6To 111/2014-425
U S N E S E N Í
Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, projednal v neveřejném zasedání konaném
dne 3. června 2014 v trestní věci vedené proti obžalovanému Martinu OXXXXX,
nar. XXXXX, trvale bytem XXXXX, odvolání
obžalovaného a
státního zástupce proti
rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 31.10. 2013, č. j. 13T 53/2012-395, a
rozhodl
t a k t o :
Za splnění podmínek uvedených v ustanovení § 263 odst. 1 písm. b) trestního řádu se
napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. b), c) trestního řádu
z r u š u j e .
Podle § 259 odst. 1 trestního řádu se věc
v r a c í soudu I. stupně.
O d ů v o d n ě n í :
Napadeným rozsudkem byl obžalovaný Martin OXXXXX vinným zločinem zneužití
pravomoci úřední osoby podle § 329 odst.1, písm. a), odst. 2 písm. a) trestního zákoníku,
jehož se dle zjištění soudu I. stupně dopustil tím, že jako starosta Obce Mistřice,
IČ: 00291129, se sídlem 687 12 Mistřice č.p. 9, a zároveň jako statutární zástupce – jednatel
společnosti M + A Ondroušek, s.r.o., IČ: 27697878, se sídlem Velký Ořechov čp. 88, a
majitel firmy Martin OXXXXX, IČ: 60565144, s místem podnikání Mistřice čp. 71, v letech
2008 - 2010 vyvezl, dal příkaz k vyvezení a jako starosta dal příkaz k uložení odpadu
skupiny "S" (smíšený odpad - zemina a stavební suť) na místo, kde ukládání odpadů není
povolené, tedy v rozporu s ustanovením § 12 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech
a o změně některých dalších zákonů, v platném znění, uložil a umožnil uložit 1.554 tun
odpadů, přičemž tímto jednáním pro sebe jako podnikatele a dále pro společnost SVS –
CORRECT, spol. s r.o., IČ 25513141, se sídlem Bílovice 176, a pro firmu Vladislav Kročil,
IČ 68740972, s místem podnikání Bílovice, Včelary 468, získal prospěch ve výši
516.876,50 Kč, který by jinak museli uhradit v souvislosti s uložením materiálu na oficiální
skládce, kdy tohoto jednání se dopustil jako úřední osoba - starosta Obce Mistřice, když
pokračování
2
6To 111/2014
jednal v rozporu se zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění,
zejména v rozporu s ustanovením § 103 a násl. citovaného zákona, dále v rozporu se zákonem
č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, v platném znění, zejména v rozporu s ustanovením § 3
citovaného zákona, kdy jako starosta obce za účelem získání také vlastního neoprávněného
prospěchu aktivně nehájil zájmy občanů a obce a naopak dával příkazy a pokyny k ukládání
odpadu na nelegální skládce, kterou označil za legální obecní skládku na pozemku v majetku
obce Mistřice, čímž sobě a jinému opatřil značný prospěch ve výši 516.876,50 Kč. Za tento
zločin mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání tří let, jenž byl podmíněně odložen na
zkušební dobu v délce tří let. Dále mu byl uložen peněžitý trest ve výši 100.000 Kč a
v případě nezaplacení tohoto trestu byl uložen jako náhradní trest odnětí svobody v trvání pěti
měsíců.
Takto vyhlášený rozsudek napadli v zákonné lhůtě odvoláním obžalovaný i státní
zástupce. Státní zástupce podal odvolání v neprospěch obžalovaného a uvádí v něm, že
napadený rozsudek leze akceptovat jen částečně, neboť obžaloba spatřuje v jednání
obžalovaného naplnění dalšího zákonného znaku skutkové podstaty zločinu zneužití
pravomoci úřední osoby ve smyslu § 329 odst. 2písm. f) trestního zákoníku a navíc i naplnění
zákonných znaků skutkové podstaty přečinu porušování povinností při správě cizího majetku
podle § 220 odst. 1, 2 písm. a), b) trestního zákoníku a přečinu neoprávněného nakládání
s odpady podle § 298 odst. 2, 3 písm. b) trestního zákoníku. V tomto směru navrhl napadený
rozsudek zrušit a uznat obžalovaného vinným z citovaných trestných činů a uložit mu úhrnný
trest odnětí svobody ve stejném znění.
Obhajoba ve svém odvolání namítá nepřezkoumatelnost rozhodnutí, nejasná a neúplná zjištění
skutkového stavu. Navrhla napadený rozsudek zrušit a obžalovaného zprostit obžaloby,
popřípadě věc vrátit soudu I. stupně k dalšímu řízení.
