Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Informace o plnění opatření pro řešení sociálních nepokojů'.

link to page 2 link to page 2 link to page 2 link to page 11 link to page 11 link to page 18 link to page 18 link to page 18 link to page 24 link to page 24 link to page 24 link to page 35 link to page 35 link to page 41 link to page 41 link to page 47 link to page 55 link to page 55 link to page 60 link to page 60 link to page 66 link to page 66 link to page 72 link to page 72 link to page 72 link to page 81 link to page 81 link to page 85 link to page 90 link to page 90 link to page 94 link to page 100 link to page 107 link to page 107 link to page 110 link to page 114 link to page 114 II. 
VÝSLEDKY KONTROLNÍ ČINNOSTI STÁTNÍHO ÚŘADU INSPEKCE 
PRÁCE ZA ROK 2013 
1 
KONTROLY V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI .......................................................... 2 
1.1 
KONTROLA NELEGÁLNÍHO ZAMĚSTNÁVÁNÍ OBČANŮ ČR A CIZINCŮ MIMOŘÁDNÉ 
KONTROLNÍ AKCE ZAMĚŘENÉ NA OBLAST NELEGÁLNÍ PRÁCE .................................................. 2 
1.2 
KONTROLA DODRŽOVÁNÍ POVINNOSTÍ ZAMĚSTNAVATELŮ PODLE ZÁKONA Č. 435/2004 
SB., O ZAMĚSTNANOSTI ......................................................................................................... 11 
2 
KONTROLY V OBLASTI PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ ............................. 18 
2.1 
KONTROLA DODRŽOVÁNÍ PRACOVNĚPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ NA ZÁKLADĚ PODNĚTŮ 
SMĚŘUJÍCÍCH DO OBLASTI PRACOVNĚPRÁVNÍ, BOZP A ZAMĚSTNANOSTI .............................. 18 
2.2 
KONTROLA DODRŽOVÁNÍ PRACOVNĚPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ NA ÚSEKU AGENTURNÍHO 
ZAMĚSTNÁVÁNÍ A VYSÍLÁNÍ PRACOVNÍKŮ V RÁMCI POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB V ČLENSKÝCH 
ZEMÍCH EU ............................................................................................................................ 24 
2.3 
MIMOŘÁDNÉ KONTROLNÍ AKCE ZAMĚŘENÉ NA OBLAST PRACOVNÍCH VZTAHŮ A 
PODMÍNEK.............................................................................................................................. 35 
3 
KONTROLY V OBLASTI BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI 41 
3.1 
BEZPEČNOST PRÁCE VE STAVEBNICTVÍ ....................................................................... 41 
3.2 
KONTROLA ZAMĚSTNAVATELŮ S VOZOVÝM PARKEM ................................................. 47 
3.3 
KONTROLA SYSTÉMU BOZP A PRACOVNÍCH PODMÍNEK V MALÝCH A STŘEDNÍCH 
PODNICÍCH A V DALŠÍCH VYBRANÝCH PODNICÍCH S POČTEM ZAMĚSTNANCŮ 250 A VÍCE ..... 55 
3.4 
KONTROLA SYSTÉMU OPATŘENÍ SOUVISEJÍCÍCH S OCHRANOU OSOB A ZAMĚSTNANCŮ 
PŘED ÚRAZEM ELEKTRICKÝM PROUDEM ................................................................................ 60 
3.5 
BEZPEČNOST PRÁCE PŘI POUŽÍVÁNÍ ZDVIHACÍCH ZAŘÍZENÍ A PROSTŘEDKŮ PRO 
ZAVĚŠENÍ A UCHOPENÍ BŘEMENE ........................................................................................... 66 
3.6 
BEZPEČNOST PRÁCE PŘI PROVOZU PLYNOVÝCH A TLAKOVÝCH ZAŘÍZENÍ SE 
ZAMĚŘENÍM NA PROVOZ NÍZKOTLAKÝCH KOTELEN SPOTŘEBIČŮ, PLYNOVÝCH PECÍ A 
VÝMĚNÍKOVÝCH STANIC VČETNĚ TLAKOVÝCH NÁDOB .......................................................... 72 
3.7 
KONTROLA PLNĚNÍ ÚKOLŮ ZADAVATELE STAVBY A KOORDINÁTORA BOZP NA 
STAVENIŠTI ............................................................................................................................ 81 
3.8 
PREVENCE BOZP PŘI PŘÍPRAVĚ A PROVÁDĚNÍ STAVEB .............................................. 85 
3.9 
KONTROLA SYSTÉMU BOZP VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH SE ZAMĚŘENÍM NA 
VŠEOBECNOU BEZPEČNOST A ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ ............................................................. 90 
3.10  KONTROLA SYSTÉMU BOZP V ZEMĚDĚLSTVÍ ............................................................. 94 
3.11  DODRŽOVÁNÍ BEZPEČNOSTI PRÁCE PŘI MANIPULACI A SKLADOVÁNÍ DŘÍVÍ .............. 100 
3.12  INTEGROVANÁ INSPEKCE PODLE ZÁKONA Č. 59/2006 SB., O PREVENCI ZÁVAŽNÝCH 
HAVÁRIÍ ............................................................................................................................... 107 
3.13  PROGRAM „BEZPEČNÝ PODNIK“ ............................................................................... 110 
4 
SOUHRNNÉ VÝSLEDKY KONTROLNÍ ČINNOSTI STÁTNÍHO ÚŘADU 
INSPEKCE PRÁCE ............................................................................................................. 114 
 
 
 

