Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2014'.

Ministerstvo zemědělství České republiky 
Ministry of Agriculture of the Czech Republic 
 
 
 
 
 
  
 
 
 
 
 
 

Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství 
České republiky 
v roce 2014  
 
 
Report on the State of Forests and Forestry  
in the Czech Republic  
by 2014 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Ministerstvo zemědělství ČR, Sekce lesního hospodářství 
Ministry of Agriculture of the Czech Republic, Forestry Section 


link to page 4 link to page 4 link to page 4 link to page 8 link to page 10 link to page 11 link to page 11 link to page 12 link to page 12 link to page 13 link to page 13 link to page 13 link to page 15 link to page 20 link to page 23 link to page 26 link to page 27 link to page 28 link to page 29 link to page 31 link to page 32 link to page 33 link to page 33 link to page 34 link to page 35 link to page 39 link to page 39 link to page 40 link to page 46 link to page 46 link to page 47 link to page 57 link to page 59 link to page 62 link to page 67 link to page 68 link to page 72 link to page 72 link to page 73 link to page 73 link to page 74 link to page 77 link to page 81 link to page 87 link to page 90 link to page 90 link to page 91 link to page 92  
Obsah 
1  Rámcové  makroekonomické  podmínky  v ČR  a  postavení  lesního  hospodářství  v národním 
hospodářství ......................................................................................................................................... 4 

1.1 Makroekonomické rámce hospodářství České republiky .......................................................... 4 
1.2 Vlastnická struktura lesů ............................................................................................................ 8 
1.2.1 Majetkové vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi ...................................... 10 
2 Legislativní a koncepční činnost na úseku lesů, myslivosti, rybářství a včelařství ........................ 11 
2.1 Legislativní činnost na úseku lesů, myslivosti, rybářství a včelařství ..................................... 11 
2.2 Koncepční činnost na úseku lesů, myslivosti, rybářství a včelařství ....................................... 12 
2.2.1 Národní lesnický program ................................................................................................. 12 
3 Výsledky lesního hospodářství ....................................................................................................... 13 
3.1 Reprodukční materiál lesních dřevin ....................................................................................... 13 
3.1.1 Uznané zdroje reprodukčního materiálu ........................................................................... 13 
3.1.2 Lesní semenářství .............................................................................................................. 15 
3.1.3 Lesní školkařství ............................................................................................................... 20 
3.1.4 Uvádění reprodukčního materiálu do oběhu ..................................................................... 23 
3.1.5 Národní program ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin .................................. 26 
3.2 Obnova lesa a zalesňování ....................................................................................................... 27 
3.3 Výchovné zásahy ..................................................................................................................... 28 
3.4 Těžba dřeva .............................................................................................................................. 29 
3.5 Ochrana lesa ............................................................................................................................. 31 
3.5.1 Preventivně ochranná opatření .......................................................................................... 32 
3.5.2 Ochrana a obrana proti škodlivým činitelům .................................................................... 33 
3.5.3 Ozdravná opatření v lesích postižených imisemi vápněním a hnojením lesních porostů . 33 
3.5.4 Lesní ochranná služba ....................................................................................................... 34 
3.5.5 Požární ochrana v lesním hospodářství ............................................................................. 35 
3.6 Zdravotní stav lesů ................................................................................................................... 39 
3.6.1 Monitoring zdravotního stavu lesů ................................................................................... 39 
3.6.1.1 Pozemní monitoring zdravotního stavu lesů .............................................................. 40 
3.6.2 Škodliví činitelé a jejich následky .................................................................................... 46 
3.6.2.1 Abiotičtí činitelé ......................................................................................................... 46 
3.6.2.2 Biotičtí činitelé ........................................................................................................... 47 
3.6.2.3 Antropogenní činitelé ................................................................................................. 57 
3.7 Biotechnologie v lesním hospodářství ..................................................................................... 59 
3.8 Netržní produkce lesa a návštěvnost lesa ................................................................................. 62 
3.9 Certifikace trvale udržitelného hospodaření v lesích ............................................................... 67 
3.10 Vodní hospodářství, meliorace a hrazení bystřin ................................................................... 68 
4 Hlavní produkční činitelé ................................................................................................................ 72 
4. 1 Vývoj výměry lesů .................................................................................................................. 72 
4. 2 Přírodní, růstové a hospodářské podmínky lesů ..................................................................... 73 
4. 3 Kategorie lesů z hlediska jejich funkcí ................................................................................... 73 
4.4 Druhové složení lesů ................................................................................................................ 74 
4.5 Věkové složení lesů ................................................................................................................. 77 
4.6 Porostní zásoby dřeva a přírůsty .............................................................................................. 81 
4.7 Národní inventarizace lesů ....................................................................................................... 87 
5 Faktory prostředí ovlivňující lesní hospodářství ............................................................................. 90 
5.1 Průběh počasí ........................................................................................................................... 90 
5.2 Znečištění ovzduší.................................................................................................................... 91 
5.3 Zatížení lesních ekosystémů imisními látkami ........................................................................ 92 


link to page 95 link to page 95 link to page 101 link to page 103 link to page 103 link to page 104 link to page 105 link to page 105 link to page 106 link to page 108 link to page 108 link to page 115 link to page 116 link to page 118 link to page 125 link to page 126 link to page 128 link to page 128 link to page 129 link to page 132 link to page 134 link to page 134 link to page 135 link to page 140 link to page 140 link to page 144 link to page 149 link to page 153 link to page 155 link to page 158 link to page 158 link to page 168 link to page 171 link to page 174 link to page 177 link to page 179 link to page 189 link to page 189 link to page 189 link to page 190 link to page 191 link to page 195 6 Ekonomika v lesním hospodářství .................................................................................................. 95 
6.1 Ekonomická situace vlastníků lesa .......................................................................................... 95 
6.2 Ekonomická situace podnikatelů v lesním hospodářství ....................................................... 101 
6.3 Sociální situace v lesním hospodářství .................................................................................. 103 
6.3.1 Stav na trhu práce ............................................................................................................ 103 
6.3.2 Vývoj průměrných mezd ................................................................................................. 104 
6.4 Finanční prostředky z národních veřejných zdrojů pro lesní hospodářství ........................... 105 
6.4.1 Finanční povinnosti státu vyplývající z lesního zákona .................................................. 105 
6.4.2 Služby, kterými stát podporuje hospodaření v lesích ..................................................... 106 
6.4.3 Finanční příspěvky .......................................................................................................... 108 
6.4.3.1 Finanční příspěvky ze státního rozpočtu .................................................................. 108 
6.4.3.2 Dotace na ochranu a reprodukci genofondu lesních dřevin ..................................... 115 
6.4.4 Podpory z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s. ..................... 116 
6.5 Finanční podpory spolufinancované EU v rámci Programu rozvoje venkova ČR ................ 118 
6.6 Finanční podpory a pomoci na změnu struktury zemědělské výroby zalesněním ................. 125 
6.7 Dotace nestátním neziskovým organizacím ........................................................................... 126 
7 Trh se surovým dřívím .................................................................................................................. 128 
7.1 Trh se surovým dřívím v tuzemsku........................................................................................ 128 
7.1.1 Ceny dříví ........................................................................................................................ 129 
7.1.2 Vývoz a dovoz surového dříví ........................................................................................ 132 
7.2 Trh se dřevařskými produkty v regionech Evropa, Rusko a Severní Amerika...................... 134 
7.2.1 Průmyslové surové dřevo jehličnaté a listnaté ................................................................ 134 
7.2.2 Řezivo jehličnaté a listnaté ............................................................................................. 135 
8 Informatika, výzkum, poradenství, propagace a práce s veřejností .............................................. 140 
8.1 Informační střediska pro odvětví lesního hospodářství ......................................................... 140 
8.2 Lesnický výzkum ................................................................................................................... 144 
8.3 Vzdělávání dětí a mládeže v oblasti lesního hospodářství ..................................................... 149 
8.4 Nadace „Dřevo pro život“ ...................................................................................................... 153 
8.6 Dřevorubecké soutěže ............................................................................................................ 155 
9 Navazující činnosti a odvětví ........................................................................................................ 158 
9.1 Les a ochrana přírody ............................................................................................................. 158 
9.2 Les a ochrana klimatu ............................................................................................................ 168 
9.3 Myslivost ................................................................................................................................ 171 
9.4 Dřevozpracující průmysl ........................................................................................................ 174 
9.5 Celulózo-papírenský průmysl ................................................................................................ 177 
9.6 Výroba a dovoz lesnické techniky ......................................................................................... 179 
10 Mezinárodní aktivity lesního hospodářství ................................................................................. 189 
10.1 Lesnické strategie EU .......................................................................................................... 189 
10.2 Vyjednávání o právně závazné dohodě o lesích v Evropě ................................................... 189 
10.3 Zasedání Výboru pro lesy a dřevařský sektor Evropské hospodářské komise OSN ........... 190 
11 Vysvětlivky zkratek v textu ........................................................................................................ 191 
12 Seznam autorů ............................................................................................................................. 195 


1 Rámcové makroekonomické podmínky v ČR a postavení lesního 
hospodářství v národním hospodářství 
General Macroeconomic Conditions in the Czech Republic and Forestry Position in National 
Economy
 
1.1 Makroekonomické rámce hospodářství České republiky 
General Macroeconomic Conditions of the National Economy 
 
V roce  2014  došlo  v  ČR  k překonání  dva  roky  trvající  ekonomické  recese  a  HDP  meziročně 
ve stálých cenách vzrostl o 2,0 %. Reálný růst HDP byl v roce 2014 v ČR vyšší, než jaký vykázaly 
státy eurozóny1 (0,9 %), i než jaký vykázala EU 28 jako celek (1,3 %). 
 
Podle  údajů  Eurostatu  dosáhla  ČR  v roce  2013  úrovně  82 %  průměrného  HDP  na obyvatele  za 
EU 282 vyjádřeného v paritě kupní síly. Při přepočtu HDP na euro na obyvatele dosáhla ČR v roce 
2013 úrovně ve výši 56 % průměru EU 28, v roce 2014 pak 54 %, což souvisí s oslabením koruny 
vůči euru po intervenci ČNB v listopadu 2013. 
 
Na poptávkové straně se na celkovém ekonomickém růstu na úrovni 2,0 % v roce 2014 ve stálých 
cenách  po  sezonním  očištění  podílel  především  zahraniční  obchod  meziročním  zvýšením  vývozu 
zboží a služeb o 8,8 % a dovozu o 9,6 %, dále tvorba hrubého kapitálu, která se meziročně zvýšila 
o 3,0 %, výdaje vládních institucí, které se zvýšily meziročně o 2,3 % a výdaje domácností, které se 
zvýšily o 1,7 %. Na nabídkové straně ekonomiky  vzrostla v roce 2014  HPH v základních stálých 
cenách po sezonním očištění o 2,6 %, přičemž nejvíce vzrostla HPH zpracovatelského průmyslu a 
zemědělství, lesnictví a rybářství, a to shodně o 6,0 %. Naopak nejvíce se snížila HPH peněžnictví a 
pojišťovnictví, a to na 97,0 % úrovně roku 2013. 
 
Běžný účet platební bilance v roce 2014 byl poprvé od roku 1993 kladný, a to s přebytkem ve výši 
26,1 mld. Kč. Bilance obchodu se zbožím dosáhla hodnoty 238,9 mld. Kč, což je nejvyšší přebytek 
v historii samostatné ČR, při  meziročním zvýšení o 71,9 mld. Kč3. Této  bilance bylo  dosaženo při 
meziročním nárůstu vývozů o 362 mld. Kč a současném růstu dovozů o 290 mld. Kč. 
 
Obecná  míra  nezaměstnanosti  se  v roce  2014  proti  roku  2013  snížila  o 0,9 p. b.  a v celoročním 
průměru  činila  6,1 %.  Nezaměstnanost  měla  přitom  v průběhu  roku  2014  spíše  klesající  trend. 
Průměrná  míra  nezaměstnanosti  byla  i  v roce  2014  v ČR  významně  nižší  než  průměr  všech 
členských  států  EU  (10,2 %)  i  eurozóny  (11,6 %),  kde  v roce  2014 došlo  rovněž  k poklesu  míry 
nezaměstnanosti,  a  to  o 0,6  p.  b.  v celé  EU  28,  resp.  o 0,4 p. b.  v  eurozóně  ve  srovnání  s rokem 
2013.  Průměrná  hrubá  nominální  měsíční  mzda4  dosáhla  v roce  2014  úrovně  25 686 Kč,  čímž  se 
meziročně  zvýšila  o 2,4 %.  Při  zohlednění  míry  inflace  reálné  mzdy  vzrostly  o 2,0 %.  Průměrná 
                                                 
1  Eurozónu  se  společnou  měnou  tvořilo  v roce  2014  osmnáct  států  EU  -  Belgie,  Finsko,  Francie,  Irsko,  Itálie, 
Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Řecko, Slovinsko, Kypr, Malta, Slovensko, 
Estonsko a Lotyšsko. 

2  Údaje za dřívější EU 15, tj. členské státy EU před jejím rozšířením k 1. 5. 2004, již Eurostat nezveřejňuje. 
3  Na základě údajů ČNB o platební bilanci za I.-IV. Q 2013 a 2014. Podle statistiky zahraničního obchodu se zbožím 
v přeshraničním  pojetí  dosáhla  bilance  v roce  2014  hodnoty  442 mld. Kč  při  meziročním  zvýšení  o 91 mld. Kč. 
Vývoz se podle údajů ČSÚ zvýšil o 442 mld. Kč a dovoz o 350 mld. Kč (předběžné údaje). 

4  Na přepočtené počty zaměstnanců v celém národním hospodářství. 


hrubá  nominální  mzda  narostla  v roce  2014  meziročně  stejným  podílem  ve  výši  2,4  %  jak 
v podnikatelské, tak v nepodnikatelské sféře. 
 
Deficit sektoru vládních institucí vyjádřený podílem na HDP se v roce 2014 meziročně prohloubil 
o 0,84 p. b. 
 
Míra inflace za rok 2014 činila 0,4 %, čímž meziročně poklesla o 1 p. b. Cenový růst byl nejvyšší 
u odívání a obuvi (o 3,0 %), alkoholických nápojů a tabáku (o 2,8 %), potravin a nealkoholických 
nápojů  (o  2,0 %),  dále  v oblasti  stravování  a  ubytování  (o  1,7 %),  ve  vzdělávání  (o  1,3  %), 
v rekreaci  a  kultuře  (o  0,4  %)  a  v dopravě  (o  0,2  %).  Naopak  k  poklesu  cen  došlo  nejvýrazněji 
u pošt a telekomunikací (o 5,3 %), dále v oblasti zdraví (o 1,8 %), u bydlení, vody, energie a paliv 
(o  1,4  %)  a  v oblasti  bytového  vybavení,  zařízení  domácností  a  oprav  (o  0,7 %).  Úrokové  sazby 
korunových  úvěrů  poskytnutých  nefinančním  podnikům  v průměru  klesly  o 0,2 p. b.  Průměrný 
nominální devizový kurz české koruny v roce 2014 proti roku 2013 poklesl vůči euru i vůči dolaru 
o 6,0 %.  Kurz  koruny  vůči  euru  v průběhu  roku  2014  víceméně  stagnoval,  proti  dolaru  potom 
koruna  v průběhu  roku  spíše  oslabovala.  Oslabení  koruny  vůči  euru  mělo  pozitivní  vliv  na  objem 
v korunách vyplácených podpor z prostředků EU. 
 
Podíl výdajů domácností za potraviny, nápoje a tabákové výrobky na celkových výdajích za zboží 
a služby  se  podle  čtvrtletních  údajů  statistiky  rodinných  účtů  ČSÚ  v roce  2014  v ČR  ve  srovnání 
s rokem 2013 zvýšil o 0,2 p. b. na 23,2 %, přičemž se zvýšení týkalo jak podílu samotných výdajů 
za  potraviny  a nealkoholické  nápoje,  který  se  zvýšil  o  0,1  p. b.  a představoval  20,3  %  celkových 
výdajů, tak podílu výdajů za alkoholické nápoje a tabák, který se zvýšil rovněž o 0,1 p. b. na 2,9 %. 
 
Podle  údajů  ČSÚ5  se  počet  zaměstnanců  v odvětví  zemědělství,  lesnictví  a  rybářství  v roce  2014 
proti roku 2013 nezměnil a činil 97,7 tisíc zaměstnanců. Současně však podíl zaměstnanců odvětví 
na celkovém počtu zaměstnanců mírně klesl o 0,02 p. b. na 2,60 %, a to v důsledku nárůstu počtu 
zaměstnanců v národním hospodářství celkem. Podíl zaměstnanců v samotném zemědělství (včetně 
myslivosti  a  souvisejících  činností)  rovněž  poklesl,  a  to  o 0,01 p. b.  na  2,23  %.  Zemědělství  je 
nadále  charakterizováno  mzdovou  disparitou  a  zaostává  v úrovni  průměrných  mezd  za  průměrem 
ČR.  V roce  2014  se  toto  zaostávání  dále  snížilo  na  úroveň  80,7 %.  Růst  nominální  mzdy 
zaměstnanců  v zemědělství  na  přepočtené  osoby  činil  2,9 %  a  byl  o 0,5 p. b.  vyšší  než  průměr 
celkového růstu mezd v ČR. Tím došlo v zemědělství k nárůstu reálné mzdy o 2,5 %. 
                                                 
5  Celkový počet zaměstnanců a průměrné hrubé mzdy podle CZ NACE za ČR úhrnem (přepočtené osoby) – předběžné 
údaje. 


Tabulka 1.1.1  
Makroekonomické ukazatele vývoje národního hospodářství 
Macroeconomic indicators of national economic development 
Ukazatel /National economy 
MJ/Unit 
2013 
2014 
mld. Kč 
4 086,3 
4 266,1 
Hrubý domácí produkt 
CZK billion 
- b. c. 
meziroční index 
GDP in current prices 
year-on-year 
101,0 
104,4 
index 
Hrubý domácí produkt - s. c. roku 2005 (sezónně 
meziroční index
očištěno) 
 
 
year-on-year 
101,9 
98,8 
GDP in constant prices 2005 (adjusted for season 
index 
variations) 
Úroveň HDP na obyvatele1) 
EU 28 = 100 
82 
 
Relative GDP per capita1) 
Kč /CZK 
25 078 
25 686 
Průměrná měsíční mzda (nominální)2) 
meziroční index 
Average monthly earnings (nominal)2) 
year-on-year 
100 
102,4 
index 
Průměrná míra inflace 

1,4 
0,4 
Average inflation rate 
Průměrné úrokové sazby z úvěrů nefinančním 
podnikům3)  

3,19 
3,00 
Mean interest rates on bank credits3) 
Obchodní bilance4) 
mld. Kč 
167,0 
238,9 
Trade balance4) 
CZK billion 
Běžný účet platební bilance 
mld. Kč 
-21,8 
26,1 
Current account of balance of payments 
CZK billion 
Saldo státního rozpočtu 
mld. Kč 
-81,3 
-77,8 
Balance of the state budget 
CZK billion 
Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí5) 
mld. Kč 
Consolidated gross debt in the sector of state 
1 839,7 
1 816,1 
CZK billion 
institutions 5) 
Deficit sektoru vládních institucí5) 
% HDP 
-1,16 
-2,00 
Deficit in the sector of  state institutions 5) 
% GDP 
Dluh sektoru vládních institucí5) 
% HDP 
45,02 
42,57 
Debt in the sector of state institutions5) 
% GDP 
Obecná míra nezaměstnanosti (průměr) 6) 

7,0 
6,1 
Unemployment rate (mean) 6) 
Devizový kurz nominální (průměr) - Kč/€ 
Kč 
25,974 
27,533 
Parity (mean) 
CZK 
                                                          - Kč/$ 
Kč 
19,565 
20,746 
 
CZK 
Poznámky: 
1)  Tabulka obsahuje údaje zveřejněné do 2. 4. 2013.  
2)  Přepočet pomocí parity kupní síly; pro rok 2012 vypočítáno z předběžných údajů Eurostatu.  
3)  Průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v celém národním hospodářství. 
4)  Úrokové sazby korunových úvěrů - stav obchodů, průměr za 12 měsíců. 
5)  Saldo sektoru vládních institucí podle metodiky Evropského systému národních účtů (ESA 1995). 


6)  Podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle (zaměstnaní spolu s nezaměstnanými), kde čitatel 
i jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle mezinárodních definic a doporučení Eurostatu a ILO. 
Notes:  1) Data published by 2 April 2013. 
2) Purchasing power parity, preliminary data for 2012(Eurostat). 
3) Average monthly gross nominal earnings on full-time equivalent number of employees in the national 
economy. 
4) Interest rates - situations of trades, 12-month average. 
5) Balance in the sector of institutions (ESA 1995). 
6) Share of unemployed persons in total labor force by Eurostat and ILO. 

 
Pramen: ČSÚ, ČNB, Eurostat 
Source: Czech Statistical Office, Czech National Bank, Eurostat 
 
Tabulka 1.1.2 
Podíl zemědělství1), lesnictví2), rybolovu3) a potravinářského průmyslu4) na hrubé přidané 
hodnotě v základních cenách (%) 
Share of agriculture1), forestry2), fishery3) and food industry4) on the GVA in basic prices (%) 
Potravinářský 
Rok 
Zemědělství 
Lesnictví 
Rybolov 
průmysl 
Year 
Agriculture 
Forestry 
Fishery 
Food industry 
Běžné ceny 
Current prices 
2008 
1,57 
0,55 
0,012 
2,23 
2009 
1,30 
0,51 
0,014 
2,48 
2010 
1,08 
0,59 
0,013 
2,33 
2011 
1,62 
0,74 
0,020 
2,31 
2012 
1,81 
0,76 
0,017 
2,25 
2013 
1,81 
0,78 
0,019 
2,27 
2014 
1,82 
0,78 
0,020 
2,25 
Stálé ceny roku 2010 
Constant prices of 2010 
2008 
1,03 
0,61 
0,011 
2,25 
2009 
1,41 
0,63 
0,013 
2,32 
2010 
1,08 
0,59 
0,013 
2,33 
2011 
1,04 
0,62 
0,020 
2,44 
2012 
1,09 
0,63 
0,017 
2,30 
2013 
0,96 
0,62 
0,019 
2,35 
2014 
1,01 
0,61 
0,018 
2,32 
Poznámky: 
1)  CZ-NACE 01 Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti.  
2)  CZ-NACE 02 Lesnictví a těžba dřeva. 
3)  CZ-NACE 03 Rybolov a akvakultura. 
4)  CZ-NACE 10+11+12 Výroba potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků. 

Notes: 
1)  CZ-NACE 01  Corp and animal production, game management and related activities. 
2)  CZ-NACE 02 Forestry and timber harvest  
3)  CZ-NACE 03 Fish culture and related activities. 
4)  CZ-NACE 10+11+12 Production of food and beverages and tobacco products.  

 
Pramen: ČSÚ, údaje čtvrtletních národních účtů; revidované údaje 
Source: Czech Statistical Office, quarterly accounts results; revised data 


 
1.2 Vlastnická struktura lesů 
Forest Ownership Structure 
 
Rok 2014 podobně jako předchozí roky nepřinesl žádné významné změny ve vlastnické struktuře 
porostní plochy pozemků.  
 
Nejvíce plochy zaujímají lesy ve vlastnictví státu obhospodařované zejména LČR, další významný 
podíl tvoří soukromí vlastníci, obce a města. Podíly ostatních vlastníků lesů jsou podstatně menší a 
statisticky méně významné.  
 
Restituční  proces  je  až  na  výjimky  ukončen,  ale  i  tak  podíl  státního  vlastnictví  se  stále  ještě 
pozvolna zmenšuje. U některých právně komplikovaných případů dosud rozhodují o oprávněnosti 
restitučních nároků v odvolacím řízení i mimo něj soudy.  
 
Obecně  lze  konstatovat,  že  vlastnická  struktura  bude  vždy  doznávat  určitých  změn.  Roztříštěné 
majetky je zájem slučovat a u velkých vlastníků běží arondační programy, u menších roztříštěnost 
řeší komplexní pozemkové úpravy. Větší změnu ve vlastnické struktuře lze očekávat v nastávajících 
letech vzhledem k navracení lesních majetků církvím. 
 
Tabulka s grafem  
1.2.1 Vlastnické vztahy 2014 v lesích ČR  
Forest ownership structure in the Czech Republic 2014 
Porostní plocha 
Vlastnictví 
Area of forest stands 
Ownership 
(ha) 

Státní lesy 
1 551 441 
59,62 
State forests 
LČR, s. p. 
1 305 343 
50,16 
Vojenské lesy a statky ČR, s. p. 
123 915 
4,76 
MŽP (NP) 
z toho 
95 031 
3,65 
Ministry of the Environment (National Parks) 
of 
krajské lesy (střední školy aj.)
which 
 
1 649 
0,06 
  
Regional forests (secondary schools and other) 
ostatní 
24 229 
0,93 
Other 
MŽP (AOPK) 
Ministry of the Environment (Nature Conservation Agency 
1 274 
0,05 
of the Czech Republic) 
Právnické osoby 
77 729 
2,99 
Legal persons 
Obecní a městské lesy 
440 220 
16,92 
Communal and municipal forests 



Lesy církevní a náboženské společnosti 
1 621 
0,06 
Forests owned by church and other religious entities 
Lesní družstva  
30 530 
1,17 
Forest cooperatives and associations 
Lesy ve vlastnictví fyzických osob 
500 851 
19,25 
Forests owned by individuals 
Ostatní (nezařazené) lesy 
4  
0,00  
Other forests (not listed elsewhere) 
CELKEM 
2 602 395 
100,00  
Total 
 
 
 
Pramen: ÚHÚL 
Source:   FMI 
 
 
 
 
 
 
 



1.2.1 Majetkové vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi 
Property Settlement with Churches and Religious Societies 
 
Dne  1.  1.  2013  nabyl  účinnosti  zákon  č.  428/2012  Sb.  o  majetkovém  vyrovnání  s  církvemi  a 
náboženskými  společnostmi.  Lesy  České  republiky,  s.  p.  jsou  jednou  z  povinných  osob 
vydávajících  registrovaným  církvím  a  náboženským  společnostem  jejich  původní  majetek  dle 
zákona.  
 
Zákon  vychází  z  předpokladu  uzavření  dohody  o  vydání  nárokovaného  majetku  ve  lhůtě  do 
6 měsíců  od  doručení  výzvy  oprávněné  osoby.  Zákon  současně  ukládá  jak  povinným,  tak 
i oprávněným osobám, aby v průběhu procesu vydávání původního majetku registrovaných církví a 
náboženských společností splnily celou řadu často časově náročných povinností. 
 
LČR evidovaly k 31. 12. 2014 celkem 2195 výzev k vydání majetku, ve kterých oprávněné osoby 
uplatnily požadavky na vydání 47 820 pozemků a 1392 staveb. 
 
Ke  dni  31.  12.  2014  bylo  uzavřeno  s  oprávněnými  osobami  1286  dohod  o  vydání  nárokovaného 
majetku v rozsahu 13 339 pozemků o celkové výměře 56 878 ha a 163 staveb.  
 
Ke dni 31. 12. 2014 LČR evidovaly 41 rozhodnutí SPÚ dle § 9 odst. 6 zákona č. 428/2012 Sb., ve 
kterých bylo rozhodnuto, že oprávněné osoby jsou vlastníkem 197 pozemků o celkové výměře 8459 
ha a 4 staveb. 
 
Ke dni 31. 12. 2014 LČR evidovaly 1 rozhodnutí soudu dle § 9 a § 10 zákona č. 428/2012 Sb., ve 
kterém bylo rozhodnuto, že oprávněná osoba je vlastníkem 3 pozemků o celkové výměře 0,38 ha. 
 
LČR  zároveň  do  31.  12.  2014  předaly  po  prověření  podmínek  stanovených  zákonem 
č. 428/2012 Sb. oprávněným osobám nemovité věci dle § 18 odst. 2 zákona celkem 377 pozemků 
o celkové výměře 1049 ha a 3 stavby. 
 
 
 

10 

2 Legislativní a koncepční činnost na úseku lesů, myslivosti, rybářství 
a včelařství 
Legislative and Policy Activities within Forestry, Game Management, Fishery, and Beekeeping 
Sector  

2.1 Legislativní činnost na úseku lesů, myslivosti, rybářství a včelařství 
Legislative Activities within Forestry, Game Management, Fishery and Beekeeping Sector 
 
Byl  přijat  zákon  č.  64/2014  Sb.,  změna  zákonů  v souvislosti  s přijetím  kontrolního  řádu,  který 
v části  sedmnácté  mění  zákon  č.  289/1995  Sb.,  o  lesích  a  o  změně  a  doplnění  některých  zákonů 
(lesní  zákon),  ve  znění  pozdějších  předpisů.  Změna  spočívá  ve  vypuštění  ustanovení,  které 
přiznávalo  nárok  na  služební  stejnokroj  zaměstnancům  orgánu  vrchního  státního  dozoru 
(Ministerstva  životního  prostředí).  Uvedenou  změnou  tedy  nárok  na  služební  stejnokroj  těmto 
zaměstnancům zanikl. 
 
Byl  přijat  zákon  č.  357/2014  Sb.,  kterým  se  mění  zákon  č.  449/2001  Sb.,  o  myslivosti,  ve  znění 
pozdějších  předpisů.  Změna  zakotvila  kompetenci  krajských  úřadů  rozhodovat  o  příspěvcích  na 
myslivecké  hospodaření  od  1.  1.  2015.  Uvedenou  kompetenci  do  konce  roku  2014  vykonávalo 
Ministerstvo  zemědělství.  Změna  též  zakotvila,  že  nelze  čerpat  příspěvek  na  myslivecké 
hospodaření  v případech,  kdy  byl  na  stejný  účel  poskytnut  ze  Státního  fondu  životního  prostředí 
nebo z veřejných zdrojů nebo z fondů Evropské unie. 
 
V návaznosti na zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin 
lesnicky  významných  druhů  a  umělých  kříženců,  určeného  k  obnově  lesa  a  k  zalesňování,  a 
o změně  některých  souvisejících  zákonů  (zákon  o obchodu  s reprodukčním  materiálem  lesních 
dřevin), ve znění pozdějších předpisů, byla vydána prováděcí vyhláška: 
  vyhláška č. 132/2014 Sb., o ochraně a reprodukci genofondu lesních dřevin – účinnosti od 
1. 8. 2014. 
 
Bylo vydáno nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních 
příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti, s účinností od 1. března 2014. 
Tento právní předpis nahradil Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření 
v lesích  a  způsobu  kontroly  jejich  využití,  která  byla  každoročně  vydávána  jako  příloha  zákona 
o státním rozpočtu. 
 
Dále byly v roce 2014 vydány dva strategické dokumenty v oblasti reprodukčního materiálu lesních 
dřevin:  
 
1)  Národní  program  ochrany  a  reprodukce  genofondu  lesních  dřevin  na  období  2014–2018 
(č. j.  39535/2014-MZE-16212  ze  dne  19.  5.  2014)  –  podepsán  ministrem  dne26.  6.  2014, 
vyhlášen ke dni 1. 7. 2014.  
2)  Zásady,  kterými  se  na  základě  §  2j  zákona  č.  149/2003  Sb.,  o  obchodu  s  reprodukčním 
materiálem  lesních  dřevin,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  stanovují  podmínky  pro 
poskytování dotací na ochranu a reprodukci genofondu lesních dřevin na období 2014–2018 
(č.j. 55212/2014-MZE-16212 ze dne 24. 7. 2014) – podepsány ministrem dne 27. 8. 2014, 
platné a účinné dnem podpisu ministra.  
 
11 

2.2 Koncepční činnost na úseku lesů, myslivosti, rybářství a včelařství 
Policy Activities within Forestry, Game Management, Fishery and Beekeeping Sector 
 
2.2.1 Národní lesnický program 
National Forest Programme 
 
Koordinace  realizace  Národního  lesnického  programu  pro  období  do  roku  2013  (NLP  II) 
pokračovala  i  v  roce  2014.  V  ČR  byl  v  roce  2008  vládou  schválen  již  druhý  Národní  lesnický 
program.  Na jeho zpracování  se podílela řada odborníků z mnoha institucí,  profesních organizací, 
asociací a sdružení, ale i nevládních ekologických hnutí a iniciativ. 
  
NLP  jsou  strategickými  dokumenty,  koncepcemi,  kterými  státy  vymezují  směřování  své  lesnické 
politiky v budoucnosti. Jednotlivé cíle a opatření mají být zapracovány do souvisejících resortních 
politik  a  vládní  usnesení  doporučuje  zohlednit  záměry  NLP  při  realizaci  střednědobých  politik 
krajů. 
 
Realizace  NLP  II  je  společným  úkolem  MZe  a  MŽP  ve  spolupráci  s dalšími  zainteresovanými 
resorty a kraji. Iniciační a řídící roli v procesu realizace plní Koordinační rada NLP II, jmenovaná 
v roce  2009  náměstkem  ministra  zemědělství,  která  je  složená  ze  zástupců  hlavních  organizací  a 
zainteresovaných zájmových skupin. Za pomoci Expertních skupin Koordinační rada do konce roku 
2012 připravovala a ministerstvům předkládala návrhy opatření a kroky potřebné k realizaci NLP II 
za  jednotlivé  klíčové  akce,  do  kterých  je  NLP  II  rozdělen.  Servisem  pro  Koordinační  radu  a 
jednotlivé Expertní skupiny od počátku pověřen ÚHÚL.   
 
Koordinační  rada  se  sešla  v roce  2014  dvakrát.  Cíle  jednání  byly  podobně  jako  v roce  2013 
poněkud odlišné než v letech dřívějších. Snahou bylo informovat členy Koordinační rady o postupu 
implementace  NLP  II,  a  jelikož  jde  o  proces  dlouhodobý  i  informovat  o  novinkách  týkající  se 
lesnické politiky z jednotlivých oblastí lesního hospodářství a ochrany přírody.  
 
V roce 2014 šlo zejména o: 
 
1.  Informace o čerpání finančních prostředků OPŽP v letech 2007 - 2013. 
2.  Program rozvoje venkova ČR pro období 2014 - 2020.  
3.  Národní dotace do lesního hospodářství. 
4.  Návrhy nového vedení na úpravu hospodářské politiky LČR, s. p. 
5.  Problematika přirozených lesů v ČR.  
6.  Aktuální aplikace nařízení o dřevu -  EUTR. 
7.  Národní program zachování a reprodukce genofondu lesních dřevin. 
 
 
12 

3 Výsledky lesního hospodářství 
Forest Sector Overview 
3.1 Reprodukční materiál lesních dřevin 
Forest Reproductive Material 
3.1.1 Uznané zdroje reprodukčního materiálu 
Recognised Sources of Forest Reproductive Material 
 
Ústřední evidenci uznaných zdrojů reprodukčního materiálu lesních dřevin v České republice 
vede  pověřená  osoba  –  Ústav  pro  hospodářskou  úpravu  lesů  Brandýs  nad  Labem  (dále  jen 
„ÚHÚL“)  v Rejstříku  uznaných  zdrojů  reprodukčního  materiálu,  přičemž  u  každé  uznané 
jednotky eviduje druh dřeviny, kategorii reprodukčního materiálu, typ zdroje, evidenční číslo, 
polohu,  nadmořskou  výšku  nebo  výškové  pásmo,  plochu,  původ  a  v případě  testovaného 
reprodukčního materiálu údaj o tom, zda jde o geneticky modifikovaný organismus. 
 
Rejstřík  uznaných  zdrojů  reprodukčního  materiálu  je  webovou  aplikací,  která  se  nazývá 
ERMA2 a její veřejná část je přístupná na portálu Ministerstva zemědělství www.eagri.cz. 
 
Zdroje identifikovaného reprodukčního materiálu 
Nejnižší  stupeň  kvalitativní  selekce  představuje  kategorie  zdroje  reprodukčního  materiálu 
identifikovaný. Za zdroj identifikovaného reprodukčního materiálu se uznávají zdroje semen 
nebo  porosty  zařazené  do  fenotypové  třídy  C.  Za  zdroj  identifikovaného  reprodukčního 
materiálu je možné uznat také porosty fenotypové třídy A nebo B, nebyly-li uznány jako zdroj 
selektovaného nebo testovaného reprodukčního materiálu. 
 
K 31.  12.  2014  je  evidováno  71 002,50  ha  redukované  plochy  dřeviny  zdroje  typu  porost 
v 7 485 uznaných jednotkách a 478 uznaných jednotek typu zdroj semen.  
 
Množství zdrojů identifikovaného reprodukčního materiálu v posledních letech trvale narůstá, 
zejména na úkor množství zdrojů selektovaného reprodukčního materiálu. Vzhledem k tomu, 
že  se  jedná  z hlediska  kvality  zdrojů  o  nejméně  vhodnou  kategorii  zdrojů  reprodukčního 
materiálu, je tento trend nežádoucí. Reprodukční materiál lesních dřevin (dále jen „RMLD“) 
použitý  pro  obnovu  lesa  nebo  zalesňování  pocházející  z těchto  zdrojů  je  pro  vlastníka  lesa 
dlouhodobě tou nejhorší investicí. 
 
Zdroje selektovaného reprodukčního materiálu 
Nejrozšířenějším  zdrojem semenného materiálu  lesních dřevin  používaného k umělé obnově 
lesa  a  zalesňování  je  zdroj  reprodukčního  materiálu  kategorie  selektovaný.  Za  zdroj 
selektovaného reprodukčního materiálu se uznává pouze porost zařazený do fenotypové třídy 
A  nebo  B,  který  vyhovuje  požadavkům  na  genetickou  a  morfologickou  kvalitu,  polohu, 
rozlohu,  věk,  strukturu  a  zdravotní  stav  a  vyhovuje  z hlediska  vhodnosti  stanoviště.  Podle 
původu,  objemové  produkce,  morfologických  znaků  a  zdravotního  stavu  se  porost  při 
fenotypové klasifikaci zařazuje do fenotypových tříd, a to „A“, „B“, „C“ nebo „D“. Porosty 
fenotypové  třídy  „A“  jsou  hospodářsky  vysoce  hodnotné  porosty,  které  jsou  autochtonní, 
nebo  nejsou-li  autochtonní,  vynikají  množstvím  nebo  kvalitou  produkce,  morfologickými 
znaky  či  odolností.  Porosty  fenotypové  třídy  „B“  jsou  porosty  nadprůměrné  objemové 
produkce a morfologických znaků a dobrého zdravotního stavu. Porosty fenotypové třídy „B“ 
13 

je možné se souhlasem vlastníka zdroje v rámci stejné přírodní lesní oblasti, stejného lesního 
vegetačního  stupně,  téhož  druhu  dřeviny  a  téhož  vlastníka  zdroje  sloučit  do  jedné  uznané 
jednotky.  Porosty  fenotypové  třídy  „A“  se  neslučují,  a  proto  jeden  porost  tvoří  vždy  jednu 
uznanou jednotku. 
 
K   31.  12.  2014  je  evidováno  71 109,22  ha  redukované  plochy  dřeviny  zdroje  typu  porost 
v 6 991 uznaných jednotkách. Porostů fenotypové třídy „A“ je uznáno 8 514,79 ha a porostů 
fenotypové třídy „B“ 62 594 ha. 
 
Graf 3.1.1.1  
Trend  vývoje  redukované  plochy  dřeviny  uznaných  zdrojů  reprodukčního  materiálu 
typu porost v kategoriích identifikovaný a selektovaný 

120 000,00
110 000,00
100 000,00
90 000,00
80 000,00
Identifikovaný
70 000,00
Selektovaný
60 000,00
50 000,00
40 000,00
2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
 
Pramen: ÚHÚL 
Source: FMI 
 
Zdroje kvalifikovaného reprodukčního materiálu 
Za  zdroje  kvalifikovaného  reprodukčního  materiálu  lze  uznat  pouze  semenné  sady, 
rodičovské  stromy,  klony  nebo  směsi  klonů,  které  vyhovují  požadavkům  na  postup  při 
založení  zdrojů  a  při  jejich  dalším  udržování,  jakož  i  požadavkům  na  jejich  genetickou  a 
morfologickou  kvalitu,  polohu,  rozlohu,  věk,  strukturu  a  zdravotní  stav  a  které  splňují 
podmínku vhodnosti stanoviště. 
 
Rodičovské stromy / klony 
K 31.  12.  2014  je  v databázi  Rejstříku  uznaných  zdrojů  reprodukčního  materiálu  evidováno 
celkem  8  688  kusů  klonů.  Z toho  je  6  080  ks  jehličnanů  a  2 608  ks  listnáčů.  Celkem  jsou 
registrovány klony pro 34 druhů dřevin, z toho 10 jehličnatých a 24 listnatých druhů.  
Hlavním důvodem pro uznávání klonů je zakládání semenných sadů. Proto je v návaznosti na 
projekty zakládání nových semenných sadů prováděno uznávání tohoto typu zdroje. 
 
Semenné sady 
Semenný sad se zakládá podle dokumentace registrované a schválené pověřenou osobou. Za 
zdroj kvalifikovaného reprodukčního materiálu ho lze uznat pouze tehdy, pokud je jeho stav 
v souladu  se  zaregistrovanou  a  schválenou  dokumentací,  tzn.  mimo  jiné  zůstal  zachován 
potřebný počet a skladba klonů s dobrým zdravotním stavem a semenný sad je ve věku, kdy 
nastoupila  plodnost,  na  které  se  podílí  nadpoloviční  většina  zastoupených  klonů.  Semenné 
sady  je  nutné  obhospodařovat  tak,  aby  bylo  dosaženo  cíle  semenného  sadu.  Od  založení 
14 

semenného  sadu  do  fáze  jeho  uznání  jako  zdroje  kvalifikovaného  reprodukčního  materiálu 
uplyne  poměrně  dlouhá  doba,  proto  jsou  v databázi  ERMA2  evidovány  i  dosud  neuznané 
založené  semenné  sady  zaregistrované  v souladu  s platnou  právní  úpravou  a  dokumentací 
schválenou pověřenou osobou. 
 
K 31.  12.  2014  je  v Rejstříku  uznaných  zdrojů  evidováno  celkem  130  uznaných  semenných 
sadů  o celkové  ploše  308,35  ha.  Semenné  sady  jsou  založeny  pro  9  jehličnatých  a  13 
listnatých druhů dřevin.  
 
Směsi klonů  
V roce 2014 bylo v České republice evidováno celkem 25 uznaných směsí klonů pro 5 druhů 
dřevin  o  celkové  ploše  17,77  ha.  V roce  2014  byla  uznána  pověřenou  osobou  jedna  směs 
klonů dřeviny topol černý. 
 
Zdroje testovaného reprodukčního materiálu 
V roce  2005  byl  uznán  první  zdroj  reprodukčního  materiálu  kategorie  testovaný.  Jedná  se 
o směs  klonů  rodu  topol  ze  sekcí  Aigeiros  a  Tacamahaca  založenou  a  spravovanou 
Výzkumným  ústavem  lesního  hospodářství  a  myslivosti,  v.  v.  i.  (dále  jen  „VÚLHM“)  - 
Výzkumnou  stanicí  Kunovice.  Užití  tohoto  testovaného  zdroje  reprodukčního  materiálu  je 
možné po celé České republice podle přírodně klimatických podmínek.  Z tohoto původního 
zdroje pocházejí prozatím všechny další uznané zdroje testovaného reprodukčního materiálu 
šlechtěných  topolů.  Zdroj  testovaného  reprodukčního  materiálu  pro  lesnicky  významné 
dřeviny není doposud uznán. 
 
Podrobnější informace o zdrojích reprodukčního  materiálu v České republice je možné najít 
v Informaci  o  nakládání  s reprodukčním  materiálem  lesních  dřevin  České  republiky  za  rok 
2014 uveřejněné na www.uhul.cz. 
 
 
3.1.2 Lesní semenářství 
Forest Seed Management 
 
Produkce semenného materiálu 
Rok 2014 byl charakterizován výrazně nadprůměrnou produkcí semenného materiálu smrku 
ztepilého,  nadprůměrnou  produkcí  semenného  materiálu  borovice  lesní  a  znovu  významně 
nadprůměrnou  produkcí  žaludů  dubu  letního.  Naopak  u  jedle  bělokoré  a  buku  lesního  sběr 
semenného materiálu zdaleka nenaplnil orientační potřebu lesního hospodářství.  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
15 

Tabulka 3.1.2.1 
Bilance potřeby semenného materiálu 
Production of Seed Material 
Orientační roční potřeba 
Produkce semenného 
šišek/semen  
 
materiálu v roce 2014 
Estimated annual need 
of cones/seeds 
Jednotka 
kg 
Unit 
Smrk ztepilý 
150 214 
46 000 
Norway Spruce 
Borovice lesní 
78 978 
40 000 
Scots Pine 
Jedle bělokorá 
7 711 
65 000 
Silver Fir 
Buk lesní 
30 657 
56 000 
European Beech 
Dub letní 
172 475 
85 000 
English Oak 
Dub zimní 
68 746 
55 000 
Sessile Oak 
Poznámka: Údaje o produkci semenného materiálu jsou čerpány z Rejstříku vystavených potvrzení o původu. 
U jehličnanů  se  jedná  o  údaj  o  množství  sklizených  šišek  a  jejich  orientační  roční  potřeby,  u listnáčů  se  jedná 
o množství  semen.  Rejstřík  vystavených  potvrzení  o  původu  je  veřejně  přístupný  v ERMA2  na  portálu 
Ministerstva zemědělství www.eagri.cz. 
 
Pramen: ÚHÚL 
Source:   FMI 
 
Kontrola získávání reprodukčního materiálu lesních dřevin  
Výkon kontroly sběru RMLD ze zdrojů  identifikovaného, selektovaného, kvalifikovaného a 
testovaného reprodukčního materiálu je podle zákona oprávněna provádět „pověřená osoba“. 
Kontroly získávání RMLD byly prováděny dle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní 
řád), zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 149/2003 
Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, ve znění pozdějších předpisů (dále 
jen „zákon č. 149/2003 Sb.“), a dle schválené interní Metodiky kontrol dodavatelů. Výstupem 
kontrol  byly  vždy  Protokoly  o  kontrole,  kde  byly  zaznamenány  zjištěné  skutečnosti  a  byly 
následně podkladem pro vystavení nebo nevystavení potvrzení o původu.  
 
V průběhu roku 2014 vykonala pověřená osoba při sběru semenného materiálu, odběru částí 
rostlin  nebo  vyzvedávání  sadebního  materiálu  z přirozeného  zmlazení  z uznaných  zdrojů 
kategorie  identifikovaný,  kategorie  selektovaný,  kvalifikovaný  nebo  testovaný  celkem  412 
kontrol dodavatelů RMLD. 
 
Nejčastějšími  zjištěnými  pochybeními  bylo  nesprávné  uvedení  množství  sbíraného 
semenného materiálu,  nesprávné místo  a čas sběru semenného materiálu,  nedodržování  lhůt 
pro  oznámení  sběru  a  podání  žádosti  o  vystavení  potvrzení  o  původu,  chybně  uvedené 
evidenční číslo uznané jednotky, sběr semenného materiálu bez platné licence. 
 
V roce  2014  bylo  ve  zkušební  laboratoři  L  1175  „Semenářská  kontrola“  (VÚLHM,  v.  v.  i., 
VS Kunovice), akreditované ČIA, zpracováno 1 063 vzorků semen 48 druhů lesních dřevin. 
16 

Největší  podíl  zpracovaných  vzorků  semen  tvořil  smrk  ztepilý  (24  %),  buk  lesní  (18  %), 
borovice lesní (16 %), jedle (bělokorá, kavkazská, obrovská, a j. - 13 %) a dub (letní, zimní a 
červený - 7 %). 
Průměrná klíčivost semen smrku od roku 2006 nedosahuje 80 % a podílelo se na ní čerstvé 
osivo z roku 2013 (graf 3.1.2.1). 
Průměrná  klíčivost  semen  borovice  byla  mírně  podprůměrná,  přestože  se  zvýšila  oproti 
předchozímu roku o 16% (graf 3.1.2.2). 
U modřínu bylo zpracováno pouze 35 vzorků semen s nadprůměrnou klíčivostí (graf 3.1.2.3). 
Semena jedle vykazovala obdobnou kvalitu (životnost a plnost) jako v roce předchozím (graf 
3.1.2.4).  
Životnost bukvic byl nadprůměrná a podílelo se na ní osivo z roku zrání 2014. Klíčivost se 
oproti  předchozímu  roku  zvýšila  o  33%  a  podílelo  se  na  ní  osivo  z roku  zrání  2013  (graf 
3.1.2.5).   
 
 
Graf 3.1.2.1.  
Energie klíčení a klíčivost semen smrku vyplývající z rozborů v letech 1996–2014 
Germination energy and germination capacity of Norway spruce seeds tested in 1996–2014 
100
Energie klíčení
průměrná klíčivost 80 % (ČSN 48 1211)
Klíčivost 
90
80
70
60
% 50
40
30
20
10
0
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Rok rozboru
Pramen: VÚLHM 
Source: FGMRI 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
17 

Graf 3.1.2.2 
Energie klíčení a klíčivost semen borovice vyplývající z rozborů v letech 1996–2014 
Germination energy, germination capacity of Scots pine seeds tested in 1996–2014  
100
Energie klíčení 
Klíčivost 
průměrná klíčivost 85 % (ČSN 48 1211)
90
80
70
60
% 50
40
30
20
10
0
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Rok rozboru
Pramen: VÚLHM 
Source: FGMRI 
 
 
 
Graf 3.1.2.3 
Energie  klíčení,  klíčivost  a  podíl  plných  semen  modřínu  vyplývající  z rozborů  v letech 
1996–2014 
Germination  energy, germination capacity and proportion  of  filled seeds of  European larch 
tested in 1996–2014 

100
90
Energie klíčení 
Klíčivost 
Plná semena 
průměrná klíčivost 35 % (ČSN 48 1211)
80
70
60
% 50
40
30
20
10
0
Rok rozboru
Pramen: VÚLHM 
Source: FGMRI 
 
 
18 

Graf 3.1.2.4 
Životnost a podíl plných semen jedle vyplývající z rozborů v letech 2004–2014  
Viability and proportion of filled seeds of Silver fir tested 2004–2014 
Životnost čistých semen 
100
Životnost plných semen 
průměrná životnost 45 % (ČSN 48 1211)
90
Plná semena
80
70
60
50
%
40
30
20
10
0
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Rok rozboru
Pramen: VÚLHM 
Source: FGMRI 
 
 
 
Graf 3.1.2.5   
Životnost a klíčivost bukvic vyplývající z rozborů v letech 2000–2014  
Viability and germination seeds of European beech tested 2000–2014 
100
Životnost 
průměrná klíčivost / životnost 70 % (ČSN 48 
90
Klíčivost
80
70
60
% 50
40
30
20
10
0
Rok rozboru
Pramen: VÚLHM 
Source: FGMRI 
 
 
 
19 

Tabulka 3.1.2.2    
Stav zásob semene a sebrané semenné suroviny v kg  
Pure and raw seed material stock (kg) 
Dřevina 
Čisté semeno 
Semenná surovina 
Species 
Pure seed 
Raw seed material 
Smrk ztepilý 
4 422 
32 652 
Norway Spruce 
Borovice lesní 
2 639 
24 344 
Scots Pine 
Modřín evropský 
286 
12 
European Larch 
Jedle bělokorá 
1 470 
180 
Silver Fir 
Buk lesní 
11 555 
122 
European Beech 
Pramen: LČR 
Source:  LČR 
 
 
V roce  2014  bylo  v Semenářském  závodě  v Týništi  nad  Orlicí  stratifikováno  2 422  kg 
semene,  zejména  buku  a  bylo  zpracováno  109  tun  semenné  suroviny,  z toho  88  tun  šišek 
jehličnanů,  2  tuny  bukvic  a  14  tun  žaludů.  Úroda  některých  dřevin  byla  ovlivněna  dešti 
v období  kvetení  (jilmy,  olše)  a  u buku  a  dubů  bylo  množství  a  kvalita  úrody  ovlivněna 
suchem  v letním  období,  kdy  docházelo  k předčasnému  opadu  zejména  u  bukvic  a 
k nedostatečnému vývinu žaludů. Nejvýznamněji byla postižena karpatská oblast. 
 
Rok bez úrody byl pro dřeviny jedle bělokorá a douglaska tisolistá (útlum po semenném roce 
2013), naopak vysoká úroda byla u smrku ztepilého, zejména ve vyšších vegetačních stupních 
a v hercynské oblasti. Borovice plodila v dostatečném množství v rámci celé republiky. 
 
3.1.3 Lesní školkařství 
Forest Nursery Practice 
 
Licence 
Základním předpokladem pro nakládání s RMLD je vlastnictví licence k této činnosti. K 31. 
12.  2014  bylo  v ústřední  evidenci  dodavatelů  Ministerstva  zemědělství  registrováno  celkem 
575  držitelů  těchto  licencí,  přičemž  275  držitelů  jsou  fyzické  osoby  a  300  jsou  osoby 
právnické. 
 
Rejstřík  držitelů  licencí  pro  nakládání  s RMLD  je  veřejně  přístupný  v ERMA2  na  portálu 
Ministerstva zemědělství www.eagri.cz. 
 
Na  základě  údajů  předkládaných  pověřené  osobě  (ÚHÚL)  vlastníky  licencí  pro  uvádění 
RMLD  do  oběhu  lze  konstatovat,  že  školkařskou  činností  se  v roce  2014  zabývalo  252 
dodavatelů vlastnících alespoň jednu provozovnu.  
 
 
 
 
20 

Plocha školek 
Celková plocha školkařských provozů uvádějících RMLD do oběhu ke dni 31. 12. 2013 byla 
1816,52 ha, z toho bylo 1 453,73 ha produkční plochy. Mimo venkovních produkčních ploch 
bylo evidováno 3,90 ha skleníků, 18,9 ha fóliovníků a 9,22 ha pařenišť.  
 
Tabulka 3.1.3.1  
Plocha lesních školek 
Area of forest nurseries 
Rok 
2014 
Year 
Jednotka 
ha 
Unit 
Fóliovníky 
18,90 
Plastic greenhouses 
Skleníky 
3,90 
Glass greenhouses 
Pařeniště 
9,22 
Hotbeds 
Volné plochy 
1 421,71 
Open area 
Produkční plocha celkem 
1 453,73 
Total production area 
Celková plocha školek 
1 816,52 
Total nursery area 
Poznámka: Údaje z Hlášení dodavatele 2014 v DS ERMA2 
 
Pramen: ÚHÚL 
Source:   FMI 
 
Rozpěstovaný sadební materiál 
Množství rozpěstovaného sadebního materiálu ve školkařských provozech dle dřevin a věku 
jednoho resp. dvou let v roce 2014 je uvedeno v tabulce č. 3.1.3.2. 
 
Tabulka 3.1.3.2  
Rozpěstovaný sadební materiál 
Planting stock in cultivation 
Rok 
Orientační roční potřeba 
2014 
Year 
sazenic 
Věk materiálu 
Jednoletý 
Dvouletý 
Estimated need 
Age 
One-year 
Two-years 
of seedlings 
Jednotka 
Kusy 
Unit 
pcs 
Smrk ztepilý 
78 565 825 
65 437 072 
38 000 000 
Picea abies 
Borovice lesní 
36 029 337 
31 216 500 
25 500 000 
Pinus sylvatica 
21 

Jedle bělokorá 
7 199 322 
10 985 362 
6 000 000 
Abies alba 
Ostatní jehličnaté 
8 160 017 
4 974 145 
4 000 000 
Other conifers 
Buk lesní 
31 510 541 
38 98 3645 
38 000 000 
Fagus sylvatica 
Dub letní 
36 100 013 
10 599 926 
12 000 000 
Quercus robur 
Dub zimní 
17 206 190 
5 607 246 
10 000 000 
Quercus petraea 
Ostatní listnaté 
17 346 546 
11 049 948 
8 000 000 
Other broadleaves 
Celkem jehličnaté 
129 954 501 
112 613 079 
73 500 000 
Total conifers 
Celkem listnaté 
102 163 290 
66 240 765 
68 000 000 
Total broadleaves 
Celkem 
232 117 791 
178 853 844 
141 500 000 
Total  
Poznámka: Údaje z Hlášení dodavatele 2014 v DS ERMA2, orientační roční potřeba sazenic je určena z plochy 
obnovy  lesa  a  zalesnění,  včetně  nezdarů,  a  z  minimálních  hektarových  počtů  sazenic  daných  vyhláškou č. 
139/2004 Sb.  
 
Pramen: ÚHÚL 
Source:   FMI 
 
V případě hlavní hospodářské jehličnaté dřeviny smrku ztepilého je množství rozpěstovaného 
sadebního  materiálu  s ohledem  na  ztráty  v dalších  letech  pěstování  na  hranici  odpovídající 
potřebě.  U  borovice  lesní  je  množství  rozpěstovaného  jednoletého  sadebního  materiálu 
s ohledem  na  ztráty  v dalších  letech  pěstování  v lesních  školkách  pro  umělou  obnovu  lesa  a 
zalesňování dostačující 
 
U  hlavních  listnatých  dřevin  buku  lesního  a  dubu  letního  jsou  patrné  výkyvy  v množství 
rozpěstované  produkce,  v zásadě  kopírující  úrody  semenného  materiálu.  Poslední  údaje 
ukazují  množství  rozpěstované  produkce  s ohledem  na  ztráty  v dalších  letech  pěstování  na 
úrovni  požadované  lesním  hospodářstvím,  u  dubu  letního  množství  rozpěstované  produkce 
v posledním roce výrazně převýšilo roční potřebu. 
 
Kontrola dodavatelů ve smyslu zákona č. 149/2003 Sb. 
Pověřená  osoba  vykonala  v roce  2014  celkem  45  kontrol  dodavatelů  ve  smyslu  dodržování 
ustanovení  zákona  a  jeho  prováděcích  vyhlášek.  Při  kontrolách  bylo  postupováno  v souladu 
s platnou právní úpravou a v součinnosti s ostatními orgány státní správy. 
 
Nejčastěji zjištěnými porušeními dodržování platné právní úpravy bylo uvádění nesprávného 
množství  RMLD  v držení  (inventury)  a  RMLD  uvedeného  do  oběhu  (nesprávně  vyplněné 
průvodní  listy),  nepředložení  údajů  o  RMLD  v držení  a  o  RMLD  uvedeném  do  oběhu, 
nesprávné  uvedení  původu  RMLD  uvedeného  do  oběhu  a  RMLD  v držení,  zjištění  RMLD 
bez prokázaného uvedení jeho původu. 
 
22 

 
3.1.4 Uvádění reprodukčního materiálu do oběhu 
Marketing of Forest Reproductive Material 
 
Produkce sadebního materiálu 
Po dobu platnosti přechodného ustanovení § 40 odst. 2 zákona č. 149/2003 Sb., kdy je RMLD 
shromážděný  před  účinností  tohoto  zákona  možné  uvádět  do  oběhu  do  31.  12.  2015,  je 
RMLD  uváděn  do  oběhu  buď  s průvodním  listem  (RMLD  shromážděný  dle  zákona)  nebo 
s listem  o původu  (RMLD  v režimu  přechodného  ustanovení).  Množství  RMLD  uváděného 
do  oběhu  školkařskými  subjekty  v podmínkách  České  republiky  za  rok  2014  je  uvedeno 
v tabulce  3.1.4.1.  Uvedená  čísla  představují  množství  sadebního  materiálu  uvedeného  do 
oběhu pouze subjekty provozujícími školkařskou činnost a neobsahují množství RM uvedené 
do oběhu následně firmami provádějícími služby vlastníkům lesa – obnovu lesa a zalesnění. 
23 

 
Tabulka 3.1.4.1 
Produkce sadebního materiálu  
Production of planting stock  
Celkem 
Druh dokumentu 
Průvodní list 
List o původu 
(za dřevinu) 
Type of document 
Supplier´s label  
Master certificate of identity  
Total 
Jednotka 
Kusy 
Unit 
pcs 
Smrk ztepilý 
41 860 589 
1 844 853 
43 705 442 
Picea abies 
Borovice lesní 
21 023 385 
139 720 
21 163 105 
Pinus sylvestris 
Jedle bělokorá 
4 948 549 
21 025 
4 969 574 
Abies alba 
Ostatní jehličnaté 
1 586 265 
1 145 
1 587 410 
Other conifers 
Buk lesní 
38 108 768 

38 108 768 
Fagus sylvatica 
Dub letní 
14 634 105 
306 
14 634 411 
Quercus robur 
Dub zimní 
9 078 401 

9 078 401 
Quercus petraea 
Ostatní listnaté 
10 499 877 
7 439 
10 507 316 
Other broadleaves 
Celkem jehličnaté 
69 418 788 
2 006 743 
71 425 531 
Total conifers 
Celkem listnaté 
72 321 151 
7 745 
72 328 896 
Total broadleaves 
Celkem 
141 739 939 
2 014 488 
143 754 427 
Total 
Poznámka: Údaje z Hlášení dodavatele 2014 v DS ERMA2; „Průvodní list“ znamená RMLD shromážděný dle 
zákona č. 149/2003 Sb. „List o původu“ znamená RMLD shromážděný před účinností zákona č. 149/2003 Sb., 
který je možné uvádět do oběhu do 31. 12. 2015. 
 
Pramen: ÚHÚL 
Source:   FMI 
 
Z uvedených  čísel je zřejmé, že s blížícím  se rokem  2015 postupně dochází  ke zmenšování 
podílu RMLD vzniklého před účinností zákona č. 149/2003 Sb., přičemž tento trend je patrný 
u jehličnatých i u listnatých dřevin. Nyní je podíl RMLD vzniklého před účinností zákona na 
úrovni 1,4%. 
 
Údaje  o  držitelích  licencí,  plochách  školek,  množství  sadebního  materiálu  uvedeného  do 
oběhu  a  množství  rozpěstovaného  sadebního  materiálu  jsou  čerpány  z datového  skladu 
ERMA2  vedeného  pověřenou  osobou.  V tomto  datovém  skladu  jsou  ukládána  data,  která 
24 

dodavatelé  předkládají  každoročně  pověřené  osobě  dle  zákona  č.  149/2003  Sb.,  a  jeho 
prováděcích právních předpisů. Uvedené výstupy jsou tedy agregovanými daty dodavatelů. 
 
Mezinárodní obchod 
Pohyb  RMLD  mezi  Českou  republikou  a  členskými  zeměmi  EU,  popř.  mezi  Českou 
republikou  a třetími  zeměmi,  začal  být  v České  republice  centrálně  evidován  v souladu 
s platnými právními předpisy od roku 2004.  
 
Obchodní výměna RMLD mezi členskými zeměmi EU 
Uvedená  činnost  (pravidla  pro  předávání  informací  mezi  příslušnými  úřady  členských  zemí 
EU)  je  po  formální  stránce  upravena  nařízením  Komise  (ES)  č.  1598/2002.  Činnost  byla 
průběžně zajišťována po celý rok 2014, komunikace probíhala především prostřednictvím e-
mailové  pošty,  údaje  byly  přijímány  i  odesílány  na  standardizovaném  formuláři.  V nutných 
nebo  nejasných  případech  probíhala  potřebná  komunikace  v rozšířeném  rozsahu  dle 
vzájemných potřeb.  
 
Uváděná  data  jsou  oficiálními  údaji  veškerých  případů,  které  byly  v případě  vývozů  z ČR 
nahlášeny  dodavateli  v ČR  v rámci  jejich  zákonných  povinností  (popř.  zjištěny  v rámci 
kontrol  dodavatelů),  v případě  dovozů  nahlášeny  našimi  zahraničními  partnery  (příslušnými 
úředními  místy  zemí  EU).  Veškerá  dokumentace  je  založena  v analogové  podobě.  Údaje 
z hlášení  byly  využity  v rámci  realizovaných  kontrol  dodavatelů  k ověření  deklarovaných 
údajů. 
 
Vývozy osiva a sazenic do zemí EU: 
Celkem bylo vyvezeno 539 230 ks sazenic, nejvíce borovice lesní a olše lepkavé a 8 615 kg 
semenného materiálu, nejvíce buku lesního a dubu zimního. 
 
Dovozy osiva a sazenic ze zemí EU: 
Celkem bylo dovezeno 2 583 kg semenného materiálu, nejvíce dubu letního. Pověřené osobě 
nebyl nahlášen žádný dovoz sadebního materiálu. 
 
 
Mezinárodní obchod - třetí země 
Dovoz RMLD ze  třetích zemí do České republiky probíhal pouze v režimu rozhodnutí Rady 
(ES) č. 971/2008, o rovnocennosti reprodukčního materiálu lesních dřevin vyprodukovaného 
ve třetích zemích. Celkem  bylo  v tomto  režimu v roce 2014 dovezeno 80,57 kg semenného 
materiálu  douglasky  tisolisté  a  50  kg  semenného  materiálu  jedle  obrovské.  Na  dovezené 
oddíly  vystavilo  Ministerstvo  zemědělství  příslušná  potvrzení  o  původu.  V roce  2014  nebyl 
uskutečněn  žádný  dovoz  v režimu  rozhodnutí  Komise  (ES)  č.  989/2008,  kterým  se  členské 
státy  opravňují  k přijetí  rozhodnutí  v souladu  se  se  směrnicí  Rady  1999/105/ES  o  stejných 
zárukách  poskytovaných  ve  vztahu  k reprodukčnímu  materiálu  lesních  dřevin,  který  má  být 
dovezen z určitých třetích zemí. 
 
Podrobné  informace  týkající  se  jak  obchodní  výměny  RMLD  mezi  Českou  republikou  a 
členskými státy EU, tak dovozu RMLD ze třetích zemí za období roku 2014 jsou uvedeny ve 
Zprávě o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin České republiky za rok 2014. 
 
