III.
Informace o plnění opatření pro řešení sociálních nepokojů podle usnesení
vlády č. 935 ze dne 11. prosince 2013
1) Návrh
mechanismů
dlouhodobé
finanční
podpory
sociální
práce
a garancí minimální kapacity sítě preventivních sociálních služeb v sociálně
vyloučených lokalitách (bod II./1./ba usnesení vlády č. 935/2013)
Oblast financování sociální práce
Podle ustanovení § 92 a § 93 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále
též „zákon“), zajišťují tyto sociální agendy krajské úřady a obecní úřady obcí
s rozšířenou působností,
v současné době je transfer finančních prostředků
zajištěn v podobě neúčelového příspěvku na výkon státní správy na veškeré
agendy, jež stát deleguje ve výkonu na tyto administrativně správní úrovně. Návrh na
garantování účelového financování sociální práce a tím i faktického zajištění výkonu
sociální práce v rámci preventivních opatření proti sociálním nepokojům vychází
z analogického způsobu financování jiné sociální agendy – výkonu sociálně-právní
ochrany dětí, tj. účelové dotace.
Účelová dotace se může poskytnout pouze na
základě zákonného titulu, navrhuje se tedy novelou zákona o sociálních
službách včlenit ustanovení o financování části sociálních agend, tj. činností
sociální práce a koordinace sociálních služeb (vč. sociální kurately dospělých
osob a koordinace dlouhodobé péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením).
Na základě zkušenosti je nutné konstatovat, že počet sociálních pracovníků –
zaměstnanců úřadů obcí zařazených k výkonu agend sociální práce
v přenesené působnosti pozvolna klesá v souvislosti s rušením sociálních
oddělení či jejich slučováním s jinými, zatímco vývoj počtu sociálních jevů
vyžadujících odborné řešení je naprosto opačný. Za účelem zabránění úplné redukci
preventivní formy sociální práce ve veřejné správě, jejímž hlavním garantem je
i z hlediska Listiny základních práv a svobod stát (sociální práva občanů ČR) se
navrhuje vytvořit účelový dotační titul pro financování agend na úrovni místní
samosprávy. Krajským úřadům musí být analogicky zajištěny obdobný rozsah
a forma finanční podpory jako v území.
Financování povinností úřadu obce s rozšířenou působností, uvedených v § 92 písm.
b) až d) zákona, které jsou přímým výkonem sociální práce s osobami, které se
nacházejí na území obce s rozšířenou působností, není zajištěno žádným účelově
vázaným finančním příspěvkem nebo dotací. To znamená, že přestože je stát
povinen prostřednictvím úřadů uvedených typů obcí zajistit výkon mikropraxe sociální
práce (zejm. koordinace sociální pomoci lidem s potřebou dlouhodobé péče, bez
kompetencí k zajištění si adekvátního bydlení a běžnému životu, tj. kontraktace
pomoci osobám ohroženým sociálním vyloučením u poskytovatelů sociálních služeb,
a dále přímá práce s osobami s využitím metod sociální práce (případový proces,
sociální terapie, krizová intervence a odborné sociální poradenství)), nemá v rukou
kromě metodických doporučení žádný konkrétní nástroj pro podporu sociální práce
na obcích, tj. není žádný účelově definovaný finanční příspěvek úřadům obcí
poskytován.
1
Obecně se počítá s tím, že agendy jsou financovány, a to v podobě
neúčelového příspěvku na výkon státní správy. Výkon je však zákonnou
povinností, nelze jej nezajistit a forma neúčelového příspěvku na výkon státní
správy nezaručuje ani účelné, ani hospodárné vynaložení finančních
prostředků z kapitoly všeobecná pokladní správa na tyto sociální agendy na
úřadech obcí s rozšířenou působností. Dalším rizikovým faktorem je při
dosavadním způsobu financování skrze příspěvek na výkon nízká priorizace
sociálních agend na úřadu obce oproti správním řízením – žádostem o vydání
rozhodnutí ve věcech civilních, živností, stavebních, dopravních apod.
