že se posléze dělala jedna „revize“ projektu interiérů.  
 
 
Pokud se týká samotné kontrolní a další činnosti ROP, k těmto aktivitám mimo jiné 
vypovídal při hlavním líčení dne 3.4.2014 projektový manažer oddělení realizace projektu a 
plateb  úřadu  Regionální  rady  Střední  Čechy  Ing.  J   P
.  Jmenovaný  poměrně 
podrobně popsal celý mechanismus několikastupňové kontrolní činnosti daného subjektu ve 
vztahu k realizaci  veřejných  zakázek  dotovaných  z prostředků  Evropské unie. Popsal také 
postupy úřadu v případě zjištění nedostatků v kontrolovaných materiálech. Z výpovědi svědka 
také  vyplývá,  že  např.  v případě  stavebních  prací,  které  jsou  již  v době  fyzické  kontroly 
provedeny a zakryty, vycházejí pracovníci provádějící  kontrolu  např.  z fotodokumentace, ze 
které  však  nejsou  schopni  již  zpětně  zjistit  např.  použití odpovídajícího druhu omítky, její 
tloušťku,  druh  použitého  betonu  apod.  Svědek  také  potvrdil,  že  ROP  není  schopen  zpětně 
zkontrolovat,  zdali  byl  či  nikoliv  již  dopředu  např.  zadavatelem  a  administrátorem  skrytě 
vybrán  nějaký  uchazeč  jako  pozdější  vítěz.  Při  hlavním  líčení  byla  také  přečtena  velmi 
podrobná  výpověď  svědka  k těmto  skutečnostem,  na  kterou  svědek  při  hlavním  líčení  také 
jako na úplnou  a  pravdivou odkázal. Z výpovědi  tohoto  svědka  vyplývá,  že  kontroly  ROP 
fakticky  pokrývaly  spíše  formální  náležitosti  předložených  materiálů  a  pozdějších  aktivit 
zadavatele (nediskriminačnost kvalifikačních předpokladů, přiměřenost cen, skutečné pozdější 
provedení předmětného díla dle projektu apod.), v žádném případě však ROP nebyl schopen 
svojí  kontrolou  garantovat,  že  kontrolované  řízení  nebylo  ve  skutečnosti  ve  prospěch 
některého  soutěžitelé  zmanipulované.  Toto  zjištění  je  potom  platné  nejen  pro  rekonstrukci 
zámku Buštěhrad ale i pro veškeré další zakázky v tomto trestním řízení, ve kterých byl ROP 
z důvodu dotací z prostředků Evropské unie činný.  
 
 
K procesu  kontrol  na  ROP  Střední  Čechy  také  podrobně  a  věrohodně  vypovídal 

pracovník  oddělení  právního  a  veřejných  zakázek Ing. B
  (při  hlavním  líčení  dne 
17.9.2013), jmenovaný také popsal jednotlivé fáze kontrol veřejných zakázek s tím, že on sám 
prováděl tzv. „první čtení“. Svědek také poukázal na skutečnost, že bylo poměrně neobvyklé, 
že  byla  přesně  stanovena předpokládaná hodnota rekonstrukce zámku Buštěhrad, ale neměl 
k dispozici výkaz výměr, který, jak mu bylo řečeno, nebyl ještě hotov. Svědek také potvrdil, 
že  bylo  neobvyklé  nastavení  požadavků  na  restaurátorské  práce  s tím, že s takovou 
požadovanou výší restaurátorských prací  v rámci  kvalifikace  uchazečů  se  i  přes  velké 
zkušenosti dosud nesetkal. Jelikož však neměl k dispozici požadovaný výkaz výměr, nemohl 
reagovat  razantněji  a  mohl  připomínku  do  kontrolní  zprávy  formulovat  pouze  jako 
doporučení.  Tzv. „druhé  čtení“  posléze  prováděl  Mgr.  M
  a  protokol  je  datován 
15.3.2012.  Tento  svědek  byl  také  další  z osob,  která  před  soudem  potvrdila,  že  stavební 
společnosti jsou obecně schopny stavby realizovat za ceny podstatně nižší, než jsou ceny dle 
metodiky URS. Obdobným způsobem tento svědek vypovídal také v přípravném řízení. Tato 
výpověď  svědka  spolu  se  závěry  jím  prováděné  kontroly  za  ROP  Střední  Čechy  opět 
koresponduje s tím, co o restaurátorských referencích a požadovaném rozsahu těchto prací u 
jednotlivých uchazečů vypovídala Ing. S
 s tím, že dle toho, co jí řekl Ing. D

mimo  jiné  tímto  způsobem  měla  být  zadávací  dokumentace  obžalovanými  „šita  na  míru“ 
společnosti  Konstruktiva  Branko  a.s.  Dalším  důkazem,  který  tomuto  závěru  opět  svědčí  je 
zjištění,  že  společnost  GEMA  ART  GROUP  a.s.,  která  měla  pro  společnost  Konstruktiva 
Branko a.s. v rámci  subdodávky  restaurátorské  práce zajišťovat, poskytla nezbytné reference 
kromě této společnosti i všem dalším společnostem tvořícím „křoví“ (viz příloha č. 14 spisu). 
Společnosti  HOCHTIEF CZ a.s.,  která  nebyla  součástí  tohoto  křoví,  a  jejímž  zájmem  tedy 
bylo  skutečně  o  zakázku  usilovat  (a  která  nebyla  schopna  splnit  kvalifikační  požadavky 
týkající se archeologických a restaurátorských prací), však tuto referenci bez zjevného důvodu 
GEMA ART GROUP a.s. odmítla poskytnout. Za tuto společnost se k věci písemně vyjádřil 
její  zaměstnanec  (referent marketingu)  M
  T
  (15246),  který  byl  následně  také 
vyslechnut jako svědek při hlavním líčení dne 5.6.2014. Z jeho výpovědi jasně vyplývá, že 
společnosti  HOCHTIEF  CZ  a.s.  odmítla  společnost  GEMA  ART  GROUP  a.s.  (která jinak 
byla  jejich  tradičním  a  osvědčeným  partnerem)  poskytnout nezbytnou kvalifikaci s tím, že 
toho není schopna (přestože vůči ostatním subjektům toho zjevně schopna byla). Toto byl také 
důvod,  proč  se  společnost  HOCHTIEF  CZ  a.s.  o  zakázku  posléze  neucházela.  Obdobným 
způsobem potom nebyly schopny tato kritéria týkající se archeologických a restaurátorských 
prací splnit ani další subjekty na trhu.  

 
Ke kontrolní činnosti ze strany ROP v obecných rysech vypovídal dne 3.10.2013 před 
soudem také Mgr. J
G
 jednalo se o pracovníka právního oddělení ROP Střední 
Čechy,  jehož  náplní  práce  byla  mimo  jiné  kontrola  veřejných  zakázek  (především  kontrola 
samotné zadávací dokumentace) spolufinancovaných z prostředků  Evropské  unie 
prostřednictvím  ROP  Střední  Čechy.  Jmenovaný  svědek  dále uvedl, že na projektu 
rekonstrukce zámku Buštěhrad se vůbec nepodílel, tuto kontrolu prováděl jeho kolega B
 
a posléze  vedoucí  oddělení  M
  Svědek  potvrdil,  že  se  od  B
dozvěděl,  že  ten 
našel  při  kontrole  nějaké  nesrovnalosti  ohledně  restaurátorských  prací.  Svědek  ve  své 
výpovědi jako i další svědci potvrdil, že schopnost zjistit z předložené zadávací dokumentace, 
zdali již v v době jejího předložení není zákulisně vybrán vítězný uchazeč, přesahuje možnosti 
kontroly ROP. Svědek  dále  také  potvrdil, že prováděl  kontrolu  týkající  se  zakázky  ON 
Příbram (viz níže), žádná negativní zjištění na základě kontroly učiněna nebyla.  
 
 
K věci  dne  5.9.2013  vypovídal  při  hlavním  líčení  také  ředitel  Úřadu  regionální  rady 
ROP  Střední  Čechy  JUDr.  T
  N
Z jeho  výpovědi  především  vyplývá,  že  sám 
přicházel  do  styku  s hodnocením  projektů  či  s jejich schvalováním  minimálně.  Jmenovaný 
v souladu s výpovědí výše uvedených pracovníků ROP také obecně popsal systém kontrolní a 
schvalovací činnosti úřadu u jednotlivých projektů včetně používání ceníku URS pro kontrolu 
obvyklých cen. MUDr. R
 byl předsedou výboru regionální rady ROP, v tomto smyslu byl 
svědkovým nadřízeným. Ohledně projektu rekonstrukce zámku Buštěhrad svědek potvrdil, že 
u tohoto byl „zásadní nedostatek“ spočívající v tom, že tam chyběl rozpočet. Proto jej žadatel 
stáhl  a předložil posléze znovu. Svědek popřel, že by měl jakékoliv informace o manipulaci 
této zakázky, žádný nátlak na něj nebyl činěn, potvrdil ale, že pokud by takové informace o 
manipulaci zakázky  měli,  museli  by  žádost  odmítnout  a  informovat  orgány  činné  v trestním 
řízení  s tím, že vyplácení evropských  peněz  je  založeno  na tom, že jakmile je dáno pouhé 
podezření z jakéhokoliv jednání v rozporu se zákonem, tak není možné nic proplácet a projekt 
„spadne pod stůl“, tj. ROP odmítne jeho hodnocení. 
 
 
Ing.  M
  P
,  dříve  vedoucí  administrace  projektů  ROP  Střední  Čechy 
vypovídal při hlavním líčení dne 5.9.2013. Z jeho výpovědi vyplývá, že jeho pracovní náplní 
mimo jiné byla kontrola položkových rozpočtů na ceny obvyklé, využívány byly ceníky URS 
a RTS, u zdravotnických zakázek bylo posouzení zadáváno  externím  expertům  (tomu 

odpovídají např. expertní posudky na č.l. 12772 a násl. spisu). Svědek potvrdil, že ve vztahu 
k rekonstrukci  Buštěhradského  zámku  absolvoval  zřejmě  někdy  na  podzim  2011  určitou 
„předběžnou  konzultaci“  se  dvěma  zpracovateli  projektové dokumentace, o tuto konzultaci 
byli  osloveni  někým  z krajského  úřadu  –  nejspíš  Ing.  B
  Této  schůzky  se  za  ROP 
Střední Čechy účastnil i Ing. K , který rozpočet posuzoval. Nic nestandardního ohledně této 
rekonstrukce však svědek dle své výpovědi nevnímal. 
 
 
Tyto  shora uvedené  skutečnosti  potvrdil  také  další  pracovník  ROP  Střední  Čechy 
svědek Ing. M
 K
(při hl. líčení dne 17.9.2013). Jeho pracovní náplní bylo hodnocení 
stavebních rozpočtů přiložených k žádostem. Tento svědek potvrdil, že konzultace týkající se 
projektové dokumentace rekonstrukce Buštěhradského zámku se skutečně účastnil také Ing. 
M
 tuto konzultaci svědkovi přidělil jeho nadřízený Ing. P
. Ing. M
 se měl této 
konzultace  dle  svědka  účastnit  za  žadatele  –  fakticky  tedy  za  Krajský  úřad  Středočeského 
kraje (přestože fakticky se jednalo o osobu ze společnosti Konstruktiva Branko a.s., pro kterou 
bylo  celé  řízení  jako  pro  vítěze  připravováno  a  která  také  fakticky  konzultovaný  rozpočet 
vytvořila!). Svědek také vypověděl, že se určitě nesetkal s tím, aby na předběžnou konzultaci 
dorazil  zástupce  subjektu,  který  se  chystá  o  zakázku  soutěžit.  Celkem se jednalo o tři 
konzultace, v rámci  kterých  byl  ROP  předložen  rozpočet  v elektronické  i  papírové  podobě. 
Svědek  také  potvrdil  autenticitu  materiálů  (příloha  č.  12  vyšetřovacího  spisu), které byly 
v rámci konzultace předloženy. Svědek popřel, že by na něj bylo kýmkoliv působeno, aby své 
povinnosti nevykonával řádně. 
 
 
 
Za společnost GEMA ART GROUP a.s. vypovídal při hlavním líčení dne 26.2.2014 
Z
  F
  jako  předseda  představenstva.  Jmenovaný potvrdil, že v rámci  rekonstrukce 
zámku Buštěhrad poskytovali subdodávku více subjektům, společnosti HOCHTIEF CZ a.s. ji 
však  poskytnout  odmítli.  Výpověď  tohoto  svědka  soud  hodnotí  jako  velmi vyhýbavou a 
nepřesvědčivou,  svědek  především  nedokázal  logicky  přijatelně  vysvětlit,  z jakého  důvodu 
nebyla  reference,  která  byla  poskytnuta  jiným  uchazečům  o  zakázku,  poskytnuta  také 
společnosti HOCHTIEF CZ a.s. Až po konfrontaci s konkrétními smlouvami svědek připustil, 
že  již  v srpnu 2011 byly ze strany GEMA ART GROUP a.s. uzavírány s konkrétními 
restaurátory jednotlivé smlouvy na restaurátorské práce na rekonstrukci zámku Buštěhrad. Zde 
je  nutno  připomenout,  že  v této  době  ještě  nebyla  na  Krajský  úřad  Středočeského  kraje 
předložena  ani  projektová  dokumentace  k této zakázce. Jak  vyplývá  především  ze 

zaznamenané  telefonické  komunikace,  se  Z
  F
  byl  v danou dobu v kontaktu 
mimo jiné obžalovaný Ing. M
 jehož náplní práce ve vztahu k této zakázce (jak již bylo 
s odkazem  na  konkrétní  důkazy,  které  to  potvrzují  –  viz výše) mimo jiné bylo koordinovat 
činnost  se  společnostmi  tvořící  zde  „křoví“  a  také  zajišťovat  těmto  společnostem  tvořící 
„křoví“  do  veřejné  soutěže  nezbytné  reference  od  subdodavatelů.  Poměrně  zajímavým 
momentem této výpovědi svědka ilustrujícím jeho nevěrohodnost a snahu zastřít skutečnost, 
že  jím  řízená  společnost  na  přípravě  celé  zakázky  se  společnosti  Konstruktiva  Branko  a.s. 
spolupracovala  ještě  dávno  předtím,  než  byla  např.  hotová  vůbec  projektová  dokumentace, 
také bylo, když k dotazu státního zástupce, aniž byl jakkoliv zmíněn obžalovaný Ing. M
 
svědek fakticky sám od sebe začal vysvětlovat, proč s tím tento jmenovaný obžalovaný neměl 
nic společného. 
 
Ve vztahu k této  veřejné zakázce byl  na  objednávku  Středočeského  kraje  zpracován 
znalecký posudek ústavem Bohemia Experts s.r.o. (č.l. 12919 a násl. spisu), jeho zpracovatelé 
k jeho  závěrům  vypovídali  před  soudem  při  hlavním  líčení  dne  24.4.2015.  Závěry  tohoto 
posudku  opět  a  jasně  potvrzují  značnou  předraženost  rozpočtu  9/2011  zpracovaného 
pracovníky Konstruktiva Branko a.s., znalec také vyjmenoval, které z položek, které Ing. 
Š
 z rozpočtu odstranila, byly opět po dotazech uchazečů do rozpočtu 1/2012 zahrnuty. 
Ze  závěrů  tohoto  znaleckého  posudku  a  výpovědi  jeho  zpracovatele  má  také  soud  za 
prokázané, že na základě rozpočtu zpracovaného Ing. Š
 bylo možné podle projektové 
dokumentace rekonstrukci zámku Buštěhrad realizovat. Tuto skutečnost zpracovatel posudku 
při hlavním líčení jasně potvrdil. V tomto posudku je také názorně vidět, jak postupem času 
klesala  částka  projektovaná  Ing. B
  na interiéry zámku –  což  opět  koresponduje 
s popsanou  potřebou  a  snahou  obžalovaných  přesunout  co  nejvíce  finančních  prostředků 
z vybavení  interiérů  (kde  to  mohl  ROP  zkontrolovat)  do  stavební  části.  Ze  závěrů  posudku 
(především  na  str.  13  posudku)  a  výpovědi  zpracovatele  také vyplývá, že při  srovnání 
rozpočtu 11/2011 a 1/2012 na stejný rozsah prací dle rozpočtu 1/2012 týkajících se stavební 
části  zámku
  (nepočítaje  v to jakékoliv vybavení interiérů  objektu),  tak  třetí  rozpočet  tyto 
stavební práce ocenil na částku zhruba 150 milionů korun bez DPH, zatímco druhý rozpočet 
ty samé  práce  ocenil  na  částku  135  milionů  korun  bez  DPH.  Takže  za totožný rozsah prací 
zpracovatel třetího rozpočtu navrhl podstatně vyšší částku než zpracovatel rozpočtu druhého. 
Ze závěrů tohoto posudku a z výpovědi jeho zpracovatele také vyplývá, že i rozpočet 1/2012 
byl dle závěru znaleckého ústavu zhruba o 10% vyšší oproti cenám obvyklým. I zde je patrná 

snaha zpracovatele rozpočtu 1/2012 vytvořit co největší prostor pro slíbené úplatky, jak o tom 
ostatně obžalovaní opakovaně hovořili.  
 
 
V přípravném řízení byl ve vztahu k tomuto skutku zpracován také znalecký posudek 
znaleckým ústavem ÚRS Praha a.s. Tento  posudek  je  ve  spisu  založen  na  č.l.  9176  a  jeho 
zpracovatelé vypovídali při hlavním líčení dne 24.4.2014. Předně musí soud konstatovat, že i 
přes námitky obhajoby nemá za to, že by tento posudek neměl náležitosti znaleckého posudku 
a nebylo jej možno jako tento druh důkazního materiálu přijmout. Dle soudu tento posudek 
znaleckého ústavu  splňuje  všechny  nezbytné  náležitosti  vyžadované  trestním  řádem,  oba 
zpracovatelé  posudku  před  svojí  výpovědí  pro  účely  hlavního  líčení  podepsali  příslušný  slib 
soudního znalce a byli také náležitě poučeni.  
 
 
I  přes  velmi  vehementní  kritiku  tohoto  znaleckého  posudku  a  postupu  jeho 
zpracovatelů  ze  strany  obhajoby  (kterou  však  soud  nepovažuje  za  opodstatněnou)  nelze 
přehlédnout, že závěry tohoto posudku ohledně obvyklé ceny rekonstrukčních prací na zámku 
Buštěhrad  dle  uzavřené  smlouvy  o  dílo  prakticky  odpovídají  závěrům  posudku  znaleckého 
ústavu  Bohemia Experts  s.r.o.,  jehož  zpracování  si  ani  nezadávaly  orgány  činné  v trestním 
řízení (viz výše) a těžko tedy namítat, že by zpracovatelé z Bohemia Experts s.r.o. mohli mít 
jakoukoliv tendenci „zavděčit se“ orgánům činným v trestním řízení. Zatímco obvyklá cena 
veškerých prací, které byly předmětem smlouvy o dílo uzavřené mezi Středočeským krajem a 
společností Konstruktiva Branko a.s. činila dle Bohemia Experts s.r.o. částku 166.237.522,-
Kč bez DPH, ÚRS Praha a.s. výši této obvyklé ceny vyčíslil dle metodiky URS (užívané na 
Středočeském  kraji  a  ROP  Střední  Čechy)  na  částku  165.397.546,-Kč.  Tato odchylka  je 
v celkovém  objemu  jistě  zcela  nepatrná  a  lze  naopak  konstatovat,  že  závěry  obou  těchto 
posudků  spolu  taktéž  korespondují.  Patrné z nich  také  je,  že  přestože  jeden  z ústavů  užil 
metodiku URS a druhý metodiku cen RTS, jejich závěry se prakticky neliší. 
 
Se závěry znaleckého posudku vypracovaného URS Praha a.s. potom opět do značné 
míry korespondují také výstupy práce Ing. Š
, která v rámci své subdodavatelské práce 
pro  REAL  GARANT  dospěla  k závěru,  že  lze  provést  rekonstrukci  zámku  Buštěhrad za 
částku  kolem  161  mil.  Kč.  Porovnáním  závěrů  znaleckého  ústavu  URS  Praha  a.s.  ohledně 
ceny  obvyklé  za  dílo,  které  bylo  předmětem  smlouvy  o  dílo  a  vítězné  ceny  společnosti 
Konstruktiva Branko a.s., která byla posléze pojata do uzavřené smlouvy  (178.932.974,- Kč 

bez DPH)  lze  velmi  jednoduše  také  kvantifikovat  míru předražení díla v částce  nejméně ve 
výši 13.535.427,-Kč  bez  DPH  (tj.  16.242.512,-Kč  s DPH).  Předražení  spočívalo  pouze  ve 
stavební  části  rekonstrukce  díla,  neboť  položky vybavení interiéru  ale i položky 
restaurátorských prací znalci z rozpočtu převzali beze změny a jejich eventuální předraženost 
nijak nezkoumali.  
 
Tato  částka  potom  představuje  výši  škody  na  úkor  Středočeského  kraje,  ke  které 
jednání  obžalovaných  bezprostředně  směřovalo,  pokud by byla rekonstrukce zámku za 
sjednaných podmínek provedena.  
 
Ze  závěrů  znaleckého  posudku  také  vyplývá,  že  by v případě  realizace  této  zakázky 
podle uzavřené smlouvy o dílo společnost Konstruktiva Branko a.s. realizovala zisk ve výši 
7,12%  -  jednalo by  se  tedy  o  částku  11.618.220,-Kč.  Nutno  ovšem  podotknout,  že,  jak 
vyplývá opět nejen z výpovědi Ing. S
ale i ze zaznamenaných hovorů obžalovaných, 
částka 24 mil. Kč, která měla být jako úplatek předána, byla pracovníky Konstruktiva Branko 
a.s. i Ing.  S
  již  zakomponována  do  ceny,  se  kterou  tato  společnost  do  „soutěže“ 
vstupovala. Výsledný zisk společnosti by tak byl jistě podstatně vyšší díky předpokládanému 
ušetření zhotovitele na subdodávkách. Pro ilustraci, jaké nemalé objemy nákladů bylo možno 
pro  hlavního  dodavatele  ušetřit  na  subdodávkách,  je  naprosto  názorný  např.  záznam 
telefonického hovoru Ing. D
 s J
 P
 (oba z Konstruktiva Branko a.s.) 
ze  dne  4.5.2012  (4009),  ve  kterém  Ing.  D
  svého  kolegu  informuje  o  tom,  že 
ukončili výběr subdodavatele na zemní práce pro Buštěhrad a vybírají již pouze ze dvou firem 
a z jejich nabídek mají už nyní na zemních pracích  ušetřeno 40% (!). Tento záznam hovoru 
naprosto jednoznačně prokazuje, jaké veliké objemy mohly být (a jistě by také byly) ušetřeny 
v případě,  že  by  byla  zakázka  za  využití  subdodavatelů  v různých  oborech  realizována. 
Zmíněný telefonický hovor ostatně opět potvrzuje výpověď Ing. S
 která také ve své 
výpovědi  hovořila  o  tom,  že  podstatné  částky  se  dají  v rámci  zakázky  ušetřit  na 
subdodávkách. S tím  ovšem  znalci  při  formulování  svých  závěrů  ohledně  obvyklé  ceny za 
danou  rekonstrukci  a  ohledně  předpokládané  výše  zisku  z realizace této zakázky hlavním 
realizátorem  počítat  pochopitelně  nemohou.  Ostatně  znalec  také potvrdil, že v roce 2012 
stavební společnosti běžně stavěly i za ceny podstatně „pod ceny ursové“ (a potvrdila to také 
celá řada slyšených svědků). Veškeré závěry znaleckého zkoumání je tak třeba v tomto smyslu 
také hodnotit  s určitou  rezervou  s tím, že  znalci fakticky stanovovali nejmenší možný zisk 

(prakticky  pokud  by  společnost  Konstruktiva  Branko  a.s.  subdodavatele  nevyužívala)  a 
obdobným  způsobem  nemohli  „subdodavatelské  zlevnění“  díla  zapracovat  ani  do  závěrů  o 
ceně  obvyklé  za  tuto  rekonstrukci zámku. Ve skutečnosti by byl zisk společnosti podstatně 
vyšší, což opět koresponduje s výpovědí Ing. 
, která před soudem potvrdila, že celá 
částka 24 mil. Kč úplatku byla zapracována již do nabídkové ceny společnosti Konstruktiva 
Branko a.s. a i tak by  byla  zakázka  pro  společnost  zisková.  Tato výhrada k možnostem 
znaleckého zkoumání a závěrům znalců potom platí ve vztahu ke všem stavebním zakázkám 
(např.  i  skutek  1)  tohoto  rozsudku),  kde  jsou  subdodávky  naprosto  běžně  a  v míře  nemalé 
využívány.  Ve svých  závěrech  znalci  nemohli  také  zohledňovat,  jak  z jejich  výpovědí  také 
vyplynulo, že např. v případě materiálu se mohou jeho nákupní ceny odvíjet od nakupovaného 
množství  a v důsledku  toho  se  také  podstatně  lišit  (množstevní slevy  apod.).  Závěry  tohoto 
posudku ohledně zisku z realizace rekonstrukce vzal soud za základ svých skutkových zjištění 
(jako nejmenší možný předpokládaný zisk, přestože reálně by byl tento zisk zřejmě podstatně 
vyšší) s tou úpravou, že i v tomto případě byl zohledněn právní názor vyjádřený v rozhodnutí 
Nejvyššího  soudu  ČR  sp.zn.  5Tdo  136/2008  ze  dne  11.6.2008  (dle  jehož  závěrů  je  třeba 
vycházet  v daném  případě  z  tzv.  čistého  prospěchu,  do  něhož  nelze  zahrnovat  náklady 
vynaložené  na  jeho  dosažení,  tj.  ani  daň  přidané  hodnoty,  daň  z  příjmů,  spotřební  daň, od 
nichž  se  odvozuje  získaný  prospěch), proto byla zohledněna  také  předpokládaná  daňová 
povinnost ve výši 19% dopadající na zisk realizovaný dodavatelem. Celková výše 
předpokládaného prospěchu tak v daném případě činí částku 9.410.758,-Kč.  
 
 
Znalecký  posudek  ÚRS  Praha  a.s.  také  jako  více  výše  zmíněných  důkazů  opět 
potvrzuje  nereálnou  nadsazenou  výměru  omítek v projektovaných pracích rekonstrukce dle 
finálního rozpočtu. Jak konstatovala nejen Ing. S
 ve své výpovědi a Ing. D
 
v zaznamenaném hovoru s MUDr. K
 ale jak také potvrdila Ing. Š
, do tloušťky 
omítek  (která  fakticky  nemohla  na  zdi  ani  držet)  a  jejich  neodpovídajících  výměr  bylo 
promítnuto předražení této zakázky („protože tam to nikdo nepozná“ – Ing. D
).  
 
 
Pokud se týká bodu 5) znaleckého posudku, ve kterém znalci konstatovali, že dalšími 
skutečnostmi, které mohou ovlivňovat cenu díla, jsou smluvní podmínky dle smlouvy o dílo 
(provedení  díla  do  78  týdnů,  celková  cena  stanovená  jako  nejvýše  přípustná, atd. – viz č.l. 
9187 spisu), potom soud odkazuje na celou řadu důkazu, které svědčí závěru, že veškeré tyto 
mimorozpočtové  náklady  jsou  již  zohledňovány  v  kalkulované  nabídkové  ceně  společnosti. 

K těmto  skutečnostem  předně  vypovídal  jako  svědek  Ing.  H
 který jako osoba ze 
samotného vrcholu řízení společnosti Konstruktiva Branko a.s. potvrdil, že tyto druhy nákladů 
společnost běžně kalkuluje už do své nabídkové ceny a nejedná se o náklady, které by teprve 
posléze od realizovaného zisku z nabídkové  ceny  společnost  odečítala.  V souladu s touto 
výpovědí svědka je opět výpověď Ing. S
 která potvrdila, že náklady spočívající např. 
v pojistném, vyhotovení realizační dokumentace či např. zádržném byly běžně kalkulovány již 
v nabídkové ceně a tak fakticky zprostředkovaně přeneseny na objednatele díla. Ve vztahu ke 
zdravotnickým  zakázkám  se  obdobným  způsobem  vyjádřil  například  svědek  O   který 
popisoval situaci z pohledu  představitele  vrcholného  managementu  společnosti  PURO-
KLIMA a.s. 
 
 
Bod  3  –  veřejná zakázka „Vybavení  domova  důchodců  s lůžky  následné  péče  a 
oddělením rehabilitace a vybavení Niederleho pavilonu Oblastní nemocnice Kladno, a.s., 
nemocnice Středočeského kraje“ 

 
V daném  případě  se  jedná  o  první  ze  zdravotnických  zakázek,  které  byly  předmětem 
tohoto rozsudku. Proto je namístě do určité míry zrekapitulovat jednak formální ale především 
také  faktické  procesy  řízení  všech  středočeských  oblastních  nemocnic,  jak  vyplynuly 
z provedeného dokazování. Obžalovaná MUDr. K
  byla v době  vymezené  ve výroku 
tohoto  rozsudku  fakticky  ředitelkou  Oblastní  nemocnice  Kladno  a.s.  nemocnice 
Středočeského  kraje,  což  nepochybně  vyplývá  nejen prakticky  ze  všech  výpovědí  osob 
z vedení nemocnic ale také z pracovní  smlouvy  založené  na  č.l.  18335  spisu.  Obž. MUDr. 
P  K  měl částečný pracovní úvazek ve všech pěti oblastních nemocnicích Středočeského 
kraje, smlouvy s jednotlivými nemocnicemi jsou založeny na č.l. 18334 a násl. spisu.  
 
Zásadními  dokumenty  ovlivňujícími  faktický  chod  a  systém  řízení  oblastních 
nemocnic Středočeského kraje byla ovládací smlouva, kterou uzavřela dne 22.8.2011 Oblastní 
nemocnice  Kladno  a.s.  se  všemi  ostatními  oblastními  nemocnicemi  Středočeského  kraje, 
současně  byly  také  uzavřeny  smlouvy  o  poradenství,  kde  na  straně  jedné  figurovala  opět 
Oblastní nemocnice Kladno a.s. a na straně druhé zbývající oblastní nemocnice (viz č.l. 17920 
a násl. spisu). Byť mohly mít tyto smlouvy jistě i pozitivní efekt např. v oblasti společných 
nákupů energií a spotřebního materiálu nemocnicemi či v oblasti nakupování jiných služeb, 

fakticky  tyto  smlouvy  také  následně  obžalovaným  umožnily,  aby  MUDr.  K
  spolu 
s MUDr.  K
převzali  do  svých  rukou  rozhodování  týkající  se  popsaných  veřejných 
zakázek.  I  přes  opakovaná  tvrzení  jednotlivých  obžalovaných  a  svědků,  že  veškeré 
rozhodovací pravomoci byly v případě  těchto  zakázek  v rukou  vedoucích  lékařů  a 
managementu jednotlivých nemocnic a nebylo možné je nijak nezákonně „zvenčí“ ovlivňovat, 
zaznamenané hovory především v prostorových odposleších (viz níže – pouze namátkou např. 
prostorový odposlech z kanceláře MUDr. K
 081 Důvěra ze dne 7.3.2012 - č.l. 2955, ze 
kterého je zcela zřejmé, že výhercem řízení týkajícího se vybavení pavilonu D1 ON Příbram, 
které se teprve má v době záznamu v budoucnu vypisovat, bude společnost PURO - KLIMA 
a.s.) svědčí o tom, že byť formálně vedoucí lékaři, management jednotlivých nemocnic a Rada 
Středočeského kraje v působnosti valné hromady každé nemocnice své pravomoci vykonávali 
(např. rozhodování o vypsání konkrétního výběrového řízení), fakticky to byli MUDr. K
 
a MUDr. K , kdo měli rozhodovací pravomoc o tom, který z uchazečů o veřejnou zakázku 
bude  předem  vybrán  jako  vítěz  výběrového  řízení.  Poté,  kdy  bylo  příslušnými  orgány 
rozhodnuto o vypsání konkrétního výběrového řízení na dodání vybavení či technologií (byť 
nemusí být žádného sporu o tom, že se jednalo o technologie pro daná zdravotnická zařízení 
potřebné  vzhledem  k úrovni jejich tehdejšího vybavení a vzhledem k potřebám  pacientů) 
obžalovaní MUDr. K
a MUDr. K
  převzali  iniciativu,  pokud  se  týkalo  výběru 
vítězného  uchazeče  o  zakázku,  stanovení  podmínek  zadávacího  řízení  (toto  zajišťovali  za 
využití  pracovníků  administrátorské  společnosti),  sjednání  výše  úplatku  od  vítěze  řízení  po 
podpisu smlouvy kupní či smlouvy o dílo.  
 
