Zpráva za rok 2014 o rovnosti žen a mužů
a o naplňování Vládní strategie pro rovnost žen a mužů
v ČR na léta 2014 – 2020
Úřad vlády ČR
červen 2015
1
Seznam zkratek:
BOZP – bezpečnost a ochrana zdraví při práci
CEDAW – Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen
ČR – Česká republika
ČSÚ – Český statistický úřad
ESLP - Evropský soud pro lidská práva
EU – Evropská unie
GIA – gender impact assessment
MD – Ministerstvo dopravy
MF – Ministerstvo financí
MLP – ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu
MK – Ministerstvo kultury
MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj
MO – Ministerstvo obrany
MPO – Ministerstvo průmyslu a obchodu
MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí
MSp – Ministerstvo spravedlnosti
MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MV – Ministerstvo vnitra
MZd – Ministerstvo zdravotnictví
MZe – Ministerstvo zemědělství
MZV – Ministerstvo zahraničních věcí
MŽP – Ministerstvo životního prostředí
NNO – nestátní nezisková organizace
OBSE – Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
OECD - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
OPLZZ – Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost
OSN – Organizace spojených národů
PČR – Senát Parlamentu ČR
PSP ČR – Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
PSSO – Pracovní skupina pro sociální otázky
RB OSN – Rada bezpečnosti Organizace spojených národů
SAR – Středoafrická republika
ÚV ČR – Úřad vlády ČR
VOP – Veřejná ochránkyně práv
VŠE – Vysoká škola ekonomická
2
link to page 6 link to page 8 link to page 8 link to page 8 link to page 10 link to page 12 link to page 13 link to page 13 link to page 13 link to page 14 link to page 14 link to page 15 link to page 15 link to page 16 link to page 16 link to page 16 link to page 16 link to page 17 link to page 17 link to page 18 link to page 19 link to page 19 link to page 19 link to page 19 link to page 19 link to page 21 link to page 21 link to page 21 link to page 21 link to page 21 link to page 24 link to page 24 link to page 24 link to page 25 link to page 25 link to page 25 link to page 28 link to page 28 link to page 28 link to page 30 link to page 30 link to page 31 link to page 31 link to page 31 link to page 33 link to page 33 link to page 34 link to page 34 link to page 34 link to page 35 link to page 35 link to page 35 link to page 35 link to page 36
Obsah
1.
Úvod .............................................................................................................................. 6
2.
Institucionální zabezpečení rovnosti žen a mužů v České republice .............................. 8
2.1.
Vývoj v oblasti institucionálního zabezpečení rovnosti žen a mužů v ČR ................. 8
2.1.1.
Oddělení rovnosti žen a mužů ÚV ČR .............................................................. 8
2.1.2.
Projekty realizované Oddělením ......................................................................10
2.1.3.
Materiály předkládané vládě ČR .....................................................................12
2.1.4.
Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů ..................................................13
2.1.5.
Výbor pro institucionální zabezpečení rovných příležitostí žen a mužů (dále
jako „Institucionální výbor“) ...........................................................................................13
2.1.6.
Výbor pro sladění pracovního, soukromého a rodinného života (dále jako
„Slaďovací výbor“) ........................................................................................................14
2.1.7.
Výbor pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách (dále jako „Výbor
pro prevenci DN“) .........................................................................................................15
2.1.8.
Výbor pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice a rozhodovacích
pozicích (dále jako „Politický výbor“) .............................................................................16
2.1.9.
Pracovní skupina muži a rovnost žen a mužů (dále jako „Pracovní skupina
muži“) 16
2.1.10.
Resortní koordinátorky a koordinátoři rovnosti žen a mužů ..........................17
2.1.11.
Veřejná ochránkyně práv ................................................................................17
2.1.12.
Kraje a obce ................................................................................................18
2.1.13.
Stálá komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny při PSP ČR
19
2.1.14.
Senát PČR a rovnost žen a mužů ................................................................19
2.1.15.
Hlavní legislativní změny projednávané v roce 2014 s dopadem na rovnost
žen a mužů ...................................................................................................................19
2.2.
Vyhodnocení průběžného plnění Aktualizovaných opatření a Minimálního standardu
v oblasti institucionálního zabezpečení .............................................................................21
2.2.1.
Zabezpečování principu gender mainstreamingu a GIA (úkol 1 a 5 Minimálního
standardu, úkoly 1, 2, 4 Aktualizovaných opatření, navazující na specifický cíl 1 a 3 části
Institucionálního zabezpečení rovnosti žen a mužů Strategie) ......................................21
2.2.2.
Optimalizace sběru statistických dat (úkoly 4 a 14 Minimálního standardu, úkol
5 Aktualizovaných opatření, navazující na horizontální prioritu Strategie „Sběr
statistických dat“) ..........................................................................................................24
2.2.3.
Optimalizace institucionálního zabezpečení rovnosti žen a mužů (úkoly 2, 3, 6,
10, 11, 12 Minimálního standardu, úkol 3 Aktualizovaných opatření, navazující na hlavní
cíl části Institucionálního zabezpečení rovnosti žen a mužů Strategie) .........................25
2.2.4.
Rovnost žen a mužů ve vztahu k dotační politice (úkol 8 Minimálního
standardu, úkol 6 Aktualizovaných opatření, navazující na specifický cíl 9 části
Institucionálního zabezpečení rovnosti žen a mužů Strategie) ......................................28
2.3.
Doporučení Rady k oblasti institucionálního zabezpečení rovnosti žen a mužů v ČR
30
3.
Vyrovnané zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích ......................................31
3.1.
Vývoj v oblasti vyrovnaného zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích .....31
3.1.1. Vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice ......................................................31
3.1.2. Vyrovnané zastoupení žen a mužů ve státní správě ...........................................33
3.1.3. Projektové aktivity MPSV ....................................................................................33
3.1.4. Vyrovnané zastoupení žen a mužů v diplomatických pozicích ............................34
3.1.5. Vyrovnané zastoupení žen a mužů ve vedení obchodních společností ...............34
3.1.6. Vyrovnané zastoupení žen a mužů v soudnictví .................................................34
3.2.
Vyhodnocení průběžného plnění Aktualizovaných opatření a Minimálního standardu
v oblasti vyrovnaného zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích .........................35
3.3.
Doporučení Rady v oblasti vyrovnaného zastoupení žen a mužů v rozhodovacích
pozicích ............................................................................................................................35
4.
Rovnost žen a mužů na trhu práce a v podnikání .........................................................36
3
link to page 36 link to page 36 link to page 36 link to page 37 link to page 38 link to page 38 link to page 39 link to page 40 link to page 40 link to page 42 link to page 43 link to page 43 link to page 43 link to page 44 link to page 45 link to page 45 link to page 45 link to page 46 link to page 46 link to page 46 link to page 47 link to page 47 link to page 47 link to page 47 link to page 49 link to page 50 link to page 50 link to page 50 link to page 50 link to page 51 link to page 51 link to page 51 link to page 53 link to page 53 link to page 53 link to page 53 link to page 54 link to page 55 link to page 55 link to page 55 link to page 55 link to page 57 link to page 57 link to page 58 link to page 58 link to page 58 link to page 59 link to page 59 link to page 60 link to page 61 link to page 63 link to page 63 link to page 65 link to page 65 link to page 65
4.1.
Vývoj v oblasti rovnosti žen a mužů na trhu práce a v podnikání ............................36
4.1.1.
Zaměstnanost a nezaměstnanost žen a mužů v roce 2014 .............................36
4.1.2.
Gender pay gap ..............................................................................................36
4.1.3.
Horizontální a vertikální segregace na trhu práce ............................................37
4.1.4.
Podnikání ........................................................................................................38
4.1.5.
Muži a ženy ve věku 50+ na trhu práce ...........................................................38
4.1.6.
Ženy samoživitelky/muži samoživitelé na trhu práce .......................................39
4.2.
Vyhodnocení průběžného plnění Aktualizovaných opatření a Minimálního standardu
v oblasti rovnosti žen a mužů na trhu práce a v podnikání ................................................40
4.3.
Doporučení Rady v oblasti rovnosti žen a mužů na trhu práce a v podnikání .........42
5.
Sladění pracovního, soukromého a rodinného života ....................................................43
5.1.
Vývoji v oblasti Slaďování pracovního, soukromého a rodinného života .................43
5.1.1.
Flexibilní formy práce a jejich podpora ze strany státu ....................................43
5.1.2.
Vážné provozní důvody ...................................................................................44
5.1.3.
Zákon o poskytování služeb péče o dítě v dětské skupině (dále jako „Zákon
o dětské skupině“) ........................................................................................................45
5.1.4.
Aktivity lesních školek .....................................................................................45
5.1.5.
Analýza možností nastavení systému služeb péče o děti a návrh legislativních
změn (dále jako „Analýza“) ...........................................................................................46
5.1.6.
Problematika pečujících osob z hlediska rovnosti žen a mužů ........................46
5.1.7.
Podpora sladění pracovního, soukromého a rodinného života z prostředků
Evropského sociálního fondu a Norských fondů ...........................................................47
5.2.
Vyhodnocení průběžného plnění Aktualizovaných opatření a Minimálního standardu
v oblasti sladění pracovního, soukromého a rodinného života ..........................................47
5.3.
Doporučení Rady v oblasti sladění pracovního, soukromého a rodinného života ...49
6.
Vzdělávání, výzkum a rovnost žen a mužů ve znalostní společnosti .............................50
6.1.
Vývoj v oblasti vzdělávání, výzkum a rovnost žen a mužů ve znalostní společnosti
50
6.1.1.
Horizontální a vertikální segregace školství dle pohlaví ...................................50
6.1.2.
Rovnost žen a mužů ve vědě a vysokém školství ............................................51
6.1.3.
Aktivity oddělení Gender a sociologie Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i.
a Národního kontaktního centra – ženy a věda (dále jako „NKC – ženy a věda“) ..........51
6.1.4.
Sexuální obtěžování v prostředí školských zařízení a projevy sexismu v rámci
univerzitních soutěží krásy ............................................................................................53
6.2.
Vyhodnocení průběžného plnění Aktualizovaných opatření a Minimálního standardu
v oblasti vzdělávání, výzkumu a rovnosti žen a mužů .......................................................53
6.3.
Doporučení Rady v oblasti vzdělávání, výzkum a rovnosti žen a mužů ..................54
7.
Důstojnost a integrita žen a mužů .................................................................................55
7.1.
Vývoj v oblasti důstojnosti a integrity žen ...............................................................55
7.1.1.
Statistiky a výzkumy v oblasti domácího násilí a genderově podmíněného násilí
55
7.1.2.
Příprava Akčního plánu prevence domácího a genderově podmíněného násilí
na léta 2015 – 2018 ......................................................................................................57
7.1.3.
Příprava přístupu ČR k tzv. Istanbulské úmluvě ..............................................58
7.1.4.
Činnost rezortů v oblasti prevence a potírání domácího a genderově
podmíněného násilí ......................................................................................................58
7.1.5.
Činnost nestátních neziskových organizací v oblasti prevence a potírání
domácího násilí ............................................................................................................59
7.1.6.
Obchodování s lidmi ........................................................................................60
7.1.7.
Péče v souvislosti s porodem ..........................................................................61
7.2.
Vyhodnocení průběžného plnění Aktualizovaných opatření a Strategie v oblasti
důstojnost a integrita žen a mužů .....................................................................................63
7.3.
Doporučení Rady v oblasti důstojnost a integrita žen .............................................65
8.
Rovnost žen a mužů ve vnějších vztazích ....................................................................65
8.1.
Vývoj v oblasti rovnosti žen a mužů ve vnějších vztazích .......................................65
4
link to page 65 link to page 66 link to page 67 link to page 67 link to page 67 link to page 68 link to page 70 link to page 71 link to page 71 link to page 72 link to page 72 link to page 72 link to page 72 link to page 74 link to page 75 link to page 76 link to page 76 link to page 76 link to page 77
8.1.1.
Organizace spojených národů .........................................................................65
8.1.2.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ..........................................66
8.1.3.
Světové ekonomické fórum .............................................................................67
8.1.4.
Rada Evropy ...................................................................................................67
8.1.5.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě ..........................................67
8.1.6.
Evropská unie .................................................................................................68
8.1.7.
Rovnost žen a mužů v zahraniční politice ČR a rozvojové spolupráci .............70
8.2.
Vyhodnocení průběžného plnění Aktualizovaných opatření a Strategie v oblasti
rovnosti žen a mužů ve vnějších vztazích .........................................................................71
8.3.
Doporučení Rady v oblasti rovnost žen a mužů ve vnějších vztazích .....................72
9.
Všední život a životní styl ..............................................................................................72
9.1.
Vývoj v oblasti rovnosti žen a mužů ve všedním životě a životním stylu .................72
9.1.1.
Sport ...............................................................................................................72
9.1.2.
Kultura a média ...............................................................................................74
9.1.3.
Doprava ..........................................................................................................75
9.1.4.
Životní prostředí ..............................................................................................76
9.2.
Vyhodnocení průběžného plnění Aktualizovaných opatření a Strategie v oblasti
v oblasti všední život a životní styl ....................................................................................76
9.3.
Doporučení Rady v oblasti všední život a životní styl .............................................77
5
1. Úvod
Tato Zpráva za rok 2014 o rovnosti žen a mužů a o naplňování Vládní strategie pro rovnost
žen a mužů v ČR na léta 2014 – 2020 (dále jako „Zpráva“) je každoročně předkládanou
souhrnnou zprávou, která dosud vždy navazovala na materiál s názvem Priority a postupy
vlády při prosazování rovnosti žen a mužů v České republice. Od roku 1998 je tento materiál
každoročně schvalován vládou ČR, včetně aktualizace konkrétních úkolů ukládaných
jednotlivým resortům v rámci naplňování principu rovnosti žen a mužů. Vyhodnocení plnění
těchto úkolů a také popis uplynulého období z hlediska rovnosti žen a mužů na úrovni
vnitrostátní, evropské i mezinárodní byl pak každoročně obsažen právě v takovýchto
hodnotících zprávách.1
Vláda ČR přijala usnesením ze dne 12. listopadu 2014 č. 931 Vládní strategie pro rovnost
žen a mužů v České republice na léta 2014 – 2020 (dále jako „Strategie“), která se stala
prvním víceletým rámcovým dokumentem v oblasti rovnosti žen a mužů na vládní úrovni
v České republice. V návaznosti na přijetí tohoto dokumentu bylo proto také přistoupeno
k modifikaci Zprávy tak, aby reflektovala nejenom popis nejvýznamnějších událostí
uplynulého období a naplňování úkolů obsažených v Prioritách a postupech vlády
při prosazování rovnosti žen a mužů v České republice, ale aby se také zaměřila
na naplňování nově přijaté Strategie. Z toho důvodu rovněž došlo k úpravě názvu Zprávy,
který lépe reflektuje tuto její modifikovanou podobu.
Nejvýznamnější modifikací Zprávy je zahrnutí zhodnocení naplňování Strategie a k tomu se
vztahující doporučení Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů (dále jako „Rada“),
jakožto poradního orgánu vlády ČR pro oblast rovnosti žen a mužů. Rada se ve Zprávě 2014
vyjadřuje k naplňování Aktualizovaných opatření Priorit a postupů vlády při prosazování
rovnosti žen a mužů v roce 2014 a 2015, která slouží jako první dílčí krok k naplňování
Strategie, a také k plnění Minimálního standardu obsaženého ve Strategi a navrhuje
jednotlivým resortům jejich lepší a důslednější naplňování. Rada tato svá doporučení
připravila ve spolupráci se svými výbory a pracovními skupinami a projednala je na svém
jednání dne 21. dubna 2015.
Kapitoly obsažené v této Zprávě se kryjí s kapitolami, které zahrnuje Strategie. Jedná se
o následující oblasti:
Institucionální zabezpečení rovnosti žen a mužů v České republice,
Vyrovnané zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích,
Rovnost žen a mužů na trhu práce a v podnikání,
Sladění pracovního, soukromého a rodinného života,
Vzdělávání, výzkum a rovnost žen a mužů ve znalostní společnosti,
Důstojnost a integrita žen a mužů,
Rovnost žen a mužů ve vnějších vztazích, a
Všední život a životní styl.
Každá z kapitol pak obsahuje vyhodnocení průběžného plnění Aktualizovaných opatření
a Strategie a dále doporučení Rady v příslušných oblastech. K nejvýznamnějším
doporučením patří v oblasti institucionálního zabezpečení rovnosti žen a mužů prohloubení
a lepší ukotvení činnosti koordinátorek a koordinátorů na jednotlivých resortech a také
činnosti resortních pracovních skupin pro oblast rovnosti žen a mužů. Dále doporučení
k pravidelnější spolupráci s koordinačním útvarem agendy, tj. Oddělením rovnosti žen
a mužů Úřadu vlády ČR. Je také doporučováno využívat metodiku pro hodnocení dopadů
na rovnost žen a mužů materiálů předkládaných vládě ČR a tyto dopady obecně
v materiálech důsledněji vyhodnocovat.
1 Zprávy je možné najít zde: <http://www.vlada.cz/cz/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/dokumenty/souhrnne-
zpravy-o-plneni-priorit-a-postupu-vlady-pri-prosazovani-rovnych-prilezitosti-zen-a-muzu-za-roky-1998---2013-
123732/>.
6
Co se týče vyrovnaného zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích, rada doporučuje
lépe využívat pozitivní opatření dle § 16 odst. 3 zákoníku práce v příslušných vnitřních
předpisech, dále zveřejňovat přehled zastoupení žen a mužů v dozorčích a správních radách
státních podniků a akciových společností s většinou majetkovou účastí státu a tento přehled
zveřejňovat. V této oblasti je rovněž doporučeno zpracovat návrh zákona o výběru odborníků
a odbornic do funkcí ředitelů a ředitelek a členů a členek dozorčích rad státních podniků
a členek a členů orgánů obchodních společností ovládaných státem, který by obsahoval
cílená opatření za účelem dosažení alespoň 40% zastoupení žen i mužů a objektivní
a transparentní pravidla pro výběr těchto pozic a také Rada doporučuje dokončit přípravu
novely volebních zákonů zavádějících tzv. zipové pravidlo pro zastoupení žen a mužů
na kandidátních listinách.
Pro oblast trhu práce a podnikání Rada doporučila uvádět do souhrnných zpráv
anonymizované statistiky výše platů zaměstnankyň a zaměstnanců v jednotlivých platových
třídách dle pohlaví a zajišťovat platovou transparentnost, podporovat zaměstnanosti žen
ohrožených na trhu práce osvobozením od plateb sociálního pojištění po dobu dvanácti
měsíců prostřednictvím příslušných legislativních změn, vypracovat komplexní analýzy
možností a způsobů podpory podnikání žen ze sociálně vyloučených oblastí a také zavést
pilotní vzdělávání specificky zaměřené na ženy ze sociálně vyloučených oblastí. Radou je
také navrhováno legislativně zakotvit povinnosti v podnicích a organizacích s alespoň
50 zaměstnanci/kyněmi zveřejňovat informace o průměrné odměně u jednotlivých
srovnatelných kategorií zaměstnanců a zaměstnankyň a pracovních pozic podle pohlaví. Je
rovněž doporučeno cílenými programy podporovat ženy podnikatelky.
Pro oblast slaďování pracovního, soukromého a rodinného života je Radou doporučeno
některým resortům zavést další možnosti flexibilních forem práce. Dále také podniknout
konkrétní kroky vedoucí k rozšíření možností péče o děti předškolního věku. Rada rovněž
doporučuje spolupracovat s Výborem pro sladění pracovního, soukromého a rodinného
života při řešení problematiky související s institutem vážných provozních důvodů a revidovat
právní úpravu týkající se podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci tak, aby
odpovídala potřebám práce z domova. Pro oblast slaďování je rovněž doporučeno zavést
možnost specificky čerpat tzv. otcovskou dovolenou a zavést tzv. rodičovskou kvótu
podpořenou také finanční kompenzací.
V oblasti vědy, výzkumu a vzdělávání Rada doporučila monitorovat výstupy projektů
zaměřených na podporu polytechnického vzdělávání v mateřských a základních školách.
Dále doporučila se zaměřit na zavádění vzdělávacích aktivit pro pedagogické pracovníky
a pracovnice s důrazem na stereotypní přístup k žákům a žákyním. Specificky v oblasti vědy
a výzkumu je pak ve Zprávě obsaženo doporučení ke stanovení náplně pracovní skupiny
pro otázky genderové rovnosti ve vědě při Radě vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Je
rovněž doporučeno zapracovat téma rovnosti žen a mužů a genderových stereotypů
do rámcového vzdělávacího programu základních škol.
V kapitole týkající se důstojnosti a integrity žen a mužů Rada doporučuje provádět pravidelné
anonymní šetření výskytu sexuálního obtěžování na pracovišti v rámci působnosti
jednotlivých resortů a zavádět konkrétní opatření ke snížení latence sexuálního obtěžování.
Dále rovněž podporovat osvětové aktivity zaměřené na prevenci genderově podmíněného
násilí a zintenzivnit přípravu podkladů k podpisu a ratifikaci Istanbulské úmluvy. Je také
obsaženo doporučení k rozvíjení spolupráce se zástupkyněmi a zástupci nelékařských
profesí v otázkách výkonu jejich zaměstnání v plném rozsahu zákonných kompetencí
a v otázkách porodu mimo nemocnici. Rada rovněž doporučuje důsledněji provádět
monitoring rozhodování českých soudů v případech diskriminace na základě pohlaví a násilí
na ženách a zajistit zpřístupnění relevantních rozsudků na internetu.
Dle doporučení Rady by rovněž mělo dojít k zapracování rovnosti žen a mužů jako průřezové
priority do Zahraničně politické koncepce a navazující Koncepce podpory lidských práv
a transformační spolupráce. V oblasti zahraničních vztahů dále pokračovat ve spolupráci
7
s UN WOMEN a ve finanční podpoře její činnosti a v širším hledisku se nadále aktivně
podílet na činnosti orgánů OSN (zejména Komise pro postavení žen) i EU, Rady Evropy
a OECD v oblasti rovnosti žen a mužů. Doporučení směřované k ministerstvu obrany zní
dokončit přípravu a schválit resortní akční plán pro implementaci Rezoluce Rady bezpečnosti
OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti a dále ve spolupráci s některými dalšími resorty
zpracovat vládní akční plán v této oblasti. Dle Rady je také vhodné podniknout konkrétní
kroky vedoucí k podpoře vyššího zastoupení žen-vojákyň v zahraničních operacích s účastí
ČR.
2. Institucionální zabezpečení rovnosti žen a mužů v České republice
Nejvýznamnější změnou v oblasti institucionálního zabezpečení rovnosti žen a mužů
v České republice v roce 2014 je přesun této agendy z MPSV na ÚV ČR, ke kterému došlo
ke dni 1. červenci 2014 na základě usnesení vlády ČR ze dne 25. června 2014 č. 492.
Agenda rovnosti žen a mužů je od uvedeného data v gesci ministra pro lidská práva, rovné
příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera, a konkrétně ji v rámci ÚV ČR zajišťuje Oddělení
rovnosti žen a mužů (dále jako „Oddělení“). Koordinace agendy rovnosti žen a mužů, jakožto
agendy průřezové, byla tímto opět začleněna v rámci ústředního orgánu státní správy, kde
může být také reálně lépe uchopena tato koordinační funkce a její horizontálnost.
2.1.
Vývoj v oblasti institucionálního zabezpečení rovnosti žen a mužů v ČR
2.1.1. Oddělení rovnosti žen a mužů ÚV ČR
Kromě koordinace agendy a dalších úkolů uvedených dále Oddělení plní zároveň funkci
sekretariátu Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů (dále jako „Rada“) a jejích výborů
a pracovních skupin.
V roce 2014 pokračovala v rámci Oddělení realizace projektu s názvem „
Optimalizace
institucionálního
zabezpečení
rovných
příležitostí
žen
a mužů
v ČR“2
(reg. č.: CZ.1.04/5.1.00/81.00004, dále též jako „projekt Optimalizace“), díky čemuž
v Oddělení pracovalo celkem šest osob. Od 1. listopadu 2014 se počet osob v Oddělení
ještě zvýšil, a to díky zahájení realizace projektu financovaného z programu CZ13 Norských
fondů s názvem „
Domácí násilí a genderově podmíněné násilí / Uplatňování hlediska
rovných příležitostí žena mužů a podpora slaďování pracovního a soukromého života“3.
Během roku bylo také umožněno několika stážistkám vykonat v Oddělení praxi při studiu.
Nadále však přetrvává situace, kdy dostatečné personální zabezpečení chodu Oddělení není
dlouhodobě zajištěno, protože do velké míry závisí na realizaci projektů.
Díky navýšení počtu osob se i v roce 2014 dařilo udržet v chodu všechny výbory a pracovní
skupinu Rady, ačkoli do činnosti Rady zasáhl již zmíněný přesun agendy rovnosti žen
a mužů a nutnost jejího ukotvení v novém úřadě. Oddělení pokračovalo ve sledování
materiálů v procesu vnějšího připomínkového řízení, byly dokončeny některé důležité
výstupy projektu Optimalizace (viz dále). Ve spolupráci s výbory a pracovní skupinou se
podařilo předložit Radě i vládě ČR celou řadu důležitých materiálů (viz kapitola Rada vlády
pro rovné příležitosti a kapitola Materiály předkládané vládě ČR).
Oddělení v roce 2014 také zajišťovalo administrativní chod spojený s dotačním řízením
programu „
Podpora veřejně účelných aktivit nestátních neziskových organizací v oblasti
rovnosti žen a mužů“, a to jak na rok 2014, tak také jeho přípravu na rok 2015, který spolu
s celou agendou přešel z MPSV na ÚV ČR. Dotační program je určen pro programy
a aktivity nestátních neziskových organizací v oblasti rovnosti žen a mužů, a to v souladu
s „
Prioritami a postupy vlády při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže“ pro daný
2 Více o projektu dostupné online na URL:
<http://www.vlada.cz/cz/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-
muzu/projekt_optimalizace/projekt-optimalizace-institucionalniho-zabezpeceni-rovnych-prilezitosti-zen-a-muzu-v-
cr-123983/>.
3 Více o projektu dostupné online na URL:
<http://www.vlada.cz/cz/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-
muzu/projekt_cz13/stranka-se-pripravuje-126352/ >.
8
rok (dále jako „
Priority“, viz dále). Oddělení zčásti personálně pokrývalo také samotné
hodnocení žádostí a složení dotační komise.
Do přesunu Oddělení na ÚV ČR pokračovala činnost pracovní podskupiny pro rovné
příležitosti žen a mužů (dále jako „Pracovní podskupina RKS“) v rámci Resortní koordinační
skupiny MPSV (dále jako „RKS MPSV“). Pracovní podskupina RKS projednávala návrhy
instrukcí a dalších materiálů pro jednání pracovních orgánů Rady EU v oblasti rovnosti žen
a mužů. Rovněž v rámci RKS MPSV Oddělení z hlediska své agendy připomínkovalo
výstupy ČR vůči EU, které spadají do gesce MPSV. Do července 2014 se Pracovní
podskupina RKS zabývala těmito materiály: návrhem směrnice Evropského parlamentu
a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy
správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních (dále jako
„Návrh směrnice o genderové vyváženosti“), návrhem závěrů Rady k tématu ženy
a ekonomika: ekonomická nezávislost v perspektivě práce na částečné úvazky a samostatné
výdělečné činnosti, a dále návrhem závěrů Rady k efektivitě institucionálních mechanismů
pro podporu žen a rovnosti žen a mužů. Více o činnosti EU v souvislosti s agendou rovnosti
žen a mužů viz kapitola Evropská unie.
Po přesunu Oddělení z MPSV na ÚV ČR došlo v říjnu 2014 ke zřízení podskupiny pro lidská
práva Resortní koordinační skupiny ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu
(dále jako „Podskupina RKS MLP“). Podskupina RKS MLP se věnuje dokumentům EU
v oblasti lidských práv, rovnosti žen a mužů, zákazu diskriminace, romské integrace a práv
osob se zdravotním postižením. Také tato pracovní podskupina se v roce 2014 zabývala
Návrhem směrnice o genderové vyváženosti, a dále návrhem Rady s názvem „
Genderová
rovnost v EU: další postup po roce 2015. Revize 20 let implementace Pekingské akční
platformy“ a návrhem závěrů o spravedlivých možnostech příjmu pro ženy a muže: snižování
genderových rozdílů v penzích.
Oddělení se také podílelo na přípravě nového programového období Evropských
strukturálních a investičních fondů, zejména na přípravě Operačního programu
Zaměstnanost (dále jako „OPZ“), ale i dalších operačních programů. Oddělení je gestorem
ex-ante kondicionality rovnosti žen a mužů v těchto programech a v roce 2014
spolupracovalo s příslušnými gestory ex-ante kondicionalit na přípravě jejich operačních
programů, zejména s ohledem na horizontální prioritu rovnost žen a mužů. V souvislosti
s novým programovým obdobím byly také podnikány některé kroky k tomu, aby jednotlivé
resorty využívaly prostředky na institucionální podporu rovnosti žen a mužů, zejména formou
přípravy individuálních projektů. Viz také kapitola Rovnost žen a mužů ve vztahu k dotační
politice.
Oddělení pokračovalo ve své činnosti také v oblasti mezinárodní spolupráce. V roce 2014
Oddělení vypracovalo a odevzdalo Ekonomické komisi OSN pro Evropu periodickou „
Zprávu
o plnění Pekingské deklarace a akční platformy“, která shrnuje vývoj v prosazování rovnosti
žen a mužů v ČR od roku 19954. V roce 2014 Oddělení také vypracovalo „
Šestou
periodickou zprávu o plnění Úmluvy Organizace spojených národů o odstranění všech forem
diskriminace žen (CEDAW)“5. Následující tabulka shrnuje členství zástupkyň a zástupců
Oddělení v odborných orgánech a institucích EU:
Tabulka č. 1 – Členství zástupkyň a zástupců Oddělení v orgánech a institucích EU
Orgán
Jméno
Pozice Gestor orgánu
zástupkyně/zástupce
Poradní výbor pro rovné příležitosti
Lucia Zachariášová
členka
Evropská komise
4 Zpráva o plnění Pekingské akční platformy je dostupná v českém a anglickém jazyce online
na URL:
<http://www.vlada.cz/cz/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/dokumenty/zpravy-o-plneni-pekingske-
akcni-platformy-123750/>.
5 Šestá periodická zpráva o plnění CEDAW je dostupná online na URL:
<http://www.vlada.cz/cz/ppov/rovne-
prilezitosti-zen-a-muzu/dokumenty/zakladni-dokumenty-rady-123714/www.vlada.cz/cz/ppov/rovne-prilezitosti-zen-
a-muzu/dokumenty/sesta-periodicka-zprava-o-plneni-umluvy-osn-o-odstraneni-vsech-forem-diskriminace-zen-
cedaw-126938/ >.
9
žen a mužů (Advisory Committee on
Equal Opportunities for Women and
Men)
Skupina na vysoké úrovni pro gender Lucia Zachariášová
členka
Evropská komise
mainstreaming (High Level Group on
Gender Mainstreaming)
Skupina na vysoké úrovni pro gender Radan Šafařík
alternát Evropská komise
mainstreaming (High Level Group on
Gender Mainstreaming)
Expertní fórum Evropského institutu
Radan Šafařík
alternát Evropský institut
pro rovnost žen a mužů (
European
pro rovnost žen
Institute for Gender Equality)
a mužů
Komise pro rovnost žen a mužů Rady Radan Šafařík
člen
Rada Evropy
Evropy (Council of Europe Gender
Equality Commission)
Oddělení také plnilo roli sekretariátu Rady, jejích výborů a pracovních skupin. Následující
tabulka obsahuje přehled tajemnic a tajemníků Rady, jejích výborů a pracovních skupin:
Tabulka č. 2 – Přehled tajemníků a tajemnic v rámci Oddělení
Orgán
Tajemník/tajemnice
Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů
Lucia Zachariášová
Výbor pro institucionální zabezpečení rovných příležitostí žen
Monika Skopalová
a mužů
Výbor pro sladění pracovního, soukromého a rodinného života Lenka Grünbergová
Výbor pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách
Radan Šafařík
Výbor pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice a
Lucie Viktorinová (MPSV)
rozhodovacích pozicích
Pracovní skupina muži a rovnost žen a mužů
Miroslava Čechová
2.1.2. Projekty realizované Oddělením
Jak již bylo uvedeno výše, v roce 2014 pokračovala realizace projektu Optimalizace, který
byl zahájen 1. listopadu 2012. S účinností od 1. července 2014 byla Řídícím orgánem
Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (dále jako „OP LZZ“) schválena žádost
o podstatnou změnu projektu Optimalizace týkající se změny příjemce z MPSV na ÚV ČR.
Dne 13. listopadu 2014 byla schválena podstatná změna projektu Optimalizace, která
umožnila prodloužení realizace projektu z původního 30. června 2015 do 30. listopadu 2015.
Současně s touto změnou vznikla zcela nová klíčová aktivita „Reprezentativní metodika
genderového auditu“ a podařilo se navýšit kapacitu týmu celkem o dva celé pracovní úvazky
(jeden pro projektového manažera či manažerku a jeden související s novou klíčovou
aktivitou).
Usnesením vlády ČR ze dne 12. listopadu 2014 č. 931 byl schválen první střednědobý
rámcový vládní dokument pro uplatňování politiky rovnosti žen a mužů v České republice,
který definuje základní priority a cíle až do roku 2020, a který je jedním z hlavních výstupů
projektu Optimalizace. Tímto dokumentem je
„Vládní strategie pro rovnost žen a mužů
v České republice na léta 2014 – 2020“6 (dále jako „
Strategie“). Strategie má oporu
v každoročně aktualizovaném dokumentu
Priority7, a to zejména v podobě stanovení cílů,
6 „
Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v České republice na léta 2014 – 2020“ je dostupná online v českém
i anglickém
jazyce
na
URL:
<http://www.vlada.cz/cz/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-
muzu/projekt_optimalizace/projekt-optimalizace-institucionalniho-zabezpeceni-rovnych-prilezitosti-zen-a-muzu-v-
cr-123983/>.
7
Priority byly dosud jediným základním koncepčním a strategickým dokumentem v oblasti rovnosti žen a mužů
na úrovni vlády ČR. Jedná se o dokument, který je každoročně schvalován vládou ČR, a jehož součástí je jednak
10
kterých bude třeba v období 2014 – 2020 dosáhnout právě prostřednictvím definování
konkrétních úkolů v Prioritách i stanovením tzv. minimálního standardu, který již byl více
či méně na jednotlivých resortech dosažen a je třeba jej nadále zachovat. Strategie zároveň
poskytne širší rámec a doplnění dalším strategickým a koncepčním dokumentům vlády ČR,
které se pojí s agendou rovnosti žen a mužů.
Jako další výstup projektu Optimalizace byla usnesením vlády ČR ze dne 12. listopadu 2014
č. 931 schválena „
Zpráva o možnostech optimalizace sběru dat k hodnocení naplňování
principů rovnosti žen a mužů“. V roce 2014 byla také dodavatelsky zpracována a odevzdána
„
Metodika hodnocení dopadů na rovnost žen a mužů pro materiály předkládané vládě ČR“
(dále jako „
Metodika“). V roce 2015 proběhne ještě proces její oponentury. V rámci projektu
proběhlo v roce 2014 několik workshopů, jak mezinárodních, tak vnitrostátních. Ve dnech
24. – 25. dubna 2014 proběhl mezinárodní workshop k tvorbě
Metodiky za účasti expertek
ze Slovenska, Rakouska a Holandska. Ve dnech 17. - 18. července 2014 se konal
mezinárodní workshop ke sběru statistických dat za účasti zástupkyň ze Statistického úřadu
SR. Dne 27. listopadu 2014 proběhl praktický workshop k používání
Metodiky pro resortní
koordinátorky/y rovnosti žen a mužů a pracovníky/ce legislativních odborů. Ve dnech
4. a 5. prosince 2014 se konal mezinárodní workshop ke sběru statistických dat, kterého se
zúčastnily mimo jiné zástupkyně Statistického úřadu SR a rakouského Statistics Austria.
Ve dnech 14. ledna 2014 a 23. května 2014 proběhla setkání ke vzniku
Strategie, určená
především pro resortní koordinátorky/y rovnosti žen a mužů.8 Oddělení také v roce 2014
zahájilo kroky potřebné k realizaci navazujícího projektu, který by proběhl v rámci dalšího
programového období.
Od roku 2014 je Oddělení také realizátorem projektu podpořeného z programu CZ13
Norských fondů s názvem „
Domácí násilí a genderově podmíněné násilí / Uplatňování
hlediska rovných příležitostí žena mužů a podpora slaďování pracovního a soukromého
života“ (dále jako „Projekt CZ13“). V rámci projektu proběhl seminář na 58. zasedání Komise
OSN pro postavení žen, které se konalo ve dnech 10. – 21. března 2014 v New Yorku.
Oddělení zde uspořádalo side-event na téma
"Násilí páchané na ženách a jeho dopady
na trh práce“9. Oficiální zahajovací konference k projektu se konala dne 26. května 2014.10
Ve dnech 8. a 9. prosince 2014 se pak ve spolupráci s partnerkou projektu - norskou
neziskovou organizací Alternative til Vold (Alternativa násilí, dále jako „ATV“) konala školení
k filmu Zuřivec (Sinna Man), který slouží jako edukativní materiál v prevenci domácího násilí,
zejména pro děti. Součástí projektu bude také kampaň zaměřená na téma rovnosti žen
a mužů.
Až do přesunu Oddělení, tj. do 1. července 2014, bylo Oddělení (jakožto Oddělení rovných
příležitostí žen a mužů MPSV) také realizátorem projektu financovaného z programu
Evropské komise PROGRESS. Tento projekt však z důvodů některých rozpočtových
komplikací nemohl být přesunut na ÚV ČR společně s Oddělením. V rámci tohoto projektu
byl v roce 2014 připravován v úzké kooperaci s Výborem pro vyrovnané zastoupení žen
a mužů v politice a rozhodovacích pozicích „
Akční plán pro vyrovnané zastoupení žen
a mužů v rozhodovacích pozicích“. Druhou částí projektu je příprava studie mapující
možnosti lepšího nastavení předškolní péče o děti, mimo jiné i v návaznosti na systém dávek
zpráva o rovnosti žen a mužů v předchozím kalendářním roce, a také seznam úkolů pro jednotlivé resorty
na daný kalendářní rok (či delší období), který je označován jako tzv.
Aktualizovaná opatření. Souhrnné zprávy
vč.
Aktualizovaných
opatření
za
léta
1998
–
2013
jsou
dostupné
online
na
URL:
<http://www.vlada.cz/cz/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/dokumenty/souhrnne-zpravy-o-plneni-priorit-a-
postupu-vlady-pri-prosazovani-rovnych-prilezitosti-zen-a-muzu-za-roky-1998---2013-123732/>.
8
Více
o
workshopech
proběhlých
v rámci
projektu
Optimalizace
je
dostupné
online
na URL:
<http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?pgid=1081>.
9 Hlavním tématem jednání komise v roce 2014 byly výzvy a úspěchy při implementaci Rozvojových cílů tisíciletí
pro ženy a dívky. Více online na URL:
<http://www.mpsv.cz/files/clanky/17510/TZ_140314b.pdf>.
10
Tisková
zpráva
ke
konferenci
je
dostupná
online
na
URL:
<http://www.mpsv.cz/files/clanky/18075/TZ_270514a.pdf>.
11
státní sociální podpory a dalších. Uvedený projekt zůstal po přesunu agendy rovnosti žen
a mužů v gesci MPSV, úzká spolupráce s Oddělením však pokračovala i nadále.