Odvolací soud tedy z podnětu podaných odvolání podle ust. § 254 odst. 1 trestního řádu
přezkoumal zákonnost a odůvodněnost napadeného rozsudku včetně řízení, které předcházelo
jeho vydání, a to nejen z hlediska vytýkaných vad, a dospěl k závěru, že skutková zjištění jsou
neúplná a nejasná, jsou o nich pochybnosti, přičemž bude nutno provádět důkazy další.
Především je třeba dát zapravdu obhajobě, že rozsudek je nepřezkoumatelný a
neodpovídá požadavkům § 125 odst. 1 trestního řádu. Soud I. stupně ve svém rozhodnutí
uvádí, co kdo řekl, popisuje litinné důkazy, ale neuvádí, jaké skutečnosti z jakých důkazů vzal
za prokázané. V rozhodnutí je často citován jako stěžejní listinný důkaz č. l. 44-49, ovšem z
obsahu spisu odvolací soud zjistil, že jde o tabulky s výpočty, u kterých není uvedeno, kdo je
vypracoval a na základě čeho. Na základě této listiny pak soud I. stupně kalkuluje s výší
neoprávněného prospěchu (ve výši 516.876,50 Kč), jakožto zásadního údaje pro právní
kvalifikaci. Takto učená výše prospěchu nemá oporu ve spise. Soud I. stupně nerozebral
subjektivní stránku skutkové podstaty, tedy tím, zda obžalovaný jednal v úmyslu opatřiti
sobě nebo jinému neoprávněný prospěch a v čem tedy pak následně prospěch spočíval, komu
a jakým způsobem měl vzniknout a v jaké výši. V popisu skutku je několik zákonných
ustanovení, jenž měl obžalovaný porušit, aniž by bylo popsáno jakým způsobem se tak stalo.
Odůvodnění rozhodnutí se nezabývá jednotlivými znaky skutkových podstat zažalovaných
trestných činů a pokud soud I. stupně kvalifikoval jednání obžalovaného jinak, než bylo v
podané obžalobě, tak nevysvětlil z jakých důvodů. Strohé konstatování, že nebyly naplněny
pokračování
3
6To 111/2014
znaky jednotlivých skutkových podstat, je nedostačující. Je třeba vysvětlit, které znaky nebyly
naplněny. Pokud soud I. stupně uznal obžalovaného vinným z uložení odpadu 1554 tun,
neříká o jaký přesně odpad šlo a zda je třeba tento odpad odstranit a na jaké náklady. Není
popsáno jakým způsobem obžalovaný dával příkazy k vyvezení či uložení odpadu, komu
a z jakého důvodu. V dané věci byl vypracován znalecký posudek a znalci položeny otázky ne
zcela adekvátní projednáváné trestné činnosti. Ačkoliv obhajoba navrhla doplňující otázky na
č.l. 332 spisu, nikdo takové otázky znalci nepoložil. Odvolací soud je toho názoru, že tyto
doplňující otázky lépe vystihují daný problém. V odůvodnění rozhodnutí se objevují
i rozporná tvrzení jako například to, že nedošlo k ohrožení životního prostředí, ovšem
z výpovědí některých svědků, je zřejmý opak (ing. Roman ŠXXXXX).
V dalším řízení soud I. stupně především své rozhodnutí náležitě zdůvodní a bude se
řídit požadavky ustanovení § 125 odst. 1 trestního řádu. Bude nezbytné zjistit, zda a jakým
způsobem dával obžalovaný příkazy k vyvážení a uložení odpadu, zda před tím takový odpad
kontroloval, jaký konkrétní odpad byl z jeho iniciativy vyvežen a uložen a v jakém množství,
zda došlo tímto k poškození životního prostředí (míru znečištění určí znalecký posudek), zda
množství naveženého odpadu z iniciativy obžalovaného bude nezbytné odstranit a s jakými
náklady, jaký prospěch získal on či někdo další tím, že vyvezl a uložil odpad. Nalézací soud
samozřejmě provede také veškeré další důkazy, vyjde-li nutnost jejich provedení v dalším
řízení najevo. Teprve po doplnění dokazování v naznačeném směru se bude moci soud
I. stupně vypořádat bez pochybností jak s otázkou viny obžalovaného, tak případně i trestu.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí
není další řádný opravný prostředek přípustný.
Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně
dne 3. června 2014
JUDr. Marie Káňová, v.r.
předsedkyně senátu
Vypracovala:
Mgr. Radana Macháňová Laštůvková
soudkyně
Za správnost vyhotovení:
Renata Vykoukalová