1  KONTROLY V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI 
 
1.1  Kontrola 
nelegálního 
zaměstnávání 
občanů 
ČR 
a cizinců 
Mimořádné kontrolní akce zaměřené na oblast nelegální práce 
Stejně jako v roce 2012, i po celý rok 2013 byla kontrolní činnost orgánů inspekce zaměřená 
na  odhalování  a  potírání  nelegální  práce  realizována  v  rámci  projektu  OP  LZZ  „Efektivní 
systém  rozvoje  zaměstnanosti,  výkonu  komplexních  kontrol  a  potírání  nelegálního 
zaměstnávání  v ČR“,  RČ  CZ  1.04/2.2.00/11.00013.  Na  kontrolu  nelegálního  zaměstnávání 
bylo  v  roce  2013  zaměřeno  pět  kontrolních  úkolů  Státního  úřadu  inspekce  práce.  Hlavní 
z těchto  kontrolních  úkolů  byl  zaměřen  na  kontrolu  nelegálního  zaměstnávání  občanů  ČR 
a cizinců obecně, další související úkoly byly zaměřeny na následné kontroly u těch subjektů, 
které  již  byly  v minulých  obdobích  kontrolovány  a  byly  u  nich  zjištěny  nedostatky 
a na kontrolu  nelegálního  zaměstnávání  na  základě  podnětů  od  občanů  a  institucí. 
V neposlední  řadě  byly  i  v roce  2013  organizovány  mimořádné  kontrolní  akce  vztahující 
se vždy  k vybrané  oblasti  podnikání  kontrolovaných  subjektů,  a  to  jak  mimořádné  kontrolní 
akce  celostátní,  tak  mimořádné  kontrolní  akce  organizované  jednotlivými  oblastními 
inspektoráty práce v regionálním měřítku, které umožňují lépe přizpůsobit zaměření kontrolní 
činnosti  specifikům  daného  regionu  (například  celostátní  mimořádná  kontrolní  akce 
u provozovatelů lyžařských areálů na území ČR v zimním období). 
 
Výběr  konkrétních  subjektů  pro  kontrolu  vycházel  ze  zkušeností,  získaných  oblastními 
inspektoráty  práce  při  kontrolách  nelegálního  zaměstnávání  v předchozích  obdobích, 
z informací  od  jiných  institucí,  z podnětů  občanů  a  z poradenství,  i  ze  všech  dalších 
dostupných  informací,  např.  z informací  hromadných  sdělovacích  prostředků.  Mimořádné 
kontrolní  akce  byly  zaměřeny  na  ty  oblasti  podnikání  kontrolovaných  osob,  ve  kterých  je 
předpoklad  zvýšené  četnosti  nelegálního  zaměstnávání  např.  v určitém  časovém  období 
(sezonní práce) nebo v určitém regionu.  
 
Kontroly  realizovalo  14  týmů  inspektorů  specializovaných  na  kontrolu  nelegálního 
zaměstnávání  a  na  kontrolu  povinností  daných  zaměstnavatelům  zákonem  o  zaměstnanosti. 
Tyto  týmy  jsou  od  počátku  roku  2013  vybaveny  mobilními  kancelářemi  (specificky 
vybavenými osobními automobily), které kromě potřebné mobility inspektorů a dosažitelnosti 
kontrolovaných subjektů v rámci celé oblasti místní působnosti oblastního inspektorátu práce, 
umožňují  i  rychlejší  provedení  a  ukončení  kontroly,  a  to  v části  případů  i vypracováním 
a předáním  protokolu  přímo  na  místě  v  den  provedené  kontroly.  Při  kontrolní  činnosti 
postupují  inspektoři  podle  nově  zavedené  metodiky  provádění  kontrol  nelegálního 
zaměstnávání, která je jednotná pro všechny útvary kontroly na území ČR. 
 
Kontroly  byly  zaměřeny  primárně  na  zjištění,  zda  občan  ČR  nebo  EU  vykonává  práci  pro 
právnickou  nebo  fyzickou  osobu  na  základě  pracovněprávního  vztahu  a  zda  ji  cizinec 
vykonává v souladu s vydaným povolením k zaměstnání, zelenou nebo modrou kartou, nebo 
na  základě  jiné  smlouvy,  zda  má  cizinec  povolení  k zaměstnání,  pokud  zákon  jeho  vydání 

 

vyžaduje, povolení k pobytu, zelenou nebo modrou kartu, pokud ji zákon vyžaduje. Zároveň 
s kontrolou  nelegálního  zaměstnávání  byla  inspektory  kontroly  nelegálního  zaměstnávání 
prováděna  i kontrola  dodržování  souvisejících  povinností  zaměstnavatelů  podle  zákona 
č. 435/2004  Sb.,  o zaměstnanosti,  ve  znění  pozdějších  předpisů  (dále  jen  „zákon 
o zaměstnanosti“),  (například  informační  a  evidenční  povinnosti  zaměstnavatele  při 
zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí) a základních povinností v oblasti pracovních vztahů 
a podmínek z dokladů předložených v rámci kontroly. Byly-li při kontrole zjištěny zásadní či 
systémové  nedostatky  v oblasti  bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  při  práci,  nebo  v oblasti 
pracovních vztahů a podmínek, byl ke kontrole přizván i inspektor odboru BOZP, resp. PVP. 
Při kontrolách bylo poskytováno i poradenství. V oblasti odhalování a potírání nelegální práce 
plnily  oblastní  inspektoráty  práce  dále  povinnost  uloženou  jim  ustanovením  §  126  odst.  4, 
věty poslední, zákona o zaměstnanosti – vedení správního řízení o uložení pokuty v případě 
nedostatků, zjištěných při kontrolách prováděných Celním úřadem. 
 
Praktické zkušenosti s kontrolami nelegálního zaměstnávání v roce 2012, i s koordinovanými 
kontrolami  realizovanými  v roce  2011,  byly  využívány  pro  účelné  a  efektivní  plánování 
a provádění kontrol. Pozitivně lze také hodnotit stále se zkvalitňující spolupráci s ozbrojenými 
složkami, a to se Službou cizinecké policie a Policií ČR. Kromě Policie ČR spolupracovaly 
pracovní týmy kontroly nelegálního zaměstnávání také s dalšími zainteresovanými institucemi 
- Celní správou,  ÚP  ČR,   ČSSZ.  Výsledky své činnosti  v indikovaných případech předávaly 
i dalším  orgánům  –  rejstříkovým  soudům,  živnostenským  úřadům,  finančním  úřadům, 
Generálnímu ředitelství cel. 
 