2.1.3. Materiály předkládané vládě ČR
Během roku 2014 zpracovalo Oddělení ČR následující materiály pro vládu ČR, které byly
předloženy ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu:
a)
Výroční zprávu Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů za rok 2013 Výroční zpráva Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů za rok 2013 byla, jakožto
každoročně povinně předkládaný materiál11, vládě ČR předložena na jejím jednání dne
25. června 2014 pro informaci.
b) Šestou periodickou zprávu o plnění Úmluvy Organizace spojených národů o odstranění
všech forem diskriminace žen (CEDAW)
Usnesením vlády ČR ze dne 27. října 2014 č. 871 k Šesté periodické zprávě o plnění
Úmluvy Organizace spojených národů o odstranění všech forem diskriminace žen vláda ČR
schválila periodickou zprávu o plnění Úmluvy Organizace spojených národů o odstranění
všech forem diskriminace žen. Viz také kapitola Organizace spojených národů.
c)
Vládní strategii pro rovnost žen a mužů v České republice na léta 2014 – 2020 Usnesením vlády ČR ze dne 12. listopadu 2014 č. 931 k Vládní strategi pro rovnost žen
a mužů v České republice na léta 2014 - 2020 a k návrhu dalších opatření vláda ČR
schválila „
Vládní strategii pro rovnost žen a mužů v České republice na léta 2014 – 2020“ a uložila členům a členkám vlády a předsedkyni Českého statistického úřadu zabezpečit
plnění
Strategie včetně
Minimálního standardu rovnosti žen a mužů ve státní správě (dále
jako „
Minimální standard“). O
Strategii byly následně informovány relevantní ústřední orgány
státní správy, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (dále jako „PSP ČR“)
a předseda Senátu Parlamentu ČR (dále jako „PČR“). Bylo rovněž doporučeno hejtmanům,
primátorovi hlavního města Prahy, primátorům statutárních měst a starostům měst a obcí
zohledňovat opatření uvedená ve
Strategii při realizaci úkolů v přenesené i samostatné
působnosti. Vedoucím dalších ústředních orgánů státní správy rovněž doporučila vláda ČR
zohledňovat opatření uvedená ve
Strategii včetně
Minimálního standardu.
d)
Aktualizovaná opatření Priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti žen a mužů Usnesením vlády ČR ze dne 12. listopadu 2014 č. 930 k „
Souhrnné zprávě o plnění Priorit
a postupů vlády při prosazování rovnosti žen a mužů v roce 2013“ vláda ČR schválila
„
Aktualizovaná opatření Priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti žen a mužů na léta
2014 a 2015“ a uložila členům a členkám vlády ČR zabezpečit jejich plnění. Více viz
poznámka pod čarou kapitoly Projekty realizované Oddělením.
e)
Zprávu o rovnosti žen a mužů v roce 2013 v České republice Usnesením vlády ČR ze dne 12. listopadu 2014 č. 930 k Souhrnné zprávě o plnění Priorit
a postupů vlády při prosazování rovnosti žen a mužů v roce 2013 vláda ČR vzala na vědomí
Zprávu o rovnosti žen a mužů v roce 2013 v České republice.
f)
Zprávu o možnostech optimalizace sběru dat k hodnocení naplňování principů rovnosti žen a mužů
Usnesením vlády ČR ze dne 12. listopadu 2014 č. 931 k „
Vládní strategii pro rovnost žen
a mužů v České republice na léta 2014 – 2020“ a k návrhu dalších opatření vláda ČR vzala
na vědomí „
Zprávu o možnostech optimalizace sběru dat k hodnocení naplňování principů
rovnosti žen a mužů“ (dále jako
„Zpráva o možnostech sběru dat“). Více viz kapitola
Optimalizace sběru statistických dat
11 Na základě usnesení vlády ČR ze dne 20. února 2002 č. 175.
12
2.1.4. Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů12
Z důvodu zejména přesunu Oddělení, který si vyžádal značné přípravy a tedy i nároky
na kapacity sekretariátu, se Rada v roce 2014 sešla pouze jednou, a to 26. srpna 2014.
Jinak jednala prostřednictvím tzv. per rollam hlasování. V důsledku obměny členek a členů
vlády ČR došlo také ke změnám ve složení Rady, a to na postu předsedy Rady, kterým se
po ministryni práce a sociálních věcí Michaele Marksové – Tominové stal od 1. července
2014 ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier. Ke změnám došlo
i na postech některých dalších členek a členů Rady (především náměstků/náměstkyň
či vrchních ředitelů/ředitelek za jednotlivé resorty). Rada byla nově jmenována ke dni
12. června 2014, přičemž došlo také ke kompletnímu přejmenování členek a členů všech
výborů a pracovní skupiny Rady.
Rada projednala
Strategii, někteří z členů a členek Rady se v rámci utvořené expertní
skupiny přímo podíleli na tvorbě
Strategie. Rada dále v roce 2014 schválila „
Výroční zprávu
o činnosti Rady za rok 2013“ a „
Plán práce Rady na rok 2014“, projednala a schválila
„
Aktualizovaná opatření“, „
Souhrnnou zprávu o rovnosti žen a mužů v ČR v roce 2013“,
„
Šestou periodickou zprávu o plnění Úmluvy Organizace spojených národů o odstranění
všech forem diskriminace žen (CEDAW)“,
„Souhrnnou zprávu za rok 2013 o plnění
Národního akčního plánu prevence domácího násilí na léta 2011 – 2014“ a zprávu „
Sociální
podmínky otcovství v České republice“. Na svém srpnovém jednání se Rada dále zabývala
činností jednotlivých výborů a pracovní skupiny Rady a vzala na vědomí plány jejich činnosti
na rok 2014. Zabývala se také podněty jednotlivých výborů a pracovní skupiny, které jsou
popsány dále.
Svým usnesením ze dne 10. listopadu 2014 navrhla Rada předsedovi Rady zřízení dotační
komise k programu „
Podpora veřejně účelných aktivit nestátních neziskových organizací
v oblasti rovnosti žen a mužů“. V prosinci 2014 Rada prostřednictvím per rollam hlasování
projednala a schválila
„Akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí
na léta 2015 – 2018“.
2.1.5. Výbor pro institucionální zabezpečení rovných příležitostí žen a mužů (dále jako
„Institucionální výbor“)13
Jednání Institucionálního výboru se v roce 2014 uskutečnila ve dnech 6. března, 24. června,
12. listopadu a 5. prosince. Výbor se v uvedeném roce zabýval zejména touto činností:
asistencí při vytváření
Strategie a
Aktualizovaných opatření;
dalším vyhodnocováním stavu institucionálního zabezpečení rovnosti žen a mužů
a rozvoje lidských zdrojů v této oblasti;
zhodnocením sběru dat a statistik v oblasti rovnosti žen a mužů;
spoluprací s Řídícím orgánem OP LZZ na přípravě operačních programů příštího
období evropských strukturálních a investičních fondů;
procesem hodnocení dopadů na rovnost žen a mužů v materiálech předkládaných
vládě ČR.
Institucionální výbor spolu s Oddělením vypracoval v roce 2014 několik podnětů Radě.
Doporučil Radě, aby vyzvala ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu
k zahájení kroků směřujících ke sjednocení znění Jednacího řádu vlády, Legislativních
pravidel vlády a Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) tak, aby v nich byla
jednotně a explicitně obsažena povinnost zhodnocovat dopady na rovnost žen a mužů
(tzv. gender impact assessment, neboli GIA). Tento podnět byl Radou schválen dne
26. srpna 2014.
12
Záznamy
z jednání
Rady
jsou
dostupné
[online]
[cit.
2014-02-23]
na
URL:
<http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?pgid=1074>.
13 Bližší informace o Institucionálním výboru a záznamy z jeho jednání jsou dostupné [online] [cit. 2014-02-24]
na URL:
<http://www.vlada.cz/cz/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/institucionalni_zabezpeceni/vybor-pro-
institucionalni-zabezpeceni-rovnych-prilezitosti-zen-a-muzu--121941/>.
13
V dalším podnětu doporučil Institucionální výbor Radě, aby vyzvala ministra pro lidská práva,
rovné příležitosti a legislativu, aby svým dopisem informoval ústřední orgány státní správy,
krajské úřady a další aktéry a aktérky v oblasti rovnosti žen a mužů o závěrech Rady EU
s názvem
„Účinnost institucionálních mechanismů pro zlepšení postavení žen a prosazování
zásady rovnosti žen a mužů“. Tento podnět byl Radou schválen také dne 26. srpna 2014
a informace byla příslušným orgánům zaslána.
Výbor dále doporučil Radě, aby vyzvala vládu ČR k přijetí usnesení, které by uložilo všem
ministerstvům členění všech vykazovaných statistických dat týkajících se osob podle pohlaví
a aby
byla tato povinnost zařazena do připravované
Strategie a promítnuta
do
Aktualizovaných opatření. Tento podnět byl Radou schválen také dne 26. srpna 2014,
do
Strategie a
Aktualizovaných opatření byl tento cíl ještě v roce 2014 začleněn.
Výbor také doporučil Radě, aby vyzvala krajské úřady k přijetí opatření vedoucích k zavedení
pozice krajského koordinátora či koordinátorky rovnosti žen a mužů. Tento podnět bude
projednán na nejbližším jednání Rady v roce 2015, a vznikla k němu v rámci
Institucionálního výboru pracovní skupina, která se bude zabývat nástroji podpory gender
mainstreamingu na úrovni krajů. Druhá pracovní skupina, která v rámci Institucionálního
výboru v roce 2014 vznikla, se bude zabývat analýzou pracovních úvazků koordinátorek/ů
rovnosti žen a mužů na jednotlivých resortech.
2.1.6. Výbor pro sladění pracovního, soukromého a rodinného života (dále jako
„Slaďovací výbor“)14
Jednání Slaďovacího výboru se v roce 2014 uskutečnila ve dnech 10. dubna (kdy se
uskutečnilo zasedání společně s Výborem pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice
a rozhodovacích pozicích), 18. června, 20. října a 17. prosince. Slaďovací výbor se
v uvedeném roce zabýval především těmito tématy:
vážnými provozními důvody15 a tématem flexibilních forem práce;
problematikou předškolní péče o děti a zákonem o poskytování služby péče o dítě
v dětské skupině;
problematikou péče o blízké osoby a jejím slaďováním se zaměstnáním;
odbornou konzultací připravované
Strategie a
Aktualizovaných opatření;
část Slaďovacího výboru se podílela na přípravě analýzy MPSV, jejímž cílem bude
rozbor možností rozvoje služeb péče o děti (v návaznosti na program PROGRESS).
Nejvýznamnější aktivitu Slaďovací výbor vyvíjel v oblasti institutu vážných provozních
důvodů. Bylo provedeno dotazníkové šetření mezi zaměstnavateli a zaměstnavatelkami,
odbory, inspektoráty práce a neziskovými organizacemi. Z výsledků šetření vyplynulo,
že institut vážných provozních důvodů je v některých případech nadužíván a zaměstnavatelé
a zaměstnavatelky, respektive zaměstnankyně a zaměstnanci, nemají jasný přehled
o možnostech flexibilních a alternativních pracovních úvazků, které by pro ně z hlediska
různých životních situací mohly být výhodnější. Slaďovací výbor následně navrhl možná
řešení této problematiky. V návaznosti na to byly zahájeny kroky ke společnému jednání
s MPSV.
Slaďovací výbor také ve svém podnětu doporučil Radě, aby vyzvala vládu ČR,
aby neprodleně přistoupila ke komplexnímu řešení problematiky kapacit zařízení předškolní
14 Bližší informace o Slaďovacím výboru a záznamy z jeho jednání jsou dostupné [online] [cit. 2014-02-25]
na
URL:
<http://www.vlada.cz/cz/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-
muzu/sladeni_pracovniho_a_soukromeho_zivota/vybor-pro-sladeni-pracovniho--soukromeho-a-rodinneho-zivota-
121937/>.
15 Ustanovení § 241, odst. 2 zákoníku práce stanoví, že:
„Požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let, těhotná zaměstnankyně nebo
zaměstnanec, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle zvláštního právního
předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni
III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost)77a), o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu
stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní
důvody.“
14
péče o děti a příslušným resortům doporučila zřídit meziresortní pracovní skupinu k této
agendě. Tento podnět byl Radou schválen dne 26. srpna 2014. Výbor se dále v roce 2014
zabýval přípravou podnětu pro Radu k zavedení Dne otců a Dne matek jako významných
dní.
Slaďovací výbor také pokročil v přípravě semináře
„Šedá ekonomika a péče“, nad nímž
převzala záštitu Stálá komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny PSP ČR.
Termín jeho konání byl stanoven na 26. února 2015.
2.1.7. Výbor pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách (dále jako „Výbor
pro prevenci DN“)16
Jednání Výboru pro prevenci DN se v roce 2014 uskutečnila ve dnech 20. března,
19. června, 25. září a 11. prosince. Hlavní náplň práce Výboru pro prevenci DN v roce 2014
tvořilo vyhodnocení plnění „
Národního akčního plánu prevence domácího násilí na léta 2011 – 2014“ (dále jako „
NAP DN“) a příprava navazujícího „
Akčního plánu prevence domácího
a genderově podmíněného násilí na léta 2015 – 2018“ (dále jako „
Akční plán DN a GPN“).
K přípravě
Akčního plánu DN a GPN byla v rámci Výboru pro prevenci DN vytvořena
pracovní skupina složená ze zástupců a zástupkyň relevantních resortů a odborníků
a odbornic z řad nestátních neziskových organizací. Tato pracovní skupina se v průběhu
roku 2014 sešla na celkem devíti jednáních a o své práci průběžně informovala Výbor
pro prevenci DN. Finální verze
Akčního plánu DN a GPN byla schválena na jednání Výboru
pro prevenci DN dne 11. prosince 2014 a následně byla rozeslána do meziresortního
připomínkového řízení a také Radě.17 K dalším činnostem Výboru pro prevenci DN v roce
2014 patřilo:
podpora přistoupení ČR k Úmluvě Rady Evropy o předcházení a potlačování násilí
na ženách a domácího násilí (tzv. Istanbulská úmluva) a monitoring kroků
podniknutých za účelem budoucího přistoupení ČR (viz také kapitola Příprava přístupu
ČR k tzv. Istanbulské úmluvě);
poskytování asistence Oddělení na přípravě a realizaci projektu Optimalizace
a Projektu CZ13;
navázání a rozvoj spolupráce s nestátní neziskovou organizací ATV;
spolupráce na přípravě
Strategie a
Aktualizovaných opatření;
sledování a vyhodnocování výzkumů v oblasti domácího a genderově podmíněného
násilí a sledování činnosti mezinárodních a evropských organizací v této oblasti;
spolupráce s Českou televizí na přípravě dokumentárního filmu týkajícího se domácího
násilí,
diskuse o možných opatřeních za účelem prevence a potírání kyberšikany.
V roce 2014 také Výbor pro prevenci DN inicioval rozšíření své působnosti a svého názvu
o další formy genderově podmíněného násilí (jako je sexuální obtěžování, znásilnění či
nebezpečné pronásledování), neboť oba jevy (domácí násilí a ostatní formy genderově
podmíněného násilí) spolu věcně úzce souvisí a jejich prevence a potírání nese řadu
společných znaků. Na svém zasedání dne 26. srpna 2014 Rada schválila změnu statutu
Výboru pro prevenci DN, kterou došlo k tomuto rozšíření působnosti a ke změně názvu
z „Výbor pro prevenci domácího násilí“ na „Výbor pro prevenci domácího násilí a násilí
na ženách“.
16 Bližší informace o Výboru DN a záznamy z jeho jednání jsou dostupné [online] [cit. 2014-02-25] na
URL:
<http://www.vlada.cz/cz/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/prevence_domaciho_nasili/vybor-pro-prevenci-
domaciho-nasili-121940/>.
17 Vláda ČR
Akční plán DN a GPN schválila usnesením č. 126 ze dne 23. února 2015.
15
2.1.8. Výbor pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice a rozhodovacích
pozicích (dále jako „Politický výbor“)18
Jednání Politického výboru se v roce 2014 uskutečnila ve dnech 10. dubna (kdy se
uskutečnilo zasedání společně se Slaďovacím výborem), 30. července, 16. října
a 18. prosince. Politický výbor se v uvedeném roce věnoval především těmto tématům:
možnostem spolupráce v rámci programu PROGRESS, především v souvislosti
s tvorbou
„Akčního plánu pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v rozhodovacích
pozicích“;
návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do PČR a o změně
a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 130/2000
Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, a zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách
a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (tzv. zipový zákon);
komunálním a senátním volbám z hlediska vyrovnaného zastoupení žen a mužů
v politice;
návrhem směrnice o genderové vyváženosti;
odborné konzultaci připravované
Strategie a
Aktualizovaných opatření.
Slaďovací a Politický výbor se společně dne 10. dubna 2014 usnesly na prohlášení,
ve kterém
deklarovaly například prosazování dostatečné kapacity předškolních
zařízení vzdělávání a péče o děti, podporu flexibilních forem práce (jako jsou částečné
úvazky, práce z domova, pružná pracovní doba, atd.), podporu vyššího zapojení mužů
do péče v rodině a prosazení opatření podporujících vyšší zastoupení žen v politice
či jiných rozhodovacích pozicích. Zároveň si vzaly za cíl společně se zasazovat o posílení
a rozvoj celospolečenské diskuse k těmto tématům.
Z podnětu Politického výboru přijala dne 26. srpna 2014 Rada usnesení, ve kterém uvítala
návrh zipového zákona a doporučila vládě ČR jeho schválení a následné předložení PČR.
Z podnětu Politického výboru Rada dále dne 26. srpna 2014 vyzvala vládu ČR, aby
revidovala stávající rámcovou pozici k návrhu směrnice o genderové vyváženosti tak, aby
vyjadřovala pozitivní postoj České republiky k tomuto návrhu a aby reflektovala priority vlády
ČR v oblasti rovnosti žen a mužů.
2.1.9. Pracovní skupina muži a rovnost žen a mužů (dále jako „Pracovní skupina
muži“)19
Jednání Pracovní skupiny muži se v roce 2014 uskutečnila ve dnech 15. ledna, 19. března,
29. května a 16. září. Pracovní skupina muži se v uvedeném roce věnovala především těmto
činnostem:
finalizaci zprávy „
Sociální podmínky otcovství v České republice20
“;
mediální a osvětové činnosti – realizace semináře ke zprávě „
Sociální podmínky
otcovství v České republice21
“;
18 Bližší informace o Politickém výboru a záznamy z jeho jednání jsou dostupné [online] [cit. 2014-02-25] na
URL:
<http://www.vlada.cz/cz/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-
muzu/vyrovnane_zastoupeni_v_politice_a_rozhodovani/vybor-pro-vyrovnane-zastoupeni-zen-a-muzu-v-politice-a-
rozhodovacich-pozicich-121939/>.
19 Bližší informace o Pracovní skupině a záznamy z jejího jednání jsou dostupné [online] [cit. 2014-02-25] na
URL:
<http://www.vlada.cz/cz/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-
muzu/pracovni_skupina_muzi_a_rovnosti_zen_a_muzu/pracovni-skupina-muzi-a-rovnost-zen-a-muzu-121938/>.
20 Zpráva
Sociální podmínky otcovství v České republice je dostupná online na
URL:
<http://www.vlada.cz/cz/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-
muzu/pracovni_skupina_muzi_a_rovnosti_zen_a_muzu/zprava-socialni-podminky-otcovstvi-v-ceske-republice-
123768/>.
21 Shrnutí ze semináře je dostupné online na
URL: <http://www.vlada.cz/cz/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-
muzu/pracovni_skupina_muzi_a_rovnosti_zen_a_muzu/pracovni-skupina-muzi-a-rovnost-zen-a-muzu-
121938/www.vlada.cz/cz/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-
muzu/pracovni_skupina_muzi_a_rovnosti_zen_a_muzu/probehl-seminar-socialni-podminky-otcovstvi-v-ceske-
republice-125602/>.
16
přípravě koncepce zprávy „
Muži a násilí“;
odborné konzultaci připravované
Strategie a
Aktualizovaných opatření;
finalizaci dokumentu
Inventura aktivit v oblasti zapojení mužů do agendy rovných
příležitostí žen a mužů v ČR, Evropě a ve světě – databáze důležitých (relevantních)
témat a problémů22;
podnětům redakční radě k ročence „
Zaostřeno na ženy a muže 2014“.
Pracovní skupina muži si pro svoji činnost vytyčila tato hlavní témata: 1) násilí – domácí
i veřejné, 2) sociální podmínky otcovství, 3) muži v systému vzdělávání – přičemž témata
budou vzájemně propojována; a dále tzv. mužské zdraví jako doplňkové téma k otevření
diskuze. V roce 2014 se zaměřila především na dokončení zprávy „S
ociální podmínky
otcovství v České republice“ a
databáze důležitých (relevantních) témat a problémů
s názvem „
Inventura aktivit v oblasti zapojení mužů do agendy rovných příležitostí v ČR,
Evropě a ve světě“, které předložila ke schválení Radě na jednání 26. srpna 2014 jako
výstupy své činnosti. Pracovní skupina dále pokračovala v mediální a osvětové činnosti.
19. listopadu 2014 uspořádala seminář k vytvořené zprávě „
Sociální podmínky otcovství
v České republice“. V závěru roku začala pracovní skupina též připravovat zprávu k tématu
„
Muži a násilí“.
2.1.10. Resortní koordinátorky a koordinátoři rovnosti žen a mužů
V roce 2014 pokračovalo Oddělení v systematické spolupráci s resortními koordinátorkami/y
rovnosti žen a mužů, jejichž pozice je zřízena na každém resortu k zajištění agendy rovnosti
žen a mužů. V roce 2014 došlo k několika personálním obměnám na této pozici, a to
na MMR a MF. V rámci úřadu místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace k 31. 12.
2014 ke zřízení pozice resortní koordinátorky či koordinátora nedošlo. Prostřednictvím
členství ve výborech Rady bylo resortním koordinátorkám/ům rovnosti žen a mužů
umožněno zapojit se aktivně do tvorby již uvedených výstupů Oddělení a projektu
Optimalizace. Všechny resortní koordinátorky/ři rovnosti žen a mužů jsou stálými hostujícími
Rady a byly i v roce 2014 zvány na všechna jednání Institucionálního výboru a také na
všechny workshopy realizované v rámci projektu Optimalizace, zejména v souvislosti
s nutností implementace nově schválené
Strategie a
Metodiky.
Jako každoročně, také v roce 2014 bylo úlohou resortních koordinátorek/ů rovnosti žen
a mužů zajistit za svůj resort vyhodnocení plnění opatření k „
Souhrnné zprávě o plnění Priorit
a postupů vlády při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže v roce 2013“. Aktuální
otázkou se stává nedostatečná výše úvazků většiny resortních koordinátorek/ů rovnosti žen
a mužů. Jak již bylo uvedeno, situací se zabývá Institucionální výbor, a zároveň jsou resorty
podporovány v tom, aby si, jako alternativní řešení, zřídily pozici koordinátorek/ů rovnosti žen
a mužů na plný úvazek v rámci vlastního projektu z dalšího programového období.
2.1.11. Veřejná ochránkyně práv
Od 18. února 2014 je do funkce veřejné ochránkyně práv zvolena Anna Šabatová.
Diskriminace z důvodu pohlaví bylo hlavním tématem osvěty a výzkumů pro rok 2014
v oblasti rovného zacházení. Své zkušenosti vyplývající z řešení podnětů týkající se
diskriminace na základě pohlaví se VOP rozhodla sdílet s inspekčními orgány, nevládními
organizacemi a advokáty, kteří se specializují na problematiku rovného zacházení. V roce
2014 se za tímto účelem uskutečnilo několik setkání formou kulatých stolů a seminářů,
například workshop na téma diskriminace na pracovišti. Kancelář veřejného ochránce práv
realizuje od 1. ledna 2014 projekt s názvem
„Společně k dobré správě“, který je
spolufinancován z prostředků OPLZZ. Hlavním cílem projektu je identifikace příležitostí
ke zvýšení efektivnosti činnosti Kanceláře veřejného ochránce práv s využitím mezinárodní
spolupráce.
22
Dostupné
online
na
URL:
<http://www.vlada.cz/cz/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-
muzu/pracovni_skupina_muzi_a_rovnosti_zen_a_muzu/inventura-aktivit-v-oblasti-zapojeni-muzu-do-agendy-
rovnych-prilezitosti-zen-a-muzu-v-cr--evrope-a-ve-svete-123770/>.
17
Tematicky se činnost VOP zaměřovala na oblast slaďování soukromého a pracovního života.
V souvislosti s agendou rovnosti žen a mužů proběhla ve dnech 23. - 24. října 2014
mezinárodní dvoudenní konference
„Slaďování soukromého a pracovního života“. V roce
2014 VOP také realizovala výzkum týkající se uplatnění žen na pracovní pozici zdravotnické
záchranářky v souvislosti s hmotnostními limity pro manipulaci s břemeny.23 Předběžné
výsledky budou prezentovány na kulatém stole dne 2. dubna 2015.
Dále se VOP zabývala například případem odvolání z vedoucí funkce z důvodu mateřství,
odmítnutím lázeňské péče z důvodu těhotenství, nebo nerovným přístupem k zaměstnání
na základě domnělého diskriminačního důvodu, či případem sexuálního obtěžování
na pracovišti.24 Obecně se v roce 2014 objevovaly nejčastěji podněty na nerovné zacházení
v pracovněprávních vztazích, ve veřejné správě a v bydlení. V roce 2014 nevydala VOP
žádné samostatné doporučení související s problematikou rovných příležitostí.
VOP
se
v roce
2014
vyjadřovala
pozitivně
například
k návrhu
zipového
zákona, připomínkovala plnění závazků České republiky plynoucích z Úmluvy o odstranění
všech forem diskriminace žen (CEDAW). Dále se vyjádřila k nepřijatelnosti návrhu zákona
o soukromém zdravotním pojištění cizinců a cizinek25 a k otázkám souvisejícím
se svobodnou volbou rodičů v oblasti předporodní, porodní a poporodní péče.26 viz také
kapitola Legislativní změny a Důstojnost a integrita žen a mužů
2.1.12. Kraje a obce
V roce 2014 se konal již 8. ročník soutěže „
Úřad roku Půl na půl – respekt k rovným
příležitostem“, kterou pravidelně vyhlašuje MV. V rámci této soutěže jsou pravidelně
hodnoceny úřady veřejné správy na obecní, městské a krajské úrovni, které nejlépe splňují
požadavky rovných příležitostí pro muže a ženy nebo vycházejí vstříc znevýhodněným
skupinám obyvatel. Při té příležitosti se dne 5. června 2014 uskutečnila konference
„Rovné
příležitosti“, tentokrát s podtitulem
„Města a obce pro všechny“, kde proběhlo vyhlášení
výsledků. V roce 2014 se v soutěži umístily následující úřady (děleno podle úrovně
samosprávy):
Obce I. typu: Kamýk nad Vltavou, Otice, Kunovice;
Obce II. typu: Fulnek, Studénka, Jílové u Prahy;
Obce III. typu: Městská část Praha 18, Most, Městská část Praha 22
Kraje: Krajský úřad Kraje Vysočina, Krajský úřad Zlínského kraje, Krajský úřad
Královéhradeckého kraje
Zlepšení stavu institucionálního zabezpečení na úrovni samosprávy je také jednou z oblastí
zájmu Institucionálního výboru. Ten na základě skutečnosti, že šest ze čtrnácti krajských
úřadů již má vytvořeno pracovní místo, kde je prosazování rovnosti žen a mužů
deklarovanou součástí náplně práce, přijal dne 12. listopadu 2014 usnesení, ve kterém
doporučuje Radě, aby vyzvala krajské úřady k přijetí opatření vedoucích k zavedení pozice
krajského koordinátora či koordinátorky rovnosti žen a mužů. V rámci optimalizace
a přejmenovávání členstva výborů a pracovní skupiny Rady došlo v roce 2014 také
k zařazení zástupců krajů Vysočina a Libereckého kraje do Institucionálního výboru.
Nezisková organizace Fórum 50 % je realizátorem projektu s názvem
„Ženy a muži
v rovnováze“, který běží od 1. července 2014 do 30. dubna 2016 a je financovaný
23 Viz Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších
předpisů.
24 Různé další případy diskriminace na základě pohlaví jsou dostupné [online] [cit. 2014-02-25] na
URL:
<http://www.ochrance.cz/diskriminace/pripady-ochrance/diskriminace-dle-zakazanych-duvodu/diskriminace-na-
zaklade-pohlavi/>.
25 Prohlášení je dostupné [online] [cit. 2014-02-25] na URL:
<http://www.ochrance.cz/tiskove-zpravy/tiskove-
zpravy-2014/navrhovany-zakon-o-zdravotnim-pojisteni-cizincu-je-spatny-a-strani-pojistovnam/>.
26 Blíže viz Veřejný ochránce práv.
Postup matrik v případě domácích porodů musí být přiměřený.[online] [cit.
2015-28-02]
URL:
<http://www.ochrance.cz/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2014/postup-matrik-v-pripade-
domacich-porodu-musi-byt-primereny/>.
18
z programu
„Dejme (že)nám šanci“ z Norských fondů. Cílem tohoto projektu je zmapování
zastoupení mužů a žen v rozhodovacích pozicích obcí a měst a analýza uplatňování principů
rovných příležitostí na samosprávné úrovni, praktická implementace gender mainstreamingu
na úrovni měst a obcí či zvyšování povědomí o problematice rovných příležitostí a Evropské
chartě za rovnost žen a mužů na úrovni místních samospráv. Partnery projektu jsou Svaz
měst a obcí ČR, Sociologický ústav AV ČR a Severská obchodní komora v ČR.
2.1.13. Stálá komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny při PSP ČR
Stálá komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny (dále jako „Stálá komise“)
byla při PSP ČR zřízena dne 10. prosince 2013 a její první jednání proběhlo dne 15. ledna
2014. Stálá komise nahradila dosavadní Stálou komisu pro rodinu a rovné příležitosti, její
předsedkyní se stala poslankyně Radka Maxová. Stálá komise se v roce 2014 sešla celkem
sedmkrát. Zabývala se Dotačním programem MPSV “Rodina a ochrana práv dětí“, návrhem
zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, obsahem plánovaných seminářů,
připravovaným rozpočtem na rok 2015 (z hlediska podpory rodin a aktivní politiky
zaměstnanosti se zaměřením na ohrožené skupiny), způsobem prezentace rodiny v médiích,
návrhy změn v zákoně o registrovaném partnerství, činností Rady, dopady rozhodnutí
Ústavního soudu ke stanovování střídavé péče do praxe či současným fungováním projektu
Fondu ohrožených dětí – Klokánky a diskuzí o lesních školkách.
Dne 15. dubna 2014 uspořádala Stálá komise kulatý stůl na téma střídavé péče o děti. Dne
14. října 2014 se uskutečnil seminář s názvem
„Kvóty ve Skandinávii: zkušenosti z praxe“ pořádaný organizací Fórum 50 %, nad kterým převzala záštitu předsedkyně Stálé komise.
Dne 26. listopadu 2014 pak pod záštitou Stálé komise proběhl seminář k násilí na dětech.
2.1.14. Senát PČR a rovnost žen a mužů
V Senátu PČR spadala tématika rovnosti žen a mužů i v roce 2014 do Podvýboru pro lidská
práva a rovné příležitosti (dále jako „Podvýbor“) Výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská
práva a petice, kterému předsedá senátor Jiří Čunek. V roce 2014 se uskutečnilo jedno
jednání Podvýboru, přičemž je uvedené jako první schůze Podvýboru v rámci desátého
funkčního období. Na programu jednání bylo kromě ustanovení funkcí především projednání
konkrétního případu žádosti o svěření dítěte do náhradní péče a podobných případů s touto
tematikou. Přímo v oblasti rovnosti žen a mužů Podvýbor v roce 2014 nevyvinul žádnou
aktivitu.
2.1.15. Hlavní legislativní změny projednávané v roce 2014 s dopadem na rovnost žen
a mužů
Dne 24. července 2014 byl do vnějšího připomínkového řízení zaslán návrh tzv. zipového
zákona. Tento návrh si klade za cíl zvýšit vyrovnané zastoupení žen a mužů ve volených
politických orgánech, konkrétně v PSP ČR a krajských zastupitelstvech. K projednávání
návrhu v roce 2014 nedošlo, bylo zařazeno do Plánu legislativních prací vlády na rok 2015.
Otázka případné regulace prostituce navázala na diskuze z předchozích let. Zastupitelstvo
hlavního města Prahy předložilo PSP ČR dne 30. ledna 2014 návrh zákona o regulaci
prostituce. Vláda návrh na své schůzi dne 26. února 2014 projednala a vyslovila s ním
nesouhlas. Ve svém stanovisku k návrhu uvádí, že případnému návrhu komplexní právní
úpravy regulace prostituce by měla předcházet širší odborná diskuze, v rámci které by měly
být zvažovány otázky dopadu regulace do osobní integrity prostituujících se osob, jejich
bezpečnosti, rovnosti mužů a žen, sociálních důsledků navrhované úpravy pro prostituující
se osoby, jakož i jejich ochrany, včetně právní, zdravotní, sociální a psychologické
19
poradenské služby.
27 Návrh byl poté předán k projednání výborům, Petiční výbor vydal dne
9. října 2014 doporučení k jeho zamítnutí.
Dne 26. června 2014 předložila skupina poslanců PSP ČR návrh zákona o soukromém
zdravotním pojištění cizinců při pobytu na území ČR, který by stanovoval povinnost cizinkám
a cizincům žijícím na území ČR uzavřít soukromé zdravotní pojištění. Podoba návrhu byla
kritizována neziskovým sektorem, VOP i některými orgány státní správy. Vláda ČR
s návrhem vyjádřila dne 21. července 2014 nesouhlas, mimo jiné s odůvodněním, že návrh
je neslučitelný s právem EU a působí dojmem nevyváženosti práv a povinností pojistitele
a osoby pojištěné, a to ve prospěch pojišťoven. Vláda ČR ve svém stanovisku také namítla,
že předložený návrh zákona neodpovídá připravované koncepci zdravotního pojištění cizinců
a cizinek na území ČR, neboť tato koncepce počítá s tím, že zdravotní služby budou hrazeny
buď z veřejného zdravotního pojištění nebo soukromého zdravotního pojištění, nebo tyto
služby bude v některých případech hradit přímo stát. Návrh zákona byl ke dni 1. září 2014
vzat zpět.
Návrh zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině byl dne 23. září 2014
schválen PSP ČR. Dětské skupiny by měly být v oblasti služeb péče o děti alternativním
řešením. Návrh zákona upravuje novelizací zákona o daních z příjmů také prorodinná
daňová
opatření,
tj.
zavedení
daňové
uznatelnosti
nákladů
zaměstnavatelů
a zaměstnavatelek v souvislosti s poskytováním služeb péče o děti svých zaměstnanců
a zaměstnankyň a zavedení slevy na dani z příjmů pro rodiče, kteří využijí služeb péče o děti
v souvislosti se vstupem nebo návratem na trh práce.
Od 1. ledna 2014 lze ze zdravotního pojištění hradit péči porodní asistentky, která vede
fyziologický porod v porodnici, i péči porodní asistentky poskytovanou porodní asistentkou
v prenatálním období. Porod vedený pouze porodní asistentkou je však v ČR nadále možné
vést pouze v řádně vybavených lůžkových zařízeních, přičemž porodní asistentka s těmito
zařízeními musí mít smluvní vztah. Faktická změna v okolnostech, za jakých může žena
rodit, tak spočívá pouze ve vykazování péče zdravotním pojišťovnám – nositelkou výkonu je
v takovém případě přímo porodní asistentka. Lékař/ka je k porodu přivolán/a až v případě
nenadálých komplikací.
Jak již bylo uvedeno ve „
Zprávě o rovnosti žen a mužů v České republice za rok 2013“,
v roce 2012 vstoupil v platnost nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., který nabyl účinnosti
k 1. lednu 2014. Nově je pod občanským zákoníkem zahrnut také zákon o rodině. V oblasti
rodinného práva také došlo k některým změnám – zejména v otázkách přiznávání otcovství,
výživného a úhrady některých nákladů pro neprovdanou matku, či vyživovacích povinností
mezi rozvedenými manželi. Občanský zákoník výslovně zavádí ochranné ustanovení
k bydlení rodiny a rovněž upravuje bydlení po zániku manželství. Rodina, rodičovství
a manželství požívají podle občanského zákoníku zvláštní zákonné ochrany, manželé mají
rovné povinnosti a rovná práva.
V rámci nové úpravy řízení ve věcech péče soudu o nezletilé v zákoně č. 292/2013 Sb.,
o zvláštních řízeních soudních, je s účinností od 1. ledna 2014 zakotveno, že všechny
rozsudky odsuzující k plnění výživného jsou ze zákona předběžně vykonatelné (viz § 473
č. 292/2013). To znamená, že tyto rozsudky jsou vykonatelné okamžikem doručení povinné
osobě, která je povinna platit výživné na dítě, bez ohledu na datum nabytí právní moci
rozsudku a bez ohledu na skutečnost, zda povinná osoba podá či nepodá proti rozsudku
odvolání ke krajskému soudu. Tato úprava významně urychlila možnost dosáhnout plnění
výživného například v případech, kdy se osoba, která se stala obětí domácího násilí,
domáhá vůči otci či matce dítěte stanovení a placení výživného na dítě, které má tato osoba
ve své péči.
27 Stanovisko vlády k návrhu zastupitelstva hlavního města Prahy na vydání zákona o regulaci prostituce
a o změně některých zákonů (zákon o regulaci prostituce) (sněmovní tisk č. 115) je dostupný [online] [cit. 2015-
02-25] na URL:
<http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=115&CT1=1>.
20
Dne 12. prosince 2014 byl do vnitřního připomínkového řízení zařazen návrh věcného
záměru zákona o zálohovaném výživném. Věcný záměr zákona o zálohovaném výživném
byl zpracován na základě koaliční smlouvy, která deklaruje podporu rodičů s dětmi v těch
případech, kdy druhý rodič neplatí řádně stanovené výživné, a to formou zákonné úpravy
řešící zálohované výživné, které bude poskytované za jasných a státem předem
stanovených podmínek.
Dne 2. července 2014 se konalo úvodní zasedání nově ustavené meziresortní pracovní
skupiny k otázce protiprávních sterilizací, která připravuje návrh věcného záměru zákona
o odškodnění protiprávně sterilizovaných osob. Navrhovaný zákon předpokládá komplexní
odškodnění obětí protiprávních sterilizací a uspokojení jejich nároků ze strany státu. Oběti
tedy již nebudou muset vznášet u soudu občanskoprávní žaloby proti zdravotnickým
zařízením, kde došlo k provedení protiprávních sterilizací. V rámci odškodňovacího
mechanismu budou žadatelům poskytovány i nutné informace a poradenství k uplatnění
jejich nároků. Předložení návrhu je zahrnuto do Plánu legislativních prací vlády na rok 2015.
2.2. Vyhodnocení průběžného plnění Aktualizovaných opatření a Minimálního
standardu v oblasti institucionálního zabezpečení
Jak již bylo uvedeno výše, usnesením vlády ČR ze dne 12. listopadu 2014 č. 931 uložila
vláda ČR členům a členkám vlády a předsedkyni Českého statistického úřadu (dále jako
„ČSÚ“) zabezpečit plnění
Strategie včetně
Minimálního standardu. Následující část této
zprávy hodnotí plnění
Aktualizovaných opatření a
Minimálního standardu v oblasti
institucionálního zabezpečení rovnosti žen a mužů.
2.2.1. Zabezpečování principu gender mainstreamingu a GIA (úkol 1 a 5 Minimálního
standardu, úkoly 1, 2, 4 Aktualizovaných opatření, navazující na specifický cíl
1 a 3 části Institucionálního zabezpečení rovnosti žen a mužů Strategie)
A.
