Toto je HTML verze přílohy k vznesenému dotazu. 'Zpráva národního protidrogového koordinátora o stavu věcí drog, alkoholu, tabáku a hazardu v ČR za rok 2014'.
     Zpráva národního protidrogového koordinátora o stavu věcí drog, alkoholu, tabáku 
a hazardu v ČR za rok 2014 
Vládě ČR  je předkládána  zpráva národního  protidrogového koordinátora  (NPK)  na  základě 
usnesení  vlády  č.  1058  ze  dne  15.  prosince  2014  k plánu  nelegislativních  úkolů  vlády  na  
1. pololetí 2015. 
Touto  zprávou,  jako  národní  protidrogový  koordinátor  ČR,  kriticky  hodnotím  situaci  
a informuji vládu ČR o míře zásadních problémů, množství nejdůležitějších úkolů a zároveň 
výzev,  které  má  tato  země  před  sebou.  Zpráva  je  dle  dohody  s ministerským  předsedou 
předkládána nejprve na jednání Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP) pro 
informaci. Zpráva však zůstává samostatným aktem NPK pro zajištění její nezávislosti. 
Úvodem  je  třeba  uvést,  že  Česká  republika  má  několik  zásadních  úspěchů,  ale  také  řadu 
významných  problémů  v oblasti  preventivní  politiky  návykového  chování  a  problémového 
užívání  nelegálních,  ale  v naší  zemi  především  legálních  drog,  podobně  jako  v oblasti 
hazardu.  V některých  parametrech  je  problém  tak  závažného  rozměru,  že  zasahuje  až 
třetinu  populace.  V tomto  smyslu  musím  kriticky  upozornit  v této  zprávě  na  dopady  jak 
zdravotně-sociální,  tak  také  ekonomické.  Proto  je  zpráva  psána  v první  osobě  a  je 
předkládána pouze pro informaci, aby mohla být vládě k dispozici bez cenzury a redukce, či 
bagatelizace daných problémů dotčených institucí státní správy, tak i případně lobbystických 
skupin.  
Zpráva NPK si proto klade za cíl upozornit pouze na nejpodstatnější témata a nejzávažnější 
problémy  a  nechce  tedy  reportovat  vyčerpávajícím  způsobem.  Tento  úkol  mají  „Výroční 
zpráva o stavu  ve  věcech drog v ČR“ a „Výroční Zpráva o dopadech hazardu v ČR“, které 
předkládá  národní  monitorovací  středisko  pro  drogy  a  závislosti  a  dále  zprávy/studie  SZÚ  
o alkoholu a tabáku. 
I. 
Úspěchy  české  protidrogové  politiky  v oblasti  kontroly  nelegálních  drog  –  lekce, 
ze které je možné se učit 

Nejprve  chci  přivítat  vstřícnost  této  vlády,  která  se  rozhodla  přijmout  má  předchozí 
doporučení a integrovala v minulém roce politiky legálních a nelegálních drog a hazardního 
hraní. Tento trend je podle všech dostupných údajů hlavním racionálním krokem ke zlepšení 
koordinace  politik  prevence  závislostí  a  jejich  dopadů.  Celé  řady  vlád  v EU  již  takto  politiky 
v oblasti  závislostí  integrovaly  a  již  zaznamenávají  podstatné  výsledky  tohoto  kroku.  V  ČR 
nový  systém  vhodně  nasedá  na  již  existující  strukturu  RVKPP,  které  osobně  předsedá 
ministerský předseda, členové jsou ministři dotčených resortů, hejtman zastupující asociaci 
krajů  a  nejvyšší  představitelé  odborných  společností.  Tímto  je  zajištěna  koordinace  na 
nejvyšší úrovni. Stojí před námi ale nelehký úkol, tuto integraci a koordinaci prolnout celou 
státní  správou,  kde  míra  rezistence  opustit  v některých  otázkách  resortismus  a  řešit 
problémy v koordinaci mezi institucemi, je zatím mnohdy vysoká. 
Na začátku si dovolím nejprve poukázat na dlouhodobé úspěchy české protidrogové politiky, 
respektive  politiky  v oblasti  nelegálních  drog.  ČR  se  podařilo  v minulých  dvaceti  letech 
významně  držet  míru  a  návazné  problémy  rizikového  a  problémového  užívání  nelegálních 
drog. Politika ČR v této oblasti je příkladem vyvážené, účinné a velice „cost-efective“ politiky 
a  je  dávána  za  vzor  na  mezinárodní  úrovni.  Úspěch  v  této  politice  je  připisován  tzv. 
„evidence  based  policy“  –  politiky  postavené  na  důkazech  (v souladu  s dokumenty  EU  – 
Protidrogová Strategie EU a její Akční plán). Protidrogová politika ČR je tedy postavena na 
vědeckých  faktech  a  je  vědecky  ověřitelná,  je  pravidelně  vyhodnocována  a  vzhledem  k již 

delšímu  časovému  trvání  a  pravidelnému  monitoringu1,  s ověřitelnými  pozitivními  výsledky. 
V posledních  letech  ale  především  díky  dlouhodobému  podfinancování  preventivní  oblasti 
došlo  k určitému  nárůstu  v konkrétním  segmentu,  a  to  problémového  užívání  drog,  byť  je 
stále ČR zařazena i v tomto parametru v průměru zemí EU. 
Za důležité segmenty úspěšnosti této politiky považuji: 
1)  Filozofie české Národní strategie je postavena na dvou principech:  
a)  Vyvážená  politika  (tzv.  balanced  aproach)  mezi  prevencí  a  represí.  Tedy  rozumná  
a účinná regulace a vymáhání práva v oblasti nejzávažnější trestné drogové činnosti 
jsou vyrovnávány strategiemi prevence a léčby. Obě složky do určité míry kooperují, 
přibližují svá stanoviska a operativně nerozhodují proti sobě. Represivní výdaje jsou 
minimalizovány na nejzávažnější trestnou činnost a bagatelní překračování zákona je 
řešeno na základě přestupkového zákona. 
b)  Všeobecně doporučený přístup tzv. Harm Reduction (HR - redukce škod). Tento 
přístup  je  postaven  v obecné  rovině  na  faktech,  ne  na  tzv.  wishfull  thinking  (na 
„zbožných“  přáních),  ale  reálných  možnostech.  Tedy  přístup,  který  si  neklade 
nereálné cíle, jako je společnost bez drog, ale zaměřuje se na redukci problémového 
chování  a  rizik  s ním  spojených.  Tento  přístup  také  pak  zajišťuje  efektivní  distribuci 
prostředků  určených  pro  preventivně-léčebné  intervence,  stejně  jako  efektivní 
působení  v oblasti  represe.  HR  přístup  vnímá  fakt,  že  určité  procento  populace  má 
jakousi predispozici, zvýšenou pravděpodobnost návykového chování, přičemž tento 
problém  významně  koreluje  s problémy  v oblasti  duševního  zdraví  a  zároveň 
sociálního  vyloučení.  Proto  tento  fenomén  není  možné  zcela  eliminovat,  ale 
nejúčinnější strategií je redukovat jeho rizika a škody. 
2)  Existenci funkčního rámce koordinační politiky – Rada vlády pro koordinaci protidrogové 
politiky (RVKPP), jíž předsedá ministerský předseda vlády ČR, kde dalšími členy jsou jak 
zástupci  dotčených  rezortů,  tak  zástupci  samospráv,  či  odborných  společností  
a neziskového sektoru. 
3)  Dalším důležitým a funkčním nástrojem je existence Národní protidrogové strategie, která 
je do praxe uváděna akčními plány, koordinována vertikálně i horizontálně s velice aktivní 
účastí resortů i samospráv, včetně krajských strategií a akčních plánů. 
4)  Legislativní  rámec  zákona  č.  379/2005  Sb.,  který  také  návazně  zajišťuje  koordinaci  na 
horizontální  i  vertikální  úrovni.  Zde  je  významným  a  funkčním  článkem  zákonem 
stanovená povinnost zřídit funkci krajského protidrogového koordinátora. V rámci stavby 
výborů  RVKPP  se  ukazuje  jako  nezbytné  a  velice  užitečné  udržet  Výbor  zástupců 
regionů, který je složen právě z krajských koordinátorů.2  
5)  Vláda  a  potažmo  zákon  o  státním  rozpočtu  také  každoročně  počítá  s určitým  objemem 
prostředků  na  oblast  podpory  prevence  a  léčby  drogových  závislostí.  V tuto  chvíli  se 
jedná  pouze  o  částku  přibližně  90  mil.  Kč,  a  to  pouze  na  oblast  prevence  a  léčby 
závislostí  nelegálních  drog.  Druhým  rokem  ale  také  byl  „pilotně“  vygenerován  rozpočet  
5 mil. Kč na oblast patologického hráčství. Je zde třeba ale uvést, že již v roce 1998 byla 
tato částka výrazně vyšší, tedy 150 mil. Kč, a poté nastal trend poklesu. Tento pokles byl 
                                                 
1  Každoročně  sbírá  Národní  monitorovací  středisko  všechna  dostupná  data  a  předkládá  vládě  pro  informaci 
Výroční zprávu o stavu věcí drog. Tato Zpráva byla poprvé vydána již v roce 2003 a od této doby jsme schopni 
sledovat trendy a změny v drogové situaci v ČR každý rok. 
2 Tento zákon však bude nahrazen zákonem „o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek“ a právě 
koordinační mechanizmy v daném návrhu jsou v současnosti oslabeny. 
 