Jednotlivá  výběrová  řízení  na  dodávky  zdravotnických  technologií  byla  zpravidla 
vypisována jako otevřená, v obecné rovině tedy nebylo nijak regulováno množství uchazečů, 
kteří  se  mohli  do  řízení  přihlásit.  Stejně  tak  jako  prakticky  celý  korupční  a  roky  fungující 
systém provozovaný obžalovanými tedy navenek mohla působit výběrová řízení transparentně 
a nediskriminačně a souladně se zákonem. V daném případě však byla kritéria (ekonomické, 
finanční a technické kvalifikační předpoklady) těchto výběrových řízení účelově (jak vyplývá 
především  ze  zaznamenané  komunikace  obžalovaných)  nastavována  za  využití  spolupráce 
s administrátorskou  společností  tak, aby jej splňovali na trhu České republiky pouze „hlavní 
hráči“ v této oblasti. S těmi totiž byla z pohledu obžalovaných (jak opět vyplývá především ze 
zaznamenaných  odposlechů)  „řeč“  a  ti  byli  také  ochotni  akceptovat  dělení  zakázek 
obžalovanými  mezi  jednotlivé  společnosti  (a  navzájem  si  dělat  tzv.  „křoví“)  a  za  výhru 

v řízení  také  platit  úplatky.  Těmito  hlavními  hráči,  kteří  byli  favorizováni,  tak  byly 
přinejmenším  společnosti  B.  Braun  Medical  s.r.o.,  PURO-KLIMA a.s., HOSPIMED, s.r.o. 
Jistě lze akceptovat námitku obžalovaných, že ani dalším subjektům na trhu (ať již z České 
republiky  či  jiného  státu  Evropské  unie)  nic  nebránilo  o  vítězství  v soutěžích  usilovat 
například i za využití sjednaných subdodávek ohledně požadovaných kvalifikací či za využití 
jejich  sdružení.  Jakým  způsobem  však  na  takovou  eventualitu  celý  korupční  systém 
provozovaný obžalovanými v praxi  reagoval,  velmi  názorně  ukazuje  epizoda  se  společnosti 
A.M.I. Analytical Medical Instruments s.r.o. (AMI). Tato společnost (viz bod 7) rozsudku) se 
„nikým nezvána“ přihlásila do výběrového řízení týkajícího se vybavení ON Mladá Boleslav, 
v důsledku čehož byla následně zcela účelově za spolupráce obžalovaných vyloučena a bylo jí 
dáno poměrně důrazně najevo, že chce-li na zakázkách rozdělovaných touto organizovanou 
skupinou  participovat,  musí  respektovat  „systém.“  Jak  je  tedy  zřejmé,  nastavený  systém 
neposkytoval obžalovaným 100% záruky své funkčnosti, ale, jak sama poznamenala v jednom 
z prostorových  záznamů  MUDr.  K
  (viz  níže),  několik  let  fungoval  a  jak  poznamenal 
v dalším záznamu MUDr. K
 (taktéž viz níže), tato „spolupráce“ se zdravotnickým firmám 
vyplácela.  Závěru,  že  již  při  specifikaci  kvalifikačních  předpokladů  bylo  ze  strany 
obžalovaných zamýšleno, kdo má být vítězem zakázky ostatně svědčí mimo zaznamenanou 
telefonickou, e-mailovou  i  prostorovou  komunikaci  jednotlivých  aktérů  (což  je  nepochybně 
jeden z klíčových  důkazů  k této  otázce)  i  např.  výpověď  Ing.  V
  B
  ze  společnosti 
DRÄGER Medical s.r.o. v přípravném  řízení  (8448)  a  při  hlavním  líčení  (27.3.2014),  kdy 
jmenovaný potvrdil, že v případě  výběrových  řízení  týkajících  se  vybavení  středočeských 
nemocnic bylo již z vypsaného výběrového řízení a z jeho kvalifikačních předpokladů zřejmé, 
kdo má být jeho vítězem.  
 
Faktický  způsob  řízení  oblastních  nemocnic  velmi  plasticky  vyplývá  především 
z výpovědí  členů  představenstva  jednotlivých  nemocnic  a  ředitelů  těchto  nemocnic,  kteří  se 
prakticky shodují v tom, že ředitelku ON Kladno MUDr. K
 vnímali jako řídící osobu. 
S tím  ostatně  opět  korespondují  nejen  prostorové  ale  také  telefonické  odposlechy 
zaznamenávající komunikaci MUDr. K
 s těmito osobami a o těchto osobách, ze kterých 
je jejich faktická podřízenost MUDr. K
jasně patrná. Za pozornost v tomto směru jistě 
stojí  skutečnost,  že  přestože  ovládací  smlouva  byla  uzavřena  mezi  jednotlivými  oblastními 
nemocnicemi jako právnickými osobami, tak vztah nadřízenosti a podřízenosti neprobíhal na 
úrovni představenstev těchto právnických osob, ale byla to MUDr. K
  (která sama  ani 

nebyla  členkou  představenstva  Oblastní  nemocnice  Kladno  a.s.),  která  fakticky sama 
vykonávala  smlouvou  upravený  vztah  nadřízenosti  při  schvalování  materiálů  z veřejných 
zakázek  předkládaných  do  Rady  Středočeského  kraje  v působnosti  valné  hromady  ohledně 
všech nemocnic.  To vyplývá jak z e-mailové  komunikace  obž.  MUDr.  K
 (č.l. 4715 a 
násl.), ale také to potvrdili ve svých výpovědích  svědci  Mgr.  G
, Mgr. R
, Ing. 
C
MUDr.  L
  MUDr.  S
.  Statutární  zástupci  nemocnic,  jejich  ředitelé  i  další 
management  tak  nepochybně  své  pravomoci  vykonávali  (jednali  za  nemocnice  navenek, 
vypisovali výběrová řízení na zakázky dle potřeb nemocnic), své pravomoci také vykonávala 
Rada  Středočeského  kraje v působnosti valné hromady těchto nemocnic. Co však zůstávalo 
poměrně skryté, byla právě ona řídící funkce MUDr. K
 především ve vztahu k těmto 
výběrovým řízením a volba, kdo bude v řízení zvýhodněn a následně také zvítězí, kterou činili 
zpravidla spolu s MUDr. K
  
 
 
Podíl MUDr. R
 a jeho role v manipulování zakázek spočívaly v tom, že jednotlivé 
materiály  ohledně  investičních  akcí  oblastních nemocnic  a žádosti o dotace  předkládal  do 
Rady Středočeského kraje, kdy si předtím vyhradil právo rozhodovat o tom, které materiály 
budou  na  radu  předloženy,  přičemž  přinejmenším  u  těch  skutků,  které  mu  jsou  tímto 
rozsudkem kladeny za vinu, mu bylo (od  MUDr. K
 ev. MUDr. K
) známo, že se 
jedná  o  řízení  manipulovaná  ve  prospěch  konkrétních  soutěžitelů.  Tomu  jasně  svědčí 
především zaznamenané odposlechy nejen týkající se zakázek, které jsou předmětem tohoto 
řízení ale také zaznamenané domluvy MUDr. R
 a manželů K
, který ze subjektů 
vysoutěží  další  zakázky  v budoucnu  a jaké zakázky vhodné pro jejich zmanipulování (a 
získání úplatku) se v dohledné budoucnosti rýsují  a kdy mají být nemocnicemi zrealizovány 
(č.l. 3070 a násl., 3079, 3081 a další). Z těchto hovorů je také naprosto patné (především např. 
z hovoru č.l. 3081), že MUDr. R
 přímo rozhodoval o tom, který subjekt má danou zakázku 
vyhrát a K
 posléze v tomto  směru  plnili  jeho  pokyny.  MUDr. R
 také materiály 
navrhované k projednání radou vracel s příslušnými  pokyny  k přepracování,  pokud  dospěl 
k závěru,  že  v navržené  formě  nemají  být  radě  předloženy.  Přinejmenším  v případě 
posledního skutku tohoto rozsudku také  MUDr.  R
 jako hejtman zprostředkovaně působil 
na jednoho ze soutěžitelů, aby se o zakázku neucházel (viz níže epizoda se společnosti AMI, 
které měl hejtman dle vlastního vyjádření vzkázat „ať hodí zpátečku“ – č.l. 3071).  
 
 
Mgr.  R
  G
  (vedoucí  odboru  legislativně  právního  a  vedoucí  kanceláře 

hejtmana Středočeského kraje a také člen představenstev oblastních nemocnic Středočeského 
kraje)  vypovídal  před  soudem  dne  1.4.2014  a  z jeho  (byť  v určitých  směrech  poměrně 
vyhýbavé)  výpovědi  jasně  vyplývá  faktická  formálnost  postavení  členů  představenstev 
oblastních nemocnic (která se scházela nepravidelně), skutečné řídící pravomoci měla MUDr. 
K
 z ON  Kladno.  Jmenovaný  také  připustil,  že  se  porad  ředitelů  nemocnic  účastnil 
MUDr. K
, nebyl však schopen říci, z jakého  důvodu.  Ve  stejný  den  hlavního  líčení  také 
vypovídal  Mgr.  A
  R
  který  také  působil  v představenstvech  všech  pěti  oblastních 
nemocnic  Středočeského  kraje.  I  tato  výpověď  dle  názoru  soudu  svědčí  pouhé  formálnosti 
postavení představenstev nemocnic. Tím, kdo fakticky pravidelně udílel ředitelům nemocnic 
pokyny,  totiž  byla  (jak  ostatně  opět  vyplývá  i  ze  zaznamenaných  hovorů)  MUDr.  K
 
Opět  poměrně  názorně  tehdejší  člen  představenstva  –  tedy vrcholného výkonného orgánu 
nemocnice  –  nebyl  schopen  říci,  z jakého  titulu  se  MUDr.  K
  účastnil  porad  ředitelů 
nemocnic, které probíhaly pravidelně v ON Kladno. K dotazu, pokud by se tehdy dozvěděl, že 
je  v rámci  nákupu  stomatologického  robotu  činný  MUDr.  K
  zdali  by  to  pro  něj  bylo 
překvapující, svědek odpověděl: „nechápal bych, co by s tím měl společného, bylo by to pro 
mě  hodně  překvapující.“  Obdobné  závěry  ohledně  významu  (z  pohledu  skutečně 
vykonávaných  pravomocí)  představenstev  oblastních  nemocnic  vyplývají  i  z výpovědi  Ing. 
J  C
 při hlavním líčení dne 2.4.2014. U tohoto svědka soud považuje za až zarážející, 
jaké minimum informaci o chodu nemocnice, v jejímž vrcholném orgánu působil, má. MUDr. 
K
  svědek  označil  doslova  za  „nejvyšší  představitelku“  středočeských  nemocnic. 
Svědek  také  potvrdil,  že  faktická  role  náměstka  pro  zdravotnictví  MUDr. S
 byla 
prakticky nulová. Další z členů představenstva oblastních nemocnic - MUDr. V
 L
 
– bývalý náměstek ON Kladno – vypovídal před soudem dne 2.4.2014. Ve vztahu k fungování 
představenstva kladenské nemocnice doslova uvedl, že mělo „takovou definici, nechtěl bych 
to  nazvat  poradní,  ale  rozhodně  bylo  tím  posledním  článkem.“  I  výpověď  tohoto  svědka 
ilustruje  pouhou  formálnost  činnosti  představenstev  nemocnic  a  faktickou  řídící  funkci 
MUDr.  K
  na  základě  ovládací  smlouvy.  Ani  tento  člen  představenstva  ON  Kladno  a 
zároveň  její  náměstek  nebyl  schopen  konkrétně  popsat  náplň  práce  MUDr.  K
  či  důvod 
jeho účasti na poradách ředitelů nemocnic.  
 
Z výpovědi  MUDr.  S
  –  náměstka  pro  zdravotnictví  Středočeského  kraje,  který 
vypovídal u hlavního  líčení  dne  10.10.2013  a  jehož  výpověď  soud  hodnotí  jako  velmi 
věrohodnou, také jasně vyplývá, že jmenovaný přestal předkládat materiály do rady, jelikož 

nemocnice  neakceptovaly  jeho  připomínky  a  materiály  s ním nekonzultovaly, materiály 
dostával  až  těsně  před  zasedáním  rady.  Proto  předkládání  materiálů  odmítl  a  předkládal  je 
většinou hejtman, odbor zdravotnictví posléze na výběrová řízení již ani zván nebyl (přestože 
o to MUDr. K
 žádal). Z výpovědi tohoto svědka prakticky vyplývá, že byl jako kritik 
některých  postupů  hejtmana  do  výkonu  faktických  pravomocí  vyplývajících  z jeho funkce 
„odstaven“ a tyto pravomoci  vykonávala MUDr. K
 (ev. MUDr. K
.  Svědek  také 
jednoznačně  potvrdil,  že  materiály  do  rady  byly  nejprve  předkládány  hejtmanovi,  který 
rozhodoval o tom, jestli budou posléze do rady předloženy.  Materiály týkající se oblastních 
nemocnic byly do rady předkládány poté, kdy byly nejprve zasílány do ON Kladno k rukám 
MUDr. K
, ta se také podílela na přípravě výběrových řízení týkajících se jednotlivých 
oblastních nemocnic. 
 
Ing.  M
  P
,  bývalý  náměstek  hejtmana  Středočeského  kraje  vypovídal  před 
soudem dne 28.3.2014. Jmenovaný v minulosti  působil  v dozorčích  radách  ON  Mladá 
Boleslav a ON Kolín. Z výpovědi svědka vyplývá, že se tyto orgány scházely jednou za 1 – 2 
měsíce, s materiály připravovaných veřejných zakázek dozorčí rada do styku nepřicházela. O 
realizaci  veřejných  zakázek  rozhodovala  rada  kraje  v působnosti  valné  hromady  nemocnic. 
Svědek dále obecně popsal mechanismus předkládání materiálů do Rady Středočeského kraje 
a mechanismus jejich projednávání. Z výpovědi  svědka  také  vyplývá,  že  MUDr.  K
  a 
MUDr.  K   nebyli  oprávněni  zasahovat  do  veřejných  zakázek  zadávaných  Středočeským 
krajem  –  jak ovšem z ostatního dokazování  vyplývá,  oba  tak  zjevně  a  zásadním  způsobem 
činili.  Obdobné  skutečnosti  vyplývají  také  z výpovědi  svědka  Ing.  M
  H
,  který 
taktéž vykonával v minulosti funkci náměstka hejtmana a člena dozorčích rad nemocnic (ON 
Příbram, ON Benešov, ON Kladno). Jmenovaný vypovídal při hlavním líčení dne 28.3.2014. I 
tento  svědek  popřel  jakoukoliv  vědomost  o  manipulaci  veřejných  zakázek,  které  jsou 
předmětem  tohoto  řízení  (včetně  rekonstrukce  zámku  Buštěhrad).  Z pohledu  skutečností 
podstatných  pro  toto  trestní  řízení  je  potom  obsahově  prakticky  shodná  i  výpověď  PhDr. 
M
  C
  (ze  dne  1.4.2014),  který  byl  dalším  náměstkem  hejtmana  Středočeského 
kraje.  Jmenovaný  byl  také  členem  dozorčí  rady  oblastní  nemocnice.  Obdobně  taktéž 
vypovídal další z členů dozorčích rady oblastních nemocnic svědek JUDr. K
M
dne 
29.4.2014.  
 
Schvalovací  a  faktická  řídící  pravomoc  MUDr.  K
  ohledně  investičních  a 

provozních akcí jednotlivých oblastních nemocnic ale vyplývá také ze zprávy ON Kolín (č.l. 
18158), v daném dokumentu se doslova uvádí, že po jejím písemném odsouhlasení 
investičního  záměru  je  tento  opatřen  podpisy  členů  představenstva  ON  Kolín  a  ředitele 
nemocnice  a  teprve  poté  je  materiál  předložen  valné  hromadě  kraje.  Stejný  postup  potom 
následoval po odsouhlasení záměru  a  doporučení  k jeho  realizaci  při  přípravě  zadávacích 
podmínek vč. typu zadávacího řízení – nezbytným předpokladem předložení do rady byl opět 
souhlas MUDr. K
 Tento mechanismus ve svých výpovědích popisují také svědci Ing. 
C
,  MUDr.  L
, MUDr. H
,  MUDr. S
,  ale vyplývá to také z prostorových a 
telefonních  odposlechů,  které  byly  u  hlavního  líčení  přehrány.  Klíčovou  schvalovací  roli 
MUDr. K
v tomto směru jasně a podrobně také popsala ve své výpovědi svědkyně I
 
K
, která vypovídala dne 2.4.2014, jmenovaná je pracovnicí odboru zdravotnictví 
Středočeského  kraje,  konkrétně  se  zabývá  žádostmi  o  dotace  zdravotnických  zařízení.  Na 
pokyn MUDr. K
 také svědkyně zasílala výsledky z valných hromad MUDr. K
 
 
 Je tedy zřejmé,  že  role  MUDr.  K
  při  realizaci  veřejných  zakázek  ve  všech 
oblastních  nemocnicích  byla  klíčová.  Z výpovědi  např.  svědka  C
  (č.l.  7941)  potom 
například také vyplývá, že „krajská nemocnice“ výběrová řízení „zastřešovala“ a mimo jiné 
také vybírala administrátora.  
 
Ve  všech  skutcích,  které  jsou  předmětem  tohoto  řízení,  potom  práce  administrátora 
řídila  L
  N
  Její  klíčové  postavení  v této  administrátorské  práci  jasně  vyplývá 
především z její komunikace s MUDr. K
 a MUDr. K
 jejichž pokyny zjevně (a to 
nejen v případě  zakázek  týkajících  se  zdravotnických  technologií)  plnila.  Za 
administrátorskou společnost tak zjevně navenek vystupovala pouze ona, přestože podklady 
pro  jednotlivá  řízení  připravovali  (podle  jejích  pokynů)  jednotliví pracovníci té které 
administrátorské  společnosti.  V tomto  smyslu  např.  svědek  M
  H
  jako  pracovník 
společnosti  ML  Compet  a.s.  při  hlavním  líčení  dne  9.10.2013  popsal,  jakým  způsobem 
prováděl  ve  společnosti  administraci  jemu  přidělených  zakázek,  připravoval  také  návrh 
zadávací dokumentace. Veškeré podklady obdržel vždy od L
 N
 která byla 
ředitelkou  společnosti.  Nejvýznamnějším  klientem  společnosti  byly  dle  svědka  zřejmě 
středočeské  nemocnice.  Z výpovědi  svědka  nevyplynulo,  že  by  mu  byla známa jakákoliv 
manipulace  předmětných  výběrových  řízení,  sám  se  podílel  na  administraci  zakázky  v ON 
Mladá Boleslav (viz níže).  Obdobné  skutečnosti  potom  vyplývají  z výpovědi  dalšího 

pracovníka ML Compet a.s. T
 M
(hl. líčení ze dne 9.10.2013). Svědek M
 
L
  při  hlavním  líčení  dne  27.3.2014  vypovídal  obecně  k činnosti  administrátorské 
společnosti  ML  Compet  a.s.,  v letech 2009 –  2012 byl jmenovaný majitelem a obchodním 
ředitelem společnosti, generální ředitelkou byla L
 N
. Společnost ERINYES s.r.o. 
byla  dceřinou  společnosti ML Compet a.s. Svědek popřel, že by mu bylo známo cokoliv o 
nezákonnosti činnosti jmenované společnosti. Skutečnosti podstatnější pro dokazování v této 
věci jmenovaný neuvedl. 
 
V rámci obhajoby bylo opakovaně  poukazováno  na  „několikastupňový  systém 
kontrol“  veřejných  zakázek,  který  měl  ve  svém  důsledku  zcela  vylučovat  jakoukoliv  jejich 
manipulaci.  Nutno  říci,  že  formálně  vzato  tyto  kontroly  jak  jednotlivými  pracovníky  a 
funkcionáři Středočeského kraje a ROPu probíhaly, ovšem způsob manipulace zakázek, jaký 
obžalovaní praktikovali, tyto kontroly fakticky odhalit nemohly. Velmi výmluvný a až 
ilustrativní je v tomto ohledu například zaznamenaný hovor MUDr. K
 a MUDr. K
 
ze dne 14.3.2012 (č.l. 2974), ve kterém oba hovoří o předkládání materiálů ke schválení do 
Rady Středočeského kraje v působnosti valné hromady nemocnic, přičemž MUDr. K
bez 
obalu konstatuje, že se valné hromadě nepředloží zcela totožné materiály s těmi, které budou 
uveřejněny na centrální adrese s tím, že „nějaké nuance, které by byly nebezpečné z hlediska 
jiných účastníků či ÚOHS, se potom doladí…takhle jsem to dělal vždycky… kolikrát jsme 
upravovali zadávačky ještě po skončení…vlastně „obelháváš“ tu valnou hromadu…dovedeš si 
představit, jak to kontrolujou? Blbci. Aby to mohli zkontrolovat, museli by se stát účastníkem 
řízení,  protože  tu  zadávačku,  která  je,  tu  vlastně  oni  neviděj.“  Z tohoto hovoru je naprosto 
patrné,  jak  se  ke  schvalování  a  kontrole  orgány  kraje  přistupovalo  jako  k pouhé  formalitě, 
MUDr. K
 v záznamu  jasně  hovoří  o  tom,  že  i  po  schválení  zadávací  dokumentace  radou 
bylo možné měnit její parametry, pokud „někomu neseděly.“ 
 
O poznání pozoruhodnější je potom postavení MUDr. K
 v těchto nemocnicích. Jak 
vyplývá z výpovědí jednotlivých členů statutárních orgánů nemocnic a jejich ředitelů, přestože 
měl  MUDr.  K   částečný  pracovní  úvazek  ve  všech  těchto  nemocnicích  (o  čemž  ostatně 
někteří z dotyčných ani nevěděli), tito se fakticky nebyli schopni shodnout na tom, jaké bylo 
formální  funkční  postavení  MUDr.  K
  v nemocnicích a jaká byla jeho faktická agenda 
(kromě  komunikace  se  zdravotními  pojišťovnami  a blíže nekonkretizované funkci 
„koordinátora pro vznik neziskových nemocnic“), žádný z nich  však  nehovořil  o  tom,  že  by 

měl  na  starosti  jakékoliv  úkony  v oblasti  veřejných  zakázek,  či  že  by  byl  oprávněn  vůči 
jednotlivým nemocnicím jakkoliv vystupovat z titulu uzavřené ovládací smlouvy. Obdobným 
způsobem  nebyl  schopen  formální  postavení  MUDr.  K
  popsat  ani  náměstek  pro 
zdravotnictví Středočeského kraje MUDr. S
 (dne 10.10.2013). Přesto je ze zaznamenané 
komunikace  (ale  např.  i  z výpovědi  svědkyně  M
) nepochybné, že to byl právě 
on, kdo měl na starosti především řízení týkající se technologického vybavení nemocnic a celé 
pracovní  okolí  (pracovníci  a  funkcionáři  zdravotnických  zařízení,  Středočeského  kraje, 
dodavatelů  zdravotnických  technologií)  to  zcela  akceptovalo  a  nijak  nezpochybňovalo. 
Ilustrativní z hlediska  faktické  nevědomosti  vedení  oblastních  nemocnic  o náplni práce 
MUDr. K
 je mimo jiné zpráva ON Kolín ze dne 8.6.2012 (č.l. 18160), ve které ředitel této 
nemocnice  MUDr.  C
  popisuje  pracovní  náplň  MUDr.  K
  (nesouvisející 
s výběrovými řízeními na zdravotnickou technologii) a dále uvádí, že „…se zřejmě angažoval 
i ve věcech souvisejících s výběrovými řízeními na investice v ON Kolín a.s. To usuzujeme 
z toho, že se čas od času informoval na to, jaké nákupy – většinou se to týkalo zdravotnické 
techniky – plánujeme.“ Přímost takového vyjádření ředitele nemocnice je až zarážející.   
 
 
Spáchání skutku  pod bodem 3) tohoto rozsudku  bylo obžalobou kladeno za vinu 
MUDr. K
 a MUDr. K
, Ing.  J
  L
 N
 a MUDr. R
 
Obžalovaní N
 a R
  spáchání  tohoto  skutku  popřeli  a  stručná rekapitulace jejich 
výpovědi je v tomto rozsudku v jeho předchozích částech. MUDr. K
 a MUDr. K
 jeho 
spáchání  také  popřeli  a  jejich  vyjádření  k obžalobě  jako  celku  je  obsaženo  u  skutku  pod 
bodem 1) tohoto rozsudku. Pokud se týká obžalovaného Ing. J
 ten při hlavním líčení dne 
27.8.2013 také spáchání tohoto skutku popřel s tím, že zakázka podle jeho názoru proběhla 
v souladu se zákonem.  Obžalovaný  se  dále  velmi  obsáhle  vyjádřil  obecně  k problematice 
realizace  veřejných  zakázek,  tvorbě  zadávacích  podmínek  a  rozhodovací  praxi  Úřadu  na 
ochranu  hospodářské  soutěže  (ÚOHS). K věci  vypověděl,  že  byl  místopředsedou 
představenstva  společnosti  PURO-KLIMA a.s.,  s MUDr. R
 se nijak blíže neznal, 
s MUDr.  K
  se  setkal  při  oficiálních  příležitostech v rámci slavnostního otevírání 
zdravotnických pracovišť, s MUDr. K
se obžalovaný Ing. J
 dle své výpovědi setkával 
běžně a řešili pracovní věci týkající se dodávek zdravotnických technologií do ON Kladno. Se 
jmenovaným také Ing. J
 řešil otázky svého zdravotního stavu a mimo to také organizační 
otázky návštěv  z řad  zahraničních  zákazníků  společnosti  PURO-KLIMA a.s. v ON Kladno 
včetně  poskytování  referencí  MUDr.  K
  za  tuto  nemocnici  této  společnosti.  S L
 

N
  přicházel  Ing.  Ji   dle  své  výpovědi  do  styku  v rámci  administrace  veřejných 
zakázek, někdy se s ní radil ohledně např. podání na ÚOHS, ona jej na druhou stranu žádala 
např. o pomoc s kontrolou technické specifikace na specifické druhy vybavení. Obžalovaný 
Ing. J
 popsal celou genezi realizace předmětné zdravotnické zakázky s tím, že on sám se 
na projektových pracích za společnost PURO-KLIMA a.s. nepodílel, ohledně této zakázky ani 
nekomunikoval s L
  N
  nebo  kýmkoliv  ze  Středočeského  kraje.  Obžalovaný 
připustil,  že  je  možné,  že  ohledně  této  zakázky  s někým  ze  spoluobžalovaných  např. 
telefonicky mluvil, s tím, že „jako  zástupce  projektanta  se  jej  normálně  ptali  na  to,  co 
naprojektovali, v jakých cenách to naprojektovali, jaká je pravděpodobnost, že se to vůbec dá 
vysoutěžit,  jak  dlouho  bude  trvat  realizace  řádově…“  Popsal  dále  obecně  obchodní  aktivity 
společnosti PURO-KLIMA a.s. a jeho náplň práce v rámci její činnosti. Obžalovaný Ing. J
 
ve  své  výpovědi  vyloučil,  že  by  některému  ze  spoluobžalovaných  někdy  předával  nějakou 
hotovost, stejně tak od nich ani žádnou nepřebíral, vyloučil také, že by jej kdokoliv z manželů 
K
 kdy oslovil s nabídkou  účasti  na  výběrovém  řízení  na  zakázky,  které  jsou 
předmětem  tohoto  řízení.  O  vítězství  ve  výběrovém  řízení  ohledně  předmětné  zakázky  se 
obžalovaný Ing. J
 dle své výpovědi dozvěděl dne 27.1. telefonicky od MUDr. K
, který 
jej  žádal,  aby  již  začali  dodávku  realizovat.  Tuto  informaci  o  vítězství  společnosti  PURO-
KLIMA a.s. předtím k dispozici neměl. Ohledně této zakázky mohl s MUDr. K
 poprvé 
komunikovat poprvé na přelomu ledna a února 2012. Je ale možné, že o zakázce v obecné 
rovině  s MUDr.  K
  hovořil  již  předtím,  protože  se  znali,  nikoho  z představenstva 
nemocnice  ale  Ing. J
neznal.  Obžalovaný  Ing.  J
  však soudu nedokázal  přijatelným 
způsobem  např.  vysvětlit,  proč  z kladenské nemocnice  ohledně  této  zakázky  jednal 
s MUDr. K
,  u kterého fakticky ani neznal, jakou v nemocnici zastává funkci, která by 
s touto zakázkou souvisela, a nikoliv s někým např. z představenstva či z vedení nemocnice.  
 
 
Jak vyplývá především z listinných důkazů, rozhodnutím jediného akcionáře Oblastní 
nemocnice  Kladno  a.s.  nemocnice  Středočeského  kraje  ze  dne  10.10.2011  (18703 a násl. 
spisu)  byl mimo jiné vysloven souhlas s vypsáním  nadlimitní  veřejné  zakázky  na  dodávku 
vybavení  pro  Domov  důchodců  s lůžky  následné  péče  a  oddělením  rehabilitace  a  vybavení 
Niederleho pavilonu. Usnesením rady kraje z téhož dne bylo také schváleno přidělení dotace 
na tuto investiční akci a smlouva o poskytnutí dotace ve výši 29.992.616,-Kč byla podepsána 
dne 7.2.2012 (18759). Rozhodnutím jediného akcionáře téhož zdravotnického zařízení ze dne 
28.11.2011 (18764) byla schválena zadávací dokumentace této nadlimitní veřejné zakázky a 

představenstvu  nemocnice  bylo  uloženo  realizovat  otevřené  výběrové  řízení.  Samotná 
zadávací  dokumentace  (18770)  byla  zpracována  společností  ML  Compet a.s.  Oznámení  o 
zakázce potom bylo uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 1.12.2011 
(č.l. 18921 a násl.). Dle protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 23.1.2012 (19025) 
byly doručeny nabídky společnostmi HOSPIMED, s.r.o. (nabídková cena 21.783.426,-Kč bez 
DPH)  a PURO-KLIMA, a.s.,  (nabídková cena 21.549.123,-Kč  bez  DPH)  obě  nabídky 
splňovaly veškeré požadavky. Dne 27.1.2012 hodnotící komise vybrala jako vítěznou nabídku 
společnosti PURO-KLIMA, a.s. (19.043). Členem komise pro hodnocení nabídek byli MUDr. 
K
 L
 N
. Dne 6.2.2012 Rada Středočeského kraje v působnosti valné hromady 
ON Kladno vyslovila souhlas s výběrem  nejvhodnější  nabídky  (19093)  a  následně  dne 
28.2.2012 došlo k podpisu kupní smlouvy mezi společností PURO-KLIMA, a.s. a ON Kladno 
ohledně zdravotnické technologie a vybavení v rámci této veřejné zakázky.  
 
 
Ing. arch. J
 T
 ze společnosti  DOMY  s.r.o.  při  hlavním  líčení  dne  9.10.2013 
popsal spolupráci s Ing. J
 trvající asi 10 –  15  let,  jmenovaná  společnost  byla  také 
autorem  a  generálním  projektantem  Domova  důchodců  s lůžky  následné  péče,  prováděla 
projekt technologické části i vybavení nábytku. Niederleho pavilon nezpracovávala. Svědek 
především  potvrdil,  že  část  zdravotnické  technologie  zpracovávala  společnost  PURO  – 
KLIMA a.s.  Obdobným  způsobem  potom,  jak  vyplynulo  např.  z výpovědi  svědka  Ing. 
D
 (hlavní líčení dne 10.10.2013), spolupracovala společnost PURO – KLIMA a.s. také 
se  společností  SATER-PROJEKT  s.r.o.  ohledně  zdravotnické  technologie  u  vybavení 
pavilonu ON Kolín.  
 
 
Z výpovědi  Ing.  L
  K
  (dne  22.10.2013)  –  náměstka  ON  Kladno 
vyplývá obecný popis realizace  celé  této  zakázky,  jmenovaný  svědek  popřel,  že  by  věděl  o 
jakékoliv manipulaci tohoto výběrového řízení. I v tomto případě je pozoruhodné, že svědek 
jako  náměstek  nemocnice  nebyl  schopen  popsat  faktickou  pracovní  agendu  MUDr.  K
 
v nemocnici, kde měl být tento také náměstkem.  
 
Dne  25.10.2013  před  soudem  slyšený  svědek  Ing.  M
  Š
  –  zaměstnanec 
společnosti  PURO-KLIMA a.s. mající v náplni  práce  přípravu  zakázek  soudu  podrobně 
popsal  fakticky  obsah  celé  své  pracovní  agendy  od  počátečních  až po finální stádia jeho 
činnosti.  Svědek  byl  také  jeden  z několika  biomedicínských  inženýrů  ve  společnosti 

zaměstnaných.  Svědek  potvrdil,  že  osobně  zpracovával nabídku pro  ON Mladá Boleslav, 
společnost však v řízení neuspěla. Obdobné skutečnosti v přípravném řízení ve své výpovědi 
uvedla  také  svědkyně  Ing.  K
  V
  (dříve  D
), která vykonávala ve 
společnosti PURO-KLIMA a.s. obdobnou práci jako Ing. Š
. Vzhledem k obsahu této její 
výpovědi  soud  od  jejího  výslechu  při  hlavním  líčení  posléze  upustil,  když  její  výpověď  za 
daného důkazního stavu vyhodnotil jako nadbytečnou.  
 
Dne  1.4.2015  vypovídal  u  hlavního  líčení  také  Ing.  J   O   bývalý  předseda 
představenstva společnosti PURO-KLIMA a.s. Svědek obecně popsal fungování společnosti 
na trhu zdravotnických zakázek.  Svědek  popřel,  že  by  věděl  o  nějakém  zvýhodnění 
společnosti  ve  výběrovém  řízení.  Podstatnější  skutečnosti  významné  pro  toto  trestní  řízení 
z výpovědi svědka nevyplynuly.  
 
Svědkyně  MUDr.  M
  M
  –  primářka  rehabilitačního  oddělení  ON 
Kladno  vypovídala  před  soudem  dne  27.3.2014.  Svědkyně  potvrdila,  že  požadavky  na 
vybavení  oddělení  vzešly  od  ní  a byly posléze v zásadě  zohledněny,  ohledně  tohoto 
výběrového řízení za nemocnici komunikovala s MUDr. K
, po  dotazu  na  ředitelství jí 
bylo zřejmě MUDr. K
 řečeno, aby komunikovala s ním. Svědkyně dále popsala svoji 
účast v komisi pro hodnocení nabídek a výběr vítěze zakázky podle nabízené ceny, působilo 
to na ni jako formalita, zakázka byla v řádu  desítek  milionů  a  rozdíl v nabídkách byl v řádu 
sto tisíc. Svědkyně popřela, že by měla informaci o jakékoliv manipulaci řízení.  
 