Cílem úkolu bylo v rámci realizace projektu zavést nové postupy do provádění komplexních 
kontrol směřujících k potírání nelegálního zaměstnávání. Realizovat kontroly zaměstnavatele 
v krátkém časovém úseku i z pohledu několika kontrolních subjektů a tím preventivně působit 
na trhu práce. Ve svém důsledku tak napomoci ke snížení daňových úniků a ke vzrůstu počtu 
pracovních  míst  na  otevřeném  trhu,  respektive omezit  vykořisťování  zahraničních  občanů, 
zejména ze zemí mimo EU. Osvětovou, poradenskou a kontrolní činností preventivně působit 
na  trhu  práce  a  rozšířit  povědomí  kontrolovaných  osob  a  osob  vykonávajících  pro  ně  práci 
o nelegální práci a jejich důsledcích. 
 
Oblastním  inspektorátům  práce  bylo  stanoveno  provádět  kontroly  zaměstnavatelů,  u  nichž 
je podezření na možnost nelegální práce, za spolupráce s dalšími orgány státní správy (ČSSZ, 
ÚP ČR,  Policie  ČR,  Celní  správa,  zdravotní  pojišťovny,  živnostenské  úřady).  Při  výběru 
konkrétních subjektů pro kontrolu vycházely oblastní inspektoráty práce ze všech dostupných 
informací  (z poradenství,  z kontrolní  činnosti  IP,  z podnětů  a informací  od  jiných  institucí). 
Při provádění kontrol navázaly inspektoráty práce na zkušenosti z provedených kontrol v roce 
2012.  
 
Celkem  bylo  stanoveno  provést  na  území  ČR  35 000  komplexních  kontrol  zaměřených 
primárně  na  odhalování  a  potírání  nelegální  práce  a  ve  stanovených  případech  i  v oblasti 
zákona  o zaměstnanosti,  pracovních  vztahů  a  podmínek  a  BOZP,  včetně  poskytování 

 

poradenství.  Část  těchto  kontrol  byla  realizována  formou  mimořádných  celostátních 
i regionálních kontrolních akcí.  
 
Předmětem kontrol dle zadání úkolu bylo: 

kontrola existence pracovněprávního vztahu při výkonu závislé práce, 

kontrola, zda cizinec vykonává práci na základě povolení k zaměstnání, je-li požadováno, 

kontrola, zda cizinec vykonává práci na základě povolení k pobytu, je-li požadováno, 

kontrola  obsahu  pracovní  smlouvy,  dohody  o  provedení  práce  nebo  dohody  o  pracovní 
činnosti, pokud existují, 

kontrola dodržování základních ustanovení zákoníku práce na úseku pracovního poměru, 
pracovní doby, odměňování a BOZP. 
 
 
 
Vyhodnocení kontrolní činnosti. 
Týmy kontroly nelegálního zaměstnávání oblastních inspektorátů práce provedly v roce 2013 
v rámci  hlavního  úkolu  „Kontrola  nelegálního  zaměstnávání  občanů  ČR  a  cizinců“ 
a souvisejících  kontrolních  úkolů  celkem  36 101  kontrol,  zaměřených  na  odhalování 
nelegálního  zaměstnávání.  Z tohoto  počtu  byla  při  8 508  kontrolách  provedena  i  kontrola 
základních  institutů  v oblasti  pracovních  vztahů  a  podmínek.  2 465  z těchto  kontrol  bylo 
provedeno  v rámci  mimořádných  kontrolních  akcí.  Bylo  zkontrolováno  celkem  34 997 
zaměstnavatelů  (16 362  právnických  osob,  18 635  podnikajících  fyzických  osob).  Těmito 
kontrolami  bylo  zjištěno  celkem  10 353  nedostatků  jak  z oblasti  dodržování  povinností 
stanovených  zákonem  o  zaměstnanosti  (včetně  nelegálního  zaměstnávání),  tak  z oblasti 
pracovních vztahů a podmínek. Nelegální zaměstnávání bylo zjištěno u 1 375 kontrolTěmito 
kontrolami bylo zjištěno nelegální zaměstnávání 1 394 občanů ČR, 295 občanů ostatních 
zemí Evropské Unie a 1 481 cizinců - státních příslušníků
 zemí mimo Evropskou Unii
tj. celkem 3 170 nelegálně pracujících osob.  
 
V případě  nelegálně  pracujících  cizinců  se  nejčastěji  jednalo  o  státní  příslušníky  Ukrajiny 
a Vietnamu,  v menší  míře  pak  o  státní  příslušníky  Číny,  Moldávie,  Mongolska,  Turecka, 
Makedonie, Uzbekistánu a Srbska a dalších zemí. 1 047 cizinců vykonávalo  nelegální práci 
formou  výkonu  závislé  práce  mimo  pracovněprávní  vztah,  423  cizinců  vykonávalo  práci 
v rozporu  s vydaným  povolením  k zaměstnání  nebo  bez  tohoto  povolení,  nebo  v rozporu 
se zelenou nebo  modrou kartou, 11 cizinců vykonávalo práci bez platného povolení k pobytu 
na území České republiky.   
 