Minimální standard
Úkol č. 1 Minimálního standardu (všechny resorty)
K tomuto úkolu, kde mají resorty v rámci své působnosti vyhodnocovat plnění opatření
k uplatňování principu rovnosti žen a mužů a gender mainstreamingu, uvedlo MF, MK, MMR,
MPO a MZV opatření ke slaďování osobního a pracovního života svých zaměstnanců
a zaměstnankyň s tím, že tato část prosazování rovnosti žen a mužů je zaměstnanci
a zaměstnankyněmi vnímána stále pozitivněji. MMR navíc uvedlo, že se v roce 2014 dařilo
v oblasti vzdělávání a při uplatňování rovnosti žen a mužů jako průřezového tématu
evropských fondů. MO má problematiku rovnosti žen a mužů zpracovanou ve vnitřním
předpisu Prosazování principu rovnosti mužů a žen v působnosti MO. Všem vedoucím
zaměstnancům a zaměstnankyním jsou v něm uloženy povinnosti týkající se koncepční,
normativní a rozhodovací činnosti, jsou zde stanoveny úkoly týkající se zvyšování právního
vědomí (vzdělávání, výchova, medializace), kontrolní činnosti a spolupráce. Mimo tyto
povinnosti je v citovaném přepisu zakotven úkol zpracovávat souborné kvantitativní
genderové analýzy, příp. uskutečnit (dle potřeby) sociologický průzkum mezi zaměstnanci
a zaměstnankyněmi. Z výsledků souborné kvantitativní genderové analýzy MO nevyplynula
potřeba přijímat další dílčí opatření směrem k prosazování rovnosti žen a mužů. MŠMT
uvádí, že ve své odborné činnosti napříč ministerstvem uplatňuje princip rovnosti mužů a žen
jak v kurikulárních dokumentech, tak v dotačních program
ech
i personálních činnostech. Již
dříve byl na MŠMT vypracován analytický materiál o stavu genderové rovnosti v resortu
MŠMT, který obsahuje jednak analytickou studi o stavu genderové rovnosti a návrh
střednědobého strategického plánu v oblasti genderové rovnosti v resortu. V roce 2014 již
byly zahájeny první kroky k plnění úkolů vyplývajících z tohoto strategického plánu. Co se
týká MD, v obecné rovině podle něj platí, že veřejná doprava je v ČR systematicky rozvíjena
s ohledem na princip gender mainstreamingu. MSp v plnění tohoto bodu uvádí především
problematiku práce s oběťmi trestných činů. MSp připravuje komunikační systém, který
21
umožní plošné využívání videokonferencí ke komunikaci mezi státními zastupitelstvími,
soudy a věznicemi. Tento nástroj mj. zvýší bezpečnost při soudních procesech a zlepší
postavení poškozených v trestním řízení. MSp se také v rámci publicity snaží informovat
o opatrovnické agendě, včetně otázek povinného výživného. Aktivity MV v oblasti rovnosti
žen a mužů se v roce 2014 týkaly kromě slaďování pracovního a rodinného života také
dotačních programů, oblasti násilí založeného na pohlaví, domácího násilí a obchodování
s lidmi a azylové a migrační politiky ve vztahu k postavení migrantek. Stěžejní prioritou MZe
v roce 2014 byla spolupráce s neziskovými organizacemi v oblasti venkova. Další prioritou
MZe byla příprava zařízení péče o děti předškolního věku pro zaměstnankyně
a zaměstnance MZe.
MZe uvedlo
jako příklad prosazování principu rovnosti žen a mužů
svoji personální politiku. MŽP se podle své zprávy v roce 2014 věnovalo plnění opatření
k uplatňování principu rovnosti mužů a žen a genderového mainstreamingu zejména v oblasti
přírodních věd, která byla podle MŽP dosud stereotypně chápána jako mužská doména, což
se mění více směrem k genderové neutralitě. Toto tvrzení však není nijak více podloženo.
Další opatření v roce 2014 na MŽP byla též personalistického a slaďovacího charakteru. MZV
se v roce 2014 ve vztahu k rovnosti žen a mužů věnovalo především naplňování „
Rezoluce
OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti a č. 1820 o sexuálním násilí během ozbrojených
konfliktů“, o jejichž naplňování bude dále usilovat. Dlouhodobými prioritami MZV jsou
projekty zahraniční rozvojové spolupráce, humanitární pomoci a transformační spolupráce.
MZd k plnění úkolu č. 1
Minimálního standardu nepodalo žádné doplňující informace, MPSV
pouze zmínilo plán někdy v budoucnu zpracovat resortní strategi . Všechny resorty
odevzdaly svou zprávu o plnění
Aktualizovaných opatření.
Ze způsobu, jakým byl úkol č. 1
Minimálního standardu resorty reportován, vyplývá, že ne
pro všechny bylo zadání zcela srozumitelné. Některé resorty hodnotily tento úkol spíše
ve smyslu popisu stavu uvnitř úřadu, jiné zahrnuly také princip rovnosti žen a mužů a gender
mainstreaming v oblasti své působnosti navenek. Podstatou tohoto úkolu je především
předložit v daném termínu resortní zprávu o plnění
Aktualizovaných opatření. To všechny
resorty učinily, a některé ještě navíc v rámci plnění tohoto úkolu popsaly další různorodá
opatření uvedená výše. Ke způsobu vyhodnocování
Aktualizovaných opatření a
Strategie zorganizuje v roce 2015 Oddělení opět setkání s resorty stejně, jako tomu bylo v roce 2014 -
tohoto setkání se však všechny resorty nezúčastnily.
Úkol č. 5 Minimálního standardu (všechny resorty)
V roce 2014 proběhla první vzdělávací akce v souvislosti s praktickým využíváním
Metodiky,
které se zúčastnili resortní koordinátorky/ři rovnosti žen a mužů a pracovníci a pracovnice
legislativních odborů. Další praktické semináře k
Metodice budou navazovat v roce 2015.
Některé resorty uvedly, že zahájení implementace
Metodiky do relevantní koncepční,
rozhodovací a vyhodnocovací činnosti dovnitř i vně resortu předpokládají v roce 2015. MMR
uvádí, že v roce 2014 nebyly přijaty žádné koncepční, rozhodovací a hodnotící materiály,
ve kterých by bylo podrobněji rozpracováno hledisko rovnosti žen a mužů. MPO uvádí jako
materiály, ve kterých je podrobněji rozpracováno hledisko rovnosti žen a mužů, dvě Opatření
ministra a kolektivní smlouvu MPO, kde je zakotven
genderový princip při obsazování
vedoucích míst. MF ve své zprávě uvádí, že v souladu s čl. 4 a 9 Legislativních pravidel
vlády zapracovává a zohledňuje standardně hledisko rovnosti žen a mužů do návrhů
právních předpisů předkládaných vládě ČR. V roce 2014 obsahovalo cca 50 návrhů takovéto
hodnotící stanovisko, přičemž podle MF se žádný z předkládaných materiálů přímo ani
nepřímo netýkal rovnosti žen a mužů a zároveň žádný ani neporušoval princip rovnosti žen
a mužů. Také MŽP sice uvádí, že všechny návrhy právních předpisů, které MŽP předkládá
do legislativního procesu, obsahují vyhodnocení dopadů na rovnost žen a mužů, avšak že
žádný právní předpis v působnosti MŽP přijatý v roce 2014 nijak neomezil rovné příležitosti
pro ženy a muže. Podobně se vyjádřilo MPSV. MK ve své zprávě o plnění resortních priorit
uvádí, že reflexe hlediska rovnosti žen a mužů v rámci koncepčních, rozhodovacích
a vyhodnocovacích procesů je vedoucím i koncepčním zaměstnancům a zaměstnankyním
průběžně připomínána. Za tvorbu právních předpisů odpovídali na MO věcní gestoři
22
jednotlivých vnitřních předpisů, a to vždy ve spolupráci se sekcí legislativní a právní.
V hodnoceném období nebylo zjištěno žádné porušení principu rovnosti žen a mužů. Na MV
byla v souvislosti se zavedením principu gender mainstreamingu v rámci pracovní skupiny
zřízena podskupina, která se zabývá metodikou zavedení hlediska rovnosti žen a mužů
do práce MV. V roce 2014 bylo hledisko rovnosti žen a mužů zapracováno do sedmi
dokumentů MV. MZd v rámci úkolu předložit materiály, ve kterých bylo zohledněno hledisko
rovnosti žen a mužů, uvedlo vyhlášku, která po nabytí účinnosti v roce 2015 upraví práci
a pracoviště zakázané těhotným ženám, kojícím ženám a matkám do konce devátého
měsíce po porodu a mladistvým. Jako další opatření, ve kterém lze zachytit snahu o gender
mainstreaming, je možné uvést Národní strategi ochrany a podpory zdraví a prevence
nemocí Zdraví 2020, která byla v roce 2014 schválena vládou ČR a která se mj. zabývá
snižováním a odstraňováním nerovností ve zdraví, vč. nerovností mužů a žen. Ve všech
koncepčních dokumentech MZV týkajících se zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární
pomoci je rovnost žen a mužů zakotvena jako průřezové hledisko. MZV poskytuje finanční
prostředky na projekty zaměřené na vzdělávání žen a dívek, na oblast zdraví a výživy
těhotných žen a matek s malými dětmi, prevenci a léčbu specificky ženských forem rakoviny,
zvyšování kvalifikace žen či podporu obětem domácího násilí, čímž napomáhá plnění
Rozvojových cílů tisíciletí.
Z uvedeného vyplývá, že úroveň povědomí a skutečného zařazování principu GIA
do koncepční, rozhodovací a vyhodnocovací činnosti se na jednotlivých resortech značně
liší. Některé resorty přímo připouští, že tento princip nezohledňují, jiné se k němu
nevyjadřují, protože
Metodiku dosud nepovažují za formálně zveřejněnou. Naproti tomu
některé resorty (např. MV) již nyní podnikají kroky k zavádění tohoto opatření při tvorbě
svých materiálů. Celkově je však úroveň hodnocení velmi nízká a je třeba v této oblasti
podniknout další kroky, které povedou ke zlepšení situace v rámci naplňování tohoto
důležitého nástroje genderového mainstreamingu.
B.
Aktualizovaná opatření
Úkol č. 1 Aktualizovaných opatření (termín plnění do 31. prosince 2015, MLP)
Co se týká procesu zhodnocování dopadů na rovnost žen a mužů, v roce 2014 došlo k již
zmiňovanému podnětu, který vzešel z diskuze Institucionálního výboru, a na základě něhož
byl do Plánu nelegislativních úkolů vlády na 1. pololetí 2015 zařazen podnět ke sjednocení
znění Jednacího řádu vlády, Legislativních pravidel vlády a Obecných zásad pro hodnocení
dopadů regulace (RIA) tak, aby v nich byla jednotně a explicitně obsažena povinnost
zhodnocovat dopady na rovnost žen a mužů. Připravovaný podnět je úzce propojen
s
Metodikou, jejíž používání by mohlo výrazně přispět k důslednému uplatňování GIA
v procesu tvorby i hodnocení koncepčních dokumentů.
Úkol č. 2 Aktualizovaných opatření (termín plnění do 31. prosince 2015, MLP)
Jak již bylo uvedeno, ke zpracování
Metodiky došlo v roce 2014. Více také viz úkol
hodnocení plnění úkolu č. 5
Minimálního standardu výše.
Úkol č. 4 Aktualizovaných opatření (termín plnění do 31. prosince 2015, MF)
MF ve svém stručném odůvodnění uvedlo, že toto opatření nelze uskutečnit, ale je možné
genderové hledisko promítnout do jednotlivých konkrétních politik, což se pak zcela
automaticky přenese v procesu zpracování návrhu rozpočtu a jeho schvalování
do rozpočtové dokumentace - schválených rozpočtů. MF v rámci sestavování návrhu
státního rozpočtu na příslušný rok upozorňuje všechny správce kapitol na skutečnost, že ČR
se přijetím legislativy EU zavázala k vytváření a dodržování rovných příležitostí pro ženy
a muže. Proto v komentáři k návrhu rozpočtu by měl správce kapitoly uvést, do jaké míry je
vynakládání prostředků rozpočtu kapitoly rovnoměrně zaměřeno na potřeby a priority žen
a mužů – např. formou dotační a grantové politiky, aj.
23
Jelikož tento bod byl ze strany MF okomentován poměrně stručně, nedošlo k naplnění úkolu
č. 4
Aktualizovaných opatření a navrhuje se vypracovat podrobnější zprávu, kde by byly
zhodnoceny také konkrétní kroky, jež by bylo možné v této věci dále podniknout.
2.2.2. Optimalizace sběru statistických dat (úkoly 4 a 14 Minimálního standardu, úkol
5 Aktualizovaných opatření, navazující na horizontální prioritu Strategie „Sběr
statistických dat“)
A.
Minimální standard
Úkol č. 4 Minimálního standardu (termín plnění průběžně, informovat do 31. prosince 2015,
MLP, ČSÚ)
Oba úkoly jsou plněny prostřednictvím této zprávy a jejích příloh.
B.
Aktualizovaná opatření
Úkol č. 5 Aktualizovaných opatření (termín plnění do 31. ledna 2015, všechny resorty)
Jak již bylo uvedeno výše, Institucionální výbor také v roce 2014 doporučil Radě, aby vyzvala
vládu ČR k přijetí usnesení, které by uložilo všem ministerstvům členění všech
vykazovaných statistických dat týkajících se fyzických osob podle pohlaví. Podnět týkající se
sběru statistických byl taktéž zařazen do Plánu nelegislativních úkolů vlády na 1. pololetí
2015 a bude provázán s podnětem na sjednocení znění Jednacího řádu vlády, Legislativních
pravidel vlády a Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA), jelikož dostupná
statistická data jsou důležitou součástí procesu hodnocení dopadů na rovnost žen a mužů.
Struktura a obsah statistického sledování údajů o ženách a mužích byla vyhodnocena
v rámci Zprávy o možnostech sběru datu vzaté vládou ČR na vědomí dne 12. listopadu 2014
č. 931. Pracovní skupina pro rovné příležitosti při MD možnosti rozšíření v rámci sběru
statistických dat o kategorii pohlaví plánuje projednat. MF standardně a dlouhodobě
poskytuje údaje o vybraných ukazatelích sledovaných podle pohlaví ČSÚ, nebo je poskytuje
jako podklady k vypracování různých vnitrostátních a mezinárodních zpráv. Dle příslušných
ustanovení zákona č. 234/2014 Sb. o státní službě bude resort MF poskytovat údaje
o státních zaměstnancích a zaměstnankyních správci informačního systému o státní službě,
tedy MV. Pro rok 2015 si MF klade za cíl zkvalitnit sběr stávajících dat a prohloubit v tomto
ohledu i meziresortní spolupráci. MMR uvádí, že neeviduje statistická data fyzických osob,
s výjimkou údajů o zaměstnancích a zaměstnankyních, kde je pohlaví rozlišeno. MPO také
dle uvedeného kritéria statistická data zatím nesleduje, ale bude to v budoucím období
předmětem případné spolupráce s ČSÚ. MŠMT se k doporučení uvedenému ve Zprávě
o možnostech sběru dat nevyjádřilo. V návaznosti na Zprávu o možnostech sběru dat MV
v červnu 2014 vytvořilo novou kategorii obětí - seniorů (žen a mužů) nad 65 let věku.
Rozšíření sběru statistických dat má MV zařazeno do svých resortních priorit na rok 2015.
MZd plánuje v roce 2015 pokračovat ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací
a statistiky ČR (dále jako „ÚZIS“) a s ČSÚ. ÚZIS poskytuje MZd řadu výstupů ze statistik
o zdravotním stavu obyvatel, které jsou zaměřené zejména na civilizační choroby, a to
v rozdělení podle pohlaví. K doporučením, která pro Mzd vyplývají ze Zprávy o možnostech
sběru dat, a která se týkají sběru biostatistik, se MZd nevyjádřilo. MZe uvedlo, že kategorii
pohlaví používá pouze jako administrativní údaj, nikoli v rámci sběru statistických dat. MPSV
reagovalo na výzvy obsažené ve Zprávě o možnostech sběru dat s tím, že současná resortní
statistická zjišťování lze v ročních intervalech případně rozšiřovat, ale po důkladné předchozí
analýze.
24
Z uvedeného vyplývá, že většina resortů vzala potřebu rozšiřovat resortní statistická
zjišťování na vědomí, ale ne vždy je vůle ke změně. Resorty musí mít z povahy své
působnosti k dispozici i data, která se netýkají pouze zaměstnankyň a zaměstnanců
(např. MMR). V roce 2015 plánuje Oddělení za tímto účelem setkání s jednotlivými resorty
a bude dále v této oblasti působit.
2.2.3. Optimalizace institucionálního zabezpečení rovnosti žen a mužů (úkoly 2, 3, 6,
10, 11, 12 Minimálního standardu, úkol 3 Aktualizovaných opatření, navazující
na hlavní cíl části Institucionálního zabezpečení rovnosti žen a mužů Strategie)
A.
Minimální standard
Úkol č. 2 Minimálního standardu (všechny resorty)
Resortní Priority a postupy pro prosazování rovnosti žen a mužů (dále jako „
Resortní priority“) by měly nově vzniknout v návaznosti na cíle
Strategie, což se většina resortů
snažila zohlednit. MD uvádí, že jejich
Resortní priority korespondují s resortním strategickým
dokumentem „
Dopravní politika pro období 2014-2020 s výhledem do roku 2050“. V roce
2015 má MD v plánu pokračovat v rozvoji Implementace politiky rovných příležitostí jako
průřezové zásady Dopravní politiky ČR, slaďování profesního a rodinného života, vzdělávání
v oblasti rovných příležitostí, v podpoře prosazování žen do vedoucích pozic a pozic
s rozhodovací pravomocí. Základní zaměření
Resortních priorit MF pro rok 2015 je podobné
jako v roce 2014. Hlavní důraz je kladen na podporu rodiny - zaměstnávání matek či otců
na/po mateřské a rodičovské, vstřícnost při úpravě jejich pracovních úvazků, činnost resortní
pracovní skupiny, vzdělávání zaměstnanců a zaměstnankyň a zřízení dětské skupiny při MF.
Kromě toho budou opět zpracovány statistiky zastoupení žen a mužů na vedoucích pozicích
ministerstva i resortu a vypracována resortní koncepce rovnosti žen a mužů do roku 2020.
Resortní priority MK vychází z opatření z minulých let, přičemž na rok 2015 do nich byly
zapracovány cíle Strategie.
Resortní priority MMR budou v roce 2015 zaměřené
na uplatňování
rovných příležitostí v dotačních programech, slaďování osobního
a pracovního života, vytvoření metodiky pro uplatňování zákazu diskriminace. Konkrétní text
Resortních priorit bude schválen pracovní skupinou při MMR na jednání v dubnu 2015. MO
zapracovalo
Aktualizovaná opatření a výsledky své kvantitativní genderové analýzy
do dílčího pracovního dokumentu
Resortních priorit na rok 2015, přičemž jejich součástí je
služební pomůcka Pers-51-1
„Rovné zacházení s muži a ženami“. MPO bude také v roce
2015 pokračovat ve vyhlašování prioritních programů určených na ochranu spotřebitelů
pro nestátní neziskové organizace (dále jako „NNO“). Další prioritou a krokem bude realizace
projektů na podporu malých a středních podniků, které v sobě mají již zakotvený rovný
přístup. Směrem dovnitř resortu čeká MPO průběžné zpracovávání materiálů zaměřených
na zmapování rovnosti pro ženy a muže a začátek tvorby metodiky na slaďování rodinného
a pracovního života.
Resortní priority MŠMT pro rok 2015 jsou zaměřeny především
na pokračování úkolů ze střednědobého strategického plánu v oblasti genderové rovnosti
na MŠMT, jak v oblasti vzdělávací, tak v oblasti vědy a výzkumu. MSp má ve svém plánu
na rok 2015 například přihlížet k tématu rovnosti žen a muž v rámci dotačních programů,
navazovat a rozšiřovat spolupráce s NNO a sociálními partnery, implementovat
Metodiku,
či revidovat možnost rozšíření sběru statistických dat – tedy opatření vycházející
z
Minimálního standardu a
Aktualizovaných opatření. V roce 2015 bude realizace opatření
i dlouhodobých úkolů MV zaměřena zejména na zpracování resortní strategie pro rovnost
žen a mužů na léta 2014-2020 a její implementace, provádění GIA, vzdělávací a mediální
činnost, platová transparentnost, slaďování pracovního a osobního života, migrační politika
a situace migrantek a další úkoly, které pokračují z předešlých let nebo vychází ze
Strategie a
Aktualizovaných opatření.
Resortní priority MZe lze shrnout do několika hlavních
strategických oblastí – obecné informovanosti o rovnosti žen a mužů, vč. slaďování
soukromého a pracovního života (otevření dětské skupiny), vzdělávání a osvěty dovnitř
resortu, spolupráce s NNO, oblasti výzkumu (statistik), a legislativních opatření, vč. gender
mainstreamingu.
Resortní priority MŽP na rok 2015 do velké míry navazují na resortní
25
priority z předchozích let. V plánu práce MŽP se objevuje nekonzistentnost - ve vyplněném
dotazníku obsah
Resortních priorit více odpovídá plnění
Strategie a
Aktualizovaných
opatření, v samotných
Resortních prioritách se však všechna opatření nepromítají
(např. chybí plán vypracovat resortní koncepci rovnosti žen a mužů do roku 2020). MZd
u plnění tohoto úkolu pouze uvedlo, že jeho
Resortní priority jsou totožné s
Prioritami. MPSV
své
Resortní priority vůbec nezaslalo.
Úkol č. 3 Minimálního standardu (MLP)
Oddělení průběžně vyhodnocuje účinnost resortních opatření k uplatňování principu rovnosti
žen a mužů a jejich vyhodnocení pravidelně předkládá vládě ČR jako součást
Souhrnné
zprávy.
Úkol č. 6 Minimálního standardu (všechny resorty)
Některé resorty neuvádějí počet setkání pracovní skupiny vůbec (MD, MF) nebo nahrazují
osobní setkávání emailovou komunikací (MF, MMR, MŠMT, MV, MŽP). Na MMR bude nová
pracovní skupina jmenována na začátku roku 2015. Pracovní skupina při MK (z důvodu
nutného doplnění členek a členů v návaznosti na personální změny) a MZV se v roce 2014
sešla třikrát, pracovní skupina na MO a MV dvakrát, MŠMT a MSp pouze jednou. Pracovní
skupina na MZd v roce 2014 nejednala vůbec, ani elektronicky. Všechna čtyři setkání
pracovní skupiny proběhla v roce 2014 na MZe, na MPO proběhlo dokonce dvanáct jednání
pracovní skupiny. Náplní činnosti pracovních skupin bylo zejména připomínkování
Strategie a
Aktualizovaných opatření v rámci meziresortního připomínkového řízení, a projednání
Resortních priorit pro rok 2015. Pracovní skupina při MD projednala také možnost provázání
svých
Resortních priorit s kolektivní smlouvou a možností spolupráce s odborovou
organizací. Pracovní skupina při MK projednávala navíc možnost realizace projektu
k vybudování zařízení péče o děti předškolního věku. Pracovní skupina MO řešila kromě
vyhodnocení pilotního provozu zařízení péče o děti také návrh „
Akčního plánu MO
k implementaci Rezoluce RB OSN, o ženách, míru a bezpečnosti“. Dále byla seznámena
s výsledky genderové kvantitativní analýzy a s průběžným hodnocením pilotního provozu
zaměstnanců a zaměstnankyň resortu MO. Pracovní skupina MO také projednala
pokračování ankety na téma sexuálního obtěžování, která probíhala na Univerzitě obrany
a nastínila záměr uspořádat mezinárodní konferenci „
Postavení žen v ozbrojených silách
NATO". Pracovní skupina MPO se zabývala například účastí zástupců a zástupkyň MPO
na konferencích, jednáních, workshopech a seminářích k rovnosti žen a mužů, dále
projektem MPO ke slaďování rodinného a pracovního života, či doplněním podkladů k e-
learningovému kurzu vstupního vzdělávání, který je určen pro nové zaměstnance
a zaměstnankyně MPO. V rámci pracovní skupiny MV vznikly tři pracovní podskupiny -
k zavedení hlediska rovnosti žen a mužů do práce MV, ke zřízení dětské skupin
a k vytvoření resortní strategie pro rovnost žen a mužů. Také na MF se v roce 2014 dvakrát
sešla pracovní skupina zřízená přímo za účelem založení dětské skupiny při MF. Dětskou
skupinu řešila v roce 2014 také pracovní skupina při MZe. Prioritami pracovní skupiny MZV
bylo čerpání mateřské v zahraničí, postavení nepracujících partnerů a partnerek v zahraničí,
či slaďování profesního a rodinného života v rámci výjezdů do zahraničí.
Z uvedeného vyplývá, že fungování pracovních skupin pro rovnost žen a mužů se
na jednotlivých resortech značně liší. Nejhůře v tomto směru plní tento úkol
Minimálního
standardu MZd, který ho neplní vůbec. Úkol splnily v plném rozsahu pouze dva resorty –
MPO a MZe. Jde přitom o úkol, který není nový, ale navazuje na
Aktualizovaná opatření z předchozích let.
Úkol č. 10 Minimálního standardu (všechny resorty)
Spolupráce s NNO a akademickým sektorem, ale i se zástupkyněmi a zástupci krajů,
odborových organizací, či politických stran, je dlouhodobě zajišťována především skrze jejich
členství ve výborech, pracovních skupinách Rady a v Radě. Skrze tyto poradní orgány mají
jejich členky a členové možnost vyjadřovat svá stanoviska a podílet se na tvorbě usnesení
26
či důležitých koncepčních dokumentů. Činnost některých NNO byla také v roce 2014
finančně podpořena z Dotačního programu na podporu veřejně účelných aktivit nestátních
neziskových organizací zabývajících se rovnými příležitostmi žen a mužů při MPSV.
Neziskové organizace zabývající se rovností žen a mužů si mohly žádat o finanční podporu
také na jiných resortech, pokud se jejich činnost nějakým způsobem prolíná s činností
resortu (MPSV, MV, MZd). MMR průběžně analyzuje čerpání NNO ze strukturálních fondů
a aktivně spolupracuje v orgánech zřízených Radou vlády pro nestátní neziskové organizace
(Výbor pro EU). V roce 2014 spolupracovalo MMR se sdružením Alternativa 50+ (účast
na konferenci Age management). Na rok 2015 je plánováno setkání s organizací Fórum
50 %. V hodnoceném období spolupracovala sekce legislativní a právní MO s Otevřenou
společností, o.p.s. na přípravě
Metodiky. Jde-li o tvorbu právních předpisů, vnitřních předpisů
či zásadních resortních rozhodnutí, které se týkají občanských zaměstnanců
a zaměstnankyň, pak jsou sociální partneři trvalým připomínkovým místem. Konkrétní
spolupráce byla ze strany MO navázána se spolkem Jagello 2000 v souvislosti se záměrem
na uspořádání již výše zmíněné mezinárodní konference. V roce 2014 navrhlo MPO
dlouhodobější spolupráci se sdružením Gender Studies, a to v rámci poradenské a dozorové
služby v projektu MPO ke slaďování rodinného a pracovního života. MŠMT spolupracuje
s NNO především při předávání informací a při spolupráci v rámci vzdělávacích aktivit.
Odbor personální MŠMT plánuje v roce 2015 realizovat vzdělávací – osvětovou aktivitu
zaměřenou na diverzitu v zaměstnání a možnosti řešení požadavků rozdílných skupin
zaměstnanců a zaměstnankyň. V rámci přípravy a realizace této aktivity plánuje MŠMT
spolupráci s tematicky zaměřenými neziskovými organizacemi typu Fórum 50 %, LOM, apod.
MSp spolupracovalo v roce 2014 s NNO především v souvislosti s tzv. Platformou
spolupráce, jejíž činnost bude pokračovat i v roce 2015. Jednání Platformy spolupráce se
budou konat pravidelně a jejich smyslem a účelem bude pravidelná a vzájemná komunikace,
koordinovaná spolupráce mezi MSp a subjekty poskytujícími pomoc dle zákona o obětech
trestných činů, dále monitorování potřeb obětí i poskytovatelů pomoci s cílem lépe a přesněji
plánovat objem finančních prostředků na dotace a v neposlední řadě i systematicky usilovat
o zkvalitnění aplikační praxe. Personální odbor MSp ve spolupráci s organizací Gender
Studies pořádal v roce 2014 seminář
„Rovné příležitosti a slaďování osobního a pracovního
života s ohledem na gender a věk“. MV spolupracovalo v roce 2014 v rámci organizace
soutěže „Úřad roku Půl na Půl – respekt k rovným příležitostem“ s neziskovými organizacemi
Fórum 50% a Alternativa 50+. Policejní školy a jednotlivé odbory v rámci své působnosti
spolupracují s řadou dalších NNO. Jak již bylo uvedeno, spolupráce MZe s NNO je
zaměřena především na oblast rozvoje venkova. MZV navazuje spolupráci s českými
i zahraničními NNO působícími v oblasti lidských práv, v roce 2014 spolufinancovalo
vypracování studie „
Jak zohlednit rozdílné role, potřeby a priority žen a mužů v rozvojových,
humanitárních, vzdělávacích a osvětových projektech“. MPSV spolupracovalo v roce 2014
se zástupkyněmi NNO především v souvislosti s programem PROGRESS a tvorbou
„
Akčního plánu pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích
a souvisejících opatření“. MŽP v roce 2014 žádnou spolupráci s NNO nemělo, MZd žádnou
spolupráci s NNO ani neplánuje. Některé resorty s NNO a sociálními partnery
nespolupracují, ale mají v plánu projednat tuto otázku v rámci jednání svých pracovních
skupin (MD). Případně se jedná o spolupráci nárazovou (MK, MF). MŠMT také dlouhodobě
spolupracuje s akademickými pracovišti, a to z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy,
Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity či NKC – Ženy a věda Sociologického ústavu
AV ČR.
Ukazuje se, že také v oblasti spolupráce resortů s NNO či sociálními partnery v oblasti
rovnosti žen a mužů není napříč resorty zdaleka jednotná. V podstatě odpovídá míře
angažovanosti v této oblasti, vůli zapojovat rovnost žen a mužů do vnitroresortních i vnějších
politik. Existují přitom resorty, jejichž působnost (MŽP, MZd) nesouvisí s rovností žen a mužů
pouze zdánlivě, a spoluprací s NNO by mohlo dojít k prohloubení pochopení těchto
souvislostí.
27
Úkol č. 11 Minimálního standardu (všechny resorty)
Většina rezortů uvedla, že vzdělávací aktivity v oblasti rovnosti žen a mužů jsou zařazeny
do vstupního vzdělávání úvodního či následného pro všechny nově zaměstnance (MD, MF,
MK, MPO, MO, MMR, MŠMT, MV, MZE, MŽP, MZV). Rezort MZD pořádal v roce 2014
jednodenní prezenční kurzy k tématu rovnosti žen a mužů. Většina rezortů, kromě MZV,
uvedla i požadované konkrétní počty proškolených osob (MD, MF, MK, MMR, MO, MPO,
MŠMT, MV, MZE, MŽP), např. na MK se semináře na rovnost žen a mužů zúčastnilo 35
nových zaměstnanců a zaměstnankyň. Většina rezortů realizovala v roce 2014 další odborné
semináře či se účastnila externích workshopů v oblasti rovnosti žen a mužů. Pouze MŠMT
explicitně uvedlo, že „v roce 2014 nebyla na MŠMT pro velmi nízký zájem realizována
vzdělávací aktivita přímo zaměřená na oblast rovných příležitostí žen a mužů“.
Úkol č. 12 Minimálního standardu (MLP)
Pravidelné vzdělávání resortních koordinátorek/ů rovnosti žen a mužů zajišťuje Oddělení jak
prostřednictvím workshopů v rámci jím realizovaných projektů, tak zvaním na různé
semináře a konference týkající se tématu rovnosti žen a mužů organizovaných i mimo ÚV
ČR. Dá se říci, že v roce 2014 se všechny resorty zúčastnily alespoň jednoho workshopu
či semináře realizovaného Oddělením. (Více také kapitola Resortní koordinátorky
a koordinátoři rovnosti žen a mužů).
Úkol č. 13 Minimálního standardu (ČSÚ, všechny resorty)
Statistické údaje ve vztahu k rovnosti žen a mužů jsou každoročně obsaženy v ročence
Zaostřeno na ženy a muže v datech, kterou sestavuje ČSÚ na základě statistických údajů
jednotlivých resortů.
Úkol č. 14 Minimálního standardu (MLP)
Vyhodnocení sledování ukazatelů pro implementaci Pekingské akční platformy je
každoročně zpracováno jako příloha
Zprávy o rovnosti žen a mužů.
B.
Aktualizovaná opatření
Úkol č. 3 Aktualizovaných opatření (termín plnění 31. prosince 2015, všechny resorty)
Některé resorty mají v plánu zpracovat svou vlastní koncepci rovnosti žen a mužů do roku
2020 během roku 2015 (MD, MK, MF, MSp, MV, MŽP) nebo zahájení její přípravy zatím
blíže nespecifikovaly (MMR, MZd, MZe, MPSV). Na MO je koncepce jakožto vnitřní předpis
v přípravném řízení. MŠMT podle své zprávy již zpracovalo resortní koncepci rovnosti žen
a mužů do roku 2020 a byly zahájeny i první kroky k její implementaci. Samotná koncepce
však nebyla doložena, ani na ni nebylo odkázáno. MZV plánuje využít možnosti čerpat
finanční prostředky na implementaci
Strategie z OPZ 2014 – 2020. V rámci toho by pak
případně MZV vytvořilo také svou resortní koncepci, zřídilo si pozici resortní/ho
koordinátorky/a rovnosti žen a mužů na plný úvazek, apod. Zapojit se podobně
do stávajícího programového období bere v úvahu také MPSV.
Je zřejmý krátký časový úsek, který uběhl od schválení
Strategie k reportování o plnění
úkolů vyplývajících z
Minimálního standardu a
Aktualizovaných opatření, je proto pozitivní
zprávou, že některé resorty plánují začít s tvorbou resortní koncepce rovnosti žen a mužů
do roku 2020 během roku 2015.
2.2.4. Rovnost žen a mužů ve vztahu k dotační politice (úkol 8 Minimálního standardu,
úkol 6 Aktualizovaných opatření, navazující na specifický cíl 9 části
Institucionálního zabezpečení rovnosti žen a mužů Strategie)
A.
Minimální standard
Úkol č. 8 Minimálního standardu (všechny resorty)
28
Institucionální výbor měl jako jeden z bodů plánu práce na rok 2014 spolupráci s Řídícím
orgánem OP LZZ, kterým je MPSV, na přípravě operačních programů příštího období
kohezní politiky. V rámci tohoto bodu proběhla v roce 2014 diskuze mezi členkami a členy
výboru a zástupkyní Řídícího orgánu o podobě výzvy na zpracování genderové analýzy OPZ
pro období 2014 – 2020. V plánu práce na rok 2015 má Institucionální výbor zhodnocování
naplňování rovnosti žen a mužů jako horizontálního principu v operačních programech
vztahujících se k období 2014 – 2020, přičemž si vzal za cíl poskytovat odbornou podporu
Oddělení, které je gestorem ex-ante kondicionality rovnosti žen a mužů v těchto programech.
Oddělení v roce 2014 spolupracovalo s příslušnými gestory ex-ante kondicionalit na přípravě
jejich operačních programů, zejména s ohledem na horizontální prioritu rovnost žen a mužů.
Odbor umění, literatury a knihoven MK do svých vyhlašovaných výběrových dotačních řízení
kritérium rovnosti mužů a žen nezahrnuje, neboť podle něj toto kritérium nemá přímou
souvislost s kvalitou toho či onoho projektu. Na podporu projektů s genderovou tématikou
není sice zaměřen žádný z dotačních okruhů v působnosti odboru médií a audiovize MK,
tento odbor ale například dlouhodobě podporuje festivaly a filmové přehlídky, na kterých se
filmy zabývající se problematikou genderu uvádějí. MK poskytuje granty na kulturní aktivity
realizované českými subjekty ve spolupráci se zahraničními partnery. Ze žádostí podaných
za rok 2014 se jedna žádost přímo týkala problematiky rovnosti žen a mužů. Jiné resorty
(MD, MŠMT, MPO, MSp, MV, Mze, MŽP, MPSV) chápou rovnost žen a mužů jako jeden
ze základních principů, který je aplikován při čerpání evropských fondů. V roce 2014
nerealizovalo či nepodporovalo žádný projekt prosazující rovnost žen a mužů MF, MO
a MZd. Na MŠMT byla v roce 2014 vyhlášena řada dotačních programů v různých odborech,
které mj. přispívají k dodržování rovnosti žen a mužů. Dotační program na podporu činnosti
NNO působících v oblasti vzdělávání v roce 2015 bude v Modulu 3 zaměřen na podporu
polytechnického vzdělávání v mateřských a základních školách v souvislosti s Rokem
technického vzdělávání 2015, který má mj. genderově vyvážit vztah k pracovním a tvůrčím
schopnostem dětí předškolního a školního věku. MV v roce 2014 dotovalo programy
zaměřené na ženy skrze odbor azylové a migrační politiky a odbor prevence kriminality. Dále
byly v rámci dotačního programu MV podpořeny obce, dobrovolnictví a prevence domácího
násilí. Mze neplánuje na rok 2015 realizovat dotační program konkrétně zaměřený na oblast
rovnosti žen a mužů, ale spolupracuje s Evropským zemědělským fondem pro rozvoj
venkova v období 2014 – 2020 na podpoře rozšiřování a diverzifikaci ekonomických aktivit
ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytvářet nová pracovní místa, snížit míru
nezaměstnanosti, podpořit ženy na trhu práce, atp. MZV udělilo v roce 2014 dotace
na konkrétní projekty s explicitně genderovým aspektem. Rovnost žen a mužů je také
samostatnou oblastí podpory OPLZZ (MPSV).
B.
Aktualizovaná opatření
Úkol č. 6 Aktualizovaných opatření (termín plnění do 31. ledna 2015, MLP, MMR)
MMR, které má spolu s ÚV ČR za úkol koordinovat naplňování horizontálního principu
rovnosti žen a mužů ve všech operačních programech vztahujících se k programovému
období 2014 – 2020, kromě již zmíněné spolupráce na přípravě a vyjednávání dotačních
programů a zapracování principů rovných příležitostí a předběžné podmínky Rovnost žen
a mužů do všech programů, umožnilo také sdílení informací prostřednictvím webového
portálu
strukturalnífondy.cz. MMR deklaruje, že při přípravě programů byly a při jejich
realizaci dále budou tato témata zohledněna ve všech fázích tak, aby jednotlivé programy
dodržovaly zákaz diskriminace a podporovaly rovný přístup k ženám i mužům. Za tímto
účelem je v návaznosti na plnění příslušných předběžných podmínek určena u každého
řídícího orgánu kontaktní osoba či osoby, které mají tuto věc na starosti. Nebude možné
podpořit projekt s negativním vlivem na rovnost mezi muži a ženami, nediskriminaci a rovné
zacházení.
Všechny dosud výše uvedené úkoly souvisí také s horizontálními prioritami Strategie, kterými
jsou genderové stereotypy a vztahy, legislativa v oblasti rovnosti žen a mužů, sběr
statistických dat, muži a rovnost žen a mužů, spolupráce s partnery. Co se týká genderových
29
stereotypů a vztahů, jedná se o horizontální prioritu, která je pro svou povahu nejobtížněji
zachytitelná a vyhodnotitelná. Obecně lze říci, že všechna opatření, která skutečně podporují
větší rovnost žen a mužů tak, že mají stejný přístup ke stejným opatřením, pomáhají potírat
genderové stereotypy. Pokud však budou například opatření na slaďování pracovního
a soukromého života primárně nabízena ženám, k narušování genderových stereotypů
nedojde, protože péče o rodinu a blízké bude nadále spojována především s nimi. Na druhou
stranou zřízením dětské skupiny při resortech lze napomoci tomu, že budou-li ji využívat
muži zde zaměstnaní, budou to oni, kdo bude více času trávit se svými dětmi. Horizontální
priority týkající se sběru statistických dat, legislativy a spolupráce s partnery se pak výše
zmíněná opatření týkají bezprostředně.
2.3. Doporučení Rady k oblasti institucionálního zabezpečení rovnosti žen a mužů
v ČR
Zapojení Rady do monitorování naplňování
Strategie a
Aktualizovaných opatření vychází
ze specifického úkolu č. 7 části Institucionálního zabezpečení rovnosti žen a mužů
Strategie. Z předchozího souhrnu plnění úkolů
Minimálního standardu a
Aktualizovaných opatření,
které se týkají institucionálního zabezpečení rovnosti žen a mužů, vyplynuly následující
doporučení Rady:
A. Doporučení pro všechny resorty:
V návaznosti na úkol č. 11
Minimálního standardu a specifický cíl č. 4, 5 a 8 části
Institucionálního zabezpečení rovnosti žen a mužů
Strategie zajistit maximální účast
všech relevantních osob na školeních pořádaných Oddělením;
V návaznosti na úkol č. 6
Minimálního standardu a specifický cíl č. 4 a 5 části
Institucionálního zabezpečení rovnosti žen a mužů
Strategie důsledněji vykonávat
činnost pracovních skupin k rovnosti žen a mužů a dodržovaly daný minimální počet
setkání (čtyři). Jednání online by mělo být spíše výjimečné, odůvodněné a taktéž
doložené zápisem;
V návaznosti na úkol č. 10
Minimálního standardu zahájit či prohloubit svoji
spolupráci s neziskovým, či akademickým sektorem, příp. se sociálními partnery
v oblasti rovnosti žen a mužů;
V návaznosti na specifický cíl č. 5 části Institucionálního zabezpečení rovnosti žen
a mužů
Strategie se obracet na gestora rovnosti žen a mužů (Oddělení) ve věcech
poradních a konzultačních;
V návaznosti na specifický cíl č. 3, 5, 6 a 9 části Institucionálního zabezpečení
rovnosti žen a mužů
Strategie využívat možností, které skýtá Operační program
zaměstnanost, a zpracovaly a podaly projekty, které se budou týkat prosazování
rovnosti žen a mužů v resortu;
V návaznosti na specifický cíl č. 5 části Institucionálního zabezpečení rovnosti žen
a mužů
Strategie se obracet v případě zájmu o účast na jednání některého z výborů
či pracovní skupiny Rady na sekretariát Rady (Oddělení);
V návaznosti na úkol č. 7
Minimálního standardu zveřejňovat své Resortní priority
a postupy při prosazování rovnosti žen a mužů či jiné koncepční dokumenty pro tu
oblast na svých webových stránkách;
V návaznosti na úkol č. 4
Minimálního standardu a úkol č. 5
Aktualizovaných opatření
revidovat možnosti sběru statistických dat týkajících se fyzických osob, zejména
s ohledem na možnost rozšíření o kategorii pohlaví;
V návaznosti na specifický cíl č. 5 a 6 části Institucionálního zabezpečení rovnosti
žen a mužů
Strategie a také v návaznosti na usnesení vlády ČR ze dne 20. dubna
2005 č. 464 posílit pozice resortních koordinátorek/ů rovnosti žen a mužů, k rozšíření
jejich pracovního úvazku a efektivnějšímu ukotvení v rámci organizační struktury
resortu;
V návaznosti na úkol č. 5
Minimálního standardu a cíl č. 3 části Institucionálního
zabezpečení rovnosti žen a mužů
Strategie důsledněji uplatňovat gender
30
mainstreaming vč. nástroje hodnocení dopadů na rovnost žen a mužů, za využití
Metodiky.