 
Ani  tato  soutěž,  stejně  tak  jako  soutěže  zmíněné  výše  a  níže  v tomto rozsudku, 
neprobíhala v souladu  se  zákonem.  Formálně  vzato  a  při  „pohledu  zvenčí“  jistě  mohla 
splňovat všechny zákonné požadavky, ovšem ve skutečnosti se jednalo o veřejnou zakázku, 
jak vyplývá z následujících důkazů, u které byl její vítěz zvýhodněn a obžalovaným dopředu 
znám. Hlavními hybateli byli v tomto případě opět MUDr. K
a MUDr. K
kteří, jak 
plasticky vyplývá z jejich zaznamenané komunikace, oba předem věděli, že vítězem zakázky 
bude společnost PURO-KLIMA a.s., přičemž vědomost manipulaci této zakázky prokazatelně 
měl i obžalovaný MUDr. R
  
 
 
 
V pracovním diáři obžalovaného MUDr. K
 jsou patrné poznámky týkající se jeho 
kontaktů  s obžalovaným Ing. J
 ohledně  této  veřejné  zakázky,  přičemž  tyto kontakty 

časově  předcházejí  ještě  samotnému  vyhlášení  veřejné  zakázky  v příslušném  informačním 
systému.  Přestože  zadávací dokumentace byla schválena dne 28.11.2011 (viz výše) a 
v informačním  systému  bylo  vyhlášení  výběrového  řízení  zveřejněno  až  1.12.2011, již 
16.11.2011 má MUDr. K
 v diáři jasnou poznámku „9:30 M
 K
 – DD + Nie  VH 
(K
)“,  následuje  např. 5.12.2011 –  „11  –  J
 DD“, 27.12.2011  –  „M
  –  K
“, 
10.1.2012  –  „J
  volat  (DD!)“.  Kontext  těchto  poznámek  v diáři  MUDr.  K
  je  vcelku 
jasný, ze zaznamenané komunikace mezi MUDr. K
a Ing. J
 je také patrné, že si 
v rámci komunikace tykali  a  oslovovali  se  křestními  jmény,  místo  jejich  obvyklých  schůzek 
potom bylo v kavárně v obchodním domě Kotva v Praze. Jasná aktivita MUDr. K
v rámci 
této zakázky, přestože oficiálně s ní neměl mít cokoliv společného, je potom patrná i z dalších 
jeho poznámek  v diáři  –  např.  29.11.2011  –  „L
  –  DD + Nie   CA“; 5.12.2011 – 
„M
“  (primářka  rehabilitačního  oddělení  ON  Kladno).  Ze zaznamenaných 
telefonických hovorů a e-mailové komunikace je také zřejmé, že v rámci přípravy a realizace 
této  zakázky  byl MUDr. K
 v častém  styku  s L
 N
 jako osobou jednající za 
administrátora dané zakázky a taktéž s I
  K
  jako  pracovnicí Krajského úřadu 
Středočeského  kraje.  Již v e-mailu ze dne 21.10.2011 (4643) ukládá MUDr. K  obž. 
N
, aby připravila zadávací dokumentaci na dané řízení.  
 
Z telefonických  hovorů  Důvěra  01 ze dne 16.11.2011 mezi MUDr. K
 a L
 
N
  a mezi MUDr. K
a MUDr. K
je  zřetelná  komunikace  ohledně 
přípravy  zadávací  dokumentace  mezi  jmenovanými,  N
 oznamuje, že se zmýlila  v 
referencích a posílá (4685) upravenou finální verzi zadávací dokumentace na vědomí MUDr. 
K
 a MUDr. K
  Tato  část  také  v zadávací  dokumentaci  skutečně  byla  změněna 
v požadavcích  na  technické  kvalifikační  předpoklady.  Z této  komunikace  je  také  zřejmé,  že 
zadávací dokumentaci zpracovává nejmenovaná osoba mužského pohlaví. Z těchto hovorů je 
jasně  patrné,  jakým  způsobem  bylo  ze  strany  obžalovaných  do  výběrového  řízení  a  jeho 
přípravy zasahováno a s tím také korespondují zaznamenané hovory mezi manžely K
 
v ON Kladno a v místě  jejich  bydliště.  Jak již bylo uvedeno výše, tentýž den (16.11.2011), 
kdy obž. K
 obdržel finální verzi zadávací dokumentace (která byla v řízení  posléze 
skutečně použita), má dle diáře sjednanou schůzku s obžalovaným Ing. J
 ohledně této 
zakázky (M
 K
, DD + NIE – VH  (K
) ). Z telefonické komunikace Důvěra 08 ze 
dne 24.11.2011 a dne následujícího je zřetelná opakovaná „kódovaná“ komunikace mezi L
 
N
a obžalovaným J
, dle které si tyto osoby zasílají materiály e-mailem. 

N
 si mimo jiné stěžuje, že ji Ing. J
dostal do špatné situace. Na den 28.11.2011, 
kdy byla Radou Středočeského kraje schválena výsledná podoba zadávací dokumentace, si dle 
zaznamenané  komunikace  ze  dne  28.11.2011  domlouvá  L
  N
  schůzku 
s obžalovaným Ing. J
. Následující zaznamenaná telefonická komunikace od 29.11.2011 
do  6.12.2011 mezi osobami L
  N
, MUDr. K
, MUDr. K
  a Ing. 
J
  se  opět  týká  této  veřejné  zakázky  (3390  –  3443),  zřejmé  je,  jak  MUDr.  K
  dává 
L
 N
 pokyn k uveřejnění  zakázky  na  centrální  adrese,  když  předtím  zcela 
neoficiálně  telefonicky  na  Středočeském  kraji  ověřoval  schválení  zadávací  dokumentace 
valnou hromadou  u I
 (K
, 30.11.2011 si MUDr. K
 s Ing. J
 sjednávají 
telefonicky  schůzku  na následující týden, s čímž  opět  koresponduje  již  výše  uvedená 
poznámka v diáři  MUDr.  K
  ke  dni  5.12.2011  –  „11:00  J
 DD.“ 30.11.2011 L
 
N
  opět  komunikuje s Ing. J
 o smlouvách. Opakovaná komunikace 
jmenovaných osob v daném  období  se  evidentně  týká  mimo  jiné  této  zakázky,  přičemž 
z charakteru mluvy daných osob je zřejmé, že tyto nechtějí do telefonu hovořit zcela otevřeně 
a  přímo  (zřejmě  z  důvodu možného odposlechu telefonu)  a  hovoří  záměrně pouze v 
náznacích. Dne 6.12.2011 (3436) si L
 N
 s Ing.  J
  domlouvá  schůzku, 
N
 se jej dotazuje, jak to vidí, a on odpovídá, že všechny její záležitosti vyřídil dobře, 
zbývá se jen zastavit a domlouvají si schůzku na 19:00 hodin. Tentýž den odpoledne se potom 
L
 N
 telefonicky dotazuje MUDr. K
 (3438) „na ty důchodce, jestli tam něco 
řešil nebo ne“, MUDr. K
se jí dotazuje, zda se jí neozval, N
 odpovídá, že ne a že se 
s ním uvidí až pozdě večer. Oba tyto hovory spolu zjevně souvisí.  
 
Zaznamenaná  komunikace  zmíněná  v této  části  odůvodnění  rozhodnutí  je  tak  dle 
soudu  dostatečným  podkladem  pro  závěr,  že  společnost  ML  Compet  a.s.,  která  veřejnou 
zakázku administrovala, dle  pokynů  MUDr.  K
  a  MUDr.  K
  umožnila  společnosti 
PURO-KLIMA  a.s.  podílet  se  na  tvorbě  zadávací  dokumentace  této  veřejné  zakázky. 
Stanovené podmínky k samotné účasti v zadávacím řízení - profesní kvalifikační předpoklady 
dodavatelů  a  jejich  ekonomická,  finanční  a  technická  způsobilost  tak  ve  své  podstatě  byly 
nastaveny tak, že umožňovaly účast pouze hlavním ekonomickým subjektům v daném oboru, 
které  spolu  zpravidla  jednaly  ve  vzájemné  shodě  a  respektovaly  „dělení  zakázek“  mezi  ně 
MUDr. K
 – viz níže.  
 
Soud zde (a ani v ostatních  zakázkách,  které  jsou  předmětem  tohoto  řízení)  nijak 

nezpochybňuje  možná  pozitiva  toho,  že  zdravotnické  zařízení  zadá  veřejnou  zakázku  ve 
formě generální dodávky celého komplexu přístrojů a mobiliáře („kompletace“) od různých 
výrobců jedním dodavatelem. Takový postup má pro zadavatele určité nesporné výhody např. 
z hlediska komunikace s pouze jedním subjektem v průběhu  realizace  dodávky,  ohledně 
vyřizování  reklamací apod. Byť  nebyly  kvalifikační  předpoklady  v  řízení  nastaveny  přímo 
diskriminačně  ve  smyslu  zákona  o  zadávání  veřejných  zakázek,  jelikož  dané  nastavení 
umožňovalo  účast  více  subjektů,  fakticky  tak byl navozen stav, kdy se o zakázku mohly 
ucházet zpravidla pouze „velcí hráči“ na trhu těchto zakázek, kteří spolu mnohdy – jako mimo 
jiné v tomto případě – ve skutečnosti nesoutěžili o získání zakázky, ale jednali ve shodě. Celá 
veřejná  soutěž  tak  sice  po  formální  stránce  budila  dojem  řádně  a  v souladu se zákonem 
probíhající soutěže, ovšem ve skutečnosti se jednalo o zakázku zmanipulovanou ve prospěch 
předem vybraného subjektu. To však na druhou stranu vůbec neznamenalo 100% jistotu, že 
tento systém budou všichni možní uchazeči o zakázku respektovat, což názorně ilustruje např. 
společnost A.M.I. Analytical Medical Instruments s.r.o. v jednom z níže popsaných skutků.  
 
 
Výše formulovaný skutkový závěr soudu o tom, že výběrová řízení byla obžalovanými 
skutečně manipulována a za to byly přijímány úplatky, zřetelně vyplývá také z prostorových 
odposlechů,  které  byly  při  hlavním  líčení  přehrány.  Např.  v prostorovém odposlechu 
z kanceláře MUDr. K
 dne 5.12.2011 (2792) hovoří MUDr. K
a MUDr. K
, že 
„…J
 přinese za Dé trojku devatenáctého, já se s ním setkávám někde na Zličíně…“ J
 
měl  také  K
  říci, „… že  K
  poslal  J
  specifikaci  domova  důchodců  a  že  se 
J
 ptá, kdy to bude zveřejněné. K  hovoří v témže odposlechu o L
 N
 s tím, že 
to J
dal na flashku, ať se na to s N
 podívají a pak ať mu N
 dá vědět, a 
ať to nějak s L
 uspecifikujou do zadávací dokumentace. MUDr. K  doslova říká: „… to 
co si naspecifikovali, to maj a ať už jdou do hajzlu ….“. Z tohoto záznamu je jasně patrné, že 
společnost PURO-KLIMA a.s. (Ing. J
) „nadstandardně“ komunikovala s administrátorem 
zakázek a tato  společnost  jako  uchazeč  měla  možnost  se  podílet se na tvorbě kvalifikačních 
předpokladů  v zadávací dokumentaci.  S tím  opět  koresponduje  zjištění  o  četné  telefonické 
komunikaci v prosinci 2011 mezi L
 N
 a Ing. Ji
, která se dle svého obsahu 
vázala  právě  k zakázce  na  domov  důchodců  v ON Kladno  (3451, 3464, 3498, 3523, 3526, 
3532, 3538, 3558, 3562).  Ještě  dávno  před  samotným  otevíráním  obálek s nabídkami také 
referuje MUDr. K
MUDr. K
 o svém hovoru s MUDr. Ř
 (HOSPIMED, s.r.o.) 
– prostorový odposlech ze 7.12.2011 (2799) – dle tohoto záznamu se MUDr. Ř
 dotazoval 

MUDr. K
na domov důchodců  na Kladně a on mu řekl, „… J
, když ti řeknu, tak to 
máš,  to  ostatní prostě nemáš a tak jsem mu řek, že již není volný …“. Tento záznam opět 
jasně svědčí závěru, že již v tuto dobu nebyla tato zakázka „volná“, bylo tedy rozhodnuto, kdo 
bude  jejím  vítězem.  Společnost  HOSPIMED s.r.o. tak evidentně již v době podání nabídky 
dne 23.1.2012 (19021) v osobě  MUDr.  Ř
  velmi  dobře  věděla,  že  tato  soutěž  je 
připravena  pro  vítěze  společnost  PURO-KLIMA a.s. a HOSPIMED  s.r.o.  se  tak  soutěže 
vědomě  účastnila  jako  „křoví“.  To  ostatně  jasně  potvrzuje  i  skutečnost,  že  proti  této 
manipulaci, o které se měl MUDr. Ř
od MUDr. K
dle prostorového odposlechu na č.l. 
2799  dozvědět,  HOSPIMED  s.r.o.  nijak neprotestoval a dokonce se (19053) obratem po 
výběru vítězného uchazeče vzdal práva na podání námitek (!), aby tak realizaci zakázky nijak 
nebrzdil. I z toho  je  zřejmé,  že  soutěžitelé  fakticky  jednali  ve  shodě  s tím, že respektovali 
předchozí volbu MUDr. K
, kdo které konkrétní zakázky získá. Dne 5.1.2012 se MUDr. 
K
telefonicky dotazoval L
 N
 na termín otevírání obálek v této soutěži (3567), 
v následujícím hovoru z téhož dne také N
s MUDr. K
 řeší, jak reagovat na jeden 
z dodatečných  dotazů  k soutěži  (od  společnosti  HOSPIMED  s.r.o.),  dle  obsahu  hovoru  je  to 
evidentně MUDr. K  kdo rozhoduje, jak situaci řešit. Dalším důkazem svědčícím závěru o 
manipulaci tohoto  řízení  je  komunikace  manželů  K
  v kanceláří  nemocnice  dne 
9.1.2012 (2865), kde MUDr. K
  po  odchodu  dalších  pracovníků  nemocnice  (Láďa,  Bára, 
Jarda)  hovoří  k MUDr. K
 o otevírání obálek 23. (23.1.2012 byly otevírány obálky 
s nabídkami v předmětné soutěži) a sděluje jí, že: „zavolá J
 a dá si s ním v úterý nebo 
ve středu schůzku a tam mu řekne, že to mají stejně jasný, ať začnou dělat věci náročné na 
výrobu…“  Tato  komunikace  tak  proběhla  ještě  dávno  předtím,  než  vůbec  uchazeči  doručili 
své nabídky v soutěži!  Bezprostředně  po  otevírání  obálek  dne  23.1.2012  informovala e-
mailem L
 N
MUDr. K
o podaných nabídkách do soutěže  (4192), obžalovaný 
MUDr. K
  ještě  týž  den  telefonicky  informuje  Ing.  J
  že  „vyšetření  dopadlo  dobře“ 
(3669). Jedná se evidentně o krycí sdělení, že dle jejich očekávání nebyla v soutěži podána 
nižší nabídka než nabídka společnosti PURO-KLIMA, a.s. Dne 27.1.2012 zasedala posléze již 
pouze formálně hodnotící komise, jejímž členem byl i MUDr. K , který obratem Ing. J
 
telefonicky informuje (3680), že „…všechno je potvrzený, víš tamta věc…“ a že potřebuje, 
aby už začali pracovat a spojili se s primářkou rehabilitace M
. Pouze na okraj 
zde lze zdůraznit, že rada kraje v působnosti valné hromady odsouhlasila výběr nejvýhodnější 
nabídky  a  především  dala  pokyn  k uzavření  smlouvy  s vybraným  uchazečem  až  na  svém 
zasedání dne 6.2.2012 (19073). Je tedy naprosto zřejmé, že se fakticky jednalo již o pouhou 

formalitu  a tak to také všichni vnímali.  Dne 30.1.2012 MUDr. K
volal  L
 N
 
(3685),  a žádal ji, aby mu zaslala návrh kupní smlouvy se společnosti PURO – KLIMA a.s. 
s tím,  že  připravuje materiály na valnou hromadu.  Poté  byla  opět  zaznamenána  telefonická 
komunikace mezi L
 N
, Ing. J
a MUDr. K
 ve které je Ing. J
 žádán 
oběma  o  setkání  (3685, 3689, 3699, 3708). Po  uzavření  samotné kupní smlouvy dne 
28.2.2012  mezi  nemocnicí  a  společností  PURO-KLIMA a.s. (19094)  následuje  opět 
komunikace obžalovaných MUDr. K
 a Ing. J
, MUDr. K
 „potřebuje s Ing. J
 
nutně mluvit“ (3839, 3841, 3850, 3857) a schůzku si poté domlouvají na 7.3.2012, 10:00 hod. 
u MUDr. K
 v kanceláři.  Dne  7.3.2012  potom  v prostorovém odposlechu (2960)  krátce 
před  polednem  (tedy  již  evidentně  po  schůzce  s Ing. J
  MUDr.  K
sděluje  MUDr. 
K
, že „… 26. v pondělí má J
 přinést..., řekl mu ale Martine, přines mi všechno…“ 
Zde  obžalovaný  MUDr.  K   evidentně  MUDr.  K
  informuje  o  sjednaném termínu 
předání úplatku, odpovídá tomu i diář MUDr. K
, kde je u data 26.3.2012 poznámka – „11 
hod. M
 J.  important“. Z následné zaznamenané komunikace mezi Ing. J
, MUDr. 
K
  a  MUDr.  K
  ze  dne  26.3.2012  vyplývá,  že  Ing.  J
  žádá  o  přeložení  času 
schůzky  na  odpoledne  (3939),  o  čemž  MUDr.  K   MUDr.  K
  obratem  informuje. 
Schůzka  je  posléze  po  domluvě  přesunuta  na  19.  hodinu  do  kavárny  v obchodním centru 
Metropole Zličín. V prostorovém odposlechu z kanceláře MUDr. K
potom MUDr. K  
jmenovanou v tentýž den kolem 14. hodiny informuje, že schůzka s J
 je v sedm, J
 
už ho „hrozně sere“, ale nakonec je to lepší, protože „tam s tím potom nebude muset chodit“. 
Z kontextu hovoru je opět zřejmé, že je řeč o úplatku, který má být předán. Ing. J
posléze 
opět MUDr. K
 telefonicky informuje o dalším zpoždění jeho příjezdu (telefonáty kolem 
19. hodiny na č.l. 3922 a násl.) s tím ovšem, že „je plně připraven.“ Obžalovaný MUDr. K  
o tom obratem informuje MUDr. K
. Samotné setkání Ing. J
 a MUDr. K
 
dokumentuje protokol o sledování osob a věcí ze dne 26.3.2012 (3268). Z toho je patrné, jak 
MUDr. K
nejprve odvezl manželku do jejich bydliště a poté v 18:45 hod. odjel vozidlem do 
Prahy  na  Zličín,  kde  se  ve  20:00  hod.  v kavárně  skutečně  setkal  s obžalovaným. Oba poté 
společně odešli do vozidla MUDr. K
, ze kterého Ing. J
po chvíli vystoupil a odešel. 
MUDr.  K   poté  odjel  do  svého  bydliště, kde dle prostorového odposlechu (3118) MUDr. 
K
 kolem půl deváté sděluje, že „je tam dvojka, sto říkal, že mi ještě dluží. Ale on říká, 
že jsme nějak krátili tu zakázku … dostane každý třetinu z dvojky…“. Z tohoto záznamu vzal 
soud za prokázané, že MUDr. K  převzal od Ing. J
úplatek ve zmíněné výši s tím, že 
tento  byl  následně  dělen  na  třetiny.  Z tohoto  také  vyplývá  vyčíslení  částky  666.666,-Kč, 

kterou, jak vzal soud z dalších  důkazů  za  prokázané,  nejméně  převzal  obžalovaný  MUDr. 
R   jako  svůj  podíl  na  tomto  úplatku.  Jedná  se  totiž  právě  o  jednu  třetinu  z částky 
2.000.000,-Kč.  
 
 
Samotné  předání  úplatku  MUDr.  R
  proběhlo  dne  2.4.2012  ve  večerních 
hodinách jako i v ostatních  případech  v místě  bydliště  K
.  Zcela  jednoznačně  jej 
dokumentuje prostorový odposlech z daného dne (3119 a násl.). V tomto záznamu MUDr. 
K
 MUDr. R
  mimo jiné  naprosto  zřetelně  říká  „to  je  za  DD  pavilon…on  tam  pak 
musel něco seškrtat“. V kontextu výše popsaných důkazů a mimo jiné zmíněné poznámky o 
dělení  úplatku  na  třetiny,  je  z tohoto  záznamu  možno  bezpochyby  uzavřít,  že  dokumentuje 
právě  předání  jedné  třetiny  tohoto  úplatku  (nejméně  tedy  částky 666.666,-Kč)  MUDr. 
R
. Zcela zřetelné také je, že MUDr. R  není nijak překvapen, z jeho reakce lze mít za 
prokázané,  že  předání  úplatku  za  „DD  pavilon“  očekával.  Jednoznačně  tedy  musel  být  již 
v předcházejících  fázích  realizace  této  veřejné  zakázky  s její  manipulací  srozuměn  a  o  této 
také informován.  
 
Tyto  zcela  evidentní  důkazy  svědčící  předání  úplatku  v případě  této  ale  i  ostatních 
zakázek,  které  jsou  předmětem  tohoto  řízení,  opět  prokazují  samotnou  již  opakovaně 
konstatovanou skutečnost, že tyto zakázky byly účelově manipulovány ve prospěch subjektů, 
které v nich  uspěly.  Pokud  by  se  totiž  jednalo  o  skutečně  férové  a  v souladu se zákonem 
proběhnuvší  soutěže,  potom  by  zcela postrádalo logiku, aby tyto subjekty (jednoznačně  se 
jako  obchodní  společnosti  snažící  minimalizovat  své  náklady  a  maximalizovat  zisk)  po 
vítězství v soutěži komukoliv jakékoliv úplatky předávaly. Bylo by zcela nesmyslné, aby byly 
úplatky předávány za řádně provedené a zcela zákonné výběrové řízení.  
 
V rámci znaleckého zkoumání znaleckým ústavem PROFI –  TEN a.s. (č.l.  8945  a 
násl.)  byla  posouzena  otázka  výše  zisku  realizovaného  společností  PURO  –  KLIMA a.s., 
k tomu zpracovatelé posudku vypovídali dne 23.4.2014. Dle závěrů, ke kterým tento znalecký 
ústav dospěl v rámci doplňku znaleckého posudku (č.l. 29648 a násl.), k jehož zpracování byli 
jeho  zpracovatelé  vyslechnuti  při  hlavním  líčení  dne  21.4.2015, se v daném  případě  pro 
společnost  PURO  –  KLIMA  a.s.  po  započtení  režijních  nákladů účetně nejednalo ziskovou 
zakázku. K obdobnému  závěru  dospěl  i  znalecký  ústav  ZNALEX,  s.r.o.  v posudku  č. 
521/59/2013 předloženého obhajobou, k jehož závěrům zpracovatelé vypovídali při hlavním 

líčení dne 22.4.2015.  
 
Bod  4  –  veřejná  zakázka  „Nové  technologie  –  součást  modernizace  křídla  D3 
monobloku“ Oblastní nemocnice Příbram, a.s. nemocnice Středočeského kraje 

 
Spáchání tohoto skutku bylo obžalobou kladeno za vinu obžalovaným MUDr. K
 
a MUDr. K
, Ing. J
 a L
 N
. Všichni obžalovaní spáchání tohoto skutku 
popřeli, výpovědi obžalované N
, MUDr. K
a MUDr. K
 k celé obžalobě jsou 
zrekapitulovány  u skutku 1) tohoto rozsudku.  Obžalovaný Ing. J
 vypovídal k tomuto 
skutku  při  hlavním  líčení  dne  27.8.2013  a  jeho  spáchání  také  popřel  s tím, že když nebyl 
porušen  zákon  o  zadávání  veřejných  zakázek,  nebyly  a  ani  nemohly  být  naplněny  znaky 
trestného činu podle § 256 tr. zákoníku. Nad rámec své výpovědi ke skutku 4) obžalovaný 
Ing. J
 chronologicky popsal činnost společnosti PURO-KLIMA a.s. ve vztahu k přípravě a 
realizaci  předmětné  zakázky.  Obžalovaný mimo jiné poukázal na to, že výsledná podoba 
zadávací  dokumentace  včetně  kvalifikačních  předpokladů  byla  Radou  Středočeského  kraje 
schválena dne 19.7.2011, dne 8.8.2011 tedy obžalovaný nemohl na schůzce s MUDr. K
 
společnost PURO – KLIMA a.s. jakkoliv zvýhodnit. Zadávací podmínky mohlo na trhu splnit 
větší  množství  konkurenčních  společností.  Obžalovaný  také  zdůraznil,  že  MUDr.  K   ani 
MUDr. K
 nejsou uvedeni na žádném oficiálním dokumentu v rámci  přípravy  či 
realizace  této  zakázky,  přičemž  ovládací  smlouva  nesloužila  k řízení  průběhu  investičních 
akcí oblastních nemocnic, tyto akce si řídila každá nemocnice samostatně. Dovozovanou účast 
MUDr.  K
a MUDr. K
 na rozhodování  Oblastní  nemocnice  Příbram  ohledně  D3  – 
ON  Příbram  obžalovaný  označil  za  naprosté  ignorování  důkazních  prostředků  založených 
v trestním spisu včetně výslechů jednotlivých svědků.  
 
Konkrétně  ke  skutku  pod  bodem  4) obžalovaný  Ing. J
  dále  vypověděl,  že 
společnost  PURO  –  KLIMA  a.s.  vytvářela  projektovou  dokumentaci,  projektovat  začali  asi 
rok  předtím  a  na  konci  března  2011  odevzdávali  podklad  pro  zadávací  dokumentaci 
generálnímu projektantovi, tento byl posléze přiložen do žádosti ROP o proplacení finančních 
prostředků.  O  úspěchu  společnosti  PURO  –  KLIMA a.s. v řízení  týkajícím  se  bodu  4) se 
obžalovaný dle své výpovědi poprvé dozvěděl, když mu bylo doručeno oznámení o vítězství 
v zakázce. Obžalovaný dále uvedl, že v záznamech telefonických hovorů, ve kterých figuruje 
jeho osoba, nezaznamenal, že by s nimi bylo nějak manipulováno, doslova uvedl, že „hovory 

tak mohly proběhnout.“ Obžalovaný dále kategoricky popřel, že by jej MUDr. K  či MUDr. 
K
 oslovili s nabídkou  účasti  na  výběrovém  řízení,  popřel  také, že by  někdy  s MUDr. 
K
 jednal o nějaké zakázce týkající se ON Příbram. Z příbramské nemocnice obžalovaný 
s nikým  o  zakázce  nejednal,  zakázka  vyšla  na  centrální  adrese,  společnost  se  jí  zúčastnila, 
zvítězila, obžalovaný podepsal smlouvu a ta se odeslala do Příbrami a přišla zpět podepsaná. 
V době realizace zakázky už s osobami z nemocnice jednali manažeři.  
 
Jak  opět  nepochybně  vyplývá  především  z listinných  materiálů,  souhlas  se  záměrem 
realizace a s vypsáním  výběrového  řízení  na  akci  „Nové  technologie  –  součást  modernizace 
křídla D3 monobloku“ byl vysloven radou Středočeského kraje na zasedání dne 19.7.2011, na 
tomtéž zasedání také rada vyslovila souhlas se zadávací dokumentací pro tuto zakázku (19112 
a násl. spisu). Současně také bylo rozhodnuto, že organizací tohoto zadávacího řízení bude 
pověřena  společnost  ML  Compet  a.s.  Na  základě  objednávky  doručené  na  pracoviště 
informačního systému o veřejných zakázkách dne 30.8.2011 došlo k uveřejnění oznámení o 
této zakázce dne 2.9.2011 (19150).  
 
 
O zájmu MUDr. K
o tuto zakázku  a jeho angažovanosti v ní  svědčí  v  době  po 
odsouhlasení záměru  realizace  zakázky  a  znění  zadávací dokumentace radou  kraje  celá  řada 
záznamů v jeho diáři (příloha č. 2, položka 31 spisu). Poznámka „D3“ se v různých variantách 
objevuje např. 29.7.2011 (poznámka D3 – PB  ROP),  5.8.2011 (poznámka MLC Nid, D3), 
15.8.2011, 17.8.2011. U dne 18.8.2011 je potom již poznámka jasně spojená s obžalovaným 
Ing. J
 –  „J
Kladno, D3, D1.“  Další poznámky jsou např. 29.8.2011 („Pb  D3“). 
Poznámky  evidentně  týkající  se  této  zakázky  se  potom  v diáři  obžalovaného  MUDr.  K
 
vyskytují i po uveřejnění oznámení o zakázce.  
 
 
K věci  vypovídal  před  soudem  dne  17.10.2013  také  ředitel  ON  Příbram  MUDr. 
S
 H
. Ten obecně popsal realizaci celé zakázky dle plánu investic krajských 
nemocnic  (generelu)  a  popřel,  že  by  mu  bylo  známo,  že  by  v řízení  došlo  k jakékoliv 
manipulaci či k něčemu, co by vnímal jako nestandardní.  
 
Veřejná  zakázka  byla  vyhlášena  jako  otevřené  řízení  s názvem  „Nové technologie  - 
součást modernizace křídla D3 monobloku.“ Samotnou zadávací dokumentaci si vyzvedlo 12 
subjektů  (19173  a  násl.),  těm  byly  posléze  také  zasílány  dodatečné  informace  v reakci  na 

položené  dotazy.  Nabídku  do  soutěže  následně v tentýž den 17.10.2011 (v rozpětí 5 minut) 
podaly pouze dva subjekty –  PURO  –  KLIMA a.s. a HOSPIMED  s.r.o. V tentýž den  také 
zasedala komise pro otevírání obálek.  Komise pro posouzení a hodnocení nabídek zasedala 
dne 21.10.2011  a  doporučila  zadavateli  uzavřít  kupní  smlouvu  se  společností  PURO  – 
KLIMA a.s. s nabídkovou cenou včetně DPH ve výši 45.888.366,-Kč (bez DPH 40.744.798,-
Kč).  Druhá  nabídková  cena  společnosti  HOSPIMED  s.r.o.  dle  tohoto  protokolu  činila 
46.057.968,-Kč (č.l. 19264 spisu). Členem komise pro otevírání obálek i členem komise pro 
posouzení a hodnocení nabídek byla v obou  případech  mimo  jiné  také  L
 N
 Za 
pozornost ovšem stojí také skutečnost, že dle protokolu o otevírání obálek – č.l. 19236 – byla 
nabídková cena společnosti PURO – KLIMA a.s. bez DPH fakticky vyšší než nabídka druhé 
ze  soutěžících  společností.  Po  nahlédnutí  do  originálů  obou  nabídek  těchto  společností 
(příloha č. 16 spisu) je zřejmé, že nabízená cena společností HOSPIMED s.r.o. byla skutečně 
v částce  bez  DPH  nižší  (40.671.580,-Kč),  ovšem  tato  společnost  na  rozdíl  od  společnosti 
PURO – KLIMA a.s. kalkulovala větší část z dané částky jako základ pro DPH ve výši 20% 
(oproti 10% DPH ze zbylé části). Ostatně i v žádosti příbramské nemocnice o odsouhlasení 
výběru nejvhodnější nabídky ze dne 21.10.2011 (4627), kterou po zasedání hodnotící komise 
zaslala MUDr. K
  e-mailem  MUDr. K
 ke kontrole (4626) se uvádí, že nabídka 
společnosti  HOSPIMED  s.r.o.  činila  bez  DPH  zhruba  o  73.000,-Kč  méně  než  konkurenční 
nabídka společnosti PURO – KLIMA a.s. Na č.l. 4630 je odpověď MUDr. K
, kterou zaslal 
obratem zpět, ve které se uvádí „už jsem volal S
 (ředitel nemocnice H
), tohle 
je blbě. Vysvětlím tváří v tvář. Až to bude ok, pošlu.“ Text této odpovědi koresponduje s tím, 
že soutěž měla dle předchozí dohody vyhrát společnost PURO – KLIMA a.s., která však dle 
těchto  dokladů  nepodala bez DPH nejnižší nabídku.  Z odpovědi  je  také  zřejmé,  že  MUDr. 
K
 nechce podstatu chyby, které si všiml, po e-mailu  rozebírat  a  chce  o  tom  hovořit  až 
osobně  –  zjevně  v obavě  z možného  prozrazení  jeho  nezákonného  působení  v rámci tohoto 
výběrového  řízení.  Kromě  toho  z této e-mailové  komunikace  opět  plasticky  vyplývá,  že  to 
nebyl  ředitel  a  management  ON  Příbram,  kdo  měl  v dané zakázce poslední a rozhodující 
slovo, fakticky byly materiály zasílány k odsouhlasení manželům K
, kteří do nich také 
aktivně  zasahovali.  Z předmětného  e-mailu  MUDr.  K
  je  také  zřejmé,  že  bylo  potřeba 
v těchto materiálech (ve kterých je to špatně) něco upravit. Jakýkoliv zásah to těchto materiálů 
potom  fakticky  nemohl  probíhat  bez  vědomí  administrátora  a  obžalované  L
  N
 
Pokud  obžalovaný  Ing.  J
  označil  obžalobou  tvrzenou  účast  MUDr.  K
  a  MUDr. 
K
 na rozhodování Oblastní nemocnice Příbram ohledně D3 – ON Příbram za „naprosté 

ignorování  důkazních  prostředků  založených  v trestním  spisu  včetně  výslechů  jednotlivých 
svědků“, potom například tato e-mailové komunikace je jedním z důkazů, který danou účast 
obžalovaných na tomto rozhodování prokazuje. Přestože měla být tato zakázka dle výpovědi 
obžalovaných zcela v samostatné gesci vedení této nemocnice a MUDr. K
s MUDr. 
K
 do jejího průběhu neměli nijak zasahovat, z výše uvedené e-mailové komunikace a 
dalších důkazů je zřejmé, že tomu tak ve skutečnosti vůbec nebylo.  
 
