Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Rozsudek 10 T 1/2013 z listopadu 2015'.


    10T 1/2013 
 
ČESKÁ REPUBLIKA  
 
R O Z S U D E K  
J M É N E M   R E P U B L I K Y 
 
 
 
     Krajský soud v Brně rozhodl v hlavním líčení konaném dne 23. listopadu 2015 v senátě sloţeném 
z předsedkyně  senátu  JUDr.  Dany  Kancírové  a  soudců  přísedících  Mgr.  Pavla  Neumana  a  ing.  Jana 
Sochora,   t a k t o : 
 
     Obţalovaní 
 
                       Mgr. Filip   Šxxxxx,   nar. xxxxx, podnikatel, 
                                                            bytem xxxxx, 
 
                       Jiří   Hxxxxx,   nar. xxxxx,  
                                                         jednatel obchodní společnosti NEXTEL, s.r.o., 
                                                         bytem xxxxx, 

 

10T 1/2013 
pokračování  
 
                        Radek   Jxxxxx,   nar. xxxxx, podnikatel, 
                                                      bytem xxxxx, 
 
                        Jiří   Pxxxxx,   nar. xxxxx, podnikatel, 
                                                            bytem xxxxx, 
 
se podle § 226 písm. b) trestního řádu   z p r o š ť u j í   obţaloby 
 
podle které 
 
Mgr. Filip Šxxxxx jako jednatel společnosti FVE 28 s.r.o., se sídlem Horní náměstí 14/17, Olomouc, 
která  byla  investorem  a  objednatelem  fotovoltaické  elektrárny  Mrlínek  u  Bystřice  pod  Hostýnem, 
ačkoliv  věděl,  ţe  fotovoltaická  elektrárna  není  v  podstatných  částech  dokončená,  dne  30.  11.  2010 
mezi  15:08  h.  aţ  15:13  h.  prostřednictvím  emailů  dal  pokyn  Jiřímu  Hxxxxx,  jednateli  společnosti 
NEXTEL,  s.r.o.,  se  sídlem  Luční  228,  Jevíčko,  která  byla  zhotovitelem  a  generálním  dodavatelem 
fotovoltaické elektrárny Mrlínek, a zároveň i Radku Jxxxxx, aby k ţádosti o první paralelní připojení 
fotovoltaické  elektrárny  Mrlínek  k  distribuční  soustavě  elektřiny  podané  dne  30.  11.  2010  Mgr. 
Filipem  Šxxxxx  na  společnost  E.ON  Distribuce,  a.s.,  se  sídlem  F.A.Gerstnera  2151/6,  České 
Budějovice, zajistili mj. nepravdivé zprávy o výchozí revizi elektrické instalace na část nízkého napětí 
a na část vysokého napětí fotovoltaické elektrárny Mrlínek s datem maximálně do 30. 11. 2010 s tím, 
ţe  je  musí  Mgr.  Filip  Šxxxxx  předloţit  nejpozději  do  pátku  3.  12.  2010  na  společnost  E.ON 
Distribuce, a.s., 
Radek  Jxxxxx  na  základě  výše  uvedeného  pokynu  dne  5.  12.  2010  úmyslně  vyhotovil  jménem 
revizního  technika  Františka  Kxxxxx,  nar.  xxxxx,  zcela  nepravdivou  Zprávu  o  revizi  elektrického 
zařízení  výchozí  č.  50J/10  antedatovanou  na  28.  11.  2010  na  kabelovou  přípojku  VN  22kV  mezi 
fotovoltaickou  elektrárnou  Mrlínek  a  distribuční  soustavou  a  zcela  nepravdivou  Zprávu  o  revizi 
elektrického zařízení výchozí č. 51J/10 antedatovanou na 28. 11. 2010 na transformační stanice TS1 a 
TS2  fotovoltaické  elektrárny  Mrlínek  (část  vysokého  napětí),  ačkoliv  ve  skutečnosti  ke  dni  28.  11. 
2010 ani k 5. 12. 2010 trafostanice neexistovaly a kabelová přípojka VN 22kV k 28. 11. 2010 ani k 5. 
12. 2010 nebyla zdaleka dokončena, přičemţ následně Radek Jxxxxx dne 5. 12. 2010 v 21:12 h. zaslal 
emailem  uvedené  zprávy  o  revizi  elektrického  zařízení  Mgr.  Filipu  Šxxxxx  s  vědomím,  ţe  budou 
předloţeny společnosti E.ON Distribuce, a.s., Energetickému regulačnímu úřadu a Stavebnímu úřadu 
Městského úřadu Bystřice pod Hostýnem, 

 

10T 1/2013 
pokračování  
Jiří  Pxxxxx  jako  revizní  technik  dne  2.  12.  2010  úmyslně  vyhotovil  zcela  nepravdivou  Zprávu  o 
provedení  revize  elektrického  zařízení  výchozí  č.  P93-1/01,  provedenou  v období  od  24.  do  30.  11. 
2010, na část nízkého napětí fotovoltaické elektrárny Mrlínek, ačkoliv ve skutečnosti k 30. 11. 2010 
ani k 2. 12. 2010 část nízkého napětí fotovoltaické elektrárny Mrlínek nebyla dokončena ani zčásti a 
nebyla na ní nainstalována ani podstatná část fotovoltaických panelů, dále dne 3. 12. 2010 úmyslně 
vyhotovil Zprávu o provedení revize elektrického zařízení výchozí č. P93-2/2010, datované k 30. 11. 
2010, na část nízkého napětí trafostanic fotovoltaické elektrárny Mrlínek, ačkoliv ve skutečnosti k 30. 
11.  2010  ani  k  3.  12.  2010  trafostanice  neexistovaly,  s  tím,  ţe  obě  Zprávy  předal  Jiřímu  Hxxxxx  s 
vědomím, ţe budou předloţeny společnosti E.ON Distribuce, a.s., Energetickému regulačnímu úřadu a 
Stavebnímu úřadu Městského úřadu Bystřice pod Hostýnem, 
Jiří  Hxxxxx  na  základě  výše  uvedeného  pokynu  Mgr.  Filipa  Šxxxxx  dne  5.  12.  2010  v  20:23  h. 
prostřednictvím emailu úmyslně dal pokyn Jiřímu Pxxxxx, aby mj. antedatoval výše uvedené Zprávy o 
provedení revize elektrického zařízení č. P93-1/01 a P93- 2/2010 s nejpozdějším datem 30. 11. 2010, 
přičemţ Jiří Pxxxxx mu vyhověl a dne 6. 12. 2010 v 08:20 h. nechal zaslat emailem prostřednictvím 
Zdeňka  Pxxxxx,  nar.  xxxxx,  čelní  strany  mj.  i  uvedených  zpráv  o  provedení  revize  elektrického 
zařízení s úmyslně pozměněnými daty na 30. 11. 2010, ačkoliv oba věděli, ţe k 30. 11. 2010 a ani k 6. 
12.  2010  část  nízkého  napětí  fotovoltaické  elektrárny  Mrlínek  nebyla  zdaleka  dokončena  a  ţe 
trafostanice  neexistovaly,  aby  následně  Jiří  Hxxxxx  předal  uvedené  zprávy  o  provedení  revize 
elektrického zařízení Mgr. Filipu Šxxxxx, kdy jak Jiří Pxxxxx, tak i Jiří Hxxxxx jednali s vědomím, ţe 
uvedené  Zprávy  o  provedení  revize  elektrického  zařízení  budou  předloţeny  společnost  E.ON 
Distribuce, a.s., Energetickému regulačnímu úřadu a Stavebnímu úřadu Městského úřadu Bystřice pod 
Hostýnem. 
Mgr.  Filip  Šxxxxx  dne  6.  12.  2010  úmyslně  předloţil  výše  uvedené  nepravdivé  Zprávy  o  výchozí 
revizi elektrické instalace č. 50J/10, 51J/10, P93-1/01 a P93-2/2010 společnosti E.ON Distribuce, a.s. 
na adrese pobočky společnosti Lidická 36 v Brně, dále dne 16. 12. 2010 Stavebnímu úřadu Městského 
úřadu Bystřice pod Hostýnem na adrese Masarykovo nám. 137, Bystřice pod Hostýnem, a dne 22. 12. 
2010 Energetickému regulačnímu úřadu na adrese Masarykovo nám. 5, Jihlava, 
Mgr. Filip Šxxxxx a Jiří Hxxxxx dne 16. 12. 2010 na Stavebním úřadu Městského úřadu Bystřice pod 
Hostýnem  vyhotovili  nepravdivý  ručně  psaný  Předávací  protokol  FVE  Mrlínek  II,  podle  kterého 
zhotovitel společnost NEXTEL, s.r.o. zastoupená Jiřím  Hxxxxx předala vyjmenované dílčí části díla 
společnosti FVE 28 s.r.o. zastoupené Mgr. Filipem Šxxxxx, kdy dle protokolu byla předána kompletní 
fotovoltaická elektrárna Mrlínek kromě elektronického zabezpečovacího systému a terénních úprav a 
tento nepravdivý předávací protokol společně předali Ivetě Mxxxxx, nar. xxxxx, referentce Stavebního 
úřadu  Městského  úřadu  Bystřice  pod  Hostýnem,  ačkoliv  oba  věděli,  ţe  fotovoltaická  elektrárna 
Mrlínek  k  danému  datu  není  zdaleka  dokončena  a  nejsou  dokončeny  ani  jednotlivé  v  protokolu 
vyjmenované části elektrárny, 
Mgr.  Filip  Šxxxxx  a  Jiří  Hxxxxx  v  období  od  16.  12.  2010  do  22.  12.  2010  úmyslně  vyhotovili 
nepravdivý  Předávací  protokol  dokončeného  díla  FVE  Mrlínek  II  -  2,067MW,  podle  kterého 
zhotovitel  společnost  NEXTEL,  s.r.o.  zastoupená  Jiřím  Hxxxxx  předala  dokončenou  část  díla  s 
konkrétně  vyjmenovanými  částmi  díla  společnosti  FVE  28  s.r.o.  zastoupené  Mgr.  Filipem  Šxxxxx, 
obsahující  také  nepravdivé  prohlášení  společnosti  NEXTEL,  s.r.o.,  ţe  veškeré  pohledávky  vůči 

 

10T 1/2013 
pokračování  
společnosti FVE 28 s.r.o. byly řádně a včas uhrazeny, kdy podle konkrétních vyjmenovaných částí díla 
byla  předána  kompletní  fotovoltaická  elektrárna  Mrlínek  kromě  elektronického  zabezpečovacího 
systému; tento nepravdivý předávací protokol Mgr. Filip Šxxxxx dne 22. 12. 2010 úmyslně předloţil 
mj.  i  s  výše  uvedenými  nepravdivými  výchozími  revizními  zprávami  elektrického  zařízení 
Energetickému regulačnímu úřadu, ačkoliv oba věděli, ţe fotovoltaická elektrárna Mrlínek k danému 
datu  není  zdaleka  dokončena  a  nejsou  dokončeny  ani  jednotlivé  v protokolu  vyjmenované  části 
elektrárny, 
tímto způsobem Mgr. Filip Šxxxxx, Jiří Hxxxxx, Radek Jxxxxx a Jiří Pxxxxx uvedli v omyl Stavební 
úřad  Městského  úřadu  Bystřice  pod  Hostýnem,  společnost  E.ON  Distribuce,  a.s.  a  Energetický 
regulační  úřad  a  na  základě  předloţených  výše  uvedených  zcela  nepravdivých  dokumentů  Stavební 
úřad Městského úřadu Bystřice pod Hostýnem dne 16. 12. 2010 pod sp. zn. SÚ330/634/2010-Mr-4-
Př.uţ  36/822,  č.j.  MUBPH  25761/2010  vydal  rozhodnutí  o  povolení  předčasného  uţívání  stavby 
fotovoltaické  elektrárny  Mrlínek  II.,  společnost  E.ON  Distribuce,  a.s.  protokolem  dne  23.  12.  2010 
schválila výrobnu (tzv. první paralelní připojení) a Energetický regulační úřad dne 28. 12. 2010 udělil 
pod č.j. 14553-8/2010-ERU licenci společnosti FVE 28 s.r.o. na výrobu elektřiny na 25 let, ačkoliv ve 
skutečnosti  fotovoltaická  elektrárna  Mrlínek  nebyla  dokončena  a  způsobilá  k  provozu  ani  k  31.  12. 
2010,  neboť  byla  dokončována  v  průběhu  ledna  a  počátkem  února  2011  a  zapojena  do  distribuční 
soustavy dne 7. 2. 2011, přičemţ začala dodávat vyrobenou elektřinu do distribuční soustavy dne 23. 
2. 2011, 
Mgr. Filip Šxxxxx, Jiří Hxxxxx, Radek Jxxxxx a Jiří Pxxxxx tak jednali v úmyslu získat neoprávněné 
obohacení  společnosti  FVE  28  s.r.o.,  kdy  na  základě  pravomocné  licence  od  Energetického 
regulačního úřadu a na základě provedeného tzv. prvního paralelního připojení k distribuční soustavě 
společnosti  E.ON  Distribuce,  a.s.  ještě  v  roce  2010  vznikl  společnosti  FVE  28  s.r.o.  nárok  na 
garantovanou  výkupní  cenu  pro  výrobu  elektřiny  z fotovoltaických  zdrojů  uvedených  do  provozu  v 
roce  2010  ve  výši  12  150  Kč  za  vyrobenou  MWh  po  dobu  20  let  oproti  výkupní  ceně  pro  výrobu 
elektřiny z fotovoltaických zdrojů uvedených do provozu v roce 2011 ve výši 5 500 Kč za vyrobenou 
MWh po dobu 20 let, čímţ v průběhu následujících 20 let by se společnost FVE 28 s.r.o. obohatila o 
částku  nejméně  299  200  000  Kč  za  současného  způsobení  škody  společnosti  E.ON  Distribuce,  a.s., 
přičemţ jen za vyrobenou elektřinu v období od února 2011 do června 2012 včetně se společnost FVE 
28 s.r.o. neoprávněně obohatila o částku  22 607 514 Kč ke škodě společnosti E.ON Distribuce, a.s., 
sídlem  F.A.Gerstnera  2151/6,  České  Budějovice,  která  vyplacenou  garantovanou  cenu  zpětně 
refinancuje  částečně  na  úkor  České  republiky  a  částečně  na  úkor  spotřebitelů  formou  poplatku  za 
distribuci, 
čímţ měli ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku spáchat zvlášť závaţný zločin podvodu 
podle  §  209  odst.  1,  5  písm.  a)  trestního  zákoníku  dílem  dokonaný,  dílem  nedokonaný  ve  stadiu 
pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku, 
 
neboť v ţalobním návrhu označený skutek není trestným činem. 
 

 

10T 1/2013 
pokračování  
     Podle  §  229  odst.  3trestního  řádu  se  odkazuje  s nárokem  na  náhradu  škody  na  řízení  ve  věcech 
občanskoprávních obchodní společnost E.ON Distribuce, a.s., se sídlem F.A.Gerstnera 2151/6, České 
Budějovice, IČ: 280 85 400. 
 
O d ů v o d n ě n í : 
 
     Na  obţalované  Mgr.  Filipa  Šxxxxx,  Jiřího  Hxxxxx,  Radka  Jxxxxx,  Jiřího  Pxxxxx  byla  podána 
Vrchním  státním  zastupitelstvím  v Olomouci,  pobočkou  v Brně  obţaloba,  podle  které  se  měli 
obţalovaní jako spolupachatelé dopustit skutku, který je popsán shora ve výroku rozsudku, v němţ byl 
podle písemně podané obţaloby spatřován zvlášť závaţný zločin podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. 
a) trestního zákoníku dílem dokonaný, dílem nedokonaný ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního 
zákoníku. 
 
     Obţalovaní v rámci uplatněné obhajoby uvedli, ţe se trestné činnosti nedopustili. 
 
     Podstata obhajoby obţalovaného Mgr. Šxxxxx spočívá v tom, ţe jako jednatel společnosti FVE 28 
s.r.o.  měl  zájem  na  včasné  a  správné  realizaci  fotovoltaické  elektrárny,  chtěl,  aby  výrobna  byla  do 
konce roku 2010 provozuschopná a bezpečná. Nakoupil materiál od renomovaných společností, vybral 
dodavatele,  subdodavatele.  Dodavatelem  byla  společnost  NEXTEL,  s.r.o.,  se  kterou  byla  sepsána 
smlouva o dílo, byl upřesněn harmonogram prací. Na konci listopadu 2010 byl ve společnosti E.ON 
Distribuce, a.s., v Brně, kde probíral první paralelní připojení, měl podat ţádost, ke které bylo třeba 
připojit přílohy. Se zhotovitelem elektrárny projednal, co je třeba učinit, aby byly zajištěny zmíněné 
přílohy. Druhý týden v prosinci měla být předána revizní zpráva. Od obţalovaného Radka Jxxxxx mu 
přišla e-mailová zpráva, podle které je potřeba k vyhotovení revizní zprávy projektová dokumentace, 
atesty  bezpečnosti,  certifikáty,  kusové  zkoušky  nastavené  ochrany.  Dospěl  k závěru,  ţe  poţadavky 
společnosti  E.ON  Disribuce,  a.s.,  tedy  odborníků  uvedené  společnosti,  jsou  ve  shodě  se  sdělením 
revizního  technika.  Neměl  pochybnosti  o  moţnosti  ţádat  o  revizní  zprávu.  Metodiku  zpracování 
revizních  zpráv  do  té  doby  neznal.    Bylo  mu  jasné,  ţe  podstatou  je  doklad  o  bezpečnosti  výrobku.  
Nezadal revizní zprávu s vědomím nepravdivosti jejího obsahu, takovou ani nepředkládal příslušnému 
subjektu, aby ho uvedl v omyl.  Měl poţadavek na zpracování revizní zprávy ve shodě se smlouvou o 
dílo.  Přišla  mu  hotová  revizní  zpráva.    Domníval  se,  ţe  výrobky,  které  byly  na  stavbě,  byť 
nesmontované,  jsou  z hlediska  bezpečnosti  v  pořádku,  ţe  mohou  projít  revizí.  Nebyl  na  jakoukoliv 
nesrovnalost kýmkoliv upozorněn. Nepoţadoval nepravdivé revizní zprávy, aby byl nepravdivý jejich 
obsah.    Stavba  byla  z 90  procent  hotová,  proto  šel  v polovině  prosince  2010  na  stavební  úřad  za 
referentkou Mxxxxx, aby projednal kolaudaci.  Řekl, ţe stavba není kompletní, ţe je potřeba dodělat 
nějaké  elektromontáţní  práce,  do  konce  roku  na  tom  bude  s Jiřím  Hxxxxx,  jednatelem  společnosti 
NEXTEL, s.r.o, pracovat. Referentka  Mxxxxx z toho důvodu hovořila o předčasném uţívání stavby, 
na základě čehoţ je moţné pokračovat v elektromontáţních pracích. Danou moţnost obţalovaný sladil 

 

10T 1/2013 
pokračování  
s potřebami  Energetického  regulačního  úřadu,  kterému  předčasné  uţívání  stavby  stačilo  k vydání 
licence výrobce elektřiny. Podal ţádost o předčasné uţívání stavby. Dne 16. 12. 2010 byla referentka 
Mxxxxx z Městského úřadu Bystřice pod Hostýnem na stavbě, měla moţnost se na vše podívat, měla 
k dispozici  projektovou  dokumentaci,  podle  svého  úsudku  se  podívala  tam,  kam  chtěla.  Uvedla,  ţe 
elektrárna je akceptovatelná pro rozhodnutí o předčasném uţívání stavby. Podle referentky  Mxxxxx 
mělo  dojít  k formálnímu  předání  stavby,  upozornili  ji  s obţalovaným  Jiřím  Hxxxxx  na  to,  ţe  ještě 
probíhají dílčí elektromontáţní práce, z toho důvodu si tedy měli předat stavbu ve stavu, v jakém byla 
v konkrétním  okamţiku.  Referentka  korigovala  sepsání  předání  stavby.  Z hlediska  mechanicko-
vizuální stránky bylo na stavbě vše potřebné, co je v předání, to odráţelo skutečný stav, bylo tam 100 
procent materiálu. Dne 22. 12. 2010 byl na stavbě speciální měřicí vůz, který prověřil vysoké napětí, 
zprávy  byly  předloţeny  následující  den  Pavlu  Hxxxxx.  Kolem  20.  12.  2010  se  ozvali  pracovníci 
společnosti  E.ON  Distribue,  a.s.,  ţe  přijdou  provést  kontrolu  elektrárny,  zda  je  akceptovatelná  a 
odpovídá  podmínkám  prvního  paralelního  připojení.  Dne  23.  12.  2010  přijel  Pavel  Hxxxxx,  měl 
projektovou  dokumentaci,  stavbu  prošel,  zkontroloval,  co  bylo  z jeho  pohledu  potřebné,  shledal,  ţe 
elektrárna  je  akceptovatelná.  Z kapacitních  důvodů,  které  koncem  roku  ve  společnosti  E.ON 
Distribuce,  a.s.,  byly  nedostatečné,  společnost  vydala  interní  směrnici,  podle  které  v době,  kdy  se 
dělalo první paralelní připojení, elektrárna nebyla pod napětím, nemohla vyrábět elektřinu, bylo nutné 
do devadesáti dní znovu provést kontrolu, na základě které pak elektrárna by mohla vyrábět elektřinu.  
Elektrárna  v době  návštěvy  Pavla  Hxxxxx  byla  kontrolována  bez  napětí,  ale  za  dodrţení  všech 
ostatních  podmínek,  tímto  způsobem  se  kontrolovaly  i  jiné  elektrárny,  aniţ  by  byly  zapojeny  do 
distribuční soustavy. Nebylo tehdy podmínkou, aby elektrárna byla v síti, aby byla pod napětím, aby 
vyráběla elektrický proud, a to z kapacitních důvodů společnosti E.ON Distriuce, a.s. Elektrárna tedy 
obstála podmínkám prvního paralelního připojení a také vydání licence. V té době byli na elektrárně 
zloději, došlo k jejímu částečnému zdemolování a vykradení. Proto byl sepsán dodatek s Jiřím Hxxxxx 
č. l smlouvy o dílo, kde definoval, jaké práce se mají do 31. 12. 2010 dodělat, aby byla elektrárna po 
krádeţi a vandalismu uvedena do původního stavu. Energetický regulační úřad svým referentem 28. 
12.  2010  provedl  vizuální  kontrolu  elektrárny.  Podle  referenta  ing.  Nxxxxx  bylo  vše  potřebné  pro 
udělení licence splněno. Pro Energetický regulační úřad je směrodatný stav v okamţiku rozhodování, 
tedy  k 28.  12.  2010.  K danému  datu  elektrárna  splňovala  podmínky  prvního  paralelního  připojení  a 
byla  bezpečná  a  provozuschopná,  to  vyplývá  ze  znaleckého  posudku  z oblasti  energetiky 
obnovitelných  zdrojů,  který  nechal  zpracovat.  Je  nutno  rozlišit  stav,  který  byl  rozhodný  pro  vydání 
rozhodnutí daných subjektů se stavem následným plynoucím ze smlouvy o dílo, proto bylo na počátku 
měsíce ledna 2011 konstatováno, ţe v porovnání se smlouvou o dílo není stavba dodělána, podmínky 
plynoucí  ze  smlouvy  nebyly  splněny,  nedostatky  byly  zhotoviteli  vytknuty,  z toho  důvodu  došlo 
k odstoupení  od  smlouvy  po  dohodě  s firemním  právníkem.  Bylo  potřeba  dávat  pozor,  bylo  to 
nebezpečné, protoţe někdo mohl určitému subjektu sdělit, ţe jsou vnímány nedodělky, probíhají práce 
a  přitom  byla  udělena  licence.    Měl  obavy,  aby  se  nezhatila  veškerá  společná  práce,  a  to  jeho  a 
obţalovaného Jiřího Hxxxxx.  Nedodělky však nemají nic společného s prvním paralelním připojením 
a  s vydáním  licence.  Jenom  z toho  důvodu  došlo  k odstoupení  od  smlouvy  a  ke  vzniku  e-mailové 
zprávy, v níţ jsou popsány nedostatky. 31. ledna 2011 mělo dojít k zapojení do sítě. Společnost E.ON 
potřebovala  mít  doklad  o  udělení  licence,  namontovaný  měřicí  přístroj  na  kiosku  trafostanice  a 
uzavření  smlouvy  o  výkupu  elektřiny  (smlouva  o  sdruţených  sluţbách).  Elektrárna  byla  jiţ 
 zkontrolována  ohledně  prvního  paralelního  připojení  Pavlem  Hxxxxx  ke  konci  roku  2010,  smlouvy 
společnost E.ON poskytla aţ 19. 1. 2011, uvedená společnost měla málo kvalifikovaných elektrikářů 

 

10T 1/2013 
pokračování  
pro  zapojování  fotovoltaických  elektráren.    Po  podpisu  smluv  společnost  E.ON  měla  důvod  pro 
zapojení elektrárny. Dne 31. 1. 2011 společnost E.ON  neměla připomínky, byla diskuse ohledně toho, 
kdo má namontovat uzemňovací pásek na sloup vysokého napětí.  Na drátech byla námraza, tudíţ aţ 
7.  února  2011  byla  elektrárna  techniky  uvedena  do  stavu  provozuschopnosti.    Jediným  úmyslem 
obţalovaného Mgr. Filipa Šxxxxx, jak zdůraznil, bylo od měsíce října 2010, kdy byl zakoupen projekt 
elektrárny FVE 28 Mrlínek, dovést projekt do zdárného konce do konce roku 2010 tak, aby elektrárna 
byla  bezpečná,  provozuschopná,    aby  obstála  kontrole  ze  strany  společnosti  E.ON  a  Energetického 
regulačního úřadu, aby byla udělena licence, první paralelní připojení, toho bylo dosaţeno. V ţádném 
případě nebyl dán úmysl kohokoliv uvádět v omyl na základě poskytnutí revizní zprávy, navíc věděl, 
ţe  veškeré  součástky  a  přístroje jsou  na  stavbě,  ţe je  pět  týdnů  na to, aby  byly  propojeny, jak  tedy 
mohl  kohokoli  na  základě  formálního  podkladu  uvést  v omyl,  kdyţ  věděl,  ţe  kdokoliv  podklad 
dostane, tak přijede, a to co mu bude předloţeno v rámci projektové dokumentace, zkontroluje.  
Jde-li o data, nutno uvést, ţe vycházel z poţadavků referenta, datum podání ţádosti mělo být shodné 
s daty příloh. Datum ţádosti podané společnosti E.ON bylo 30. 11. 2010, to bylo pro společnost E.ON 
významné, musel se tomu tedy přizpůsobit, proto zpráva s tímto datem byla pouţívána, ani ji nečetl, 
pouze  úvodní  stránku,  kde  zhotovitel  napsal  špatné  sídlo  společnosti,  proto  mu  to  poslal  k opravě.  
Bylo  uvedeno,  ţe  revidované  dílo  je  bezpečné,  coţ  bylo  v souladu  s tím,  co  bylo  na  veškerých 
atestech.  Byl  si  vědom  toho,  ţe  se  elektrárna  skládá  z určitých  výrobků,  od  kterých  měl  atesty 
bezpečnosti a nastavené ochrany, mohl se domnívat, ţe revize je k danému výrobku, ţe to nemusí být 
revize celku, revizi vnímal jako bezpečnost výrobků, pokud z atestu plynulo, ţe je výrobek bezpečný, 
tak  by  to  mělo  mít  patřičný  význam.  Bylo  vůbec  dost  potíţí  s revizními  zprávami,  podle  toho,  co 
uváděli technici, a to obecně, byly předkládány, aniţ by v nich byly údaje získané ze stavu objektu pod 
napětím, přitom normy měly poţadavek na údaje právě ve stavu pod napětím. Trafostanice a trafa byly 
propojeny, nutno zdůraznit uvedený výraz propojeny, nejpozději 27. nebo 28. 12. 2010. Obţalovaný 
Mgr. Šxxxxx uvedl, ţe významné postavení na stavbě měl obţalovaný Jiří Hxxxxx, ne Libor Kxxxxx, 
který byl jedním z několika subdodavatelů, montoval panely a prováděl pomocné elektrikářské práce. 
Na stavebním úřadu nikdo nepoţadoval stavební deník. Libor Kxxxxx nebyl stavbyvedoucí, do takové 
role  se  sám  personifikoval  před  policistou,  za  kterým  přišel  z toho  důvodu,  ţe  nedostal  zaplaceno, 
chtěl manipulací se svou výpovědí dosáhnout zaplacení.  
 
     Obţalovaný Jiří Hxxxxx na svoji obhajobu uvedl, ţe mu obţalovaný Radek Jxxxxx poskytl kontakt 
na  obţalovaného  Mgr.  Šxxxxx.  Na  stavbě  se  začalo  pracovat  začátkem  listopadu  2010,  došlo 
k časovému posunu, obţalovaný Mgr. Šxxxxx na něj tlačil kvůli dodrţení termínu, platby se posunuly. 
Do akce byli zapojeni subdodavatelé. Na konci listopadu 2010 měly být předloţeny revizní zprávy. 
Revizní zprávu objednal u společnosti CES s.r.o., která ji zařídila u obţalovaného  Pxxxxx, kterému 
byly  zaslány  podklady  a  kontakty  na  stavbu.  Obţalovaný  Mgr.  Šxxxxx  chtěl  datum  zpráv  z konce 
listopadu. Na přelomu listopadu a prosince 2010 společnost FVE 28 s.r.o. doporučila vedení stavby a 
pomoc od Libora Kxxxxx, respektive společnost ZÁMEČNICTVÍ Kxxxxx s.r.o., Libor Kxxxxx vedl 
převáţnou  část  jednání.  Obţalovaný  Hxxxxx  uvedl,  ţe  jezdil  na  stavbu  v prosinci  jednou  týdně. 
Podepsal  předání  díla,  protoţe  subjektivně  stavba  vypadala  hotová  a  končil  termín  smlouvy  o  dílo. 
V prosinci  došlo  na  stavbě  k projevům  vandalismu,  krádeţi  a  byly  nepříznivé  klimatické  podmínky. 
Do konce roku probíhaly opravy, optimalizace.  Na začátku ledna uţ jeho pracovníci na stavbu nebyli 

 

10T 1/2013 
pokračování  
vpuštěni.  Obdrţel odstoupení od smlouvy, přistoupil na ně oproti obdrţení platby. Zařízení, která byla 
28.  11.  2010  a  30.  11.  2010  revidována,  nebyla  dokončena.  Kabeláţ  byla  dokončena  částečně  a 
trafostanice  nebyly  k dispozici.  Obţalovaný  Mgr.  Šxxxxx  o  tom  věděl.  Dne  16.  12.  2010  byla 
elektrárna mechanicky hotová kompletně. Některé kabely byly nataţené provizorně, nebylo moţné je 
poloţit  do  země,  nebyly  hotové  zemní  práce.  Dne  6.  1.  2011  byla  namontována  kabeláţ,  nebyla 
zapojena,  elektrárna  mohla  fungovat  částečně.  Údaje  v odstoupení  od  smlouvy  -  z toho  dne  jsou 
pravdivé.  
 