MPSV proto navrhuje včlenit do novely zákona o sociálních službách, která se
bude připravovat v roce 2015, § 103 upravující dotační titul určený obcím
s výkonem státní správy v přenesené působnosti (tzv. III. typu) a novelizující
ustanovení vkládající nový § 65a v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné
nouzi, ve znění pozdějších předpisů upravující dotační titul určený obcím s
výkonem státní správy v přenesené působnosti (tzv. II. typu). Cílem je zajištění
garance výkonu sociální práce v přenesené působnosti ve správních obvodech
těchto obcí. Původně zvažovaná řešení (účelově vázaný příspěvek na výkon státní
správy v přenesené působnosti, změna rozpočtového určení daní) byla shledána
administrativně náročná a neefektivní.
Realizace výše uvedeného opatření by vyžadovala roční náklady v objemu
673.951.169 Kč.
Oblast plánování a financování služeb sociální prevence
Dlouhodobá strategie financování sociálních služeb vychází především ze
stanovení průměrné nákladovosti jednotlivých typů služeb. Při výpočtu této
průměrné hodnoty jsou zohledňovány náklady osobní a náklady ostatní (provozní).
Osobní náklady jsou vypočítány jako součin mezd (platů) jednotlivých pracovníků
a jejich pracovních úvazků. Dle potřeby může být pro účely výpočtu nákladů počítáno
se všemi zaměstnanci, případně pouze s pracovníky v přímé péči. Ostatní náklady
jsou dopočítávány na základě procentuální výměry, která bude stanovena na základě
analýz systému výkaznictví MPSV (pro každý typ služby bude na základě
vykázaných údajů stanoven poměr osobních a ostatních nákladů (př. 80:20).
Po vypočtení těchto průměrných nákladů lze uplatnit rozdílné přístupy k tomu,
z jakých zdrojů mají být tyto náklady pokryty – lze stanovit podíly jednotlivých zdrojů,
spoluúčasti atd. Uvedený postup výpočtu je univerzální pro použití v praxi. Výhodou
je jednoduchost konstrukce výpočtu, stejně jako snadné zjištění potřebných údajů
(mzdová/platová úroveň, počty úvazků). Jeho zásadním předpokladem je ovšem
stanovení potřebné personální kapacity pro danou lokalitu (potřebnost, která musí
odpovídat sociodemografickým charakteristikám dané lokality).
Ze zkušeností vyplývá, že uvedená opatření tedy budou řešena v rámci systému
sociálních služeb především službami sociální prevence, nejvíce pak prostřednictvím
těchto druhů služeb: terénní programy, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a
sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi.
Předpokládané
roční
náklady
na
realizaci
tohoto
opatření
činí
1.283.103.000 Kč.
2
Náklady na opatření budou realizovány především prostřednictvím specifických
projektů z prostředků Evropské Unie, respektive Evropského sociálního fondu. To
předpokládá minimální účast státního rozpočtu dle podílu spolufinancování, který se
může lišit dle jednotlivých příjemců projektu. Dále budou opatření hrazena ze
státních dotací na sociální služby, dle §101a a 104 zákona. Vzhledem k aktuální
situaci (ukončování minulého programovacího období, nastavování období 2014 –
2020) je obtížné predikovat podíl financování z prostředků Evropského sociálního
fondu a státního rozpočtu.
V příloze tohoto materiálu je tabulka č. 1 shrnující financování služeb sociální
prevence a uvedených tří druhů za poslední tři roky, a to jak z prostředků
Evropského sociálního fondu, tak i státního rozpočtu.
Z tabulky vyplývá, že objem
prostředků určených na financování služeb sociální prevence z uvedených
zdrojů se v letech příliš nemění (pohybuje se okolo 2 mld. Kč/rok), příliš se
nemění ani podíl vybraných tří druhů služeb na celkovém objemu prostředků
na služby sociální prevence (vždy okolo 30% alokace). Mění se ovšem podíl
financování v rámci uvedených zdrojů. Lze ovšem konstatovat, že tento stav přetrvá i
v dalším programovacím období.
Podíl národních zdrojů k evropským tak bude
oscilovat mezi 60:40 a 40:60.
V rámci návrhu Metodiky MPSV stanovuje Základní principy a priority dotačního
řízení, které vycházejí z dlouhodobých priorit resortu pro oblast sociálních služeb
a jsou následující:
Vyloučení střetu zájmů.