Rozhodnutím jediného akcionáře ON Příbram ze dne 31.10.2011 (19283) byl posléze 
vysloven souhlas s výběrem  nejvhodnější  nabídky  uchazeče  o  veřejnou  zakázku  a 
představenstvu nemocnice byl dán pokyn k uzavření smlouvy se společností PURO – KLIMA 
a.s.  Samotná  kupní  smlouva  podepsaná  dne  29.11.2011  je  potom  založena  na  č.l.  19290. 
K tomuto dni si MUDr. K
 ve svém diáři mimo jiné poznamenal PB D3, což opět svědčí o 
jeho zájmu o tuto veřejnou zakázku.  
 
Pokud se týká aktivit ve vztahu k Úřadu  regionální  rady  regionu  soudržnosti  Střední 
Čechy  (ROP  Střední  Čechy), potom z listin  vyplývá,  že  dne  30.3.2011  byla  ředitelem  ON 
Příbram  S
  H
  podána  žádost  o  dotaci  (19303)  z operačního  programu 
NUTS  II  Střední  Čechy  na  projekt  „Nové  technologie  –  součást  modernizace  křídla  D3 
monobloku“.  Tato  žádost  byla  ROP  Střední  Čechy  zaregistrována  31.3.2011  (19744). 
18.8.2011  byly  podklady  ke  kontrole  veřejné  zakázky  (návrh  zadávací  dokumentace,  kupní 
smlouvy,  krycího  listu  a  seznamu  subdodavatelů  spolu  se  specifikacemi technologií) L
 
N
 jako osobou jednající za administrátora předloženy ROP Střední Čechy (19808). 
Dne  30.9.2011  ROP  Střední  Čechy  žadateli  oznámil  (19754),  že  projekt  splnil  požadovaná 
kritéria  přijatelnosti  a  formálních  náležitostí.  U  jednotlivých  přístrojů  a  zařízení,  které  byly 
předmětem projektu, bylo na základě zpracovaných expertních posudků provedeno srovnání 
ceny v projektu s cenou v místě a čase obvyklou. Dne 10.11.2011 bylo ze strany ROP Střední 
Čechy řediteli ON Příbram sděleno (19842), že v rámci administrace projektu bylo zjištěno, 
že některé položky jsou nepřiměřené či nezpůsobilé, proto bylo přistoupeno k jejich úpravě. 
Zdravotnické technologie byly celkem poníženy o částku 2.080.777,-Kč a výdaje na publicitu 
o částku 15.000,-Kč. Dne 24.11.2011 bylo následně nemocnici oznámeno (19843), že Výbor 
Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy schválil projekt k poskytnutí dotace. Dne 
25.1.2012  následně  byla  mezi  ředitelem  ON  Příbram  MUDr.  S
  H
  a 
předsedou  Regionální  rady  regionu  soudržnosti  Střední  Čechy  MUDr.  D
  R
 

podepsána smlouva o poskytnutí dotace v maximální  výši  38.218.569,55  Kč  z rozpočtu 
Evropské unie.  (19861).  Dle oznámení ze dne 11.4.2012 (19954)  byly  následně  proplaceny 
příjemci dotace finanční prostředky ve výši 28.678.581,80 Kč.  
 
Celý mechanismus financování  projektů  podporovaných  z rozpočtu  Evropské  unie  a 
roli  Ministerstva  pro místní rozvoj  ČR  a Ministerstva financí  ČR  ve  své  výpovědi  již v 
přípravném  řízení  podrobně  popsala  svědkyně  Z
  (7536),  při  hlavním  líčení  byla 
následně vyslechnuta dne 4.10.2013. V důsledku technické závady nahrávacího zařízení však 
ze záznamu z uvedeného dne (jiné dokazování než výslechem této svědkyně v daný den soud 
pro kolaps protokolující úřednice neprováděl) nebylo možné pořídit do protokolu přepis její 
výpovědi – viz záznam na č.l. 29.333 spisu. Ve své výpovědi z přípravného řízení, kterou tato 
svědkyně při hlavním líčení potvrdila, a která byla také celá čtena, jmenovaná také uvedla, 
jaká částka byla skutečně v daném případě vyplacena s tím, že refundováno a certifikováno 
„nebylo nic“, protože tento proces byl ze strany Ministerstva financí ČR zastaven (stejně tak 
jako v případě  ostatních  veřejných  zakázek,  které  měly  být  dotovány  z prostředků  Evropské 
unie). Vzhledem k obsahu výpovědi této svědkyně v přípravném řízení, která byla při hlavním 
líčení čtena, a vzhledem k tomu, že posléze žádné nároky na náhradu škody v trestním řízení 
uplatňovány nebyly, upustil soud od dalšího výslechu této svědkyně před soudem. 
 
 
Ve vztahu k  výše  zmíněné  kontrole  celého  zadávacího  řízení  ze strany ROP  je  třeba 
předně  zdůraznit,  že  jsou  v jejím rámci  v prvé  řadě  kontrolovány  formální náležitosti 
vyplývající ze zákona  o  zadávání  veřejných  zakázek  a  obvyklé  ceny  podle  příslušných 
katalogových cen prací a materiálu či podle znaleckého posudku. Žádné podstatné formální 
nedostatky nebyly v tomto  zadávacím  řízení  ze  strany  ROP  nalezeny.  V rámci kontroly 
hospodárnosti  bylo  u  jednotlivých  přístrojů  a  zařízení,  které  byly  předmětem  projektu,  na 
základě  expertních  posudků  provedeno  srovnání  ceny  v projektu s cenou v místě  a  čase 
obvyklou  a  touto  kontrolou  bylo  zjištěno  předražení  některých  položek  v celkové  částce 
kolem 2.000.000,-Kč  a  o  předmětnou  částku  byla  krácena  dotace  ze strany ROP. Ovšem ve 
svém důsledku to neznamenalo, že by v této části zakázky byla výsledná cena snížena. Řízení 
bylo  realizováno  podle  původních  materiálů  a  ve  skutečnosti  pouze  byla  pokrácena  dotace 
z prostředků  Evropské  unie  a  tyto  prostředky  posléze  „ze  svého“  zaplatil  Středočeský  kraj 
jako  jediný  akcionář  nemocnice.  Ani  kontrolou  zjištěné  nedostatky  tak  nevedly  k faktické 
úspoře  prostředků  pro  investora, spíše naopak. Pokud bylo v rámci obhajoby  opakovaně 

namítáno, že celé řízení bylo bez negativních zjištění zkontrolováno ze strany ROP, což má 
potvrzovat řádnost průběhu celého tohoto řízení, potom je třeba uvést, že samotná kontrola 
ROP, jak ostatně potvrzuje např. svědek JUDr. N
– ředitel ROP Střední Čechy, neměla 
žádnou možnost proniknout do faktického pozadí celého zmanipulovaného zadávacího řízení. 
Zkontrolován tak jistě byl soulad se zákonem v parametrech např. kvalifikačních předpokladů 
nastavených pro soutěžící subjekty, zkontrolována byla obvyklost cen v daném místě a čase 
atd. Co však prakticky nemohla kontrola ROP odhalit, byla samotná dohoda jednotlivých 
soutěžitelů,  pracovníků  vystupujících  za  administrátora  řízení  a  osob  ať  již  formálně  či 
neformálně  jednajících  za  zadavatele  na  tom,  kdo  v daném  řízení  zvítězí  a  stane  se 
dodavatelem  poptávaných  prací  či  vybavení.  K faktickému  průběhu  „dvoufázových“  kontrol 
prováděných ze strany ROP podrobně vypovídal svědek Mgr. J
 G
 při hlavním 
líčení  dne  3.10.2013.  Jmenovaný se za ROP zabýval mimo jiné kontrolou zadávacích 
dokumentací a kontrolou  postupu  zadavatelů  obecně  (včetně  předmětné  zakázky  ON 
Příbram), svědek mimo jiné jasně uvedl, že možnost zjištění, že již v době přípravy zakázky 
byl  zákulisně  předem  vybrán  uchazeč,  s nímž  je  počítáno  jako  s výhercem  veřejné  zakázky, 
přesahuje možnosti kontroly ROP. Svědek potvrdil, že se kontrolou ze strany ROP „daří řešit 
většinu  problémů,  které  by  bez  ní  pravděpodobně  nastaly.  Na  druhou  stranu  kontrola  není 
schopna zjistit všechno, co může danou veřejnou zakázku ovlivňovat.“ Z výše uvedeného je 
tak zřejmé, že poukaz obhajoby na kontrolu ze strany ROP jako na garanci a důkaz toho, že 
v řízení bylo postupováno pouze v souladu se zákonem, neobstojí. Z provedeného dokazování 
je naopak zřejmé (především opět ze zaznamenaných telefonních a prostorových odposlechů), 
že i přes prováděné kontroly jednotlivých řízení, které zde byly před soudem projednány, bylo 
vydáno  kladné  stanovisko  ROP,  přestože  do  těchto  řízení  bylo  nezákonným  způsobem  ve 
vztahu k jejich budoucímu vítězi zasahováno.  
 
I v případě tohoto řízení bylo celé řízení nastaveno tak, že určené podmínky k samotné 
účasti v zadávacím řízení - profesní kvalifikační předpoklady dodavatelů a jejich ekonomická, 
finanční  a  technická  způsobilost  prakticky  umožňovaly  účast  pouze  hlavním  ekonomickým 
subjektům v daném oboru, které spolu, jak již soud uváděl u skutku pod bodem 3), zpravidla 
jednaly  ve  vzájemné  shodě  a  respektovaly  „dělení  zakázek“  mezi  ně  MUDr.  K
  –  viz 
níže.  Nejinak tomu bylo i v tomto  případě.  Uchazeči  o  veřejnou  zakázku  zde  museli  mimo 
jiné doložit a prokázat, že jejich celkový obrat v každém z předcházejících tří účetních období 
nečinil  méně  než  100  milionů  Kč/rok  (při  předpokládané  hodnotě  zakázky  46  mil.  Kč  vč. 

DPH), mezi technickými  kvalifikačními  předpoklady  byl také požadavek na doložení  5 
dodávek, kdy každá musela být obdobná předmětu této zakázky a zároveň v celkovém objemu 
min.  40  mil.  Kč  bez  DPH,  požadována  byla  také  účast  biomedicínského inženýra se 
zkušeností  minimálně  pěti  dodávek zdravotnické techniky v objemu min. 40 mil.  Kč  za 
každou dodávku. Není pochyb o tom, že takovéto zadání bylo vhod především oněm „velkým 
hráčům“. Zaznamenané hovory jednotlivých osob (především MUDr. K
a MUDr. K
 
v ON Kladno  a v Rudné)  i poznámky v diáři MUDr. K
a jejich časové zařazení zřetelně 
prokazují, že i v případě této zakázky bylo již dopředu počítáno se společností PURO-KLIMA 
a.s. jako s jejím vítězem a druhý ze soutěžitelů – společnost HOSPIMED s.r.o. hrála roli tzv. 
„křoví“  –  tedy  roli  pouze  formálního  soutěžitele,  který  o  vítězství  v  soutěži  ve  skutečnosti 
neusiluje. Jednotliví obžalovaní tak i v případě této zakázky jednali ve vzájemné koordinaci a 
shodě, aby to byla právě společnost PURO-KLIMA a.s., kdo podá nejvýhodnější nabídku.  
 
Obžalovaná N
 se na páchání tohoto skutku podílela již tím, že i v případě této 
zakázky zcela akceptovala, aby do jejího průběhu zasahoval MUDr. K  ač s ní neměl mít 
z titulu své funkce a pracovního zařazení cokoliv společného. Dle mandátní smlouvy uzavřené 
dne 30.8.2011  (12128)  k této  zakázce  byla  pro  společnost  ML  Compet  a.s.  ve všech 
popsaných ohledech  organizace  zadávacího  řízení  partnerem  pouze  ON  Příbram  (smlouvu 
podepsal ředitel této nemocnice MUDr. S
 H
) a nikoliv MUDr. K  či MUDr. 
K
.  Stejně  tak  jako  v případě  ostatních  skutků  popsaných  v tomto rozsudku byla 
obžalovaná  srozuměna  se  shora  popsaným  nastavením  celé  soutěže  (na kterém se v rámci 
činnosti  administrátora  zakázky  také  aktivně  podílela),  kdy  jednotliví  uchazeči  o  zakázku 
soutěžili  pouze  zdánlivě,  když  ve  skutečnosti  byl  již  dopředu  vítěz  řízení  vybrán.  L
 
N
 se také sama účastnila zasedání hodnotící komise dne 21.10.2011 (19262) ohledně 
hodnocení nabídek v rámci  tohoto  řízení. Jmenovaná obžalovaná také poté, kdy 31.10.2011 
Rada  Středočeského kraje v působnosti  valné  hromady  ON  Příbram  vyslovila souhlas 
s výběrem nejvhodnější nabídky uchazeče o veřejnou zakázku informovala e-mailem MUDr. 
K
, že valná hromada zakázku schválila, přestože byla dotace krácena z důvodu předražení 
o zhruba 2.000.000,-Kč  (a  tyto  prostředky  tak  kvůli  předražení  musela  namísto z dotace 
nemocnice  zaplatit  ze  svých  prostředků  ev. z prostředků  Středočeského  kraje  jako  svého 
jediného akcionáře). Obžalovaná N
 také  jako  zástupce  pořadatele  předložila veškeré 
nezbytné doklady týkající se této veřejné zakázky Úřadu regionální rady Regionu soudržnosti 
Střední Čechy, přestože jí bylo známo, že se ve skutečnosti jedná o řízení manipulované ve 

prospěch jednoho z uchazečů.  
 
 
Samotné předání úplatku za tuto zakázku obžalovaným Ing. J
 MUDr. K
 a 
MUDr. K
 vzal soud za prokázané z následujících důkazů. Nedlouho poté, kdy byla dne 
29.11.2011 podepsána kupní smlouva mezi ON Příbram a společností PURO – KLIMA a.s., 
proběhla dne 5.12.2011 schůzka mezi Ing. J
 a MUDr. K
 v kanceláři ON Kladno – 
tomu svědčí poznámka v diáři MUDr. K
 v příloze č. 2 spisu – „11 J
“.  V tentýž den 
odpoledne potom dle prostorového odposlechu  (2792)  hovořil  MUDr.  K
s MUDr. 
K
 v její kanceláři. Na dotaz MUDr. K
 co s ním (s J
) domluvil, „když on 
řekl, že Déčko je podepsané“, MUDr. K  sděluje, že „J
 přinese za D3 devatenáctého“, 
setkají  se  někde  na  Zličíně.  Zde  se  evidentně  hovoří  o  předání  úplatku  za  tuto  zakázku  a 
nejpozději v této době tak musela být konkretizována také jeho výše. Pokud tedy např. Ing. 
J
 vypovídal, že o této zakázce s MUDr. K
 nikdy nejednal, tento odposlech je 
důkazem mimo jiné toho, že to není pravda. Že mělo 19. dojít k předání úplatku potvrzuje i 
prostorový odposlech z 8.12.2011 (2801), ve kterém MUDr. K
MUDr. K
 informuje 
o nepřítomnosti dalšího z obžalovaných v České republice od 27., na což on reaguje slovy: 
„budeme sušit docela dost peněz …19. a 27. mám já ty termíny“. Na dotaz, kolik to bude, 
MUDr. K  sděluje, že 19. bude půlka čtyřky. V daném případě se dle závěru soudu jednalo o 
částku  2.000.000,-Kč  jako  první  polovinu  úplatku  za  zakázku  na  D3  ON  Příbram,  druhá 
polovina  potom  byla  předána  dne  27.12.2011  a  v tentýž den také  (viz níže pod bodem 6) 
obžalovaný  MUDr.  K
  obdržel  částku  4.000.000,-Kč  od  obžalovaného  MUDr.  Ř
 
v souvislosti se zakázkou v ON Kolín. Že  dne  19.12.2011  skutečně  k setkání obžalovaných 
MUDr. K
 a Ing. J
 došlo, opět potvrzuje jejich zaznamenaná komunikace na č.l. 3513 
z daného dne. Tentýž  den  potom  MUDr.  K
 opět v její kanceláři (2818) MUDr. K
 
informuje,  že  J
  přinesl  půlku  s tím, že zbytek bude mít do  27. Jmenovaný také 
rekapituluje, že celkem to bude „čtyřka“ a nyní dostal „dvojku“. Obžalovaní se dále evidentně 
baví  o  dalším  dělení  úplatku  s dalším z obžalovaných s tím, že MUDr. K
 manželovi 
sděluje, že oni si počkají na zbytek úplatku, který bude předán do 27. s tím ovšem, že „pokud 
se něco stane s J
, tak mají smůlu.“ V následném hovoru (2817) MUDr. K
sděluje, že 
J
 zavolá, že se sejdou 27. ve 13:30, protože ve 12:00 má „toho J
.“.  Dne 
19.12.2011  potom  skutečně  krátce  před  šestou  večerní  MUDr.  K   Ing.  J
  volá  a 
sjednává si s ním schůzku na 27. ve 13:30 v kavárně na Náměstí republiky „jak se scházejí.“ 
Tuto schůzku si MUDr. K  také zaznamenal do svého diáře, ve kterém je u data 27.12.2011 

mimo jiné uvedeno 13:30 (přepsáno na 13:45) M
 K
. Obsah této komunikace je opět 
zcela  zřejmý  a  jen  potvrzuje  závěry  soudu  o  předávání  úplatků  Ing.  J
  obžalovaným 
K
. V den sjednané schůzky potom krátce před polednem telefonicky (3547) posunují 
její termín až na 13:45 hod. (s tím jasně koresponduje přepsání času v diáři MUDr. K
). Ve 
14:04  potom  Ing.  J
  sms  zprávou  sděluje,  že parkuje (3548). Samotné setkání obou 
obžalovaných v Café Milano v obchodním domě Kotva je zachyceno v protokolu o sledování 
osob  a  věcí  (3260).  Oba  se  společně  zdrželi  jen  asi  deset  minut  a  společně  poté  odešli  do 
podzemních garáží. Obž. K  následně odjel do svého bydliště. O svém příjezdu domů také 
MUDr.  K
  informoval  nejprve  sms  zprávou  (3549)  a  následně  telefonátem  v 16:35, 
v hovoru jí mimo jiné na dotaz, „jestli je to v pohodě  celé  nebo  jen  částečně“  sděluje,  že 
v pohodě je to „úplně celé.“ Tento záznam tak dle soudu dokládá, že skutečně došlo v rámci 
schůzky  Ing.  J
  s MUDr.  K
  (zřejmě  v podzemních garážích, kde sledování nebylo 
realizováno) k předání celé zbývající výše zmíněné části úplatku. Dalším z důkazů svědčících 
závěru,  že  obžalovaný  Ing.  Ji   předával  MUDr.  K
  hotové  peníze  (což  obžalovaní 
kategoricky  popřeli),  jsou  závěry  znaleckého  posudku  z  oboru daktyloskopie (8566 a násl. 
spisu,  jeho  zpracovatel  vypovídal  před  soudem  při  hlavním  líčení  dne  2.5.2014) ve spojení 
s protokolem  o  domovní  prohlídce  bydliště  manželů  K
  (1810). Z těchto  důkazů  je 
totiž  zřejmé,  že  na  dvou  z obálek, které byly  dne 15.5.2012  nalezeny s nemalou  finanční 
hotovostí  v řádu  milionů  korun  ve sklepních prostorách bydliště  manželů  K
,  se 
nacházely otisky  prstů  jednoznačně  patřící  obžalovanému Ing. J
. Samotné prokázané 
předání  úplatku  i  v tomto  případě  opět  zpětně  potvrzuje,  že  výběrové  řízení  bylo 
zmanipulováno  příjemcem  úplatku  ve prospěch  toho,  kdo  úplatek  předával, tedy že plátce 
úplatku byl v řízení zvýhodněn. V opačném případě – tedy v případě řízení, do jehož průběhu 
by  nikdo  neoprávněně  nezasahoval  -  by  totiž jako i v ostatních  případech  projednávaných 
v tomto řízení, poskytnutí úplatku zcela postrádalo smysl a logický důvod takového jednání. 
Pokud  potom  do  řízení  bylo  ve  prospěch  daného  uchazeče  zasahováno,  potom  tak  nebylo 
možno  činit  bez  vědomí  a  aktivní  spolupráce  administrátora,  za  kterého  v daném  případě 
(jakož i v případech ostatních) vystupovala a jednala obžalovaná L
N
  
 
 
Soud vzal z dokazování  dále  za  prokázané,  že  společnost  PURO-KLIMA a.s. z dané 
zakázky realizovala čistý zisk ve výši nejméně 89.370,-Kč. Touto otázkou se v řízení zabývaly 
znalecké posudky společností PROFI-TEN a.s. a ZNALEX s.r.o. Prvá jmenovaná společnost 
ve svém posudku zpracovaném v přípravném  řízení  (8926)  ve spojení s doplňkem  tohoto 

posudku  zpracovaným  na  základě  zadání  nalézacího  soudu  (29660), k jehož  závěrům  byli 
zpracovatelé před soudem vyslechnuti dne 23.4.2014 a následně ještě dne 21.4.2015, dospěla 
k závěru o ziskovosti zakázky pro dodavatele ve výši kolem 480.000,-Kč, případnou daňovou 
povinnost dodavatele zpracovatelé posudku nezohledňovali.  
 
Naproti tomu společnost ZNALEX s.r.o. ve svém znaleckém posudku č. 521/59/2013, 
k jehož  závěrům  zpracovatelé  vypovídali  při  hlavním  líčení  dne  22.4.2015, konstatovala, že 
obchodní marže z realizace  dané  zakázky  činila  pro  společnost  PURO-KLIMA  a.s.  částku 
89.370,-Kč.  Tato  částka  zohledňovala  v souladu s rozhodnutím  Nejvyššího  soudu  ČR  sp.zn. 
5Tdo 136/2008 ze dne 11.6.2008 (viz výše) také daňovou povinnost k dani z příjmů právnické 
osoby. Metodologicky byl postup obou znaleckých ústavů (jak potvrdil Ing. Mgr. K
před 
soudem dne 22.4.2015)  fakticky  shodný,  společnost  ZNALEX  s.r.o. oproti druhému ze 
znaleckých ústavů do režijních nákladů společnosti PURO-KLIMA a.s. navíc zahrnula kromě 
povinnosti k dani z příjmů  také  účet  548  –  ostatní provozní náklady.  Za základ svých 
skutkových  zjištění  vzal  soud  tyto  závěry  společnosti  ZNALEX  s.r.o. s tím,  že  společnost 
PURO-KLIMA a.s. z realizace dané zakázky realizovala nejméně  takovýto zisk (který však 
mohl být ve skutečnosti vyšší).  
 
Pokud se však týká závěrů posudku ohledně dalších nákladů na záruku a pravidelně 
bezpečnostní  technické  kontroly  po  dobu záruky (ve výši 253.316,-  Kč),  tyto  soud  do 
celkových  nákladů  nezohlednil.  Zpracovatel posudku  nebyl schopen v tomto ohledu 
dostatečným způsobem osvětlit, jak byla tato částka kalkulována, když fakticky uvedl, že „od 
právního  zástupce  společnosti,  tzn. od zadavatele, jsme dostali dokument podepsaný 
zaměstnancem společnosti, kde se vyčíslují jednotlivé náklady na servisní a pozáruční servis,  
konzultovali  jsme  to,  a  dospěli  jsme  k tomu,  že  jsou  oprávněné.“  Ing. Mgr. C
za 
zpracovatele  posudku  před  soudem  připustil,  že  neměli  potenciál  prozkoumat  detailně,  na 
které přístroje se tato částka vztahuje, částka jim ale přišla přiměřená, otázku, zdali byla daná 
částka  skutečně  společností  PURO-KLIMA a.s. vynaložena,  zpracovatelé  posudku  neřešili 
s tím, že se  jednalo  o  paušální  částku,  „kdyby  se  něco  rozbilo.“  V této  části  soud  závěry 
společnosti ZNALEX s.r.o. neakceptoval, neboť z dokazování nevyplývá, že by tyto náklady 
z odpovědnosti za vady ve skutečnosti společnosti vznikly. Znalci zde fakticky pouze převzali 
vyčíslení nákladů na záruku ze strany zadavatele posudku (!) ve výši 2% z pořizovací hodnoty 
přístrojů,  aniž  by  se  jakkoliv  zabývali  také  otázkou,  zdali  tyto  náklady  společnosti  PURO-

KLIMA a.s. v daném případě také vznikly či nikoliv.  
 
Bod 5), 6) – veřejné zakázky „Nákup vybavení a zdravotnické technologie pro Oblastní 
nemocnici  Kolín,  a.s.,  nemocnici  Středočeského  kraje  Nemocnice  Kutná  Hora“  a 

„Technologie pro objekt SO 04 – Pavilon N – Oblastní nemocnice Kolín“ 
 
Spáchání tohoto skutku bylo obžalobou kladeno za vinu MUDr. K
 a MUDr. 
K
, MUDr. Ř
a L
 N
 s MUDr. R
 Obžalovaní L
 N
 a 
MUDr.  R
  stejně  tak  jako  i  ostatní  pro  tento  skutek  dříve  nepravomocně  odsouzení 
obžalovaní, spáchání tohoto skutku popřeli a stručná rekapitulace jejich výpovědi je v tomto 
rozsudku v jeho předchozích částech. MUDr. K
 a MUDr. K
 se k obžalobě jako celku 
vyjádřili  způsobem  popsaným  u  bodu  1)  tohoto  rozsudku.  Obžalovaný  MUDr.  Ř
 
v přípravném  řízení  dne  24.10.2012  a následně  znovu  dne  10.12.2012  využil svého práva a 
k věci  nevypovídal.  Při  hlavním  líčení  dne  28.8.2013 obžalovaný k věci  vypovídal.  Na 
počátku  své  výpovědi  popřel,  že  by  skutky,  které  mu  byly  kladeny  za  vinu,  spáchal. 
Obžalovaný zrekapituloval historii a obchodní aktivity společnosti HOSPIMED s.r.o., jejímž 
je zakladatelem, společníkem a v minulosti také byl jejím jednatelem, obžalovaný také část 
své  výpovědi  věnoval  otázce  „kompletačních“  dodávek  společností  realizovaných.  MUDr. 
Ř
  se  dále  vyjádřil  k jeho vztahu k ostatním obžalovaným s tím, že MUDr. R
 viděl 
pouze  dvakrát  při  oficiálních  příležitostech,  MUDr.  K
  dvakrát  jako  dodavatel  ON 
Kladno navštívil před vánočními svátky v roce 2010 a 2011. MUDr. K
 zná obžalovaný již 
od dob studií, po delší  odmlce se spolu dostali do kontaktu v roce 2010 a následně se s ním 
v letech 2011 a 2012 obžalovaný MUDr. Ř
 asi čtyřikrát sešel a řešili spolu požadavky na 
dodávku zdravotnické techniky do kladenské nemocnice. MUDr. Ř
 také MUDr. K
 
představoval technologii roboticky asistované chirurgie a předával mu k tomu marketingové 
podklady. Ostatní hovory obou jmenovaných měly soukromý charakter. Obžalovaný MUDr. 
Ř
 kategoricky konstatoval, že nikdy s MUDr. K
 nejednal o žádné veřejné zakázce, 
ve které by jako zástupce společnosti HOSPIMED s.r.o. mohl či dokonce měl získat výhodu a 
nikdy mu  MUDr.  K
  nenabízel  možnost  ovlivnit  podmínky  jakékoliv  veřejné  zakázky  ve 
prospěch  společnosti  HOSPIMED  s.r.o.  V této  části  však  byla  jeho obhajoba provedenými 
důkazy  (viz  níže)  zcela  přesvědčivě  vyvrácena.  Obžalovaná L
  N
 byla MUDr. 
Ře
  dle  jeho  výpovědi  představena  v roce  2009  nebo  2010  a  žádný  jiný  osobní  či 
písemný kontakt s ní  nikdy  neměl,  obžalovaný  vyloučil,  že  by  jejím  prostřednictvím 

ovlivňoval  jakoukoliv  zakázku.  Obžalovaný  dále  poukázal  na  skutečnost,  že  je  také 
zakladatelem  společnosti  Antonie  hotels  s.r.o.,  která  v souvislosti s čerpanými  dotacemi  od 
Evropské unie využívala také služeb administrátora ML Compet a.s. V souvislosti s tímto ze 
společnosti  HOSPIMED  s.r.o. komunikovaly  od  přelomu  září  a  října  2011  pracovnice Ing. 
H
  (ředitelka  divize  kompletací)  a D
, dne 22.2.2012 se s ML Compet  a.s. 
podepisovala mandátní smlouva. Obžalované  Ing.  D
  a  Ing.  M
  zná 
obžalovaný  MUDr.  Ř
  z několika  obchodních  schůzek,  Ing.  J
  zná  jako  předsedu 
představenstva  konkurenční  společnosti,  se  kterým  se  potkával  na  výstavách  a  v několika 
případech také jako s partnerem při realizaci ve sdružení. MUDr. H
obžalovaný zná jako 
dřívějšího  zaměstnance  HOSPIMED  s.r.o.,  který  následně  v roce 2005 odešel do B. Braun 
Medical s.r.o. Ostatní obžalované MUDr. Ř
 dle své výpovědi nezná.  
 
Ve vztahu ke konkrétnímu skutku, jehož spáchání je mu kladeno za vinu, MUDr. 
Ř
 popřel, že by se jakkoliv podílel na tvorbě zadávací dokumentace a podrobně rozebral, 
z jakých  důvodů  předmětnou  zadávací  dokumentaci  nepovažuje  za  jakkoliv  diskriminační. 
Tuto zadávací dokumentaci fyzicky viděl až ve vyšetřovacím spisu, hodnota budoucí veřejné 
zakázky však byla známa z veřejně dostupných zdrojů od roku 2009. Kalkulaci společnosti do 
soutěže  obžalovaný  upravoval  ve  vztahu  ke  kalkulované  marži  směrem  dolů,  „Kolín“  byl 
kalkulován s mírným ziskem, „Kutná hora byla kalkulována na nulu.“ Aby bylo možno 
legálním  způsobem  vytvořit  12.000.000,-Kč  (jak  hovoří  obžaloba  o  úplatku),  bylo  by  dle 
obžalovaného třeba generovat hrubý zisk 17.500.000,-Kč. Obžalovaný dále popřel, že by mezi 
ním a MUDr. K
  kdy došlo k jakékoliv dohodě týkající se úplatku s tím, že takovou by 
nikdy nepřijal a považoval by ji za osobní urážku. Potvrdil, že ke schůzce mezi ním a MUDr. 
K
  dne  27.12.2011  skutečně  došlo,  jak  byla  zadokumentována,  ovšem  jednali  pouze  o 
konkrétním produktu, který byl předmětem již probíhající dodávky do ON Kladno, schůzku 
asi nikdo neinicioval a vyplynula z předchozí  návštěvy  MUDr.  Ř
  u  MUDr.  K
 
s MUDr. K
 jednal jako s náměstkem ON Kladno. Kromě informací dle MUDr. Ř
 
na  schůzce  s MUDr. K
 k žádnému  předání  nedošlo.  Obžalovaný  MUDr.  Ř
také 
potvrdil, že se setkal s MUDr. K
 i dne 10.2.2012, předmětem této schůzky bylo jednání 
o stejném produktu jako při schůzce předchozí, zároveň také MUDr. K
 předal v kufříku 
obsáhlý soubor informací o roboticky asistované  chirurgii. Tento  kufřík  mu  již  MUDr.  K
 
nevracel. Obžalovaný také vypověděl, že nemohl být ani členem žádné organizované skupiny, 
když z osob  dotčených  tímto  řízením  zná pouze MUDr. K
 a s nikým jiným ani 

nekomunikoval.  MUDr.  Ř
  v souvislosti s předmětnými  řízeními také poukázal na 
kontrolní  funkci  regionálního  operačního  programu, který v daném  případě  nezjistil  žádná 
pochybení  či  rozpor  se  zákonem.  MUDr.  Ř
dále  zrekapituloval, že zakázka byla 
realizována za ceny obvyklé, zisková marže se pohybovala spíše v dolní  polovině  rozpětí  a 
zadávací  dokumentace  nebyly  diskriminační.  Ve vztahu k prostorovým  odposlechům 
obžalovaný uvedl, že zde nemá žádné stanovisko ani vyjádření, protože se jedná o rozhovory 
mezi třetími osobami, které nezná v souvislosti s kontextem jejich komunikace.  
 
Ředitel ON Kolín MUDr. P  C
 při hlavním líčení dne 25.10.2013 uvedl, že 
plán  rozvoje  nemocnice  měl  kromě  jeho  samotného  na  starosti  management  nemocnice, 
náměstek  pro  léčebně  preventivní  péči,  ekonomický  náměstek  a  hlavní  sestra, jednání 
s primáři  vedl  většinou  Ing.  U
.  Svědek  potvrdil,  že  ovládací  smlouva  se  na  chodu 
nemocnice projevovala zejména v oblasti  zakázek,  zadávací  dokumentace  se  před 
předložením  valné  hromadě  předkládaly  MUDr.  K
  jako  „řídící  osobě.“  MUDr. K
 
svědek  vnímal  jako  zástupce  „ovládající  osoby.“  Oba  jmenované  ředitel  nemocnice  vnímal 
jako  své  nadřízené.  Existence  tohoto  vztahu  ovládající  a  ovládané  osoby  skončila 
k 31.12.2012.  Svědek  také  potvrdil,  že  představenstvo  v nemocnici nesídlilo a setkávali se 
minimálně,  toto  bylo  upozaděno  ve  prospěch  valné  hromady.  Svědek  dále  popsal  obecně 
průběh  přípravy  a  realizace  daných  řízení  a  popřel,  že  by  mu  bylo  ohledně  předmětných 
zakázek známo cokoliv nestandardního či nezákonného.  
 