B. Doporučení pro jednotlivé resorty:
V návaznosti na úkol č. 4
Aktualizovaných opatření vypracovat podrobnější zprávu
s obsáhlejší argumentací a konkrétními návrhy a doporučeními, která by přispěla
k tomu, aby se daly sledovat výdaje, které mají dopad na rovnost žen a mužů.
Součástí zprávy by měla být také podrobnější analýza toho, jak tyto možnosti navázat
na návrh státního rozpočtu a střednědobého výhledu státního rozpočtu (MF);
V návaznosti na úkol č. 12
Minimálního standardu a úkol č. 2
Aktualizovaných
opatření pokračovat ve školení resortů k používání
Metodiky a k samotnému principu
gender impact assessmentu (MLP);
V návaznosti na úkol č. 3 a 12
Minimálního standardu a specifický cíl č. 8 části
Institucionálního zabezpečení rovnosti žen a mužů
Strategie pokračovat v setkávání
s resorty, jejichž obsahem je diskuze o způsobu vyhodnocení cílů
Strategie a úkolů
v Aktualizovaných opatřeních (MLP)
.
3. Vyrovnané zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích
3.1.
Vývoj v oblasti vyrovnaného zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích
3.1.1. Vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice
V květnu 2014 se uskutečnily volby do Evropského parlamentu. Česká republika volila
celkem 21 poslanců a poslankyň. Voleb se zúčastnilo 39 politických subjektů, na jejichž
kandidátních listinách bylo 622 mužů a 227 žen (což odpovídá 26,7% zastoupení žen
na kandidátních listinách).28 Zvoleno bylo celkem 16 mužů a 5 žen. Zastoupení žen
v Evropském parlamentu za ČR tedy tvoří 23,8 %, což představuje jednu z nejnižších měr
zastoupení zvolených europoslankyň v rámci členských států EU (nižšího zastoupení
dosáhly jen Lotyšsko s 9 %, Kypr se 17 % a Maďarsko s 19 %). V celkem 12 zemích
zastoupení zvolených žen přesáhlo 40% hranici (Dánsko, Estonsko, Španělsko, Francie,
Chorvatsko, Itálie, Malta, Nizozemí, Rakousko, Finsko, Švédsko a Velká Británie). Celkové
zastoupení žen v Evropském parlamentu v roce 2014 vzrostlo na 37 % oproti předchozím
35 % v roce 2009. V Evropském parlamentu tak pokračoval trend mírného nárůstu
zastoupení žen (viz graf níže).
Graf č. 1: Zastoupení žen a mužů v Evropském parlamentu
Zdroj: Evropský parlament.29
28 Blíže viz Fórum 50 %:
<http://aa.ecn.cz/img_upload/666f72756d35302d6669313030313139/analyza_vysledky_ep_2014.pdf>.
29 Dostupná na: European parliament:
<http://www.europarl.europa.eu/elections2014-results/en/gender-
balance.html>.
31
Ve dnech 10. a 11. října 2014 proběhly volby do Senátu Parlamentu ČR ve 27 volebních
obvodech. Ve 2. kole senátních voleb bylo zvoleno celkem 5 senátorek. Zastoupení žen
v Senátu Parlamentu ČR se v roce 2014 zvýšilo ze 17,3 % na 18,5 % (celkem 15 senátorek)
v důsledku doplňovacích voleb na Praze 10, kde zvítězila kandidátka Strany zelených Ivana
Cabrnochová. 30
V roce 2014 také proběhly volby do obecních zastupitelstev, v nichž kandidovalo celkem
157 191 mužů a 76 284 žen. Zastoupení žen mezi kandidujícími tedy tvořilo 32,7 %. Zvoleno
bylo celkem 45 264 mužů a 16 857 žen a zastoupení žen mezi osobami zvolenými
do obecních zastupitelstev tedy tvoří 27,1 %. Ženy byly ve volbách tedy méně úspěšní než
muži, a to zejména z toho důvodu, že na většině kandidátních listin byly umístěny na nižších
příčkách než muži. Přesto pokračoval trend postupného nárůstu zastoupení žen mezi
kandidujícími i zvolenými osobami (viz graf níže).
Graf č. 2: Vývoj zastoupení žen mezi kandidujícími a zvolenými ve volbách do zastupitelstev
obcí.
Zdroj: ČSÚ.
Dle analýzy nestátní neziskové organizace Fórum 50 % nadále také platí, že s velikostí
města se zpravidla snižuje podíl žen v zastupitelstvu. 31 Ze statutárních měst dosáhly ženy
nejvyššího zastoupení v Havířově – 37,2 %. Naopak nejnižšího zastoupení dosáhly ženy
v Českých Budějovicích (15,6 %). Co se týče zastoupení žen v radách obcí a mezi starosty
a starostkami, tak tato data nejsou v ČR v současnosti systematicky shromažďována.
V návaznosti na programové prohlášení vlády ČR a v návaznosti na Plán legislativních prací
vlády na zbývající část roku 2014 MV zpracovalo návrh novely volebních zákonů
zavádějících tzv. zipové pravidlo pro zastoupení žen a mužů na kandidátních listinách
pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a do zastupitelstev krajů. Návrh novely
volebních zákonů obsahuje podmínku, že na kandidátních listinách mají být v první dvojici
a každé následující trojici zastoupena obě pohlaví s tím, že celkové zastoupení žen i mužů
na kandidátních listinách má být minimálně 30 %. V případě nesplnění této podmínky mají
kandidující subjekty přijít o část státních příspěvků na získaný mandát. Návrh novely
volebních zákonů směřuje k tomu, aby se ČR připojila k řadě dalších evropských
i mimoevropských zemí, které zavedla legislativní pravidla pro zastoupení žen a mužů
na kandidátních listinách.32 Do meziresortního připomínkového řízení byl návrh novely
volebních zákonů rozeslán v srpnu 2014. V rámci meziresortního připomínkového řízení
30 Blíže viz
<http://padesatprocent.cz/cz/tz-v-senatu-zasedne-6-novych-zen-od-fora-50-a-mistopredsedkyne-
senatu-dostaly-ruzi>.
31 Blíže viz
<http://aa.ecn.cz/img_upload/666f72756d35302d6669313030313139/analyza_komunal_2014_vysledky_fin.pdf>.
32 Seznam zemí, která zavedla legislativní pravidla pro zastoupení žen a mužů na kandidátních listinách je
k dispozici zde:
<http://www.quotaproject.org/>.
32
navrhl ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu z důvodu zvýšení efektivity
návrhu novely volebních zákonů, aby se pravidla pro zastoupení žen a mužů
na kandidátních listinách vztahovala také na volby do Evropského parlamentu a na volby
do zastupitelstva hlavního města Prahy. Rovněž navrhl rozšíření finančních sankcí
na snížení stálého příspěvku (nejen příspěvku na mandát). Do konce roku 2014 nebyly
připomínky vypořádány a materiál nebyl vládě ČR předložen.
Tématu nízkého zastoupení žen v politice se dlouhodobě věnuje nestátní nezisková
organizace Fórum 50 %. Ta v roce 2014 uspořádala řadu akcí za účelem zvyšování osvěty
v oblasti vyrovnaného zastoupení žen a mužů v politice, k nimž např. patřily:
tisková konference s názvem „Evropa pro ženy, ženy pro Evropu“ (dne 24. dubna
2014)33 ;
seminář s názvem „Kvóty ve Skandinávi – zkušenosti z praxe“ (dne 14. října 2014)34;
debatní setkání s názvem „Ženy v politice po roce 1989“ (dne 15. prosince 2014)35.
3.1.2. Vyrovnané zastoupení žen a mužů ve státní správě
Státní správa se nadále vyznačuje vysokou mírou vertikální segregace dle pohlaví. V nově
ustavené vládě ČR jmenované v lednu 2014 zasedly 3 ženy (Věra Jourová na MMR,
Michaela Marksová na MPSV a Helena Válková na MSp). Zastoupení žen mezi členkami
a členy vlád ČR tak v lednu 2014 tvořilo 17,6 %, což představuje mírný nárůst oproti
předchozí vládě ČR Jiřího Rusnoka, v jehož kabinetu zasedala pouze jedna žena (což
odpovídá pouze 6,7% zastoupení).
K 31. prosinci 2014 ze 107 pozic náměstků a náměstkyň zastávaly 27 žen. Na této úrovni
řízení tak došlo oproti roku 2013 z nárůstu zastoupení žen ze 14,1 % na 25,2 %. Nadále platí
pravidlo, že směrem dolů v hierarchii rozhodovacích pozic ve státní správě relativní
zastoupení žen roste – zastoupení žen na úrovni ředitelek a ředitelů odborů bylo 136 žen
z celkového počtu 455, což odpovídá 29,9 % zastoupení žen, a na úrovni vedoucích
oddělení působilo celkem 541 žen z celkového počtu 1 241, což představuje 43,6%
zastoupení žen na této úrovni vedení.
3.1.3. Projektové aktivity MPSV
V roce 2014 pokračovala realizace projektu MPSV s názvem „
Příprava Akčního plánu
pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích a dalších souvisejících
opatření“ (dále jako „Projekt vyrovnané zastoupení“) který je financován z programu
Evropské komise PROGRESS. Hlavním cílem Projektu vyrovnané zastoupení je příprava
Akčního plánu pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích na léta 2015
– 2017 (dále jako „Akční plán pro vyrovnané zastoupení“). Jeho účelem je prostřednictvím
konkrétních úkolů uložených institucím státní správy přispět k procesu vyrovnávání
zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích v naší společnosti. Do přípravy Akčního
plánu pro vyrovnané zastoupení jsou zapojeni odbornice a odborníci z akademické sféry,
nestátních neziskových organizací, obchodních společností a sociálních partnerů. Akční plán
by měl být vládě ČR předložen v první polovině roku 2015.
V rámci Projektu vyrovnané zastoupení byly v roce 2014 realizovány tyto workshopy a kulaté
stoly:
workshop s názvem „Jak docílit vyrovnaného zastoupení žen a mužů
v rozhodovacích pozicích“ (dne 19. června 2014)36;
workshop k analýze možností nastavení systému služeb péče o děti (dne 20. října
2014);
kulatý stůl k představení Akčního plánu (dne 24. listopadu 2014)37.
33 Blíže viz
<http://padesatprocent.cz/cz/tiskova-konference-24-4-evropa-pro-zeny-zeny-pro-evropu>.
34 Blíže viz
<http://padesatprocent.cz/cz/prezentace-kvoty-seminar-141014>.
35 Blíže viz
<http://padesatprocent.cz/cz/debatni-setkani-zeny-v-politice-po-roce-1989-2>.
36 Blíže viz
<http://www.mpsv.cz/files/clanky/18304/TZ_190614b.pdf>.
33
3.1.4. Vyrovnané zastoupení žen a mužů v diplomatických pozicích
V uplynulém roce pokračoval mírný pokles zastoupení žen mezi diplomaty a diplomatkami.
V roce 2014 byly ženy na těchto pozicích zastoupeny 35 %, což představuje pokles o 2 p.b.
oproti roku 2013 a o 6 p.b. oproti roku 2012. Zároveň však dle údajů MZV došlo k mírnému
nárůstu zastoupení žen na pozicích vedoucí zastupitelského úřadu, a to z 15 % v roce 2013
na současných 18 %. Dlouhodobě se ovšem zastoupení žen na těchto pozicích pohybuje
mezi 15 a 20 % a nedochází k výraznějším změnám.
3.1.5. Vyrovnané zastoupení žen a mužů ve vedení obchodních společností
V roce 2014 pokračoval proces projednávání směrnice Evropského parlamentu a Rady
o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady
společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních (dále jako „Směrnice
o genderové vyváženosti“), kterou předložila Evropská komise dne 12. listopadu 2012.
S ohledem na priority nové vlády ČR v oblasti rovnosti žen a mužů, včetně vyššího
zastoupení žen v rozhodovacích pozicích, a na základě usnesení Rady z jejího zasedání dne
26. srpna 2014 iniciovalo Oddělení diskusi o revizi rámcové pozice k Návrhu směrnice
a zpracovalo návrh aktualizované rámcové pozice, která Návrhu směrnice vyjadřuje
podporu. Aktualizovaná rámcová pozice byla projednána v podskupině pro lidská práva RKS
MLP. Ze strany MSp byly vzneseny zásadní připomínky, které se nepodařilo vypořádat
na úrovni RKS MLP ani jednání Výboru pro EU na pracovní úrovni. V prosinci 2014 byla
aktualizovaná rámcová pozice projednána vládou ČR, která rozhodla o setrvání na současné
negativní pozici.
Z údajů Evropské komise z roku 2014 hodnotících vývoj v oblasti zastoupení žen a mužů
v rozhodovacích pozicích ve vedení obchodních společností kotovaných na burzách vyplývá,
že zastoupení žen v těchto pozicích zůstává nadále velmi nízké (průměr EU činí 20,2 %)
a že existují výrazné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy. Česká republika ve srovnání
(viz graf níže) obsadila po Maltě druhé nejhorší místo s 3,5% zastoupením žen v těchto
pozicích. Nejvyšší míry zastoupení žen v rozhodovacích pozicích obchodních společností
kotovaných na burzách dosahují zpravidla země, která přijala cílená opatření za účelem
dosažení vyrovnaného zastoupení (kvóty).38
3.1.6. Vyrovnané zastoupení žen a mužů v soudnictví
Celkové zastoupení soudkyň na všech úrovních soudů v roce 2014 činilo 61 %, což je
shodné zastoupení jako v roce předchozím. Nejvíce soudkyň (66 %) je zastoupeno
na nejnižší úrovni, tedy na okresních soudech. Celkové procentní zastoupení soudkyň
ve vedoucích funkcích na všech úrovních soudů v roce 2014 činilo 40 %, což je o celých
6 p.b. méně než v roce předcházejícím. V rámci všech úrovní soudů je mnohem více
soudkyň ve funkcích místopředsedkyň (44 %) než ve funkcích předsedkyň soudů (35 %).
Zjednodušeně se dá říci, že čím vyšší úroveň soudu, tím menší zastoupení žen ve funkcích
předsedkyň a místopředsedkyň. Výjimku představuje Nejvyšší soud, jehož předsedkyní je
žena.
Zatímco na soudech došlo k poklesu zastoupení žen ve vedoucích funkcích, na státních
zastupitelstvích zůstal poměr žen stejný jako v předcházejícím roce. Státních zástupkyň
ve vedoucích funkcích na všech úrovních státních zastupitelství činí v roce 2014 50 %.
37 Blíže viz
<http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/pri-uradu-vlady/jiri-dienstbier/aktualne/avizo-v-parlamentu-
dojde-k-predstaveni-pripravovaneho-akcniho-planu-pro-vyrovnane-zastoupeni-zen-a-muzu-v-rozhodovacich-
pozicich--124696/>.
38 Blíže viz
<http://ec.europa.eu/justice/gender-
equality/files/annual_reports/150304_annual_report_2014_web_en.pdf>.
34
3.2. Vyhodnocení průběžného plnění Aktualizovaných opatření a Minimálního
standardu v oblasti vyrovnaného zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích
A.
Minimální standard
Úkoly v oblasti vyrovnaného zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích Minimální
standard neobsahuje.
B.
Aktualizovaná opatření
Úkol č. 7 Aktualizovaných opatření (termín plnění: 31. prosince 2015, MLP, MPSV)
V roce 2014 pokračovala příprava Akčního plánu pro vyrovnané zastoupení, na které
spolupracuje Oddělení s MPSV a Politickým výborem. Akční plán byl prezentován
na kulatém stolu dne 24. listopadu 201439 a měl by být vládě ČR předložen k projednání
začátkem roku 2015.
Úkol č. 8 Aktualizovaných opatření (termín plnění: 31. prosince 2015, všechny resorty)
Přestože
Aktualizovaná opatření ukládají členům a členkám vlády přijímat pozitivní opatření
dle § 16 odst. 3 zákoníku práce, většina resortů tato opatření cíleně nevyužívá a ženy
na úrovni náměstkyň a ředitelek zůstávají v rámci státní správy nadále výrazně
podreprezentovány. Výjimku tvoří MPO, které uvádí, že má ve vnitřním předpisu pozitivní
opatření výslovně upravena a v případě shodných předpokladů pro výkon dané funkce u více
kandidátů a kandidátek dostává přednost méně zastoupené pohlaví. Např. MF uvádí, že je
připraveno pozitivní opatření uplatňovat, ale že zatím nedošlo k situaci, kdy by se na jedno
místo hlásil uchazeč a uchazečka se stejnou kvalifikací a zkušeností. Vyrovnané zastoupení
žen a mužů v rámci jednotlivých úrovní vedení tak zůstává výjimkou (např. MK dosahuje
vyrovnaného zastoupení žen a mužů na pozici náměstků/náměstkyň).
Obdobně nejsou pozitivní opatření uplatňována ani ve vedení státních podniků a akciových
společnostech s většinovým vlastnickým podílem státu, kde zastoupení žen zůstává nadále
velmi nízké. Část resortů (MD, MF a MZe) informace u zastoupení žen a mužů jmenovaných
za jejich resort do státních podniků a akciových společností s většinou majetkovou účastí
státu vůbec neuvádí.
3.3. Doporučení Rady v oblasti vyrovnaného zastoupení žen a mužů v rozhodovacích
pozicích
A. Doporučení pro všechny resorty:
V návaznosti na úkol č. 8
Aktualizovaných opatření ukotvit povinnost využívat
pozitivní opatření dle § 16 odst. 3 zákoníku práce v příslušných vnitřních předpisech;
V návaznosti na úkol č. 8
Aktualizovaných opatření vést přehled zastoupení žen
a mužů v dozorčích a správních radách státních podniků a akciových společností
s většinou majetkovou účastí státu a tento přehled zveřejňovat na internetových
stránkách resortů.
B. Doporučení pro jednotlivé resorty:
V návaznosti na úkol č. 8
Aktualizovaných opatření a v návaznosti na specifické cíle
č. 1 a 3 strategické oblasti Vyrovnané zastoupení žen a mužů v rozhodovacích
pozicích
Strategie vládě ČR předložit návrh zákona o výběru odborníků a odbornic
do funkcí ředitelů a ředitelek a členů a členek dozorčích rad státních podniků a členek
a členů orgánů obchodních společností ovládaných státem, který by obsahoval cílená
opatření za účelem dosažení alespoň 40% zastoupení žen i mužů a objektivní
a transparentní pravidla pro výběr těchto pozic (MF);
39 Blíže viz
<http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/pri-uradu-vlady/jiri-dienstbier/aktualne/avizo-v-parlamentu-
dojde-k-predstaveni-pripravovaneho-akcniho-planu-pro-vyrovnane-zastoupeni-zen-a-muzu-v-rozhodovacich-
pozicich--124696/>.
35
V návaznosti na specifický cíl č. 1 strategické oblasti Vyrovnané zastoupení žen
a mužů v rozhodovacích pozicích
Strategie dokončit přípravu novely volebních
zákonů zavádějících tzv. zipové pravidlo pro zastoupení žen a mužů na kandidátních
listinách a předložit návrh novely vládě ČR (MV).
4. Rovnost žen a mužů na trhu práce a v podnikání
4.1. Vývoj v oblasti rovnosti žen a mužů na trhu práce a v podnikání
4.1.1. Zaměstnanost a nezaměstnanost žen a mužů v roce 2014
Celková zaměstnanost se ve 4. čtvrtletí 2014 zvýšila proti stejnému období roku 2013
o 59,3 tis. osob, míra zaměstnanosti 15 – 64 letých dosáhla 69,8 % a meziročně vzrostla
o 1,5 procentního bodu. Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných osob ve skupině
15 - 64letých) dosáhla 69,8 % a ve srovnání se 4. čtvrtletím roku 2013 vzrostla
o 1,5 procentního bodu. Míra zaměstnanosti mužů se zvýšila o 1,4 procentního bodu
na 77,5 %, míra zaměstnanosti žen vzrostla o 1,6 procentního bodu na 61,8 %.40
Zaměstnanost mužů tedy zůstává vyšší než zaměstnanost žen. Cílem definovaným v rámci
Strategie Evropa 2020 je dosažení 75 % zaměstnanosti žen a mužů ve věku od 20 do 64
let.41 Specifickým národním cílem ČR v rámci Strategie Evropa 2020 je potom dosažení míry
zaměstnanosti žen v horizontu roku 2020 ve výši minimálně 65 % (přitom celkové míry
zaměstnanosti má být ve stejném časovém horizontu dosaženo ve výši 75 %)42. Tento
ukazatel převzala také Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v České republice na léta
2014-2020, která rovněž přepokládá dosažení míry zaměstnanosti žen (20 - 64 let) do roku
2020 na úrovni 65 %.
Počet nezaměstnaných osob se podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO)
meziročně snížil o 50,1 tis. osob, počet dlouhodobě nezaměstnaných se snížil o 8,9 tis.
osob. Obecná míra nezaměstnanosti 15 - 64 letých meziročně klesla o 1,0 procentního bodu
a činila 5,8 %. Ve 4. čtvrtletí roku 2014 dosáhl počet nezaměstnaných osob hodnoty
305,3 tis., z toho 161,2 tis. žen, to znamená, že nezaměstnaných žen bylo o více než 17 tis.
více než mužů. Obecným cílem definovaným v rámci
Strategie je snížení nezaměstnanosti
oproti výchozímu stavu, a to zejména ve specifických věkových kategoriích (tj. kde je jejich
nezaměstnanost výrazně vyšší než nezaměstnanost mužů).43
4.1.2. Gender pay gap
K definici gender pay gapu neboli rozdílu v odměňování žen a mužů odkazujeme na dřívější
Zprávu o rovnosti žen a mužů v České republice.44 Usilovat o stejnou odměnu za stejnou
nebo srovnatelnou práci je součástí Programového prohlášení vlády schváleného usnesením
vlády ze dne 12. února 2014 č. 96.
Údaje ČSÚ za rok 2013 vykazují průměrnou hrubou měsíční mzdu mužů ve výši 29 250 Kč
a průměrnou hrubou měsíční mzdu žen za stejné období ve výši 22 955 Kč. Hodnotu gender
pay gap tak lze podle těchto údajů stanovit na 21,5 % (tzn. průměrná hrubá měsíční mzda
mužů byla v roce 2013 vyšší o 21,5 % než mzda žen). Při srovnání tohoto údaje
40 Blíže viz ČSÚ, Historicky nejvyšší míra zaměstnanosti. Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků
VŠPS – 4. čtvrtletí 2014. 2015 [online] [cit. 2015-31-03] URL:
<https://www.czso.cz/documents/11350/20568057/czam020315.docx/1aaff146-054a-4abb-8ca3-
0ea278b6ef65?version=1.0.>.
41 Blíže viz Vláda ČR, Strategie Evropa 2020 [online] [cit. 2015-31-03] URL:
<http://www.vlada.cz/cz/evropske-
zalezitosti/evropske-politiky/strategie-evropa-2020/strategie-evropa-2020-78695/>.
42 Blíže viz Vláda ČR, Strategie Evropa 2020 a ČR [online] [cit. 2015-31-03] URL:
<http://www.vlada.cz/cz/evropske-zalezitosti/evropske-politiky/strategie-evropa-2020/cr/eu-2020-a-cr-78696/>.
43 Data o stavu nezaměstnanosti podle pohlaví ve specifických věkových kategoriích za rok 2014 nebyla v době
psaní Souhrnné zprávy o plnění priorit dostupná.
44 Blíže viz MPSV,
Zpráva o rovnosti žen a mužů v roce 2012 v České republice. 2013. [online] [cit. 2015-27-02]
URL: <http://www.mpsv.cz/files/clanky/15492/zprav_rovnost_2012.pdf>.
36
s předchozím rokem lze pozorovat jen nepatrné snížení rozdílu v odměňování mužů (za rok
2012 vykazuje Eurostat údaj 22 %45 a ČSÚ údaj 21,6 %46).
Tyto rozdíly jsou takřka nepozorovatelné u nejnižších výdělků v oblasti kolem minimální
mzdy. S vyšší mzdou ale rychle rostou, 26 % žen pobírá mzdu nižší než 2/3 celkového
mediánu, což je mezinárodně uznávaná hranice nízkého výdělku; u mužů je to pouze 15 %.
Největší rozdíly ve výdělcích u obou pohlaví můžeme zaznamenat u nejvyšších výdělků, kde
pouze 1 % žen vydělává víc než 73 tisíc hrubé měsíční mzdy, zatímco u mužů je to 3,25 %.47
Signifikantní je působení faktoru věku na mzdovou úroveň. Ve zřejmé souvislosti
s odchodem žen na mateřskou, resp. rodičovskou se mediánová mzda u žen po třicítce
propadá. Nízká výdělková úroveň je u žen středního věku s malými dětmi (3–6 let) navíc
kombinovaná s vysokou nezaměstnaností, která je trojnásobná proti ženám bezdětným.
To má výrazný dopad na životní úroveň především těch žen, které nežijí s partnerem.48
V roce 2014 proběhl již čtvrtý ročník mezinárodní akce Equal pay day, tj. Den rovnosti platů
žen a mužů. Jeho cílem je zvýšit povědomí o přetrvávajícím rozdílu v odměňování mužů
a žen. Den rovnosti platů žen a mužů se stanovuje tak, že je spočítáno, o kolik dní navíc
musí ženy pracovat, aby dosáhly stejného příjmu jako muži. Tento den připadl v minulém
roce na 24. dubna. U příležitosti tohoto dne uspořádala osvětovou akci nevládní organizace
Business and Professional Women49, avšak jinak zůstal tento den téměř bez povšimnutí,
a to i přesto, že ČR má jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU.
4.1.3. Horizontální a vertikální segregace na trhu práce
Jak ukazují statistiky, přetrvává na českém pracovním trhu nerovnoměrné zastoupení žen
a mužů v hierarchii organizací (vertikální segregace) i jednotlivých pracovních sektorech
(horizontální segregace).50 Přitom platí, že ženy jsou vždy zastoupeny více na těch pozicích,
které jsou finančně méně ohodnocené, tedy v nižších pozicích či hůře hodnocených
sektorech (například zdravotní a sociální péče, vzdělávání, ubytování, apod., zatímco muži
jsou zastoupeni nejčastěji v oblasti stavebnictví, těžby, dopravy atd.).51 Ženy jsou dle dat
dostupných z ČSÚ zastoupeny z více než 80 % v odvětví
činnosti domácností jako
zaměstnavatelů, nejméně potom v odvětví
stavebnictví, kde se jejich zastoupení pohybuje
pod 10 %.52 Rozložení zastoupení žen a mužů v jednotlivých odvětvích kopíruje do značné
míry genderové stereotypy ve společnosti.
Důsledkem vertikální segregace jsou kromě horšího finančního ohodnocení také například
nízká míra zastoupení žen na vedoucích pozicích (více viz kapitola
3 Vyrovnané zastoupení
žen a mužů v rozhodovacích pozicích), omezení pracovních možností (předpoklad nižší
kvalifikace na nižších pracovních pozicích) a další. Důsledkem segregace horizontální jsou
potom pro ženy opět, kromě horšího finančního ohodnocení, také horší ohodnocení
statusové, či snížená možnost kariérního postupu (na rozdíl od stejných pozic, do kterých
jsou obsazováni nejčastěji muži).
45 Blíže viz Eurostat, Gender pay gap in unajusted form
. 2013. [online] [cit. 2014-07-03] URL:
<http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/labour_market/earnings/main_tables>.
46 Blíže viz ČSÚ,
Zaostřeny na ženy a muže 2013. 2013. [online] [cit. 2014-04-02] URL:
<https://www.czso.cz/csu/czso/zaostreno-na-zeny-a-muze-2013-j7b2up4uwn>.
47 Blíže viz ČSÚ, Kulatý stůl na téma ženy v práci (Women at work). 2015 [online] [cit. 2015-13-02] URL:
<http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/kulaty_stul_na_tema_zeny_v_praci_women_at_work>.
48 Blíže viz ČSÚ, Kulatý stůl na téma ženy v práci (Women at work). 2015 [online] [cit. 2015-13-02] URL:
<http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/kulaty_stul_na_tema_zeny_v_praci_women_at_work>.
49 Blíže viz Equal Pay Day, 5. ročník konference úspěšných žen. 2015 [online] [cit. 2015-13-02] URL:
<http://www.equalpayday.cz/epd-2010-2014/epd-2014/>.
50 Blíže viz ČSÚ, Gender: základní pojmy. URL: <https://www.czso.cz/csu/gender/gender_pojmy>.
51 Blíže
viz
ČSÚ,
Zaostřeno
na
ženy
a
muže
2013
[online]
[cit.
2015-06-03]
URL:
<http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/6D0027D685/$File/1413134407.pdf>.
52 Blíže viz ČSÚ, Práce a mzdy: Zaměstnaní podle odvětví ekonomické činnosti CZ-NACE (VŠPS) [online] [cit.
2015-06-03] URL:
<https://www.czso.cz/documents/10180/25385875/16814430+1413134407.pdf/f2160ee8-
7e29-4bed-8154-2ffaa38af7b8?version=1.0>.
37
4.1.4. Podnikání
Podle statistických údajů za průměr jednotlivých čtvrtletí roku 2013 představují v České
republice ženy 32,9 % z celkového počtu podnikatelských subjektů (881,9 tisíc osob), což je
o zhruba tři a půl procentního bodu vyšší údaj než za rok 2010. Mezi zaměstnanými ženami
tvoří podnikatelky 13,5 % (v roce 2005 činil tento podíl 9,2 %) a z celkového počtu
zaměstnaných mužů představují podnikatelé necelých 21,2 %.53
Podstatným zjištěním je také fakt, že se v roce 2013 nejvyšší podíl podnikajících žen
vyskytoval (podobně jako u mužů a celkově) v odvětvích profesní, vědecké a technické
činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí. Třetí nejvýraznější podíl podnikajících (ze všech
zaměstnaných) žen byl zaznamenán u peněžnictví a pojišťovnictví (necelá pětina).
Na obecné úrovni tak lze předpokládat, že nedochází k segregaci v oblasti podnikání
ve vztahu k genderovým stereotypům (tj. ženy nezaměřují svou podnikatelskou činnost
častěji například k zdravotní a sociální péči).54
V červnu 2014 realizoval ČSÚ kulatý stůl na téma Ženy v práci, kde bylo diskutováno
zástupci/kyněmi státní správy, akademické sféry a neziskových organizací téma podnikání
žen a jejich specifika a obtíže, se kterými se setkávají.55 Zde mimo jiné zaznělo, že ženy volí
cestu podnikání jako jednu z mála příležitostí pracovního uplatnění v situaci, kdy není
dostatek lepších alternativ placeného zaměstnání a kdy jsou ohroženy nezaměstnaností,
případně při péči o děti nemají jinou možnost, jak kombinovat práci s péčí, vzhledem
k nedostatku flexibilních forem práce.
V září 2014 se v Praze konal 2. ročník konference pořádané C2C Solutions Group s.r.o.
a Cats2Cats
Partnership
for
Equal
Opportunities
and
Economic
Development
(překl. Partnerství pro rovné příležitosti a ekonomický rozvoj)56, který se zaměřil na témata
institucionální možnosti podpory podnikání, odpovědného podnikání a možnosti
mikrofinancování v ČR. Na konferenci vystoupili/y čeští i zahraniční experti a expertky,
investoři a investorky, úspěšní počínající podnikatelé a podnikatelky, specialisté
a specialistky
na
mikrofinancování
a sociální podnikání, zástupci a zástupkyně
mezinárodních firem.
4.1.5. Muži a ženy ve věku 50+ na trhu práce
Nezaměstnanost a dlouhodobá nezaměstnanost jsou obecně často důvodem k dřívějšímu
odchodu do důchodu. Zatímco ve věku 55 - 59 let je zaměstnanost mužů 82 %, ve věkové
kategorii 60+ je zaměstnanost pouze 18,5 %. Zaměstnanost žen ve věku 55 - 59 let je
pouhých 65,3 %, v kategori 60+ dokonce již jen 7,7%.57 Z genderového hlediska muži
obecně dosahují vyšších pozic a jsou déle ekonomicky aktivní, zatímco ženy jsou na trhu
práce více znevýhodněné. Z hlediska diskriminace na pracovním trhu je nejvíce negativně
vnímán věk „po padesátce“, což spíše vnímají ženy. Podle Šimandlové (2014) tvořil počet
uchazečů/ček o zaměstnání ve věku na 50 let v roce 2013 více než čtvrtinu všech
nezaměstnaných. Přitom největší nárůst nezaměstnanosti byl zaznamenán u věkové
kategorie 55-59 let, kde větší část nezaměstnaných tvořily ženy.58 Otázku zaměstnávání
osob 50+ je nezbytné řešit. Nezaměstnávání osob ve věku 50+ může v budoucnu vést,
53 Blíže viz ČSÚ, Zaostřeny na ženy a muže 2013.
[online] [cit. 2015-05-03] URL:
<http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/AA003F8D11/$File/30000414k05.pdf>.
54 dtto
55 Blíže viz ČSÚ, Kulatý stůl na téma ženy v práci (Women at work). 2015 [online] [cit. 2015-13-02] URL:
<http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/kulaty_stul_na_tema_zeny_v_praci_women_at_work>.
56 Blíže viz C2C, 2. ročník konference o podnikání a mikrofinancování. 2014 [online] [cit. 2015-01-04] URL:
<https://www.eoedprague.com/>.
57 Blíže viz ČSÚ, Míra zaměstnanosti podle věkových skupin a vzdělání (VŠPS). 2014 [online] [cit. 2015-02-04]
URL:
<https://www.czso.cz/documents/10180/25705258/3000024418.pdf/ef8da37b-6a82-44f4-8971-
4f4d00c003c0?version=1.1>.
58 Blíže viz Šimandlová in 2014.
Stárnutí populace jako výzva: Age management a postavení lidí 50+
ve společnosti a na trhu práce. Alternativa 50+: Praha.
38
především vzhledem k demografickému vývoji, k nedostatku pracovní síly v produktivním
věku.
V roce 2014 zpracovala organizace Alternativa 50+, o. p. s., která se zaměřuje na otázky age
managementu z pohledu genderu, tři publikace. Jde o publikace
Postavení lidí po padesátce
a reakce v oblasti veřejných politik v ČR, tj. stínovou zprávu k postavení lidí 50+, pečujících
osob a demografickému stárnutí v České republice;
Výzkum překážek a výzev v oblasti
zaměstnávání osob 50+ a pečujících osob ve skupině 50+, která na základě šetření mezi
lidmi 50+ a zaměstnavateli a zaměstnavatelkami poukazuje na překážky, které brání starším
lidem v uplatnění se na trhu práce, a mapuje různé životní situace, s nimiž se starší lidé
ve svém životě setkávají, jako je např. péče o osobu blízkou;
Stárnutí populace jako výzva:
Age management a postavení lidí 50+ ve společnosti a na trhu práce, která se zaměřuje
na koncept age managementu, ale zahrnuje i širší pohled v rámci demografického stárnutí
a zahraničních zkušeností.59
Nevládní organizace Gender studies, o. p. s. v roce 2014 uspořádala pod záštitou ministryně
práce a sociálních věcí konferenci s názvem „Age Management: Strategické řízení věkové
diverzity“. Program byl věnován především tématu age managementu ve firemní praxi, dále
například tématu stárnutí obyvatelstva v demografickém kontextu.60
Tématu žen a mužů ve věku 50+ na trhu práce se věnoval také projekt nevládní organizace
Žába na prameni, o. s. a společnosti CZECH TOP 100 s názvem „Motivované ženy 50 plus,
poklad k objevení“. V rámci projektu vznikala metodika hodnotící rovné příležitosti ve firmách
s důrazem na pozici zaměstnankyň předdůchodového věku.61
4.1.6. Ženy samoživitelky/muži samoživitelé na trhu práce
Matky samoživitelky představují na trhu práce jednu z nejohroženějších skupin. V případě
jejich životní situace dochází ke kumulaci několika znevýhodnění, která znesnadňují pohyb
na trhu práce. K problematické situaci samoživitelů a především samoživitelek na trhu práce
odkazujeme na dřívější Zprávu o rovnosti žen a mužů v České republice.62
Jak ukazují nejaktuálnější data zveřejněná ČSÚ: Jednu čtvrtinu všech domácností tvořily
v roce 2013 neúplné rodiny. Jak v případě domácností jednotlivců, tak neúplných rodin, byla
zřetelná převaha žen. V domácnostech jednotlivců činil podíl žen 60 %, v neúplných
rodinách představovaly ženy téměř tři čtvrtiny všech osob v čele těchto domácností.63
Riziko ohrožení chudobou u rodin pouze s jedním rodičem v roce 2011 činilo 35,7 %.64
Chudobou pak byly ohroženy častěji ženy (10,4 % všech žen) než muži (8,9 % všech mužů).
Míra ohrožení příjmovou chudobou v letech 2010 a 2011 činila v domácnostech bez dětí
celkem 7 % u žen (6,2 % u mužů) a v domácnostech se závislými dětmi celkem 12,1 u žen
(11,6 % u mužů).65 Ženy se matkami samoživitelkami v důsledku rozvodu či rozchodu stávají
59 Blíže viz Alternativa plus, Publikace. 2014. [online] [cit. 2015-02-04] URL:
<http://alternativaplus.cz/publikace-
ke-stazeni/>.
60 Blíže viz Feminismus.cz, Pozvánka na konferenci Age Management: Strategické řízení věkové diverzity. 2014.
[online] [cit. 2015-02-04] URL:
<http://www.feminismus.cz/cz/clanky/pozvanka-na-konferenci-age-management-
strategicke-rizeni-vekove-diverzity>.
61
Blíže
viz
Pro
ženy
50
plus.cz,
CT100,
2014.
[online]
[cit.
2015-02-04]
URL:
<http://www.prozeny50plus.cz/ct100.html>.
62 Blíže viz MPSV,
Zpráva o rovnosti žen a mužů v roce 2013 v České republice. 2014. [online] [cit. 2015-28-02]
URL: <http://www.vlada.cz/cz/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/dokumenty/souhrnne-zpravy-o-plneni-priorit-a-
postupu-vlady-pri-prosazovani-rovnych-prilezitosti-zen-a-muzu-za-roky-1998---2013-123732/>.
63 Blíže viz ČSÚ, Osoby v čele domácností a jejich partnerky podle typu domácnosti. 2014 [online] [cit. 2015-13-
02] URL:
<http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/AA003F70EE/$File/30000414k02.pdf>.
64 Blíže viz ČSÚ, Založení rodiny je ekonomicky náročné. 2014. [online] [cit. 2015-27-03] URL:
<http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/zalozeni_rodiny_je_ekonomicky_narocne_20140507>.
65 Blíže viz ČSÚ, Předběžné výsledky ze šetření Životní podmínky 2011. 2011. [online] [cit. 2015-02-04] URL:
<https://www.czso.cz/csu/czso/predbezne_vysledky_ze_setreni_zivotni_podminky_20111213>.
39
nejčastěji ve věku 25–49 let.66 V případě žen samoživitelek pak obecně nižší mzdy žen
prohlubují příjmový propad rodiny.