25 

3.1.5 Národní program ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin 
The National Programme of Conservation and Reproduction of Forest Tree Species Gene 
Pool 
 
Ministerstvo  zemědělství  vyhlásilo  k  1.  7.  2014  Národní  program  ochrany  a  reprodukce 
genofondu lesních dřevin na období 2014–2018 (dále jen „Národní program“). Tento Národní 
program  zajišťuje  v  České  republice  dosud  nedostatečně  upravenou  oblast  ochrany  a 
reprodukce  genetických  zdrojů  lesních  dřevin  v  souladu  s  platnými  právními  předpisy, 
mezinárodními úmluvami a dohodami a národními strategiemi České republiky. 
 
Národní  program  upravuje  podmínky  a  postupy  ochrany  a  reprodukce  genetických  zdrojů 
lesních  dřevin  původních  na  území  České  republiky  a  dotváří  právní  a  organizační  rámec 
nezbytný pro zajištění efektivního  a setrvalého využívání  genetických zdrojů lesních dřevin 
v souladu  s  potřebami  lesního  hospodářství  a  zásadami  trvale  udržitelného  hospodaření 
v lesích. Genofond lesních dřevin jako součást národního bohatství České republiky má velký 
význam  pro  budoucnost  všech  lesů  na  území  státu  jak  z  pohledu  zásadního  vlivu  na  jejich 
budoucí  výnos,  tak  i  z  pohledu  změn  klimatu,  adaptační  schopnosti  a  ekologické  stability 
lesních porostů (ekosystémů). 
 
Podmínky  ochrany  a  reprodukce  genofondu  lesních  dřevin  včetně  vyhlášení  Národního 
programu  byly  stanoveny  novelou  zákona  o  obchodu  s  reprodukčním  materiálem  lesních 
dřevin  (zákon  č.  149/2003  Sb.  ve  znění  zákona  č.  232/2013  Sb.).  Pravidla  poskytování  a 
čerpání  finančních  podpor  na  udržování  a  využívání  genetických  zdrojů  lesních  dřevin  jsou 
pro jednotlivé účastníky Národního programu stanoveny v „Zásadách“,  které pro tento účel 
vydalo Ministerstvo zemědělství v srpnu 2014. 
 
Koordinací  Národního  programu  byl  pověřen  ÚHÚL.  V rámci  Národního  programu  bude 
podporována existence a obhospodařování genových základen, existence a obhospodařování 
zdrojů kvalifikovaného reprodukčního materiálu (rodič rodiny, ortet nebo klon, semenný sad 
a směs klonů) a dále zdroje selektovaného reprodukčního materiálu. Významným opatřením 
na  ochranu  a  reprodukci  genofondu  lesních  dřevin  je  i  podpora  zřízení  a  činnosti  Národní 
banky  osiva  a  explantátů  lesních  dřevin,  jejímž  provozováním  Ministerstvo  zemědělství 
pověřilo tzv. určenou osobu, kterou je VÚLHM.  
 
26 

 
3.2 Obnova lesa a zalesňování 
Forest Regeneration and Reforestation 
 
Plocha obnovených lesních porostů oproti předchozímu roku nepatrně poklesla na 25 929 ha, 
nicméně  ve  srovnání  s předchozími  roky  je  tato  plocha  srovnatelná  a  odpovídá  celkovému 
objemu  provedených  těžeb  v předchozích  letech.  Výše  přirozené  obnovy  činí  5  726  ha  a 
přestože ve srovnání s rokem 2013 vykazuje mírný pokles o 386 ha je patrné, že její plocha  
v posledních několika letech vykazuje vyrovnaný trend. 
 
Podíl listnatých dřevin na umělé obnově je z dlouhodobějšího hlediska stabilní. V roce 2014 
dosáhl  38,6  %  a  oproti  předchozímu  roku  tak  došlo  k jeho  mírnému  poklesu  o  0,7 %.  Ve 
srovnání s předchozím rokem mírně vzrostl podíl lípy a ostatních listnatých dřevin. 
 
 
Tabulka 3.2.1 
Obnova lesa v ha 
Forest regeneration (ha) 
Způsob obnovy 
Method 
2000 
2010 
2012 
2013 
2014 
of regeneration 
Umělá 
21 867 
21 859 
19 903 
19 920 
20 203 
Artificial 
z toho: opakovaná 
4 371 
3 087 
3 751 
4 327 
4 634 
of which Replanting 
Přirozená 
3 422 
5 127 
5 561 
6 112 
5 726 
Natural 
Celkem 
25 309 
26 986 
25 464 
26 032 
25 929 
Total 
Pramen: ČSÚ 
Source: Czech Statistical Office 
 
 
Tabulka 3.2.2 
Umělá obnova podle druhů dřevin v ha 
Artificial regeneration by tree species (ha) 
Umělá obnova 
2000 
2010 
2012 
2013 
2014 
Artificial regeneration 
ha 
Celkem*  
21 867 
21 859 
19 903 
19 920 
20 203 
Total 
sadba 
21 486 
21 686 
19 818 
19 820 
20 143 
z toho 
Planting  
of which 
síje  
381 
173 
85 
100 
60 
Sawing 
smrk 
9 479 
9 171 
9 034 
8 840 
8 919 
z toho  
Spruce 
of which 
jedle  
895 
1 274 
974 
872 
886 
Fir 
27 

borovice 
2 597 
2 171 
1 933 
2 055 
2 232 
Pine 
modřín 
739 
206 
221 
183 
174 
Larch 
ostatní jehličnaté 
200 
145 
128 
151 
199 
Other conifers 
jehličnaté 
celkem 
13 910 
 12 967 
12 290 
12 101 
12 410 
Total conifers 
dub 
2 428 
 2 607 
2 263 
2 277 
2 406 
Oak 
buk 
3 386 
 4 899 
4 064 
4 226 
4 036 
Beech 
lípa 
397 
 264 
252 
294 
300 
Linden 
topol a osika 
46 
 33 
50 
70 
64 
Poplar, aspen 
ostatní listnaté 
Other 
1 700 
 1 089 
984 
952 
987 
broadleaves 
listnaté celkem
Total 

7 957 
 8 892 
7 613 
7 819 
7 793 
broadleaves 
% listnaté 
36,4 
 40,7 
38,3 
39,3 
38,6 
% broadleaves 
Poznámka: včetně zalesnění pod porostem. 
Note: including underplanting. 
 
Pramen:
 ČSÚ 
Source: Czech Statistical Office 
 
3.3 Výchovné zásahy 
Cleanings and Thinnings 
 
 
Plocha  lesních  porostů,  v nichž  byly  provedeny  výchovné  zásahy  prořezávkou,  činila 
43,1 tis. ha.  Probírky  byly  realizovány  na  ploše  85,2 tis. ha.  Oproti  předchozímu  roku  došlo 
k mírnému navýšení velikosti těchto ploch jak u prořezávek, tak i probírek. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
28 

Tabulka 3.3.1 
Rozsah provedených výchovných zásahů v tis. ha 
Cleaning and thinning (1 000 ha) 
Výchovné zásahy 
Rok provedení 
Prořezávky 
Probírky 
celkem 
Year 
Cleaning 
Thinnig 
Total 
2000 
47,7 
115,5 
163,2 
2010 
43,6 
85,7 
129,3 
2011 
47,5 
101,6 
149,1 
2012 
46,2 
94,4 
140,6 
2013 
41,6 
83,4 
125,0 
2014 
43,1 
85,2 
128,3 
Pramen: ČSÚ 
Source: Czech Statistical Office 
 
 
3.4 Těžba dřeva 
Felling and Removals 
 
V lesích  ČR  bylo  vytěženo  celkem  15,48 mil.  m3  surového  dříví,  což  ve  srovnání 
s předchozím  rokem  znamená  nárůst  o  0,15  mil.  m3.  Značnou  měrou  se  na  tomto  objemu 
podílelo  zpracování  nahodilých  těžeb  (4,5  mil.  m3).  Podíl  nahodilé  těžby  v roce  2014  činil 
29 % a poněkud tak zhoršil podmínky pro plánovité hospodaření v lesích. 
 
Z hlediska  složení  těžeb  dle  dřevin  se  objem  těžeb  listnatého  dříví  udržel  téměř  na  stejné 
úrovni. Podíl těžeb listnatého dříví na celkových těžbách činil přibližně 13 %. Proporce těžby 
listnatého a jehličnatého dříví je dána především poptávkou na trhu se surovým  dřívím, ale 
také strukturou disponibilních zásob mýtních porostů.  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
29 

Tabulka 3.4.1 
Těžba dřeva 
Total annual timber harvest 
Těžba dřeva 
Tj. 
2000 
2010 
2012 
2013 
2014 
Harvest  
Unit 
Jehličnatá 
12,85 
 15,07 
13,06 
13,23 
13,47 
Conifers 
mil. m3 
Listnatá 
million 
1,59 
 1,67 
2,01 
2,10 
2,00 
Broadleaves 
m3 
Celkem 
14,44 
 16,74 
15,06 
15,33 
15,48 
Total 
Celkem na 
1 obyvatele 
1,41 
 1,59 
1,43 
1,46 
1,47 
Per capita 
m3 
Na 1 ha lesních 
pozemků 
5,48 
 6,30 
5,66 
5,76 
5,80 
Per 1 ha of forest 
Poznámka: údaje jsou udávány v m3 hroubí bez kůry. 
Note: volumes are given in m3 under bark, minimum top diameter 7cm. 
 
Pramen:
 ČSÚ 
Source: Czech Statistical Office 
 
 
 
30 

 
3.5 Ochrana lesa  
Forest Protection 
 
Rok 2014 je možno z pohledu ochrany lesa celkově označit jako období spíše méně příznivé, 
podobně jako předcházející rok 2013 (zejména pokud oba srovnáme s rokem 2012, kdy byl 
evidován  velmi  nízký  rozsah  objemu  poškození  u  většiny  skupin  škodlivých  faktorů). 
Z regionálního  hlediska  opět  panovaly  velké  rozdíly,  přičemž  platilo,  že  území  Moravy  a 
Slezska  (nesrovnatelně  výrazněji  zasažené  suchem),  vykázalo  u  většiny  skupin  škodlivých 
faktorů  relativně  i  absolutně  větší  objemy  poškození,  než  plošně  zřetelně  rozlehlejší  území 
Čech.  Hlavní  škodlivé  faktory  byly  přitom  obdobné  jako  v minulých  letech,  z abiotických 
vlivů se jednalo především o polomy a přímé následky sucha, z biotických činitelů pak jako 
tradičně  o  poškození  způsobené  přemnožením  podkorního  hmyzu  na  smrku,  aktivizací 
václavky  a  v neposlední  řadě  je  nutno  zmínit  také  trvající  negativní  působení  přemnožené 
spárkaté zvěře, které nejcitelněji postihuje obnovu lesa. 
 
Chod  povětrnostních  podmínek  byl  celkově  opět  značně  nevyrovnaný,  zaznamenané 
klimatické  extremity  (srážkově  chudá  zima  a  následně  i  podzim,  epizodické  velmi  vysoké 
časně  letní  teploty,  srpnové  lokální  vichřice  a  prosincová  ledovka  spojené  se  vznikem 
polomů),  měly  v některých  případech  plošný,  jindy  naopak  úzce  regionální  ráz.  Vlastním 
suchem,  významným  negativním  predispozičním  vlivem,  bylo  již  poněkolikáté  o  poznání 
citelněji  zasaženo  území  Moravy  a  Slezska  (zejména  pak  střední  a  severní  část).  Výše 
nahodilých  těžeb  přepočtených  na  celorepublikové  měřítko  dosáhla  v roce  2014  hodnotu 
kolem  4,5  mil.  m3,  a  byla  tedy  o  cca  0,3  mil.  m3  vyšší  ve  srovnání  s rokem  předchozím. 
Nahodilé  těžby  tak  reprezentovaly  přibližně  1/4  těžeb  celkových,  což  představuje  nadále 
relativně  příznivou  hodnotu,  zejména  pokud  vezmeme  do  úvahy  vysoké  nahodilé  těžby 
v závěru minulého desetiletí, způsobené větrnými pohromami Kyrill a Emma. 
 
V  případě  abiotických  škodlivých  vlivů  došlo  ve  srovnání  s rokem  2013  k velmi  mírnému 
zvýšení celkového objemu poškození (pouze o cca 5 %), u biotických škodlivých činitelů byl 
zaznamenán rovněž menší nárůst poškození, a to o necelých 10 %. Situace však byla stejně 
jako  v roce  2013  regionálně  velmi  nevyrovnaná,  zatímco  v Čechách  byl  prakticky  u  všech 
škodlivých  faktorů  zaznamenán  nízký  stav  výskytu,  na  Moravě  a  ve  Slezsku  se  nepříznivá 
situace celkově spíše ještě dále zhoršila.  
31 

 
Tabulka 3.5.1. 
Nahodilé těžby podle druhů 
Salvage cutting by reason (million m3) 
Těžba 
Reason 
Rok  
živelní 
exhalační 
hmyzová 
ostatní 
celkem 
Year 
Abiotic 
Air pollution 
Insects 
Other 
Total 
mil. m3 
mil. m3 
mil. m3 
mil. m3 
mil. m3 
million m3 
million m3 
million m3 
million m3 
milion m3 
2004 
2,76 
0,04 
1,27 
1,30 
5,37 
2005 
2,54 
0,02 
0,88 
0,39 
3,83 
2006 
5,59 
0,02 
0,96 
0,82 
7,39 
2007 
12,92 
0,04 
1,86 
0,68 
15,50 
2008 
7,07 
0,04 
2,37 
0,65 
10,13 
2009 
3,00 
0,03 
2,64 
0,58 
6,25 
2010 
4,08 
0,02 
1,84 
0,38 
6,32 
2011 
2,13 
0,02 
1,21 
0,43 
3,79 
2012 
2,01 
0,02 
0,98 
0,33 
3,34 
2013 
2,50 
0,03 
1,21 
0,46 
4,2 
2014 
2,60 
0,02 
1,31 
0,57 
4,5 
Pramen: VÚLHM 
Source: FGMRI 
 
 
3.5.1 Preventivně ochranná opatření 
Preventive Measures 
 
Tak  jako  každoročně  byly  i  v roce  2014  ve  značném  rozsahu  provedeny  kontroly  výskytu 
lesních škodlivých činitelů. Soustředily se především na hmyzí škůdce, v souladu s vyhláškou 
MZe  ČR  č.  101/1996  Sb.,  v platném  znění,  kterou  se  stanoví  podrobnosti  o  opatřeních 
k ochraně  lesa.  V rámci  těchto  kontrol  byli  sledováni  především  kalamitní  škůdci,  mezi  něž 
náleží zejména lýkožrout smrkový (Ips typographus) a bekyně mniška (Lymantria monacha). 
Obecně  lze  říci,  že  zběžná  (orientační)  kontrola  výskytu  hmyzích  škůdců  proběhla  tak  jako 
každoročně na značné části lesních pozemků. Při vlastní bližší kontrole lýkožrouta smrkového 
bylo  ve  velkém  měřítku  využito  lapáků  i  lapačů.  Pro  účely  kontroly  i  obrany  bylo  podle 
dostupné  evidence  aplikováno  téměř  kolem  60  tis.  ks  lapačů  a  položeno  bylo  kolem 
390 tis. m3  stromových  lapáků.  Detailnější  kontrola  bekyně  mnišky  a  ostatního  listožravého 
hmyzu  se  pak  uskutečnila  na  rozloze  kolem  115  tis.  ha,  klikoroh  borový  byl  sledován  na 
rozloze 13,2 tis. ha. 
 
Pomocí  preventivně  ochranných  opatření  bylo  v naprosté  většině  případů  včas  podchyceno 
hrozící  nebezpečí  v ochraně  lesa  a  byla  přijata  potřebná  navazující  obranná  opatření. 
V porovnání s rokem 2013 nedošlo k nárůstu množství ochranných opatření ani rozsahu jejich 
použití.  V obou  letech  však  bylo  uplatněno  ve  srovnání  s předchozími  obdobími  zvýšené 
32 

množství obranných opatření proti podkornímu hmyzu na smrku, resp. především vlastnímu 
lýkožroutu smrkovému (lapáků a lapačů). 
 
3.5.2 Ochrana a obrana proti škodlivým činitelům 
Protection Against and Control of Damaging Factors 
 
Na  zamezování  vzniku  poškození  lesních  porostů  biotickými  škodlivými  činiteli  se 
v podmínkách  Česka  vynakládají  každoročně  nemalé  prostředky,  které  se  soustřeďují 
především do následujících oblastí: ochrana před nežádoucí vegetací ve školkách, výsadbách 
a  kulturách;  ochrana  a  obrana  před  hmyzími  škůdci  a  původci  houbových  onemocnění  a 
ochrana a obrana před škodlivým působením zvěře a drobných hlodavců. Využíván je při tom 
systém  navzájem  provázaných  opatření  biologického  i  technického  rázu,  jehož  součástí  je 
i používání pesticidních látek v souladu se zásadami integrované ochrany lesa. 
 
Přesné  údaje  o  celkovém  rozsahu  použitých  opatření  nejsou  ani  v roce  2014  k dispozici 
(podobně jako v minulých letech). Jako kvalifikovaný odhad lze uvést, že v celorepublikovém 
měřítku  se  jednalo  o  opatření  aplikovaná  v přepočtu  na  rozloze  kolem  120  tis.  ha  lesních 
porostů  (tj.  ochranná  a  obranná  opatření  byla  provedena  v rozsahu  zhruba  5  %  celkové 
rozlohy lesa v Česku). 
 
Rozhodující podíl připadal jako každoročně na ochranu před poškozováním lesa zvěří (zimní 
okus a ohryz, letní okus a loupání) a nežádoucí vegetací (mechanické a chemické potlačování 
buřeně ve školkách a výsadbách). Ochranná opatření byla prováděna cestou pozemní aplikace 
příslušných přípravků, v souladu s doporučeními platného „Seznamu povolených přípravků a 
dalších  prostředků  na  ochranu  lesa“.  Letecký  obranný  zásah  proti  biotickým  škodlivým 
činitelům (hmyzím škůdcům) nebyl v roce 2014 nikde proveden, podobně jako v předchozím 
roce. 
 
3.5.3 Ozdravná opatření v lesích postižených imisemi vápněním a hnojením 
lesních porostů 
Measures Supporting Recovery of Forests Damaged by Air Pollution – Liming and Fertilising 
 
Projekty  chemické  meliorace  lesních  půd  probíhají  v  návaznosti  na  usnesení  vlády  České 
republiky  č.  22/2004.  Cílem  je  náprava  výživy  v  lesních  porostech,  kde  byla  doložena 
narušená  výživa  dřevin  spočívající  v  nedostatečných  zásobách  hořčíku  a  vápníku.  V  roce 
2014 vápnění  ani hnojení lesních porostů z prostředků Ministerstva zemědělství neproběhlo. 
V  oblasti  Libavé  proběhlo  poloprovozní  hnojení  lesních  porostů  kapalným  hořečnatým 
hnojivem MgNSol na majetku Vojenských lesů a statků ČR, s. p. Připravené jsou projekty pro 
provádění  chemických  meliorací  v  Krušných  horách  i  některých  dalších  oblastech. 
V západním Krušnohoří se stále vyskytují oblasti s výrazným žloutnutím smrkových porostů, 
které je způsobeno nedostatkem hořčíku a dalších bazických kationtů v lesních půdách, které 
jsou v těchto horských polohách přirozeně kyselé a navíc dlouhodobě ovlivňované kyselými 
depozicemi.  Ve  východním  Krušnohoří  má  připravované  vápnění  především  stabilizovat 
obsahy  živin  v  nově  narůstajících  porostech  na  bývalých  imisních  holinách.  Problémy  se 
žloutnutím lesních porostů se nevyskytují na Saské straně Krušných hor, kde vápnění probíhá 
pravidelně  a  kde  bylo  na  imisních  lokalitách  vápnění  opakováno  až  šestkrát.  Nedostatečná 
výživa bazickými prvky – zejména hořčíkem a vápníkem se ovšem začíná projevovat i v řadě 
33 

dalších oblastí a je i součástí komplexního chřadnutí smrkových porostů v nižších a středních 
polohách severní Moravy a Slezska.  
 
3.5.4 Lesní ochranná služba 
Forest Protection Service 
 
Lesní  ochranná  služba  (LOS)  Výzkumného  ústavu  lesního  hospodářství  a  myslivosti,  v.v.i. 
byla  zřízena  v roce  1995  jako  organizační  složka  tehdejšího  útvaru  Ochrany  lesa,  a  to  na 
základě pověření MZe ČR. Hlavní náplní její činnosti je poradenství, zpracovávání a vedení 
přehledu výskytu lesních škodlivých činitelů, zpracovávání odborných stanovisek pro potřeby 
přiznání dotací ve smyslu platné legislativy (zejm. v rámci vybraných titulů Programu rozvoje 
venkova),  testování  biologické  účinnosti  pesticidů  v ochraně  lesa,  pořádání  seminářů  a 
školení, publikace nových poznatků z oboru, mezinárodní spolupráce v ochraně lesa (zejména 
se zeměmi sousedícími s Českem) a další odborné aktivity na poli ochrany lesa. 
 
V roce  2014  byla  činnost  lesní  ochranné  služby  zajišťována  pouze  v posledním  čtvrtletí 
z důvodu administrativních problémů při obnovování smluvního vztahu na zajišťování  LOS. 
Nicméně  v rámci  poradenské  činnosti  pro  všechny  vlastníky  a  uživatele  lesa  na  území  ČR 
bylo  v roce  2014  zpracováno  kolem  162   případů  z oborů  entomologie,  fytopatologie, 
vertebratologie  a  herbologie  (podstatná  část  formou  laboratorních  a  terénních  šetření).  Pro 
potřeby  přiznání  dotací  z   Programu  rozvoje  venkova  bylo  celkem  LOS  zpracováno 
20 žádostí,  u  nichž  bylo  také  vydáno  odborné  stanovisko.  V  rámci  testování  biologické 
účinnosti pesticidů bylo kromě jiného jednáno s řadou dodavatelských nebo výrobních firem 
o možnostech  zařazení  prostředků  na  ochranu  lesa  do  registračních  pokusů,  byl  vydán 
Seznam  povolených  přípravků  a  dalších  prostředků  na  ochranu  lesa  2014  jako  příloha 
Metodické  příručky  integrované  ochrany  rostlin  pro  lesní  porosty.  Proběhlo  každoroční 
vyhodnocení  výskytu  biotických  činitelů  a  případných  obranných  zásahů  proti  nim.  Byly 
ověřovány  metody  obranných  opatření  proti  vybraným  biotickým  škodlivým  činitelům. 
V době  činnosti  LOS  její  pracovníci  uspořádali  nebo  se  podíleli  na  celkem  7  školeních  a 
seminářích  s tématikou  ochrany  lesa.  Publikační  činnost  zahrnovala  mimo  již  zmíněné 
metodické  příručky  samostatné  odborné  příspěvky  v pravidelné  rubrice  „Lesní  ochranná 
služba  informuje“  v časopise  Lesnická  práce  a  ve  Zpravodaji  SVOL.  Vybrané  publikace  a 
zprávy  LOS  byly  uveřejňovány  na  webových  stránkách  VÚLHM  Jíloviště-Strnady 
(www.vulhm.cz/los). 
34 

 
3.5.5 Požární ochrana v lesním hospodářství 
Fire Control in Forestry 
 
 
§ 7 odst. 2 zákona  č. 133/1985  Sb., o požární ochraně, ukládá vlastníkům  nebo uživatelům 
lesů v souvislých lesních porostech o celkové výměře vyšší než 50 ha povinnost (nad rámec 
obecných povinností dle § 5 tohoto zákona) zabezpečit v době zvýšeného nebezpečí  vzniku 
požáru  opatření  pro  včasné  zjištění  požáru  v lesích  a  proti  jeho  rozšíření  pomocí  hlídkové 
činnosti  s potřebným  množstvím  sil  a  prostředků  požární  ochrany,  pokud  tak  neučiní 
Ministerstvo  zemědělství;  to  tak  může  učinit  formou  poskytnutí  služby  vlastníkům  lesa  dle 
§ 46 odst. 2 písm. c) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, 
(lesní zákon), v platném znění. Touto službou je tzv. Letecká hasičská služba. 
 
Letecká hasičská služba  
 
Letecká  hasičská  služba  (LHS)  je  Ministerstvem  zemědělství  zabezpečována  již  od  r.  1993 
v úzké  spolupráci  s Ministerstvem  vnitra  –  generálním  ředitelstvím  Hasičského  záchranného 
sboru  ČR  (dále  MV  –  GŘ  HZS  ČR),  zaměstnanci  podniku  Lesy  ČR,  s.  p.  a  od  r.  2001  též 
s Leteckou službou Policie ČR (LS PČR). LHS je plně financována MZe; zároveň je službou 
obligatorní,  a  její  zajištění  v daném  roce  závisí  na  množství  disponibilních  prostředků 
v rozpočtu MZe.  
 
LHS se řídí „Směrnicí pro hlídkovou činnost a hašení lesních požárů v rámci systému Letecké 
hasičské  služby“  v platném  znění.  Hlavním  úkolem  LHS  je  provádění  hlídkové  činnosti 
v době zvýšeného nebezpečí vzniku lesních požárů (především v letním období) s cílem jejich 
včasného  zjištění,  lokalizace  a  uhašení  v součinnosti  s pozemními  jednotkami  HZS  ČR, 
především  v obtížně  přístupném  terénu.  Vyžádání  letecké  techniky  pro  zásah  včetně  řízení 
zásahu  k uhašení  lesního  požáru  je  v pravomoci  HZS  ČR.  Do  roku  2012  byla  LHS 
zajišťována  na  celém  území  ČR  s  výjimkou  lesů  v působnosti  Ministerstva  obrany  a 
Ministerstva  životního  prostředí  (lesy  v národních  parcích),  a  to  prostřednictvím  privátní 
letecké  hlídkové  a  hasební  techniky  (na  základě  smlouvy  o  dílo  mezi  Ministerstvem 
zemědělství  a  soukromým  leteckým  provozovatelem)  a  vrtulníků  LS  PČR  (na  základě 
„Dohody  o  spolupráci  při  hlídkové  činnosti  a  hašení  lesních  požárů  prováděných  leteckou 
technikou  mezi  Ministerstvem  vnitra  a  Ministerstvem  zemědělství“).  Rozsah  zapojení  LS 
PČR do systému LHS je přitom dán jejími kapacitními možnostmi vzhledem k nutnosti plnit 
další prioritní úkoly. Od roku 2013 je LHS zajišťována pouze prostřednictvím LS PČR, tzn., 
že  letecká  hasební  činnost  vrtulníky  je  zajištěna  po  celém  území  České  republiky,  letecká 
hlídková činnost je zajištěna pouze v sektorech LHS B8 – Benešovsko, B9 – Blanensko, C11 
– Dolní Polabí, C12 – střední Polabí a Žďárské Vrchy a C 13 – střední Morava, Svitavsko.  
 
Činnost LHS v roce 2014 
 
V  roce  2014  bylo  v rámci  sektorů  LHS  zabezpečených  MZe  prostřednictvím  LS  PČR 
provedeno  celkem  12  hlídkových  letů  a  bylo  při  nich  nalétáno  cca  13,5  hodiny.  Všechny 
hlídkové lety byly realizovány v průběhu července, v období vysokého rizika vzniku požáru. 
Vrtulníky LS PČR zasahovaly u 8 lesních požárů, provedly celkem 158 shozů vody a nalétaly 
při nich cca 19,5 hodiny. K hašení lesního požáru byla letecká technika poprvé povolána již 
13. března, nejvíce požárů bylo hašeno leteckou technikou v měsících červen a červenec.  
 
35 

 
Požárovost v lesním hospodářství  
 
V roce 2014 bylo evidováno 865 lesních požárů (666 požárů v roce 2013), u kterých musely 
zasahovat  jednotky  požární  ochrany.  Téměř  98  %  požárů  bylo  do  1  ha,  průměrná  plocha 
požáru činila 0,6 ha. Celková plocha požárem zasažených lesních porostů činila celkem cca 
536 ha lesních porostů (na této hodnotě má rozhodující podíl plošně rozsáhlý pozemní lesní 
požár ve vojenském újezdu Hradiště oblasti; v roce 2013: 92 ha). Přímá škoda byla vyčíslena 
částkou 6,6 mil. Kč (4,9 mil. Kč v roce 2013), zásahem hasičů byly uchráněny lesní porosty 
v hodnotě 82,2 mil. Kč (75,8 mil. Kč v roce 2013). Při požárech v roce 2014 byly usmrceny 
2 osoby (v roce 2013 k usmrcení osob nedošlo), zraněno bylo 10 osob (7 osob v roce 2013).  
 
Z celkového  počtu  lesních  požárů  v roce  2014  bylo  181  požárů  se  známou  příčinou  vzniku, 
z toho  převažovalo  lidské  zavinění  (celkem  166  požárů  se  zničenou  plochou  44,4  ha): 
především  lidská  nedbalost  (139  požárů  se  zničenou  plochou  42  ha;  z toho  kouření  bylo 
příčinou  31  požárů  se  zničenou  plochou  7,8  ha)  a  také  žhářství  (27  požárů  s celkovou 
zničenou  plochou  2,4  ha).    Dále  bylo  evidováno  7  požárů  z přírodních  příčin  (úder  blesku) 
s celkovou  zničenou  plochou  cca  0,2  ha.  U 684  požárů  (cca  484,4  ha  zničené  plochy)  se 
nepodařilo  příčinu  stanovit  (pozn.:  u  požárů  travního  porostu,  hrabanky,  jehličí,  listí  či 
rašeliny beze škody se příčina od r. 2010 nezjišťuje). Z celkové požárem zničené plochy bylo 
cca  2,4  %  lesa  vysokokmenného  (jehličnatého,  popř.  smíšeného),  cca  1,8  %  lesa 
výmladkového a cca 95,5 % plochy činily jiné lesní pozemky.  
36 

 
Tabulka 3.5.5.1   
Přehled provedených hlídkových a hasebních letů v rámci LHS za období 2000-2014 
Overview of performed reconnaissance and fire fighting flights 
Hlídkové lety 
Hasební lety 
Reconnaissance flights 
Fire fighting flights 
množství 
počet 
počet 
počet 
počet 
počet 
smáčedla 
Rok 
zjištěnýc
shozů
počet letů

 
 
letových 
hašených 
letových 
(litry) 
Year 
požárů 
Number 
Number 
hodin 
požárů 
hodin 
Volume 
Number of 
of fire 
of flights 
Number 
Number 
Number 
of fire 
detected 
retardant 
of hours 
of fires 
of hours 
retardant 
fires 
drops 
(l) 
2000 
743 
723,64 
70 
10 
37,91 
196 
220 
2001 
287 
306,18 


19,3 
78 
71 
2002 
388 
415,11 


10,92 
43 
51 
2003 
464 
700,61 
31 
54 
169,2 
541 
325 
2004 
221 
290,19 
21 

21,2 
18 
10 
2005* 

14,93 





2006 
176 
309,98 
32 
13 
26,43 
137 
38 
2007 
135 
228,17 
15 

1,42 


2008 
242 
379,5 
15 

5,5 
22 
28 
2009* 
13 
30,02 

13 
24,02 
188 

2010 
232 
357,35 


10,9 
50 
10 
2011 
211 
366,75 

12 
34,97 
274 

2012 ** 
199 
324,533 
21 
21 
124,714 
774 
359 
2013* 
18 
27,45 


11,87 
71 

2014* 
12 
13,38 


19,53 
158 

Poznámka: *v roce 2005, 2009, 2013 a 2014 nebyla uzavřena smlouva se soukromým leteckým 
provozovatelem. LHS zajišťovala pouze LS PČR. 
** Do celkového počtu letových hodin a počtu shozů při hasebních zásazích bylo započítáno i 57:12 hod a 364 
shozů  provedených  vrtulníky  LS  PČR  v  rámci  zdolávání  požáru  v  lokalitě  Bzenec,  které  nebyly  hrazeny 
z rozpočtu MZe. 
 
Pramen: MZe 
Source: Ministry of Agriculture 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

37 

 
Tabulka 3.5.5.2 
Lesní požáry
  
Forest fires 
Rok 
2006 
2007 
2008 
2009 
2010 
2011 
2012 
2013 
2014 
Year 
Škoda 
způsobená 
lesními požáry 
(mil. Kč) 
22,47 
24,00  14,862  19,723 
4,664 
7,1 
46,2 
4,9 
6,6 
Forest fire 
damage (CZK 
million

Uchráněné 
hodnoty (mil. 
Kč) 
100,0 
332,3 
112,3 
152,2 
126,0 
161,6 
654,9 
75,8 
82,2 
Values 
salvaged 
(CZK million

Počet požárů 
Number of 
679 
847 
504 
556 
732 
1337 
1549 
666 
865 
forest fires 
Rozloha 
lesních požárů 
(ha) 
405 
316 
86 
178 
205 
337 
634 
92 
536 
Extent of 
forest fires 
(ha)
 
Zraněno osob 
Persons 
17 
22 
10 
21 
12 
27 
30 

10 
wounded 
Poznámka:  Údaje  uvedené  v tabulce  jsou  počínaje  rokem  2010  vztaženy  pouze  k  požárům  v  lese  (škody  na 
porostu  a  dřevní  hmotě),  v předchozím  období  byly  vztaženy  k celé  oblasti  lesnictví  (porosty,  stavby,  stroje  a 
zařízení).  
Pramen: MV – GŘ HZS ČR  
Source:  Ministry  of  Interior  –  General  Directorate  of  the  Fire  Rescue  Service  of  the  Czech 
Republic 

38 

 
3.6 Zdravotní stav lesů 
Forest Health 
 
Na zdravotní stav lesních porostů mělo nepochybně příznivý vliv postupné snižování imisní 
zátěže  v uplynulých  desetiletích.  Pozitivní  změny  lesního  prostředí  se  ovšem  projevují 
s určitým časovým zpožděním. Lesní porosty tak stále vykazují vysokou míru defoliace, která 
patří  mezi  nejvyšší  v porovnání  s ostatními  evropskými  zeměmi.  V dlouhodobém  sledování 
vykazovala přes určité výkyvy velmi mírně stoupající trend, v posledních letech až stagnující. 
Relativně  vysoká  míra  defoliace  je  způsobena  jednak  tím,  že  imisní  zátěž  stále  negativně 
působí,  i  když  na  nižší  úrovni,  a  jednak  skutečností,  že  stabilita  lesních  ekosystémů 
je dlouhodobě narušena v důsledku neúnosného působení imisí v uplynulých desetiletích. Na 
zdravotní  stav  lesních  porostů  mají  samozřejmě  vliv  i  další  negativní  faktory  biotického 
i abiotického  původu,  z nichž  některé  nabývají  v posledních  letech  stále  na  větším  významu 
(klimatické excesy, podkorní hmyz). 
3.6.1 Monitoring zdravotního stavu lesů 
Forest Health Monitoring 
 
Zdravotní  stav  lesa  je  sledován  v České  republice  od  roku  1986  v rámci  mezinárodního 
kooperativního  programu  Evropské  hospodářské  komise  při  OSN  zkráceně  označovaného 
jako  ICP  Forests,  který  představuje  jeden  z nejdůležitějších  evropských  systémů  kontroly 
lesních ekosystémů. Snaha o důsledné a koordinované monitorování stavu lesů na evropské 
úrovni  byla  vyvolána  prudkým  zhoršením  zdravotního  stavu  lesa  v evropských  zemích  na 
počátku  osmdesátých  let  jako  následku  výrazného  dlouhodobého  škodlivého  účinku 
znečištění  ovzduší.  Program  je  důležitý  pro  získávání  informací  o  prostorovém  a  časovém 
vývoji  stavu  lesa  v  evropském  měřítku  a  pro  prohlubování  znalostí  o  příčinách  současného 
poškození.  Každý  z  těchto  cílů  vyžaduje  velmi  odlišné  metodologické  přístupy 
k monitorování. Realizovány jsou pomocí monitorovacích soustav různého složení a intenzity 
měření (úroveň I a II). 
 
Souběžně s pozemním sledováním stavu lesů je v České republice dlouhodobě používána také 
metoda dálkového průzkumu Země s využitím především družicových snímků. Její výhodou 
je  získávání  informací  z rozsáhlého  území  v krátkém  časovém  intervalu  a  jednotné 
systematické  plošné  vyhodnocování  neovlivněné  subjektivním  faktorem  při  pozemním 
vizuálním  hodnocení.  V  České  republice  se  již  od  poloviny  80.  let  využívají  k hodnocení 
zdravotního stavu lesů družicové snímky Landsat-TM. 
 
Obě  metody  se  vzájemně  doplňují.  V současné  době  žádná  z těchto  uvedených  metod 
nedosahuje  takové  míry  spolehlivosti,  propracovanosti  i  objektivity,  aby  kvalitou  svého 
výsledku  předčila  metodu  druhou.  Rozvíjení  metod  nepochybně  perspektivního  dálkového 
průzkumu Země se neobejde bez využívání potřebných informací z pozemního šetření, které 
jsou získávány dlouhodobě podle jednotné metodiky. 
 
 
 
 
39 

3.6.1.1 Pozemní monitoring zdravotního stavu lesů 
Ground Monitoring of Forest Health 
 
V současné době se v České republice provádí pravidelné šetření stavu lesa v systematické síti 
(tzv. I. úroveň) programu ICP Forests na monitorovacích plochách základní sítě 16 x 16 km a 
vybraných plochách ze sítě 8 x 8 km v celkovém počtu 306 ploch. Monitorovací plochy jsou 
rozmístěny  rovnoměrně  podle  lesnatosti  po  celém  území.  Plochy  jsou  umístěny  v  lesních 
porostech  tak,  aby  dobře  charakterizovaly  dané  stanovištní  a  porostní  podmínky. 
V nadmořských  výškách  od  150  m  do  1100  m  se  hodnotí  každým  rokem  přibližně  12  tisíc 
stromů, reprezentujících 28 druhů lesních dřevin v různých věkových třídách. 
 
Zdravotní  stav  stromů  je  charakterizován  především  stupněm  defoliace,  která  je  definována 
jako relativní ztráta asimilačního aparátu v koruně stromu v porovnání se zdravým stromem, 
rostoucím ve stejných porostních a stanovištních podmínkách.  
 
 
Vývoj defoliace u jehličnanů a listnáčů 
 
U hospodářsky nejvýznamnějších jehličnatých druhů je vývoj defoliace u porostů starších než 
59  let  ve  sledovaném  období  1986  –  2014  charakterizován  výrazně  odlišnou  dynamikou. 
V průběhu konce osmdesátých let došlo k prudkému nárůstu defoliace, v následujícím období 
devadesátých let tato dynamika vývoje defoliace výrazně poklesla a po roce 2000 následovaly 
jen  velmi  mírné  změny.  Ve  sledovaném  období  1986  –  2014  dosáhla  průměrná  hodnota 
defoliace smrku a borovice výrazného kulminačního bodu v roce 1992. Následovala stagnace, 
v roce  1996  průměrná  defoliace  těchto  dřevin  opět  stoupla  a  dosáhla  maximální  hodnoty 
(smrk  33,9  %,  borovice  38,3  %).  V dalších  letech  následoval  pokles  a  počínaje  rokem  1999 
defoliace  velmi  mírně  stoupala  až  do  roku  2009.  V  následujících  letech  dochází  u  smrku 
k mírnému  poklesu  a  stagnaci  defoliace,  u  borovice  pokračuje  dlouhodobý  mírný  nárůst 
defoliace. 
 
U listnáčů stejné věkové kategorie (porosty starší než 59 let) je dlouhodobý vývoj defoliace 
v porovnání  s  jehličnany  odlišný.  Ve  sledovaném období  1991  –  2014  dosáhla  defoliace 
listnáčů  nejvyšší  úrovně  v roce  1993  (průměrná  defoliace  dubu  43,0  %  a  buku  22,5  %), 
v dalších letech klesala až na nejnižší úroveň v roce 1998 (průměrná defoliace dubu 27,8 % a 
buku  14,6  %).  Následoval  zřetelný  vzestup  defoliace  do  roku  2000.  V dalším  období  až  do 
roku  2014  defoliace  starších  porostů  dubu  velmi  mírně  stoupá,  zatímco  u  porostů  buku 
s nevýraznými  výkyvy  mírně  klesá.  Mezi  jednotlivými  druhy  jsou  výrazné  rozdíly.  Dub  má 
z pohledu dlouhodobého vývoje větší rozkolísanost a vyšší úroveň defoliace než buk. 
 
Mladší  porosty  (do  59  let)  jehličnatých  i  listnatých  dřevin  dosahují  v porovnání  se  staršími 
porosty všeobecně nižších hodnot defoliace. Nejvýraznější je tento rozdíl u smrku a naopak 
nejméně výrazný je u borovice. Mladší jehličnany (do 59 let) vykazují v dlouhodobém trendu 
nižší defoliaci než porosty mladších listnáčů. U starších porostů (starších než 59 let) je toto 
srovnání opačné, starší jehličnany mají výrazně vyšší defoliaci než porosty starších listnáčů. 
Borovice  má  u  obou  věkových  kategorií  zásadní  podíl  na  vyšším  procentu  defoliace  za 
skupinu jehličnanů. V období let 1998 – 2008 defoliace (zastoupení třídy 2 – 4, defoliace >25 
– 100 %) u mladších jehličnanů mírně stoupala, od roku 2009 ale zřetelně klesala (zastoupení 
třídy 2 – 4 pokleslo z 34,3 % v roce 2008 na 23,2 % v roce 2011 a současně zastoupení třídy 
0, defoliace 0 – 10 %, stouplo z 31,7 % v roce 2008 na 48,0 % v roce 2011). Počínaje rokem 
2012  se  tento  pozitivní  trend  u  mladších  jehličnanů  zastavil.  U  stejné  věkové  kategorie 
40 

listnáčů  byl  ve  stejném  období  dlouhodobý  pokles  zastoupení  třídy  0  (defoliace  0  –  10  %) 
výraznější, z 53,3 % v roce 1998 pokleslo na 17,7 % v roce 2008. Počínaje rokem 2009 až do 
roku  2014  defoliace  klesá,  tato  příznivá  změna  má  však  rozkolísané  meziroční  hodnoty 
defoliace. 
 
 
Výsledky sledování defoliace v roce 2014 
 
U starší věkové kategorie jehličnanů (porosty 60-leté a starší) došlo v roce 2014 v porovnání 
s minulým  rokem  k mírnému  zlepšení  ve  vývoji  celkové  defoliace  poklesem  procentního 
zastoupení defoliace ve třídě 2 (ze 70,5 % v roce 2013 na 66,3 % v roce 2014) a současným 
vzestupem  zastoupení  ve  třídách  0  a  1.  Na  této  změně  se  podílel  především  smrk  (Picea 
abies
)  a  v menší  míře  jedle  (Abies  alba).  Ve  vývoji  celkové  defoliace  v  mladší  věkové 
kategorii  jehličnanů  (porosty  do  59  let)  došlo  v roce  2014  v porovnání  s minulým  rokem 
k velmi  mírnému  zhoršení  poklesem  procentického  zastoupení  defoliace  ve třídě  0  a 
současným vzestupem zastoupení ve třídě 1. Také na této změně se podílel především smrk, 
přitom  ale  největší  změna  nastala  u  modřínu  (Larix  decidua),  u  kterého  procentické 
zastoupení  defoliace  ve  třídě  2  stouplo  z 5,8  %  v roce  2013  na  32,9  %  v roce  2014  při 
současném poklesu ve třídách 0 a 1. 
 
Ve vývoji celkové defoliace listnáčů ve starší věkové kategorii (porosty 60-leté a starší) došlo 
k mírnému  zhoršení poklesem  zastoupení  defoliace  ve  třídách  0  a  1  při  současném  vzestupu 
zastoupení  ve  třídách  2  a  3.  Na  této  změně  se  podílel  nejvíce  dub  (Quercus  sp.),  u  kterého 
zastoupení  ve  třídě  defoliace  2  stouplo  z 57,6  %  v roce  2013  na  63,6  %  v roce  2014  při 
současném  poklesu  zastoupení  ve třídě  1,  a  dále  olše  (Alnus  sp.)  a  skupina  ostatní  listnáče. 
U buku  (Fagus  sylvatica)  došlo  naopak  k  velmi mírnému  snížení  defoliace.  U  kategorie 
mladších  listnáčů  (porosty  do  59  let)  nedošlo  ve  vývoji  celkové  defoliace  k žádné  výrazné 
změně. Z jednotlivých druhů došlo ke zřetelnému snížení  defoliace pouze u dubu (Quercus 
sp.
) zvýšením zastoupení defoliace ve třídě 0 při současném poklesu ve třídách 1, 2 a 3. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

41 



Graf 3.6.1.1.1  
Vývoj  defoliace  jehličnanů  a  listnáčů  (porosty  starší  než  59  let)  podle  tříd  defoliace 
v letech 1986–2014
 
Defoliation  of  conifers  and  broadleaves  in  stands  over  59  years,  of  age  between  1986–and 
2014 

 
 
 
Pramen: VÚLHM 
Source:   FGMRI 
 
 

42 



Graf 3.6.1.1.2 
Vývoj defoliace jehličnanů a listnáčů (porosty do 59 let) podle tříd defoliace v letech  
1998–2014 
Defoliation  of  conifers  and  broadleaves  in  stands  up  to  59  years  of  age,  between  1998-and 
2014 

 
 
 
Pramen: VÚLHM 
Source:   FGMRI 
 
 
 
43 




Obrázek 3.6.1.1.1 
Druhová skladba na monitorovacích plochách I. úrovně ICP Forests 
Species composition on monitoring plots of ICP Forests 
 
Pramen: VÚLHM 
Source:   FGMRI 
 
 
Obrázek 3.6.1.1.2 

 
 
 
Obrázek 3.6.1.1.3 
Buk – defoliace 15 %  
 
 
Buk – defoliace 70%  
Beech – defoliation 15 % 
 
 
Beech – defoliation 70% 
 
 
 
Pramen:
 VÚLHM 
Source:   FGMRI 
 
 
 
Pramen: VÚLHM 
Source:   FGMRI 
 
Obrázek 3.6.1.1.4 
Smrk – defoliace 10 % 
Spruce – defoliation  10 % 
 
Pramen:
 VÚLHM 
Source:   FGMRI 
 
44 



 
Obrázek 3.6.1.1.4 

 
Obrázek 3.6.1.1.5 
Smrk – defoliace 10 % 
 
 
Smrk – defoliace 65 % 
Spruce – defoliation 10 % 
 
 
Spruce – defoliation 65 % 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Pramen:
 VÚLHM 
Source:   FGMRI 
 
 

45 

 
3.6.2 Škodliví činitelé a jejich následky 
Damaging Agents and Their Effects 
 
Předkládané údaje o výskytu škodlivých činitelů jsou vztaženy na 100 % rozlohy lesa v Česku 
(údaje  z cca  1/3  rozlohy  lesa,  které  nejsou  evidenčně  k dispozici,  jsou  proporcionálně 
dopočítány). Použita jsou data evidovaná Lesní ochrannou službou VÚLHM, v.v.i. 
 
3.6.2.1 Abiotičtí činitelé 
Abiotic Factors 
 
Objem  nahodilých  těžeb  způsobených  abiotickými  vlivy  v roce  2014  ve  srovnání  s rokem 
2013  vzrostl  velmi  mírně  a  celkově  činil  2,6  mil.  m3  (v  předchozím  roce  se  jednalo 
o 2,5 mil. m3). Největší podíl (cca 73 %) byl způsoben bořivou činností větru (v roce 2013 byl 
tento  podíl  mírně  vyšší,  kolem  75  %).  Poškození  mokrým  sněhem  se  velmi  snížilo  a  na 
celkové  výši  abiotického  poškození  se  podílelo  jen  pouhými  2  %  (v roce  2013  se  jednalo 
o cca  10  %).  Naopak  vzrostlo  poškození  námrazou  (ledovkou),  které  činilo  kolem  5  % 
celkového poškození (v roce 2013 se jednalo o necelé 2 %). 
 
V rámci polomů byly jako tradičně nejvíce zasaženy porosty jehličnatých dřevin, dominantně 
smrku a borovice. Z regionálního hlediska bylo nejvíce postiženo území krajů Olomouckého 
(377  tis.  m3),  Moravskoslezského  (351  tis.  m3),  Zlínského  (261  tis.  m3),  Jihočeského 
(199 tis. m3), Vysočiny (167 tis. m3), Plzeňského (147 tis. m3), Jihomoravského (134 tis. m3) a 
Středočeského  (116  tis.  m3),  v nichž  bylo  evidováno  85  %  celkového  objemu  polomů. 
Vzhledem k silně narušené statické stabilitě jehličnatých (smrkových) porostů v řadě oblastí a 
vzrůstající frekvenci povětrnostních situací vyvolávajících vznik polomů je možno očekávat 
značný výskyt tohoto poškození i v budoucím období. Samotnou prosincovou ledovkou bylo 
nejvíce  zasaženo  území  krajů  Jihočeského  (36  tis.  m3),  Olomouckého  (24  tis.  m3), 
Jihomoravského  (22  tis.  m3)  a  Vysočiny  (14  tis.  m3),  které  vykázaly  přes  75  %  celkového 
objemu poškození. 
 
Suchem  bylo  opět  nejvíce  postiženo  území  Moravy  a  Slezska.  Východní  část  republiky 
(zahrnující  zhruba  třetinu  územního  rozsahu)  vykázala  plných  85  %  celkového  objemu 
poškození, který činil 462 tis. m3. Nejvíce zasažen byl kraj Olomoucký (286 tis. m3), podobně 
jako  v roce  2013.  Ostatní  abiotické  vlivy  (jiné  –  22  tis.  m3)  již  nezpůsobily  významnější 
ztráty.  Pokračoval  rovněž  trend  stagnace,  resp.  postupného  mírného  poklesu  objemu 
poškozené  hmoty  „přímým  působením  exhalací“  (registrováno  pouze  18  tis.  m3),  tedy 
obdobný stav jako v minulých letech. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

46 


 
Mapa 3.6.2.1.1  
Evidované poškození porostů větrem, sněhem a námrazou  
Damage to forest stands caused by wind, snow, and frost  
 
Pramen: VÚLHM 
Source:   FGMRI 
 
3.6.2.2 Biotičtí činitelé 
Biotic Factors 
 
Hmyz 

Celková  charakteristika  roku  2014  z hlediska  výskytu  hmyzích  škůdců  a  objemu  jimi 
způsobeného poškození velmi závisí na hodnocení jednotlivých dílčích skupin a regionálních 
aspektů  spojených  s jejich  výskytem.  Zatímco  listožravý  hmyz  byl  (podobně  jako  v řadě 
předchozích  let)  registrován  celostátně  jen  v zanedbatelném  množství,  u  podkorního  hmyzu 
byl zaznamenán opět nárůst rozsahu poškození, regionálně navíc silně asymetricky rozdělený 
(s  centrem  výskytu  v prostoru  střední  a  severní  Moravy  a  Slezska).  Výskyt  tzv.  ostatního 
hmyzu se nijak nevymykal situaci v posledních letech, s určitou výjimkou klikoroha borového 
a chrousta maďalového. 
V roce  2014  bylo  v  Česku  evidováno  kolem  1,3  mil.  m3  smrkového  kůrovcového  dříví,  což 
představuje  velmi  mírný  nárůst  (o  necelých  10  %)  ve  srovnání  s   rokem  2013,  kdy  bylo 
zaznamenáno  cca  1,2  mil.  m3.  Z celkového  objemu  kůrovcového  dříví  za  rok  2014  tvořily 
zhruba 30 % lapáky (kolem 390 tis. m3), podobně jako v roce předcházejícím, kdy tento podíl 
rovněž  činil  30  %.  Z uvedeného  objemu  smrkového  kůrovcového  dříví  bylo  odkorněno  cca 
37 tis.  m3  a  chemicky  asanováno  cca  140  tis.  m3  (u  této  kategorie  byl  zaznamenán  oproti 
předchozímu roku zhruba dvojnásobný pokles), zbylá hmota byla převážně vyvezena z lesa a 
47 

zpracována na dřevoskladech. Rozhodující část evidované hmoty připadala jako každoročně 
na  lýkožrouta  smrkového  (Ips  typographus),  lýkožrouta  menšího  (Ips  amitinus),  lýkožrouta 
severského (Ips duplicatus) a lýkožrouta lesklého (Pityogenes chalcographus), tyto druhy se 
na celkovém napadení podílely z více než 95 %. Na nezanedbatelné části území republiky se 
tak  kůrovci  na  smrku  nadále  vyskytovali  ve  zvýšeném  až  kalamitním  stavu,  a  jak  již  bylo 
zmíněno,  jednalo  se  především  o  oblast  Moravy  a  Slezska  (přepočet  objemu  kůrovcového 
dříví  na  jeden  hektar  smrkových  porostů  reprezentoval  hodnotu  kolem  1  m3/ha,  tj. 
pětinásobně  překračoval  parametr  odpovídající  základnímu  stavu  –  0,2  m3/ha).  Vývoj 
smrkových  kůrovcových  těžeb  na  území  republiky  od  roku  2004  zachycuje  graf  3.6.2.2.1. 
Z dlouhodobého  hlediska  je  celková  výše  vykázaného  kůrovcového  dříví  v roce  2014  stále 
značně  vysoká,  stejně  jako  v roce  předcházejícím  je  však  napadení  regionálně  zcela 
nerovnoměrně  distribuováno.  Zatímco  v Čechách  je  na  většině  území  (s  určitou  výjimkou 
širší oblasti Šumavy) stále možno hovořit o situaci víceméně odpovídající základnímu stavu 
(je zde evidováno pouze cca 20 % celorepublikového objemu kůrovcového dříví), na Moravě 
a ve Slezsku  je situace zcela jiná,  přičemž  ve střední  a severní  části  tohoto  území je možno 
hovořit o velmi vážném až kritickém stavu. Rozdíl mezi oběma regiony státu asi nejnázorněji 
dokumentuje  skutečnost,  že  pouze  na  území  okresu  Bruntál  bylo  vykázáno  o  třetinu  vyšší 
množství kůrovcového dříví než z celé oblasti Čech! 
Nejvážnější  situace  panuje  na  území  krajů  Moravskoslezského  a  Olomouckého,  které 
společně vykázaly kolem 0,91 mil. m3 (tj. zhruba 70 % objemu celého Česka) a dále částečně 
také na území krajů Jihočeského a Plzeňského (společně 0,14 mil. m3). V obou oblastech tak 
bylo celkem vykázáno přes 80 % celorepublikového množství kůrovcového dříví. Vyšší stav 
výskytu  v jižních  a  západních  Čechách  stále  do  značné  míry  souvisí  s větrnými  polomy  ze 
závěru  minulého  desetiletí  a  potažmo  také  s vývojem  napadení  lýkožroutem  smrkovým  na 
území NP Šumava. V hlavní moravskoslezské kalamitní oblasti jde o chronický problém tzv. 
dlouhodobého  chřadnutí  a  odumírání  zdejších  smrkových  porostů,  zesílený  následky 
opakovaného  sucha,  masivním  výskytem  václavky  a  přidruženou  gradací  lýkožrouta 
severského. Tento druh lýkožrouta se v Čechách doposud škodlivě neprojevuje (z celkového 
zaznamenaného množství  373 tis. m3 v roce 2014 je z tohoto  regionu  hlášeno pouze zhruba 
0,1 tis. m3). 
Opětovné  použití  enormního  množství  obranných  opatření  (cca  30  %  objemu  kůrovcového 
dříví) pak zřetelně dokládá, že za hlavní příčinu zhoršení situace ve východní části státu lze 
nadále  považovat  výrazné  oslabení  porostů  následky  opakovaného  sucha  (a  související 
aktivizací václavky). Ani zdejší koncentrované nasazení obranných opatření nepříznivý trend 
zastavit nedokázalo. 
 
V rámci  jednotlivých  krajů  byly  v roce  2014  zaznamenány  následující  objemy  smrkového 
kůrovcového  dříví  (řazeno  sestupně):  Moravskoslezský  (616  tis.  m3),  Olomoucký 
(290 tis. m3),  Plzeňský  (73  tis.  m3),  Jihočeský  (68  tis.  m3),  Zlínský  (52  tis.  m3), 
Královéhradecký  (40 tis. m3), Jihomoravský (34  tis. m3), Vysočina (33 tis. m3), Pardubický 
(22  tis.  m3),  Karlovarský  (21  tis.  m3),  Středočeský  (18  tis.  m3),  Ústecký  (16  tis.  m3), 
Liberecký (13 tis. m3) a Praha (0,1 tis. m3). K nejpostiženějším okresům (s 30 tis. m3 a více 
registrovaného kůrovcového dříví) patřily: Bruntál (378 tis. m3), Olomouc (146 tis. m3), Nový 
Jičín  (102  tis.  m3),  Opava  (99  tis.  m3),  Přerov  (70  tis.  m3),  Šumperk  (45  tis.  m3),  Klatovy 
(38 tis. m3), Frýdek-Místek (34 tis. m3), Vsetín (32 tis. m3) a Trutnov (30 tis. m3). 
 
Množství  evidovaného  borového  dříví  napadeného  podkorním  hmyzem  v roce  2014  bylo 
téměř  shodné  s rokem  2013,  objem  činil  zhruba  5,9  tis.  m3  (ve  srovnání  s předchozími 
6 tis. m3).  Rovněž  zde  panovala  výrazná  asymetrie  mezi  Čechami  a  Moravou  se  Slezskem, 
48 


kde  bylo  vykázáno  přes  70  %  celkového  napadení.  Ostatní  podkorní  hmyz  nezpůsobil 
významnější  poškození,  celkem  bylo  evidováno  kolem  2,3  tis.  m3  (v  roce  2013  se  jednalo 
o cca 2,6 tis. m3). 
 
 
Graf 3.6.2.2.1 
Evidované kůrovcové dříví ve smrkových porostech v letech 2004 až 2014 v tis. m3 
Bark  beetle  damage  recorded  in  the  Norway  Spruce  forest  stands  between  2004  and  2014 
(1 000 m3) 

 
Pramen: VÚLHM 
Source:   FGMRI 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

49 


 
 
Mapa 3.6.2.2.1  
Evidované kůrovcové dříví ve smrkových porostech  
Bark beetle damage recorded in Norway Spruce forest stands  
 
 
 
 
Pramen:
 VÚLHM 
Source:   FGMRI 
 
Výskyt  listožravého  hmyzu  byl  v roce  2014  registrován  na  úhrnné  rozloze  pouze  necelých 
0,75 tis. ha (v roce 2013 se jednalo o 0,7 tis. ha). Pozemní obranné zásahy se uskutečnily na 
ploše cca 40 ha (v roce 2013 bylo ošetření proti listožravému hmyzu realizováno na rozloze 
kolem  100  ha,  převážně  proti  klíněnce  jírovcové  v  oborách).  Letecké  zásahy  nebyly 
provedeny  žádné.  Z hlediska  jednotlivých  druhů  či  skupin  listožravého  hmyzu  se  jednalo 
především o výskyt na jehličnanech (cca 500 ha). Z toho ploskohřbetky na smrku (Cephalcia 
spp.) byly vykázány na  ploše cca 290  ha, pilatky  na smrku (Pristiphora abietina,  Pikonema 
spp.) na ploše kolem 40 ha a pouzdrovníček modřínový (Coleophora laricella) na ploše 180 
ha.  Výskyt  bekyně  mnišky  (Lymantria  monacha)  nebyl  prakticky  zaznamenán  (10  ha).  Na 
listnatých dřevinách byl zjištěn výskyt defoliátorů na zhruba 200 ha (hlavně píďalky a obaleči 
na  dubech  -  Operophtera  brumata,  Tortrix  viridana,  Erannis  spp.,  Agriopis  spp.,  okrajově 
klíněnka  jírovcová  -  Cameraria  ohridella).  Opět  tedy  šlo  o  jednu  z nejnižších  hodnot  za 
posledních  několik  desetiletí.  Lze  tedy  konstatovat,  že  listožravý  hmyz  nezpůsobil  v roce 
2014  žádné  významnější  poškození  lesních  porostů,  stejně  jako  v několika  předchozích 
letech. 
 
 
50 


 
 
Graf 3.6.2.2.2 
Evidovaný výskyt listožravého hmyzu v jehličnatých a listnatých porostech v letech 
1994–2014 v tis. ha 
Recorded occurrence of leaf-eating insect in coniferous and broadleaf forest stands between 
1994–and 2014 (1 000 ha) 

 
Pramen: VÚLHM 
Source:   FGMRI 
 
Z tzv.  ostatního  hmyzu  je  potřebné  uvést  především  poškození  jehličnatých  výsadeb 
klikorohem  borovým  (Hylobius  abietis).  V roce  2014  bylo  vykázáno  cca  3,4  tis.  ha 
poškozených ploch, což představuje zřetelný nárůst ve srovnání s rokem 2013 (2,7 tis. ha). Za 
účelem  zamezení  žírů  klikoroha  bylo  preventivně  či  kurativně  ošetřeno  kolem  12,2  tis.  ha 
výsadeb, tedy více jak polovina plochy jehličnatých výsadeb v daném roce. Výskyt klikoroha 
byl  opět  koncentrován  převážně  do  západní  části  republiky  (historického  území  Čech),  kde 
bylo  registrováno  téměř  90  %  celkového  rozsahu  poškození.  Z regionálního  hlediska  bylo 
nejvíce  poškozeno  území  kraje  Jihočeského  (784  ha),  Plzeňského  (600  ha),  Středočeského 
(534  ha)  a  Královéhradeckého  (514  ha),  které  vykázaly  kolem  70%  celorepublikového 
rozsahu škodlivého výskytu klikoroha.  
 
Žíry  ponrav  chroustů  rodu  Melolontha  (prakticky  výhradně  chrousta  maďalového  – 
Melolontha  hippocastani)  byly  v roce  2014  zjištěny  na  celkové  rozloze  necelých  150  ha 
(v roce  2013  se  jednalo  o  50  ha),  a  to  převážně  v nížinných  písčitých  borových  oblastech 
Jihomoravského  a  Středočeského  kraje  (a  v menší  míře  též  Královéhradeckého  a 
Pardubického  kraje).  Výrazné  zvýšení  rozlohy  poškozených  ploch  souvisí  s vývojovými 
cykly  chroustů,  neboť  v roce  2014  ve  většině  oblastí  vrcholil  žír  ponrav.  V roce  2015 
proběhne na mnoha místech kalamitní rojení dospělců, a to především v gradační oblasti na 
jihovýchodní Moravě (okres Hodonín). 
 
 
 
 
51 


 
Graf 3.6.2.2.3  
Evidovaný výskyt klikoroha borového v letech 2004 – 2014 v tis. ha 
Recorded occurrence of Pine Weevil between 2004 and 2014 (1, 000 ha) 
 
Pramen: VÚLHM 
Source:   FGMRI 
 
 
Hlodavci 
 

Výskyt  poškození  výsadeb  a  kultur  drobnými  hlodavci  byl  v roce  2014  zaznamenán  na 
celkové rozloze necelých 2,1 tis. ha, což představuje významný nárůst proti roku 2013 (cca 
0,7 tis. ha). Rodenticidy bylo ošetřeno cca 1,1 tis. ha (v roce 2013 kolem 1,2 tis. ha). Největší 
rozsah poškozených ploch byl vykázán z území kraje Ústeckého (657 ha), Vysočiny (306 ha), 
Jihočeského (273ha) Pardubického (175 ha), Plzeňského (174 ha) a Jihomoravského (172 ha). 
Mezi  nejvíce  zasažené  okresy  náležely  Třebíč  (236  ha),  Litoměřice  (194  ha),  Chomutov 
(165 ha),  Český  Krumlov  (137  ha),  Znojmo  (110  ha)  a  Chrudim  (105  ha).  Nejrozsáhlejší 
území škodlivého výskytu se nalézalo v širší oblasti Krušných hor a dále na jihovýchodním 
okraji  Českomoravské  vrchoviny.  Prudký  meziroční  nárůst  poškozených  ploch  (na 
trojnásobek)  lze  přičítat  především  mírné  zimě  2013/2014,  vyhovující  především 
hrabošovitým. 
 