Z pohledu  skutečnostní  podstatných  pro  toto  trestní  řízení vypovídal shodně i svědek 
Ing. R
 U
 – ekonomický náměstek ON Kolín při hlavním líčení dne 17.4.2014.  
 
I přes shora zrekapitulovanou obhajobu obžalovaných má soud jejich vinu za bezpečně 
prokázanou níže uvedenými důkazy. Z listin vyplývají především následující skutečnosti. 
 
Rozhodnutím  jediného  akcionáře  Oblastní  nemocnice  Kolín  a.s.,  nemocnice 
Středočeského  kraje  (ON  Kolín)  ze  dne  11.11.2011  rada  Středočeského  kraje  vyslovila 
souhlas se zadávací dokumentací nadlimitní  veřejné  zakázky  na  „Nákup  vybavení  a 
zdravotnické technologie pro Oblastní nemocnici Kolín a.s., nemocnice Středočeského kraje, 
Nemocnice Kutná Hora“ zadávané v otevřeném  výběrovém  řízení  podle  §  27  zákona  č. 
137/2006  Sb.  o  veřejných  zakázkách  ve  znění  pozdějších  předpisů.  Představenstvu  oblastní 

nemocnice bylo současně uloženo toto výběrové řízení realizovat (č.l. 21366 a násl.). Zakázka 
byla  následně  zveřejněna  v informačním  systému  o  Veřejných  zakázkách  dne  21.11.2011. 
Samotná zadávací dokumentace k této  zakázce  je  ve  spisu  založena  na  č.l.  21.380  a  násl. 
Zadávací dokumentaci k této  veřejné  zakázce  si  vyzvedly  dle  č.l.  21439  a  násl.  subjekty 
HOSPIMED, s.r.o., GE Medical Systems Česká republika, s.r.o., A.M.I. – Analytical Medical 
Instruments s.r.o., MAQUET Medizintechnik GmgH, B. Braun Medical s.r.o., BioVendor – 
Laboratorní medicína a.s., AKIT, s.r.o., Abbot Laboratories, s.r.o., Radix CZ, s.r.o., 
Hypokramed  s.r.o.,  Beckman  Coulter  Česká  republika  s.r.o.,  TRANSKONTAKT  – 
MEDICAL, s.r.o., MARTEK MEDICAL, a.s., FOMEI a.s., PURO-KLIMA a.s., CHIRONAX 
ESTRAL,  s.r.o.  Po  dodatečných  dotazech  a  rozeslání  příslušných  informací  jednotlivým 
subjektům  následně  nabídku  do  soutěže  podaly  subjekty  HOSPIMED  s.r.o. (s nabídkovou 
cenou ve výši 12.677.260,-Kč  bez DPH) a PURO-KLIMA a.s. (s nabídkovou cenou ve výši 
12.908.102,-Kč  bez DPH).  12.12.2011  následně  měla  zasedat  komise pro posouzení a 
hodnocení nabídek (jejímž členem byla mimo jiné obžalovaná L
 N
) a jako vítězná 
byla  vybrána  nabídka  společnosti  HOSPIMED, s.r.o. (21516)  Dne  29.12.2011  byla  vítězná 
společnost vyzvána k uzavření smlouvy a kupní smlouva byla také v tentýž den uzavřena (č.l. 
21543).  
 
 
V případě  akce  „Rekonstrukce  a  modernizace  objektu  SO 04 – Pavilon N – Oblastní 
nemocnice Kolín a.s., nemocnice  Středočeského  kraje“  byla  zakázka  zveřejněna  ve věstníku 
dne  26.9.2011  (č.l.  20140),  když  předtím  dne  19.9.2011  Rada  Středočeského  kraje 
v působnosti  valné  hromady  nemocnice  vyslovila  souhlas  se  zadávací  dokumentací  této 
zakázky.  „Administrátorem“ této  zakázky  byla  pro  ON  Kolín  na  základě  smlouvy  ze  dne 
21.9.2011  (20121)  společnost  ML  Compet  a.s.  jednající  L
  N
  jako  členem 
představenstva. Jelikož financování realizace této veřejné zakázky mělo být také z prostředků 
Evropské unie v rámci Regionálního  operačního programu NUTS II Střední Čechy, prioritní 
osy –  Integrovaný rozvoj území, oblast podpory – rozvoj měst, proběhla předběžná kontrola 
zadávací dokumentace na Úřadu regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy, záznam o 
této kontrole je na č.l. 20118 spisu. Samotná zadávací dokumentace k této zakázce je potom 
založena na č.l. 20141 a násl. spisu. Tuto zadávací dokumentaci si následně vyzvedly subjekty 
PURO-KLIMA a.s., HOSPIMED, s.r.o., GE Medical Systems Česká republika, s.r.o., A.M.I. 
– Analytical Medical Instruments s.r.o., OLYMPUS Czech Group, s.r.o., Abbot Laboratories, 
s.r.o., NEWTON Technologies, a.s., TRANSKONTAKT – MEDICAL, s.r.o., Medinet, s.r.o., 

2T engineering s.r.o. V rámci  řízení  následovaly  doplňující  dotazy  jednotlivých  uchazečů  a 
dodatečné informace, které jim v reakci na to byly administrátorem zasílány. Dne 15.11.2011 
podaly (v rozmezí dvou minut) nabídku do soutěže společnosti HOSPIMED s.r.o. a PURO-
KLIMA a.s.  (č.l.  20215  a  20216).  Komise  pro otevírání obálek zasedala v tentýž den, 
nabídková  cena  společnosti  HOSPIMED,  s.r.o.  činila  částku  117.428.670,-Kč  bez  DPH, 
společnost  PURO-KLIMA a.s. nabídla cenu 119.172.100,-Kč  bez  DPH.  Dne 21.11.2011 
následně komise pro posouzení a hodnocení nabídek (č.l. 20268 a násl.), jejímž členem byla i 
v tomto  případě  mimo jiné  obžalovaná  L
  N
,  vybrala  jako  vítěznou  nabídku 
společnosti HOSPIMED, s.r.o. Kupní smlouva týkající se této zakázky byla posléze uzavřena 
dne  27.12.2011  (č.l.  20301  a  násl.  spisu).  Součástí  spisu  jsou  dále  i  dodatky této kupní 
smlouvy (č.l. 20326 a 20328).  
 
 
Jak již bylo uvedeno výše, akce „Rekonstrukce a modernizace objektu SO 04 – 
Pavilon N –  Oblastní  nemocnice  Kolín  a.s.,  nemocnice  Středočeského  kraje“  byla  také 
částečně financována z prostředků Evropské unie v rámci Regionálního operačního programu 
NUTS  II  Střední  Čechy. S tím souvisejí  listiny vztahující se k samotné dotaci z prostředků 
ROP. Na č.l. 20360 a násl. je založena složka tohoto projektu obsahující samotnou žádost o 
dotaci  včetně  příloh  popisujících a identifikujících daný projekt. Tento  projekt  byl ROP 
Střední  Čechy  zaregistrován  15.6.2009  (20677)  a  pracovníky  ROP  byl  posouzen  jako 
přijatelný. Na č.l. 20888 a násl. je založeno posouzení ústavu kvalifikovaného pro znaleckou 
činnost,  kterým  byl  ke  dni  26.10.2009  posouzen  mimo  jiné  předmětný  projekt  a  žádost  o 
dotaci z ROP  Střední  Čechy  z pohledu  kalkulovaných  nákladů  a  jejich  přiměřenosti  a 
účelnosti. Dne 28.5.2010 byla mezi ON Kolín a Regionální radou regionu soudržnosti Střední 
Čechy  (ROP),  za  kterou  smlouvu  podepisoval  MUDr.  D
  R ,  uzavřena  smlouva  o 
poskytnutí  dotace  na  daný  projekt,  tato  smlouva  včetně  v ní uvedené kalkulace dotace je 
založena na č.l. 21060 a násl. spisu. Po samotném skončení zadávacího řízení týkajícího se 
předmětné veřejné zakázky byla před rozhodnutím o výběru (které podléhalo schválení valné 
hromady)  dne 30.11.2011 veškerá  nezbytná  dokumentace  postoupena  ke  kontrole  Úřadu 
Regionální  rady  regionu  soudržnosti  Střední  Čechy  (21127).  Po provedené kontrole ROP 
Střední  Čechy  dne  6.12.2011  konstatoval,  že  postup  zadavatele  při  zadání  zakázky  byl 
schválen (21132). Ve spisu jsou dále založeny jednotlivé monitorovací zprávy týkající se 
realizace projektu a jeho kontroly ze strany ROP Střední Čechy, žádosti o platbu na základě 
fakturace dodavatele díla a protokoly o kontrole těchto žádostí včetně dokladů prokazujících 

platbu ze strany ROP Střední Čechy na účet ON Kolín. Jak vyplývá mimo jiné ze sdělení ROP 
Střední Čechy (24729) na základě výše uvedené uzavřené smlouvy o poskytnutí dotace byly 
proplaceny  příjemci  dotace  v rámci  předfinancování  finanční  prostředky  ve  výši 
29.796.016,40  Kč,  kdy  se  jednalo  o  dotaci  týkající  se  pouze  pořízení  zdravotnické 
technologie.  
 
I když i tato zakázka byla, jak bylo výše uvedeno, podrobena kontrole ze strany ROP 
Střední  Čechy,  i  v tomto  případě  soud  odkazuje na  již  výše  soudem  podrobně  rozvedené 
hodnocení mechanismu kontrol ze strany ROP, které fakticky nebyly schopné odhalit 
manipulaci  zakázek,  jakou  obžalovaní  společně  jako  organizovaná  skupina  prováděli. 
Kontroly zadávacího řízení ze strany ROP jistě mohly (a také se tak stávalo) odhalit formální 
nedostatky zadávacích řízení nebo např. ceny převyšující ceny obvyklé, nebyly však způsobilé 
odhalit  předem  uzavřenou  dohodu  jednotlivých  soutěžitelů  a  osob podílejících se na 
administraci zakázky za jejího zadavatele ev. administrátora  či  samotný  podíl  pracovníků 
soutěžitele  na  tvorbě  zadávací  dokumentace  či  např.  na  formulaci  odpovědí  na  dodatečné 
dotazy ostatních soutěžitelů.  
 
Pokud se týká prokázaného osobního zájmu především obžalovaných K
 o tuto 
zakázku a její manipulaci, potom soud vycházel z následujících  důkazů.  Již  v samotném 
počátku celého zadávacího řízení do tohoto ingerovala MUDr. K
 tím způsobem, že jako 
i v ostatních  případech  jí byl  ze strany ON Kolín (pracovnice B
) s evidentním 
vědomím  vedení  ON  Kolín (pracovníci jsou uvedeni v kopii e-mailové  zprávy)  před 
předložením materiálu týkajícího se nemocnice v Kutné Hoře valné hromadě nemocnice tento 
materiál  zaslán  fakticky k odsouhlasení  dne 22.8.2011  (5021) a teprve její pokyn k odeslání 
tohoto  materiálu  (na  č.l.  5031  se  v e-mailu doslova uvádí: „materiál pošlete“) tak byl 
nezbytným  předpokladem  pro  předložení  valné  hromadě.  Jedná  se  o  další  důkaz  toho,  že 
vedení jednotlivých oblastních nemocnic nejednala v těchto  případech  autonomně  ale  pod 
dohledem  a  především  vedením  obžalovaných  za využití institutu ovládající nemocnice, 
kterou byla ON Kladno. Obdobná komunikace potom proběhla i ohledně zakázky na SO 04 – 
Pavilon N v ON Kolín dne 9.9.2011 (5149). I v tomto  případě  obž.  MUDr.  K
(5174) 
vydává jasný pokyn k předložení  materiálu  valné  hromadě,  i  zde  je  z kontextu komunikace 
naprosto zřetelné, že její souhlas byl pro předložení materiálu ke schválení valné hromadě (a 
tedy samotnému následnému vyhlášení veřejné soutěže) zcela nezbytný. I obžalovaný MUDr. 

K
se na manipulaci této zakázky podílel již od jejích raných fází.  Den  před  předložením 
dokumentace o průběhu výběrového řízení na ROP Střední Čechy si domluvily schůzku obž. 
N
 s H
  ze  společnosti  HOSPIMED  s.r.o., den poté -  dne 30.11.2011 si obž. 
MUDr. Ř
 prostřednictvím sms zpráv (3402 a násl.) domluvil schůzku s MUDr. K
 
na následující den (3410).  Další  schůzka  obou  mužů  potom  byla  dojednána  dne  7.12.2011 
(3443) na následující den poté, kdy MUDr. Ř
 navštíví MUDr. K
 v její kanceláři 
v ON Kladno. Stejným dnem (8.12.2011)  je  také  datováno  oznámení  o  výběru  nejvhodnější 
nabídky v řízení ohledně pavilonu SO 04 – Pavilonu ON Kolín). V období konce listopadu a 
prosince  je  ze  zaznamenaných  telefonických  hovorů  a  sms  také  patrná  zjevně  krycí 
komunikace mezi L
 N
 a pracovnicí společnosti  HOSPIMED  s.r.o. H
 
týkající se  mimo jiné  přeposílání  materiálů  e-mailem  a  jejich  poměrně  častý  kontakt  (3396, 
3399, 3417, 3419, 3424, 3439, 3448, 3459 – 3461, 3517, 3525). Přinejmenším na 29.11.2011 
si také obě jmenované sjednaly osobní schůzku. Komunikace N
 a H
 zřetelně 
koresponduje s tím, že v tuto dobu obž. N
 rozesílala jednotlivým tazatelům odpovědi 
na žádosti o dodatečné informace.   
 
V den, kdy se MUDr. Ř
 měl setkat s MUDr. K
 a následně MUDr. K
 
v ON Kladno, také proběhl  následně  v kanceláři  MUDr.  K
  hovor  mezi  ní  a  MUDr. 
K
 Tento záznam z 8.12.2011 je rozebrán již výše a vyplývá z něj,  že  19.  bylo 
domluvené předání úplatku - MUDr. K
 MUDr. K
 informuje o nepřítomnosti dalšího 
z obžalovaných v České republice od 27., na což on reaguje slovy: „budeme sušit docela dost 
peněz …19. a 27. mám já ty termíny“. Na dotaz, kolik to bude, MUDr. K  sděluje, že 19. 
bude půlka čtyřky. V daném případě se dle závěru soudu jednalo o částku 2.000.000,-Kč jako 
první poloviny úplatku za zakázku na D3 ON Příbram, druhá polovina potom byla předána 
dne 27.12.2011 a v tentýž den také  obžalovaný MUDr. K
 obdržel částku 4.000.000,-Kč od 
obžalovaného MUDr. Ř
v souvislosti se zakázkou v ON Kolín.  
 
Samotné zasedání hodnotící komise ohledně vybavení kutnohorské nemocnice potom 
bylo zcela evidentně pouze inscenované a tato komise se v daný den fakticky vůbec nesešla, 
tato  manipulace  zcela  zřetelně  vyplývá  z  telefonického hovoru L
 N
 s Ing. 
U
 dne 12.12.2011 (3465), kdy se jej kolem 16. hodiny zcela nepokrytě dotazuje, jestli 
mohla komise zasedat v uvedený den  (dle ve spisu založených pozvánek se zasedání konalo 
již  od 13 hodin)  a  poté,  kdy  jmenovaný  přisvědčí,  tak  jej  informuje,  že  administrátor  zašle 

(zřejmě k doplnění podpisů) příslušné protokoly. Listiny popisující zasedání této komise tak 
zcela nepochybně  neodpovídají  skutečnosti  a  opět,  jak  již  bylo  soudem  opakovaně 
konstatováno, pouze navenek  vzbuzují  dojem  zcela  řádného  a  zákonného  postupu  ve  věci, 
jako tomu bylo i v mnoha dalších ohledech u skutků, které jsou předmětem tohoto rozhodnutí. 
Ve  skutečnosti  však  obžalovaní  za  využití  služeb  administrátora  pouze  řádný  a  zákonný 
průběh  řízení  předstírali a byly k tomu vyhotovovány odpovídající doklady. I tato epizoda 
jasně prokazuje mimo jiné vědomost obžalované Novanské o manipulaci tohoto řízení a její 
aktivní podíl na této manipulaci. 
 
V den „zasedání“ komise pro hodnocení nabídek ohledně veřejné zakázky kutnohorské 
nemocnice potom v prostorovém záznamu ze dne 12.12.2011  hovoří  MUDr.  K
s MUDr. 
K
 ohledně rozdělování zdravotnických zakázek ve Středočeském kraji, i tento hovor 
jasně potvrzuje, že se ve skutečnosti nejednalo o řádné a zákonné soutěže ale o rozhodování 
několika málo lidí, kdo jakou zakázku získá (MUDr. K
doslova o společnosti HOSPIMED 
s.r.o., kterou hodnotí jako nejvíce agilní, uvádí,  že  „taky  dostali  všechno,  co  mají  teď 
vysoutěžené,  a  pak  už  nic  nedostanou“,  razantnější  přístup  vůči  této  společnosti  také 
odůvodňuje  tím,  „aby  si  nemyslel  (MUDr.  Ř
),  že nás úkoluje“). Soustředěný „dohled“ 
nad kutnohorskou zakázkou také potvrzuje  záznam  hovoru  manželů  K
  ze  dne 
16.12.2011 (2811) o výběru vítězné nabídky v této veřejné zakázce.  
 
Dne 19.12.2011 byl zaznamenán další hovor manželů K
v ON Kladno (2812 a 
násl.),  ve  kterém,  jak  již  bylo  zmiňováno  u  odůvodnění  skutku  4) tohoto rozsudku, MUDr. 
K  hovoří o přebírání úplatků od Ing. J
, dále evidentně hovoří o dělení úplatků a opět 
hovoří o tom, že „27. bude ještě ten Ř
“. Tato poznámka je v kontextu dalších zmíněných 
důkazů  opět  důkazem  sjednaného  převzetí  úplatku  MUDr.  K
  od  MUDr.  Ř
  dne 
27.12.2011. Tomuto závěru svědčí i následující záznam hovoru K
 z téhož dne na č.l. 
2815  („27.  odpoledne  by  to  bylo,  bych  měl  v poledne  Ř
  odpoledne  J
“). 
Plánovaného dělení úplatků (od Ing. J
 a MUDr. Ř
 se potom také týká další hovor 
K
 z 19.12.2011 na č.l. 2816 a násl. spisu. Další hovor manželů K
 z téhož dne 
(2817)  potom  potvrzuje,  že  schůzka  s MUDr.  Ř
  (J
)  byla  dojednána  na 
27.12.2011 ve 12:00 hod. Tomu také odpovídá poznámka v diáři  MUDr.  K
  u  data 
27.12.2011  (zde  je  dobré  připomenout,  že  se  jednalo  o  den,  kdy  byla  podepsána  kupní 
smlouva mezi ON Kolín a společností HOSPIMED s.r.o. ohledně zakázky týkající se objektu 

SO 04 – Pavilon N, smlouva týkající se kutnohorské nemocnice byla podepsána dva dny poté) 
-  12 hod. J
 – Ambiente, 13:45 M
 K
, ve spodní části poznámek pro tento den je 
ještě  napsána  zkratka  HT  odpovídající  tomu,  jak  byl  opakovaně  v  některých písemnostech 
skrytě  označován  hejtman  MUDr.  R .  Ten  ostatně  také  v uvedený  den  večer  manžele 
K
 v jejich  bydlišti  skutečně  navštívil  (jak  vyplývá  opět  z prostorového odposlechu 
z večerních hodin toho dne v místě bydliště K
).  
 
Samotné  předání  úplatku  MUDr.  Ř
  MUDr.  K
  prokazují  následující 
důkazy. Ještě před samotným setkáním se MUDr. Ř
 MUDr. K
omlouvá za krátké 
zpoždění  (3548).  Průběh  schůzky  poté,  kdy  se  již  oba  její  aktéři  v restauraci Ambiente 
skutečně  ve 12:15 hod. sešli,  dokumentuje  protokol  o  sledování  osob  a  věcí  (3260 a násl. 
spisu). Byť se sledováním nepodařilo zachytit samotné předání úplatku, jeho předání MUDr. 
Ř
  v tento den MUDr. K
  (jako zálohu za Pavilon N ON Kolín a zakázku 
v kutnohorské nemocnici)  ve výši  4.000.000,-Kč  má  soud  za  prokázané  především 
z prostorového odposlechu z bydliště manželů K
ze dne 6.2.2012 (3062 a násl. spisu). 
V tomto hovoru se MUDr. K
 dotazuje, kolik teď J
 (Ř
) v kufru přinese, zda se 
bude  jednat  o  „dvanáctku“,  na  což  MUDr.  K   odpovídá,  že  přinese  osm  „i s tou Kutnou 
Horou“. Následně se MUDr. K
 dotazuje, kolik „tady bude mít D
“ a MUDr. K  
sděluje, že čtyři. MUDr. K  také v rozhovoru konstatuje, že už dostali (od MUDr. Ř

zálohu, která ještě není rozdělená, dohromady se zálohou se jedná o „dvanáct“, což jsou „čtyři 
pro každého.“ Že je i v tomto případě řeč o milionech potvrzuje nejen předchozí hovor MUDr. 
K
 z téhož dne (3062), kde popisuje, že má v trezoru nahoře „trojku, dole je pět“ (řádově 
takovéto částky skutečně byly v bydlišti K
 při domovní prohlídce nalezeny), ale také 
obdivné konstatování MUDr. K
 na č.l. 3063, kde na zjištění, že se jedná o „čtyři pro 
každého“ reaguje slovy „to je síla docela už, to je síla.“ Uspokojení jmenované také jasně čiší 
z jejího následného  komentáře  „tím  pádem  já  z toho  mám  čtyři,  tady  mám  pět.  No  teda  tak 
jsem v cíli.“  V tomto hovoru se také K
 baví o tom, že v pizzerii to není zrovna 
nejpříjemnější a MUDr. K
 nabízí, že by jela společně s MUDr. K
, což on odmítá. 
Dle obsahu  tohoto  hovoru  mělo  k předání  zbytku  úplatku  dojít  v pátek 10.2.2012. Tomu 
plánovanému setkání ostatně odpovídá opět poznámka u tohoto dne v diáři MUDr. K
 – 12 
hod. J
 pizzérka (příloha  č.  4  spisu). Z období  celého  ledna 2012 potom byla 
zaznamenána  celá  řada  „kódované“  telefonické  komunikace  mezi  MUDr.  K
 a MUDr. 
Ř
 (č.l. 3565, 3581 a následující), kdy oba aktéři hovořili ve zjevné snaze zakrýt pravý 

smysl hovoru v případě jeho odposlechu. Obdobný způsob komunikace v tomto období vedla 
i  L
 N
 s pracovnicí  společnosti  HOSPIMED  s.r.o. H
 (  např.  3561,  3563, 
3574, 3584, 3628, 3694).  
 
Závěru  soudu,  že  dne  10.2.2012  měl  být  MUDr.  Ř
  předán  úplatek  MUDr. 
K
,  potom  svědčí  i  hovor  manželů  K
  v uvedený den po  půl  desáté ráno, kdy 
MUDr. K
(2922 a násl. spisu) konstatuje, že odjede do Prahy a po příjezdu domů „to bude 
počítat a pak to dá asi dolů“ – zde se evidentně (i dle dalšího obsahu hovoru) jedná o hovor o 
počítání  peněz  a  jejich  následném  přemístění  do  podzemního trezoru, který byl v bydlišti 
obžalovaných  K
  při  domovní  prohlídce  nalezen.  Setkání MUDr. K
 a MUDr. 
Ř
 dne 10.2.2012 bylo opět zadokumentováno protokolem a sledování osob a věcí (3260 
a násl. spisu). Z tohoto  důkazu  je  mimo  jiné  zcela  nepochybné, že v průběhu  schůzky  došlo 
k předání  černého  kufříku  MUDr.  Ř
  MUDr.  K
  Níže  uvedené  důkazy  potom 
prokazují, že v kufříku se nalézalo 8.000.000,-Kč jako doplatek úplatku za kolínské „Nko“ a 
zakázku nemocnice v Kutné Hoře. 
 
Obsah a kontext  další  zaznamenané  komunikace  manželů K
 potom naprosto 
jednoznačně vyvrací nepravdivou a ryze účelovou obhajobu MUDr. Ř
 dle které měly 
být v kufříku  pouze  reklamní  materiály ke zdravotnickým přístrojům. Kromě skutečnosti, že 
by bylo až úsměvné  předávat  potencionálnímu  zákazníkovi  reklamní  materiály  v zamčeném 
kufříku  bez  poskytnutí  klíče  či  vstupního  kódu  do  něj  (z  následných  hovorů  MUDr.  K
 
totiž  mimo  jiné  vyplývá,  že  musel  zámky  od  kufříku  posléze  vypáčit)  o  obsahu  předaného 
zavazadla  posléze  manželé  K
  hovoří  dne  10.2.2012  v místě  jejich  bydliště  (3064). 
V tomto  hovoru  je  popisováno  uložení  peněz  (zmíněno  bylo,  že  část  je  v korunách)  opět  do 
podzemního trezoru,  MUDr.  K
  se  raduje  a  říká,  že  má  „šílenou  radost,  že  to  dnes 
přinesl.“ V následující komunikaci na č.l. 3065 potom MUDr. K  popisuje samotné setkání 
s MUDr.  Ř
  („Ř
 přišel načas, už jsem viděl, že nese kufr“). Těžko si představit 
takovéto nadšení obou obžalovaných z donesených reklamních materiálů v uzamčeném kufru. 
MUDr. K
 dále popisoval, že kufr  byl  pěkný  a  tak  mu  bylo  líto,  že  musel  vytrhat  zámky. 
Dále  sděluje  MUDr.  P
  že  MUDr.  Ř
  byl  „hrozně  spokojený,  pochvaloval  si 
spolupráci a zároveň se ptal, jestli ještě něco bude“. Popis setkání obžalovaný MUDr. K  
zakončil poznámkou „ celkem nezávazně jsme se bavili a přitom v tom kufru byla osmička“. 
Z popsaných  důkazů  je  podle  závěru  soudu  naprosto  zřejmé,  že  obsahem  předaného  kufru 

bylo 8.000.000,-Kč  jako  doplatek  celkového  úplatku  ve  výši  12.000.000,-Kč  za  předmětné 
zakázky pro kolínskou nemocnici. Další z důkazů,  že  bylo v tomto  případě  děleno 
12.000.000,-Kč a že termíny „čtyřka“, „osmička“ apod. byly v hovoru obžalovaných myšleny 
miliony korun, potom spočívá v záznamu ze dne 13.2.2012 z kanceláře MUDr. K
 kde 
MUDr.  K   popisuje  svůj  denní  plán,  ve  kterém  mimo  jiné  vyjmenovává  jako  jednu 
z plánovaných  činností  „rozdělím 12 mega“ (2923).  Dne 15.2.2012 kontaktoval telefonicky 
MUDr. K
 MUDr. R
 (3740) s tím, že by se s ním  potřeboval  zítra  či  pozítří  vidět, 
jelikož pro něj bude mít „hotové ty materiály“. V rámci komunikace, do které se zapojila i 
MUDr. K
 (3745) je posléze domluvena návštěva MUDr. R
v bydlišti K
 na 
16.2.2012. Záznam komunikace manželů K
 v jejich bydlišti ze dne 16.2.2012 (3066) 
potom jasně dokládá přepočítávání finančních prostředků v řádu milionů a jejich plánované 
dělení. MUDr. K
přímo konstatuje „tam má 168.000 euro“, na což MUDr. K
 reaguje 
slovy „on bude rád, že to má v eurech“  (v rámci počítání  úplatků  MUDr. K
také zmiňuje 
vyčlenění podílu ve výši přesahující 1.000.000,-Kč pro MUDr. R
 v souvislosti s dodávkou 
sanitních vozidel pro záchrannou službu – což ovšem není předmětem tohoto trestního řízení). 
MUDr. K
konstatuje „takže to  je  pro  něj,  tím  je  odbytej  a  to  podstatný  je  tím  vyřízený.“ 
Během tohoto hovoru je zmiňováno i pálení obálek (ve zjevné snaze po zničení případných 
stop), MUDr. K
s potěšením  konstatuje,  že  „tenhle  týden  přinesl  strašný  prachy,  které 
lidi  nevydělají  za celý život.“  V následující  části  prostorového  záznamu  (č.l.  3070  a  násl. 
spisu)  do  bydliště  K
  přijíždí  MUDr.  R   a  bezprostředně  po  vstupu  do  domu 
konstatuje „dárečky, dárečky, vánoce byly“? Že se z jeho strany nejednalo o reakci na vánoční 
výzdobu v bydlišti K
,  zjevně  vyplývá  z kontextu hovoru obžalovaných, kdy MUDr. 
K
mimo jiné konstatuje „to kolínský Nko, je to v eurech, jo (na což MUDr. R
 reaguje 
slovy  „ále  to  je  pěkný“),  dále  MUDr.  K   pokračuje  „tady  to  je  půlka  sanit,  sanity J
 
spočítal na sedm, asi sedm.“ V další části rozhovoru MUDr. K
doplňuje, že „ještě v tomhle 
tom, v těch  eurech  je  ještě  Kutná  Hora,  ale  to  už  je  jako…  to  jsou  drobný“.  Dle kontextu 
zaznamenaného hovoru a ve spojení s dalšími  zmíněnými  důkazy  se  v tomto  případě 
jednoznačně  jednalo  o  předání  části  úplatku ve výši 168.000,-  euro  obžalovanému MUDr. 
R
 v souvislosti s touto veřejnou zakázkou pod bodem 5) a 6) tohoto rozsudku. Samotná 
částka 168.000 Euro ostatně také zhruba odpovídala 1/3 z celkové výše úplatku 12.000.000,-
Kč za tuto zakázku MUDr. Ř
 předanému (při kurzu platnému k danému dni ve výši 
25,27 Kč za 1 euro) a koresponduje také s tím, jak se K
 dne 6.2.2012 (3062) baví o tom, 
že  „D
 tady bude mít čtyři.“ Ostatně celý hovor v bydlišti K
 z uvedeného dne je 

velmi názorný i z toho  pohledu,  jak  konkrétně  MUDr.  K
  s MUDr. R
 rozebírají, 
jakým způsobem a ve prospěch jakých subjektů budou manipulována další zadávací řízení na 
veřejné zakázky, mimo jiné také domlouvají (MUDr. K  o tom posléze informuje MUDr. 
K
 po odjezdu MUDr. R
), že v případě zakázky pod bodem 8) tohoto rozsudku by 
dostali K
dohromady polovinu úplatku a druhá by zůstala MUDr. R
 Že hlavním 
momentem  této  návštěvy  MUDr.  R
  v bydlišti  K
  bylo  převzetí  úplatku,  dále 
potvrzuje i reakce MUDr. K
 na sms zprávu, že MUDr. R
 posléze v pořádku dorazil 
z návštěvy domů (jejíž zaslání předtím po MUDr. R
 požadovala se slovy „nikdo neví, 
že vůbec s nima jedeš…napiš, že jsi dojel“). Po přečtení této zprávy s textem „jsem doma“ 
MUDr. K
 mimo jiné konstatuje „kdyby se vyboural, zůstal ve škarpě s prachama, tak to 
nikdo se ani nedozví.“  Po odjezdu MUDr. R
 z R
 se také MUDr. K
 MUDr. 
K
 dotazovala, „jestli byl rád z těch eur?“, na což MUDr. K
odpověděl kladně.  
 
Výše  uvedené  důkazy  tak  i  přes  absenci  doznání  jednotlivých  obžalovaných  podle 
soudu  naprosto  jednoznačně  svědčí  závěru,  že  i  tyto  dvě  veřejné  zakázky  byly  předem 
připraveny pro společnost HOSPIMED s.r.o. jako pro jejich vítěze a za to byl přislíben a také 
posléze  MUDr.  Ř
  poskytnut úplatek v celkové výši 12.000.000,-Kč,  který  převzali 
manželé K
a dále se o něj také spolu s obžalovaným MUDr. D
 R
 rozdělili.  
 