     Obţalovaný  Radek  Jxxxxx  uvedl,  ţe  revizní  zprávy  51J/10  a  50J/10  vypracoval  v podstatě  jako 
návrh  pro  obţalovaného  Mgr.  Šxxxxx,  předpokládal  dokončení  elektrárny  v následujících  dnech  a 
vypracování  správných  revizních  zpráv.  Odeslal  mu  je  e-mailem.  Obţalovanému  Mgr.  Šxxxxx 
doporučil  společnost  NEXTEL,  s.r.o.  Obţalovanému  Mgr.  Šxxxxx,  na  základě  jeho  ţádosti,  zaslal 
návrhy revizních zpráv s daty do konce listopadu, aby následně byly upraveny po dostavbě elektrárny. 
Otisk  razítka  a  podpis cizího  revizního  technika  na  zprávy  dal  pravděpodobně  scannerem,  učinil  tak 
proto,  aby  pouze  ukázal  obţalovanému  Mgr.  Šxxxxx,  jak  má  taková  zpráva  vypadat.  Františku 
Kxxxxx  o  tom  řekl  aţ  začátkem  roku  2011,  protoţe elektrárna  byla  dokončena,  budou  vypracovávat 
správnou  revizní  zprávu.  Neví,  zda  k datu  28.  11.  2010,  které  je  uvedeno  na  revizních  zprávách, 
skutečně  existovala  revidovaná  zařízení,  to  znamená  TS  1,  TS  2  a  kabel  VN  mezi  fotovoltaickou 
elektrárnou a distribuční soustavou, protoţe to nekontroloval, na elektrárně nebyl, uváděné naměřené 
odpory  v revizních  zprávách  uvedl  jen  podle  svých  zkušeností  a  podle  revizních  zpráv  z jiných 
elektráren.  Nezkoumal, jestli k datu zpráv existovalo v nich uvedené zařízení, protoţe na elektrárně 
nebyl. Neupozornil obţalovaného Mgr. Šxxxxx na to, ţe jde jenom o vzory zprávy.  Je to dlouhá doba, 
pokud se má vyjádřit, zda byl poţádán o vzor nebo o revizní zprávu, pravděpodobně o revizní zprávy, 
dostal pokyn od obţalovaného Mgr. Šxxxxx, aby byly revizní zprávy vypracovány do konce listopadu 
2010.  K předloţenému  e-mailu  od  obţalovaného  Mgr.  Šxxxxx  ze  dne  30.  11.  2010  v 15:03  hod.,  ve 
kterém  obţalovaný  Mgr.  Šxxxxx  po  něm  poţadoval  zprávy  o  výchozí  revizi  NN,  VN,  trafostanic  a 
protokol o nastavení ochran s datem nejpozději do 30. 11. 2010, obţalovaný Jxxxxx uvedl, ţe uţ neví, 
zda e-mail obdrţel, je v něm uvedeno, ţe revizní zprávy  musí obţalovaný Mgr.  Šxxxxx předloţit do 
pátku  3.  12.  2010  společnosti  E.ON,  poslal  obţalovanému  Mgr.  Šxxxxx  vzory  s viditelně 
naskenovaným razítkem Františka Kxxxxx, poslal je aţ 5. 12. 2010. K e-mailu od obţalovaného Mgr. 
Šxxxxx ze dne 30. 11. 2010 z 15:18 hod., ve kterém poţaduje obţalovaný Mgr. Šxxxxx zajištění na 
čtvrtek měřicího vozu na elektrárnu, obţalovaný Jxxxxx uvedl, ţe uţ neví, zda e-mail obdrţel, měřicí 
vůz nezařizoval a revizní zprávy NN a VN také ne, pouze dodal vzory.  Pokud je obţalovaný dotázán, 
kdyţ po něm chtěl obţalovaný Mgr. Šxxxxx revizní zprávu a ne vzor, zda obţalovaného upozornil, ţe 
jde o vzory, ne o zprávy, obţalovaný Jxxxxx uvedl, ţe na to neupozornil. Obţalovaný Jxxxxx potvrdil, 
ţe zaslal obţalovanému Mgr. Šxxxxx 5. 12. 2010 v 21:12 hod. e-mail, kterým mu poslal dvě revizní 
zprávy bez komentáře, podle kterého by bylo zřejmé, ţe jde o vzory, také uvedl, ţe pouţíval  adresu 
xxxx@xxxxxxx.xx. Obţalovaný Jxxxxx uvedl, ţe nic neví o tom, ţe by František Kxxxxx vyhotovil ještě 
dodatečně  zprávy  se  svým  podpisem  a  správným  číslem  osvědčení.  To  měl  zařizovat  generální 
dodavatel.  Obţalovaný  se  vyjádřil  k předloţeným  revizním  zprávám  50J/10  a  51J/10,  které  byly 
opatřeny správným číslem osvědčení a podpisem Františka Kxxxxx, které byly nalezeny vedle vzorů 
obţalovaného Jxxxxx ve správním spisu Stavebního úřadu Městského úřadu v Bystřici pod Hostýnem, 

 

10T 1/2013 
pokračování  
uvedl,  ţe  o  těchto  zprávách  nic  neví.  Obţalovaný  Jxxxxx  uvedl,  ţe  Františka  Kxxxxx  zná  dlouhou 
dobu, chodil se za ním radit, spolupracovali spolu. Vzory zpráv zaslal obţalovanému Mgr. Šxxxxx se 
starým  neplatným  číslem  osvědčení  Františka  Kxxxxx,  věděl,  ţe  uţ  má  nové,  jestli  to  věděl 
spoluobţalovaný,  to  neví.    Obţalovaný  Jxxxxx  se  vyjadřoval  k e-mailu,  podle  kterého  byl  poslán 
obţalovaným Mgr.  Šxxxxx 1. 12. 2010 v 17:19 hod., bylo v něm uvedeno, ţe do pátku 6. 12. 2010 
převezme od obţalovaného Jxxxxx „tři revize na trafačky“, uvedl, ţe mu nic nepředal, jen mu to zaslal 
5.  12.  2010  e-mailem.  Obţalovaný  Jxxxxx  se  vyjadřoval  k e-mailu,  který  zaslal  2.  12.  2010  v 7:52 
hod. obţalovanému Jiřímu Hxxxxx, ve kterém bylo uvedeno: „Dle pana Šxxxxx veškeré práce, které 
provádím,  Revize  jdou  na  Vás  –  revizák  na  VN  bude  chtít  20  tis.  za  revizi  tedy  2  x  20  tis.  Tyto 
vyúčtuji na Vás a uděláme vyrovnání.“ Obţalovaný Jxxxxx uvedl, ţe to bylo pro případ, kdyby došlo 
k vypracování revizních zpráv tak, aby to bylo vyřízeno. Poţádal Františka Kxxxxx, neovlivňoval ho, 
nechtěl, aby měl problémy, protoţe zprávy byly pouţity s neplatným číslem osvědčení. 
 
     Podstata obhajoby obţalovaného Jiřího Pxxxxx spočívá v tom, jak uvedl, ţe za ním přišel začátkem 
prosince 2010 Jaroslav Sxxxxx, který mu řekl, ţe jeho známý potřebuje někoho, kdo by provedl rezivi 
fotovoltaické elektrárny, revize byla potřebná hned, aby mohla být podána ţádost společnosti E.ON, 
aby bylo vyřízeno připojení elektrárny, nezdálo se mu to, protoţe jezdil na prohlídky, ale obţalovaný 
Jiří  Hxxxxx  přes  Jaroslava  Sxxxxx  řekl,  ţe  elektrárna  bude  kompletní,  hotová,  ale  je  bez  napětí. 
Revizní  zprávy  tedy  vyhotovil.  Skutečná  prohlídka  elektrárny  měla  být  dodatečně  po  vyhotovení 
zpráv.  Občas  se  to  totiţ  takto  dělalo,  protoţe  předpisy  a  normy  se  někdy  neshodují,  jde  o  to,  ţe 
energetika vyţaduje udělat revizi, ale podle normy ji nelze udělat tam, kde není napětí. Energetika i 
norma předpokládají, ţe zařízení je dokončeno Chtěl potom jít na elektrárnu, aţ by došlo k připojení, 
provedl by měření. Měl dostat zprávu o připojení, ale nepřišla. Někdy před svátky se tam jel podívat, 
elektrárna  byla  vypnuta,  energie  do  ní  nešla,  pouze  se  tam  prošel,  u  svorkovnicových  skříní  změřil 
izolační stavy, nezjišťoval, jestli jsou všechny. Během prosince 2010 byl kontaktován obţalovaným 
Hxxxxx,  poţadoval  změnu  data  na  předních  stranách  revizních  zpráv,  aby  tam  i  na  vyhotovení  bylo 
listopadové datum. Moc se mu nechtělo, ale vyhověl mu. Nechal je naskenovat a poslat. Potom byl 
ještě jednou kontaktován, obţalovaný Hxxxxx chtěl originály, přijel si pro ně, neví, kdy to bylo, sešli 
se  na  parkovišti  v Havlíčkově  Brodě.  Ohledně  revizních  zpráv  byl  na  jaře  2011  u  Energetického 
regulačního úřadu, před výslechem mu telefonoval obţalovaný Mgr. Šxxxxx, chtěl se sejít na nějakém 
místě na dálnici u Brna, aby to bylo na půli cesty, sešli se v Jevíčku ve společnosti NEXTEL, s.r.o., 
byl  tam  také  obţalovaný  Hxxxxx,  obţalovaný  Mgr.  Šxxxxx  řekl,  ţe  během  stavby  mu  činil  potíţe 
Libor  Kxxxxx,  měl  s ním  neshody,  coţ  je  důvod,  pro  který  učinil  Libor  Kxxxxx  oznámení 
Energetickému  regulačnímu  úřadu.    Potom  měl  být  výslech  u  policie,  obţalovaný  Mgr.  Šxxxxx  mu 
telefonoval, ţe má cestu přes Havlíčkův Brod, chtěl se s ním sejít, vidět předvolání na policii, večer je 
naskenoval  a  poslal  mu  je.  Obţalovaný  uvedl,  ţe  na  podzim  2011  řekl  u  Energetického  regulačního 
úřadu,  ţe  byl  na  elektrárně  aţ  v půli  prosince  2010,  neřekl,  ţe  ve  skutečnosti  revize  dělal  od  stolu, 
protoţe  pokud  by  Energetický  regulační  úřad  licenci  zrušil,  tak  by  to  pro  něj  nemuselo  dobře 
dopadnout.  Obţalovaný  Pxxxxx  potvrdil,  ţe  zpráva  o  provedení  revize  č.  P93-1/01  provedená 
v období od 24. 11. aţ 30. 1. 2010 na část nízkého napětí FVE Mrlínek vyhotovená Jiřím Pxxxxx dne 
2.  12.  2010,  je  jeho  původní  revizní  zpráva,  kterou  vypracoval  na  ţádost  obţalovaného  Hxxxxx 
prostřednictvím  Jaroslava  Sxxxxx,  vypracoval  ji,  aniţ  by  se  na  elektrárnu  podíval.  Ke  zprávě  o 

 
10 
10T 1/2013 
pokračování  
provedení  revize  č.  P93-2/2010  provedenou  30.  11.  2010  na  část  nízkého  napětí  trafostanic  FVE 
Mrlínek vyhotovenou Jiřím Pxxxxx 3. 12. 2010 obţalovaný Pxxxxx uvedl, ţe ji napsal od stolu s tím, 
ţe se prohlídka udělá potom. Nejel se tam podívat z časových důvodů, zprávy měly být vyhotoveny 
okamţitě,  chtěl  to  obţalovaný  Hxxxxx  prostřednictvím  Jaroslava  Sxxxxx,  kterému  zprávy  předal. 
Modifikované čelní strany revizních zpráv vypracoval, přepsal datum na 30. 11. 2010. S obţalovaným 
Hxxxxx  mluvil,  aţ  kdyţ  po  něm  obţalovaný  Hxxxxx  chtěl  originály.  Revizní  zprávy  zaslal  Zdeněk 
Pxxxxx obţalovanému Hxxxxx e-mailem, čelní strany se změněnými daty zaslal také, zprávy dělal pro 
CES s.r.o., uvedená společnost je poslala obţalovanému Hxxxxx, neměl propojeno kopírovací zařízení 
se  scannerem  s e-mailovou  poštovní  schránkou,  protoţe  nebyl  zaměstnanec  společnosti  CES  s.r.o. 
Ohledně  pouţití  revizních  zpráv  obţalovaný  uvedl,  ţe  podle  jeho  názoru  šlo  o  to,  aby  byla  podána 
ţádost, aby bylo vyřízeno připojení, revize by se potom daly udělat znovu, aţ by byla elektrárna pod 
napětím,  věděl  o  rozdílu  cen  za  vyrobenou  elektřinu  ze  zdrojů  fotovoltaické  elektrárny  uvedené  do 
provozu  v roce  2010  oproti  roku  2011,  ale  nevěděl,  jak  je  rozdíl  velký.  Obţalovaný  dodal,  ţe  před 
druhým výslechem u Energetického regulačního úřadu s ním mluvil Jaroslav Sxxxxx, neví, od koho 
věděl, ţe obţalovaný Mgr. Šxxxxx proplatí pohledávky. Bál se toho, pokud by bylo uvedeno, ţe na 
základě výpovědi Jiřího Pxxxxx by byla odebrána licence, mohl by se mu někdo mstít.  
Obţalovaný  Pxxxxx  uvedl,  ţe  obţalovaný  Hxxxxx  mu  telefonoval  dva  aţ  tři  dny  po  změně  čelních 
listů  revizních  zpráv,  chtěl  originály,  chtěl  to  ihned,  přestoţe  měl  doma  jiný  typ  tiskárny  a  neměl 
náplň, tak ji opatřil a čelní listy vytiskl, večer se sešli na parkovišti hypermarketu Albert v Havlíčkově 
Brodě,  kde  mu  listiny  předal.  Je  třeba říct,  ţe  elektrické  zařízení je  dokončeno,  aţ je  pod  napětím, 
jakákoliv revize by byla vţdy před uvedením do provozu, správně by před dokončením zařízení být 
neměla, revizní zpráva by měla posuzovat stav zařízení tak, jak je. Je to správné, pokud je uvedeno 
Státním úřadem inspekce práce, ţe energetické zařízení musí být dokončeno před provedením revize. 
Není moţné podle předpisů to, aby revizní technik, aniţ by zkontroloval a provedl příslušná měření, 
vyhotovil revizní zprávu, porušil předpisy, je tam pouze výjimka, ţe při ověřování impedanční smyčky 
norma  povoluje  provést  ověření  výpočtem,  na  elektrárně,  která  není  pod  napětím,  nelze  impedanci 
změřit. Pokud je uvedeno ve vyjádření Státního úřadu inspekce práce, ţe revizní technik nejprve musí 
provést  prohlídku  a  zkoušky  zařízení  a  pak  zjištění  provedená  při  revizi  uvede  do  revizní  zprávy, 
přičemţ  postup  při  revizi  bez  těchto  provedených  úkonů  moţný  není,  je  třeba  podle  obţalovaného 
Pxxxxx  uvést,  ţe  energetika  vyţaduje  nejprve  revizi,  ale  zařízení,  které  ještě  není  připojeno  pod 
napětí.    Energetika  by  v podstatě  bez  revize  elektrárnu  nikdy  nepřipojila.  Není  schopen  vyjádřit  se 
k tomu,  proč  nebylo  moţné  uvést  elektrárnu  do  zkušebního  provozu  bez  připojení  do  distribuční 
soustavy pro účely měření. Jaroslav Sxxxxx mu řekl, ţe elektrárna se bude brzy připojovat, měřit se 
bude dodatečně, jakmile dojde k připojení. Dodatečně byl na elektrárně, někdy před vánoci, elektrárna 
pod  napětím  nebyla.  Řekl  Jaroslavu  Sxxxxx,  ţe  tam  pojede,  byli  tam  lidé,  které  neznal.    Pokud  je 
řečeno  někým  jiným,  ţe  tam  nebyl  viděn,  nedokáţe  to  vysvětlit.  Pokud  Státní  úřad  inspekce  práce 
uvedl,  ţe  ve  zprávě  P93-1/01  schází  hodnoty  impedanční  smyčky,  hodnoty  o  měření  vypínacího 
proudu a vypínacího času pouţitých proudových chráničů, tak je to tak.  Jedná se o hodnoty, které lze 
změřit pouze tehdy, kdyţ je zařízení pod napětím. To stejné platí ohledně zprávy P93-2/2010. Má-li se 
vyjádřit  k tomu,  co  dělal  na  místě  elektrárny,  kdyţ  zjistil,  ţe  není  připojena,  změřil  uzemnění 
konstrukce a u kabelů ověřil izolační stavy, nevybavuje si, zda byl uvnitř trafostanice, na místě stavby 
to nikomu neřekl, zprávu chtěl dokončit, aţ bude zařízení pod napětím a bude moct dokončit všechna 
měření. Jde-li o spolupráci s CES s.r.o., pracoval pro uvedenou společnost pod svým identifikačním 

 
11 
10T 1/2013 
pokračování  
číslem,  měl  od  společnosti  asi  polovinu  práce,  ohledně  druhé  poloviny  měl  kontaktovat  bývalé 
zákazníky  a  snaţit  se  získat  další  zakázky.  Změnu  data  na  čelní  straně  revizních  zpráv  poţadoval 
Jaroslav Sxxxxx, obţalovaného Hxxxxx neznal, také Jaroslav Sxxxxx říkal, ţe práce na elektrárně jsou 
dokončeny,  dostal  e-mail  Jiřího  Hxxxxx  z 5.  12.  2010,  20:23  hod.,  v němţ  poţadoval  obţalovaný 
Hxxxxx opravu čelní strany revizí u projektu na 30. 11. 2010, na e-mail nereagoval, protoţe nevěděl, 
kdo je obţalovaný Hxxxxx, udělal to, aţ ho poţádal Jaroslav Sxxxxx. Pokud 6. 12. 2010 v 08:20 hod. 
byly zaslány čelní strany revizních zpráv se změněným datem obţalovanému Hxxxxx, tak to tak bylo, 
přišel do práce a Jaroslav Sxxxxx ho o to poţádal, změnil datum a dal tisk. První verzi revizní zprávy 
předal  Jaroslavu  Sxxxxx  3.  12.  2010  v kanceláři  spol.  CES  s.r.o.  spolu  s fakturou.    Byl  zavázán 
společnosti  CES  s.r.o.,  chtěl  jí  pomoct,  potíţe  se  předtím  nevyskytovaly,  neměl  důvod  mít 
pochybnosti,  proto  zprávy  napsal.    Fakturoval  společnosti  CES  s.r.o.  částku  10.000  Kč  hrubého  za 
práce pro FVE Mrlínek, peníze mu byly vyplaceny, i kdyţ se zpoţděním. Není to v pořádku, ţe vydal 
zprávu  osvědčující  bezpečnost  zařízení,  aniţ  by  zařízení  navštívil,  ale  pokud  by  panu  Sxxxxx 
nevyhověl, kdyby trval na tom, ţe chce jet na stavbu, kdyţ za ním začátkem prosince 2010 přišel, tak 
by to v podstatě pro něj znamenalo ztrátu zaměstnání, coţ si nemohl dovolit. Jsou vydávány předpisy, 
které nejsou v souladu, pokud je tvrzeno Státním úřadem inspekce práce, ţe revizní zprávu je moţné 
zpracovat aţ na hotovém a zapojeném a dokončeném zařízení, tak je to opsáno z normy, ale zařízení 
nebylo připojené, pokud energetika nepřipojí zařízení, není schopen kompletně dokončit celou revizi, 
provést na zařízení měření i pod napětím, energetika pro to, aby připojila, chce revizi, přitom je vydán 
opačný  pokyn,  podle  kterého  bude  připojení  provedeno,  aţ  bude  provedena  revize.    Neví,  jak  tedy 
postupovat. Na začátku, kdyţ revizi vypracoval, tak na elektrárně skutečně nebyl, nevěděl, jaký je tam 
stav, udělal to tak proto, ţe byl donucen Jaroslavem Sxxxxx, kdyţ tam potom přijel kolem vánoc, tak 
bylo  po  kontrole  stavebním  úřadem,  který  podle  dokumentace  shledal,  ţe  elektrárna  je  v souladu 
s projektovou dokumentací. Předloţil listiny prokazující jeho návštěvu na místě samém v době 20. 12. 
2010 aţ 21. 12. 2010. Zařídit alternativní zdroj pro měření je prakticky nemoţné, protoţe je to tak, 
jakoby musel poţádat o postavení vedle na poli stejné elektrárny. V revizní zprávě nevyplnil poslední 
sloupec,  předpokladem  bylo  uvedení  pod  napětí,  coţ  nešlo,  předpokládal,  ţe  dojde  k připojení  pod 
napětí, potom by údaje byly, nemohl tedy nikoho podvést, pokud by chtěl, tak by si hodnoty vymyslel 
a uvedl by je do sloupce. Revizní zpráva byla důleţitá pro společnost E.ON, společnost ji vyţaduje, 
přitom má předkládat revizi na zařízení, které není pod napětím, které k měření potřebuje, vydá tedy 
zprávu  bez  některých  údajů,  protoţe  technik  společnosti  E.ON  se  dostavuje  k zařízení,  které  sám 
posuzuje,  jakmile  je  potom  zařízení  připojené,  vystaví  se  ještě  jedna  zpráva,  která  je  koncová. 
Společnost  E.ON  dobře  věděla,  ţe  zařízení  je  neměřitelné,  přijíţdí  jeho  technik,  který  zařízení 
kontroluje, má  k dispozici projektovou dokumentaci, ověřuje to, co fyzicky  vidí, je to zaţitý postup. 
Revize neposuzuje kompletnost, ale bezpečnost. To je jejím smyslem. Impedanční smyčku lze ověřit 
výpočtem, coţ udělal, ale do revizní zprávy měly být zapsány naměřené hodnoty. Obţalovaný uvedl, 
ţe mu nepřipadalo cokoliv divného na místě elektrárny, kdyţ se tam dostavil. Neměl nic společného 
s revizemi na vysoké napětí, nutno poukázat i na to, ţe je ve věci sám činný technik společnosti E.ON, 
neţ vydá rozhodnutí, pokud jde o stavební úřad, podle něj není revize nízkého napětí podstatná pro 
rozhodnutí stavebního úřadu, elektrárna je stavbou, ale elektrické zařízení má jinou definici, stavební 
úřad v případě pochybností má moţnost učinit ţádost o účast odborníka pro kontrolní prohlídku a má 
moţnost  poţádat  o  expertní  součinnost,  zřejmě  bylo  stavebnímu  úřadu  vše  jasné,  pokud  to  tak 
neudělal. Nemohl podvést stavební úřad, neznal obţalovaného Jxxxxx, nevěděl o jeho činnosti, stejně 
tak mu nebylo nic známo v roce 2010 o Mgr. Šxxxxx, o společnosti FVE 28  s.r.o. 

 
12 
10T 1/2013 
pokračování  
 
     Soud prvního stupně uvádí, ţe obţalovaní svá stanoviska k projednávané věci také vyjádřili v rámci 
podaných odvolání a doplnění odvolání, kterými se zabýval soud druhého stupně, jenţ usnesením 3 To 
112/2014  z 6.  1.  2015  zrušil  ohledně  všech  obţalovaných,  na  které  byla  podána  obţaloba,  rozsudek 
zdejšího soudu 10 T 1/2013 ze dne 20. 6. 2014 a věc vrátil soudu prvního stupně. 
Obţalovaný  Mgr.  Šxxxxx  předloţil  odvolacímu  soudu  znalecký  posudek  2014/009  s názvem 
„Výchozí revizní zprávy u fotovoltaických elektráren, Výchozí revizní zprávy u FVE Mrlínek II“, byl 
zpracován  29.  8.  2014  znalci  ing.  Květoslavem  Mikulenkou  a  ing.  Milanem  Tomešem,  CSc.  (č.  l. 
3 736-3 757) a odborné stanovisko – 2014-028-Z zpracované ing. Pavlem Hrzinou, Ph.D. a prof. ing. 
Vítězslavem Bendou, CSc. (č. l. 3 731-3 735). 
Obţalovaný  Mgr.  Šxxxxx  prezentoval  své  vyjádření  k usnesení  Vrchního  soudu  v Olomouci  3  To 
112/2014  z 6.  1.  2015.  Vyjádření  je  datováno  19.  3.  2015,  je  zaloţeno  na  č.  l.  3 851-3 869,  jsou  k 
němu připojeny přílohy na č. l. 3 870-3 880. 
Obţalovaný  Mgr.  Šxxxxx  předloţil  zdejšímu  soudu  17.  3.  2015  nové  důkazy  (č.  l.  3 835-3 840)  se 
svým  komentářem,  jedná  se  o  znalecký  posudek  zpracovaný  znaleckým  ústavem  Vysokým  učením 
technickým  v Brně  č.  1/2015  –  Fotovoltaická  elektrárna  FVE  Mrlínek,  ze  dne  2.  2.  2015,  znalecký 
posudek  č.  57/2014  s názvem  „Výchozí  revizní  zprávy  u  fotovoltaických  elektráren“,  zpracovaný 
znaleckým ústavem Vysokým učením technickým v Brně, ze dne 17. 12. 2014. 
Obţalovaný Mgr. Šxxxxx předloţil 7. 4. 2015 zdejšímu soudu doplnění svého vyjádření (č. l. 3 841-
3 850) a odborné právní stanovisko prof. JUDr. Jiřího Jelínka, CSc. ze dne 27. 3. 2015. 
Obţalovaný  Mgr.  Filip  Šxxxxx  se  také  vyjádřil  ke  svědku  Liboru  Kxxxxx  (č.  l.  3 990-3 991). 
Obţalovaným Mgr. Šxxxxx byl také opatřen dodatek ke znaleckému posudku č. 1/2015 z 2. 2. 2015 
znaleckého ústavu Vysokého učení technického v Brně (návrh přišlý zdejšímu soudu 9. 9. 2015). 
Obţalovaný  Jiří  Hxxxxx soudu  zaslal jeho  obhájcem  provedený  rozbor  situace po  zrušení rozsudku 
Krajského soudu v Brně 10 T 1/2013 z 20. 6. 2014 (č. l. 4 005-4 012). 
Obţalovaný Pxxxxx shrnul své vyjádření po zrušení věci soudem druhého stupně na č. l. 4 050-4 061 
a doplnil je přílohami na č. l. 4 062-4 063 a také doplnil přílohy 23. 6. 2015 (č. l. 4 237-4 238 – zprávy 
o provedení revize elektrického zařízení P 93-1/01, P 93-2/2010). 
Státní  zástupce  VSZ  v Olomouci,  pobočky  Brno,  předloţil  zdejšímu  soudu  své  vyjádření  k usnesení 
Vrchního  soudu  v Olomouci  3  To  112/2014  z 6.  1.  2015  a  repliku  nejvyššího  státního  zástupce 
k vyjádření osoby zúčastněné na řízení (č. l. 3 806-3 829). Poukázal na rozsudek Nejvyššího správního 
soudu 6 As 173/2014 (č. l. 4 14-4 162), konkrétně bod 52 (č. l. 4 157-4 158). Státní zástupce nechal 
opatřit (č. l. 4 303-4 305) od Technické inspekce ČR, organizace státního odborného dozoru vyjádření 
k předloţeným listinným materiálům. Vyjádření zpracoval ředitel Technické inspekce ČR ing. Oldřich 
Kxxxxx (č. l. 4 314-4 330). 
Zmocněnec  zúčastněné  osoby  předloţil  odborná  právní  stanoviska,  a  to  JUDr.  Stanislava  Kadečky, 
Ph.D.  z 5.  6.  2015  k právním  otázkám  týkajícím  se  rozhodování  ERÚ  v procesu  vydávání  povolení 

 
13 
10T 1/2013 
pokračování  
k výrobě  elektřiny  a  k právním  otázkám  týkajícím  se  rozhodování  stavebního  úřadu  v procesu 
vydávání  povolení  k předčasnému  uţívání  stavby  (č.  l.  4 176-4 182,  4 183-4 191).  Také  soudu 
předloţil dnem 19. 10. 2015 zpracované vyjádření zúčastněné osoby. 
Provedené  dokazování  shrnuly  procesní strany  ze  svých  hledisek  do  přednesených  závěrečných  řečí 
(písemně zpracované - obhájcem obţalovaného Jiřího Hxxxxx, obhájcem obţalovaného Mgr. Šxxxxx, 
obhájcem  obţalovaného  Jiřího  Pxxxxx,  obhájkyní  obţalovaného  Radka  Jxxxxx,  obţalovaným  Mgr. 
Šxxxxx, obţalovaným Jiřím Pxxxxx – jsou zaloţeny do spisu).  
Státní  zástupce  avizoval  písemně  30.  9.  2015  stanovisko  NSZ,  které  zastává  názor,  který  mění 
posouzení daného jednání a jeho označení za podvodné v jistém smyslu zjednodušuje /sic/. 
 
     Ze shora uvedeného odstavce vyplývá, ţe první rozsudek zdejšího soudu ve věci byl zrušen a věc 
byla zdejšímu soudu vrácena. Z usnesení soudu druhého stupně 3 To 112/2014 z 6. 1. 2015 vyplývají 
názory soudu druhého stupně, které je třeba soudem prvního stupně respektovat. 
Je  třeba  uvést,  ţe  není  nemoţné  v rámci  právní  úpravy  v České  republice,  aby  soud  prvního  stupně 
rozhodl jinak, neţ jak rozhodl v rámci předchozího rozsudku. 
Předně je nutno uvést, ţe z rozhodnutí soudu druhého stupně vyplývá, ţe obchodní společnost FVE 28 
s.r.o. je zúčastněnou osobou ve smyslu trestního řádu. Nyní je zastupována zmocněncem, advokátem 
JUDr. Ing. Petrem Machálkem, Ph.D. (č. l. 3 956). Z čísla listu 3 950-3 951 vyplývá, ţe ke dni 1. 4. 
2015 došlo k zániku obchodní společnosti FVE 28 s.r.o. bez likvidace v důsledku fúze sloučením mezi 
obchodní společností FVE 28 s.r.o. a obchodní společností ZONAS a.s. Právní nástupkyní obchodní 
společnosti FVE 28 s.r.o. se stala obchodní společnost ZONAS a.s. Obchodní společnost ZONAS a.s. 
vlastnila  100%  obchodní  podíl  FVE  28  s.r.o.,  byla  tedy  tzv.  mateřskou  a  FVE  28  s.r.o.  vůči  ní 
dceřinou společností. V důsledku provedení fúze došlo ke dni 1. 4. 2015 k zániku rozhodnutí o udělení 
oprávnění k podnikání v energetických odvětvích, resp. zanikla (bez náhrady) licence č. 111018292, a 
to v souladu s ustanovením § 10 odst. 1 písm. b) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a 
výkonu  státní  správy  v energetických  odvětvích  a  o  změně  dalších  zákonů  (energetický  zákon).  
V souladu s § 61 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společnostní a druţstev, ve znění 
pozdějších předpisů, fúzí sloučením k 1. 4. 2015 dále došlo k přechodu jmění zanikající společnosti 
FVE  28  s.r.o.  na  nástupnickou  obchodní  společnost  ZONAS  a.s.,  která  nastupuje  do  právního 
postavení  zanikající  společnosti.  Všechna  práva  a  povinnosti  zaniklé  obchodní  společnosti,  včetně 
majetku,  nároků,  dluhů  a  účtů  u  peněţních  ústavů,  přešla  na  obchodní  společnost  ZONAS  a.s.  (s 
výjimkou licence č. 111018292, která v souladu s § 10 odst. 1 písm. b) zákona č. 458/2000 zanikla bez 
náhrady). Z přípisu je také patrno, ţe na základě ţádosti o udělení nové licence obchodní společnosti 
ZONAS  a.s.  ze  dne  11.  2.  2015  byla  Energetickým  regulačním  úřadem  vydána  pro  ZONAS  a.s. 
v souladu s energetickým  zákonem  nová  licence č.  111533247,  která  nabyla  právní  moci  a  účinnosti 
dne 1. 4. 2015 (nová licence nenahrazuje zaniklou licenci č. 111018292). S výjimkou zaniklé licence 
přešla na ZONAS a.s. i práva (nároky) vůči odběratelům vyrobené elektrické energie z obnovitelných 
zdrojů.    ZONAS  a.s.  nastupuje  do  práv  osoby  zúčastněné  na  řízení  (podle  trestního  řádu  pojem  – 
zúčastněná  osoba).  V přípisu  je  uvedeno,  ţe  k provedení  fúze  byla  nucena  ZONAS  a.s.  přistoupit 
z ekonomických důvodů, s ohledem na ochranu majetku. 