 
Strana 2 (celkem 14) 
 

zastaven až současnou vládou.  
6)  Legislativní  rámec  ČR  v oblasti  trestněprávní,  který  je  mezinárodně  uznáván  jako  vzor 
moderní  politiky,  a  proto  národní  koordinátor  ČR  je  často  zván  do  významných 
mezinárodních diskuzí jako racionální hlas funkční a na důkazech postavené racionální 
politiky. Tento rámec je zaměřen na kriminalizaci pouze společensky nejnebezpečnějších 
jevů – tedy nedovolená výroba a prodej, nedovolená propagace a případně nedovolené 
držení většího množství, které se dá považovat za důvodné podezření, že daný jedinec 
danou  látku  nedrží  pouze  pro  svoji  potřebu,  ale  pro  účely  další  distribuce.  Na  druhé 
straně  vězeňský  systém  není  přeplněn  samotnými  uživateli  nelegálních  drog  vzhledem 
k poznatkům o nefunkčnosti takto postavené represivní politiky z jiných zemí. ČR se tedy 
vydala  směrem  dekriminalizace  držení  nelegálních  látek  pro  vlastní  potřebu  
a  přeformulování  těchto činů  jako  přestupků  s možností  sankční  pokuty  do  výše  15  tis. 
Kč.  Tento  destigmatizační  přístup  umožňuje  rychlejší  přístup  k pomoci  (často 
velice mladým lidem), rychlou detekci jejich problémů, redukci škod a léčbu, stejně 
jako  může  pomoci  policii  efektivněji  vynaložit  síly  a  prostředky  na  společensky 
nebezpečnější  chování.  
V tomto  smyslu  samozřejmě  existuje  diskuse  na  úrovni 
operativních  složek  státní  správy  ČR,  zda  konstrukce  zákona  je  dobře  nastavena 
vzhledem k občasné důkazní nouzi, ale v podstatě panuje konsenzus nad dekriminalizací 
samotných uživatelů. 
7)  Existence  Národní  protidrogové  centrály,  jako  specializovaného  útvaru  pro  boj 
s nelegální  výrobou  a  distribucí  drog. Tento  vysoce  specializovaný  útvar  Policie  ČR  má 
význam nejen z pohledu odhalování jednotlivých trestných činů, ale také je významným 
pojítkem v oblasti koordinace jak ve státní správě, tak i na mezinárodní úrovni. Díky této 
specializaci  tento  útvar  vykazuje  vysokou  míru  porozumění  problému,  který  přesahuje 
pouze  trestněprávní  rámec  a  je  jedním  z nejvýznamnějších  stimulátorů  věcné  diskuze 
uvnitř státní správy i uvnitř policie samotné. 
8)  Síť  klíčových  programů  a  zařízení  v oblasti  prevence  a  léčby.  Tato  síť  v tuto  chvíli 
zajišťuje  především  klíčové  úkoly,  tedy  zejména  rychlou  detekci,  včasnou  intervenci  
a  prevenci  přenosných  nemocí,  a  nabízí  návazné  služby  z oblasti  strukturované  léčby.  
Díky  koordinaci  vládních  i  samosprávních  dotací  jsme  schopni  účinně  a  efektivně 
společně administrovat prostředky  tak,  že i  s velice malým  celkovým  rozpočtem  umíme 
pokrýt  odhadem  70%  problémové  populace  právě  (všeobecně  doporučovanými3) 
kontaktními  a  terénními  programy.  Regionální  a  lokální  dostupnost  však  není  ideální 
(zejména  v Čechách  existují  značné  mezery),  v budoucnu  je  nutné  zajistit  dostupnost 
této  péče  ve  všech  územích  ČR.  Díky  této  síti  vykazuje  ČR  vynikající  ukazatele  ve 
sledovaných  oblastech,  jako  jsou  přenosné  choroby,  především  prevence  HIV/AIDS4, 
nebo  virové  hepatitidy  typu  C  (VHC)  mezi  nitrožilními  uživateli.  Světová  zdravotnická 
organizace (WHO) například tento faktor považuje za stěžejní úkol politik zaměřených na 
veřejné zdraví.  
V důsledku  této  politiky  je  ČR  uznávána  jako  země  s  jednou  s  nejúspěšnějších  politik 
světa. Za zmínku zde jistě stojí, že právě prevalence HIV mezi nitrožilními uživateli drog 
se  v ČR  pohybuje  pod  1  %,  kdy  pro  srovnání  v jiných  zemích  bývalého  komunistického 
bloku je promořenost v desítkách procent, a například i ve srovnání se zbytkem EU jsme 
stále  mezi  nejúspěšnějšími  státy.  Stejně  tak  se  podařilo  díky  této  politice  snížit 
                                                 
3  Doporučení  jsou  formulována  společným  dokumentem  OSN  –  WHO,  UNAIDS  a  UNODC  –  Guidelines  
o prevenci přenosných chorob mezi nitrožilními uživateli drog. 
4 Nitrožilní užívání je jednou z nejčastějších cest přenosu viru HIV a WHO opakovaně a naléhavě upozorňuje, že 
právě  nejvýznamnější  epicentra  nákaz  HIV/AIDS  jsou  dnes  ve  světě  země  bývalého  východního  bloku,  kde 
například jen Ruská federace odhadem vykazuje 1,5 mil. nakažených uživatelů drog, nebo Ukrajina kolem 500 
tis. osob ve stejné situaci. Ještě horší ukazatele jsou pak v oblasti VHC. 
 
 
Strana 3 (celkem 14) 
 

promořenost virovou hepatitidou typu C (VHC), která byla v populaci nitrožilních uživatelů 
drog před rokem 1995 na úrovni více než 50 %, a nyní je stabilizována kolem 30 %. I toto 
srovnání  je výrazně  pozitivní  oproti zbytku světa, kde  například  v zemích, jako je Ruská 
federace  nebo  Ukrajina,  studie  odhadem  vykazují  promořenost  až  k 90  %  a  v západní 
Evropě se stále pohybuje kolem 50 %. Na tuto pozitivní skutečnost již upozornilo několik 
mezinárodních institucí, jako je například EMCDDA5.  
Stejně  tak  významným  ukazatelem  je  v ČR  velice  nízká  úmrtnost  na  předávkování 
nelegálními drogami. Bohužel výskyt smrtelných předávkování etanolem, tedy alkoholem, 
je  oproti  nelegálním  drogám  desetkrát  vyšší.  Nakonec  podobně  srovnatelně  úspěšné 
parametry  vykazuje  ČR  ještě  stále  v počtu  problémových  uživatelů  drog.  Nicméně  tento 
parametr se v posledních letech začal zhoršovat. 
Jak ale dále uvedu, tyto vynikající výsledky jsou výrazně ohroženy několik let klesajícími 
prostředky  vloženými  do  dané  problematiky  a  dlouhodobým  systematičtějším  neřešením 
rapidního  nárůstu  nadužívání  alkoholu  a  tabáku  u  dětí  a  nezletilých.  A  jak  uvádím  níže 
v této  zprávě,  právě  frekventovaná  předčasná  zkušenost  dětí  s  alkoholem  a  tabákem  je 
jedním  z  nejrizikovějších  faktorů  rozvoje  závislostí,  včetně  drog  nelegálních. 
Zjednodušeně řečeno, tabák a alkohol se zde stávají tzv. vstupními iniciačními drogami. 
Cítím  proto  povinnost  vládu  varovat,  že  i  přes  první  stabilizační  kroky  hrozí 
opětovná  epidemie  VHC  a  HIV/AIDS  mezi  nitrožilními  uživateli  drog,  jak  se  tomu 
začalo  dít  v době  nedávné  ekonomické  krize  a  nepromyšlených  plošných  škrtů 
ve státních rozpočtech například v zemích Balkánu (Řecko, Rumunsko) nebo jak se 
díky  politice  nerespektující  důkazy  momentálně  děje  v Maďarsku.  Podobně  je 
ohrožující trend nárůstu problémových uživatelů drog, především tzv. pervitinu.  