Provedené důkazy také jasně prokazují účast představitelky administrátora obžalované 
L
 N
  na  manipulaci  této  veřejné  zakázky. Jmenovaná obžalovaná  se  mimo jiné 
např.  podílela  na  pouhém  předstíraném  zasedání  hodnotící  komise  (které  také  měla  být 
členkou)  a  na  výrobě  listin,  které  měly  takové  zasedání  osvědčovat  (viz výše).  V daném 
případě  administrátor  také  zpracovával  mimo  jiné  zadávací  dokumentaci  a  komunikoval 
s ROP  Střední  Čechy  o  veřejné  zakázce, která  měla  být dotována  z prostředků  EU  a tomuto 
také předával příslušné doklady o průběhu řízení, které měly nepravdivě osvědčovat, že soutěž 
o  veřejnou  zakázku  probíhala  v souladu se zákonem.  Se  závěrem  soudu  o  manipulaci  této 
zakázky  ostatně  koresponduje  i  četnost  a  především  zjevně  krycí  forma  komunikace  L
 
N
 s pracovnicí  společnosti  HOSPIMED  s.r.o.  H
, která byla přímá podřízená 
MUDr.  Ř
.  Je  jistě  možné,  že  tato  pracovnice  společnosti  HOSPIMED  s.r.o.  s L
 
N
 komunikovala i o dalším projektu MUDr. Ř
týkajícím se výstavby hotelu ve 
Frýdlantu,  nicméně  z obsahu a formy komunikace H
 s N
 má soud za 
prokázané (v kontextu dalších zmíněných důkazů ve věci), že společnosti HOSPIMED s.r.o. 

bylo  prostřednictvím  pracovnice  této  posléze  vítězné  společnosti  poskytnuto výsadní 
postavení a bylo jí umožněno podílet se jak na tvorbě zadávací dokumentace tak také např. na 
formulaci  dodatečných  informací  v reakci  na  dotazy  uchazečů.  Svědkyně  H
ve  své 
výpovědi především popsala svoji pracovní náplň ve společnosti HOSPIMED s.r.o., pokud má 
potom  soud  zhodnotit  samotnou  výpověď  Ing. H
, potom byla  pro  soud  především 
nevěrohodná  ta  část  její  výpovědi,  ve  které  popřela,  že  by  s kýmkoliv z administrátorské 
společnosti  vyjma  dodatečných  dotazů  komunikovala  ohledně  předmětných  zakázek.  Doba 
zachycené komunikace  (zde  je  možno  odkázat  na  jednotlivé  časové  údaje  kroků  ohledně 
projektu hotelu ve Frýdlantu, jak je MUDr. Ř
uváděl ve své výpovědi dne 28.8.2013), její 
četnost  a  především  obsah  této  komunikace  tomu  totiž  podle  závěru  soudu  nesvědčí. 
Jmenovaná  svědkyně  ostatně  také  nebyla  schopna  přesvědčivě  vysvětlit  smysl  některých 
zpráv, které si s L. N
 zasílaly (jednalo se například o sms zprávy s textem „jukni se“ 
upozorňující na zaslání dalšího obsahu jiným způsobem).  
 
Ve vztahu ke společnosti  HOSPIMED  s.r.o.  a  její  činnosti  vypovídal  dne  18.4.2014 
před  soudem  také  svědek  T
  P
,  projektový  manažer  této  společnosti.  Jmenovaný 
popsal  náplň  své  pracovní  činnosti  při  přípravě  nabídek  společnosti.  Přímou  nadřízenou 
svědka  byla  Ing.  H
  Jakoukoliv  vědomost  o  manipulaci  veřejných  zakázek  svědek 
popřel. 
 
I v případě  tohoto  řízení  odpovídal  „modus operandi“  dalším  skutkům  popsaným 
v tomto  rozsudku, kdy byla základem systému „svolnost“ určitého opakovaně preferovaného 
okruhu  soutěžitelů  s rozdělováním  zakázek  obžalovanými  z prostředí  oblastních  nemocnic 
Středočeského  kraje  (v  tomto  případě  v osobě  MUDr.  K
. I v tomto  případě  bylo 
(především  u  zakázky  týkající  se  samotné  kolínské  nemocnice)  soutěžní  prostředí 
„optimalizováno“  určením podmínek k samotné  účasti  v zadávacím  řízení  tak,  aby  byl 
omezen počet potencionálních uchazečů v rámci zadávacího řízení fakticky pouze na hlavní 
ekonomické subjekty v daném oboru zabývající se tzv. kompletačními zakázkami (které spolu 
zpravidla jednaly  ve  vzájemné  shodě  o  rozdělení  zakázek).  Tomuto  závěru  ostatně  (mimo 
dalších  důkazů)  svědčí  také  podrobná  výpověď  Ing.  P
  K
  –  jednatele  společnosti 
MEDINET s.r.o., který jako jeden z potencionálních  uchazečů  (společnost  si  vyzvedla 
zadávací dokumentaci, nabídku ovšem posléze nepodala) o tuto veřejnou zakázku vypovídal u 
hlavního  líčení  dne  24.10.2013,  obdobné  skutečnosti  potom  vyplývají  také  z výpovědi  Ing. 

V
  B
  -  obchodního  ředitele  společnosti  Dräger  Medical  s.r.o.,  který  vypovídal u 
hlavního  líčení  dne  27.3.2014  k výběrovým  řízením  týkajícím  se  ON  Mladá  Boleslav,  ON 
Příbram,  ON  Kolín.  I  tento  svědek  potvrdil,  že  přestože  neviděl  žádný  takový  písemný 
dokument, tak z jednání na trhu vyplynulo, že byl trh dohodou soutěžitelů rozdělen, jedná se o 
dlouhodobou  praxi,  bylo  vidět,  jak  to  funguje.  Na  výslovný  dotaz,  zda  byla  v souvislosti 
s dodávkou  nějaké  zdravotnické  technologie  a  materiálu  někdy  požadována  zadavatelem 
určitá provize nebo výhoda, svědek Ing. V. B
 poměrně upřímně odpověděl, že „většinou to 
šlo mimo nás přes zprostředkovatele, kdy spíš bylo naznačeno, přes koho to má jít.“  
 
Jak  již  soud  konstatoval,  nejednalo  se  o  naprosto  spolehlivý  způsob,  který  by 
eliminoval  „nechtěné“  uchazeče  (viz  např.  bod  8) tohoto rozsudku a jednání společnosti 
A.M.I.  –  Analytical Medical Instruments  s.r.o.),  nicméně  přinejmenším  v případě  skutků 
popsaných v tomto  rozsudku  to  svůj  účel  pro  obžalované  splnilo  a  ze  zaznamenaných 
prostorových  i  telefonních  odposlechů  lze  také  dovodit,  že  tento  systém  fungoval a byl 
realizován v podstatně  více  případech.  Jednotliví obžalovaní tak i v případě  této  zakázky 
jednali ve vzájemné koordinaci a shodě, aby to byla právě společnost HOSPIMED s.r.o., kdo 
podá  nejvýhodnější  nabídku  a  stane  se  tak  vítězem  v  řízení.  Takto dopředu  zamýšlené 
ovlivnění  výběrového  řízení  jasně  vyplývá  nejplastičtěji  z výše  zmíněných  hovorů  mezi 
obžalovanými K
i v kladenské nemocnici a v místě jejich bydliště (kde byl přítomen i 
MUDr. R
).  
 
Z pohledu chronologie celého jednání obžalovaných poslední, svým významem však 
velmi  podstatným  důkazem  manipulace  celé  zakázky  je  potom  i  samotné a v řízení  zcela 
bezpečně prokázané předání úplatku v souvislosti s těmito zakázkami MUDr. Ř
 jako 
vrcholným  představitelem  vítězné  společnosti.  Těžko  i  zde  nalézt  jiné  přijatelné a logické 
vysvětlení  předávání  takto  vysokých  částek,  než  že  se  jednalo  o  „odměnu“  za  zvýhodnění 
společnosti  v celém  řízení.  MUDr.  Ř
  jako  jednatel  a  také  vlastník  společnosti 
HOSPIMED s.r.o. by těžko takovéto částky bezdůvodně rozdával tím spíše, že se má jednat, 
jak se o něm ostatně vyjádřili i někteří před soudem, o tvrdého obchodníka.  
 
Pokud  se  týká  prospěchu,  který  z těchto  zakázek  společnost  HOSPIMED  s.r.o. 
realizovala, vyšel soud i v tomto  případě  ze  znaleckého  posudku  zpracovaného  společností 
PROFI  –  TEN a.s.  (č.l.  8996  a  násl.), k jehož  závěrům  jeho  zpracovatelé  vypovídali  při 

hlavním  líčení  dne  23.4.2014  s tím,  že  jako  i  ve  výše  uvedených  případech  však  byla 
zohledněna daňová povinnost společnosti.  
 
 
Bod  7)  –  veřejná zakázka „Dodávka zdravotnické technologie pro pavilon B“ Oblastní 
nemocnice Mladá Boleslav, a.s. nemocnice Středočeského kraje 

 
 
Spáchání tohoto skutku bylo obžalobou kladeno za vinu obžalovaným MUDr. 
K
 MUDr. K
 MUDr. H
a dále MUDr. R
 a L
 N
. Všichni 
jmenovaní  spáchání  skutku  popřeli  a  jejich  vyjádření  k obžalobě  je  popsáno  výše,  MUDr. 
H
 (který je stíhán pouze pro tento jediný skutek) v přípravném řízen využil svého práva a 
k věci nevypovídal, ve své výpovědi při hlavním líčení také kategoricky popřel, že by spáchal, 
co je mu kladeno obžalobou za vinu, a podrobně rozebral výhodnost „kompletačních“ zakázek 
pro zdravotnická zařízení. Obžalovaný dále popsal náplň své práce ve společnosti B. Braun 
Medical s.r.o., kde zastával v dané  době  pozici  projektového  manažera  s tím, že podpisové 
právo  ve  společnosti  neměl  (mohl schválit platbu pouze do výše 50.000,-Kč), veškeré 
dokumenty  pouze  „signoval“,  že  jsou  věcně  správně,  popsal  také  způsob  fungování 
společnosti B. Braun Medical s.r.o. v rámci České republiky, její organizační strukturu a její 
význam na trhu se zdravotnickým materiálem a vybavením. Obžalovaný uvedl, že neví o tom, 
že  by  byla  někdy  z účtu  společnosti  vybírána  částka  v řádu  milionů  korun,  všechno  se 
zpravidla platí bezhotovostně. B. Braun Medical s.r.o. je auditována, kdyby byl nález auditora 
negativní,  obžalovaný  by  se  to  dozvěděl.  Se  zaměstnanci  středočeských  nemocnic  a  s paní 
N
  byl  obžalovaný  dle  své  výpovědi  v kontaktu proto, že byl  počátkem  roku  2011 
vedením společnosti pověřen tzv. „kaučem Středočeského kraje“ a koordinoval tak obchodní 
činnost společnosti v kraji. Z těchto důvodů také byl obžalovaný v kontaktu s MUDr. K
 
(majícím úvazek ve všech krajských nemocnicích), na kterého jej nasměřovaly kolegyně ze 
společnosti v rámci snahy o dojednání rámcové smlouvy pro dodávky spotřebního materiálu. 
Vzhledem ke složitosti rámcových smluv jej měl dle obž. MUDr. H
MUDr. K  odkázat 
na  společnost  ML  Compet  a.s.  a  L
  N
,  aby  mohly  být  návrhy  smluv a další 
podklady posouzeny, zdali nejsou v rozporu  se  zákonem  o  veřejných  zakázkách.  Společnost 
ML Compet a.s. měla také proškolit obchodníky společnosti B. Braun Medical s.r.o., k tomu 
však již v důsledku trestního stíhání nedošlo. Informace o jednání pracovníků společnosti B. 
Braun Medical s.r.o. obžalovaný předával MUDr. K
 a ten informoval ředitelku MUDr. 

K
 Obžalovaný potvrdil, že byl s L
 N
 v kontaktu, ovšem bylo to dle jeho 
výpovědi pouze v souvislosti s rámcovými smlouvami a pokud jí nějaké dokumenty předával, 
není  už  schopen  přesně  říci,  o  co  se  jednalo,  ale  nevztahovaly  se  k žádné  veřejné  zakázce. 
Tomuto tvrzení obžalovaného, že se jeho kontakty s L
N
 netýkaly žádné veřejné 
zakázky, však soud v kontextu níže uvedených dalších provedených důkazů v žádném případě 
neuvěřil a má jej těmito důkazy za vyvrácené.  
 
 
 
K samotné zakázce pod bodem 7)  tohoto  rozsudku  obžalovaný  konkrétně  vypověděl, 
že  všechny firmy v ČR  věděly  již  v únoru 2009, že bude tendr na zdravotnickou techniku 
v ON Mladá Boleslav probíhat, předpokládalo se to v souvislosti se stavbou nového pavilonu 
nemocnice. Obžalovaný popřel, že by s MUDr. K
 MUDr. K
, L
 N
 
či  s MUDr.  R
  ještě  před  výhrou  v tomto  výběrovém  řízení  řešil  účast  společnosti  B. 
Braun Medical s.r.o. v tomto  výběrovém  řízení,  popřel  také,  že  by  kdokoliv  společnosti  B. 
Braun Medical s.r.o. nabídl nějaké zvýhodnění v této soutěži. Zadávací dokumentaci koncem 
prosince 2011  získala  společnost  B.  Braun  Medical  s.r.o.  na  základě  informací  v registru 
veřejných  zakázek.  Kvalifikace  byla  dle  obžalovaného  poměrně  přísná  ale  splnitelná, 
biomedicínského inženýra si společnost musela zajistit subdodavatelsky. Samotnou nabídku, 
která vznikla po jednání se subdodavateli, obžalovaný MUDr. H
  parafoval  za  věcnou 
správnost  a  vedení  společnosti  podpisy  stvrdilo, že lze nabídku odeslat spolu se smlouvou, 
kterou si zadal zadavatel. Znění této smlouvy obžalovaný charakterizoval jako velmi výhodné 
pro  zadavatele  (z  důvodu  kurzových rizik, PBT -  preventivně  bezpečnostně  technických 
kontrol, splatnosti faktur atd.).  Ještě  před  koncem  roku  2011  tak  dle  obžalovaného  bylo  ve 
společnosti kalkulováno, že čistý zisk ze zakázky by se mohl pohybovat těsně nad 3.000.000,-
Kč. V kalkulaci společnosti se nepočítalo s žádnými prostředky na úplatky a tolik hotovosti 
pohromadě obžalovaný dle své výpovědi nikdy neměl na účtu ani neviděl.  Obžalovaný dále 
uvedl, že pokud by se podílel na přípravě zadávací dokumentace této zakázky, potom by se 
snažil požadavek  na  biomedicínského  inženýra  „vytěsnit“,  jelikož  jim  to  činilo  problémy. 
Obžalovaný dále také poukázal na skutečnost, že nebyla proti diskriminačnímu zadání soutěže 
podána žádná námitka a na veškeré dodatečné dotazy týkající se technické specifikace bylo až 
na jeden z nich  odpovězeno  kladně.  Obžalovaný  dále  podrobně  hovořil  o  nárocích  na 
společnost  obecně  při  takovémto  objemu  zakázky  s tím,  že  malé  společnosti  neměly  na 
realizaci takové zakázky lidský ani odborný potenciál  a realizace takové zakázky  byla také 
extrémně  náročná  na  finanční  sílu  a  stabilitu  dodavatelské  společnosti  a  kvalifikační 

předpoklady  v daném  případě  nebyly  vůči  žádným  soutěžitelům  diskriminační.  O  vítězství 
v soutěži se poprvé společnost B. Braun Medical s.r.o. nejspíš dozvěděla od administrátora z 
„výpisu  nejvýhodnější  nabídky.“  Samotná dodávka byla posléze realizována do konce roku 
2012  a fakturována byla v lednu 2013.  Obžalovaný  popřel  předání  jakéhokoliv  úplatku 
v souvislosti s touto zakázkou  s tím, že dle jeho názoru o takovém  předání  nebyly  ani 
zajištěny  žádné  důkazy.  Co  bylo  přesně  předmětem  jeho  jednání  s MUDr. K
 dne 
25.4.2012 neví, ale jednoznačně bylo o dodávkách spotřebního materiálu a tvoření rámcové 
smlouvy.  Žádnou  hotovost  mu  však  nikdy  nepředával.  Společnost  A.M.I.  –  Analytical 
Medical Instruments s.r.o. (dále jen AMI) je dle obžalovaného jednou z menších společností a 
kvalifikaci si zajistila u jiné společnosti, jmenovaná společnost byla z řízení vyloučena zřejmě 
pro  nesplnění  kvalifikačních  předpokladů,  nebyla  to ale oblast, která by obžalovaného 
zajímala.  Obžalovaný  vypověděl,  že  nevidí  důvod,  proč  by  měl  řešit  účast  společnosti  AMI 
v soutěži s některým ze spoluobžalovaných. Je možné, že se s MUDr. K
 dne 16.2.2012 
sešli, ale není schopen se vyjádřit k tomu, co řešili. Zda se spolu sešli také 26.3.2012, není 
schopen říci, v tu dobu se kvůli rámcovým smlouvám scházeli poměrně často. Že i v této části 
své  výpovědi  obžalovaný  MUDr.  H
  nevypovídal  pravdu,  opět  jasně  vyplývá,  ze 
zaznamenaných především prostorových odposlechů (viz níže), ze kterých je zřejmé, že právě 
účast  společnosti  AMI  s obžalovanými  aktivně  řešil  a  už  vůbec  pravda  není,  že  by  jej 
vyloučení společnosti AMI ze soutěže nezajímalo. Ostatně vždyť to byla společnost, která by 
v případě nevyloučení předmětnou soutěž sama vzhledem k nabídnuté ceně vyhrála.  
 
 
Z listin dokládajících průběh této veřejné zakázky soud zjistil následující skutečnosti. 
Rozhodnutím jediného akcionáře Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s. (dále ON Mladá 
Boleslav)  ze dne  11.11.2011  (č.l.  21564)  byl  mimo  jiné  vysloven  souhlas  s předloženou 
zadávací dokumentací k této zakázce a s návrhem  mandátní  smlouvy  se  společností  ML 
Compet  a.s.  na  zajištění  organizace  předmětného  zadávacího  řízení.  Současně  byl 
představenstvu  ON  Mladá  Boleslav  dán  pokyn  toto  zadávací  řízení  realizovat.  Z listinných 
důkazů založených na č.l. 21574 a násl. dále vyplývá, že ohledně veřejné zakázky „Dodávka 
zdravotnické technologie pro pavilon B“, zadavatele ON Mladá Boleslav byl dne 21.12.2011 
odeslán ze společnosti ML Compet, a.s. (administrátor veřejné zakázky) formulář do věstníku 
veřejných zakázek. V případě této nadlimitní veřejné zakázky se jednalo o otevřené řízení dle 
§ 27 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách. Dne 25.1.2012 bylo následně (21590 a 
násl.)  uveřejněno  opravné  oznámení  o  zakázce.  Na  č.l.  21609  a  násl.  spisu  je  založena 

samotná zadávací dokumentace týkající se této veřejné zakázky. Dle potvrzení o převzetí si 
tuto zadávací dokumentaci ve společnosti ML Compet a.s. následně v lednu 2012 vyzvedly 
subjekty  FRESENIUS  MEDICAL  CARE  Česká  republika  spol.  s  r.o.  Medical Care –  ČR 
s.r.o., S & T Plus s.r.o., Johnson & Johnson s.r.o., DRÄGER Medical s.r.o., B. Braun Medical 
s.r.o., A.M.I. – Analytical Medical Instruments s.r.o., HOSPIMED s.r.o., PURO-KLIMA a.s. 
Těmto  subjektům  následně  také  administrátor  zasílal  dodatečné  informace  v reakci na 
jednotlivé  žádosti,  které  byly  doručeny.  Dle  seznamu  doručených  nabídek  a  jednotlivých 
potvrzení (21721)  podaly  následně  nabídku  dne  15.2.2012  společnosti B. Braun Medical 
s.r.o., A.M.I. –  Analytical Medical Instruments s.r.o.  a PURO-KLIMA a.s. V tentýž den 
zasedala komise pro otevírání obálek, z protokolu  (21739)  dále  vyplývá,  že  společnost  AMI 
uvedla nabídkovou cenu ve výši 62.096.900,-Kč  bez  DPH,  zatímco  společnost  B.  Braun 
Medical s.r.o. nabídla cenu ve výši 68.204.259,21 Kč bez DPH a společnost PURO-KLIMA 
a.s. cenu 69.298.901,-Kč  bez  DPH.  Dne 24.2.2012 zasedala v sídle  společnosti  ML  Compet 
a.s.  hodnotící  komise  (21759).  Tato  komise  nejprve  vyloučila  z dalšího hodnocení nabídku 
společnosti  AMI  s odůvodněním,  že  uchazeč  nesplnil  technický  kvalifikační  předpoklad 
v požadovaném rozsahu a následně  jako  nejvhodnější  vybrala  shora uvedenou  nabídku 
společnosti  B.  Braun  Medical  s.r.o.  Rozhodnutí  o  vyloučení  uchazeče  AMI  bylo  danému 
subjektu doručeno dne 2.3.2012 (21774). Dne 19.3.2012 následně tento soutěžitel doručil do 
společnosti  ML  Compet  a.s.  námitku  proti  rozhodnutí  o  vyloučení  uchazeče  (21776). 
V odůvodnění  této  námitky  jednatel  společnosti  Ing.  Zbyněk  Macháček  popsal,  z jakého 
důvodu má za to, že společnost AMI prokázala splnění kvalifikačních předpokladů a navrhl, 
aby bylo rozhodnutí o vyloučení uchazeče „zrušeno jako diskriminační a zvýhodňující úzký 
okruh potenciálních dodavatelů.“ Rozhodnutím ředitele ON Mladá Boleslav ze dne 26.3.2012 
bylo následně rozhodnuto, že se námitce stěžovatele nevyhovuje (21779). Za dané situace tak 
měl  vyloučený  uchazeč  možnost  podat  návrh  na  zahájení  řízení  o  přezkoumání  úkonů 
zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, což ovšem neučinil. Na č.l. 21786 spisu 
je  dále  seznam  subdodavatelů,  s jejichž  pomocí  společnost  B.  Braun  Medical  s.r.o. 
předpokládala  realizaci  dané  zakázky,  jedním  z těchto  subdodavatelů  byly  mimo  jiné 
společnosti AMI (s podílem 2.26% na zakázce), PURO-KLIMA a.s. (s podílem 22,63% na 
zakázce),  HOSPIMED  s.r.o. (s podílem 2,13% na zakázce), DRÄGER  Medical s.r.o. (s 
podílem 0,5% na zakázce). Rozhodnutím  jediného  akcionáře  nemocnice  ze  dne  12.3.2012 
bylo  představenstvu  ON  Mladá  Boleslav  uloženo  uzavřít  kupní smlouvu s vítězným 
uchazečem  B. Braun Medical s.r.o. (21812). Dne 12.4.2012 byla následně mezi ON Mladá 

Boleslav  a  společností  B.  Braun  Medical  s.r.o.  uzavřena  kupní  smlouva, jejímž předmětem 
byla dodávka zdravotnické technologie pro pavilon B nemocnice (21816).  
 
MUDr. L
 H
 – bývalý ředitel ON Mladá Boleslav – při  své výpovědi dne 
17.10.2013  potvrdil,  že  MUDr.  K
  byla  fakticky  jeho  bezprostředním  nadřízeným. 
Přestože  svědek  nepotvrdil,  že  by  mu  bylo  známo  cokoliv  o  manipulaci  některé 
z předmětných  veřejných  zakázek,  nedokázal  logicky  přijatelným  a  věrohodným  způsobem 
vysvětlit  např.  obsah  jeho  telefonického  hovoru  s MUDr. K
 týkající se „firmy B“ a 
dalšího  uchazeče  „který  se  tam  cpe.“  Přitom  právě  tento  hovor  je  jedním  z mnoha  důkazů 
svědčících  o  manipulaci  tohoto  řízení  ve  prospěch  společnosti  B  Braun  Medical  s.r.o.  a 
nevítaného zájmu společnosti A.M.I. Analytical Medical Instruments s.r.o. Výpověď svědka 
je přinejmenším v tomto směru v kontextu dalších důkazů jednoznačně nepravdivá. 
 
Ing. R
 B
  –  technickoprovozní  náměstek  v ON Mladá Boleslav -  vypovídal 
před soudem dne 17.10.2013 obdobně jako ředitel nemocnice, z jeho výpovědi opět vyplývá 
faktická nadřízenost MUDr. K
, byla to ona, s kým byly materiály pro valnou hromadu 
nemocnice konzultovány a kdo vydával ohledně těchto materiálů pokyny. Pozoruhodné je, že 
ani tento náměstek nemocnice nebyl schopen odpovědět, zdali měl MUDr. K
v nemocnici 
nějakou  funkci.  Z výpovědi  tohoto  svědka  také  vyplývá,  že  společnost  A.M.I.  Analytical 
Medical Instruments s.r.o. byla v rámci  výběrového  řízení  vyloučena  na  doporučení 
samotného administrátora.  
 
I v případě této zakázky týkající se ON Mladá Boleslav postupovali obžalovaní podle 
výše popsaného a jimi praktikovaného schématu, kdy bylo celé řízení nastaveno tak, že určené 
podmínky k samotné účasti v zadávacím řízení - profesní kvalifikační předpoklady dodavatelů 
a jejich ekonomická,  finanční  a  technická  způsobilost  prakticky  umožňovaly  účast  pouze 
hlavním ekonomickým subjektům v daném oboru, které spolu, jak již bylo také výše uvedeno, 
zpravidla jednaly ve vzájemné shodě a respektovaly rozhodování především MUDr. K
 a 
MUDr. K
 který subjekt jakou zakázku získá. I v tomto  případě  bylo  dopředu 
rozhodnuto, že v rámci  této  veřejné zakázky bude favorizována  konkrétní  společnost  –  B. 
Braun Medical, s.r.o., přičemž právě na této zakázce je velmi názorně vidět, že praktikovaný 
systém  výběru  mezi  hlavními  ekonomickými  hráči  na  daném  trhu  byl  funkční,  ovšem 
v žádném  případě  100%  nevylučoval  „narušení  systému“  dalších  uchazečem.  Toto  poměrně 

plasticky vyplývá z celé epizody se společností  AMI,  která  se  proti  vůli  a  očekávání 
obžalovaných do soutěže přihlásila. Jak také vyplývá z provedeného dokazování, obžalované 
to vedlo k poměrně  horečnaté snaze situaci  „vyřešit“,  což  se  jim  také  posléze  s největší 
pravděpodobností  za  příslib  jiných  výhod  pro  společnost  AMI  podařilo.  Celá komunikace 
obžalovaných  týkající  se  společnosti  AMI  a  její  účasti  v soutěži  je  také  dalším  naprosto 
přesvědčivým  důkazem  toho,  že  soutěž  byla  od  počátku  manipulována  ve  prospěch 
společnosti B. Braun Medical s.r.o. a společnost AMI tím, že se do soutěže přihlásila „narušila 
systém.“ Jmenovaná společnost totiž mohla nabídnout (a také nabídla) nejnižší cenu, čímž by 
předem favorizovanou společnost připravila o „vítězství“ a osoby, kterým byl slíben úplatek 
(MUDr. K
, MUDr. K
 a MUDr. R
 by tak o tento přišly. Za využití L. N
 
jako  administrátora  proto  obžalovaní  hledali  důvody  pro  vyloučení  společnosti  AMI 
z výběrového  řízení,  což  také  posléze  dle  zaznamenané  komunikace  zjevně  účelově  učinili. 
Tato společnost si v reakci na to podala pouze formální opravný prostředek a za příslib jiné 
zakázky situaci dále (např. podáním na ÚOHS) ostatním ani sobě „nekomplikovala.“ 
 
O zájmu obžalovaného MUDr. K
 o danou zakázku a jeho kontaktu s MUDr. 
H
  –  projektovým manažerem B. Braun Medical s.r.o.  v souvislosti (mimo jiné) s ní 
svědčí předně pracovní diář MUDr. K
 zajištěný v jeho kanceláři (příloha 2, pořadové číslo 
31 a dále příloha č. 4, pořadové číslo 26), kde je ke dni 5.10.2011 (tedy ještě dávno předtím, 
než byl vůbec dán souhlas radou kraje se zněním zadávací dokumentace) poznámka „H
 
… zubní robot, MB“. Odkaz na zubní robot se týká jiného skutku, jehož spáchání bylo MUDr. 
K
 obžalobou kladeno za vinu, nicméně druhá část poznámky dle soudu jasně odkazuje 
k plánované realizaci dodávky zdravotnické technologie do ON Mladá Boleslav. Další 
poznámky související s touto zakázkou jsou v diáři ke dni 15.10.2011 „MB – 100/BB…“, ke 
dni 20.10.2011 „B.Braun …15:30 H
“.  Zaznamenána byla i další komunikace MUDr. 
K
 s MUDr.  H
, která se dle závěru soudu týkala této zakázky (viz níže). „Dohled“ 
MUDr. K
nad touto zakázkou potvrzuje např. i e-mail ze dne 8.11.2011 (č.l. 4654), kterým 
informuje L. N
 MUDr. K
 o své komunikaci s Ing. B
 z ON Mladá Boleslav o 
této zakázce, dále potom např. e-mail ze dne 15.11.2011 (č.l. 4680) mezi I
 K
 
z krajského úřadu a MUDr. K
. Touto zprávou zaslala I. K
 MUDr. K
 jak 
sama formulovala, „neoficiální usnesení“ valné hromady ON Mladá Boleslav týkající se 
výběrového  řízení  na  zdravotnickou  technologii.  Hned  následující  den  16.11.2011  potom 
MUDr.  K   telefonicky  hovoří  s MUDr. H
(č.l.  3358)  a  ve  zjevně  záměrně  nepříliš 

konkrétním  hovoru  K   H
  informuje,  že  „se  vyskytla  možnost,  že  by  nějakou  tu  akci 
zahájili už teď, takovou, jak se domlouvali, tu společenskou, tu větší…lidi už jsou nedočkaví 
a chtějí, aby byl už nějakej…“ Zaznamenaný hovor je v kontextu dalších událostí zjevná krycí 
komunikace týkající se této zakázky a její realizace. Dne 29.11.2011 si potom prostřednictvím 
sms zpráv (3386) MUDr. K
 s MUDr.  H
domlouvají  schůzku  na  pátek  (9.12.2011) 
v kanceláři  MUDr.  K
.  Bezprostředně  poté  potom  MUDr.  H
  žádá  o  schůzku  L. 
N
  (č.l.  3387)  –  zástupkyni administrátora této zakázky - a jelikož se jí to nehodí, 
nechává jí něco na recepci. Hned následující den si potom MUDr. H
 u N
 ověřuje 
(č.l.  3396),  zdali je vše v pořádku,  což  mu  ona  potvrzuje  s tím, že by se v případě potřeby 
ozvala. V kontextu veškeré shora i níže popsané komunikace  vzal soud za prokázané, že 
v této době krátce před samotným uveřejněním zakázky v příslušném informačním systému si 
obž. MUDr. H
s pracovnicí administrátora vyměňovali podklady týkající se této zakázky a 
o této zakázce a její manipulaci komunikovali i s MUDr. K
.  Dne  5.12.2011 MUDr. 
H
 MUDr. K
 sděluje (3424), že má „neoficiální zprávu, že je to O.K.“ a dotazuje se 
jej, zdali on „oficiální výstup“ má či nikoliv, na což MUDr. K  obratem odpovídá záporně. 
Zdali „je vše O.K.“ se potom obžalovaný  MUDr.  H
(č.l.  3502)  znovu  dotazuje  L
 
N
 dne 15.12.2011, ta mu obratem odpovídá, že „zatím vše O.K., vykoukne to 
v pondělí  či  v úterý“.  Kontext  této  komunikace  je zcela patrný, neboť následující týden byla 
zakázka týkající se pavilonu B v ON Mladá Boleslav zveřejněna na centrální adrese. I zde je 
tedy  zřejmé,  že  obžalovaný  MUDr.  H
  ještě  před  samotným  uveřejněním  zakázky  na 
centrální adrese koordinoval činnost společnosti B. Braun Medical s.r.o. s administrátorem a 
s MUDr. P
 K
. Jedná se o další důkaz toho, že tvrzení MUDr. H
 o tom, že před 
uveřejněním  této  zakázky  o ní s nikým z řad  administrátora nekomunikoval, není pravdivé. 
Další schůzku si potom dojednávají MUDr. K
s MUDr. H
 dne 21.12.2011 (den před 
zveřejněním  zakázky v informačním  systému)  na den 27.12.2011  (č.l.  3524),  MUDr.  K  
MUDr. H
  sděluje,  že  by  bylo  dobré  se  zastavit  co  nejdříve  a  „prosí jej“  ať si s sebou 
vezme „flashku“. Následné vysvětlení o tom, že na ni K
H
 nahraje fotky z dovolené, 
soud opět hodnotí v kontextu celé komunikace jako „krycí“ vysvětlení pro případ, že by byl 
hovor odposloucháván. Fakticky  se  opět  jednalo  o  výměnu  materiálů  týkajících  se  této 
zakázky. Dojednaná schůzka také dne 27.12.2011 dle protokolu o sledování osob a věci (č.l. 
3260)  skutečně  proběhla  a  trvala  zhruba  jednu  hodinu.  Den  po  zveřejnění  zakázky 
v informačním systému potom MUDr. H
kontaktuje L. N
 (č.l. 3530) a sděluje jí, 
že „jak objednával ty věci po internetu, nic nepřišlo.“ N
 mu sděluje, že už by to mělo 

být v pořádku.  Další  schůzku  si  potom  dle  zaznamenaných  hovorů  (č.l.  3582)  domlouvají 
MUDr. H
 s L.  N
  dne  9.1.2012  na  následující  den  (tomu  ostatně  odpovídá  i 
poznámka u daného dne v diáři L. N
). O tom, že i někteří ostatní soutěžitelé na trhu 
vnímali zakázku jako předem manipulovanou, potom svědčí telefonát pracovníka společnosti 
FRESENIUS  MEDICAL  CARE  Česká  republika  spol.  s  r.o., který dne 10.1.2012 po 
uveřejnění  zakázky  v informačním  systému  kontaktoval  MUDr.  K
  (č.l.  3585)  a  vyjádřil 
nesouhlas s tím, že infuzní technika v této zakázce je „vypsaná na Brauna“. Na to MUDr. K
 
 ihned reagoval tím, že to není na hovor po telefonu a navrhl osobní setkání. Z tohoto důkazu 
je  potom  mimo  jiné  opět  zřejmé,  že to byl MUDr. K , kdo fakticky řídil výběrová řízení 
týkající se dodávek technologií (a soutěžitelům to bylo zjevně známo) a nikoliv management 
příslušné nemocnice. Bezprostředně po nesouhlasném telefonátu Ing. P
 ze společnosti 
FRESENIUS MEDICAL CARE Česká republika spol. s r.o. si domlouvá na následující den 
MUDr. K  schůzku s Ing. J
 ze společnosti PURO – KLIMA a.s. (č.l. 3586) – tomu 
odpovídá i záznam v diáři MUDr. K
 u dne 11.1.2012 a v tentýž den se potom schází dle 
diáře  ve  14:30  s P
  ze  společnosti  FRESENIUS  MEDICAL  CARE  Česká  republika 
spol. s r.o.. I zde je patrné, jak MUDr. K
fakticky nijak Ing. P
 neodporuje ohledně 
zakázky „vypsané na Brauna“, nechce s ním  věci  řešit  po  telefonu  a  ihned  iniciuje  osobní 
setkání (obdobná byla situace s projevem rozhořčení z manipulace zakázky ze strany AMI).  
 