 
 
 
 
 
 
52 


 
Graf 3.6.2.2.4  
Evidovaný výskyt hlodavců v letech 2004 až 2014 v tis. ha 
Recorded occurrence of rodents between 2004 and 2014 (1 000 ha) 
 
Pramen: VÚLHM 
Source:  FGMRI 
53 

Zvěř 
 
 
Tabulka 3.6.2.2.1 
Škody zvěří dle krajů v období 2009 - 2014 v tis. Kč 
Game damages in individual regions, between 2009 and 2014 (CZK 1 000) 
Kraj 
 
2010 
2011 
2012 
2013 
2014 
Region 
Hl. m. Praha 
 




19 
celkem1) 
2 575 
2 063 
1 752 
2 345 
1 802 
Středočeský 
z toho LČR, s. p. 2) 
1 258 
1 173 
893 
1 412 
1 099 
celkem1) 
2 535 
2 990 
2 047 
2 828 
2 348 
Jihočeský 
z toho LČR, s. p. 2) 
1 204 
1 569  
1 080 
1 726 
1 338 
celkem1) 
3 660 
2 559 
2 527 
3 105 
2 541 
Plzeňský 
z toho LČR, s. p. 2) 
1 881 
1 563 
1 982 
2 339 
1 956 
celkem1) 
1 248 
1 380 
1 535 
1 879 
1 980 
Karlovarský 
z toho LČR, s. p. 2) 
1 105 
1 247  
1 392 
1 727 
1 704 
celkem1) 
4 588 
4 859 
2 844 
3 484 
6 007 
Ústecký 
z toho LČR, s. p. 2) 
3 624 
4 072 
2 606 
3 220 
5 661   
celkem1) 
624 
796 
615 
846 
778 
Liberecký 
z toho LČR, s. p. 2) 
323 
405 
399 
506 
391 
celkem1) 
790 
621 
561 
914 
499 
Královéhradecký  z toho LČR, s. p. 2) 
186 
317 
225 
521 
216 
celkem1) 
1 064 
1 092 
916 
1 430 
955 
Pardubický 
z toho LČR, s. p. 2) 
570  
600 
627 
814 
620 
celkem1) 
1 867 
1 835 
2 241 
1 439 
2 238 
Vysočina 
z toho LČR, s. p. 2) 
680  
790 
896 
834 
778 
celkem1) 
4 020 
3 056 
3 103 
3 078 
3 627 
Jihomoravský 
z toho LČR, s. p. 2) 
2 354  
1 816  
1 460 
2 136 
2 243 
celkem1) 
1 043 
1 107 
2 115 
1 622 
1 121 
Olomoucký 
z toho LČR, s. p. 2) 
843  
809  
1 013 
974 
869 
celkem1) 
1 753 
1 987 
2 217 
3 071 
1 055 
Zlínský 
z toho LČR, s. p. 2) 
851  
1 106 
1 178 
2 025 
914 
celkem1) 
1 862 
2 332 
2 503 
3 209 
1 965 
Moravskoslezský  z toho LČR, s. p. 2) 
1 510 
1 692 
2 136 
2 893 
1 793 
Česká republika  celkem1) 
27 629 
26 677 
24 976 
29 250 
26 935 
Czech Republic 
z toho LČR, s. p. 2) 
16 389 
17 159 
15 887 
21 127 
19 582 
Pramen: ČSÚ1), LČR, s. p.2) 
Source: Czech Statistical Office1), Lesy České republiky, s.p.2) 
 
 

54 

Houbové choroby 
 
Výskyt  houbových  onemocnění  každoročně  do  značné  míry  závisí  na  průběhu  počasí. 
Sypavky na borovici působené houbami Lophodermium pinastri L. seditiosum byly v roce 
2014  v  některých  oblastech  Česka  zjišťovány  ve  zvýšené  míře.  Hlášený  výskyt  sypavky 
borové  (Lophodermium  pinastri,  L.  seditiosum)  jak  na  sazenicích,  tak  i  na  dřívějších 
výsadbách  či  přirozeném  zmlazení  byl  nepatrně  nižší  než  v předchozích  letech.  Škody 
působené  sypavkou  borovou  byly  hlášeny  z 2  101  ha,  což  představuje  zhruba  průměr 
posledního  desetiletí.  Nejvíce  poškozených  borovic  bylo  hlášeno  z kraje  Jihočeského  (cca 
717 ha), Středočeského (cca 351 ha) a Jihomoravského (cca 302 ha).  
 
V roce  2013  a  především  pak  v následujícím  roce  jsme  zaznamenali  výrazné  poškození 
modřínů  v Krušných  horách.  Významný  podíl  biotických  škůdců  však  zjištěn  nebyl,  pouze 
jednotlivě  byly  registrovány  nálezy  hub  Lachnellula  willkommii  a  Mycosphaerella  laricina
Na řadě odumírajících nebo již odumřelých stromech bylo na bázi kmenů nalezeno syrrocium 
václavky. Hmyzími škůdci byly obsazeny pouze jednotlivé stromy, zjištěny byly pouze larvy 
resp. kukly tesaříků. Chřadnutím až odumíráním modřínů byly s různou intenzitou poškozeny 
prakticky všechny porosty na náhorní plošině Krušných hor, tj. 6. a 7. lesní vegetační stupeň, 
což představuje jen na LS Litvínov redukovanou plochu kolem 1 200 ha.  
 
Šetření  zdravotního  stavu  náhradních  porostů  smrku  pichlavého  v   Krušných  horách,  které 
probíhá od roku 2009, potvrdilo na všech lokalitách přítomnost houby Gemmamyces piceae - 
kloubnatka  smrková.  Celkové  výsledky  z šetření  v roce  2014   vykazovaly  mírné  zlepšení 
zdravotního  stavu  porostů,  pravděpodobně  především  díky  poměrně  příznivému  průběhu 
počasí ve vegetační sezóně. V šetřených oblastech však nelze předpokládat, že by v dohledné 
době mohlo dojít k výraznému samovolnému zlepšování zdravotního stavu smrku pichlavého. 
Na řadě lokalit komplikuje situaci mimořádně silný výskyt sypavky smrkové (Lophodermium 
piceae
) a houby Sirococcus conigenus – obzvláště na lokalitách se stabilně vysokou vzdušnou 
vlhkostí.  
 
V roce  2014  pokračovalo  odumírání  jasanů.  Hub,  které  se  podílely  na  prosychání  až 
odumírání  jasanů,  je  celá  řada:  zástupci  rodů  Armillaria,  Phoma,  Phomopsis,  a  především 
Hymenoscyphus  fraxineus.  Poškození  jasanů  se  vyskytuje  prakticky  na  celém  území  Česka, 
v porostech  všech  věkových  tříd  (ale  i  u mimolesní  zeleně),  avšak  až  na  výjimky  zde  zatím 
nedocházelo  k masivnímu  odumírání  napadených  stromů.  Významnější  poškození  jsme 
zaznamenali  v mlazinách,  tyčovinách   a  na  vlhčích  stanovištích,  příznivější  situace  byla 
v roztroušených výsadbách. 
 
Z řady  míst  republiky  bylo  nadále  hlášeno  odumírání  olší,  kde  je  za  rozhodujícího  původce 
považována  Phytophthora  alni.  Nejvíce  zasaženým  ekosystémem  jsou  břehové  porosty 
společenstev jasanovo – olšových luhů. Oproti loňskému roku je patrný nárůst poškození olší 
tímto patogenem.  
 
Prosychání  až odumírání smrkových porostů napadených václavkami (především václavkou 
smrkovou  -  Armillaria  ostoyae)  bylo  v roce  2014  druhé  nejvyšší  v tomto  tisíciletí.  Celkové 
množství vytěženého „václavkového“ dříví dosáhlo hodnoty téměř 476 tis. m3. Nejvyšší těžby 
byly  zaznamenány  jako  již  tradičně  na  území  Moravskoslezského  kraje  (cca  297 tis.  m3  a 
v kraji Olomouckém (cca 128 tis. m3). 
 
 
55 


Mapa 3.6.2.2.2  
Evidovaný výskyt sypavky borové  
Recoded volume of timber damaged by Pine Needle Cast  
 
 
Pramen: VÚLHM 
Source: FGMRI 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
56 


Mapa 3.6.2.2.3 
Evidovaný výskyt václavkového dříví  
Recorded volume of timber damaged by Honey Fungus 
 
 
Pramen: VÚLHM 
Source: FGMRI 
 

3.6.2.3 Antropogenní činitelé 
Anthropogenic Factors 
 
Negativní  působení  lidské  činnosti  na  lesní  ekosystémy  je  závažným  problémem  v celém 
regionu střední Evropy. Skládá se z mnoha dílčích aspektů, počínaje depozicí atmosférických 
znečištěnin  a  konče  např.  krádežemi  (neoprávněnými  těžebními  zásahy)  či  úmyslně  nebo 
neúmyslně založenými požáry. 
 
Z hlediska ochrany lesa lze říci, že v posledních letech zůstává vykazované poškození lesních 
porostů  přímým  působením  exhalací  („imisemi“)  na  podobné,  nepříliš  vysoké  hodnotě. 
V roce 2014 činily tzv. exhalační těžby kolem 18 tis. m3 (v roce 2013 se jednalo o 25 tis. m3). 
Naopak narůstá vliv tzv. novodobých typů poškození, ať již jde o poškození lesních porostů 
podél  komunikací  (především  působením  splachů  a  rozstřiků  posypových  solí  v zimním 
období) či různých výživových deficiencí, pramenících především z poškození půd předchozí 
silnou  imisní  zátěží  v kombinaci  s nepříznivými  meteorologickými  situacemi  (za  nejvíce 
postižené  horské  oblasti  jsou  z tohoto  hlediska  dlouhodobě  považovány  Krušné  a  Orlické 
hory).  V celkovém  měřítku  můžeme  hovořit  o  rozsahu  poškození  v řádech  desítek  tis.  ha, 
přičemž evidence těchto „novodobých typů poškození“ je pouze částečná. Mezi antropogenní 
činitele je rovněž řazeno tzv. žloutnutí smrku, s kterým se často setkáváme právě v regionech 
se zvýšenou  imisní  zátěží,  kde  došlo  v průběhu  předchozích  let  k ochuzení  půd  o  bazické 
prvky. V roce 2014 bylo zmiňované žloutnutí smrku registrováno na rozloze kolem 45 tis. ha 
57 


(v  roce  2013  se  jednalo  o  zhruba  40  tis.  ha),  zaznamenán  byl  tedy  mírný  nárůst.  Největší 
výskyt  žloutnutí  smrkových  porostů  byl  opět  vykázán  v  Moravskoslezském  (27  tis.  ha)  a 
Olomouckém  (5,4  tis.  ha)  kraji,  dalšími  silně  postiženými  oblastmi  bylo  území  krajů 
Karlovarského (5,2 tis. ha) a Libereckého (3,6 tis. ha). 
 
 
Mapa 3.6.2.3.1 
Evidovaný výskyt žloutnutí smrku  
Recorded yellowing of needles of spruce  
 
 
Pramen: VÚLHM 
Source: FGMRI 
58 

 
3.7 Biotechnologie v lesním hospodářství 
Biotechnology in Forestry 
 
V roce  2014  byly  biotechnologické  postupy  využity  pro  záchranu,  konzervaci  a  reprodukci 
ohrožených a cenných populací lesních dřevin.  
Jehličnaté a listnaté lesní dřeviny jsou regenerovány z malého množství rostlinného materiálu 
(např.  z meristému  zimních  pupenů,  nezralých  pletiv  embryí)  vybraných  cenných  jedinců  a 
populací.  V podmínkách  in  vitro  je  specifickým  složením  živného  media  indukován  růst 
explantátu a diferenciace rostlinných pletiv. Změnou skladby živného media je pak dokončen 
růst v kompletní  rostlinu. Po aklimatizaci  jsou  rostliny  (výpěstky  in  vitro) schopné výsadby 
do  venkovních  podmínek.  Pro  jehličnany  se  ukázala  jako  vhodná  mikropropagační 
technologie  somatická  embryogeneze,  která  umožňuje  klonové  množení  vyselektovaných 
genotypů.  Byla  už  úspěšně  využita  pro  reprodukci  původních  populací  chlumního  ekotypu 
smrku  ztepilého  (Picea  abies).  Pro  mikropropagaci  endemitních,  cenných  nebo  ohrožených 
populací  listnatých  lesních  dřevin  se  užívá  hlavně  metoda  organogeneze.  Touto 
mikropropagační  metodou  jsou  množeny  cenné  populace  dubů  (Quercus  spp.),  zbytkové 
populace  jilmu  habrolistého  (Ulmus  minor),  jilmu  horského  (Ulmus  glabra)  a  jilmu  vazu 
(Ulmus laevis), cenní jedinci jabloně lesní (Malus sylvestris) a hrušně plané polničky (Pyrus 
pyraster
). Mikropropagačními metodami se množí rovněž bříza trpasličí (Betula nana), jeřáb 
břek (Sorbus torminalis), jeřáb oskeruše (Sorbus domestica) a endemitní druhy jeřábů (Sorbus 
spp.) (viz. Tabulka 3.7.1). 
 
Explantáty ohrožených a cenných populací lesních dřevin jsou ve Výzkumném ústavu lesního 
hospodářství  a  myslivosti,  v.  v.  i.  v Jílovišti-Strnadech  ve  formě  vícevrcholových 
explantátových kultur (Obrázek 3.7.1) v klimatizovaných místnostech, ve kterých se udržuje 
standardní  teplota,  vlhkost,  periodicita  a  intenzita  osvitu.  Metodiky  mikropropagace  byly 
vyvinuty pro řadu druhů dřevin, které představují biocenologicky významnou složku lesních 
ekosystémů (Tabulka 3.7.2). Část explantátů je využívána k ověření technologie dopěstování 
kompletních  rostlin  (výpěstků  in  vitro).  Vypěstované  sazenice  jsou  vysazovány  na 
demonstrační objekty, případně jsou poskytovány vlastníkům lesa za účelem zvýšení druhové 
diverzity porostu. 
 
Od  r.  1996  se  pravidelně  hodnotí  růst  výpěstků  in  vitro  na  15  demonstračních  plochách 
zřízených v různých přírodních oblastech ČR (Obrázek 3.7.2).   
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
59 

Tabulka 3.7.1 
Druhy  cenných  a  endemitních  populací  jeřábů,  u  nichž  byly  ve  VÚLHM,  v.v.i. 
vypracovány metodické postupy mikropropagace 
Druh 
Sorbus aria 
Sorbus hardeggensis 
Sorbus omissa 
Sorbus rhodanthera 
Sorbus bohemica 
Sorbus gemella 
Sorbus domestica 
Sorbus milensis 
Sorbus eximia 
Sorbus albensis 
Sorbus sudetica 
Sorbus portae - bohemicae 
Sorbus pauca 
Sorbus torminalis, 
Pramen: VÚLHM 
Source: FGMRI 
 
Tabulka 3.7.2  
Přehled zpracovaných certifikovaných metodik 
Summary of processed certified methodologies 
Prunus 
http://www.vulhm.cz/sites/File/vydavatelska_cinnost/lesnicky_pruvodce/lp_2008_02.pdf 
avium 
Sorbus 

http://www.vulhm.cz/sites/File/vydavatelska_cinnost/lesnicky_pruvodce/lp_2009_04.pdf 
torminalis 
Ulmus 
spp. 
http://www.vulhm.cz/sites/File/vydavatelska_cinnost/lesnicky_pruvodce/LP_4_10_pro_web.pdf 
Picea 
http://www.vulhm.cz/sites/File/vydavatelska_cinnost/lesnicky_pruvodce/LP_6_2010.pdf 
abies 
Sorbus 

http://www.vulhm.cz/sites/File/vydavatelska_cinnost/lesnicky_pruvodce/LP_4_2011.pdf 
domestica 
Malus 

http://www.vulhm.cz/sites/File/vydavatelska_cinnost/lesnicky_pruvodce/LP_2_2012.pdf 
sylvestris 
Pyrus 

http://www.vulhm.cz/sites/File/vydavatelska_cinnost/lesnicky_pruvodce/LP_2_2013.pdf 
pyraster 
Daphne 

http://www.vulhm.cz/sites/files/Informatika/Metodiky/LP_9_2013.pdf 
cneorum 
Sorbus 

http://www.vulhm.cz/sites/files/Informatika/Metodiky/LP_4_2014.pdf 
spp. 
Pramen: VÚLHM 
Source: FGMRI 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
60 



Obrázek 3.7.1 
Explantátová  kultura  –  jeřáb  opominutý  (S.  omissa
)  rostoucí  v klimatizovaných 
podmínkách 

 
Pramen: VÚLHM 
Source: FGMRI 
 
 
Obrázek 3.7.2 
Výpěstky in vitro
 na demonstrační ploše Kluky ve věku 13 let (Městské lesy Písek, PLO 
10) 
Growing breeding method „in vitro” 13 years old on demonstration plot Kluky (Forests of the 
town Písek, PLO 10) 
 
 
Pramen: VÚLHM 
Source: FGMRI 
61 

 
3.8 Netržní produkce lesa a návštěvnost lesa 
Non – market Forest Products and Forest Visitors 
 
V  období  29.  11.  –  9.  12.  2014  bylo  provedeno  šetření  na reprezentativním  souboru 
domácností ČR (na základě kvótního výběru) týkající se množství sbíraných lesních plodin ve 
spolupráci  s agenturou  StemMark  prostřednictvím  stálé  sítě  profesionálních  tazatelů.  V roce 
2014  bylo  toto  dotazování  rozšířeno  o  zjišťování  množství  nakupovaných  lesních  plodů 
v čerstvé,  mražené  či  sušené  podobě.  Šetření  jsou  prováděna  v jednotlivých  letech  stejnou 
metodikou  s cílem  zajistit  kompatibilitu  zjištěných  dat.  Celkový  počet  uskutečněných 
rozhovorů  a  vyplněných  dotazníků  dosáhl  1035,  což  rovněž  odpovídá  počtu  respondentů 
v minulých letech.  
 
Ze  zjištěných  údajů  vyplývá,  že  po  třech  silně  nadprůměrných  letech  byl  rok  2014  spíše 
průměrným ve fyzickém objemu sběru lesních plodin připadajících v průměru na domácnost 
v rámci  celého  sledovaného  období,  v němž  se  u  nás  dané  informace  zjišťují  –  tj.  od  roku 
1994.  Na  domácnost  připadlo  9,21  kg  nasbíraných  hlavních  lesních  plodin  při  průměru 
10,75 kg/domácnost  za  celé  sledované  období  od  roku  1994.  Kupování  lesních  plodů 
v obchodě či na trhu není příliš rozšířené, častěji lidé kupují čerstvé či mražené plody, méně 
pak  sušené.  Čtvrtina  oslovených  kupuje  čerstvé  či  mražené  borůvky,  pětina  kupuje  houby. 
V průměru si nakoupí 2,3 kg borůvek za rok a kupující domácnost, hub o něco více - 2,9 kg. 
 
Celkově  bylo  podle  údajů  nasbíráno  za  rok  2014  38,2  tis.t.  lesních  plodin,  což  je  mírně 
podprůměrný  výsledek  oproti  dlouhodobému  průměru  39,6  tis.t.  Výsledky  potvrzují 
skutečnost,  že  ve  sběru  a  produkci  lesních  plodin  existují  často  velmi  výrazné  meziroční 
rozdíly působené řadou faktorů přírodních i ekonomických.  
 
V odhadu  peněžního  vyjádření  byl  objem  sběru  v roce  2014  v hodnotě  5  851  mil.  Kč  velmi 
nadprůměrným za celé sledované období (průměr činil 3 884 mil. Kč) v běžných cenách. Na 
nárůstu této hodnoty se podílí rostoucí objem sběru ale i nárůst cen za lesní plody v průběhu 
20 let (včetně vlivu inflace).  V intenzitě sběru uvedených lesních plodin na jednotku plochy 
existují  značné  rozdíly  mezi  kraji,  což  je  způsobeno  intenzitou  sběru  domácnostmi,  ale 
i počtem  obyvatel  (domácností)  připadajících  na  jednotku  výměry  lesní  půdy  přístupné 
veřejnosti  (tj.  zejména  bez  lesů  ve  správě  Ministerstva  obrany).  Výrazně  nadprůměrné 
množství  lesních  plodin  na  jednotku  plochy  je  sbíráno  na  území  Středočeského  kraje  (vliv 
obyvatel Prahy) oproti průměru za ČR.  
 
Návštěvnost  lesa byla podle údajů  v roce 2014  mírně podprůměrná, tj. 19,3 návštěv lesa na 
obyvatele,  a  82,1  návštěv/ha  lesa  oproti  dlouhodobému  průměru  20,5  návštěv/obyvatele  a 
86,1  návštěv/ha  lesa  za  celé  sledované  období.  Návštěvnost  lesa  je  však  výrazně  místně 
diferencována,  souvisí  nejen  s dostupností  z  velkých  sídel,  rekreační  přitažlivostí  a 
vybaveností,  lesnatostí,  ale  i  s výskytem  lesních  plodin.  Návštěvnost  lesů  ve  Středočeském 
kraji  je  v průměru  výrazně  vyšší  oproti  ostatním  krajům,  což  je  opět  ovlivněno návštěvami 
lesa obyvateli Prahy.   
 
 
 
 
 
62 

Tabulka 3.8.1 
Množství sběru hlavních lesních plodin návštěvníky lesa v kg/domácnost ČR v období 
1994 – 2014  
Volumes  of  forest  fruits  and  mushrooms  picked  by  forest  visitors  in  1994  –  2014 
(kg/household) 

Lesní plodiny 
Roky 
Forest fruits 
Year 
Borůvky
Ostružiny
 
Houby 
 
Maliny 
 
Brusinky 
Bezinky 
Celkem 
Mushrooms 
Blueberries 
Raspberries 
Blackberries 
Cowberries 
Elderberries 
Total 
1994 
6,15 
2,95 
1,11 
0,70 
0,17 
1,03 
12,11 
1995 
7,76 
3,90 
1,52 
0,74 
0,34 
1,00 
15,26 
1996 
4,79 
2,47 
0,82 
0,46 
0,19 
0,39 
9,12 
1997 
4,66 
2,28 
1,04 
0,43 
0,25 
0,57 
9,23 
1998 
4,63 
2,69 
1,28 
0,61 
0,16 
0,68 
10,05 
1999 
5,28 
3,39 
0,92 
0,61 
0,31 
0,83 
11,34 
2000 
6,21 
2,27 
1,06 
0,70 
0,19 
0,46 
10,89 
2001 
6,11 
2,32 
0,96 
0,61 
0,19 
0,37 
10,56 
2002 
5,55 
2,84 
0,94 
0,56 
0,24 
0,55 
10,68 
2003 
3,52 
1,70 
0,68 
0,52 
0,09 
0,37 
6,88 
2004 
4,30 
1,91 
0,67 
0,47 
0,57 
0,43 
8,35 
2005 
6,12 
2,39 
0,80 
0,41 
0,25 
0,42 
10,39 
2006 
8,17 
2,96 
0,92 
0,49 
0,32 
0,41 
13,27 
2007 
9,37 
3,15 
0,82 
0,63 
0,23 
0,57 
14,77 
2008 
4,78 
1,44 
0,34 
0,19 
0,17 
0,29 
7,21 
2009 
5,09 
2,35 
0,32 
0,29 
0,16 
0,41 
8,62 
2010 
7,75 
2,94 
0,67 
0,57 
0,08 
0,22 
12,23 
2011 
7,13 
2,13 
0,51 
0,55 
0,27 
0,55 
11,14 
2012 
7,91 
1,65 
0,82 
0,77 
0,07 
0,53 
11,75 
2013 
7,95 
3,24 
0,66 
0,38 
0,11 
0,45 
12,79 
2014 
5,99 
1,75 
0,51 
0,37 
0,13 
0,45 
9,21 
Průměr 
6,15 
2,51 
0,83 
0,53 
0,21 
0,52 
10,75 
Average 
Pramen: ČZU 
Source:   Czech University of Life Sciences Prague 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

63 

Tabulka 3.8.2  
Celkové množství sběru hlavních lesních plodin návštěvníky lesa v ČR v tis. t v období 
1994 – 2014 
Total volumes of forest fruits and mushrooms picked by visitors in 1994 – 2014 (1 000 t) 
Lesní plodiny 
Roky 
Forest fruits 
Year 
Houby 
Borůvky 
Maliny 
Ostružiny 
Brusinky 
Bezinky 
Celkem 
Mushrooms 
Blueberries 
Raspberries 
Blackberries 
Cowberries 
Elderberries 
Total 
1994 
23,6 
11,3 
4,2 
2,7 
0,7 
3,9 
46,4 
1995 
29,7 
15,0 
5,8 
2,8 
1,3 
3,9 
58,5 
1996 
18,4 
9,4 
3,1 
1,8 
0,7 
1,5 
34,9 
1997 
17,8 
8,7 
4,0 
1,7 
0,9 
2,2 
35,3 
1998 
17,7 
10,3 
4,9 
2,3 
0,6 
2,6 
38,4 
1999 
20,2 
13,0 
3,5 
2,3 
1,2 
3,2 
43,4 
2000 
23,8 
8,7 
4,1 
2,7 
0,7 
1,8 
41,8 
2001 
23,4 
8,9 
3,7 
2,3 
0,7 
1,4 
40,4 
2002 
21,2 
10,9 
3,6 
2,1 
0,9 
2,1 
40,8 
2003 
13,5 
6,5 
2,6 
2,0 
0,4 
1,4 
26,4 
2004 
13,7 
6,1 
2,1 
1,5 
1,8 
1,4 
26,6 
2005 
19,5 
7,6 
2,6 
1,3 
0,8 
1,3 
33,1 
2006 
26,0 
9,4 
2,9 
1,5 
1,0 
1,3 
42,1 
2007 
29,8 
10,0 
2,6 
2,0 
0,7 
1,8 
46,9 
2008 
15,2 
4,6 
1,1 
0,6 
0,5 
0,9 
22,9 
2009 
16,2 
7,5 
1,0 
0,9 
0,5 
1,3 
27,4 
2010 
24,7 
9,4 
2,1 
1,8 
0,3 
0,7 
39,0 
2011 
29,6 
8,9 
2,1 
2,3 
1,1 
2,3 
46,3 
2012 
32,8 
6,8 
3,4 
3,2 
0,3 
2,2 
48,8 
2013 
33,0 
13,4 
2,8 
1,6 
0,4 
1,9 
53,1 
2014 
24,9 
7,3 
2,1 
1,5 
0,6 
1,9 
38,2 
Průměr 
22,6 
9,2 
3,1 
1,9 
0,8 
1,9 
39,6 
Average 
Pramen: ČZU 
Source: Czech University of Life Sciences Prague 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

64 

Tabulka 3.8.3  
Celkové množství sběru hlavních lesních plodin návštěvníky lesa v ČR v mil. Kč 
v běžných cenách v období 1994 – 2014 
Forest fruits and mushrooms picked by visitors in 1994 – 2014 (current prices, CZK million)  
Lesní plodiny 
Roky 
Forest fruits 
Year 
Houby 
Borůvky 
Maliny 
Ostružiny 
Brusinky 
Bezinky 
Celkem 
Mushrooms  Blueberries 
Raspberries 
Blackberries 
Cowberries 
Elderberries 
Total 
1994 
1 314 
881 
180 
161 
22 
140 
2 698 
1995 
1 658 
1 164 
248 
169 
43 
137 
3 419 
1996 
1 082 
456 
173 
129 
42 
113 
1 995 
1997 
1 510 
585 
202 
96 
72 
95 
2 560 
1998 
1 578 
727 
260 
138 
51 
118 
2 872 
1999 
1 880 
973 
197 
144 
105 
149 
3 448 
2000 
2 087 
628 
290 
218 
66 
72 
3 361 
2001 
2 298 
710 
294 
176 
65 
93 
3 636 
2002 
1 922 
821 
261 
162 
89 
111 
3 366 
2003 
1 399 
562 
218 
170 
36 
80 
2 465 
2004 
1 420 
538 
198 
138 
194 
102 
2 590 
2005 
2 048 
670 
246 
125 
85 
101 
3 275 
2006 
2 677 
849 
257 
130 
103 
103 
4 119 
2007 
3 415 
967 
245 
185 
78 
139 
5 029 
2008 
1 968 
430 
106 
63 
71 
57 
2 695 
2009 
2 056 
725 
99 
91 
64 
111 
3 146 
2010 
2 950 
920 
215 
187 
35 
63 
4 370 
2011 
4 313 
921 
208 
234 
142 
177 
5 995 
2012 
5 241 
762 
422 
382 
45 
222 
7074 
2013 
5 388 
1 484 
329 
182 
69 
209 
7 661 
2014 
4 295 
848 
252 
179 
83 
195 
5 851 
Průměr 
2 500 
792 
233 
165 
74 
123 
3 884 
Average 
Pramen: ČZU 
Source: Czech University of Life Sciences Prague 
 
Tabulka 3.8.4  
Návštěvnost lesa přístupného veřejnosti v ČR v období 1994 – 2014  
Visits to forests accessible to the public in 1994 – 2014 
Počet návštěv ročně 
Roky 
Number of visits 
Year 
na 1 obyvatele 
na 1 ha* 
per capita 
per 1 ha 
1994 
25,3 
105,7 
1995 
22,4 
93,4 
1996 
17,3 
72,0 
1997 
23,4 
97,4 
1998 
19,4 
80,7 
1999 
21,6 
89,9 
2000 
22,6 
94,1 
65 

2001 
23,1 
96,3 
2002 
19,6 
81,5 
2003 
19,3 
80,4 
2004 
16,2 
68,0 
2005 
20,4 
85,9 
2006 
18,8 
79,3 
2007 
18,9 
79,6 
2008 
13,5 
56,9 
2009 
16,5 
69,6 
2010 
20,3 
85,3 
2011 
23,1 
98,5 
2012 
24,0 
102,0 
2013 
25,7 
109,3 
2014 
19,3 
82,1 
Průměr 
20,5 
86,1 
Average 
Poznámka:* lesní půda přístupná veřejnosti (zejména bez lesů MO a některých dalších území). 
Note: * forest land accessible to the public (mostly excl. military forests and some other areas). 
 
Pramen: ČZU 
Source: Czech University of Life Sciences Prague 
 
Tabulka 3.8.5  
Podíly domácností sbírající/nakupující lesní plody v roce 2014 
Share of households picking/buying forest fruits and mushrooms in 2014 
Lesní plody 
Houby 
Borůvky 
Maliny 
Ostružiny 
Brusinky 
Bezinky 
Forest products 
Mushrooms  Blueberries  Raspberries  Blackberries  Cowberries  Elderberries 
% sbírajících domácností 
69,6 
39,6 
32,3 
27,8 
8,2 
13,4 
% of picking households 
% nakupujících 
domácností 
11,4 
6,7 
5,6 
5,3 
14,5 
5,5 
% of buying households 
Pramen: ČZU 
Source: Czech University of Life Sciences Prague 
 
 
Tabulka 3.8.5  
Odhadované celkové množství nakupovaných lesních plodin v ČR v tis. t 
Estimated total amount purchased forest products (1 000 t) 
Položky 
Houby 
Borůvky 
Maliny 
Ostružiny 
Brusinky 
Bezinky 
Articles 
Mushrooms  Blueberries  Raspberries  Blackberries  Cowberries  Elderberries 
čerstvé nebo mražené 
2,47 
2,51 
1,06 
0,51 
0,53 
0,20 
fresh or frozen 
sušené 
0,88 
0,81 
0,15 
0,46 
0,78 
0,20 
dried 
Pramen: ČZU 
Source: Czech University of Life Sciences Prague 
 
66 

 
3.9 Certifikace trvale udržitelného hospodaření v lesích 
Certification of Sustainable Forest Management 
 
Hlavní  myšlenkou  při  vzniku  certifikačních  systémů  na  světě  i  u  nás  byla  podpora  trvale 
udržitelného hospodaření v lesích.  
 
Certifikace  lesů  se  ukazuje  být  v  současnosti  jedním  z  nejúčinnějších  tržních  nástrojů 
určených na podporu principů trvale udržitelného hospodaření v lesích. Je to proces, v rámci 
kterého  nezávislá  organizace  vydává  certifikát  potvrzující,  že  hospodaření  v  lesích  splňuje 
předem  stanovená  kritéria  trvale  udržitelného  hospodaření  v  lesích.  Vlastník  lesa 
prostřednictvím certifikátu deklaruje svůj závazek hospodařit podle předem daných kritérií. 
 
Současné požadavky na využívání lesů se netýkají pouhé těžby dřeva, ale jedná se o široký 
komplex  sociálních,  ekologických  a  ekonomických  funkcí  lesa  souvisejících  s  trvale 
udržitelným využíváním přírodních zdrojů. V České republice se v současné době setkáváme 
se  dvěma  certifikačními  systémy  –  systém  FSC  (Forest  Stewardship  Council)  a  PEFC 
(Programme for the Endorsement of Forest Certification schemes). 
 
 
PEFC Česká republika 
 
V rámci PEFC je celosvětově certifikováno více než 264 mil. ha lesů. V ČR je certifikováno 
více  než  70  %  lesů  (cca  450  individuálních  vlastníků  lesů),  ve  zpracovatelském  řetězci  je 
zapojeno téměř 210 subjektů. 
 
FSC® Česká republika  
 
FSC ČR je českým zástupcem mezinárodní organizace Forest Stewardship Council® (FSC)
která  vytvořila  a  spravuje  certifikační  schéma  certifikace  lesů  a  výrobků  na  bázi  dřeva 
s celkovou  plochou  přes  183  mil  ha  lesů.  V navazujícím  zpracovatelském  řetězci  bylo  na 
světě certifikováno 28 248 subjektů.  
Na  konci  roku  2014  měly  certifikát  FSC  tyto  lesní  majetky:  Mendelova  univerzita  v  Brně, 
Školní  lesní  podnik  Masarykův  les  Křtiny,  magistrát  Hlavního  města  Prahy,  Správa 
Krkonošského národního parku a skupinová certifikace Nestátní lesy Svitavsko. V roce 2014 
se meziročně zvýšil počet certifikátů v navazujícím zpracovatelském řetězci ze 189 na 218. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

67 

Tabulka 3.9.1 
Přehled certifikovaných lesů v ČR  
Overview of certified forests in the Czech Republic
 
PEFC 
FSC 
Druh vlastnictví 
Výměra certifikovaných lesů (ha) 
Ownership 
Area of certified forests 
Státní lesy 
  1 483 733 
35 116 
State forests 
Fyzické osoby 
      89 184 

Individuals 
Právnické osoby 
     55 685 
10 384 
Legal entities 
Obecní lesy 
Municipal forests 
    188 807 
4 133 
Celkem 
  1 817 409 
49 637 
Total 
Pramen: ÚHÚL 
Source: FMI 
 
 
3.10 Vodní hospodářství, meliorace a hrazení bystřin  
Water Management, Forest Reclamation and Torrent Control 
 
Lesy  České  republiky,  s.  p.,  vykonávají  správu  určených  drobných  vodních  toků  a bystřin 
jako  jednu  z mimoprodukčních  funkcí  lesa.  K 31.  12.  2014  spravovaly  více  než  38  tisíc  km 
vodních toků a 828 malých vodních nádrží.  
 
Péče o vodní toky v rámci LČR představuje správu vodohospodářského majetku souvisejícího 
s vodními  toky  v pořizovací  hodnotě  5,53  mld.  Kč  (zejména  úpravy  vodních  toků,  objekty 
hrazení bystřin a strží, protipovodňová opatření, vodní nádrže). Správu vodních toků zajišťuje 
šest správ toků s územní působností dle oblastí povodí, metodicky řízených Odborem vodního 
hospodářství na Ředitelství LČR.  
 
V roce 2014 probíhaly v LČR na úseku vodního hospodářství činnosti zaměřené zejména na: 

odstraňování povodňových škod z roku 2013 a 2014,  

realizaci  investičních  akcí  zaměřených  na  protipovodňovou  ochranu,  protierozní 
opatření a rovněž akce veřejného zájmu dle § 35 lesního zákona,  

realizaci akcí za účelem oprav a údržeb majetku, 

přípravu  dokumentací  pro  realizaci  akcí  v rámci  dotačního  programu  MZe  Prevence 
před povodněmi III. etapa, 

činnosti  zaměřené  na  péči  o  břehové  porosty,  revitalizace  v minulosti  nevhodně 
upravených vodních toků, na mimoprodukční funkce lesa, podporu ohrožených druhů 
organismů, likvidaci invazních nepůvodních druhů rostlin apod., 

vedení Centrální evidence vodních toků, vodních nádrží a inventarizace majetku. 
 
Správa  vodních  toků  a  prováděná  opatření  (opravy,  rekonstrukce  a  investice)  byla 
financována zejména z vlastních zdrojů  podniku a částečně z dotačních prostředků. Z dotací 
se  jedná  o  opatření  prováděná  ve  veřejném  zájmu  dle  §  35  lesního  zákona  a  o  finance  ze 
68 

státního rozpočtu na program MZe „Podpora na odstraňování povodňových škod na státním 
vodohospodářském  majetku“  dle  §  102  vodního  zákona.  Dále  byly  využívány  fondy  EU  – 
Operační program životní prostředí (OPŽP) a Program rozvoje venkova (PRV). Částečně na 
opatření na drobných vodních tocích přispívají Kraje.           
 
V  souvislosti  se  správou  toků  a  vodních  děl  LČR  vynaložily  v roce  2014  prostřednictvím 
svých organizačních jednotek celkem 503,7 mil. Kč, z čehož výdaje investičního charakteru 
činily 161,2 mil. Kč.  Z tohoto  objemu investic představují  112,5 mil.  Kč vlastní prostředky. 
Na výkon správy a opravu a údržbu základních prostředků bylo použito 342,5 mil. Kč, z toho 
z vlastních  prostředků  332,4  mil.  Kč.  Na  odstranění  povodňových  škod  bylo  celkově 
vynaloženo 47,0 mil. Kč, z toho z vlastních prostředků 33,9 mil. Kč. V uvedených objemech 
jsou zahrnuty veškeré náklady spojené se správou toků. Tržby získané za odběry povrchové 
vody k úhradě správy vodních toků činily 11,5 mil. Kč. 
 
Tabulka 3.10.1 
Struktura financování vodního hospodářství - úplné náklady v mil. Kč 
 
Financing of water management by LCR, s.p. in 2014 (total costs, CZK million) 
Vlastní zdroje 
Dotace 
Z toho povodňové škody 
Lesy ČR, s.
Celkem 
celkem 
celkem 
of which Flood damage 
 p. 
Total 
Own sources 
Subsidies 
Vlastní zdroje 
Dotace 
total 
total 
Own sources 
Subsidies 
Investice 
161,2 
112,5 
48,7 
8,4 
12,6 
Investment 
Neinvestice 
342,5 
332,4 
10,1 
25,5 
0,5 
Non-investment 
Celkem 
503,7 
444,9 
58,8 
33,9 
13,1 
Total 
Pramen: LČR, s. p. 
Source: Lesy České republiky, s. p. 
 
 
Podrobněji k provedeným opatřením v jednotlivých oblastech povodí: 
 
Na  Správě  toků  –  oblast  povodí  Odry  bylo  v roce  2014  hlavní  náplní  odstraňování 
povodňových  škod  z května  2014.  Tyto  povodně  zasáhly  oblast  Beskyd  i  oblast  Jeseníků  a 
vyžádaly si okamžité zabezpečovací práce, které byly provedeny na Olešnici v Mikulovicích a 
Ondřejovickém  potoce  v Ondřejovicích,  na  Raduňce  v Raduni,  na  vodní  nádrži  Sedlinka 
v Nových Sedlicích a na dalších tocích. 
 
Následně  byly  zahájeny  práce  na  odstraňování  povodňových  škod.  K   nejrozsáhlejším 
stavbám v Beskydské oblasti patří Jičínka v Novém Jičíně, Životicích, Mořkově a Veřovicích, 
dále  Hluchová  v Bystřici  nad  Olší,  Bystrý  potok  v obci  Baška,  Stolovec  v Čeladné  a  další. 
V oblasti  Jeseníků  se  povodňové  škody  odstraňovaly  na  Javorné  ve  Zlatých  Horách  a  na 
Lesním  potoce  v Mikulovicích  u  Jeseníka.  Některé  škody  většího  rozsahu  byly  v loňském 
roce  zahájeny  a  pokračují  v realizaci  i  v roce  2015.  Mezi  takové  patří  např.  Olešnice 
v Mikulovicích  u  Jeseníka,  Raduňka  na  Opavsku  a  v Beskydské  oblasti  Čeladenka  v obci 
Čeladná, Satina v Malenovicích, a Zrzávka v Bludovicích u Nového Jičína. 
 
Mimo  tyto  povodňové  akce  byly  dokončeny  stavby  řešící  stabilizaci  koryt  vodních  toků 
s cílem zajištění protipovodňové ochrany okolních nemovitostí, např. na vodním toku Prudník 
69 

ve  městě  Zlaté  Hory,  Valštejnka  ve  Valštejně  a  Hynčicích  u  Krnova,  Rychtářský  potok  ve 
Staré  Vsi  u  Rýmařova,  na  vodním  toku  Opavice  v Heřmanovicích  byla  provedena 
rekonstrukce  zdi  a  v neposlední  řadě  např.  opevnění  a  stabilizace  koryta  Račího  potoka 
v oblasti Javorníka a Uhelné. 
Ve veřejném zájmu dle § 35 lesního zákona byly realizovány stabilizace příčnými objekty na 
vodních  tocích  Vysutý  potok  v  Morávce,  Lánský  potok  u obce  Uhelná  a  přehrážka  na 
Keprnickém  potoce u Bělé p. Pradědem.  Z  dotací EU byla dokončena úprava koryta Satiny 
v obci Malenovice a revitalizační opatření na Jelením potoce na Bruntálsku.  
 
Na  Správě  toků  –  oblast  povodí  Dyje  byla  v rámci  odstraňování  povodňových  škod 
dokončena akce Besének v Brumově. Dále probíhaly opravy a údržby objektů v majetku LČR 
na  tocích  Mouřínovský  potok  u  Brna,  Barácký  potok  na  Třebíčsku  a  Zdravá  Voda  na 
Kyjovsku. 
 
V územní  působnosti  této  správy  toků  byly  realizovány  i  akce  ve  veřejném  zájmu  dle  §  35 
lesního  zákona,  mezi  významnější  patří  výstavba  retenční  přehrážky  na  přítoku  Zavadilky 
u Letovic. 
 
V okrese Znojmo byla dokončena stavba retenční nádrže Hostim I. a v obci Slatinka u Letovic 
stabilizace koryta vodního toku Chlumský potok, obě z fondů EU - OPŽP. Fond EU – PRV 
byl využit na úpravu Slavonického potoka ve městě Slavonice. 
 
Z vlastních  zdrojů  LČR  dokončily  opravu  vodní  nádrže  Kralice  na  rozhraní  obcí  Újezd 
u Rosic  a  Hluboké,  rekonstrukci  vodní  nádrže  Bojanovice  –  Hubert  nedaleko  Bojanovic  na 
Znojemsku a dále např. protipovodňové opatření na Rohozenském potoce v obci Rohozná. 
 
Na Správě toků – oblast povodí Labe byla dokončena opatření k odstraňování povodňových 
škod  z června  2013  na  Jičínsku  ve  Studénce  a  v Dolním  Javoří  na  levobřežním  přítoku 
Javorky. 
 
Lokální  přívalové  povodně  v roce  2014  nejvíce  postihly  Semilsko,  Rychnovsko, 
Ústeckoorlicko a Hlinecko. Většina škod byla řešena formou zabezpečovacích prací ihned po 
povodni. 
 
V územní  působnosti  správy  byly  z fondů  EU  -  OPŽP  revitalizovány  toky  v minulosti 
nevhodně  upravené  –  Hadinec  v Bartošovicích,  Barovka  v Libicích,  Ošerov  v Sedloňově  a 
Černý potok na Liberecku. 
 
Ve veřejném zájmu dle § 35 lesního zákona byla ukončena stabilizace koryta pravobřežního 
přítoku Křížového potoka v Bílém Kostele nad Nisou. 
 
Z vlastních zdrojů LČR dokončily úpravy např. na tocích Doubravický v Leštině, Novoveský 
v Nové  Vsi,  Olšanský  v Třebešicích,  Kunratický  v Kunraticích,  Kocbeřský  v Choustníkově 
Hradišti a Veselka v Rovensku pod Troskami. 
 
I  v tomto  roce  probíhala  opatření  s cílem  reintrodukce  střevle  potoční  a  pstruha  potočního 
v CHKO  Jizerské  hory,  reintrodukce  raka  říčního  a  údržba  rybích  úkrytů  v CHKO 
Broumovsko. 
 
70 

Mezi nejvýznamnější akce realizované na Správě toků – oblast povodí Vltavy v roce 2014 lze 
zařadit revitalizaci  Maňavského potoka s jeho levostranným přítokem  financovanou z fondů 
EU – OPŽP.  
 
Z dalších  významných  staveb  lze  uvést  ukončení  rekonstrukce  retenční  nádrže  Kočičí 
rybníčky u Tachova realizované ve veřejném zájmu dle § 35 lesního zákona.  
 
V rámci  odstraňování  povodňových  škod  z roku  2012  byly  dokončeny  akce  Dobrovodský 
a Krásetínský  potok  v  jižních  Čechách.  Na  odstraňování  povodňových  škod  z roku  2013  je 
částečně využíván program MZe, ze kterého byly čerpány dotace již na čtyři akce a na další 
jsou podány žádosti. Následky povodňových průtoků v povodí Vltavy a Sázavy v roce 2014 
byly řešeny bezprostředně formou zabezpečovacích prací.  
 
Další  akcí  spolufinancovanou  EU  z  Programu  pro  přeshraniční  spolupráci  je  akce  na 
Schwarzenberském plavebním kanálu. 
 
Správa toků – oblast povodí Ohře v roce 2014 dokončila přípravy dokumentací na odstranění 
povodňových škod z  roku 2013 na dvou přítocích Struhařského potoka u Lubence v okrese 
Louny.  
 
Zahájeny byly stavby realizované ve veřejném zájmu dle § 35 lesního zákona - retenční nádrž 
na  Lužnici  nad  obcí  Kalek  na  Chomutovsku  a  doplnění  hrazení  Falcké  strže  u  Nečemic  na 
Žatecku. 
 
Z fondů EU - OPŽP byla provedena I. etapa revitalizace přítoku Bynoveckého potoka v Nové 
Olešce  na  Děčínsku.  Z  vlastních  zdrojů  byla  dokončena  výstavba  přehrážky  na  Studeném 
potoce  k ochraně  obce  Studený  u  Kundratic  na  Děčínsku  a  na  Homolském  potoce  vytěžení 
retenčního prostoru a oprava přehrážky nad obcí Velké Březno na Ústecku a další údržby a 
úpravy drobných vodních toků. 
 
I na Správě toků – oblast povodí Moravy se v roce 2014 vyskytly povodňové škody a to na 
Bratřejovském  potoce  na  Vsetínsku.  Drobné  zabezpečovací  práce  po  povodních  byly 
provedeny v povodí Moravské Sázavy, Beskyd a Bílých Karpat. 
 
V rámci  akcí  realizovaných  ve  veřejném  zájmu  dle  §  35  lesního  zákona  byly  dokončeny 
rekonstrukce  kamenných  přehrážek  na  Klepáčském  a Jelením  potoce  v Jeseníkách  a  opravy 
podélného i příčného opevnění Bukového potoka v Bílých Karpatech. 
 
Z prostředků  EU  byly  dokončeny  akce  oprav  a  rozšíření  hrazení  bystřin  Medůvka  a 
Hornopasecký  potok  na  Vsetínsku,  Dražůvka  na  Šumpersku  a  revitalizace  Borušovského 
potoka na Svitavsku.  
 
Také  byla  provedena  řada  akcí  odstranění  nánosů  z koryt  vodních  toků,  údržeb  a  oprav 
vodních  děl,  např.  Stříbrného  potoka  v Boršově  na  Moravskotřebovsku,  Syrovínky  na 
Zlínsku, Ratibořky a Rokytenky na Vsetínsku a oprava vodní nádrže Blatnička u Veselí nad 
Moravou. 
 
Zejména na Uherskohradišťsku ale i v jiných lokalitách musí Správa toků řešit činnost bobra 
evropského  na  vodních  tocích,  který  způsobuje  škody  na  břehových  porostech  a  úpravách 
koryt.  
71 

4 Hlavní produkční činitelé 
Major Indicators in Timber Production 
4. 1 Vývoj výměry lesů 
Changes in Forest Land Area 
 
Plocha  lesních  pozemků  v České  republice  trvale  roste.  Částečně  je  to  způsobeno  převisem 
výměry  nově  zalesněných  původně  nelesních  pozemků  nad  výměrou  pozemků,  které  jsou 
z různých  důvodů  z lesa  odnímány,  částečně  také  díky  neustále  se  zpřesňujícím  údajům 
z katastru nemovitostí. V roce 2014 se plocha lesních pozemků meziročně zvýšila o 2 645 ha.  
 
 
Tabulka 4.1.1 
Vývoj celkové výměry lesních pozemků v ha 
Changes in forest land area 
Rok 
2010 
2011 
2012 
2013 
2014 
Year 
Plocha lesních pozemků 
2 657 376 
2 659 837 
2 661 889 
2 663 731  
2 666 376 
Forest land area 
Pramen: ČÚZK 
Source:   Czech Office for Surveying, Mapping and Cadastre 
 
 
Tabulka 4.1.2 
Výměry lesní půdy a lesnatost podle krajů 
Forest areas and forest coverage by regions 
Půda 
Bezlesí 
Lesnatost 
Výměra 
mimo 
Plocha 
Porostní 
atp. (***) 
Forest cover 
celkem 
PUPFL 
PUPFL 
Unstocke
Kraje 
půda 
PUPFL 
porostní 
Total land 
Non-
(**) Forest 
d forest 
Regions 
Timberland 
Forest 
půda 
area 
forest 
land 
land and 
land 
Timberland 
land 
other 
ha 
% 
Hlavní město 
Praha 
49 615  
44 448  
5 167  
4 792  
375  
10,4  
9,7  
Středočeský 
1 101 584  
794 262  
307 322  
300 395  
6 928  
27,9  
27,3  
Jihočeský 
1 005 696  
624 944  
380 752  
371 452  
9 300  
37,9  
36,9  
Plzeňský 
756 087  
454 470  
301 617  
294 968  
6 649  
39,9  
39,0  
Karlovarský 
331 426  
186 111  
145 314  
140 156  
5 158  
43,9  
42,3  
Ústecký 
533 457  
370 389  
163 068  
157 424  
5 644  
30,6  
29,5  
Liberecký 
316 342  
174 646  
141 695  
136 421  
5 274  
44,8  
43,1  
Královéhradecký 
475 888  
327 362  
148 525  
144 340  
4 185  
31,2  
30,3  
Pardubický 
451 895  
317 375  
134 519  
130 440  
4 079  
29,8  
28,9  
Vysočina 
679 574  
471 969  
207 606  
202 686  
4 919  
30,6  
29,8  
Jihomoravský 
719 522  
516 278  
203 245  
196 848  
6 397  
28,3  
27,4  
Olomoucký 
526 677  
340 571  
186 106  
179 450  
6 656  
35,3  
34,1  
Zlínský 
396 303  
238 245  
158 058  
155 327  
2 731  
39,9  
39,2  
72 

Moravskoslezský 
542 715  
348298  
194 417  
187698  
6 719  
35,8  
34,6  
Česká republika 
Czech Republic
 
7 886 779   5 209 368  
2 677 411  
2 02 395  
75 016  
34,0  
33,0  
Poznámka: celková výměra a PUPFL převzaty z dat KN -  z databáze katastru nemovitostí ÚHÚL 
 
(*) veškerá půda mimo PUPFL 
 
(**) PUPFL a) z hlediska lesnického = bezlesí + porostní plocha + jiné pozemky 
 
b) z hlediska výpočtu z dat KN = kultura 10 + způsob ochrany pozemku RZO = 26 na jiných kulturách 
 
(***) rozdíl evidované plochy z PUPFL a porostní plochy z LHP 
 
Pramen: ÚHÚL 
Source:   FMI 
 
4. 2 Přírodní, růstové a hospodářské podmínky lesů 
Natural, Growth and Management Conditions of Forests 
 
Vlastnosti  a  kvalita  lesních  pozemků  jsou  vyjadřovány  v rámci  jednotného  typologického 
systému  klasifikací  lesních  stanovišť,  tzv.  lesními  typy,  které  dostatečně  charakterizují 
současné růstové podmínky lesních porostů.  Základními charakteristikami  lesního typu jsou 
lesní vegetační stupeň a edafická kategorie, které vymezují jednak klimaticky vhodné dřeviny 
a  jejich  možnou  produkci,  jednak  způsob  obhospodařování  (výchovu  porostů  a  jejich 
obnovu).  Nadstavbovými  jednotkami  klasifikace  lesních  stanovišť,  které  sdružují  příbuzné 
lesní typy, jsou soubory lesních typů.  
 
Růstové  podmínky  lesů  jsou  tímto  systémem  lesních  typů  podrobně  zmapovány  ve  všech 
lesích  v ČR.  Typologický  systém,  používaný  v  ČR  jako  podklad  pro  diferenciaci  většiny 
rozhodnutí  o  hospodaření  v  lese,  je  výsledkem  více  než  padesátiletého  systematického 
terénního zkoumání přírodních podmínek v lesích a nemá ve světě obdoby. 
4. 3 Kategorie lesů z hlediska jejich funkcí 
Forest Categories by Their Functions 
 
Zařazení  lesů  do  jednotlivých  kategorií  z hlediska  jejich  převažujících  funkcí  lze 
charakterizovat mírným, ale trvalým nárůstem kategorie lesů zvláštního určení. Toto je mimo 
jiné způsobeno nárůstem požadavků společnosti na zvýšené plnění mimoprodukčních funkcí 
lesů. Na rozdíl od minulých let došlo ke změně sestupného trendu ve výměře lesů ochranných 
a  oproti  roku  2013  byl  zaznamenán  nárůst  o  1452  ha.  Při  relativní  neměnnosti  přírodních 
podmínek lze usuzovat, že současné možnosti zařazování lesů do kategorie lesů ochranných 
jsou důsledněji využívány. 
 
Tabulka 4.3.1 
Kategorizace lesů (ha) 
Forest categories (ha) 
Les zvláštního 
Kategorie lesa 
Les hospodářský 
Les ochranný 
určení 
Celkem 
Forest 
Production 
Protection forest 
Special purpose 
Total 
categories 
forest 
forest 
 
1 938 844  
66 436  
597 116 
2 602 395  
Pramen: ÚHÚL 
Source:   FMI 
73 

 
 
Tabulka s grafem 4.3.2 
Vývoj kategorizace lesů v % 
Development of forest categories (%) 
  
Kategorie lesa/Forest category 
Rok 
lesy hospodářské 
lesy ochranné 
lesy zvláštního určení 
Year 
Production forests 
Protection forests 
Special purpose forests 
  

1980 
78,2 
4,0 
17,8 
1985 
68,2 
3,1 
28,7 
1990 
58,4 
2,5 
39,1 
1995 
57,2 
2,7 
40,1 
2000 
76,7 
3,5 
19,8 
2010 
75,0 
2,7 
22,3 
2014 
74,5 
2,6 
23,0 
 
 
90
80
70
60
50
%
Hospodářské    
40
Commercial
30
Ochranné    Protective
20
10
Zvláštního určení    
Special purpose
0
1980
1985
1990
1995
2000
2010
2014
Pramen: ÚHÚL 
Source:   FMI 
 
4.4 Druhové složení lesů 
Species Composition of Forests 
 
Plocha hlavních jehličnatých dřevin tj. smrku, borovice a modřínu se nadále snižuje, zatímco 
podíl  jedle  vykazuje  setrvale  mírný  nárůst.  Naproti  tomu  se  zvyšuje  podíl  listnatých  dřevin 
zejména buku.   
 
Vedle  celkového  zastoupení  jednotlivých  druhů  dřevin,  je  z hlediska  posuzování  druhové 
biodiverzity  našich  lesů  významným  ukazatelem  také  výskyt  porostních  směsí  v rámci 
jednotek  prostorového  rozdělení  lesů.  Poměr  smíšení  jednotlivých  druhů  dřevin  v rámci 
74 

těchto jednotek trvale narůstá ve prospěch smíšených porostů a porostů s převahou listnáčů. 
Tento  stoupající  trend  byl  zaznamenán  i  v roce  2014.  Je  to  výsledek  trvalého  úsilí  lesníků 
o dosažení optimální druhové skladby lesů, které je dlouhodobě podporováno cílenou dotační 
politikou státu.    
 
 
Tabulka 4.4.1 
Druhové složení lesů v ha a % z celkové plochy porostní půdy
 
Species composition in ha and in % of total timber land 

Rok/Year 
Dřevina 
2000 
2010 
2012 
2013 
2014 
Species 
plocha porostní půdy ha / % 
Timber land in ha / % 
smrk ztepilý   
1 397 012 
1 347 239 
1 334 417 
1 327 398 
1 319 733 
Norway spruce 
54,1 
51,9 
51,4 
51,1 
50,7 
jedle 
23 138 
25 869 
26 859 
27 509 
28 251 
Fir 
0,9 
1,0 
1,0 
1,1 
1,1 
borovice 
453 159 
436 308 
432 915 
431 721 
429 636 
Pine 
17,6 
16,8 
16,7 
16,6 
16,5 
modřín 
97 170 
100 761 
100 956 
100 917 
100 749 
Larch 
3,8 
3,9 
3,9 
3,9 
3,9 
ostatní jehličnaté 
4 586 
6 352 
6 941 
7 048 
7 755 
Other conifers 
0,2 
0,2 
0,3 
0,3 
0,3 
jehličnaté 
1 975 065 
1 916 529 
1 902 088 
1 894 593 
1 886 124 
Total conifers 
76,5 
73,9 
73,2 
72,9 
72,5 
dub 
163 761 
178 466 
182 327 
184 180 
184 441 
Oak 
6,3 
6,9 
7,0 
7,1 
7,1 
buk 
154 791 
189 998 
198 652 
202 638 
207 595 
Beech 
6,0 
7,3 
7,7 
7,8 
8,0 
bříza 
74 560 
72 264 
71 026 
71 628 
71 779 
Birch 
2,9 
2,8 
2,7 
2,8 
2,8 
ostatní listnaté 
183 696 
209 559 
213 145 
215 602 
219 363 
Other broadleaves 
7,1 
8,1 
8,2 
8,3 
8,4 
listnaté 
576 808 
650 287 
665 151 
674 048 
683 178 
Total broadleaves 
22,3 
25,1 
25,6 
25,9 
26,3 
Celkem bez holiny 
2 551 873 
2 566 816 
2 567 239 
2 568 641 
2 569 302 
Total excl.unstocked 
98,8 
98,9 
98,9 
98,8 
98,7 
areas 
 
 
 
 
 
 
 

75 

Načítané dřeviny do jednotlivých skupin dřevin podle dřevinných zkratek: 
smrk 
SM, SMP, SMC, SMS, SMO, SME,SMX 
jedle 
JD, JDO 
borovice 
BO, BOC, BKS, VJ, LMB, BOP, BOX, KOS, BL 
modřín 
MD, MDX 
ostatní jehličnaté  DG, JDJ, JDK, JDV, JDX, TS, JAL, JX, SOJ 
dub 
DB, DBS, DBZ, DBP, DBB, DBX, CER, DBC 
buk 
BK 
habr 
HB 
jasan 
JS, JSA, JSU 
javor 
JV, KL, BB, JVJ, JVX 
jilm 
JL, JLH, JLV 
bříza 
BR, BRP 
lípa 
LP, LPV, LPS 
olše 
OL, OLS, OLZ 
ostatní listnaté
AK, OS, TP, TPC, TPX, TPS, JIV, VR, JR, BRK, MK, OR, ORC, PL, 
 
TR, STR, HR, JB, LTX, KS, KJ, PJ, LMX, KR, SOL 
Pramen: ÚHÚL 
Source:   FMI 
 
 
Tabulka 4.4.2 
Smíšení lesů 
Forest species composition 
Porostní skupiny 
Kategorie smíšení 
Inventory units 
Species composition 
category
 
převážně jehličnaté 
převážně listnaté 
Predominantly conifers 
Predominantly broadleaves 
Smíšené 
méně než 25 % listnáčů 
Mixed 
Zastoupení 
méně než 25 % jehličnanů 
less than 25 % of 
Share 
less than 25 % of conifers 
broadleaves 
Etáž 
65,6 
16,3 
18,2 
% porostní 
Storeys 
Porostní 
plochy 
skupiny 
% of total 
65,4 
16,0 
18,6 
Inventory 
timber land 
units 
area 
Porosty 
63,6 
10,1 
26,3 
Stands 
Poznámka: Od roku 2012 je výpočet prováděn z plochy dřevin. 
Note: Since 2012, calculations based on tree species area.  
 
Pramen: ÚHÚL 
Source:   FMI 
 
 
76 

Tabulka 4.4.3 
Rekonstruovaná přirozená a současná skladba lesů v % 
Natural and current composition of tree species, (% of forest land area) 
ostatní 
Sa 
Skladba lesů 
smrk 
jedle 
borovice  modřín 
jehličnaté  jehličnaté 
dub 
buk 
habr 
Composition 
Spruce 
Fir 
Pine 
Larch 
Other 
Total 
Oak 
Beech 
Hornbeam 
conifers 
conifers 
přirozená  
11,2 
19,8 
3,4 
0,0 
0,3 
34,7 
19,4 
40,2 
1,6 
Natural 
Současná 
50,7 
1,1 
16,5 
3,9 
0,3 
72,5 
7,1 
8,0 
1,3 
Current 
doporučená 
36,5 
4,4 
16,8 
4,5 
2,2 
64,4 
9,0 
18,0 
0,9 
Recommended 
ostatní 
Sa listnaté 
holina 
jasan 
javor 
jilm 
bříza 
lípa 
olše 
listnaté 
Broadleav
 
Unstocked 
Ash 
Maple 
Elm 
Birch 
Lime 
Alder 
Other 
es 
area 
broadleaves 
total 
přirozená  
0,6 
0,7 
0,3 
0,8 
0,8 
0,6 
0,3 
65,3 
0,0 
Natural 
Současná 
1,4 
1,4 
0,0 
2,8 
1,1 
1,6 
1,6 
26,3 
1,3 
Current 
doporučená 
0,7 
1,5 
0,3 
0,8 
3,2 
0,6 
0,6 
35,6 
0,0 
Recommended 
Pramen: ÚHÚL 
Source:   FMI 
 
Přirozená  druhová  skladba  byla  rekonstruována  jako  skladba  přirozených  lesních 
společenstev,  které  by  se  v daných  přírodních  podmínkách  za  současného  klimatu  vyvinuly 
bez zásahu člověka.   
 
Doporučená dřevinná skladba představuje ekonomicky, ekologicky a funkčně optimalizované 
zastoupení  dřevin,  které  zaručuje  vyvážené  plnění  produkčních  a  mimoprodukčních  funkcí 
lesa. 
 
 
4.5 Věkové složení lesů 
Age Structure of Forests 
 
Věková  struktura  lesních  porostů  je  vedle  jejich  druhové  skladby  a  prostorové  výstavby 
významnou charakteristikou stavu a vývoje lesů.    
 
Věková struktura našich lesů je nerovnoměrná. V posledních letech znatelně narůstá výměra 
přestárlých porostů (nad 120 let), což může znamenat ekonomické ztráty do budoucna. Může 
to  být  způsobeno  režimem  obhospodařování  lesů  ve  zvláště  chráněných  územích  a  lesů 
ochranných, ale také odsouváním obnovy ekonomicky neatraktivních méně přístupných nebo 
77 

méně  kvalitních  porostů  v lesích  hospodářských.  Rozloha  porostů  mladších  60  let  je  nadále 
podnormální a přibližování k normalitě pokračuje jen velmi pozvolně.  
 
 
Tabulka s grafem 4.5.1 
Podíl věkových tříd 
Percentage of age classes 
Věková třída (rozpětí věku v letech) 
Holina 
Age class (years) 
Rok 
bez určení věku 
Unstocked 

II 
III 
IV 

VI 
VII 
Year 
Not determined 
area 
1–
81–
101–
21–40  41–60  61–80 
121 + 
20  
100 
120   
% výměry porostní půdy 
  
 
 
% of timber land 
1920 


23 
24 
22 
17 
10 


1930 


21 
21 
21 
19 
11 


1950 


18 
21 
21 
19 
12 


1960 


17 
21 
20 
19 
13 


1970 


17 
20 
19 
20 
13 


1980 


17 
15 
20 
20 
15 


1990 
1,5 
-  16,1 
14,7 
19,4 
18,9 
16,8 
8,2 
4,4 
2000 
1,2 
0,0  16,7 
15,5 
14,7 
18,8 
17,3 
10,2 
5,5 
2010 
1,1 
0,0  17,0 
14,8 
14,2 
18,0 
15,8 
12,0 
7,1 
2014 
1,1 
0,0  16,9 
14,9 
14,9 
16,2 
15,7 
12,3 
7,8 
Normalita 

-  18,0 
18,0 
17,8 
17,3 
15,6 
9,3 
4,1 
Normality 
 
100%
Věk v letech
Age, years
90%
80%
120+
70%
101 - 120
60%
81 - 100
50%
61 - 80
%
41 - 60
40%
21 - 40
30%
1 - 20
20%
bez určení věku
10%
holina
0%
1920
1930
1950
1960
1970
1980
1990
2000
2010
2014
Poznámka: Data před rokem 1990 není možno upřesnit na desetinná místa. 
Note: Data before 1990 cannot be specified in decimals
 
Pramen:
 ÚHÚL 
Source: FMI 
 
 

78 

Tabulka 4.5.2 
Střední plošný věk hlavních dřevin v letech  
Mean age by main tree species 
Rok 
Year 
Dřevina 
1950 
1970 
1980 
1990 
2000 
2010 
2014 
Tree species 
střední věk v letech 
Mean age in years 
Smrk 
51 
54 
58 
60 
61 
63 
63 
Spruce 
Jedle 
63 
65 
68 
72 
76 
68 
65 
Fir 
Borovice 
60 
61 
64 
65 
69 
72 
74 
Pine 
Modřín 
49 
45 
49 
52 
55 
60 
63 
Larch 
Dub 
52 
54 
59 
62 
68 
70 
71 
Oak 
Buk 
66 
67 
69 
71 
73 
68 
66 
Beech 
Bříza 

32 
41 
41 
44 
47 
48 
Birch 
Jehličnaté 
54 
56 
59 
61 
63 
65 
65 
Conifers 
Listnaté 
51 
48 
53 
57 
62 
63 
63 
Broadleaves 
Celkem 
53 
54 
58 
60 
63 
64 
65 
Total 
Poznámka: * Inventarizace lesů 1950 měla jinou strukturu. 
Note: In the 1950 Forestry Inventory, tree species were aggregated into different groups. 
 
Pramen:
 ÚHÚL 
Source:   FMI 
 
Pozvolný  růst  průměrného  věku  dřevin  v posledních  letech  pokračuje  a  souvisí  s nárůstem 
plochy přestárlých porostů a průměrného obmýtí. Naproti tomu v posledních letech klesající 
průměrný věk jedle pravděpodobně souvisí s opětným zaváděním jedle do obnovy porostů po 
poklesu imisního zatížení lesů.  
 