II.  Míra užívání návykových látek a hazardního hraní v populaci a jeho dopady  
V  obecné  populaci  je  z  návykových  látek  nejčastěji  užíván  alkohol  a  tabák,  přičemž  míra 
užívání  těchto  látek,  patří  v ČR  mezi  nejvyšší  v  Evropě  i  ve  světě.  V  r.  2013  bylo 
identifikováno  292  případů  smrtelných  předávkování  etanolem,  tedy  běžným  alkoholem  
(a  9  metanolem,  což  je  pokles  ve  srovnání  s  36  případy  v  r.  2012,  kdy  v  září  vypukl 
hromadný  výskyt  otrav  metanolem).  Smrtelná  předávkování  alkoholem  jsou  tedy 
mnohonásobně vyšší ve srovnání s nelegálními látkami a těkavými látkami dohromady, kde 
se jednalo o 47 smrtelných předávkování v předchozím roce. 
V  ČR  se  pak  odhaduje  obecně  počet  lidí,  kteří  jsou  v  riziku  vzniku  závislosti  a  jsou  tak 
nositeli společenských, zdravotních a sociálních problémů na úrovni jednotlivce i společnosti. 
Tyto odhady činí dle jednotlivých drog – tabák (2 mil. osob), alkohol (1,5-1,7 mil. osob, z toho 
vysoké riziko závislosti 450-700 tis. osob), konopí (120 tis. osob, z toho ve vysokém riziku 80 
tis. osob), problémoví uživatelé nelegálních drog – především pervitin (44,9 tis. osob). Odhad 
počtu osob ve vysokém riziku rozvoje patologického hráčství se pohybuje mezi 80-100 tis.  
Po  těchto  legálních  látkách  jsou  nejčastěji  užívanou  nelegální  drogou  konopné  látky,  které  
v  životě  vyzkoušela přibližně  čtvrtina  dospělé populace.  Zkušenosti  s  ostatními  nelegálními 
drogami  se  pohybují  na  výrazně  nižší  úrovni  –  extáze  (5  %)  a  halucinogenní  houby  (2  %) 
populace, další nelegální drogy se pohybují pod 1 %. Nové psychoaktivní drogy užila v životě 
2 % dospělé populace, v mladších věkových skupinách 4 %.  
Při  pohledu  na  dlouhodobé  trendy  je  patrný  pokles  aktuálního  užívání  konopných  látek  
v  obecné  populaci,  zejména  v  mladších  věkových  skupinách.  Ve  školní  populaci  jsou 
zkušeností  s  konopnými  látkami  mezi  14-15  letými  žáky  ZŠ  na  úrovni  26-33  %  a  42-47  % 
                                                 
5 Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogové závislosti – decentralizovaná agentura EU 
 
 
Strana 4 (celkem 14) 
 

mezi 16 letými studenty SŠ. V tomto parametru ČR vykazuje i tak dlouhodobě nejvyšší počet 
kuřáků  marihuany  v  celé  EU.  Důležitá  zpráva  však  je,  že  tento  parametr  se  nezobrazil  
v  počtu  problémových  uživatelů  dalších  nelegálních  drog  a  dalších  návazných  negativních 
jevů.  Zdá  se,  že  pro  českou  populaci  užívání  konopných  látek,  respektive  především 
marihuany, je řekněme sociálně a kulturně odděleným fenoménem od ostatních nelegálních 
drog.  Dlouhodobě  vysoký  počet  kuřáků  marihuany  tedy  naštěstí  nekoreloval  v nárůstu 
problémového  užívání  dalších  nelegálních  drog.  Jinými  slovy  v ČR  se  nikdy  neprokázala 
kauzální spojitost marihuany, jako tzv. vstupní drogy k jiným nelegálním návykovým látkám. 
V ČR  se  spíše  ukazuje  (v  souladu  se  současnými trendy  v EU  i  jinde),  že  nárůst  počtu 
problémových uživatelů dalších nelegálních drog koreluje nejčastěji s předčasným užíváním 
legálních  drog,  jako  je  tabák  a  alkohol,  a  to  především  dětmi  do  16  let.  Z poslední  studie 
ESPAD jasně vyplývá, že trend užívání těchto látek dětmi před 16 rokem v ČR pokračuje již 
od  roku  1995  a  v některých  závažných  parametrech  narostl  až  o  100%.  Toto  se  děje 
pravděpodobně také díky lehké dostupnosti těchto látek a neschopnosti vymáhat současné 
zákony v tomto smyslu (viz níže).  
Nicméně i přes postupný pokles užívání  marihuany  v populaci není možné  podceňovat ani 
množství  samotných  intenzivních  kuřáků  marihuany  na  dopady  veřejného  zdraví  a  zdraví 
daných  jednotlivců.  I  když  například  z pohledu  společenské  nebezpečnosti  se  tato  látka 
zařazuje do míry menších rizik, tak obzvláště za současné situace, kdy tzv. in-door pěstování 
mnohonásobně  zvyšuje  obsah  účinných  látek  ve  srovnání  s marihuanou  užívanou  na 
počátku  této  epidemie,  může  intenzivní  užívání  této  látky  podle  dostupných  studií  výrazně 
zhoršovat  rizika  dopadů  na  zdraví  jednotlivců,  a  to  zřejmě  nejvýrazněji  rizika  dopadů 
spojených  s oblastí  duševního  zdraví.  V tuto  chvíli  ale  chybí  v ČR  relevantní  studie  dopadů 
intenzivního  užívání  této  látky  a  zdá  se,  že  informovanost  o  rizicích  je  také  stále  nízká. 
Zároveň  chybí  jakákoliv  minimální  síť  poradenských  míst  pro  intenzivní  uživatele  konopí, 
protože běžné intervence jsou spíše zaměřeny na uživatele látek, které problémoví uživatelé 
aplikují hlavně nitrožilně, tedy látek jako jsou tradiční pervitin a heroin. 
Jak  jsem  již  uvedl,  naproti  tomu  však  užívání  alkoholu  a  tabáku,  a  to  především  mladými 
lidmi  a  dětmi,  se  pohybuje  na  velmi  vysoké  úrovni  (např.  denně  kouří  až  čtvrtina 
šestnáctiletých  a  opakovaně  v jednom  měsíci  je  opilá  více  než  pětina  šestnáctiletých). 
Zprávy  OECD,  WHO  i  studie  ESPAD  bohužel  poukazují  na  závažné  zhoršování  užívání 
alkoholu i tabáku v populaci dětí mladších 16 let, tj. ve věku ještě základní školy. V tuto chvíli 
mladá  česká  populace  zaujímá  v  těchto  ukazatelích  první  místo  v EU  i  ve  světě.  Tuto 
skutečnost  považuji  za  nejzávažnější  jev  současné  protidrogové  politiky  a  důrazně  si 
dovolím  vládu  varovat,  aby  tento  trend  neignorovala  a  urychleně  přijala  účinná 
opatření k tomu, aby situaci v užívání alkoholu a tabáku mezi dětmi a mládeží zlepšila. 

Z hlediska rozvoje problémového a patologického hráčství představují v ČR v tuto chvíli stále 
nejvyšší  riziko  tzv.  automaty,  tedy  elektronická  herní  zařízení  (EHZ).  Hráči  na  EHZ  tvoří 
zdaleka nejvyšší podíl patologických hráčů. Z dostupných dat dále vyplývá, že ve zvýšeném 
riziku  se  nacházejí  také  on-line  hráči,  kteří  podobně  jako  hráči  EHZ  vykazují  v  průměru 
vysoké skóre problémového hraní a vysokou průměrnou výši sázek. Nabídka hazardních her 
statisticky významně koreluje na úrovni okresů s negativními sociodemografickými ukazateli, 
jako  jsou  nezaměstnanost,  nízký  příjem  a  úbytek  obyvatelstva.  Na  úrovni  obcí  byla 
pozorována  souvislost  provozování  hazardních  her  v  hernách  s  vyšším  výskytem  rušení 
veřejného  pořádku,  opilostí  a  s  hraním  osob  pobírajících  sociální  dávky.  V  současnosti  je 
však  nejdynamičtěji  se  rozvíjejícím  segmentem  hazardního  trhu  on-line  hazard.  V  r.  2012 
představoval  on-line  hazard  10  %  trhu  s  vklady  ve  výši  14  mld.  Kč  u  provozovatelů 
licencovaných v ČR. V r. 2014 dosáhl objem internetových kurzových sázek již 29,4 mld. Kč 
a  příjmy  ze  hry  byly  3,3  mld.  Kč  s  meziročním  nárůstem  34  %,  čímž  se  on-line  hraní  stalo 
nejrychleji  rostoucím  segmentem  hazardního  trhu  v ČR.  Z této  zprávy  také  vyplývá,  že 
novým významným problémem je nárůst sázení velmi mladými lidmi. Studie ukázala, že až 
30  %  nezletilých  mezi  věkem  15-17  let  má  zkušenost  se sázením,  především  s kurzovými 
 
