Toto je HTML verze přílohy k vznesenému dotazu. 'Zavážení pískovny Běleč'.
ODDĚLENÍ
SPRÁVA CHKO ČESKÝ KRAS
267 18 Karlštejn I/85
tel.: +420 311 681 713
fax: +420 311 681 023
e-mail: [email address]
DLE ROZDĚLOVNÍKU
www.nature.cz
NAŠE ČÍSLO JEDNACÍ: SR/0072/CK/2015-2 
VYŘIZUJE: Jaroslav Veselý 
DATUM: 13.10.2015.
SPISOVÁ ZNAČKA: SR/0072/CK/2015
Věc: Odpověď na žádost o informace k hnízdění břehule říční 
(Riparia riparia) v pískovně Běleč
Dobrý den, 
Zasíláme  Vám  odpověď na  žádost  o  informace  podle  zákona  č.  106/1999  Sb.,  o  svobodném 
přístupu k informacím. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Regionální pracoviště Střední 
Čechy, oddělení Správa CHKO Český kras 
(dále jen „AOPK ČR“) jako příslušný správní orgán 
ochrany přírody podle ustanovení § 78 odst. 1 a 3 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody 
a  krajiny,  ve  znění  pozdějších  předpisů  (dále  jen  „zákon“),  obdržela  dne  23.  9.  2015  pod  č.j. 
SR/0072/CK/2015-1 Vaší žádost o poskytnutí informací k hnízdění břehule říční v pískovně Běleč. 
Vzhledem  k tomu,  že  AOPK  zpracovávala  odborné  posouzení  hnízdění  břehule  říční  v pískovně 
Běleč  pro  Městys  Liteň,  ve  kterém  je  i  odpověď  na  žádané  informace,  zasíláme  Vám  toto 
posouzení. 
Otázka č. 1.
možnost případné těžby písku v pískovně
Odpověď:
Případná těžba písku v pískovně Běleč by z hlediska ochrany přírody, v tomto případě ochrany 
ohroženého druhu břehule říční, mohla být v omezeném množství a za přesně danných podmínek 
velmi  prospěšná.  Břehule  říční  (Riparia  riparia) k  hnízdění  využívá  kolmých  hlinitopísčitých  až 
písčitých stěn, které se v současné době nacházejí nejčastěji v pískovnách, popř. v hlinících, nebo 
různých výkopech  (původně břehule využívala  kolmých stěn  při  březích  řek).  Po  ukončení  těžby 
dojde  časem  k  sesunutí  kolmých  stěn,  které  se  v  této  fázi  stávají  pro  hnízdění  břehule  říční 
nevhodnými.  Proto  je  potřeba  kolmé  stěny  udržovat  pomocí  vhodného  managementu,  který 
spočívá v odbagrování sesutého písku nebo zeminy. Druhou negativní věcí omezené těžby písku 
je, že po určité době dojde v hnízdních norách k přemnožení parazitů, kteří parazitují na mladých 
nevzletných  ptáčatech,  tudíž  dojde  k  velkému  snížení  počtu  odchovaných  mláďat  v  celé  místní 
populaci břehule říční. Proto je potřeba za 5 až 6 let hnízdní stěnu kompletně odtěžit a vybudovat 
na jiném místě. 
Otázka č. 2.
proč břehule zahnízdily
Odpověď:
Začátkem května 2015 došlo při rekultivaci dna pískovny k odtěžení sesuvu zeminy na severní 
a  severozápadní  stěně  pískovny.  K  odtěžení  sesuté  zeminy  v  těchto  místech  došlo  kvůli 
zpřístupnění  dna  pro  těžkou techniku.  Cca  za  jeden  týden  od  odtěžení  sesuvů, došlo  k obydlení 
IČ: 62933591 I Bankovní spojení ČNB Praha 1 I číslo účtu: 18228–011/0710 I [email address] I T: 311 681 713

nově  vzniklých  kolmých  stěn a  to hned  na  dvou místech – v  severní  části si břehule  vybudovaly 
celkem  7  hnízdních  nor  a  na  severozápadní  stěně  celkem  19  obsazených  hnízdních  nor  (5.  8. 