 
 
 
 
 
 
 
79 

Tabulka 4.5.3 
Věková struktura porostů 
Age structure of forest stands 
Rok/Year 
Věkové rozpětí 
19501) 
1960 
1970 
1980 
1990 
2000 
2010 
2014 
Age range 
výměra porostní půdy v ha  
Timber land area in ha 
bez určení věku 






145 
145 
Not determined 
0 – holina 
 64 281 
23 335 
18 627 
19 796 
40 562 
30 961 
28 122 
33 093 
0 – unstocked area 
1–40   
948 040  941 218  940 665 
834 913  791 948  832 562  825 594  827 890 
41–80  
945 123  951 215  999 090  1 022 009  975 060  866 546  835 966  809 388 
81–120  
475 760  474 077  527 635 
593 707  662 853  710 457  721 348  727 860 
121 + 

72 914 
81 291 
101 641  112 357  142 308  183 763  204 020 
Poznámka: 1) Včetně nelesních půd určených k zalesnění a lesů bez úpravy výnosu. Porosty starší než 120 let 
nebyly odlišeny a jsou zahrnuty v rozpětí 81–120. Holina na nelesních půdách činila 21 084 ha. 
Note: 1) Including non-forest land to be afforested and forests not intended for wood supply. Forest stands older 
than 120 years were not separated and are included in age class of 81–120 years. Unstocked area on non-forest 
land was 21,084 ha. 
 
Pramen:
 ÚHÚL 
Source:  FMI 
 
 
Tabulka s grafem 4.5.4  
Zakmenění podle věkových stupňů v %  
Stocking by age classes (decades of age) (%) 
Rok 
Věkový stupeň/Age classes 
Year 
1. 
2.  3.  4.  5.  6.  7.  8.  9.  10.  11.  12.  13.  14.  15.  16.  17. 
 

1950 
100  85  92  92  90  89  87  86  85 
85 
  
  
  
  
  
  
  
1960 










  
  
  
  
  
  
  
1970 
86  87  91  92  91  89  87  87  85 
85 
85 
85 
84 
83 
81 
  
  
1980 
91  92  90  91  90  89  87  85  82 
81 
81 
80 
79 
69 
80 
  
  
1990 
92  95  94  91  91  89  88  87  87 
87 
87 
87 
86 
84 
82 
83 
77 
2000 
90  93  94  92  89  89  88  87  86 
86 
86 
85 
83 
82 
80 
79 
75 
2010 
96  96  96  94  92  90  90  89  88 
88 
87 
87 
86 
85 
85 
84 
83 
2014 
97  97  97  95  93  90  90  89  89 
88 
88 
88 
87 
87 
86 
85 
85 
Poznámka: * Chybí údaje. 
    Poslední věkový stupeň v jednotlivých letech zahrnuje porosty daného stupně a porosty starší. 
Note: * Data not available. 
 
          The last age class includes stands of that age and all older forest stands. 
80 

Věkový 
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
100
stupeň
Age class
95
90
85
%
80
75
70
65
Pramen: ÚHÚL 
Source:   FMI 
 
 
4.6 Porostní zásoby dřeva a přírůsty 
Growing Stock and Increments 
 
Oproti  roku  1930  se  údaj  o  celkové  zásobě  dříví  v  lesích  v  ČR  zvětšil  na  více  než 
dvojnásobek. Zčásti se na tom podílí vyšší přírůst, zčásti jde o zpřesnění způsobů zjišťování 
zavedením nových metod a pomůcek v šedesátých a sedmdesátých letech 20. stol. 
 
Nárůst celkových zásob dříví v lesích v ČR pokračoval i v roce 2014. Podílí se na tom jednak 
mírný růst zakmenění porostů a zvětšování podílu porostů vyššího věku, jednak růst běžného 
přírůstu. Všechny zásoby ale nejsou stejně dostupné pro těžbu dříví. Těžitelnost zásob dříví 
v lese  ochranném  a  lese  zvláštního  určení  je  limitována  plněním  ochranných  funkcí  nebo 
účelovým  hospodařením  v lesích  s režimem  zvýšené  ochrany,  v rezervacích  a  v prvních 
zónách  národních  parků  je  těžba  dříví  téměř  vyloučena.  Průměrná  zásoba  na  1  ha  lesních 
pozemků je 265 m3 (jedná se o průměrnou zásobu počítanou na porostní plochu s holinami). 
 
 
Tabulka s grafem 4.6.1 
Celkové zásoby dřeva v mil. m3 
Growing stock volume (million m3) 
Celková zásoba dřeva/Growing stock volume 
Rok 
1930  1950  1960  1970  1980  1990 
2000 
2010 
2014 
Year 
mil. m3 
307 
322 
348 
445 
536 
564  630,5  680,6  689,0 
million m3 
Poznámka: Zásoba se udává v m3 bez kůry (hmota hroubí). 
Note: 
Volume in m3 u. b., min. top diameter of 7 cm. 
81 

800
680.6
689.0
700
630.5
564
600
3
536
m .
500
445
lli
 m
400
348
  
307
322
3
m

300
 li
m

200
100
0
1930
1950
1960
1970
1980
1990
2000
2010
2014
Pramen: ÚHÚL 
Source:   FMI 
 
 
Tabulka s grafem 4.6.2 
Průměrný mýtní přírůst 
Final mean annual increment 
Průměrný 
mýtní 
Rok 
Year 
přírůst 
Final 
mean 

1880  1890  1900  1910  1920  1930  1950  1960  1970  1980  1990  2000  2010  2014 
annual 
increment 

mil. m3 b. k. ročně 
celkem 
mill. m3  u. b. annually 
Total 
6,9 
6,4 
7,2 
7,3 
7,0 
7,4 
7,5 
6,6 
8,2 
9,5 
9,5  11,4  12,2 
12,5 
na 1 ha 
 m3 b. k. ročně  
por. půdy 
m3  u. b. annually 
per ha 
of timber 

3,0 
2,8 
3,1 
3,0 
3,0 
3,1 
3,0 
2,6 
3,1 
3,6 
3,6 
4,4 
4,7 
4,8 
land 
82 

14
12
3
10
m .lli
8
m
3
6
m .li
4
m
2
0
1880
1890
1900
1910
1920
1930
1950
1960
1970
1980
1990
2000
2010
2014
Pramen: ÚHÚL 
Source:   FMI 
 
 
Tabulka s grafem 4.6.3 
Celkový průměrný a celkový běžný přírůst 
Total mean and total current annual increment 
Rok 
Year 
Přírůst 
1950* 
1970 
1980 
1990 
2000 
2010 
2014 
Increment 
mil. m3 b.k. ročně  
  
million m3 u.b. annually 
celkový 
průměrný 
9,0 
13,5 
16,0 
16,3 
16,8 
17,7 
17,9 
Total mean 
celkový běžný 
9,2 
14,8 
17,1 
17,0 
19,8 
21,2 
21,8 
Total current 
m3  b. k. na 1 ha por. půdy ročně  
  
m3 u. b. per ha of  timber land annually 
celkový 
průměrný 
3,7 
5,3 
6,2 
6,3 
6,5 
6,8 
6,9 
Total mean 
celkový běžný 
3,8 
5,8 
6,7 
6,6 
7,7 
8,2 
8,4 
Total current 
 
83 

10
ha
8
 
per

6
   m
4
1 ha   
3 na 
m
2
Celkový průměrný přírůst   
Total mean increment
Celkový běžný přírůst    Total 
0
current  increment
1950*
1970
1980
1990
2000
2010
2014
Poznámka: * Rozšířeno na všechny lesy, tj. o lesy pod 10 ha, lesy bez úpravy výnosu a zalesněné nelesní půdy. 
Note: * Including forests under 10 ha of size, forest not intended for wood supply and afforested non-forest land
 
Pramen:
 ÚHÚL 
Source:   FMI 
 
Zvyšování přírůstů, které bylo zaznamenáno na většině lesů v Evropě v minulých desetiletích, 
začíná podle výsledku některých studií stagnovat. Důvody dynamiky vývoje přírůstů nebyly 
dosud dostatečně spolehlivě určeny.  
 
Pro výpočet přírůstů v roce 2009 byla použita nová metodika výpočtu, která se uplatnila na 
všechny  platné  lesní  hospodářské  plány  a  osnovy.  V předchozím  období  se  platné  růstové 
tabulky používaly pouze pro výpočet u hlavních dřevin (smrk, borovice, buk a dub). Ostatní 
potřebné údaje se přebíraly z jiných zdrojů. Pro veškeré výpočty se používají platné růstové 
tabulky  s tím,  že  jsou  nejprve  veškeré  dřeviny  zatříděny  do  4  tabulkových  skupin  dřevin 
(smrk, borovice, buk, dub). 
 
Pro  účely  posouzení  principů  vyrovnanosti  a  trvalé  udržitelnosti  těžebních  možností  je 
rozhodující celkový průměrný přírůst, který vyjadřuje produkční schopnosti lesních stanovišť. 
Pokud jsou porovnávány přírůsty s celkovou těžbou, je třeba zohlednit skutečnost, že v údaji 
o celkové těžbě není zahrnut objem těžebních zbytků ponechávaných v lese.  
 
Souhrnný údaj  o průměrném  obmýtí v posledních  letech  kolísá mezi  114 a 115 lety. Oproti 
roku 2013 došlo k velmi mírnému poklesu průměrného obmýtí v lesích hospodářských a také 
v lesích zvláštního určení, zatímco v lesích ochranných vykazuje již řadu let mírně vzrůstající 
trend.  
 
 
 
 
 
 
 
 
84 

Tabulka 4.6.4 
Průměrné obmýtí 
Average rotation period 
Rok 
Year 
1920 
1930 
1940 
1950 
1960 
1970 
1980 
1990 
2000 
2010 
2014 
obmýtí v letech 
Rotation period in years 
93,4 
92,5 
95,4 
101,1 
101,2 
102,6 
108,1 
112,4 
115,8 
114,7 
114,7 
Poznámka: bez lesů s neuvedeným obmýtím. 
Note: 
excluding forests with un-determined rotation period. 
 
Pramen:
 ÚHÚL 
Source:   FMI 
 
 
Tabulka 4.6.5  
Průměrné obmýtí podle kategorií lesů 
Average rotation period by forest categories 
Kategorie lesa 
Forest category 
Rok 
les hospodářský 
les ochranný 
les zvláštního určení 
Year 
Production forest 
Protection forests 
Special purposes forests 
obmýtí v letech 
Rotation period in years 
1980 
106,3 
114,6 
107,9 
1985 
110,0 
151,1 
113,1 
1990 
110,6 
150,8 
113,1 
2000 
111,5 
154,2 
125,8 
2010 
110,8 
148,2 
123,7 
2014 
110,8 
148,4 
123,7 
Poznámka: bez lesů s neuvedeným obmýtím. 
Note: excluding forests with un-determined rotation period. 
 
Pramen: ÚHÚL 
Source:   FMI 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

85 

Tabulka 4.6.6 
Rámcové charakteristiky těžebních možností lesů 
Production background 
Zásoba/Growing stock 
na 1 ha dřevinné 
Porostní půda 
Kategorie lesa 
Věková skupina 
celková 
plochy 
Timber land 
Forest category 
Age class 
Total 
per ha of species 
area 
ha 
m3 b.k. 
m3 b.k. 
Les hospodářský 
bez určení věku 
1 938 844 
44 050 
304,5 
Production forest 
Not determined 
Les ochranný 
předmýtní 
66 436 
362 484 981 
204,4 
Protection forest 
Premature stands 
Les zvláštního 
určení 
mýtní 
597 116 
326 505 391 
410,4 
Special purpose 
Mature stands 
forest 
Všechny 
celkem 
2 602 395 
689 034 422 
268,2 
All 
Total 
Pramen: ÚHÚL 
Source:   FMI 
 
Tabulka 4.6.6.1 
Pro těžbu obnovní  
Final felling 
Normální paseka 
Průměrný mýtní přírůst 
Modelové těžební % 
Normal clearing  
Final annual increment 
Model harvest % 
m3 b. k. 
ha 
m3 u.b
23 422 
10 728 360 
12 456 248 
17 371 585 
Pramen: ÚHÚL 
Source:   FMI 
 
Tabulka 4.6.6.2 
Pro těžbu výchovnou 
Improvement felling 
m3 b. k. 
m3 u.b. 
2 705 237 
Pramen: ÚHÚL 
Source:   FMI 
 
 
 

86 

Tabulka 4.6.7 
Rámcové údaje těžební úpravy mýtních těžeb členěné podle kategorií lesů 
Basic data on final felling by forest categories 
Průměrný věk porostů 
Průměrné obmýtí
Průměrná obnovní doba
 
 
Kategorie lesa 
Mean age of forest 
Mean rotation 
Mean regeneration period 
Forest category 
stand 
period 
Roky 
  
Years 
Les hospodářský 
63,2 
31,5 
110,8 
Production forest 
Les ochranný 
88,2 
49,0 
149,0 
Protection forest 
Les zvláštního určení 
66,9 
35,5 
124,0 
Special purpose forest 
Všechny 
64,7 
32,8 
114,8 
All 
Pramen: ÚHÚL 
Source:   FMI 
 
4.7 Národní inventarizace lesů 
National Forest Inventory  
 
Průběh pozemního šetření Národní inventarizace lesů ČR (NIL)  
V rámci opakovaného šetření Národní inventarizace lesů (NIL2) na inventarizačních plochách 
založených  v prvním  cyklu NIL  byly  v roce  2014  pozemně  šetřeny  všechny  plochy,  které 
byly  v NIL1  klasifikovány  jako  kategorie  LES.  Dále  také  byly  navštíveny  všechny  plochy, 
které byly v NIL1  klasifikovány jako NELES, ale při interpretaci dle leteckých snímků byly 
opětovně  klasifikovány  jako  kategorie  LES  nebo  kategorie  „možný  výskyt  lesa“.  Pozemní 
šetření v roce 2014 tedy proběhlo celkem na 3 881 inventarizačních plochách.  
 
Klasifikace  ploch  inventarizační  sítě  podle  leteckých  snímků  a  následné  pozemní  šetření 
proběhlo  v roce  2014  ve  dvou  sezonách.  První,  jarní  sezona  měření  (před  ukončením 
tloušťkového  přírůstu)  probíhala  od  1.  března  do  18.  července.  Měření  druhé,  podzimní 
sezony  (po  ukončení  tloušťkového  přírůstu),  bylo  zahájeno  21.  července.  Pozemní  šetření 
bylo ukončeno 30. listopadu 2014. 
 
Pozemní  šetření  NIL2  v roce  2014  probíhalo  v každé  sezoně  na  celém  území  ČR.  Tato 
organizace měření (inventarizační sítě) byla navržena proto, aby výsledky inventarizace bylo 
možno  průběžně  poskytovat  jako  průměrné  hodnoty  sledovaných  veličin  pro  celou  ČR,  ale 
i vybrané nižší  geograficky vymezené jednotky (např. kraje). Dalším  cílem  tohoto návrhu je 
zajistit  shodný  počet  vegetačních  období  v rámci  ČR,  za  která  bude  vyhodnocován  přírůst 
zásoby  hroubí,  těžba  hroubí  a  další  dynamické  veličiny  (např.  změna  plochy  lesa  a  její 
komponenty). 
 
 
87 

Tabulka 4.7.1 
Celkový přehled změřených ploch pozemního šetření druhého cyklu NIL k  31. 12. 2014 

Sezona měření 
Počet změřených ploch 
2011_1 
1 934 
2011_2 
1 885 
2012_1 
1 918 
2012_2 
1 954 
2013_1 
1 882 
2013_2 
1 931 
2014_1 
1 955 
2014_2 
1 926 
Počet změřených ploch k 31. 12. 2014 
15 385 
Pramen: ÚHÚL 
 
K 30. 11. 2014 bylo  provedeno pozemní šetření  na všech inventarizačních plochách v rámci 
NIL2. Harmonogram pro pozemní šetření NIL2 byl tedy dodržen a všechny plochy změřeny. 
V roce  2014  bylo  dále  založeno  a  změřeno  celkem  1 516  inventarizačních  ploch  nové  sítě 
v rámci 
projektu  „Sledování  stavu  lesních  ekosystémů“  (SSLEK).  Dále  bylo 
fotogrammetricky interpretováno 63 050 ploch v síti 0,5*0,5 km. Opakované měření proběhlo 
celkem  na  162  plochách  této  nově  založené  sítě  a  činilo  11%  z celkového  počtu  ploch 
změřených v tomto roce. 
 
Kontrola měření NIL 2 
V průběhu  celého  roku  2014  probíhala  kontrola  kvality  měření  NIL2.  Tuto  kontrolu 
prováděly  dvě  tříčlenné  kontrolní  skupiny  pracovníků  ÚHÚL  Brandýs  nad  Labem. 
Z celkového počtu ploch změřených v roce 2014 bylo zkontrolováno 8 %. 
 
Druhou  kontrolu  měření  provádělo  Ministerstvo  zemědělství.  Tato  kontrola  byla  provedena 
na padesáti plochách po celém území ČR. Podíl těchto kontrol činí 1,3 % z celkového počtu 
ploch změřených v roce 2014. 
 
Personální zajištění NIL 
Průběh  NIL  v roce  2014  zajišťovalo  celkem  82  pracovníků  ÚHÚL  Brandýs  nad  Labem. 
Terénní  měření  provádělo  18  tříčlenných  skupin,  tedy  54  pracovníků.  Kontrolní  činností  se 
zabývaly  dvě  tříčlenné  skupiny.  Venkovní  šetření  v roce  2014  tedy  provádělo  celkem 
60 osob. Zajištění přípravy, průběhu, vyhodnocení a rozvoje NIL se věnovalo 22 specialistů, 
včetně 6 operátorů vyhodnocujících údaje z leteckých snímků. 
 
Prezentace NIL 
 
V rámci  veletrhu  Silva  Regina  2014  byl  aktivně  prezentován  projekt  Národní  inventarizace 
lesů České republiky  jak formou  představení  používané technologie sběru dat, tak konáním 
odborného semináře o NIL v rámci odborného doprovodného programu. 
  
 
 
88 

Tvorba samostatného prezentačního internetového portálu NIL  
 
V průběhu  celého  roku  2014  probíhala  tvorba  prezentačního  webu  NIL.    Prostřednictvím 
tohoto  portálu  budou  veřejnosti  zveřejněny  kompletní  informace  o  projektu  NIL.  Tedy 
především výsledky, metodika NIL, pracovní postupy sběru dat NIL a další údaje týkající se 
NIL. V roce 2014 byla vytvořena struktura webu a funkční beta verze internetových stránek, 
na  kterých  jsou  již  uveřejněny  vybrané  informace  o  NIL.  Práce  na  tomto  webu  budou 
pokračovat i v roce 2015, tak aby bylo možno prezentovat dosažené aktuální výsledky. 
 
89 

 
5 Faktory prostředí ovlivňující lesní hospodářství 
Environmental Factors Affecting Forestry 
5.1 Průběh počasí  
Course of Weather   
 
Rok 2014 byl výrazně teplotně nadnormální – průměrná roční teplota byla o 2 °C vyšší oproti 
dlouhodobému normálu, v periodě 1961 – 2014 jde o nejteplejší rok. Srážkově byl rok 2014 
normální.  Velmi  teplý  byl  již  počátek  roku,  kdy  průměrné  měsíční  teploty  byly  výrazně 
nadnormální.  Průměrná  lednová  ani  únorová  teplota  za  ČR  neklesla  pod  nulu.  Sněhová 
pokrývka byla v průběhu zimy 2013/2014  extrémně nízká i  v horských oblastech. V nižších 
polohách  se  sníh  objevil  pouze  na  několik  dní  kolem  27.1.  Nedostatek  srážek  a  chybějící 
zásoby vody ze sněhové pokrývky hrozily v některých oblastech suchem a v nižších polohách 
představovaly rizikový faktor při ujímání jarních výsadeb. Srážky byly již od jarních měsíců 
distribuovány  lokálně,  celé  vegetační  období  bylo  charakteristické  výraznou  bouřkovou 
činností, často s velmi nerovnoměrným rozdělením srážek, které přinášelo lokální záplavy, ale 
i  oblasti  s výraznějším  suchem.  Počátkem  června  bylo  kvůli  teplému  a  suchému  počasí 
zvýšené riziko lesních požárů. Letní období bylo teplé a vzhledem k převládajícímu dostatku 
srážek  i  příznivé  pro  vegetaci.  Kromě  lokálních  přívalových  srážek  spojených  někdy  se 
silným větrem a krupobitím se nevyskytovaly zásadní extrémní jevy ohrožující výrazněji stav 
lesních  porostů.  Výjimkou  je  extrémní  výskyt  ledovky  1.  a  2.  12.  2014.  Podzim  a  počátek 
zimy  byl  opět  spíše  teplý,  výraznější  vpád  chladného  vzduchu  spojený  se  sněžením  byl 
zaznamenán až v poslední prosincové dekádě.  
 
Graf 5.1.1 
Vývoj průměrných měsíčních teplot 
Mean monthly temperature  
25
20
15
10
ºC
5
0
-5
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
Průměrná teplota 2014
Normál
 
Pramen: ČHMÚ 
Source: Czech Hydrometeorological Institute 
 
 

90 

Graf 5.1.2 
Měsíční úhrny srážek  
Monthly precipitation  
120
100
80
60
mm
40
20
0
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
Měsíční úhrn srážek 2014
 
Pramen: ČHMÚ 
Source: Czech Hydrometeorological Institute 
 
5.2 Znečištění ovzduší 
Air Pollution  
 
Situace v zatížení porostů imisními látkami je v České republice v posledních letech poměrně 
stabilní.  Oxid  siřičitý,  který  byl  v minulosti  hlavní  škodlivinou  ohrožující  zdravotní  stav 
lesních  porostů,  vykazuje  příznivě  nízké  hodnoty.  V roce  2014  nebyl  na  žádné  ze  stanic 
Českého  hydrometeorologického  ústavu  překročen  dlouhodobý  imisní  limit  pro  ochranu 
vegetace 20 µg.m-3 (nařízení vlády č. 350/2002 Sb. v novele 429/2005 Sb.). Z pozaďových a 
venkovských  stanic  byly  nejvyšší  průměrné  denní  koncentrace  SO2  naměřeny  v zimních  a 
jarních  měsících,  zcela  výjimečně  ovšem  přesáhly  koncentraci  50  µg.m-3.  (Měděnec  4.  4. 
67,6 µg.m-3,  Lom  18.  12.  63,7  µg.m-3,  Sněžník  1.  11.  55  µg.m-3).  Také  koncentrace  oxidů 
dusíku  v ovzduší  jsou  setrvale  nízké  –  výraznější  hodnoty  jsou  zaznamenávány 
v průmyslových  aglomeracích  a  v těsné  blízkosti  liniových  zdrojů  jako  jsou  dálnice  a 
frekventované silnice I. třídy. U venkovských a pozaďových stanic se hodnoty NO2 pohybují 
do 20 µg.m-3, obvykle pod 10 µg.m-3. 
 
Vzhledem  k relativně  chladnějším  letním  měsícům  byly  v roce  2014  koncentrace  ozonu 
relativně nízké. Na žádné ze stanic ČHMÚ nepřesáhla roční průměrná koncentrace hodnotu 
80 µg.m-3. Průměrné roční koncentrace nad 70 µg.m-3 se vyskytovaly pouze na třech stanicích 
v horských  a  středních  polohách  (Churáňov,  Štítná  nad  Vláří,  Krkonoše-Rýchory).  Nejvyšší 
průměrná  denní  koncentrace  O3  byla  naměřena  na  stanici  Rudolice  v horách  (Krušné  hory) 
19.  8.  146  µg.m-3.  Na  ostatních  stanicích  nejvyšší  průměrné  denní  hodnoty  O3  nepřesáhly 
140 µg.m-3.  Limitní  hodnota  kumulativního  indexu  AOT  40  pro  ochranu  vegetace  (suma 
vypočtená  z průměrných  hodinových  koncentrací  za  období  květen  –  červenec,  průměr  za 
5 let 18.000 µg.m-3.h) byla k loňskému roku překročena na stanicích Kuchařovice, Štítná nad 
91 

Vláří,  Červená  hora,  Rudolice  v horách,  Kocelovice,  Mikulov-Sedlec  a  Polom.  Vizuální 
symptomy poškození na vegetaci nebyly v roce 2014 příliš frekventované. 
 
Vážný  problém  v oblasti  životního  prostředí  představuje  znečištění  ovzduší  polétavým 
prachem.  K vysokému  výskytu  prašných  částic  PM10  v ovzduší  dochází  zejména 
v městských  aglomeracích  Moravskoslezského  kraje,  ale  imisní  limit  50  bývá  překračován  i 
v severních  Čechách,  v Praze  a  v Brně.  V pozaďových  a  venkovských  oblastech  tento  typ 
znečištění není příliš významný a jeho vliv na zdravotní stav dřevin není zatím doložen.  
 
5.3 Zatížení lesních ekosystémů imisními látkami 
Pollution Stress in Forest Ecosystems 
 
Depozice acidifikujících a eutrofizujících látek, bazických kationtů, fluoridu a chloridu na les 
a  lesní  půdu  byly  měřeny  na  monitoračních  plochách  ICP  Forests  Výzkumným  ústavem 
lesního hospodářství a myslivosti. Chemismus srážek byl sledován na volné ploše v blízkosti 
monitorační plochy (bulk) a pod porostem (throughfall).  
 
Z průměrných koncentrací vážených srážkovým úhrnem a naměřeného množství srážek byly 
vypočteny roční  hodnoty atmosférické depozice a průměrné hodnoty pH (tab. 5.3.1). Vývoj 
podkorunové depozice síry a anorganického dusíku je patrný z obr. 5.3.1 a 5.3.2. K nejvíce 
zatíženým lokalitám patří zejména plochy v horských oblastech, kde na úroveň depozice má 
vliv  vyšší  úhrn  srážek.  Stejně  jako  v předchozích  letech,  nejvyšší  hodnoty  depozice  síry  i 
dusíku byly zaznamenány na lokalitě Luisino Údolí v Orlických horách.  
 
 
Tabulka 5.3.1 
Depozice látek na monitoračních plochách ICP Forests (kg.ha-1.rok-1) 
Depositions at the ICP Forests monitoring plots (kg.ha-1.year-1) 
Porost 
Volná plocha 
Oblast  
Plocha 
Dřevina 
Throughfall 
 
Bulk deposition 
Region 
Plot 
Species 
pH 
H+ 


pH 
H+ 


Plzeňsko
borovice 
 
Benešovice 
4,93  0,0630 
9,94 
6,80  4,79  0,1228 
6,87  5,10 
Pine 
Moravsko-slezské  Klepačka
smrk 
 
4,76  0,1412 
5,08 
8,11  4,83  0,1770 
8,92  7,33 
Beskydy 
Spruce 
Lásenice 
Jindřichohradecko
-
smrk 
  Vojířov
5,24  0,0295 
8,31 
4,98  5,14  0,0583 
6,86  4,22 
 
Spruce 
Slavkovský les
smrk 
 
Lazy 
4,64  0,1290  17,23  15,08  5,76  0,0147  19,85  6,03 
Spruce 
Orlické hory
smrk 
 
Luisino Údolí 
4,97  0,1117  27,51  23,70 
  
  
  
  
Spruce 
92 

buk, dub, 
modřín 
Chřiby
Medlovice - 
 
6,01  0,0050 
8,90 
5,33  5,68  0,0138 
7,13  4,27 
Buchlovice 
Beech, Oak, 
Larch
 
Všeteč 
Písecké hory

buk  
 
Kamýk
5,34  0,0212 
8,78 
5,68  5,21  0,0416 
6,28  3,21 
 
Beech 
Českomoravská 
Želivka
smrk 
 
5,08  0,0291 
8,98 
5,36  5,45  0,0206 
8,14  3,54 
vrchovina 
Spruce 
Pramen: VÚLHM 
Source:   FGMRI 
 
 
Graf 5.3.1 
Vývoj podkorunové depozice síry na plochách ICP Forests (kg.ha-1.rok-1) 
Trends in S throughfall deposition at ICP Forests monitoring plots (kg.ha-1.year-1) 
 
40
1- ra 35
e
y. 30
1- ah 25
.
20
/kg1-k 15
or.1 10
- ah. 5
g
k
0
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Rok/Year
Benešovice
Klepačka
Lásenice
Lazy
Luisino Údolí
Medlovice
Všeteč
Želivka
 
Pramen: VÚLHM 
Source:   FGMRI 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

93 

Graf 5.3.2  
Vývoj podkorunové depozice anorganického dusíku na plochách ICP Forests  
(kg.ha-1.rok-1)

Trends in Nanorg throughfall deposition at ICP Forests monitoring plots (kg.ha-1.year-1) 
 
45
1- r 40
aey 35
.1-a 30
h. 25
/kg1 20
- ko 15
r.1- 10
a
h. 5
g
k
0
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Rok/Year
Benešovice
Klepačka
Lásenice
Lazy
Luisino Údolí
Medlovice
Všeteč
Želivka
 
 
 
Pramen: VÚLHM 
Source:   FGMRI 
 
 
 
 
94 

6 Ekonomika v lesním hospodářství 
Forestry Sector Economy 
6.1 Ekonomická situace vlastníků lesa 
Economic Situation of Forest Owners 
 
Ekonomická situace vlastníků lesa v rámci hospodaření v lesích včetně případných vedlejších 
aktivit  se  po  významném  propadu  hospodářského  výsledku  v letech  2006-2009  a  jeho 
zlepšení  v letech  2010  –  2013  opět  vylepšila.  Nejvyšší  hodnoty  zisku  (včetně  poskytnutých 
příspěvků a dotací) tak v rámci hospodaření v lesích bylo dosaženo opět u lesů ve vlastnictví 
státu (5 884 Kč/ha lesa), potom u lesů soukromých (2 541 Kč/ha lesa) a nejméně v lesích ve 
vlastnictví měst a obcí (1 801 Kč/ha lesa). Výrazné zlepšení ekonomické situace u vlastníků 
lesů bylo způsobeno zejména nárůstem průměrných cen u rozhodujících sortimentů surového 
dříví (a to jak v tuzemsku, tak i především v zahraničí). Dřevozpracující průmysl v tuzemsku 
dosáhl  oživení  svých  odbytových  možností  nejen  u  velkých  podniků  se  zahraničním 
kapitálem  s přímou  vazbou  na  vývoz  většiny  svých  výrobků,  ale  i  u  malých  a  středních 
podniků,  které  nacházely  uplatnění  svých  výrobků  na  domácím  i  zahraničním  trhu. 
V souvislosti s rostoucí  spotřebou výrobků ze dřeva v sousedním  Německu a Rakousku byli 
nuceni  i  domácí  zpracovatelé  surového  dříví  uhradit  vlastníkům  lesů  opět  vyšší  ceny  za 
dodávky  surového  dříví  –  často  již  ale  na  hranici  rentability  svého  podnikání.  Příznivě  se 
rovněž  projevila  realizovaná  opatření  v úsporách  nákladů  jak  v lesnických  činnostech,  tak 
i v ostatním  hospodaření  a  správě  majetku.  Potvrzují  to  výsledky  rezortního  statistického 
šetření od 251 vlastníků lesů (případně nájemců lesů) s výměrou lesů přesahující 200 ha, které 
reprezentují celkem 93% podíl výměry lesů státních, 45% podíl lesů ve vlastnictví měst a obcí 
a  18%  podíl  soukromých  lesů  v ČR,  přičemž  z celkové  výměry  lesů  v ČR  (2 666  tis.  ha 
lesních pozemků k 31. 12. 2014) statistické šetření zahrnovalo 66,1 % (1 762,4 tis. ha). Tímto 
rezortním  statistickým  šetřením se nepřetržitě od roku 1998 monitoruje  ekonomická situace 
vlastníků  lesa  (případně  nájemců  lesů),  kteří  obhospodařují  lesy  na  ploše  přesahující 
1750 tis. ha,  když  základna  respondentů  je  dlouhodobě  stálá  s odpovědným  přístupem  ke 
sdělování požadovaných informací. 
 
Hospodářské  výsledky  (zisky  před  zdaněním)  na  1  ha  lesa  se  meziročně  zvýšily  nejvíce 
u kategorie  lesů  státních  (o  2  327  Kč)  a  v menší  míře  u  lesů  ve  vlastnictví  měst  a  obcí 
(o 287 Kč)  a  u  soukromých  lesů  (o  6  Kč).  Na  hospodaření  ve  státních  lesích  se  rozhodující 
mírou  podílelo  hospodaření  státního  podniku  Lesy  České  republiky,  který  dosáhl  historicky 
rekordní  tvorbu  zisku  před  zdaněním  ve  výši  7  963  mil.  Kč,  což  znamenalo  zvýšení  zisku 
oproti  roku  2013  o  3  006  mil.  Kč  a  oproti  roku  2012  o  2 485  mil.  Kč).  Pokračovala  dílčí 
finanční  podpora  pro  vlastníky  (nájemce)  lesů  formou  finančních  příspěvků  na  hospodaření 
v lesích  (poskytované  z rozpočtu  krajů),  úhrada  některých  mandatorních  výdajů  ze  státního 
rozpočtu  dle  zákona  o  lesích  a  podpora  poskytovaná  z fondů  EU.  Bez  započítání  těchto 
finančních příspěvků by realizovaný zisk  z 1 ha lesa představoval  u státních lesů 5 765 Kč, 
u soukromých  lesů  2  133  Kč  a  u  lesních  majetků  obcí  a  měst  pouze  1  247  Kč.  Významnou 
nákladovou  položkou  u  nájemců  obecních  a  soukromých  lesních  majetků  je  nájemné. 
Z rezortního statistického šetření vyplývá, že 64,4 % výměry obecních  lesů bylo pronajato a 
průměrné roční nájemné činilo 2 401 Kč/ha lesa, což výrazně ovlivňuje konečnou výši zisku 
u nájemců.  Pronájem  lesů  soukromých  byl  realizován  na  39,8 %  výměry  těchto  lesů  a 
průměrné  roční  nájemné  činilo  1  434  Kč/ha  lesa.  Pronájem  lesů  ve  vlastnictví  státu  je 
zákonem o lesích zakázán. 
95 

 
Porovnáním  hodnot  výše  zisků  včetně  příspěvků  a  dotací  od  krajů,  státu  a  EU  a  bez  těchto 
příspěvků  a  dotací  lze  dovodit  celkovou  finanční  podporu,  která  je  vlastníkům  (nájemcům) 
lesa  poskytována.  Celková  finanční  podpora  na  1  ha  lesa  tak  činila  v průměru  119  Kč 
u státních lesů, 554 Kč u lesů v majetku měst a obcí a 408 Kč u lesů soukromých. Meziročně 
se tedy celková finanční podpora na 1 ha lesa zvýšila pouze pro lesy v majetku měst a obcí 
(o 44 Kč), zatímco poklesla pro soukromé lesy (o 116 Kč) a státní lesy (o 49 Kč). 
 
Meziroční nárůst celkových nákladů za všechny kategorie vlastníků lesů se výrazně projevil 
v celkovém objemu pěstební činnosti (celkem za lesy průměrný nárůst o 152 Kč na 1 ha lesa) 
přičemž  nárůst  byl  ve  výkonech  ochrana  lesa,  prořezávky  a  obnova  lesa.  Naopak  došlo 
k poklesu nákladů v péči o lesní kultury. Racionalizací prací a větším využíváním přírodních 
procesů  (zejména  přirozené  obnovy)  dochází  k absolutnímu  snížení  objemu  prováděných 
výkonů. V těžební činnosti byl zaznamenán za všechny sledované lesy dílčí meziroční nárůst 
průměrných nákladů u rozhodujících výkonů, a to v těžbě dřeva (o 4 Kč/m3) a v přibližování 
dřeva (o 6 Kč/m3) a pokles průměrných nákladů v odvozu dřeva (o 16 Kč/m3) a v opravě a 
údržbě  lesních  cest  (o  94  Kč  na  1  ha  lesa).  Nejvyšší  průměrné  náklady  na  hlavní  lesnické 
výkony nadále byly ve výkonech v pěstební činnosti u státních lesů (obnova lesa 73 235 Kč, 
péče  o  lesní  kultury  9 168  Kč,  prořezávky  10  007  Kč),  zatímco  ve  výkonech  v těžební 
činnosti  byly  nejvyšší  průměrné  náklady  u  lesů  soukromých  (v těžbě  dřeva  220 Kč/m3, 
v přibližování  dřeva  252 Kč/m3  a  v  odvozu  dřeva  178  Kč/m3).  Na  průměrném  meziročním 
nárůstu průměrných nákladů na pěstební činnost na 1 ha obhospodařovaného lesa (o 152 Kč) 
se výrazně podílely státní lesy (o 231 Kč) a obecní lesy (o 174 Kč), zatímco u soukromých 
lesů  se  projevil  meziročně  pokles  (o  5  Kč).  Na  pěstební  činnost  celkem  vztaženou  na  1  ha 
obhospodařovaného lesa tak vynakládali nejvíce finančních prostředků státní lesy (2 151 Kč), 
potom vlastníci obecních a městských lesů (1 806 Kč) a nejméně vlastníci soukromých lesů 
(1 586  Kč).  Na  čerpání  nákladů  v lesnických  činnostech  mají  významný  vliv  přírodní  a 
klimatické podmínky v lese, které limitují  nasazování  jednotlivých technik  a technologií při 
provádění  prací v lese. Pokles průměrných nákladů byl zaznamenán meziročně v nákladech 
na opravy a údržbu lesních cest a svážnic. Nejvíce finančních prostředků na opravy a údržbu 
lesní dopravní sítě vynakládají nadále subjekty hospodařící ve státních lesích (948 Kč na 1 ha 
lesa), nejméně naopak v soukromých lesích (489 Kč na 1 ha lesa). 
 
Porovnání  ukazatelů  ekonomiky  hospodaření  u  subjektů  dle  druhu  vlastnictví  lesů  ze 
zpracovaných výsledků rezortního statistického šetření s předcházejícími roky (2012, 2013) je 
obsaženo  v tab.  6.1.5.  Z tabulky  je  patrný  zejména  výrazný  pokles  celkových  nákladů  na 
výkonech celkem i na výkonech v lesnické činnosti u státních lesů a dílčí pokles u obecních a 
soukromých lesů.  
 
Pozitivně  se  na  výnosech  a  v tvorbě  zisku  projevil  především  meziroční  nárůst  průměrného 
zpeněžení surového dříví. Průměrné zpeněžení 1 m3 dříví tak dosáhlo výše 1 637 Kč u lesů 
obecních, 1 593 Kč u lesů soukromých a nejméně 1 411 Kč u lesů státních. Je však nutné vzít 
v úvahu,  že  zpeněžení  dříví  u  státních  lesů  výrazně  ovlivnil  státní  podnik  Lesy  ČR,  který 
realizoval  dodávky  surového  dříví  s výjimkou  přímo  řízených  lesních  závodů  výhradně 
z lokality  na  pařezu  –  dle  realizovaných  tendrů  (tj.  bez  vložených  nákladů  na  těžbu  a 
přibližování dřeva). 
 
Na  meziročním  růstu  tvorby  zisků  ve  státních lesích  se  výrazně  podílelo  saldo  tvorby  a 
čerpání  rezervy  na  pěstební  a  ostatní  lesnické  činnosti  (celkový  vliv  na  zvýšení  zisku 
v hodnotě 1857 mil. Kč, tj. tvorba rezervy pouze ve výši 26 mil. Kč a použití dříve vytvořené 
96 

rezervy  ve  výši  1 883  mil.  Kč).  Saldo  tvorby  a  čerpání  této  rezervy  u  obecních  lesů  bylo 
nulové  (tvorba  i  čerpání  ve  stejné  výši  54  mil.  Kč)  a  nepatrný  dopad  na  snížení  zisku 
(o 2 mil. Kč) mělo toto saldo u soukromých lesů (tj. tvorba rezervy ve výši 40 mil. Kč a její 
použití  ve  výši  38  mil.  Kč).  Tvorbu  celkového  hospodářského  výsledku  rovněž  výrazně 
ovlivňovaly  i  prováděné  „nelesnické“  –  tzv.  jiné  činnosti  (včetně  prodeje  tzv.  zbytného 
majetku – nemovitostí), ostatní rezervy, opravné položky a nájemné, které zisk u sledovaných 
subjektů absolutně snížily. Z těchto vlivů došlo za respondenty státních lesů ke snížení zisku 
o 153 mil. Kč, u obecních lesů o 349 mil. Kč, u soukromých lesů o 204 mil. Kč. 
 
Zpracování analýzy tvorby hospodářského výsledku vlastníků lesů pouze za lesnickou činnost 
(tj. bez jiných realizovaných „nelesnických“ činností, ostatních rezerv a opravných položek a 
nájemného  předepisovaného  vlastníkem)  je  zachyceno  v tabulce  č.  6.1.6  (bez  příspěvků  na 
hospodaření  v  lesích)  a  v tabulce  č.  6.1.7  (včetně  příspěvků  na  hospodaření  v lesích). 
Z analýzy  vyplývá,  že  nejvyšších  zisků  z lesnické  činnosti  (tj.  z výkonů  pěstební  činnosti, 
těžební činnosti, ostatní lesnické činnosti a z rezervy na pěstební a ostatní lesnické činnosti) 
bylo  dosaženo  u  státních  lesů  před  soukromými  lesy  a  obecními  lesy.  Hlavní  vlivy  na 
dosahovanou  výši  zisků  z lesnické  činnosti  byly  vyšší  realizované  výnosy  z prodeje  všech 
sortimentů  surového  dříví  u  všech  kategorií  vlastnictví  lesů  a  čerpání  rezervy  na  pěstební  a 
ostatní lesnické činnosti u státních lesů. 
 
 
Tabulka 6.1.1  
Průměrné vlastní náklady vybraných výkonů v Kč/t.j. 
Average prime costs of selected operations (CZK/unit) 
Výkon - činnost 
t. j. 
2011 
2012 
2013 
2014 
Operation 
Unit 
Obnova lesa 
ha 
77 825 
66 221 
66 469 
66 747 
Forest regeneration 
Péče o lesní kultury 
ha 
9 173 
9 051 
8 881 
8 650 
Tending of young plantations 
Prořezávky 
ha 
8 401 
8 493 
8 882 
9 083 
Juvenile thinning 
Ochrana lesa 
ha 
90 
103 
102 
131 
Forest protection 
ha lesa 
Celkem pěstební činnost 
ha 
1 822 
1 820 
1 797 
1 949 
Total silviculture 
of forest 
Těžba dřeva 
m3 
202 
193 
191 
195 
Felling 
Přibližování dřeva 
m3 
230 
229 
222 
228 
Skidding 
Odvoz dřeva 
m3 
181 
174 
172 
156 
Hauling 
Oprava a údržba lesních cest 
ha lesa 
Road repairs and 
ha 
731 
737 
856 
762 
maintenance 
of forest 
Pramen: MZe 
Source: Ministry of Agriculture 
 
 

97 

Tabulka 6.1.2  
Průměrné vlastní náklady vybraných výkonů podle kategorií vlastníků v Kč/t.j 
Average prime costs of selected operations by ownership category (CZK/unit) 
Soukromé 
Obecní lesy
Výkon 
 
- činnost 
t. j. 
Státní lesy 
lesy 
Průměr 
Municipal 
Operation 
Unit 
State forests 
Private 
Average 
forests 
forests 
Obnova lesa 
ha 
73 235 
5 4302 
59 560 
66 747 
Forest regeneration 
Péče o lesní kultury 
Tending of young 
ha 
9 168 
7 769 
8 022 
8 650 
plantations 
Prořezávky 
ha 
10 007 
7 718 
7 826 
9 083 
Juvenile thinning 
Ochrana lesa 
ha 
131 
124 
134 
131 
Forest protection 
Celkem pěstební činnost
ha lesa 
 
ha 
2 151 
1 806 
1 586 
1 949 
Total silviculture 
of forest 
Těžba dřeva 
m3 
184 
197 
220 
195 
Felling 
Přibližování dřeva 
m3 
220 
220 
252 
228 
Skidding 
Odvoz dřeva 
m3 
147 
153 
178 
156 
Hauling 
Opravy a údržba lesních 
ha lesa 
cest 
ha 
948 
522 
489 
762 
Road repairs and 
of forest 
maintenance 
Pramen: MZe 
Source: Ministry of Agriculture 
 
 
 
Tabulka 6.1.3  
Hospodářský výsledek vlastníků lesa (bez příspěvků na hospodaření v lesích) v Kč/ha 
Profit of forest owners (excl. subsidies for forest management) (CZK/ha) 
Zisk před zdaněním 
2011 
2012 
2013 
2014 
Profit before taxation  
Státní lesy 
3 572 
3 773 
3 389 
5 765 
State forests 
Obecní lesy 
539 
984 
1 004 
1 247 
Municipal forests 
Soukromé lesy 
1 594 
1 652 
2 011 
2 133 
Private forests 
Průměr 
2 615 
2 843 
2 694 
4 119 
Average 
Pramen: MZe 
Source: Ministry of Agriculture 
98 

 
 
Tabulka 6.1.4  
Hospodářský výsledek vlastníků lesa (včetně příspěvků na hospodaření v lesích) v Kč/ha 
Profit of forest owners (incl. subsidies for forests management) (CZK/ha) 
Zisk před zdaněním 
2011 
2012 
2013 
2014 
Profit before taxation  
Státní lesy 
3 714 
3 907 
3 557 
5 884 
State forests 
Obecní lesy 
1 281 
1 452 
1 514 
1 801 
Municipal forests 
1Soukromé lesy 
2 026 
2 103 
2 535 
2 541 
Private forests 
Průměr 
2 922 
3 103 
3 000 
4 381 
Average 
Pramen: MZe 
Source: Ministry of Agriculture 
 
 
Tabulka 6.1.5  
Ukazatele ekonomiky 
Economic indicators 
Státní lesy 
Obecní lesy 
Soukromé lesy 
Ukazatel 
State forests 
Municipal forests 
Private forests 
Indicator 
2012 
2013 
2014 
2012 
2013 
2014 
2012 
2013 
2014 
Podíl celkových 
nákladů na výkonech 
(v %)  
65,52  70,40  53,37  89,68  89,62  88,39  85,01  82,86  82,80 
Ratio of total costs 
on outputs (%) 
Podíl tržeb za dřevo 
z celkových výkonů 
(v %) 
71,43  66,46  69,82  65,98  64,39  60,63  66,26  58,65  65,46 
Ratio of timber 
receipts on total 
outputs ( %) 
Průměrné zpeněžení 
dříví 
1391 
1330 
1411 
1496 
1528 
1638 
1507 
1426 
1593 
Average timber 
realization (CZK/m3) 
Podíl celkových 
nákladů na výkonech 
v lesnické činnosti 
(v %)  
59,53  61,00  46,25  75,30  74,06  67,20  68,35  62,73  63,19 
Ratio of total costs 
on forestry outputs 
(%) 
Pramen: MZe 
Source: Ministry of Agriculture 
 
 
99 

Tabulka 6.1.6  
Hospodářský výsledek vlastníků lesa pouze za lesnickou činnost (bez příspěvků na 
hospodaření v lesích) v Kč/ha 
Profit of forest owners only from forest activities (excl. subsidies for forests management) 
(CZK/ha) 
Zisk před zdaněním 
2011 
2012 
2013 
2014 
Profit before taxation  
Státní lesy 
4 017 
4 119 
3 822 
5 910 
State forests 
Obecní lesy 
2 696 
2 523 
2 881 
3 310 
Municipal forests 
Soukromé lesy 
3 195 
3 371 
4 008 
3 899 
Private forests 
Průměr 
3 610 
3 698 
3 724 
4 984 
Average 
Pramen: MZe 
Source: Ministry of Agriculture 
 
 
Tabulka 6.1.7  
Hospodářský výsledek vlastníků lesa pouze za lesnickou činnost (včetně příspěvků na 
hospodaření v lesích) v Kč/ha 
Profit of forest owners only from forest activities (including subsidies for forests 
management) (CZK/ha) 
Zisk před zdaněním 
2011 
2012 
2013 
2014 
Profit before taxation  
Státní lesy 
4 110 
4 209 
3 955 
5 989 
State forests 
Obecní lesy 
3 305 
2 937 
3 300 
3 814 
Municipal forests 
Soukromé lesy 
3 515 
3 702 
4 276 
4 122 
Private forests 
Průměr 
3 839 
3 895 
3 933 
5 166 
Average 
Pramen: MZe 
Source: Ministry of Agriculture 
100 

 
6.2 Ekonomická situace podnikatelů v lesním hospodářství 
Economic Situation of Forestry Contractors 
 
V podnikatelském prostředí lesního hospodářství nadále probíhá koncentrace podnikatelských 
subjektů  do  větších  subjektů,  které  investovaly  do  svého  rozvoje  mnoho  finančních 
prostředků,  vlastní  výkonnou  lesní  techniku  včetně  harvestorových  uzlů  a  podnikají  nejen 
v ČR,  ale  i  v zahraničí.  Na  druhé  straně  existují  početné  podnikatelské  subjekty  místního 
významu  a  jednotlivé  osoby  samostatně  výdělečné  činné  (tzv.  živnostníci),  které  poskytují 
služby malým vlastníkům lesa klasickými technologiemi. 
 
V průběhu roku došlo na základě zpracovaného rezortního statistického výkazu Les (MZe) 2-
01  „Roční  výkaz  o  nákladech  a  výnosech  v lesním  hospodářství  za  rok  2014“  oproti 
předchozímu roku za sledované respondenty celkem (celkem 49 subjektů, poskytující služby 
vlastníkům  lesů  na  ploše  cca  569  tis.  ha  lesní  půdy)  k výraznému  poklesu  hospodářských 
výsledků (tj. ke snížení tvorby zisku před zdaněním) u podnikatelských subjektů v lesnictví. 
 
Podstatnými vlivy na pokles zisku před zdaněním z podnikání v lesnictví oproti předchozímu 
roku byly:    
  Nákup  sortimentů  surového  dříví  za  vyšší  ceny  (od  vlastníků  lesů,  na  základě 
uzavřených smluv po vyhlášených tendrech s Lesy ČR, s. p. apod.). 
  Zvýšené  náklady  na  zabezpečení  výkonů  v lesnické  činnosti,  zejména  z důvodu 
nákupu  nákladných,  většinou  zahraničních  strojů  -  oproti nárůstu  cen  služeb 
u odběratelů  (vlastníků  lesů)  za  prováděné  lesnické  práce  především  v těžební 
činnosti. 
  Ani zlepšená efektivnost vynakládaných nákladů na zabezpečení jednotlivých výkonů 
v lesnické činnosti a vyšší produktivita zabezpečovaných prací nevedla k potřebnému 
snížení celkových nákladů. 
 
Statistické  šetření  zahrnulo  hospodaření  49  ekonomických  subjektů  zapsaných  v obchodním 
rejstříku  s převažující  lesnickou  činností  (dále  jen  podnikatelské  subjekty).  Plocha  lesa,  na 
které poskytovaly tyto podnikatelské subjekty lesnické služby, byla cca 569 tis. ha. Celková 
plocha lesa, na které byly činnosti prováděny, byla odvozena z celkové těžby dřeva prováděné 
respondenty výkazu (3 302213 m3) a průměrné těžby dřeva na 1 ha lesa z výkazu Les (MZe) 
1-01 za rok 2014 (5,80 m3 na 1 ha). 
 
Z celkem sledovaných 49 podnikatelských subjektů vykázalo zisk 38 subjektů (v celkové výši 
185,253 mil.  Kč), ztrátu  vykázalo  9 subjektů  ve výši  27,617 mil.  Kč a zbývající  2 subjekty 
vykázaly vyrovnané hospodaření. Celkový zisk za všechny sledované subjekty činil 277 Kč / 
1 ha lesa (tj. 157,636 mil. Kč).  Ve srovnání s předchozím rokem tak došlo k výrazné změně, 
neboť v roce 2013 byl průměrný zisk ve výši 473 Kč/ ha lesa. 
 
Do hospodaření podnikatelských subjektů se tak výrazně promítla  ztráta v provádění výkonů 
v těžební  činnosti  (-  24  Kč/ha  lesa)  a  v myslivosti  (-  15 Kč/ha  lesa),  zatímco  u  ostatních 
výkonů  došlo  k dílčím  zlepšením  v tvorbě  zisku  (drobné  lesní  výrobě, školkařství  a  ostatní 
lesnické  činnosti).  Za  lesnickou  činnost  celkem  tak  meziročně  došlo  k poklesu  zisku  ze 
484 Kč/ha lesa na pouhých 19 Kč/ ha lesa. Ze zpracovaného vzorku podnikatelských subjektů 
tak  vyplývá,  že  konečná  výše  vytvořeného  zisku  ve  výši  277  Kč/ha  lesa  byla  realizována 
především  v jiných  činnostech  a  nikoliv  z převažujícího  podnikání  v lesnictví  (viz  tabulka 
101 

6.2.1).  Vytvořený  zisk  u  sledovaných  subjektů  však  nadále  vedl  k jejich  dalšímu 
ekonomickému  posílení  včetně  zlepšení  financování  dalšího  rozvoje  sledovaných  podniků. 
Finanční podpora ze strany státu, krajů a EU ve formě dotací pro podnikatelské subjekty se 
meziročně snížila z 97 Kč/1 ha lesa na pouhých 26 Kč/ha lesa (z toho pouze 9 Kč/ha lesa za 
lesnickou činnost). I v tomto podnikatelském sektoru došlo k zániku některých podniků, které 
byly často předlužené z minulosti a v tvrdém konkurenčním prostředí neobstály a dostaly se 
do konkursu. 
 
Významným  negativním  jevem  v lesním  hospodářství  zůstává  nadále  trvalý  odliv 
kvalifikovaných  pracovníků  tzv.  OSVČ  (osob  samostatně  výdělečně  činných)  pro  lesnické 
práce a to zejména v citlivých regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti. 
 
Tabulka 6.2.1  
Finanční hospodaření podnikatelských subjektů v lesním hospodářství v Kč/ha lesa 
Financial situation of contractors in forestry (CZK/ha of forest) 
Výkon 
2011 
2012 
2013 
2014 
Operation 
Pěstební činnost 
47 
-42 


Silviculture 
Těžební činnost 
-275 
222 
533 
-24 
Harvesting 
Školkařství 
82 
-5 
-52 
23 
Nursery management 
Myslivost 
-19 
-16 
-31 
-15 
Game management 
Drobná lesní výroba 


29 
31 
Minor forest products 
Ostatní lesnické činnosti 
64 
-22 
-55 
38 
Other forestry operations 
Lesnická činnost celkem 
-164 
158 
484 
19 
Total forestry operations 
Jiné činnosti 
57 
76 
-229 
235 
Other activities 
Hospodářský výsledek celkem 
-168 
216 
473 
277 
Total economic result 
Pramen: MZe 
Source: Ministry of Agriculture 
 
102 

 
6.3 Sociální situace v lesním hospodářství 
Social Aspects in the Forestry Sector 
6.3.1 Stav na trhu práce 
Labour Market in Forestry 
 
Počet zaměstnanců v lesnických činnostech (resp. v lesnictví a v souvisejících činnostech) ve 
fyzických  osobách  u  subjektů  v podnikatelské  a  nepodnikatelské  sféře  se  permanentně  od 
roku  1989  do  roku  2013  snižoval  a  v roce  2014  se  již  ustálil  na  úrovni  roku  2013.  Bylo  to 
většinou  v důsledku  nárůstu  zaměstnávání  tzv.  OSVČ  (tj.  osob  samostatně  výdělečně 
činných),  které  provádějí  převážně  práce  v pěstební  a těžební  činnosti  na  živnostenské 
oprávnění (a to zejména v těžbě dřeva, přibližování dřeva, obnově lesa, prořezávkách a v péči 
o  lesní  kultury).  Meziročně  tak  došlo  pouze  k  nepatrnému  celkovému poklesu  počtu 
zaměstnanců  v lesnických  činnostech  o  0,1  %,  přičemž  došlo  k  nárůstu  ve  státním  sektoru 
(o 0,9 %) a k poklesu v obecním sektoru (o 1,7 %) a v soukromém sektoru (o 0,5 %). Celkově 
se  objem  prací  v lesnickém  sektoru  nepatrně  meziročně  zvýšil  v důsledku  nárůstu  výkonů 
v těžební  činnosti  (těžba  dřeva  se  celkově  zvýšila  o  1,0  %)  zatímco  v pěstební  činnosti  a 
v ostatních  lesnických  činnostech  byla  stagnace  výkonů.  Tomu  odpovídá  i  stagnace  počtu 
zaměstnanců  při  udržení  produktivity  práce  (stálé  nasazování  těžebních  harvestorů, 
zalesňovacích  strojů  a  vyšší  využívání  přírodních  procesů  při  obnově  lesa  apod.),  přičemž 
nadále je převážně využíváno uzavírání smluv na provádění prací (s tzv. OSVČ). 
 
Tabulka 6.3.1.1  
Počet zaměstnanců v lesnických činnostech 
Number of employees in forestry 
  
2011 
2012 
2013 
2014 
Lesní hospodářství celkem  
14 138 
13 792 
13 339 
13 320 
Total forest sector 
státní 
4 937 
4 967 
4 997 
5 044 
State 
z toho  
soukromé 
of which 
7 162 
6 823 
6 317 
6 285 
Private 
 
obecní 
2 039 
2 002 
2 025 
1 991 
Municipal 
Pramen: ČSÚ 
Source: Czech statistical office 
103 

 
6.3.2 Vývoj průměrných mezd 
Average Earnings in Forestry 
 
Průměrná  mzda  zaměstnanců  ve  fyzických  osobách  v lesnictví  a  v souvisejících  činnostech 
vzrostla  oproti  předchozímu  roku  o  3,9  %.  Tempo  růstu  průměrných  mezd  v lesnictví  tak 
předstihlo růst mezd v průmyslu (o 1,1 %) i růst mezd za celé národní hospodářství (o 1,5 %). 
Průměrná  mzda  fyzických  osob  v lesnictví  a  v  souvisejících  činnostech  za  podnikatelskou 
i nepodnikatelskou sféru však nadále zaostává absolutně o 1 246 Kč ve srovnání s průmyslem 
a  o  279  Kč  ve  srovnání  s průměrnou  mzdou  v  národním  hospodářství.  V rámci  odvětví 
lesního hospodářství (lesnictví) je nejvyšší průměrná mzda ve státním sektoru, která přesahuje 
o  7  246  Kč  průměrnou  mzdu  v soukromém  sektoru  a  o  6  705  Kč  v sektoru  obecních  lesů. 
U uvedených  údajů  v navazující  tabulce  byla  provedena  za  rok  2013  aktualizace  dat 
v kategorii průmyslu a u národního hospodářství celkem (tzn. upřesnění prováděné ČSÚ). 
 
Tabulka 6.3.2.1  
Měsíční průměrné mzdy v Kč 
Average monthly earnings (CZK) 
2011 
2012 
2013 
2014 
2014/2013 
 
Kč/CZK 

Lesnictví  
22 154 
23 037 
23 628 
24 559 
103,9 
Forestry 
lesy státní 
26 346 
27 696 
28 048 
28 981 
103,3 
State forests 
lesy soukromé 
z toho  
19 976 
20 385 
20 968 
21 735 
103,7 
Private forests 
of which 
lesy obecní 
Municipal 
19 655 
20 518 
21 021 
22 276 
106,0 
forests 
Průmysl  
24 068 
24 908 
25 104 
25 805 
102,8 
Industry 
Národní hospodářství celkem  
23 628 
24 272 
24 246 
24 838 
102,4 
National economy total 
Pramen: ČSÚ 
Source: Czech statistical office 
 
 

104 

 
6.4 Finanční prostředky z národních veřejných zdrojů pro lesní 
hospodářství 
State Budget Funds for the Forestry Sector 
6.4.1 Finanční povinnosti státu vyplývající z lesního zákona 
Governmental Financial Obligations Subject to the Forest Act 
 
Lesní  hospodářství  v České  republice  po  roce  1989  prošlo  zásadními  změnami  v důsledku 
obnovených  vlastnických  vztahů  k lesním  majetkům  ve  prospěch  oprávněných  fyzických 
i právnických  osob  nebo  obcí.  Aby  při  těchto  změnách  byly  zajištěny  významné 
celospolečenské  a  veřejně  prospěšně  zájmy,  odvozené  od  všech  hlavních  funkcí  lesa,  byly 
postupně zpracovány a schváleny koncepční dokumenty vycházející ze Zásad státní lesnické 
politiky schválených Vládou České republiky v letech 1994 a 2012. Konkrétním naplněním je 
zákon  č.  289/1995  Sb.,  o  lesích  a  o  změně  a  doplnění  některých  zákonů  (lesní  zákon),  ve 
znění pozdějších předpisů, a navazující vyhlášky Ministerstva zemědělství, definující finanční 
povinnosti státu pro podporu trvalé udržitelnosti lesního hospodářství České republiky. 
 
Tyto  právní  předpisy  zaručují  vyvážené  uplatňování  oprávněných  zájmů  vlastníků  lesů  na 
využívání lesa jako majetku a zájmů státu na tom, aby všechny lesy v České republice byly 
i do  budoucna  obhospodařovány  tak,  že  budou  schopny  trvale  plnit  všechny  funkce  lesa. 
Podpora  těchto  funkcí  přesahuje  mnohdy  náklady  vlastníků  lesa  na  běžné  hospodaření 
v lesích,  ve  jmenovitých  případech  má  proto  vlastník  lesa  nárok  na  poskytnutí  finančních 
prostředků na výkony a opatření, které hradí stát. 
 
Celkem  na  závazky  státu  vyplývající  z lesního  zákona  bylo  v roce  2014  poskytnuto 
203,9 mil. Kč.  Na  částečnou  úhradu  zvýšených  nákladů  na  výsadbu  minimálního  podílu 
melioračních  a  zpevňujících  dřevin  bylo  poskytnuto  12,4  mil.  Kč  pro  podporu  obnovy 
2 297 ha  lesních  porostů.  Na  činnost  odborného  lesního  hospodáře  u  vlastníků  lesních 
majetků  o  výměře  do  50  ha,  pokud  si  svého  odborného  lesního  hospodáře  sami  nevybrali, 
bylo poskytnuto 155,1 mil. Kč, což odpovídá výkonu činnosti odborného lesního hospodáře 
v lesích o celkové výměře 403 371 ha. Vlastníkům lesa do celkové výměry 50 ha, kteří nemají 
pro  svůj  lesní  majetek  vypracován  lesní  hospodářský  plán,  stát  hradí  náklady  na  zpracování 
lesních hospodářských osnov. Celkové poskytnuté náklady byly 11,9 mil. Kč a plocha takto 
zařízeného  lesa  byla  31  337  ha.  Uvedené  údaje  se  týkají  lesních  hospodářských  osnov 
s platností  od  1.  1.  2015,  na  které  byly  poskytnuty  finanční  prostředky  v roce  2014.  Na 
opatření meliorací a hrazení bystřin v lesích, prováděná z rozhodnutí orgánu státní správy lesů 
ve veřejném zájmu, bylo poskytnuto celkem 24,5 mil. Kč. Těmito opatřeními bylo upraveno 
6 km  bystřin,  dále  byly  opraveny  nebo  vybudovány  retenční  nádrže  s celkovou  retenční 
schopností  16  tis.  m³  vody.  Meliorace  lesních  pozemků  úpravou  jejich  vodního  režimu  se 
v roce  2014  neprováděly.  Uvedené  údaje  o  provedených  opatřeních  se  týkají  akcí 
dokončených  v roce  2014,  na  které  byly  poskytnuty  finanční  prostředky  i  v předcházejících 
letech. 
 
 
 
 
 
 
105 

Tabulka 6.4.1.1 
Finanční povinnosti státu vyplývající z lesního zákona v mil. Kč 
Government financial obligations subject to the Forest Act (CZK million) 
Předmět závazku
2011  2012  2013  2014 
 
poskytnuto  
Activities 
Allocated  
Meliorační a zpevňující dřeviny 
14,7 
12,3 
11,3 
12,4 
Soil-improving and stabilising species 
Činnost odborného lesního hospodáře 
157,2  156,5  155,2  155,1 
Licensed forest managers 
Náklady na zpracování lesních hospodářských 
osnov 
26,5 
20,6 
17,6 
11,9 
Forest management guidelines 
Meliorace a hrazení bystřin 
38,0 
34,8 
28,0 
24,5 
Soil improvement and torrent control 
Celkem  
236,4  224,2  212,1  203,9 
Total 
Pramen: MZe 
Source: Ministry of Agriculture 
 
6.4.2 Služby, kterými stát podporuje hospodaření v lesích 
State Services Supporting Forest Management 
 
Stát  pomáhá  vlastníkům  lesa  prostřednictvím  bezplatně  poskytovaných  a  zajišťovaných 
služeb zlepšovat úroveň hospodaření v  lesích a zabezpečovat ochranu lesů před škodlivými 
činiteli.  V rámci  poradenské  činnosti  jsou  vlastníkům  lesů  poskytovány  zejména  aktuální 
informace  k preventivní  ochraně  jejich  lesů  a  k možnostem  obranných  opatření  proti 
škodlivým vlivům. 
 
Také  v roce  2014  byla  základní  službou  pro  vlastníky  lesů  Letecká  hasičská  služba  (LHS), 
jejímž úkolem je jak provádění hlídkových letů za účelem zjištění požáru, tak i vlastní letecké 
hašení  požárů.  V roce  2014  zajišťovalo  Ministerstvo  zemědělství  leteckou  hasičskou  službu 
prostřednictvím vrtulníků Letecké služby Policie České republiky, na tuto službu bylo celkem 
vynaloženo 1,2 mil. Kč (o LHS blíže kapitola 3.5.5 Požární ochrana v lesním hospodářství).  
 