 
 
 
 
 
 

 


 
 
Tabulka 1- Počet a výsledky kontrol v oblasti odhalování nelegální práce:  
Počet nelegálně zaměstnaných 
osob 
Počet 
Státní úřad inspekce práce  
kontrol 
cizinci 
občané  občané 
celkem 
mimo 
ČR 
EU 
osob 
EU 
Nelegální zaměstnávání občanů ČR a cizinců  36 101 
1 394 
295 
1 481 
3 170 
 
 
Graf 1 – Nelegálně zaměstnané osoby: 
295 
1 394 
1 481 
občané ČR
cizinci
občané EU
 
 
 
Při kontrolách realizovaných týmy kontroly nelegálního zaměstnávání byly u kontrolovaných 
subjektů kromě nelegálního zaměstnávání nejčastěji zjištěny následující nedostatky: 

492  osob  vykonávalo  práci  na  základě  ústně  písemně  uzavřené  pracovní  smlouvy, 
v rozporu  s ustanovením  §  34  odst.  4  zákona  č.  262/2006  Sb.,  zákoník  práce,  ve  znění 
pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), který stanoví, že pracovní smlouva musí 
být uzavřena písemně,  

766  osob  vykonávalo  práci  na  základě  ústně  uzavřené  dohody  o  provedení  práce  nebo 
dohody o pracovní činnosti, v rozporu s ustanovením § 77 odst. 1 zákoníku práce, který 
stanoví, že tyto dohody musí být uzavřeny písemně,  

 


2 303  zaměstnavatelů  nesplnilo  povinnost  stanovenou  ustanovením  §  136  zákona 
o zaměstnanosti  -  mít  na  pracovišti  kopie  dokladů  prokazujících  existenci 
pracovněprávního  vztahu  a  kopie  dokladů  prokazujících  oprávněnost  pobytu  cizince  na 
území ČR, 

1 019 zaměstnavatelů byly zjištěny nedostatky v oblasti odměňování zaměstnanců,  

918 zaměstnavatelů byly zjištěny nedostatky v oblasti dodržování ustanovení zákoníku 
práce týkající se pracovní doby,  

1 018  zaměstnavatelů  nesplnilo  informační  a  evidenční  povinnosti  vůči  ÚP  ČR, 
stanovené zákonem o zaměstnanosti při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí. 
 
K odstranění nedostatků, zjištěných těmito kontrolami, bylo vydáno 10 353 opatření. 
 
Současně  orgány  inspekce  práce  v souvislosti  se  zjištěním  výkonu  nelegální  práce  nebo 
v případech 
podezření  na  výkon  práce  uchazečem  o  zaměstnání  upozornily 
ve 2 132 případech  příslušné  Krajské  pobočky  ÚP  ČR  na  souběh  evidence  uchazeče 
o zaměstnání  a  výkon  nelegální  práce  nebo  na  zjištěné  nesplnění  povinnosti  dle  ustanovení 
§ 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti oznámit ÚP ČR tzv. nekolidující zaměstnání. Ve všech 
případech  zjištěného  nelegálního  zaměstnávání  občanů  ČR  jsou  kontaktovány  krajské 
pobočky  ÚP  ČR  za  účelem  ověření  evidence  této  osoby  v databázi  uchazečů  o zaměstnání 
a tím současně upozorněny na zjištění (ne však prokázání) výkonu nelegálního zaměstnávání.  
Dále  týmy  kontroly  nelegálního  zaměstnávání  v  78  případech  předaly  svá  zjištění 
rejstříkovým  soudům  nebo  živnostenským  úřadům,  podaly  24  trestních  oznámení  a  učinily 
235 podání jiným orgánům (např. Finanční úřady, ČSSZ, ČOI). 
 
 
Tabulka 2 – Zjištění z kontrol nelegální práce předaná dalším orgánům: 
Počet zjištění předaných na ÚP ČR vztahujících se k uchazečům 
2 132 
o zaměstnání 
Oznámení živnostenským úřadům, rejstříkovým soudům 
     78 
Oznámení orgánům činným v trestním řízení 
     24 
Oznámení jiným orgánům (FÚ, ČSSZ, ČOI) 
    235 
Celkem 
2 469 
 
 
Mimořádné kontrolní akce 
Z celkového počtu 36 101 kontrol provedených týmy kontroly nelegálního zaměstnávání bylo 
2 465  kontrol  realizováno  v rámci  mimořádných  kontrolních  akcí.  498  z těchto  kontrol  bylo 
provedeno  v rámci  celostátní  mimořádné  kontrolní  akce  u  provozovatelů  lyžařských 
areálů  na  území  ČR  v zimním  období,  mimořádné  kontrolní  akce  na  území  hlavního 
města  Prahy  zaměřené  na  servisy  sportovních  potřeb  a  mimořádné  kontrolní  akce 
u provozovatelů  zimních  stadionů  a  kluzišť  ve  Středočeském  kraji.
  V rámci  této 

 

mimořádné  kontrolní  akce  provedl  v období  od  1.  1.  2013  do  31.  3.  2013  každý  oblastní 
inspektorát  práce  (s výjimkou  oblastních  inspektorátů  práce  pro  hlavní  město  Prahu 
a Středočeský  kraj)  kontroly  v 5 lyžařských  střediscích  na  celém  území  ČR.  Oblastní 
inspektorát  práce  pro  hlavní  město  Prahu  realizoval  mimořádnou  kontrolní  akci  zaměřenou 
na servisy sportovních potřeb na území hl. města Prahy. V rámci této akce provedl 70 kontrol 
subjektů  provozujících  sport-servisy.  Oblastní  inspektorát  práce  pro  Středočeský  kraj 
realizoval mimořádnou kontrolní akci zaměřenou na zimní stadiony a kluziště, a na činnosti 
související s jejich provozem (broušení bruslí, občerstvení apod.). V rámci této akce provedl 
43 kontrol subjektů provozujících stadiony a související činnosti. 
 