Rovný přístup ke všem poskytovatelům.
Výpočet dotace stanovený jednotným nediskriminujícím způsobem
(objektivizovaným výpočtem) pro všechny poskytovatele služeb bez ohledu na
jejich právní formu. V rámci řízení o poskytnutí dotace žádají o finanční
podporu na sociální služby i krajské příspěvkové organizace, kterým
vypočtená dotace bude do jejich rozpočtů poskytována formou tzv. „příspěvku“
v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., v případě ostatních poskytovatelů
služeb bude dotace na sociální službu poskytnuta formou „dotace“ na základě
Smlouvy uzavřené s krajem.
Střednědobé plány rozvoje sociálních služeb jakožto podklad pro poskytování
dotací.
Podpora terénních a ambulantních služeb sociální péče.
Podpora sociálních služeb zaměřených na podporu dětí ohrožených sociálním
vyloučením, včetně podpory jejich případných pěstounských rodin, a dále
sociálních služeb zaměřených na jednotlivce ohrožené předlužením a s tím
souvisejícími sociálně nežádoucími jevy.
Podpora pobytových služeb sociální péče realizující kroky vedoucí
k deinstitucionalizaci a humanizaci.
Podpora zásad a principů paliativní péče v zařízeních pobytových sociálních
služeb uvedených v § 48 (domovy pro osoby se zdravotním postižením),
v § 49 (domovy pro seniory) a v § 50 (domovy se zvláštním režimem) zákona
č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
Zajištění efektivního financování sociálních služeb, zejména ve vztahu
k příspěvkovým organizacím a neziskovému sektoru.
3
Plánování poskytování sociálních služeb
Dlouhodobá strategie v oblasti činnosti sociálních služeb si klade za cíl zvýšit
flexibilitu sociálních služeb v oblasti včasné reakce na řešení sociálních
nepokojů. Jedná se o
rozšíření nabídky činností sociálních služeb (např.
komunitní sociální práce). Díky tomuto rozšíření
je možné realizovat intervence
preventivního charakteru,
které mají minimalizovat výskyt sociálních nepokojů,
dále je možné realizovat včasné intervence, které vedou k aktivnímu řešení
sociálních nepokojů. Primárně se jedná o změnu v obsahu intervencí ze strany výše
zmíněných druhů sociálních služeb – terénní programy (§ 69 zákona), nízkoprahová
zařízení pro děti a mládež (§ 62 zákona) a sociálně aktivizační služby pro rodiny
s dětmi (§ 65 zákona). Nová nabídka služeb umožní rozšíření možností spolupráce
s dalšími místními aktéry, především s obcemi.
Základem pro zefektivnění a zkvalitnění procesu poskytování sociálních služeb
je profesionalizace sociálních pracovníků a dalších pracovních pozic v rámci
sociálních služeb.
Proto pracujeme na změně systému vzdělávání pracovníků
působících v sociálních službách. Součástí je i zvýšení kompetence sociálních
pracovníků v oblasti intervence při předcházení či řešení sociálních nepokojů a
to primárně v oblasti vlastní koordinace zásahu (síťování, case management).
S tím úzce souvisí i připravovaná povinnost pro obce
spolupracovat s krajem na
tvorbě sítě sociálních služeb (komunitní plánování) a na základě toho předávat
kraji informace o zjištěných potřebách obyvatel. Tímto bude zintenzivněna
spolupráce mezi obcí a krajem. Právě tento proces zajišťuje jak stanovení optimální
kapacitní jednotky pro sociální služby poskytované ve formě ambulantní nebo
terénní, tak profesionálních sociálních pracovníků, kteří jsou schopni vyvíjet
preventivní aktivity k minimalizaci výskytu sociálních nepokojů, případně po jejich
vzniku je aktivně řešit. Nedílnou součástí jejich činnosti je aktivní sledování vývoje
sociálních jevů v příslušné lokalitě a zjišťování potřeb obyvatel.
Zjišťování potřeb má být základem pro definování plánu rozvoje sociálních služeb.