V roce  2014  byly  realizovány  pravidelné  rekognoskační  lety  nad  lesními  porosty  za  účelem 
zjišťování  zdravotního  stavu  lesů,  zejména  aktuálního  napadení  smrkových  porostů 
podkorním  hmyzem.  MZe  za  tuto  službu  uhradilo  celkem  265  tis.  Kč.  Chemické  meliorace 
(vápnění, hnojení) lesních půd poškozených imisemi nebyly v roce 2014 realizovány. 
 
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. (VÚLHM) poskytoval vlastníkům 
lesů  na  požádání  bezplatně  expertní  a  poradenskou  službu  v oblasti  ochrany  lesa  proti 
biotickým a abiotickým vlivům (Lesní ochranná služba). VÚLHM dále poskytoval expertní a 
poradenskou  službu  spojenou  s přenosem  výsledků  lesnického  a  mysliveckého  výzkumu  do 
praxe  a  zajišťoval  dostupnost  nových  poznatků  lesnického  a  mysliveckého  výzkumu  a 
106 

prakticky  využitelných  informací  pro  vlastníky  lesa  a  subjekty  hospodařící  v lesích.  Další 
službou  poskytovanou  VÚLHM  byla  expertní  a  poradenská  činnost  v  oboru  lesního 
semenářství  a  školkařství.  Lesní  ochranná  služba,  zajišťovaná  VÚLHM,  nad  rámec  své 
standardní  činnosti  popsané  výše  vydávala  i standardizovaná  stanoviska  pro  účely 
poskytování  dotací  z Programu  rozvoje  venkova  ČR  (podopatření  II.2.4.1  -  Obnova  lesního 
potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření). MZe uhradilo VÚLHM za tyto 
služby celkem 7,5 mil. Kč. 
 
V rámci  ostatních  služeb  byla  provedena  úhrada  v celkové  výši  4,6  mil.  Kč  zahrnující 
„Analýzu  a  vyhodnocení  zdravotního  stavu  lesních  porostů“,  „Analýzu  a  vyhodnocení 
účinnosti a kvality leteckého vápnění“ a další služby (provedl Ústřední kontrolní a zkušební 
ústav zemědělský a VÚLHM). 
 
Tabulka 6.4.2.1 
Služby, kterými stát podporuje hospodaření v lesích v mil. Kč 
State services supporting forest management (CZK million) 
Charakter služby 
2011 
2012 
2013 
2014 
Type of service 
Letecké vápnění a hnojení 
Aerial liming and 
1,7 
0,0 
0,0 
0,0 
fertilisation 
Letecká protipožární a 
hasičská služba 
27,7 
27,7 
1,2 
1,2 
Aerial fire control services 
Velkoplošné zásahy 
v ochraně lesa 
0,7 
0,7 
0,0 
0,0 
Large-scale measures 
in forest protection
 
Poradenství 
35,7 
21,6 
19,5 
7,5 
Consultancy 
Ostatní služby 
8,8 
0,1 
0,8 
4,9 
Other services 
Služby celkem 
74,6 
50,1 
21,5 
13,6 
Total 
Pramen: MZe 
Source: Ministry of Agriculture 
 
107 

 
6.4.3 Finanční příspěvky   
Subsidies 
6.4.3.1 Finanční příspěvky ze státního rozpočtu 
Subsidies from State Budget 
 
Podpora  hospodaření  v lesích  formou  poskytování  finančních  příspěvků  na  hospodaření 
v lesích a na vybrané myslivecké činnosti byla ze státního rozpočtu nově poskytována podle 
nařízení  vlády  č.  30/2014  Sb.,  o  stanovení  závazných  pravidel  poskytování  finančních 
příspěvků  na  hospodaření  v lesích  a  na  vybrané  myslivecké  činnosti  (dále  jen  „Nařízení 
vlády“).  Tyto  finanční  příspěvky  jsou  podle  části  druhé  Nařízení  vlády  poskytovány 
vlastníkům lesů (nebo osobám, na které se podle lesního zákona vztahují práva a povinnosti 
vlastníků lesů) a podle části třetí Nařízení vlády poskytovány uživatelům honiteb, vlastníkům 
loveckých psů nebo vlastníkům umělých chovů loveckých dravců. 
 
Dle  nařízení  vlády  poskytuje  Ministerstvo  životního  prostředí  v  lesích  na  území  národních 
parků  a  jejich  ochranných  pásem  finanční  příspěvky  na  ekologické  a  k přírodě  šetrné 
technologie při hospodaření v lese (část druhá, hlava I Nařízení vlády), finanční příspěvky na 
zvyšování  podílu  melioračních  a  zpevňujících  dřevin  (část  druhá,  hlava  III  Nařízení  vlády), 
finanční příspěvky na ochranu lesa (část druhá, hlava V Nařízení vlády), finanční příspěvky 
na podporu sdružování vlastníků lesů a podporu hospodaření ve sdružených lesích vlastníků 
malých  výměr  (část  druhá,  hlava  VI  Nařízení  vlády)  a  finanční  příspěvky  na  vyhotovení 
lesních  hospodářských  plánů  za  podmínky  poskytnutí  dat  lesních  hospodářských  plánů 
v digitální formě pro potřeby státní správy lesů (část druhá, hlava VII Nařízení vlády). V roce 
2014 bylo z rozpočtu Ministerstva životního prostředí na tyto  finanční příspěvky poskytnuto 
2 572  tis.  Kč,  z toho  1 390  tis.  Kč  na  zvyšování  podílu  melioračních  a  zpevňujících  dřevin 
(část  druhá,  hlava  III  Nařízení  vlády),  1 167  tis.  Kč  na  ekologické  a  k přírodě  šetrné 
technologie  při  hospodaření  v lese  (část  druhá,  hlava  I  Nařízení  vlády)  a  dále  15  tis.  Kč  na 
vyhotovení lesních hospodářských plánů za podmínky poskytnutí dat lesních hospodářských 
plánů v digitální formě pro potřeby státní správy lesů (část druhá, hlava VII Nařízení vlády). 
 
Dle nařízení vlády poskytuje Ministerstvo obrany ve vojenských lesích finanční příspěvky na 
ekologické a k přírodě šetrné technologie při hospodaření v lese (část druhá, hlava I Nařízení 
vlády), finanční příspěvky na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů do 40 let věku (část 
druhá,  hlava  II  Nařízení  vlády),  finanční  příspěvky  na  opatření  k obnově  lesů  poškozených 
imisemi  a  lesů  chřadnoucích  vinou  antropogenních  vlivů  (v  případě  lesů  pod  vlivem  imisí 
v pásmu  ohrožení  A  nebo  B,  část  druhá,  hlava  IV  Nařízení  vlády),  finanční  příspěvky  na 
ochranu lesa (část druhá, hlava V Nařízení vlády), finanční příspěvky na podporu sdružování 
vlastníků  lesů  a  podporu  hospodaření  ve  sdružených  lesích  vlastníků  malých  výměr  (část 
druhá,  hlava  VI  Nařízení  vlády)  a  finanční  příspěvky  na  vyhotovení  lesních  hospodářských 
plánů za podmínky poskytnutí dat lesních hospodářských plánů v digitální formě pro potřeby 
státní  správy  lesů  (část  druhá,  hlava  VII  Nařízení  vlády).  V roce  2014  bylo  z rozpočtu 
Ministerstva obrany na tyto finanční příspěvky poskytnuto 380 tis. Kč, z toho 326 tis. Kč na 
provedení umělé obnovy sadbou a 54 tis. Kč na zajištění lesního porostu (oba příspěvky podle 
části druhé, hlavy II Nařízení vlády).   
 
Dle nařízení vlády poskytuje Ministerstvo zemědělství v ostatních lesích (§ 2 odst. 1 Nařízení 
vlády)  finanční  příspěvky  na  ochranu  lesa  (část  druhá,  hlava  V Nařízení  vlády)  a  v případě 
108 

lesů,  které  nejsou  ve  vlastnictví  státu,  také  finanční  příspěvky  na  vyklizování  nebo 
přibližování dříví koněm v lesním porostu (část druhá, hlava I § 3 odst. 3 písm. b) Nařízení 
vlády),  finanční  příspěvky  na  opatření  k obnově  lesů  poškozených  imisemi  a  lesů 
chřadnoucích vinou antropogenních vlivů (v případě lesů pod vlivem imisí v pásmu ohrožení 
A nebo B, část  druhá, hlava  IV Nařízení  vlády)  a finanční  příspěvky na vyhotovení lesních 
hospodářských  plánů  za  podmínky  poskytnutí  dat  lesních  hospodářských  plánů  v digitální 
formě  pro  potřeby  státní  správy  lesů  (část  druhá,  hlava  VII  Nařízení  vlády).  Dále  na  celém 
území České republiky Ministerstvo zemědělství poskytovalo finanční příspěvky na vybrané 
myslivecké činnosti, a to finanční příspěvky poskytované uživatelům honiteb (část třetí, hlava 
I  Nařízení  vlády)  a  finanční  příspěvky  poskytované  vlastníkům  loveckých  psů  a  loveckých 
dravců  (část  třetí,  hlava  II  Nařízení  vlády).  V roce  2014  bylo  z rozpočtu  Ministerstva 
zemědělství  na  tyto  finanční  příspěvky  poskytnuto  55  920  tis.  Kč,  podrobné  členění 
poskytnutých finančních příspěvků je uvedeno v tabulce 6.4.3.1.1. 
 
 
 
 
109 

Tabulka 6.4.3.1.1 
Finanční příspěvky poskytnuté z rozpočtu MZe na hospodaření v lesích a na vybrané 
myslivecké činnosti podle účelu a vlastnictví (v mil. Kč)  
Subsidies for forest management granted from the budget of the Ministry of Agriculture by 
purpose and ownership category (CZK million) 

Předmět příspěvku 
Kategorie 
Ownership 
2011 
2012 
2013 
2014 
Purpose of subsidy 
vlastnictví 
category 
Obnova lesů poškozených  obecní 
Municipal 
8,5 
7,3 
4,3 
9,4 
imisemi 
státní 
State 
0,0 
0,0 
0,0 
0,0 
Regeneration of forests 
ostatní 
Other 
2,1 
1,4 
0,9 
8,1 
affected by air pollution 
celkem 
Total 
10,5 
8,7 
5,2 
17,5 
obecní 
Municipal 
4,9 
4,3 
3,7 
1,4 
Vyklizování nebo 
státní
přibližování dříví koněm 
 
State 
0,08 
0,05 
0,07 
0,0 
 
ostatní 
Other 
12,5 
13,0 
14,6 
5,8 
Horse skidding 
celkem 
Total 
17,4 
17,3 
18,4 
7,2 
Finanční příspěvky 
obecní 
Municipal 
0,0 
0,0 
0,0 
0,0 
uživatelům honiteb  
státní 
State 
0,7 
0,8 
0,8 
0,6 
Subsidies to the users of 
ostatní 
Other 
8,9 
10,0 
9,7 
8,3 
hunting district 
celkem 
Total 
9,5 
10,8 
10,5 
8,9 
Vyhotovení lesních 
obecní 
Municipal 
8,5 
10,2 
6,7 
9,8 
hospodářských plánů 
státní 
State 
0,0 
0,0 
0,0 
0,0 
Elaboration of forest 
ostatní 
Other 
12,9 
15,2 
8,7 
8,5 
management plans 
celkem 
Total 
21,4 
25,4 
15,4 
18,3 
obecní 
Municipal 
0,0 
0,0 
0,0 
0,0 
Ostatní hospodaření v lesích státní 
State 
1,7 
1,4 
1,7 
1,8 
Other forest management 
ostatní 
Other 
0,5 
0,2 
0,2 
0,1 
celkem 
Total 
2,2 
1,6 
1,9 
1,9 
Chov a výcvik národních 
obecní 
Municipal 
0,0 
0,0 
0,0 
0,0 
plemen loveckých psů a 
loveckých dravců 
státní 
State 
0,0 
0,0 
0,0 
0,0 
Breeding and training 
ostatní 
Other 
2,3 
2,1 
1,9 
2,1 
of national hunting dog 
breeds and hunting birds of  
celkem 
Total 
2,3 
2,1 
1,9 
2,1 
prey 
obecní 
Municipal 
98,5 
90,4 
57,8 
20,6 
Finanční příspěvky celkem  státní 
State 
2,9 
2,5 
3,0 
2,4 
Total subsidies 
ostatní 
Other 
171,6 
160,6 
127,6 
32,9 
celkem 
Total 
272,9 
253,5 
188,4 
55,9 
Pramen: MZe 
Source: Ministry of Agriculture  
110 

Tabulka 6.4.3.1.2  
Finanční příspěvky poskytnuté z rozpočtu MZe na obnovu lesů poškozených imisemi a 
lesů chřadnoucích vinou antropogenních vlivů  
Subsidies granted from the budget of the Ministry of Agriculture for regeneration of forests 
affected by air pollution  

Pásmo ohrožení 
Celkem  
 Threat zone 
Total 
Předmět příspěvku
T.j. 
 


  
Unit 
Purpose of subsidy 
tis. Kč 
tis. Kč 
 
t.j. 
tis. Kč
t.j. 
t.j. 
 
CZK 
CZK 
Unit 
Unit 
Unit 
CZK 1,000 
1,000 
1,000 
Přirozená obnova   
ha 
26 
364 
97 
1 242 
123 
1 606 
Natural regeneration 
meliorační a zpevňující 
dřeviny 
z toho 
ha 
21 
318 
54 
812 
75 
1 130 
Soil-improving and 
of 
stabilising species 
which 
ostatní dřeviny 
ha 

46 
43 
430 
48 
476 
Other species 
Umělá obnova sadbou - první  
ha 
88 
2 801 
51 
2 453 
139 
5 254 
First artificial regeneration 
meliorační a zpevňující 
dřeviny 
z toho 
ha 

716 
15 
1 278 
24 
1 995 
Soil-improving and 
of 
stabilising species 
which 
ostatní dřeviny 
ha 
79 
2085 
36 
1 174 
115 
3 260 
Other species 
Umělá obnova sadbou - 
opakovaná Repeated artificial 
ha 

233 
10 
381 
17 
614 
regeneration 
meliorační a zpevňující 
dřeviny 
ha 

71 

124 

195 
Soil-improving and 
stabilising species
 
z toho sazenice 
ha 

71 

124 

195 
Of which plants 
z toho  z toho poloodrostky 
of 
Of which saplings of 50-
ha 






which 
120 cm 
z toho odrostky 
Of which saplings of 
ha 






120-250 cm 
ostatní dřeviny 
ha 

162 

257 
13 
419 
Other species 
Ochrana mladých lesních porostů 
ha 
512 
1 918  577 
1 644  1 089 
3 562 
Protection of young growths 
z toho  ochrana kultur proti 
of 
buřeni 
ha 
273 
1 230  248 
993 
522 
2 223 
which 
Weed control 
111 

 
ochrana kultur proti 
zvěři 
ha 
172 
604  229 
574 
402 
1 177 
Game damage control 
ochrana kultur proti 
klikorohovi 
ha 
54 
54 
93 
65 
147 
119 
Pine Weevil control 
ochrana kultur proti 
myšovitým 
ha 
12 
30 

13 
18 
43 
Mice pest control 
Zřizování nových oplocenek  
Establishment of game-proof 
km 

382 

402 
11 
784 
fences 
Hnojení k sazenicím při výsadbě 
ha 
11 
23 

18 
20 
41 
Fertilising during planting 
Odstranění porostů náhradních 
dřevin 
ha 
79 
2 766 
17 
592 
96 
3 357 
Removal of substitute tree species 
stands  
Mechanická příprava plochy 
ha 
21 
416 

71 
24 
487 
Mechanical preparation of area  
Výchova lesních porostů do 40 let 
věku 
ha 
230 
879  240 
936 
470 
1 815 
Tending of forest stands up to 40 
years of age 

prořezávky 
ha 
181 
723  208 
833 
389 
1 556 
z toho  Cleaning 
of 

předmýtní úmyslná těžba 
which 
Intermediate planned 
ha 
49 
157 
32 
103 
81 
260 
felling 
Celkem  

9 781 

7 739 

17 520 
Total  
Pramen: MZe 
Source: Ministry of Agriculture 
 
112 

Tabulka 6.4.3.1.3 
Finanční příspěvky poskytnuté z rozpočtu MZe na vyklizování nebo přibližování dříví 
koněm 
 
Subsidies granted from the budget of the Ministry of Agriculture for horse skidding 
Lesy  
Forests 
Předmět 
Celkem 
zvláštního 
ochranné
hospodářské
příspěvku
T.j. 
 
 
Total 
 
určení 
Unit 
Protection 
Production 
Purpose of 
Special purpose 
  
subsidy 
tis. Kč 
tis. Kč 
tis. Kč 
tis. Kč 
t.j. 
t.j. 
t.j. 
t.j. 
CZK 
CZK 
CZK 
CZK 
Unit 
Unit 
Unit 
Unit 
1 000 
1 000 
1 000 
1 000 
Vyklizování 
nebo 
přibližování 
dříví koněm 
m3 
840 
25  42 609 
1 278  296 152 
5 923  339 601 
7 226 
 
Horse 
skidding
 
 
 
Pramen: MZe 
Source: Ministry of Agriculture 
113 

Tabulka 6.4.3.1.4 
Finanční příspěvky uživatelům honiteb poskytnuté z rozpočtu MZe  
Subsidies granted from the budget of the Ministry of Agriculture to the users of hunting 
district 

Dotační 
Počet t. j. 
titul 
Předmět příspěvku 
T.j. 
Kč 
Number of 
Code of 
Purpose of subsidy 
Unit 
CZK 
units 
subsidy 
zvěřní políčka pro spárkatou nebo drobnou zvěř 
G.1.a.1 
ha 
940 
4 700 850 
Feeding ground for hoofed or small game 
napajedla pro zvěř 
ks 
G.1.a.2 
91 
91 000 
Drinking place for game 
pc 
betonová umělá nora 
ks 
G.1.a.3 
236 
472 000 
Concrete artificial earth 
pc 
lapací zařízení 
ks 
G.1.a.4 
151 
151 000 
Trapping device 
pc 
hnízdní budky pro vodní ptáky 
ks 
G.1.a.5 
349 
87 250 
Breeding box for waterfowl 
pc 
odchytová zařízení na prasata divoká 
ks 
G.1.a.6 
157 
1 256 000 
Catching device for wild boar 
pc 
vypuštění tetřeva hlušce 
ks 
G.1.b.1 
34 
170 000 
Release of capercaillie cock 
pc 
vypuštění tetřívka obecného 
ks 
G.1.b.2 


Release of black cock 
pc 
vypuštění koroptve polní 
ks 
G.1.b.3 
1 180 
295 000 
Release of grey partridge 
pc 
vypuštění zajíce polního 
ks 
G.1.b.4 
591 
886 500 
Release of brown hare 
pc 
přenosný přístřešek pro koroptve 
ks 
G.1.b.5 
63 
12 600 
Mobile shelter for partridges 
pc 
oborní chov kozy bezoárové 
ks 
G.1.c.1 
38 
57 000 
Park management of European wild goat 
pc 
oborní chov bílého jelena 
ks 
G.1.c.2 
327 
490 500 
Park management of white form of red deer 
pc 
hnízdní podložky a budky pro dravce 
ks 
G.1.d.1 

1 350 
Nesting pads and boxes for hawking birds 
pc 
lovecká stanoviště (berličky) pro dravce 
ks 
G.1.d.2 
2 927 
117 080 
Blocks of perch for hawking birds 
pc 
medikované premixy pro léčbu parazitóz u 
spárkaté zvěře 
G.1.e.1 
kg 
403 
80 514 
Curative premixes for treatment of parasitic 
diseaes of hoofed game 
veterinární vyšetření pro zjišťování nákaz 
v chovech zvěře 
80 % nákladů 
G.2.a.1 
51 885 
Veterinary screening for detection of game 
80 per cent of costs 
infection 
Celkem 
8 920 529 
Total 
Pramen: MZe 
Source: Ministry of Agriculture 
 
 
 
114 

Tabulka 6.4.3.1.5 
Finanční příspěvky na chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých 
dravců poskytnuté z rozpočtu MZe  
Subsidies granted from the budget of the Ministry of Agriculture for breeding and training of 
national breeds of hunting dogs and hunting birds of prey 

Dotační 
titul 
Předmět příspěvku 
ks 
tis. Kč 
Code of 
Purpose of subsidy 
pc 
CZK 1 000 
subsidy 
Český teriér 
K.a.1 

18 000 
Czech Terrier 
Český fousek 
K.a.2 
Czech Roughhaired 
174 
348 000 
Pointer 
Jestřáb lesní 
K.b.1 
37 
259 000 
Northern Goshawk 
Sokol stěhovavý 
K.b.2 
185 
925 000 
Peregrine Falcon 
Raroh velký 
K.b.3 
74 
370 000 
Saker Falcon 
Orel skalní 
K.b.4 
33 
165 000 
Golden Eagle 
 
Celkem 
 
2 085 000 
Total 
Pramen: MZe 
Source: Ministry of Agriculture 
 

6.4.3.2 Dotace na ochranu a reprodukci genofondu lesních dřevin 
Subsidies for the Protection and Reproduction of Forest Tree Species Gene Pool 
 
V červnu  2014  vyhlásilo  Ministerstvo  zemědělství  Národní  program  ochrany  a  reprodukce 
genofondu  lesních  dřevin  na  období  2014–2018  (dále  jen  „Národní  program“).  Jedním 
z hlavních cílů Národního programu je formou dotací motivovat vlastníky genetických zdrojů 
k tomu, aby tyto zdroje zachovávali, chránili a reprodukovali.  
 
Finanční  prostředky  na  ochranu  a  reprodukci  genetických  zdrojů  lesních  dřevin  v rámci 
Národního  programu  budou  jednotlivým  účastníkům  Národního  programu  poskytovány  ze 
státního rozpočtu prostřednictvím kapitoly ministerstva. Pravidla pro poskytování dotací jsou 
stanoveny  v Zásadách,  kterými  se  na  základě  §  2j  zákona  č.  149/2003  Sb.,  o  obchodu 
s reprodukčním  materiálem  lesních  dřevin,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  stanovují  pravidla 
pro poskytování dotací  na ochranu  a reprodukci genofondu lesních dřevin  na období  2014–
2018  (dále  jen  „Zásady“).  Alternativně  budou  finanční  prostředky  na  ochranu  a  reprodukci 
genetických  zdrojů  lesních  dřevin  poskytnuty  prostřednictvím  Programu  rozvoje  venkova 
České republiky na období 2014–2020. 
 
V roce 2014 byla v řádném termínu (do 15. 11. 2014) podána 1 žádost o dotaci podle části B 
bodu 1.4.1 Zásad – Podpora zřízení Národní banky osiva a explantátů lesních dřevin. Žádost 
byla vyřízena kladně. Celková výše dotace v rámci této podpory činí 7 353 tis. Kč. 
 
115 

 
6.4.4 Podpory z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s. 
Aids from Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. 
 
Podpůrný  a  garanční  rolnický  a  lesnický  fond,  a.  s.  (dále  jen  „Fond“)  poskytuje  subjektům 
podnikajícím  v lesním  hospodářství  podporu  formou  snižování  úrokového  zatížení  úvěrů  a 
poskytování  finanční  podpory  pojištění,  dříve  i  formou  poskytování  zajištění  bankovních 
úvěrů. 
 
Za lesní hospodářství bylo od roku 1994 podáno celkem 645 žádostí (naposledy v roce 2010), 
z toho 566 jich bylo schváleno (naposledy v roce 2007). Celková výše podporovaných úvěrů 
činila 2 489 mil. Kč, výše vydaných garancí 598 mil. Kč a výše přiznaných dotací úroků 470 
mil. Kč. K 31. 12. 2014 byly již všechny přislíbené podpory ze schválených smluv vyplacené. 
 
Celkem  bylo  na  úhradách  za  záruky  k  31.  12.  2014  zaplaceno  80  mil.  Kč  a  na  základě 
splátkových kalendářů splaceno přes 10 mil. Kč. V roce 2014 nebyla provedena žádná úhrada 
ze  záruky.  Z  dříve  uhrazených  garancí  bylo  v roce  2014  na  základě  splátkových  kalendářů 
nebo ostatních výnosů vráceno 37 tis. Kč. 
 
V roce  2009  Fond  otevřel  nový  program,  z nějž  je  poskytována  finanční  podpora  pojištění 
produkce  školek  s produkcí  sadebního  materiálu  lesních  dřevin.  Podpora  má  školkařským 
subjektům  zpřístupnit  pojistnou  ochranu  jejich  produkce  a  dosáhnout  tak  vyššího  zajištění 
produkce proti nepředvídatelným škodám (krupobití, požár, vichřice, povodně nebo záplavy, 
sesuv  půdy,  vyzimování,  vymrznutí,  jarní  mráz,  mráz).  Fond  školkařským  subjektům  může 
poskytnout  dotaci  až  do  výše  30  %  uhrazených  nákladů   na  pojištění.  Tento  program 
realizovaný v režimu podpory de minimis byl poskytován i v roce 2014, kdy bylo podáno a 
schváleno 12 žádostí se zaplaceným pojistným ve výši 1 088 tis. Kč a s podporou ve výši 326 
tis. Kč. 
 
Tabulka 6.4.4.1 
Podpora pojištění produkce školek s produkcí sadebního materiálu lesních dřevin 
z Fondu  
Aids for forest nurseries insurance granted from the Fund 
Tj. 
   
2011 
2012 
2013 
2014 
Unit 
Celkem podáno žádostí 
ks 



12 
Number of applications submitted 
pc 
       z toho schváleno 
ks 



12 
       of which approved 
pc 
tis. Kč
Náklady na pojištění školek 
 
 
1 000 
178 
219 
163 
1 088 
Insurance costs of forest nurseries 
CZK 
tis. Kč
Proplacená částka
 
 
1 000 
54 
66 
49 
326 
Amount paid 
CZK 
Pramen: MZe, PGRLF, a. s. 
Source: Ministry of Agriculture, Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a. s. 
116 

 
 
117 

 
6.5 Finanční podpory spolufinancované EU v rámci Programu rozvoje 
venkova ČR  
Aids Co-financed by the EU under the Rural Development Programme of the Czech Republic 
for 2007–2013 
 
Program rozvoje venkova na období 2007 - 2013 
 
Z  Programu  rozvoje  venkova  České  republiky  na  období  2007  –  2013  (dále  jen  „PRV“)  je 
možno žádat o finanční prostředky z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova na 
období  2007 – 2013. PRV vychází  z Národního  strategického plánu rozvoje venkova, který 
byl  zpracován  v  souladu  s  nařízením  Rady  (ES)  č. 1698/2005  a  prováděcími  pravidly 
uvedeného předpisu. V PRV se na lesnictví z investičních opatření zaměřuje především osa I 
–  Zlepšení  konkurenceschopnosti  zemědělství  a  lesnictví,  která  zahrnuje  opatření  I.1.2  – 
Investice  do  lesů  a  také  osa  II  –  Zlepšování  životního  prostředí  a krajiny,  v rámci  které  se 
jedná  o    opatření  II.2.4  Obnova  lesního  potenciálu  po  kalamitách  a  podpora  společenských 
funkcí  lesů.  V roce  2014  nebylo  u  investičních  opatření  vypsáno  nové  kolo  příjmu  žádostí. 
V průběhu roku byly  administrovány žádosti  z kol  minulých a byly  propláceny zrealizované 
projekty. 
Součástí  osy  II  –  Zlepšování  životního  prostředí  a krajiny  jsou  plošná  environmentální 
opatření: II.2.1 – Zalesňování zemědělské půdy (viz samostatná kapitola 6.6), II.2.2 – Platby 
v rámci Natura 2000 v lesích a  II.2.3  –  Lesnicko-environmentální  platby. U těchto  plošných 
opatření  nebyly  přijímány  nové  žádosti  o  zařazení.  V průběhu  roku  byly  podávány  žádosti 
o dotaci a vypláceny dotace za předchozí roky. 
 
Osa  I  PRV  obsahuje  opatření  I.1.2  Investice  do  lesů,  které  se  dělí  na  podopatření  I.1.2.1 
Lesnická  technika,  I.1.2.2  Technické  vybavení  provozoven  a  I.1.2.3  Lesnická 
infrastruktura
.  Strategickým  cílem  tohoto  opatření  je  zlepšení  konkurenceschopnosti 
lesnictví,  podpora  rozvoje  dynamického  podnikání  v lesnictví,  vyšší  výkonnost  lesnických 
podniků,  restrukturalizace  lesnického  sektoru  a  zlepšení  ochrany  životního  prostředí 
v lesnictví.  Podporované  projekty  by  měly  řešit  problematické  oblasti,  jako  nízkou  úroveň 
investic  v lesnickém  sektoru  a  zastaralé  a  technicky  nevyhovující  vybavení  lesnických 
podniků.  Podpora  také  pomáhá  řešit  problémy  spojené  s nedostatečnou  infrastrukturou 
v lesnictví. 
 
Podopatření  I.1.2.1  Lesnická  technika  je  zaměřeno  na  pořízení  strojů  a  zařízení  pro 
budování  a  údržbu  lesních  cest,  stezek  a  chodníků,  meliorací,  hrazení  bystřin,  retenčních 
nádrží, strojů a zařízení sloužících pro obnovu a výchovu lesních porostů a strojů a zařízení na 
výrobu  materiálu  pro  obnovu  a  výchovu  lesních  porostů  a  prvotní  zpracování  dříví 
ekologickými technologiemi. Jedná se o přímou nenávratnou dotaci právnickým a fyzickým 
osobám, sdružením s právní subjektivitou, obcím nebo jejich svazkům hospodařících v lesích, 
které  jsou  ve  vlastnictví  soukromých  osob  nebo  jejich  sdružení  s právní  subjektivitou,  nebo 
jsou  ve  vlastnictví  obcí  nebo  jejich  svazků.  Maximální  výše  dotace  je  50  %  způsobilých 
výdajů, ze kterých je stanovena dotace. Příspěvek EU činí 75 % veřejných zdrojů. Příspěvek 
ČR  činí  25  %  veřejných  zdrojů.  Příjemcem  dotace  může  být  soukromý  podnikatel  či  obec, 
který vlastní nebo má pronajatý lesní pozemek o velikosti min. 3 ha. 
 
Podopatření  I.1.2.2  Technické  vybavení  provozoven  je  zaměřeno  na  pořízení  a 
modernizace  technologií  (včetně  nehmotných  investic),  které  umožní  zpracování  lesnických 
118 
 

produktů a využití zůstatkové biomasy z lesní nebo dřevařské výroby pro energetické a jiné 
účely,  na  vybudování  a  modernizace  malokapacitních  venkovských  provozů,  které  budou 
produkovat  výrobky s větším  podílem přidané hodnoty  (včetně nehmotných investic). Jedná 
se o přímou nenávratnou dotaci fyzickým nebo právnickým osobám podnikajícím v lesnictví 
nebo souvisejícím odvětví, které splňují podmínky pro zařazení do kategorie mikropodniků, 
tzn.  mají  méně  než  10  zaměstnanců  a  jejich  roční  obrat  je  nižší  než  2  mil.  eur.  Maximální 
výše dotace je 50 % způsobilých výdajů, ze kterých je stanovena dotace. Příspěvek EU činí 
75 % veřejných zdrojů, příspěvek ČR činí 25 % veřejných zdrojů.  
 
Podopatření  I.1.2.3  Lesnická  infrastruktura  je  zaměřeno  na  výstavbu,  modernizaci, 
rekonstrukci a celkové opravy lesních cest, včetně souvisejících objektů, zařízení upravujících 
vodní  režim  v  lesích,  včetně  souvisejících  objektů,  a  ostatních  infrastrukturních  objektů  a 
zařízení  sloužících  lesnímu  hospodářství.  Jedná  se  o  přímou  nenávratnou  dotaci  fyzickým 
nebo  právnickým  osobám,  sdružením  s  právní  subjektivitou,  obcím  nebo  jejich  svazkům, 
hospodařících  v  lesích,  které  jsou  ve  vlastnictví  soukromých  osob  nebo  jejich  sdružení  s 
právní subjektivitou, nebo jsou ve vlastnictví obcí nebo jejich svazků. Maximální výše dotace 
je  100  %  způsobilých  výdajů,  ze  kterých  je  stanovena  dotace.  Příspěvek  EU  činí  75  % 
veřejných zdrojů, příspěvek ČR činí 25 % veřejných zdrojů.  
119 
 

 
Tabulka 6.5.1  
Celkový stav implementace opatření I.1.2 v letech 2007 - 2013  
Implementation of measure I.1.2 from 2007 to 2013 
Opatření I.1.2 
Investice do lesů/ 
Celkem 
I.1.2.1 
I.1.2.2 
I.1.2.3 
Measure I.1.2 
Total 
Investment in forests 
Počet zaregistrovaných 
projektů (ks) 
3 449 
523 
1 262 
5 234 
Number of registered 
projects (pcs)
 
Částka za zaregistrované 
projekty (Kč)  
1 354 821 576 
759 413 737 
2 951 193 529 
5 065 428 842 
Amount of registered 
projects (CZK)
 
Počet schválených 
projektů (ks) 
2 035 
213 
508 
2 756 
Number of approved 
projects (pcs)
 
Částka za schválené 
projekty (Kč)  
679 704 422 
309 510 407 
1 090 188 120 
2 079 402 949 
Amount approved for 
projects (CZK)
 
Počet podaných žádostí o 
proplacení (ks) 
1 929 
157 
477 
2 563 
Number of applications 
for reimbursement (pcs)
 
Částka za podané žádosti 
o proplacení (Kč) 
635 944 037 
181 561 196 
1 015 788 573 
1 833 293 806 
Amount of requests for 
reimbursement (CZK)
 
Počet proplacených 
projektů (ks) 
1 891 
149 
456 
2 496 
Number of supported 
projects (pcs)
 
Proplacená částka (Kč) 
627 946 249 
160 096 413 
977 176 704 
1 765 219 366 
Amount paid (CZK) 
Pramen: IS SZIF 
Source
:    IS SAIF 
 
 
V roce 2014 bylo možno podávat žádosti o dotaci u opatření II.2.2 – Platby v rámci Natura 
2000  v lesích
,  které  zahrnuje  jedno  podopatření  II.2.2.1  Zachování  hospodářského 
souboru  lesního  porostu  z předchozího  produkčního  cyklu
,  které  má  za  cíl  zachování 
porostního  typu  hospodářského  souboru  resp.  optimální  druhové  skladby  (listnaté  a  jedlové 
porosty a nízký les) lesních porostů v soukromém vlastnictví v oblastech Natura 2000 (ptačí 
oblasti  nebo  evropsky  významné  lokality  podle    zákona  č. 114/1992  Sb.)  po  dobu  20  let. 
Prováděcím  národním  právním  předpisem  je  nařízení  vlády  č.  147/2008  Sb.,  o  stanovení 
podmínek  pro  poskytování  dotací  na  zachování  hospodářského  souboru  lesního  porostu 
120 
 

v rámci opatření Natura 2000 v lesích, ve znění pozdějších předpisů. Dotace se poskytuje jako 
částečná kompenzace újmy vzniklé ze snížení hospodářského využití lesů. Sazba dotace činí 
60  eur  na  1  hektar  porostní  skupiny  za  kalendářní  rok.  Pro  získání  dotace  z opatření  II.2.2 
bylo  třeba  podat  žádost  o  zařazení  první  rok  dvacetiletého  závazku  (příjem  žádostí  probíhal 
v letech  2008  -  2013)  a  žádost  o  dotaci  každoročně  po  dobu  jeho  trvání.  V roce  2014  bylo 
podáno 25 žádostí o dotaci na výměru 2 234 ha ve výši 3,7 mil. Kč. 
 
V roce  2014  bylo  možno  podávat  žádosti  o  dotaci  u  opatření  II.2.3  –  Lesnicko-
environmentální  platby
,  podopatření  II.2.3.1  Zlepšování  druhové  skladby  lesních 
porostů
, které má za cíl pěstování porostů odpovídající druhové a prostorové skladby. Jedná 
se o posílení zastoupení melioračních a zpevňujících dřevin, které se vyznačují vyšší tolerancí 
ke  škodlivým  činitelům  a  melioračními  účinky  na  půdu.  Prováděcím  národním  právním 
předpisem je nařízení vlády č. 53/2009 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na 
lesnicko-environmentální  opatření,  ve  znění  pozdějších  předpisů.  Dotace  se  poskytuje  jako 
částečná  kompenzace  újmy  vzniklé  ze  snížení  hospodářského  využití  lesů.  Sazba  dotace  se 
určí podle navýšeného podílu melioračních a zpevňujících dřevin v porostní skupině alespoň 
o  5  %  nad  rámec  vyhlášky  č.  83/1996  Sb.  o  zpracování  oblastních  plánů  rozvoje  lesů  a  o 
vymezení  hospodářských  souborů.  Sazby  jsou  stanoveny  od  44  eur  do  140  eur  na  1  hektar 
porostní  skupiny  za  kalendářní  rok  v závislosti  na  množství  melioračních  a  zpevňujících 
dřevin v porostní skupině a skutečnosti, zdali se porostní skupina nachází v oblastech Natura 
2000  nebo  zvláště  chráněných  území.  Pro  získání  dotace  z opatření  II.2.3  bylo  třeba  podat 
žádost  o  zařazení  první  rok  dvacetiletého  závazku  (příjem  žádostí  probíhal  v letech  2009  - 
2013) a žádost o dotaci každoročně po dobu jeho trvání. V roce 2014 bylo podáno 79 žádostí 
o dotaci na výměru 3 791 ha ve výši 7,1 mil. Kč. 
 
Opatření  II.2.4  Obnova  lesního  potenciálu  po  kalamitách  a  podpora  společenských 
funkcí  lesů
,    které  zahrnuje  2  podopatření:  II.2.4.1  Obnova  lesního  potenciálu  po 
kalamitách a zavádění preventivních opatření
 a II.2.4.2 Neproduktivní investice v lesích
U obou podopatření se jedná se o přímou nenávratnou dotaci vlastníkům a nájemcům lesních 
pozemků nebo jejich sdružením. Výše dotace je až 100 % způsobilých výdajů. Příspěvek EU 
činí 80 % veřejných zdrojů. Příspěvek ČR činí 20 % veřejných zdrojů.  
 
 
Podopatření II.2.4.1 - záměr a) Obnova lesního potenciálu po kalamitách je zaměřeno na 
obnovu produkčního potenciálu lesa a všech jeho funkcí a snížení rozsahu škod způsobených 
přírodními  kalamitami  a  požáry.  Podpora  je  poskytována  především  na  rekonstrukci 
poškozených lesních porostů  po kalamitách a obnovu lesa po kalamitních těžbách. Podpora 
může  být  také  poskytována  na  ochranná  opatření  pro  zamezení,  resp.  zmírnění  škod 
způsobených  kalamitami  v  lesích  a  mimořádná  opatření  při  kalamitách  způsobených 
abiotickými vlivy a biotickými činiteli. 
 
Podopatření II.2.4.1 -
 záměr b) Zavádění preventivních opatření v lesích a odstraňování 
škod  způsobených  povodněmi
  je  zaměřeno  na  provádění  preventivních  protipovodňových 
opatření  na  drobných  vodních  tocích  a  v  jejich  povodích;  protierozní  opatření  na  lesních 
půdách;  odstraňování  škod  způsobených  povodněmi  na  drobných  vodních  tocích  a  v  jejich 
povodích  a  na  lesních  cestách;  sanace  nátrží,  erozních  rýh  a  hrazení  a  stabilizace  strží  na 
pozemcích určených k plnění funkcí lesa. 
 
Podopatření  II.2.4.2  Neproduktivní  investice  v  lesích  je  zaměřeno  na  podporu  činností 
vedoucích  k posílení  rekreační  funkce  lesa  a  usměrňování  návštěvnosti  lesa  a  bezpečnosti 
121 
 

jeho návštěvníků. Zahrnuje opatření k údržbě lesního prostředí a opatření celkově přispívající 
ke zvyšování společenské hodnoty lesů. 
 
 
Tabulka: 6.5.2  
Celkový stav implementace opatření II.2.4 v letech 2008 - 2014 
General Overview of measure II.2.4 implementation from 2008 to 2014 
Opatření II.2.4 
II.2.4.1 a) 
II.2.4.1 b) 
II.2.4.2 a) 
Celkem 
Počet  zaregistrovaných  projektů 
(ks) 
464     
126     
292     
882  
Number  of  registered  projects 
(pcs) 
Částka  za  zaregistrované  projekty 
(Kč)  
 482 285 839     371 773 096     299 854 426      1 153 913 361     
The  amount  of  the  registered 
projects (CZK) 
Počet  schválených  projektů  (ks) 
378     
111 
133 
622 
Number of approved projects (pcs) 
Částka za schválené projekty (Kč) 
The amount approved for  projects 
 341 291 869     338 840 303  134 704 349 
814 836 521 
(CZK) 
Počet 
podaných 
žádostí 
o proplacení (ks) 
341     
86 
102 
529 
Number 
of 
applications 
for 
reimbursement (pcs) 
Částka 
za 
podané 
žádosti 
o proplacení (Kč) 
 294 27 5348     209 355 938     
   96 265 406          599 896 692     
The  amount  of  the  requests  for 
reimbursement (CZK) 
Počet  proplacených  projektů  (ks) 
323     
75 
85 
483    
Number of paid projects (pcs) 
Proplacená částka (Kč) 
 277 925 086     174 895 824 
80 302 484 
533 123 394 
Payment amount (CZK) 
Pramen: IS SZIF 
Source:   IS SAIF 
 
 
Program rozvoje venkova na období 2014 - 2020 
 
Již v minulých letech probíhala jednání pracovních skupin k přípravě nového programového 
období  a  navazující  diskuze  k  návrhu  programového  dokumentu  PRV  s  partnery  z  řad 
nevládních  organizací  a  ostatními  resorty.  Souběžně  probíhaly  konzultace  se  zástupci 
Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova DG AGRI a Generálního ředitelství 
životního prostředí DG ENVI, kde byly řešeny připomínky ze strany Evropské komise. Vláda 
schválila  první  verzi  programového  dokumentu  dne  9.  7.  2014.  Dne  16.  7.  2014  proběhlo 
oficiální zaslání programového dokumentu na Evropskou komisi. Dne 11. 8 2014 byla ve své 
finální  podobě  odeslána  Evropské  komisi  ke  schválení  Dohoda  o  partnerství.  Zanesením 
finálního  textu  Dohody  o  partnerství  do  informačního  systému  v Bruselu  vstoupila  ČR  do 
formálního  schvalovacího  procesu Evropské  komise.  Současně  začalo  vyjednávání 
122 
 

jednotlivých programů, ze kterých budou v příštím programovém období plynout prostředky 
k příjemcům  v celkové  výši  zhruba  600  mld.  Korun.  Dne  26.  8.  2014  Evropská  komise 
schválila Dohodu o partnerství pro programové období 2014  - 2020. V druhé polovině roku 
2014 začaly probíhat s Evropskou komisí technické konzultace k programovému dokumentu 
PRV. 
 
Nedílnou součástí Programu rozvoje venkova na období 2014 - 2020 (PRV 2014 - 2020) je 
oblast lesnictví. Evropská lesnická politika uvedená v dokumentu Nová strategie EU v oblasti 
lesnictví ze září 2013 vyzývá, aby členské státy využily příležitosti, které jim poskytuje nové 
nařízení  o podpoře pro rozvoj  venkova č. 1305/2013 a zaměřily se na modernizaci  lesnické 
techniky  a  technologií,  zmírňování  změny  klimatu,  zachování  genetických  zdrojů,  ochranu 
lesů,  vytváření  nových  zalesněných  ploch  a  obecně  řečeno  na  podporu  trvale  udržitelného 
lesního hospodářství zahrnující mimo jiné i zvýšení odolnosti lesních ekosystémů, ekologické 
hodnoty a potenciálu lesních porostů, ochranu půdy a regulaci kvality a kvantity vody. 
 
Pro období 2014 – 2020 jsou všechny tyto kapitoly zohledněny v programovém dokumentu 
PRV  2014  -  2020  a  implementovány  prostřednictvím  jednotlivých  opatření,  která  poskytují 
podporu široké škále žadatelů na zvýšení konkurenceschopnosti v oblasti lesnictví a na trvale 
udržitelné hospodaření v lesích. Všechna opatření jsou environmentálně zaměřena. 
 
Opatření  s nejdelší  tradicí  podpory  z evropských  fondů  je  zalesňování  zemědělské  půdy
Opatření  navazuje  na  předchozí  programové  období  a  umožní  zemědělcům,  popřípadě 
vlastníkům zemědělské půdy, získat podporu na zalesnění jejich pozemků, včetně podpory na 
péči  o  takto  založené  porosty  po  dobu  5  let  a  náhradu  za  ukončení  zemědělské  činnosti  po 
dobu 10 let. Zacílením na vymezenou vrstvu vhodnou pro zalesnění dojde ke snížení erozních 
vlivů,  udržení  či  zvýšení  biodiverzity  a  ke  snížení  dopadů  klimatické  změny  včetně 
sekvestrace uhlíku, retence vody v krajině a zlepšení malého vodního cyklu. 
Další  skupina  opatření  také  navazuje  na  minulé  programové  období.  Jedná  se  o  podporu 
lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření.  
 
Negativní  dopady  klimatické  změny  a  extrémních  meteorologických  jevů  snižují  stabilitu  a 
produkci  i  další  celospolečenské  funkce  lesních  porostů.  V případě  povodňových  situací  se 
projeví následky i níže v povodích. To je důvodem pro poskytnutí podpory až do výše 100 % 
způsobilých výdajů a žadateli mohou být i státní podniky. V rámci preventivních opatření v 
lesích
  bude  možno  realizovat  účinná  opatření  přírodně-technického  charakteru,  která  budou 
předcházet  škodám  v případě  kalamitní  situace,  a  to  především  v oblastech  ohrožených 
extrémními  klimatickými  jevy.  Způsobilými  výdaji  budou  například  výstavby  a  opravy 
retenčních  nádrží  a  objektů  hrazení  bystřin,  případně  další  preventivní  protipovodňová  a 
protierozní opatření na drobných vodních tocích a v jejich povodích. 
 
Obnova  lesních  porostů  po  kalamitách  zajistí  obnovu  po  abiotických,  především  po 
větrných kalamitách. U tohoto opatření budou způsobilými výdaji odstraňování poškozených 
lesních porostů určených k rekonstrukci, příprava ploch před zalesněním a umělá obnova na 
plochách po kalamitních těžbách včetně ochrany založených porostů. 
 
K  odstraňování  škod  po  kalamitách  také  přispěje  podopatření  Odstraňování  škod 
způsobených povodněmi. 
Z podopatření bude možno realizovat projekty odstraňující škody 
způsobené  povodněmi  na  objektech  hrazení  bystřin  a  hrazení  a  stabilizaci  strží,  na  lesních 
cestách  a  souvisejících  objektech,  případně  sanovat  další  škody  způsobené  povodněmi  na 
malých vodních tocích a v jejich povodích. 
123 
 

 
Zlepšení životního prostředí a plnění společenských funkcí lesů zajistí opatření Investice ke 
zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů. 
 
Podopatření    Investice  do  ochrany  melioračních  a  zpevňujících  dřevin,  ze kterého  bude 
financována  částečná  úhrada  nákladů  na  mechanickou  ochranu  melioračních  a  zpevňujících 
dřevin,  tzv.  oplocenky,  zajistí  zvýšení  podílu  melioračních  a  zpevňujících  dřevin  (jedná  se 
zpravidla o listnaté dřeviny a jedli), které mají pozitivní vliv na půdu, vodu a stabilitu porostů. 
 
Podopatřením Neproduktivní investice v lesích dojde mimo posílení rekreačního potenciálu 
lesa pro širokou veřejnost a ochrany navštěvovaných porostů i k částečné podpoře pracovních 
míst na venkově a k tvorbě dalších příjmů. Způsobilými výdaji budou např. značení, výstavba 
a  rekonstrukce  stezek  pro  turisty,  zřizování  odpočinkových  stanovišť,  přístřešků  a 
informačních tabulí. 
 
Dlouhodobým a extrémním imisním zatížením došlo v exponovaných územích (imisní oblasti 
příhraničních hor, např. Krušné hory) k poškození a následnému rozpadu původních lesních 
porostů na ploše více než 40 tis. ha. Důsledkem pozměněné druhové skladby a též částečným 
použitím  nevhodné  provenience  dochází  v současnosti  ke  zhoršování  zdravotního  stavu, 
rozpadu  a  ztrátě  funkčnosti  těchto  porostů.  Tuto  situaci  alespoň  částečně  pomůže  řešit  
podopatření  Přeměna  porostů  náhradních  dřevin.  Financování  bude  zahrnovat  odstranění 
náhradního nevhodného porostu za účelem obnovy, přípravu ploch před zalesněním a umělou 
obnovu sadbou přirozenými druhy dřevin. 
 
Konkurenceschopnost  lesnictví  bude  podpořena  prostřednictvím  opatření  Podpora  investic 
do lesnických technologií a zpracování lesnických produktů. 
První podopatření Technika 
a technologie pro lesní hospodářství
 je zaměřena na investice do lesní techniky a postupy 
práce,  které  zvyšují  hospodářskou  hodnotu  lesů  prostřednictvím  využití  šetrnějších 
technologií  a  strojů  při  hospodaření  v lesích,  omezujících  poškození  lesní  půdy  a  porostů. 
Způsobilými  výdaji  jsou  stroje  a  technologie  pro  obnovu,  výchovu  a  těžbu  lesních  porostů, 
stroje  pro  zpracování  potěžebních  zbytků  a  technologie  a  zařízení  pro  lesní  školkařskou 
činnost. Druhé podopatření Technické vybavení dřevozpracujících provozoven se zaměřuje 
na  podporu  strojů  a  technologií  vedoucích  k efektivnímu  zpracování  surovin.  Malé 
dřevozpracující provozovny, které produkují výrobky s větším podílem přidané hodnoty, hrají 
významnou  roli  při  zvýšení  ekonomické  životaschopnosti  a  konkurenceschopnosti 
ve venkovských  oblastech  a  zároveň  přispívají  k tvorbě  nových  pracovních  míst. 
Podporována  bude  výstavba  nebo  modernizace  dřevozpracujících  provozů,  zejména  strojní 
vybavení  pilnic  a  stroje  a  technologie  sloužící  k sušení,  páření  a  impregnování  masivního 
dřeva. 
 
Poslední skupinou je opatření Lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů. 
Jedná se o dvě plošná podopatření, u kterých bude plněn závazek žadatele po dobu pěti let, za 
který bude každoročně vyplácena jednotná sazba. Podopatření  Zachování porostního typu 
hospodářského  souboru  
bude  kompenzovat  zvýšené  náklady  a  snížené  výnosy  vyplývající 
ze  zachování  porostního  typu  hospodářského  souboru  místo  jeho  přeměny  na  porostní  typ 
hospodářského souboru s nižší ekologickou hodnotou, a to s cílením na území ZCHÚ a oblasti 
Natura  2000.  Druhé  podopatření  Ochrana a  reprodukce  genofondu lesních  dřevin  zajistí 
kompenzaci
  zvýšených  nákladů  a  snížených  výnosů  souvisejících  s ochranou  a  reprodukcí 
genofondu  lesních  dřevin,  konkrétně  s ekologicky  šetrným  sběrem  reprodukčního  materiálu 
lesních dřevin z uznaných zdrojů. 
124 
 

 
 
6.6 Finanční podpory a pomoci na změnu struktury zemědělské výroby 
zalesněním
 
Aids for Afforestation of Agricultural Land 
 
Podpora  zalesňování  má  v ČR  relativně  dlouhou  tradici.  Do  roku  2003  byly  dotace  na 
zalesňování  poskytovány  pouze  z  národních  finančních  zdrojů.  Od  roku  2004  bylo 
zalesňování 
podporováno 
především 
z evropských 
finančních 
zdrojů 
nejdříve 
z Horizontálního plánu rozvoje venkova ČR pro období 2004 – 2006, na který od roku 2007 
navázal Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013. 
 
Součástí Programu  rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013 bylo opatření 
II.2.1  –  Zalesňování  zemědělské  půdy
,  které  zahrnuje  jedno  podopatření  II.2.1.1  První 
zalesnění  zemědělské  půdy
.  Prováděcím  národním  právním  předpisem  je  nařízení  vlády 
č. 239/2007 Sb.,  o  stanovení  podmínek  pro  poskytování  dotací  na  zalesňování  zemědělské 
půdy, ve znění pozdějších předpisů.  
 
Tato podpora vytváří prostor pro diverzifikaci výroby, která přispívá k posílení ekonomické a 
sociální dimenze trvalé udržitelnosti zemědělství a venkova a snižuje podíl zornění půdy, a to 
bez rizika zvýšení podílu neobhospodařované zemědělské půdy. Podopatření umožňuje získat 
podporu vlastníkům nebo nájemcům zemědělské půdy určené k zalesnění. Žadatel může žádat 
o dotaci  na založení lesního  porostu a při  splnění  dalších podmínek také o dotaci  na péči  o 
lesní  porost  a  náhradu  za  ukončení  zemědělské  výroby  na  zalesněném  zemědělském 
pozemku.  V roce  2014  bylo  v  tomto  podopatření  podáno  1  516  žádostí  o  dotaci  na  péči 
o založený porost a náhradu za ukončení zemědělské činnosti ve výši 32,7 mil. Kč za závazky 
vzniklé  v rámci  programového  období  2007  -  2013  a  864  žádostí  o  dotaci  na  náhradu  za 
ukončení zemědělské činnosti ve výši 9,3 mil. Kč za závazky vzniklé v rámci období 2004 - 
2006. V roce 2014 bylo  vyplaceno 55,9 mil.  Kč  na základě žádostí  podaných v předchozích 
letech (včetně závazků z HRDP). 
 
V rámci opatření Lesnictví Horizontálního plánu rozvoje venkova ČR pro období 2004 – 
2006  
(HRDP),  které  bylo  upraveno  nařízením  vlády  č.  308/2004  Sb.,  o  stanovení  některých 
podmínek  pro  poskytování  dotací  na  zalesňování  zemědělské  půdy  a  na  založení  porostů 
rychle rostoucích dřevin na zemědělské  půdě určených pro energetické využití, bylo možno 
v roce  2014  žádat  již  pouze  o  náhradu  újmy  za  ukončení  zemědělské  výroby  po  zalesnění. 
Tyto  zbývající  závazky  z HRDP  byly  postoupeny  k vyplacení  z Programu  rozvoje  venkova 
České republiky na období 2007 - 2013. 
 
V oblasti  dotací  na  zalesňování  byla  v roce  2014  současně  poskytována  podpora  ze  státního 
rozpočtu  podle  národního  dotačního  programu  otevřeného  v období  před  rokem  2004 
prostřednictvím  nařízení  vlády  č.  505/2000  Sb.,  kterým  se  stanoví  podpůrné  programy 
k podpoře  mimoprodukčních  funkcí  zemědělství,  k podpoře  aktivit  podílejících  se  na 
udržování krajiny, programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich 
posuzování, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto programu již nebylo (stejně tak jako 
v případě  Horizontálního  plánu  rozvoje  venkova)  možné  žádat  o  podporu  na  zalesnění. 
Podpora  se  týkala  pouze  péče  o  mladé  lesní  porosty  do  doby  jejich  zajištění  (ochrana  proti 
buřeni a proti zvěři), na jejichž založení byla v předcházejících letech (naposledy v roce 2003) 
125 
 

poskytnuta  dotace  Ministerstvem  zemědělství,  a  to  maximálně  po  dobu  12  let  od  jejich 
založení. V roce 2014 bylo v rámci této podpory vyplaceno 772 943 Kč na 29 závazků. 
 
 
6.7 Dotace nestátním neziskovým organizacím 
Subsidies to Non-governmental Non-profit Organizations  
 
Prostřednictvím  Ministerstva  zemědělství  jsou  poskytovány  dotace  nestátním  neziskovým 
organizacím ze státního rozpočtu ČR, a to v souladu s platnými právními předpisy.  
 
Zásady  MZe  pro  poskytování  dotací  ze  státního  rozpočtu  České  republiky  nestátním 
neziskovým  organizacím  spolu  s formulářem  žádosti  o  poskytnutí  dotace  jsou  uvedeny  na 
internetových stránkách ministerstva. 
 
Na rok 2014 bylo schváleno 42 projektů se žádostí o dotaci, z toho: 
7 souvisejících s lesy a lesním hospodářstvím - poskytnutá dotace činila celkem 3 482 tis. Kč,  
1 související se včelařstvím - poskytnutá dotace činila celkem 22 500 tis. Kč, 
4 související s rybářstvím -  poskytnutá dotace činila celkem 6 995 tis. Kč, 
5 související s myslivostí -  poskytnutá dotace činila celkem 8 921 tis. Kč. 
 
 
 
Organizace 
Název projektu 
Sdružení vlastníků obecních a soukromých 
Poznávej les všemi smysly 
lesů v ČR 
Nadace Dřevo pro život 
Do lesa s lesníkem - Vzdělávací akce pro děti 
ZŠ 
Česká lesnická společnost 
Cti přírodu, chraň les, vzdělávej se 
Česká  technologická  platforma  lesního  Vzdělávání  a  rozvoj  lidských  zdrojů, 
hospodářství  a  navazujících  průmyslových  zapojení  do  zahraničních  programů  a  aktivit 
odvětví 
a  trvale  udržitelný  rozvoj  v oboru  lesního 
hospodářství a navazujících odvětví. 
Sdružení Tereza 
Pojďme se učit o lese 
Sdružení lesních pedagogů 
Lesní  pedagogika  jako  prostředek  pro 
komunikaci  v  lesnictví  a  také  nástroj 
k výchově pro udržitelný rozvoj 
Sdružení přátel domu dětí 
Centrum lesní pedagogiky Střední Čechy 
Český svaz včelařů 
Vzdělávací a společensko-prospěšná činnost, 
plemenářská  práce  v chovu  včel,  tlumení 
nemocí včel 
Moravský rybářský svaz, o.s. 
Udržitelný  rozvoj  rybích  společenstev  a 
podpora  biodiverzity  v rybářských  revírech 
MRS, o.s. 
126 
 

Český rybářský svaz 
Podpora  celospolečenských  aktivit  ČRS  na 
úseku 
životního 
prostředí 
v rámci 
udržitelného  rozvoje  rybích  společenstev 
v rybářských  revírech,  činnosti  mládeže  a 
handicapovaných rybářů 
Český rybářský svaz, Olomouc 
Posílení  a  obnova  rybích  populací  v povodí 
řeky Moravy II 
Český rybářský svaz, Šternberk  
Zlepšení  podmínek  pro úspěšnou  reprodukci 
nedostatkových násad pstruha potočního 
Českomoravská myslivecká jednota 
Rozvoj myslivosti 
Středoevropský institut ekologie zvěře 
Podpora  výzkumné  činnosti  týkající  se 
problematiky  ekologie zvěře a myslivosti ve 
středoevropském  prostoru  bez  ohledu  na 
státní  hranice  a  předávání  odborných 
poznatků do praxe 
Myslivecké líhňařské sdružení 
Dílčí  rekonstrukce  areálu  Mysliveckého 
líhňařského sdružení Míškovice 
Řád svatého Huberta 
Svatohubertské  slavnosti,  seminář  tradice  a 
současnost  myslivosti,  řád  sv.  Huberta  a 
myslivost-dokumentární film 
Klub chovatelů českých fousků 
Zlepšování  kvality  lovecké  upotřebitelnosti 
českých  fousků  a  propagace  národního 
plemene ohařů 
 
 
 
127 
 

7 Trh se surovým dřívím 
Timber Market 
 
7.1 Trh se surovým dřívím v tuzemsku 
Domestic Timber Market 
 
Celkové  dodávky  surového  dříví  se  meziročně  zvýšily  o  145  tis.  m3  na  celkovou  výši 
15 476 tis.  m3,  v tom  dodávky  jehličnatého  dříví  dosáhly  výše  13  472  tis.  m3  a  dodávky 
listnatého dříví 2 004 tis. m3. 
 
Meziroční nárůst dodávek byl u jehličnatého dříví o 243 tis. m3, zatímco u listnatého dříví byl 
pokles o 98 tis. m3. Celkovou výši těžby dřeva a následných dodávek surového dříví ovlivnila 
vysoká poptávka zejména jehličnaté kulatiny a vlákniny v Rakousku a v Německu a na druhé 
straně  částečné  oživení  výroby  v celém  dřevozpracujícím  průmyslu  v tuzemsku.  Situace  na 
trhu  se  surovým  dřívím  v tuzemsku  byla  zejména  pro  tuzemský  dřevozpracující  průmysl 
napjatá. Silné konkurenční prostředí donutilo mnoho podniků doplňovat zdroje surového dříví 
vyšším dovozem ze zahraničí (zejména ze Slovenska a z Polska). Rovněž nedořešené církevní 
restituce lesů blokovaly část těžeb dřeva, které by se za normálních okolností dostalo na trh. 
Především  malým  a  středním  podnikům  dřevozpracujícího  průmyslu  komplikoval  život 
pozvolný růst tuzemského stavebnictví. V důsledku recese zejména tuzemského stavebnictví 
se  snížila  v letech  2008  –  2013  poptávka  v tuzemsku  po  výrobcích  ze  dřeva  až  o  30  %  a 
podniky  tak  byly  nuceni  exportovat  velkou  část  své  produkce  na  náročných  zahraničních 
trzích  často  na  hranici  rentability  své  výroby.  Nadále  v České  republice  trvá  stav,  když  se 
exportuje  přímo  dřevní  surovina  bez  další  sofistikované  přidané  hodnoty  a  dlouhodobě  tak 
patříme  mezi  největší  vývozce  surového  dříví  v poměru  k realizovaným  tuzemským  těžbám 
dřeva na světě. Tento trend ještě podpořilo dosud platné vydané opatření ČNB v závěru roku 
2013,  které  cíleně  snížilo  kurs  české  koruny  ve  vztahu  k Euru.  Výrazně  lepší  je  situace 
u velkých  zahraničních  (nadnárodních)  dřevozpracujících  firem,  které  působí  na  tuzemském 
trhu  a  mají  pevně  vytvořené  obchodní  sítě  a  kanály,  které  jim  umožňují  rozumně  a  snadno 
exportovat svoji produkci do zahraničí. Těmto firmám s vysokou konkurenceschopností (nové 
technologie  s vysokou  produktivitou  práce  a  s  tvorbou  další  přidané  hodnoty)  nemohou 
tuzemské  malé  a  střední  podniky  konkurovat.  Cenu  surového  dříví  v tuzemsku  vytváří  jak 
tuzemská  poptávka  po  sortimentech  surového  dříví,  tak  i  poptávka  ze  zahraničí  (zejména 
z Rakouska  a  Německa)  a  v důsledku  toho  se  neustále  průměrné  ceny  u  surového  dříví 
zvyšují.  K růstu průměrných cen surového dříví  v tuzemsku přispívají rovněž podnikatelské 
subjekty  v lesnictví,  které  na  základě  uzavřených  smluv  s Lesy  ČR,  s.  p.  na  komplexní 
lesnické  zakázky  s  nákupem  surového  dříví  „na  stojato“  v roce  2014  často  hospodařily  na 
hranici  rentability  svého  podnikání.  Pokles  tuzemské  spotřeby  surového  dříví  a  výrobků 
z něho  byl  doprovázen  zvýšeným  vývozem.  Z důvodu  vysoké  poptávky  se  podařilo 
vlastníkům  lesů  a  podnikatelským  subjektům  prodat  zvýšený  objem  zejména  jehličnaté 
kulatiny a vlákniny do zahraničí (především do Rakouska a Německa). Z důvodu příznivého 
vývoje cen prakticky u všech sortimentů surového dříví se většina vlastníků lesů (nebo jeho 
správci  a  nájemci)  rozhodla  k meziročnímu zvýšení  výše  těžeb  a  následných  dodávek 
surového  dříví,  přičemž  získané  vyšší  finanční  prostředky  za  prodej  surového  dříví 
rozhodující  měrou  zabezpečily  potřebné  finanční  zdroje  pro  rozvoj  ve  správě  a 
obhospodařování jejich lesních majetků. 
 
128 
 

 
7.1.1 Ceny dříví 
Timber Prices  
 
Ceny  dříví  vyplývají  ze  zpracovaného  čtvrtletního  výkazu  ČSÚ  Ceny  Les  1-04  a  vyjadřují 
průměrné  realizační  ceny  jednotlivých  sortimentů  surového  dříví  na  lokalitě  odvozní  místo 
bez DPH v tuzemsku u vlastníků lesů. 
 
Průměrné ceny téměř u všech sortimentů surového dříví v tuzemsku se po výrazném poklesu 
v roce  2008  a  dalším  poklesu  v roce  2009  od  roku  2010  stále  zvyšovaly  až  do  závěru  roku 
2014.  Oproti  roku  2013  se  v průběhu  roku  2014  projevily  ještě  vyšší  průměrné  ceny 
u jehličnatého  vlákninového  dříví,  jehličnatých  kulatinových  výřezů,  jehličnatého  paliva, 
listnatých  kulatinových  výřezů,  listnaté  vlákniny  a  listnatého  paliva  –  tedy  u  všech 
významných  sortimentů.  Index  průměrných  cen  jehličnatého  a  listnatého  surového  dříví 
celkem u vlastníků lesů (tedy za prodané veškeré sortimenty surového dříví) se od 1. čtvrtletí 
do konce 4. čtvrtletí (dále jen index) postupně zvyšoval  s průměrným  tempem  růstu 4,9 %, 
přičemž u jehličnatého dříví bylo průměrné tempo růstu 5,2 % a u listnatého dříví 2,1 %.   
 