Ing. D
 P
  –  jednatel  společnosti  FRESENIUS  MEDICAL  CARE  ČESKÁ 
REPUBLIKA spol. s r.o. vypovídal před soudem dne 23.10.2013, potvrdil, že tato společnost 
usilovala o předmětnou zakázku jako subdodavatel AMI. Svědek potvrdil, že sám výběrové 
řízení  dle  jeho  podmínek vnímal jako „vypsané pro kompletátory“.  Svědek  potvrdil,  že  se 
ohledně této zakázky obrátil na MUDr. K
, ovšem zcela nevěrohodně (a opět v rozporu se 
zaznamenanými  hovory)  tvrdil,  že  se  na  něj  obracel  pouze  jako  na  osobu  z kladenské 
nemocnice, o které  nevěděl,  že  má  faktické  pravomoci  i  vůči  mladoboleslavské  nemocnici. 
Opět  nevěrohodně  a  v rozporu  se  zaznamenanými  hovory  svědek  tvrdil,  že  MUDr.  K
 
žádal  pouze  o  jeho  názor,  jestli  také  žádal  něco  dalšího,  si  nepamatuje.  Byť  to  u  hlavního 
líčení  svědek odmítl potvrdit, tak v přípravném  řízení  (č.l.  8391)  doslova  uvedl,  že  z jeho 
pohledu  byly  zakázky  pro  nemocnice  Středočeského  kraje  řízeny  z Kladna  –  konkrétně 
MUDr. K
 a MUDr. K
.  Toto jeho tvrzení  z přípravného  řízení  potom  jasně 
koresponduje i s dalšími výše uvedenými důkazy. I výpověď tohoto svědka u hlavního líčení 
soud v kontextu  dalších  zmíněných  důkazů  hodnotí  jako  vyhýbavou  a  nevěrohodnou, tato 

výpověď  také  ve  vícero  ohledech  přímo  odporovala  tomu,  co  svědek  uváděl  v přípravném 
řízení a tyto rozpory jmenovaný nedokázal ani přijatelně vysvětlit. 

 
Pokud  se  týká  společnosti  PURO-KLIMA a.s., potom je podstatné zmínit, že tato 
společnost hrála v případě této zakázky roli tzv. „křoví“, čemuž naprosto zřetelně svědčí např. 
prostorový odposlech z bydliště K
 ze dne 16.2.2012, kde o tom hovoří MUDr. K  
s MUDr. R
 (č.l. 3071). Po obou schůzkách se zástupci společnosti PURO-KLIMA a.s. a 
FRESENIUS  MEDICAL  CARE  Česká  republika  spol.  s  r.o.  potom MUDr. K  
bezprostředně volá L. N
 s tím,  zdali  již  přišly  nějaké  dodatečné  dotazy  v rámci této 
soutěže  s tím,  že  má  informaci,  že  možná  dojdou.  Tyto  dotazy  následně  skutečně  také 
vzneseny byly, mimo jiné právě ze strany společností FRESENIUS MEDICAL CARE Česká 
republika spol. s r.o.  a B.  Braun  s.r.o.  (č.l.  21668,  21681).  Tyto  dotazy  L.  N
  opět 
přeposílá MUDr. K
(č.l. 4160 a 4184) a ten jí také udílí pokyny, jakým způsobem s nimi 
naložit.  Zde je další z důkazů  svědčící  tomu,  že  obž.  MUDr.  K
  v rámci této zakázky 
úkoloval L. N
 jako administrátora. Další schůzku má následně MUDr. K
s MUDr. 
H
dne 19.1.2012 v 10:00 hod. –  viz  diář  MUDr.  K
 - (domluvena byla telefonicky 
předchozí den – č.l. 3647). V e-mailu z téhož dne 19.1.2012, 10:13 hod. následně opět MUDr. 
K
sděluje L. N
 jak má naložit s dodatečnými dotazy uchazečů (č.l. 4191) a mimo 
jiné  jí  také  připomíná,  že  bude  mít  v tento den k dispozici odborníky a má to s nimi 
konzultovat.  Tato  zpráva  jasně  koresponduje  s tím,  že  na  tento  den  měla  L.  N
 
sjednánu  (dle  svého  diáře)  na  16.  hod.  schůzku  s pracovnicí B. Braun Medical s.r.o. – 
R
.  Opět  zřetelný  důkaz  toho,  že  L.  N
 byla fakticky úkolována K
 a 
svoji práci na zakázce také koordinovala s pracovníky  společnosti,  která  měla  následně 
v soutěži  uspět.  Jmenovaná  pracovnice  společnosti  B.  Braun  Medical  s.r.o.  ostatně  L. 
N
 dle jejího diáře  (příloha  č.  6,  poř.  č.  5)    navštěvovala  opakovaně,  např.  také 
16.1.2012, 30.1.2012,  6.2.2012., 23.2.2012.  Další  schůzku  s pracovníkem B. Braun Medical 
s.r.o. potom L. N
 měla dle svého diáře opět 2.2.2012, 14.2. 2012 měla dále schůzku 
s MUDr. H
.   
 
Svědkyně L
 R
vypovídala i k tomuto skutku před soudem dne 22.10.2013. 
Jmenovaná u společnosti B. Braun Medical s.r.o. vykonávala funkci koordinátora investičních 
projektů.  K této zakázce pouze v obecné  rovině  uvedla,  že  se jednalo  o  vybavení  nově 
postaveného interního pavilonu a předmětem  dodávky  byly  zdravotnické  přístroje  a 

interiérové vybavení. Poté,  co  byla  zveřejněna  veřejná zakázka,  oslovila  potencionální 
subdodavatele, kontrolovala zaslané  nabídky,  zda  splňují  technické  požadavky  nemocnice, 
kompletovala nabídku a poté se účastnila realizace. 
 
V rámci geneze této soutěže následovala již zmíněná epizoda se společností AMI. Dle 
telefonické  komunikace  na  č.l.  3705  a  3706  je  dne  1.2.2012  z iniciativy MUDr. H
 
sjednána s MUDr.  K
  na  následující  den  schůzka  na  11:00  hod.  Důvod  a  smysl  této 
schůzky  potom  jasně  dokládá  záznam  z kanceláře  MUDr.  K
  z téhož  dne  (č.l.  2918  a 
násl.), na kterém MUDr. K
bezprostředně po schůzce s MUDr. H
 informuje MUDr. 
K
 že se dozvěděl, že se zakázku rozhodla získat společnost AMI. Tato společnost si 
to má zařizovat i „na kraji“. MUDr. K
 sděluje, že to bude firma, o které jí říkal D
 a 
MUDr. K
 se s ním  kvůli  tomu bude muset sejít. MUDr. K
 v hovoru  sděluje,  že  řekne 
J
 (PURO-KLIMA  a.s.),  „ať  to  srovná“.  Takovéto  „srovnání“  je  ostatně  také  logické 
vysvětlení  toho,  proč  bezprostředně  po  nespokojeném  telefonátu  pracovníka  společnosti 
FRESENIUS  MEDICAL  CARE  Česká  republika  spol.  s  r.o.  (že  je  zakázka  vypsaná  na 
Brauna) MUDr. K
 kontaktoval Ing. J
 a sjednal si s ním schůzku. Naprosto bez obalu 
také MUDr. K
v hovoru dne 1.2.2012 konstatuje, že „vždycky všichni vědí dopředu, kdo co 
dostane,  to  prostě  tak  je,  to  přeci  víme.  Boleslav  mají  dostat  B.  Brauni.“  Tento  rozhovor 
K
  opět  zcela  jasně  prokazuje,  že  celá  zakázka  byla  dopředu  připravována  pro 
jmenovanou  společnost  jako  pro  vítěze  a  tato  společnost  tak  byla  účelově  v řízení 
zvýhodňována.  Ostatně  i  ředitel  ON  Mladá  Boleslav  H
  v hovoru  ze  dne  9.2.2012  (č.l. 
3732) K
 sděluje, že se do výběrového řízení „někdo silně cpe“ a dotazuje se jej, jak to 
vypadá s firmou „B“, na což jej obžalovaný K
 ubezpečuje,  že  všechno  vypadá  dobře  a 
probíhá  to  „jak  má“,  brzy  už  to  bude  ukončené.  V kontextu výše popsaných (a níže 
popsaných) důkazů také není pochyb o tom, že tato manipulace se zakázkou byla prováděna 
za součinnosti K
, administrátora soutěže a pracovníků společnosti B. Braun Medical 
s.r.o. včetně obžalovaného MUDr. H
 a také s vědomím přinejmenším ředitele nemocnice 
H
 Podstatné je také zdůraznit, že celá tato komunikace probíhá v době, kdy ještě nebyly 
ani podány nabídky jednotlivých uchazečů do soutěže!  
 
 
Bezprostředně  po  podání  samotných  nabídek  a  otevření  příslušných  obálek  bylo 
obžalovanými zjištěno, že společnost AMI podala nabídku s velmi výrazně nejnižší cenou a  
obžalovaní  zcela  evidentně  promýšleli  důvod  a  způsob  čistě  účelového  vyloučení  této 

společnosti ze soutěže – viz např. prostorový odposlech hovoru K
 ze dne 16.2.2012 
(2924). V tomto  hovoru  MUDr.  K
  namítá,  že  vyloučení  být  nemohou,  N
  by  to 
nepustila,  kdyby  tam  (v  nabídkách)  něco  našla,  ale  nějaké  argumenty  pro  vyloučení  jí 
přinesou.  S tím  evidentně  koresponduje  následující  telefonický  hovor  MUDr.  K
  s L. 
N
 v tentýž  den  (č.l.  3747),  který  opět  svědčí  tomu,  že  MUDr.  K
  úkoloval  L. 
N
 v rámci  ovlivňování  této  zakázky.  V tentýž den ráno se  ještě  předtím  neúspěšně 
pokouší MUDr. K  L. N
 telefonicky kontaktovat, ještě před uskutečněním spojení 
zcela bez obalu konstatuje, že „AMI budou stejně vylučovat i kdyby to měli dobře, za zkoušku 
to stojí.“ Naprosto ilustrativní je potom také již  zmíněný  hovor  K
 a MUDr. R
 
ze dne  16.2.2012  (č.l.  3070  a  násl.),  ze  kterého  je  jasně  patrná  nespokojenost obžalovaných 
s přihláškou a nabídkou společnosti AMI, je zcela patrný jejich záměr tuto společnost účelově 
vyloučit  (přestože  MUDr.  K   konstatuje,  že  je  vyloučit  nejde)  a  také  zcela  patrné  je,  že 
soutěž  má  podle  původního  plánu  vyhrát  B.  Braun  Medical  s.r.o.  a  „J
  dělá  křoví.“ 
Poměrně  trefně  také  MUDr.  K
v rozhovoru s MUDr. R
zkonstatují, že „je nejde 
nevyloučit“  dále  doplní,  že  „to  bude  dobrý  precedens,  vědí,  že  to  nemá  smysl  a  příště dají 
pokoj.“ V rámci tohoto hovoru také MUDr. K
MUDr. R
 sděluje, že společnost AMI 
dala do soutěže „strašidelnou nabídku.“ Podle závěru soudu popisovaná „strašidelnost“ této 
nabídky ze strany  AMI  jasně  odkazuje na fakt,  že  tato  společnost  nabídla  cenu  téměř  o 
6.000.000,-Kč  nižší  bez  DPH  než  společnost  B.  Braun  Medical  s.r.o.,  která  měla  dle  přání 
obžalovaných soutěž vyhrát.  Pokud by totiž onou „strašidelností“ byla míněna nedostatečná 
kvalita nabídky či nabízených komponentů vybavení, potom by jistě společnost AMI vyloučili 
právě z těchto důvodů a nebylo by třeba zcela účelově důvody pro vyloučení hledat. V rámci 
tohoto hovoru také proběhla debata o dělení úplatku za zakázku, aktéři se dohodnou na dělení 
polovinu pro K
 a druhou pro MUDr. R
, dojednáno také je, že celý úplatek bude 
poslán po MUDr. K
 V následujících hovorem posléze  K
  znovu  a  jasně 
rekapitulují předchozí hovory s MUDr. R
 po jeho odchodu. Snaha všech jmenovaných 
obžalovaných společnost AMI vyloučit a jejich konkrétní kroky v tomto směru jsou z tohoto 
záznamu naprosto jednoznačné. 
 
 
Dne  22.2.2012  následně  proběhla  z iniciativy  Ing.  M
  z AMI  (č.l.  3756) 
schůzka  s MUDr. K
 v jeho  kanceláři  v ON Kladno, o jejím obsahu posléze referoval 
MUDr. K
 MUDr. K
 tentýž den v její  kanceláři  a  jedná  se  o  záznam  na  č.l.  2927  a 
násl.  Z hovoru  je  zřejmé,  že  Ing.  M
  byl  rozčílen,  jelikož  mu  měl  „někdo  na  kraji“ 

zakázku již slíbit. MUDr. K
 jasně konstatuje, že jsou pouze dvě osoby určené na takové 
dojednávání s tím, že AMI „to nemůžou dostat, protože by to bylo porušení principu“, „nikdo 
jiný  na  to  nemá  mandát  a  takhle  to  probíhá  už  přes  3  roky
“, doslova konstatuje MUDr. 
K
. Z hovoru je také patrné, že MUDr. K
 slíbil Ing. M
 možnost jiné zakázky 
v budoucnu,  pokud  by  nyní  nedělal  problémy.  Podle  závěru  soudu  se  zde  jedná  o  další 
z jasných  důkazů  dlouhodobé  manipulace  zakázek  obžalovanými  K
  včetně  toho,  že 
to byli právě oni dva, kdo měli jednotlivé zakázky druhově (stavby, zdravotnické technologie) 
k řízení  rozdělené.  Tomu  ostatně  jasně  svědčí  i  záznam  hovoru  MUDr.  K
 
s pracovníkem  společnosti  Metrostav  a.s.  (která  poskytla  společnosti  AMI  do  soutěže 
referenci) z 23.2.2012 (č.l. 2932 a násl.), v rámci kterého MUDr. K
 konstatuje problém 
s touto společností s tím, že „je to úplně jednoduché, stavby dělám kompletně já, technologie 
dělá MUDr. K  Je to tak, není to naše vůle, je to všecko domluvený… instruktáž jako jo.“ 
MUDr. K
 také bez obalu pracovníkovi společnosti Metrostav a.s. sděluje, že nechápe, 
proč  společnosti  AMI  ty  reference  poskytovali,  „když  vědí,  že  ten  trh  je  rozjetej  a 
rozparcelovanej.“ Pracovník společnosti Metrostav a.s. se následně až neuvěřitelně podřízeně 
za udělené reference MUDr. K
ospravedlňuje a navrhuje, že kdyby chtěl zlobit (AMI), 
tak Metrostav  a.s.  ze sdružení vystoupí. Na to MUDr. K
 konstatuje, že má zprávy, že 
(AMI) „zlobit nebude.“ Další  věc,  která  je  ostatně  z  daného hovoru  také  zcela  zřejmá,  je 
skutečnost,  že  jednoznačně  bylo  obžalovanými  požadováno,  aby  zakázky realizovali 
„kompletátoři“ – tedy, jak již soud opakovaně konstatoval – hlavní ekonomičtí hráči na trhu. I 
tento hovor tak potvrzuje závěr soudu, že při vypisování zakázek byl ze strany obžalovaných 
zájem  omezit  řízení  kvalifikacemi  tak,  aby  se  jej  mohly  účastnit  pouze  hlavní  ekonomické 
subjekty,  které  zpravidla  akceptovaly  obžalovanými  realizovaný  „systém“  zvýhodňování 
jednotlivých  soutěžitelů.  Manipulaci této zakázky v ON Mladá Boleslav potvrzuje následně 
také hovor MUDr. K
 ze dne 23.2.2012, kdy jmenovaný před spojením hovoru neznámé 
osobě  říká,  že  Mladá  Boleslav  půjde  hladce  s pravděpodobností  asi  70%,  kdyby  byly 
komplikace, tak se to dozví, „je to na nás, na administrátorovi, aby to dotáhl do konce.“ Hovor 
ze 23.2.2012 (den před zasedáním hodnotící komise) mezi MUDr. K
 a osobou jménem 
Láďa z ON Mladá Boleslav dále svědčí tomu, že byla také prověřována loajalita osob, které 
měly v komisi zasednout. Hovor mezi L. N
 a blíže neustanovenou osobou, která se 
evidentně účastnila zasedání hodnotící komise dne 24.2.2012 (č.l. 3774), jasně svědčí tomu, 
že  bylo  předem  ještě  před  samotným  rozhodnutím  komise  plánováno,  že  vítězem  bude  B. 
Braun Medical s.r.o. a stejně tak bylo ještě před rozhodnutím komise dojednáno, že společnost 

AMI  bude  vyloučena  (což  posléze  také  obojí  bylo  realizováno).  Naprosto  stejnému  závěru 
potom  svědčí  hovor  K
  v kanceláři  MUDr.  K
  dne  27.2.2012  (2944),  kdy  po 
shlédnutí výsledku spočívajícího mimo jiné ve vyloučení AMI konstatují, že „to proběhlo, jak 
mělo  …  dopadlo  to  dobře.“    Den  před  doručením  rozhodnutí  o  vyloučení  uchazeče 
společnosti  AMI  (dne  29.2.2012)  se  také  dle  diáře  L.  N
  měla  u  ní  zastavit  na  10. 
hodinu pracovnice B. Braun Medical s.r.o. R
(další schůzka je potom také dle diáře L. 
N
 dne 11.4.2012 v 9:00hod.).  V tentýž den také MUDr. K
 (3079) mimo jiné 
informuje  MUDr.  R
  že  „AMI  jsou  vyloučený“,  na  což  MUDr.  R
reaguje  „to  je 
supr…tam nebyl S
“. Tento  záznam  opět  potvrzuje  zájem  obžalovaných  na  účelovém 
vyloučení  nepohodlné  společnosti.  Po  zasedání  hodnotící  komise  následně  zaslal  MUDr. 
B
z ON Mladá Boleslav e-mailem ze dne 2.3.2012  (č.l.  4527)  navrhovaný materiál do 
valné hromady „k  připomínkování“,  fakticky  se  však  jednalo  ze  strany  MUDr.  K
, jak 
vyplývá i z další zaznamenané komunikace týkající se jiných zakázek, o nezbytné schválení 
z její strany, bez kterého nebylo vzhledem k zaběhnuté  praxi  možné materiál do rady jako 
valné hromadě předložit. Zaslaný materiál obžalovaná MUDr. K
 prakticky obratem také 
schválila. Tentýž den si sjednal MUDr. K
 schůzku s Ing. M
 z AMI (č.l. 3841), po 
několika  úpravách  je  nakonec  dne  6.3.2012  termín  stanoven  na  7.3.2012  (č.l.  3854) 
v kanceláři u MUDr. K
. O obsahu a výsledku této schůzky následně MUDr. K  referuje 
v tentýž den v kanceláři MUDr. K
 (č.l. 2955). Z tohoto záznamu mimo jiné vyplývá, že 
MUDr.  K   na  Ing.  M
  působil,  aby  akceptoval  výsledek  výběrového  řízení  včetně 
vyloučení  AMI  s tím,  že  mu  naznačil  i  možnost  nějaké  reciproční  spolupráce. MUDr. K  
také vyjádřil předpoklad, že Ing. M
 pouze podá námitku proti vyloučení, ale podání na 
ÚOHS dávat nebude (což se také obojí, jak vyplývá ze shora uvedených listin, stalo). Zcela na 
okraj také MUDr. K
 zmínil, že mu měl pracovník společnosti Metrostav a.s. sdělit, že už 
před  vánoci  se  vědělo,  že  „B.  Brauni  vyhrajou  Boleslav“,  dále  také  hovoří  o  tom,  že  Ing. 
M
  se dostal k informaci, že „tenhle tendr  by  neměl  být  domluvený  a  kdo  bude 
nejlepší, tak vyhraje“, proto  si myslel, že „bude levný, protože není s nikým  domluven  a 
nepojede na hodně“, což ovšem je, jak to MUDr. K  komentoval, „strašný.“ Dne 14.3.2012 
byl  u  K
  opět  na  návštěvě  MUDr.  R   (3084),  všichni  tři  hovořili  mimo  jiné  o 
manipulaci  této  zakázky  a  dohadovali  se,  kdo  M
(AMI)  vítězství  v této zakázce 
slíbil.  I  záznam  tohoto  hovoru  jasně  prokazuje  zájem  těchto  tří obžalovaných na manipulaci 
tohoto řízení a vítězství společnosti B.Braun Medical s.r.o. Zájem MUDr. K
na celé akci a 
jeho aktivní účast také vyplývá z jeho hovoru s L. N
 dne 19.3.2012 (č.l. 3896), ve 

kterém se jednak informuje, zdali byla předmětná námitka ze strany AMI skutečně podána, 
vyjadřuje  zájem,  aby  byla  smlouva  podepsána  co  nejdříve  (jelikož teprve v souvislosti s tím 
býval  zpravidla  předáván  úplatek).  L
  N
  mimo  jiné  také  sděluje,  že  potřebují 
„vzdání  se“  (práva  opravného  prostředku  ostatními  neúspěšnými  soutěžiteli),  ale  „to 
domluví.“  Jak  již  bylo  uvedeno  výše,  rozhodnutím  ředitele  ON  Mladá  Boleslav  ze  dne 
26.3.2012 bylo následně rozhodnuto, že se námitce společnosti AMI nevyhovuje (č.l. 21779). 
Toto rozhodnutí v kontextu popsané  a prokázané  trestné  činnosti  opět  potvrzuje,  že  vedení 
nemocnice fakticky nejednalo autonomně, ale zjevně podle zadání obžalovaných (K
). 
Možná  motivace  ředitele  nemocnice  pro  takové  jednání  ostatně  může  (konkrétnější  důkazy 
vůči vedení nemocnice soudu předloženy nebyly) vyplývat z písemných poznámek týkajících 
se dělení úplatku za tuto zakázku (viz níže).  
 
 
Dne  26.3.2012  se  následně  uskutečnila  schůzka  MUDr.  K
  s MUDr. H
 
domluvena byla z iniciativy MUDr. H
 dne 25.3.2012 (č.l. 3918). O obsahu této schůzky 
opět MUDr. K  referoval MUD. K
 v její kanceláři dne 26.3.2012 (č.l. 2987). MUDr. 
H
 měl MUDr. K
 informovat, že L. N
 odeslala nevyhovění námitce společnosti 
AMI, K
 následně řeší možné důsledky pro celé řízení, pokud by byla ve věci podána 
stížnost na ÚOHS. Dle popisu MUDr. K
 a kontextu jím popisovaného hovoru také K
 
s H
 na schůzce hovořili o předání úplatku, na čemž měl být také účasten muž jménem 
P
. Z hovoru MUDr. K
 a MUDr. K
je také patrné, že mělo být z jejich strany 
řečeno L. N
,  aby  rozeslala  rozhodnutí,  že  se  námitka  AMI  zamítá.  I  toto  je  důkaz 
toho, že byla zakázka realizována a především manipulována „v režii“ mimo jiné K
 
jejichž pokyny L. N
 fakticky plnila. Tomu  ostatně  svědčí  i  záznam  komunikace 
MUDr. K
 s Ing.  S
ze  dne  26.3.2012  (č.l.  3117),  ve  kterém  MUDr.  K
 
mimo  jiné  konstatuje,  že  pozemek  (o  jehož  koupi  měli  K
  soukromý  zájem)  vlastní 
člověk  mající  firmu  se  zdravotnickou  technologií,  kterého  teď  vylučovali  v Boleslavi ze 
zakázky, „samozřejmě to byl úplný nesmysl.“ Zde MUDr. K
 hovoří o Ing. M
 
a tento  hovor  opět  potvrzuje  účelovost  daného  vyloučení,  ale  také  v něm  MUDr.  K
 
konstatuje, že se s ním  domluvili,  že  mu  někde  dají  něco  (zakázku)  menšího.  Dne 2.4.2012 
byl  MUDr.  R
  opět  na  návštěvě  K
  v jejich bydlišti, obžalovaní  opět  probírali 
otázku (pro ně) nechtěných aktivit společnosti AMI a toho, že tato společnost podala námitku. 
Z kontextu hovoru je také zřejmé, že vyloučení AMI má být jakýsi druh výstrahy pro ostatní 
soutěžitele, kteří by v budoucnu hodlali nerespektovat fungující systém ovlivňování zakázek.  

 
Celé  vyjasňování  pozic  ohledně  manipulovaného  řízení  a další koordinaci do 
budoucna  dále  dokumentuje  schůzka  K
  a  Ing.  M
dne  6.4.2012  (č.l.  2991), 
Ing. M
 přiznává, že situaci podcenil a měl se bavit s K
Z toho hovoru je však 
také naprosto patrné, jak se K
s Ing. M
 domlouvají na zakázce, kterou by mohl 
na oplátku za to, že nebude podávat podání na ÚOHS získat, z komunikace je také naprosto 
zřetelné,  jak  jsou  jednotlivé  zakázky  K
  již  dopředu  přiřazené  jednotlivým  firmám 
(HOSPIMED  s.r.o., B. Braun Medical s.r.o.).  MUDr.  K
  také  zřetelně  hovoří  o  tom,  že 
pavilon v ON  Kolín  má  J
 (Ř
  s HOSPIMED  s.r.o.), ale sejde se s ním  a  řekne  mu, 
aby Ing. M
 vyšel maximálně vstříc, neboť spolupráce s MUDr. K
se „J
 
opravdu docela vyplácí.“ Ing. M
 také MUDr. K  sděluje, že mu to na kraji zařídí 
s hejtmanem.  10.4.2012  následně  MUDr.  H
  iniciuje  další  schůzku  u  L.  N
(č.l. 
3943), která také dle diáře L. N
skutečně proběhla ve 13:00 hod.  
 
 
Celé  dění  okolo  společnosti  AMI  v případě  tohoto  skutku  také  mimo  jiné  jasně 
ukazuje, že není pravda, jak tvrdili někteří obžalovaní i v případě dalších skutků, že již pouhé 
otevření  obálek  umožňovalo  administrátorovi  či  komukoliv  jinému  konstatovat  (a  ostatním 
osobám sdělovat), kdo bude vítězem v řízení, když jediným hodnotícím kritériem byla cena. 
Teprve  příslušná  komise totiž fakticky  přezkoumávala  splnění  všech  požadovaných 
kvalifikačních předpokladů u uchazečů – nešlo tedy zdaleka jen o samotnou nabídnutou cenu. 
Zde  je  totiž  také  jasně  vidět,  že  někteří  z uchazečů  mohli  být  a  také  byli  (ať  již  v jiných 
případech  oprávněně  či  nikoliv)  vyloučeni.  Tvrzení  kteréhokoliv z obžalovaných, že již po 
zasedání komise pro otevírání obálek mohlo být jasné, kdo bude vítězem, je tedy jednoznačně 
zavádějící a neodpovídající realitě.  
 
Pokud  se  týká  samotného  předání  a  převzetí  úplatku  v souvislosti  s touto zakázkou, 
potom  tuto  část  skutkového  děje  vzal  soud  za  prokázanou  z následujících  důkazů.  Dne 
10.4.2012  (tedy  dva  dny  před  uzavřením  smlouvy  mezi  nemocnicí  s společností  B.  Braun 
Medical s.r.o.) spolu MUDr. K
 a MUDr. H
 vedou telefonický hovor  (č.l.  3945),  ve 
kterém si z iniciativy MUDr. K
 domlouvají jednak schůzku na 25.4.2012 v 9:00 hod. (kdy 
k předání  úplatku  došlo),  obsah  zbývajícího  hovoru  oba  jeho  aktéři  zjevně  a  záměrně 
formulují tak, aby bez dalšího kontextu nemohlo být případnému posluchači zřejmé, čeho se 
hovor týká. V den  této  sjednané  schůzky  ještě  před  jejím  uskutečněním  potom  dle 

prostorového odposlechu hovoří spolu obžalovaní K
 (č.l. 3010). MUDr. K  sděluje, že 
se v půl jedenácté sbalí a pojede domů, MUDr. K
mu klade na srdce, ať jede opatrně a 
pomalu, „dívá se kdo kde je a jestli někdo nejede za ním“ a hned jak bude doma, jí zavolá. 
Nabízí mu také, zdali nemá jet s ním. Obsah tohoto hovoru jednoznačně svědčí závěru, že na 
schůzce MUDr. K
 s MUDr. H
 bylo plánované předání vysokého úplatku, se kterým 
bezprostředně poté hodlal MUDr. K
odjet domů, a MUDr. K
 měla obavu, aby dojel 
dobře  a  nikdo  jej  po  cestě  nesledoval.  V tomto  hovoru  se  ještě  také  MUDr.  K   zamýšlí, 
„jestli  mu  má  napsat“  ještě  z nemocnice  po odchodu MUDr. H
, nebo až to bude mít 
připravené.  Tato  část  hovoru  se  zjevně  týká  chystaného  dělení  úplatku  a  vyzvednutí  jeho 
příslušné  části  MUDr. R
.  Samotný  příchod  MUDr. H
 k MUDr. K
 do 
kanceláře kolem deváté hodiny dokumentuje protokol o sledování osob a věcí z téhož dne (č.l. 
3210).  Ohledně  tohoto  protokolu  je  třeba  dále  poukázat  na  opravu  protokolu  o  sledování 
osoba  a  věcí  (č.l.  25955),  ze  které  je  zřejmá  časová  nesrovnalost  mezi  údajem  uváděným 
v původním protokolu a časem reálným. Tuto nesrovnalost policejní orgán zcela logicky a pro 
soud  přijatelně  vysvětlil  tím,  že  nedopatřením  nebyl  ve  fotoaparátu  užitém  k dokumentaci 
Policií  ČR  nastaven  letní  čas.  Správnosti  tohoto  vysvětlení  ostatně  svědčí  i  skutečnost,  že 
předmětná schůzka MUDr. H
 a MUDr. K
 byla dle zaznamenaných hovorů sjednána 
na 9. hodinu ranní, čemu jasně odpovídá příchod MUDr. H
 v daný den v 8:51 hod. (po 
opravě  údaje  v původním  protokolu  o jednu hodinu).  Stejně tak odpovídá následný odchod 
MUDr. K
 v 10:24 hod. tomu, když předtím MUDr. K
 sděloval, že bude odjíždět asi 
v půl  jedenácté.  Jak  vyplývá  ze  sdělení  policejního  orgánu,  popsané  nedopatření  v nastavení 
„strojového“ času ve fotoaparátu se týkalo i sledování prováděného dne 3.5.2012 a 4.5.2012 
v obci R
 u P
 v ulici V 
. Že skutečně na schůzce dne 25.4.2012 došlo k předání 
úplatku v souvislosti s touto zakázkou MUDr. H
 MUDr. K
 ve výši 6.200.000,-Kč 
má soud za prokázané následujícími důkazy. Dle prostorového odposlechu z téhož dne kolem 
10:15  hod.  (č.l.  3010)  krátce  po  odchodu  MUDr. H
 přichází MUDr. K
do kanceláře 
MUDr. K
, kde po ní mimo jiné žádá nadiktovat její rodné číslo kvůli finančnímu úřadu. 
Když se MUDr. K
 dotazuje, zdali to „přinesl“,  MUDr.  K
  odkazuje na papír 
s komentářem  „mělo  to  být  tohle,  on  přinesl  tohle.“  Na  dotaz  proč,  odpovídá  MUDr. K
 
„protože tohle dal…“ Pokud se týká předmětného  papírku,  potom  se  dle  obsahu  daného 
hovoru  jednalo  o  list  papíru  zajištěný  při  prohlídce  kanceláře  MUDr. K
 v ON Kladno 
(příloha č. 2, položka 37). V rámci konverzace po převzetí úplatku MUDr. K
 následně 
K
  probírají,  jak  bude  převzatý  úplatek  dělen  mezi  ně  a  MUDr. R
.  Na  zajištěném 

listu papíru,  který  je  přílohou  spisu,  (viz výše) je  napsáno  zmíněné  rodné  číslo  MUDr. 
K
,  dále  telefonní  číslo  na  osobu  jménem  F
  z finančního  úřadu  Praha  –  západ 
(oddělení daně z nemovitosti, která je správcem daně MUDr. K
 – viz č.l. 22370), dále je 
na něm poznamenaná částka 6,8  u té je dopsáno 400  MLC, 200  H
.  Tento zápis 
fakticky  vysvětluje  v rámci  hovoru  MUDr.  K
  která  říká  „…když  je  to  šest  osm,  a 
tohlencto je šest, šest celých dva né?“ Obžalovaní K
 se potom baví, jak úplatek mezi 
všechny tři rozdělit a jak „mu“ to při předávání rozklíčovat. Z obsahu hovoru ve spojení se 
zajištěným listem papíru lze dle názoru soudu bezpečně uzavřít, že měl být předán úplatek ve 
výši 6,8 milionu korun, ale fakticky došlo k předání „pouze“ 6,2 milionu korun, jelikož částky 
400.000,-Kč  a  200.000,-Kč  inkasovaly  další  subjekty,  které  byly  na  zakázce  účastny.  Velmi 
pravděpodobně (byť to nelze mít za bezpečně prokázané) se v daném případě jednalo o ML 
Compet  a.s.  (MLC)  a  ředitele  ON  Mladá  Boleslav  MUDr. H
 Další skutečností, která 
opět potvrzuje, že výše úplatku byla v tomto případě 6,8 milionu korun, je poměr této částky 
k hodnotě  samotné  zakázky  –  i v tomto  případě  jako  v případech  dalších  výše  popsaných  se 
totiž fakticky jedná o 10% z „vysoutěžené“ ceny zakázky společností B. Braun Medical s.r.o. 
Samotný odjezd MUDr. K
 po převzetí úplatku domů dokumentuje protokol o sledování 
osob a věcí (č.l. 3213).  
 