 
Strana 5 (celkem 14) 
 

sázkami,  loteriemi  a  hraním  on-lne.  Tomuto  trendu  je  nutno  věnovat  pozornost  a  budu 
navrhovat vládě v rámci akčního plánu konkrétní opatření v tomto smyslu. 
Pokud jde o nelegální drogy, více než 70 % tzv. problémových uživatelů drog jsou primárně 
uživatelé  metamfetaminu,  českého  pervitinu.  Opiátové  nelegální  drogy  typu  heroin  jsou 
aktuálně menším problémem, vyjma velkých měst a to především hlavního města Prahy. Trh 
s opiáty  se  ale  významně  změnil  fenoménem  úniku  nových  farmaceutických  látek,  jako  je 
buprenorfin,  na  černý  trh,  a  částečně  vytlačil  samotný  heroin.  Za  podstatný  faktor  takových 
úniků farmaceutik na černý trh považuji nedostatečně pokrytou síť substitučních center, která 
by zamezila vytváření této poptávky na černém trhu, zatím stále malé množství lékařů, kteří 
předepisování  této  látky  mají  povinnost  hlásit  do  zvláštního  registru,  a  dále  nedostatečnou 
finanční podporu substituční léčby v ČR. Systém zdravotního pojištění totiž nekryje náklady 
na  nákup  nejužívanějšího  léku,  tj.  buprenorfinu,  a  pacienti  jsou  nuceni  z vlastních  zdrojů 
vydávat částky kolem 10 tis. a více Kč měsíčně. To vede k tomu, že část léku prodávají na 
černém trhu, čímž financují svou vlastní léčbu. To je z etického hlediska jak pro pacienty, tak 
pro léčebný systém velmi problematická situace. 
Injekční užívání drog je rozšířené mimo jiné proto, že z ekonomického hlediska představuje 
pro  uživatele  způsob  aplikace,  jak  nejefektivněji  využít  dávku  drogy.  Zde  je  pak  dle  WHO 
nejzávažnějším  problémem  přenos  nakažlivých  chorob  přes  sdílené  stříkačky  a  jehly  mezi 
těmito uživateli. V ČR je přibližně 30 % těchto osob nakažených VHC. Toto číslo je relativně 
dobré  ve  srovnání  s  průměrem  EU,  ale  dle  doporučení  WHO  je  tento  fenomén  vlastně 
nejzávažnějším rizikem v politikách veřejného zdraví v oblasti drogové epidemie, protože tak 
vytváří významná epicentra nákazy i pro obecnou populaci a to nejen místně, ale i globálně. 
V tomto  smyslu  musím  upozornit  vládu  na  varující  fakt  fluentní  migrace  obyvatel 
z bývalého  Sovětského  svazu  přes  a  na  území  ČR,  kde  míra  promořenosti  HIV/AIDS  
a VHC jsou pandemického charakteru vzhledem k dlouhodobému odmítání především 
Ruské  federace  zavést  doporučovaná  preventivní  opatření
.  Injekční  uživatelé  v zemích 
bývalého  SSSR  se  vyznačují  výrazně  vyšší  promořeností  HIV/AIDS  a  VHC  než  česká 
populace  nitrožilních  uživatelů  drog.  Ve  smyslu  zahraniční  politiky  proto  opakovaně 
doporučuji  na  všech  možných  mezinárodních  fórech  vystupovat
  aktivně  ve  smyslu 
tlaku  na  sousedy  EU  a  zdůrazňovat  potřebu  dobré  praxe  a  všeobecně 
doporučovaných  programů  prevence  přenosných  chorob  mezi  nitrožilními  uživateli 
drog.  Nejvýznamnější  příležitostí  je  zde  jednání  OSN  na  nejvyšší  úrovni,  které  se 
uskuteční  v New  Yorku  na  jaře  2016  (tzv.  UNGASS),  kde  se  bez  nadsázky  z celého 
světa  právě  od  České  republiky  očekává  aktivní  účast  a  jasné  návrhy  na  změny 
mezinárodního trendu v protidrogových politikách. 
 
I proto je v tomto smyslu vhodné nyní opět poukázat, že jedním z nejvýznamnějších úspěchů 
české protidrogové politiky je právě dlouhodobě stabilizovaná situace v oblasti přenosu HIV 
infekce  mezi  nitrožilními  uživateli  drog.  Nicméně  ale  vzhledem  k aktuálnímu  nárůstu 
šíření  HIV/AIDS  (zejména  mezi  muži  majícími  sex  s muži)  musím  v  této  souvislosti 
vládu upozornit na možné riziko podfinancování programů prevence tohoto jevu mezi 
nitrožilními  uživateli  drog.
  Kvalifikovaným  odhadem  od  roku  2000  klesl  počet  pracovníků 
ve  službách  prevence  a  léčby,  včetně  harm  reduction  programů,  až  o  30  %.  Toto  se 
pravděpodobně  také  odráží  po  více  než  15  letech  stabilizace  a  relativně  nízkém  počtu 
problémových  uživatelů  drog  v  narůstajícím  trendu  těchto  počtů.  Pracovníci  terénních  
a kontaktních služeb tak nemají kapacitu na intenzivní motivační práci pro léčbu, rehabilitaci 
či  resocializaci  s těmito  uživateli.  To  se  pak  pravděpodobně  odráží  do  faktu,  že  se  změnil 
poměr  do  nedávna  stejného  počtu  nových  a  na  druhé  straně  abstinujících  
a „rehabilitovaných“ problémových uživatelů drog. V tuto chvíli se ukazuje, že počty nových 
uživatelů jsou více než  20 let stabilní, ale počet abstinujících pravděpodobně klesá a to se 
odráží  do  zvyšujícího  se  průměrného  věku  lidí,  kteří  se  pohybují  v kontaktních  a  terénních 
službách, a tím i nárůstem problémových uživatelů drog obecně. 
 
 
Strana 6 (celkem 14) 
 

Vliv  užívání  návykových  látek  na  výskyt  trestné  činnosti  je  velmi  podstatný.  Podle  údajů 
Policie  ČR  bylo  18,2  tis.  zjištěných  trestných  činů  spácháno  pod  vlivem  návykových  látek, 
což je cca 15 % celkové trestné činnosti v ČR (z toho téměř 90 % byly činy spáchané pod 
vlivem  alkoholu).  Uživatelé  nelegálních  drog  ale  páchají  dle  odhadů  přibližně  třetinu 
drobných  majetkových  trestných  činů,  především  krádeží.  Problémem  je  výskyt  alkoholu  
a  dalších  drog  v dopravě.  V  r.  2013  vzrostl  počet  zemřelých  při  nehodách  zaviněných  pod 
vlivem  návykových látek; kromě vlivu alkoholu,  který  problému  návykových látek  v dopravě 
stále dominuje, jde dále zejména o pervitin. 
Nakonec  za  velice  důležité  považuji  zmínit  ekonomické  hledisko,  jak  v otázce 
společenských nákladů, tak v oblasti stínové ekonomiky.  