Z tohoto pohledu lze konstatovat, že průměrné ceny za rok 2014 se oproti roku 2013 výrazně 
navýšily u jehličnatých výřezů smrku III. A/B, C a D třídy jakosti kde došlo k navýšení cen 
od 1,7 % (III. C) do 10,5 % (III. A/B), rovněž nárůst byl  v dřevině borovice (o 6,4 - 7,6 %) a 
v dřevině  modřín  (o  9,6  –  11,9%).  Významný  nárůst  průměrných  cen  se  rovněž  projevil 
u jehličnatého dříví V. třídy jakosti – tj. u dříví pro výrobu buničiny a to u smrkové vlákniny 
o  7,3  %  a  u  borové  vlákniny  o  6,0  %.  U  listnatých  výřezů  III.  A/B  ,  C  a  D  třídy  jakosti 
v dřevině  dub  se  průměrné  ceny  navýšily  od  2,0  %  (III.  C)  do  7,1  %  (  III/D);  dílčí  pokles 
průměrných cen se projevil pouze v dřevině buk (o 1,7 - 3,1%). U listnaté vlákniny průměrné 
ceny  vzrostly  v dřevině  dub  o  5,1  %  a  v dřevině  buk  o  2,5  %,  když  průměrná  cena  v roce 
dosáhla  hodnoty  u  dubu  1  086  Kč/m3  a  u  buku  1  124  Kč/m3.  Nárůst  průměrných  cen 
u jehličnatého  paliva  byl  o  3,2  %  a  u  listnatého  paliva  o  5,7  %  a  tak  průměrná  cena  paliva 
dosáhla výše 812 Kč/m3, resp. 1 062 Kč/m3. 
 
Z dlouhodobějšího  pohledu  lze  konstatovat,  že  od  roku  2000  nastal  pokles  průměrných  cen 
u rozhodujících  sortimentů  (jehličnaté  a  listnaté  kulatiny  a  vlákniny)  do  roku  2004  a  v roce 
2005 nastal příznivý obrat s pokračováním v roce 2006 až po 1. čtvrtletí 2007; od 2. čtvrtletí 
2007  nastal  pokles  cen  z důvodu  nadbytku  především  jehličnatého  dříví  na  tuzemském  trhu 
i přes zvýšený export jehličnaté kulatiny a vlákniny s minimálními cenami od 2. čtvrtletí 2008 
(likvidace kalamity po orkánu Kyrill). Tento pokles cen se dále již mírně prohluboval až do 
závěru  roku  2009.  V roce  2010  začalo  postupné  navyšování  průměrných  cen  až  do 
současnosti.  V roce  2014  tak  průměrné  ceny  u  sortimentu  smrk  III  A/B  třídy  jakosti  (tj. 
kulatiny  pro  zpracování  na  pilách)  činily  2 286  Kč/m3  ,  zatímco  v roce  2013  byly 
2 175 Kč/m3,  v  roce  2012  -  2  135  Kč/m3,  v roce  2011  -  2  041 Kč/m3,  v  roce  2010  -  1 819 
Kč/m3, v roce 2009 - 1473 Kč/m3, v roce 2008 - 1 526 Kč/m3 , v roce 2007 - 1 857 Kč/m3 a 
v  roce 2006 - 1 745 Kč/m3. 
 
Ceny jehličnaté kulatiny v Rakousku a obdobně v Bavorsku a v Bádensku – Wurttembersku 
(Sm/Jd  kvalita  B  2b  na  odvozním  místě  v lese)  se  v roce  2014  pohybovaly  mezi  95  – 
105 eur/m3 (dle údajů timber-online.net HN). 
 
 

129 
 

Tabulka 7.1.1.1  
Dodávky dříví v tis. m3 
Timber supplies (1 000 m3) 
Dodané sortimenty z výroby (bez dovozu) 
2012 
2013 
2014 
Supplied assortments (excl. imports) 
kulatina 
8 621 
8 645 
8 548 
Roundwood x) 
jehličnatá 
7 911 
7 925 
7 955 
z toho 
Softwood 
of which 
listnatá 
710 
720 
593 
Hardwood 
vláknina a ostatní prům. xx) 
4 420 
4 504 
4 817 
Pulpwood 
jehličnatá 
3 949 
4 037 
4 351 
z toho 
Softwood 
of which 
listnatá 
471 
467 
466 
Hardwood 
palivo 
2 020 
2 182 
2 111 
Fuelwood 
jehličnaté 
1 196 
1 267 
1 166 
z toho 
Softwood 
of which 
listnaté 
824 
915 
945 
Hardwood 
dodávky dříví celkem 
15 061 
15 331 
15 476 
Total timber supplies 
jehličnaté 
13 056 
13 229 
13 472 
z toho 
Softwood 
of which 
listnaté 
2 005 
2 102 
2 004 
Hardwood 
Poznámka: x) včetně tyčoviny a doloviny. 
         
      xx) včetně dříví na výrobu dřevoviny. 
Do celkových dodávek nejsou započteny těžební zbytky a lesní štěpka v objemu zhruba 1,9 mil. m3 v roce 2012, 
1,8 mil. m3 v roce 2013 a 1,8 mil. m3 v roce 2014 (kvalifikovaný odhad). 
 
Note: x) Including pole and mine timber. 
          xx) Including groundwood. 
The  volumes  of  logging  residues  and  chips  approximately  1.9  million  m3  in  2012,  1.8 million m3  in  2013  and 
1,8 million m3 in 2014 are not included in the total supplies  of roundwood. 
 
Pramen: ČSÚ, MZe   
Source: Czech Statistical Office, Ministry of Agriculture 
 
130 
 

Tabulka 7.1.1.2  
Průměrné ceny dodávek surového dříví pro tuzemsko (Kč/m3) 
Average prices of timber in the Czech Republic (CZK/m3) 
2013 
2014 
Sortimenty 
Assortments 
průměr 
čtvrtletí/ Quarter 
průměr 
Average 
1. 
2. 
3. 
4. 
Average 
Jehličnaté  
Conifers 
  
  
  
  
  
  
Výřezy I. třídy  
Logs, 1st class 
 
 
 
 
 
 
smrk 
spruce 
Výřezy II. třídy  
Logs, 2nd class 
2 861 
2 931 
2 834 
2 589 
2 858 
2 854 
smrk 
spruce 
Výřezy III. A/ B třídy 
Logs, 3rd A/B class 
2 175 
2 376 
2 258 
2 229 
2 279 
2 286 
smrk 
spruce 
borovice 
pine 
1 629 
1 786 
1 722 
1 697 
1 759 
1 745 
modřín 
larch 
2 120 
2 355 
2 337 
2 206 
2 381 
2 324 
Výřezy III. C třídy 
Logs, 3rd C class 
1 962 
2 100 
1 995 
1 908 
1 976 
1 995 
smrk 
spruce 
borovice 
pine 
1 495 
1 633 
1 509 
1 574 
1 632 
1 591 
modřín 
larch 
1 764 
1 944 
1 927 
1 963 
2 079 
1 974 
Výřezy III. D třídy  
Logs, 3rd D class 
1 539 
1 647 
1 603 
1 635 
1 652 
1 634 
smrk 
spruce 
borovice 
pine 
1 245 
1 368 
1 280 
1 371 
1 335 
1 339 
modřín 
larch 
1 345 
1 454 
1 475 
1 498 
1 525 
1 484 
Dříví IV. třídy 
Wood, 4th class 
1 158 
1 316 
1 304 
1 268 
1 258 
1 288 
Dříví V. třídy  
Pulpwood, 5th class 
970 
1 084 
1 072 
1 016 
990 
1 041 
smrk 
spruce 
borovice 
pine 
954 
1 043 
1 027 
998 
970 
1 011 
Dříví VI. třídy - palivo 
Fuelwood, 6th class 
787 
794 
821 
806 
825 
812 
Listnaté   
Broadleaves 
 
 
 
 
 
 
Výřezy I. třídy 
Logs, 1st class  
12 252 
 
 
 
 
 
 dub 
oak 
 buk 
beech 
 
 
 
 
 
 
Výřezy II. Třídy 
Logs, 2nd class  
6 404 
6 094 
5 357 
… 
3 874 
5 355 
 dub 
oak 
buk 
beech 
2 076 
2 044 
1 795 
… 
2 115 
1 942 
Výřezy III. A /B třídy 
Logs, 3rd A /B class 
2 659 
2 821 
2 538 
2 668 
2 850 
2 719 
dub 
oak 
buk 
beech 
1 534 
1 537 
1 457 
1 372 
1 581 
1 506 
bříza 
birch 
1 170 
1 577 
… 
1 199 
1 445 
1 350 
Výřezy III. C třídy  
Logs, 3rd C class  
2 147 
2 140 
2 082 
2 079 
2 561 
2 189 
dub 
oak 
buk 
beech 
1 343 
1 335 
1 292 
1 230 
1 304 
1 301 
bříza 
birch 
1 066 
1 351 
1 046 
… 
1 260 
1 211 
Výřezy III. D třídy  
Logs, 3rd D class  
1 556 
1 694 
1 581 
1 702 
1 697 
1 667 
dub 
oak 
buk 
beech 
1 210 
1 232 
1 110 
1 140 
1 217 
1 190 
bříza 
birch 
945 
1 086 
1 172 
1 031 
1 138 
1 112 
Dříví V. třídy dub 
Pulpwood, 5th class 
1 033 
1 100 
1 083 
1 064 
1 100 
1 086 
buk 
  
1 097 
1 108 
1 052 
1 164 
1 186 
1 124 
Dříví VI. třídy - palivo 
Fuelwood, 6th class 
1 005 
1 009 
1 069 
1 040 
1 128 
1 062 
Pramen: ČSÚ, MZe   
Source: Czech Statistical Office, Ministry of Agriculture 
131 
 

 
7.1.2 Vývoz a dovoz surového dříví 
Timber Export and Import 
 
Vývoz surového dříví se meziročně zvýšil o 734 tis. m3 na celkovou výši 6 917 tis. m3, když 
došlo  zejména  k  nárůstu  vývozu  u  jehličnaté  kulatiny  (o  261  tis.  m3),  jehličnaté  vlákniny 
(o 354  tis.  m3),  listnaté  kulatiny  a  vlákniny  (o  24  tis.  m3)  a  štěpek,  třísek,  pilin,  dřevěných 
zbytků, odpadu dřevěného a dřevěných pelet a jiných aglomerátu. 
 
Dovoz  surového  dříví  se  meziročně  snížil  o  14  tis.  m3  na  celkovou  výši  3 531  tis.  m3,  když 
pokles  byl  zejména  u  jehličnaté  kulatiny  (o  102  tis.  m3)  a  vlákniny  (o  6  tis.  m3),  zatímco 
listnaté kulatiny a vlákniny se dovezlo více (o 41 tis. m3), resp. (o 64 tis. m3). 
 
Aktivní  saldo  zahraničního  obchodu  meziročně  kleslo  u  surového  dříví  o 497   mil. Kč  na 
hodnotu  5  586  mil.  Kč.  Do  zemí  EU-27  se  přitom  vyvezlo  98,4  %  z hodnoty  celkového 
vývozu;  nejvíce  do  Rakouska  (48,2  %),  Německa  (46,11  %)  a  Slovenska  (1,1  %).  Rovněž 
dovoz surového dříví byl realizován převážně ze zemí EU-27 a to ve výši 86,3 % z hodnoty 
celkového dovozu; nejvíce ze Slovenska (34,3 %), Polska (33,1 %), a Německa (11,7 %). 
 
Ve srovnání s rokem 2013 došlo k celkovému zvýšení vývozu surového dříví (o 734 tis. m3) 
při  současném  navýšení  hodnoty  vývozu  (o  255  mil.  Kč)  a  rovněž  k celkovému  snížení 
dovozu surového dříví (o 14 tis. m3) při současném navýšení hodnoty dovozu (o 242 mil. Kč). 
Je tedy zřejmé, že stálá poptávka po surovém dříví má příznivý vliv na růst průměrné ceny a 
to jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. 
 
Z důvodu  poklesu  domácí  spotřeby  u  jehličnaté  kulatiny  se  význačná  část  této  domácí 
suroviny nadále  exportovala do zahraničí  (38,4  % z vyrobené jehličnaté kulatiny  a dokonce 
85,2  %  z tuzemské  výroby  jehličnatého  řeziva).  Naopak  v některých  regionech  ČR  byl 
nedostatek  jehličnaté  kulatiny  a  vlákniny  pro  tuzemské  pily  a  celulózky,  který  byl  řešen 
dovozem těchto komodit zejména ze Slovenska, Polska a z Německa. 
 
Tabulka 7.1.2.1 
Vývoz a dovoz surového dříví v ČR 
Timber exports and imports in the Czech Republic 
Vývoz 
Dovoz 
Saldo 
Vývoz 
Dovoz 
Saldo 
Vývoz 
Dovoz 
Exports 
Imports 
Balance 
Exports 
Imports 
Balance 
Exports 
Imports 
  
mil. Kč  
Průměrná cena Kč/m3 
1 000 m3  
CZK million 
Average price CZK/m3  
Celkem 
Total 
10 909 
5 323 
5 586 
6 917 
3 541 
3 376 
1 577 
1 503 
z toho 
of which 
 
 
 
 
 
 
 
 
EU - 27 
  
10 834 
4 685 
6 149 
6 877 
2 994 
3 883 
1 575 
1 505 
Německo  
Germany 
5 030 
622 
4 511 
3 245 
465 
2 780 
1 550 
1 337 
Rakousko 
Austria 
5 255 
125 
5 336 
3 430 
113 
3 317 
1 532 
1 111 
Slovensko 
Slovakia 
123 
1 828 
-1 705 
151 
1 072 
-921 
815 
1 705 
Pramen: ČSÚ, MZe   
Source: Czech Statistical Office, Ministry of Agriculture 
 
 

132 
 

Tabulka 7.1.2.2  
Roční objem vývozu a dovozu surového dříví v mil. Kč 
Annual volumes of timber exports and imports (CZK million) 
2012 
2013 
2014 
Obchodní bilance  
Vývoz
Vývoz
Vývoz
Trade balance 
 
Dovoz 
Saldo 
 
Dovoz 
Saldo 
 
Dovoz 
Saldo 
Exports 
Imports 
Balance 
Exports 
Imports 
Balance 
Exports 
Imports 
Balance 
Celkem  
8 764 
4 339 
4 425 
11 164 
5 081 
6 083 
10 909 
5 323 
5 586 
Total 
z toho  
8 706 
3 732 
4 974 
11 077 
4 436 
6 641 
10 834 
4 685 
6 149 
of which EU 
Pramen: ČSÚ, MZe   
Source: Czech Statistical Office, Ministry of Agriculture 
 
 
Tabulka 7.1.2.3  
Vývoz a dovoz surového dříví v ČR v tis. m3 
Timber exports and imports in the Czech Republic (1 000 m3) 
Sortiment 
Vývoz 
Dovoz 
Assortment 
Exports 
Imports 
Jehličnatá kulatina a vláknina  Softwood roundwood and pulp 
4 601 
2 058 
smrk 
Spruce 
3 757 
1 740 
z toho: 
borovice 
of which 
Pine 
609 
265 
ostatní 
Others 
235 
53 
Listnatá kulatina a vláknina 
Hardwood roundwood  and pulp 
330 
381 
dub 
Oak 
28 
101 
buk 
Beech 
246 
139 
z toho: 
topol 
of which 
Poplar 
34 

bříza 
Birch 
21 
73 
ostatní 
Others 

61 
Jehličnaté a listnaté užitkové 
dříví
Industrial roundwood 
4 931 
2 439 
 
Uhlí dřevěné 
Charcoal 

20 
Dřevo palivové 
Fuelwood 
169 
22 
Štěpky, třísky 
Chips, particles 
316 
308 
Piliny dřevěné, zbytky, odpad  Sawdust, Wood Waste, Residues 
205 
150 
Dřevěné pelety a jiné 
Wood pellets and other 
aglomeráty
1 294 
592 
 
agglomerates 
Celkem 
Total 
6 917 
3 531 
Pramen: ČSÚ, MZe   
Source: Czech Statistical Office, Ministry of Agriculture 
 
133 
 

 
7.2 Trh se dřevařskými produkty v regionech Evropa, Rusko a Severní 
Amerika  
European, Russia and North American Forest Products Market  
 
Problematika těžby kulatiny a vlákniny jehličnaté a  listnaté a jejich návazné sortimenty, ale 
také  výroba  řeziva  jehličnatého  a  listnatého  a  oblast  obchodu  s  těmito  jednotlivými 
komoditami, včetně stavu a vývoje jejich tuzemské spotřeby jsou v této zprávě, zveřejněny na 
základě nejnovějších statistických údajů UNECE z listopadu 2014, zpracované Výborem pro 
lesnictví  a  lesní  průmysl  Evropské  hospodářské  komise  OSN.  UNECE  však  za  rok  2013 
provedlo statistické úpravy u všech regionů, zejména v regionu Rusko. Odtud je v této zprávě 
uváděn v závorce navíc údaj (předběžná skutečnost roku 2013), který je shodný s údaji roku 
2013, uvedenými v loňské zprávě o stavu lesa.   
 
Souhrn za uvedené tři regiony pro naše účely vykazuje tzv. "celosvětovou" těžbu za uváděné 
sortimenty, ale také celkové údaje za jejich zahraniční obchod a za jejich tuzemskou spotřebu. 
Stejně je zde hodnocen i trh s dřevařským produktem, řezivem.  
 
7.2.1 Průmyslové surové dřevo jehličnaté a listnaté 
Industrial Hardwood and Sawnwood 
 
Regiony  Evropa,  Rusko  a  Severní  Amerika  v  roce  2014  vytěžily  kulatiny  jehličnaté  a 
listnaté a vlákniny jehličnaté a listnaté celkem až 976 277 tis. m³.  Meziročně došlo v těžbě 
těchto  surovin  ke  zvýšení  o  1,1  %.  Do  uvedených  regionů  bylo  dovezeno  56  785  tis.  m³. 
Meziročně  došlo  v  dovozu  těchto  surovin  k jejich  nárůstu  o  1,5  %.  Vývoz  výše  uváděných 
surovin ze všech tří regionů představoval celkový objem ve výši až 83 856 tis. m³. Meziročně 
došlo ve vývozu těchto surovin k jejich nárůstu o značných 4,7 %. Tuzemská spotřeba všech 
tří regionů u kulatiny jehličnaté a listnaté a vlákniny jehličnaté a listnaté dosáhla celkové výše 
949 207 tis. m³. Meziročně došlo u těchto surovin k nárůstu jen o 0,9 %.  
 
Region  Evropa  
vytěžil  kulatiny  jehličnaté  a  listnaté  a  vlákniny  jehličnaté  a  listnaté  celkem 
364 465 tis. m³. Meziročně došlo v těžbě těchto surovin ke zvýšení o 1,7 %. Do uvedeného 
regionu  bylo  dovezeno  50  122  tis.  m³.  Meziročně  došlo  v  dovozu  těchto  surovin  k  jejich 
nárůstu taktéž o 1,7 %. Vývoz výše uváděných surovin představoval celkový objem ve výši 
39 613 tis. m³. Meziročně došlo ve vývozu těchto surovin k jejich nárůstu o 2,5 %. Tuzemská 
spotřeba regionu Evropa celkem dosáhla výše 374 974 tis. m³. Meziročně došlo u tuzemské 
spotřeby těchto surovin k jejich nárůstu o 1,7 %.  
V  této  souvislosti  je  vhodné  připomenout,  že  v  České  republice  byla  zvýšena  roční  těžba 
těchto surovin o 1,6 %, ale dovoz poklesl o 0,8 %. Naopak vývoz z ČR vzrostl o značných 
14,9 %. Tuzemská spotřeba v České republice v roce 2014 tak byla meziročně snížena o 4 %.  
 
Region Rusko 
vytěžil celkem až 186 065 tis. m³. Meziročně došlo ke zvýšení těžby v tomto 
regionu  o  1,9  %.  Dovezeno  bylo  těchto  surovin  tradičně  málo,  celkově  v  objemu  pouze 
105 tis.  m³.  Vývoz  výše  uváděných  surovin  představoval  celkový  objem  29  371  tis.  m³. 
Meziročně došlo k nárůstu o značných 10,5 %. 
Tuzemská spotřeba regionu dosáhla celkové výše 156 800 tis. m³. Meziročně došlo k nárůstu 
jen o 0,4 %.  
134 
 

 
Region  Severní  Amerika  
vytěžil  celkem  425  747  tis.  m³.  Meziročně  došlo  v  těžbě  těchto 
surovin  ke  zvýšení  o  0,3  %.  Dovezeno  bylo  jen  6  558  tis.  m³.  Meziročně  došlo  v  dovozu 
těchto surovin k jejich nárůstu o 0,2 %. Vývoz výše uváděných surovin představoval celkový 
objem ve výši 14 872 tis. m³. Meziročně došlo ve vývozu těchto surovin k jejich nárůstu jen 
o 0,1 %. Tuzemská spotřeba regionu dosáhla celkové výše 417 433 tis. m³. Meziročně došlo 
u tuzemské spotřeby k nárůstu o 0,3 %. 
 
 

7.2.2 Řezivo jehličnaté a listnaté 
Softwood and Hardwood Sawn Wood  
 
 
Ve  všech  třech  regionech  Evropa,  Rusko  a  Severní  Amerika  
bylo  vyrobeno  řeziva 
jehličnatého a listnatého celkem 266 281 tis. m³. Meziroční nárůst výroby tohoto výrobku byl 
o 2,1 %. Dovoz řeziva byl v rozsahu 59 799 tis. m³, což představuje nárůst o 3%.  Celkový 
vývoz řeziva byl 113 811 tis. m3 s dynamikou růstu 3,9 %. Tuzemská spotřeba řeziva dosáhla 
objemu 212 268 tis. m³ s nárůstem 1,4 %.  
 
Region Evropa 
vyprodukoval 114 021 tis. m3 s ročním přírůstkem o 2,8 %. Do regionu bylo 
dovezeno celkem 36 950 tis. m3 a roční dynamika růstu dovozu byla 1,8 %. Vyvezeno bylo 
54 855  tis.  m³  s  nárůstem  vývozu  o  4,5  %.  Tuzemská  spotřeba  řeziva  byla  96  116  tis.  m3 
s nárůstem o 1,5 %.  
 
Region Rusko vyprodukoval celkem 39 687 tis. m³ řeziva se zvýšením výroby o 2,3 %. Do 
regionu  bylo  dovezeno  290  tis.  m³,  z  toho  232  tis.  m³  do  Kazachstánu.  Vývozy  řeziva 
meziročně  narůstaly,  zejména  však  z  Ruské  federace.  Bylo  vyvezeno  22  501  tis.  m³  a 
meziroční  nárůst  byl  2,5  %.  Většina  tohoto  zboží  byla  vyvezena  do  Číny.  V  tuzemské 
spotřebě bylo spotřebováno 16 903 tis. m³ při zvýšení spotřeby o 2 %.  
 
Region  Severní  Amerika vyprodukoval  112 573 tis. m³  řeziva a šlo  tedy o zvýšení výroby 
o 1,3  %.  Dovezeno  bylo  celkem  22  559  tis.  m³  s  ročním  navýšením  o  5  %.  Z  regionu  bylo 
vyvezeno 35 883 tis. m³, což představuje zvýšení vývozu tohoto zboží o 3,8 %. V tuzemské 
spotřebě řeziva bylo spotřebováno 99 249 tis. m³ a došlo ke zvýšení o 1,2 %. 
135 
 

Tabulka 7.2.1  
Výroba, dovoz a vývoz průmyslového dřeva jehličnatého a jehličnatého řeziva v mil. m3  
Production, imports and exports of coniferous industrial wood and coniferous sawnwood (million m3) 
Průmyslové dřevo jehličnaté 
Jehličnaté řezivo 
Softwood industrial wood 
Softwood sawn wood 
Výroba Production 
Dovoz Imports 
Vývoz Exports 
Vláknina
Vláknina
Země
-
-
 
Vláknina-
Výroba 
Dovoz 
Vývoz 
kulatina, štěpka 
kulatina, štěpka 
Country 
Kulatina 
Kulatina 
Kulatina 
kulatina, štěpka 
Production 
Imports 
Exports 
Pulpwood 
Pulpwood 
Logs 
Logs 
Logs 
Pulpwood (round 
 
 
 
(round and 
(round and 
and split) 
split) 
split) 
2013 
2014 
2013 
2014 
2013 
2014 
2013 
2014 
2013 
2014 
2013 
2014 
2013 
2014 
2013 
2014 
2013 
2014 
Rakousko  
Austria 
9,05 
10,00 
2,51 
2,63 
5,12 
5,09 
1,69 
1,52 
0,44 
0,40 
0,30 
0,28 
8,74 
9,20 
1,74 
1,71 
4,93 
5,05 
Česká 
Czech 
7,93 
7,96 
4,04 
4,35 
1,15 
1,04 
1,02 
1,01 
2,80 
3,06 
1,19 
1,54 
3,76 
3,61 
0,40 
0,57 
3,23 
3,08 
republika 
Republic 
Finsko 
Finland 
21,02 
21,74 
20,81 
20,14 
0,35 
0,45 
1,39 
1,09 
0,35 
0,41 
0,34 
0,35 
10,4 
10,6 
0,36 
0,35 
7,14 
7,35 
Francie 
France 
11,61 
11,80 
4,54 
4,10 
0,58 
0,43 
0,34 
0,71 
1,36 
1,16 
1,40 
1,30 
6,54 
6,65 
2,28 
2,41 
0,77 
0,80 
Německo 
Germany 
23,70 
23,90 
9,30 
9,30 
4,00 
4,50 
2,00 
2,00 
1,10 
1,40 
0,80 
0,80 
20,43 
21,00 
4,10 
4,20 
6,39 
7,00 
Polsko 
Poland 
12,22 
12,40 
12,39 
12,45 
0,08 
0,08 
0,98 
0,98 
1,27 
1,35 
1,32 
1,35 
3,87 
4,00 
0,45 
0,45 
0,50 
0,55 
Rumunsko 
Romania 
5,76 
5,80 
0,40 
0,42 
0,67 
0,65 
0,02 
0,02 
0,37 
0,30 
0,06 
0,06 
3,76 
3,60 
0,02 
0,02 
2,61 
2,60 
Španělsko 
Spain 
2,06 
2,30 
2,72 
2,70 
0,49 
0,61 
0,01 
0,00 
0,51 
0,80 
0,14 
0,22 
1,66 
1,60 
0,73 
0,83 
0,13 
0,19 
Švédsko 
Sweden 
32,10 
35,80 
26,80 
25,00 
1,12 
1,17 
3,75 
4,00 
0,33 
0,19 
0,42 
0,28 
16,00 
17,30 
0,41 
0,40 
11,61 
12,30 
Ostatní 1) 
Others 1) 
43,44 
43,98 
20,75 
21,76 
4,29 
4,65 
2,26 
2,77 
5,74 
5,77 
5,16 
5,05 
23,22 
23,73 
21,36 
21,49 
9,63 
10,08 
Celkem 
Total 
168,89  175,68  104,26  102,85 
17,85 
18,67 
13,46 
14,10  14,27  14,84 
11,13 
11,23 
98,38  101,29 
31,85 
32,43 
46,94 
49,00 
Evropa 
Europe 
Rusko 
Russia 
95,54 
97,93 
17,79 
17,95 
0,00 
0,00 
0,10 
0,10  12,00  13,50 
3,50 
3,70 
31,20 
31,90 
0,01 
0,01 
19,41 
19,90 
Ostatní 2) 
Others 2) 
9,78 
9,94 
3,46 
3,28 
... 
... 
0,10 
0,10 
2,61 
2,84 
0,34 
0,37 
4,49 
4,49 
0,24 
0,24 
1,96 
1,96 
Celkem SNS 
Total CIS  105,32  107,87 
21,25 
21,23 
0,00 
0,00 
0,10 
0,10  14,61  16,34 
3,84 
4,07 
35,69 
36,39 
0,25 
0,25 
21,37 
21,86 
Kanada 
Canada 
111,44  111,44 
9,61 
9,61 
2,73 
2,73 
0,47 
0,47 
6,62 
6,62 
0,01 
0,01 
41,55 
42,57 
0,79 
1,03 
27,57 
28,76 
USA 
USA 
122,33  123,90 
73,03 
72,01 
0,78 
0,78 
0,46 
0,46 
6,40 
6,40 
0,44 
0,44 
50,97 
51,22 
19,21 
20,01 
3,10 
3,14 
Total 
Celkem   
Severní 
North 
233,77  235,34 
82,64 
81,62 
3,51 
3,51 
0,93 
0,93  13,02  13,02 
0,45 
0,45 
92,52 
93,79 
20,00 
21,04 
30,67 
31,90 
Amerika             
America 
136 
 

 
1) Albánie, Belgie, Bosna-Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Dánsko, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Holandsko, 
Norsko, Portugalsko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko, Švýcarsko, Makedonie, Turecko a Spojené Království  
2) Bělorusko, Gruzie, Kazachstán a Ukrajina 
 

 
Poznámka: Data z MZe ČR z 5. 2015 a UNECE z 11. 2014. 
       data nejsou dostupná. 
 
Note: Data from the Ministry of Agriculture at May 2015 and from UNECE as at November 2014. 
 
…data not available. 
 
 
Pramen: MZe a UNECE Timber Committee 
Source: Ministry of Agriculture, UNECE Timber Committee 
 

 
 
137 
 

Tabulka 7.2.2 
Výroba, dovoz a vývoz průmyslového dřeva listnatého a listnatého řeziva (temperátního) v mil. m3  
Production, imports and exports of hardwood industrial and sawn wood (temperate) (million m3) 
Průmyslové dřevo listnaté Hardwood industrial wood 
Listnaté řezivo Hardwood sawn 
Výroba Production 
Dovoz Imports 
Vývoz Exports 
Vláknina-
Země
Vláknina-kulatina, 
Vláknina-kulatina, 
 
Výroba 
Dovoz 
Vývoz 
Kulatina 
štěpka 
Kulatina 
štěpka 
Kulatina 
kulatina, štěpka 
Country 
Production 
Imports 
Exports 
Logs 
Pulpwood(round 
Logs 
Pulpwood (round 
Logs 
Pulpwood (round 
and split) 
and split) 
and split) 
2013 
2014 
2013 
2014 
2013 
2014 
2013 
2014 
2013 
2014 
2013 
2014 
2013 
2014 
2013 
2014 
2013 
2014 
Rakousko  Austria 
0,27 
0,30 
0,61 
0,63 
0,31 
0,30 
1,10 
1,10 
0,06 
0,05 
0,02 
0,03 
0,15 
0,16 
0,18 
0,17 
0,12  0,13 
Česká 
Czech 
0,72 
0,59 
0,47 
0,47 
0,11 
0,15 
0,17 
0,23 
0,23 
0,16 
0,07 
0,17 
0,28 
0,25 
0,18 
0,18 
0,24  0,23 
republika 
Republic 
Finsko 
Finland 
0,95 
0,86 
7,10 
6,63 
0,12 
0,11 
4,78 
4,48 
0,00 
0,00 
0,03 
0,05 
0,04 
0,04 
0,03 
0,02 
0,01  0,01 
Francie 
France 
4,31 
4,30 
3,34 
3,30 
0,23 
0,16 
0,10 
0,20 
0,93 
1,16 
1,02 
1,00 
1,36 
1,40 
0,28 
0,30 
0,32  0,42 
Německo  Germany 
3,02 
3,08 
3,63 
3,70 
0,15 
0,20 
0,30 
0,20 
0,80 
0,90 
0,25 
0,30 
1,05 
1,03 
0,41 
0,41 
0,58  0,67 
Polsko 
Poland 
3,05 
3,10 
4,84 
4,90 
0,06 
0,06 
0,52 
0,52 
0,14 
0,14 
0,07 
0,08 
0,45 
0,46 
0,22 
0,23 
0,09  0,09 
Rumunsko  Romania 
4,85 
4,85 
0,35 
0,35 
0,11 
0,10 
0,01 
0,01 
0,14 
0,13 
0,04 
0,04 
1,76 
1,70 
0,07 
0,07 
0,97  0,95 
Španělsko  Spain 
0,81 
0,90 
6,53 
6,50 
0,09 
0,10 
1,49 
1,53 
0,05 
0,06 
1,79 
1,80 
0,39 
0,40 
0,12 
0,15 
0,02  0,03 
Švédsko 
Sweden 
0,20 
0,20 
3,40 
3,00 
0,02 
0,02 
1,68 
1,50 
0,00 
0,00 
0,01 
0,01 
0,06 
0,06 
0,06 
0,06 
0,02  0,02 
Ostatní 1) 
Others 1) 
15,85  16,30 
20,79 
21,98 
2,21 
2,25 
4,42 
4,13 
1,48 
1,77 
6,14 
5,69 
7,17 
7,25 
3,91 
3,95 
2,51  2,40 
Celkem 
Total 
34,03  34,48 
51,06 
51,46 
3,41 
3,45 
14,57 
13,90 
3,83 
4,37 
9,44 
9,17 
12,71 
12,75 
5,46 
5,54 
4,88  4,95 
Evropa 
Europe 
Rusko 
Russia 
25,41  26,00 
25,93 
26,20 
0,00 
0,00 
0,00 
0,00 
2,30 
2,40 
5,50 
6,20 
2,30 
2,50 
0,02 
0,02 
0,75  0,84 
Ostatní 2) 
Others 2) 
2,48 
2,52 
2,30 
2,24 
0,01 
0,00 
... 
... 
0,27 
0,29 
0,06 
0,07 
0,79 
0,79 
0,02 
0,02 
0,38  0,37 
Celkem 
Total CIS  27,89  28,52 
28,23 
28,44 
0,01 
0,00 
0,00 
0,00 
2,57 
2,69 
5,56 
6,27 
3,09 
3,29 
0,04 
0,04 
1,13  1,21 
SNS 
Kanada 
Canada 
6,60 
6,60 
16,31 
16,31 
1,35 
1,35 
0,25 
0,25 
0,20 
0,20 
0,17 
0,17 
1,31 
1,38 
0,65 
0,68 
0,45  0,52 
USA 
USA 
32,01  32,89 
53,07 
53,00 
0,44 
0,45 
0,07 
0,07 
1,00 
1,02 
0,00 
0,00 
17,32 
17,41 
0,84 
0,84 
3,45  3,46 
Celkem  
Total  
Severní 
North 
38,61  39,49 
69,38 
69,31 
1,79 
1,80 
0,32 
0,32 
1,20 
1,22 
0,17 
0,17 
18,63 
18,79 
1,49 
1,52 
3,90  3,98 
Amerika 
America 
138 
 

1)  Albánie, Belgie, Bosna-Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Dánsko, Estonsko, Maďarsko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Holandsko, Norsko, 
Portugalsko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko, Švýcarsko, Makedonie, Turecko a Spojené Království  
2)   Bělorusko,Gruzie, Kazachstán a Ukrajina. 
 
Poznámka: 
Data z MZe ČR z 5. 2015 a UNECE z 11. 2014.       
  data nejsou dostupná. 
 
NoteData from the Ministry of Agriculture at May 2015 and from UNECE as at November 2014. 
   ..data not available. 
 
 
Pramen:
 MZe a UNECE Timber Committee 
Source: Ministry of Agriculture, UNECE Timber Committee 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

139 
 

8 Informatika, výzkum, poradenství, propagace a práce 
s veřejností 
Information Technology, Research, Consultancy, Promotion, and Public Relations 
 
8.1 Informační střediska pro odvětví lesního hospodářství 
Forestry Information Centres 
 
Odvětvové informační středisko pro lesní hospodářství a myslivost 
 
Výzkumný  ústav  lesního  hospodářství  a  myslivosti,  v.  v.  i.,  (VÚLHM)  byl  v roce  2014 
pověřen  zajištěním  činnosti  Expertní  a poradenské  služby  spojené  s  přenosem  výsledků 
lesnického  a mysliveckého  výzkumu  do  praxe  v letech  2014  –  2016.  Tyto  aktivity  ústav 
zajišťoval prostřednictvím útvaru Lesnické informační centrum (LIC). Náplní jeho činnosti je 
především  osvěta  a  propagace  lesního  hospodářství,  organizace  odborných  akcí,  školení  a 
tematických  seminářů.  Dále  spravuje  a  průběžně  rozšiřuje  odbornou  knihovnu,  zpracovává 
domácí  i  zahraniční  lesnickou  a  mysliveckou  literaturu  a  vydává  vědecké  a  informační 
publikace.  
 
Knihovna  VÚLHM  obhospodařuje  a  průběžně  aktualizuje  knižní  fond  přesahující  64 tisíc 
domácích  i  zahraničních  publikací  s lesnickou  a  mysliveckou  tématikou  (knižní  fond  je 
deponován  ve  Strnadech  a  na  VS  Opočno).  Plní  standardní  knihovnické  činnosti  (akvizice, 
katalogizace, půjčování knih a časopisů, meziknihovní výpůjční služba, mezinárodní výměna 
publikací, dokumentace a archivace publikací a závěrečných zpráv). 
 
V průběhu roku 2014 bylo vyřízeno celkem 1 712 prezenčních a absenčních výpůjček a 211 
výpůjček  v rámci  meziknihovní  výpůjční  služby.  Literatura  byla  pořizována  z České 
republiky  i  ze  zahraničí  formou  výměny,  nákupem  či  darem  a  zpřístupňována  standardními 
knihovnickými,  dokumentačními  a  archivačními  metodami.  V roce  2014  bylo  získáno, 
zkatalogizováno  a  uloženo  do  fondu  knihovny  235  nových  titulů.  Do  databáze  lesnické 
dokumentace přibylo 435 záznamů, které obsahují nově nabyté tituly knih, brožur a učebnic i 
včetně retrofondu a dále analytické popisy článků z výzkumných, lesnických a mysliveckých 
periodik. 
 
Přenos  a  šíření  výsledků  lesnického  výzkumu  je  zajištěno  prostřednictvím  vydávaných 
odborných  publikací  určených  pro  praxi  a  vědeckých  periodik.  Hlavními  publikacemi 
vydávanými VÚLHM jsou: 
 
Vědecké a odborné publikace: 
  Zprávy  lesnického  výzkumu  -  v roce  2014  vyšla  4  řadová  čísla  tohoto  vědeckého 
recenzovaného časopisu. 
  Lesnický průvodce – v roce 2014 vyšlo 11 certifikovaných metodik pro praxi v tištěné 
podobě. 
 
Odborná  periodika  jsou  veřejnosti  k dispozici  on-line  ke  stažení  na  webových  stránkách 
www.vulhm.cz 
 
 
140 
 

Kromě výše zmíněných publikací byly vydány tyto tituly:  
  Vápnění lesů v České republice (ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR) 
  Pěstební postupy při zavádění douglasky do porostních směsí v podmínkách ČR (ve 
spolupráci s nakladatelstvím Lesnická práce, s. r. o.) 
 
Rešerše  z lesnické  a  myslivecké  literatury  –  s pomocí  mezinárodních  databází,  souborných 
katalogů a on-line knihovnického systému bylo zpracováno během roku 2014 sedm obsáhlých 
rešerší pro externí zájemce. 
 
Odborné  lesnické  veřejnosti  bylo  v  roce  2014  celkem  rozesláno  1  724  výtisků  publikací 
výzkumného ústavu, z toho 1 163 ks v rámci České republiky a 571 ks do zahraničí.  
 
Organizačně  byl  zajištěn  jeden  mezinárodní  seminář  pro  odbornou  veřejnost  na  téma 
„Zdravotní stav lesů a vývoj lesních půd 25 let po vyvrcholení imisní zátěže  – regenerace a 
rizika  pro  budoucnost”.  Výzkumný  ústavu  prezentoval  svoji  vědeckou  činnost  na  dvou 
výstavách – Silva Regina v Brně a Země živitelka v Č. Budějovicích.  
 
Lesnická  veřejnost  byla  informována  o výsledcích  lesnického  a  mysliveckého  výzkumu 
prostřednictvím  10  tiskových  zpráv  a  4  článků  zasílaných  do  odborných  periodik.  Na 
webovém informačním portálu „Les aktuálně“ bylo publikováno 138 příspěvků. 
 
Služeb  expertní  a  poradenské  služby  v průběhu  roku  nejvíce  využívali  vědečtí  a  výzkumní 
pracovníci  Výzkumného  ústavu  lesního  hospodářství  a  myslivosti,  v.  v.  i.,  dále  vědečtí 
pracovníci, pedagogové a studenti fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity 
v Praze, lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zaměstnanci Ústavu pro 
hospodářskou úpravu lesů. Rovněž služeb využívala odborná lesnická veřejnost. 
 
Informační datové centrum IDC a datový sklad 
 
Informační a datové  centrum (IDC) zajišťuje vedení  centrální databáze  a archivu  o lesích a 
myslivosti  v ČR.  Údaje  v databázi  shromažďované  po  několik  desetiletí  mají  obrovskou 
hodnotu.  IDC plní informační  úlohy pro potřeby Ministerstva zemědělství  na úseku lesního 
hospodářství.  
 
Informační a datové centrum zabezpečuje správu a poskytování analytických a digitálních dat 
z centrální databáze o lesích pro potřeby: 
•  zpracování lesních hospodářských plánů (LHP), 
•  zpracování lesních hospodářských osnov (LHO), 
•  subjektů  vykonávajících  činnosti  související  s  hospodářskou  úpravou  lesů  a  databází 
o lesích, 
•  subjektů  lesního  hospodářství,  zejména  pro  orgány  státní  správy  lesů,  organizace 
lesního hospodářství, vlastníky lesa, taxační kanceláře aj. 
Informační a datové centrum plní informační úlohy pro potřeby Ministerstva zemědělství ČR 
na úseku lesního hospodářství.  
Hlavní cíle IDC 
•  Průběžně naplňovat a spravovat data o lesích a lesním hospodářství České republiky. 
141 
 

•  Poskytovat jednotná data o lesích a lesním hospodářství České republiky dle pravidel 
stanovených zřizovatelem – Ministerstvem zemědělství. 
•  Poskytovat servis pro státní správu lesů, orgány státní správy, vlastníky lesa. 
•  Zvýšit informovanost směrem k Evropské unii. 
•  Zabezpečit provoz lesnického archivu digitálních a analogových dat. 
•  Zjednodušit, zrychlit a standardizovat přístup k datům spravovaným v Datovém skladu 
prostřednictvím webovských technologií, a zvláště zajištění „on-line" přístupu pomocí 
webových služeb. 
•  Zajistit přístup k datům při zachování dostatečné ochrany proti jejich zneužití. 
 
IDC je poměrně složitě technologicky strukturované a informace se do datového skladu (DS) 
ukládají přes specifická klientská pracoviště, která podléhají přísné správě a organizaci.  
Každý klient DS musí vždy dodržet tento cyklus:  
1. Pořizování a editace dat  
2. Kontrola dat  
3. Migrace dat  
4. Zajištění přístupu k datovým zdrojům  
5. Údržba dat  
Každý  stupeň  sběru,  zpracování  a  kontroly  dat  v  rutinním  provozu  pracovišť  je  vždy  pod 
přísnou  kontrolou.  Migrace  (načítání)  datových  zdrojů  je  zajištěná  pomocí  dávkového 
procesu. Tento proces zajistí transformaci dat do struktur DS a následné optimální uložení do 
relační databáze. Za účelem jednotného zpracování dat jsou vyvíjené standardy (LHP, OPRL, 
případně další), které umožňují uložit získaná data do souvislého zobrazení.  
 
Datový sklad (DS) 

Do DS se ukládají zorganizované informace – výsledky, na které se běžnými způsoby nedá 
dosáhnout. DS je jen sklad informací v jiné formě. 
DS se skládá z několika legislativně vymezených klientů, kteří spolu vzájemně komunikují.  
DS se člení na klienty, kteří jsou tematicky různorodí, ale prostřednictvím standardů (OPRL, 
ISLH...) a souvislého zobrazení je možná jejich kombinace v rámci DS.  
 
Datový  sklad  se  skládá  z několika  nosných  databází  s různým  obsahem  a  strukturou  podle 
zaměření (IL, OPRL, LHPO, Reprodukční materiál,…) a nabízí  
1. Stejné výsledky z jakéhokoliv pracoviště ÚHÚL.  
2. DS se tak přiblíží prakticky jakémukoliv uživateli na kterékoliv úrovni.  
Jeho cílem je vytvořit takový informační systém, který interaktivně poskytuje aktuální údaje 
(standardizované výstupy budou aktualizovány okamžitě po dodání aktuálních dat do DS).  
 
142 
 

 
Geoportál ÚHÚL a datové informace 
 
Geoportály  hrají  důležitou  roli  při  sdílení  prostorových  informací  a  mohou  zamezit 
duplicitám, nekonzistenci dat, zpožděním, zmatkům a promarněným prostředkům.  
ÚHÚL provozuje v rámci Geoportálu 2 mapové portály:  
  veřejnou část  
  a neveřejnou část určenou pro státní správu lesů a myslivosti, kam se vstupuje přes 
portál eAgri a sekci Lesy (je třeba uživatelské jméno a heslo). 
 
Geoportál je druh webového portálu, který slouží: 
  k přístupu k prostorovým informacím 
  ke službám dovolujícím jejich zobrazení, úpravy, analýzy apod. 
Vše probíhá prostřednictvím Internetu.  
 
Geoportál ÚHÚL obsahuje tyto údaje:  
 
Veřejně dostupné  
Smíšenost (na úrovni PSK i POR) 
Druhová skladba 
Vlastnické poměry 
Etážovitost 
Zakmenění 
Cílový hospodářský soubor  
Lesní hospodářské osnovy (pro desktop i mobilní zařízení 
Oblastní plány rozvoje lesů 
Mapy zdravotního stavu lesů ČR z družicových snímků 
Honitby ČR 
Přehledové mapy 
Národní inventarizace lesů 
Rámcová informační vrstva správních hranic obcí s rozšířenou působností 
Meliorované plochy 
 
Neveřejné 
Portál myslivosti 
Portál státní správy lesů 
Portál odborného lesního hospodáře 
Registr odborného lesního hospodáře 
Portál reprodukčního materiálu 
Portál kategorizace lesů z rozhodnutí 
 
143 
 

 
8.2 Lesnický výzkum 
Forest Research 
 
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i  
 
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM, v.v.i.) je veřejnou výzkumnou 
institucí,  jejímž  zřizovatelem  je  Ministerstvo  zemědělství.  Hlavní  náplní  ústavu je  řešení 
výzkumných  projektů aplikovaného  a  základního  výzkumu  v  odvětví  lesního  hospodářství a 
myslivosti  a účast  při  zavádění  výsledků  do  praxe.  V rámci  další  činností  ústav  zajišťuje 
expertní činnost a poradenské služby pro státní správu a vlastníky lesů všech kategorií. 
 
V  roce  2014  Výzkumný  ústav  lesního  hospodářství  a  myslivosti,  v.v.i.  realizoval  celkem 
52 výzkumných a expertních aktivit pro různé zadavatele. V hlavní činnosti ústavu, v oblasti 
výzkumu,  bylo  na základě Rozhodnutí č. RO 0114, o poskytnutí  institucionální  podpory na 
dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace, zahájeno řešení ústavního výzkumného 
projektu „Stabilizace a rozvoj funkcí lesa v měnících se podmínkách prostředí“. Bylo řešeno 
17  výzkumných  projektů  v rámci  Ministerstva  zemědělství,  odd.  Národní  agentura  pro 
zemědělský výzkum (NAZV) v celkovém objemu 24 mil. Kč, 8 výzkumných projektů v rámci 
Technologické  agentury  ČR  (TAČR).  V roce  2014  nebyl  zahájen  žádný  výzkumný  projekt 
v rámci  NAZV,  čtyři  výzkumné  projekty  byly  zahájeny  v rámci   TA  ČR.    Od  dalších 
grantových  zadavatelů  bylo  řešeno  v roce  2014  šest  projektů  (MŠMT).  Pokračovaly 
monitorační  činnosti  v  rámci  mezinárodního  programu  ICP  Forests.  V roce  2014  byly 
uhrazeny členské příspěvky v mezinárodních organizacích ICP Forests, EFI, IUFRO. 
 
V rámci  dalších  činností,  které  úzce  souvisí  s hlavní  výzkumnou  činností  ústavu,  bylo  pro 
MZe  smluvně  realizováno  10  projektů,  v celkovém  objemu  17  mil.  Kč,  jež  měly  charakter 
expertní a poradenské činnosti pro vlastníky a správce lesů. Tyto aktivity byly nasměrovány 
do  následujících  oblastí  –  lesní  ochranná  služba,  dlouhodobé  sledování  hydrologických 
poměrů  v lesních  povodích,  přípravy  melioračních  projektů  a  hodnocení  účinnosti  vápnění, 
průzkumu výživy smrkových porostů na severní Moravě, monitoringu lesních ekosystémů ve 
vztahu  k potravnímu  řetězci,  přenosu  výsledků  lesnického  výzkumu  do  praxe  apod.  V roce 
2014 byla zahájena činnost Národní banky osiva a explantátů lesních dřevin. 
 
V roce  2014  finanční  zdroje  na  výzkum  představovaly  67,1  %  z celkových  výnosů  ústavu  a 
projekty prováděné v rámci další činnosti instituce, spojené s expertní a poradenskou činností 
tvořily 13,2 % z celkového rozpočtu VÚLHM, v.v.i. 
 
V  roce  2014  vyšla  4  řadová  čísla  vědeckého  recenzovaného  časopisu  Zprávy  lesnického 
výzkumu, 11 certifikovaných metodik bylo vydáno v rámci časopisu Lesnický průvodce. Byla 
vydána publikace „Vápnění  lesů v České republice“ a sborník z konference „Zdravotní stav 
lesů  a vývoj  lesních  půd  25  let  po vyvrcholení  imisní  zátěže  -  regenerace  a rizika  pro 
budoucnost“. 
 
Zaměstnanci výzkumného ústavu v  roce 2014 zrealizovali 36 zahraničních cest a zúčastnili se 
celé řady národních a mezinárodních konferencí, zastupovali ČR na jednáních vyplývajících 
z rezolucí ministerských konferencí o lesích jako např. ICP Forests (TASK Force Meeting a 
expertní panely), Euforgen, na jednání vědomostní platformy „výzkum a inovace“ evropského 
regionu Dunaj-Vltava. Mezi další důležité patřily účasti na jednáních a konferencích v rámci 
144 
 

evropského programu COST, 11. Seed Science  Conference  a dalších odborných seminářích 
organizovaných v sousedních státech v Polsku a na Slovensku (ochrana lesa, pěstování lesa). 
 
Stejně  jako  v předcházejících  letech,  tak  v roce  2014,  pokračovala  velmi  těsná  spolupráce 
s oběma  lesnickými  fakultami  a  s dalšími  univerzitami  v pedagogické  oblasti  a  s  lesnickými 
institucemi v oblasti šíření a propagace výsledků výzkumů pro lesnickou praxi.         
 
 
Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze 
 
Pracovníci  Fakulty  lesnické  a  dřevařské  (FLD)  ČZU  v Praze  zaměřují  své  aktivity  kromě 
pedagogické činnosti také na výzkumnou a vědeckou činnost v oblasti lesnictví a dřevařství. 
Hlavním zdrojem financování  této činnosti na fakultě jsou  výzkumné projekty z grantových 
agentur.  V roce  2014  bylo  na  FLD  řešeno  celkem  31  vnějších  grantových  projektů 
hodnocených  Radou  vlády  dle   Metodiky  hodnocení  výsledků  výzkumných  organizací  a 
hodnocení výsledků ukončených programů (platnou pro léta 2013 až 2015), jejichž celkový 
finanční přínos byl víc než 26 mil. Kč. Struktura projektů podle poskytovatelů byla: Evropská 
unie – 1 projekt, Grantová agentura ČR - 5 projektů, MZe - 13 projektů, Ministerstvo školství, 
mládeže  a  tělovýchovy  –  6 projektů,  Technologická  agentura  ČR  –  6  projektů.  Řešené 
projekty  pokrývaly  široké  spektrum  lesnických  oblastí:  šlechtění  jedle,  ekonomickou 
efektivnost  šlechtění,  výzkum  dynamiky  vývoje  lesů,  optimalizace  plánování,  pěstební 
postupy,  management  a  hodnocení  biodiverzity,  výzkum  biomasy,  obranná  opatření  proti 
lýkožroutu  smrkovému  a  dopad  klimatických  změn  na  jeho  rozšíření,  ekonomickou 
efektivnost nízkého lesa, těžebně dopravní technologie a další. Projekty mladých vědeckých 
pracovníků  a  studentů  v doktorských  a  magisterských  studijních  programech  jsou 
podporovány  z rozpočtu  Vnitřní  grantové  agentury.  Tato  agentura  v roce  2014  celkem 
podpořila 17 standardních a 1 týmový projekt v celkové výši téměř 4,1 mil. Kč. 
 
Akademičtí  pracovníci  FLD  výsledky  své  vědeckovýzkumné  práce  pravidelně  publikují  ve 
vědeckých  i  odborných  časopisech  a  na  vědeckých  konferencích.  V roce  2014  akademičtí 
pracovníci FLD publikovali celkem 136 článků ve vědeckých časopisech s impakt faktorem, 
55 článků  vedených  v databázi  Scopus,  4 knižní  publikace  a  velké  množství  článků 
v odborných časopisech a příspěvků ve sbornících z vědeckých konferencí. 
 
Vědecká příprava – studium v doktorských studijních programech je další důležitou součástí 
činnosti  fakulty.  Na  FLD  je  akreditováno  celkem  6  studijních  oborů,  v nichž  v roce  2014 
studovalo 126 studentů v prezenční i kombinované formě studia. 20 studentů v průběhu roku 
2014 úspěšně obhájilo dizertační práci a získalo vědeckou hodnost Ph.D. 
 
V roce 2014 se dále rozvíjela aktivní činnost FLD jako instituce v nejvýznamnější evropské 
lesnické  výzkumné  organizaci  European  Forest  Institute  (EFI),  Joensuu,  Finsko,  a 
nejvýznamnější světové lesnické výzkumné organizaci International Union of Forest Research 
Organisations  (IUFRO).  Za  velmi  důležitou  lze  mj.  považovat  aktivní  účast  a  reprezentaci 
FLD na XXIV. IUFRO World Congress v Salt Lake City. Dále se FLD podílela aktivně na 
práci EFI Regional Office for Central and Eastern Europe (RO EFI CEEC) se sídlem ve Vídni 
jako jeden z klíčových členů (core member) na základě dlouhodobé dohody mezi ČZU a EFI, 
a  na  činnosti  v  Interuniversity  Consortium  for  Agricultural  and  Related  Sciences  in  Europe 
(ICA)  –  zejména  v  rámci  SILVA  Network,  a  působila  rovněž  v  evropské  organizaci 
Conference of Deans and Directors of European Forestry Faculties and Schools (CONFEST). 
145 
 

Významná spolupráce již tradičně pokračovala i s pracovišti v České republice – univerzitami 
a výzkumnými ústavy obdobného zaměření, podnikovou sférou i orgány státní správy. 
 
Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze 
 
Těžiště výzkumné činnosti Fakulty životního prostředí (FŽP) je v oblasti environmentálně – 
ekologické.  Výzkum  zajišťuje  celkem  6  kateder  (katedra  aplikované  ekologie,  katedra 
aplikované  geoinformatiky  a  územního  plánování,  katedra  biotechnických  úprav  krajiny, 
katedra  ekologie,  katedra  geoenvironmentálních  věd,  katedra  vodního  hospodářství  a 
environmentálního modelování). 
 
FŽP  řeší  aktuální  problémy  antropogenně  využívané  krajiny  v podmínkách  střední  Evropy, 
zejména  pak  ochranu  a  zvyšování  ekologické  stability  krajiny,  problematiku  biologické 
diverzity,  ekologii  populací  a  společenstev,  ochranu  přírody,  péče  o  chráněná  území, 
krajinnou  ekologii,  optimalizaci  vodního  režimu  krajiny,  protipovodňových  opatření, 
revitalizaci  říčních  systémů,  rekultivací,  ochranu  půdy,  organizaci  krajinného  prostoru, 
problematiku  odpadů,  starých  ekologických  zátěží,  transporty  znečištění  až  po  hodnocení 
vlivů na životní prostředí (EIA a SEA), environmentální geochemii, hydrogeologii, geologii a 
paleoekologii, environmentální systémy řízení či environmentální vzdělávání.  
 
V roce  2014  bylo  na  FŽP  řešeno  celkem  40  vnějších  grantových  projektů,  jejichž  celkový 
finanční  přínos  přesahoval  27,3  mil.  Kč.  Struktura  projektů  grantů  podle  poskytovatelů  je 
následující:  Grantová  agentura  ČR  (9  projektů),  Ministerstvo  zemědělství  (3  projekty), 
Ministerstvo  školství  mládeže  a  tělovýchovy  (5  projektů),  Ministerstvo  vnitra  ČR 
(5 projektů),  Technologická  agentura  ČR  (15  projektů),  Norské  fondy  (2 projekty)  a 
zahraniční 7. Rámcový program EU (1 projekt). Z rozpočtu  Interní grantové agentury  (IGA) 
FŽP bylo v roce 2014 podpořeno celkem 53 jednoletých projektů IGA v celkové výši 4 608 
756  Kč.  Z prostředků  Interní  grantové  agentury  jsou  podporovány  projekty  studentů 
v doktorských a magisterských studijních programech fakulty. 
 
Výsledky vědecko - výzkumné práce jsou pravidelně publikovány ve vědeckých i odborných 
časopisech a na vědeckých konferencích. V roce 2014 opublikovali akademičtí pracovníci a 
studenti doktorských programů FŽP své výsledky celkem ve 131 článcích v impaktovaných 
časopisech,  16  článcích  v  recenzovaných  časopisech  z pozitivního  seznamu  periodik  ČR, 
14 článcích  v databázi  SCOPUS,  4  odborných  monografiích,  9  kapitolách  v odborných 
monografiích,  15  článcích  ve  sborníku  evidovaných  v databázi  Conference  Proceeding, 
1 poloprovozu,  2  užitných  vzorech,  5  certifikovaných  metodikách,  5  specializovaných 
mapách s odborným obsahem a 9 softwarech. 
 
Akademičtí  pracovníci  se  také  účastnili  státních  i mezinárodních  vědeckých  konferencí,  ze 
kterých vzniklo 57 příspěvků ve sborníku, které ale nepatří do žádné bodované kategorie RIV 
(rejstřík  informací  o  výsledcích).  Účast  na  konferencích  není  chápána  jako  možnost 
publikování, ale jako prostředek na zlepšení osobní komunikace vědeckých pracovníků, která 
zásadně napomáhá rozvoji mezinárodní spolupráce a kontaktům s praxí. 
 
Významnou  součástí  činnosti  FŽP  je  vědecká  příprava  –  studium  v doktorských  studijních 
programech.  Na  FŽP  jsou  akreditovány  celkem  4  doktorské  studijní  obory  v češtině 
(Aplikovaná  a  krajinná  ekologie,  Ekologie,  Environmentální  modelování  a  Úpravy  vodního 
režimu  krajiny),  v nichž  v roce  2014  studovalo  celkem  129  studentů  v prezenční 
i kombinované  formě  studia.  FŽP  má  akreditovány  také  4  anglické  doktorské  studijní  obory 
146 
 

(Applied  and  Landscape  Ecology,  Ecology,  Environmental  Modeling  a  Water  Regime 
Improvement in Landscape), v nichž v roce 2014 studovalo celkem 12 studentů v prezenční a 
2 studenti v kombinované formě studia.  
 
Akademičtí  pracovníci  FŽP  stále  více  navazují  mezinárodní  kontakty  a  zapojují  se  do 
mezinárodních týmů a pracovních skupin. Na FŽP ČZU v Praze působilo v roce 2014 celkem 
19  pracovníků  v  post-doktorských  pozicích.  Jejich  vědecká  aktivita  byla  navázána  na 
existující vědecké týmy. Kromě intenzivní vědeckovýzkumné a následné publikační činnosti 
se  aktivně  podílejí  i  při  výchově  studentů  v  doktorském  a  magisterském  stupni.  Od  post-
doktorské pozice se dále vyžaduje podávat kvalitní projektové žádosti a získávat tak finanční 
zdroje  na  výzkum  a  participovat  na  řešení  více  projektů  současně.  V roce  2014  tak  došlo 
k dalšímu prohloubení spolupráce s významnými evropskými i mimoevropskými univerzitami 
environmentálního  zaměření,  mezinárodními  organizacemi  a  dalšími  subjekty.  Významná 
spolupráce již tradičně pokračovala i s pracovišti v ČR – univerzitami a výzkumnými ústavy 
obdobného zaměření, podnikovou sférou i orgány státní správy. 
 
V  roce  2014  na  fakultě  úspěšně  proběhla  2  habilitační  řízení  a  zahájeny  byly  další 
3 habilitační  řízení  a  1  řízení  ke  jmenování  profesorem.  Celkově  tak  došlo  ke  zvýšení 
odbornosti akademických pracovníků fakulty. 
 
 
Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně 
 
Lesnická  a  dřevařská  fakulta  Mendelovy  univerzity  v Brně  (LDF  MENDELU)  rozvíjí 
vědecko-výzkumné  aktivity  v oborech,  ve  kterých  uskutečňuje  pedagogickou  činnost.  Jedná 
se o široké spektrum studijních programů bakalářského, magisterského a doktorského stupně 
studia,  prezenční  i  kombinované  formy,  zaměřených  na  lesnictví,  krajinářství, dřevařství, 
stavby  na  bázi  dřeva  a nábytkářství,  včetně  uměleckých  disciplín  (designu)  v nábytkářství. 
Výzkum  je  na  LDF  MENDELU  chápán  v  kontextu  celého  zpracovatelského  řetězce 
zabývajícího se dřevem, jako obnovitelnou surovinou, včetně navazujících odvětví, při plném 
respektování  požadavků  ochrany  přírody  a  krajiny.  Významnou  výzkumnou  základnu  pro 
LDF představuje zázemí Školního lesního podniku Masarykův les ve Křtinách. 
 
Významná  je  úloha  LDF  MENDELU  jako  koordinátora  České  technologické  platformy 
lesního  hospodářství  a  navazujících  průmyslových  odvětví,  která  je  napojena  na  Evropskou 
technologickou  platformu  Forest-Based  Sector  Technology  Platform.  LDF  MENDELU  je 
jedním  ze  zakládajících  členů  klastru  Crea  Hydro  and  Power  Czech  Renewable  Energy 
Allianz  (CREA),  což  je  sdružení  českých  firem  a  výzkumných  a  vzdělávacích  institucí, 
jejichž  hlavními  obory  činnosti  jsou  vodní  stavby,  vodní  elektrárny  a  čerpací  a  závlahové 
systémy.  
 
Na  mezinárodní  úrovni  je  prioritou  fakulty  aktivní  činnost  uvnitř  EFI  a  IUFRO,  nejlepší 
pracovníci jsou zapojeni do pracovních skupin a mezinárodních týmů. K naplnění těchto cílů 
slouží  i  projekty  Ministerstva  školství  mládeže  a  tělovýchovy  (COST,  Kontakt,  Eureka, 
Aktion,  Interreg).  Významné  je  zapojení  LDF  MENDELU  jako  koordinátora  do  činnosti 
regionálního centra EFI CEEC se sídlem ve Vídni. 
 
LDF  MENDELU  se  též  daří  rozvíjet  činnost  v rozvojových  zemích  tropů  a  subtropů 
především  v Etiopii,  Jemenu  a  Zambii,  kde  v roce  2014  realizovala  4  projekty  rozvojové 
pomoci  podporované  Českou  rozvojovou  agenturou,  aktivně  se  účastnila  celouniverzitního 
147 
 

budování  off-shore  kampů  v Nikaragui  a  Zambii,  realizovala  řadu  projektů  Operačního 
programu  Vzdělání  pro  konkurenceschopnost,  zaměřených  na  inovaci  studijních  programů 
směrem k rozvojovým studiím, rozvíjí kontakty s odborníky na tuto problematiku v Norsku, 
Švýcarsku (Norské fondy, Fond Partnerství) a dalších zemích. LDF MENDELU je zapojena 
do projektu S.A.F.E. (Stability of Altered Forest Ecosystems). Jedná  se o jeden z největších 
ekologických výzkumných projektů na světě, zkoumající vliv odlesnění a fragmentace na cca 
8  tisících  ha  tropického  deštného  lesa  v malajském  Sabahu  na  ostrově  Borneo.  Projekt  je 
veden Dr. R. Ewersem z Imperial College London, ve spolupráci s University of Cambridge, 
University  of  Oxford,  malajskými  institucemi  (a  od  roku  2011  i LDF  MENDELU).  Svým 
rozsahem  projekt  SAFE  přesahuje  všechny  doposud  vykonané  experimenty  zabývající  se 
vlivem odlesnění na biodiverzitu a koloběh uhlíku v tropických lesích. Úkolem MENDELU je 
v  rámci  projektu  studium  dynamiky  druhového  složení,  struktury  a  prostorových  vztahů 
dřevin v lesních fragmentech o různých velikostech (od 1 po 100 ha). 
 