 
14 
10T 1/2013 
pokračování  
V rozhodnutí soudu druhého stupně z 6. 1. 2015 se uvádí, ţe nebyla shledána ze strany soudu prvního 
stupně taková procesní pochybení, která by měla přímý vliv na porušení práva obhajoby samotných 
obţalovaných,  je  přesto  nutno  konstatovat,  ţe  nerespektováním  procesních  práv  zúčastněné  osoby 
bylo, byť nepřímo, na újmu obţalovaných. FVE 28 s.r.o. má nepochybně právní zájem do velké míry 
shodný  s obţalovanými  a  objektivně  by  při  uplatňování  svých  procesních  práv  podporovala  jejich 
obhajobu a ve věci činila návrhy, které by jejich obhajobě svědčily, neboť je přímo zainteresována na 
výroku  o  jejich  vině,  V řízení,  které  rozhodnutí  předcházelo,  však  FVE  28  s.r.o.  takovéto  procesní 
aktivity činit nemohla. 
Soud prvního stupně poukazuje na to, ţe v rámci probíhajícího hlavního líčení, po rozhodnutí soudem 
druhého stupně, byla plně respektována práva zúčastněné osoby podle trestního řádu. 
Soud  druhého  stupně  přímo  uvádí  ve  svém  zrušujícím  rozhodnutí,  ţe  odborná  stránka  zaměřená  na 
otázky  bezpečnosti  a  provozuschopnosti  fotovoltaické  elektrárny  Mrlínek  byla  řešena  (slovo  řešena 
pouţívá soud druhého stupně) aţ v řízení před soudem znaleckými posudky, odborným vyjádřením a 
právními  stanovisky,  které  předloţila  obhajoba,  za  situace  provádění  přípravného  řízení,  v němţ 
expertní  posouzení  provozuschopnosti  a  bezpečnosti  fotovoltaické  elektrárny  Mrlínek  nebylo 
vyţadováno.  
Z usnesení  odvolacího  soudu  je  moţné  vyvodit,  ţe  soud  prvního  stupně  by  se  měl  zaměřit  na 
významnou  skupinu  důkazů  svědčících  o  odborném  posouzení  projednávané  věci,  které  předloţila 
obhajoba, ţe by se měl soud prvního stupně zabývat argumentací formulovanou v závěrečných řečech 
obhájců,  zejména  obhájce  obţalovaného  Mgr.  Šxxxxx.  Je  samozřejmě  uvedeno,  ţe  názory  a 
hodnocením výsledků dokazování procesními stranami soud prvního stupně není vázán, ale je třeba se 
s nimi vypořádat. 
Mělo by být jasné, jaký poţadavek měl být naplněn předloţením revizních zpráv, měla by být vzata 
v úvahu  protiřečící  si  legislativa,  v důsledku  čehoţ  výchozí  revizní  zpráva  nemohla  být  objektivně 
vydána  podle  platných  norem,  neboť  nemohlo  být  provedeno  měření  elektrických  zařízení  pod 
napětím, měla by být podrobena bliţšímu zkoumání úvaha o společném úmyslu obţalovaných, který 
je nezbytnou podmínkou spolupachatelství.  
Soud  prvního  stupně  se  má  více  zaměřit  na  objasnění  zřejmého  úmyslu  obţalovaných  podvodem 
získat  ke  dni  31.  12. 2010  licenci  na  výrobu  elektřiny  vyuţívající sluneční  zařízení,  uvedený  úmysl 
není  zcela  jasný,  kdyby  došlo  k antedatování  revizních  zpráv,  které  neodpovídaly  reálnému  stavu 
fotovoltaické  elektrárny  Mrlínek,  který  byl  v době,  kdy  byly  revizní  zprávy  vyhotovovány  a 
obţalovaný  Mgr.  Šxxxxx  byl  přinejmenším  srozuměn  se  značnou  rozestavěností  elektrárny.  Lze-li 
totiţ  na  základě  provedených  důkazů  dospět  k několika  rovnocenným  skutkovým  verzím,  má  soud 
povinnost přiklonit se k té z nich, která je pro obviněného nejpříznivější. Je třeba, aby soud prvního 
stupně  vzal  v úvahu  důkazy,  které  svědčí  o  jednoznačném  úmyslu  obţalovaného  Mgr.  Šxxxxx 
fotovoltaickou elektrárnu dokončit tak, aby splňovala všechny reálné předpoklady udělení licence do 
31. 12. 2010. Podle smlouvy o dílo ze dne 1. 11. 2010, čl. III., bylo sjednáno dokončení prací – díla a 
předání  kompletního  díla  bez  vad  a  nedodělků  ze  strany  zhotovitele  do  15.  12.  2010.  Smluvními 
stranami bylo dohodnuto, ţe optimalizace chodu a funkčnosti jiţ namontovaných měničů panelů pro 
stringování  můţe  zhotovitel  dokončit  do  27.  12.  2010.  Z harmonogramu  prací  na  fotovoltaické 

 
15 
10T 1/2013 
pokračování  
elektrárně Mrlínek vyplývá, ţe výchozí revizní zprávy měly být provedeny aţ do 13. 12. 2010. Je třeba 
zkoumat, zda od počátku byla ţádost o první paralelní připojení zaslána spolu s výchozími revizními 
zprávami  jako  nezbytnými  přílohami  společnosti  E.ON  Distribuce,  a.s.,  anebo  aţ  na  základě 
poţadavku E.ON Distribuce, a.s., s tím, ţe výchozí revizní zprávy musí být datovány nejpozději ke dni 
podání  ţádosti  o  první  paralelní  připojení.  S  ohledem  na  interní  pokyn  E.ON  Distribuce,  a.s., 
s účinností od 26. 10. 2010, byla stanovena povinnost provést první paralelní připojení do třiceti dnů 
od podání ţádosti. Eminentní snaha obţalovaného Mgr. Šxxxxx zkompletovat ţádost o první paralelní 
připojení ke dni 30. 11. 2010 i za cenu uvedení v omyl společnost E. ON Distribuce ohledně reálných 
podmínek  pro  provedení  výchozích  revizních  zpráv  pro  nízké  napětí  a  vysoké  napětí,  s úmyslem 
vylákat  licenci  na  výrobu  fotovoltaické  energie,  aniţ  by  pro  takové  rozhodnutí  byly  splněny 
podmínky,  by  mohla  mít  význam,  kdyby  30.  11.  2010  byl  poslední  den,  ke  kterému  by  mohla  být 
ţádost  o  první  paralelní  připojení  vyřízena.  Svědek  Hxxxxx  však  vypověděl,  ţe  z rozhodnutí  E.ON 
Distribuce, a.s., byly akceptovány ţádosti zkompletované aţ do 21. 12. 2010, tj. aţ poté, kdy podle 
smlouvy o dílo ze dne 1. 11. 2010 a stanovaného harmonogramu prací měly být práce na fotovoltaické 
elektrárně  Mrlínek  ukončeny.  Z toho  je  zřejmé,  jak  uvádí  soud  druhého  stupně,  ţe  zkompletování 
ţádosti o první paralelní připojení, včetně jejích příloh, do 30. 11. 2010, nemělo ţádný zásadní vliv 
pro udělení licence do 31. 12. 2010. 
Z usnesení soudu druhého stupně je vysledovatelné, ţe v podstatě souhlasí s nalézacím soudem, pokud 
pro své rozhodnutí přikládal zásadní význam výchozím revizním zprávám, protoţe z výslechu svědků 
Hxxxxx,  Mxxxxx  a  ing.  Nxxxxx  plyne,  ţe  odborné  posouzení  bezpečnosti  elektrického  zařízení 
z hlediska  ochrany  osob  a  majetku  před  nebezpečím,  která  mohou  elektrická  zařízení  způsobovat, 
mělo pro jejich rozhodování zásadní význam. Avšak také je zřejmé, jak uvádí soud druhého stupně, ţe 
rozhodující není nesplnění formální podmínky pro úspěšné podání ţádosti o první paralelní připojení, 
ale  stav  ke  dni,  kdy  o  takové  ţádosti  bylo  rozhodováno,  to  znamená,  zdali  k tomuto  dni  byla  nebo 
nebyla ověřena bezpečnost fotovoltaické elektrárny Mrlínek pro osoby a majetek. To platí pro řízení o 
povolení  předčasného  uţívání  nedokončené  stavby,  pro  schválení  výrobny,  pro  udělení  licence  na 
výrobu elektřiny. Je tedy třeba se zaměřit na to, zda k datům 16. 12. 2010, 23. 12. 2010 a 28. 12. 2010 
fotovoltaická  elektrárna  Mrlínek  odpovídala  poţadavkům  na  bezpečnost  a  byla  v tomto  ohledu  i 
prověřována. 
Poţadavek  na  doloţení  výchozí  revizní  zprávy  nelze  oddělit  od  účelu,  pro  který  je  vyţadována, 
výchozí  revizní  zprávou  má  být  ověřena bezpečnost  fotovoltaické elektrárny,  v opačném  případě  by 
šlo  o  formalismus,  rezignování  na  reálné  ověření  bezpečnosti  fotovoltaické  elektrárny.  Je  však 
potřebné  se  zabývat  důkazy,  které  objasňují  proveditelnost  výchozí  revizní  zprávy.  Nejpodrobněji, 
před prvním rozhodnutím soudu prvního stupně ve věci, se výchozími revizními zprávami zabývalo 
odborné vyjádření – analýza prvního paralelního připojení fotovoltaické elektrárny Mrlínek, zejména 
str. 13. Jednotlivé  části výchozí revizní zprávy jsou podle analýzy popsány v ČSN 332000-6, postup 
provádění  výchozí  revize  by  se  měl  skládat  z několika  fází,  a  to  kontroly  projektové  dokumentace, 
zjištění,  ţe  instalované  zařízení  je  v souladu  s projektem,  kontroly  protokolů,  které  jsou  součástí 
dodávky  jednotlivých  komponentů,  vizuální  prohlídky  instalovaných  zařízení  a  zkoušení  a  měření 
před  připojením  elektrického  zařízení  na  napětí  a  po  jeho  připojení  na  napětí.  Podle  zpracovatele 
analýzy  tento  postup  v případě  fotovoltaických  elektráren  nebyl  technicky  moţný.  Vzhledem 

 
16 
10T 1/2013 
pokračování  
k poţadavku přílohy č. 4 k PPPDC2009 účinné od 26. 10. 2010 i metodického návodu ERÚ, výrobce 
bez připojení na napětí nebyl schopen dokončit výchozí revizi podle poţadavků ČSN 332000-6. 
Je třeba posoudit, do jaké míry vůbec byl uskutečnitelný poţadavek, aby nedílnou součástí ţádosti o 
první  paralelní  připojení  byla  kompletně  zpracovaná  výchozí  revizní  zpráva.  Zástupci  E.ON 
Distribuce  a  ERÚ  měli  blíţe  vysvětlit,  zda  poţadovali  opravdu  kompletní  výchozí  revizi,  nebo  jen 
částečnou s tím, ţe bude plně zkompletována aţ poté, kdy dojde k připojení napětí. Je také třeba se 
zabývat tím, do jaké míry si E.ON Distribuce a Energetický regulační úřad byl vědom tohoto stavu a 
jak  na  to  tyto  subjekty  ve  své  rozhodovací  praxi  reagovaly,  zda  byly  podvedeny,  zda  byly  uvedeny 
v omyl,  bez  něhoţ  by  nedošlo  k prvnímu  paralelnímu  připojení  a  vydání  poţadované  licence  na 
výrobu  fotovoltaické  energie.    V roce  2013  bylo  zjišťováno,  jaká  byla  rozhodovací  praxe  ERÚ, 
kontrolou  bylo  zjištěno,  ţe  v roce  2010  byly  získány  licence  přesto,  ţe  došlo  k porušení  vnitřních 
předpisů a vnitřních směrnic ERÚ.   
Vrchní soud v Olomouci v usnesení ze dne 6. 1. 2015 jasně uvádí, ţe relevantní pro posouzení, do jaké 
míry mohly být Městský úřad Bystřice pod Hostýnem, zejména však E.ON Distribuce a ERÚ uvedeny 
v omyl,  je  stav  v době  rozhodnutí,  ne  v době,  kdy  byla  teprve  podána  ţádost  společnosti  E.ON 
Distribuce  o  provedení  prvního  paralelního  připojení.  Z toho  pohledu  je  rozhodující  reálný  stav 
fotovoltaické elektrárny Mrlínek ke dni, kdy bylo vydáno rozhodnutí stavebního úřadu, kdy společnost 
E.ON  Distribuce  schválila  výrobu  (první  paralelní  připojení)  a  kdy  ERÚ  udělil  fotovoltaické 
elektrárně Mrlínek licenci na výrobu elektřiny.  Rozhodující je, zda ke dnům, kdy bylo rozhodováno, 
byla  u  elektrických  zařízení  ověřována jejich  bezpečnost, a to jak  v části  nízkého  napětí, tak  v části 
vysokého  napětí,  zda  zařízení  byla  reálně  revidována  z hlediska  bezpečnosti  provozu  nebo  ne,  ve 
kterém časovém období se tak stalo. Podle názoru soudu druhého stupně, i kdyţ nemohla být, podle 
tehdejší  situace,  provedena  měření  pod  napětím,  měla  být  provedena  alespoň  kontrola  projektové 
dokumentace,  ověření,  ţe  instalovaná  zařízení  jsou  v souladu  s projektem,  kontrola  protokolů,  které 
jsou  součástí  dodávky  jednotlivých  zařízení  a  na  místě  stavby  pak  vizuální  prohlídka  instalovaných 
zařízení a jejich měření a zkoušení proveditelná ještě před připojením na napětí, také vzít v potaz, do 
jaké  míry  ovlivnilo  dostavbu  fotovoltaické  elektrárny  Mrlínek  v plánovaném  termínu  úmyslné 
přestříhán kabelů a dalších komponent, ke kterému mělo dojít v polovině prosince 2010. 
Zástupci  stavebního  úřadu,  E.ON  Distribuce  a  ERÚ  kladli  důraz  pouze  na  výchozí  revizní  zprávy 
s tím, ţe bez nich by  kladně o ţádosti FVE 28 s.r.o. nebylo rozhodnuto,  je třeba také se zaměřit na 
moţný  vliv  na  rozhodnutí  uvedených  subjektů  údajně  podle  obţaloby  nepravdivě  ručně  psaného 
předávacího  protokolu    a  údajně  nepravdivého  prohlášení  společnosti  NEXTEL,  s.r.o.  o  úhradě 
pohledávek vůči FVE 28 s.r.o. Pokud neodpovídaly listiny zcela skutečnosti, do jaké míry to mělo na 
rozhodnutí  shora  uvedených  tří  subjektů  vliv.  Je  třeba  vzít  v úvahu  i  obhajobu  obţalovaných  Mgr. 
Šxxxxx a Jiřího Hxxxxx v tom smyslu, ţe předávací protokol by sepsán na základě ţádosti svědkyně 
Mxxxxx v kanceláři stavebního úřadu, a to aţ poté, co provedla prohlídku stavby na místě samém. 
Význam  mají  výsledky  plošného  šetření  ERÚ  ohledně  rozhodovací  praxe  ERÚ,  pokud  jsou  tvrzení 
Jiřího  Pxxxxx  v tomto  směru  pravdivá,  tak  z toho  plyne  benevolentní  rozhodovací  činnost  ERÚ, 
rozhodnutím  musela  předcházet  kolaudační  řízení  a  první  paralelní  připojení  a  lze  předpokládat,  ţe 
reálný  stav  fotovoltaických  elektráren  v době,  kdy  kolaudační  řízení  a  první  paralelní  připojení 
probíhala,  byla  ještě  ve  výraznějším  rozporu  s údaji  obsaţenými  ve  výchozích  revizních  zprávách  a 

 
17 
10T 1/2013 
pokračování  
dalších přílohách, neţli v době, kdy ERÚ rozhodoval o udělení licence k výrobě fotovoltaické energie. 
Můţe  být  zjištěno,  zda  subjekty  ERÚ,  potaţmo  E.ON  Distribuce  přistupovaly  v řízení  o  první 
paralelní  připojení  a  udělení  licence  ryze  formalisticky  nebo  dokonce  v rozporu  s jejich  vlastními 
interními předpisy.  
Vrchní  soud  v Olomouci  se  také  ve  svém  rozhodnutí  z 6.  1.  2015  zabýval  otázkou  škody,  ohledně 
postupu soudu prvního stupně nezjistil pochybení.  
 
     Soud  dospěl  k závěru,  ţe  nelze  obţalované  uznat  vinnými  trestnou  činností,  a  to  na  základě 
provedeného  dokazování,  v rámci  něhoţ  vzal  v potaz  důkazní  prostředky  a  důkazy  z nich  plynoucí, 
které jiţ měl k dispozici a které jsou nové po rozhodnutí soudu druhého stupně, přitom respektoval vše 
potřebné,  na  co  bylo  poukázáno  soudem  druhého  stupně.  Zabýval  se  argumenty  státního  zástupce, 
obhajoby a zmocněnce zúčastněné osoby.  
 
     Je prokázané, ţe byla vydána listina, ve které je uvedeno místo Jihlava, datum 28. 12. 2010, sp. zn. 
14553-8/2010-ERU,  je  nazvána  rozhodnutí  o  udělení  licence,  je  v ní  označen  správní  orgán,  který 
listinu vydal, a to Energetický regulační úřad, podepsán je ředitel odboru licencí Bc. Luděk  Pxxxxx, 
rozhodnutím byla udělena licence č. 111018292 drţiteli FVE 28 s.r.o. Rozhodnutí nabylo právní moci, 
jak  je  vyznačeno  na  listině,  29.  12.  2010.  V listině  je  uveden  předmět  podnikání  výroba  elektřiny, 
odpovědný zástupce Josef Txxxxx, oprávnění k licencované činnosti vznikne dnem nabytí právní moci 
rozhodnutí o udělení licence, termín zahájení výkonu licencované činnosti je den nabytí právní moci 
rozhodnutí  o  udělení  licence,  uděluje  se  na  dobu  25  let  ode  dne  vzniku  oprávnění  k výkonu 
licencované činnosti, rozsah podnikání, technické podmínky a seznam provozoven je uveden v příloze 
rozhodnutí, která je jeho nedílnou součástí. Rozhodnutí také obsahuje poučení o opravném prostředku 
(č. l. 790, 791). Podle přílohy na č. l. 791 je celkový instalovaný výkon provozovny 2,067 MW. Podle 
č. l. 792 převzal rozhodnutí o udělení licence s předmětem podnikání výroba elektřiny a vzdal se práva 
podání rozkladu dne 29. 12. 2010 Mgr. Filip Šxxxxx, jednatel FVE 28 s.r.o. 
Z listiny na č. l. 790 je zřejmé, ţe neobsahuje odůvodnění rozhodnutí.  
Z trestního spisu je zřejmé (svazek č. III.), ţe ţádost o udělení licence byla přijata 26. 11. 2010, věc 
vyřizuje ing. Jaroslav Nxxxxx. 
Z kopie spisu ERÚ jsou dále prokázány níţe uvedené skutečnosti. 
Ţádost společnosti FVE 28 s.r.o. ze dne 24. 11. 2010 (podaná na podatelnu Energetického regulačního 
úřadu v Jihlavě podle podacího razítka 26. 11. 2010) o udělení licence pro podnikání v energetických 
odvětvích  pro  právnické  osoby  byla  doloţena  přílohami,  které  tvoří  kupní  smlouva  uzavřená  mezi 
společnostmi NIVELLE s.r.o. a FVE 28 s.r.o. z 18. 11. 2010 ohledně koupě 10 890 ks fotovoltaických 
panelů (termín dodání do 22. 11. 2010), kupní smlouva uzavřená mezi společnostmi SUN SERVICE 
s.r.o.  a  FVE  28  s.r.o.  z  15.  11.  2010  ohledně  koupě  40  ks  střídačů  Vacon  a  40  ks  konstrukcí  pro 
uchycení střídačů (termín dodání do 29. 11. 2010) a smlouva o dílo uzavřená mezi společnostmi FVE 

 
18 
10T 1/2013 
pokračování  
28 s.r.o. a  NEXTEL, s.r.o. z 1. 11. 2010 ohledně zhotovení fotovoltaické elektrárny Mrlínek II do 15. 
12. 2010 a optimalizace a vyladění do 27. 12. 2010. 
Je  zřejmé,  ţe  Energetický  regulační  úřad  vyzval  dne  15.  12.  2010  dle  §  45  odst.  2  správního  řádu 
společnost FVE 28 s.r.o. k odstranění nedostatků podání (doplnění ţádosti), mělo jít o doplnění listiny 
ohledně  odpovědného  zástupce,  předávací  protokol  týkající  se  majetkového  vztahu  k výrobně 
elektřiny,  aby  bylo  prokázáno  vlastnictví  technologické  části  fotovoltaické  elektrárny,  prokázání,  ţe 
energetické zařízení splňuje platné právní předpisy a technické normy (kolaudační souhlas k uţívání 
stavební  části  fotovoltaické  elektrárny),  revizní  zprávu  elektrického  zařízení,  doklady  prokazující 
finanční předpoklady, potvrzení o bezdluţnosti ne starší tři měsíce; bylo vydáno usnesení, kterým byla 
určena lhůta 90 dní pro odstranění nedostatků ode dne doručení usnesení, řízení bylo přerušeno. Výzva 
byla doručena 15. 12. 2010. Z podacího razítka ERÚ vyplývá, ţe poţadované údaje byly doplněny 22. 
12. 2010. Mezi doplněnými listinami je předávací protokol dokončeného díla FVE Mrlínek II – 2,067 
MW  ze  dne  16.  12.  2010  a  také  rozhodnutí  –  povolení  k předčasnému  uţívání  Městského  úřadu 
Bystřice pod Hostýnem, Stavebního úřadu ze dne 16. 12. 2010, které nabylo právní moci 17. 12. 2010. 
Je evidentní, ţe jde o povolení k předčasnému uţívání stavby/její dokončené části /sic/. 
 
     Je  také  patrno  z kopie  spisu  Energetického  regulačního  úřadu  (tvoří  součást  trestního  spisu)  a 
z listin  doloţených  obţalovaným  Mgr.  Šxxxxx  (příloha  spisu  tvořená  příslušnými  rozhodnutími),  ţe 
v souvislosti  s udělenou  licencí  bylo  vedeno  u  Energetického  regulačního  úřadu  pod  sp.  zn.  LIC-
01985/2011-ERU řízení o obnově řízení o vydání licence na výrobu elektřiny pro společnost FVE 28 
s.r.o.  
Z rozhodnutí  Energetického  regulačního  úřadu  č.  j.  01985-62/2011-ERU  ze  dne  19.  ledna  2012  je 
patrno, ţe řízení o ţádosti společnosti FVE 28 s.r.o. ze dne 26. 11. 2010 o udělení licence na výrobu 
elektřiny pro výrobnu elektřiny vyuţívající slunečního záření v obci Mrlínek a ukončené rozhodnutím 
Energetického regulačního úřadu ze dne 28. 12. 2010 (č. j. 14553-8/2010-ERU), licence č. 111018292, 
které nabylo právní moci 29. 12. 2010, se obnovuje. 
Předsedkyně Energetického regulačního úřadu rozhodla 26. 4. 2012, ţe rozklad společnosti FVE 28 
s.r.o.  proti  rozhodnutí  Energetického  regulačního  úřadu  ze  dne  19.  1.  2012,  se  zamítá  a  napadené 
rozhodnutí se potvrzuje. 
Krajský  soud  v Brně  rozhodl  ve  věci  31A  53/2012  dne  25.  9.  2013  tak,  ţe  se  zrušuje  rozhodnutí 
předsedkyně  Energetického  regulačního  úřadu  ze  dne  26.  4.  2012  a  věc  se  vrací  Energetickému 
regulačnímu úřadu. 
Předsedkyně  Energetického  regulačního  úřadu  rozhodla  18.  11.  2013  pod  č.  j.  01985-73/2011-ERU 
tak, ţe se rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. j. 01985-62/2011-ERU ze dne 19. 1. 2012 
zrušuje a věc se vrací Energetickému regulačnímu úřadu k novému projednání. 
Energetický regulační úřadu rozhodl 28. 3. 2013 tak, ţe společnosti FVE 28 s.r.o. se uděluje licence č. 
111018292  na  výrobu  elektřiny  pro  výrobnu  elektřiny  vyuţívající  slunečního  záření  –  provozovnu 
evid. číslo 1 FVE Mrlínek, účinky rozhodnutí nastávají od 20. 1. 2011, coţ je rovněţ datem vzniku 

 
19 
10T 1/2013 
pokračování  
oprávnění  k licencované  činnosti  a  termínem  moţného  zahájení  licencované  činnosti.  Licence  se 
uděluje na dobu 25 let ode dne vzniku oprávnění k výkonu licencované činnosti. 
Předsedkyně Energetického regulačního úřadu rozhodla pod č. j. 14553-75/2010-ERÚ dne 22. 8. 2013 
tak,  ţe  rozhodnutí  Energetického  regulačního  úřadu  č.  j.  14553-51/2010-ERÚ  (sp.  zn.  LIC-
14553/2010-ERÚ)  ze  dne  28.  3.  2013  se  zrušuje  a  věc  se  vrací  Energetickému  regulačnímu  úřadu 
k novému projednání. 
Podle vyjádření Energetického regulačního úřadu ze dne 13. 2. 2014 ve věci vedené u zdejšího soudu 
pod  sp.  zn.  62  A  111/2013  na  základě  rozhodnutí  předsedkyně  Energetického  regulačního  úřadu  ze 
dne 18. 11. 2013 Energetický regulační úřad zahájil bezodkladné úkony směřující k provádění nového 
dokazování ve věci, nicméně nestihl vydat rozhodnutí o povolení obnovy řízení do 29. 12. 2013 (lhůta 
ve smyslu § 100 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., jelikoţ rozhodnutí o udělení licence nabylo  právní 
moci 29. 12. 2010) z toho důvodu usnesením č. j. 01985-110/2011-ERU z 14. 1. 2014 správní řízení 
pod  sp.  zn.  LIC-01985/2011-ERÚ  zastavil.  Zároveň  Energetický  regulační  úřad  rozhodnutím  č.  j. 
14553-86/2010-ERU z 5. 12. 2013 zastavil správní řízení o udělení licence společnosti FVE 28 s.r.o., 
které představovalo druhou fázi obnovy řízení o udělení licence. V rámci obnoveného řízení o udělení 
licence  Energetický  regulační  úřad  nepravomocným  rozhodnutím  č.  j.  14553-51/2010-ERU  udělil 
společnosti FVE 28 s.r.o. licenci s účinky od 20. 1. 2011, kdyţ v uvedeném rozhodnutí konstatoval, ţe 
tvrzení účastníka řízení, ţe po 1. 1. 2011 výrobna vykazovala pouze drobné nedodělky, které neměly 
vliv na bezpečnost provozu, odporují shromáţděným důkazům. Energetický regulační úřad ve svém 
vyjádření konstatoval, ţe mu na základě popisu správních řízení týkajících se licence společnosti FVE 
28  s.r.o.,  vznikly  pochybnosti  ohledně  zákonnosti  rozhodnutí  Energetického  regulačního  úřadu  č.  j. 
14553-8/2010-ERU  z 28.  12.  2010,  ačkoliv  neměl  k dispozici  takový  objem  důkazů,  jaké  uvádí 
v ţalobě  nejvyšší  státní  zástupce,  z tohoto  důvodu  téţ  Energetický  regulační  úřad  vydal  rozhodnutí 
(ačkoliv  nenabylo  právní  moci),  jímţ  licenci  udělil  s účinky  aţ  od  20.  1.  2011.  Ačkoliv  uvedená 
rozhodnutí  z důvodu  zrušení  rozhodnutí  o  povolení  obnovy  z procesních  důvodů  nenabyla  právní 
moci, odkazuje Energetický regulační úřad plně na odůvodnění rozhodnutí Energetického regulačního 
úřadu č. j. 14553-51/2010 ERU z 28. 3. 2013 a č. j. 01985-62/2011-ERU z 19. 1. 2012. 
 
     Jak  je  na  to  jiţ  poukázáno  výše,  z listin  (č.  l.  3 950-3 951),  které  byly  zaslány  zdejšímu  soudu, 
vyplynulo,  ţe  ke  dni  1.  4.  2015  došlo  k zániku  obchodní  společnosti  FVE  28  s.r.o.  bez  likvidace 
v důsledku fúze sloučením mezi obchodní společností FVE 28 s.r.o. a obchodní společností ZONAS 
a.s. Právní nástupkyní obchodní společnosti FVE 28 s.r.o. se stala obchodní společnost ZONAS a.s. 
V důsledku  provedení  fúze  došlo  ke  dni  1.  4.  2015  k zániku  rozhodnutí  o  udělení  oprávnění 
k podnikání  v energetických  odvětvích,  resp.  zanikla  (bez  náhrady)  licence  č.  111018292,  a  to 
v souladu  s ustanovením  §  10  odst.  1  písm.  b)  zákona  č.  458/2000  Sb.,  o  podmínkách  podnikání  a 
výkonu  státní  správy  v energetických  odvětvích  a  o  změně  dalších  zákonů  (energetický  zákon).  Na 
základě  ţádosti  o  udělení  nové  licence  obchodní  společnosti  ZONAS  a.s.  ze  dne  11.  2.  2015  byla 
Energetickým  regulačním  úřadem  vydána  pro  ZONAS  a.s.  v souladu  s energetickým  zákonem  nová 
licence č. 111533247, která nabyla právní moci a účinnosti dne 1. 4. 2015 (nová licence nenahrazuje 
zaniklou licenci č. 111018292).  

 
20 
10T 1/2013 
pokračování  
 
     Podle  spisu  zdejšího  soudu  62  A  111/2013  podal  nejvyšší  státní  zástupce  v pozici  ţalobce  proti 
ţalovanému  Energetickému  regulačnímu  úřadu  ţalobu  podle  §  66  odst.  2  zákona  č.  150/2002  Sb., 
soudní řád správní, proti rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne 28. 12. 2010, č. j. 14553-
8/2010-ERU. Podle podacího razítka byla ţaloba podána 5. 12. 2013. Ve věci je osobou zúčastněnou 
na řízení společnost FVE 28 s.r.o., posléze ZONAS a.s. 
Nejvyšší státní zástupce navrhl, aby byl ve věci vydán rozsudek – rozhodnutí ţalovaného ze dne 28. 
12.  2010,  č.  j.  14553-8/2010-ERU,  o  udělení  licence  č.  111018292  společnosti  FVE  28  s.r.o.,  se 
zrušuje a věc se ţalovanému vrací k dalšímu řízení. 
 