Užívání  návykových  látek  a  závislostního  chování,  jako  je  patologické  hráčství,  způsobují 
vysoké  společenské  náklady,  a  to  souhrnně  odhadem  60  až  100  miliard  Kč  ročně,  
v závislosti na odhadu. Z pohledu společenských nákladů se dá říci, že nelegální drogy jsou 
spíše minoritním problémem a dominuje problém tabáku a alkoholu.  
Podle dostupných odhadů činí stínová ekonomika v ČR 15 až 16 % HDP, přičemž je tažena 
zejména  skrýváním  a  přehodnocováním  ekonomických  aktivit  (zejm.  trh  práce,  výroba, 
velkoobchod  a  maloobchod,  stavebnictví).  Z  pohledu  integrované  protidrogové  politiky 
představují  největší  výzvu  zejména  neoficiální  výrobní  a  distribuční  kanály,  jejichž 
prostřednictvím  se  výrobky  s návykovými  látkami  různé  kvality  dostávají  k uživatelům  či 
závislým,  a  kromě  daňových  úniků  přispívají  k nárůstu  společenských  nákladů.  Profitabilitu 
fungování  trhů  šedé  a  černé  ekonomiky  zajišťuje  vysoký  podíl  daňové  složky  na  koncové 
ceně  návykových  látek  pro  spotřebitele,  existence  výjimek  a  komplikované  legislativy 
zvyšující  náklady  regulace  a  dohledu,  a  v  neposlední  řadě  neefektivní  dialog  mezi 
regulátorem  a  oficiálními  producenty  a  distributory,  kteří  mají  vysokou  motivaci  odhalovat 
prvky  stínové  ekonomiky  a  upozorňovat  na  ně  regulátora,  neboť  tyto  přímo  negativně 
dopadají na ekonomické ukazatele jejich podnikání.6 
V této souvislosti tedy chci také upozornit vládu, že v současnosti činí 20 % daňových příjmů 
ČR spotřební daně. Více než třetina těchto příjmů jsou spotřební daně na tabákové výrobky 
a  skeptický  odhad  černého  trhu  s  tabákem  činí  přibližně  5  %  s  tím,  že  je  předpoklad 
prudkého nárůstu, podobně, jak se tomu děje v jiných zemí EU. 
V tomto  smyslu  státní  rozpočet  pravděpodobně  přichází  o  desítky  miliard  ročně  při  výběru 
daní. Odhadem se jedná u tabáku přibližně o 5 % podílu černého trhu, tedy při výnosů daní 
přibližně  60  miliard  Kč  se  jedná  o  necelé  4  miliardy  Kč.  Existují  indikátory,  že  jde  
o vzestupný trend. Po kauze „Metanol“ se sice podařilo prozatím černý trh s alkoholem snížit 
odhadem  na  10  %,  ale  vzhledem  k tomu,  že  do  této  kauzy  se  odhadoval  například  trh 
s lihovinami až na 50 % podílu na černém trhu, tak je možné opět očekávat postupný nárůst 
při přeskupení organizovaných zločineckých skupin. Nicméně se zdá, že i odhad poklesu je 
příliš optimistický vzhledem k tomu, že se nijak nezlepšil výběr daní a nadále daně z lihu se 
pohybují  okolo  necelých  7  miliard  Kč.  V tuto  chvíli  tedy  státní  rozpočet  pravděpodobně 
přichází  o  přibližně  3-4  miliardy  Kč  na  spotřebních  daních  z alkoholu  a  meziproduktů. 
V tomto smyslu by bylo velice užitečné zadat studii skutečných dopadů nových „post-
metanolových“ opatření a zjistit skutečný stav a důvody, zda je možné a případně pak 
proč se nedaří vyšší výběr daní v oblasti lihovin.
 
Nakonec  musím  upozornit  na  fenomén  nelegálního  provozování  hazardního  hraní.  Jednak 
se jedná o bezprecedentní situaci zahraničních on-line provozovatelů, kteří jsou v ČR v tuto 
                                                 
6  Zdroj:  Centrum  ekonomických  a  tržních  analýz,  Dr.  A.  Rod  (odhady  jsou  založeny  na  výzkumech  prof. 
Schneidera z Univerzity J. Keplera v Linci). 
 
 
Strana 7 (celkem 14) 
 

chvíli nelegální a přitom má běžně česká populace dostupnost již mnoho let na herní stránky 
v českém  jazyce.  Stát  přitom  pasivně  přihlížel  a  situaci  neřešil,  a  tím  přišel  v posledních 
letech  pravděpodobně  až  o  desítky  miliard.  Přitom  Výroční  zpráva  o  dopadech  hazardu  za 
rok  2014  (Národního  monitorovacího  střediska  pro  drogy  a  závislosti)  poukazuje  na  trend 
výrazného nárůstu a přeskupování trhu on-line hraní a to především u mladší populace. Dále 
se jedná a nárůst černých heren, stejně jako nárůst oficiálních heren s kvízomaty, které se 
snaží vyhnout odvodu loterijní daně. Otázkou také ve smyslu výběru daní zůstává, zda tento 
výběr  odpovídá  skutečně  prosázeným  prostředkům.  V tomto  smyslu  nevím  o  žádné 
relevantní  studi   na  toto  téma  a  při  tvorbě  akčního  plánu  pro  oblast  hazardu  jsme  nebyli 
s relevantními resorty schopni najít úkoly, které by tuto situaci lépe vyhodnocovaly a pokusily 
se ji změnit. Opět i zde hovoří odhad přibližně o ztrátách až kolem 4 miliard Kč na loterijních 
daních. Tyto řekněme spíše skeptické odhady tedy generují celkem 12 miliard Kč ztrát ročně. 
Je  tedy  nutné,  aby  vláda  věnovala  mnohem  vyšší  pozornost  koordinačním 
mechanismům  pro  všechny  výše  zmíněné  problémy  a  vzala  vážně  výzvy  akčních 
plánů  a  věnovala  pozornost  úkolům  eliminace  černého  trhu  s alkoholem,  tabákem  
a  nelegálním  hazardem.  Tuto  koordinaci  pak  navrhuji  na  vysoké,  případně  nejvyšší 
úrovni. Je nutné hledat intenzivnější koordinaci především na straně finanční správy, 
celní správy, policie, ale také ČOI a živnostenských úřadů, ale také třeba potravinářské 
inspekce a hygienické služby a případně dalších relevantních institucí. Bez této jasně 
definované  a  vládou  pravidelně  sledované  koordinace  pravděpodobně  nelze  změnit 
výše zmíněné trendy.  

III.  Nejzávažnější problémy 
III. 1 Podfinancování prevence a léčby 
Jako  zásadní  problém  posledního  desetiletí  vnímám,  jak  jsem  opakovaně  uvedl,  že 
preventivně-léčebný  segment  národní  politiky  v oblasti  nelegálních  drog  začal  trpět  tak 
závažným  podfinancováním,  že  hrozí  postupné  zhoršování  situace  (viz preventivní  politika 
v oblasti HIV v ČR7). Proto musím vládu důrazně varovat před tendencemi směřujícími 
k  redukci  výdajů  státního  rozpočtu  v oblasti  protidrogové  politiky.  Je  ekonomicky 
nehospodárné  relativně  nízké  prostředky  pro  vědecky  ověřené  programy  neustále 
snižovat, i když jsou epidemiologické ukazatele na relativně stabilní a ve srovnání se 
zbytkem světa nízké úrovni.
 Je zřejmé, že prostředky vložené do preventivního snažení se 
státnímu  rozpočtu  několikanásobně  vrátí  (podle  některých  studií  až  čtyřikrát).  Jasně  se 
naopak ukazuje, že nerespektování těchto principů vede nakonec k mnohonásobně vyšším 
společenským  výdajům,  jak  to  například  ukázala  nedávná  studie  dopadů  hazardního  hraní  
v ČR. 
V oblasti legálních drog (alkohol, tabák) a hazardního hraní je situace podobná, spíše ještě 
horší.  Síť  tzv.  AT  ordinací  zaměřených  na  ambulantní  péči  pro  závislosti  se  
v minulých dvaceti letech úplně rozpadla. Preventivní snažení v oblasti hazardního hraní je 
téměř  nulové,  respektive  tato  vláda  udržela  „pilotní  rozpočet“  5  mil.  Kč  pro  tuto  oblast. 
Vzhledem  k dlouhodobému  neřešení  a  zanedbání  fenoménu  patologického  hráčství 
v minulosti je  však nutné vygenerovat  mnohem více prostředků na jeho prevenci a redukci. 
Řešením  zde  může  být  alokace  alespoň  malého  procenta  do  této  oblasti  z příjmů  státního 
rozpočtu z tohoto  podnikatelského segmentu.  V tomto smyslu počítá s prostředky  z odvodů 
hazardu  Akční  plán  pro  hazardní  hraní  Národní  strategie  protidrogové  politiky.  V oblasti 
                                                 
7 V posledních několika letech prudce poklesly prostředky na Národní program prevence HIV/AIDS a aktuálně je 
rozpočet  programu  v jednotkách  mil.  Kč.  Výsledkem  je,  že  aktuálně  se  epidemiologická  situace  v oblasti 
HIV/AIDS zhoršila, přičemž léčba každého nového případu HIV infekce přijde ČR na cca 500 tis. Kč ročně. Při 
současném  výskytu  souhrnná  částka  přesahuje  1  miliardu  Kč  ročně  (každý  další  rok  s vysokou  incidencí 
znamená roční nárůst výdajů na léčbu nejméně o 50 mil. Kč ročně). 
 