V roce  2014  bylo  jednotlivými  týmy  na  LDF  MENDELU  řešeno  celkem  19  projektů 
Operačního  programu  Vzdělání  pro  konkurenceschopnost  v celkovém  objemu  100  888  tis. 
Kč, 1 projekt Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (poskytnutá finanční částka 
10 750 tis. Kč) a 31 dalších projektů v celkovém objemu 21 458 mil. Kč. Z toho je v centrální 
evidenci  projektů  výzkumu,  experimentálního  vývoje  a  inovací  za  rok  2014  evidováno 
36 projektů.  Jedná  se  o  4  projekty  Grantové  agentury  ČR,  (LDF  spoluřešitel,  1  660  tis  Kč), 
8 projektů Ministerstva zemědělství, odd. Národní agentura pro zemědělský výzkum (NAZV) 
z toho 2 jako řešitel a 6 jako spoluřešitel (5 151 tis. Kč), 4 projekty Technologické agentury 
ČR z toho 2 jako řešitel a 2 jako spoluřešitel (4 353 tis. Kč), 3 projekty Ministerstva kultury  
NAKI z toho 1 jako řešitel a 2 jako spoluřešitelé (2 143 tis. Kč), další z Ministerstva školství 
mládeže a tělovýchovy: COST – 8 projektů jako řešitel (3 615 tis. Kč) a INGO II. 1 projekt 
(1 158 tis. Kč), 1 projekt z Ministerstva pro místní rozvoj (195 tis. Kč), 1 projekt Ministerstva 
průmyslu  a  obchodu  TIP  jako  spoluřešitel  (3 016  tis.  Kč).  Dále  spolupracuje  na  dalších 
projektu z Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy  Leonardo da Vinci  (224 tis. Kč).  Za 
zmínku stojí i projekt z Ministerstva financí - Fond partnerství (26 tis. Kč).  
 
LDF  MENDELU  provozuje  vlastní  Interní  grantovou  agenturu,  která  podporuje  především 
zapojení  studentů  magisterských  a doktorských  studijních  programů  do  výzkumných  týmů. 
V roce 2014 bylo realizováno 43 projektů v celkové výši 9 203 tis. Kč. 
 
V rámci  hodnocení  Rady  pro  výzkum,  vývoj  a  inovace  ČR  (RVVI)  bylo  v Hodnocení  2013 
(za léta 2008–2012) hodnoceno celkem 814 výstupů, vykázaných LDF MENDELU, která se 
umístila s cca 18846 body jako 53. výzkumné pracoviště z 543 hodnocených institucí  v ČR 
jako  nejsilnější  lesnicky  zaměřená  výzkumná  instituce  v ČR.  V roce  2013  vzniklo 
z významnějších  výstupů  74  původních  vědeckých  prací  v impaktovaných  periodikách 
vedených  na  Web  of  Science,  75  publikací  v plně  recenzovaných  periodikách,  které  jsou 
vedeny v databázi Scopus.  
 
148 
 

 
8.3 Vzdělávání dětí a mládeže v oblasti lesního hospodářství 
Education of Youth in Forest and Game Management, Fishery and Bee-keeping Sectors 
 
 
Lesní pedagogika 
 
Lesní  pedagogika  přibližuje  návštěvníkům  lesa  lesní  ekosystém,  trvale  udržitelné  lesní 
hospodářství, smysl hospodaření v lesích a užitky, které les člověku přináší. Jejím základním 
principem  je  vnímání  přírody  všemi  smysly,  které  zprostředkovávají  speciálně  vyškolení 
lesníci – lesní pedagogové (lesníci s  pedagogickými znalostmi a zkušenostmi) přímo v lesním 
prostředí. 
 
Lesní  pedagogika  je  také  prostředkem  lesnické  osvěty  a  komunikačním  nástrojem  lesníků. 
Les  s jeho  mimoprodukčními  funkcemi  je  lidmi  vnímán  jako  veřejný  statek.  Hospodaření 
v něm je veřejností sledováno více, než je tomu u subjektů působících v jiných odvětvích.  
Systematická  komunikace  s veřejností  napomáhá  zvýšit  prestiž  lesnické  profese  a  znovu 
obnovit  ztracený  respekt  k vlastnictví  lesů.    Je  třeba  lidem  vysvětlovat  činnosti,  které  jsou 
v lesích  prováděny  pro  jeho  zachování  a  další  rozvoj.  Lesní  pedagogika  slouží  mj.  právě 
k informování široké veřejnosti, ale zejména dětí a mládeže.  
 
Lesní  pedagog  je  odborník  s lesnickým  vzděláním  či  praxí  v  lesnictví  a  úspěšný  absolvent 
certifikovaného  kurzu  lesní  pedagogiky  naplňující  její  podstatu,  který  umí  představit  les, 
lesnictví a profesi lesníka prostřednictvím prožitku především v lesním prostředí. Každoroční 
kurzy jsou pořádány na Střední lesnické škole v Hranicích. Po absolvování základního kurzu 
může  lesník  absolvovat  i  kurz  nadstavbový,  který  je  zaměřený  na  práci  se  specifickými 
cílovými  skupinami  klientů  např.  seniory,  handicapovanými,  dětmi  ze  socio-kulturně 
znevýhodněného prostředí apod. 
 
 
Lesní pedagogika jako vzdělávání pro udržitelný rozvoj 
 
Potřeba lesnické osvěty a potřeba poskytování informací o způsobech a možnostech zajištění 
trvale  udržitelného  lesnického  hospodaření,  na  nichž  se  mají  podílet  vedle  Ministerstva 
zemědělství i lesnické organizace, jsou mj. zakotveny například v těchto dokumentech: 
  Akční plán Státního programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty 
v České republice na léta 2010–2012 s výhledem do roku 2015  
Cílový stav 14  Veřejnost má k dispozici aktuální a objektivní informace 
o stavu životního prostředí a účastní se rozhodování o něm 
  Koncepce podpory mládeže pro období 2014–2020 
SC 11: Motivovat děti a mládež k životu s principy udržitelného rozvoje 
a rozvíjet jejich environmentální gramotnost 
 
  Lesní pedagogika dále naplňuje Strategii vzdělávání pro udržitelný rozvoj 
(20082015). 
 
 
149 
 

Vzdělávání  pro  udržitelný  rozvoj  se  zaměřuje  na  vzájemnou  interakci  a  souvislosti  mezi 
ekonomickými,  sociálními,  environmentálními  a  právními  aspekty  rozvoje.  Naučit  další 
generace  žít  podle  principu  trvale  udržitelného  rozvoje  vyžaduje  vytvořit  dětem  a  mládeži 
základní podmínky pro  získávání  dovedností  a znalostí  o zákonitostech biosféry, o vztazích 
člověka a prostředí,  o vývoji a problémech současné civilizace i  o možnostech  a způsobech 
jejich  řešení.  Naučit  je  utvářet  postoje  k  osobní  odpovědnosti  za  stav  životního  prostředí  a 
pěstovat dovednosti a návyky žádoucího jednání a chování v přírodním prostředí. Působit na 
utváření  názoru,  postojů,  hierarchii  životních  hodnot,  životní  styl,  na  pochopení  kvality 
života. A také rozvíjet úctu a cit k živé i neživé přírodě a jedinečnosti života na Zemi. 
Všechny tyto základní principy se odrážejí v lesní pedagogice. 
 
Lesní pedagogika v ČR 
 
V České republice provádějí lesní pedagogiku organizace zabývající se správou lesních 
majetků, hospodařením v lesích či lesnickou osvětou a lesnické školy. 
 
Patří  mezi  ně  především:  Lesy  České  republiky,  s.  p.,  Ústav  pro  hospodářskou  úpravu  lesů 
Brandýs nad Labem, Vojenské lesy a statky, s.p., Sdružení vlastníků obecních a soukromých 
lesů v ČR a jeho členové – městské lesy (např. Lesy hl. m. Prahy, Ostravské městské lesy a 
zeleň, s. r. o., Městské lesy Hradec Králové, a. s., Lesy města Olomouce, a. s., Domažlické 
městské  lesy  spol.  s  r.  o.,  Lesy  města  Český  Krumlov,  s.  r.  o.,  Městské  lesy  Dačice  s.  r.o., 
Lesy města Brna, a. s., Správa veřejného statku města Plzně, příspěvková organizace, Městská 
správa lesů Pelhřimov s. r. o.,  Lesy města Písku  s. r. o., Správa lesů města Tábora, s. r. o., 
Lesní družstvo Vysoké Chvojno s. r. o., Městské lesy Chrudim, s. r. o., Lesní družstvo obcí 
Přibyslav, Lázeňské lesy Karlovy Vary, p. o., Město Český Brod – městské lesy, Městské lesy 
Rožnov  pod  Radhoštěm,  s.  r.  o.,  Lesy  a  rybníky  města  Českých  Budějovic,  s.  r.  o.,  Lesy 
Jáchymov,  p.  o.,  Lesy  a  parky  Trutnov  s.  r.o.,  Lesy  města  Klatov,  s.  r.  o.,  Statutární  město 
Zlín) a soukromé lesní majetky (např. Kinský dal Borgo, a. s., Kinský a. s.), střední lesnické 
školy (Střední lesnická škola Hranice atd.), Nadace Dřevo pro život, PEFC Česká republika, 
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., aj. 
 
Z potřeby  vzájemné  komunikace  mezi  lesnickými  organizacemi  vznikla  při  Ministerstvu 
zemědělství  v roce  2007  pracovní  skupina  zabývající  se  lesní  pedagogikou  v ČR,  jakožto 
poradní  orgán  ředitele  odboru  koncepcí  a  ekonomiky  lesního  hospodářství.  Členy  pracovní 
skupiny  jsou  zástupci  lesnických  organizací,  které  lesní  pedagogiku  provádí.  Pracovní 
skupina  se  zabývá  propagací  lesní  pedagogiky,  koordinací  celorepublikových  aktivit 
(každoroční  Týden lesů, Evropský týden lesů, podporuje spolupráci  lesnických organizací  a 
lesních  pedagogů,  či  spravuje  webové  stránky  lesní  pedagogiky  (www.lesnipedagogika.cz). 
Připravuje a organizuje také vzdělávací semináře pro vyškolené lesní pedagogy. 
 
Každý  rok  vydávají  lesnické  i  zájmové  organizace  osvětové  materiály,  které  mají  přiblížit, 
nejen návštěvníkům akcí lesní pedagogiky, hospodaření v lese. Jedná se například o nástěnné 
lesní kalendáře (Koho můžeš potkat v lese 2013, Lesníkem od jara do zimy 2012), Lesní diář 
(2013,  2012),  které  slouží  pedagogům  jako  zdroj  dalších  informací  o  lese,  lesnících  a  lesní 
pedagogice. 
 
V posledních  letech  vznikají  také  vzdělávací  lesnické  on-line  aplikace,  které  umožňují 
uživatelům  internetu  získat  formou  zábavné  hry  další  informace  o  lesích  a  lesním 
hospodářství (Lesníkův učeň nebo Lesnický semafor aneb Komu dáš v lese červenou). 
150 
 

Tyto  materiály  a  mnohé  další  materiály,  včetně  informací  o  lesní  pedagogice,  chystaných 
akcích,  kontaktech  na  lesní  pedagogy,  je  možné  získat  na  webových  stránkách 
www.lesnipedagogika.cz,  které  zaštiťuje  výše  uvedená  pracovní  skupina  zabývající  se  lesní 
pedagogikou v ČR. 
 
Lesní pedagogika má svůj profil na i Facebooku, skrze nějž s lesnickou osvětou také oslovuje 
širokou veřejnost www.facebook.com/lesnipedagogika. 
 
 
Lesní pedagogika v roce 2014 
 
Aktivity lesní pedagogiky probíhají nejčastěji v lese, program obvykle trvá 2–4 hodin, může 
ale  být  i  celodenní.  Skupiny  zájemců  z  řad  mateřských,  základních  a  středních  škol, 
dospělých, seniorů či skupin se specifickými vzdělávacími potřebami lesník provádí po lese, 
kde je prostřednictvím vlastního prožitku v přírodě nechává nahlédnout do lesnického zákulisí 
(tzv. klasické programy lesní pedagogiky). 
 
S ukázkami  lesní  pedagogiky  je  dále  možné  se  setkat  i  v rámci  doprovodných  programů  na 
výstavách  a veletrzích  (Silva  Regina,  Natura  Viva,  Země  živitelka,  Flora  Olomouc)  či  na 
Dnech  Země  pořádaných  po  celé  České  republice.  Tyto  ukázky  jsou  ve  své  podstatě 
pozvánkou na lesní pedagogiku do lesa. 
 
V roce  2014  lesní  pedagogové  uspořádali  na  2 100  klasických  programů  v  lese,  jichž  se 
zúčastnilo přes 108 tis. dětí, mládeže a dalších cílových skupin.  
 
Lesní pedagogové se v roce 2014 účastnili více než 300 tzv. hromadných akcí, jež navštívilo 
přes 240 tis. účastníků. 
 
Dále: 
  Proběhlo několik vzdělávacích seminářů pro lesní pedagogy: 
o  Dvanáctý  seminář  pro  lesní  pedagogy  (11.12.  6.,  Loučná  nad  Desnou), 
organizátor Ústav zemědělské ekonomiky a informací 
o  Vzdělávací seminář pro odbornou veřejnost v rámci přípravy akcí k Týdnu lesů 
(21.23.  10.,  Vílanec  u  Jihlavy),  organizátor  Ústav  pro  hospodářskou  úpravu 
lesů Brandýs nad Labem 
o  Lesní pedagogika  – odborný seminář pro vlastníky  a správce lesních majetků 
(24.  9.,  Křemešník  u  Pelhřimova),  organizátor  Sdružení  vlastníků  obecních  a 
soukromých lesů v ČR, ve spolupráci s Krajem Vysočina, Městem Pelhřimov a 
Městskou správou lesů Pelhřimov s. r. o. 
o  Cyklus  seminářů  Lesní  pedagogika  –  právní  souvislosti  (9.  12.  Plasy,  11.  12. 
Žďár nad Sázavou, 16. 12. Střední lesnická škola Hranice), organizátor Ústav 
pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem 
  Byly uspořádány 3 kurzy pro lesní pedagogy: 
o  Základní  kurz  lesní  pedagogiky  24.28.  2.  v  Hranicích,  organizátor  Střední 
lesnická škola Hranice a Sdružení lesních pedagogů v ČR 
o  Kurz lesní pedagogiky, aneb jak přiblížit les lesnictví veřejnosti interaktivním 
způsobem  (15.19.  9.,  Kostelec  nad  Černými  lesy),  pod  záštitou  Střední 
lesnické  školy  Hranice  a  ve  spolupráci  s Lesy  hl.  m.  Prahy  organizovala 
Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze  
151 
 

o  Nadstavbový kurz lesní pedagogiky 25.29. 8. v Hranicích, organizátor Střední 
lesnická škola Hranice a Sdružení lesních pedagogů v ČR 
  V průběhu  veletrhu  Silva  Regina  2014  v Brně  se  Lesnické  subjekty  přihlásily 
k Akčnímu  plánu  na  období  20142016  k Jednotnému  postup  pro  realizaci  lesní 
pedagogiky u lesnických subjektů v ČR. Mj. se zavázaly: 
o  ke spolupráci oblasti lesní pedagogiky napříč rezorty (MZe, MŠMT) 
o  k  vytváření  pokladů   a  podmínek  pro  výkon  lesní  pedagogiky  ve  svých 
organizacích 
o  ke spolupráci na společných aktivitách 
o  k podpoře vzdělávání lesních pedagogů 
o  navazovat na Staroranskou deklaraci ze 4. října 2013 
o  při  programech  lesní  pedagogiky   zdůrazňovat  význam  všech  funkcí  lesa, 
využívání  dřeva  jako   obnovitelné  suroviny  a  respektování  všech  pilířů 
udržitelného obhospodařování lesa 
 
YPEF – Mladí lidé v evropských lesích (Young People in Europen Forests) 
 
YPEF je znalostní soutěž zaměřena na žáky a studenty všech základních a středních škol. 
Cílem  této  soutěže,  která  má  své  kořeny  u  polských  lesníků,  je  zlepšit  povědomí  zejména 
mládeže, ale i celé společnosti, o významu lesů a zdůraznit význam lesnictví v současné době. 
Jedná se o mezinárodní soutěž, do které jsou aktivně zapojeny lesnické instituce z cca 10 zemí 
Evropy. 
Soutěží se ve dvou věkových kategoriích: mladší žáci 1315 let a 1620 let. 
Národním  koordinátorem  soutěže  YPEF  za  Českou  republiku  je  Česká  lesnická  společnost. 
Soutěž  v roce  2014  připravila  za  spoluúčasti  středních  lesnických  škol  –  Střední  lesnické 
školy  Hranice,  Vyšší  odborné  školy  lesnické  a  Střední  lesnické  školy  Bedřicha 
Schwarzenberga Písek a České lesnické akademie Trutnov, Lesnické a dřevařské fakulty ČZU 
v Praze a Lesů České republiky, s. p. 
Soutěž se skládá z postupných "rozřazovacích" kol: 
  místní  kola  –  proběhla  na  vybraných  lesních  správách  Lesů  České  republiky,  s.  p. 
(únor, březen) 
  4 regionální kola – proběhla na lesnických školách: Brno, Hranice, Písek, Trutnov,  
o  Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze (15. 4.) – Praha a Středočeský kraj 
o  Vyšší  odborná  škola  lesnická  a  Střední  lesnická  škola  Bedřicha 
Schwarzenberga Písek (29. 4.) – Jihočeský kraj 
o  Česká lesnická akademie Trutnov (29. 4.) – Královéhradecký kraj 
o  Střední lesnická škola Hranice (29. 4.) – moravské kraje 
  národní kolo – proběhlo 20. a 21. května v Kostelci nad Černými lesy 
Vítězné  družstvo  národního  kola  (Střední  lesnická  škola  Hranice  –  Anna  Senecká, 
Mikuláš  Žalek,  David  Jan)  zastupovalo  Českou  republiku  na  závěrečném  „utkání“ 
v mezinárodním kole v německém Eberswalde (29.9.3.10.). 
152 
 

 
8.4 Nadace „Dřevo pro život“ 
Wood for Life Foundation 
 
Posláním  Nadace  je  propagovat  komplexně  pojatou  péči  o  dřevěné  bohatství  a  pomáhat 
rozvíjet  ekologicky  šetrné  způsoby  využívání  dřeva  ve  všech  oblastech  lidské  činnosti. 
Nadace  pomáhá  rozvíjet  úctu  k  přírodě  a  zdůrazňuje  široké  uplatnění  používání  dřeva 
v každodenním  životě  -  dřeva    jako  suroviny  blízké  člověku  a  současně  i  ekologického  a 
kreativního materiálu budoucnosti. Dřeva, jako nedílné součásti vývoje člověka. 
 
Hlavní oblastmi zájmu Nadace jsou: 
  podpora školství, vzdělávání, vědy a výzkumu  
  podpora využívání dřeva jako domácí, obnovitelné a přírodní suroviny. 
 
 
Snahou Nadace je, aby logicky propojovala celý lesnicko dřevařský komplex. Nadace se tedy 
na svých akcích vždy snaží propojit logickou vazbu les, jako zdroj dřeva a dřevařskou výrobu, 
zpracování tohoto dřeva jako nejvýznamnější zdroj financí pro péči o les. 
 
Mezi nejúspěšnější dlouhodobé projekty Nadace v roce patří v oboru lesní pedagogiky „ Do 
lesa  s lesníkem“  a  v oblasti  dřevěného  stavění  soutěžní  anketa  „  Dřevěná  stavba  roku“  a 
studentská soutěž „Stavby s vůní dřeva“. 
 
 
Do lesa s lesníkem 
 
Cílem  projektu  je  přiblížit  les  dětem  základních  škol  z  celé  ČR  a  ukázat  jim  i  učitelům  les 
očima  lesníka.  Projekt  „Do  lesa  s  lesníkem“  chce  les  představit  jako  součást  zdravého 
přírodního prostředí a zdůraznit jeho hospodářské a sociální souvislosti. 
 
Program  je  navržen  tak,  aby  se  děti  nejen  seznámily  s  ukázkami  lesnických  činností  přímo 
v lese, ale aby si většinu prací samy vyzkoušely za podpory odborníků  – lesních pedagogů a 
odborníků  na  zpracování  dřeva.  Díky  tomuto  poznání  a  osobnímu  prožitku  získávají  děti 
hlubší vztah a respekt nejen k lesu samotnému, ale i k práci lidí, kteří v něm pracují. 
 
V oblasti  lesní  pedagogiky  Nadace  dřevo  pro  život  v roce  2014  uskutečnila  celkem  14  akcí 
„Do lesa s lesníkem“ po celé České republice s celkovým počtem dětí 1 387.  
 
Projekt „Do lesa s lesníkem“ je zaměřen na podporu aktivního sdělování informací o lesním 
hospodářství  a  popularizaci  lesa,  lesního  hospodářství  a  zpracování  dřeva  jako  čisté 
obnovitelné  suroviny.  Je  zaměřen  na  posílení  interaktivních  prvků  během  předávání 
kompletních informací o celém procesu od lesního hospodářství, lesních ekosystémech až po 
zpracování  dřeva  jako  obnovitelné  suroviny  a  jeho  spotřebu.  Environmentální  vzdělávání 
probíhá přímo v prostředí lesa.    
 
Akcent je kladen na rozvoj manuálních zručností nejen na lesnické činnosti, ale i na manuální 
zručnost v oboru zpracování dřeva. 
 
 
153 
 

Partnery akcí byly společnosti: 
 
Smurfit  Kappa  Czech  s.r.o.,  VLS  ČR,s.p.,  Kronospan  CR  s.r.o.,  Kinský  Dal  Borgo,  a.s., 
Mayr-Melnhof Holz Paskov s.r.o., Biocel Paskov a.s., Stora Enso Wood Products Planá s.r.o., 
LČR s.p., JAF HOLZ s.r.o., Lesy města Rokycan, s.r.o., Mondi Štětí a.s. a Stora Enso Wood 
Products  Ždírec  s.r.o.,  Faber  Castell  s.r.o.,  Wotan  Forest,  a.s.,  UNILES,  a.s.,  Petrof  s.r.o., 
Městské lesy Hradec Králové a.s., Střední lesnická škola v Hranicích, o.s. PRO PŘÍRODU A 
MYSLIVOST a Colloredo-Mannsfeld s.r.o. 
 
 
 
Ukážeme vám les, jak ho neznáte 
 
Smyslem  tohoto projektu Nadace je umožnit společné setkávání  zástupců dřevozpracujících 
firem  a  jejich  obchodních  i  jiných  partnerů,  jak  v  prostorách  dané  firmy,  tak  v  přilehlých 
lesích. 
 
Záměrem  je  teoreticky  i  prakticky  seznámit  partnery  společnosti  s  firemní  strategií, 
s investiční  politikou  a  s  perspektivou  firemního  rozvoje  z  hlediska  dostupnosti  dřeva  - 
suroviny, pocházející z obnovitelných zdrojů certifikovaného lesního hospodářství. 
 
Celý  projekt  je  výjimečný  svým  interaktivním  pojetím  -  pracovní  procházkou  lesem  se 
stanovišti s různým zaměřením s důrazem na ekonomickou stránku, ve spolupráci s lesními 
odborníky na danou oblast, kde si  pozvaní  partneři mají  možnost osobně vyzkoušet  i  určité 
lesnicko-dřevařské aktivity a činnosti. 
 
 
Soutěžní anketa „Dřevěná stavba roku 2014” 
 
Dřevěná  stavba  roku  (DSR)  (www.drevenastavbaroku.eu)  ukazuje,  co  všechno  lze  ze  dřeva 
udělat a zdůrazňuje neskutečnou variabilitu dřeva jako suroviny pro každodenní využití.  
 
Organizátorem  ankety  je  Nadace  dřevo  pro  život  pod  záštitou  Ministerstva  zemědělství, 
Ministerstva průmyslu a obchodu a Svazu měst a obcí. 
 
Tuto soutěžní anketu Nadace úmyslně projektuje jako marketingový nástroj pro všechny, kdo 
se věnují využívání dřeva. Ukazujeme nejen jejich výrobky, ale, a to je nejdůležitější, adresně 
představujeme konkrétní lidi a společnosti z  daného sektoru podnikání. 
 
Dřevěná stavba roku je mezinárodní anketa dřevěných konstrukcí, návrhů, projektů a realizací 
staveb a interiérů, které byly postaveny na území České a Slovenské republiky anebo je čeští 
a  slovenští  autoři  navrhli  pro  jinou  zemi  EU.  Cílem  mezinárodní  soutěžní  ankety  „Dřevěná 
stavba  roku",  je  ukázat  široké  veřejnosti  výrobky  z jedinečného  a  krásného  stavebního 
materiálu – DŘEVA a tím zvýšit celkově zájem o jeho využívání. 
 
Jednotlivé  kategorie  Dřevěná  hřiště,  Dřevěné  konstrukce,  Moderní  dřevostavby,  Roubené 
domy  a  Interiéry  představující  obrovský  potenciál  využití  dřeva,  seznamují  veřejnost  
s návrhy  staveb,  konkrétními  realizacemi  staveb,  ale  také  s  jejich  tvůrci  a  staviteli.  V  rámci 
soutěžní  ankety  mohou  registrovaní  hlasující  vybírat  nejkrásnější  a  nejzajímavější  stavby. 
154 
 

S laickou  veřejností   hodnotí  stavby   i  renomovaní  odborníci  z  oblasti  stavebnictví  a 
zpracování dřeva. 
 
 
Studentská soutěž „Stavby s vůní dřeva” 
 
Cílem  studentské  soutěže  Stavby  s  vůní  dřeva  je  prezentovat  veřejnosti  návrhy  a  nápady 
studentů a současně představit jejich odbornou vyspělost získanou studiem na vysokých nebo 
vyšších odborných školách. 
 
Vítěze soutěže vybírá odborná porota ze dvou kategorií, a to Návrhy dřevěných konstrukcí a 
Návrhy  moderních  dřevostaveb.  Vítěz  vedle  věcných  cen  získá  i  titul  "Vítěz  studentské 
soutěže Stavby s vůní dřeva". 
 
Hlavním  záměrem  je  umožnit  mladým  začínajícím  odborníkům  ukázat  světu  jejich  nápady 
i nové  chápání  dřeva  jako  stavebního  materiálu.  Podmínky  této  kategorie  jsou  úmyslně 
nastaveny tak, aby zde studenti bez obav z chybějících praktických zkušeností a bez nutnosti 
drahého technického vybavení měli možnost využít svoji obrazotvornost a tvořivost. Vytváří 
se  tak  prostor  pro  mladé,  ničím  nespoutané,  talenty,  kteří  mohou  svou  svobodnou  myslí 
posunout současné trendy v oblasti dřevěného stavění do netušených oblastí. 
 
V roce  2014  se  soutěže  účastnilo  17  studentských  děl  z osmi  odborných  fakult  ze  šesti 
univerzit v ČR. 
 
 
8.6 Dřevorubecké soutěže  
Lumberjack Competitions 
 
XIII.  mistrovství  České  republiky  v práci  s motorovou  pilou  –  Pohár  VLS  2014  bylo  již 
sedmým ročníkem pořádaným Vojenskými lesy a statky ČR, s. p. v rámci 38. Lesnického dne 
na Skelné Huti v Ralsku u divize Mimoň. 
 
Dřevorubeckého  klání  se  zúčastnilo  37  závodníků  ze  Slovenska  a  Česka.  V kategorii 
Profesionál soupeřilo 19 soutěžících, v kategorii Junior (závodníci do 24 let) 13 soutěžících a 
v kategorii  Začátečník  (závodníci  mající  maximálně  dvě  účasti  na  soutěžích  úrovně 
mistrovství republiky) 5 soutěžících.  
 
V pátek, 20. června, byla zahájena disciplína kácení. Stejně jako v předchozích čtyřech letech 
probíhalo  kácení  na  odvětvených  kmenech  přímo  v areálu  Skelné  Huti  bezprostředně  před 
zraky přítomných diváků. Vítězem disciplíny kácení se stal český juniorský závodník Jindřich 
Fazekaš.  Kmen skácel  pouze 5 cm  od  cílového  kolíku v čase 3, 01 minuty  a v parametrech 
pařezu neudělal jedinou chybu. Na druhém místě skončil další junior, tentokrát ze Slovenska, 
Marek Lubas a třetí byl Jaroslav Perveka.  
 
Bezprostředně  po  zahájení  kácení  byly  otevřeny  také  technické  disciplíny.  První  z nich, 
výměnu řetězu, vyhrál slovenský závodník Jaroslav Kukuc, který vyměnil řetěz na pile v čase 
10,35 s. Na druhém a třetím místě se umístili rovněž slovenští reprezentanti Marek Lubas a 
Jaroslav  Perveka.  Slováci  opět  potvrdili,  že  výměna  řetězu  je  jejich  doménou  a  mezi  první 
155 
 

sedmičkou  se  jich  umístilo  hned  šest.  Jediným  českým  závodníkem,  který  narušil  jejich 
hegemonii, byl junior Martin Švec, který disciplínu absolvoval za slušných 14,15 s.  
 
Nejvyšší  stupínek  v disciplíně  kombinovaný  řez  obsadil  Jindřich  Fazekaš  následovaný 
Matúšem Sitárikem a Janem Poláčkem. Za zmínku stojí, že všichni tři závodníci jsou dosud 
v juniorském věku. 
 
Vítězem  přesného  řezu  se  stal  loňský  mistr  České  republiky  Martin  Pňaček  následovaný 
dvěma Slováky, Matúšem Sitárikem a Tomášem Kvasničákem. 
 
V odvětvování  předvedl  nejvíce  zručnosti,  rychlosti  a  zkušenosti  Jaroslav  Kukuc,  který 
disciplínu  vyhrál.  Stříbrnou  příčku  obsadil  Tomáš  Kvasničák  a  bronz  získal  Hubert  Barták. 
Vítěz,  Jaroslav  Kukuc,  odřezal  třicet  větví  z šestimetrového  kmene  v čase  15,25  s a 
nezanechal za sebou suk vyšší než 5 mm nebo zářez hlubší než 5 mm.  
 
Po  dvoudenním  zápolení  a  sečtení  výsledků  z pěti  disciplín  bylo  zřejmé,  že  absolutním 
vítězem Poháru VLS 2014 se stal Jindřich Fazekaš z Česka, stříbrnou příčku obsadil Jaroslav 
Kukuc  ze Slovenska,  a  na  třetím  místě  se  umístil  taktéž  Slovák,  Jaroslav  Perveka.  Mistrem 
České  republiky  pro  rok  2014  byl  vyhlášen  nejlepší  český  závodník,  teprve  třiadvacetiletý 
Jindřich Fazekaš, který tak navázal na loňský triumf dalšího mladíka, letos dvaadvacetiletého 
Martina Pňačka. Jindřich Fazekaš se stal zároveň vítězem kategorie Junior, kde ho na stupních 
vítězů doplnili stříbrný Marek Lubas a bronzový Matúš Sitárik. Kategorii Začátečník ovládli 
tři  čeští  závodníci  –  vítězem  se  stal  letošní  nováček  Martin  Dicse,  druhý  skončil  Miroslav 
Founě a třetí Karel Bartoň. V kategorii družstev zvítězil tým Dolmar ve složení Jiří Anděl, Jiří 
Herzog a Jaroslav Perveka. 
 
Stejně jako v loňském roce se i letos potvrdil výkonnostní vzestup juniorských závodníků.  Na 
stupních  vítězů  v jednotlivých  disciplínách  se  umístili  Matúš  Sitárik  a  Marek  Lubas  ze 
Slovenska a Češi Jindřich Fazekaš, Martin Pňaček a Jan Poláček. Z celkem 15 medailových 
pozic v pěti disciplínách získali junioři osm medailí.  
 
Disciplína I. – kácení 
1. Jindřich  Fazekaš Česko 
2. Marek 
Lubas  Slovensko 
3. Jaroslav  Perveka Slovensko 
Disciplína II. - výměna řetězu 
1. Jaroslav Kukuc  Slovensko 
2. Marek  Lubas  Slovensko 
3. Jaroslav Perveka Slovensko 
Disciplína III. - kombinovaný řez 
1.  Jindřich  Fazekaš Česko 
2.  Matúš 
Sitárik  Slovensko 
3.  Jan 
Poláček  Česko 
Disciplína IV. - přesný řez 
1. Martin  Pňaček 
Česko 
2. Matúš  Sitárik 
Slovensko 
3. Tomáš  Kvasničák Slovensko 
156 
 

Disciplína V. - odvětvování 
1.  Jaroslav  Kukuc 
Slovensko 
2.  Tomáš 
Kvasničák Slovensko 
3.  Hubert 
Barták 
Česko 
Absolutní pořadí Poháru VLS 2014 
1. Jindřich Fazekaš Česko 
2. Jaroslav Kukuc  Slovensko 
3. Jaroslav Perveka Slovensko 
 
 
157 
 

9 Navazující činnosti a odvětví 
Other Forest-based Activities and Sectors 
9.1 Les a ochrana přírody 
Forest and Nature Conservation 
 
Zvláště chráněná území České republiky 
 
Systém  péče  o  zvláště  chráněná  území  ČR,  tedy  území  přírodovědecky  či  esteticky  velmi 
významná  nebo  jedinečná,  vychází  ze  zákona  č.  114/1992  Sb.,  o ochraně  přírody  a  krajiny 
(dále  jen  zákon),  kde  jsou  podrobně  stanoveny  podmínky  ochrany  těchto  území  dle  jejich 
kategorií.  Dle  §  14  zákona  se  zvláště  chráněná  území  v  ČR  člení  do  6  kategorií.  Mezi 
velkoplošná  zvláště  chráněná  území  náleží  národní  parky  (NP)  a  chráněné  krajinné  oblasti 
(CHKO).  Maloplošná  zvláště  chráněná  území  zahrnují  národní  přírodní  rezervace  (NPR), 
přírodní rezervace (PR), národní přírodní památky (NPP) a přírodní památky (PP). 
 
 
Tabulka 9.1.1 
Přehled zvláště chráněných území (ZCHÚ) 
Overview of specially protected areas 
Velkoplošná ZCHÚ 
Území 
Maloplošná ZCHÚ 
Large-scale specially 
mimo 
Small-scale specially protected areas 
protected areas 
ZCHÚ 
Kategorie  
CHKO 
NPR 
NPP 
Outside 
Category 
NP 
PR 
PP 
Protected 
National 
National 
specially 
National 
Nature 
Nature 
landscape 
nature 
nature 
protected 
parks 
reserves 
monuments 
areas 
reserves 
monuments 
areas 
počet území 

25 
109 
116 
812 
1495 
 
Number of areas 
celková výměra 
 
(tis. ha) 
118,9*) 
1 100,8 
29,1 
5,5 
42,4 
35,7 
Total area 
(1 000 ha)
 
% rozlohy ČR 
1,51 
13,95 
0,37 
0,07 
0,54 
0,45 
 
% of country area 
výměra PUPFL 
 
(tis. ha) 
99,3 
598,5 
24,6 
3,1 


Forest land 
(1 000 ha)
 
lesnatost (%) 
87,1 
54,4 
83,5 
56,8 


 
Forest cover (%)  
výměra 
přirozených lesů 
(tis. ha) 
14,7 
1,0**) 
6,9 
0,3 
5,4 
0,3 
0,5 
Size of natural 
forests (1 000 ha)
 
158 
 

výměra lesů 
dlouhodobě 
ponechaných 
samovolnému 
vývoji (tis. ha)****) 
6,7 
0,0***) 
2,2 
0,0 
0,7 
0,0 
0,0 
Size of forests left 
to spontaneous 
development 
(1 000 ha)
 
Poznámky:*) celková výměra NP bez OP, 
**) rozloha přirozených lesů v CHKO mimo maloplošná ZCHÚ, 
***) rozloha lesů dlouhodobě ponechaných samovolnému vývoji v CHKO mimo maloplošná ZCHÚ, 
****)  součet  výměr  subkategorií  přirozených  lesů  označovaných  jako  „les původní“  a  „les  přírodní“,  které  se 
používají pro označení lesů dlouhodobě ponechaných samovolnému vývoji. 
 
Pramen: AOPK ČR a Databanka přirozených lesů 
Source:   Nature Conservation Agency of the Czech Republic 
 
Celková  výměra  velkoplošných  zvláště  chráněných  území  v současné  době  činí 
1 219,7 tis. ha, což představuje 15,5 % výměry ČR. Z tabulky je patrné, že lesní ekosystémy 
zaujímají většinu území zvláště chráněných území a jsou jejich mimořádně cennou součástí. 
Přirozené lesy zaujímají výměru 29,1 tis. ha, což představuje pouze 1,1 % výměry všech lesů 
ČR.  Cíle  a  zásady  péče  o  lesní  i  nelesní  ekosystémy  v příslušných  kategoriích  zvláště 
chráněných území jsou podrobně rozpracovány v plánech péče o tato území. 
 
Zpracování plánů péče o národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace 
a národní přírodní památky zajišťuje Ministerstvo  životního  prostředí,  které tyto  plány péče 
rovněž schvaluje. 
 
Národní parky 
 
Jedná se o rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou 
část  zaujímají  přirozené nebo lidskou činností málo  ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, 
živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam. Veškeré využití 
národních  parků  musí  být  podřízeno  zachování  a  zlepšení  přírodních  poměrů  a  musí  být 
v souladu  s vědeckými  a  výchovnými  cíli  sledovanými  jejich  vyhlášením.  Národní  parky, 
jejich poslání a základní ochranné podmínky se vyhlašují zákonem. 
 
V ČR  se  nacházejí  čtyři  národní  parky,  jejichž  území  jsou  charakteristická  svými  zcela 
odlišnými  přírodními  podmínkami.  Od  března  2010  probíhá  proces  vyhlášení  pátého 
národního parku v centrální části CHKO Křivoklátsko.  
 
Metody  a  způsoby  ochrany  národních  parků  jsou  odstupňovány  na  základě  členění  území 
národních  parků  do  tří  zón  ochrany  přírody  vymezených  s ohledem  na  přírodní  hodnoty, 
přičemž nejpřísnější režim ochrany je stanoven pro první zónu. 
 
 
 
 
 
 
 
 

159 
 

Tabulka 9.1.2 
Přehled vybraných ukazatelů z jednotlivých národních parků 
Basic data on national parks 
Výměra NP  Výměra 
Podíl 
Název NP
Datum 
  
Přírodní hodnoty 
lesů
vyhlášení NP  (bez OP) 
 
lesů  
 
(ha) 
(ha) 
(%) 
Nejvyšší horstvo ČR výškově přesahující horní 
hranici lesa s přírodovědnými hodnotami 
nadnárodního významu – horské a podhorské 
geobiocenózy s výskytem endemitů, glaciálních 
reliktů a ohrožených druhů: arktoalpínská tundra 
Krkonošský 
(17. 5. 1963) 
s řadou glaciálních (ledovcové kary, morény apod.) 
36 327 
31 779 
87,5 
NP 
a periglaciálních jevů (mrazové sruby, kamenná 
20. 3. 1991 
moře apod.), subarktická a lesní rašeliniště a luční 
mokřady, horské smrkové lesy, listnaté  
a smíšené lesní porosty, květnaté horské a 
podhorské louky 
Hluboké údolí středního toku Dyje s řadou 
geomorfologických jevů, vysokým podílem přírodě 
blízkých porostů v přilehlém lesním komplexu, 
NP Podyjí 
mozaikou velmi různorodých přírodních biotopů s 
20. 3. 1991 
6 276 
5 338 
85,1 
vysokou druhovou diverzitou rostlin a bezobratlých 
organismů, ve škále od dealpínských prvků až po 
xerotermní druhy. 
Z nejcennější původní části CHKO Šumava (1963) 
vyhlášen NP. Jedná se o nejcennější část starého 
pohoří s glaciálními jezery, souvisle zalesněné 
území s
NP Šumava
 horskými a podmáčenými smrčinami; 
 
rozlehlá rašeliniště, tzv. luhy a slatě. Klíčové území  20. 3. 1991 
68 339 
54 524 
79,8 
výskytu velkých šelem v ČR (zejména rysa) a 
jediná oblast životaschopné populace tetřeva hlušce 
ve střední Evropě. 
Z části původního CHKO Labské pískovce byla 
vyčleněna pískovcová pahorkatina na pravém břehu 
Labe na Děčínsku;  
NP České 
skalní útvary a na ně vázaná společenstva 
Švýcarsko
1. 1. 2000 
7 933 
7621 
96,1 
 
s vysokou biodiverzitou, rozsáhlé lesní ekosystémy 
s místními ekotypy lesních dřevin, výskyt 
významných druhů (uměle reintrodukovaný losos 
obecný a sokol stěhovavý)  
Celkem  
 
 
118 875 
99 262 
 
Pramen: MŽP 
Source:   Ministry of the Environment 
 
 
Lesy v národních parcích 
 
Podstatnou  část  území  národních  parků  ČR  zaujímají  lesy  (průměrně  87,1  %).  Poslání  lesů 
v národních  parcích,  strategické  cíle  jejich  ochrany  a  management  jsou  odlišné  od ostatních 
lesů, nacházejících se na území ČR. Lesy na území národních parků jsou ve většině případů 
zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení dle § 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 289/1995 Sb., 
o lesích  v platném  znění.  Cíle  a  zásady  péče  o  lesní  ekosystémy  v národních  parcích  jsou 
podrobně rozpracovány v plánech péče o tato území, přičemž je důsledně prosazováno přírodě 
blízké hospodaření, které je zaměřeno na maximální využití přírodních procesů.  
 
160 
 

Plány  péče  jsou  nástrojem  orgánů  ochrany  přírody  pro  naplňování  cílů  ochrany  daného 
území; slouží jako podklad pro rozhodování orgánů ochrany přírody a jako podklad pro jiné 
druhy plánovacích dokumentů (lesní hospodářské plány).  
 
Hlavním strategickým cílem péče o lesní ekosystémy v národních parcích je postupný návrat 
k různověkým  porostům  s přirozenou  druhovou  skladbou,  zachování  druhové  diverzity  a 
uchování a zlepšení jejich samořídících funkcí.  
 
Lesní hospodářské plány
 zpracovávané pro národní parky, či jejich územní části, zohledňují 
cíle  a  podmínky  ochrany  daného  území  ve  formě  konkrétních  opatření,  stanovených  pro 
jednotlivé lesní porosty. 
 
Lesy  v národních  parcích  jsou  vzhledem  ke  svému  specifickému  poslání  od  roku  2003 
v rámci  pravidelných  obnov  postupně  zařizovány  lesními  hospodářskými  plány  na základě 
metodiky hospodářské úpravy pro strukturálně bohaté lesy, která byla pod odbornou garancí 
MŽP  vyvíjena  od  r.  1999.  Metodika  pro  popis  strukturálně  bohatých  lesů  pracuje  s  „typem 
vývoje lesa“ jako základní jednotkou pro zjištění stavu lesa a plánování, nižšími jednotkami 
jsou „typ porostu“ a „segment typu porostu“.  
 
Certifikace lesů 
 
Správa KRNAP dlouhodobě hospodaří podle lesního certifikačního systému PEFC. 
V roce  2009  byl  Správě  KRNAP  udělen  certifikát  FSC  potvrzující  ekologické  hospodaření 
v lesích  v majetku  státu  v KRNAP  a  jeho  ochranném  pásmu.  Udělení  certifikátu  předcházel 
certifikační  audit,  v jehož  průběhu  auditoři  prověřili,  zda  krkonošští  lesníci  hospodaří  podle 
Českého  standardu  FSC  (Forest  Stewardship  Council).  Ten  je  souborem  160  požadavků  na 
ekologicky, sociálně a ekonomicky šetrné lesní hospodaření v podmínkách České republiky. 
V roce 2014 proběhl  hlavní  audit FSC ve stejném  rozsahu jako v roce 2009, v němž Správa 
KRNAP udělení certifikátu obhájila. 
 
Aktuální stav lesa na území Národního parku Podyjí a jeho ochranného pásma  
 
Péče o lesní ekosystémy v Národním parku Podyjí a jeho ochranném pásmu v roce 2014 byla 
prováděna  v souladu  se  základními  koncepčními  a  plánovacími  dokumenty  vztahujícími  se 
k předmětnému území. Jedná se zejména o Plán péče o Národní park Podyjí a jeho ochranné 
pásmo (platnost 2012 – 2020), LHP pro LHC Národní park Podyjí (platnost 2014 – 2023) a 
LHP obecních lesů, které má správa NP v nájmu (lesy Obce Horní Břečkov, Mašovice a Nový 
Šaldorf – Sedlešovice s platností 2013 - 2022). V rámci aktivního obnovního managementu, 
směřujícího k přiblížení lesních ekosystémů přírodě blízkému stavu byla prováděna opatření 
zaměřená na úpravu druhové skladby porostů ve prospěch cílových – stanovištně původních 
dřevin,  a dále  pak  opatření  směřující  k vytvoření,  popř.  zjemnění  věkové  a  prostorové 
diferenciace lesa. V části lesních porostů byly prováděny speciální managementové zásahy za 
účelem zachování nebo zlepšení stavu vybraných druhů a společenstev. 
 
Těžba  v roce  2014  činila  celkem  6  224  m3,  z toho  těžba  nahodilá  3  049  m3,  tj. 49 %. 
Z nahodilé těžby bylo 139 m3 těžby kůrovcové a 2 910 m3 těžby ostatní. Z celkového objemu 
těžby činila jehličnatá těžba 5 494 m3 a listnatá těžba 730 m3.  
 
Výchovné  zásahy  byly  provedeny  na  celkové  výměře  56,11  ha.  Na výměře  15,39  ha  byla 
provedena redukce nežádoucích dřevin. 
161 
 

V rámci ochrany proti škodám působených zvěří bylo 73,70 ha ošetřeno repelentním nátěrem 
a  bylo  zbudováno  1,77  km  oplocenek.  Na  79,07  ha  byla  provedena  ochrana  proti  buřeni 
formou ožínání.  
 
Umělá  obnova  lesa  byla  provedena  na  ploše  6,79  ha.  Celkem  bylo  vysázeno  53  710  kusů 
stanovištně odpovídajících druhů dřevin. Z toho buk lesní – 21 600 ks, dub zimní – 14 500 ks, 
lípa malolistá  – 6 400 ks, javor klen 5 500 ks, jilm habrolistý 400 ks, olše lepkavá 200 ks, 
třešeň  ptačí  150  ks,  jeřáb  břek  60  ks  a  jedle  bělokorá  –  4  900  ks.  Přirozené  zmlazení  bylo 
evidováno na ploše 0,62 ha, tj. 8 % celkové obnovy lesa. 
 
Aktuální stav lesa na území Národního parku České Švýcarsko  
 
Péče  o  lesy  v  NP  České  Švýcarsko  v roce  2014  vycházela  ze  schváleného  Plánu  péče 
o národní  park  České  Švýcarsko  (2009  –  2016)  a  platného  LHP  (2007  –  2016).  Cílem 
managementu lesů je vytvoření podmínek pro budoucí ponechání lesů samovolnému vývoji. 
Plánem  péče  jsou  stanoveny  dva  hlavní  rovnocenné  směry  péče  o  lesní  ekosystémy:  a) 
přestavba smrkových monokultur, b) odstranění  geograficky nepůvodních dřevin.  Základem 
pro  budoucí  ponechávání  porostů  samovolnému  vývoji  je  snížení  zastoupení  smrku  ze 
současných 59 % na 30 % a úplné odstranění geograficky nepůvodních dřevin.  
 
Přestavba  smrkových  monokultur  je  pojata  jako  celoplošné  snížení  zastoupení  smrku  ve 
prospěch  dřevin  přirozené  dřevinné  skladby  (zejména  buk,  dub,  jedle).  V  roce  2014  bylo 
vytěženo  23  563  m3  dřevní  hmoty.  Při  odstraňování  geograficky  nepůvodních  druhů  jsou 
nejprve odstraněni  dospělí plodící  jedinci  a s několikaletým  odstupem  je  odstraňován nálet. 
Objem  těžeb  geograficky  nepůvodních  druhů  dřevin  (vejmutovka,  douglaska,  modřín  a  dub 
červený)  činil  v roce  2014  celkem  3  687  m3.  Veškeré  lesnické  zásahy  jsou  realizovány 
striktně s ohledem na stanoviště.  
 
Vzniklé holiny jsou zalesňovány sazenicemi stanovištně původních druhů, stejným sadebním 
materiálem  jsou  realizovány  podsadby  rozvolněných  porostů.  V roce  2014  bylo  zalesněno 
celkem  159  181  ks  stanovištně  původních  druhů  dřevin  (z toho:  jedle  -  48 790  ks;  dub  – 
33 205 ks;  buk  – 71 200 ks;  javor klen  – 2 642 ks;  jeřáb ptačí  – 1 175 ks, třešeň –  169 ks  a 
líska – 2 000 ks), vše formou prvního či opakovaného zalesnění a podsadeb na celkové ploše 
42,92 ha. 
 
Nahodilá  těžba  v roce  2014  činila  35,8  %  z objemu  celkových  těžeb,  kůrovcové  těžby  byly 
realizovány v objemu 6 616 m3. Výchovné zásahy v mladých lesních porostech do 40 let věku 
byly realizovány na ploše 78,29 ha. 
 
 
Aktuální stav lesa v majetku státu na území KRNAP a jeho ochranného pásma  
 
Činnost  odboru péče o národní park (OPNP) byla v roce 2014 ještě stále ovlivněna gradací 
kůrovce převážně ve východní části Krkonoš (LHC Maršov, část LHC Vrchlabí). Tato situace 
způsobila v minulých letech (zejména 2010 a 2011) zvýšený objem kůrovcové nahodilé těžby 
v lesních  porostech  na  území  KRNAP. Rozsah  rozšíření  kůrovce  je  však  již  v letech  2013  a 
2014 nižší ve srovnání s předcházejícími roky. 
 
Umělá obnova byla v roce 2014 provedena na ploše 49,12 ha (v roce 2013 na ploše 47,12 ha, 
v roce 2012 42,83 ha). Následující roky lze očekávat srovnatelný rozsah s rozsahem letošního 
162 
 

roku.  Celkově  nižší  objem  zalesňování  proti  nedávné  minulosti  je  z hlavní  části  důsledkem 
změny  způsobu  těžeb,  kdy  nedochází  k vzniku  nových  holin  a  porost  je  v obnovní  těžbě 
pouze uvolňován pro přirozené zmlazení. Toto přirozené zmlazení je v roce 2014 evidováno 
na  ploše  56,39  ha,  v roce  2013  bylo  na  ploše  59,57  ha.  V následujících  letech  s postupným 
odrůstáním  náletů  můžeme  počítat  s  nárůstem  přirozené  obnovy.  Dále  bylo  pokračováno 
s dosadbou listnatých dřevin a jedle do již založených smrkových kultur. 
 
Převážná  část  výchovných  zásahů  v roce  2014  byla  provedena  v rámci  projektu  Stabilizace 
významných  lesních  ekosystémů  na  celkové  ploše  866,09  ha.  Zbývajících  57,17  ha  tvoří 
prořezávky  v ochranném  pásmu  Správy  KRNAP  a  50,24  ha  probírky  v porostech  do  40  let 
věku. 
 
V těžební  činnosti  došlo  v roce  2014  k mírnému  zvýšení  podílu  nahodilých  těžeb  k těžbě 
celkové oproti letům  minulým.  V roce 2014 činí procento  nahodilých těžeb k těžbě celkové 
38,07 %, v roce 2013 35,30 %, v roce 2012 to bylo 35,93 %. Vysoký podíl nahodilých těžeb 
je  způsoben  zpracováním  hmoty  z větrných  polomů  a  napadené  kůrovcem  v průběhu  roku 
2014.  Z  celkové  výše  těžeb  101 098  m3  tak  tvoří  nahodilé  těžby  38  487  m3,  z těžeb 
nahodilých hmota napadená kůrovci 18 200 m3. Dřevo bylo z porostů přibližováno převážně 
šetrnými  technologiemi  –  potahy,  lanovkami  a  vyvážecími  soupravami,  přímé  přibližování 
dřeva z porostů traktory není prakticky  prováděno. 
 
Výchovné těžby (probírky) představují 20,69 % z celkového objemu těžeb. Zbývající část činí 
těžby obnovní, převážně jde o uvolnění přirozeného zmlazení.  
 
Aktuální stav lesa na území Národního parku Šumava 
 
Za  rok  2014  lze  konstatovat,  že  se  potvrdil  pokles  výše  nahodilých  těžeb  kůrovcových. 
Nahodilé těžby v NP Šumava dosáhly v roce 2014 výše 29 630 m3 (25,5 % z celkové těžby), 
což  v porovnání  s výší  nahodilé  těžby  předchozího  roku  2013  (58 tisíc  m3)  znamená  pokles 
o cca  28  tisíc  m3.  Na  poklesu  nahodilých  těžeb  se  nejvíce  projevil  pokles  napadení  lesních 
porostů  kůrovcem  –  z cca  42  tis.  m3  v roce  2013  poklesly  nahodilé  kůrovcové  těžby  na 
necelých 23 tis. m3 zpracovaných v roce 2014. V jižní části NP Šumava je lýkožrout smrkový 
v základním  stavu,  zvýšený  a  v některých  porostech  stále  kalamitní  výskyt  lýkožroutů  byl 
zaznamenán na územních pracovištích Modrava, Srní a Prášily. 
 
Na všech územních pracovištích bylo možné realizovat plánovaná opatření péče o les podle 
schválených  LHP  a  platného  Plánu  péče  Národního  parku  Šumava.  Z úmyslných  těžeb 
převažovala výchovná těžba (84 644 m3 – tj. 72,9 %) nad úmyslnou obnovní a mimořádnou 
těžbou  (1  836  m3  –  tj.  1,6  %  z celkové  těžby).  Celkem  bylo  v roce  2014  přiblíženo 
128 130 m3, a to převážně za použití šetrných technologií (66 %).  
 
V roce  2014  bylo  zalesněno  113,17  ha  včetně  podsadeb,  což  představuje  téměř  270  tisíc 
sazenic stanovištně původních druhů, z nichž převažovaly jedle bělokorá (33,3 %), buk lesní 
(34,2 %), jeřáb ptačí (14,2 %), javor klen (13,8 %) a ostatní druhy (4,5 % - jilm horský, olše 
šedá,  břízy,  borovice  lesní).  Dalších  124,27  ha  bylo  přijato  do  evidence  jako  přirozená 
obnova,  v níž  dominoval  zejména  smrk  ztepilý,  ale  i  další  dřeviny  pro  změnu  druhové 
skladby.  V roce  2014  byly  vybrané  pěstební  činnosti  hrazeny  z fondů  EU  z projektu 
„Stabilizace  lesů“,  akceptační  číslo:  10058566.  Projekt  je  zaměřen  především  na uvolnění 
melioračních dřevin ve smrkových monokulturách, jejich ochranu a částečné doplnění sadbou 
za účelem zvýšení ekologické stability porostů. 
163 
 

 
Hlavním  nástrojem  diferencované  péče  o lesy  NP  Šumava  jsou  časově  odstupňovaná  šetrná 
opatření vedoucí k obnově přírodě blízké druhové skladby odpovídající stanovišti a především 
obnova nepravidelné struktury s co největší prostorovou diferenciací všech vývojových stádií 
lesa.  K dosažení  přírodě  blízkého  stavu  lesních  ekosystémů  byly  uplatňovány  přestavby 
lesních porostů. 
 
Tabulka 9.1.3 
Přehled těžeb dřeva v národních parcích a jejich ochranných pásmech 
Total annual felling in national parks and their butter zones 
Těžba dřeva v m3 
Roční 
Felling 
předpis 
Úmyslná 
Nahodilá 
Národní parky 
v m3 
Planned 
Salvage 
National parks 
Annual  
vítr, sníh, 
Celkem 
obnovní 
kůrovec 
allowable 
výchovná 
ostatní 
Total 
Regenerati
Bark 

cut in  m3 
Tending 
Wind, snow, 
on 
beetle 
other 
Podyjí 
9 433 
2 385 
790 
139 
2 910  49,0 
6 224 
České 
57 563 
6 162 
8 963 
6 616 
1 822  35,8 
23 563 
Švýcarsko 
Krkonošský 
145 200 
41 697 
20 914 
18 200 
20 287  38,1 
101 098 
Šumava 
163 472 
1 836 
84 644 
22 900 
6 730  25,5 
116 110 
Celkem 
375 668 
52 080 
115 311 
47 855 
31 749 

246 995 
Poznámka: 
Údaje o těžbách jsou vztaženy pouze k lesům, ve kterých hospodaří správa národního parku.. 
 
Pramen:
 MŽP 
Source:   Ministry of the Environment 
 
NATURA 2000 
 
NATURA  2000  představuje  soustavu  chráněných  území  evropského  významu,  která  je 
vytvářena  na  území  členských  států  Evropské  unie  na  základě  požadavků  směrnice  Rady 
2009/147/EC,  o  ochraně  volně  žijících  ptáků  a  směrnice  Rady  92/43/EHS,  o  ochraně 
přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (tyto požadavky jsou 
zakotveny  v české  národní  legislativě  prostřednictvím  části  čtvrté  zákona  č.  114/1992  Sb., 
o ochraně  přírody  a  krajiny,  v platném  znění  (dále  jen  „zákon“)).  Cílem  této  soustavy  je 
zabezpečit  ochranu  těch  druhů  živočichů,  rostlin  a  typů  přírodních  stanovišť,  které  jsou 
z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či  omezené svým  výskytem  jen 
na  určitou  oblast.  Soustava  Natura  2000  sestává  ze  dvou  typů  chráněných  území  –  ptačích 
oblastí a evropsky významných lokalit.  Ptačí oblasti, kterých je na území ČR 41, vyhlásila 
Vláda  ČR  jednotlivými  nařízeními  v  letech  2004  –  2009,  evropsky  významné  lokality, 
kterých je dosud 1075,
 jsou zahrnuty v tzv. národním seznamu, který byl jako celek schválen 
Vládou ČR a publikován v podobě jejího nařízení pod č. 318/2013 Sb.  
Zajištění ochrany lokalit soustavy Natura 2000 může mít několik podob. Specifická ochrana 
populací  ptačích  druhů,  které  jsou  předmětem  ochrany  ptačích  oblastí,  je  zabezpečena 
stanovením  činností  vázaných  na  souhlas  orgánu  ochrany  přírody  v  nařízeních  vlády  pro 
jednotlivé ptačí  oblasti. Ochrana evropsky významných lokalit je zabezpečena tzv. základní 
ochranou dle § 45c odst. 2 zákona či v případě nutnosti zajištění specifických nebo přísnějších 
ochranných podmínek zvláštní územní ochranou (ochrana evropsky významné lokality či její 
části  prostřednictvím  zvláště  chráněného  území).  Namísto  vyhlášení  zvláště  chráněného 
164 
 

území je také možné uzavřít tzv. smluvní ochranu podle § 39 zákona. Ochrana ptačích oblastí 
a  evropsky  významných  lokalit  je  dále  zabezpečována  prostřednictvím  uplatňování  postupu 
dle § 45h a § 45i zákona, kterým se hodnotí významnost možných vlivů koncepcí a záměrů na 
lokalitu  a  její  předměty  ochrany.  Návrh  vhodné  péče  pro  evropsky  významná  stanoviště  a 
druhy, pro něž byly lokality vyhlášeny (směřující k zachování či zlepšení jejich dochovaného 
stavu),  je  obsažen  v souhrnech  doporučených  opatření,  jejichž  zpracování  zajišťuje 
Ministerstvo životního prostředí.   
Předmětem  ochrany  evropsky  významných  lokalit  na  území  ČR  jsou  též  lesní  ekosystémy, 
konkrétně 16 typů lesních přírodních stanovišť. Celkem je v evropsky významných lokalitách 
chráněno 256 617 ha lesních přírodních stanovišť, což představuje cca 32,6 % rozlohy území 
evropsky  významných  lokalit  a  cca  10  %  výměry  všech  lesů  ČR  (porostní  plocha).  Vedle 
lesních přírodních stanovišť jsou dále předmětem ochrany území soustavy NATURA 2000 též 
živočišné a rostlinné druhy vázané na lesní ekosystémy. 
Přírodní  stanoviště  a  druhy  příloh  č.  I  a  II  směrnice  č.  92/43/EHS  podléhají  dle  ustanovení 
článku  17  této  směrnice  pravidelnému  reportingu  ve  smyslu  souhrnného  zhodnocení  jejich 
stavu z hlediska ochrany, a to v celonárodním měřítku. Hodnotící zprávy jsou zpracovány pro 
každý druh a stanoviště a každou biogeografickou oblast zvlášť, přičemž Česká republika je 
rozdělena na oblasti dvě; kontinentální a panonskou. První hodnocení proběhlo v roce 2007, 
druhé  pak  v roce  2013.  Celkem  tak  bylo  za  lesní  habitaty  odevzdáno  24  zpráv. Jako  hlavní 
zdroj  dat  byla  použita  vrstva  mapování  biotopů  ve  spojení  s expertní  oponenturou.  Při 
celkovém  zhodnocení  stavu  stanoviště  se  braly  v potaz  čtyři  dílčí  parametry,  kterými  jsou 
areál, rozloha, budoucí vyhlídky stanoviště zahrnující současné negativní vlivy a hypotetické  
možné  hrozby  a  struktura  a  funkce.  Jednotlivé  parametry  nabývají  jedné  ze  tří  hodnot 
reprezentující  buď:  příznivý  stav  (FV  –  Favourable),  méně  příznivý  (U1  –  Unfavourable) 
nebo nepříznivý stav (U2 – Unfavourable bad). Doplňkově se lze setkat se stavem neznámý 
(XX  –  Unknown),  a  to  v případě,  že  není  k dispozici  dostatečné  množství  dat.  Všechny 
parametry  jsou  interpretovány  v rámci  tzv.  celkového  hodnocení,  které  se  odvíjí  od  nejhůře 
hodnoceného  parametru.  Lze  říci,  že  celkově  je  stav  lesních  habitatů  v méně  příznivém  až 
nepříznivém  stavu  (především  z důvodu  nevyhovujícího  stavu  dílčího  parametru  struktura  a 
funkce,  resp.  budoucích  vyhlídek).  Z dlouhodobého  hlediska  je  však  stav  lesních  habitatů 
stejný  či  příznivější  než před  šesti  lety.  Ke  zlepšení  došlo  u  poloviny  lesních  stanovišť.  Ke 
zhoršení pouze u jednoho (habitat 91D0 – rašelinný les). Shrnutí výsledků hodnotících zpráv 
je uvedeno v následujícím grafu. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

165 
 

Graf 9.1.1. 
Shrnutí výsledků hodnotících zpráv 

HABITATY: LES
2013
1; 4%
2007; 1; 4%
FV
U1
U2
13; 54%
XX
10; 42%
23; 96%
 
Pramen: MŽP 
Source: Ministry of the Environment 
 

Výsledky  hodnotících  zpráv  v roce  2007  a  2013  pro  lesní  stanoviště.  V  případě  stanovišť 
obecně  (tj.  i  mimo  les)  je  však  za  změnou  stavu  z  hlediska  ochrany  především  změna 
metodiky, pro hodnocení v roce 2013 byla k dispozici standardní data z aktualizací mapování 
biotopů. Celkem odevzdáno 24 zpráv. Bilance pro rok 2013, zaznamenané stavy: 12 zlepšení, 
10 beze změny, 1 zhoršení, 1 neznámý. 
 
Za druhy s obligátní vazbou na lesní / stromové ekosystémy (saproxyličtí brouci, lesní motýli, 
lesní  mechorosty,  rostliny,  netopýr  černý)  bylo  odevzdáno  29  zpráv.  Jako  hlavní  zdroj  dat 
byla použita Nálezová databáze ochrany přírody, jakožto  centrální úložiště dat  ze sledování 
stavu  druhů.  Při  celkovém  zhodnocení  stavu  druhu  se  braly  v potaz  čtyři  dílčí  parametry, 
kterými jsou areál, početnost populace, stav habitatu, budoucí vyhlídky habitatu. Lze říci, že 
celkově  je  situace  lesních  druhů  stabilní  (ve  14  případech),  počet  zhoršených  hodnocení  je 
vyvážen stejným počtem hodnocení zlepšených. 
Shrnutí výsledků hodnotících zpráv je uvedeno v následujícím grafu. 
 
 
 
 
166 
 

Graf 9.1.2. 
Shrnutí výsledků hodnotících zpráv 

DRUHY:  LES
2013: 4; 14%
5; 19%
2007: 4; 15%
FV
11; 38%
5; 19%
U1
U2
XX
13; 47%
14; 48%
Pramen: MŽP 
Source: Ministry of the Environment 

 
Výsledky  hodnotících  zpráv  v roce  2007  a  2013  pro  druhy  s obligátní  vazbou  na 
lesní/stromové  ekosystémy.  Oproti  stanovištím  je  metodika  druhových  hodnocení  stabilní, 
změny  souvisí  především  s nárůstem  znalostí  o  jednotlivých  druzích,  skutečná  změna 
v hodnocení – i přes řadu pozitivních trendů - za tak krátké období nebyla dokumentována. 
167 
 

 
9.2 Les a ochrana klimatu 
Forest and Climate Protection 
 
Česká republika jako smluvní strana Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) a 
jejího  Kjótského  protokolu  každoročně  připravuje  emisní  inventarizaci  skleníkových  plynů, 
jejíž součástí je rovněž bilance emisí a propadů z využívání území, změn ve využívání území 
a lesnictví (LULUCF). 
 
Základem  emisní  inventarizace  v souladu  s  UNFCCC  je  stanovení  rozloh  a  změn  šesti 
základních územních kategorií podle Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), které 
jsou uvedeny v tabulce 9.21. Kvantifikace územních změn se provádí na úrovni jednotlivých 
katastrů. 
 
Tabulka 9.2.1  
Změny ve využívání území podle kategorizace IPCC v letech 1990, 2011 a 2012 [ha] 
Územní kategorie  
1990 
2012 
20131) 
(tis. ha) 
Lesní půda 
2 629,5 
2 661,9 
2 663,7 
Trvalé travní porosty 
878,2 
1 037,2 
1 040,1 
- louky a pastviny 
Orná půda 
3 455,0 
3 232,9 
3 225,4 
Mokřady a rašeliniště 
157,5 
164,0 
164,4 
Zastavěné území 
658,9 
683,5 
685,8 
Jiné 
107,2 
107,2 
107,2 
Poznámka: 1) Emisní bilance za rok 2014 bude dostupná až v roce 2016. 
 