Tato  mimořádná  kontrolní  akce  navázala  na  obdobnou  mimořádnou  kontrolní  akci,  která 
proběhla  v roce  2012.  Je  obecně  známou  a  předchozí  kontrolní  činností  potvrzenou 
skutečností,  že  u sezonních  a  nárazových  prací  je  zaznamenáván  vyšší  výskyt  nelegálního 
zaměstnávání,  případně  zastřený  výkon  závislé  práce  mimo  pracovněprávní  vztah. 
Provozovatelé  zimních  středisek,  lyžařských  škol,  půjčoven  a  servisů  sportovního  nářadí, 
gastronomických  a  ubytovacích  služeb,  v období  lyžařské  sezony  potřebují  operativně 
zabezpečit uvedené provozy měnícím se počtem personálního obsazení s ohledem na různou 
poptávku  veřejnosti  odvíjející  se  od  povětrnostních  podmínek  a  zčásti  i  od  termínů  jarních 
prázdnin  v jednotlivých  regionech.  To  odůvodnilo  opětovné  zařazení  provozovatelů 
lyžařských  areálů  do  plánu  mimořádných  kontrolních  akcí  i  v roce  2013,  i s přihlédnutím 
ke skutečnosti, že v předchozím roce proběhly kontroly jen u části provozovatelů. Výjimkou 
byly  oblastní  inspektoráty  práce  pro  hlavní  město  Prahu  a  Středočeský  kraj,  které  nemají 
ve své  místní  působnosti  lyžařské  areály.  Tyto  inspektoráty  realizovaly  samostatné 
mimořádné  kontrolní  akce  v oblastech,  které  si  samy  stanovily  podle  aktuální  situace 
a potřeby v daném regionu.  
 
Kontroly v rámci mimořádné kontrolní akce u provozovatelů lyžařských areálů na území ČR 
v zimním  období  1.  čtvrtletí  roku  2013  byly  prováděny  jednak  jako  následné  kontroly 
kontrolovaných  zaměstnavatelů  v roce  2012,  kde  inspektoři  zjistili  nedostatky,  jednak 
pokračovaly v dalších ještě nekontrolovaných střediscích. Kontroly byly zaměřeny na výkon 
nelegální  práce,  vznik,  změny  a  skončení  pracovního  poměru  a  dohod  konaných  mimo 
pracovní poměr, pracovní dobu, odměňování zaměstnanců, dodržování bezpečnosti a ochrany 
zdraví při práci. 
 
Při kontrolách v rámci této mimořádné kontrolní akce bylo zjištěno nelegální zaměstnávání 
18 občanů ČR, 1 občana zemí  EU a 1 cizince, tj. celkem 20 nelegálně pracujících  osob

Nejčastěji zjištěnými nedostatky při těchto kontrolách byly v oblasti zákona o zaměstnanosti 
nesplnění  povinnosti  mít  v místě  pracoviště  kopie  dokladů  prokazujících  existenci 
pracovněprávního  vztahu  a  dokladů,  které  je  zaměstnavatel  povinen  uchovávat  podle 
ustanovení  §  102  odst.  3  zákona  o  zaměstnanosti,  umožnění  výkonu,  resp.  výkon  nelegální 
práce,  nesplnění  informační  povinnosti  zaměstnavatele  dle  ustanovení  §  87  zákona 
o zaměstnanosti,  v  oblasti  pracovněprávních  vztahů  nedodržení  písemné  formy  dohod 
o pracích konaných mimo pracovní poměr, nedodržení náležitostí dohody o provedení práce, 

 

nedodržení nepřetržitého odpočinku v týdnu a nedostatky v evidenci pracovní doby, v oblasti 
BOZP nedodržení povinností stanovených § 102 a 103 zákoníku práce.   
 
Dle  zvážení  situace  na  trhu  práce  v regionech  jednotlivých  oblastních  inspektorátů  práce 
a v jednotlivých  krajích  realizovaly  všechny  oblastní  inspektoráty  práce  další  regionální 
kontrolní akce
 v oblasti kontroly nelegálního zaměstnávání. Mimořádné kontrolní akce byly 
zaměřeny  dle  vlastního  určení  oblastního  inspektorátu  práce  na  ty  oblasti  podnikání 
kontrolovaných  osob,  ve  kterých  je  předpoklad  zvýšené  četnosti  nelegálního  zaměstnávání 
v konkrétním regionu. 
 
V rámci  regionálních  mimořádných  kontrolních  akcí  provedly  oblastní  inspektoráty  práce 
1 967 kontrol,  při  kterých  bylo  zjištěno  nelegální  zaměstnávání  68  občanů  ČR,  6  občanů 
zemí Evropské Unie a 22 cizinců ze zemí mimo EU, tj. celkem 96 nelegálně pracujících 
osob

 
Sankce 
Na základě kontrol provedených v roce 2013 a vypořádaných (tj. uzavřených) protokolů bylo 
dosud uloženo  

252  pokut  za  správní  delikt  umožnění  výkonu  nelegální  práce,  v celkové  výši 
81.632.500 Kč, 

50  pokut  fyzickým  osobám  za  přestupek  výkonu  nelegální  práce,  v celkové  výši 
264.900 Kč,
 

dalších  757  pokut  za  správní  delikt  umožnění  výkonu  nelegální  práce,  v celkové  výši 
260.932.000 Kč je k datu vypracování této zprávy ve stadiu návrhu nebo v řízení,  

198  pokut  fyzickým  osobám  za  přestupek  výkonu  nelegální  práce,  v celkové  výši 
1.203.000 Kč
 je k datu vypracování této zprávy ve stadiu návrhu nebo v řízení, 

108 z uložených pokut za správní delikt umožnění výkonu nelegální práce, v celkové výši 
34.642.500 Kč, bylo k datu vypracování této zprávy pravomocných,  

40  z uložených  pokut  za  přestupek  výkonu  nelegální  práce,  v celkové  výši  182.600  Kč
bylo k datu vypracování této zprávy pravomocných.  
 