V rámci systémového projektu Podpora procesů v sociálních službách budou
definována minimální kritéria plánu rozvoje sociálních služeb, který by v sobě
zahrnoval potřeby občanů a návrh cílů a opatření směřujících k jejich naplnění. Tím
by vznikla
síť, která by
komplexně identifikovala sociálně nepříznivé situace i
činnosti, kterými jsou tyto situace řešeny.
A právě tento proces má být základem i pro definování sítě preventivních sociálních
služeb v sociálně vyloučených lokalitách (ideálně jakou součást lokálních
rozvojových plánů – IPRM, komunitních plánů, aj..). Nezbytnou součástí sítě je
definování provazeb sociálních a souvisejících služeb na výkon sociální práce dle
ustanovení § 92 a § 93 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a dle
ustanovení § 63 a § 64 zákona č. 111/2006 o pomoci v hmotné nouzi.
Kvalitní
prevencí před vypuknutím sociálních nepokojů je souběžné fungování všech
v textu zmíněných systémů (sociální práce, sociální a navazují služby). Tato
součinnost je koordinována ze strany obecních úřadů a jejich sociálních
pracovníků, kteří zároveň vykonávají pro sociálně vyloučenou lokalitu odborné
sociální poradenství.
4
Strategie sociálního začleňování
K naplnění cílů uvedených v daném úkolu, tj. ke zmírnění důsledků sociálních
nepokojů nebo omezení jejich vzniku, mohou přispět i opatření uvedená ve Strategii
sociálního začleňování 2014 – 2020, která byla schválena usnesením vlády č. 24 ze
dne 8. ledna 2014 (dále jen „Strategie“).
Jako základní nástroj pro sociální začleňování osob sociálně vyloučených nebo
sociálním vyloučením ohrožených je vnímána sociální práce. Všechny oblasti
podporující sociální začleňování ve Strategii jsou proto pojímány z toho pohledu, jak
sociální práce může přispět k fungování opatření v jednotlivých oblastech. V rámci
posílení sociální práce jako základního nástroje řešení sociálního začleňování a
opatření uvedených v materiálu bude třeba zajistit navýšení počtu sociálních
pracovníků na obcích. Současný stav počtu sociálních pracovníků je na některých
obcích značně poddimenzovaný. Navýšením stávajícího počtu sociálních pracovníků
o 50 % by šlo o cílový stav 2500 sociálních pracovníků obecních úřadů obcí
s rozšířenou působností.
Strategie ukazuje směr, kterým by se řešení sociálního vyloučení měla ubírat,
prosazuje společensky odpovědné hodnoty vztahující se k sociálnímu vyloučení,
upozorňuje na nedostatky při hledání řešení sociálního vyloučení a zasazuje se
o šíření principu mainstreamingu sociálního začleňování na všech správních
úrovních.
Konkrétní opatření týkající se sociální práce, která jsou ve Strategii obsažena, jsou
tato:
2.a Zajistit a podporovat
vzájemnou spolupráci aktérů veřejné správy
a ostatních subjektů při výkonu sociální práce;
Gestor: MPSV ve spolupráci s MV, kraji a obcemi
Termín: Průběžně
2.b Zabezpečit odpovídající
metodickou a finanční podporu sociální práce;
Gestor: MPSV
Termín: Od roku 2014
2.c Předložit legislativní úpravu výkonu sociální práce, včetně role aktérů,
metodik činností, definice aktérů, činností, úkonů podle potřeb identifikovaných
v jednotlivých odvětvích sociální ochrany (včetně využití metody case
management);
Gestor: MPSV
Termín: Do konce roku 2016
2.d Předložit legislativní úpravu profese a celoživotního vzdělávání
sociálních pracovníků – profesní zákon za účelem zajištění garantované
odbornosti a kvality výkonu sociální práce
Gestor: MPSV
Termín: Do konce roku 2016
2.e Zajistit
účelově vázané financování výkonu sociální práce ve veřejné
správě
Gestor: MPSV ve spolupráci s MF
Termín: Do konce roku 2016
5
2.f Podpora
sociální práce na obcích, slaďování metod sociální práce