4.2. Vyhodnocení průběžného plnění Aktualizovaných opatření a Minimálního
standardu v oblasti rovnosti žen a mužů na trhu práce a v podnikání
Jak již bylo uvedeno výše, usnesením vlády ČR ze dne 12. listopadu 2014 č. 931 uložila
vláda ČR členům a členkám vlády a předsedkyni Českého statistického úřadu (dále jako
„ČSÚ“) zabezpečit plnění
Strategie včetně
Minimálního standardu. Následující část této
zprávy hodnotí právě plnění
Aktualizovaných opatření v oblasti rovnosti žen a mužů na trhu
práce a v podnikání.
A.
Minimální standard
Úkoly v oblasti rovnosti žen a mužů na trhu práce a v podnikání Minimální standard
neobsahuje.
B.
Aktualizovaná opatření
Úkol č. 9 Aktualizovaných opatření (termín plnění do 31. ledna 2015, MPSV)
MPSV zodpovídá za podpoření zaměstnanosti žen ohrožených na trhu práce
osvobozením od plateb sociálního pojištění po dobu 12 měsíců, a to zejména u rodičů
vracejících se na trh práce po mateřské a rodičovské a u osob ve věku 50+. V této
souvislosti připravilo návrh principů podpory zaměstnanosti obsahující zejména určení
cílových skupin a podmínek pro poskytnutí slevy, dále návrh výše slevy, zdůvodnění výběru
a také porovnání s parametry slev na pojistném, které byly aplikovány v roce 2009.
V současné době probíhá k uvedenému návrhu konzultace s Ministerstvem financí, neboť
navrhovaná podpora má být konstruována tak, aby byla v zásadě rozpočtově neutrální. Úkol
je průběžně plněn.
Úkol č. 10 Aktualizovaných opatření (termín plnění do 31. ledna 2015, MPSV, MLP)
K úkolu vypracování komplexní analýzy možností a způsobů podpory podnikání žen
ze sociálně vyloučených oblastí, včetně pilotního vzdělávání, MPSV uvedlo, že zahájení
výkonu činnosti OSVČ podporuje u uchazečů/ček o zaměstnání v rámci opatření Aktivní
politika zaměstnanosti. Současně připravuje pro rok 2015 a následující realizaci projektu
financovaného z Operačního programu Zaměstnanost zaměřeného na rozvoj služeb
v oblasti poskytování poradenství k zahájení a vedení podnikání pro uchazeče či zájemce
o zaměstnání v rámci Úřadu práce ČR. Ani jedno z opatření se však nezaměřuje specificky
na podporu podnikání žen ze sociálně vyloučených oblastí, což může v důsledku vést
k prohlubování nerovností. Současně nebyla, dle dodaných informací MPSV zahájena
příprava a realizace analýzy pilotního vzdělávání specificky zaměřeného na ženy ze sociálně
vyloučených oblastí. MPL počítá se součinností a podporou při těchto aktivitách především
prostřednictvím sekretariátu Rady.
Úkol č. 11 Aktualizovaných opatření (termín plnění do 31. ledna 2015, MPSV)
MPSV v oblasti trhu práce a podnikání dále zodpovídá za zakotvení povinnosti,
aby zaměstnavatelé/lky v podnicích a organizacích s alespoň 50 zaměstnanci/kyněmi
zveřejňovali informace o průměrné odměně u jednotlivých srovnatelných kategorií
zaměstnanců/kyň a pracovních pozic podle pohlaví. MPSV k tomuto úkolu uvedlo,
že zakotvení této povinnosti není možné, protože se vymyká z rozsahu působnosti Zákoníku
práce (§1), neboť se nezabývá tím, co lze pokládat za srovnatelná povolání. Současně
MPSV uvádí, že „porovnání ve mzdové oblasti, kde je vnitřní mzdový systém založen
na odlišných principech než plat (neexistuje povinnost „diferenciace ve třídách“) by byla
66 Blíže viz Hasmanová Marvánková, J. Matky samoživitelky a jejich situace v české republice, „Sandwichová
generace“ – kombinování práce a péče o závislé členy rodiny (děti a seniory). 2011. [online] [cit. 2014-07-03]
URL: <http://www.genderstudies.cz/download/samozivitelky_sendwichova.pdf>.
40
situace ještě obtížnější, nehledě na „téměř neuchopitelnou“ veličinu „srovnatelné kategorie
zaměstnanců“. MPSV se rovněž odvolává na možný rozpor s čl. 10 Listiny základních práv
a svobod v případě, že by povinnost zveřejňování odměny byla stanovena pouze
pro zaměstnavatele a zaměstnavatelky zaměstnávající osoby nad 50 zaměstnanců/kyň.
Rozpor s čl. 10 Listiny základních práv a svobod však nepovažujeme v tomto případě
za možný, neboť zveřejňování informací o průměrné odměně jednotlivých srovnatelných
kategorií v sobě neukládá povinnost zveřejňovat údaje o jednotlivých zaměstnancích/kyních.
Lze proto uvažovat o naformulování návrhu změny Zákoníku práce (či dalších legislativních
úprav) tak, aby bylo zjevné, že cílem je pouze zveřejňování informací o průběžné odměně
u jednotlivých srovnatelných kategorií zaměstnanců a zaměstnankyň a pracovních pozic
podle pohlaví (nikoli osobních údajů o zaměstnancích/kyních). Zveřejňování informací
o stavu rozdílného (či spravedlivého) odměňování žen a mužů na srovnatelných pozicích
přispěje k platové transparentnosti a ke snížení nerovností mezi ženami a muži na trhu
práce. Je tedy vhodné se podrobněji zabývat možnostmi legislativních úprav.
Úkol č. 12 Aktualizovaných opatření (termín plnění do 31. ledna 2015, MPSV)
MPSV pokračuje v proškolování poradců a poradkyň pro volbu povolání, zprostředkovatelů
a zprostředkovatelek práce a dalších zaměstnanců a zaměstnankyň inspektorátů a Úřadu
práce ČR v problematice rovnosti žen a mužů. V roce 2014 bylo do tohoto školení zařazeno
2103 zaměstnanců a zaměstnankyň. Úkol je průběžně plněn. Je vhodné průběžně revidovat
probíhající školení tak, aby se předcházelo pouze formálnímu procesu proškolování.
Současně je vhodné uvažovat o možnostech dalšího vzdělávání v oblasti rovnosti žen
a mužů, které by podpořilo mimo jiné výběr nestereotypních typů povolání muži a ženami.
Úkol č. 13 Aktualizovaných opatření (termín plnění do 31. ledna 2015, MZ, MPSV, MPO)
Dle dostupných informací z jednotlivých resortů zodpovědných za plnění úkolu (MPSV, MZ,
MPO), nebyla v rámci dotační politiky jednotlivými resorty v roce 2014 zajišťována cílená
podpora žen podnikatelek. MPSV uvádí nekompetentnost k podpoře podnikání. Doplňuje
však obecnou podporu podnikání uchazeči a uchazečkami o zaměstnání či rozsáhlejších
podnikatelských záměrů. Doslova uvádí: „V zájmu zachování rovného přístupu pro všechny
nejsou ženy specificky v dotčeném opatření, jehož cílem je primárně podpora sociální
integrace a uplatnění na trhu práce pro znevýhodněné skupiny, zdůrazňovány.“ Tvrzení
MPSV o nemožnosti podporovat ženy v podnikání je však v přímém rozporu s možností
podpory žen v rámci OP LZZ pro období 2007-2013, v němž byl zvláštní důraz kladen právě
na podporu samostatné výdělečné činnosti žen. MZe informuje o realizaci Programu rozvoje
venkova ČR pro období 2007-2013, jehož realizace bude dokončena v roce 2015. Jak MZe
uvádí, zmíněný program obsahuje dvě opatření, která určitou měrou podporují podnikatelky
v zemědělství, ačkoli ne cíleně. Jedná se o opatření
I.3.2. Zahájení činnosti mladých
zemědělců a opatření
III.1.3. Podpora cestovního ruchu. Statistiky v případě opatření I.3.2.
ukazují, že z celkového počtu podpořených žadatelů se v téměř 1/3 případů jednalo o ženy.
U opatření III.1.3. bývají zemědělské podnikatelky zapojeny zejména v oblasti agroturistiky,
kdy na rodinných farmách budují ubytovací kapacity. Obě výše uvedené podpory budou
pokračovat v následujících letech v rámci Programu rozvoje venkova ČR pro období 2014-
2020. MPO sice deklaruje, že v rámci své dotační politiky vytváří předpoklady s důrazem
na genderovou problematiku, neuvádí však konkrétní příklady, ze kterých by byla podpora
žen v podnikání patrná. V návaznosti na výše uvedené se doporučuje podporovat
konkrétními opatřeními ženy ke vstupu do podnikání, ovšem s vědomou snahou podpořit je
v oblastech podnikání tak, aby podnikatelská činnost nevedla k prohlubování genderových
stereotypů, a tedy nerovností. Do dalších zpráv požadujeme v případě deklarace plnění
úkolu doplnění konkrétních kroků a jejich výsledků.
Úkol č. 14 Aktualizovaných opatření (termín plnění do 31. ledna 2015, všechny resorty)
K části úkolu přiděleného všem resortům konkrétně
sledování a vedení anonymizovaných
statistik výše platů zaměstnankyň a zaměstnanců v jednotlivých platových třídách
dle pohlaví, se především resorty, které neplní část výše stanoveného úkolu (MF, MPO,
41
MŠMT, MV, MŽP) odkazují na zajišťování platové transparentnosti prostřednictvím stanovení
platů zaměstnanců a zaměstnankyň v souladu se zákoníkem práce, č. 262/2006 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů, nařízením vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací
ve veřejných službách a správě, nařízením vlády č. 564/2006, o platových poměrech
zaměstnanců ve veřejných službách a správě, případně na systemizaci pracovních míst
na konkrétním resortu (např. MF). Rovněž v tomto kontextu odkazují na vlastní přípravu
resortu na implementaci zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, konkrétně v oblasti
nastavení systému odměňování. Pozitivním ukazatelem je vyšší počet resortů, které vedou
výše uvedené anonymizované statistiky podle pohlaví. Mezi tyto resorty patří MD, MK, MMR,
MO, MPSV, MZe, MZD, MZV. MD a MMR ke sběru a dalšímu třídění těchto dat navíc
využívají specifické personální informační systémy. Tyto resorty však, včetně MZe, ačkoli
deklarují sběr dat podle pohlaví, konkrétní statistiky ve svých zprávách o plnění nepřikládají.
Výjimku v tomto ohledu tvoří MK, které tyto údaje ve zprávách o plnění poskytuje.
Doporučujeme aktivně spolupracovat s MLP a předávat konkrétní informace o plnění tohoto
úkolu doložením potřebných statistik. V případě neplnění úkolu výše zmíněnými resorty
doporučujeme začít činnost realizovat. Jednotná struktura pro vykazování anonymizovaných
statistik výše platů bude poskytnuta Oddělením.
4.3. Doporučení Rady v oblasti rovnosti žen a mužů na trhu práce a v podnikání
Zapojení Rady do monitorování naplňování
Strategie a
Aktualizovaných opatření vychází
ze specifického úkolu č. 7 části Institucionálního zabezpečení rovnosti žen a mužů Strategie.
Z předchozího souhrnu plnění úkolů
Aktualizovaných opatření, které se týkají rovnosti žen
a mužů na trhu práce a v podnikání, vyplynula následující doporučení Rady:
A. Doporučení pro všechny resorty:
V návaznosti na úkol č. 14
Aktualizovaných opatření a specifický cíl č. 3 části
Rovnost žen a mužů na trhu práce a v podnikání
Strategie uvádět do souhrnných
zpráv anonymizované statistiky výše platů zaměstnankyň a zaměstnanců
v jednotlivých platových třídách dle pohlaví následovně: uvádět počty a procentuální
vyjádření zaměstnankyň/zaměstnanců podle zařazení do jednotlivých platových tříd
a souhrnně. Sekretariát Rady vytvoří pro možnost sjednocení těchto údajů
z jednotlivých resortů do osnovy k Vyhodnocení plnění jednotlivých opatření
stanovených za rok 2015 a následné šablonu.
B. Doporučení pro jednotlivé resorty:
V návaznosti na úkol č. 9
Aktualizovaných opatření a specifický cíl č. 1 části Rovnost
žen a mužů na trhu práce a v podnikání
Strategie pokračovat (MPSV) v podpoře
zaměstnanosti žen ohrožených na trhu práce osvobozením od plateb sociálního
pojištění po dobu 12 měsíců prostřednictvím příslušných legislativních změn
za průběžné konzultace se sociálními partnery;
V návaznosti na úkol č. 10
Aktualizovaných opatření a specifické cíle č. 7, 8 části
Rovnost žen a mužů na trhu práce a v podnikání
Strategie zahájit (MPSV a MLP)
vypracování komplexní analýzy možností a způsobů podpory podnikání žen
ze sociálně vyloučených oblastí;
V návaznosti na úkol č. 10
Aktualizovaných opatření a specifický cíl č. 7, 8 části
Rovnost žen a mužů na trhu práce a v podnikání
Strategie zahájit (MPSV a MLP)
pilotní vzdělávání specificky zaměřené na ženy ze sociálně vyloučených oblastí;
V návaznosti na úkol č. 11
Aktualizovaných opatření a specifický cíl č. 3 části
Rovnost žen a mužů na trhu práce a v podnikání
Strategie zahájit diskusi (MPSV)
o možnostech legislativního zakotvení povinnosti v podnicích a organizacích
s alespoň 50 zaměstnanci/kyněmi zveřejňovat informace o průměrné odměně
u jednotlivých srovnatelných kategorií zaměstnanců a zaměstnankyň a pracovních
pozic podle pohlaví za průběžné konzultace s veřejnou ochránkyní práv a se
sociálními partnery. Termín plnění tohoto úkolu se prodlužuje do června 2016;
42
V návaznosti na úkol č. 13
Aktualizovaných opatření a specifický cíl č. 7 části
Rovnost žen a mužů na trhu práce a v podnikání
Strategie cílenými programy v rámci
dotační politiky zajistit (MPSV a MZE) podporu žen podnikatelek, včetně podnikatelek
v oblasti zemědělství či sociálního podnikání (tj. podpořit ženy k podnikání zejména
v takových oblastech podnikání, kde činnost v nich podpoří genderovou rovnost
a rovnost žen a mužů na trhu práce a v podnikání);
V návaznosti na úkol č. 13
Aktualizovaných opatření a specifický cíl č. 7 části
Rovnost žen a mužů na trhu práce a v podnikání
Strategie do dalších zpráv v případě
deklarace plnění úkolu doplnění konkrétních kroků a výsledků (MPO);
V návaznosti na úkol č. 14
Aktualizovaných opatření a specifický cíl č. 3 části
Rovnost žen a mužů na trhu práce a v podnikání
Strategie resortům, které tak dosud
nečinily (MF, MPO, MŠMT, MV, MŽP), začít sledovat a vést anonymizované statistiky
výše platů zaměstnankyň a zaměstnanců v jednotlivých platových třídách dle pohlaví
a na tomto základě zajišťovat platovou transparentnost.
5. Sladění pracovního, soukromého a rodinného života
5.1.
Vývoji v oblasti Slaďování pracovního, soukromého a rodinného života
Slaďování pracovního, soukromého a rodinného života je velice komplexní téma, které se
v různých fázích života a různým způsobem dotkne každé osoby. Je důležité mít na paměti,
že slaďování pracovního, soukromého a rodinného života se týká stejně mužů i žen
a že nesouvisí pouze s péčí o malé děti, ale rovněž o další blízké osoby, které mohou
v různé intenzitě potřebovat pomoc/péči, ale i s jinými událostmi osob v soukromém životě.
V současné době však nutnost slaďování pracovního, soukromého a rodinného života stále
více doléhá na ženy. Podle zprávy Evropské komise „
Rovnost žen a mužů na pracovním
trhu: Slaďování pracovního, soukromého a rodinného života v Evropě“67 z dubna roku 2014
je v České republice míra zaměstnanosti žen s dětmi ve věku do dvanácti let o téměř
30 procentních bodů nižší než u bezdětných žen (zatímco v Evropské uni jako celku činí
tento rozdíl 11 procentních bodů)68. Tento stav má vliv na ztrátu profesní kvalifikace,
případně i zaměstnání a také negativní dopad na rovnost žen a mužů obecně. Je zřejmé,
že slaďování pracovního, soukromého a rodinného života je naléhavým tématem, které
Česká republika musí řešit. Stále totiž platí, že ženy jsou v nepoměrné výši oproti mužům
primárními pečovatelkami o děti předškolního věku (statistická data za rok 2014 zatím nejsou
dostupná, ale z minulých let víme, že rodičovský příspěvek je z naprosté většiny čerpán
ženami), což následně způsobuje jejich znevýhodnění na trhu práce (a obraz žen jakožto
potenciálně problémových zaměstnankyň). Proto je nutné se zaměřit na podporu flexibilních,
ale stabilních forem práce a sdílení péče mezi muži a ženami a také na zvýšení počtu míst
ve školkách, případně jiných zařízeních služeb péče o děti. Stojí též za zvážení znovu
koncepčně promyslet nastavení péče o malé děti a to i včetně délky rodičovské, která je
v rámci EU nejdelší.
5.1.1. Flexibilní formy práce a jejich podpora ze strany státu
Nejčastější flexibilní formy práce jsou stále částečné úvazky, dále sem patří pružná pracovní
doba, práce z domova/práce na dálku, dohody o práci konané mimo pracovní poměr, konto
pracovní doby, sdílení pracovního místa, víkendová práce, volná pracovní doba a „stlačený“
pracovní týden.
V oblasti flexibilních forem práce i v roce 2014 evidujeme zásadní problém s nedostatkem
dostupných relevantních statistik, které by ukázaly, jak a kým jsou různé formy flexibilních
forem práce využívány. V současné době je ve státní i soukromé sféře vedení takových
statistik stále založeno na dobrovolnosti. Zpráva, která byla v roce 2014 vytvořena v rámci
67 Blíže viz:
<http://ec.europa.eu/justice/gender-equality/files/documents/140502_gender_equality_workforce
_ssr_en.pdf>.
68 Tamt. str. 7 – 8.
43
projektu Optimalizace, identifikuje tento nedostatek v oblasti statistik práce a ekonomiky jako
jeden z hlavních indikátorů. V rámci probíhající fáze optimalizace sběru statistických dat
v oblasti rovnosti žen a mužů budou probíhat jednání o zavedení této statistiky týkající se
využívání flexibilních forem práce na úrovni všech ministerstev.
I přesto, že flexibilní formy práce mohou pomáhat slaďovat pracovní, soukromý a rodinný
život, mají také svá negativa. Zkrácené úvazky např. znamenají nižší měsíční mzdu
zaměstnankyně/ce, a tedy její/jeho sníženou ekonomickou soběstačnost a nezávislost,
zároveň často zkrácení pracovního úvazku neznamená snížení nároků na objem vykonané
práce. Při práci z domova/na dálku identifikujeme problém s bezpečností a ochranou zdraví
při práci. V neposlední řadě problém představuje rovněž nadužívání institutu vážných
provozních důvodů ze strany zaměstnavatelů/ek při odmítnutí žádosti zaměstnankyň/ců
o zkrácenou pracovní dobu.
5.1.2. Vážné provozní důvody
Vážné provozní důvody69 přináší do pracovně právních vztahů mnoho komplikací.
Identifikace vážných provozních důvodů bývá ze strany zaměstnavatelů/ek často nadužívána
a zneužívána v situacích, kdy rodiče a jiné osoby pečující i jinou blízkou osobu usilují
o úpravu pracovní doby, a ta jim bývá zamítnuta právě z důvodu vážných provozních důvodů
na straně zaměstnavatele/ky.
Institut vážných provozních důvodů není v žádném právním předpise specificky upraven.
V každém odvětví mohou být vážné provozní důvody definovány odlišně a v současné
situaci je pouze na uvážení zaměstnavatele/ky, zda a kdy vážné provozní důvody deklaruje.
Z průzkumu, který v roce 2014 provedl Slaďovací výbor, vyplynulo, že instituce a firmy často
ani nemají závaznou specifikaci „provozních důvodů“ aplikovatelnou na jejich konkrétní
provoz. Problémem je rovněž, že ani zaměstnankyně a zaměstnanci nemají jasný přehled
o možnostech flexibilních a alternativních pracovních úvazků, které by pro ně z hlediska
různých životních situací mohly být výhodnější.
Důležitým příspěvkem k této problematice se stalo rozhodnutí Nejvyššího soudu 21 Cdo
1821/201370 o neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, kterou obdržela zaměstnankyně
z vážných pracovních důvodů na straně zaměstnavatele/ky – nemožnosti zkrátit jí pracovní
dobu o pět hodin týdně. Z rozhodnutí vyplývá, jak důležité je stanovení podstatných, tedy
vážných okolností, které vedou zaměstnavatele/ky k odmítnutí žádosti o flexibilní pracovní
dobu zaměstnanci/kyni. Je nutné upozornit, že ne jakékoliv provozní komplikace jsou
důvodem pro odepření takové žádosti. Nejvyšší soud v judikátu uvedl, že „pouze v případě,
že by byl znemožněn, narušen nebo vážně ohrožen řádný provoz zaměstnavatele/ky, lze
dovodit, že vyhovění žádosti zaměstnankyně pečující o dítě mladší 15 let o kratší pracovní
dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby brání zaměstnavatelovy vážné provozní
důvody“71.
Na základě výše zmíněného průzkumu Slaďovacího výboru vyplynulo několik návrhů
na řešení situace ve vztahu k vážným provozním důvodům. Jako nejvhodnější se jeví
vytvoření závazné metodiky MPSV pro zaměstnavatele/ky k výkladu vážných provozních
69 Tento institut je ukotven v ustanovení § 241 z. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
takto:
(1) Zaměstnavatel je povinen přihlížet při zařazování zaměstnanců do směn též k potřebám zaměstnankyň
a zaměstnanců pečujících o děti.
(2) Požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let, těhotná zaměstnankyně nebo
zaměstnanec, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle zvláštního právního
předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni
III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost)77a), o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu
stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní
důvody.
70 Blíže viz:
<http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/0F4E9D8577AFF91DC1257D1E004B
30F3?openDocument&Highlight=0>.
71 Tamt.
44
důvodů, která by se stala vodítkem pro specifikaci provozních důvodů v různých typech
provozů. V souvislosti s tím byl již v Aktualizovaných opatřeních uložen úkol ministryni práce
a sociálních věcí.
5.1.3. Zákon o poskytování služeb péče o dítě v dětské skupině (dále jako „Zákon
o dětské skupině“)
K podpoře služeb péče o děti byl připraven návrh zákona o dětské skupině. Dne
14. listopadu 2014 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování
služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů (dále jako „zákon
o dětské skupině“). Zákon o dětské skupině nastavuje základní právní rámec poskytování
služby péče o dítě na nekomerční bázi, která má být určitou alternativou výchovné
a vzdělávací péče poskytované dětem v rámci systému předškolního vzdělávání v ČR.
Službou péče o dítě v dětské skupině se rozumí činnost spočívající v pravidelné péči o dítě
od jednoho roku věku do zahájení povinné školní docházky, která je poskytována mimo
domácnost dítěte v kolektivu dětí, a která je zaměřena na zajištění potřeb dítěte
a na výchovu, rozvoj schopností, kulturních a hygienických návyků dítěte.
Při přípravě zákona o dětské skupině bylo pojetí služeb péče o děti velmi diskutováno.
Zatímco v první fázi zpracovávání zákona byla široce diskutována vhodnost péče o dítě do 3
let věku mimo rodinu, následně se diskutovaly samotné principy a podmínky péče a projevila
se názorová rozdílnost na podmínky poskytování služeb. Zákon o dětské skupině rovněž
otevřel debatu o nastavení hygienicko-technických podmínek pro zařízení služeb péče o děti
předškolního věku, specificky v alternativních službách péče o děti.
Návrh zákona o dětské skupině byl schválen PS PČR a předán k projednání Senátu PČR,
který návrh zákona projednal a následně jej vrátil PS PČR, neboť se přiklonil
k pozměňovacímu návrhu umožňujícímu dobrovolnou registraci dětských skupin. PSP ČR
schválila zákon v původní podobě a předložila jej prezidentovi ČR. Prezident ČR v říjnu roku
2014 návrh zákona vetoval. PS PČR prezidentovo veto přehlasovala a zákon nabyl účinnosti
dne 29. listopadu 2014.
Dne 4. prosince 2014 skupina poslanců předložila novelu zákona o dětské skupině, která
řeší dobrovolnou registraci dětských skupin. Novela byla schválena PČR a dne 21. května
2015 podepsána prezidentem ČR. Novela zákona o dětské skupině zavádí možnost (nikoliv
povinnost) poskytovatele/ky služby se k evidenci přihlásit a tím spadat do věcné působnosti
zákona. Rovněž obsahuje zpřesnění ustanovení § 2 zákona, které jasně stanoví, že službou
dětské skupiny se rozumí taková činnost péče o děti zde popsaná, která je poskytována
nejméně 6 hodin denně.
5.1.4. Aktivity lesních školek
Lesní školky spolu s dalšími organizacemi pracujícími s dětmi založily webové stránky
http://www.dorokaadodne.cz/home, kde informují o důležitých aspektech a aktuálním vývoji
souvisejícím se zákonem o dětské skupině.
Tyto organizace od počátku stávající stav
zákona o dětské skupině kritizují a usilují o to, aby se zákon o dětské skupině vztahoval
pouze na ty organizace, které se dobrovolně chtějí registrovat jako poskytovatelé služby
péče o dítě v dětské skupině. Snaží se tak upozorňovat na likvidační dopady povinné
registrace pro neziskové organizace a spolky, které by nesplňovaly parametry dětské
skupiny a také na současnou potřebu zvýšení počtu míst v zařízeních péče o děti
předškolního věku, které by dobrovolná registrace dětské skupiny, a tedy i možnost trvalého
fungování lesních školek přinesla. Činnost lesních školek ovšem nemá být primárně
předmětem úpravy zákona o dětské skupině, neboť ten neupravuje předškolní vzdělávání,
ale péči o děti.
45
5.1.5. Analýza možností nastavení systému služeb péče o děti a návrh legislativních
změn (dále jako „Analýza“)
Analýza je v současné době na MPSV finalizována v rámci projektu „Příprava Akčního plánu
pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích a dalších souvisejících
opatření“ viz výše.
Analýza mapuje lepší možnosti sladění pracovního, soukromého a rodinného života a je
zaměřená na aktuální situaci systému předškolní péče, její komparaci se zahraničím
a konečný návrh nastavení lepšího systému předškolní péče o děti v České republice. Dle
autorek Analýzy je v České republice nutnost vybudovat a/nebo zabezpečit dostupné služby
péče o předškolní děti, která je motivována především aktuálním vývojem na trhu práce
a zároveň změnami v životě rodin. Narůstá celková nejistota na trhu práce, co se týká
konkrétních pracovních míst, ale i zaměstnanosti jako takové, a tedy narůstá i nejistota
zajištění dostatečného příjmu rodin. Současně se zvyšuje tlak na flexibilitu a adaptabilitu
pracovní síly, která je nucena přizpůsobovat se poměrně rychle se měnícím potřebám trhu,
respektive potřebám zaměstnavatelů/ek. A konečně také začíná ustupovat tradiční rodinný
model, kde muž je živitelem rodiny a žena nese odpovědnost za péči o děti a domácnost
a dále z důvodu zlepšení sladění mezi pracovním a rodinným životem (především u žen)
vyvstává potřeba externalizace péče o závislé osoby i s ohledem na to, jak se v posledních
letech mění počty 3 – 5 letých dětí.
5.1.6. Problematika pečujících osob z hlediska rovnosti žen a mužů
Pečující osoby se ve svém životě dostávají do dilemat, kdy musí slaďovat péči o osobu
blízkou (o děti, vnoučata či stárnoucí členy a členky rodiny), tedy soukromý a rodinný život
se životem pracovním. Přitom se často nacházejí v neřešitelných situacích, které mají vliv
na jejich pracovní život. Pečující osoby mají např. častější absence v práci, pracují méně
přesčas,
potřebují
nastavení
specifických
pracovních
podmínek
ze
strany
zaměstnavatelů/ek, což může přinášet dojem jejich menší pracovní výkonnosti,
nespolehlivosti, apod. Dochází tak k cyklickému znevýhodnění těchto osob.
Významným tématem je nelegální zaměstnávání, zejména žen, jako např. uklízeček, chův,
ošetřovatelek či hospodyň, tedy poskytování služeb právě v oblasti péče. Jelikož se zpravidla
jedná o osoby znevýhodněné na trhu práce (tj. matky na mateřské/rodičovské, migrantky
často bez pracovního povolení, starší ženy z tzv. sendvičové generace apod.),
mohou se zde projevovat vztahy závislosti takto pracujících osob na osobách, které jim práci
nabízí a poskytují. Z toho vyplývá zvýšená ochota pracovat v jakýchkoliv podmínkách
i ochota k obcházení pracovních předpisů. Vyvstává také otázka neplacené nebo nízko
placené pečovatelské práce obecně, která do jisté míry staví na genderových stereotypech.
Péče a ochota ji provádět je vnímána jako přirozená zejména ženám a také zcela
samozřejmá, tudíž nehodná žádné výraznější pozornosti. Jedná se však o vysoce
společensky prospěšnou činnost, která bezesporu vyžaduje náležité ohodnocení (otázka
ocenění „péče o peníze“ vs. péče o lidi).
Důležitá je také otázka participace mužů na péči, a to jak na institucionalizované, tak také
neformální. V souvislosti s tím v České republice stále chybí tzv. otcovská dovolená,
tj. placené volno v souvislosti s narozením dítěte nebo opatření tzv. rodičovských kvót, které
specifikují nepřenositelný nárok na čerpání volna z práce pro každého z rodičů za účelem
péče o malé dítě. Významnými aspekty spojenými s péčí je obecně otázka zastoupení žen
a mužů v rozhodovacích pozicích, gender pay gap, dále již zmiňovaná nedostatečná
kapacita zařízení poskytujících péči (o děti, ale i další blízké osoby) i diskutované flexibilní
formy práce a jejich úskalí. Je velmi důležité nadále tematizovat problematiku péče a usilovat
o větší podporu pečujících osob ze strany státu.
46
5.1.7. Podpora sladění pracovního, soukromého a rodinného života z prostředků
Evropského sociálního fondu a Norských fondů
Evropský sociální fond se slaďováním pracovního, soukromého a rodinného života zabývá
v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Jednou z oblastí podpory (3.4) jsou
Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a slaďování pracovního a soukromého života.
V roce 2014 nebyl v této oblasti nově podpořen žádný projekt (uzávěrka poslední výzvy
k předkládání projektů byla v květnu roku 2013).
V roce 2014 bylo v realizaci 36 grantových projektů o celkovém objemu 66 188 934 Kč
zaměřených na vznik a provoz zařízení péče o děti předškolního věku financované
na základě standardní stupnice jednotkových nákladů v rámci zmíněné oblasti podpory 3.4.
Cílem podpory těchto projektů je zlepšovat situaci ve sladění pracovního a rodinného života
prostřednictvím zřízení a provozu zařízení péče o děti předškolního věku. Podpora je určena
na vytvoření nového zařízení péče o děti předškolního věku typu dětské skupiny
a na prvních 18 měsíců jeho provozu. Zařízení péče o děti musí být zřizovaná
zaměstnavatelem či zaměstnavatelkou pro péči o děti jeho zaměstnanců nebo zaměstnanců
projektových partnerů.
Norské fondy rovněž podporují rovnost žen a mužů v oblasti „Uplatňování hlediska rovných
příležitostí žen a mužů / Podpora zlepšení rovnováhy mezi soukromým a pracovním životem
/ Domácí násilí a násilí založené na pohlaví“ (CZ 12). Z 23 projektů schválených v roce 2014
se tři přímo zaměřují na slaďování pracovního, soukromého a rodinného života. Finanční
podpora těchto projektů je v celkové výši cca 10.304.000,- Kč.
Oddělení realizuje projekt financovaný z Norských fondů s názvem „Domácí násilí
a genderově podmíněné násilí / Uplatňování hlediska rovných příležitostí žen a mužů
a podpora slaďování pracovního a soukromého života“, v rámci něhož se připravuje na rok
2015 a začátek roku 2016 mediální kampaň, která si klade za cíl na tyto oblasti upozornit
širokou veřejnost a zároveň i odpovídajícím způsobem informovat o souvisejících aspektech.
V rámci tohoto projektu bude rovněž vytvořena odborná metodika pro praktické a právní
možnosti rozšiřování opatření pro slaďování pracovního a soukromého života se zaměřením
na správní úřady.
5.2. Vyhodnocení průběžného plnění Aktualizovaných opatření a Minimálního
standardu v oblasti sladění pracovního, soukromého a rodinného života
A.
Minimální standard
Úkoly v oblasti slaďování pracovního, soukromého a rodinného života Minimální standard
neobsahuje.
B.
Aktualizovaná opatření
Úkol č. 15 Aktualizovaných opatření (termín plnění do 31. prosince 2015, všechny resorty)
Je možné konstatovat, že téměř všechny rezorty svým zaměstnankyním a zaměstnancům
nabízí klasické, poměrně široké, možnosti flexibilních forem práce, tj. pružnou pracovní
dobu, zkrácené pracovní úvazky, sdílené pracovní pozice, dohody o práci konané mimo
pracovní poměr a čerpání indispozičního volna. Menšinově bývá umožněna i práce
z domova/z jiného místa (krátkodobě). Pouze MPO z flexibilních forem práce nabízí pouze
zkrácený pracovní úvazek a má pevnou pracovní dobu, MZd uvádí rovněž pouze kratší
pracovní úvazek a úpravu pracovní doby. Zmíněné flexibilní formy práce bývají v drtivé
většině využívány zaměstnankyněmi, a to z důvodu péče o osobu blízkou. Informace
o flexibilních formách práce jsou na většině rezortů sdělovány již při pracovních pohovorech,
personálním odborem při nástupu do zaměstnání, dále prostřednictvím povinného vstupního
vzdělávání, případně je toto upraveno Pracovním řádem (který je součástí vnitřních
předpisů) nebo Kolektivní smlouvou. Statistická data týkající se využívání flexibilních forem
práce členěná dle pohlaví dokládá většina rezortů (kromě MO, MŽP, MŠMT, MSp).
47
Lze také uvítat inovativní aktivity některých rezortů v této oblasti jako je např. možnost
pracovat v režimu tzv. „stlačeného týdne“ (MŠMT, MSP), dále plánované nebo již
zrealizované osvětové aktivity v oblasti rovnosti žen a mužů a slaďování pracovního,
soukromého a rodinného života (MŠMT, MF), pomoc při zajištění místa v mateřské škole
pro děti svých zaměstnankyň a zaměstnanců v blízkosti pracoviště (MF), udržování kontaktu
se zaměstnankyněmi a zaměstnanci na mateřské/rodičovské (MMR, MV), případně je
vyčleněn prostor na intranetu věnovaný specificky této oblasti a případným souvisejícím
dotazům zaměstnankyň a zaměstnanců (MV).
Úkol č. 16 Aktualizovaných opatření (termín plnění do 31. prosince 2015, všechny resorty)
Téměř všechny resorty (kromě MZd) v této věci již podnikly konkrétní kroky. V několika
případech se jedná o základní sběr informací a příkladů dobré praxe, distribuci dotazníků
mezi zaměstnankyně a zaměstnance pro zjištění aktuálních potřeb či jasný plán zřízení
dětské skupiny v roce 2015 (2016). Několik rezortů realizaci zřízení dětské skupiny váže
na možnost využití finančních prostředků z OP LZZ pro další programové období
(např. MSp, MŠMT). MO, MZV, MPO a MPSV již provozuje zařízení péče o děti předškolního
věku (MPSV má v současnosti i dětský koutek, dokonce dvě dětské skupiny a uvažuje
o zřízení třetí). MV potřebu svých zaměstnankyň a zaměstnanců chce uspokojit dohodou
s úřadem městské části Praha 7 a následným zřízením firemní školky v podobě
detašovaného pracoviště místní školky k 1. září 2015.
Finanční náročnost realizace zařízení péče o děti předškolního věku, kterou rezorty uvádí,
bude možno řešit případným čerpáním finančních prostředků z OP LZZ. Přesun silných
populačních ročníků dětí předškolního věku do věku školního nelze považovat
za opodstatněný důvod k neposkytování možností péče o děti předškolního věku
pro zaměstnankyně a zaměstnance.
Úkol č. 17 Aktualizovaných opatření (termín plnění do 31. prosince 2015, MPSV, MŠMT,
MMR, MPO)
Z dostupných informací vyplývá, že tento úkol zatím není plněn ve své komplexnosti. Jedná
se spíše o dílčí úspěchy např. v oblasti přijetí Zákona o dětské skupině či podporu
takovýchto služeb prostřednictvím OP LZZ a dotačních programů (MPSV), dále rozšířením
možnosti odborné způsobilosti u vázané živnosti „Péče o dítě do tří let věku v denním
režimu“, čímž je tato živnost zpřístupněna většímu množství kvalifikovaných osob (MPO)
nebo podporou prostřednictvím Fondu na podporu rozšíření kapacit mateřských a základních
škol (MŠMT). Většina opatření je však reálně orientovaná na služby péče o děti
a nezaměřuje se na rozvoj sociálních služeb zaměřených na péči o další závislé osoby.
Zcela absentuje zhodnocení vývoje v dané oblasti v krajích a posouzení stávající sítě
sociálních služeb.
Úkol č. 18 Aktualizovaných opatření (termín plnění do 31. prosince 2015, MLP)
Kampaň bude v roce 2015 prostřednictvím Oddělení realizována v rámci projektu s názvem
„Domácí násilí a genderově podmíněné násilí / Uplatňování hlediska rovných příležitostí žen
a mužů a podpora slaďování pracovního a soukromého života“ financovaného z Norských
fondů. Úkol bude do konce roku 2015 splněn.
Úkol č. 19 Aktualizovaných opatření (termín plnění do 31. prosince 2015, MPSV)
Dle MPSV není žádoucí ani možné obecně stanovit či naopak specifikovat, co jsou vážné
provozní důvody kvůli odlišným podmínkám různých zaměstnavatelů/ek. Co se týká úpravy
z. č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci tak,
aby odpovídala potřebám práce z domova, MPSV nevidí jako možné snižovat úroveň BOZP.
ÚV ČR chce však otázku vážných provozních důvodů dále diskutovat s příslušným odborem
MPSV, aby bylo možné najít kompromis, který bude vyhovovat všem zúčastněným stranám
a především pomůže zlepšit postavení zaměstnankyň a zaměstnanců v pracovně-právních
vztazích.
48
Úkol č. 20 Aktualizovaných opatření (termín plnění do 31. prosince 2015, MLP, MPSV,
všechny resorty)
Stěžejní úlohu zde sehrává metodika, která bude vytvořena v rámci projektu s názvem
„Domácí násilí a genderově podmíněné násilí / Uplatňování hlediska rovných příležitostí žen
a mužů a podpora slaďování pracovního a soukromého života“ financovaného z Norských
fondů, který Oddělení realizuje. Při realizaci tvorby metodiky se předpokládá spolupráce
s MPSV. Úkol bude do konce roku 2015 splněn. Po vytvoření metodiky se předpokládá její
distribuce ostatním rezortům, a tedy její následné šíření mezi státní zaměstnankyně
a zaměstnance. Některé rezorty nicméně již nyní problematiku slaďování pracovního,
soukromého a rodinného života řeší svými interními dokumenty.
Úkol č. 21 Aktualizovaných opatření (termín plnění do 31. prosince 2015, MPSV, MF)
MF uvádí, že kompenzace za vystřídání rodičů během rodičovské nejsou bez dostatečné
právní podpory možné a v současné chvíli nejsou pro ně ve státním rozpočtu vyčleněny
prostředky. MPSV vidí současné řešení mateřské/rodičovské jako dostačující a zavedení
rodičovské kvóty či specifické otcovské neshledává jako žádoucí. Problematika otcovské
však patří mezi prioritní témata Slaďovacího výboru na rok 2015 a proto se dá očekávat, že
dojde k přípravě konkrétních návrhů řešení této věci a následné jednání se
zástupkyněmi/zástupci MPSV, případně MF.
5.3. Doporučení Rady v oblasti sladění pracovního, soukromého a rodinného života
A.
Pro všechny resorty:
Žádné doporučení z oblasti slaďování pracovního, soukromého a rodinného života není
vztáhnuto na všechny resorty.
B.