 
Strana 8 (celkem 14) 
 

tabáku a alkoholu jsou také připraveny akční plány, které definují zdroje pro tuto oblast, ale 
pro jejich zajištění rovněž chybí finanční prostředky – zatím se spíše uvažuje o krátkodobých 
zdrojích  například  z fondů  EU.  I  zde  bych  navrhoval  vládě  znovu  zvážit,  zda  není  třeba 
sanovat  problém  vysoké  nemocnosti  a  úmrtnosti  spojené  s návykovými  látkami  právě 
účelovým určení malého podílu spotřební daně, jako je tomu v jiných zemích EU.  
III. 2 Odstraňování nesnášenlivosti a destigmatizace  
V tomto smyslu si dovolím vyjádřit, že kromě logiky správných hospodářů, je třeba také stále 
upozorňovat i na to, že politika veřejné správy musí mít před sebou nejen makroekonomická 
čísla,  ale  také  jakousi  veřejnosprávní  a  politickou  etiku,  která  vnímá  běžné  osudy 
jednotlivých spoluobčanů. Lidé nejen že jsou v tomto smyslu zdravotně a sociálně postižení, 
ale  často  se  jedná  o  výrazné  osobní  tragédie  a  doporučuji  i  vzhledem  k veřejnému  mínění 
tento fakt neignorovat.  
Je  pozitivní,  že  tato  vláda  vnímá  realitu  nejen  prostřednictvím  cenových  a  ekonomických 
ukazatelů, protože společenské blaho není závislé pouze na nárůstu či poklesu HDP, nebo 
vyrovnanosti státního rozpočtu, ale také na pocitu bezpečí a vzájemné solidarity.  I v tomto 
segmentu má tedy politika i státní správa významné úkoly v oblasti destigmatizace lidí 
(často dětí) zasažených závislostí. Dovolím si tedy apelovat na vládu, aby ani v tomto 
úkolu  nebyla  pozadu  a  tuto  oblast  zahrnovala  do  různých  kampaní,  národních 
strategií,  či  jiných  důležitých  vládních  úkolů,  které  se  zabývají  odstraňováním 
stereotypů, či jakékoliv nesnášenlivosti. 

III. 3 Dlouhodobé podceňování politik v oblasti legálních drog na nejvyšší úrovni 
Musím  v této  zprávě  vládu  opakovaně  upozornit,  že  ukazatele  výskytu  užívání 
legálních  drog  a  hazardního  hraní  v české  společnosti  a  jejich  nejproblematičtější 
formy a dopady jsou ve světovém kontextu nadprůměrné a v některých ukazatelích je 
ČR  nejvíce  zasaženou  zemí.  Za  největší  riziko  považuji  ukazatele  užívání  alkoholu  
a  tabáku  nezletilými,  které  opět  překračují  míru  všech  ukazatelů  srovnatelných  se 
zbytkem  EU  i  světa.  Alarmující  pětina  až  čtvrtina  dětí  ve  věku  deváté  třídy  užívající 
alkohol  a  tabák  v pravidelných  frekvencích  je  proto  také  pravděpodobně  dalším 
faktorem  pro  nárůst  závislostí  a  jejich  následků.  Za  podobně  závažný  problém 
považuji  nový  fenomén  on-line  sázení  nezletilými,  jak  se  ukázalo  z nedávné  výroční 
zprávy o hazardním hraní v ČR.
 
V tomto  smyslu  je  Česká  republika  dlouhodobě  a  opakovaně  v hledáčku  mezinárodních 
institucí jako jsou WHO nebo OECD. K této skutečnosti je nutné dodat, že z mnoha studií se 
ukázalo,  že  existuje  korelace  mezi  užíváním  legálních  a  nelegálních  drog  a  že  zejména  
u  dětí  jsou  časný  začátek  a  nadměrná  konzumace  velmi  rizikové  pro  rozvoj  problémů 
s návykovými látkami v jejich budoucím životě. 
Vláda v minulém roce vyslyšela tyto výzvy, a jak jsem již uvedl, rozhodla se učinit první kroky 
ke změně nepřijatelného stavu. Koaliční smlouvou a programovým prohlášením vlády jasně 
označila  segment  hazardního  hraní  za  svou  prioritu.  Dále  integrovala  politiky  v oblasti 
legálních  drog  (alkoholu  a  tabáku),  politiku  v oblasti  hazardního  hraní  a  politiku  týkající  se 
nelegálních  drog.  V řádu  několika  měsíců  (do  konce  roku  2015)  pak  budou  akční  plány 
prevence  problémů  spojených  s patologickým  hraním,  alkoholem  a  tabákem  předloženy 
vládě. Tyto kroky jsou klíčové a v tomto smyslu si dovolím vládu vyzvat, aby to nebyly 
kroky  pouze  formální,  ale  aby  vedly  v naplňování  konkrétních  aktivit  a  operativnímu 
hledání řešení vedoucích k potřebným změnám.  

Fenomén, kvůli kterému onemocní významná část obyvatelstva, kde se společenské náklady 
vyšplhaly  do  výše  mnoha  desítek  miliard  Kč  ročně,  který  je  příčinou  utrpení  mnoha  osob, 
 
 
Strana 9 (celkem 14) 
 

doporučuji  tedy  vnímat  jako jednu z hlavních priorit  této  i  každé  příští  vlády.  Takto je tomu  
i  v nejvýznamnějších  ekonomikách  celé  EU,  protože  si  tyto  vlády  uvědomují,  že  nejen 
problém  šedé  a  černé  ekonomiky,  ale  i  společenské  náklady  s tímto  problémem  spojené 
významně dopadají na státní rozpočet. 
III.  4  Neschopnost  státní  správy  řešit  překračování  zákonných  norem  v oblasti 
podnikání s návykovými látkami 

Jak  jsem  již  uvedl,  státní  správa  často  téměř  rezignuje  na  možnosti  vymáhání  práva, 
případně možnosti urychleně navrhovat legislativní změny, které by v tomto smyslu přinesly 
podstatné změny. Jen heslovitě si dovolím vypíchnout nejzávažnější problémy v bodech: 
 
a)  Rezignace na problémy spojené s nárůstem mladistvých užívající tabák a alkohol. Zákon, 
který zakazuje dostupnost těchto látek nezletilým do 18 let je bezprecedentně porušován 
a  často  bagatelizován.  Jak  jsem  již  uvedl,  tato  situace  nemá  obdoby  nikde  v EU. 
Očekávání,  že  tento  problém  může  vyřešit  především  policie,  není  reálné.  Novelizace 
zákonů ve smyslu zlepšení situace v oblasti důkazní nouze nebo možnosti preventivních 
opatření  trvá mnoho  let,  přestože je  například  již  léta  připravena novela  zákona v tomto 
smyslu.  Zapojení  ostatních  složek  státní  správy  či  samosprávy  je  stále  minimální. 
Prostředky na prevenci tohoto jevu neexistují. 
b)  Slabá koordinace při potírání stínové ekonomiky s návykovými látkami a zlepšení výběru 
daňových výnosů. Státní správa má celou řadu nástrojů pro boj se stínovou ekonomikou 
jak v měkkých, tak i legislativních možnostech. Stále ale přetrvává resortismus. Je zcela 
běžné, že státní správa vymáhá sankce a dodržování  všech  zákonných i podzákonných 
norem  spíše  tam,  kde  se  subjekty  chovají  standardně  a  pouze  neplní  dílčí  předpisy,  či 
dílčí zákonné povinnosti. Téměř úplně však selhává v situacích, kdy je třeba koordinovaně 
vytvořit tlak na segment černého trhu s legálními i nelegálními drogami. Příkladem dobré 
praxe byla mezirezortní pracovní skupina Ministerstva vnitra ČR v roce 2013 zaměřená na 
zpřísnění kontrol na tzv. „Asijských tržnicích“. 
c)  Neschopnost  státní  správy  řešit  fenomén  „Asijských  tržnic“,  kde  se  často  podnikatelské 
subjekty vůbec nesnaží ani vyvolat zdání legálnosti. Není výjimkou, že tyto subjekty celé 
roky  nepodají  daňové  přiznání  a  zároveň  je  jasné,  že  tato  místa  jsou  velice  častým 
místem  černého  trhu  s lihovinami,  tabákovými  výrobky  a  poslední  desetiletí  také  
s  nelegálními  drogami,  jako  je  marihuana  a  pervitin.  Opět  jediná  složka  státní  správy, 
která se mnohdy účinně snaží změnit situaci, je Policie ČR, ale opět očekávání, že může 
samotná policie tuto situaci změnit, jsou nereálná. 
d)  Přetrvávající  resortismus.  Tento  se  nejlépe  projevil  při  sestavování  AP  pro  hazard. 
Proces, kdy má státní správa vytvořit nástroje v oblasti nových fenoménů, jako je hazardní 
hraní,  je  „bolestivý“  a  zdá  se,  že  výsledky  nemusí  být  dostatečné.  Jednotlivé  resorty 
reagují  často  dvojím  způsobem  –  buď  důležité  úkoly  ke  změnám  negují  z důvodu 
nedostatku  kapacit,  nebo  případně  s odkazem,  že  tyto  úkoly  dávno  dělají  (byť  výsledek 
není dlouhodobě uspokojivý). V různých případech jsem se také setkal s pocitem resortů, 
že do jejich území jim nemá žádná koordinace zasahovat. Jiná reakce, bohužel ne úplně 
výjimečná,  je  bagatelizace  problému,  a  to  přesto,  že  na  problém  opakovaně  upozorňují 
mezinárodní instituce (např. zmiňovaný problém užívání alkoholu a tabáku mladistvými) či 
přesto,  že  problém  je  označen  jako  priorita  v  programovém  prohlášení  současné  vlády 
(např. oblast řešení hazardu). 
 