2015,  Veselý  Jaroslav).  Pro  zjištění  původu  nově  vzniklé  kolonie  byl  7.  8.  2015  ve  večerních 
hodinách proveden odchyt několika jedinců břehule říční. Tento odchyt přinesl vcelku jasný důkaz 
o původu jedinců nově vzniklé kolonie v pískovně Běleč. Došlo k odchycení dvou adultních samic, 
které  byly  kroužkovány  v roce  2014  a  2013  v  sousední  pískovně  Liteň, kde  je  již  čtvrtým  rokem 
prováděn odchyt břehulí v rámci projektu RAS. Při odchytu byl odchycen a zároveň okroužkován i 
jeden  juvenilní  jedinec  břehule  říční,  který  je  spolehlivým  dokladem  úspěšného  hnízdění  tohoto 
druhu na lokalitě pískovna Běleč. 
Otázka č. 3.
termíny počátku hnízdění břehule
Odpověď:
V  podmínkách  České  republiky  hnízdí  břehule  říční  jednou  ročně  a  to  od  poloviny  května do 
poloviny července. Druhé hnízdění je spíše výjimkou. K obsazování hnízdních lokalit a k budování 
hnízdních  nor  dochází  brzy  po  příletu na  hnízdní  lokalitu  a  to  již  koncem  dubna  popř.  začátkem 
května. 
Otázka č. 4.
přístupnost pískovny v době zahnízdění a před ní
Odpověď:
Otázka  je položena nejasně,  přesto se domníváme,  že  se tazateli  jedná o  možnost  vyplašení 
hnízdících parů popř. jedinců a k možnosti narušení úspěšného hnízdění břehule říční na lokalitě. 
Břehule říční je ptákem, který je v hnízdní době tolerantním ptákem a na vyrušování není nikterak 
nachylný.  V  těsné  blízkosti  hnízdní  stěny  lze  bez  problémů  provádět  potřebnou  těžbu  popř.  jiné 
práce – jako je provozování místní komunikace, cesty nebo silnice. Jedinou možnou negativní věcí 
je zde možnost sražení vyletujícího jedince jedoucím nákladním automobilem, proto by se silnice, 
nebo  jiné  komunikace  měly  budovat  min.  2  m  od  hnízdní  stěny,  aby  vyletující  jedinec  měl 
dostatečnou  možnost  vyhnutí  se  vozidlu.  Vždyť  většina  hnízdních  kolonií  leží  v  pískovnách,  ve 
kterých  stále  probíhá  těžba  písku.  Velmi  negativně  zde  působí  byť  i částečné  odtěžení  hnízdní 
stěny  v  době  hnízdění.  Břehule  říční  na  tento  fakt  reagují  tím,  že  lokalitu  opouštějí  a  hledají 
vhodnější lokalitu. Díky projektu RAS v pískovně Liteň, se nám povedlo zjistit, jak břehule reagují 
na nepříznivé podmínky v době hnízdění. V roce 2010 došlo v hnízdní době (v červnu) v pískovně 
Liteň k stržení hnízdní stěny, kterou měly na svědomí intenzivní deště. V sesuvu bylo odhadnuto, 
že  zahynuly  všechny  mladé  ještě  nevylétlé  břehule  říční  a  s  nimi  více  jak  70%  dospělé  místní 
hnízdní  populace.  Vzledem  k  období  (druhá  polovina  června)  již  na  lokalitě  nedošlo  k  dalšímu 
zahnízdění.  Zajímavé  bylo,  že  v  následujícím  roce  se  na  lokalitu  vrátilo  pouze  malé  procento 
místní  hnízdní  populace  (necelých  5%).  Až  v  roce  2012  došlo  znovu  k  rapidnímu  navýšení 
hnízdících  párů.  Z  tohoto  příkladu  jasně  vyplývá,  že  při  neuspěšném  hnízdění,  břehule  lokalitu 
opouštějí a následují rok zvolí k hnízdění jinou lokalitu. 