Významná  část  správních  řízení  o  uložení  sankcí  za  nelegální  zaměstnávání  není  doposud 
ukončena,  popř.  uložené  pokuty  nenabyly  právní  moci.  Vzhledem  k výši  spodní  hranice 
sankce za umožnění výkonu nelegální práce, která činí v případě správního deliktu umožnění 
výkonu nelegální práce 250.000 Kč, se kontrola nelegální práce jeví jako nejkonfliktnější typ 
kontroly  s náročným  správním  řízením  o  uložení  sankce.  Kontrolované  osoby  využívají 
služeb advokátů a téměř ve všech případech podávají všechny opravné prostředky a následně 
žaloby  proti  rozhodnutím  o  uložení  sankcí.  V průběhu  správních  řízení  účastníci  mnohdy 
rozporují skutečnosti zjištěné v průběhu kontroly, napadají použitelnost záznamů pořízených 
v průběhu  kontroly  jako  důkazů  po  zahájení  správního  řízení,  dodatečně  dokládají  nové 
důkazy  a  doklady,  které  oslabují  prvotní  kontrolní  zjištění.  V některých  případech 
je výsledkem správního řízení změna právní kvalifikace správního deliktu umožnění výkonu 
nelegální práce podle zákona o zaměstnanosti na správní delikt uvedený v zákoně o inspekci 

 

práce  spočívající  v  neuzavření  pracovní  smlouvy,  dohody  o  provedení  práce  nebo  dohody 
o pracovní činnosti písemně, pro který – ač lze i za něj uložit pokutu až do 10 mil. Kč - není 
stanovena  minimální  hranice  sankce.  Ke  změně  právní  kvalifikace  může  dojít  v případech, 
kdy  účastníci  řízení  navrhnou  objektivní  důkazy  o  uzavření  pracovněprávního  vztahu  ústní 
formou.  Orgány  inspekce  práce  v těchto  případech  vyžadují  např.  doklad  od  ČSSZ 
o přihlášení zaměstnance k pojištění před dnem kontroly.  
 
 
Závěr 

V rámci  hlavního  úkolu  „Kontrola  nelegálního  zaměstnávání  občanů  ČR  a  cizinců“ 
a souvisejících  kontrolních  úkolů,  realizovaných  týmy  kontroly  nelegálního  zaměstnávání 
oblastních inspektorátů práce, bylo dosaženo plánovaného počtu kontrol. Při zhruba stejném 
počtu provedených kontrol byl počet případů nelegálního zaměstnávání,  zjištěný kontrolami 
v roce  2013,  nižší  než  v roce  2012.  Zaznamenáváme  také  stále  se zvyšující  počet 
zaměstnavatelů,  kteří  bez  větších  obtíží  plní  povinnost  mít  na  pracovišti  kopie  dokladů 
prokazujících  existenci  pracovněprávního  vztahu.  Tento  trend  připisujeme  celkovému 
zlepšení povědomí zaměstnavatelů i zaměstnanců o problematice nelegální práce a intenzivní 
poradenské,  osvětové  a  ovšem  i  kontrolní  činnosti  ze  strany  orgánů  inspekce  práce.  S tím 
ovšem pravděpodobně souvisí i stoupající počet případů, kdy kontrolované osoby prohlašují, 
že se mezi nimi nejedná o výkon závislé práce zcela beze smlouvy (tedy o nelegální práci), 
nýbrž o výkon práce na základě ústní dohody, bez písemně uzavřené pracovní smlouvy nebo 
dohody o provedení práce, popř. dohody o pracovní činnosti (což je možné rovněž sankčně 
postihovat, ale nižším typem sankce). 
 
Stejně  jako  v předchozím  roce,  i  v roce  2013,  strany  pracovněprávních  vztahů  stále  častěji 
volí dohodu o provedení práce (a to i v případech, kdy by bylo adekvátní uzavření pracovního 
poměru  na  základě  pracovní  smlouvy  a  na  práce,  které  jsou  hlavním  předmětem  činnosti 
zaměstnavatele)  se  sjednanou  odměnou  nižší  než  10.000  Kč,  která  nepodléhá  odvodům 
na sociální  pojištění  a prakticky  neumožňuje  kontrolu  skutečně  odpracované  doby; 
u drobných  zaměstnavatelů  se  pracovní  poměr  stává  spíše  výjimkou.  Mnohdy  jsou 
inspektorům  předkládány  dohody  o  pracích  konaných  mimo  pracovní  poměr  sepsané  v den 
zahájení  kontroly,  nebo  den  před  kontrolou,  které  vzbuzují  podezření  z jejich  účelového 
vypracování  při  zahájení  kontroly  (dohody  jsou  na  pracovišti  připraveny  bianco  a  vyplněny 
při  příchodu  inspektorů).  Stále  se  opakují  vysvětlení  zaměstnavatelů,  že  zaměstnanec 
je na pracovišti  první  den  nebo  na  zkoušku  a  dohoda  o  provedení  práce  nebo  pracovní 
smlouva  je  právě  připravována.  Tímto  tvrzením  se  však  nelze  vyvinit  a  případy  jsou 
kvalifikovány  jako  nelegální  práce.  Jako  nový  fenomén  se  objevilo  zneužití  institutu 
„dobrovolnické  služby“  za  účelem  zastření  výkonu  závislé  práce  bez  uzavřené 
pracovněprávní  smlouvy  nebo  dohody.  Velmi  významně  se  rozmáhá  praxe  cizinců  ze  zemí 
mimo  EU  obcházet  povinnost  mít  povolení  k zaměstnání  předstíraným  podnikáním 
na živnostenský list. Při kontrolách asijských prodejců dále přetrvává problém s nedostatkem 
tlumočníků, kdy kontrolované osoby účelově „neumí česky“. 
 