 
 
Strana 10 (celkem 14) 
 

III. 5 Rizika korupčního jednání v návaznosti na tabákové, alkoholové a hazardní lobby 
 
Britská  studie  University  Bath  financovaná  ministerstvem  zdravotnictví  Velké  Británie8 
například  uvádí,  že  ČR  je  v EU  poměrně  výjimečná  rozsáhlou  strukturou  „prolobbovanosti“ 
státní  správy.  Na  tyto  skutečnosti jsme  pravidelně  upozorňováni  na  mezinárodní  úrovni,  ať 
jsou to zprávy jednotlivých institucí či konkrétních politiků z jiných zemí. Podobně se ukazuje 
situace  v oblasti  hazardu  či  alkoholu.  V tomto  smyslu  jde  nejčastěji  o  zákonné  normy 
směřující buď k rozdílnosti zdanění jak tabákových, tak alkoholových výrobků, nebo dokonce 
rozlišování  jednotlivých  typů  a  velikostí  výrobců.  Podobně  se  ale  ČR  neúspěšně  snaží 
urychlit  procesy  kolem  nových  zákonných  norem,  které  by  omezily  například  patologické 
hráčství,  nebo  enormní  nárůst  nadměrného  užívání  alkoholu  a  tabáků  dětmi  a  nezletilými. 
Zákony  v tomto  smyslu  předkládané  jsou  opatrné  a  celá  řada  pracovníků  ve  státní  správě 
prožívá  a  často  na  otevřených  fórech  vyjadřuje  konkrétní  obavy  vůbec  navrhovat  a  vést 
diskusi ve smyslu přísnějších a opravdu účinných opatření. 
Konkrétní situaci jsem zažil osobně při vydání minulé Zprávy NPK, předkládané na jednání 
vlády dne 4. prosince 2013, kterou však vláda nikdy neprojednala a dokument byl skartován. 
Poté  bylo  požadováno  moje  odvolání,  odůvodněné  zástupnými  argumenty;  kampaň  za  mé 
odvolání ze státní správy pokračovala ještě v průběhu následujícího roku. Pouze z osobního 
jednání se zástupcem jistého podnikatelského segmentu v oblasti návykových látek jsem se 
při pátraní po příčinách dozvěděl, že jsem považován za riziko pro tento segment. Vzhledem 
ke  složitosti  celé  kauzy  a  nemožnosti  získání  jakýchkoliv  relevantních  důkazů  a  z  obavy  
o vlastní bezpečnost jsem tuto kauzu dále nekomunikoval až do sepsání této zprávy. 
Tímto  chci  zároveň  vyjádřit  úctu  a  poděkování  současné  vládě,  která  navzdory  minulým 
událostem  přijala  návrhy  formulované  v minulé  zprávě  a  podpořila mou  další  činnost  v této 
funkci. 
Doporučuji tedy vládě přijmout opatření vyslovená jednotlivými akčními plány a zadat 
úkoly  ve  smyslu  analýzy  korupčních  rizik  relevantním  bezpečnostním  složkám, 
především BIS. 

IV.  Pozitivní kroky k nápravě 
IV. 1 Strategie a akční plány 
Za  významnou  změnu  a  posun  v protidrogové  politice  lze  označit  přijetí  konceptu 
integrované  protidrogové  politiky,  který  vláda  schválila  v druhé  polovině  r.  2014.  Tímto 
krokem  došlo  po  několika  letech  ke  spojení  jednotlivých  oblastí  závislostí,  jako  je  oblast 
legálních  i  nelegálních  návykových  látek  a patologického  hráčství  a  s  nimi  souvisejících 
závislostních poruch, které byly do té doby roztříštěné a nerovnoměrně rozvinuté, do jedné 
koordinované  politiky.  Uvedeným  krokem  vlády  se  na  strategické,  koordinační  a  politické 
úrovni respektuje podstata vzájemně propojeného fenoménu návykového chování a vytvořil 
se  tak  předpoklad  silné  politiky,  jež  může  přinést  úspory  veřejných  financí  a  zároveň 
zefektivnit celou protidrogovou politiku.  
Vláda  v r.  2014  konkrétně  projednala  a  schválila  první  Zprávu  o  sociálně  patologických 
dopadech  hazardních  her  na  společnost  ČR  (usnesení  č.  746  dne  15.09.2014),  schválila 
rozšíření  mandátu  Rady  vlády  pro  koordinaci  protidrogové  politiky  na  tzv.  integrovanou 
protidrogovou  politiku  (usnesení  vlády  č.  858  dne  20.10.2014),  schválila  revizi  Národní 
                                                 
8  Shirane  R,  Smith  K,  Ross  H,  Silver  KE,  Williams  S,  Gilmore  A.  Tobacco  Industry  Manipulation  of  Tobacco 
Excise  and  Tobacco  Advertising  Policies  in  the  Czech  Republic:  An  Analysis  of  Tobacco  Industry  Documents. 
PLoS Med 2012; 9(6): e1001248. doi:10.1371/journal.pmed. 
 
 
Strana 11 (celkem 14) 
 

strategie  protidrogové  politiky  na  období  2010–2018,  do  které  byly  integrovány  oblasti 
alkoholu a hazardního hraní (usnesení vlády č. 1060 dne 15.12.2014) dala za úkol zpracovat 
vůbec první akční plány pro oblast alkoholu a patologického hráčství (a tabáku).  
IV. 2 Legislativní rámec 
 
Aktuálně  vláda  projednala  návrh  zákona  o  ochraně  před  škodami  působenými  alkoholem, 
tabákem  a  jinými  návykovými  látkami  a  o  integrované  protidrogové  politice  (dále  „zákon  
o  ochraně  před  návykovými  látkami),  jež  má  nahradit  zákon  č.  379/2005  Sb.  (tzv. 
protikuřácký zákon).  
Tento  zákon  navazuje  na  rozhodnutí  vlády  z r.  2014  o  přijetí  konceptu  integrované 
protidrogové politiky a obsahuje řadu důležitých ustanovení, která podporují její zavedení do 
praxe.  Kromě  jiných  považuji  za  nejdůležitější  přínosy  navrhovaného  zákona  zavedení 
nových  sankčních  opatření  v případě  nalévání  alkoholu  nezletilým,  jehož  cílem  je  snížit 
dostupnost alkoholu mladistvým a zvýšit vymahatelnost zákona v této oblasti. 
Bohužel  však nedošlo k silnějšímu ukotvení Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky 
jako  stálého  poradního  orgánu  vlády  a  k  ukotvení  pozice  národního  protidrogového 
koordinátora, jejichž cílem je posílení koordinace v oblasti integrované protidrogové politiky. 
V neposlední  řadě  vládní  návrh  zákona  nakonec  rezignoval  na  návrh  mechanismu  na 
posílení  financování  protidrogové  politiky,  a  to  zřízením  Státního  fondu  integrované 
protidrogové  politiky,  jež  měl  zajistit  adekvátní  objem  finančních  prostředků  na  financování 
opatření  integrované  protidrogové  politiky  (financování  opatření  v nových  oblastech  – 
alkoholu, tabáku, hazardního hraní apod.). 
V oblasti  hazardního  hraní  je  určitě  posunem  návrh  nového  zákona  o provozování 
hazardních  her,  který  má  nahradit  zastaralý  zákon  č.  202/1990  Sb.,  o  loteriích  a jiných 
podobných  hrách  a  který  nedávno  rovněž  projednala  vláda.  Tento  zákon  přináší  taky  řadu 
nových  opatření  –  zejména  se  jedná  o  úpravu  strukturních  charakteristik  některých  her 
(maximální  výše  sázky,  prohry,  prodlevu  mezi  hrami  atd.),  nástroje  k sebevyloučení  
a  vyloučení  hráčů  splňujících  zákonem  stanovené  parametry  z hraní  určitých  typů 
hazardních  her,  možnost  sebeomezení  a další  povinnosti  provozovatelů  hazardních  her 
směrem  k implementaci  opatření  v oblasti  zodpovědné  hraní  jako  je  dostupnost  na  služby 
poskytující  pomoc  a  léčbu  problémovým  hráčům,  ověřování  vyloučení  a  omezení  u  hráčů 
apod.  S tímto  zákonem  souvisí  i  návrh  zákona  o  dani  z  hazardních  her,  který  spolu 
s návrhem zákona o hazardních hrách a návrhem změnového zákona tvoří novou komplexní 
právní  úpravu  trhu  s  hazardními  hrami.  Opět,  podobně  jako  v případě  návykových  látek, 
návrh  zákona  bohužel  postrádá  mechanismus,  který  by  systémově  zajistil  financování 
opatření v oblasti prevence, léčby a řešení problémů spojených s patologickým hráčstvím. 
IV. 3 Financování protidrogové politiky 
 