     Krajský  soud  v Brně  rozhodl  rozsudkem  jednací  číslo  62  A  111/2013-599  ze  dne  9.  10.  2015  ve 
věci  ţalobce  nejvyššího  státního  zástupce  proti  ţalovanému  Energetickému  regulačnímu  úřadu  za 
účasti ZONAS a.s. o ţalobě proti rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne 28. 12. 2010, č. 
j. 14553-8/2010-ERU tak, ţe se rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne 28. 12. 2010, č. j. 
14553-8/2010-ERU  zrušuje  a  věc  se  vrací  ţalovanému  k dalšímu  řízení.  Ţalovaný  nemá  právo  na 
náhradu nákladů řízení. Ţalobci se náhrada nákladů nepřiznává. 
Z odůvodnění  rozsudku  je  patrno,  ţe  sice  zanikla  v důsledku  zániku  FVE  28  s.r.o.  licence  č. 
111018292,  která  byla  udělena  napadeným  rozhodnutím,  coţ  neznamená,  ţe  odpadl  předmět  řízení. 
Předmětem  daného  soudního  řízení  je  rozhodnutí  ze  dne  28.  12.  2010,  č.  j.  14553-8/2010-ERU. 
Přestoţe  licence  udělená  tímto  rozhodnutím  ze  zákonného  důvodu  ke  dni  1.  1.  2015  zanikla  (v 
listinách předloţených v trestním řízení je uvedeno datum 1. 4. 2015  – č. l. 3 950), rozhodnutí stále 
existuje a je moţné je v důsledku důvodně podané ţaloby zrušit. Je uvedeno, ţe takový závěr potvrdil i 
Nejvyšší správní soud ČR v usnesení ze dne 22. 7. 2015, č. j. 1 As 126/2015-63, jímţ odmítl kasační 
stíţnost osoby na řízení zúčastněné proti usnesení Krajského soudu v Brně, v němţ bylo rozhodnuto, 
ţe v řízení bude jako s osobou na řízení zúčastněnou pokračováno se společností ZONAS a.s. 
V odůvodnění je psáno, ţe je věcí státu, aby ve správních řízeních, která vede, nechyboval, a pokud 
ano, aby zásadně sám nesl následky svých pochybení. Závěr o důvodnosti ţaloby by  měl být podle 
přesvědčení zdejšího soudu zaloţen výlučně na závaţných zjištěních, jimiţ by v podstatné míře byla 
zpochybněna  či  vyvrácena  zjištění  ţalovaného,  jeţ  učinil  z obsahu  správního  spisu  a  jeţ  se  stala 
základem pro vyhovění ţádosti o udělení licence. Ke zrušení rozhodnutí, které ţaloba napadá, by měl 
soud  přistoupit  aţ  v případě  takových  zjištění,  která  kupříkladu  vyplynou  z důkazů  získaných 
v součinnosti  s orgány  činnými  v trestním  řízení,  případně  z rozsudků  trestních  soudů  o  tom,  ţe  byl 
spáchán trestný čin, a která zásadně zpochybní pravdivost skutkových podkladů, z nichţ vyšel správní 
orgán, a to za situace, kdy nápravu nemohl sám správní orgán realizovat. Kromě toho by ke zrušení 
rozhodnutí,  které  ţaloba  napadá,  měl  soud  přistoupit  v případě  jiných  obdobně  významných  zjištění 
indikujících důvodné pochybnosti v tom směru, ţe toto rozhodnutí vůbec nemělo být vydáno, neboť 
pro  to  nebyly  splněny  zákonem  stanovené  podmínky,  nebo  ţe  je  jejich  splnění  zamlţeno  natolik 
významně, ţe  zjištění, k nimţ soud dospěje, nemohou opravňovat k závěru, ţe  byla dána dobrá víra 
ţadatele  o  udělení  licence  ve  správnost  rozhodnutí  o  udělení  licence.  Předmětem  přezkumu  je 
rozhodnutí  o  udělení  licence,  tedy  rozhodnutí  o  udělení  oprávnění  k podnikání,  nikoli  rozhodnutí 

 
21 
10T 1/2013 
pokračování  
opravňující osobu zúčastněnou na řízení uvést energetické zařízení do provozu. Při splnění zákonem 
stanovených podmínek musí správní orgán licenci udělit, nemá volbu, zda tak učiní nebo ne. Právní 
úprava stanoví přesné poţadavky, které musí ţadatel o licenci splnit. V odůvodnění rozsudku zdejšího 
soudu  se  dále  píše,  ţe  ţalobce  zpochybňuje  předloţené  revizní  zprávy,  které  podle  jeho  názoru 
neprokazují  bezpečnost  zařízení,  neboť  byly  mimo  jiné  zpracovány  „od  stolu“  bez  prohlídky 
elektrárny. Taková námitka podle soudu zcela splňuje veškeré poţadavky na řádně uplatněný ţalobní 
bod, protoţe obsahuje jak právní, tak skutkové důvody namítané nezákonnosti. 
V odůvodnění  se  cituje,  ţe  podle  zákona  je  výrobnou  elektřiny  energetické  zařízení  pro  přeměnu 
různých  forem  energie  na  elektřinu,  zahrnující  všechna  nezbytná  zařízení.  Je  poukázáno  na  to,  ţe 
podle  zákona  je  třeba,  aby  ţadatel  o  udělení  licence  prokázal  finanční  a  technické  předpoklady 
k zajištění  výkonu  licencované  činnosti.  Je  třeba  doloţit  vlastnické  nebo  uţívací  právo 
k energetickému  zařízení, které  má  slouţit  k výkonu  licencované činnosti.  Energetické  zařízení  musí 
mít  technickou  úroveň  odpovídající  právním  předpisům  a  technickým  normám.  Je  třeba  k ţádosti  o 
udělení  licence  přiloţit  doklady  prokazující  finanční  a  technické  předpoklady.    Podle  vyhlášky 
k energetickému  zákonu  se  u  předčasného  uţívání  energetických  zařízení  (coţ  je  právě  posuzovaný 
případ)  před  jejich  dokončením  technické  předpoklady  prokazují  povolením  k předčasnému  uţívání 
stavby  před  jejím  úplným  dokončením,  dále  dokladem  prokazujícím  splnění  poţadavků  k zajištění 
bezpečnosti práce (zpráva o revizi) stanovených zvláštním právním předpisem.  V licenčním řízení je 
ţadatel povinen doloţit splnění technických předpokladů rozhodnutím stavebního úřadu a dokladem 
prokazujícím  zajištění  revize  energetického  zařízení  ve  vztahu  k bezpečnosti  práce;  jedná  se  o  tzv. 
povinné  důkazy,  předkládané  spolu  se  ţádostí  o  udělení  licence.  Zpráva  o  revizi  se  musí  vztahovat 
k celé  fotovoltaické  elektrárně,  resp.  k celé  její  nízkonapěťové  části,  která  musí  být  stavebně 
dokončena ve všech součástech stavby přímo souvisejících s elektrickou bezpečností zařízení. Závěr o 
tom,  ţe  revizi  elektrické  instalace  vysokonapěťové  části  systému  ze  ţádného  právního  předpisu 
neplyne, jiţ Krajský soud v Brně (správní úsek) opakovaně judikoval ve věcech téhoţ ţalobce. 
V rozsudku  se  v odůvodnění  uvádí,  ţe  ze  správního  spisu  je  zřejmé,  ţe  FVE  28  s.r.o.  ve  vztahu 
k nízkonapěťové  části  elektrárny  prokazovala  bezpečnost  zprávou  o  výchozí  revizi  č.  P93-1/01 
zpracovanou dne 30. 11. 2010 Jiřím  Pxxxxx. Podle zprávy byla výchozí revize provedena ve dnech 
24. 11. 2010-30. 11. 2010. Bezpečnost ve vztahu k nízkonapěťové části trafostanice byla prokazována 
zprávou o výchozí revizi č. P93-2/2010 zpracovanou 30. 11. 2010 Jiřím  Pxxxxx. Podle zprávy byla 
výchozí  revize  provedena  ve  dnech  24.  11.  2010  a  30.  11.  2010.  Ve  vztahu  k vysokonapěťové  části 
trafostanice  a  vysokonapěťové  přípojky  byla  bezpečnost  prokazována  zprávami  o  výchozí  revizi  (č. 
51J/10 a 50J/10) provedené dne 28. 11. 2010 Františkem Kxxxxx. Z toho, co uvedl Jiří Pxxxxx 16. 5. 
2012 u Policie ČR v Hradci Králové, tak byl poţádán prostřednictvím Jaroslava Sxxxxx Jiřím Hxxxxx 
o  vyhotovení  revizních  zprávy  k elektrárně,  měly  být  rychle,  proto  je  vyhotovil,  aniţ  by  elektrárnu 
navštívil a prohlédl, někdy před Vánoci nebo mezi nimi a Silvestrem se k elektrárně vypravil a provedl 
kontrolu nízkonapěťové části. František Kxxxxx u Policie ČR uvedl 4. 7. 2012, ţe zprávy nevyhotovil, 
na elektrárně nebyl. Radek Jxxxxx u Policie ČR 16. 5. 2012 uvedl, ţe zprávy (vypracované jménem 
Františka Kxxxxx) vyhotovil na ţádost Mgr. Šxxxxx, šlo o návrhy zpráv, které měly být po dokončení 
elektrárny upraveny, chtěl ukázat, jak má zpráva vypadat. Neví, v jakém stavu elektrárna byla, protoţe 
tam nebyl. Výsledky měření byly podle jeho zkušeností či zpráv z jiných elektráren. Z e-mailu, který 
byl  zaslán  30.  11.  2010  v 15:30  hod.  z adresy  xxxxxx@xxxxxxxxxxx.xx  mj.  na  adresu 

 
22 
10T 1/2013 
pokračování  
xxxxxxx@xxxxxxxxx.xx, vyplynulo, ţe Filip  Šxxxxx sděluje, ţe o první paralelní připojení musí být u 
„Eonu“  zaţádáno  do  30.  11.  2010,  coţ  učinil.  K ţádosti  musí  být  doloţeny  přílohy  (mj.  zpráva  o 
výchozí revizi NN,VN trafostanic – k datu 30. 11. 2010); zajistit tyto zprávy dostal za úkol p. Jxxxxx. 
Závěrem e-mailu bylo uvedeno, ţe veškeré podklady musí být na „Eon“ doloţeny do pátku 3. 12. a to 
s daty a razítky max. 30. 11. 2010. E-mailem zasílaným o cca 15 minut později bylo sděleno, ţe dle 
domluvy  s p.  Jxxxxx  musí  NN  revize  do  pátku  připravit  p.  Hxxxxx.  Z e-mailu  zaslaného  dne  5.  12. 
2010  Jiřím  Hxxxxx  mj.  na  adresu  xxxx.xxxxxx@xxxxx.xx  bylo  ţádáno  o  provedení  opravy  v NN 
revizích, které měly spočívat v mimo jiné opravě data zpracování revize projekt Mrlínek nejpozději na 
30. 11. 2010. 
V odůvodnění  soud  uvádí,  ţe  zprávu  zpracovanou  revizním  technikem  Jiřím  Pxxxxx  bez  předchozí 
fyzické prohlídky elektrárny nelze povaţovat za zprávu, která by bezpečnost elektrárny prokazovala, i 
kdyby  ji  ředitel  Technické  inspekce  ČR  v rámci  trestního  řízení  označil  za  platnou,  jde  o  názor 
odborníka, který je v rozporu s názorem soudu. Na poţadavku,  aby revizní technik před provedením 
revize  elektrárnu  fyzicky  navštívil  a  prohlédl,  nemohou  nic  změnit  ani  případné  nesrovnalosti  či 
nejasnosti  v právních  předpisech  a  normách,  které  v rozhodnou  dobu  upravovaly  provádění  revizí, 
protoţe  se  povinnosti  revizního  technika  elektrárnu  prohlédnout  nedotýkají.  Není  pravdou,  ţe  by 
ţadatel  nemohl  prokázat  bezpečnost.  Za  řádnou  revizní  zprávu,  která  by  bezpečnost  zařízení  za 
tehdejšího  právního  stavu  prokazovala,  je  totiţ  třeba  s ohledem  na  „legislativně  normativní  chaos 
v rozhodnou dobu panující“ povaţovat takovou revizní zprávu, kterou by revizní technik vyhotovil po 
řádné prohlídce elektrárny a která by osvědčovala dokončenost elektrárny a provedení těch zkoušek, 
které  bylo  za  tehdejší  úpravy  moţno  provést.  Takto  zpracované  revizní  zprávy  předkládala 
v rozhodnou dobu řada ţadatelů o licenci a ţalovaný také revizní zprávy akceptoval. V daném případě 
tak ţadatel o licenci nepostupoval a předloţil ţalovanému revizní zprávy, které byly vyhotoveny „od 
stolu“  bez  jakékoli  fyzické  prohlídky  elektrárny.  Takové  revizní  zprávy  bezpečnost  nízkonapěťové 
části elektrárny (kterou bylo třeba pro udělení licence prokázat) neprokazují. Nemohou ji prokázat ani 
znalecké posudky a odborná vyjádření zpracovaná aţ v době po udělení licence. Bezpečnost elektrárny 
v rozhodnou dobu prokázat nemohou. Místo nebylo fyzicky navštíveno. 
V roce  2010  vycházel  ţadatel  o  licenci  z toho,  ţe  zprávu  o  výchozí  revizi  musí  v řízení  o  udělení 
licence předloţit. Nebyla-li by předloţena, nevydal by ţalovaný rozhodnutí o udělení licence. Ţadatel 
bezpečnost elektrárny (její NN části) dokládal právě revizní zprávou J. Pxxxxx, který však elektrárnu 
před vyhotovením revizní zprávy vůbec neviděl. Měl-li ţadatel za to, ţe řádnou revizní zprávu nelze 
vyhotovit  (čemuţ  ale  jeho  postup  nenasvědčuje,  nechal-li  revizní  zprávu  vyhotovit  a  ţalovanému  ji 
předloţil),  mohl  bezpečnost  zařízení  ţalovanému  prokázat  znaleckým  posudkem  vyhotoveným  před 
vydáním napadeného rozhodnutí. Znalec by de facto suploval činnost revizního technika, elektrárnu 
by prohlédl, zkontroloval, provedl potřebná a moţná měření a znalecký posudek by nahradil revizní 
zprávu. Osoba zúčastněná na řízení nemohla prokázat bezpečnost znaleckým posudkem či odborným 
vyjádřením, listiny byly vydány totiţ aţ po rozhodnutí, i kdyţ se znalecký posudek zabývá stavem ke 
dni  28.  12.  2010.  Znalecký  posudek  totiţ  můţe,  namísto  revizní  zprávy,  prokázat  bezpečnost 
elektrárny, ale musí být vyhotoven v čase rozhodném pro posouzení bezpečnosti. Znalec totiţ nemůţe 
vycházet ze skutečného stavu. O tom jiţ jednal Nejvyšší správní soud. 
Soud  v odůvodnění  dále  uvedl,  ţe  pokud  znalci  v roce  2010 elektrárnu  fyzicky  neprohlédli,  nemohli 
konstatovat  její  bezpečnost,  pokud  konstatovali  bezpečnost  několik  let  poté,  na  základě  listin 

 
23 
10T 1/2013 
pokračování  
předloţených objednatelem, nemůţe jejich posudek prokazovat tehdejší bezpečnost elektrárny.  Pokud 
znalci měli podklady od FVE 28 s.r.o., která ţalovanému předkládala listiny nesprávné a zfalšované, i 
kdyby nevědomě, tak se to mohlo stát i v případě jejich předkládání znalcům, pak by posuzovali na 
základě něčeho, o čem mohou být pochybnosti.  
Jestliţe  stavební  úřad  provedl  prohlídku  16.  12.  2010,  nemůţe  tím  být  nahrazena  revizní  zpráva  či 
znalecký posudek v otázce bezpečnosti elektrárny. Stavební úřad vychází při posuzování bezpečnosti 
elektrárny  z revizních  zpráv.  Jakmile  se  dozvěděl  o  tom,  ţe  předloţené  revizní  zprávy  byly 
vypracovány  bez  prohlídky  elektrárny,  vyzval  FVE  28  s.r.o.  k okamţitému  přerušení  provozu  a 
uţívání předmětné elektrárny (výzva z 12. 6. 2012). To stejné uvedl soud v odůvodnění ve vztahu ke 
kontrole provedené E.ON Distribuce a.s. dne 23. 12. 2010. Ani případný závěr této společnosti o tom, 
ţe  je  elektrárna  bez  závad  a  můţe  být  připojena,  nemůţe  z hlediska  bezpečnosti  zařízení  nahradit 
revizní zprávu či znalecký posudek. Rovněţ prohlídka zaměstnancem ERÚ, byť by byla bez výhrad, 
nemůţe revizní zprávu či znalecký posudek v otázce bezpečnosti zařízení suplovat. 
Soud  v odůvodnění  také  uvedl,  ţe  nepovaţuje  za  nutné  zjišťovat,  v jakém  stavu  rozestavěnosti  či 
dokončenosti byla elektrárna v době vydání napadeného rozhodnutí, protoţe i kdyby se prokázalo, ţe 
v době vydání napadeného rozhodnutí byla jiţ dokončena, nijak to neprokáţe, ţe byla bezpečná, tj. ţe 
byly  předloţeny  řádné  revizní  zprávy  (za  podmínek  tehdy  platných  předpisů  a  norem)  či  znalecké 
posudky,  které  by  bezpečnost  elektrárny  prokazovaly.  V daném  případě  byly  veškeré  předloţené 
revizní zprávy vyhotoveny „od stolu“ bez jakékoliv fyzické prohlídky elektrárny. Takový nedostatek 
revizních zpráv není moţné zhojit či vysvětlit výslechem ţádného svědka.   
Stejně  tak  zpráva  Miroslava  Jxxxxx  o  provozní  revizi  ze  dne  20.  1.  2011  nemohla  prokazovat 
bezpečnost zařízení ke dni vydání napadeného rozhodnutí (k 28. 12. 2010), neboť byla téţ zpracována 
téměř měsíc po rozhodném datu. 
Krajský  soud  v Brně  (správní  úsek)  v odůvodnění  rozsudku  uvedl,  ţe  jde-li  o  právní  stanoviska  dr. 
Kadečky, tak pouze dokládají, ţe autor má na určité právní otázky shodný názor jako osoba na řízení 
zúčastněná. Ţádná skutková okolnost z nich nevyplývá. Není ani rozhodné, zabývat se listinami, které 
dokládají situaci u ţalovaného v rozhodnou dobu a pochybení při vydávání licencí (shrnutí výsledků 
hloubkové  kontroly).  To  nemá  vliv  na  to,  ţe  ţadatel  o  licenci  neprokázal  bezpečnost  elektrárny  a 
licence mu tak napadeným rozhodnutím neměla být udělena. 
Předloţené  revizní  zprávy  nemohou  být  podkladem  pro  vydání  rozhodnutí  o  udělení  licence  a 
neprokazují  tak  technickou  způsobilost  ţadatele  o  licenci.  Nebyla  prokázána  ani  v řízení  před 
Krajským soudem v Brně ve věci 62 A 111/2013. 
Závěrem  je  uvedeno  v odůvodnění  rozsudku  zdejšího  soudu,  ţe  pro  rozhodnutí  o  udělení  licence 
nebyly  splněny  veškeré  předpoklady,  neboť  předloţené  revizní  zprávy  nebyly  způsobilé  technické 
předpoklady prokázat. Zároveň šlo o vadu, kterou nebylo moţné odstranit při řízení u soudu - protoţe 
neexistuje způsob, jakým  by osoba na řízení zúčastněná mohla zpětně prokázat splnění technických 
předpokladů (předloţení revizní zprávy či znaleckého posudku) zpracované ke dni vydání napadeného 
rozhodnutí. Soud je toho názoru (je to tak přímo v odůvodnění uvedeno), ţe s ohledem na to, ţe to byl 
tehdejší  jednatel  ţadatele  o  licenci,  který  30.  11.  2010  odpoledne  ukládal  zajištění  revizních  zpráv, 
které  budou  zpracovány  k tomuto  datu  a  současně  tak,  aby  mohly  být  nejpozději  3.  12.  2010 

 
24 
10T 1/2013 
pokračování  
předloţeny  společnosti  E.ON  Disribuce  a.s.,  nemohl  být  v  dobré  víře  ve  správnost  a  zákonnost 
rozhodnutí o udělení licence ani ţadatel o licenci. Byl to totiţ on, kdo tytéţ revizní zprávy (zpracované 
od stolu) předkládal ţalovanému. 
V licenčním  řízení  nebyly  prokázány  technické  předpoklady  pro  udělení  licence,  a  proto  napadené 
rozhodnutí  bylo  soudem  zrušeno  a  věc  vrácena  ţalovanému  k dalšímu  řízení,  ţalovaný  je  vázán 
právním názorem soudu. 
Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 9. 10. 2015 č. j. 62 A 11/2013-599 také obsahuje poučení o 
moţnosti  podání  kasační  stíţnosti  ve  lhůtě  dvou  týdnů  ode  dne  jeho  doručení,  o  které  rozhoduje 
Nejvyšší správní soud ČR se sídlem v Brně. 
 
     V den  vyhlášení  rozsudku  zdejšího  soudu,  jak  o  tom  vypovídá  protokol  o  hlavním  líčení,  bylo 
zdejšímu  soudu,  který  rozhoduje  v trestní  věci,  v níţ  vystupuje  zúčastněná  osoba  ZONAS  a.s., 
předloţeno  protokolující  úřednicí  oznámení  o  podání  kasační  stíţnosti  a  dalších  právních  jednání 
ZONAS a.s., přílohou oznámení je kasační stíţnost ze dne 2. 11. 2015, návrh na přiznání odkladného 
účinku kasační stíţnosti ze dne 2. 11. 2015, anotace kasační stíţnosti, obsah kasační stíţnosti. Osoba 
zúčastněná na řízení ZONAS a.s. podala kasační stíţnost proti rozsudku Krajského soudu v Brně 62 A 
111/2013  ze  dne  9.  10.  2015.  Dopodrobna  je  rozvedena  argumentace  ZONAS  a.s.  proti  rozsudku 
zdejšího soudu. 
 
     Jak  je  na  to  jiţ  shora  poukázáno,  je  v rámci  dokazování  v trestním  řízení  u  zdejšího  soudu 
prokázáno, nejenom to, ţe došlo k vydání licence ERÚ č. 111018292, a to dne 28. 12. 2010, ale také 
to, ţe došlo k jejímu zániku, jakoţ i to, ţe poţadované listiny ze strany ERÚ byly doloţeny 22. 12. 
2010. Bylo prokázáno, ţe dne 28. 12. 2010 byl na místě fotovoltaické elektrárny Mrlínek pracovník 
ERÚ ing. Nxxxxx, který ze svého pohledu zjistil vše, co bylo pro něj potřebné, i kdyţ byl za plotem, 
ţe  dodal  soustředěné  materiály  nadřízenému,  který  rozhodl  kladně  k ţádosti  FVE  28  s.r.o.  Také  je 
prokázáno,  ţe  bylo  vydáno  16.  12.  2010  rozhodnutí  Městským  úřadem  Bystřice  pod  Hostýnem, 
Stavebním úřadem, pod sp. zn. SÚ330/634/2010-Mr-4Př.uţ 36/822, č. j.  MUBPH 25761/2010, pod 
otiskem  úředního  razítka  je  uvedena  ing.  Ludmila  Dxxxxx,  vedoucí  Stavebního  úřadu  Bystřice  pod 
Hostýnem a Iveta Mxxxxx, referentka. Na listině je v záhlaví uvedeno, ţe jde o rozhodnutí – povolení 
k předčasnému  uţívání.  Z listiny  je  patrno,  ţe  9.  12.  2010  podal  stavebník  FVE  28  s.r.o.  ţádost  o 
povolení předčasného uţívání stavby FVE Mrlínek II na pozemcích v k. ú. Mrlínek a v k. ú. Bystřice 
pod Hostýnem, před dokončením a převzetím všech prací a dodávek na této stavbě. Je popsána stavba 
podle stavebního povolení – SO 01 – FVE Mrlínek II – na jakých pozemcích, SO 02 – trafostanice – 
na  jakých  pozemcích,  dva  kusy  kontejnerové  trafostanice,  SO  03  –  přípojka  VN  –  na  jakých 
pozemcích, SO 04 – oplocení – na jakých pozemcích. Má jít o stavbu dočasnou na 26 let, po uplynutí 
lhůty bude rozebrána a ekologicky zlikvidována.  V rozhodnutí je popsán popis změny stavby, sníţení 
maximálního  instalovaného  výkonu  na  2,067  MW,  coţ  představuje  změnu  v počtu  fotovoltaických 
panelů,  je  uvedeno,  k jakému  sníţení  počtu  dochází.  Také  je  uvedeno  v rozhodnutí,  ţe  předmětem 
předčasného uţívání nejsou terénní úpravy v areálu a v jeho bezprostředním okolí a v trase přípojky 
VN, elektronický zabezpečovací systém (část SO 01) a SO 05 – úprava vjezdu. V rozhodnutí se uvádí, 

 
25 
10T 1/2013 
pokračování  
ţe se povoluje předčasné uţívání stavby/její dokončené části a za jakých podmínek – povoluje se do 
30.  5.  2011,  uvádí  se,  co  není  předmětem  dočasného  uţívání,  předčasné  uţívání  bude  probíhat 
v souladu  s dohodou  o  předčasném  uţívání  uzavřenou  mezi  dodavatelem  NEXTEL,  s.r.o.  a 
stavebníkem  FVE  28  s.r.o.,  po  celou  dobu  předčasného  uţívání  musí  být  zajištěna  bezpečnost  osob 
uţívajících  dokončenou  část  stavby,  ale  i  osob  provádějících  dokončení  stavby.  V odůvodnění 
rozhodnutí je uvedeno, ţe ústní jednání spojené s místním šetřením se konalo dne 16. 12. 2010.  Na 
místě  samém  bylo  zjištěno,  ţe  z důvodu  sněhu  a  mrazu  není  zcela  dokončen  vjezd  do  areálu  a 
zpevněné plochy okolo trafostanice (objekt SO 05), nejsou dokončeny terénní úpravy v areálu a jeho 
bezprostředním  okolí  není  dokončeno  elektronické  zabezpečovací  zařízení  (část  objektu  SO  01).  
Vzhledem  k současnému  stavu  stavebního  pozemku,  je  pokryt  vrstvou  sněhu  cca  15-20  cm,  nebylo 
moţno ověřit, zda jsou dokončeny terénní úpravy v prostoru trasy přípojky VN. Vzhledem k tomu je 
uvedeno, co není předmětem předčasného uţívání. Dále je uvedeno v odůvodnění, ţe stavebník má se 
zhotovitelem  uzavřenu  smlouvu  o  předčasném  uţívání  dokončené  části  stavby,  zhotovitel 
s předčasným uţíváním stavby souhlasí.  Ve smlouvě je smluvně zajištěno dodrţování bezpečnosti při 
uţívání  dokončené  části  stavby  a  současně  jsou  zde  dohodnuty  podmínky  pro  bezpečné  dokončení 
stavby  pracovníky  dodavatele.    Jsou  vyjmenovány  dotčené  orgány,  které  daly  kladné  stanovisko 
k předčasnému  uţívání  (HZS  Zlínského  kraje  ÚO  Kroměříţ,  MěÚ  Bystřice  pod  Hostýnem,  Odbor 
dopravně  správní,  Obecní  úřad  Mrlínek).    Bylo  doloţeno  prohlášení  dodavatele  o  provedení  stavby 
v souladu s dokumentací, v souladu s technickými poţadavky a stanovisky DO a předpisy týkající se 
bezpečnosti  práce.  Doloţeny  byly  souhlasy  vlastníků  dotčených  pozemků,  smlouvy  s nimi  o 
dokončení  terénních  úprav  na  těchto  pozemcích.  V řízení,  uvádí  se,  stavebník  doloţil  doklady  o 
výsledcích  zkoušek  předepsaných  na  stavbě,  doklady  prokazující  předepsané  vlastnosti  pouţitých 
výrobků a  materiálů na stavbě, smlouvu uzavřenou mezi stavebníkem a dodavatelem o podmínkách 
uţívání  dokončené  části  stavby  a  o  podmínkách  dokončení  stavby.  V odůvodnění  je  uvedeno,  ţe 
stavební  úřad  na  místě  samém  ověřil,  ţe  předčasné  uţívání  dokončené  části  stavby  nebude  mít 
podstatný  vliv  na  uţivatelnost  stavby,  a  za  předpokladu  dodrţení  podmínek  smlouvy  mezi 
dodavatelem a stavebníkem o podmínkách dokončení stavby, toto neohrozí bezpečnost a zdraví osoby, 
popř.  ţivotního  prostředí. Je  uvedeno,  ţe  na  základě  shora  uvedeného  stavební  úřad  konstatoval,  ţe 
předčasné  uţívání  stavby  nemá  podstatný  vliv  na  uţivatelnost  stavby  a  vzhledem  k dohodnutým 
podmínkám  neohroţuje  bezpečnost  a  zdraví  osob  ani  ţivotní  prostředí.  Rozhodnutí  také  obsahuje 
poučení o odvolání. Na rozhodnutí je vyznačena doloţka právní moci 17. 12. 2010. 
 
     Prokázána je uzavřená smlouva o dílo ze dne 1. 11. 2010, v níţ je specifikován objednatel FVE 28 
s.r.o.,  který  jedná  prostřednictvím  jednatele  Mgr.  Filipa  Šxxxxx  a  zhotovitel  NEXTEL,  s.r.o.,  který 
jedná prostřednictvím Jiřího Hxxxxx.  Je dohodnut předmět smlouvy, rozsah a specifikace díla, mimo 
jiné jde o revize zemních soustav, provedení revize na VN straně, provedení revizních zpráv na NN 
straně. Dokončení prací – díla a předání kompletního díla bez vad a nedodělků ze strany zhotovitele 
do rukou objednatele bylo dohodnuto do 15. 12. 2010.  
 
     Je  také  prokázáno,  ţe  30.  11.  2010  (podle  podacího  razítka)  poţádala  společnost  FVE  28  s.r.o. 
společnost E.ON o první paralelní připojení výrobny k síti, je uvedeno razítko E.ON Česká republika, 

 
26 
10T 1/2013 
pokračování  
s.r.o., recepce, Lidická 36, Brno. Rukou je na ţádosti dopsáno FVE Mrlínek II, výkon 2,067 MW. Dne 
23.  12.  2010  byl  sepsán  protokol  o  schválení  výrobny,  na  listině  je  uvedeno,  ţe  jde  o  výrobnu 
fotovoltaickou,  2 067  kW,  ověřovací  provoz  byl  proveden  23.  12.  2010,  typ  výrobny  SMA,  byly 
předloţeny potřebné doklady (PD, revizní zprávy MPP: Ano; vyvedení výkonu výrobny je bez závad: 
Ano;  podmínky  pro  obchodní  měření  odpovídají  poţadavkům  provozovatele  DS:  Ano;  uzamčení 
vypnutého  stavu  zajišťovacím  zámkem  je  moţné:  Ano.  Proškrtnuté  jsou  kolonky  ohledně  toho,  zda 
výsledky měření odpovídají stanoveným poţadavkům, zda při simulaci poruchových stavů sítě došlo 
k okamţitému  odepnutí  výrobny  od  DS,  zda  jsou  osazeny  bezpečností  tabulky.  U  poznámek  není 
uvedeno  nic.  V protokolu  je  uvedeno  v Mrlínku  dne  23.  12.  2010,  proveden  otisk  razítka  E.ON 
Distribuce, a.s., za provozovatele DS uveden Hxxxxx a podpis, otisk FVE 28 s.r.o., za výrobce uveden 
Filip Šxxxxx a podpis. 
  
 
     Z rozhodnutí soudu druhého stupně (3 To 112/2014 z 6. 1. 2015) je vysledovatelný shodný názor se 
zpracovatelem odborného právního stanoviska JUDr. Stanislavem Kadečkou, který uvádí, ţe správní 
orgán,  kterým  je  Energetický  regulační  úřad,  vychází  při  vydávání  prvoinstančního  rozhodnutí  o 
udělení  licence  ze  skutkového  a  právního  stavu  podle  stavu,  který  tu  byl  (je)  v době  vydávání 
rozhodnutí. Rozhodnutí o udělení licence představuje konstitutivní správní rozhodnutí Energetického 
regulačního úřadu. 
 