 

Co se týká tolik diskutovaného problému výkonu závislé práce zastřené obchodními vztahy, 
tj.  tzv.  švarcsystému,  i  ze  statistiky  roku  2013  je  patrné,  že  nelegální  zaměstnávání  formou 
tzv.  „švarcsystému“  není  z pohledu  kontrol  i  postihů  záležitostí  zjišťovanou  často 
a že problém  nelegálního  zaměstnávání  tkví  především  v jiných  formách  výkonu  nelegální 
práce  (nejčastěji  práce  zcela  beze  smluvního  vztahu  a  dále  práce  cizinců  bez  povolení 
k zaměstnání  nebo  v rozporu  s ním).  Z celkového  počtu  zjištěných  3 170  nelegálně 
pracujících  osob  se  jednalo  o 196  osob  pracujících  formou  „švarcsystému“.  Nelze  seriózně 
označit jeden určitý obor činnosti zaměstnavatelů za typický pro provozování „švarcsystému“. 
Se „švarcsystémem“ se setkáváme například ve výrobních halách při pásové výrobě, kde jako 
osoby samostatně výdělečně činné vykonávají nekvalifikovanou manuální práci cizinci, kteří 
tímto  způsobem  obcházejí  povinnost  mít  na  území  ČR  povolení  k zaměstnání,  nebo  např. 
na stavbách  při  výkonu  práce  pomocných  dělníků  či  v restauracích  při  obsluze  hostů.  Jako 
nejvíce  společensky  škodlivé  vnímáme  ty  případy,  kdy  by  byl  pracovněprávní  vztah  pro 
zaměstnance  výhodnější  a  zaměstnanci  jsou  přesto  do  obchodního  vztahu  zaměstnavatelem 
nuceni,  nebo  výše  zmíněné  případy,  kdy  cizinci  tímto  způsobem  obcházejí  povinnost  mít 
povolení  k zaměstnání  na  území  ČR.  Kontroly  nejsou  primárně  zaměřeny  na  vyhledávání 
a kontrolu tzv. „švarcsystému“. Inspektoři práce vždy pojímají kontrolu jako kontrolu výkonu 
jakékoli formy nelegální práce. Odvolávají-li se však kontrolované osoby na obchodní nebo 
občanskoprávní  vztah  s fyzickými  osobami,  které  pro  ně  vykonávají  práci,  nebo  je-li 
upozornění  na  „švarcsystém“  součástí  podnětu  ke  kontrole,  musí  být  součástí  kontroly 
i posouzení tohoto vztahu z pohledu možného výkonu nelegální práce. Co se týká konkrétně 
podnětů zaměřených na případy „švarcsystému“, zde je ovšem třeba konstatovat, že se jedná 
mnohdy  o  podněty  neprokázané,  anonymní,  nebo  i podněty  neobjektivní  či  motivované 
konkurenčním  bojem  nebo  negativními  osobními  vztahy  podatele  podnětu  k firmě  nebo 
osobě, které se mají na „švarcsystému“ podílet. 
 
Při  kontrolách  se  inspektoři  setkávají  se  zájmem  o  poradenskou  a  konzultační  činnost, 
v mnoha  případech  kontrolovaní  zaměstnavatelé  vnímají  provedenou  kontrolu  jako  návod 
ke svému  dalšímu  postupu  v souladu  s právními  předpisy  a  zjištěné  nedostatky  obratem 
odstraní.  S pozitivními  reakcemi  se  inspektoři  setkávají  u  těch  kontrolovaných  osob,  které 
právní  předpisy  dodržují  a  pro  které  jsou  zaměstnavatelé,  kteří  umožňují  výkon  nelegální 
práce,  nekalou  konkurencí.  Naopak  u  kontrolovaných  osob,  pro  které  kontrola  představuje 
hrozbu sankce, se vyskytují případy negativních reakcí, ale i agresivity, nesoučinnosti, pokusů 
o zmaření  výkonu  kontroly  nebo  o  zmaření  následného  správního  řízení.  Zvyšuje  se  počet 
kontrolovaných  osob,  které  účelově  namítají  podjatost  inspektorů  nebo  celého  oblastního 
inspektorátu  práce,  nebo  se  záměrně  vyhýbají  komunikaci  s inspektorem,  nejsou  kontaktní, 
nelze jim doručovat, není možné s nimi projednat protokol, nereagují na ukládané pořádkové 
pokuty. Výše spodní hranice sankce za umožnění  výkonu nelegální práci  přispívá k napjaté 
atmosféře při kontrolách. Žádoucí a účinná je proto spolupráce s ozbrojenými složkami státní 
správy.  
 
Důležitá je i spolupráce s dalšími složkami státní správy (ČSSZ, ÚP ČR, živnostenské úřady 
apod.), od kterých inspektoři získávají informace pro podporu svého tvrzení (např. informace 
o zaměstnancích  přihlášených  k pojištění  u   ČSSZ)  a  předávají  jim  výsledky  své  kontrolní 
10 
 

činnosti  pro  další  postup  v působnosti  těchto  orgánů.  V oblasti  zaměstnanosti  a  nelegálního 
zaměstnávání  je  zásadní  především  spolupráce  s ÚP  ČR,  neboť  významnou  část  nelegálně 
zaměstnaných osob tvoří osoby vedené jako uchazeči o zaměstnání, mnohdy i s nárokem na 
podporu v nezaměstnanosti. 
 
Kontroly  zaměřené  na  nelegální  zaměstnávání  provádějí  oblastní  inspektoráty  práce 
u zaměstnavatelů  všech  velikostí  bez  ohledu  na  počet  zaměstnanců.  Při  rozhodování 
o zařazení  zaměstnavatele  do  plánu  kontrol  přihlížejí  spíše  k oboru  jeho  podnikatelské 
činnosti a k druhu prací, které jsou u zaměstnavatele vykonávány, s přihlédnutím k tomu, že 
s nelegálním  zaměstnáváním  se  častěji  setkáváme  u  sezónních  a  nekvalifikovaných  prací 
(například  ve  stavebnictví  nebo  v pohostinství).  To  ovšem  neznamená,  že  by  některé  obory 
činnosti  zaměstnavatelů  byly  z plánované  při  kontrolní  činnosti  vyjmuty  nebo  byly 
opomenuty.  Nadto  kromě  plánované  kontrolní  činnosti  jsou  také  prováděny  kontroly  na 
základě podnětů občanů, zaměstnanců nebo jiných institucí. 
 