Pro jednotlivé resorty:
V návaznosti na specifický cíl č. 3 strategické oblasti Slaďování pracovního,
soukromého a rodinného života
Strategie a úkol č. 15
Aktualizovaných opatření důsledně vést statistiky o využívání flexibilních forem práce členěné dle pohlaví (MO,
MŽP, MŠMT, MSp) a zavést možnost využívání více forem flexibilních pracovních
úvazků (MPO, MZd);
V návaznosti na specifický cíl č. 1 strategické oblasti Slaďování pracovního,
soukromého a rodinného života
Strategie a úkol č. 16
Aktualizovaných opatření podniknout konkrétní kroky vedoucí k rozšíření možností péče o děti předškolního
věku pro své zaměstnankyně a zaměstnance (MZd, MMR, MŠMT, MSp);
V návaznosti na specifický cíl č. 2 strategické oblasti Slaďování pracovního,
soukromého a rodinného života
Strategie a úkol č. 17
Aktualizovaných opatření zaměřit se na zhodnocení vývoje v dané oblasti zejména s ohledem na situaci
rozvoje sociálních služeb v krajích a posouzení stávající sítě (MPSV, MŠMT, MMR,
MPO);
V návaznosti na specifický cíl č. 5 strategické oblasti Slaďování pracovního,
soukromého a rodinného života
Strategie a úkol č. 19
Aktualizovaných opatření spolupracovat se Slaďovacím výborem při řešení problematiky související s institutem
vážných provozních důvodů a upřesnit pojem vážné provozní důvody s ohledem
na specifikaci konkrétních situací, na které se tento pojem vztahuje a revidovat právní
úpravu z. č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci a případných dalších relevantních právních úprav tak, aby odpovídala
potřebám práce z domova (MPSV). Při těchto postupech se doporučuje projednávat
daná témata také se sociálními partnery;
V návaznosti na specifický cíl č. 4 strategické oblasti Slaďování pracovního,
soukromého a rodinného života
Strategie úkol č. 21
Aktualizovaných opatření zavést
možnost specificky čerpat tzv. otcovskou dovolenou a zavést tzv. rodičovskou kvótu
podpořenou finanční kompenzací (MPSV, MF), konkrétní postupy a možnosti
diskutovat se sociálními partnery.
49
6. Vzdělávání, výzkum a rovnost žen a mužů ve znalostní společnosti
6.1. Vývoj v oblasti vzdělávání, výzkum a rovnost žen a mužů ve znalostní společnosti
6.1.1. Horizontální a vertikální segregace školství dle pohlaví
Český vzdělávací systém je charakteristický vysokou mírou feminizace a vertikální
a horizontální genderové segregace. Zastoupení mužů mezi učiteli a učitelkami školek bylo
ve školním roce 2013/2014 jen 0,5 %. Na úrovni základních škol bylo zastoupení mužů mezi
pedagogickými pracovníky a pracovnicemi ve stejném období 15,7 % (oproti předešlému
roku došlo k mírnému poklesu zastoupení mužů, a to o 0,1 p. b.). Na úrovni středních škol
činil podíl mužů 40,4 % (oproti předešlému školnímu roku došlo k mírnému nárůstu
zastoupení mužů o 0,1 p. b.). S výjimkou odborných škol lze tvrdit, že čím vyšší stupeň
školy, tím je zde nižší podíl žen mezi pedagogickým personálem. Zatímco ve školách se
muži jako učitelé téměř nevyskytují, mezi akademickými pracovníky již dominují (64 %
akademických pracovníků jsou muži). Na vyšších odborných školách učí přibližně 1 800
pedagogů a pedagožek, podíl žen zde představuje téměř 64 %.
Tabulka č. 3 Podíly mužů z celkového počtu zaměstnanců a zaměstnankyň regionálního
školství ve školním roce 2013/2014
Zřizovatelé: MŠMT, obec, kraj
Podíl mužů z celkového
Zákon č. 262/2006, § 109 odst. 3
počtu
Školní rok 2013/2014
Učitelé mateřských škol
0,50%
Učitelé základních škol
15,70%
Učitelé středních škol
40,40%
Učitelé konzervatoří
49,60%
Učitelé vyšších odborných škol
36,10%
Celkem řídící pracovníci
26,40%
Řídící pracovníci mateřských
škol
0,90%
Řídící pracovníci základních škol
34,50%
Řídící pracovníci středních škol
vč. VOŠ a konzervatoří
57,50%
Řídící pracovníci škol určených
pro žáky se SVP
12,70%
Zdroj: ČSÚ na základě dat z MŠMT
Přes vysokou míru feminizace českého školství platí, že muži častěji než ženy (s ohledem
na jejich zastoupení mezi pedagogickým personálem) vykonávají řídící pozice. Přestože
zastoupení mužů mezi pedagogickými pracovníky a pracovnicemi na úrovni základních škol
je 15,7 % jejich zastoupení mezi řídícími pracovníky a pracovnicemi na stejné úrovni je
34,5 %. Obdobně platí, že většinu z řídících pracovníků a pracovnic (57,5 %) na úrovni
středních škol tvoří muži, zatímco jejich zastoupení mezi pedagogickým personálem na této
úrovni je jen 40,4 %.
Vysoká míra horizontální segregace dle pohlaví přetrvává mezi studujícími osobami.
Ve školním roce 2013/2014 studovalo na středních školách zakončovaných maturitní
zkouškou zaměřených na technické obory celkem 8 938 dívek, což odpovídá 15,7 % všech
studentů a studentek technických oborů středních škol. Střední školy zakončované maturitní
50
zkouškou zaměřené na společenské vědy studovalo ve školním roce 2013/2014 celkem
79 481 dívek, tedy 68,5 % ze všech studujících těchto oborů. Obdobná míra genderové
segregace panuje i na vysokých školách. Na technicko-vědních oborech vysokých škol
výrazně převažují muži (70 %), zatímco mezi studentkami a studenty humanitních
a společenských věd (60 % žen) a ekonomických věd (61 %) převažují ženy. Nejvýraznější
míra genderové segregace panuje na pedagogických oborech, kde zastoupení studujících
žen dosahuje 81 %.72
Celkový počet absolventů/absolventek vysokých škol byl ve školním roce 2013/2014 55 952
žen a 35 599 mužů, ženy tedy tvořily 61 % všech studujících.
6.1.2. Rovnost žen a mužů ve vědě a vysokém školství
Z dostupných dat vyplývá, že zatímco zastoupení žen mezi studujícími vysokých škol
postupně roste a převyšuje zastoupení mužů, tak zastoupení žen ve vědě se spíše snižuje.
Zásadní nedostatek žen je v rozhodovacích pozicích výzkumu a vysokého školství a mezi
profesory a profesorkami a docenty a docentkami. Zastoupení žen mezi profesory
na vysokých školách bylo v akademickém roce 2013/2014 na úrovni 14,5 % a mezi docenty
na úrovni 24,8 % žen.
V této souvislosti je nutné zdůraznit fakt chybějících statistických dat z této oblasti, kde
konkrétně chybí v souhrnné podobě u žen v kvalifikační struktuře výzkumnic a výzkumníků
v rozlišení podle oborů. To se promítlo i do doporučujících návrhů k rozšíření stávajících
sběrných šetření v oblasti vědy a výzkumu Zprávy o možnostech optimalizace sběru dat
k hodnocení naplňování principů rovnosti žen a mužů.
Tabulka č. 4 Akademičtí pracovníci/pracovnice na veřejných vysokých školách
Pozice
Podíl žen (v %)
lektoři/ky
60,3
asistenti/ky
48,9
odborné
40,8
asistenti/ky
docenti/ky
24,8
profesoři/ky
14,5
Zdroj: MŠMT, ČSÚ
6.1.3. Aktivity oddělení Gender a sociologie Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i.
a Národního kontaktního centra – ženy a věda (dále jako „NKC – ženy a věda“)
Oddělení Gender a sociologie a NKC – ženy a věda jako pracoviště věnující se problematice
genderové rovnosti ve vědě v České republice a zajišťující mezinárodní spolupráci České
republiky v této oblasti na mnoha úrovních a vůči různým aktérům, se v roce 2014 staly také
partnery třech aplikovaných projektů, podpořených Nadací Open Society Fund Praha
z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů za účelem podpory
rovných příležitostí žen a mužů v pracovním i osobním životě. Jedním z nich je projekt
Hájíme práva žen v České republice, jehož žadatelem byla Česká ženská lobby, o.s. NKC –
ženy a věda v rámci projektu mimo jiné koordinuje vznik Genderové expertní komory. Tato
profesní komora bude sdružovat kvalifikované genderové expertky a experty z různých
vědních oblastí, specializací a sektorů společnosti; bude partnerským orgánem pro orgány
státní správy a samosprávy; bude poskytovat služby v oblasti genderového vzdělávání,
poradenství a konzultační činnosti, expertíz a analytické činnosti. Komora bude garantovat
vysokou expertní znalost v oboru genderových a feministických studií se zaměřením
na konkrétní oblasti (různé aspekty fungování trhu práce, kombinace práce a rodiny,
genderové násilí a sexuální obtěžování, porodnictví a sexuální práva žen, LGBT, menšiny,
72
ČSÚ
(2014),
Zaostřeno
na
ženy
a
muže
2014;
available
online
at:
<http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/kapitola/300002-14-r_2014-13>.
51
přistěhovalci a migranti, právo, vytváření vědeckého poznání a expertíza ve znalostních
společnostech atd.).
NKC – ženy a věda iniciovalo jednání se Sekcí pro vědu, výzkum a inovace Úřadu vlády,
spadající pod vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka. V roce 2014
proběhla čtyři jednání a byla ustavena pracovní skupina při Úřadu vlády, která se tématu
bude věnovat. V této souvislosti NKC – ženy a věda předložilo Úřadu vlády poziční
dokument, ve kterém identifikovalo klíčové problémy a návrhy řešení.
V průběhu celého roku NKC – ženy a věda spolupracovalo s MŠMT a účastnilo se
konzultačních procedur tak, aby byla v Operačním programu výzkum, vývoj a vzdělávání
zachována podpora pro kulturní a institucionální změnu v rámci Specifického cíle 5 rozvoj
lidských zdrojů. NKC – ženy a věda dále s MŠMT spolupracovalo na plnění jeho Priorit
a postupů při prosazování rovnosti mužů a žen, včetně Ceny Milady Paulové udělované
v různých oborech vědkyním za jejich celoživotní přínos vědě. K důležitým změnám došlo
zejména v komunikaci s grantovými agenturami, s nimiž se podařilo navázat užší spolupráci.
V návaznosti na přípravy 3. národní konference o genderu a vědě proběhla jednání
s Grantovou agenturou České republiky a Technologickou agenturou České republiky. Tato
jednání se zaměřila na identifikaci genderových zatížení v programech podpory a možnosti
rozvoje další spolupráce.
NKC – ženy a věda dále konzultovalo a připomínkovalo dokumenty výzkumu a vývoje pro AV
ČR, MŠMT i Oddělení. Ve spolupráci s posledním ze jmenovaných došlo k přijetí některých
našich podnětů i podnětů vzešlých z workshopu ke slaďování ve vědě pod záštitou veřejné
ochránkyně práv při novelizování pravidel juniorských grantů Grantové agentury České
republiky.73
V neposlední řadě proběhl také 4. ročník mentoringového programu pro středoškolské
studentky se zájmem o technické a přírodní vědy. Programu se účastnil rekordní počet
studentek a mentorek, který svědčí o rostoucím zájmu o tento typ podpory. Dále byl zahájen
projekt MENTOR74, jehož cílem je podpora profesního rozvoje (post)doktorandek
a (post)doktorandů.
Byla publikována další z úspěšných knih rozhovorů Rozehraná partie: Talentky sedm let poté
Marty Vohlídalové, která mapuje životní a pracovní dráhy mladých žen ve vědě, včetně
překážek, na které vědkyně v českém prostředí narážejí nejen při snaze kombinovat
vědeckou činnost a péči o rodinu. Vyšla také každoroční Monitorovací zpráva, mapující
statistiky týkající se postavení žen v české vědě.
NKC – ženy a věda dále poskytovalo podporu výzkumným a vysokoškolským institucím,
které se rozhodly aktivně přistoupit k řešení genderové rovnosti na svých pracovištích, a to
prostřednictvím přístupu kulturní a institucionální změny. NKC – ženy a věda se podílí
na implementaci projektů změny TRIGGER75 a PEDICEV a genderového akčního plánu
73 Žadatelům/kám bude umožněno znovu žádat o juniorský grant, pokud předchozí nebyl zahájen z důvodů
rodičovských povinností (rodičovské dovolené/ těhotenství), ze stejných důvodů bude umožněna změna řešitele
na dobu určitou, požadovanou půlroční stáž bude možné rozdělit do dvou kratších stáží (v odůvodněných
případech lze udělit výjimku z absolvování stáže, při studiu v zahraničí pak bude platit stáž v ČR).
74 8. 12. 2014 byl v Galerii Café Louvre slavnostně zahájen projekt MENTOR, nebo-li Mentoringový program,
jehož cílem je podpora profesního rozvoje (post)doktorandek a (post)doktorandů. Mentoringový program pro
(post)doktorandky a pro (post)doktorandy poběží od února do prosince 2015. Do pilotního kola programu je
přihlášeno 73 (post)doktorandek a (post)doktorandů.
75 Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. je prostřednictvím NKC – ženy a věda členem konsorcia projektu TRIGGER
(Transformace institucí pro genderovou rovnost ve vědě), financovaného 7. rámcovým programem EU
ve specifickém programu SCIENCE-IN-SOCIETY. Ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou
v Praze se podílí na implementaci genderového akčního plánu VŠCHT. Cílem projektu TRIGGER je navrhnout
a uskutečnit na institucionální úrovni systémové změny hlubšího a udržitelného charakteru v pěti evropských
52
na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, jehož je partnerskou organizací. NKC –
ženy a věda se rovněž podílelo na aktivitách druhého projektu změny v ČR EGERA76, který
realizuje brněnský výzkumný ústav CzechGlobe.
Co se týče odborných konferencí, v listopadu se v Praze konala 3. národní konference
o genderu a vědě: Kulturní a institucionální změna: Role státu a výzkumných institucí77.
Konference se věnovala prosazování genderové rovnosti na úrovni institucí a v oblasti vědní
politiky. Zaměřila se na tři klíčové oblasti: profesní rozvoj, zastoupení žen na vedoucích
pozicích a genderové aspekty vzniku vědeckého poznání. Záštitu nad konferencí přijala
veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, místopředseda pro vědu, výzkum a inovace Pavel
Bělobrádek a předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Cílem konference bylo navázat spolupráci
s institucemi výzkumu a vývoje a podnítit diskusi o současném stavu genderové rovnosti
v české vědě.
6.1.4. Sexuální obtěžování v prostředí školských zařízení a projevy sexismu v rámci
univerzitních soutěží krásy
Sexuální obtěžování v akademickém prostředí patří v současné době stále k vysoce
tabuizovaným tématům. K této problematice byla v září 2014 oddělením Gender a sociologie
a NKC- ženy a věda v rámci Noci vědců a vědkyň78 uspořádaná odborná diskuze
s přednáškou na téma sexuálního obtěžování v akademické sféře „
Sex jí kouká z očí aneb
o čem se v akademické sféře nemluví“79.
Další téma týkající se akademického prostředí, které se díky iniciativě studentek a studentů
Univerzity Karlovy dostalo do širšího diskurzu, je snaha upozornit na sexistické aspekty
soutěží krásy pořádaných pod záštitou vysokých škol. Studující Univerzity Karlovy
na sklonku roku 2013 založili skupinu „
Za Karlovku bez sexismu“, jejímž cílem bylo zastavit
zneužívání dobrého jména Univerzity Karlovy pro komerční účely zejména v souvislosti
s pořádáním soutěží krásy. Iniciátor/ky sepsali výzvu určenou rektorovi Univerzity Karlovy,
aby takové jednání odmítl a podnikl kroky, které tuto praxi ukončily. Opakování soutěže se
iniciativě Za Karlovku bez sexismu podařilo zamezit až v roce 2014, a to ve spolupráci se
studentskými senáty a Studentskou unií. Na sklonku roku 2014 také proběhla soutěž Miss
VŠE, jejíž program vyvolal další vlnu veřejné diskuze nad vhodností záštity akce tohoto
druhu oficiální reprezentací univerzit. Posléze vedení VŠE rozhodlo, že příští rok nepovolí
žádnému subjektu použít značku VŠE pro organizaci soutěže Miss, a přidalo se tak k dalším
univerzitám, které se od akcí podobného typu distancovaly.
6.2. Vyhodnocení průběžného plnění Aktualizovaných opatření a Minimálního
standardu v oblasti vzdělávání, výzkumu a rovnosti žen a mužů
A.
Minimální standard
Úkoly v oblasti vzdělávání, výzkumu a rovnosti žen a mužů Minimální standard neobsahuje.
výzkumných organizacích. SOÚ se prostřednictvím NKC – ženy a věda rovněž účastní projektu PEDICEV, který
je zaměřen na rozvoj mezinárodní spolupráce, podporu genderové rovnosti a rozvoj lidských zdrojů na VŠCHT
Praha.
76 V roce 2014 NKC – ženy a věda poskytovalo podporu a genderovou expertízu brněnskému výzkumnému
ústavu Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. – CzechGlobe, který je českým partnerem mezinárodního
projektu EGERA. Cílem projektu EGERA je prosazení nástrojů a metod k dosažení genderové rovnosti
a potlačení genderových stereotypů, které stále přežívají v akademické sféře a v oblasti výzkumu. Projekt
evropského rozměru dal dohromady 8 evropských výzkumných a vzdělávacích institucí.
77 (http://www.zenyaveda.cz/gender-veda/181103-konference/1103650-).
78 Od roku 2005 pořádané každoroční diskusní večery NKC – ženy a věda, kterými se připojují k celoevropské
akci Noc vědců. Noc vědců a vědkyň je komunikační platformou mezi vědeckou obcí a zainteresovanými občany
a občankami. Jedná se o budování kritické debaty o znalostní společnosti, roli vědy v ní a o odpovědnosti vědy
vůči společnosti a přírodě.
79 URL:
<http://www.zenyaveda.cz/novinky/noc-vedkyn-2014>.
53
B.
Aktualizovaná opatření
Úkol č. 22 Aktualizovaných opatření (termín plnění do 31. prosince 2015, MŠMT)
MŠMT se zavázalo i nadále působit na žáky a žákyně ve směru učení a následně
nestereotypní volby povolání. V rámci dotačního programu na podporu činnosti nestátních
neziskových organizací působících v oblasti předškolního, základního, středního
a základního uměleckého vzdělávání v roce 2015, Modul 3: Podpora polytechnického
vzdělávání v mateřských a základních školách, budou v souvislosti s Rokem technického
vzdělávání 2015 projekty zaměřeny na podporu polytechnického vzdělávání v mateřských
a základních školách. Jedná se např. o vznik výukových materiálů (včetně audiovizuálních)
a publikací, které bude možné použít v rámci celé republiky pro rozšíření znalostí pedagogů
mateřských a základních škol o významu, způsobech zařazení a formách polytechnického
vzdělávání ve školních vzdělávacích programech. MŠMT dále uvedlo, že v rámci
kariérového poradenství bude rozpracovávána genderová metodika pro volbu povolání.
Úkol zavádět vzdělávací aktivity pro pedagogické pracovníky a pracovnice s důrazem
na nestereotypní přístup k žákům a žákyním je součástí priorit a postupů MŠMT
k prosazování rovnosti žen a mužů pro rok 2015.
Úkol č. 23 Aktualizovaných opatření (termín plnění do 31. prosince 2015, Místopředseda
vlády pro vědu, výzkum a inovace)
Sekce pro vědu výzkum a inovace při ÚV ČR informovala, že výše zmíněná pracovní
skupina byla ustavena a při své činnosti úzce spolupracovala především s NKC – ženy
a věda. Mezi hlavní cíle této pracovní skupiny patří zejména identifikovat případné
genderové překážky v nastavení systému vědy, výzkumu a inovací a navrhnout příslušná
opatření ke zlepšení stávajícího stavu. Tuto skupinu vede náměstek místopředsedy vlády
pro vědu, výzkum a inovace, Arnošt Marks, který také v roce 2014 vystoupil k tématu
genderové rovnosti ve vědě na konferenci „Jak na vědu? Férově!“. V rámci popisu činnosti
této pracovní skupiny však chybí detailní popis jejího plánu práce pro následující období.
Co se týče konkrétních opatření, doporučil místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace
zohlednit genderové hledisko ve výzvě k podání návrhů na člena/členku předsednictva
Grantové agentury ČR. Do předsednictva Grantová agentura České republiky (dále jen „GA
ČR“) byla poté zvolena profesorka Stanislava Hronová (první žena v předsednictvu GA ČR
od roku 1993).
Úkol č. 24 Aktualizovaných opatření (termín plnění do 31. prosince 2015, MŠMT)
V současné době je na MŠMT připraven návrh na systémové řešení inovací a úprav RVP –
cyklické revize RVP. Materiál je v současnosti ve schvalovacím řízení MŠMT. Již revidovaný
RVP ZV Výchovy k občanství s účinností od 1. 9. 2013 uvádí mezi svými cílovými oblastmi
mj. i utváření pozitivních vztahů k opačnému pohlaví v prostředí školy i mimo školu,
rozpoznávání stereotypního nahlížení na postavení muže a ženy v rodině, zaměstnání
i v politickém životě, k vnímání předsudků v nazírání na roli žen ve společnosti. MŠMT však
explicitně neuvádí, jakými nástroji je v rámci cílových oblastí dosahováno zapracování
genderových stereotypů, zejména v souvislosti s rovností žen a mužů na trhu práce a volbou
povolání do rámcového vzdělávacího programu základních škol.
6.3. Doporučení Rady v oblasti vzdělávání, výzkum a rovnosti žen a mužů
A.
Pro všechny resorty:
Žádné doporučení z oblasti vzdělávání, výzkum a rovnosti žen a mužů není vztáhnuto
na všechny resorty.
B.
Pro jednotlivé resorty:
V návaznosti na specifický cíl č. 1 a 2 strategické oblasti vzdělávání, výzkum
a rovnosti žen a mužů
Strategie úkol č. 22
Aktualizovaných opatření monitorovat
výstupy projektů zaměřených na podporu polytechnického vzdělávání v mateřských
54
a základních školách v rámci dotačního programu na podporu činnosti nestátních
neziskových organizací působících v oblasti předškolního, základního, středního
a základního uměleckého vzdělávání v roce 2015 (Modul 3: Podpora polytechnického
vzdělávání v mateřských a základních školách) s cílem posoudit jejich dopad
na podporu studia a zaměstnávání v oborech, které jsou z hlediska pohlaví
považovány za netypické (MŠMT);
V návaznosti na specifický cíl č. 3 a 4 strategické oblasti vzdělávání, výzkum
a rovnosti žen a mužů
Strategie a úkol č. 22
Aktualizovaných opatření se zaměřit
na zavádění
vzdělávacích aktivit pro pedagogické pracovníky a pracovnice
s důrazem na stereotypní přístup k žákům a žákyním (MŠMT);
V návaznosti na specifický cíl č. 5 strategické oblasti vzdělávání, výzkum a rovnosti
žen a mužů
Strategie a úkol č. 23
Aktualizovaných opatření stanovit náplň pracovní
skupiny pro otázky genderové rovnosti ve vědě při Radě vlády pro výzkum, vývoj
a inovace včetně definice její pracovní náplně, a to včetně plánu kroků, které budou
uskutečněny, a dále také informovat Oddělení o frekvenci setkávání pracovní
skupiny. Mezi členky a členy pracovní skupiny zařadit také zástupkyni NKC – Ženy
a věda (Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace); (Místopředseda vlády pro
vědu, výzkum a inovace);
V návaznosti na strategický cíl č. 5 strategické oblasti vzdělávání, výzkum a rovnosti
žen a mužů
Strategie začlenit téma rovnosti žen a mužů do strategických dokumentů
týkajících se vědy, výzkumu a inovací (Místopředseda vlády pro vědu, výzkum
a inovace);
V návaznosti na specifický cíl č. 1 strategické oblasti vzdělávání, výzkum a rovnosti
žen a mužů
Strategie úkol č. 24
Aktualizovaných opatření uvést konkrétní nástroje
a způsoby zapracování genderových stereotypů, zejména v souvislosti s rovností žen
a mužů na trhu práce a volbou povolání do rámcového vzdělávacího programu
základních škol (MŠMT).
7. Důstojnost a integrita žen a mužů
7.1. Vývoj v oblasti důstojnosti a integrity žen
7.1.1. Statistiky a výzkumy v oblasti domácího násilí a genderově podmíněného násilí
Z povahy domácího násilí a dalších forem genderově podmíněného násilí jako vysoce
latentních jevů mj. vyplývá obtížná měřitelnost jejich výskytu a sledování vývoje. Dostupné
statistické údaje (např. statiky v oblasti vykázání, trestného činu znásilnění či trestného činu
týrání osoby žijící ve společném obydlí) vystihují jen velmi malou výseč případů domácího
a genderově podmíněného násilí.80 Pro komplexní poznání výskytu domácího a genderově
podmíněného násilí v české společnosti a jeho vývoje je nezbytné provádět pravidelné studie
výskytu těchto forem násilí. Poslední významnější studie výskytu genderově podmíněného
násilí (konkrétně partnerského násilí na ženách) v České republice byla provedena nestátní
neziskovou organizací proFEM v roce 2012 na vzorku 3 000 žen.81 Systematické studie
výskytu domácího a genderově podmíněného násilí v ČR prováděny nejsou.
Na úrovni EU byla Agenturou EU pro základní práva (dále jako „FRA“) v roce 2013
provedena studie výskytu násilí na ženách v zemích EU (její výsledky byly publikovány
v březnu 2014) s názvem „Násilí na ženách: průzkum napříč EU“.82 Studie nabízí
komparativní data ze všech členských států EU. Celkem byla studie provedena na 42 000
respondentkách, přičemž vzorek z každé země tvořil průměrně 1 500 žen. Z této studie mj.
vyplynulo, že 33 % respondentek zažilo během posledních 12 měsíců fyzické či sexuální
násilí, 5 % respondentek se stalo obětí znásilnění, 18 % zažilo nebezpečné pronásledování
80 Blíže viz např. ProFem: Ekonomické dopady domácího násilí v ČR. 2012. Dostupné na:
<http://www.profem.cz/shared/clanky/103/profem-studie2b-web_1.pdf>.
81
Blíže
viz:
K.
Kunc
a
kol.:
Ekonomické
dopady
domácího
násilí.
2012.
Dostupné
na
<http://www.profem.cz/shared/clanky/103/profem-studie2b-web_1.pdf>.
82 Blíže viz:
<http://fra.europa.eu/sites/default/files/fra-2014-vaw-survey-main-results-apr14_en.pdf>.
55
a 29 % sexuální obtěžování jako nepříjemné dotýkání, objímaní či líbání. V oblasti výskytu
různých forem násilí na ženách Česká republika výrazně nevybočovala vůči průměru EU.
Naopak české ženy v rámci studie uváděly výrazně častěji pocit strachu, než je obvyklé
ve zbylých zemích EU – na otázku, zda se v posledním roce vyhýbaly některým místům
nebo situacím z důvodu strachu, že budou fyzicky či sexuálně napadeny, odpovědělo kladně
66 % českých žen (průměr EU je 53 %). Studie také ukázala, že v ČR přetrvává nízké
povědomí o kampaních proti genderově podmíněnému násilí. Na otázku, zda v poslední
době zaznamenaly takovou kampaň, kladně odpovědělo jen 26 % dotázaných Češek
(průměr EU je 50 %).
Níže uvádíme některá statistická data, která jsou sledována orgány státní správy v oblasti
domácího a genderově podmíněného násilí. Tento výčet statistických údajů slouží pouze
jako indikativní nástin výskytu případů těchto forem násilí, které jsou zaznamenány
příslušnými orgány. Tato data je nezbytné interpretovat v kontextu statistických údajů
shromažďovaných nestátními neziskovými organizacemi působícími v oblasti prevence
domácího a genderově podmíněného násilí a nelze z nich jednoznačně usuzovat trend
klesajícího či rostoucího počtu případů tohoto násilí.
Tabulka č. 5: Počet realizovaných vykázání 2007 - 201483
Počet
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
vykázaných
osob
Rok
862
679
789
1 058
1 430
1 400
1 367
1 382
V roce 2014 činil celkový počet vykázání 1 382, což představuje nárůst o 15 případů
vykázání oproti předchozímu roku.
Tabulka č. 6: Počet trestných činů týrání osoby žijící ve společném obydlí 2008 - 201484
Trestný čin týrání osoby 2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
žijící ve spol. obydlí
zjištěno skutků
522
507
568
661
603
572
541
objasněno skutků
425
410
477
534
494
445
408
stíháno osob
400
384
436
485
463
392
391
-
z toho ženy
18
16
18
11
13
14
15
V roce 2014 pokračoval trend mírného poklesu počtu zjištěných trestných činů týrání osoby
žijící ve společném obydlí. V uplynulém roce bylo zjištěno celkem 541 případů tohoto
trestného činu, což představuje pokles o 31 případů oproti předchozímu roku. Ze stíhaných
osob za trestný čin týrání osoby žijící ve společném obydlí tvořily v loňském roce ženy 3,7 %.
Tabulka č. 7: Počet trestných činů znásilnění 2008 - 201485
Trestný čin znásilnění
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
zjištěno skutků
529
480
586
675
669
589
669
objasněno skutků
361
343
437
468
489
461
455
stíháno osob
345
315
377
405
404
366
390
-
z toho ženy
-
-
2
1
5
2
2
Počet zjištěných trestných činů znásilnění v loňském roce vzrostl z 589 na 669,
což představuje nárůst o 80 nahlášených případů. Rovněž vzrostl počet stíhaných osob
z 366 na 390.
83 Zdroj: Bílý kruh bezpečí: Statistiky. Dostupná na:
<http://www.domacinasili.cz/statistiky/>.
84 Zdroj: Policie ČR: Statistické přehledy kriminality. Dostupné na
<http://www.policie.cz/clanek/archiv-statistiky-
statisticke-prehledy-kriminality.aspx>.
85 Zdroj: Policie ČR: Statistické přehledy kriminality. Dostupné na
<http://www.policie.cz/clanek/archiv-statistiky-
statisticke-prehledy-kriminality.aspx>.
56
Tabulka č. 8: Počet pravomocně odsouzených osob za trestný čin Týrání osoby žijící ve
společném obydlí 2008 - 201386
Počet pravomocně odsouzených osob 2008
2009
2010
2011
2012
2013
za tr. čin týrání osoby žijící ve
společném obydlí
Počet odsouzených osob
281
238
271
283
321
291
-
z toho žen
5
8
9
9
11
2
Trest odnětí svobody nepodmíněný
72
56
68
75
96
79
Trest odnětí svobody podmíněný
200
171
201
205
219
209
Ke dni zpracování Zprávy o rovnosti nebyly údaje k počtu pravomocně odsouzených osob
za trestný čin týrání osoby žijící ve společném obydlí v roce 2014 k dispozici. V předchozích
letech se počty odsouzených osob pohybovaly v rozmezí od 238 do 321.
Od roku 2010 také roste počet případů domácího násilí za přítomnosti dětí, které byly řešeny
orgány sociálně-právní ochrany dětí. V roce 2014 počet těchto případů dosáhl 2 592, z toho
v 788 případech došlo k vykázání násilné osoby (viz následující tabulka).
Tabulka č. 9: Statistické údaje o počtu případů domácího násilí za přítomnosti dětí87
2010
2011
2012
2013
2014
Počet případů domácího násilí, kterého 1 976
2 505
2 530
2 583
2 592
byly přítomny nezletilé děti Z toho počet případů, ve kterých bylo 651
726
753
699
788
provedeno vykázání násilné osoby ze
společného obydlí
7.1.2. Příprava Akčního plánu prevence domácího a genderově podmíněného násilí
na léta 2015 – 2018
Usnesením vlády ČR ze dne 13. dubna 2011 č. 262 byl schválen Národní akční plán
prevence domácího násilí na léta 2011 – 2014 (dále jako „NAP DN“). NAP DN stanovil
opatření v oblasti prevence a potírání domácího násilí do roku 2014.
V roce 2014 zahájil Výbor pro prevenci DN přípravu navazujícího akčního plánu s názvem
Akční plán PD GPN.88 Oproti NAP DN došlo k rozšíření působnosti Akčního plánu PD GPN
i o další formy genderově podmíněného násilí jako je např. znásilnění, sexuální obtěžování či
nebezpečné pronásledování. Domácí a další formy genderově podmíněného násilí totiž mají
řadu společných znaků. Jedná se např. o vysokou míru latence, závažné dopady na život
a zdraví obětí, častou genderovou asymetri či zneužívání násilí jako prostředku moci. Tyto
formy násilí se často prolínají (např. domácí násilí a znásilnění). Oběti těchto forem násilí
mají také velmi často podobné potřeby (izolace od osoby násilné, poskytnutí terapie a služeb
s cílem komplexního řešení jejich situace). Z důvodu věcné provázanosti domácího
a genderově podmíněného násilí je proto účelné prevenci a potírání těchto forem násilí
implementovat v rámci jednoho společného strategického dokumentu.
Akční plán PD GPN navazuje na programové prohlášení vlády ČR, který obsahuje závazek
k potlačování genderově podmíněného násilí. Akční plán také navazuje na Vládní strategi ,
a to v oblasti Důstojnost a integrita žen a mužů. Výborem pro prevenci DN byl Akční plán PD
GPN schválen na jeho jednání dne 11. prosince 2014. Vláda ČR Akční plán PD GPN
schválila svým usnesením ze dne 23. února 2015 č. 126.
86
Zdroj:
Ministerstvo
spravedlnosti:
Statistika
a
výkaznictví.
Dostupné
na
<http://cslav.justice.cz/InfoData/prehledy-statistickych-listu.html>.
87 Blíže viz Statistický výkaz V (MPSV) 20-01 o výkonu sociálně-právní ochrany dětí.
88 Dostupný zde:
<http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/pri-uradu-vlady/jiri-dienstbier/aktualne/vlada-schvalila-
akcni-plan-prevence-domaciho-a-genderove-podmineneho-nasili-na-leta-2015-_-2018-126943/>.
57
Akční plán PD GPN obsahuje celkem 70 úkolů rozdělených do 7 strategických oblastí. Jeho
účelem je formulovat, implementovat a koordinovat komplexní systém opatření pro oblast
prevence a potírání domácího a genderově podmíněného násilí. Realizací opatření
uvedených v Akčním plánu PD GPN dojde ke zlepšení současné úrovně ochrany osob
ohrožených domácím a genderově podmíněným násilím (včetně dětí žijících v rodině
s výskytem domácího a genderově podmíněného násilí), ke zefektivnění prevence tohoto
násilí, k rozvoji vzdělávání příslušných profesí v oblasti domácího a genderově podmíněného
násilí a k podpoře systémové práce s osobami násilnými.
7.1.3. Příprava přístupu ČR k tzv. Istanbulské úmluvě
Úmluva Rady Evropy a prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (dále jako
„Istanbulská úmluva“) představuje mezinárodněprávní dokument stanovující komplexní
standardy v oblasti prevence a potírání domácího a genderově podmíněného násilí.
Ze 47 členských států Rady Evropy Istanbulskou úmluvu k 28. únoru 2015 podepsalo
37 a k ratifikaci došlo v 16 z nich. ČR patří k 10 zbývajícím zemím Rady Evropy, které
Istanbulskou úmluvu zatím nepodepsaly,
Usnesením vlády ČR ze dne 15. května 2013 č. 348 bylo MSp uloženo v termínu
do 30. června 2014 připravit podklady k podpisu a ratifikaci Istanbulské úmluvy. Usnesením
vlády ČR ze dne 12. listopadu 2014 č. 930 byl termín splněné úkolu posunut na 30. června
2015. Dle informací MSp je v současnosti zpracováván překlad Istanbulské úmluvy a mělo
by dojít ke zřízení pracovní skupiny, která bude pracovat na vytvoření analýzy nezbytných
legislativních a nelegislativních změn v souvislosti s případným přistoupením ČR
k Istanbulské úmluvě.
7.1.4. Činnost rezortů v oblasti prevence a potírání domácího a genderově
podmíněného násilí
Z aktivit MSp v roce 2014 na ochranu obětí domácího násilí lze zmínit přípravu návrhu
zákona, kterým se mění zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech
trestních, a další související zákony. Cílem návrhu je zajistit implementaci směrnice
2011/99/EU o evropském ochranném příkazu, který má zajistit pro případ, že bylo v ČR
v trestním řízení vydáno rozhodnutí na ochranu oběti, které má zamezit formám nepřímého
nátlaku ze strany pachatele trestného činu a jehož cílem je zabránit pokračování nebo
opakování trestné činnosti pachatele, a oběť trestného činu se přestěhuje z ČR do jiného
členského státu, může žádat o vydání evropského ochranného příkazu za účelem zajištění
obdobné ochrany v tomto jiném členském státu EU. Tento návrh je v současné době
projednáván Poslaneckou sněmovnou PČR. V rámci gesce MSp také nadále pokračuje
odborné vzdělávání v souvislosti s oblastí domácího násilí ze strany Justiční akademie. Toto
vzdělávání bylo v roce 2014 zaměřeno mj. na specifika výslechu, trestnou činnost na mládeži
či na problematiku práv obětí trestného činu a definici zvlášť zranitelné oběti.
Institut pro kriminologi a sociální prevenci (dále jako „IKSP“) v roce 2014 vydal publikaci
s názvem „Vybrané problémy z oblasti domácího násilí v ČR“89, která se zabývala specifiky
domácího násilí a právní úpravou prostředků ochrany před tímto násilím.
V roce 2014 pokračoval odbor prevence kriminality MV v realizaci dotačního programu
„Prevence sociálně patologických jevů“ se zaměřením na prevenci domácího násilí
a trestnou činnost páchanou na seniorech. V rámci uvedeného dotačního programu bylo
podpořeno 6 projektů NNO v celkové výši 1 526 000 Kč. Podpořeny byly projekty, které se
zaměřují na aktivizační programy pro seniory a seniorky v oblasti prevence domácího násilí
a trestné činnosti páchané na seniorech a seniorkách, na propagační a osvětové aktivity
pro odbornou a širokou veřejnost se zaměřením na medializaci problematiky domácího násilí
páchaném na seniorech a seniorkách v domácím a institucionalizovaném prostředí
89 Dostupné na
<http://www.ok.cz/iksp/docs/414.pdf>.
58
a na propagační a osvětové aktivity pro odbornou a širokou veřejnost se zaměřením
na medializaci problematiky trestné činnosti páchané na seniorech a seniorkách.
MŠMT v roce 2014 připravilo přílohu Metodického doporučení k primární prevenci rizikového
chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních, která se zaměřuje
specificky na oblast prevence domácího násilí. V červnu 2014 MŠMT uspořádalo konferenci
pro pedagogické pracovníky a pracovnice zaměřenou na domácí násilí. MŠMT také
provozuje internetové stránky
www.prevence-info.cz, na kterých jsou zveřejňovány podrobné
informace z oblasti primární prevence rizikového chování, včetně domácího a genderově
podmíněného násilí.
V březnu 2014 zahájilo MPSV realizaci Projektu CZ13 financovaného z Norských fondů,
v souvislosti s přesunem agendy rovnosti žen a mužů a Oddělení přešla i realizace tohoto
projektu na ÚV ČR (blíže viz kapitola Vývoj v oblasti institucionálního zabezpečení rovnosti
žen a mužů v ČR). Cílem projektu je mj. přispět ke snížení výskytu a latence domácího
a genderově podmíněného násilí. Jednou z aktivit Projektu CZ13 je i realizace mediální
kampaně, jejímž cílem bude zvýšit společenské povědomí o otázkách souvisejících
s domácím a genderově podmíněným násilím. Mediální kampaň se bude skládat z mediální
kampaně, internetových stránek, kampaně vedené prostřednictvím sociálních médií
a podpůrných prvků kampaně jako jsou letáky a další doprovodné materiály. Dle
schváleného rozpočtu projektu činí náklady na realizace kampaně celkem přibližně 12 mil.
Kč.