    Jako  důkazní  prostředek  byla  soudu  předloţena  zpráva  o  provedení  revize  elektrického  zařízení 
P93-1/0, kterou měl zpracovat Jiří Pxxxxx, 30. 11. 2010, měla být provedena 24. 11. 2010  – 30. 11- 
2010, druh revize výchozí, platnost do 11/2014, revidovaný objekt FVE 2,2 MWA Mrlínek, část NN – 
elektrárna.  Podle rozdělovníku je jedenkrát pro revizního technika – archiv.  Počet stran zprávy – 13. 
Celkový  posudek  je  uveden  –  elektrické  zařízení  bylo  posuzováno  z hlediska  nebezpečí  úrazu 
elektrickým  proudem.  Bezpečnost  a  spolehlivost  zařízení  závisí  na  dodrţování  zásad  provádění 
preventivní  údrţby  a  dodrţování  termínů  revizních  zkoušek.  Elektrické  zařízení  je  schopné 
spolehlivého provozu. 
Byla také předloţena zpráva o provedení revize elektrického zařízení, č. P93-2/2010, provedena 30. 
11. 2010, druh revize výchozí, platnost do 11/2014, revidovaný objekt FVE 2,2 MWA Mrlínek, část 
NN  –  trafostanice  –  část  NN,  zpracovatel  revize  Jiří  Pxxxxx,  počet  stran  je  6,  podle  rozdělovníku 
jedenkrát  pro  revizního  technika  –  archiv.  Celkový  posudek  zní,  ţe  elektrické  zařízení  bylo 
posuzováno  z hlediska  nebezpečí  úrazu  elektrickým  proudem.  Bezpečnost  a  spolehlivost  zařízení 
závisí  na  dodrţování  zásad  provádění  preventivní  údrţby  a  dodrţování  termínů  revizních  zkoušek. 
Elektrické zařízení je schopné spolehlivého provozu. 
Uvedené zprávy byly ve spisech Stavebního úřadu v Bystřici pod Hostýnem, E.ON Distribuce, a.s. a 
Energetického regulačního úřadu. 

 
27 
10T 1/2013 
pokračování  
Soudu  byly  také  předloţeny  revizní  zprávy  zpracované  Jiřím  Pxxxxx  (nalezené  v rámci  prohlídky 
jiných prostor a pozemků v budově síla společnosti NEXTEL, s.r.o.) č. P93-1/01 s datem 2. 12. 2010 a 
č. P93-2/2010 s datem 3. 12. 2010. 
 
     Tytéţ zprávy (předloţené soudu obţalovaným Jiřím Pxxxxx), avšak s poznámkami psanými tuţkou 
(dřevěnou)  a  nadepsanými  ručně  propisovací  tuţkou  jako  ARCHIV  –  CES  obsahují  poznámky 
revizního technika, obţalovaného Jiřího Pxxxxx. Zpráva č. P93-1/01 obsahuje poznámku o provedení 
20.  12.  2010-21.  12.  2010,  revidovaný  objekt  není  pod  napětím,  fotovoltaická  elektrárna  ještě 
nepřipojena, doměřit impendanci, datum zpracování 30. 11. 2010 je přeškrtnuto, další poznámka je 20. 
12.  2010  odjezd  z Havlíčkova  Brodu  5.15,  příjezd  17.20,  jsou  tuţkou  zaškrtnuté  údaje  na  str.  3  – 
celkový  počet  střídačů  VACON  45  kW:  40  ks,  počet  změrných  boxů  RF:  7  ks,  celkový  jmenovitý 
výkon 1 820 kVA, celkový  maximální výkon 2 276 kVA, sestavy, popis, sběrný box RF, na str. 4  – 
vedení  NN  –  kabelové,  panely,  střídače,  str.  5  –  poţitá  napěťová  soustava,  zdroj  elektrické  energie, 
ochrana při poruše dle ČSN 332000-4-41, str. 6 – jsou zaškrtnuté tuţkou údaje v tabulce a také psané 
hodnoty, stejně tak na straně 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13 (tabulky provedených měření se týkají rozváděčů 
určitého výrobce, krytí a roku výroby. 
Zpráva č. P93-2/2010 obsahuje poznámku o provedení 21. 12. 2010, revidovaného objektu FVE 2,2 
MWA Mrlínek, je uvedeno ještě není připojená od E.ON, část NN – trafostanice – část NN, doměřit 
impedanci. Je škrtnuto datum 30. 11. 2010.  Jsou uvedeny poznámky 21. 12. 2010 odjezd z HB 8.10, 
příjezd 16.20, na str. 2 je zaškrtnut rozsah provedení revize – jedná se o provedení výchozí revize NN 
fotovoltaické  elektrárny  FVE  2,2  MWA  Mrlínek  –  trafostanice  část  NN,  uvedena  poznámka  osazen 
Z VN – pole měření 22 kV, na str. 3 u ochranného propojování je uvedeno – provede se páskem FeZn 
30/4  mm  pevně  na  povrchu  ve  výši  0,3  m  nad  podlahou,  jsou  zaškrtnuty  technické  údaje  zařízení  – 
pouţitá napěťová soustava – 3x400V/230V, na str. 4 – zaškrtnuta základní ochrana dle ČSN332000-4-
41,  ochrana  izolací,  ochrana  kryty,  při  poruše  dle  ČSN  332000-4-41  automatickým  odpojením  od 
zdroje  v síti  TN  TN-C-S,  jsou  zaškrtnuty  a  doplněny  tabulky  provedených  měření  na  str.  4,  5,  6, 
tabulky jsou nadepsány rozváděčem, krytím a rokem výroby. 
 
 
     Jako důkazní prostředek byla soudu předloţena (vydané dokumenty ze spisu E.ON Distribuce, a.s., 
ze spisu Energetického regulačního úřadu) zpráva o revizi elektrických zařízení výchozí číslo 50J/10, 
vykonaná  28.  11.  2010,  vypracoval  revizní  technik  František  Kxxxxx,  ev.  č.3863/9/04/R-EZ-E1/B, 
týká se kabelové přípojky VN 22kV, FVE Mrlínek – I. Etapa 2,2MW společnosti FVE 28 s.r.o., název 
výrobny FVE 28 s.r.o. - FVE Mrlínek II; ochrana před NDN: IT – odpojením od zdroje; uvádí se, ţe 
zařízení je schopno bezpečného a spolehlivého provozu. Má tři strany. Také byla  (vydané dokumenty 
ze spisu E.ON Distribuce, a.s., ze spisu Energetického regulačního úřadu) předloţena zpráva o revizi 
elektrického  zařízení  výchozí  číslo  51J/10  ze  dne  28.  11.  2010  revizním  technikem  Františkem 
Kxxxxx,  ev.  č.3863/9/04/R-EZ-E1/B,  revidovaný  objekt  je  uveden  –  transformační  stanice  FVE 
22/0,4kV, TS 1 a TS 2 FVE Mrlínek  – I. Etapa 2,2 MW, výrobna FVE 28 s.r.o.  – FVE Mrlínek 2,2 
MW; uvádí se, ţe zařízení je schopno bezpečného provozu. 

 
28 
10T 1/2013 
pokračování  
Ze spisu Stavebního úřadu Bystřice pod Hostýnem byla vydána zpráva o revizi elektrického zařízení 
výchozí  ze  dne  28.  11.  2010  číslo  50J/10  vypracovaná  Františkem  Kxxxxx,  ev.  č.  3863/9/09/R-EZ-
E1/B ohledně revidovaného objektu kabelové přípojky VN 22kV, je na ní razítko s ev. č. 6289/5/09R-
EZ-El/B a zpráva o revizi elektrického zařízení výchozí číslo 51J/10 ze dne 28. 11. 2010, zpracovaná 
Františkem  Kxxxxx,  ev.  č.  3863/9/09/R-EZ-El/B,  revidovaný  objekt  transformační  stanice  FVE 
22/0,4kV, TS  1 a TS  2, je  opatřena razítkem  e.  č.  6289/5/09R-EZ-El/B.  Ze  spisu  Stavebního  úřadu 
Bystřice pod Hostýnem byly vydány také revizní zprávy 50J/10 a 51J/10 s otiskem razítka s ev. číslem 
3863/9/09/R-EZ-E1/B. 
 
     Soudu  byl  také  předloţen  jako  důkazní  prostředek  (ze  spisu  Stavebního  úřadu  Bystřice  pod 
Hostýnem) ručně psaný předávací protokol výrobny FVE Mrlínek II. Je opatřený datem 16. 12. 2010, 
jsou  na  něm  razítka  společnosti  NEXTEL,  s.r.o.  a  FVE  28  s.r.o.  a  podpisy  obţalovaných  Jiřího 
Hxxxxx a Mgr. Filipa Šxxxxx. Uvedené obchodní společnosti, zhotovitel a investor, podle protokolu 
dne 16. 12. 2010 protokolárně předaly dílčí části stavby, které byly v protokolu specifikovány. Soudu 
byl  také  předloţen  protokol  o  ústním  jednání  sepsaný  16.  12.  201 pracovnicí  Stavebního  úřadu 
Bystřice  pod  Hostýnem  Ivetou  Mxxxxx  se  zástupcem  stavebníka  Mgr.  Šxxxxx  a  zástupcem 
dodavatele Jiřím Hxxxxx, přítomen byl také ing. Oslzla za OŢP MěÚ Bystřice pod Hostýnem. Podle 
protokolu o ústním jednání stavebník předloţil výchozí revizi elektrické instalace - trafostanice 51J/10 
a  výchozí  revizi  elektrické  instalace  –  kabelová  přípojka  VN  50J/10  a  zprávu  o  provedení  revize 
elektrického zařízení P93-1/01. 
 
     Podle  Státního  úřadu  inspekce  práce,  oblastního  inspektorátu  práce  pro  Královehradecký  kraj  a 
Pardubický  kraj  výchozí  revizní  zprávy  svědka  Františka  Kxxxxx  jsou  neplatné  revizní  zprávy, 
protoţe na obou zprávách je uvedeno číslo osvědčení revizního technika 3863/9/04/R-EZ-E1/B, jehoţ 
platnost  skončila  v  roce  2009.  To  potvrdil  také  svědek  František  Kxxxxx,  uvedl,  ţe  zná 
z obţalovaných  pouze  obţalovaného  Radka  Jxxxxx.  Nepotvrdil,  ţe  by  měl  cokoliv  společného 
s revizními zprávami 50J/10 a 51J/10, ani to, ţe by byl kýmkoliv ovlivňován. 
 
     Z rozsudku  Krajského  soudu  v Brně  62  A  111/2013  ze  dne  9.  10.  2015  plyne  odkaz  na  rozsudek 
zdejšího  soudu  62  A  107/2013  ze  dne  30.  3.  2015.  V rozhodnutí  se  uvádí,  ţe  v licenčním  řízení  je 
ţadatel o licenci povinen pouze doloţit splnění technických poţadavků rozhodnutím stavebního úřadu 
a dokladem prokazujícím zajištění revize energetického zařízení ve vztahu k bezpečnosti práce; jedná 
se o tzv. povinné důkazy, předkládané spolu s ţádostí o udělení licence. Nejvyšší správní soud vyloţil 
podstatu licenčního řízení a rozhodnutí o udělení licence v rozsudku 8 As 18/2008 z 3. 8. 2009 tak, ţe 
toto rozhodnutí právo uvést energetické zařízení do provozu in merito nezakládá. Příslušným orgánem 
státní správy  k povolení  provozu  energetického  zařízení  tohoto typu je stavební úřad.  Nelze  přijímat 
argumentaci  (ţalobce  nejvyššího  státního  zástupce),  ţe  by  v licenčním  řízení  měla  být  meritorně 
posuzována  problematika,  která  spadá  do  kompetencí  jiného  orgánu  státní  správy;    nelze  dovodit 
oprávnění  ţalovaného  Energetického  regulačního  úřadu  posuzovat  v licenčním  řízení  technickou 
dokumentaci energetického zařízení z toho hlediska, do jaké třídy ve smyslu vyhlášky č. 73/2010 Sb. 

 
29 
10T 1/2013 
pokračování  
spadá, a to obzvláště za situace, kdy stavební úřad jeho zkušební provoz za stanovených podmínek jiţ 
povolil.  Odpověď  na  tuto  otázku  poskytuje  technická  dokumentace  stavby  energetického  zařízení 
(nikoli tedy revizní zpráva) a tu musel mít k dispozici stavební úřad při svém rozhodování. Z rozsudku 
zdejšího  soudu  62  A  111/2013  plyne  odkaz  na  rozsudek  62  A  107/2013  ohledně  revize  elektrické 
instalace vysokého napětí. Uvádí se, ţe poţadavek na revizi elektrické instalace vysokonapěťové části 
systému ze ţádného právního předpisu neplyne, nadto nejde ani o poţadavek rozumně dovoditelný. Je 
nepochybné,  ţe  smyslem  doloţení  splnění  technických  předpokladů  pro  udělení  licence  je  doloţení 
toho,  ţe  ţadatel  disponuje  konkrétním  energetickým  zařízením,  které  lze  bezpečně  a  spolehlivě 
vyuţívat  –  v posuzované  věci  k výrobě  elektřiny  v její  výrobně.  Výrobnou  elektřiny  je  podle 
energetického zákona energetické zařízení pro přeměnu různých forem energie na elektřinu, zahrnující 
všechna nezbytná zařízení. Ve vztahu k takové výrobně elektřiny se tedy pro účely licenčního řízení 
předkládá revizní zpráva podle § 7 odst. 4 písm. d) energetického zákona a § 9 vyhlášky č. 426/2005 
Sb. VN částí (tedy ve skutečnosti přípojkou do stanice vysokého napětí) je přitom podle § 2 odst. 2 
písm.  a)  bodu  3  energetického  zákona  zařízení,  které  začíná  odbočením  od  spínacích  prvků  nebo 
přípojnic v elektrické stanici a mimo ni odbočením od vedení přenosové nebo distribuční soustavy a je 
určeno  k připojení  odběrného  elektrického  zařízení.  Tato  přípojka  tedy  není  samotným  zařízením 
vyuţívaným  k výrobě  elektřiny  ani  jeho  součástí;  je  totiţ  vymezována  samostatně  a  od  zařízení 
k výrobě  elektřiny  odlišně.  Prokazovat  splnění  technických  předpokladů  přípojkou  by  téţ 
nekorespondovalo  s tím,  ţe  ve  vztahu  k této  přípojce  není  třeba  podle  §  4  energetického  zákona 
prokazovat vlastnické ani uţívací právo (není-li samotným zařízením vyuţívaným k výrobě elektřiny 
ani  jeho  součástí).    V rozhodnutí  se  poukazuje  na  situaci,  v níţ  osoba  zúčastněná  na  řízení 
Energetickému  regulačnímu  úřadu  v řízení  o  udělení  licence  doloţila  revizní  zprávu  k NN  části 
fotovoltaické  elektrárny,  Energetický  regulační  úřad  nepochybil,  pokud  ji  nevyzval  k doloţení 
obdobné  revize  pro  přípojku  (pro  VN  část).  Bylo  nerozhodné,  ţe  kolaudační  souhlas  příslušného 
městského úřadu vymezoval fotovoltaickou elektrárnu tak, ţe její součástí je i přípojka do VN stanice. 
Poţadavky na doloţení listin podle energetického zákona nemohou být bez výslovné zákonné opory 
směšovány  s poţadavky  na  doloţení  listin  ke  kolaudačnímu  souhlasu,  resp.  obecně  plynoucími  ze 
stavebního  práva.  Podle  příslušného  zákona  a  vyhlášky  kolaudační  souhlas  musí  obsahovat  téţ 
označení a místo stavby, stavbou se přitom podle zákona rozumí veškerá stavební díla, která vznikají 
stavební  nebo  montáţní  technologií,  bez  zřetele  na  jejich  stavebně  technické  provedení,  pouţité 
stavební  výrobky,  materiály  a  konstrukce,  na  účel  vyuţití  a  dobu  trvání.  Je-li  tedy  předmět 
kolaudačního  souhlasu (stavba)  definován  (mimo  jiné)  pro řízení  o  kolaudačním  souhlasu jinak  neţ 
výrobna  elektřiny  pro  účely  licenčního  řízení,  nelze  automaticky  dovozovat,  ţe  zahrnutí  VN  části 
fotovoltaické  elektrárny  do  kolaudačního  souhlasu  nutně  znamená  nutnost  revize  této  části  (její 
zahrnutí do revize a do zprávy o ní) pro účely řízení o udělení licence. Zřetelný zákonný poţadavek na 
to,  aby  se  zpráva  o  revizi  týkala  téţ  VN  části  fotovoltaické  elektrárny,  chybí,  a  nelze  tak  dospět 
k závěru, ţe jejím nedoloţením nebyly splněny podmínky pro udělení licence. 
 
     Má-li být soud prvního stupně vázán názorem soudu druhého stupně, je nutno uvést, co uvádí soud 
druhého  stupně  ve  svém  usnesení  z 6.  1.  2015,  a  to  sice  to,  ţe  rozhodující  není  nesplnění  formální 
podmínky pro úspěšné podání ţádosti o první paralelní připojení, ale stav ke dni, kdy o takové ţádosti 
bylo rozhodováno, to znamená, zdali k tomuto dni byla nebo nebyla ověřena bezpečnost fotovoltaické 

 
30 
10T 1/2013 
pokračování  
elektrárny  pro  osoby  a  majetek,  to  platí  pro  řízení  o  povolení  předčasného  uţívání  nedokončené 
stavby, pro schválení výrobny, pro udělení licence na výrobu elektřiny, je tedy třeba se zaměřit na to, 
zda  k datům  16.  12.  2010,  23.  12.  2010  a  28.  12.  2010  fotovoltaická  elektrárna  odpovídala 
poţadavkům na bezpečnost a byla v tomto ohledu i prověřována.  
Podle  stavebního  zákona  (zákon  č.  183/2006  Sb.)  §  123  nebylo  v prosinci  2010  nutnou  zákonnou 
podmínkou  pro  vydání  rozhodnutí  povolení  k předčasnému  uţívání  části  stavby  fotovoltaické 
elektrárny  (prováděné  dodavatelem)  předloţení  revizní  zprávy  či  předávacího  protokolu.  Povinnými 
podklady  z hlediska  stavebního  zákona  a  vyhlášky  č.  503/2006  Sb.,  vyjma  dohody  se  zhotovitelem 
stavby, obsahující jeho souhlas, popřípadě sjednané podmínky předčasného uţívání stavby (u stavby 
prováděné dodavatelem) a údajů určujících polohu definičního bodu stavby a adresního místa, nebyly 
právními předpisy stanoveny jiné konkrétní náleţitosti ţádosti. 
Z právní úpravy také vyplývá, ţe stavební úřad (§119 odst. 2 z. č. 183/2006 Sb.) při uvádění stavby do 
uţívání zkoumá, zda stavba byla provedena v souladu  s rozhodnutím o umístění nebo jiným úkonem 
nahrazujícím  územní  rozhodnutí  a  povolením  stavby  a  dokumentací,  nebo  ověřenou  projektovou 
dokumentací, v souladu se stanovisky nebo závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených 
orgánů, byla-li vydána podle zvláštních právních předpisů, a zda jsou dodrţeny obecné poţadavky na 
výstavbu.  Zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její uţívání nebude ohroţovat ţivot a veřejné 
zdraví, ţivot nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo ţivotní prostředí. 
Stavební  úřad  měl  provést  kontrolu  a  porovnání  projektové  dokumentace  s provedením  stavby  FVE 
Mrlínek a zkoumat bezpečnost stavby.  
Z listin  vydaných  Stavebním  úřadem  v Bystřici  pod  Hostýnem,  zejména  z protokolu  a  z vydaného 
rozhodnutí (vše z 16. 12. 2010) a z výpovědi svědkyně Mxxxxx vyplynulo, ţe stavební úřad provedl 
podle  své  potřeby  16.  12.  2010  před  vydáním  rozhodnutí  místní  ohledání  stavby  FVE  Mrlínek, 
kontrolu stavby s projektovou dokumentací, neshledal námitky ke zjištěnému stavu pro vydání svého 
rozhodnutí. Stavebnímu úřadu bylo známo, ţe FVE 28 s.r.o. vzala před řízením o předčasném uţívání 
stavby zpět ţádost o kolaudační souhlas, protoţe stavba nebyl hotová a dokončená a bylo potřeba ji 
dostavět,  stavební  úřad  obdrţel  dohodu  mezi  objednatelem  FVE  28  s.r.o.  a  zhotovitelem  stavby 
NEXTEL,  s.r.o.  upravující  podmínky  bezpečného  předčasného  uţívání  a  dokončení  stavby,  včetně 
přístupu do oploceného areálu stavby FVE Mrlínek jen oprávněných a příslušně proškolených osob. 
V rozhodnutí  stavebního  úřadu  je  uvedeno,  ţe  stavební  úřad  na  místě  samém  ověřil,  ţe  předčasné 
uţívání  dokončené  části  stavby  nebude  mít  podstatný  vliv  na  uţivatelnost  stavby,  a  za  předpokladu 
dodrţení podmínek smlouvy mezi dodavatelem a stavebníkem o podmínkách dokončení stavby, toto 
neohrozí bezpečnost a zdraví osob, popřípadě ţivotní prostředí.  
Svědkyně  Mxxxxx  uvedla  ohledně  revizí,  ţe  je  pro  ni  důleţitý  závěr,  zda  je  zařízení  schopno 
bezpečného  provozu,  technické  údaje  nekontroluje.  Z hlediska  bezpečnosti  se  zaměřila  na  kontrolu 
oplocení  areálu,  aby  do  něj  nemohly  vniknout  nepovolané  osoby,  kvůli  vjezdu  bylo  jedno  pole 
oplocení  odmontováno,  chtěla,  aby  bylo  kompletní,  přišly  jí  fotografie,  z nichţ  bylo  zřejmé,  ţe  je 
oplocení zapraveno. Svědkyně Mxxxxx potvrdila, ţe to, co je uvedeno pod označením SO (stavební 
objekt)  v rozhodnutí  ze  dne  16.  12.  2010  viděla,  v podstatě  ani  neměla  zájem  například  o  to,  aby  se 
dívala do trafostanic, nebylo to pro ni důleţité, jakoţ i to, pokud by trafostanice byla prázdná. Ohledně 

 
31 
10T 1/2013 
pokračování  
přípojky měla zaměření skutečného provedení od zeměměřičského inţenýra. Jde-li o protokol, který 
byl  sepsán  po  šetření  na  místě,  potvrzoval,  ţe  bylo  předáno  to,  co  mělo  být  dokončeno,  panely 
nepočítala, bylo to asi pouze formální, pro vydání jejího rozhodnutí však takový protokol byl jedním 
z pokladů,  který  se  přikládá.  Svědkyně  uvedla,  pokud  stavebník  a  zhotovitel  spěchají  na  rozhodnutí, 
tak protokol o předání mohou sepsat u ní, dala jim papír, zeptali se, co tam mají napsat, odpověděla, ţe 
mají specifikovat obě firmy a napsat tam, co je na stavbě dokončeno, šlo o základní věci. Pokud je 
uvedeno  v rozhodnutí  ze  dne  16.  12.  2010,  ţe  stavebník  doloţil  doklady  o  výsledcích  zkoušek 
předepsaných na stavbě, doklady prokazující předepsané vlastnosti pouţitých výrobků a materiálů na 
stavbě,  jedná  se  o  atesty,  certifikáty,  jsou  zaloţeny  ve  spisu.  Doklady  o  výsledcích  zkoušek  jsou 
revizní zprávy, pokud pouţila jiný výraz, je to univerzální obrat. O tom, ţe revizní zprávy na nízké a 
vysoké napětí nemusí odpovídat realitě, se dozvěděla aţ od policie. Svědkyně se nevyjádřila tak, ţe by 
bylo  povinným  dokladem  pro  její  rozhodnutí  předloţení  revizí,  je  to  na  úvaze  stavebního  úřadu, 
povinným dokladem je dohoda o předčasném uţívání stavby mezi stavebníkem a zhotovitelem. Pokud 
by  věděla, ţe revizní zprávy nebyly  vyhotoveny deklarovaným revizním technikem nebo ţe technik 
nebyl  na  místě  elektrárny,  tak  by  na  místo  musela  někoho  poslat,  aby  provedl  kontrolu,  jiného 
revizního  technika,  znalce.  Následně  za  určitou  dobu  se  z odborného  hlediska  dospělo  k závěru,  ţe 
elektrárna je v pořádku. V době jí prováděné kontroly, neţ rozhodla 16. 12. 2010, podívala se, zda tam 
stavby  skutečně  stojí,  spočítala  řady  panelů,  dvě  trafostanice,  oplocení,  které  poţadovala,  aby  bylo 
dokončeno, ohledně přípojky měla zaměření skutečného provedení od geodeta a měla revizní zprávu. 
Zjistila stav, o kterém neměla důvodné pochybnosti a rozhodla. Není uvedeno v zákoně, ţe je třeba 
pro  typ  rozhodnutí,  který  učinila,  provést  důkaz  revizními  zprávami.  Do  odůvodnění  vloţila 
univerzální  pojem,  nepouţila  pojem  revizní  zprávy,  pokud  by  vypsala  všechny  listiny,  bylo  by  to 
obsáhlé.  Svědkyně  uvedla,  ţe  v době,  kdy  byla  na  místě  samém,  nemohlo  dojít  k uţívání,  protoţe 
nebylo  jakékoli  povolení  k uţívání.  Stavba  byla  ve  stavu,  pro  jaký  bylo  vydáno  rozhodnutí  16.  12. 
2010. Stavební úřad blíţe revizní zprávy nezkoumá. Svědkyně uvedla, ţe se nezabývala tím, co mohlo 
být  nebo  nemohlo  být  provedeno  z hlediska  právní  úpravy  vztahující  se  na  případná  měření,  jejichţ 
výsledky měly být v revizní zprávě. Nezajímalo ji, z jakého důvodu nejsou vyplněny tabulky v revizní 
zprávě, zajímal ji pouze závěr. 
 
     Ohledně stavebního úřadu je zřejmé, ţe došlo k fyzickému ohledání stavby, která byla rozestavena, 
stavební úřad měl moţnost se tak aktuálně seznámit s jejím v daném okamţiku stavebně-technickým 
stavem, který ze svého hlediska odborně posoudil, obţalovaný Mgr. Šxxxxx na nedokončenost stavby 
upozornil,  kdyţ  vzal  zpět  ţádost  o  vydání  kolaudačního  souhlasu  a  nově  poţádal  o  rozhodnutí  o 
povolení  předčasného  uţívání  nedokončené  stavby,  stavební  úřad  obdrţel  dohodu  mezi  společností 
FVE  28  s.r.o.  a  společností  NEXTEL,  s.r.o.,  která  upravovala  podmínky  bezpečného  předčasného 
uţívání a dokončení stavby, včetně přístupu do oploceného areálu stavby pouze oprávněným a k tomu 
příslušně proškoleným osobám, stavební úřad mohl a musel provést kontrolu projektové dokumentace 
stavby FVE Mrlínek, která mu byla jiţ dříve doloţena, a její porovnání se skutečností, se kterou se na 
stavbě při místním ohledání seznámil, v návaznosti na to stavební úřad neshledal jakékoliv závady ani 
jiné skutečnosti, které by mu v povolení předčasného uţívání stavby bránily, shledal, ţe k datu 16. 12. 
2010, ke kterému své rozhodnutí vydal, stav stavby FVE Mrlínek odpovídal poţadavkům, které byly 
z hlediska právní úpravy § 123 stavebního zákona v tehdy platném a účinném znění nezbytné pro to, 

 
32 
10T 1/2013 
pokračování  
aby mohlo být o povolení předčasného uţívání stavby kladně rozhodnuto. Zákonnou podmínkou pro 
vydání  rozhodnutí  o  povolení  předčasného  uţívání  stavby  nebylo  předloţení  revizních  zpráv,  a  to 
jakýchkoliv,  jakéhokoliv  předávacího  protokolu  mezi  objednatelem  stavby  a  jejím  zhotovitelem. 
V odůvodnění  rozhodnutí  nejsou  ani  zmiňovány,  právní  význam  pro  rozhodnutí  stavebního  úřadu 
neměly,  není  z nich,  z  revizních  zpráv  a  předávacího  protokolu,  cokoliv  v odůvodnění  dovozováno, 
uvedené listiny nejsou v odůvodnění zmíněny, stavební úřad jimi nemohl být uveden v omyl. Naproti 
tomu  stavební  úřad  stavebním  zákonem  výslovně  poţadovanou  dohodu  o  předčasném  uţívání  pro 
bezpečné  dokončení  stavby  FVE  Mrlínek  do  svého  rozhodování  zahrnul,  v odůvodnění  ji  uvedl. 
Z koncipování  rozhodnutí  vyplývá,  ţe  stavební  úřad  při  svém  rozhodování  z revizních  zpráv 
nevycházel, jakoţ i z předávacího protokolu, zákon mu to ani neukládal. Nebylo prokázáno nic, co by 
z hlediska  zákonných  poţadavků,  plynoucích  z  §  123  stavebního  zákona,  mělo  nebo  mohlo  reálně 
bránit  vydání  rozhodnutí  stavebního  úřadu,  kterým  bylo  předčasné  uţívání  FVE  Mrlínek  před jejím 
dokončením  povoleno.    Byla  provedena  kontrola  projektové  dokumentace,  bylo  ověřeno,  zda 
instalovaná  zařízení  jsou  v souladu  s projektem.  Svědkyně  Mxxxxx  potvrdila,  ţe  měla  projektovou 
dokumentaci,  zkontrolovala  počty  panelů,  ţe  na  místě  byly  dvě  trafostanice,  oplocení,  nebyly 
dokončené  terénní  úpravy.    Také  potvrdila,  ţe  se  z hlediska  bezpečnosti  a  spolehlivosti  zaměřila  na 
oplocení areálu, bylo jí doloţeno, podle fotografií, následně, po prohlídce na místě samém, ţe výrobna 
byla oplocena tak, jak měla být, nebylo tam nebezpečí vniku nepovolaných osob. Svědkyně Mxxxxx 
potvrdila, ţe bylo moţné vydat rozhodnutí po tom, co si dané místo prohlédla. Zákonné podmínky pro 
vydání  rozhodnutí  o  povolení  předčasného  uţívání  stavby  před  jejím  dokončením  FVE  Mrlínek 
splňovala.   
 