Úplatek ve výši 6.200.000,-Kč  převzatý  za  manipulaci  této  zakázky  si  obžalovaní 
K
  neponechali  celý  pro  sebe,  ale  dále  se o něj dle předchozí (a shora na konkrétních 
důkazech  doložené)  domluvy  dělili  s obžalovaným MUDr. R
. Ještě  v den  převzetí 
úplatku MUDr.  K
  kolem 11:30  telefonicky kontaktuje MUDr. R
 s tím, že „s ním 
potřebuje  něco  projednat“  (3985).  O  následně  sjednaném  termínu  a  místu  schůzky  potom 
MUDr. K
 ihned informuje MUDr. K
 (3987) s tím, že za ním jede v pátek. Nejbližší 
následující pátek byl 27.4.2012. V tento  den  také skutečně dle protokolu o sledování osob a 
věcí (3216) MUDr. K  přijíždí v ranních hodinách do místa bydliště obžalovaného MUDr. 
R
.  Následně  obžalovaný  MUDr.  K
  telefonicky  sděluje  MUDr.  K
  (3993),  že 
teprve jede od D
, vše je v naprostém  pořádku  a  zbytek  jí  sdělí  až  osobně.  To  také 
obžalovaný  učinil  dle  prostorového  odposlechu v kanceláři  MUDr.  K
  (3017).  MUDr. 
K
 v rámci záznamu píše částku na papír a doprovází to slovy „dal jsem to, řekl jsem mu, je 
to tohle“,  na  což  měl  MUDr.  R
 reagovat slovy „ale já mám informaci, že to je tohle“ a 
požadoval po MUDr. K
 aby „zeslabil tu trojku“. Zde byla „trojkou“ evidentně míněna 
dříve  (viz  dokazování  výše)  dojednaná  polovina  úplatku  pro  K
.  MUDr. K  

vysvětloval, že „to prostě dělil jako obvykle“, dle zaznamenaného hovoru si MUDr. R
řekl 
ještě  o  „jedničku“.  MUDr. K
  na  toto  sdělení  reaguje  slovy  „tak  z každého vezmeš 
pětikilo a je to“ – evidentně se zde jedná o to, že by si oba ze svých podílů na úplatku upřeli 
500.000,-Kč na požadovaný další 1.000.000,-Kč pro MUDr. R
 – s čímž však MUDr. K  
nesouhlasí s tím, že „to dá celé ze svého.“ Nyní popsané důkazy tak dle soudu jasně dokládají, 
že obžalovaný MUDr. K
přivezl obžalovanému MUDr. R
 do jeho bydliště původně 
sjednanou polovinu převzatého úplatku ve výši 3.100.000,-Kč, přičemž MUDr. R  následně 
požadoval  ještě  další  1.000.000,-Kč  z předaného  úplatku.  Předání  této  druhé  požadované 
částky posléze proběhlo dne 3.5.2012, kdy ve večerních hodinách opět přijel MUDr. R  ke 
K
 na návštěvu. Termín schůzky si MUDr. K
 s MUDr. R
 potvrzují v tento 
den  prostřednictvím  sms  zpráv  (4004),  samotnou  návštěvu  potom  dokumentuje  prostorový 
záznam z bydliště  K
.  Ještě  před  příchodem  MUDr.  R
  MUDr.  K
  MUDr. 
K
i říká „ty si připrav ty peníze“, na což on reaguje, že obálku si nechal dole a s penězi se 
teatrálně loučí, v další části záznamu je potom patrné počítání (bankovek) (3129). Po příchodu 
MUDr.  R
  tento  nejprve  dlouze  hovoří  v horním  patře  domu  s MUDr. K
 (mimo 
jiné o celé řadě veřejných soutěží), po příchodu MUDr. R
 zpět do přízemí tento oslovuje 
MUDr. K
 s dotazem  „jestli  pro  něj  má  ty  věci“  (3145),  na  což  MUDr.  K
  souhlasně 
reaguje. V této  části  záznamu  dle  závěru  soudu  došlo  k předání  zbývající  částky  1.000.000,-
Kč (MUDr. R  to komentuje slovy, že „musí nějak tu bestii nakrmit“), čemuž svědčí i hovor 
K
 po odchodu MUDr. R
 z návštěvy (3146). MUDr. K
 se dotazuje „vy jste 
si povídali? Sbalil prachy?“ na což MUDr.  K
  reaguje  tak,  že  mu  o  penězích  schválně 
neřekl, nedal mu je jako normálně a čekal, jestli si o ně (MUDr. R ) řekne s tím, že ten se 
asi  deset  minut  ošíval  a  pak  se  dotázal,  jestli  to  pro  něj  (MUDr.  K )  má.  Tento  MUDr. 
K
 popisovaný rozhovor zcela odpovídá jeho předchozí komunikaci s MUDr. R
 a 
je dalším potvrzením toho, že  při  této  příležitosti  byla  MUDr.  R
  předána  zbývající 
částka 1.000.000,-Kč z požadovaného úplatku.  
 
Shora uvedené důkazy tak soud považuje za zcela dostatečné pro to, aby bylo možno 
uzavřít,  že  i  tato  zakázka  týkající  se  ON  Mladá  Boleslav  byla  již  dopředu  obžalovanými 
připravována  pro  společnost  B.  Braun  Medical  s.r.o.  jako  pro  zamýšleného  vítěze  a  ve 
prospěch tohoto subjektu také byla zcela evidentně manipulována, za což poté, kdy následně 
došlo k podpisu  příslušné  smlouvy,  obdrželi  obžalovaní  prostřednictvím  obžalovaného 
MUDr. H
 popsané úplatky, které si následně také rozdělili. Celá popsaná „komplikace“ se 

společností  AMI  jednak  umožnila  ještě  názorněji  zdokumentovat  zjištění,  že  celé  řízení 
skutečně bylo účelově ve prospěch jeho pozdějšího vítěze manipulováno, umožnila také lépe 
popsat úlohu jednotlivých obžalovaných ve snaze „vyšachovat“ tohoto nezvaného uchazeče o 
vítězství v soutěži. Zjevné také je, že po vyloučení ze soutěže byl tento uchazeč (resp. Ing. 
M
)  odrazován  od podání na ÚOHS  (které  by  podpis  smlouvy,  předání  úplatku  a 
realizaci  celé  zakázky  podstatně  oddálilo)  příslibem  další  účasti  na  korupčním  systému 
obžalovaných jako organizované skupiny dlouhodobě ovládající zakázky Středočeského kraje 
a jím vlastněných nemocnic. Tento příslib, který společnost AMI zjevně akceptovala, potom 
naprosto  logicky  vysvětluje  nevěrohodnou  a  z pohledu hodnocení soudu také nepravdivou 
výpověď  Ing.  M
  při  hlavním  líčení  (dne 23.10.2013).  Pravdivost  této  výpovědi  je 
vyvracena shora rekapitulovanými zaznamenanými hovory jednotlivých obžalovaných, svědek 
Z
  M
  vypovídal  při  hlavním  líčení  nejen  nelogicky  ale  také  velmi  vyhýbavě  a 
nepřesvědčivě. V rozporu s těmito hovory např. uváděl, že fakticky neví, jakou funkci zastával 
MUDr. K
 ve  vztahu k nemocnicím  Středočeského  kraje  a že se s ním  o  veřejných 
zakázkách prakticky nebavil. Zcela nelogické také je tvrzení svědka, že před MUDr. K
 
pouze předstíral, že se znají s hejtmanem R
, přestože zároveň věděl, že se MUDr. K  
s MUDr.  R
znají  a  navštěvují  (a  mohl  by tedy jistě předpokládat, že by tato jeho lež 
velmi brzy vyšla najevo). Zcela nevěrohodně také svědek neuměl vysvětlit, proč se v jednom 
z předestřených  hovorů  baví  o  „óčku“,  když  zároveň  před  soudem  tvrdil,  že  neví, o co jde. 
Svědek M
 dle soudu při hlavním líčení jednoznačně vypovídal lživě, a to přesto, že 
byl o možných následcích křivé výpovědi opakovaně soudem poučován.  
  
 
Uvedeného jednání se jednotliví obžalovaní z tohoto skutku  dopustili  přinejmenším 
v úmyslu získat prospěch ve formě čistého prospěchu pro dodavatele z realizace této zakázky 
B.  Braun Medical s.r.o. Znaleckým posudkem z oboru  ekonomika  zpracovaného  společností 
PROFI - TEN a.s. na č.l. 8982 a násl., k jehož obsahu byli zpracovatelé také vyslechnuti dne 
23.4.2014, byla výše zisku realizátora této zakázky vyčíslena na částku 4.893.748,-Kč. Jelikož 
tato znalci kvantifikovaná částka ani v tomto případě nezohledňovala povinnost odvést z takto 
vyčísleného  zisku  daň  z příjmu  právnických  osob,  v souladu  s výše  zmíněným právním 
názorem  vyjádřeným  v rozhodnutí  Nejvyššího  soudu  ČR  sp.zn.  5Tdo  136/2008  ze  dne 
11.6.2008 byla tato daňová povinnost dopadající na zisk realizovaný dodavatelem zakázky od 
„hrubého“ prospěchu vyčísleného znaleckým posudkem odečtena a celkový čistý prospěch tak 
byl vyčíslen na nejméně 3.963.936,-Kč. 

 
 
Obhajobou byl do spisu založen také znalecký posudek č. 110-788/2013 zpracovaný 
znaleckým ústavem Equity Solutions Appraisials s.r.o. Zpracovatel tohoto posudku vypovídal 
při hlavním líčení dne 18.2.2015 (a v důsledku předchozího vyloučení řízení proti obžalované 
L
 N
 k samostatnému  projednání  ještě  znovu  dne  22.4.2015)  a  závěry  tohoto 
posudku rozvedl a potvrdil. Závěry tohoto posudku, pokud by je měl soud shrnout, konstatují, 
že smluvní ceny dle kupních smluv uzavřených s ON Kolín, ON Mladá Boleslav, ON Příbram 
a  ON  Kladno,  které  jsou  předmětem  tohoto  řízení,  byly stanoveny jako ceny obvyklé. Ve 
vztahu k těmto  závěrům  znalce  je  však  třeba  konstatovat,  že  předražení  těchto  zakázek  nad 
úroveň  cen  obvyklých  nebylo  obžalobou  žádnému  z obžalovaných  kladeno  za  vinu.  Závěry 
tohoto  posudku  tak  jistě  rozšiřují  okruh  poznatků,  které  má  soud  o  těchto  zakázkách 
k dispozici, ovšem žádná tvrzení obžaloby týkající se viny obžalovaných nijak nepotvrzují ani 
nevyvracejí.  
 
 
Další ze znaleckých posudků předložených obhajobou byl zpracován taktéž znaleckým 
ústavem Equity Solutions Appraisials s.r.o. – pod číslem 129-807/2013 (oba posudky tohoto 
ústavu jsou ve spisu založeny ve svazku označeném „předloženo v průběhu hlavního líčení 
12. – 16.8.2013“). I závěry tohoto posudku jeho zpracovatel Ing. J
A  stvrdil při hlavním 
líčení dne 18.2.2015 a znovu dne 22.4.2015. V rámci zpracování posudku zde byly znalecky 
zkoumány ekonomické a kvalifikační předpoklady u veřejných zakázek specifikovaných pod 
body 2), 3), 5), 6), 7) tohoto rozsudku, u všech těchto veřejných zakázek zpracovatel dospěl 
k závěru,  že  zadané  ekonomické  a  finanční  kvalifikační  předpoklady  byly  nastaveny  jako 
nediskriminační. Aniž by soud se závěry tohoto posudku jakkoliv hlouběji polemizoval, tak je 
třeba znovu poukázat na výše opakovaně popisovaný způsob, jakým obžalovaní se zakázkami 
ve  prospěch  jejich  předem  vybraného  vítěze  manipulovali. Modus operandi využívaný v 
rámci této  trestné  činnosti  nespočíval  v tom,  že  by  byly  ekonomické  a  finanční  kvalifikační 
předpoklady nastaveny tak, že by fakticky vůbec neumožňovaly přihlásit se do soutěže jiným 
uchazečům než těm, se kterými bylo jako s vítězi počítáno. Tyto předpoklady byly nastaveny 
vždy  tak,  aby  byly  vhod  především  „velkým  hráčům“  na  trhu  a  menší  subjekty  od  snahy  o 
zakázku  soutěžit  pokud  možno  odradily  (byť  jim  tato  účast  v soutěži  nebyla  přímo 
znemožněna, když se jistě mohli dle své svobodné vůli sdružovat, využívat od tuzemských i 
zahraničních  subjektů  reference,  subdodávky  apod.).  Zmínění  velcí  hráči  potom  zpravidla 
akceptovali rozdělování zakázek obžalovanými mezi ně a navzájem si v soutěžích poskytovali 

také krytí ve formě „křoví“. Fakticky užívané ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady 
tak  ve  svém  důsledku  přímo  menší  subjekty  z možnosti  o  zakázku  soutěžit  nevylučovaly, 
soutěžní prostředí pro obžalované však „optimalizovaly“, přičemž hlavní těžiště manipulace 
popsaných  veřejných  zakázek  nespočívalo  v nastavení  kvalifikačních  předpokladů  ale  ve 
skutečnosti, že subjekty o zakázku „soutěžící“ tuto soutěž pouze předstíraly a ve skutečnosti 
se mezi nimi jednalo o koordinovaný postup všemi účastníky záměrně směřovaný k vítězství 
předem  vybraného  subjektu.  Že  nastavené  kvalifikační  předpoklady  neskýtaly  obžalovaným 
jistotu, že se do soutěže nebude hlásit i nějaký „nezvaný“ subjekt, názorně dokumentuje celá 
shora popsaná epizoda se společností AMI, která ohrozila zájmy obžalovaných tím, že hodlala 
o vítězství v zakázce (na rozdíl od subjektů jednajících ve shodě) skutečně soutěžit a nakonec 
musela být proto ze soutěže účelově vyloučena (jelikož by se jinak také vzhledem k nabídnuté 
ceně stala vítězem) a aby obžalovaní předešli tomu, že bude řízení napadeno stížností, byla 
této  společnosti  přislíbena  jiná  zakázka  v budoucnu.  Zvýhodnění  předem  vybraného 
soutěžitele  také  zpravidla  spočívalo  v přístupu  k informacím,  které  ostatní  soutěžitelé 
(nejednající s vítězem  ve  shodě)  k dispozici  neměli  a  v exkluzivní  možnosti  (opět  podrobně 
viz výše)  podílet  se  na  zpracování  podkladů  pro  samotné  zadávací  řízení.  Samotný  závěr 
znaleckého  posudku,  že  zadané  ekonomické  a  finanční  kvalifikační  předpoklady  byly 
nastaveny  jako  nediskriminační  (znalec fakticky pracoval pouze s jednotlivými  číselnými 
hodnotami, které porovnával  a hodnotil,  ale  nijak  nezohledňoval  celou  zákulisní  manipulaci 
zakázek, která z dokazování vyplývá), v žádném  případě  nevyvrací  evidentní  manipulaci 
veřejných  zakázek,  která  z celého provedeného dokazování vyplývá. Zcela zásadní role 
obžalované 
  při  popsaném  účelovém  nastavovaní  kvalifikačních  předpokladů  a 
tvorbě  zadávací  dokumentace  a  při  „nadstandardním“  a konspirativním kontaktu 
s favorizovanými soutěžiteli podle pokynů především MUDr. K
 a MUDr. K
 mimo 
již  zmíněných  důkazů  vyplývá  i  ze  zaznamenaných  hovorů,  které  s nyní projednávanými 
skutky  bezprostředně  nesouvisí,  přesto  však  tyto  hovory  naprosto  výmluvně  dokumentují 
podíl obžalované N
 na popsaném  a  dlouhodobě  praktikovaném  systému  páchání 
trestné  činnosti  celou organizovanou skupinou  (nastavování  kritérií  podle  potřeb 
„privilegovaných“ uchazečů o veřejné zakázky), a proto byly v rámci dokazování přehrány – 
zde lze pro stručnost odkázat na především prostorové odposlechy na č.l. 2943, 2959, 2963 - 
2967, 2971 – 2973, 2985, 2995, 2997, 3001 – 3004, 3007, 3017, 3033 – 3034, 3043, 3096.  
 
 
Důkazem  vztahujícím  se  ke  všem  v tomto  rozsudku  popsaným  skutkům  je  potom 

znalecký posudek z oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika (založený ve svazcích 44 – 
53 spisu). V rámci hlavního líčení byl vyslechnut jeho zpracovatel Ing. Jan Janka a své závěry 
písemně zpracovaného posudku dle soudu také náležitě vysvětlil a obhájil. Z velmi rozsáhlých 
závěrů  posudku  vyplývá,  jaký  byl  obsah  všech  v přípravném  řízení  získaných  a  v posudku 
specifikovaných datových nosičů (mobilní telefony, osobní počítače, flashdisky apod.) Znalec 
přesvědčivě  vysvětlil,  jakým  způsobem  při  zpracování  posudku  postupoval  (fakticky 
předmětná data z nosičů pouze zkopíroval a nijak do jejich obsahu nezasahoval) a soud nemá 
o správnosti závěrů tohoto posudku žádné důvody pochybovat.  
 
 
Obdobným způsobem potom soud hodnotí znalecké posudky z oboru kriminalistika – 
analýza  dat  a  zkoumání  nosičů  dat  a z odvětví  počítačová  analýza  (sv. 43 spisu). V tomto 
posudku  jeho  zpracovatelé  způsobem,  o  jehož  správnosti  a  úplnosti  nemá  soud  opět  žádné 
důvody  pochybovat,  zadokumentovali  obsah  jednotlivých  datových  nosičů,  které  jim  byly 
předloženy  (mobilní  telefony, notebooky, stolní  počítače,  flash  disky  apod.)  a 
zadokumentovali kriminalisticky relevantní data vztahující se k této  věci  (klíčová  slova  a 
slovní spojení).  
 
 
V přípravném  řízení  bylo  ve  smyslu  §  347  odst.  1  tr.  řádu  rozhodnuto  o  zajištění 
veškerého majetku  mimo jiné  obžalovaných MUDr. K
 a MUDr. K
,  část majetku 
byla také zajištěna MUDr. R
. Rozsah v reakci na dané usnesení zjištěného a zajištěného 
majetku (movitého i nemovitého, hotovosti  v různých  měnách,  prostředků  na  bankovních 
účtech,  cenných  papírů  a cenností v místě  bydliště  obžalovaných  i  v  bezpečnostních 
schránkách) je dokumentován v příloze č. 25 spisu.  
 
V předchozích  částech  rozsudku  soud  ve  smyslu  §  125  odst.  1  tr.  řádu  především 
pokud možno stručně  vyložil,  které  skutečnosti  vzal  za  prokázané  a  o  které  důkazy  svá 
skutková  zjištění  opřel  a  jakými  úvahami  se  řídil  při  hodnocení  provedených  důkazů.  Po 
provedeném dokazování je také nutno konstatovat, že byly v řízení provedeny také důkazy, po 
jejichž vyhodnocení v kontextu ostatního dokazování je zřejmé, že tyto nemají ve vztahu ke 
skutečnostem  podstatným  pro  toto  trestní  řízení  žádnou  významnější  vypovídací  hodnotu 
(jednalo se především o listinné důkazy ale také o některé svědky). Tyto důkazy, které, jak se 
po skončení dokazování ukázalo, neměly žádnou významnější důkazní relevanci, proto soud 
v odůvodnění  rozsudku  pro  jeho  přehlednost  nehodnotil.  V průběhu  dokazování  také někteří 

obžalovaní poskytovali k prováděným  důkazům  poměrně  rozsáhlá  vyjádření.  Soud 
samozřejmě provedené důkazy hodnotil s vědomím toho, jak se k nim jednotliví obžalovaní 
vyjadřovali (institut upravený § 214 tr. řádu má především umožňovat obžalovaným vyjádřit 
se ke způsobu obstarání a provedení důkazu, k jeho vlastnímu obsahu a ke způsobu hodnocení 
důkazu).  V žádném  případě  však  nelze  tato  vyjádření  zaměňovat  s výpověďmi  jednotlivých 
obžalovaných,  které  jsou  důkazem  ve  věci  a  s jejichž  pravdivostí  či  nepravdivostí  a  z toho 
vyplývající důkazní hodnotou se soud v rámci hodnocení důkazů musí vypořádat.  
 
V písemném  vyhotovení  rozsudku  je  třeba  také  ve smyslu uvedeného ustanovení 
zákona odůvodnit, proč soud nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů. Předně musí 
soud konstatovat, že rozsah provedeného dokazování a z něj  vyplývající  zjištěný  skutkový 
stav v daném  případě  umožňuje  o  skutcích  vymezených  obžalobou  ve  vztahu  k jednotlivým 
obžalovaným rozhodnout jak v otázce  viny  tak  také  o  otázkách  týkajících  se  trestů  a další 
dokazování  by  za  takového  stavu  bylo  nadbytečné.  Z obsahu  spisu  je  zcela  zřetelné,  že 
některým z návrhů obžaloby i obhajoby na provedení dalších důkazů bylo soudem vyhověno 
(námitka  některých  obhájců,  že  byly  akceptovány  pouze  důkazní  návrhy  obžaloby,  je tak 
jednoznačně lichá), nicméně další dokazování považuje soud z hlediska skutečností, které je 
nezbytné prokazovat pro potřeby trestního řízení, za nadbytečné. V obecné rovině je namístě 
návrhy na doplnění  dokazování  odmítnout  a  dokazování  v stranami  navrženém  směru 
neprovádět za situace, kdy předmětnou skutečnost má soud za prokázanou (vyvrácenou) již 
provedeným dokazováním, další navržené dokazování má prokazovat skutečnost, kterou soud 
nepovažuje v dané  věci  za  podstatnou, nebo strana  navrhující  provedení  důkazu  neoznačila 
skutečnosti, které mají být provedením tohoto důkazu prokázány a ani soud nemá bez dalšího 
za to, že by se tento důkaz k věci či k nějaké skutečnosti podstatné pro toto řízení vztahoval. 
Nutno říci, že jednotlivé navržené a soudem neprovedené důkazy lze zařadit do všech těchto 
tří kategorií.  
 
Naprostá  většina  stranami  navržených  důkazů  se  vztahuje  ke  skutečnostem,  jejichž 
prokazování by jistě mohlo rozšířit okruh poznatků o průběhu jednotlivých veřejných soutěží 
a jejich přípravě a o vnitřních i vnějších aktivitách jednotlivých subjektů na těchto soutěžích 
se  podílejících,  nicméně  se  nejedná  o  skutečnosti,  jejichž  bližší  objasnění  je  z pohledu 
probíhajícího  trestního  řízení  nezbytné.  Tomuto  posouzení  zcela  odpovídá  např.  navržené 
dokazování  listinami  na  č.l.  21989  –  21915 spisu.  Za  obdobně  nadbytečné  považuje  soud 

především vyslýchat jednotlivé policisty, kteří se účastnili zadržení obžalovaných, domovních 
prohlídek či prohlídek jiných prostor eventuálně sledování osob a věcí. Průběh těchto úkonů 
jasně  vyplývá  z příslušných  protokolů  a  jejich  příloh,  které  jsou  součástí  spisu,  a soud 
nenalézá žádné důvody o správnosti těchto protokolů pochybovat. I otázka určitého časového 
nesouladu  časů  uvedených  v některých  protokolech  o  sledování  byla  dostatečnou  měrou 
vyjasněna,  důvody  tohoto  nesouladu  jasně  vyplývají  z opravy protokolu (viz výše) a soud 
považuje  za  ryze  nadbytečné  vyslýchat  osoby,  které  se daného sledování z řad  Policie  ČR 
účastnily. Obdobně soud hodnotí i návrh na výslech vyšetřovatelů v této věci k otázce, zdali 
stejnou měrou opatřovali důkazy ve prospěch i v neprospěch obviněných – to je především 
úkolem soudu v této  věci,  aby  zhodnotil korektnost a zákonnost postupu policie (a postup 
orgánů  činných  v trestním  řízení  v této  věci  soud  jako  zákonný  i  korektní  shledává).  Zcela 
absurdní  je  potom  paušální  (bez  označení  konkrétního  navrženého  záznamu)  návrh  na 
přehrání veškerých telefonických a prostorových odposlechů, které policejní orgán vyhodnotil 
jako  nezájmové.  Zde  lze  poznamenat,  že  soud  má  provádět  dokazování  ve  vztahu  ke 
skutečnostem významným pro trestní řízení a nikoliv prokazovat, že dané hovory s řízením 
skutečně  nesouvisí.  Ostatně  tyto  záznamy  byly  na  vyžádání  obhajoby  připojeny  k trestnímu 
spisu, aby si tak i obhajoba mohla sama učinit závěr o tom, jestli některý z nich s trestním 
řízením  skutečně  nesouvisí.  Ani  přes  přístup  k těmto  materiálům  ale  obhajoba  žádný 
konkrétní záznam z tohoto souboru jako pro řízení podstatný neoznačila. Takové dokazování 
by bylo v rozporu se zásadami dokazování  upravenými  trestním  řádem  (a  také  s jistě 
důvodným  zájmem  dalších  osob  na  ochraně  jejich  soukromí.)  Stejně  tak  důkazní  návrhy 
uplatněné  obžalovaným Ing. J
  ve  svazku  spisu  č.  110  a  v šanonu  předloženém 
na počátku  hlavního  líčení  –  pouze  důkaz  znaleckým  posudkem  společnosti  ZNALEX  s.r.o. 
z těchto  návrhů  však  při  hlavním  líčení proveden byl -  (označeno  „předloženo  v průběhu 
hlavního  líčení  Ing.  J
“)  soud  nepovažuje  za  důvodné.  Jednoznačně  nadbytečné  je 
provádět  dokazování  judikaturou  Úřadu  na  ochranu  hospodářské  soutěže  a  Nejvyššího 
správního soudu. Zde se nejedná o důkazy vztahující se ke skutkové stránce věci ale o různé 
formulované právní názory – zde je namístě poukázat na klasickou zásadu římského práva 
iura  novit  curia.  Obdobně  potom  soud  hodnotí  i  důkazní  návrh  na  předložený  posudek 
zpracovaný  Mgr.  P
  (předložený  obhájkyní  obžalovaného  Ing.  K
),  kdy  se  opět 
jedná fakticky o právní rozbor dané problematiky a stejně tak také odborné vyjádření advokáta 
Mgr. S
 na č.l. 25841, nebo např. navržené vyžádání posudku vypracovaného KPMG 
Česká  republika  s.r.o.  ohledně  prověrky  činnosti  ROP  v České  republice.  Další navržené 

dokazování Ing. J
 vztahující se k činnosti  společnosti  PURO-KLIMA a.s. 
v nemocnicích,  komunikaci  jednotlivých  pracovníků  a  jejich  podílu  na  tvorbě  zadávací 
dokumentace  je  taktéž  nadbytečné  (tyto  skutečnosti  již  provedené  důkazy  pro  potřeby 
trestního řízení dostatečně osvětlují), přičemž i skutečnosti, které měly být tímto dokazováním 
prokázány, obžalovaný  formuloval v písemném  návrhu  pouze  zcela  obecně.  Ze stejných 
důvodů – tedy že k navrženým skutečnostem již bylo provedeno z pohledu potřeb trestního 
řízení  dostatečné  dokazování  umožňující  soudu  konstatovat,  které  skutečnosti  vzal  za 
prokázané či nikoliv - také soud nevyhověl důkazním návrhům obžalovaného Ing. J
 na 
č.l.  26808  až  27065.  Obhajobou  navrhované  opatření  kompletní  technicko  –  ekonomické 
studie zámku Buštěhrad taktéž důvodné není, tato studie se nalézá na č.l. 15199 a násl. spisu a 
další doplňování tohoto dokumentu tak pro potřeby trestního řízení jistě nezbytné není. Tato 
studie se  ostatně  také  nachází  na  č.l.  26403  v digitální  podobě.  Rozsah, v jakém bylo touto 
studií provedeno dokazování, považuje soud z pohledu  tohoto  trestního  řízení  za  zcela 
postačující. Výslech svědků Ž
 (navržen mimo jiné na č.l. 25988), L
 považuje soud 
taktéž  za  nadbytečný,  okolnosti  realizace  zakázky  pod  bodem  1)  rozsudku  dostatečným 
způsobem  osvětlili  již  slyšení  svědci  a  čtené  listiny. Stejné je stanovisko soudu i 
k navrženému dokazování e-mailovou  komunikací  a  dalšími  listinami  na  č.l.  26717  a  násl. 
spisu. Naproti tomu návrhu  obhajoby  na  výslech  svědkyně  Š
  z tohoto  podání 
vyhověno bylo. Za nadbytečné soud považuje také navržený výslech svědkyně J
, která 
měla zpracovávat jednu z monitorovacích zpráv pro ROP Střední Čechy. V tomto ohledu je 
zcela  postačující  provedené  dokazování  listinami  č.l.  21265  a  násl.  vztahujícími  se  k této 
zprávě. Za zcela nadbytečné a pro řízení nepodstatné považuje potom soud navržené přehrání 
celého projevu MUDr. R
 v Poslanecké  sněmovně  Parlamentu  ČR  v souvislosti 
s rozhodováním  o  přípustnosti  jeho  trestního  stíhání. V tomto ohledu je pro řízení podstatný 
výsledek daného procesu v podobě  rozhodnutí  sněmovny  (kterým dokazování provedeno 
bylo)  a  nikoliv  přednesy  jednotlivých  řečníků  na  plénu  sněmovny.  Jako  nadbytečné  a 
nevztahující se k předmětu  řízení  soud  hodnotí  také  navržené  výslechy  svědků  MUDr. 
T
  a  MUDr.  S
  (ke  způsobu  nabízení systému robotické chirurgie v 
nemocnicích). Návrh v tomtéž podání (27106) na výslech svědkyně D
 opět postrádá 
uvedení  konkrétních  skutečností,  které  měly  být  tímto dokazováním prokázány. V rámci 
dokazování nebylo vyhověno ani návrhům státního zástupce např. na výslech všech svědků 
uvedených v obžalobě  (B
, P
, P
…), jelikož z obsahu spisu a jejich 
výpovědí  z přípravného  řízení  soud  dospěl  k závěru,  že  tyto  osoby  neuvedly  nic  pro  řízení 

podstatného.  
 
V řízení  bylo  dále  provedeno  dokazování  i  rozsáhlou  e-mailovou komunikací 
jednotlivých osob, přičemž obhajoba se při hlavním líčení také dožadovala toho, aby byly ve 
vztahu k těmto  e-mailovým zprávám také  doslova  čteny  jejich  rozsáhlé  přílohy.  Ve  vztahu 
k tomuto  návrhu  je  třeba  poznamenat,  že  tam,  kde  se  jednalo  o  přílohy  pro  toto  řízení 
podstatné, se jednalo prakticky bez výjimky o listiny, kterými bylo prováděno dokazování již 
předtím v rámci dokazování ostatními listinami, fakticky by tak bylo prováděno dokazování 
těmito  listinami  duplicitně,  přičemž  pro  dokazování  ve  věci  byly  v rámci zaznamenané e-
mailové komunikace  podstatné obsahy e-mailových zpráv (tedy obsah komunikace) a jejich 
předmět (nikoliv také přílohy). Jednoznačně odmítnout je potom třeba námitku obhajoby, že 
nelze provést dokazování e-mailovou zprávou, aniž by také byla k důkazu přečtena příloha e-
mailu. Takovéto tvrzení je z pohledu zákonných zásad dokazování nesprávné, jedná se vždy o 
úvahu soudu, co je z pohledu daného trestního řízení nosičem podstatné informace, e-mailová 
zpráva  a  její  příloha  jsou  dva  možné  zdroje  takové  informace. Lze si jistě představit celou 
řadu  situací, kdy bude  pro dokazování podstatný  pouze  text  či  jiný  údaj  z e-mailu  a obsah 
přílohy bude zcela irelevantní (nebo např. obráceně). Trvat za takového stavu na provádění 
dokazování  i  přílohou  e-mailu  (který  nemusí  být  pro  řízení  vůbec  relevantní)  by bylo jistě 
nadbytečné. Návrh obhajoby (dne 5.2.2015), aby soud vzhledem k předchozí pauze v hlavním 
líčení zopakoval dokazování výslechem MUDr. R
 a přehráním odposlechů prostorových i 
telefonických  považuje  soud  za  ryze  obstrukční  (ostatně  jako  i  v některých  případech 
požadované doslovné čtení listin). Před tímto termínem hlavního líčení nebyla pauza takového 
rozsahu, aby takovýto postup v dokazování ve smyslu § 219 odst. 3 tr. řádu odůvodňovala a 
všichni členové senátu měli stále provedené dokazování v živé paměti. Jako nadbytečné soud 
hodnotí také navržené znalecké zkoumání věrohodnosti Ing. S
. Takovéto zkoumání by 
mohlo