Pramen:
 Český hydrometeorologický ústav 
 
 
Druhým  krokem  emisní  inventarizace  je  vlastní  kvantifikace  emisí  a  propadů  skleníkových 
plynů.  Jedná  se  především  o  oxid  uhličitý  (CO2),  který  se  uvolňuje  nebo  váže 
v ekosystémech,  respektive  v jednotlivých  zásobnících  uhlíku.  V  rámci  vykazování  pro 
UNFCCC  jsou  těmito  zásobníky  biomasa,  odumřelá  organická  hmota  a  půda,  zatímco 
výkaznictví  pro  činnosti  LULUCF  v  rámci  Kjótského  protokolu  vyžaduje  informace 
o změnách pěti zásobníků uhlíku (nadzemní a podzemní biomasa, tlející  dřevo, opad, půda). 
Pro  druhé  kontrolní  období  Kjótského  protokolu  (2013  –  2020)  bylo  přijato  rozhodnutí,  na 
základě  kterého  bude  nově  rovněž  vykazována  zásoba  uhlíku  poutaného  ve  výrobcích  ze 
dřeva. 
 
Kromě  emisí  a  propadů  CO2  v  důsledku  změn  zásoby  uhlíku  se  v  sektoru  LULUCF  dále 
kvantifikují další 
skleníkové  plyny,  a  to  metan  (CH4)  a  oxid  dusný  (N2O).  Ty  vznikají  např.  při  spalování 
biomasy nebo důsledkem hnojení a odvodňováním zamokřených půd. 
 
 
 
168 
 

 
 
Tabulka 9.2.2  
Emise (+) a propady (-) z LULUCF v roce 2012 [Gg CO ekv.] vykazované v

2
 souladu 
s pravidly UNFCCC 
Emise (+) a propady (-) [Gg CO2ekv.] 
CO2 
CH4 
N2O 
Celkem 
Využívání území, změny ve využívání 
území a lesnictví 
-7390,47 
64,78 
11,40 
-7314,29 
 
Lesní půda 
-5696,56 
64,78 
5,31 
-5626,47 
Orná půda 
17,97 

6,06 
24,04 
Louky a pastviny 
-322,01 

0,01 
-322,01 
Mokřady a rašeliniště 
28,99 


28.99 
Zastavěné území 
83,16 


83,16 
Jiné 




Výrobky z vytěženého dřeva 
-1502,02 


-1502,02 
Pramen: Český hydrometeorologický ústav 
 
 
Zároveň  musí  ČR  v souladu  s  čl.  3.3.  Kjótského  protokolu  povinně  vykazovat  podrobnější 
emisní  bilanci  činností  zalesňování/znovuzalesňování  a  odlesňování.    ČR  si  pro  první 
kontrolní období Kjótského protokolu zvolila rovněž započítávání činnosti obhospodařování 
lesa  podle  čl.  3.4  Kjótského  protokolu,  jejíž  příspěvek  je  v rámci  celkové  emisní  bilance 
nejvýznamnější. Pro druhé kontrolní období je již započítávání této činnosti povinné. 
 
Tabulka 9.2.3  
Doplňující informace o emisích (+) a propadech (-) z činností Kjótského protokolu 
v letech 2008 – 2012 [Gg CO2ekv.] 

Aktivity podle článku 3.3 KP 
Aktivity podle článku 3.4 KP 
Rok 
Zalesňování a 
Odlesňování
znovuzalesňování
 
Obhospodařování lesa 
 
2008 
-261,6 
155,8 
-1697,4 
2009 
-283,8 
165,6 
-3776,2 
2010 
-309,6 
201,7 
-2450,6 
2011 
-340,5 
159,9 
-4487,3 
2012 
-356,3 
169,4 
-4783,4 
2013 
-383,7 
155,9 
-4759,2 
Pramen: Český hydrometeorologický ústav 
 
V souladu  s pravidly  Kjótského  protokolu  bude  příspěvek  LULUCF  k plnění  redukčního 
závazku  ČR  započítán  až  v rámci  konečného  zúčtování  po  uplynutí  celého  prvního 
kontrolního období Kjótského protokolu. Započitatelný příspěvek obhospodařování lesa bude 
navíc výrazně omezen stropem pro tuto činnost ve výši 0,32 Mt C/rok (tj. ‐1,173 t CO2). 
 
V  roce  2013  snížily  čisté  propady  LULUCF  celkové  emise  skleníkových  plynů  ČR  o  7,3 
miliónů tun CO2ekv. V současné době příspěvek LULUCF k celkové emisní bilanci přibližně 
odpovídá  emisím  skleníkových  plynů  ze  zemědělství.  Jak  je  však  rovněž  patrné  z  níže 
uvedené tabulky 9.2.4, sektor LULUCF vykazuje značnou meziroční variabilitu propadů. 
 
169 
 

Lze předpokládat, že propady v rámci lesního hospodářství se budou v nejbližších letech spíše 
snižovat.  Důvodem  je  především  věková  struktura  porostů  v ČR.  K dočasnému  snížení 
propadů  přispěje  rovněž  plánované  zvýšení  podílu  listnatých  dřevin.  Toto  opatření  je  však 
zároveň důležitým adaptačním opatřením, které by mělo zajistit dlouhodobou stabilitu lesních 
porostů  a  tedy  i  ukládání  uhlíku  v dlouhodobém  horizontu.  Do  budoucna  lze  rovněž 
přepokládat  vyšší  využití  biomasy  pro  energetické  účely  a  větší  podíl  uhlíku  uloženého  ve 
výrobcích ze dřeva. 
 
Tabulka 9.2.4   
Čisté propady z LULUCF v letech 1990 – 2013 [Gg CO2ekv.] 

1990 
-4488.19 
1991 
-7757.30 
1992 
-8133.35 
1993 
-7693.75 
1994 
-5545.25 
1995 
-5986.85 
1996 
-6297.09 
1997 
-5370.46 
1998 
-5421.96 
1999 
-5746.95 
2000 
-6571.54 
2001 
-6819.68 
2002 
-6426.67 
2003 
-4880.07 
2004 
-5383.42 
2005 
-5733.92 
2006 
-3531.76 
2007 
-1293.68 
2008 
-4395.43 
2009 
-5438.44 
2010 
-4662.32 
2011 
-6462.23 
2012 
-6801.94 
2013 
-7314.29 
Pramen: Český hydrometeorologický ústav 
 
 
170 
 

 
9.3 Myslivost 
Game Management 
 
Myslivost byla i v roce 2014 jedním z hlavních témat mezi mysliveckou veřejností, zemědělci 
i lesníky. Z důvodů škod spárkatou zvěří, které dlouhodobě nevykazují snižující se tendenci, 
byla  provedena  novelizace  vyhlášky  245/2002  Sb.,  úpravou  doby  lovu  prasete  divokého  a 
siky  japonského.  K  zlepšení  managementu  spárkaté  zvěře  a  zkvalitnění  práce  orgánů  státní 
správy  myslivosti  na  všech  stupních  byl  též  uveřejněn  na  webových  stránkách  Ministerstva 
zemědělství  „Metodický pokyn orgánům státní  správy pro redukci  početních stavů spárkaté 
zvěře pro období 2013-2018“. 
 
I přes navýšení počtu ulovených kusů, nadále přetrvává problém u siky japonského, který má 
největší podíl na škodách hlavně v západních regionech České republiky a prasete divokého. 
K této  problematice  byla  uveřejněna  metodická  příručka  „Uplatňování  náhrady  škody  a 
oceňování  její  výše  způsobené  užíváním  honitby  a  zvěří  na  honebních  pozemcích,  polních 
kulturách,  vinné  révě,  ovocných  kulturách  a  zemědělských  porostech“  ve  smyslu  zákona 
č.499/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 
 
Pokračujícím  problémem  je  vzájemné  křížení  mezi  sikou  japonským  a  jelenem  evropským, 
které negativně ovlivňuje genofond jelena evropského. Situaci  nepřispívá ani  skutečnost, že 
sika  japonský  není  ve většině  honiteb  normován,  nepodléhá  tudíž  standardnímu 
mysliveckému  plánování  a  hospodaření  a  redukce  početních  stavů  závisí  pouze  na 
zodpovědném přístupu držitelů a uživatelů honiteb. V roce 2014 bylo odloveno 14 036 kusů 
siky japonského proti roku 2013, kdy bylo odloveno 12 866 kusů. 
 
Prase divoké není ve většině honiteb normovanou zvěří, a proto bylo nutné i v roce 2014 tuto 
zvěř  lovit  s využitím  §  36  odst.  5  zákona  č.  449/2001  Sb.,  o  myslivosti  a  ze  strany 
Ministerstva zemědělství byla držitelům honiteb, hospodařícím zemědělcům a orgánům statní 
správy  myslivosti  doporučována  též  možnost  navýšení  odlovu  prasete  divokého  s využitím 
§ 39 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, a to právě na základě enormně vysokých škod na 
zemědělských pozemcích a plodinách. Vzhledem k velké přizpůsobivosti tohoto druhu zvěře 
na  přijatá  opatření  a  jejího  výskytu  i  mimo  honitby,  přibylo  nadále  i  případů  povolování 
odlovu  na  tzv.  nehonebních  pozemcích,  jako  jsou  například  chatové  osady,  zahrádkářské 
kolonie nebo parky na okrajích intravilánů obcí a měst.  
 
V roce  2014  bylo  uloveno  166  887  kusů  prasete  divokého,  což  je  proti  roku  2013  více 
o 14 419 ks.  
 
Už v roce 2013 končilo období nájemních smluv u většiny honiteb a bylo nutné, aby i v roce 
2014  držitelé  a  uživatelé  honiteb  uzavírali  nové  nájemní  smlouvy.  V rámci  tohoto  procesu 
ojediněle některé honitby zanikaly a vznikaly honitby nové. Celková výměra honiteb, obor a 
uznaných bažantnic se oproti roku 2013 výrazně nezměnila. V České republice se v roce 2014 
myslivecky hospodařilo v 5 787 honitbách na celkové výměře honební plochy 6 867 309 ha, 
z toho  je  196  obor  s  celkovou  výměrou  46  716  ha  a  293  bažantnic  s  celkovou  výměrou 
97 066 ha. Průměrná výměra honitby je 1187 ha, obory 238 ha a bažantnice 331ha. 
Veškeré  důležité  číselné  informace  o  myslivosti  lze  získat  na  webových  stránkách  Českého 
statistického úřadu. 
171 
 

K 20. 2. 2014 byla ustanovena nová Ústřední hodnotitelská komise význačných trofejí v počtu 
31  odborníků  tak,  aby  jejím  složením  byla  zajištěna  zastupitelnost  pro  celé  území  České 
republiky.  
 
Během  kalendářního  roku  2014  členové  Ústřední  hodnotitelské  komise  trofejí  ohodnotili 
celkem  19  význačných  trofejí,  ulovených  ve  volných  honitbách  a  oborách  v ČR.  Z  tohoto 
počtu je jedna trofej jelena evropského s bodovou hodnotou 226,84 b. CIC, 11 trofejí daňka 
skvrnitého  s nejsilnější  bodovou  hodnotou  278,90  b.  CIC,  3  trofeje  muflonů  s  nejsilnější 
bodovou hodnotou 250,75 b. CIC, 3 trofeje siky japonského s nejsilnější bodovou hodnotou 
284,20 b. CIC, a 1 trofej prasete divokého s bodovou hodnotou 128,35 b. CIC. 
 
Ministerstvo  zemědělství  v  rámci  dotační  politiky  pokračovalo  v  podpoře  vybraných 
mysliveckých  činností.  Hlavní  důraz  při  poskytování  podpory  byl  přitom  kladen  na 
zlepšování  životních  podmínek  zvěře  a  regulace  početních  stavů  predátorů.  Nejvíce 
finančních  prostředků  bylo  čerpáno  uživateli  honiteb  na  zakládání  a  udržování  zvěřních 
políček, zhotovení a instalaci  odchytových zařízení  na divoká prasata, zhotovení a umístění 
hnízdních budek pro vodní ptáky, na zkoušky psa z výkonu (český fousek, český teriér), chov 
a výcvik loveckých dravců a v menší míře na pořízení a instalaci umělých nor. 
 
 
Tabulka 9.3.1  
Lov (odstřel a odchyt) hlavních druhů zvěře v kusech  
Hunting of main game species (pcs) 
Zvěř 
2010 
2011 
2012 
2013 
2014 
Game 
Jelen evropský 
21 820 
20 961 
23 120 
23 593 
23 311 
Red Deer 
Daněk skvrnitý 
14 209 
13 305 
14 742 
16 570 
16 852 
Fallow Deer 
Muflon 
9 368 
8 398 
9 378 
9 446 
9 070 
Mouflon 
Srnec obecný 
120 206 
113 915 
108 616 
105 686 
100 520 
Roe Deer 
Prase divoké 
144 305 
109 563 
185 381 
152 468 
166 887 
Wild Boar 
Kachna divoká 
272 422 
277 390 
268 485 
256 375 
262 314 
Duck 
Bažant 
528 878 
524 674 
518 208 
459 412 
477 198 
Pheasant 
Zajíc polní 
62 848 
47 739 
56 310 
37 694 
39 561 
Hare 
Pramen: MZe, MŽP, ČSÚ 
Source: Ministry of Agriculture, Ministry of the Environment, Czech Statistical Office 
 
 
 
 
 
 
 

172 
 

Tabulka 9.3.2 
Jarní kmenové stavy hlavních druhů zvěře v kusech 
Spring stocks of main game species (pcs) 
Zvěř 
2010 
2011 
2012 
2013 
2014 
Game 
Jelen evropský 
30 865 
30 838 
31 818 
26 618 
27 937 
Red Deer 
Daněk skvrnitý 
26 415 
26 611 
27 745 
27 774 
28 633 
Fallow Deer 
Muflon  
21 196 
21 294 
21 318 
19 435 
20 092 
Mouflon 
Srnec obecný 
312 321 
302 206 
305 052 
290 661 
288 152 
Roe Deer 
Prase divoké 
60 500 
59 295 
64 848 
59 175 
59 657 
Wild Boar 
Pramen: MZe, MŽP, ČSÚ 
Source: Ministry of Agriculture, Ministry of the Environment, Czech Statistical Office 
 
173 
 

 
9.4 Dřevozpracující průmysl 
Timber Processing Industry 
 
Zahrnuje dle statistické klasifikace ekonomických činností CZ - NACE: 
−  Výroba pilařská a impregnace dřeva (16.10)). 
−  Výroba dýh a desek na bázi dřeva (16.21). 
−  Výroba sestavených parketových podlah (16.22). 
−  Výroba ostatních výrobků stavebního truhlářství a tesařství (16.23). 
−  Výroba dřevěných obalů (16.24). 
−  Výroba  ostatních  dřevěných,  korkových,  proutěných  a  slaměných  výrobků  kromě  
nábytku (16.25). 
 
Dřevařský průmysl zpracovává převážnou část tuzemské obnovitelné suroviny – surové dříví, 
nejvíce  jehličnatou  a listnatou  kulatinu.  Výroba  jehličnatého  a  listnatého  řeziva  na 
tuzemských pilách nadále klesala a meziročně se snížila celkem o 176 tis. m3. Poptávka po 
řezivu  s výkyvy  trvala  v zahraničí  a  dílčí  zvýšení  spotřeby  řeziva  se  projevilo  v tuzemsku 
(meziročně o 160 tis. m3). Velké pilařské závody (STORA ENSO TIMBER ŽDÍREC, s. r. o., 
STORA  ENSO  TIMBER  PLANÁ,  s.  r.  o.,  Mayer  -  Melnhof  Holz  Paskov)  a  další 
dřevozpracující  závody  jsou  na  exportu  přitom  silně  závislé  a  proto  z celkové  výroby 
3 610 tis.  m3  jehličnatého  řeziva  představoval  vývoz  3  075  tis.  m3  a  pro  pokrytí  domácí 
spotřeby ve výši 1 104 tis. m3 se dovezlo 569 tis. m3 ze zahraničí. 
 
Producenti  řeziva  ve  středoevropském  prostoru  zaznamenaly  zvýšený  zájem  na  trzích 
s řezivem v 1. pololetí 2014 (nárůst poptávky o 10-15 %), zatímco citelný útlum poptávky na 
trzích s řezivem se projevil ve 4. čtvrtletí 2014, kdy propad výroby znamenal ztrátu předtím 
vytvořených zisků a po nepříznivém roce 2013 byl ve výrobě a prodeji řeziva další skromný 
rok.  Ve  středoevropském  prostoru  je  dlouhodobě  nejvýznamnějším  výrobcem  řeziva 
Rakousko s produkcí cca 9,4 mil. m3 /rok a s cca 60 % podílem řeziva určeného na vývoz se 
řadí v exportu jehličnatého řeziva na 6. místo na světě. 
 
Celkem  bylo  pořezem  zpracováno  v tuzemsku  6,400  mil.  m3  jehličnaté  a  listnaté  kulatiny, 
z čehož bylo vyrobeno 3,610 mil. m³ jehličnatého řeziva a 0,251 mil. m³ listnatého řeziva. Ve 
srovnání  s předchozím  rokem  bylo  tedy  vyrobeno  jehličnatého  a  listnatého  řeziva 
o 176 tis. m3 méně. Ve vývozu došlo k meziročnímu poklesu exportu jehličnatého a listnatého 
řeziva  o 169  tis.  m³  a  ke  zvýšení  jeho  dovozu  o  167  tis.  m3  a  tak  došlo  k  dílčímu  zvýšení 
domácí  spotřeby  řeziva  o  160  tis.  m3.  Nárůst  domácí  spotřeby  řeziva  je  důsledkem  oživení 
v českém stavebnictví. Ve výrobě aglomerovaných materiálů zůstali i v roce 2014 největšími 
a rozhodujícími  výrobci  v ČR  společnosti  KRONOSPAN  CR,  spol.  s   r.  o.  v Jihlavě 
a Dřevozpracující  družstvo  Lukavec  v Lukavci.  Výroba  dřevotřískových  desek,  překližek  a 
dřevovláknitých desek byla na úrovni předchozího roku. 
 
Pro další rozvoj tuzemského dřevozpracujícího průmyslu je především nutná výroba nových 
výrobků  s vyšší  přidanou  hodnotou  a  s vyšší  konkurenceschopností  na  domácím 
i zahraničním  trhu.  Příkladem  může  být  např.  výstavba  nového  provozu  v Třebešové 
společností  Matrix  s produkcí  dřevěných  fasád  či  dřevěných  terasových  podlah  z dubu  a 
modřínu  nebo  výroba  truhlářského  a  stavebního  řeziva  a  radiálních  lamel  s navazující 
výrobou lepeného hranolu u společnosti Less Timber a.s. apod. 
174 
 

Tuzemská  spotřeba  dřeva  –  resp.  výrobků  ze  dřeva  stále  výrazně  zaostává  ve  srovnání 
s vyspělými  ekonomikami;  např.  roční  spotřeba  dřeva  na  jednoho  obyvatele  je  v USA  a 
v Japonsku  o  150  %  vyšší  než  v Česku  a  podíl  využití  dřeva  ve  stavebnictví  je  oproti 
sousedním  zemím  (Německo  a Rakousko)  pouze  pětinový.  Dřevo  na  výstavbu  domů  se 
v Česku nadále téměř nevyužívá. 
 
 
Tabulka 9.4.1  
Pořez kulatiny a výroba řeziva v tis. m3 
Log breakdown and sawn wood production (1 000 m3) 
  
2012 
2013 
2014 
Pořez kulatiny 
6 800 
6 700 
6 400 
Log breakdown 
Výroba řeziva 
4 259 
4 037 
3 861 
Sawn wood production 
Pramen: MZe 
Source: Ministry of Agriculture 
 
175 
 

 
Tabulka 9.4.2  
Trh s dřevařskými produkty v tis. m3 
Market with timber products (1 000 m3) 
Výrobek 
Rok 
Výroba 
Dovoz 
Vývoz 
Spotřeba 
Product 
Year 
Production 
Import 
Export 
Consumption 
2012 
7 911 
1 000 
2 571 
6 340 
Jehličnatá kulatina x) 
2013 
7 925 
1 146 
2 797 
6 274 
Softwood roundwood 
2014 
7 955 
1 044 
3 058 
5 941 
2012 
710 
90 
233 
567 
Listnatá kulatina x) 
2013 
720 
108 
234 
594 
Hardwood roundwood 
2014 
593 
149 
156 
586 
2012 
3 997 
502 
2 910 
1 589 
Jehličnaté řezivo 
2013 
3 760 
399 
3 225 
934 
Softwood sawn wood 
2014 
3 610 
569 
3 075 
1 104 
2012 
262 
178 
242 
198 
Listnaté řezivo 
2013 
277 
180 
243 
214 
Hardwood sawn wood 
2014 
251 
177 
224 
204 
2012 
1 033 
480 
1 335 
178 
Dřevotřískové desky 
2013 
1 032 
638 
1 335 
335 
Particle boards 
2014 
1 036 
690 
1 342 
384 
2012 
178 
71 
117 
132 
Překližky 
2013 
180 
78 
119 
139 
Plywood 
2014 
181 
82 
124 
139 
2012 
41 
211 
85 
167 
Dřevovláknité desky 
2013 
41 
235 
91 
185 
Fibreboards 
2014 
41 
236 
91 
186 
2012 
3 949 
749 
1 040 
3 658 
Jehličnatá vláknina xx) 
2013 
4 037 
1 020 
1 189 
3 868 
Softwood  pulpwood 
2014 
4 351 
1 014 
1 543 
3 822 
2012 
471 
36 
68 
439 
Listnatá vláknina 
2013 
467 
168 
72 
563 
Hardwood pulpwood 
2014 
466 
232 
174 
524 
Poznámka: :x) včetně tyčoviny a doloviny. 
 
       xx) včetně tyčoviny a doloviny. 
Note : x) Including pole and mine timber. 
          xx) Including groundwood. 
 
Pramen: MZe 
Source: Ministry of Agriculture 
 
176 
 

 
9.5 Celulózo-papírenský průmysl 
Pulp and Paper Industry 
 
 
Zahrnuje dle statistické klasifikace ekonomických činností CZ – NACE (17.11 – 17.29): 
-  Výroba papíru a výrobků z papíru. 
-  Výroba buničiny, papíru a lepenky. 
 
Spotřeba dřeva na výrobu buničiny dřevné činila 4 010 tis. m3 surového dřeva jehličnatého, 
v tom  bylo  2  772  tis.  m3  jehličnaté  vlákniny  a  1 238  tis.  m3  dřevěných  štěpek  a  třísek 
jehličnatých. 
V roce  2014  vyrobil  celulózo  -  papírenský  průmysl  445  tis.  tun  vlákniny  celkem,  z toho 
442 tis. tun chemické buničiny. Výroba buničiny tak byla na úrovni roku 2013 (pokles pouze 
o  4  tis.  tun),  ale  ve  srovnání  s rokem  2012  došlo  k celkovému  poklesu  o  247  tis.  tun,  tj. 
o 36 %. 
 
Výroba papírů, kartonů a lepenky podle klasifikace CEPI, užívané v celulózo - papírenském 
průmyslu, oproti roku 2013 vzrostla o 95 tis. tun na celkovou výši 704 tis. tun, tj. o 15,6 %. 
 
Nadále  trvá,  že  struktura  výroby  českého  celulózo  -  papírenského  průmyslu  neodpovídá 
tuzemské poptávce. Naše spotřeba papíru je vyšší než jsou výrobní kapacity našich papíren a 
protože ani vyráběný sortiment neodpovídá poptávce, musíme většinu zboží dovážet (grafické 
papíry a většinu hygienického zboží). 
 
Z tohoto  pohledu  setrvává  stav  na  úrovni  roku  2010,  kdy  podle  údajů  Asociace  českého 
papírenského průmyslu (ACPP) činila spotřeba papíru v tuzemsku 1,343 mil. tun. Vyrobeno 
bylo u nás 769 tis. tun, ovšem 694 tis. tun bylo následně vyvezeno a na uspokojení tuzemské 
celkové potřeby papírenských výrobků bylo dovezeno 1 268 tis. tun. Z toho pramení i výrazná 
ztráta v bilanci zahraničního obchodu. 
 
Spotřeba papíru (nejen v ČR) stále roste. Na 1 obyvatele ČR připadá ročně spotřeba cca 130 – 
150  kg  papíru.  Meziroční  nárůst  recyklace  papíru  je  v průměru  přibližně  10  %.  V ČR  se 
k recyklaci odevzdává cca 43 % papíru, ze které se u nás recykluje až 70 % a zbytek jde na 
export. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
177 
 

Tabulka 9.5.1  
Spotřeba dřeva na výrobu buničiny v tis. m3 
Consumption of wood for pulp production (1 000 m3) 
Spotřeba 
Sortiment dřevní hmoty  
Consumption 
Timber assortment 
2012 
2013 
2014 
Dřevěné štěpky a třísky 
1 172 
1 203 
1 238 
Chips and particles 
Vláknina 
2 287 
2 374 
2 772 
Pulpwood 
Celkem 
3 459 
3 577 
4 010 
Total 
Pramen: Asociace českého papírenského průmyslu  
Source: Association of the Czech Pulp and Paper Industry 
 
 
Tabulka 9.5.2  
Výroba buničiny, papíru, kartonu a lepenky v tis. tunách 
Pulp, paper, paperboard, and cardboard production (1 000 t) 
Výrobek 
2012 
2013 
2014 
Product 
Mechanická vláknina  



Mechanical pulp 
Chemická buničina 
689 
445 
442 
Chemical pulp 
Ostatní vláknina 



Pulp of other fibres 
Celkem 
692 
449 
445 
Total 
Papír, kartony a lepenka  
843 
609 
704 
Paper, paperboard, and cardboard 
Pramen: Asociace českého papírenského průmyslu, ČSÚ 
Source: Association of Czech Pulp and Paper Industry, Czech Statistical Office 
178 
 

 
9.6 Výroba a dovoz lesnické techniky 
Production and Import of Forestry Technologies 
 
Jednou  z  šetrných  metod  těžby  a  soustřeďování  dřeva  je  metoda  sortimentní.  Pomocí 
harvestorů  jsou  stromy  vytěženy,  odvětveny  a  roztříděny,  návazně pomocí  forwarderů  je 
vytěžené dříví bezeškodně vyvezeno z lesních porostů. Tyto lesnické stroje jsou konstruovány 
tak, aby bylo  při  jejich  použití  vyškolenými operátory dosaženo minimálního tlaku na lesní 
půdu, pojíždějí pouze po vyvážecích linkách a nezajíždějí do nitra lesních porostů. Při jejich 
správném  technologickém  použití  prakticky  nedochází  k  žádnému  poškození  stojících 
netěžených stromů lesních porostů, ani ke škodám na lesní půdě a lesním ekosystému. Míra 
poškození je v ČR tak i v ostatních státech 2 – 5% za předpokladu, že navržené porosty pro 
těžbu  jsou  dobře  majiteli  lesů  připraveny,  práce  kontrolovány  a  smluvně  přebírány  podle 
certifikované metodiky z roku 2013 MZe.  
 
Při  používání  nových  technologií  se  nejedná  jen  o  úspory  ekonomické  nebo  energetické 
v měrné  spotřebě  motorové  nafty  na  jednotku  výroby,  ale  zásadně  mění  a  posunují  výrobní 
postup  při  těžební  činnosti  v  lese,  který  má  pak  dopady  do  dalších  oblastí  lesního 
hospodářství. Následně je možné vytěžené dřevo expedovat přímo odběrateli, snížit celkové 
těžební  náklady,  a správnou  volbou  místa,  podmínek  a  doby  transportu  dříví  eliminovat 
i škody  na  lese  a  lesní  dopravní  síti,  která  by  měla  být  s potřebnou  únosností  s minimální 
životností  10  let  a  více.  Terénní  a  přírodní  podmínky  ČR  umožňují  do  budoucna  těmito 
technologiemi zpracovávat přes 80 % těžeb.  
 
Harvestor  je  samopojízdný  víceoperační  stroj,  jeho  práce  spočívá  v kácení,  odvětvování, 
rozřezávání  a  ukládání  sortimentů  dříví  kolmo  k vyvážecí  lince.  V počítači  harvestoru  je 
uložen software, který řídí  funkce stroje a současně zajišťuje optimální zpeněžení  kácených 
stromů.  Harvestory  a  vyvážecí  traktory  (forwardery)  se  vyrábějí  ve  třech  hmotnostně-
výkonových kategoriích (malé do 70 kW, střední 70 - 140 kW, velké nad 140 kW). U tenčích 
dimenzí  stromů  je  malý  typ  harvestoru  výhodný,  protože  umožňuje  zajíždění  harvestoru 
z linky do pracovního pole, a má větší pohyblivost. Také jeho hmotnost nezpůsobuje případné 
poškození  půdy.  Výkonnost  stroje,  i  když  je  menší,  může  být  vyrovnána  nižší  pořizovací 
cenou. Ne vždy lze pořizovat lehký i střední harvestor současně. Při probírkách v porostech 
45 až 60letých je výkonnější střední typ harvestoru.   
 
Čtyři  největší  skandinávští  výrobci  se  ve  výrobě  zaměřili  hlavně  na  stroje  střední  třídy  a 
nejvyšší  třídy  s úřezem  kácecí  hlavice  v   rozmezí  do  62  cm  a  75  cm,  a  dva  výrobci 
skandinávští i  čeští nejmenších harvestorů jsou  zaměřeni  na nejmladší probírkové porosty  a 
prořezávky  s malým  úřezem  ve  vazbě  na  těžbu  porostů  vhodných  na  využití  obnovitelných 
zdrojů energie. 
 
Ve  výrobě  velkých  a  malých  forwarderů  je  rozdíl  v nosnosti  nákladu  3  t  a  9  t  -  jsou 
i výraznější pořizovací náklady. 
 
Je  zjištěno,  že  v současné  době  je  v  provozu  celkem  494  těžebních  strojů,  z toho  457 
kolových harvestorů, přičemž 21 je již na hranicí životnosti. Je potěšující, že 335 těžebních 
strojů bylo zakoupeno po roce 2000. Další kladné zjištění je, že 174 kolových harvestorů je 
vybaveno  kácecí  hlavicí  s  úřezem  do  55  cm,  což  dává  předpoklady  k  jejich  uplatnění  pro 
práce ve vychovávaných  probírkových porostech. Další početnou skupinu se 117  stroji tvoří 
179 
 

harvestory  s úřezem  do  62  cm,  a  větší  úřez  do  75  cm  je  zastoupen  69  stroji.  Tento  stav 
umožnil operativně zvládat  větrnou kalamitu  způsobenou orkánem  Kyrill,  Emma a Antonín 
v minulých  létech  s  následnou  nahodilou  kalamitní  těžbou  dřeva  tak,  aby  se  zabránilo 
přemnožení kůrovce, jak tomu bylo v minulém období opakovaně v NP Šumava. 
 
Pro  svažitá  a  méně  únosná  podloží  byly  zajištěny  pro  zvládnutí  kalamit  harvestory  na 
pásových podvozcích v počtu 37 strojů, z nichž 3 stavební stroje Menzimuck jsou opatřeny 
kácecí hlavicí Woody.  
 
Tabulka 9.6.1 
Harvestory podle velikosti a roku výroby k 31. 12. 2014 
Harvesters by size and year of manufacturing 
z toho dle úřezu k. hlavice 
z toho dle roku výroby 
Počet 
by cutting diameter 
by year of manufacturing 
Výrobce 
celkem 
Manufacturer 
Total 
do 
do 
do 
do 
až  1996- 2000- 2010-
55cm 
62cm 
72cm 
75cm  1995  1999  2009 
2014 
John Deere 
203 
48 
71 
64 
20 
15 
31 
148 

Rottne 
102 
56 
32 

14 


86 
13 
Komatsu 
47 
16 

21 



35 

Ponsee 
48 


10 
33 


36 

Logset 









HSM 









Sampo 
23 
23 





13 
10 
Gremo 









SP-Maskiner 









Caterp./EcoLog 









Nokka 









Vimek 404 
12 
12 







UTC 10-67 









Entracon   









Kolové/Wheeled 
457 
174 
117 
97 
69 
21 
50 
335 
51 
Kaiser 









Menzi Muck 









MHT Linz 
32 
31 





21 

Königs Tiger 









Pásové/Belted 
37 
35 





25 

Celkem/Total 
494 
209 
118 
98 
69 
21 
54 
360 
59 
Procesor Hypro 









Pramen: LDF MENDELU 
Source: Mendel University Brno 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
180 
 


Graf 9.6.1 
Nárůst těžebních strojů 
 
 
Pramen: LDF v Brně 
Source: Mendel University Brno 
 
 
Plynulý provoz v těžební činnosti zajišťují forwardery (vyvážecí traktory) v celkovém počtu 
842 strojů, a 97 vyvážecích traktorových souprav, tažených univerzálním traktorem s taženým 
poháněným  nebo  nepoháněným  přívěsem  s hydraulickým  jeřábem,  umístěným  na  jeho 
předním  okraji.  Tato  technika  je  určena  do  rovinatých  terénů  a  splňuje  požadavky  pro 
soukromě hospodařící zemědělce, kteří vlastní současně i lesní porosty. 
 
Forwardery  (vyvážecí  traktory)  jsou  u  nás  jen  na  kolovém  podvozku  v celkovém  počtu 
842 ks.  Jsou  začleněny  podle  hmotnosti  do  4  tříd.    Nejnižší  třída  do  hmotnosti  9  tun,  což 
odpovídá  náročným  ekologickým  požadavkům  na  zhutnění  půdy  po  několikerém  přejíždění 
v jedné  stopě,  je  zastoupena  241  stroji.  Další  třída  s hmotností  do  12  tun  je  zastoupena  213 
stroji.  Dalších  79  ks  s hmotností  14  t  a  5  ks  s hmotností  17  tun  je  vhodných  pro  mýtní  a 
kalamitní lesní porosty s větším obsahem skeletu v podloží. 
 
Malé vyvážecí traktory  v celkovém počtu 304 ks jsou zastoupeny malými dopravními  stroji 
s hmotností  do  3  tun,  kam  patří  Terri  na  kolopásovém  podvozku,  a  vyšší  třída  také  na 
kolopásovém  podvozku,  kam  patří  Logbear.  Vimek  a  ostatní  mají  6ti  kolový  podvozek 
v počtu  104  ks  strojů.  Osmikolový  podvozek  je  zastoupen  firmami  Novotný  (70  ks)  a 
Entrakon (86 ks) vyráběných v ČR v celkovém počtu cca 157 strojů.  
 
 
 
 
 
 
 

181 
 

Tabulka 9.6.2  
Počet vyvážecích traktorů a vyvážecích traktorových souprav k 31.12.2014 
Number of forwarders and crane-equipped forwarders 
dle nosnosti 
z toho dle roku výroby
by tonnage 
 
Svazkovač
Výrobce
 
 
Celkem 
by year of manufacturing 
 
Slash 
Manufacturer  Total 
wrapper 
do 
do 
do 
do 
do 
do 
1996- 2001- 2010-
1995 
3 t 
6 t 
9 t 
12 t  14 t  17 t 
2000  2009  2014 
John Deere  
239 
 
  133 
90 
14 

40 
48 
132 
19 

Komatsu 
96 
 
 
32 
44 
19 

  
14 
73 

  
Rottne 
77 
 
 
43 
20 
12 



58 
10 
  
Ponsse 
70 
 
 
  
41 
29 
  

13 
53 


Gremo 
10 
 
 
10 
  
  
  



  
  
Logset  
21 
 
 
  
16 

  
  

13 

  
Norcar  

 
 

  
  
  

  
  
  
  
Cater/Eco L 

 
 

  
  
  
  
  

  
  
Farmi Trac 

 
 

  
  
  

  
  
  
  
Nokka 

 
 

  
  
  

  
  
  
  
Dasser 

 
 

  
  
  

  
  
  
  
HSM 
12 
 
 
10 

  
  
  
  
  
12 
  
Velké 
vyvážecí 

538 

0  241  213 
79 

56 
91 
334 
57 

traktory 
celkem 

Logbear 

  

 
 
 
 
  

  
  
 
Terri 
42 
39 

 
 
 
 

21 


 
Vimek 
103 
73  30 
 
 
 
 
  
  
64 
39 
 
Entrakon 
86 
   86 
 
 
 
 
  
  
58 
28 
 
Malwa 

  

 
 
 
 
  
  

  
 
Novotný 
70 
   70 
 
 
 
 
  
  
47 
23 
 
Malé 
vyvážecí 

304  112  192 
 
 
 
 

23 
179 
94 
 
traktory 
celkem 
Vyvážecí 
traktory 

842  112  192  241  213 
79 

64 
114 
513 
151 

celkem 
Vyvážecí 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
soupravy 
LKT HSM + 
11 
  
  
11 
  
  
  

  


  
*) UKT+  
97 
   49 
31 
13 

  
  
  
74 
23 
  
**) 4kolky+ 
26 
26 
  
  
  
  
  
  
  
  
26 
  
Celkem 
976  138  241  283  226 
83 

67 
114 
590 
205 
4  
Total 
Poznámka:  *) Vyvážecí traktorová souprava je tvořená UKT nebo LKT + přívěs s klanicemi a hydraulickým 
jeřábem 
182 
 


**)  Vyvážecí  čtyřkolová  souprava  je  tvořena  čtyřkolkou  +  přívěs  s hydraulickým  jeřábem  a  klanicemi  Sun 
Forest, s. r. o.  
 
Pramen: LDF v Brně 
Source: Mendel University Brno 
 
Graf 9.6.2 
Nárůst dopravních strojů 

 
 
Pramen: LDF MENDELU 
Source: Mendel University Brno 
 
Pro  minimalizaci  škod  těžebně  dopravních  strojů  na  lesních  porostech  je  nejvhodnější 
podvozek 8 kolový s možností montáže kolopásů do podmáčených a svažitých stanovišť a na 
sníh. Pro obnovní a kalamitní těžby je obdobná osmikolová konstrukce podvozku s hmotností 
stroje nad 10 tun,  v přední  části je doplněna radlicí  pro stabilizaci  na svahu a pro následnou 
úpravu terénu po dopravě dříví z těžených porostů. 
 
Svahová dostupnost forwarderů (vyvážecích traktorů) na suchém podloží je do 46 až 50 %, 
v závislosti na využití kolopásů a řetězů. Pro méně únosná podloží byly provozně odzkoušeny 
Lesnickou  a  dřevařskou  fakultou  Mendelu  v Brně  upravené  kolopásy    švédského  výrobce 
Olofsfors  AB,  Eco-Baltic,  které  mají  posunuté  protismykové  výstupky  ze  středové  části 
jednotlivých  článků  na  jejich  okraj  a  tím  zamezují  poškození  povrchové  vrstvy  živičných 
vozovek jak lesnické, tak veřejné cestní sítě. Posádky nemusejí provádět demontáž a zpětnou 
montáž, potřebnou pro pojíždění  po těchto  cestách, když přejíždějí mezi  lesními porosty na 
delší vzdálenosti.   
 
Forwardery (vyvážecí traktory) jsou dle přání vybaveny také kamerou pro umožnění vyjíždění 
a  couvání  z neprůjezdných  linek.  Pro  stabilizaci  na  svažitém  terénu  je  vhodná  montáž 
trakčního  navijáku  na  zadní  části  podvozku,  kterým  jsou  vybaveny  tyto  forwardery 
v Rakousku, Německu a Švýcarsku.  
 
Pro  zajištění  ekologické  čistoty  pracovišť,  jejich  přehlednost  a  správnou  logistiku  je  možné 
doplnit harvestor, forwarder i odvozní prostředek napojením na GPS do ovládacích počítačů 
183 
 

strojů.  Mapové  podklady  lesních  porostů  jsou  zajištěny  prostřednictvím  digitálního  Atlasu 
lesnických map LČR, s. p. z  produkce Grafického datového skladu, ostatní majitelé lesů jsou 
zajištěni  digitálními  porostními  mapami  s ukládací  vrstvou  a  souřadnicemi  od  Lesprojektu, 
čímž bude urychleno přenášení dat mezi těžebně-dopravními stroji a jednotlivými lokalitami 
výroby  a  skladování  sortimentů,  evidence  o  zpracovaném  dříví  i  jejich  pohybu  mezi 
lokalitami, a hospodářská evidence lesních porostů. 
 
 
Zastoupení technologií těžby dřeva 
 
Z celkového  množství  těžby  dřeva  v ČR  15  476  tis.  m3  bylo  vytěženo  v předmýtních  a 
obnovních  těžbách  4  497  tis.  m3  sortimentovou  technologií  a  10  979  tis.  m3  kmenovou 
technologií. Na celkové těžbě se sortimentová technologie podílela 29 %. Bylo by vhodnější, 
aby  zastoupení  sortimentních  technologií  převažovalo  v předmýtních  porostech  oproti 
obnovním  těžbám.  Ve  všech  subjektech  se  zpracovávaly  těžební  zbytky  štěpkováním 
1 800 tis.  m3,  nebo  drcením.  V České  republice  nachází  uplatnění  svazkovač  klestu  v počtu 
4 strojů, který umožňuje ekonomičtější dopravu těžebních zbytků pro energetické účely, které 
jsou trendem a úkolem pro budoucnost. Uložení těžebních zbytků ve svazcích na odvozním 
místě  nepodléhá  hnilobnému  procesu,  nebo  samovznícení.  Čím  jsou  tyto  svazky  delší  dobu 
v lese,  tím  získávají  větší  %  sušiny  a  snadněji  se  v suchém  stavu  štěpkují  a  docilují  vyšší 
výhřevnost. Další předností je možnost ukládání na vysoké rezervní skládky ve spalovnách. 
Podíl lanovkového soustřeďování byl jen 122 tis. m3.  
 
 
Tabulka 9.6.4  
Zastoupení těžebních technologií v tis. m3 
Structure of logging technologies (1 000 m3) 
Harvestorové  Kmenové 

Soustřeďování 
Štěpkování 
Subjekty 
technologie 
technologie 
Těžba 
sortiment 
lanovkou 
Wood 
Entities 
Harvester 
Stem 
Felling 
% of log 
Skyline 
chipping 
technology 
technology 
assortment 
forwarding 
Státní lesy 
v ČR včetně 
3 073 
6 347 
9 420 
33 
1 370 
30 
škol 
State forests 
Obecní lesy 
Municipal 
479 
1 773 
2 252 
21 
160 
17 
forests 
Soukromé 
lesy 
945 
2 859 
3 804 
25 
270 
75 
Private forests 
Celkem Total 
4 497 
10 979 
15 476 
29 
1 800 
122 
Pramen: LDF MENDELU 
Source: Mendel University Brno 
 
 
 
 
 
184 
 

Výroba a kompletace lesnické techniky v kusech  
 
Školkařská technika a technologie má sezónní využívání a poměrně dlouhou životnost strojů, 
proto obnova těchto  strojů  má charakter kusové výroby. Pro rok 2014 nebyl  obnoven žádný 
stroj.  
 
Technika pro obnovu lesa je v obdobném stavu podle minulého roku 2013. Celkový počet je 
41  ks  pro  tuzemsko  a  306  pro  zahraničí.  Požadavek  na  další  stroje,  zajišťující  likvidaci 
těžebního  odpadu,  začne  narůstat  s požadavkem  na  výrobu  energetické  štěpky.  Nárůst 
vykázaly  pařezové  frézy  s počtem  26  ČR  a  další  294  ks  byly  exportovány.  Mezi  největší 
odběratele patří Rusko, Anglie a Francie.  
 
Těžební, soustřeďovací  a dopravní technika má celoroční využití se zvýšenou náročností na 
bezpečnost. Nástavby na univerzální traktory jsou provozem stále žádány, jejich potřeba byla 
31  ks,  a  9  ks  bylo  exportováno.  Kromě  tuzemských  Zetorů  se  adaptéry  upravují  na  traktory 
dovážené.  Lesnické  kolové  traktory  (LKT),  vyráběné  na  Slovensku  (závod  Trstená),  mají 
vzestupný  charakter  a  připravuje  se  konstrukční  inovace  těchto  LKT,  lze  očekávat 
v následujících létech. Na lokalitách, kde to terén a podloží vyžadují, by bylo účelné používat 
obdobné traktory na vyšší technické úrovni (výrobce HSM v SRN), které jsou přizpůsobeny 
ekologickým požadavkům bezeškodného vyklizování z lesních porostů, zatím jsou v provozu 
4 ks. 
 
Čtyřkolky  s poháněným  přívěsem  a  hydraulickým  jeřábem  s  nízkou  pořizovací  cenou, 
univerzálností,  nízkými  provozními  náklady,  které  jsou  velice  šetrné  k terénu  se  skvělou 
průchodností i hustšími porosty - malé rozměry. Nosnost přívěsu 1 500 – 2 500 kg, rychlost - 
např.  při  návratu  z odvozního  místa  zpět  do  porostu  (delší  vyvážecí  vzdálenosti,  po  louce), 
vyzkoušené rychlosti i 35 km/h povolené 25 km/h, stroje jsou již vyzkoušené, zpětná vazba 
od  zákazníků  zatím  pouze  pozitivní,  nízká  hmotnost  přívěsu  (dle  typu,  příslušenství  a 
výrobce): od 350 - 550 kg. 
 
Přívěs  lze  zapojit  za  několik  druhů  tažných  vozidel:  pracovní  čtyřkolka  ATV,  UTV, 
malotraktor, železný kůň, živý kůň, ale i terénní automobil. Ke všem prodávaným přívěsům 
s HJ  je  možné  dodat  i  dálkově  ovládaný  hydraulický  naviják,  štípací  hlavici  (12 cm),  půdní 
lopatu,  hydraulicky  sklopnou  korbu,  půdní  vrtáky  (oplocenky),  pohon  kol  hydraulickými 
trakčními  válci.  Kapacita  přívěsu  je  cca  2  m3  pro  výřezy  o  délce  4  m.  Při  použití  přívěsu 
v kombinaci  se  čtyřkolkou  ATV/UTV  případně  malotraktory  s  vyššími  max.  rychlostmi 
stoupá denní výkon úměrně nárůstu vyvážecí vzdálenosti. Doposud jsou zastoupeny 43 ks.  
 
U  výroby  lanových  systémů  se  výrazně  projevuje  modernizace,  která  snižuje  počet 
pracovníků při obsluze a zajišťuje jejich zvýšenou bezpečnost. Šetrnost lanovek k porostům 
i k půdě usnadňuje dálkové ovládání vozíků, 3 + 1 ks  byly exportovány ze Školního lesního 
podniku  Křtiny.  Odvozní  prostředky  byly  doplněny  4  ks  automobilovými  hydraulickými 
jeřáby  a  2  byly  exportovány.  Vývoj  poskytnul  lesnímu  hospodářství  nové  hydraulicky 
ovládané návěsové soupravy, které se na odvozním místě upravují podle rozměrů uloženého 
dřeva  nastavitelnou  délkou  návěsu  a  posuvem  klanic.  Návěsy  jsou  vyráběny  s dvou 
i třínápravovou alternativou, 1 návěs byl dodán jako víceúčelový přepravník. 
 
Manipulační technika. Vzrůstají požadavky na štípací stroje, které zajišťují obnovitelné zdroje 
energie.  Na  trh  bylo  dodáno  18  ks  a  7  ks  bylo  exportováno,  což  je  následek  cen  fosilních 
tepelných zdrojů energií. 
185 
 

Celkově ve srovnání s minulými roky, kdy byl obrat ve strojovém parku v r. 2011 382 strojů 
pro  tuzemsko,  došlo  v roce  2014  k  postupnému poklesu  až  na  194  strojů.  Snížení  bylo 
způsobeno  nejen  poklesem  trhu  se  dřevem,  ale  nestabilitou  a  omezenými  možnostmi 
dodavatelů prací středních a malých firem.  
186 
 

 
Tabulka 9.6.4 
Výroba, dovoz a kompletace lesnické techniky v kusech k 31. 12. 2014 
Production, imports, exports, and assembling of forestry machinery   
2010  2010  2011  2011  2012  2012  2013  2013  2014  2014 
 
  
ČR  exp.  ČR  exp.  ČR  exp.  ČR  exp.  ČR  exp. 
Školkařská 
Machinery for 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
  forests 
technika 
nurseries 
plecí stroje a 
Weeders and 
kultivátory
  
  
  
  
 
 
 
 
 
 
 
cultivators 
secí stroje 
  
  
  
  
 
 
 
 
 
  Seed drillers 
školkovací stroje 
  
  
  
  
 
 
 
 
 
  Transplanters 
podřezávače kořenů
Undercutting 
 
  
  
  
  
 
 
 
 
 
  machines 
stroje pro sklizeň 
Seedling 

  
  
  
 
 
 
 
 
 
sazenic 
harvester 
Machinery for 

technika pro 
  
  
  
  
 
 
 
 
 
  chemical 
chemickou ochranu 
control 
technika pro hnojení
Machinery for 
 
  
  
  
  
 
 
 
 
 
  fertilisation 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
   
Technika pro 
Reforestation 
 
 
  
  
 
 
 
 
 
 
obnovu lesa 
technology 
shrnovače klestu 



 

 

 

  Slash rakers  
stroje pro přípravu 
Soil 
půdy





10 

11 

7  preparation 
 
machinery 
štěpkovače, drtiče 

  
12 
 
29 
68 



3  Chippers 
půdní frézy, 
mulčovací frézy


10 





 
  Rotary tillers  
 
zalesňovací stroje 

  
  

 
 



2  Planters  
pařezová fréza 
 
 
 
 
22 
68 
20 
120 
26 
294  Stump grinder 
 
 
  
 
  
 
 
 
 
 
   
Těžební, 
Harvesting, 
přibližovací a 
skidding and 
dopravní 
 
 
  
  
 
 
 
 
 
  hauling 
prostředky 
technologies 
traktorové navijáky
Tractor 
 
35 

64 
13 
39 
17 
29 
16 
34 
11  winches 
nástavby na UKT 
Tractor 
pro soustřeďování 
21 
12 
40 
13 


30 

31 
9  adaptors for 
dříví 
skidding 
lanovky a lanové 
Cableways and 
systémy










 
cable systems 
lanovkové vozíky
Skyline 
 


  

 

 

 
2  carriages 
Traktorové 
Tractor 
11 

21 

 




1  hydraulic 
hydraulické jeřáby 
cranes 
187 
 

vyvážecí vozíky s 
Hauling trucks 
hydraulickým 
13 

17 



10 

38 
4  with hydraulic 
jeřábem za traktor 
cranes 
odvětvovací 
protahovací stroje 
Branch-
  
  

10 
 
12 
 
12 
 
  trimmers 
(OVP) 
Truck 
automobilové 
hydraulické jeřáby


93 

20 

25 


2  hydraulic 
 
cranes 
návěsy, přívěsy, 
Semitrailers for 
určené k dostavbě

  
  
 
27 
 
36 

 
  individual 
 
adjustments 
Timber-

kompletace 
transport units 
odvozních souprav 
  
  
25 


 


 
  assembly for 
na krátké dříví 
short 
roundwood 
Timber-

kompletace 
odvozních souprav 
transport units 
  
  
  
 


21 

 
 
na dlouhé dříví
assembly for 
 
long logs 
jednonápravové 
Single axle pole 
oplenové přívěsy

  
  
  
 
 
 
 
 
 
 
trailers 
dvounápravové 
Four wheel 
oplenové přívěsy
  
  

  
 
 
 

 
 
 
pole trailers 
víceúčelový 
Multifunctional 
přepravník
  
  
  
  

 
 


 
 
container 
čtyřkolka s
Four wheeler 
 přívěsem 
na sortimenty dříví
 
  
 
  
10 
 
16 
 
17 
  with trailer for 
 
assortments 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
   
Manipulační 
Cross-cutting 
 
 
  
 
 
 
 
 
 
 
technika 
machinery 
mobilní pásové pily
Mobile band 
 
  
  
18 
  
 
 

 

  saws 
manipulační linky na 
Cross-cutting 
tenké dříví
  
  
  
  
 
 

 
 
  lines for thin 
 
timber 
manipulační linky na 
Cross-cutting 
tlusté dříví
  
  
  
  

 



1  lines for thick 
 
timber 
čelní a zlamovací 
Front and 
  
  
  
  
 
 
 
 
 
  articulated 
nakladače 
loaders 
odkorňovací stroje + 
malé na tyčovinu
  
  
  
  

 

 

1  Debarkers 
 
štípací stroje
Splitting 
 
94 
16 
67 

33 
10 
24 

18 
7  machines 
 
  
  
 
 
 
 
 
 
 
   
Celkem 
206 
58 
382 
80 
217 
211 
246 
208 
194 
345  Total 
Pramen: LDF MENDELU 
Source: Mendel University Brno 
 
188 
 

10 Mezinárodní aktivity lesního hospodářství 
International Activities of the Forest Sector 
10.1 Lesnické strategie EU 
EU Forestry Strategy  
 
Evropská  komise  schválila  návrh  nové  strategie  EU  v oblasti  lesnictví  (KOM(2013)  659 
v konečném znění) již v září 2013. Návrh byl poté postoupen Evropskému parlamentu a Radě 
EU  k projednání  a  ke  stanovisku.  V roce  2014  se  návrhem  nové  Lesnické  strategie  EU 
zabývala pouze Rada EU, která v květnu 2014 schválila své stanovisko ve formě tzv. závěrů 
Rady EU.  
 
Rada EU návrh nové Lesnické strategie EU přivítala a v zásadě podpořila opatření navržená 
Evropskou  komisí.  Rada  EU  zdůraznila  důležitost  trvale  udržitelného  a  multifunkčního 
obhospodařování  lesů, potřebu zvyšování  efektivity využívání lesních zdrojů  a odpovědnost 
za stav lesů ve světě. Navržená opatření  by měla realizována bez zvyšování  administrativní 
zátěže pro vlastníky lesů a lesní hospodáře (zejména pro malé vlastníky lesů a malé podniky). 
Rada  EU  mimo  jiné  vyzvala  Evropskou  komisi,  aby  připravila  víceletý  plán  k realizaci 
Lesnické  strategie  EU,  a  aby  posílila  roli  Stálého  lesnického  výboru  Evropské  komise  jako 
ústředního  poradního,  koordinačního  a  komunikačního  orgánu  v otázkách  politik,  které  se 
dotýkají lesů v rámci Evropské komise. 
 
Vzhledem  k volbám  do  Evropského  parlamentu  bylo  projednávání  návrhu  nové  Lesnické 
strategie EU v této instituci odloženo až na 1. pololetí roku 2015. 
 
Bez  ohledu  na  prodlevu  v projednávání  návrhu  v Evropském  parlamentu  zahájila  Evropská 
komise  práce  na  realizaci  nové  Lesnické  strategie  EU.  Pro  Evropskou  komisi  je  prioritou 
řešení  otázky  kritérií  a  ukazatelů  trvale  udržitelného  obhospodařování  lesů,  které  budou 
„objektivní,  ambiciózní  a  prokazatelné  a  které  budou  moci  být  použity  v kontextu  různých 
politik EU, které se dotýkají lesů, jako je změna klimatu, energetika, biohospodářství apod.“ 
Rada  EU  je  toho  názoru,  že  by  měly  být  v maximální  míře  využity  ukazatele  vytvořené 
v rámci procesu Forest Europe. 
10.2 Vyjednávání o právně závazné dohodě o lesích v Evropě 
Negotiations on Legally Binding Agreement on Forests in Europe 
 
V roce  2014  proběhly  pokusy  o  vyřešení  patové  situace  při  vyjednávání  právně  závazné 
dohody  o  lesích  Evropě  (LBA),  která  nastala  na  posledním  zasedání  Mezivládního 
vyjednávacího  výboru  (INC)  v Ženevě  v listopadu  2013.  V rámci  zasedání  INC  nebylo 
zejména dořešeno institucionální zajištění budoucí LBA (jaký orgán OSN návrh LBA schválí 
a  bude  zajišťovat  funkci  sekretariátu)  a  některé  procedurální  otázky  (hlasování,  vstup  LBA 
v platnost,  či  podmínky  účasti  pozorovatelů  na  zasedáních).  Zřetelně  se  vyprofilovaly  dvě 
skupiny  zemí  zastávající  odlišná  stanoviska  (EU,  Island,  Norsko,  Turecko  vs.  Rusko, 
Švýcarsko, Srbsko a některé post-sovětské státy). 
Se souhlasem ministrů byl prodloužen mandát INC do konce června 2014. Následně proběhly 
neformální konzultace, organizované předsedající zemí procesu Forest Europe – Španělskem 
–  ve  Vídni  v květnu  2014,  s cílem  dořešit  sporné  body  a  vytvořit  podmínky  pro  závěrečné 
zasedání  INC. Shody však nebylo dosaženo a k dalšímu zasedání  INC již nedošlo. Zejména 
189 
 

Rusko, ale i některé další státy (včetně několika členských států EU) dávají najevo, že nemají 
zájem pokračovat ve vyjednávání na půdě procesu Forest Europe. 
 
10.3 Zasedání Výboru pro lesy a dřevařský sektor Evropské hospodářské 
komise OSN  
 
 
Ve  dnech  18.  –  21.  listopadu  2014  se  v  ruské  Kazani  uskutečnilo  72.  zasedání  Výboru  pro 
lesy a dřevařský průmysl (COFFI) Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN). Delegáti 
jednotlivých  zemí  diskutovali  řadu  odborných  témat,  např.  situaci  na  trhu  s dřevařskými 
výrobky (na základě trhových zpráv jednotlivých zemí); kroky k implementaci Akčního plánu 
z Rovaniemi  pro  lesnický  sektor  v zelené  ekonomice;  měření  a  komunikaci  příspěvku 
lesnického  sektoru  k zelené  ekonomice;  podávání  zpráv  o  stavu  globálních  a regionálních 
lesních  zdrojů;  podklady  pro  11.  zasedání  Fóra  o  lesích  OSN  (UNFF-11):  studii  o  pokroku 
směrem ke globálním cílům pro lesy; přípravu studie o vlastnictví lesů v regionu EHK OSN; 
lesnicko-politická  témata  pro  příští  kolo  výhledových  studií  lesnického  sektoru;  roli  lesů 
v rozvojové  agendě  po  roce  2015.  Byl  vyhodnocen  stav  implementace  Integrovaného 
programu práce EHK OSN/FAO pro lesní hospodářství a dřevozpracující průmysl.  
 
Společné  zasedání  COFFI  EHK  OSN  a  Evropské  lesnické  komise  FAO  –  Silva  2015  se 
uskuteční ve Švýcarsku, v Engelbergu, od 2. do 6. listopadu 2015. Jedním z důležitých témat 
bude zlepšování stavu a odolnosti lesních ekosystému a jimi poskytovaných služeb. 
 
 
190 
 

11 Vysvětlivky zkratek v textu 
Abbreviations in the Text 
 
AOPK 
Agentura ochrany přírody a krajiny 
  
Nature Conservation Agency of the Czech Republic 
CIC 
Mezinárodní rada pro myslivost a ochranu zvěře 
  
Conseil International de la Chasse et de la Conservation du Gibier 
COST 
Evropská organizace pro spolupráci v oblasti vědeckého a technického výzkumu 
  
European Cooperation in Science and Technology 
CZK   
Kč 
  
Czech koruna (currency) 
ČHMÚ 
Český hydrometeorologický ústav 
  
Czech Hydrometeorological Institute 
ČR  
Česká republika 
  
Czech Republic 
ČSÚ 
Český statistický úřad 
  
Czech Statistical Office 
ČÚZK 
Český úřad zeměměřický a katastrální 
  
Czech Office for Surveying, Mapping and Cadastre 
ČZU 
Česká zemědělská universita v Praze 
  
Czech University of Life Sciences Prague 
EFI 
Evropský lesnický institut 
  
European Forest Institute 
EHK  
Evropská hospodářská komise 
  
Economic Commission for Europe 
EU 
Evropská unie 
  
European Union 
FAO 
Organizace pro zemědělství a výživu při OSN 
  
Food and Agriculture Organization of the UN 
FGMRI  
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti 
  
Forestry and Game Management Research Institute 
FMI  
Forest Management Institute 
  
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem 
FSC 
Rada pro hospodaření v lesích 
  
Forest Stewardship Council 
191 
 

GDP 
hrubý domácí produkt 
  
Gross Domestic Product  
HDP 
hrubý domácí produkt 
  
GDP - gross domestic product 
HPH 
Hrubá přidaná hodnota 
  
Gross Value Added 
HZS 
hasičský záchranný sbor 
  
Fire and Rescue Service 
CHKO 
Chráněná krajinná oblast 
  
Protected landscape area 
ICP - FORESTS   Mezinárodní program pro hodnocení a monitoring vlivu znečištění ovzduší na lesy 
International Co-operative Programme on Assessment and Monitoring of Air 
  
Pollution Effects on Forests  
IDC 
Informační a datové centrum 
  
Information and Data Centre 
ISTA  
Mezinárodní asociace pro kontrolu osiva 
  
International Seed Testing Association 
IUFRO 
Mezinárodní unie výzkumných lesnických organizací 
  
International Union of Forestry Research Organizations 
KRNAP 
Krkonošský národní park 
  
Krkonoše National Park 
LČR 
Lesy České republiky, státní podnik 
  
Lesy České republiky, s.p.  
LDF MENDELU  Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně 
  
Faculty of Forestry and Wood Technology, Mendel University in Brno 
LHC 
lesní hospodářský celek 
 
management plan area 
LHO 
lesní hospodářské osnovy 
  
forest management guidelines 
LHP 
lesní hospodářský plán 
  
forest management plan 
LHS 
Letecká hasičská služba 
  
Aerial Fire-fighting Service 
MO 
Ministerstvo obrany 
  
Ministry of Defence 
192 
 

MPO 
Ministerstvo průmyslu a obchodu 
  
Ministry of Industry and Trade  
MŠMT 
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 
  
Ministry of Education, Youth and Sports 
MV 
Ministerstvo vnitra 
  
Ministry of  the Interior 
MZe 
Ministerstvo zemědělství 
  
Ministry of Agriculture 
MŽP 
Ministerstvo životního prostředí 
  
Ministry of the Environment 
NAZV 
Národní agentura pro zemědělský výzkum 
 
National Agency for Agriculture Research 
 
 
NIL 
Národní inventarizace lesů 
  
National Forest Inventory 
NLP 
Národní lesnický program 
  
National Forest Programme 
OKEČ 
Odvětvová klasifikace ekonomických činností 
  
Classification of Economic Activities in the European Community (NACE) 
OPRL 
oblastní plán rozvoje lesů 
 
regional plan of forest development 
OSN 
Organizace spojených národů 
  
United Nations Organization 
PEFC 
Evropská certifikace lesů 
  
Programme for the Endorsement of Forest Certification  
PGRLF 
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a. s. 
 
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a. s. 
PLO 
přírodní lesní oblast 
  
nature forest area 
PUPFL 
pozemky určené k plnění funkcí lesa 
  
forest land as registered in the cadastre 
RMLD 
reprodukční materiál lesních dřevin  
  
forest reproductive material 
SR 
Slovensko 
  
Slovakia 
193 
 

SRN  
Spolková republika Německo 
  
Federal Republic of Germany 
SVOL  
Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů 
  
Association of Municipal and Private Forest Owners 
SZIF 
Státní zemědělský intervenční fond 
  
State Agriculture Intervention Fund 
ÚHÚL 
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem 
  
Forest Management Institute 
USA 
Spojené státy americké 
  
United States of America 
USD 
americký dolar 
  
US dollar 
VLS 
Vojenské lesy a statky ČR, státní podnik 
  
Vojenské lesy a statky ČR, s. p. 
VÚLHM  
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, veřejná výzkumná instituce 
  
Forestry and Game Management Research Institute  
 
 
 
 
 
 
 
194 
 

12 Seznam autorů 
List of Authors 
 
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská 
Riedl Marcel, RNDr., CSc. 
Šišák Luděk, prof. Ing., CSc. 
 
Český statistický úřad 
Kahuda Josef, Ing. 
 
Lesy České republiky, s. p. 
Hofmeister Tomáš Ing. 
Neznajová Zuzana, Ing. 
 
Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta 
Ulrich Radomír, prof. Ing., CSc. 
 
Ministerstvo zemědělství 
Bělská Milena, Ing 
Bílý Jiří, Ing. 
Činka Milan, Ing. 
Dvořák Petr, Mgr. 
Koderová Dana, Bc. 
Kratochvílová Lenka, Ing. 
Krejzar Tomáš, Ing., Ph.D. 
Lojda Jan, Ing., Ph.D. 
Pásek František, Ing. 
Radouš Miroslav, Ing. 
Smejkal Tomáš, Ing. 
Smrž Martin, Ing. 
Stránský Václav, Ing. 
Tomášek Václav, Ing. 
 
Ministerstvo životního prostředí 
Buchta Norbert, Ing. 
Daňhelka Michal, Mgr. 
 
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem 
Hána Jan, Ing. 
Jankovská Zuzana, Ing. 
Kučera Miloš, Ing., Ph.D. 
Matějíček Jiří, Ing., CSc. 
Pařízek Miloš, Ing 
Slabý Richard, Ing. 
 
 
 
 
 
195 
 

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.  
Bezděčková Lena, Ing. 
Fabiánek Petr, Ing. 
Jurásek Antonín, doc. Ing., CSc. 
Knížek Miloš, Ing., Ph.D. 
Liška Jan, Ing. 
Lomský Bohumír, doc. RNDr. 
Malá Jana, RNDr. 
Modlinger Roman, Ing.  
Pešková Vítězslava, Ing., Ph.D. 
Řezáč Jan, Ing. 
Šrámek Vít, Ing., Ph.D. 
 
 
 
 

196