     Jde-li  o  společnost  E.ON  Distribuce,  a.s.  Ke  dni  23.  12.  2010  FVE  Mrlínek  splňovala  technické 
podmínky, které společnost E.ON Distribuce, a.s., poţadovala  k tomu, aby mohlo dojít ke schválení 
prvního  paralelního  připojení  výrobny  k distribuční  soustavě.  Za  společnost  E.ON  Distribuce,  a.s., 
hovořil u hlavního líčení svědek Pavel Hxxxxx, který potvrdil, ţe před kladným rozhodnutím osobně 
zkontroloval skutečný stav FVE Mrlínek, způsobem a v rozsahu, který pokládal za nezbytný, přičemţ 
ho  v tom  nikdo  neomezoval,    bylo  na  něm,  do  jaké  míry  detailů  si  stav  předmětné  fotovoltaické 
elektrárny zkontroluje. Svědek byl odborníkem v oblasti energetiky s praxí a se zkušenostmi, uvedl, ţe 
na  rozdíl  od  mnoha  jiných  v té  době  dokončovaných  fotovoltaických  elektráren,  jakoukoliv  natolik 
závaţnou  vadu  či  jakýkoliv  takový  nedostatek,  které  by  schválení  prvního  paralelního  připojení 
bránily, u FVE Mrlínek neshledal. Poţadavek na předloţení revizních zprávy byl v praxi formálním 
poţadavkem, zásadnější pro schválení prvního paralelního připojení byla fyzická kontrola stavu FVE, 
která byla před schválením prvního paralelního připojení vţdy standardně provedena, tak tomu bylo i 
u  FVE  Mrlínek.  Z výpovědi  svědka  Hxxxxx  vyplynulo,  ţe  pracovníci  společnosti  E.ON  Distribuce, 
a.s., si byli vědomi toho, ţe výchozí revizní zprávy které po ţadatelích o první paralelní připojení byly 
vyţadovány, v té době fakticky nesplňovaly a objektivně ani nemohly splňovat náleţitosti, které podle 
příslušných  předpisů  a  norem  obligatorně    splňovat  měly  a  musely,  a  to  proto,  ţe  na  elektrickém 
zařízení FVE, která se v době provedení výchozí revize nachází v beznapěťovém stavu, nelze provést 
povinná,  předepsaná  měření  (z  hlediska  závěru  o  bezpečnosti  posuzovaného  zařízení  zcela 
nejvýznamnější), a to konkrétně např. měření tzv. impedanční smyčky, tedy závěr, ţe o bezpečnosti 
revidovaného  zařízení,  kvůli  němuţ  se  výchozí  revize  vůbec  provádějí,  byl  v případě  těchto 

 
33 
10T 1/2013 
pokračování  
v beznapěťovém  stavu  prováděných  výchozích  revizí  objektivně  zcela  nemoţný  a  reálná  vypovídací 
hodnota tohoto závěru o bezpečnosti revidovaného zařízení je tak de facto nulová.  
To  plyne  z vyjádření  Státního  úřadu  inspekce  práce  z 1.  8.  2012,  v němţ  se  uvádí,  ţe  vypracování 
výchozích revizí před připojením zařízení k napájení není moţné, protoţe nelze změřit např. hodnotu 
impedanční smyčky, přitom kontrolou a mařením této veličiny se ověřuje bezpečnost tohoto zařízení. 
Situace  byla  v předmětné  době  poněkud  absurdní,  společnost  E.ON  Distribue,  a.s.,  formalisticky 
poţadovala před schválením prvního paralelního připojení doloţení výchozích revizí, o nichţ věděla, 
ţe  nemohou  splňovat  náleţitosti  a  poţadavky,  které  podle  příslušných  norem  splňovat  musí,  ţe  bez 
splnění těchto poţadavků – provedení všech předepsaných měření, včetně měření impedanční smyčky 
– fakticky nemohou to, co osvědčit mají, to je bezpečnost revidovaného zařízení. Svědek Hxxxxx u 
hlavního líčení jasně uvedl, ţe nebylo překáţkou pro kladné rozhodnutí o prvním paralelním připojení 
to,  ţe  nebyla  vyplněna  v revizní  zprávě  část  ohledně  měření,  protoţe  nedošlo  k připojení  k síti,  to 
věděli,  nezbývalo  neţ  brát  revizní  zprávu  víceméně  formálně,  protoţe  věděli,  ţe  neumoţnili  v tom 
daném termínu připojení, proto to nebylo moţné udělat. Podle názoru soudu, který vychází z výsledků 
provedeného dokazování, nakonec z názoru soudu druhého stupně, nelze jen tak osamoceně přikládat 
v podstatě nejdůleţitější význam výchozím revizím, stavět je do popředí, a to v porovnání s fyzickou 
prohlídkou  a  kontrolou  stavby  předmětné  FVE  samotným  distributorem,  fyzickou  kontrolu  svědek 
Hxxxxx před schválením prvního paralelního připojení na místě FVE Mrlínek osobně provedl, jak sám 
potvrdil, neshledal při ní jakékoliv takové nedostatky či závady, které by byly se schválením prvního 
paralelního připojení neslučitelné. Svědek výslovně uvedl u hlavního líčení, ţe měl s sebou na místě 
FVE  Mrlínek  dokumenty  předloţené  FVE  28  s.r.o.,  kontroloval  to  s projektovou  dokumentací, 
neshody,  nesrovnalosti  na  místě  samém  nezjistil.  Fyzická  prohlídka  byla  podstatná  a  musela 
proběhnout na místě. V daném případě došlo ke schválení prvního paralelního připojení. Samozřejmě 
se mnohokrát stalo, ţe výrobna nebyla schválena, v daném případě (FVE Mrlínek) však ne. 
Je  patrno,  z dokazování,  ţe  společnost  E.ON  Distribuce,  a.s.,  nejprve  schválila  dne  30.  11.  2010  jí 
předloţenou  projektovou  dokumentaci  provedení  FVE  Mrlínek  a  jejího  připojení  k distribuční 
soustavě, ţe společnost E.ON Distribuce, a.s. provedla dne 23. 12. 2010 osobní ohledávání a kontrolu 
FVE  Mrlínek  včetně  zkontrolování  souladu  schválené  projektové  dokumentace  se  skutečným 
fyzickým  stavem  FVE,  ţe  společnost  E.ON  Distribuce,  a.s.,  následně  (po  všem  výše  uvedeném) 
schválila dne 23. 12. 2010 první paralelní připojení FVE Mrlínek. 
Ze shora uvedeného plyne, ţe jestliţe bylo první paralelní připojení FVE Mrlínek společností E.ON 
Distribuce,  a.s.,  dne  23.  12.  2010  schváleno,  a  to  na  základě  i  místního  šetření  včetně  kontroly 
technického  stavu  FVE  Mrlínek  a  jeho  souladu  s projektovou  dokumentací,  jestliţe  se  tak  stalo  i  za 
situace,  v níţ  společnosti  E.ON  Distribuce,  a.s.,  byl  prokazatelně  znám  fakt,  ţe  uvedená  FVE  ještě 
není v plném rozsahu dokončena, poté, kdy byla provedena osobní fyzická prohlídka této rozestavěné 
FVE,  k tomu  kompetentním  a  odborně  plně  způsobilým  pracovníkem  této  společnosti,    stalo  se  tak 
zcela zřejmě proto, ţe se tato FVE k tomuto dni jiţ nacházela v takovém stupni dokončenosti, který, 
z hlediska  zmíněného  odborně  plně  způsobilého  a  k tomu  kompetentního  pracovníka  společnosti 
E.ON Distribuce, a.s., k schválení prvního paralelního připojení, postačoval.  
 

 
34 
10T 1/2013 
pokračování  
     S ohledem na to, co bylo uvedeno výše, lze uvést, ţe předávací protokol ze dne 16. 12. 2010, který 
byl předloţen Energetickému regulačnímu úřadu, který byl sepsaný u stavebního úřadu, nelze označit 
za nepravdivý, stejně tak i prohlášení v něm zahrnuté společnosti NEXTEL, s.r.o., ţe pohledávky vůči 
společnosti  FVE  28  s.r.o.  jsou  uhrazeny,  revizní  zprávy  zpracované  Jiřím  Pxxxxx  byly  platné,  jak 
uvedl  ředitel TIČR  ing.  Oldřich  Kxxxxx  u  hlavního  líčení,  revizní  zprávy  ohledně  VN  části  nemají 
ţádný význam pro udělení licence, jak uvedl Nejvyšší správní soud ČR, zákon je nevyţadoval, tudíţ 
ERÚ  je  nemohl  po  účastnících  řízení  poţadovat.  Revizní  zprávy  na  VN  část  nemohly  uvést  ERÚ 
v omyl, stejně tak předávací protokol. Obdobně je to i se zprávami ohledně NN části, které jsou platné.  
Nutno ještě dodat, ţe platná právní úprava nevyţadovala při rozhodování stavebního úřadu o povolení 
předčasného uţívání stavby před jejím dokončením, stejně tak právní úprava při rozhodování ERÚ o 
udělení  licence,  předloţení  předávacího  protokolu  mezi  objednatelem  stavby  a  zhotovitelem  stavby 
jako podmínky, bez které by stavební úřad nemohl povolit předčasné uţívání stavby FVE před jejím 
dokončením a ERÚ by nemohl vydat licenci k provozování FVE. Taková argumentace je podporována 
odbornými  právními  stanovisky,  která  zpracoval  JUDr.  Stanislav  Kadečka,  Ph.D.,  a  to  z 5.  6.  2015, 
v nichţ  podrobně  analyzuje  relevantní  otázky  týkající  se  rozhodování  ERÚ  ve  věci  vydání  licence 
k výrobě  elektřiny  a  rozhodování  stavebního  úřadu  ve  věci  povolení  k předčasnému  uţívání  stavby. 
Ohledně rozhodování ERÚ uvedl zpracovatel odborného vyjádření, ţe předávací protokol nebyl pro 
prokázání  splnění  zákonem  stanovených  předpokladů  právními  předpisy  stanoveným,  natoţ 
nezbytným podkladem, pokud jde o řízení před stavebním úřadem, zpracovatel  odborného vyjádření 
uvedl,  ţe  předávací  protokol  právními  předpisy  výslovně  vyţadován  nebyl.  Provedení  důkazu 
předávacím  protokolem  proto  nebylo  ani podmínkou  pro  vydání rozhodnutí podle §  123  stavebního 
zákona.  U  stavebního  úřadu  a  také  u  ERÚ  nebyl  schopen  předávací  protokol  vyvolat  mylnou 
představu  ohledně  skutečností  nebo  okolností,  které  by  z hlediska  rozhodování  stavebního  úřadu  a 
ERÚ  byly  nějak  právně  významné.  Předávací  protokol je  psán  ručně, jak  uţ  na  to  bylo  poukázáno, 
mezi obţalovanými Mgr. Šxxxxx a Jiřím Hxxxxx, je vytvořen na základě poţadavku stavebního úřadu 
před jeho referentkou Mxxxxx, která uvedla, co v něm má být obsaţeno, stalo se tak aţ po ukončení 
vlastní  prohlídky  FVE  Mrlínek  uvedenou  referentkou,  která  se  osobně  seznámila  se  skutečným 
aktuálním  stavebně-technickým  stavem  elektrárny,  a  to  v rozsahu,  který  povaţovala  za  nezbytný, 
stupeň rozestavěnosti jí byl znám, protoţe ho vnímala, byla jí doloţena dohoda mezi zhotovitelem a 
objednatelem  upravující  podmínky,  za  kterých  bude  stavba  FVE  Mrlínek  po  povolení  předčasného 
uţívání  dále  pokračovat,  tudíţ  stavební  úřad  reálně  nemohl  být  uveden  v omyl  obţalovaným  Mgr. 
Šxxxxx, Jiří Hxxxxx, jakoţ i Radkem Jxxxxx a Jiřím Pxxxxx. Je také otázkou, zda vůbec je moţné 
správní orgán uvést v omyl, čímţ se zabývají ve svých stanoviscích prof. Jiří Jelínek, CSc. ze dne 27. 
3.  2015,  vedoucí  katedry  trestního  práva  Právnické  fakulty  Univerzity  Karlovy  a  katedry  trestního 
práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a JUDr. Stanislav Kadečka, Ph.D., bývalý 
vedoucí  katedry  správní  vědy  a  správního  práva  Právnické  fakulty  Masarykovy  univerzity  v Brně, 
kteří  mají  shodné  stanovisko,  ţe  správní  orgán  uvést  v omyl  nelze.    Státní  zástupce  má  názor  jiný, 
avšak neuvádí argumenty na podporu jeho odlišného názoru, na rozdíl od argumentů prof. Jelínka a dr. 
Kadečky.  Za tohoto stavu, i kdyţ nelze říct, ţe jde o nejzásadnější záleţitost pro rozhodnutí zdejšího 
soudu,  je  moţné  se  spíše  přiklonit  k podloţené  argumentaci  zpracovatelů  odborných  právních 
stanovisek,  i  kdyţ  nejsou  pro  soud  prvního  stupně  závazná,  ale,  jak  uvedl  soud  druhého  stupně,  je 
třeba k nim zaujmout postoj. 

 
35 
10T 1/2013 
pokračování  
Předávací  protokol,  který  byl  dodán  22.  12.  2010  do  spisu  ERÚ,  příslušné  právní  předpisy 
nevyţadovaly  předloţení  takového  protokolu  ERÚ,  většina  prezentovaných  skutečností  v protokolu 
byla  28.  12.  2010  pravdivá,  bezprostředně  před  vlastním  rozhodnutím  o  udělení  licence  k výrobě 
elektřiny  si  ERÚ  prostřednictvím  svého  pracovníka  –  ing.  Jaroslava  Nxxxxx  –  faktický  stav  FVE 
Mrlínek  zkontroloval,  volba  způsobu  provedení  prohlídky  a  do  jakých  technických  detailů  či 
podrobností  bude  zacházeno,  bylo  jen  věcí  vlastního  rozhodnutí  ERÚ,  svědek  potvrdil,  ţe  Mgr. 
Šxxxxx cokoliv neomezoval. Svědek ing. Nxxxxx potvrdil, ţe v podstatě pro něj bylo důleţité, bylo to 
rozhodující,  aby  byl  doloţen  vlastnický  vztah  k FVE  nebo  uţívací  právo,  bylo  to  dokládáno  různě.  
Finanční  předpoklady  nebyly  aţ  tak  důleţité.  Doklady  po  svědkovi  chtěl  jeho  nadřízený,  ředitel 
odboru  licencí,  tehdy  Bc.  Luděk  Pxxxxx,  nedokáţe  říct,  co  si  sám  kontroloval,  ale  chtěl  doloţení 
majetkového vztahu, stavební úřad /sic/ a revizní zprávu. Ředitel apeloval na to, aby v revizní zprávě 
byl  uveden  počet  panelů  a  výkon.  To  byl  údaj,  který  měli  vyţadovat  od  ţadatelů.  Vše  kontroloval 
ředitel, to byl zásadní člověk, kterým to vše prošlo, neţ bylo vydáno rozhodnutí. Ing. Nxxxxx řekl, ţe 
on  zpracoval  licenční  spis  podle  svého  dobrého  svědomí,  spis  předal  řediteli,  který  vše  potřebné 
kontroloval a podepsal rozhodnutí.  Ředitel chtěl také dokládat fotografie, které namátkově pořizoval 
v rámci  neformálních  kontrol  za  plotem.  Zjišťoval  tak,  zda  elektrárna  existuje.    Konkrétně  u  FVE 
Mrlínek  pořizoval  fotografie,  šlo  tak  zjistit,  zda  elektrárna  existuje,  zda  nejeví  zásadní  prvky 
nedokončenosti. Stalo se, ţe přijel a uviděl pouze holé konstrukce bez osazených panelů. Fotografiemi 
prokázal, ţe byl na místě FVE. U FVE Mrlínek nezjistil závady.  Ohledně revizí můţe říct, ţe kdyţ 
jsou  vydány,  tak  tím  zřejmě  existuje  doklad  o  bezpečnosti,  nedokáţe  říct,  co  ředitel  v revizních 
zprávách kontroloval, Ví, ţe se do zpráv obecně psalo, ţe zařízení splňuje poţadavek bezpečnosti. Ví, 
ţe v revizích se kladl důraz na počet panelů a výkon, měl si ţádat takovou specifikaci, stalo se, ţe to 
nebylo uvedeno, ale to nebyl případ FVE Mrlínek.  Za zásadní povaţoval razítko revizního technika, 
aby bylo čitelné, nerozmazané, ţe revizi někdo schválil a tím je zařízení bezpečné. O tom, ţe by nešlo 
provést  nějaké  měření,  tudíţ  dát  nějaký  údaj  v tomto  smyslu  do  revizní  zprávy,  k tomu  se  svědek 
nevyjádřil, uvedl, ţe neví, co konkrétně ředitel pročítal. Spíše bylo nutné uvést počet panelů a výkon.  
Ohledně  FVE Mrlínek  byl  na  místě samém  kolem  15:30  hod.,  licence byla  vydána  potom,  vrátil  se 
totiţ  do  úřadu,  licenci  vytiskl,  potom  šel  se  spisem  a  vytištěnou  licencí  k řediteli,  aby  ji  podepsal, 
ředitel se ptal na fotky, ředitel býval v práci do 20:00 hod., někdy aţ do 22:00 hod. Neví, v kolik hodin 
přesně  ředitel  licenci podepsal, ale  druhý  den  zjistil, ţe  je  podepsaná.  Určitě  dával  do  spisu řediteli 
fotografie ohledně FVE Mrlínek, elektrárna stála, byla oplocená, byly vidět solární panely. K revizním 
zprávám svědek ing. Nxxxxx řekl, ţe je nikdo z kolegů do hloubky neposuzoval, pokud by v nich bylo 
něco  v nepořádku,  bylo  by  adekvátní  provedení  ohledání  a  podání  vysvětlení  na  místě.  To  by  však 
posoudil někdo jiný neţ referent. Věděl o tom, ţe FVE Mrlínek byla poničena, jednatel společnosti 
FVE 28 s.r.o. k tomu disponoval doklady. Zatím se nesetkal s poškozením, ale jde-li o krádeţe, tak se 
to stává. Musí říct, ţe kontroly za plotem měly ten význam, zda ERÚ není uváděn v omyl, stalo se, ţe 
měl on nebo kolega revizní zprávy a přitom na elektrárně nebyly panely, bylo třeba zjistit, zda jsou na 
elektrárně  nějaké  prvky.  Bylo  spíše  dobrem  ERÚ  pokud  vysílal  na  místo  samé  pracovníky.  Není 
schopen  posoudit,  zda  byl  poţadavek,  aby  bylo  provedeno  měření  pod  napětím,  a  to  pro  potřeby 
revizní  zprávy.  Domnívá  se,  ţe  zpráva  nebyla  jen  jedna.  Svědek  také  uvedl,  ţe  kdyby  přesně  znal 
harmonogram toho kterého dne, tak by jistě bylo dáno na vědomí těm, kde má  být kontrola, třeba i 
neformální, provedena, ale nebylo to moţné a také pokud bylo přerušeno řízení, pak došlo k doloţení 
dokladů, v podstatě úřad musel do třiceti dní rozhodnout, byla snaha to učinit dřív.  

 
36 
10T 1/2013 
pokračování  
 
     Soud  prvního  stupně  měl  k dispozici  shrnutí  výsledků  hloubkové  kontroly  ERÚ,  kontrola  č. 
2013/03/KO  –  I.  etapa,  č.  j.  03263-10/2013  –  ERU,  shrnutí  hloubkové  kontroly  ERÚ,  kontrola  č. 
2013/03/KO  –  II.  etapa,  č.  j.  03263-24/2013-ERU,  tiskovou  informaci  –  podklady  pro  tiskovou 
konferenci  předsedkyně  ERÚ  ing.  Aleny  Vxxxxx  dne  14.  11.  2013,  dopis  předsedkyně  ERÚ    ing. 
Aleny  Vxxxxx  č.  j.  03983-3/2013-ERU  z 7.  11.  2013  k rukám  doc.  ing.  Jiřího  Cienciala,  CSc., 
ministra průmyslu.  
Z uvedeného  plyne  zjištění,  ţe  se  jednalo  v případě  fotovoltaických  elektráren  o  systémové  selhání 
státu, selhal jak ERÚ, tak i vlastníci distribučních soustav a stavební úřady, existovaly v roce 2010, ale 
ještě  v roce  2013  problémy  v předpisech  stavebního  práva,  zda  se  vydává  kolaudační  souhlas,  nebo 
postačuje  jen  ohlášení,  a  to  s dopadem  do  evidence  nemovitosti  do  katastru  nemovitostí,  existoval 
problém s dočasným vynětím ze zemědělského půdního fondu s dopadem do oblasti daňové, problém 
fotovoltaiky  byl  ještě  v roce  2013  tak  velký,  ţe  vyţadoval  komplexnější  vyřizování  na  úrovni 
ministerstev, jak v roce 2010, tak v roce 2013 existovaly nefungující kontrolní mechanismy, ze strany 
ERÚ  došlo  podle  zjištění  v kontrolovaných  licenčních  spisech  k porušení  vnitřních  předpisů  ERÚ, 
právních předpisů a k dalším porušením, a to ţe ve spisech byly zjištěny drobné nedostatky ze 60 %, 
středně  závaţné  z 12  %,  závaţné  z 28  %,  z čehoţ  vyplývá,  ţe  spisy,  tedy  postup  ERÚ  v rámci 
správního  řízení,  nebyl  v souladu  s právními  předpisy  v 54  %,  s vnitřními  předpisy  ve  27  %, 
v některých případech chyběly doklady v 19 %. Při kontrole 183 spisů bylo zjištěno porušení u všech 
spisů  s různou  intenzitou.  Fyzická  kontrola  provozoven  byla  provedena  jen  v cca  8  %  z celkového 
počtu 183 kontrolovaných licencí v roce 2010, přičemţ  mezi těmito provozovnami je FVE Mrlínek. 
ERÚ  o  problémech  věděl  jiţ  dříve,  přesto  teprve  na  sklonku  roku  2013  přijímal  nápravná  opatření 
k nastavení  vnitřního  systému  procesu  a  k účinnějšímu  systému  udělování  licencí  a  vypracovávání 
nových metodických postupů a pokynů.  
Je třeba připomenout, ţe nejvyšší státní zástupce ve věci 62 A 111/2013 , v níţ podal ţalobu, aby byla 
zrušena licence udělená FVE 28 s.r.o., uvedl, ţe ţalovaný, tedy ERÚ, ve svém sdělení ze dne 22. 10. 
2010,  zveřejněném  na  webovém  portálu  úřadu  deklaroval,  ţe  se  opakovaně  setkává  s případy,  kdy 
ţadatel  o  udělení  licence  na  výrobu  elektřiny  neuvede  v ţádosti  o  udělení  licence  správné  údaje  či 
dokonce  záměrně  uvede  nepravdivé,  zejména  o  výrobě  elektřiny,  ve  vztahu  ke  které  ţádá  o  udělení 
licence  na  výrobu  elektřiny  z FVE.  Energetický  regulační  úřad  proto  upozorňuje,  ţe  právě  v těchto 
případech,  kdy  v řízení  vyvstanu  pochybnosti  ohledně  pravdivosti  či  správnosti  předaných  údajů, 
vyuţije  všech  procesních  prostředků,  které  mu  přiznává  správní  řád,  aby  zjistil  takový  stav  věci,  o 
kterém  nebudou  důvodné  pochybnosti,  a  to  včetně  provedení  důkazu  ohledáním  věci  (výrobny 
elektřiny) na místě v souladu s § 54 správního řádu. 
Je  tedy  patrno,  ţe  ERÚ  deklaroval,  ţe  ví  o  potíţích  v ţádostech  a  upozornil,  ţe  v těchto  případech 
bude  postupovat  přísně  podle  správního  řádu,  včetně  provedení  fyzických  kontrol  na  místě  samém, 
neučinil fakticky nic, nezměnil vnitřní předpisy, metodiky, benevolentně, formalisticky a v rozporu s 
právními přepisy a svými  vnitřními přepisy vydával správní rozhodnutí, v případě FVE 28 s.r.o. při 
vědomí,  ţe  se  jedná  o  nedokončenou  stavbu  v reţimu  dočasného  povolení  uţívání,  měl  k dispozici 
rozhodnutí  stavebního  úřadu,  provedl  fyzickou  kontrolu,  aby  zjistil  takový  stav  věci,  o  kterém 
nebudou  důvodné  pochybnosti,  jak  avizoval  na  webovém  portálu,  neshledal  ţádný  rozpor  mezi 

 
37 
10T 1/2013 
pokračování  
skutečným a deklarovaným stavem a následně vydal rozhodnutí o udělení licence k výrobě elektřiny. 
Navíc je z výslechu svědků zjištěno, jakoţ i zprávou o hloubkové kontrole v případě ERÚ i dodatečně 
potvrzeno,  ţe  si  jak  ERÚ,  tak  i  E.ON  Distribuce,  a.s.,  byly  v dané   době  roku  2010  vědomy 
legislativních  problémů  a  v případě  nemoţnosti  vydání  revize  u  fotolovtaických  zařízení  o  výkonu 
větším  neţ  cca  50  kW,  nekompatibility  jejich  interních  pravidel  a  metodických  návodů  s platnými 
českými státními normami, toho, ţe si přizpůsobovaly vlastní postupy pro to, aby v chaosu na konci 
roku 2010 byly tyto instituce vůbec schopny dostát svým  zákonným povinnostem  vůči ţadatelům o 
licence. 
Dá  se  říct,  ţe  v případě  ERÚ,  E.ON  Distribuce,  a.s.,  stavebních  úřadů  se  jednalo  o  benevolentní 
rozhodovací činnost,  k řízení  se  přistupovalo  formalisticky,  ve  správním  řízení  bylo  postupováno  (v 
kontrolovaných případech) v rozporu s právními předpisy a také se svými vnitřními předpisy.  
 
 
     Pokud jde o to, do jaké míry byla FVE Mrlínek ke dni vydání rozhodnutí ERÚ o udělení 
licence, tj. ke dni 28. 12. 2010, dokončena, zda se k tomuto datu nacházela jiţ v takovém 
stavu, aby byla schopna bezpečného (zkušebního) provozu, byly předloţeny níţe uvedené významné 
důkazní prostředky k této otázce. 
Odborné  vyjádření  s  názvem  „Analýza  prvního  paralelního  připojení  FVE  Mrlínek  II“  ze  dne  7.  2. 
2013, zpracovatelé doc. ing. Jaroslav Pospíšil, CSc. a Josef Toušek. 
Znalecký  posudek  s  názvem  „Fotovoltaická  elektrárna  Mrlínek  II“  ze  dne  14.  2.  2013,  zpracovatelé 
ing. Květoslav Mikulenka, soudní znalec v oboru fotovoltaika, ing. Milan Tomeš, CSc., soudní znalec 
v oboru energetika, specializace OZE, včetně Dodatku č. 1 k tomuto znaleckému posudku ze dne 8. 6. 
2013,  včetně  Dodatku  č.  2  k  tomuto  znaleckému  posudku  ze  dne  12.  6.  2013,  včetně  výslechu 
zpracovatele  tohoto  posudku  ing.  Květoslava  Mikulenky  u  hlavního  líčení  konaného  před  Krajským 
soudem v Brně dne 28. 2. 2014. 
Znalecký posudek s názvem „Fotovoltaická elektrárna FVE Mrlínek“ znaleckého ústavu Vysoké učení 
technické  v  Brně,  Fakulta  stavební  (jakoţto  znaleckého  ústavu  zapsaného  v  II.  oddíle  znaleckých 
ústavů  vedeném  Ministerstvem  spravedlnosti  ČR),  č.  1/2015,  ze  dne  2.  2.  2015,  zpracovatelé  ing. 
Marian  Formánek,  Ph.D.,  ing.  Milan  Hošek,  soudní  znalec  v  oboru  energetika  –  fotovoltaika  a 
obnovitelné  zdroje,  energetické  auditorství  a  elektrotechnika  –  elektroinstalace,  měření  a  regulace, 
inteligentní  a  řídicí  systémy,  a  doc.  ing.  Jiří  Hirš,  CSc.,  včetně  Dodatku  č.  1  k  tomuto  znaleckému 
posudku  ze  dne  7.  9.  2015,  včetně  výslechu  zpracovatele  tohoto  znaleckého  posudku  ing.  Mariana 
Formánka, Ph.D. u hlavních líčení konaných před nalézacím soudem dne 9. 6. 2015 a dále dne 14. 9. 
2015. 
Uvedené znalecké posudky, včetně dodatků, jakoţ i odborné vyjádření dospívají v tomto směru zcela 
shodně k jednoznačnému závěru, a to ţe k datu 28. 12. 2010 byla FVE Mrlínek z technického hlediska 
schopna  uvedení  do  bezpečného  (zkušebního)  provozu,  a  to  i  s  přihlédnutím  ke  všem  dílčím 

 
38 
10T 1/2013 
pokračování  
nedostatkům (nedodělkům či vadám), které se k tomuto datu na předmětné FVE objektivně vzato ještě 
vyskytovaly. 
 
     Je třeba poukázat na to, ţe z technického hlediska nebylo k tomu, aby byla FVE Mrlínek způsobilá 
k  uvedení  do  bezpečného  (zkušebního)  provozu,  nezbytně  nutné,  aby  byla  jako  celek  dokončena  v 
celých 100 % rozsahu díla, ve kterém měla být zhotovena podle smlouvy o dílo, která byla uzavřena 
mezi zhotovitelem, společností NEXTEL, s.r.o., a objednatelem společností FVE 28 s.r.o. 
FVE  Mrlínek  k  datu  28.  12.  2010,  kdy  bylo  ze  strany  ERÚ  rozhodnuto  o  vydání  licence  k  jejímu 
provozu, skutečně ještě nebyla dokončena v rozsahu celých 100 %, ve kterém  měla být jakoţto dílo 
(podle  smlouvy  o  dílo  uzavřené  se  společnosti  NEXTEL  s.r.o.)  zhotovena.  Tato  skutečnost  ostatně 
byla jedním z klíčových důvodů, proč následně v lednu 2011 došlo ze strany společnosti FVE 28 s.r.o. 
jakoţto objednatele k odstoupení od této smlouvy o dílo (a následně v březnu 2011 k uzavření dohody 
o narovnání, kterou byly nastolené sporné právní vztahy obou smluvních stran definitivně narovnány a 
vypořádány). Ovšem s ohledem na konkrétní charakter těchto nedostatků (vad a nedodělků), který je 
podrobně  zdokumentován  konkrétními  důkazy  obsaţenými  v  trestním  spise  (v  neposlední  řadě  i 
rozsáhlou  fotodokumentací,  jeţ  byla  pořízena  svědkem  Kxxxxx  a  svědkyní  Sxxxxx,  ale  i  dalšími 
důkazy), lze z hlediska technického jednoznačně konstatovat, ţe k rozhodnému datu, tj. ke dni 28. 12. 
2010, jiţ FVE Mrlínek netrpěla nedodělky či vadami takového charakteru, které by byly neslučitelné s 
uvedením  této  FVE  pod  napětí  do  bezpečného  (zkušebního)  provozu  (naposledy  se  touto  otázkou 
podrobně zabýval znalecký ústav Vysoké učení technické v Brně v rámci svého Dodatku č. 1 ze dne 7. 
9.  2015  ke  svému  předchozímu  znaleckému  posudku  č.  1/2015,  ze  dne  2.  2.  2015,  na  coţ je  moţno 
v plném  rozsahu  odkázat),  a  tedy  ţe  prokazatelně  fakticky  splňovala  veškeré  technické  podmínky  a 
předpoklady,  které  byly  k  udělení  licence  nezbytné.  Pokud  tedy  z  usnesení  Vrchního  soudu  v 
Olomouci 3 To 112/2014 ze dne 6. 1. 2015 vyplývá, ţe jednou z nejdůleţitějších otázek celého tohoto 
trestního  řízení  je  to,  jaký  byl  skutečný  stavebně-technický  stav  FVE  Mrlínek  v  době  vydání 
rozhodnutí ERÚ o udělení licence k jejímu provozu, tedy zda byla tato FVE v tu dobu jiţ dokončena 
(alespoň) do té míry, aby byla schopna bezpečného (zkušebního) provozu, pak tuto otázku lze označit 
za zodpovězenou, a to s kladným závěrem. Na základě výše uvedených skutečností lze konstatovat a 
uzavřít,  ţe  FVE  Mrlínek  z hlediska  technického  ke  dni  16.  12.  2010  reálně  splňovala  zákonné 
podmínky pro povolení předčasného uţívání stavby, ke dni 23. 12. 2010 se jiţ nacházela v takovém 
stupni dokončenosti, který postačoval k schválení prvního paralelního připojení a ke dni 28. 12. 2010 
byla  z  technického  hlediska  schopna  uvedení  do  bezpečného  (zkušebního)  provozu  a  splňovala 
technické podmínky pro udělení licence. Opak, který je v tomto směru dovozován státním zástupcem 
nebyl  provedeným  dokazováním  prokázán,  natoţ  s nezbytnou  mírou  jistoty,  bez  důvodných 
pochybností, ale vzhledem ke skutečnostem shora uvedeným jej lze povaţovat za důkazně vyvrácený.  
Naposledy se touto otázkou podrobně zabýval znalecký ústav Vysoké učení technické v Brně v rámci 
svého Dodatku č. 1 ze dne 7. 9. 2015 ke svému předchozímu znaleckému posudku č. 1/2015, ze dne 2. 
2. 2015, na uvedený znalecký posudek i Dodatek č. 1 k tomuto posudku lze v plném rozsahu odkázat. 
 