a spolupráce s ÚP ČR, NNO a poskytovateli sociálních služeb
Gestor: MPSV
Termín: Průběžně
2.g Podpora péče poskytované v co největší míře
v přirozeném prostředí
klienta (komunitní péče)
Gestor: MPSV
Termín: Průběžně
2.h Podpora
alternativních přístupů v sociální práci
Gestor: MPSV
Termín: Průběžně
2.ch Zvyšování
prestiže sociální práce prostřednictvím osvěty a informování
Gestor: MPSV
Termín: Průběžně
Zásadní roli hrají také aspekty kvality, dostupnosti, prostupnosti a komplexnosti
systému sociálních služeb. Sociální služby skrze svoji činnost reagují na potřeby
osob či cílových skupin sociálně vyloučených, případně sociálním vyloučením
ohrožených a zároveň reagují na nepříznivé sociální jevy, které se vyskytují v místě
působnosti. Systém sociálních služeb je nutno uzpůsobit tak, aby více reagoval na
jevy ve společnosti, potřeby společnosti a uživatelů, sociálně nepříznivé
situace/události. Dále je nezbytné zpřehlednit systém pro cílové uživatele, nastavit
multidisciplinární spolupráci a rozdělování a monitorování finančních prostředků
z veřejných zdrojů. Podmínkou tohoto výhledu je modernizace systému sledování
kvality sociálních služeb, podpora profese a pracovní pozice sociálního pracovníka
a dalších pracovních pozic v systému poskytování sociálních služeb, dále podpora
vzniku modelů evaluace služeb sociálního začleňování a to jak z hlediska procesu,
tak i dopadu, dále z hlediska kvality i kvantity. Součástí je i vytvoření nového modelu
financování. Cílem Strategie v oblasti sociálních služeb je
zajistit dostatečně
rozvinutý systém sociálních služeb pro potřeby osob sociálně vyloučených
nebo sociálním vyloučením ohrožených reagující na jejich individuální potřeby
v kontextu společenské zakázky.
Opatření týkající se tohoto cíle:
3.2.a Zajistit podporu rozvíjení
dostupnosti, prostupnosti a komplexnosti
systému sociálních služeb v rámci sítí sociálních služeb reagujících na potřeby
regionu, podpora
spolupráce poskytovatelů sociálních služeb za účelem
sociálního začleňování na místní úrovni;
Gestor: MPSV
Termín: Do konce roku 2015.
3.2.b Zajistit podporu
dostupnosti, kvality a spolupráce začleňujících služeb
v sociálně vyloučených lokalitách;
Gestor: MPSV
Termín: Do konce roku 2015.
6
3.2.c Zajistit podporu
spolupráce vzdělavatelů a poskytovatelů sociálních
služeb za účelem zefektivnění sociálního začleňování na místní úrovni;
Gestor: MPSV
Termín: Do konce roku 2015.
3.2.d Podporovat
vznik nástrojů pro zjišťování sociálních jevů v sociálně
vyloučených lokalitách a potřeb osob sociálně vyloučených nebo
ohrožených sociálním vyloučením;
Gestor: MPSV
Termín: Do konce roku 2015.
3.2.e Podporovat vznik
modelů měření efektivity služeb sociální prevence,
aktivizačních a začleňujících služeb, včetně služeb sociálního poradenství
s důrazem na aktivity sociálního začleňování;
Gestor: MPSV
Termín: Do konce roku 2014.
3.2.f Optimalizovat systém financování sociálních služeb, který bude
reflektovat demografický vývoj, nároky uživatelů a rostoucí náklady poskytovatelů;
Gestor: MPSV
Termín: Od roku 2014.
3.2.g Navrhnout
začlenění komunitní sociální práce do činností sociálních
služeb;
Gestor: MPSV
Termín: Do konce roku 2015.
3.2.h Navrhnout
nové druhy sociálních služeb a jejich obsah, které by více
reagovaly na potřeby osob sociálně vyloučených, či sociálním vyloučením
ohrožených,
a dále na jevy a potřeby vyskytující se ve společnosti;
Gestor: MPSV
Termín: Do konce roku 2015.
3.2.ch
Navrhnout
personální standard služeb sociální prevence,
aktivizačních a začleňujících služeb, včetně služeb sociálního poradenství s důrazem na aktivity sociálního začleňování;
Gestor: MPSV
Termín: Do konce roku 2015.