V posledních  dvou  letech  se  podařilo  stabilizovat  financování  protidrogové  politiky  
a  zachovat  opatření,  jež  jsou  úspěšná  a  fungují.  V  r.  2013  činily  účelově  určené  výdaje  
z rozpočtů státní správy a samosprávy na protidrogovou politiku celkem 466,5 mil. Kč, z toho 
výdaje státního rozpočtu dosáhly 234,6 mil. Kč a z místních rozpočtů 231,9 mil. Kč.  
Současný  rozpočet,  čili  výdaje,  které  jsou  v současné  době  vynakládány  ze  státního 
rozpočtu  na  protidrogovou  politiku,  se  týkají  především  služeb  pro  uživatele  nelegálních 
drog.  Přesto  v této  síti  chybí  řada  programů.  Posledně  provedené  průzkumy  ukazují,  že 
dostupnost  programů  není  rovnoměrná  –  nízkoprahový  program  chybí  v  21  okresech,  AT 
ambulance  v  37  okresech,  substituční  léčba  v  25  okresech,  specializovaný  doléčovací 
program v 61 okresech, detoxifikace v 55 okresech a 2 krajích, AT lůžková péče ve 4 krajích, 
terapeutická  komunita  ve  3  krajích.  Kraje  informují,  že  problémem  adiktologické  péče  je 
 
 
Strana 12 (celkem 14) 
 

časová  dostupnost  vyplývající  z omezené  (personální)  kapacity  programů.  Z důvodu 
finančních  problémů  dochází  k omezování  jednotlivých  činností,  zkracování  provozní  doby  
a také ke snižování časové dotace na práci s klientem.  
Průlomový  bod  ve  financování  adiktologických  služeb  představuje  záměr  zřízení  státního 
fondu  nebo  jiného  mechanismu  alokujícího  část  odvodu  spotřební  daně  z alkoholu,  tabáku  
a  z hazardu  k financování  intervencí  v oblasti  prevence  a  léčby  závislostí.  Zřízení  tohoto 
fondu,  či  jasná  zákonná  alokace  rozpočtu  a konkrétní  nastavení  finančních mechanismů je 
otázkou  dalších  politických  dohod  a  jednání.  Prostředky  nově  vzniklého  rozpočtu  by  byly 
využity  na  celé  spektrum  služeb  pro  osoby  ohrožené  závislostí,  zejména  na  nedostatečně 
pokryté  oblasti  a  na  rozvoj  nových  typů  služeb,  včetně  oblasti  prevence  a  léčby 
patologického hráčství, ale také v oblasti tabáku a alkoholu. Bohužel vládou schválený návrh 
zákona  o  návykových  látkách,  který  má  nahradit  zákon  č.  379/2005  Sb.,  nakonec  účelově 
určený mechanismus na podporu protidrogové politiky neobsahoval. 
V roce 2013 činily výnosy spotřebních daní v ČR celkem 134,6 mld. Kč, což je 9,2 % všech 
veřejných  příjmů.  Největší  podíl  ze  spotřebních  daní  generuje  spotřební  daň  z  minerálních 
olejů (76,6 mld. Kč) a spotřební zdanění tabáku (46,8 mld. Kč). Výnosy spotřební daně z lihu 
byly  ve  výši  6,4  miliardy  Kč,  z  piva  4,5  miliardy  Kč,  z  vína  a  meziproduktů  288  mil.  Kč9. 
Odvody z hazardních her činí přibližně 8 mld. Kč ročně. Rozpočet na protidrogovou politiku, 
který by činil řádově stovky milionů Kč, tedy představuje řádově procento výnosů spotřebních 
daní z alkoholu a tabáku a odvodů z hazardních her.  
V.  Souhrn doporučení 
  Zlepšení  koordinace  na  nejvyšší  úrovni.  Vzhledem  ke  všem  ekonomicko-zdravotně-
sociálním  dopadům  by  měla  vláda  pozorně  sledovat  a  vyhodnocovat  výsledky 
legislativních  i  nelegislativních  opatření.  Při  nejbližší  příležitosti  zvážit  doplnění 
programového  prohlášení  vlády  především  s  ohledem  na  výše  zmíněná  alarmující  čísla 
vztahující se k dětem a nezletilým a učinit tak tuto oblast více prioritní. 
  Schválit návrhy opatření definované v návrhu zákona o ochraně před návykovými látkami, 
vrátit do zákona normativně posílení koordinačních mechanismů, schválit návrhy opatření 
definované  v  návrhu  tohoto  zákona,  včetně  posílení  pravomocí  obcí  a  přijetí  tímto 
zákonem preventivních opatření před podáváním alkoholu nezletilým. 
  Zrychlit  proces  schvalování  zákona  o  hazardním  hraní  a  během  procesu  ve  sněmovně 
ještě  zvážit  doporučení  vedoucí  ke  zlepšení  preventivních  opatření  před  patologickým 
hráčstvím, jako je například individualizace některých opatření na základě algoritmů, které 
by byly použitelné také pro narůstající segment trhu on-line. 
  Schválit akční plány pro oblast hazardního hraní, alkoholu a tabáku a uvést tyto do života 
nejen  formálně,  tj.  včetně  jasné  podpory  příslušných  ministrů  v oblasti  koordinace  
a finančních nároků na jednotlivé úkoly AP. 
  Vydefinovat  odpovídající  finanční  prostředky  na  realizaci  opatření  integrované 
protidrogové  politiky,  tak  aby  pokrývaly  nové  oblasti  problematiky  alkoholu,  tabáku  či 
hazardního  hraní  definované  akčními  plány.  Jedním  z návrhů  je  již  zmiňovaná  alokace 
podílu loterijní/hazardní daně a spotřební daně z alkoholu a tabáku. 
  Pro výraznou potřebu zlepšení  koordinace uvnitř  státní  správy  jsem  dospěl  po  více než  
5  letech  mého  působení  ve  funkci  národního  koordinátora  k  závěru,  že  národní 
protidrogový  koordinátor  by  měl  být  povinné  připomínkové  místo  pro  oblasti  závislostí  
                                                 
9  Zdanění  spotřeby  v  České  republice  (pohonné  hmoty,  tabák,  alkohol,  pivo,  víno).  Centrum  ekonomických  
a tržních analýz a Institut pro politiku a společnost, březen 2015. 
 
 
 
Strana 13 (celkem 14) 
 

a s nimi spojenými úkoly legislativního i nelegislativního charakteru. 
  Zvýšení  kvality  koordinace  na  všech  úrovních  –  pečlivě  zvažovat  a  případně  zvyšovat 
kompetenci  pracovníků  na  úrovni  resortů.  Na  jednání  různé  úrovně  vládních  výborů  
a Rady vlády zastupovat kompetentními pracovníky na příslušné úrovni.  
  Vytvořit  efektivní  a  transparentní  kanály  komunikace  se  zástupci  podnikatelského 
segmentu v oblasti závislostí tak, aby se omezil prostor pro lobbistické tlaky a bylo jasné 
v jakých  strukturách  a  na  jaká  témata  se  s jednotlivými  podnikatelskými  subjekty  vládní 
administrativa setkává a případně vytvořit tlak na výše zmíněné úkoly zlepšení vymáhání 
práva například v oblasti dostupnosti legálních drog a hazardu nezletilým nebo při tvorbě 
tlaku na nelegální a pololegální segmenty trhu. 
  Vytvořit  prostor  pro  těsnější  koordinaci  na  vysoké  úrovni  relevantních  institucí  v oblasti 
zlepšení výběru daní a eliminace černého trhu. 
  Zapojit mechanizmy kontroly a redukce korupčních rizik ve státní správě 
  Z pohledu  mezinárodní  politiky  v otázce  nelegálních  drog  hrát  aktivní  roli  arbitra  dobré 
praxe, evidence based politiky a lidsko-právního přístupu.  
  Udržet  dobré  výsledky  protidrogové  politiky  navýšením  rozpočtu  v kapitole  Úřadu  vlády 
ČR pro oblast nelegálních drog alespoň o 50 mil. Kč. 
*** 
 
 
 
 
Strana 14 (celkem 14)