Otázka č. 5.
průběh zavážení, budování přístupové cesty
Odpověď:
Průběh zavážení je prozatím v souladu s rozhodnutím o druhové výjimce Správy CHKO Český 
kras ze dne 20.11.2007 pod č.j. 02768/CK/2007 a schváleným rekultivačním plánem. Na zbývající 
část otázky je odpovězeno již v předchozích odpovědích na dotazy.
Otázka č. 6.
případné další skutečnosti, vyplývající z Vašich průběžných šetření v pískovně Běleč
Odpověď:
IČ: 62933591 I Bankovní spojení ČNB Praha 1 I číslo účtu: 18228–011/0710 I [email address] I T: 311 681 713



Vzhledem ke skutečnosti, že došlo po cca 10 letech k opětovnému zahnízdění břehule říční v 
pískovně Běleč a to na jiném místě než je uvedeno v rozhodnutí o výjimce, netrvá AOPK ČR na 
vybudování  hnízdní  stěny  na  severovýchodním  cípu  pískovny  Běleč.  V  současné  době  bylo 
zavážení  pískovny  pozastaveno.  Přesto  z  šetření  uskutečněných  v  lokalitě  Běleč  lze  dojít  k 
závěrům, které AOPK ČR doporučuje k zapracování do nového rekultivačního plánu: 
a) 
Zavážení pískovny – v současné době je potřeba dokončit zavážení rokle (staré přístupové 
cesty do pískovny) v jihovýchodní části pískovny tak, aby byla zavezena zde nacházející se stará 
skládka. Přičemž lze využít již navezenou zeminu v horní části pískovny. 
b) 
Hnízdní  stěna – místo  plánované  hnízdní stěny v  severovýchodním  cípu  pískovny  Běleč, 
pokračovat  ve  vybudování  velké  hnízdní  stěny  přes  celou  severní  stranu  pískovny  a  zachování 
hnízdní  stěny  v  severozápadním  cípu  pískovny  (podél  nové  příjezdové  cesty  na  dno  pískovny). 
Toho  lze  poměrně  snadno  a  rychle  dosáhnout  odtěžením  zbytku  sesuté  zeminy  a  vytvořením 
kolmé stěny.
c)
Konečná  fáze  rekultivace  – po  dokončení  rekultivace  povést  rekultivované  dno  a  stěny 
navážky cca 15-20cm vrstvou písku, aby vznikl vhodný biotop především pro bezobratlé živočichy 
vázané na vegetací nezarostlá stanoviště v pískovnách (např. samotářské včely, svižníci atd.). 
d) 
Bezpečnost  osob  proti  možnému  pádu  z  výšky  nad  hnízdní  stěnou  – podél  celé  hnízdní 
stěny  (jak  severní,  tak  i  severozápadní  stěny)  v  horní  části  postavit  zábrany  spočívající  buď  ve 
vybudování  plotu,  nebo  v  ohražení  pomocí  napnutého  ocelového  lano  do  výše  cca  1m  a 
instalování informačních cedulí informujících o možném nebezpečí. 
e) 
Podání žádosti o druhovou výjimku – vzhledem k nastalým skutečnostem považuje AOPK 
ČR  zcela  za  nezbytné upozornit  žadatele na  lhůtu platnosti  rozhodnutí  o druhové výjimce  (končí 
30. 12. 2015) a nezbytnosti nové druhové výjimky.  
Digitálně podepsal
Jméno: Josef Mottl
                                                                                                     
Vydavatel: PostSignum Qualified CA
Josef Mottl
2, Česká pošta, s.p. [IČ 47114983]
Sériové číslo: 1802371,
                                                     
hexadecimálně: 1B 80 83
vedoucí Správy CHKO Český kras
IČ: 62933591 I Bankovní spojení ČNB Praha 1 I číslo účtu: 18228–011/0710 I [email address] I T: 311 681 713