 
39 
10T 1/2013 
pokračování  
     Nelze,  soud  prvního  stupně  vychází  z názoru  soudu  druhého  stupně,  bez  pochybností  prokázat 
(soud neprokazuje, nýbrţ státní zástupce), ţe by Mgr.  Šxxxxx, v pozici jednatele FVE 28 s.r.o. měl 
v úmyslu podvodně vylákat rozhodnutí stavebního úřadu o povolení předčasného uţívání stavby FVE 
Mrlínek  před  jejím  dokončením,  schválení  prvního  paralelního  připojení  této  FVE  ze  strany  E.ON 
Distribuce.  a.s.,  rozhodnutí  ERÚ  o  udělení  licence  k provozu  této  FVE.  Důkazy  neprokazují,  ţe  by 
ţádost Mgr. Šxxxxx o zajištění výchozích revizních zpráv učiněná prostřednictvím e-mailu zaslaného 
30.  11.  2010  obţalovaným  Radku  Jxxxxx  a  Jiřímu  Hxxxxx,  byla  ze  strany  Mgr.  Šxxxxx  činěna 
s vědomím či s úmyslem, ţe by výchozí revizní zprávy, o které se jedná, měly být jakkoliv obsahově 
nepravdivé. 
Ze strany Mgr. Šxxxxx, jakoţ i ze strany spoluobţalovaného Jiřího Hxxxxx byl dán vţdy jenom pokyn 
(a poţadavek na pokyny vůči subdodavatelům a pracovníkům stavby FVE Mrlínek), ţe stavba musí 
být  bezpodmínečně  dokončena  do  konce  roku  2010  (listinné  důkazy  ve  spise  sp.  zn.  10  T  1/2013, 
výpovědi  svědků  v  hlavním  líčení  v  1.  pololetí  2014  před  zdejším  soudem),  ke  smlouvě  o  dílo  na 
stavbu  FVE  Mrlínek  okamţitě  (20.  12.  2010),  bezodkladně  uzavřel  se  zhotovitelem  stavby  dodatek 
reagující  na  vandalismus  a  krádeţ  na  výrobně  s  jednoznačným  záměrem  a  poţadavkem  provedení 
oprav  do  31.  12.  2010,  s  revizními  techniky  se  neznal,  revize  přijal  s  vírou  v  jejich  obsahovou 
správnost a jako jednu z mnoha nezbytných formalit pro vyřízení ţádosti o udělení licence, nikdo Mgr. 
Šxxxxx neupozornil na to, kdyţ mu byly předmětné revizní zprávy dodány v prosinci 2010 (ani nikdy 
později  v  následujícím  období),  ţe  by  revizní  zprávy  neměly  být  po  obsahové  stránce  pravdivé, 
správné, nikdo Mgr. Šxxxxx neupozornil na to, kdyţ si předmětné revizní zprávy objednával či kdyţ 
mu  byly  předmětné  revizní  zprávy  v  prosinci  2010  předávány  (ani  nikdy  později  v  následujícím 
období),  ţe  by  revizní  zprávy  nebylo  moţné  „v  danou  chvíli“  provést  a  vystavit,  dodání  výchozích 
revizí  bylo  jednou  ze  smluvních  povinností  generálního  zhotovitele  FVE  Mrlínek,  společnosti 
NEXTEL, s.r.o.  Za této situace je logické a legitimní, ţe se Mgr.  Šxxxxx s poţadavkem na zajištění 
těchto výchozích revizí na obţalovaného Hxxxxx obrátil, k tomu byl podle uzavřené smlouvy o dílo 
oprávněn. Pokud nebylo jakýmikoliv konkrétními důkazy prokázáno, ţe by obţalovaný Mgr. Šxxxxx 
věděl  o  „obsahové  nepravdivosti“  revizních  zpráv  v  momentě,  kdy  mu  tyto  revizní  zprávy  byly 
obţalovanými  Hxxxxx  a  Jxxxxx  dodány,  pak  totéţ  platí  i  ve  vztahu  k  okamţiku  předloţení  těchto 
revizních zpráv stavebnímu úřadu, E.ON Distribuce, a.s. a ERÚ. Z ţádného konkrétního důkazu (ať jiţ 
jednotlivě či ve vzájemných souvislostech) nevyplývá, ţe by v okamţiku předloţení těchto revizních 
zpráv  jednotlivým  dotčeným  institucím  obţalovaný  Mgr.  Šxxxxx  skutečně  jednal  s vědomím  (a  v 
úmyslu tuto skutečnost zahrnujícím), ţe by revize měly být zatíţeny nějakou obsahovou nepravdivostí. 
Navíc tyto dokumenty předkládal s plným vědomím, ţe všechny dotčené instituce následně provedou 
fyzickou  prohlídku  zařízení  (coţ  se  stalo)  a  případný  nesoulad  by  musel  být  ihned  (na  místě 
provozovny  FVE  Mrlínek  II)  odhalen  s  jasnými  následky.  Jestliţe  Mgr.  Šxxxxx  stavebnímu  úřadu, 
E.ON  Disribuce,  a.s.i  ERÚ  předloţil  ony  inkriminované  revizní  zprávy  i  s  vědomím  toho,  ţe  FVE 
Mrlínek bude všemi těmito subjekty a institucemi před vydáním jejich rozhodnutí podrobena fyzické 
kontrole skutečného stavu, zcela nevyhnutelně to svědčí o tom, ţe si ve skutečnosti státním zástupcem 
tvrzené  v obţalobě  obsahové  nepravdivosti  těchto  revizních  zpráv  nebyl  vědom  a  nejednal  tedy  v 
úmyslu,  který  je  uveden  v písemné  obţalobě.  Je  také  zásadní  otázkou,  jakou  povědomost  měl  mít 
obţalovaný Mgr. Šxxxxx o revizních zprávách, to je, kdy se vyhotovují, zda musí být zařízení hotové 
zcela,  či  jen  z  části  (jak  následně  zjistil  na  stavebním  úřadu,  nemuselo  být  dílo  provedeno  úplně, 
povolit bylo moţné uţívání i nedokončené stavby), zda musí být zařízení pro vyhotovení revize tzv. 

 
40 
10T 1/2013 
pokračování  
„pod  napětím“  (dnes  se  ví,  ţe  v  roce  2010  to  bylo  nemoţné),  a  to  vše  za  situace,  v  níţ  ERÚ, 
specializovaný  státní  orgán,  k  řízení  přistupoval  zcela  formalisticky,  jednalo  se  v  jeho  případě  o 
benevolentní  rozhodovací  činnost,  ve  správním  řízení  (ve  všech  kontrolovaných  případech)  bylo 
postupováno  v rozporu  s  právními  předpisy  a  také  vnitřními  předpisy,  ERÚ,  E.ON  Distribuce,  a.s.  i 
další subjekty  na trhu s elektřinou  si byly prokazatelně vědomy, ţe revizní zprávy nejsou revizními 
zprávami,  protoţe  nejdou  fakticky  vyhotovit,  neosvědčují  bezpečnost  (neboť  zařízení  nebyla 
odzkoušena  pod  napětím),  stát  sám  svým  postupem  a  právními  předpisy  znemoţnil  provádění  a 
vydávání  revizních  zpráv  u  nově  budovaných  fotovoltaických  zařízení,  existovala  prokazatelná 
nekompatibilita  interních  pravidel  (ERÚ,  E.ON  Distribuce,  a.s.)  a  metodických  návodů  s  platnými 
českými  státními  normami,  všechny  státní  instituce  (na  daném  úseku)  si  přizpůsobovaly  vlastní 
postupy (v rozporu s právními předpisy a vnitřními předpisy) pro to, aby v chaosu na konci roku 2010 
byly  instituce  vůbec  schopny  dostát  svým  zákonným  povinnostem  vůči  ţadatelům  (o  licence,  o 
připojení,  kolaudační  souhlas).  Mgr.  Šxxxxx  neměl  potřebnou  kvalifikaci  a  odbornost  k  činnosti 
spočívající ve výstavbě fotovoltaické elektrárny a získání licence, z tohoto důvodu FVE 28 s.r.o., za 
kterou  jednal  Mgr.  Šxxxxx,  uzavřela  smlouvu  o  dílo  s odborným  dodavatelem  (zhotovitelem)  pro 
výstavbu  FVE  Mrlínek,  v  rámci  uzavřené  smlouvou  o  dílo  na  výstavbu  výrobny  FVE  Mrlínek 
poţadoval po zhotoviteli její výstavbu podle projektové dokumentace, ověření, ţe instalovaná zařízení 
jsou v souladu s projektem, zajištění revizní zprávy, Mgr. Šxxxxx věřil v obsahovou správnost daných 
revizních zpráv, coţ vyvrátit nelze. 
Nutno vzít v potaz to, co Vrchní soud v Olomouci v usnesení ze dne 6. 1. 2015 konstatoval, ţe  není 
zřejmý  úmysl  obţalovaného  Mgr.  Šxxxxx  podvodem  získat  ke  dni  31.  12.  2010  licenci  na  výrobu 
elektřiny vyuţívající sluneční záření, ţe naopak soud prvního stupně opominul důkazy, které svědčí o 
jednoznačném úmyslu obţalovaného Mgr.  Šxxxxx  dokončit dílo tak, aby splňovalo všechny reálné 
předpoklady pro udělení licence do 31. 12. 2010, dosavadní skutkové verze (a v podstatě i důkazy), 
které  připouštěly  různý  výklad,  byly  vykládány  v  neprospěch  obţalovaného  Mgr.  Šxxxxx,  ačkoliv 
vrchní  soud  připomněl,  ţe  lze-li  na  základě  provedených  důkazů  dospět  k  několika  rovnocenným 
skutkovým verzím, má soud povinnost přiklonit se k té z nich, jeţ je pro obviněného nejpříznivější. 
Nedodrţením této povinnosti se porušuje princip in dubio pro reo, jak konstatuje Ústavní soud ČR ve 
svém rozhodnutí sp. zn. III. ÚS 2042/08. Soud prvního stupně k tomu uvádí, ţe v tomto smyslu dbal 
toho, co uvádí soud druhého stupně ve svém rozhodnutí z 6. 1. 2015. 
 
     Podle  rozhodnutí  soudu  druhého stupně,  se  měl  soud  prvního  stupně  zaměřit na  to,  zda    zástupci 
E.ON Distribuce, a.s. a ERÚ poţadovali kompletní výchozí revizi nebo jen částečnou s tím, ţe bude 
plně zkompletována aţ poté, kdy dojde k připojení napětí. 
Z dokazování  vyplynulo,  ţe  pojem  částečná  výchozí  revizní  zpráva  neexistuje,  jde  jen  o  výchozí 
revizní zprávu, případně revizní zprávu jako osvědčení, které musí splňovat poţadavky podle právních 
norem a ČSN. Existuje pouze celá, kompletní, obsahující a splňující všechny poţadavky.  Jenom tak 
jde  o  dokument,  který  je  výchozí  revizní  zprávou,  deklarující  u  daného  zařízení,  ţe  je  z  hlediska 
bezpečnosti  schopno  provozu.  E.ON  Distribuce,  a.s.  a  ERÚ  mohly  poţadovat  pouze  výchozí  revizní 
zprávu, to je kompletní výchozí revizní zprávu.  

 
41 
10T 1/2013 
pokračování  
Z pravidel provozování distribuční soustavy E.ON Distribuce, a.s., která soudu předloţil Mgr. Šxxxxx, 
schválených  ERÚ  dne  21.10.  2010,  a  to  rozhodnutím  č.  j.  11446-4/2010-ERÚ,  které  nabylo  právní 
moci  26.  10.  2010,  pro  ţádost  o  připojení  zcela  prokazatelně  a  jednoznačně  vyplývá,  ţe  společnost 
E.ON Distribuce, a.s. stanovila, ţe výrobce podává ţádost o první paralelní připojení výrobny k síti u 
PDS, přičemţ součástí ţádosti výrobce o první paralelní připojení výrobny k síti je, mimo jiné, zpráva 
o výchozí revizi elektrického zařízení výrobny elektřiny a případně dalšího elektrického zařízení nově 
uváděného  do  provozu,  které  souvisí  s  uváděnou  výrobnou  do  provozu,  bez  kterého  nelze  provést 
připojení výrobny k síti provozovatele distribuční soustavy. 
Jde-li o ERÚ, coţ platí obecně, tedy i pro společnost E.ON Distribuce, a.s.,  ERÚ jako správní orgán 
mohl  (musel)  postupovat  v  řízení  o  ţádosti  o  udělení  licence  na  výrobu  elektřiny  pouze  v  mezích 
stanovených  zákonem  č.  458/2000  Sb.  (energetický  zákon)  a  k  němu  příslušných  podzákonných 
předpisů (vyhlášek). Z platné a účinné právní úpravy v období od října 2010, zejména do 31. 12. 2010, 
vyplývaly  následující  povinnosti  ţadatelů  o  licenci  (oprávnění  k  výrobě  elektrické  energie):  podle 
ustanovení  §  5  odst.  3  zákona  č.  458/2000  Sb.  (energetický  zákon),  fyzická  nebo  právnická  osoba, 
která  ţádá  o  udělení  licence,  musí  prokázat,  ţe  má  finanční  a  technické  předpoklady  k zajištění 
výkonu  licencované  činnosti……  Energetické  zařízení  musí  mít  technickou  úroveň  odpovídající 
právním  předpisům  a  technickým  normám….,  podle  ustanovení  §  9  vyhlášky  č.  426/2005  Sb.,  o 
podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích, technické předpoklady se 
prokazují  u  nových  energetických  zařízení  územním  souhlasem,  kolaudačním  rozhodnutím, 
oznámením záměru započít s uţíváním stavby stavebnímu úřadu a současně prohlášením ţadatele, ţe 
stavební úřad uţívání stavby nezakázal, nebo kolaudačním souhlasem, a dále dokladem prokazujícím 
splnění  poţadavků  k  zajištění  bezpečnosti  práce  (zpráva  o  revizi)  stanovených  zvláštním  právním 
předpisem,  výchozí  revizní  zpráva  (která  má  deklarovat,  ţe  dané  elektrické  zařízení  je  z hlediska 
bezpečnosti  schopno  provozu)  představuje  výlučně  ucelený  dokument,  tak  jak  ji  stanovují  příslušné 
předpisy a normy ČSN. Neexistuje (dle platné ČSN) ţádná částečná, či dílčí revizní zpráva. Revizní 
zpráva (jako samostatný právní  institut) je tzv. „osvědčení“, které musí splňovat všechny poţadavky 
dané příslušnou ČSN, pokud je nemá, nejedná se o revizní zprávu, ale o dokument, který nezakládá 
ţádné právní následky (neboť není revizní zprávou). ERÚ tak zcela musel prokazatelně a jednoznačně 
poţadovat při předloţení ţádosti o udělení licence na výrobu elektřiny výlučně výchozí revizní zprávu, 
tedy  kompletní  dokument  splňující  poţadavky  ČSN,  nikoli  cokoliv  jiného.  Lze  konstatovat,  ţe  v 
období  konce  roku  2010  existoval  jen  jeden  jediný  moţný  způsob  jak  doloţit  ERÚ  splnění 
technických předpokladů elektrického zařízení (nově budované, připojované fotovoltaické výrobny), 
tedy prokázání schopnosti bezpečného provozu dokladem prokazujícím splnění poţadavků k zajištění 
bezpečnosti  práce  (zpráva  o  revizi)  stanovených  zvláštním  právním  předpisem,  tedy  předloţením 
poţadované kompletní výchozí revizní zprávy, tak jak ji definují a vyţadují příslušné právní předpisy, 
resp.  normy  ČSN  (zde  se  jedná  o  zákonný  poţadavek  vyplývající  z  ustanovení  §  5  odst.  3 
energetického  zákona,  podle  kterého:  „…Energetické  zařízení  musí  mít  technickou  úroveň 
odpovídající  právním  předpisům  a  technickým  normám  ……“  Je  nutné  upozornit,  ţe  právě  toto 
ustanovení § 5 odst. 3 je příčinou, proč jinak doporučující ČSN představují v tomto případě zákonný 
poţadavek.  Je  zcela  zjevné,  ţe  pro  zásadní  rozpory  v  právních  předpisech  s  normami  ČSN,  bylo 
vyhotovení revizních zpráv (v souladu se zákonným poţadavkem) naprosto objektivně znemoţněno. 
Vzhledem  k odpovědnosti státu za své normy (a to včetně ČSN) musí jít negativní důsledky tohoto 

 
42 
10T 1/2013 
pokračování  
stavu  k tíţi státu, resp. příslušných orgánů (ERÚ, E.ON Distribuce, a.s.), které si této situace byly jiţ 
v dané době dobře vědomy, nikoliv k tíţi obţalovaného Mgr. Šxxxxx a také jeho spoluobţalovaných. 
 
     FVE  Mrlínek  k  datu  vydání  uvedených  rozhodnutí  ze  strany  dotčených  institucí  skutečně,  z 
hlediska  skutečného  stavu  stavebně-technické  dokončenosti  a  bezpečnosti,  splňovala  technické 
podmínky, které byly k vydání zmíněných rozhodnutí stavebního úřadu, E.ON Distribuce, a.s. i ERÚ z 
technického hlediska nezbytné. Nicméně, jak jiţ bylo opakovaně uvedeno shora, bylo ryze věcí vlastní 
odpovědnosti  těchto  dotčených  institucí,  aby  si  před  vydáním  svých  rozhodnutí  tento  skutečný  stav 
adekvátním  způsobem  ověřily  tak,  aby  v  tomto  směru  nemohly  kdykoliv  později  vznikat  jakékoliv 
pochybnosti  (například  takové,  jaké  ve  své  podstatě  vedly  i  k  zahájení  tohoto  konkrétního  trestního 
řízení). Pokud tak neučinily, nebo byly nedůsledné, mělo by to být přičítáno k tíţi pouze jim. V této 
souvislosti je třeba  připomenout  právní  závěry,  které  Nejvyšší  soud  ČR  ve  vztahu  k  trestnému  činu 
podvodu  vyslovil  ve  svém  rozhodnutí  ve  věci  7  Tdo  486/2010  ze  dne  25.  5.  2010:  „Jde-li  o 
soukromoprávní vztah, je třeba trvat na tom, aby především samotní účastníci takového vztahu dbali 
na ochranu svých majetkových zájmů. Od nich je nutno poţadovat, aby postupovali obezřetně a aby 
dodrţovali  alespoň  elementární  zásady  opatrnosti,  zvláště  kdyţ  jsou  k  tomu  k  dispozici  snadno 
dosaţitelné prostředky … Jestliţe se poškozený sám svou zjevnou neopatrností, které se mohl snadno 
vyvarovat,  ocitl  v  situaci,  kdy  v  rámci  soukromoprávního  vztahu  přistoupil  k  nejistému  obchodu  a 
vynaloţil finanční prostředky, pak s důsledky této nejistoty se musí sám také vypořádat, a to za pouţití 
soukromoprávních instrumentů. Z hlediska principů, na nichţ je zaloţen demokratický právní stát, je 
nepřijatelné,  aby  trestním  postihem  jednoho  účastníka  soukromoprávního  vztahu  byla  nahrazována 
nezbytná  míra  opatrnosti  druhého  účastníka  při  ochraně  jeho  vlastních  práv  a  majetkových  zájmů.“ 
Byť je zřejmé, ţe se shora citované rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 7 Tdo 486/2010 ze dne 25. 5. 
2010 týkalo soukromoprávních vztahů, je adekvátní pozastavit se nad tím, z jakého důvodu by shodný 
princip  nemohl  být  aplikován  i  na  situaci,  o  jakou  se  jedná  v  tomto  konkrétním  případě,  v  němţ  v 
rámci daných právních vztahů proti sobě stojí na straně jedné subjekt soukromého práva (společnost 
FVE 28 s.r.o. a obţalovaný Mgr. Šxxxxx) a na straně druhé stát, respektive státní orgán či instituce (tj. 
v  konkrétním  případě  stavební  úřad  a  ERÚ).  Jestliţe  totiţ  státní  zástupce  v podané  obţalobě 
argumentuje  tím,  ţe  si  stát  prostřednictvím  svých  vlastních  orgánů  a  institucí  (stavebního  úřadu  a 
ERÚ)  nebyl  s  to  zajistit,  aby  tyto  orgány  a  instituce  řádně  plnily  své  základní  zákonné  (kontrolní  a 
další)  funkce,  jeţ  jim  byly  státem  svěřeny  a  jeţ  jim  právní  řád  ukládal  jakoţto  jejich  (základní) 
povinnosti,  ale  naopak  k  svému  rozhodování  v  dané  věci  přistupovaly  benevolentně  aţ  laxně,  čistě 
formalisticky,  bez  náleţitě  pečlivého  ověřování  skutečného  stavu  věci  (přestoţe  měly  k  dispozici 
snadno dosaţitelné prostředky, jichţ mohly v tomto směru vyuţít, coţ jak stavební úřad, tak ERÚ v 
situaci, o kterou se v daném případě jedná, bezpochyby měly), pak se jedná o obdobnou situaci, o jaké 
v  citovaném  rozhodnutí  hovoří  Nejvyšší  soud  ČR.  S  přihlédnutím  k  této  skutečnosti  je  adekvátní 
závěry, ke kterým Nejvyšší soud ČR v tomto svém rozhodnutí dospěl, aplikovat i na konkrétní případ. 
Pokud  ovšem  jde  o  distribuční  společnost  E.ON  Distribuce,  a.s.,  která  (oproti  stavebnímu  úřadu  a 
ERÚ)  je  subjektem  soukromého  práva,  citované  rozhodnutí  Nejvyššího  soudu  ČR  je  zde  vhodné 
aplikovat.  V první  řadě  totiţ  to  měla  být  sama  společnost  E.ON  Distribuce,  a.s.,  jakoţto  účastník 
soukromoprávního vztahu vůči společnosti FVE 28 s.r.o. jakoţto (budoucímu) výrobci elektřiny, kdo 
si  měl  ve  vlastním  zájmu  pohlídat  to,  ţe  ze  strany  společnosti  FVE  28  s.r.o.  budou  řádně  splněny 

 
43 
10T 1/2013 
pokračování  
veškeré (nejen smluvní, ale i technické a jakékoliv další) podmínky,  které měl z hlediska podmínek 
samotné  distribuční  společnosti  výrobce  elektřiny  splňovat.  Pokud  tak  společnost  E.ON  Distribuce, 
a.s.,  neučinila,  či  pokud  tak  neučinila  dostatečně  důsledně  (ač  k  tomu  bezpochyby  měla  dostatek 
mnoţností i prostředků), jedná se ryze o její vlastní prohřešek, jehoţ (případné) následky si musí nést 
sama,  přičemţ,  slovy  Nejvyššího  soudu  ČR,  „...je  nepřijatelné,  aby  trestním  postihem  jednoho 
účastníka soukromoprávního vztahu byla nahrazována nezbytná míra opatrnosti druhého účastníka při 
ochraně jeho vlastních práv a majetkových zájmů.“ 
 
     K otázce úmyslu ze strany Mgr. Filipa Šxxxxx a ostatních obţalovaných se soud jiţ zmínil výše, je 
ještě třeba dodat to, co uvedl soud druhého stupně ve svém rozhodnutí ze dne 6. 1. 2015, je na to jiţ 
také výše poukázáno. Soud druhého stupně zmiňuje, ţe eminentní snaha obţalovaného Mgr. Šxxxxx 
zkompletovat  ţádost  o  první  paralelní  připojení  ke  dni  30.  11.  2010  i  za  cenu  uvedení  v omyl 
společnosti  E.  ON  Distribuce,  a.s.  ohledně  reálných  podmínek  pro  provedení  výchozích  revizních 
zpráv  pro  nízké  napětí  a  vysoké  napětí,  s úmyslem  vylákat  licenci  na  výrobu  fotovoltaické  energie, 
aniţ by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, by mohla mít význam, kdyby 30. 11. 2010 byl 
poslední den, ke kterému by  mohla být ţádost o první paralelní připojení vyřízena. Svědek  Hxxxxx 
však vypověděl, ţe z rozhodnutí E.ON Distribuce, a.s., byly akceptovány ţádosti zkompletované aţ do 
21. 12. 2010, tj. aţ poté, kdy podle smlouvy o dílo ze dne 1. 11. 2010 a stanovaného harmonogramu 
prací  měly  být  práce  na  fotovoltaické  elektrárně  Mrlínek  ukončeny.  Z toho  je  zřejmé,  ţe 
zkompletování ţádosti o první paralelní připojení, včetně jejích příloh, do 30. 11. 2010, nemělo ţádný 
zásadní vliv pro udělení licence do 31. 12. 2010. Soud prvního stupně se uţ k úmyslu obţalovaného 
Mgr.  Šxxxxx  vyjádřil  výše,  a  to  v tom  smyslu,  ţe  nelze  dospět  k objektivnímu  závěru,  ţe  by  hodlal 
kohokoli uvádět v omyl. Dá se říct, ţe byl určující osobou, ale to bylo logické, protoţe byl jednatelem 
FVE  28  s.r.o.,  není  prokázáno,  jak  je  to  uţ  výše  uvedeno,  ţe  by  věděl  o  jakémkoli  „nedostatku“ 
revizních  zpráv,  coţ  se  týká  jak  revizních  zpráv  ohledně  nízkého  napětí,  tak  také  zpráv  ohledně 
vysokého  napětí,  přičemţ  zprávy  týkající  se  vysokého  napětí  byly  z  hlediska  udělení  licence 
nevýznamné, coţ plyne z rozhodnutí zdejšího soudu ve správních věcech, v nichţ je odkazováno na 
rozhodnutí NSS ČR. Mgr. Šxxxxx byl oprávněn revizní zprávy vyţadovat od zhotovitele stavby, nelze 
dovodit, ţe by věděl o tom, ţe se k němu dostaly revizní zprávy týkající se vysokého napětí pouze jako 
ukázky, nelze však ani vyloučit to, co uvedl obţalovaný Jxxxxx, ţe chtěl pouze ukázat, jak má revizní 
zpráva vypadat, sám řekl, ţe neupozornil na to, ţe chtěl jen ukázat, jak má revizní zpráva na vysoké 
napětí vypadat. Taktéţ nelze dospět k závěru, ţe Mgr. Šxxxxx mohl vědět o jakékoliv „nesrovnalosti“ 
ohledně revizních zpráv, které se týkaly nízkého napětí, které vypracoval obţalovaný  Pxxxxx, který, 
coţ  vyvrátit  nelze,  byl  ve  věci  činný  na  popud  Jaroslava  Sxxxxx,  jednatele  společnosti  CES  s.r.o., 
který potvrdil, ţe obţalovaný Pxxxxx zpracovával pro CES s.r.o. revizní zprávy. Jaroslav Sxxxxx, sám 
revizní  technik,  měl  ujistit  obţalovaného  Pxxxxx  o  tom,  ţe  je  a  bude  na  místě  předmětné  FVE  vše 
v pořádku, co se týče nízkého napětí. V době zpracování revizních zpráv týkajících se nízkého napětí 
vycházel ze sdělení Jaroslava Sxxxxx, avšak i tak, i kdyţ o něco později, jak je zřejmé z tvrzení Jiřího 
Pxxxxx,  které  nelze  vyvrátit,  na  místě  samém  byl,  a  to  ještě  v době,  neţ  byly  zprávy  22.  12.  2010 
předloţeny  ERÚ.  O  nějaké  jiné,  které  by  vycházely  z toho,  co  viděl  na  místě  samém,  zájem  nebyl. 
Z hlediska kontroly spolehlivosti a bezpečnosti fotovoltaické elektrárny učinil Jiří  Pxxxxx, co moţná 
nejvíce mohl, včetně návštěvy objektu a jeho kontroly, i kdyţ po vyhotovení zpráv ohledně nízkého 

 
44 
10T 1/2013 
pokračování  
napětí, sám řekl, ţe moc nesouhlasil s tím, aby napsal revizní zprávu, aniţ by byl na místě samém, ale 
podlehl  Jaroslavu  Sxxxxx,  zvláště  pokud  jím  byl  ujištěn  o  tom,  ţe  je  vše  v pořádku.  Podle  názoru 
soudu  nelze  mít  obhajobu  obţalovaného  Pxxxxx  za  účelovou,  vyvrácenou,  nesmyslnou,  protoţe  je 
v daném  případě  logické,  ţe  Jaroslav  Sxxxxx  v rámci  svědecké  výpovědi  nepotvrdil,  ţe  by  byl 
jakkoliv  vlivný  vůči  obţalovanému  Pxxxxx,  protoţe  samozřejmě  svědek  Sxxxxx  hájí  své  vlastní 
zájmy, aby si nezpůsobil potíţe. Dohoda mezi obţalovaným Mgr. Šxxxxx a obţalovaným Pxxxxx, a to 
výslovná,  jakoţ  i  konkludentní,  z dokazování  nevyplývá,  a  to  v tom  smyslu,  ţe  by  mělo  být  jasné 
obţalovanému  Pxxxxx,  ţe  se  podílí  na  podvodném  (i  kdyţ  není  prokázáno,  ţe  by  podvodné  bylo) 
vylákání  licence  od  ERÚ,  případně  na  podvodném  vylákání  rozhodnutí  stavebního  úřadu  či  E.ON 
Distribuce, a.s. To stejné se týká obţalovaného Jxxxxx, který ani není revizním technikem, který jak 
uvedl,  opatřil  ukázky  revizních  zpráv  ohledně  vysokého  napětí,  které  nakonec  jak  uvedl  NSS  ČR, 
nemají význam pro udělení licence, tudíţ nelze jimi ani kohokoliv uvádět v omyl, nemají pro udělení 
licence vliv, tvrzení obţalovaného Jxxxxx nelze vyvrátit, jakoţ i tvrzení Mgr.  Šxxxxx, ţe mu nebylo 
známo, ţe by měl obdrţet vzory, ukázky. Nelze ani dovodit dohodu mezi Mgr. Šxxxxx a obţalovaným 
Hxxxxx, výslovnou ani konkludentní, ţe chtějí podvést ERÚ, E.ON Distribuce, a.s. či stavební úřad. 
Mgr. Šxxxxx oprávněně mohl vyţadovat revizní zprávy od zhotovitele, tedy od Jiřího  Hxxxxx, který 
v daném  směru  postupoval  dál.  To  se  odvíjí  od  smlouvy,  která  byla  uzavřena  mezi  FVE  28  s.r.o.  a 
NEXTEL, s.r.o. Úmysl pro pachatelství, spolupachatelství, pro pomoc směřující ke spáchání podvodu, 
není v dané situaci z dokazování, jak je shora rozvedeno, vyplývající.  
Nutno se ještě zmínit o rozsudku Krajského soudu v Brně ve věci 62 A 111/2013 ze dne 9. 10. 2015, 
proti  kterému  je  podána  ZONAS  a.s.  kasační  stíţnost.  Je  v podstatě  rozhodnuto  stejně,  jak  to  učinil 
zdejší  soud  v předmětné  trestní  věci,  kdyţ  uznal  obţalované  vinnými  rozsudkem,  který  byl  zrušen 
soudem  druhého  stupně,  a  to  z toho  pohledu,  který  spočíval  v tom,  ţe  zdejší  soud  původně  ve 
zrušeném rozsudku přikládal váhu revizním zprávám  jak na nízké, tak na vysoké napětí, které měly 
působit na rozhodnutí ERÚ, předtím na rozhodnutí stavebního úřadu a rozhodnutí E.ON Distribuce, 
a.s.,  protoţe jejich  hlavní závada  spočívala  v tom,  ţe  byly  zpracovány  s uvedením  data  dne,  kdy  na 
místě samém revizní technik nebyl. Pokud zdejší soud provedl korekci náhledu na věc, vzal v potaz 
vše, co bylo nutno na základě rozhodnutí soudu druhého stupně, tak nemohl dojít ke stejnému závěru. 
Na  základě  jiţ  shora  provedeného  rozboru  důkazní  situace  nelze  dospět  k závěru,  ţe  stavební  úřad, 
E.ON Disribuce, a.s. a ERÚ by byly podvedeny, ţe by obţalovaní jednali s podvodným úmyslem, ţe 
by  obţalovaný  Pxxxxx  fakticky  neprovedl  před  28.  12.  2010  kontrolu  elektrárny  ohledně  nízkého 
napětí, i kdyţ výsledky jeho vlastního na místě samém provedeného posouzení nebyly dále předány 
ERÚ,  kdyţ  bylo  známo,  ţe  nešlo  provést  nejzásadnější  měření,  a  to  měření  impedanční  smyčky,  
fakticky však jakékoliv nebezpečí na místě fotovoltaické elektrárny nehrozilo, to vyplývá z toho, co 
zjistil  v době  od  20.  12.  2010  do  21.  12.  2010  obţalovaný  Pxxxxx,  coţ  plyne  i  z rozhodnutí  E.ON 
Distribuce, a.s., ale také to plyne z rozhodnutí stavebního úřadu. Všichni dbali zejména na bezpečnost 
a  ta  nebyla  zpochybněna  a  ta  je  zásadní  z pohledu  revizních  zpráv  ohledně  nízkého  napětí.  To  je 
v kontextu  s tím,  co  je  uvedeno  ve  znaleckých  posudcích,  které  byly  u  hlavního  líčení  provedeny, 
k nimţ hovořili znalci. Znalecký posudek VUT Brno, jeho dodatek, jakoţ i znalecký posudek znalců 
ing. Mikulenky a ing. Tomeše, včetně dodatků, jsou v jednotě. Zpracovatelé se k nim vyjádřili, před 
soudem vystupoval ještě další expert (odborné vyjádření ing. Hrziny), soud vzal v potaz také analýzu 
prvního  paralelního  připojení.  Znalci  se  vyjádřili  také  k moţnému  vandalismu  a  jeho  vlivu  na 
bezpečnost  na  místě  elektrárny.  Všichni  uvedli,  ţe  k momentu  vydání  licence,  a  ta  byla  vydána 