V rámci realizace Projektu CZ13 v uplynulém roce pořádalo MPSV, resp. ÚV ČR
(po přesunu Oddělení z MPSV na ÚV ČR) následující konference, semináře a workshopy
vztahující se k problematice domácího a genderově podmíněného násilí:
Mezinárodní seminář s názvem „Násilí páchané na ženách a jeho dopady na trh práce“
(13. března 2014, New York) u příležitosti 58. zasedání CSW. Cílem mezinárodního
semináře bylo vést diskusi o ekonomických dopadech domácího a genderově
podmíněného násilí;90
Zahajovací konference Programu CZ 13 s názvem „Uplatňování hlediska rovných
příležitostí žen a mužů a podpora slaďování pracovního a soukromého života / Domácí
násilí a násilí založené na pohlaví“ (26. května 2014, Praha);91
Workshop k filmu Zuřivec (Sinna Mann) zaměřený na prevenci
domácího
násilí
(8. a 9. prosince 2014, Praha). Cílem workshopu bylo poskytnout účastníkům
a účastnicím odborné proškolení za účelem využívání norského filmu Zuřivec (Sinna
Mann) k edukačním účelům.92
7.1.5. Činnost nestátních neziskových organizací v oblasti prevence a potírání
domácího násilí
V roce 2014 došlo k zahájení realizace projektu s názvem „
Dejme (že)nám šanci“ (dále jako
„Program CZ12“) financovaného z Norských fondů. Celková alokace Programu CZ12 je
164,3 mil. Kč a jeh cílem je přispět mj. k prevenci a snížení výskytu domácího a genderově
podmíněného násilí a ke zvýšení rozvoje služeb pro osoby ohrožené tímto násilím. V roce
2014 bylo podpořeno celkem 17 projektů specificky zaměřených na domácí a genderově
podmíněné násilí.93
Jedním z podpořených projektů je i projekt s názvem „Zlepšení praxe při prevenci,
identifikaci a eliminaci domácího násilí prostřednictvím profesní specializace“, který navazuje
na dosavadní aktivity Asociace pracovníků intervenčních center ČR v oblasti podpory
90 Blíže viz
<http://www.mpsv.cz/files/clanky/17510/TZ_140314b.pdf>.
91
Blíže
viz
<http://www.eeagrants.cz/cs/propagace/konference-a-seminare/2014/zaznam-ze-zahajovaci-
konference-programu-1298>.
92 Blíže viz zde:
<http://www.vlada.cz/cz/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/aktuality/probehl-workshop-k-filmu-
zurivec-sinna-mann-zamereny-na-prevenci-domaciho-nasili-125867/>.
93 Seznam podpořených projektů viz
<http://www.eeagrants.cz/cs/programy/norske-fondy-2009-2014/cz12-dejme-
zenam-sanci/cz12-schvalene-projekty>.
59
specializace příslušných orgánů na případy domácího násilí. Cílem projektu je vytvořit
podmínky pro celorepublikovou specializaci pracovníků a pracovnic institucí klíčových
pro prevenci a eliminaci domácího násilí.94
K dalším podpořeným projektů v rámci Programu CZ12 patří např. projekt „Tři pilíře bezpečí“
zaměřený na vybudování inovativního systému práce s celou rodinou ohroženou domácím
násilím,95 projekt „AdvoCats for Women – právem proti násilí na ženách“ zaměřený
na poskytování právní pomoci ženám ohroženým domácím násilím96, projekt „První pomoc
osobám ohroženým/postiženým (domácím) násilím“ zaměřený na zřízení celostátní
bezplatné telefonní linky pro osoby ohrožené domácím násilím97 či projekt „Muži proti násilí
na ženách a dětech“ zaměřený na terapii násilných osob98.
Dne 14. února 2014 proběhl další ročník akce „One Bil ion Rising“, která upozorňuje
na problematiku genderově podmíněného násilí. Loňský ročník byl věnován problematice
kybernásilí na ženách. Na prevenci kyberšikany je zaměřena i kampaň organizace proFEM
s názvem „StopKyberšikaně“.99
Organizace Rosa v roce 2014 pokračovala v realizaci projektu s názvem „Stopnasili.cz“,
který se věnuje osvětě v oblasti domácího násilí.100 Organizace Bílý kruh bezpečí v srpnu
2014 zorganizovala konferenci k prvnímu roku platnosti zákona o obětech trestných činů101
a následnou výstavu s názvem „Zločin a oběti“102. V roce 2014 také pokračovala kampaň
Ligy otevřených mužů s názvem „Muži proti násilí na ženách a dětech“, jejímž cílem je
zdůrazňovat nepřijatelnost násilí páchaného na ženách a dětech ze strany mužů.103
7.1.6. Obchodování s lidmi
ČR v roce 2014 nadále zůstávala zdrojovou, tranzitní a cílovou zemí pro obchod s lidmi
za účelem sexuálního a pracovního vykořisťování. Dle zprávy „
Zpráva o obchodu s lidmi
v roce
2014“
se
v ČR
stávají
oběťmi
nucené
prostituce
zejména
ženy
ze Slovenska, Bulharska, Moldavska, Nigérie, Filipín, Rumunska, Ukrajiny a Vietnamu.104
Česká republika také nadále slouží jako transitní země pro obchodované osoby do dalších
zemí EU. Rámec pro prevenci a potírání obchodování s lidmi na vnitrostátní úrovni stanoví
Národní strategie boje proti obchodování s lidmi v ČR pro období 2012 – 2015 (dále jako
„Strategie proti obchodování s lidmi“), schválená usnesením vlády ČR ze dne 18. dubna
2014 č. 282. Strategický dokument v oblasti prevence a potírání obchodování s lidmi
pro následující období má být vládě ČR předložen do 31. března 2016.
Ministerstvo vnitra v návaznosti na Strategi proti obchodování s lidmi pravidelně zveřejňuje
Zprávu o stavu obchodování s lidmi v ČR za uplynulý rok (dále jako „Zpráva o obchodování
s lidmi“).105 Zprávy o obchodování s lidmi obsahují komplexní vyhodnocení vývoje v této
oblasti, včetně vymezení priorit pro následující období. Pro rok 2014 byly jako priority
94 Blíže o projektu viz
<http://www.eeagrants.cz/cs/programy/norske-fondy-2009-2014/cz12-dejme-zenam-
sanci/cz12-schvalene-projekty/zlepseni-praxe-pri-prevenci-identifikaci-1675>.
95 Blíže o projektu viz
<http://www.eeagrants.cz/cs/programy/norske-fondy-2009-2014/cz12-dejme-zenam-
sanci/cz12-schvalene-projekty/tri-pilire-bezpeci-1646>.
96 Blíže o projektu viz
<http://www.eeagrants.cz/cs/programy/norske-fondy-2009-2014/cz12-dejme-zenam-
sanci/cz12-schvalene-projekty/advocats-for-women-pravem-proti-nasili-n-1641>.
97 Blíže o projektu viz
<http://www.eeagrants.cz/cs/programy/norske-fondy-2009-2014/cz12-dejme-zenam-
sanci/cz12-schvalene-projekty/prvni-pomoc-osobam-ohrozenym-postizenym-1570>.
98 Blíže o projektu viz
<http://www.eeagrants.cz/cs/programy/norske-fondy-2009-2014/cz12-dejme-zenam-
sanci/cz12-schvalene-projekty/muzi-proti-nasili-na-zenach-a-detech-1564>.
99 Blíže viz
<http://stopkybersikane.cz/>.
100 Blíže o projektu viz
<http://stopnasili.cz/>.
101 ¨Blíže viz
<http://www.bkb.cz/aktuality/n420-v-ostrave-probehla-odborna-konference-k-prvnimu-roku-platnosti-
zakona-o-obetech/>.
102 Blíže viz
<http://www.bkb.cz/aktuality/n419-vystava-zlocin-a-obeti-v-ostrave-zahajena/>.
103 Blíže o kampani viz
<http://www.muziprotinasili.cz/>.
104 Blíže viz
<http://www.state.gov/documents/organization/226845.pdf>.
105 Zprávy jsou dostupné zde:
<http://www.mvcr.cz/clanek/obchod-s-lidmi-dokumenty-982041.aspx>.
60
stanoveny: i) intenzivní kontrolní činnosti, i ) monitoring privátní prostituční scény
a iii) obchod s lidmi v prostředí internetu.
V roce 2014 také pokračovala činnost Meziresortní koordinační skupiny pro oblast boje proti
obchodování s lidmi (dále jako „Meziresortní koordinační skupina“), která je koordinačním
orgánem vlády ČR v oblasti potírání obchodování s lidmi.106 V uplynulém roce se uskutečnily
dvě zasedání Meziresortní koordinační skupiny, na jejichž programu bylo zejména
zhodnocení aktuální situace v oblasti obchodování s lidmi a diskuse o aktivitách a projektech
státní správy a nestátních neziskových organizací v oblasti prevence obchodování s lidmi
a pomoci jeho obětem.
Z pohledu statistiky počtu zjištěných a objasněných trestných činů obchodování s lidmi
v roce 2014 nelze oproti předchozím rokům vysledovat výraznější změnu (viz následující
tabulka).
Tabulka č. 10 Počty zjištěných/objasněných trestných činů obchodování s lidmi107
Počet Policií ČR zjištěných a 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
objasněných
trestných
činů
obchodování s lidmi
Zjištěno
29
10
24
19
24
18
20
Objasněno
11
5
13
11
18
11
14
Vyšetřované a stíhané osoby
22
32
35
29
22
25
16
Zdroj: Policie ČR
MV v roce 2014 pokračovalo v realizaci projektu s názvem „Program podpory a ochrany
obětí obchodování s lidmi“ (dále jako „Program ochrany obětí“). Cílem Programu ochrany
obětí je poskytnout pravděpodobným obětem obchodování s lidmi podporu a náležitou
ochranu na základě individuálního posouzení rizika. Program ochrany obětí chrání zejména
pravděpodobné oběti obchodování s lidmi v procesním postavení svědka, které poskytují
součinnost orgánům činným v trestním řízení.
V roce 2014 bylo specializovanými NNO
referováno a zařazeno do Programu ochrany obětí celkem 43 obětí obchodování s lidmi
(stav ke dni 25. 11. 2014), z toho 39 obětí pocházelo z Rumunska (převážně muži ve věku
24 – 51 let).
Důležitou součástí aktivit MV v oblasti potírání obchodování s lidmi je také podpora
preventivních aktivit, zejména terénní práce, osvětových aktivit a sociálního poradenství.
V prevenci obchodování s lidmi bylo v uplynulém roce podpořeno celkem 37 terénním
výjezdů za účelem vyhledávání a informování potenciálních obětí.
7.1.7. Péče v souvislosti s porodem
Nabídka péče v souvislosti s porodem je nadále soustředěna výhradně do zdravotnických
zařízení. Péče porodní asistentky je hrazena z veřejného zdravotního pojištění pouze
za podmínky její předchozí indikace lékařem.
V průběhu roku 2014 byly v rámci úřadu ministra pro lidská práva, rovné příležitosti
a legislativu zahájeny přípravné kroky ke zřízení Pracovní skupiny k porodnictví při Radě.108
Pracovní skupina k porodnictví se komplexně zaměřuje na řešení otázky místa, způsobu
a okolností předporodní, porodní a poporodní péče, a to mimo jiné i s ohledem na porodní
asistenci v České republice. S ohledem na složitost a citlivost tématu jsou v Pracovní
skupině zastoupeny nejen relevantní zdravotnické profese, ale i další zástupkyně a zástupci
odborné veřejnosti a rodičů. První jednání Pracovní skupiny se uskutečnilo 21. ledna 2015.
106 Informace o činnosti Meziresortní koordinační skupiny viz
<http://www.mvcr.cz/clanek/mezirezortni-
koordinacni-skupina-pro-oblast-boje-proti-obchodovani-s-lidmi-mks.aspx>.
107 Blíže viz <http://www.policie.cz/clanek/statisticke-prehledy-kriminality-za-rok-2014.aspx> .
108 Viz také kapitola XY - Monika
61
Z působnosti resortu MZd je třeba uvést zejména dokument Zdraví 2020 – Národní strategie
ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí,109 přijatý usnesením vlády ČR ze dne
8. ledna 2014 č. 23 a následně schválený usnesením Poslanecké sněmovny ČR ze dne
20. března 2014 č. 175. Prioritní oblasti Národní strategie obsahují mimo jiné posilování
zdravotnických systémů zaměřených na lidi, zajištění použitelnosti a dostupnosti zdravotních
služeb z hlediska příjemců a posilování role občanů při řízení a rozhodování. Národní
strategie se mimo jiné zabývá snižováním a odstraňováním nerovností ve zdraví, včetně
nerovností mužů a žen. Snižování nerovností ve zdraví je přímo jedním z pěti definovaných
vertikálních témat pro rozvoj aktivit v rámci Národní strategie Zdraví 2020 a pro rozvoj aktivit,
které ovlivňují hlavní příčiny úmrtnosti a nemocnosti populace a rozhodují o kvalitě a délce
života ve zdraví. Pro potřeby naplňování snižování nerovností ve zdraví, vč. rovnosti žen
a mužů, v roce 2014 vznikla a svoji činnost zahájila Pracovní skupina pro otázky nerovností
ve zdraví, která úzce spolupracuje se všemi dalšími pracovními skupinami, které vytvářejí
jednotlivé akční plány Národní strategie. Otázkami zdraví žen a mužů se rovněž zabývá
periodická Zpráva o plnění Pekingské deklarace a akční platformy (dále jako „Periodická
zpráva“)110 v rámci oblasti Ženy a zdraví. Periodická zpráva mimo jiné uvádí, že ženy se
v ČR dožívají vyššího věku než muži, zároveň však upozorňuje na fakt, že ženy se sice
dožívají vyššího věku, zato ale s vyšší nemocností a nižší kvalitou života než muži.
Periodická zpráva se dále mimo jiné zabývá podrobněji také situací v oblasti péče
v souvislosti s porodem, například dopadem legislativních změn na praxi v porodní asistenci,
tzv. ambulantními porody či otázkami svobodné volby rodičů vybrat si místo, způsob
a okolnosti porodu.
Otázkami zajištění možnosti rodičů vybrat si způsob, okolnosti a místo porodu se zabývala
mimo jiné také VOP. Ve svých závěrech z šetření111 o požadování úhrady při uplatnění
práva na přítomnost osob určených rodičkou u porodu VOP uvádí, že přítomnost těchto osob
u porodu nelze za současné právní úpravy vázat na jakoukoli finanční úhradu. VOP se mimo
jiné rovněž zabývala postupem matrik při zapisování dětí narozených mimo nemocnici,
přičemž zdůraznila, že postup matrik musí v požadavcích na rodiče respektovat princip
přiměřenosti.112
S uplatněním svobodné volby rodičů vybrat si způsob, okolnosti a místo porodu,
resp. těhotenskou, porodní a poporodní péči souvisí také dva rozsudky ESLP, které byly
zveřejněny dne 11. prosince 2014. V prvním z nich ve věci Hanzelkovi v. Česká republika113
stěžovatelé především namítali, že v důsledku nuceného návratu do porodnice, kterou
opustili v den porodu, došlo k porušení jejich práva na respektování soukromého a rodinného
života ve smyslu článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech, a že proti uvedenému
zásahu ze strany státních orgánů neměli k dispozici účinný prostředek nápravy, jak požaduje
článek 13 Úmluvy. ESLP v tomto případě shledal, že bylo porušeno právo stěžovatelů
na ochranu soukromého a rodinného života i jejich právo na účinné prostředky nápravy.
Ve věci Dubská a Krejzová v. Česká republika114 ESLP prozatím dospěl k závěru,
že znemožnění výkonu povolání porodní asistentky při porodech v domácnosti
nepředstavuje porušení práva matek na soukromý život, chráněného článkem 8 Evropské
úmluvy o lidských právech. ESLP však v odůvodnění rozsudku vybízí ke změně praxe
v České republice, konkrétně vyzývá, aby české orgány neustále přehodnocovaly příslušná
ustanovení právních předpisů ve světle vývoje na poli medicíny, vědy a práva. Rozsudek
109 Online k dispozici na:
<http://www.mzcr.cz/dokumenty/zdravi-2020-narodni-strategie-ochrany-a-podpory-
zdravi-a-prevence-nemoci_8690_5.html>.
110 Blíže viz Úřad vlády ČR,
Periodická zpráva o plnění Pekingské akční platformy. [online] [cit. 2015-28-02] URL:
<http://www.vlada.cz/assets/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/dokumenty/zprava_Peking_platforma.pdf>.
111 Online k dispozici na:
<http://data.idnes.cz/soubory/domaci/A141029_HV_024_ZPRVAZEETEN.PDF>.
112 Blíže viz
<http://www.ochrance.cz/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2014/postup-matrik-v-pripade-domacich-
porodu-musi-byt-primereny/>.
113 Blíže viz
<http://www.pravniprostor.cz/aktuality/aktuality/tiskove-prohlaseni-ministerstva-spravedlnosti-k-
rozsudku-evropskeho-soudu-pro-lidska-prava-ve-veci-hanzelkovi-proti-ceske-republice>.
114 Blíže viz
<http://www.pravniprostor.cz/aktuality/aktuality/tiskove-prohlaseni-ministerstva-spravedlnosti-k-
rozsudku-evropskeho-soudu-pro-lidska-prava-ve-veci-dubska-a-krejzova-proti-ceske-republice>.
62
ve věci Hanzelkovi již nabyl právní moci, rozsudek ve věci Dubská a Krejzová zatím
pravomocný není.
V roce 2014 proběhl 30. mezinárodní kongres porodních asistentek pořádaný Mezinárodní
konfederací porodních asistentek, který se uskutečnil v červnu. Hostitelskou organizací této
akce byla Česká konfederace porodních asistentek. Odborný program kongresu byl zaměřen
mimo jiné na právo matek na volbu porodní péče, na překonávání rozdílů a sbližování kultur
a postupů v porodní asistenci a na kompetence porodních asistentek. V květnu proběhl
desátý ročník festivalu Světový týden respektu k porodu, každoročně vyhlašovaný organizací
Al iance francophone pour l'accouchement respecté. Hlavním cílem této aktivity je upozornit
na celospolečenský dosah fenoménu porodu a napomoci prosazování nejnovějších výsledků
vědeckých výzkumů do porodnické praxe. V listopadu proběhla v ČR historicky první
mezinárodní konference o kontinuální komunitní péči s názvem Porod doma – co o něm
víme?,
kterou pořádala obecně prospěšná společnost Porodní dům U čápa. Cílem
konference bylo zejména zprostředkovat informace podporující humanizaci českého
porodnictví, vědecké výzkumy, praktické porodnické zkušenosti a dovednosti aplikovatelné
v porodnici i mimo ni.
7.2. Vyhodnocení průběžného plnění Aktualizovaných opatření a Strategie v oblasti
důstojnost a integrita žen a mužů
A. Minimální standard
Úkol č. 9 Minimálního standardu (všechny resorty)
K úkolu zjišťovat, monitorovat a řešit případy sexuálního obtěžování na pracovišti většina
resortů uvádí, že v rámci jejich resortu nebyl v uplynulém roce zjištěn a řešen žádný případ
sexuálního obtěžování. Příklad konkrétních kroků vedoucích ke zjišťování a řešení těchto
případů uvádí jen část resortů. MO v rámci plnění tohoto úkolu provedlo sociologické šetření
mezi studenty a studentkami vojenského prezenčního studia Univerzity obrany za účelem
zjištění jejich zkušeností se sexuálním obtěžováním. Celkem 7,9 % studujících uvedlo, že se
během studia osobně ocitlo v situaci, která vykazovala znaky sexuálního obtěžování.
Obdobný výzkum výskytu sexuálního obtěžování provedlo MO v minulosti i u pracovníků
a pracovnic MO. Některé resorty také za účelem řešení případů sexuálního obtěžování
zřídily anonymizované emailové schránky, kam je možné tyto případy hlásit. Plnění tohoto
úkolu tak probíhá nesystémově a s různou intenzitou.
B. Aktualizovaná opatření
Úkol č. 25 Aktualizovaných opatření (termín plnění: 31. prosince 2015, MV, MLP)
Úkol vypracovat Akční plán DN a GPN byl splněn (blíže viz kapitola 7.1.2).
Úkol č. 26 Aktualizovaných opatření (termín plnění: 31. prosince 2015, MLP)
Oddělení v roce 2014 zahájilo přípravu zadávacího řízení na realizaci mediální osvětové
kampaně zaměřené na prevenci domácího a genderově podmíněného násilí tak, aby mohla
proběhnout ve stanoveném termínu do 31. prosince 2015.
Úkol č. 27 Aktualizovaných opatření (termín plnění: 30. června 2015, MSp)
K plnění úkolu dokončit přípravu podkladů k podpisu a ratifikaci Istanbulské úmluvy MSp
uvádí, že v současnosti připravuje překlad Istanbulské úmluvy a návrh rozdělení gescí
k jednotlivým ustanovením. Následně by mělo dojít ke zpracování analýzy současné situace
ve vztahu k plnění Istanbulské úmluvy v oblasti legislativní i nelegislativní. S ohledem
na skutečnost, že dosud nedošlo k ustavení pracovní skupiny k přípravě této analýzy, lze mít
pochybnosti, že dojde ke splnění tohoto úkolu ve stanoveném termínu do 30. června 2015.
Úkol č. 28 Aktualizovaných opatření (termín plnění: 31. prosince 2015, MV)
MV průběžně plní úkol přijímat opatření k odstraňování a prevenci genderově podmíněného
násilí a obchodování s lidmi, což se mimo jiné projevuje v realizaci programů zaměřených
63
na podporu prevence těchto forem násilí a pomoci jeho obětem. MV se také nadále
koordinuje vnitrostátní politiku prevence a potírání obchodování s lidmi, a to prostřednictvím
činnosti Meziresortní koordinační skupiny a realizace Strategie proti obchodování s lidmi.
K plnění úkolu podporovat projekty zaměřené na řešení rizikových situací v životě žen-
migrantek v návaznosti na Zprávu o situaci žen-migrantek v ČR MV uvádí, že považuje ženy-
migrantky za osoby ve zranitelném postavení a usiluje o jejich integraci, snižování jejich
izolace o řešení obtížných životních situací. Konkrétní počet a popis podpořených projektů
v návaznosti na Zprávu o situaci žen-migrantek v ČR MV ovšem neuvádí.
Úkol č. 29 Aktualizovaných opatření (termín plnění: 31. prosince 2015, MZD, MLP)
Ve vztahu k plnění úkolu nadále pokračovat v revizi stávajícího stavu porodní a poporodní
péče z hlediska práv žen, včetně porodu mimo nemocnici (úkol č. 29 Priorit) a specifického
cíle Strategie (cíl. č. 3, oblast důstojnost a integrita žen a mužů), který požaduje zajištění
svobodné volby rodičů v oblasti péče související s porodem a zlepšení postavení porodních
asistentek, došlo rozhodnutím ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu
ke zřízení pracovní skupiny Rady k porodnictví. Rovněž MZd v rámci plnění těchto úkolů
zavedlo několik opatření. Patří k nim zejména rozšíření spektra možných ambulantních
služeb poskytovaných porodní asistentkou či asistentem a vypracování metodického pokynu
s názvem „Postup poskytovatelů zdravotních služeb při propouštění novorozenců
do vlastního sociálního prostředí“.115 Od 1.1.2014 je rovněž umožněno hradit z veřejného
zdravotního pojištění i vedení fyziologického porodu porodní asistentkou/asistentem, avšak
za podmínky předchozího schválení ošetřujícím porodníkem. S plněním strategického cíle
souvisí i další aktivity MZd, zejména podpis memoranda o spolupráci v oboru porodní
asistence, které dne 12. 3. 2014 podepsaly zástupkyně profesních sdružení České
konfederace porodních asistentek, Unie porodních asistentek, České společnosti porodních
asistentek a gynekologicko-porodnické sekce České asociace sester. Snahou je najít
společné řešení k zabezpečení porodní a poporodní péče všem ženám dle práv pacientky
i dítěte. V otázce zajištění svobodné volby rodičů v oblasti péče související s porodem však
nedošlo v názoru MZd k žádnému posunu. Zajištění tohoto základního práva MZd nadále
popisuje jako příležitost, která rodičům umožňuje svobodně se informovat o možnostech,
které nabízejí zdravotnická zařízení. Umožnění asistovaných porodů mimo zařízení splňující
technické, věcné a personální požadavky stanovené příslušnými vyhláškami je ze strany
MZd nadále výslovně odmítána.
Úkol č. 36 Aktualizovaných opatření (termín plnění: 31. prosince 2015, MSP)
MSP pravidelně zveřejňuje informace o rozhodování českých soudů v případech
diskriminace na základě pohlaví a násilí na ženách na internetových stránkách
www.justice.cz v záložce infoData. Tyto internetové stránky ovšem obsahují pouze statistické
ukazatele, nikoli texty samotných rozhodnutí.
Kancelář vládního zmocněnce pro zastupování ČR před ESLP připravuje spuštění veřejně
přístupné databáze vybraných rozhodnutí ESLP v českém jazyce, týkajících se mj.
diskriminace na základě pohlaví.
Úkol č. 37 Aktualizovaných opatření (termín plnění: 31. prosince 2015, MSP)
IKSP v roce 2014 realizoval dva výzkumy, které se přímo týkají oblasti genderové rovnosti.
Výzkum násilné sexuálně motivované trestné činnosti se zabýval právní úpravou,
charakteristikami pachatelů a možnými způsoby nakládání s pachateli. Z dosavadních
115 Online k dispozici na:
<http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&frm=1&source=web&cd=1&ved=0CCAQFjAA&url=http%3A%2
F%2Fwww.mzcr.cz%2FSoubor.ashx%3FsouborID%3D19170%26typ%3Dapplication%2Fpdf%26nazev%3DZDR
AVOTNICTVI%25200813.pdf&ei=CFzsVK_FAqrfywOI5oGwAg&usg=AFQjCNG_bi8YT1LxYJj8H4diZtxdHVCcWA
&sig2=kiGlVnPbCaKF27ivCt8cjg>.
64
výsledků byla publikována monografie „
Násilná sexuální kriminalita – téma pro experty
i veřejnost“.116 Výzkum dle informací MSP pokračuje i v roce 2015.
7.3. Doporučení Rady v oblasti důstojnost a integrita žen
A. Doporučení pro všechny resorty
V návaznosti na úkol č. 9
Minimálního standardu provádět pravidelné (alespoň jednou
za tři roky) anonymní šetření výskytu sexuálního obtěžování na pracovišti v rámci
působnosti jednotlivých resortů a zavádět konkrétní opatření ke snížení latence
sexuálního obtěžování, a to mj. ve spolupráci se sociálními partnery.
B. Doporučení pro jednotlivé resorty
V návaznosti na specifický cíl č. 2 strategické oblasti Důstojnost a integrita žen
a mužů
Strategie podporovat osvětové aktivity NNO a sociálních partnerů a realizovat
vlastní osvětové aktivity zaměřené na prevenci genderově podmíněného násilí (MLP,
MV, MPSV, MSP);
V návaznosti na úkol č. 27
Aktualizovaných opatření zintenzivnit přípravu podkladů
k podpisu a ratifikaci Istanbulské úmluvy tak, aby tyto podklady byly vládě ČR
předloženy do 30. června 2015 (MSP);
V návaznosti na úkol č. 28
Aktualizovaných opatření v rámci přípravy strategického
dokumentu vlády ČR v oblasti prevence a potírání obchodování s lidmi
pro následující období zapracovat hledisko rovnosti žen a mužů a zohlednit
specifické potřeby žen v rolích obětí obchodování s lidmi (MV);
V návaznosti na úkol č. 29
Aktualizovaných opatření nadále rozvíjet spolupráci se
zástupkyněmi a zástupci nelékařských profesí, zejména porodních asistentek
a asistentů, zejména v otázkách výkonu jejich zaměstnání v plném rozsahu
zákonných kompetencí a v otázkách porodu mimo nemocnici (MZD);
V návaznosti na úkol č. 29
Aktualizovaných opatření se zaměřit na řešení otázek
kontinuity zdravotnické péče, mimo jiné v souvislosti s vydáním metodického pokynu
Postup poskytovatelů zdravotních služeb při propouštění novorozenců do vlastního
sociálního prostředí (MZD);
V návaznosti na úkol č. 36
Aktualizovaných opatření provést monitoring rozhodování
českých soudů v případech diskriminace na základě pohlaví a násilí na ženách
a zajistit zpřístupnění relevantních rozsudků na internetu (MSP).
8. Rovnost žen a mužů ve vnějších vztazích
8.1. Vývoj v oblasti rovnosti žen a mužů ve vnějších vztazích
8.1.1. Organizace spojených národů
Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen (dále jako „Výbor OSN“) v roce 2014 uspořádal
všeobecnou rozpravu na téma právo dívek a žen na vzdělání s cílem následného zpracování
všeobecného doporučení k čl. 10 Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen
(dále jako „Úmluva“).117 V listopadu 2014 Výbor OSN také vydal všeobecné doporučení
k genderové dimenzi uprchlického statusu a azylu.118 V uplynulém roce Česká republika
zaslala Výboru OSN Šestou periodickou zprávu o plnění Úmluvy pokrývající období od srpna
2008 do července 2014, která byla schválena usnesením vlády ČR ze dne 27. října 2014
č. 871. Její projednání ze strany Výboru OSN lze předpokládat v průběhu roku 2016.
Agentura UN Women v minulém roce soustředila nadále především na otázky spojené
s genderově podmíněným násilím, ekonomickým postavením žen a genderovými aspekty
116 Online k dispozici na:
<http://ok.cz/iksp/docs/418.pdf>.
117 Blíže viz
<http://www.ohchr.org/EN/HRBodies/CEDAW/Pages/Womensrighttoeducation.aspx>.
118 Blíže viz
<http://daccess-dds-ny.un.org/doc/UNDOC/GEN/N14/627/90/PDF/N1462790.pdf?OpenElement>.
65
rozvojové agendy. V roce 2014 vydala agentura UN Women mimo jiné tyto publikace:
Příručka k efektivnímu stíhání násilí na ženách a dívkách119, Světový průzkum role žen
v rozvoji v roce 2014: genderová rovnost a udržitelný rozvoj120, Globální ekonomická krize
a genderová rovnost121 či Násilí na ženách v politice122.
Ve dnech 10. – 21. března 2014 proběhlo 58. zasedání Komise OSN pro postavení žen (dále
jako „CSW“), jehož prioritním tématem byly výzvy a úspěchy při implementaci rozvojových
cílů tisíciletí pro ženy a dívky. K tomuto tématu přijala CSW konsensuální závěry, ve kterých
mj. vyzvala zahrnutí rovnosti žen a mužů jako samostatného cíle v rámci rozvojové agendy
po roce 2015 či k uplatňování principu genderového mainstreamingu ve všech oblastech
rozvojové spolupráce.123 58. zasedání CSW se aktivně zúčastnila i delegace ČR, která
uspořádala side-event na téma Násilí páchané na ženách a jeho dopady na trh práce.124
Dne 8. prosince 2014 zorganizovala Stálá mise ČR při OSN ve spolupráci s Úřadem
vysokého komisaře OSN pro lidská práva a UN WOMEN v sídle OSN panelovou diskusi
s názvem „Politická participace žen – proč by měla zajímat muže“. Na akci vystoupil první
náměstek ministra zahraničních věcí ČR Petr Drulák a další hosté. Ve svém projevu
mj. podpořil zavádění kvót jakožto efektivního opatření pro podporu vyrovnaného zastoupení
žen a mužů v rozhodovacích pozicích, které zároveň musí být doprovázeno řadou dalších
praktických kroků.125
V rámci svého členství v Radě OSN pro lidská práva (dále jako „Rada OSN“) předložila ČR
návrh rezoluce k vyrovnané účasti v politice a veřejném životě. ČR vznik rezoluce iniciovala
společně s Botswanou, Indonésií, Nizozemskem a Peru. Cílem rezoluce je formulovat
konkrétní návrhy opatření za účelem odstranění překážek bránících vyrovnané účasti všech
osob (včetně žen) v politice a ve veřejném životě. Český návrh rezoluce byl přijat
na 27. zasedání Rady OSN dne 26. září 2014 jako Rezoluce Rady OSN 27/24.126
K 31. prosinci 2014 členství ČR v Radě OSN vypršelo (ČR byla členkou od 19. června 2011).
Během svého členství se ČR podařilo prezentovat řadou aktivit v oblasti podpory lidských
práv (např. předložení návrhů rezolucí k politické participaci či svobodě projevu
a sdružování). Zástupkyně ČR také v tomto období zastávala pozici místopředsedkyně Rady
OSN.127
8.1.2. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
V roce 2014 pokračovaly aktivity Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále
jako „OECD“) zaměřené na rovnost žen a mužů. V listopadu 2014 prezentovala OECD svůj
Index společenských norem a genderové rovnosti (
Social Institutions and Gender Index)128,
119
Blíže
viz
<http://www.unwomen.org/~/media/headquarters/attachments/sections/library/publications/2014/unodc_unw_ebo
ok_prosecutors%20and%20vaw.pdf>.
120
Blíže
viz
<http://www.unwomen.org/~/media/headquarters/attachments/sections/library/publications/2014/unwomen_surve
yreport_advance_16oct.pdf>.
121
Blíže
viz
<http://www.unwomen.org/~/media/headquarters/attachments/sections/library/publications/2014/theglobaleconom
iccrisisandgenderequality-en%20pdf.ashx>.
122
Blíže
viz
<http://www.unwomen.org/~/media/headquarters/attachments/sections/library/publications/2014/violence%20agai
nst%20women%20in%20politics-report.pdf>.
123 Blíže viz
<http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=E/CN.6/2014/L.7>.
124 Blíže viz také
<http://www.mpsv.cz/files/clanky/17510/TZ_140314b.pdf>.
125
Blíže
viz
<http://www.mzv.cz/un.newyork/cz/zpravy_a_udalosti/pozvanka_na_diskusi_o_zastoupeni_zen_v.html>.
126
Text
rezoluce
je
dostupný
zde:
<http://daccess-dds-
ny.un.org/doc/UNDOC/GEN/G14/179/73/PDF/G1417973.pdf?OpenElement>.
127
Blíže
viz
<http://www.mzv.cz/mission.geneva/en/human_rights/human_rights_council/active_visible_and_principled_the_cz
ech.html>.
128 Blíže viz
<http://genderindex.org/>.
66
který hodnotí úroveň přetrvávajících diskriminačních společenských norem ve vztahu
k rovnosti žen a mužů ve více než 160 zemí světa. V uplynulém roce také OECD vydala
publikace s názvem Ženy a sociální podnikání a inovace129 či Ženy, vlády a tvorba politiky
v zemích OECD130.
8.1.3. Světové ekonomické fórum
V roce 2014 vyšel další ročník zprávy Světového ekonomického fóra s názvem Globální
genderové rozdíly, která sestavuje žebříček zemí dle dosažení úrovně žen a mužů –
tzv. Globální index genderových rozdílů.131 Na předních příčkách žebříčku se stejně jako
v minulých letech umístily Island, Finsko, Norsko, Švédsko a Dánsko. ČR v žebříčku nadále
klesala a obsadila 96. místo z celkem 142 zkoumaných zemí. Jedná se o dosud nejhorší
umístění ČR (loni se umístila na 83. místě a oproti roku 2007 poklesla již o 34 příček).
Naopak z hlediska ekonomické rovnosti žen a mužů a vyrovnaného zastoupení žen a mužů
v politickém rozhodování patří ČR k výrazně podprůměrným zemím OECD. Za pokles
umístění ČR může především skutečnost, že v ostatních zemích úroveň rovnosti žen a mužů
v rámci sledovaných oblastí (zdraví, vzdělání, ekonomické postavení a politika) postupně
roste, zatímco v ČR dlouhodobě stagnuje.
8.1.4. Rada Evropy
Agendu rovnosti žen a mužů v rámci Rady Evropy má v gesci Komise pro genderovou
rovnost (Gender Equality Commission, dále jako „GEC“), která se v roce 2014 stala
poradním orgánem nově zřízeného Evropského výboru pro sociální kohezi, lidskou
důstojnost a rovnost. Úlohou GEC bylo v roce nadále zajišťovat implementaci genderové
perspektivy v aktivitách Rady Evropy a poskytovat členským státům expertízu pro podporu
rovnosti žen a mužů na vnitrostátní úrovni. V roce 2014 se uskutečnily dvě zasedání GEC,
a to ve dnech 2. – 4. dubna 2014 a 19. – 21. listopadu 2014.132 GEC se na těchto
zasedáních věnovala zejména vyhodnocení plnění Strategie Rady Evropy pro genderovou
rovnost na léta 2014 – 2017, přípravě příkladů dobré praxe k potírání genderových
stereotypů a sexismu v médiích, vyhodnocení plnění doporučení Rady Evropy v oblasti
vyrovnaného zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích a v oblasti prevence
a potírání genderově podmíněného násilí. Členek GEC za ČR je Radan Šafařík, pracovník
Oddělení.
Důležitou součástí činnosti GEC v uplynulém roce byla podpora postupného přistupování
členských států Rady Evropy k Istanbulské úmluvě, která vstoupila v platnost po ratifikaci
ze strany 10 zemí dne 1. srpna 2014. V roce 2014 došlo k ratifikaci Istanbulské úmluvy
ze strany 7 členských států Rady Evropy a celkový počet zemí, které Istanbulskou úmluvu
k 31. prosinci 2014 ratifikovaly tak stoupl na 15. Česká republika patří k 10 zbývajícím
členským státům Rady Evropy, které dosud Istanbulskou úmluvu ani nepodepsaly. Po řadě
podpůrných akcí pořádaných Radou Evropy vstoupila Istanbulská úmluva dne 1. srpna 2014
v platnost.
8.1.5. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
Ve dnech 10. – 11. 7. 2014 proběhla ve Vídni konference k 10. výročí přijetí Akčního plánu
OBSE na podporu genderové rovnosti (dále „Akční plán OBSE“), organizovaná společně
Úřadem OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR), oddělením
pro genderovou rovnost a švýcarským předsednictvím OBSE. Během konference byl
zhodnocen dosavadní pokrok v naplňování Akčního plánu a dosahování rovnosti žen
129 Blíže viz
<http://www.keepeek.com/Digital-Asset-Management/oecd/industry-and-services/women-s-social-
entrepreneurship-and-innovation_5jxzkq2sr7d4-en#page1>.
130 Blíže viz
<http://www.keepeek.com/Digital-Asset-Management/oecd/governance/women-government-and-
policy-making-in-oecd-countries_9789264210745-en#page1>.
131 Blíže viz
<http://www3.weforum.org/docs/GGGR14/GGGR_CompleteReport_2014.pdf>.
132
Blíže
k činnosti
GEC
viz
<http://www.coe.int/t/DGHL/STANDARDSETTING/EQUALITY/02_GenderEqualityProgramme/GEC/GECmeeting
s_en.asp>.
67
a mužů. ODIHR představil Manuál pro posílení role žen v politických stranách. Pravidelná
Implementační konference lidské dimenze OBSE ve dnech 22. září - 3. října 2014
ve Varšavě se rovněž věnovala tématu rovných příležitostí žen a mužů. Švýcarské
předsednictví původně navrhovalo na ministerském zasedání OBSE v Basileji (4. -
5. 12. 2014) přijetí rozhodnutí o aktualizaci Akčního plánu formou dodatku, nakonec však
bylo pro nedostatek konsenzu přijato pouze rozhodnutí, které účastnické státy úkoluje, aby
dodatek k Akčnímu plánu předložily Stálé radě ke schválení v roce 2015133.
Parlamentní shromáždění OBSE v tzv. Deklaraci z Baku, kterou přijalo na svém
23. zasedání ve dnech 28. 6. – 2. 7. 2014 v Baku, Ázerbájdžánu vyzvalo účastnické státy
k posílení podpory účasti žen na politických a občanských záležitostech a rozhodovacích
procesech.
8.1.6. Evropská unie
V rámci řeckého předsednictví Radě EU byly dne 19. června 2014 schváleny závěry Rady
EU s názvem Ženy a ekonomika: Ekonomická nezávislost z perspektivy částečných úvazků
a samostatné výdělečné činnosti (dále jako „Závěry ženy a ekonomika“).134 V Závěrech ženy
a ekonomika Rada EU mj. vyzývá členské státy a Evropskou komisi, aby nadále potíraly
genderovou segregaci ve školství a na trhu práce a aby podporovaly zaměstnanost žen
a lepší podmínky pro slaďování pracovního a soukromého života, včetně zajištění
dostupnosti služeb péče o děti.
Řecké předsednictví Radě EU se věnovalo také tématu rovnosti žen a mužů ve sportu. Dne
21. května 2014 přijala Rada EU závěry k genderové rovnosti ve sportu, ve kterých mimo
jiné vyzvala členské státy k důslednému uplatňování genderového mainstreamingu ve sportu
a zahrnutí hlediska rovnosti žen a mužů při financování sportovních aktivit.135 Rada EU také
vyzvala sportovní organizace k přijetí a realizaci vlastních strategií zaměřených na rovnost
žen a mužů ve sportu, podpoře nesexistického zobrazování sportujících žen a podpoře
vyrovnaného zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích vztahujících se ke sportu.