3.2.i Zvyšování
prestiže sociálních služeb a sociální práce prostřednictvím osvěty
a informování veřejnosti.
Gestor: MPSV
Termín: Průběžně.
Všechna opatření Strategie budou průběžně monitorována a jejich plnění
vyhodnocováno.
7
2) Návrh
na obnovení finanční bonifikace za výkon veřejné služby
(bod II./1./bb usnesení vlády č. 935/2013)
V rámci Senátu byl připraven senátní návrh zákona o pomoci v hmotné nouzi
(tisk č. 195) s cílem upravit institut veřejné služby, který by byl v souladu s nálezem
Ústavního soudu a který by opět vrátil hodnocení vlastní aktivity osob v hmotné nouzi
i s možností bonifikace v rámci dávek za vykonanou veřejnou službu. Tento návrh
byl projednán Výborem pro zdravotnictví a sociální politiku, který jej schválil
i s pozměňovacími návrhy, na kterých úzce spolupracovalo Ministerstvo práce
a sociálních věcí. Senátní návrh byl schválen plénem Senátu na jeho 19. schůzi dne
20. března 2014 ve znění pozměňovacích návrhů přijatých ve výboru a byl předložen
Poslanecké sněmovně.
Dále bude v roce 2014 realizováno mj. opatření aktivní politiky zaměstnanosti, které
vychází z některých principů veřejné služby, tzv.
Aktivizační pracovní příležitost.
Toto opatření je určené k podpoře dlouhodobě evidovaných uchazečů o zaměstnání,
zejména těch, kteří se ocitající ve stavu hmotné nouze. Úřad práce ČR bude
zaměstnavateli poskytovat finanční příspěvek na krátkodobé pracovní příležitosti
s minimálním rozsahem (max. 3 měsíce, max. 40 hodin měsíčně) s cílem zajistit
dlouhodobě nezaměstnaným osobám pracovní uplatnění a možnosti obnovy
pracovních návyků a přivýdělku slučitelné s jejich statutem uchazeče o zaměstnání
včetně všech práv a povinností, které z něj vyplývají.
8
Příloha č. 1
Tabulka č. 1: Přehled financování služeb sociální prevence v letech 2012 – 2014 podle druhů a zdrojů
Rok 2012
Rok 2013
Rok 2014*
Státní dotace
Individuální
Státní dotace
Individuální
Státní dotace
Individuální
Celkem
Celkem
Celkem
MPSV
projekty krajů
MPSV
projekty krajů
MPSV
projekty krajů
nízkoprahová zařízení pro děti
a mládež
9
5 386 084 Kč
123 479 246 Kč
218 865 330 Kč 1
28 365 260 Kč
58 987 346 Kč
187 352 606 Kč 1
60 619 109 Kč
43 281 074 Kč
203 900 183 Kč
sociálně aktivizační služby pro
rodiny s dětmi
8
4 508 836 Kč
155 707 033 Kč
240 215 869 Kč 9
1 474 800 Kč
102 773 178 Kč
194 247 978 Kč 1
16 106 637 Kč
74 315 385 Kč
190 422 022 Kč
terénní programy
8
0 474 666 Kč
97 473 804 Kč
177 948 470 Kč 8
4 918 973 Kč
61 868 594 Kč
146 787 567 Kč 1
29 061 059 Kč
77 769 440 Kč
206 830 499 Kč
∟ Celkem
2
60 369 586 Kč 3
76 660 083 Kč 6
37 029 669 Kč 3
04 759 033 Kč 2
23 629 118 Kč 5
28 388 151 Kč 4
05 786 805 Kč 1
95 365 899 Kč 6
01 152 704 Kč
Služby sociální prevence
celkem
1
037 904 519 Kč 1
025 463 494 Kč 2
063 368 013 Kč
1
077 368 146 Kč 7
96 120 219 Kč 1
873 488 365 Kč
1
286 307 685 Kč 7
44 819 062 Kč
2
031 126 747 Kč
podíl vybraných
služeb/prevence celkem
25%
37%
31%
28%
28%
28%
32%
26%
30%
* 20. 8. 2014
9