 
45 
10T 1/2013 
pokračování  
v podvečer  28.  12.  2010  (jak  uvedl  ing.  Nxxxxx),  a  rozhodné  je  právě  uvedené  datum,  jak  plyne 
z rozhodnutí  soudu  druhého  stupně,  fotovoltaická  elektrárna  byla  schopna  bezpečného  provozu, 
respektive  zapojení  do  bezpečného  zkušební  ho  provozu,  tedy  splňovala  technické  podmínky  a 
předpoklady,  které  byly  pro  udělení  licence  od  ERÚ  nezbytné.  Soud  druhého  stupně  nezpochybnil 
znalecké posudky, ţe by je zdejší soud vůbec neměl brát v potaz, kdyţ sám v rozhodnutí ze dne 6. 1. 
2015  znalecký  posudek  zmiňuje  a  jeho  pouţití  nevylučuje.  Z formálního  hlediska  byly  znalecké 
posudky  zpracovány  podle  poţadavků,  které  jsou  na  ně  kladeny.    Bylo  dbáno  toho,  aby  znalecká 
zkoumání  vycházela  z materiálů,  které  byly  předloţeny  soudu,  nebylo  soudem  zjištěno,  ţe  by 
docházelo k manipulacím, ţe by znalcům byly předkládány jen části materiálů, které se obţalovaným 
hodily,  případně  zúčastněné  osobě.  Naopak,  bylo  vše  kompletně  předloţeno,  obsahy  protokolů  o 
hlavním  líčení  byly  znalcům  také  známy.  Je  třeba  uvést,  ţe  se  v dané  věci  jedná  o  odbornou 
problematiku,  jejíţ  posouzení  zejména  vyţaduje  znalecký  posudek,  aniţ  by  samozřejmě  docházelo 
k právním hodnocením ze strany odborníků, ti zdůrazňovali, ţe toto rozhodně nečinili.  
Soud  v rámci  řízení  před  ním  byl  oprávněn  hodnotit  důkazní  prostředky,  znalecké  posudky.  U 
znaleckých posudků, které byly u hlavního líčení provedeny, nezjistil závady,  kvůli nimţ by musely 
být  zpracovány  jiné  znalecké  posudky,  které  by  objasnily  nedostatky,  případně,  ţe  by  bylo  nutno 
nechat  posudky  přezkoumat.  Znalecké  posudky  a  odborná  vyjádření,  jakoţ  i  vystoupení  jejich 
zpracovatelů je moţné posoudit jako objektivní, byly zodpovězeny všechny poloţené otázky, byl vzat 
v potaz kompletní spisový materiál. Nutno vidět, ţe zdejší soud  – správní úsek - ve svém rozhodnutí 
zprávy či posudky nepřipouští jako významné pro jeho rozhodnutí  – zdejší soud  – trestní úsek  – se 
jimi má a musí zabývat, to ostatně plyne i z rozhodnutí soudu druhého stupně. V podstatě trestní řízení 
většinou  je  stavěno  na  znaleckých  posudcích,  které  posuzují  stav,  který  se  stal,  je  často  potřebné  k 
zodpovědění určitých otázek mít odborné posouzení, aniţ by to stavělo důkazní prostředek – znalecký 
posudek  či  odborné  vyjádření  -  na  vyšší  stupeň  v rámci  důkazních  prostředků,  v daném  konkrétním 
případě o neobjektivitě a nesprávnosti znaleckých posudků či odborných vyjádření nic nesvědčí (jsou 
tedy objektivní a správné), do poslední chvíle bylo znalcům (zejména pak VÚT, které se vyjadřovalo 
jako poslední) předkládáno vše, co bylo v rámci hlavního líčení prováděno k důkazu, aby bylo moţné 
reagovat na základě odborných znalostí.  
Správní  soud  kladl  důraz  na  výchozí  revizní  zprávy  ohledně  nízkého  napětí  v tom  smyslu,  ţe 
v momentu jejich vypracování revizní technik sám na místě samém nebyl, cokoliv potom jiţ nelze mít 
z pohledu  soudu  ve  správní  věci  za  významné.  Dokonce  uvedl,  ţe  potom  mohli  být  znalcům 
předkládány  materiály,  které  by  nemusely  být  objektivní,  aby  mohla  být  jakákoliv  bezpečnost 
dodatečně  prokázána,  kdyţ  to  v podstatě  ani  nelze.  Krajský  soud  v Brně  v trestním  řízení  před  ním 
nezjistil, ţe by bylo cokoliv znalcům při zpracování posudku záměrně podsouváno, aby to ovlivnilo 
jejich závěry, pak by byly neobjektivní, ale ony jsou objektivní. Krajský soud v Brně v rámci principů 
trestního  řízení  před  soudem  musí  dbát  zásad,  které  jsou  pro  trestní  řízení  ve  stadiu  před  soudem 
charakteristické, můţe vzít v potaz znalecké posudky, aby zjistil faktický stav věci, v daném řízení i 
musí,  protoţe  to  plyne  z rozhodnutí  soudu  druhého stupně,  znalecké  posudky  jsou  způsobilé  a  mají 
vypovídací hodnotu, v daném případě k časovému momentu vydání licence, tedy 28. 12. 2010, licence 
byla vydána v podvečerních hodinách, jak to plyne z výpovědi ing. Nxxxxx. V rámci trestního řízení, 
na  rozdíl  od  rozhodnutí  v rámci  správního  úseku,  je  nutno  posoudit  roli  jednotlivého  obţalovaného, 
posoudit  ji  z hlediska  všech  znaků  skutkové  podstaty  trestného  činu,  z hlediska  pachatelství, 

 
46 
10T 1/2013 
pokračování  
spolupachatelství, pomoci, návodu, organizátorství. Jde o posouzení individuální odpovědnosti fyzické 
osoby  s případným  moţným  zásahem  do  její  osobní  svobody,  to  znamená  omezení  sankcí,  zejména 
trestem odnětí svobody. Pak je moţné, ţe rozhodnutí soudu v trestní věci je jiné neţ v rámci správního 
úseku. 
 
      
     Státní zástupce nechal zpracovat Technickou inspekcí ČR vyjádření k listinným materiálům, které 
Technické inspekci ČR předloţil (vyjádření je z 10. 7. 2015), byl k němu vyslechnut u hlavního líčení 
ředitel  Technické  inspekce  ČR,  zpracovatel  vyjádření,  ing.  Oldřich  Kxxxxx.  Listiny  předkládané 
státním  zástupcem  natolik  nebraly  v  potaz  specifika  nyní  projednávané  věci,  potíţe,  které  reálně 
nastaly  v předmětné  době,  pokud  šlo  zejména  o  pouţití  formálních  předpisů  pro  posuzování  věci. 
V projednávaném  případě  však  musí  být  hodnocen  stav  faktický,  ne  takový,  jaký  by  měl  být,  který 
nebylo  moţno  dodrţet,  je  nutno  vycházet  z toho,  co  vůbec  bylo  moţné  v určitých  časových 
momentech splnit. To se týká hlavně revizních zpráv ohledně nízkého napětí. Výpověď ing. Kxxxxx 
z Technické  inspekce  ČR  nedala  natolik  za  pravdu  státnímu  zástupci.  To,  co  státní  zástupce  nastínil 
svými otázkami vůči Technické inspekci ČR, také zodpovědělo znalecké pracoviště, a to komplexně 
se  znalostí  celého  nyní  projednávaného  případu.  Nutno  uvést,  ţe  znalci  –  ing.  Mikulenka,  ing. 
Formánek,  ale  také  expert  ing.  Hrzina  –  kteří  u  soudu  vystupovali,  také  zpracovatelé  odborného 
vyjádření  (analýzy  prvního  paralelního  připojení)  jsou  ve  všem  podstatném  zajedno.  Těţko  by  se 
zřejmě domluvili, aby vypovídali ve shodě, aby stranili některému obţalovanému případně zúčastněné 
osobě, jejich povinnost být objektivní přece nelze zpochybnit jenom proto, ţe jsou ve věci aktivní na 
základě činnosti někoho jiného neţ orgánu činného v trestním řízení, procesní předpis umoţňuje, aby 
důkazní  prostředek  byl  opatřen  procesní  stranou  a  také,  aby  jí  byl  proveden.  Ing.  Kxxxxx  potvrdil, 
pokud jde o revizní zprávu obţalovaného Pxxxxx P 93-2/2010, která se týká nízkého napětí (revizní 
zpráva o vysokém napětí není významná z hlediska udělení licence ze strany ERÚ, jak uvádí NSS ČR, 
také zdejší soud ve správní agendě, který vychází ze stanoviska NSS ČR), ţe je platná, je vypracována 
revizním  technikem,  který  má  řádné  osvědčení. Je  z ní  zřejmé,  ţe  se  týká  některých  částí,  ne  všech, 
revizních zpráv je moţné, aby bylo více, před dokončením má být zpracována celá kompletní revizní 
zpráva ohledně celého zařízení.  Je logické, pokud není zařízení kompletně zapojeno, ţe nemůţe být 
kompletně jedna revizní zpráva na celé zařízení. Nutno podotknout, ţe ing. Kxxxxx, na coţ upozornil, 
posuzoval  situaci  k době  28.  11.  2010.  Pokud  revizní  technik  uvedl,  plyne  to  z předmětné  revizní 
zprávy, ţe dojde k doplnění, je to nestandardní postup, ale nelze mu to vytknout. Ze zprávy plyne, ţe 
to  co  revizní  technik  viděl  je  předmětem  revize  a  je  schopné  bezpečného  provozu.  Aţ  bude  vše 
pospojováno  a  půjde  o  funkční  celek,  pak  je  moţné  vše  doplnit  další  výchozí  revizní  zprávou.  Je 
akceptovatelné, pokud není vyplněno měření impedanční smyčky, došlo by k doplnění, aţ by to bylo 
moţné., vydá se měřící protokol, který se do materiálu zahrne. Revizní zpráva Jiřího Pxxxxx by byla 
dílčí, z nevyplněných tabulek je moţno dedukovat, ţe určitá měření nešla provést.  Jakmile by došlo 
k připojení napětí, tak by byla zpracována závěrečná revizní zpráva. Pokud mělo cokoliv chybět, jak to 
předeslal  státní  zástupce,  tak  ing.  Kxxxxx  uvedl,  ţe  mu  nebylo  známo,  k jakému  datu  mělo  něco 
chybět.  V kaţdém  případě  elektrárna  musí  být  provedena  podle  projektové  dokumentace.    Ing. 
Kxxxxx  také  potvrdil  to,  ţe  nelze  přivést  elektrárnu  pod  napětí,  pokud  není  výchozí  revizní  zpráva 
ohledně  nízkého  napětí.  V podstatě  není  moţné  provést  měření  u  takového  výkonu  předmětné 

 
47 
10T 1/2013 
pokračování  
elektrárny pomocí připojení k náhradnímu zdroji. Závazné stanovisko Technické inspekce ČR v dané 
věci  nebylo.  Z pohledu ing.  Kxxxxx  ale  bylo  potřeba,  i  kdyţ  mu  není  známa  souvislost  s licenčním 
řízením.  Zkušební  provoz  je  podle  ředitele  Technické  inspekce  ČR  vnímán  ze  dvou  hledisek,  a  to 
z hlediska  stavebního  zákona,  coţ  je  věc  stavebního  úřadu,  pak  z hlediska  technického,  legislativní 
pojem ale zkušební provoz technického zařízení nezná. VÚT Brno se vyjádřilo jako poslední k celé 
věci, s tím, ţe ing. Formánek poukázal na to, ţe vzali v potaz kompletní spisový matriál, také výpověď 
ing.  Kxxxxx  u  hlavního  líčení.  Bylo  uvedeno,  ţe  pokud  něco  chybělo,  tak  to  z hlediska  bezpečnosti 
nemělo  vliv,  chybějící  panel,  střídač,  to  by  mělo  vliv  na  výkon,  navíc,  pokud  by  mělo  jít  o 
nedoplněnou skříň AXY, jisticí prvky v NN rozvaděči, kamerový systém, tak šlo o podruţné systémy. 
V podstatě  k vyjádření  TIČR  se  nelze  blíţe  vyjádřit,  protoţe  není  uveden  postup  posouzení  věci. 
Znalecký ústav při zpracování posudku č. 1/2015 z 2. 2. 2015 provedl komplexí prostudování spisu, 
vzal  v úvahu  ostatní listinné  podklady, fotodokumentaci  od  počátku  prosince  2010  do počátku  ledna 
2011,  konstatoval  konkrétní  stavebně-technické  nedostatky  zjištěné  k 28.  12.  2010,  popsal  je, 
vypořádal  se  s nimi,  mohl  konstatovat,  ţe  nemají  z hlediska  uvedení  FVE  Mrlínek  do  bezpečného 
provozu,  respektive  bezpečného  zkušebního  provozu  zásadního  významu,  za  podmínky,  ţe  jsou 
dodrţeny  předepsané  podmínky  uvádění  takovýchto  zařízení  do  provozu  a  bezpečnosti  práce  a  při 
dodrţení  podmínek  vyhrazeného  elektrického  zařízení,  tj.  přístupu  do  areálu  FVE  jen  osob  k tomu 
(odborně)  oprávněných  a  proškolených.  Podle  znaleckého  ústavu  FVE  Mrlínek  ke  dni  28.  12.  2010 
byla  schopna  bezpečného  provozu  a  zapojení  do  zkušebního  provozu  (první  paralelní  připojení)  a 
splňovala technické předpoklady pro udělení licence od ERÚ na výrobu elektřiny. Znalecký ústav měl 
zpracovat  dodatek  posudku,  a  to  v návaznosti  na  ţádost  státního  zástupce  adresovanou  Technické 
inspekci  ČR.  Uvedené  záleţitosti  nejsou  pro  znalecký  ústav  nové.  Neshledal  skutečnosti,  které  by 
měly mít vliv na modifikaci či platnost vyslovených závěrů k posudku č. 1/2015 z 2. 2. 2015. Jinak 
ještě znalecký ústav poukázal na rozpory tvrzení ve sdělení ze 4. 1. 2011 k TS1 a k TS2 s projektovou 
dokumentací,  s listinnými  důkazy  spisu  10  T  1/2013.  Je  také  poukázáno  na  to,  ţe  vynechání  pasáţe 
v ţádosti státního zástupce ze dne 30. 6. 2015 oproti ţádosti ze dne 16. 6. 2015 ohledně vypracování 
odborného stanoviska od Technické inspekce ČR, má zásadní význam. Pasáţ „provedení tzv. prvního 
paralelního  připojení“.  Má  to  význam  z hlediska  posuzované  věci  –  vzhledem  k rozhodnutí  ERÚ  a 
potaţmo  od  26.  10.  2010 účinné  změně  č.  02/2010 PPDS.  Z pohledu  fotovoltaického  energetického 
zařízení  FVE  Mrlínekk,  je  toto  provedení  tzv.  prvního  paralelního  připojení  zcela  zásadní,  jelikoţ 
v tomto  konkrétním  posuzovaném  případu  bylo  distribuční  společností  E.ON  Distribuce,  a.s.  zcela 
v souladu  s rozhodnutím  ERÚ  č.  j.  11446-4/2010-ERU  v období  listopadu  a  prosince  2010 
posuzováno  pro  schválení  tohoto  energetického  zařízení  FVE  Mrlínek  právě  tzv.  první  paralelní 
připojení.  Z  technického  hlediska  je  nezbytné  předmětnou  fotovoltaickou  výrobnu  FVE  Mrlínek 
posuzovat jako energetické zařízení, které muselo splňovat k období, které je zkoumáno, tj. k 28. 12. 
2010,  určité  konkrétní  (pro  toto  období  stanovené)  poţadavky  příslušnými  předpisy.  Fotovoltaická 
elektrárna FVE Mrlínek byla posuzována v období konce roku 2010, tj. po 26. 10. 2010, tedy tato FVE 
byla  jako  energetické  zařízení  posuzována  distribuční  společností  E.ON,  zcela  v souladu 
s rozhodnutím ERÚ 11446-4/2010-ERU, z pohledu splnění poţadavků prvního paralelního připojení. 
Znalecký  posudek  2014/009  ze  srpna  2014  ing.  Mikulenky  a  ing.  Tomeše  (posudek  vzal  v potaz 
veškeré informace ze spisového materiálu, který byl soudu předloţen) uvádí, ţe jak je to v podstatě uţ 
výše  uvedeno,  ţe  je  vyţadována  k ţádosti  o  první  paralelní  připojení  vůči  distribuční  společnosti  a 
k ţádosti  u  udělení  licence  zpráva  o  výchozí  revizi  výrobny  elektřiny,  kterou  však  ţadatel  nemohl 

 
48 
10T 1/2013 
pokračování  
zcela  objektivně  –  pro  její  nemoţnost  ji  vyhotovit  –  předloţit.  V období  posuzovaných  měsíců 
listopadu  a  prosince  roku  2010  v konkrétní  věci  neexistoval  „legální“  mechanismus,  jak  za  dané 
situace postupovat. Pouţití náhradního zdroje u „plošných“ fotovoltaických výroben, větších neţ cca 
50 kWp pro provedení výchozí revize a vystavení výchozí revizní zprávy není moţné. V listopadu a 
v prosinci 2010 platné a účinné právní předpisy a ČSN neumoţňovaly provést výchozí revizi a vydat 
výchozí revizní zprávu u FVE Mrlínek II o výkonu 2 067 kWp v souladu s platnou legislativou a ČSN. 
Pouţití  náhradního  zdroje k uvedení  FVE  výrobny  pod  napětí  pro  účely  provedení  výchozí  revize  a 
vystavení  výchozí  revizní  zprávy  u  FVE  Mrlínek  II  nebylo  moţné.  Totoţný  závěr  je  v odborném 
stanovisku ČVÚT, k němuţ hovořil u hlavního líčení ing. Pavel Hrzina, Ph.D. To stejné, nemoţnost 
provést výchozí revize, potvrzuje znalecký posudek VÚT Brno 57/2014. Uvedený posudek také uvádí, 
ţe  zapojení  předmětné  FVE  se  záloţním  zdrojem  srovnatelného  výkonu  ekonomicky  a  technicky  je 
téměř nereálné a výsledky z takto provedených měření by byly bez vypovídající hodnoty  – zatíţeny 
velikou  chybou.  V době  listopadu  a  prosince  2010  měření  impedanční  smyčky  s vyuţitím  napojení 
fotovoltaické  výrobny  na  provizorní  zdroj  je  téměř  nereálné.  Uvedený  znalecký  ústav  v posudku  č. 
1/2015  také  uvedl,  ţe  dospěl  k závěru  (vzal  v potaz  veškerou  materii  vztahující  se  k projednávané 
věci), jenţ  je  shodný  se  závěrem  znalců  ing.  Mikulenky  a  ing.  Tomeše  (posudek  z 14.  2.  2013),  ţe 
fotovoltaická elektrárna Mrlínek ke dni 28. 12. 2010 byla schopna bezpečného provozu a zapojení do 
zkušebního  provozu  (první  paralelní  připojení)  a  splňovala  tak  technické  předpoklady  pro  udělení 
licence  od  ERÚ  na  výrobu  elektřiny.  Uvedené  závěry  nejsou  v rozporu  s tím,  co  je  stanoveno  jako 
povinnost,  protoţe  to  je  stav,  který  má  být,  avšak  je  nutno  zohlednit  specifika  věci,  zjistit  stav 
konkrétní, jakoţ i moţnost dostát tomu, co by mělo být a co být nemohlo, o stavu, který by měl být, 
předloţil  státní  zástupce  listiny,  jako  např.  posudek  zpracovaný  ing.  Hrzinou  a  prof.  Bendou  v jiné 
věci. Analýza prvního paralelního připojení (je z ní zřejmé, z čeho všeho vcházela – č. l. 3 094-3 106) 
uvádí,  po  podrobném  prozkoumání  potřebné  materie,  ţe  FVE  Mrlínek  byla  k 28.  12.  2010  schopna 
prvního paralelního připojení a zkušebního provozu, tudíţ splňovala zákonné poţadavky  kladené na 
stav FVE pro udělení licence. V analýze je uvedeno, ţe stavba v obtíţných podmínkách koncem roku 
2010 probíhala prakticky standardně podle harmonogramu prací uvedených ve smlouvě o dílo a byla 
schopna  prvního  paralelního  připojení  a  zkušebního  provozu  k 28.  12.  2010.  Systém  chránění 
elektrickými  ochranami  na  straně  nízkého  a  vysokého  napětí  byl  nastaven  v souladu  s poţadavky 
pravidel  pro  připojování  do  distribuční  soustavy,  příloha  č.  4,  a  další  jištění  systémem  pojistek  na 
straně  vysokého  i  nízkého  napětí  se  selektivním  nastavením  garantoval  okamţité  odpojení  zdroje 
v případě  vnitřních  i  vnějších  poruch  a  tudíţ  jeho  bezpečný  provoz.  Uvedený  stav  byl  potvrzen 
měřeními v rámci revizních zpráv (zpráva o mimořádné revizi el. zařízení Luďka  Kxxxxx č. 2601/11 
vypracovaná 3.  7.  2011,  zpráva  o  provozní  revizi  elektrického  zařízení  FVE  Mrlínek  Miroslava 
Jxxxxx, rozsah revize  rozváděče  RF,  měniče  RSM,  panely  Suntech,  v Brně  dne  20.  1.  2011) jakoţ  i 
dvouletými provozními zkušenostmi (analýza je ze dne 7. 2. 2013).  
 
     Jde-li  o,  státním  zástupcem  soudu  zaslané,  změněné  posouzení  daného  jednání  v projednávaném 
případě  (nazváno  sdělení,  ze  dne  30.  9.  2015),  nutno  souhlasit  s názorem  prezentovaným  obhájcem 
obţalovaného  Hxxxxx,  ţe argumentace  původní  a  nynější  si  protiřečí,  společná  je  nekonkrétnost  ve 
vztahu ke skutkové podstatě trestného činu podvodu, stanovisko státního zástupce reaguje na právní 
názor  vyjádřený  ve  zrušujícím  usnesení  soudu  druhého  stupně  ze  dne  6.  1.  2015,  vrchní  soud  totiţ 

 
49 
10T 1/2013 
pokračování  
označil  za  rozhodující  okamţik  rozhodování  o  udělení  licence  ne  okamţik  odevzdání  formuláře 
revizní zprávy či výchozí revizní zprávy. Argument státního zástupce je v rozporu s právním názorem 
soudu druhého stupně, současně v obecné rovině lze část vyjádření označit za smělou teorii komplexní 
kriminalizace správního řízení. Nová konstrukce obţaloby, jak je to obhájcem obţalovaného Hxxxxx 
uvedeno,  je  v rozporu  s principem  subsidiarity  trestního  řízení,  upřednostňuje  trestní  odpovědnost  i 
tam, kde by z logicky věci připadal v úvahu postup podle jiného právního předpisu (správní řád, jiný 
správní  zákon).  Podstata  podvodného jednání je  nyní  spatřována jiţ  v (zaviněné)  absenci formálních 
předpokladů  udělení  licence  nehledě  na  faktický  stav  výrobny  (případně  souběţně  s ohledem  na 
faktický  stav  výrobny  v případě  jejího  nedokončení).  Podle  názoru  státního  zástupce  by  postačovala 
k naplnění  skutkové  podstaty  podvodného  jednání  absence  formálních  předpokladů  udělení  licence 
způsobená  ţadatelem  z nedbalosti,  coţ  je  nemoţné.  Státní  zástupce  uvádí,  ţe  je  třeba  rozlišovat 
z hlediska  zavinění  obecnou  vůli  pachatele  dostavět  FVE  a  získat  licenci  do  konce  roku  2010  od 
úmyslu získat licenci podvodně. Trestní právo nerozlišuje vůli obecnou a další ve věci nezmíněnou, 
zřejmě chce státní zástupce uvést, ţe v daném případě úmysl pachatele zahrnuje nejen získání licence 
legálním  způsobem,  ale  získání  licence  podvodně  a  dále  zřejmě  chce  tvrdit,  ţe  původní  úmysl  byl 
změněn  v okamţiku,  kdy  bylo  zajištěno  zpracování  nepravdivé  revizní  zprávy  a  její  předloţení 
úřadům. Soud prvního stupně je stejného názoru jako obhájce obţalovaného  Hxxxxx, protoţe posun 
v důkazní situaci či právní situaci zde nenastává. Není konkrétně uvedeno obţalobou, co je formálními 
náleţitostmi a podle jakého předpisu, aby bylo zřejmé, co je předstíráno, jaké podstatné skutečnosti by 
měly být splněny pro udělení licence. 
Závěrem je třeba říct, ţe soud prvního stupně z toho, co je uvedeno ve sdělení státního zástupce, také 
s ohledem  na  to,  na  co  se  měl  soud  prvního  stupně  zaměřit  podle  usnesení  soudu  druhého  stupně, 
nevychází. 
 
     Výpověď a postavení svědka Kxxxxx. Je z dokazování patrno, ţe byl v projednávané věci finančně 
zainteresován, svědek předloţil fotografie a uváděl, ţe elektrárna nebyla dokončena. Uvedený svědek 
není  věrohodným  svědkem,  nejen  proto,  ţe  byl  sám  zdejším  soudem  odsouzen,  ale  nevykazoval 
takovou  odbornost,  aby  mohl  uvádět,  co  bylo  podstatné  pro  provoz  a  jaký  provoz  FVE  a  také  pro 
bezpečnost FVE. Totéţ co hodnotil svědek Kxxxxx, hodnotili také znalci, znalecká pracoviště, experti, 
právě oni mají odborné znalosti a také předpoklady pro objektivní odpovědi, oni je dokonce nezaujatě 
musí  mít.  Odpověděli  na  otázky,  jejich  odpovědi  pak  soud  bral  v úvahu  v rámci  hodnocení  věci. 
Znalecký posudek nemá předem stanovenu vyšší důkazní hodnotu neţ výpověď svědka, nicméně je 
potřeba vyhodnotit způsob zpracování posudku, objektivnost materiálů k jeho zpracování, to se také 
týká odborných vyjádření, je třeba vzít v úvahu moţnost určitého posouzení situace svědkem. V dané 
věci  je  patrno,  ţe  znalci,  znalecký  ústav  a  odborníci  vycházeli  z kompletních  jim  předloţených 
materiálů, o jejichţ objektivitě soud v trestní věci neměl pochybnosti. Dokonce vzali v úvahu i to, čím 
argumentoval svědek Kxxxxx (včetně fotografií jím pořízených). Výpověď svědka Kxxxxx nebyla pro 
soud významná. 
 
  

 
50 
10T 1/2013 
pokračování  
     Vzhledem  ke  shora  uvedenému  celkovému  rozboru  daného  stavu,  coţ  ostatně  také  vychází 
z pokynů  soudu  druhého  stupně, je neúčelné  v podstatě  zmiňovat  a  rozepisovat  v nynějším  rozsudku 
cokoliv jiného, co bylo uvedeno v rozsudku předchozím, a to ohledně toho, co vyplývá z jednotlivých 
důkazních  prostředků,  které  měl  soud  k dispozici,  zejména  jde-li  o  výpovědi  svědků.  Zásadními 
důkazními  prostředky  pro  danou  věc  se  soud  zabýval,  shora  je  zmínil,  jde  zejména  o  ty,  které  jsou 
postaveny  na  odborných  znalostech  dané  problematiky,  na  znalostech  daného  případu,  ať  uţ  jde  o 
výpovědi znalců, expertů či znalých svědků dané problematiky. Zjištění z nich učiněná tvoří jednotu, 
ze které soud nyní vycházel, kdyţ dospěl k závěru, ţe nelze obţalované uznat vinnými, jejich projevy 
v dané  věci  nejsou  trestným  činem,  proto  soud  podle  §  226  písm.  b)  trestního  řádu  obţalované 
obţaloby zprostil, pokud totiţ nejsou naplněny znaky skutkové podstaty trestného činu, je adekvátní 
zproštění obţaloby podle § 226 písm. b) trestního řádu.  
 
     S ohledem na to, ţe obţalovaní byli obţaloby zproštěni, soud odkázal podle § 229 odst. 3 trestního 
řádu na řízení ve věcech občanskoprávních  společnost E.ON Distribuce, a.s., se sídlem F.A.Gerstnera 
2151/6, České Budějovice, IČ: 280 85 400. 
Je k tomu však nutno ještě uvést, ţe tak soud učinil z  procesní opatrnosti, protoţe ze spisu je zřejmé, 
ţe  společnost  E.ON  Distribuce,  a.s.  se  řádně  nepřipojila  s nárokem  na  náhradu  škody  k trestnímu 
řízení.  V listinách  od  uvedené  společnosti  není  specifikováno,  po  které  ze  stíhaných  osob  je  škoda 
vyţadována  a  v jaké  výši.    Pouze  je  uvedeno,  ţe  společnost  E.ON  Distribuce,  a.s.  se  připojuje 
k trestnímu  řízení  s náhradou  škody.  Po  formální  stránce  společnost  jako  poškozená  vystupovala. 
K vyčíslení škody došlo. Soud z určité opatrnosti zvolil variantu, ne ţe by vůbec nerozhodl o náhradě 
škody,  ale  společnost  odkázal  s nárokem  na  náhradu  škody  na  řízení  ve  věcech  občanskoprávních, 
v daném případě nyní podle § 229 odst. 3 trestního řádu, protoţe soud obţalované zprostil obţaloby. 
 
 
 
P o u č e n í : Proti rozsudku je moţno podat odvolání do osmi dnů od jeho doručení K Vrchnímu 
soudu v Olomouci prostřednictvím zdejšího soudu.  
V této  lhůtě  musí  být  také  odvolání  odůvodněno,  a  to  tak,  aby  bylo  patrno, 
v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo 
řízení, které rozsudku předcházelo.  
Rozsudek můţe odvoláním napadnout státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli 
výroku, obţalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, poškozený, 
který  uplatnil  nárok  na  náhradu škody,  pro  nesprávnost  výroku  o  náhradě  škody. 
Státní  zástupce  je  povinen  v odvolání  uvést,  zda  je  podává  byť  i  z části,  ve 
prospěch nebo v neprospěch obţalovaného.  

 
51 
10T 1/2013 
pokračování  
Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku  můţe 
jej  napadat  také  proto,  ţe  takový  výrok  učiněn  nebyl,  jakoţ  i  pro  porušení 
ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliţe toto porušení mohlo způsobit, 
ţe výrok je nesprávný nebo ţe chybí.  
Odvolací soud odmítne odvolání, které nesplňuje náleţitosti obsahu odvolání.  
 
 
 
 
 
V Brně dne 23. listopadu 2015 
 
 
 
 
JUDr. Dana Kancírová v.r. 
 
 
 
 
 
 
 
                 předsedkyně senátu 
Za správnost vyhotovení: 
Martina Střechová