Italské předsednictví Radě EU se zaměřilo v rámci agendy rovnosti žen a mužů
na vyhodnocení plnění Pekingské akční platformy. Za tímto účelem byly dne 4. prosince
2014 přijaty Závěry Rady EU s názvem Revize implementace Pekingské akční platformy
ze strany členských států a institucí EU (dále jako „Závěry revize Pekingské akční
platformy“).136 V Závěrech revize Pekingské akční platformy Rada EU vyzývá členské státy
mj. k využívání evropských strukturálních a investičních fondů za účelem podpory rovnosti
žen a mužů, zajištění adekvátních kapacit na vnitrostátní úrovni pro prosazování rovnosti žen
a mužů a k podpisu a ratifikaci Istanbulské úmluvy. Rada EU dále vyzvala Evropskou komisi
k přípravě strategie rovnosti žen a mužů, která by navázala na současnou Strategi Evropské
komise pro rovnost žen a mužů na léta 2011 – 2015 a na Strategii Evropa 2020.
V říjnu 2014 byla do funkce komisařky pro spravedlnost, spotřebitelská práva a rovnost žen
a mužů jmenování Věra Jourová, bývalá ministryně pro místní rozvoj vlád ČR. Ve svém
úvodním slovu k Evropskému parlamentu Věra Jourová za své priority mj. označila
prosazení Směrnice o genderové vyváženosti, podporu vyšší účasti žen v rozhodovacích
pozicích a potírání genderově podmíněného násilí.137 Ve svých dalších projevech před
Výborem Evropského parlamentu pro práva žen a rovnost žen a mužů Věra Jourová uvedla,
že podpoří přistoupení EU k Istanbulské úmluvě, že bude nadále podporovat aktivity EU
133 Decision No. 8/14, Addendum to the 2004 OSCE Action Plan for the Promotion of Gender Equality
134 Dostupné na
<http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/lsa/143269.pdf>.
135
Blíže
viz
<http://eur-lex.europa.eu/legal-
content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:52014XG0614%2809%29&from=EN>.
136 Dostupné na
<http://register.consilium.europa.eu/doc/srv?l=EN&f=ST%2016304%202014%20INIT>.
137
Blíže
viz
<http://ec.europa.eu/commission/sites/cwt/files/commissioner_ep_hearings/jourova-
statement_en.pdf>.
68
k potírání genderových rozdílů v odměňování a v důchodech a že zahájí přípravu nové
strategie Evropské komise pro rovnost žen a mužů.138
V roce 2014 také pokračovala činnost Evropské komise zaměřená na publikaci odborných
studií v oblasti rovnosti žen a mužů, byly vydány následující studie a publikace:
Rovnost žen a mužů na trhu práce: slaďování pracovního, soukromého a rodinného
života v Evropě,139
Potírání genderových rozdílů v odměňování v EU,140
Přehled evropského práva v oblasti rovnosti žen a mužů v roce 2014,141
Poradní výbor Evropské komise pro rovné příležitosti žen a mužů (jehož členkou za ČR je
Lucia Zachariášová, vedoucí Oddělení) v roce 2014 vydal následující stanoviska:
Stanovisko k rovnosti žen a mužů v EU ve 21. století: přetrvávající výzvy a priority,142
Stanovisko ke sběru dat v oblasti násilí na ženách,143
Stanovisko ke střednědobě revizi Strategie Evropa 2020.144
Nadále také pokračovala činnost Skupiny na vysoké úrovni pro gender mainstreaming (dále
jako „HLG GM“), jehož členkou a členem za ČR je Lucia Zachariášová a Radan Šafařík.
HLG GM je neformální pracovní skupinou Evropské komise pro oblast rovnosti žen a mužů.
V roce 2014 se uskutečnily dvě zasedání HLG GM, a to v únoru 2014 v Athénách a v září
2014 v Římě. Na zasedáních HLG GM jednal především o prioritách Řeckého a Italského
předsednictví v Radě EU, uplatňování gender mainstreamingu v rámci Strategie Evropa
2020, o aktivitách EU v oblasti potírání genderově podmíněného násilí a o programech EU
v oblasti rovnosti žen a mužů po roce 2014. Obou loňských zasedání se zúčastnil také
zástupce ČR.
Stejně jako v předchozích letech vydala Evropská komise pravidelnou Zprávu o pokroku
v rovnosti žen a mužů v roce 2014 (dále jako „Zpráva o pokroku“), která je přílohou Zprávy
o uplatňování Charty EU o základních právech. Zpráva o pokroku mj. uvádí, že rozdíly v míře
zaměstnanosti žen a mužů v EU se v posledních letech snižují a že se postupně zlepšují
podmínky pro sladění pracovního a soukromého života. Za přetrvávající výzvy označuje
Zpráva o pokroku především vysoký rozdíl v odměňování žen a mužů a v jejich penzích,
vysoký výskyt genderově podmíněného násilí a také pomalý růst zastoupení žen
v rozhodovacích pozicích.145 V této oblasti Zpráva o pokroku upozorňuje především
na nízkou míru ve vedení obchodních společností kotovaných na burzách a vysoké rozdíly
mezi jednotlivými členskými státy. ČR v tomto ohledu patří k zemím EU s nejnižší mírou
zastoupení žen (viz následující graf).
138 Blíže viz
<http://ec.europa.eu/commission/2014-2019/jourova/announcements/commissioner-vera-jourovas-
remarks-european-parliaments-womens-rights-and-gender-equality-femm_en>.
139
Dostupné
zde:
<http://ec.europa.eu/justice/gender-
equality/files/documents/140502_gender_equality_workforce_ssr_en.pdf>.
140 Dostupní zde:
<http://ec.europa.eu/justice/gender-equality/files/gender_pay_gap/140319_gpg_en.pdf>.
141
Dostupné
zde:
<http://ec.europa.eu/justice/gender-
equality/files/law_reviews/egelr_2014_1_final_web_en.pdf>.
142
Dostupné
zde:
<http://ec.europa.eu/justice/gender-
equality/files/opinions_advisory_committee/141201_opinion_ge_eu_en.pdf>.
143
Dostupné
zde:
<http://ec.europa.eu/justice/gender-
equality/files/opinions_advisory_committee/141126_opinion_data_vaw_en.pdf>.
144
Dostupné
zde:
<http://ec.europa.eu/justice/gender-
equality/files/opinions_advisory_committee/141029_ad_hoc_opnion_eu2020_mtr_en.pdf>.
145
Dostupná
na:
<http://ec.europa.eu/justice/gender-
equality/files/annual_reports/150304_annual_report_2014_web_en.pdf>.
69
Graf č. 3: Zastoupení žen a mužů ve správních a dozorčích radách obchodních společností
kotovaných na burzách v členských státech EU
Zdroj: Databáze Evropské komise zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích
Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE) v roce 2014 vydal zprávu s názvem „Peking
+20: Čtvrtá revize plnění Pekingské akční platformy v členských státech EU“ (dále jako
„Zpráva Peking +20“).146 Zpráva Peking +20 představuje komplexní vyhodnocení plnění
jednotlivých oblastí Pekingské akční platformy v rámci EU. Vyhodnocení je založeno
na indikátorech Pekingské akční platformy schvalovaných a pravidelně aktualizovaných
Radou EU. Zpráva Peking +20 mj. konstatuje, že přes dílčí úspěchy nadále v členských
státech EU přetrvává řada překážek bránících dosažení rovnosti žen a mužů. Upozorňuje
zejména na nedostatečnou aplikaci gender mainstreamingu, snižování kapacit vnitrostátních
orgánů zodpovědných za agendu rovnosti žen a mužů či přetrvávající nízké zastoupení žen
v rozhodovacích pozicích.
8.1.7. Rovnost žen a mužů v zahraniční politice ČR a rozvojové spolupráci
Rovnost žen a mužů a posilování postavení žen jsou jedním z hlavních aspektů průřezového
principu „Dodržování základních lidských, ekonomických, sociálních a pracovních práv
příjemců projektů zahraniční rozvojové pomoci ČR“, který je zakotven v Koncepci zahraniční
a rozvojové spolupráce ČR na období 2010 – 2017 (dále jako „Koncepce ZRS“). V souladu
s tímto
principem ČR usiluje o uplatňování genderového hlediska průřezově
při programování i realizaci rozvojových projektů zaměřených na posílení postavení žen
a plnění souvisejících Rozvojových cílů tisíciletí. Praktické naplňování průřezového principu
rovnosti žen a mužů je jedním z hlavních kritérií při evaluaci projektů zahraniční rozvojové
spolupráce a patří i mezi hlavní témata globálního rozvojového vzdělávání, což je zakotveno
i v hlavních koncepčních dokumentech.
Ve všech koncepčních dokumentech MZV týkajících se zahraniční rozvojové spolupráce
a humanitární pomoci je rovnost žen a mužů zakotvena jako průřezové hledisko. MZV
poskytuje finanční prostředky na projekty zaměřené na vzdělávání žen a dívek, na oblast
zdraví a výživy těhotných žen a matek s malými dětmi, prevenci a léčbu specificky ženských
forem rakoviny, zvyšování kvalifikace žen či podporu obětem domácího násilí, čímž
napomáhá plnění Rozvojových cílů tisíciletí.
V roce 2014 byla v rámci humanitární pomoci rovnost žen a mužů zohledňována jak
v zemích s komplexními problémy, tak při podpoře vnitřně vysídlených osob a uprchlíků
v důsledku konfliktu (Irák, Jižní Súdán, SAR, Sýrie, Ukrajina) a v omezenější míře i při reakci
na přírodní katastrofy.
Ve vztahu k vývoji zastoupení žen v zahraničních operacích nadále přetrvává stagnující
vývoj (viz graf níže). Nejvyšší účast žen-vojákyň v zahraničních operacích s účastí ČR
146 Dostupná na
<http://eige.europa.eu/sites/default/files/MH0414886ENN.PDF>.
70
dosáhla Armáda ČR (dále jako „AČR“) v roce 2007 (9,8 %). V roce 2013 činilo zastoupení
žen-vojákyň v zahraničních operacích 5,5 %. V této souvislosti MO doplňuje, že vojákyně
jsou do zahraničních operací vysílány převážně jako součást vybraného útvaru a jejich účast
v průběhu let musí být vnímána vždy v kontextu s plněnými operačními úkoly kontingentů
AČR v daném kalendářním roce. Charakter úkolů, které příslušníci a příslušnice kontingentů
AČR plní, se každoročně mění a s tím se mění i reálné uplatnění vojákyň.
Graf č. 4: Podíl vojákyň v zahraničních operacích MO
Zahraniční operace - podíl vojákyň
9,8%
8,8%
7%
5,9%
6,1%
6,0%
5,2%
5,5%
4%
3,8%
rok 2004 rok 2005
rok 2006 rok 2007 rok 2008 rok 2009 rok 2010 rok 2011 rok 2012 rok 2013
Zdroj: MO
8.2. Vyhodnocení průběžného plnění Aktualizovaných opatření a Strategie v oblasti
rovnosti žen a mužů ve vnějších vztazích
A. Minimální standard
Úkoly v oblasti rovnosti žen a mužů ve vnějších vztazích Minimální standard neobsahuje.
B. Aktualizovaná opatření
Úkol č. 30 Aktualizovaných opatření (termín plnění: 31. prosince 2015, MZV)
K úkolu zpracovat analýzu uplatnění genderové perspektivy jako průřezového tématu v rámci
zahraniční rozvojové spolupráce MZV uvádí, že v roce 2015 bude pokračovat analýza
zahájená v roce 2014 studiemi nevládního sektoru a průřezová témata včetně genderového
budou zvýrazněna v nové metodologi projektového cyklu.
Úkol č. 31 Aktualizovaných opatření (termín plnění: 31. prosince 2015, MZV)
MZV také průběžně zohledňuje princip rovnosti žen a mužů při realizaci koncepce zahraniční
politiky a při tvorbě a realizaci dalších věcných politik. V souladu s tímto úkolem MZV také
podporovalo spolupráci s UN WOMEN, které poskytlo finanční dar ve výši 300 000 Kč. MZV
také upozorňuje, že důležitým úkolem pro rok 2015 se zásadním dopadem na agendu
lidských práv a podpory demokracie bude dokončení nové Zahraničně politické koncepce
a navazující Koncepce podpory lidských práv a transformační spolupráce.
Úkol č. 32 Aktualizovaných opatření (termín plnění: 31. prosince 2015, MZV, MLP)
Co se týče úkolu zajistit aktivní účast delegace ČR na relevantních mezinárodních fórech
v oblasti rovnosti žen a mužů, tak ten byl v roce 2014 ze strany MLP a MZV plněn, neboť ČR
byla na příslušných jednáních orgánů OSN, Rady Evropy a EU zpravidla zastoupena.
Úkol č. 33 Aktualizovaných opatření (termín plnění: 31. prosince 2015, MZD, MV)
MZD uvádí, že k předložení návrhu nového legislativního nastavení zdravotního pojištění
cizinců a cizinek dlouhodobě pobývajících na území ČR dojde v termínu do konce září 2015.
71
Úkol č. 34 Aktualizovaných opatření (termín plnění: 31. prosince 2015, MO)
Plněn je také úkol zpracovat akční plán MO k implementaci rezoluce Rady bezpečnosti OSN
1325, který je v současnosti připravován. V rámci MO ovšem dosud nedošlo k jeho
schválení. Co se týče podpory účasti žen v zahraničních operacích, tak informace
o konkrétních krocích k jeho plnění MO ve své zprávě neuvádí.
8.3. Doporučení Rady v oblasti rovnost žen a mužů ve vnějších vztazích
A. Doporučení pro všechny resorty
Doporučení v oblasti rovnosti žen a mužů ve vnějších vztazích jsou formulovány pouze
pro jednotlivé resorty.
B. Doporučení pro jednotlivé resorty
V návaznosti na úkol č. 31
Aktualizovaných opatření zapracovat podporu rovnosti žen
a mužů jako průřezovou prioritu a jako samostatný cíl do připravované Zahraničně
politické koncepce a navazující Koncepce podpory lidských práv a transformační
spolupráce (MZV);
V návaznosti na úkol č. 31
Aktualizovaných opatření nadále pokračovat ve spolupráci
s UN WOMEN a finanční podpoře její činnosti (MZV, MLP, MPSV, MF);
V návaznosti na úkol č. 32
Aktualizovaných opatření se nadále aktivně podílet
na činnosti orgánů OSN (zejm. CSW a Výboru OSN), EU (zejm. Poradního sboru,
HLG GM, PSSO), Rady Evropy (zejm. GEC) a OECD v oblasti rovnosti žen a mužů,
včetně zajišťování účasti delegace ČR na jednáních těchto orgánů na expertní
i vysoké úrovni (MZV, ÚV ČR);
V návaznosti na úkol č. 32
Aktualizovaných opatření a na aktivní účast delegace ČR
na zasedáních CSW zajistit předložení žádosti o kandidaturu ĆR na členství v CSW
(MZV).
V návaznosti na úkol č. 34
Aktualizovaných opatření dokončit přípravu a schválit
resortní akční plán MO pro implementaci Rezoluce RB OSN č. 1325;
V návaznosti na resortní akční plán MO pro implementaci Rezoluce RB OSN č. 1325
zpracovat vládní akční plán (MLP, MZV, MO, MV);
V návaznosti na úkol č. 34
Aktualizovaných opatření podniknout konkrétní kroky
vedoucí k podpoře vyššího zastoupení žen-vojákyň v zahraničních operacích s účastí
ČR (MO).
9. Všední život a životní styl
9.1. Vývoj v oblasti rovnosti žen a mužů ve všedním životě a životním stylu
K otázkám všedního života a životního stylu ve vztahu k rovnosti žen a mužů se vyjadřuje
mimo jiné Pekingská deklarace a akční platforma. Jejím cílem, který se prolíná napříč všemi
tématy, je uplatňování principu gender mainstreamingu, který se týká mimo jiné také otázek
rovnosti žen a mužů ve všedním životě a životním stylu. Pekingská akční platforma vymezuje
12 kritických oblastí zájmu, v nichž se soustřeďují překážky bránící zlepšení postavení žen.
V souvislosti s rovností žen a mužů ve všedním životě a životním stylu jsou relevantní
zejména oblasti Ženy a média, Ženy a životní prostředí a Ženy u moci a v rozhodovacích
pozicích. V Periodické zprávě147 vypracované Oddělením v r. 2014 se mimo jiné uvádí, že
témata genderové rovnosti se daří (byť s obtížemi) dostávat do veřejného a mediálního
prostoru a stávají se stále více předmětem diskuzí.
9.1.1. Sport
V souvislosti s otázkami kvality života, resp. délkou života ve zdraví je třeba poukázat
na značný význam pohybových/sportovních aktivit. Jak uvádí studie Sociální diferenciace
147 Blíže viz Úřad vlády ČR,
Periodická zpráva o plnění Pekingské akční platformy. [online] [cit. 2015-28-02] URL:
<http://www.vlada.cz/assets/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/dokumenty/zprava_Peking_platforma.pdf>
72
aktivní sportovní participace v České republice,148 genderové rozdíly mezi sportováním mužů
a žen potvrzují, že aktivní sport je nadále převážně mužskou doménou. U žen je míra
sportovní participace více jak dvakrát nižší. Analytický materiál o stavu genderové rovnosti
v resortu MŠMT149 poukazuje mimo jiné na skutečnosti, že genderový mainstreaming není
uplatňován v zásadách rozdělování státních dotací, že přetrvává nevyvážené zastoupení žen
a mužů v odborných a řídících pozicích ve sportu i problémy násilí a sexuálního obtěžování
v této oblasti.
V rámci dotační politiky MŠMT, která je zaměřena především na pravidelnou a dlouhodobou
činnost určenou co nejširšímu spektru dětí a mládeže a na podporu činností a aktivit, které
napomáhají zkvalitňování, rozšiřování a rozvoji činnosti jednotlivých organizací dětí
a mládeže a organizací pracujících s dětmi a mládeží, je samozřejmostí uplatňování rovného
přístupu dívek a chlapců (žen a mužů) jak k využívání nabídky služeb těchto organizací, tak
k poskytovaným informacím. Rovný přístup k finanční podpoře vyhlašovaných programů
je v obecné rovině deklarován i na webových stránkách odboru pro mládež.150 Konkrétní
údaje o zapojení chlapců a dívek do sportovních aktivit poskytuje např. šetření
Eurobarometr.151 Výsledky tohoto šetření ukazují, že rozdíl mezi zapojením do sportovních
aktivit je největší právě u mladších generací. Ve věkové skupině 15 – 24 let sportuje alespoň
jednou týdně 74 % chlapců (mužů), avšak pouze 55 % dívek (žen).
Podporou aktivní činnosti a rovnoprávným postavením žen ve sportu se rovněž zabývá
Komise rovných příležitostí ve sportu Českého olympijského výboru (dále jako „Komise“
a „ČOV“). Komise se dlouhodobě zaměřuje na téma zastoupení žen v rozhodovacích
pozicích ve sportu, na mediální propagaci sportu žen, prevenci sexuálního obtěžování
a násilí ve sportu, v rámci mezinárodní spolupráce se snaží o začleňování doporučení
mezinárodních institucí, týkajících se rovnosti žen a mužů, do aktivit a podmínek českého
sportu. Komise ve shodě se závěry Periodické zprávy mimo jiné upozorňuje na setrvale
nízké zastoupení žen v rozhodovacích pozicích ve sportu. V případě svazů osmdesáti
hlavních a olympijských sportů je v jejich vedení jen 11 % žen, z toho jen 6 svazů má
momentálně v čele předsedkyni (aerobik, auta-okruhy, badminton, tanec, krasobruslení,
moderní gymnastika).152 Co také zůstává bez výraznější změny, je počet svazů úplně bez
žen ve výkonném výboru. Ani jednu zástupkyni v něm nemá 41 sportovních svazů, a to
včetně řídicích orgánů sportů jako je basketbal, biatlon, cyklistika, florbal, kanoistika,
lyžování, softbal, volejbal nebo tenis.153 Z dat také vyplývá, že pozice generálního sekretáře
svazů je ženami aktuálně obsazena ve 23 případech. Ze střešních organizací pak má nula
žen ve svém předsednictvu Česká unie sportu, ČUBU a Autoklub ČR. Jedinou předsedkyni
resp. starostku má Česká obec sokolská. Celkem je v devíti střešních organizacích 17 žen
a 109 mužů ve výkonných výborech, což je 13 %. V ČOV jsou ve výkonném výboru
zastoupeny tři ženy.154 Komise rovněž vyzdvihuje některé pozitivní trendy ve sportu,
148 Blíže viz Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.,
Sociální diferenciace aktivní sportovní participace v České
republice. [online] [cit. 2015-30-03] URL:
<http://sdilenihodnot.soc.cas.cz/getfile.php?file=13667965&filename=SocDifSport.pdf>
149 Blíže viz MŠMT,
Stav genderové rovnosti a návrh střednědobého strategického plánu v oblasti genderové
rovnosti v resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. [online] [cit. 2015-28-02] URL:
<http://www.msmt.cz/file/31791/download/>.
150 Blíže viz MŠMT,
Finanční podpora. [online] [cit. 2015-28-02] URL:
<http://www.msmt.cz/mladez/financni-
podpora>
151 Online dostupné na http://ec.europa.eu/health/nutrition_physical_activity/docs/ebs_412_en.pdf
152 Blíže viz Český olympijský výbor.
Komise sportu žen: V řídicích pozicích ve sportu dlouhodobě chybí ženy.
[online] [cit. 2015-28-02] URL:
<http://www.olympic.cz/clanek/1455--komise-sportu-zen-v-ridicich-pozicich-ve-
sportu-dlouhodobe-chybi-zeny>
153 Blíže viz Český olympijský výbo
r. Tabulka zastoupení žen v řídicích pozicích v 80 sportovních svazech a
střešních organizacích v roce 2014. Online dostupné na
<http://www.olympic.cz/clanek/1455--komise-sportu-zen-
v-ridicich-pozicich-ve-sportu-dlouhodobe-chybi-zeny>.
154 Blíže viz Český olympijský výbo
r. Tabulka zastoupení žen v řídicích pozicích v 80 sportovních svazech a
střešních organizacích v roce 2014. Online dostupné na
<http://www.olympic.cz/clanek/1455--komise-sportu-zen-
v-ridicich-pozicich-ve-sportu-dlouhodobe-chybi-zeny>.
73
např. rostoucí aktivní zapojení žen do sportu (37 % žen v EU pravidelně sportuje, 33 % žen
v ČR).155
Ženský fotbal je nejrychleji rostoucím sportem na světě, pokud jde o členskou základnu.
Na letních olympijských hrách v Londýně v r. 2012 byly ženy poprvé v historii zastoupeny
ve všech národních týmech a dohromady tvořily 45 % všech účastníků (v r. 1996 nemělo 26
týmů ženské zastoupení). Stále však přetrvávají nerovnosti mezi ženami a muži v kontextu
ČR i na mezinárodní úrovni, například nízké zastoupení žen-trenérek a jejich nižší platy, než
mají trenéři, nízké mediální pokrytí sportu žen (méně než 10 % mediálního pokrytí sportu se
věnuje ženám a v průměru jeden ze tří článků či reportáží potvrzuje, či posiluje genderové
stereotypy) a sexuální obtěžování a zneužívání, které se týká všech oblastí sportu.
V souvislosti s olympijským sportem je dále třeba zmínit zimní olympijské hry v Soči, které
se konaly od 7. do 23. února 2014. V českém týmu bylo 25 žen-sportovkyň z celkového
počtu 88. Česká výprava získala celkem 8 medailí, což je ze zimních olympijských her
historicky nejvíce. Na tomto výsledku mají ženy vyšší podíl, přestože jejich zastoupení
v olympijském týmu bylo přibližně o dvě třetiny nižší než zastoupení mužů (dvě zlaté
medaile: Eva Samková a Martina Sáblíková, tři stříbrné medaile: Martina Sáblíková, Gabriela
Soukalová a smíšená štafeta v biatlonu).
Rovnost žen a mužů ve sportu je rovněž jednou z priorit EU, která se stává stále
významnější hráčkou v této oblasti.156 V rámci systémové a finanční podpory rovnosti žen
a mužů ve sportu je třeba v kontextu EU zmínit dále zejména program Erasmus+, který
vstoupil v platnost od 1. 1. 2014. Jedná se o program EU pro vzdělávání, odbornou přípravu,
mládež a sport na období 2014–2020, který poprvé poskytne finanční podporu z EU
i na sport, zejména na místní úrovni.157
9.1.2. Kultura a média
V oblasti rovnosti žen a mužů v kultuře v mezinárodním kontextu je třeba zmínit zprávu
UNESCO Zpráva o rovnosti žen a mužů v oblasti kultury
(dále jako „Zpráva o kultuře“),158
do níž za ČR přispěly MK a Oddělení. Zpráva o kultuře rovněž vyzdvihuje roli žen a dívek
jakožto „agentek změny“ v kulturní sféře a podtrhuje provázanost kultury s dalšími oblastmi
života společnosti. Zastoupení žen převažuje ve veřejných kulturních institucích
a neformálním sektoru, což replikuje vzorce jiných hospodářských odvětví a odráží problémy
žen při dosahování skutečné ekonomické nezávislosti. V klíčových zjištěních Zprávy jsou
uvedeny zejména zásadní problémy, které je v oblasti kultury třeba řešit z pohledu rovných
práv žen a mužů: (i) neexistence spolehlivých výzkumů a pravidelného sběru genderově
členěných dat jako nezbytný výchozí bod pro cílenou tvorbu politiky rovnosti žen a mužů
k nápravě nerovností, (i ) nedostatečné zohledňování genderového hlediska při hodnocení
dopadů a nedostatečné monitorovací mechanismy jako bariéra pro sledování dopadu politik
a právních předpisů, (i i) nezohledňování principu genderového mainstreamingu při tvorbě
kulturních politik, plánů a legislativy, (iv) genderově podmíněné rozdíly ve spotřebě kulturních
statků, (v) cílené (genderové) vzdělávání a institucionální zajištění agendy, (vi) genderově
nevyvážené zastoupení studujících vysokých škol (valnou většinu tvoří ženy), (vi ) nerovný
přístup k rozhodovacím pozicím v kulturní oblasti, (vi i) genderové stereotypy, které jsou
z velké části v oblasti kultury reprodukovány, což zásadně přispívá k tvorbě a ovlivňování
názorů společnosti jako celku.
V rámci grantových řízení MK byla podpořena žádost na podporu projektu, který se přímo
týká genderového tématu, a to projekt s názvem „S/He is Nancy Joe“.
155 Blíže viz European Comission,
Sport and Physical Activity Report: [online] [cit. 2015-28-02] URL:
<http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_412_en.pdf>
156 Blíže k tomu též kap. 8.1.5. Evropská unie
157 Blíže k tomu též kap. 8.1. Vývoj v oblasti rovnosti žen a mužů ve vnějších vztazích.
158 Blíže viz UNESCO,
Gender equality, Heritage and Creativity. [online] [cit. 2015-28-02] URL:
<http://unesdoc.unesco.org/images/0022/002294/229418e.pdf>
74
Projekt se zaměřuje na situaci trans osob. K dalším aktivitám MK patří Vládní plán
financování Národního rozvojového programu mobility pro všechny. Pro MK z něj vyplývá
povinnost spolufinancovat investiční akce vedoucí k odstraňování bariér v budovách
kulturních zařízení, tj. v budovách muzeí, galerií, divadel, kin a podobných zařízení.
V oblasti reprodukce genderových stereotypů, jak je již zmíněno výše, sehrávají zásadní roli
média. Z mediálních aktivit Oddělení je třeba zmínit především medializaci Strategie, která
byla zveřejněna na webových stránkách Úřadu vlády ČR.159 Oddělení dále připravilo
podklady pro novináře a tiskové zprávy, takže informace o Strategi a jejích základních
oblastech převzala různá média, např. Česká televize,160 Lidové noviny,161 Hospodářské
noviny,162 Týden,163 Echo 24164 či Aktuálně.cz.165
Stereotypní zobrazování lidského těla v reklamě je předmětem soutěže Sexistické
prasátečko, pořádané NNO Nesehnutí již od roku 2009. Cílem soutěže je upozornit
zadavatele a tvůrce reklamy na to, že tyto reklamy mohou pobuřovat či urážet. V šestém
ročníku soutěže vybírala veřejnost a patnáctičlenná odborná porota složená z expertů
a expertek na genderovou problematiku, marketing a veřejnou komunikaci ze stovky reklam,
rozdělených do dvou kategorií - Stereotypy a jazykový sexismus a Objektifikace aneb Ukaž
všechno. Vítězem soutěže se staly politické reklamy, absolutním vítězem pak reklama
zlínské ČSSD před komunálními volbami.166
9.1.3. Doprava
V oblasti mezinárodních aktivit na podporu rovnosti žen a mužů v dopravě je třeba zmínit
především 5. ročník největší evropské konference TRA zaměřené na dopravu, která
proběhla ve dnech 14. – 17. dubna 2014 v Paříži. Hlavní myšlenkou konference bylo
"překonání propasti" ve smyslu identifikovat a řešit problémy specifické pro využívání
dopravních systémů ženami.167 Jedním z hůavních cílů konference bylo navázat
na publikované výzkumy týkající se dopravy žen a rozšířit zapojení žen do agendy dopravy,
tedy nejen jako pasivních příjemkyň služeb, ale i jako aktérek udržitelného přístupu
a výzkumu bezpečné mobility, spolutvůrkyň rozvojové politiky, veřejné správy a dohledu.
V oblasti silniční dopravy tvoří muži podle údajů MD cca 56,6 % ze všech registrovaných
řidičů, žen-řidiček je cca 43,4 % z celkového počtu. Poměr mužů a žen, kteří obdrželi
tzv. body za spáchání přestupku v silniční dopravě, je však od poměru všech řidičů
významně odlišný. Tvoří ho 83,1 % mužů a 16,9 % žen. Muži obecně vykazují přibližně 2x
vyšší míru nehodovosti (na jeden tisíc řidičů) a svou první nehodu absolvují v mladším věku
než ženy. Příčinou bývá především rychlejší jízda a menší respekt k pravidlům silničního
provozu. O zodpovědnějším chování žen v silničním provozu svědčí mimo jiné také výsledky
průzkumu o využívání bezpečnostních pásů, z něhož vyplývá, že z 91 % mají s používáním
bezpečnostních pásů problém muži a jen z 9 % ženy.168
159
Online
k dispozici
na
odkazu:
<http://www.vlada.cz/assets/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-
muzu/dokumenty/Strategie-pro-rovnost-zen-a-muzu-v-CR-na-leta-2014-2020.pdf>.
160 Online k dispozici na odkazu:
<http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/290838-navrh-vladni-strategie-
alespon-40-procent-zen-ve-vedeni-statu-i-firem/>.
161 Online k dispozici na odkazu:
<http://www.lidovky.cz/vice-zen-do-byznysu-i-politiky-planuje-vlada-f3c-/zpravy-
domov.aspx?c=A141030_165724_ln_domov_sij>.
162 Online k dispozici na odkazu:
<http://archiv.ihned.cz/c1-63047360-pomohou-zenam-kvoty-k-uspechu-ano>.
163 Online k dispozici na odkazu:
<http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/vladni-strategie-v-rozhodovacich-pozicich-
aspon-40-procent-zen_322731.html>.
164 Online k dispozici na odkazu:
<http://echo24.cz/a/ieshL/vladni-plan-at-zeny-vice-pracuji-a-muzi-zastanou-i-
peci-o-deti>.
165 Online k dispozici na odkazu:
<http://zpravy.aktualne.cz/domaci/vladni-expertka-do-sesti-let-chceme-ve-
vedeni-40-zen/r~53309df0635911e4845a002590604f2e/>.
166 Online k dispozici na odkazu:
<http://zenskaprava.cz/vystupy/seste-sexisticke-prasatecko-si-vyslouzily-
politicke-reklamy/>.
167 Online k dispozici na odkazu:
<http:/wiit-paris2014.sciencesconf.org/>.
168 Blíže viz BESIP,
Bezpečnostní pásy. [online] [cit. 2015-03-03] URL:
<http://www.ibesip.cz/cz/ridic/zasady-
bezpecne-jizdy/bezpecnostni-pasy>.
75
Hlavním koordinačním subjektem bezpečnosti silničního provozu je expertní orgán BESIP.
Příležitostně jsou na jeho portálu zveřejňovány i genderově senzitivní statistiky či dokumenty.
Například dokument Jak řídí ženy a muži?169 upozorňuje na rozdílný přístup žen a mužů
k řízení aut a dodržování dopravních předpisů a dochází k závěru, že pokud by všichni
užívali silnice tak bezpečně jako ženy, počet dopravních nehod se smrtelnými následky
by poklesl na hodnotu o 20 % nižší, než je v současnosti ve státech s nejnižší nehodovostí
(Švédsko, Velké Británie a Nizozemsko). Zveřejňování genderově senzitivních výzkumů
a dat však je však ojedinělé, bylo by žádoucí zpracovávat a zveřejňovat údaje pravidelně,
aby bylo možné získat přehled o vývoji v této oblasti.
9.1.4. Životní prostředí
Genderová dimenze počasí a klimatu v celosvětovém kontextu byla předmětem mezinárodní
konference, která proběhla ve dnech 5. – 7. listopadu 2014 v Ženevě. Konference byla
spolupořádána organizacemi UNESCO, FAO, IUCN, UN-ISDR, UN-Women, WHO a Světová
banka pod celkovou koordinaci WMO (Světová meteorologická organizace). Hlavním cílem
konference bylo zvýšit povědomí a prezentovat osvědčené postupy a konkrétní kroky
k posílení postavení žen i mužů, aby mohli vytvářet, získávat a využívat služby, které
by přispěly k možnosti činit informovanější rozhodnutí zejména v oblastech silně
ovlivňovaných změnami počasí a klimatu, jako jsou bezpečnost potravin, snižování rizika
katastrof, vodní hospodářství a veřejné zdraví.
Co se týče uplatňování principu rovnosti žen a mužů a uplatňování genderového
mainstreamingu v odborné působnosti MŽP, v resortní zprávě jsou uvedeny převážně
obecné formulace o dodržování těchto principů. Zpráva je konkrétnější spíše ve vyhodnocení
interních opatření v činnosti resortu. Dodržování principu nediskriminace je zdůrazněno
mimo jiné i v oblasti poskytování dotací. V této souvislosti je však třeba poukázat na určitou
dezinformaci v aktuálně platné (sedmé) verzi Operačního programu Životní prostředí
na programovací období 2014-2020. Zde je výslovně uvedeno: „Problematika rovných
příležitostí žen a mužů je koncepčně podrobně upravena Metodikou (MŽP) rovných
příležitostí pro ženy a muže v projektech a plánech (MŽP 2010), v níž je zpracován postup
zhodnocování dopadů do oblasti rovnosti žen a mužů v projektech a plánech s významnými
dopady na životní prostředí. Při přípravě, koncipování, průběhu a realizaci Operačního
programu Životní prostředí 2014-2020 je dbáno na rovné příležitosti pro ženy a muže
a budou rovněž zohledňovány specifické potřeby žen i mužů. Operační program Životní
prostředí respektuje
„Priority Ministerstva životního prostředí při prosazování rovných
příležitostí žen a mužů“, které jsou uveřejněny na webové stránce MŽP.“170 Ani jeden z obou
zmiňovaných dokumentů však bohužel není možné na webu MŽP nalézt a dle informací
poskytnutých MŽP takové dokumenty ani neexistují.
9.2. Vyhodnocení průběžného plnění Aktualizovaných opatření a Strategie v oblasti
v oblasti všední život a životní styl
A. Minimální standard
Úkol č. 7 Minimálního standardu (všechny resorty)
V souvislosti s plněním úkolu č. 7
Minimálního standardu zaměřeného na medializaci
genderové agendy je třeba uvést, že resorty se v rámci své působnosti soustředí na plnění
tohoto úkolu mimo jiné prostřednictvím svých webových stránek spíše výjimečně.171
V některých případech se zároveň jedná o informace neaktuální či zavádějící – např. web
MPSV v záložce Rovné příležitosti žen a mužů ještě v březnu 2015 uvádí kontakty
a informace o agendách, zaměstnankyních a zaměstnancích, přesunutých na Úřad vlády ČR
169 Online k dispozici na
<http://www.ibesip.cz/cz/pro-media/129-jak-ridi-zeny-a-muzi>.
170 Blíže viz MŽP,
7. verze OPŽP pro budoucí programové období 2014 – 2020. 2012. [online] [cit. 2015-03-03]
URL:
<http://www.opzp.cz/soubor-ke-stazeni/53/15970-opzp_2014_2020_verze_7.pdf>
171 Blíže viz příloha, resortní zprávy
76
v polovině roku 2014,172 MŽP v informacích k Operačnímu programu Životní prostředí
pro budoucí programové období 2014-2020173 odkazuje na materiály Metodika rovných
příležitostí pro ženy a muže v projektech a plánech (MŽP 2010) a Priority Ministerstva
životního prostředí při prosazování rovných příležitostí žen a mužů, zveřejněné na webu
MŽP.174 Tyto materiály však nejsou na webu MŽP dohledatelné.
V resortních zprávách jsou v některých případech v souvislosti s plněním úkolu č. 7 uváděny
dokumenty, které s tématem rovnosti nesouvisejí (např. informace o obměně správních rad
zdravotních pojišťoven ve zprávě MZD).
Přestože webové stránky MD obsahují informace o genderových aspektech dopravní politiky,
a to včetně nezbytnosti využívání genderově senzitivních statistických dat,175 není zřejmé,
zda a jak jsou data sbírána a využívána při formulaci příslušných opatření. Resortní
strategický dokument Dopravní politika pro období 2014 - 2020 s výhledem do roku 2050,176
jehož významným prioritním cílem dle sdělení MD je „podpora a průběžné prohlubování
rovnosti příležitostí všech skupin obyvatelstva v oblasti dopravy“, uvádí zejména opatření pro
osoby se sníženou schopností orientace či pohybu, rovnost žen a mužů není v dokumentu
zohledněna.
Podstatně větší pozornost věnují medializaci genderové agendy NNO, a to jak
prostřednictvím informací na svých webových stránkách, tak např. audiovizuálními spoty
v tradičních i sociálních médiích, pořádáním happeningů, diskusí a seminářů, vydáváním
informačních brožur a dalších materiálů apořádáním soutěží. V této souvislosti je třeba
vyzdvihnout mimo jiné aktivity NNO Fórum 50 %, Gender Studies, Alternativa 50+, LOM
a Nesehnutí.
B. Aktualizovaná opatření
Úkol č. 35 Aktualizovaných opatření (termín plnění: 31. prosince 2015, MPO, MK)
Jak vyplývá z resortních zpráv, mezi příslušnými útvary obou resortů byly navázány kontakty
za účelem zpracování metodiky pro rozeznání sexistické reklamy.
9.3. Doporučení Rady v oblasti všední život a životní styl
A. Doporučení pro všechny resorty
V návaznosti na úkol č. 7
Minimálního standardu a v souvislosti se svým
doporučením v kap. 2.3. aktualizovat informací týkající se rovnosti žen a mužů
na svých webových stránkách;
Zveřejňovat relevantní informace týkající se rovnosti žen a mužů zejména v rámci
resortů, které v aktuálním programovacím období vypisují dotační programy, neboť
se jedná o ex-ante kondicionalitu, resp. horizontální prioritu projektů ESF.
B. Doporučení pro jednotlivé resorty
Aktualizovat informace zveřejněné na webu MPSV v záložce týkající se rovnosti žen
a mužů (MPSV);
Zveřejnit na webu resortu příslušné dokumenty týkající se rovnosti žen a mužů,
na něž odkazuje v Operačním programu Životní prostředí, případně aby byly tyto
dokumenty znovu zpracovány a zveřejněny v nejbližším období. (MŽP)
172 Online k dispozici na odkazu:
<http://www.mpsv.cz/cs/12152>.
173
Online
k dispozici
na
odkazu:
<http://www.opzp.cz/soubor-ke-stazeni/53/15970-
opzp_2014_2020_verze_7.pdf..
174 Viz též dále kap. Životní prostředí
175 Blíže viz webové stránky MD. URL:
<http://www.mdcr.cz/cs/Legislativa/Programy+a+projekty/Rovne-
prilezitosti/metoda_gender_+mainstreaming.htm>.
176
Online
k dispozici
na:
<http://www.mdcr.cz/NR/rdonlyres/EC53D1C8-20F9-4639-AC7A-
1E03D538E9C5/0/Dopravnipolitika1420dovlady.pdf>.
77