Výsledky  kontrolní  činnosti  v oblasti  nelegálního  zaměstnávání  umožňují  vyslovit  závěr,  že 
její  dopady  v oblasti  zlepšení  kvality  právního  vědomí  zaměstnavatelů  i  zaměstnanců  jako 
nástroj  individuální  a  generální  prevence  na  potenciální  kontrolované  subjekty,  lze 
jednoznačně hodnotit jako pozitivní.  
 
 
1.2  Kontrola  dodržování  povinností  zaměstnavatelů  podle  zákona 
č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 
Státní  úřad  inspekce  práce  a  oblastní  inspektoráty  práce  mají  od  1.  1.  2012   působnost 
vykonávat  kontroly  na  úseku  zákona  o  zaměstnanosti.  V roce  2012  inspekce  práce 
kontrolovala zejména problematiku spojenou se zákazem diskriminace, povinností vztahující 
se  k plnění  stanovených  lhůt  zaměstnavateli  z oblasti  zaměstnanosti,  přidělování  práce 
zaměstnancům  se  zdravotním  postižením,  pracujícím  mimo  pracoviště  zaměstnavatele, 
na které  ÚP  ČR  poskytoval  příspěvek.  Kontrolní  činnost  v roce  2013  se  nově  zaměřila 
i na poskytovatele  náhradního  plnění  s ohledem  na  novelu  zákona  o zaměstnanosti  účinnou 
od 1. 1. 2012,  která  omezila  finanční  výši  poskytovaného  náhradního  plnění  a  stanovila  jim 
vést o něm evidenci. Oblastními inspektoráty práce využívali k naplnění cílů tohoto hlavního 
úkolu  personálních  kapacit  inspektorů  zapojených  do  projektu  OP  LZZ  „Efektivní  systém 
rozvoje  zaměstnanosti,  výkonu  komplexních  kontrol  a  potírání  nelegálního  zaměstnávání 
v ČR“. 
 
Cílem  úkolu  bylo  ověřit,  zda  zaměstnavatelé,  kteří  plní  povinnost  zaměstnávat  osoby 
se zdravotním  postižením  formou  náhradního  plnění,  tuto  povinnost  dodržují  v souladu 
se zákonem  o  zaměstnanosti.  Současně  pak,  zdali  poskytovatelé  náhradního  plnění 
nepřekročili  zákonem  stanovený  maximální  finanční  objem  v  roce  2012,  který  mohli 
poskytnout a zda plní povinnou  evidenci.  I v roce 2013 se kontrolní činnost inspekce práce 
měla zaměřit na odhalování zneužívání poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob 
11 
 

se  zdravotním  postižením  a  používání  nemorálních  praktik  při  zaměstnávání  těchto  osob. 
Kontroly  v dalších  oblastech  měly  přispět  k dodržování  povinností  stanovených  zákonem 
o zaměstnanosti a zákonem o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. 
S ohledem  na  počet  zveřejňovaných  inzerátů  s diskriminačním  obsahem  se  orgány  inspekce 
práce měly rovněž zaměřit na kontrolní činnost v této oblasti. 
 
Oblastní inspektoráty práce měly spolupracovat  při plánování kontrolní činnosti s krajskými 
pobočkami  ÚP  ČR,  a  čerpat  informace  z  vlastní  poradenské  činnosti.  Při  kontrolách 
souvisejících  se  zaměstnáváním  osob  se  zdravotním  postižením  se  měly  rovněž  zaměřit 
na poskytovatele  náhradního  plnění  a spolupracovat  při  těchto  kontrolách  s inspektory 
koordinátory pro osoby se zdravotním postižením projektu OP LZZ „Efektivní systém rozvoje 
zaměstnanosti, výkonu komplexních kontrol a potírání nelegálního zaměstnávání v ČR“. Dále 
měly  mapovat  zveřejněné  pracovní  nabídky  s diskriminačním  obsahem  a  inzerenty  měly 
následně kontrolovat.  
 
Kontroly oblastních inspektorátů práce se měly zaměřit zejména na to, zda zaměstnavatel: 

jako účastník právních vztahů neporušuje zákaz diskriminace a právo na rovné zacházení 
vůči fyzickým osobám při uplatňování práva na zaměstnání, 

neporušuje při zprostředkování zaměstnání zákon o zaměstnanosti jiným způsobem nebo 
dobré mravy, 

přiděluje  svým  zaměstnancům  práci  a v jakém  rozsahu  (kteří  nemají  sjednané  místo 
výkonu  práce  pracoviště  zaměstnavatele  a  na  které  je  mu  poskytován  příspěvek 
na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném místě ÚP ČR, 

vede evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením nebo evidenci pracovních 
míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením, 

plní povinnost zaměstnat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu, 

neodebíral  náhradní  plnění  od  poskytovatelů,  kteří  překročili  maximální  možný  objem 
plnění, 

plní stanovenou oznamovací povinnost, 

vede stanovenou evidenci, 

ve  stanovené  lhůtě  písemně  vykázal  dlužné  mzdové  nároky  zaměstnanců  pro  účely 
zákona  118/2000  Sb.,  o  ochraně  zaměstnanců  při  platební  neschopnosti  zaměstnavatele 
a o  změně  dalších  zákonů,  ve  znění  pozdějších  předpisů  (dále  jen  „zákon  o ochraně 
zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele“). 
 
Zhodnocení kontrolní činnosti 
V souladu  s výše  uvedeným  zadáním  se  orgány  inspekce  práce  zaměřily  na  dodržování 
povinností stanovených zaměstnavatelům zákonem o zaměstnanosti a souvisejícími právními 
předpisy  (o ochraně  zaměstnanců  při  platební  neschopnosti  zaměstnavatele).  Při  kontrolách 
souvisejících  s plněním  povinného  podílu  zaměstnávání  osob  se  zdravotním  postižením, 
spolupracovali s inspektory-koordinátory, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a byli 
pracovně  začleněni  do  projektu  OP  LZZ  „Efektivní  systém  rozvoje  zaměstnanosti  výkonu 
komplexních  kontrol  a potírání  nelegálního  zaměstnávání“.  Výsledky  kontrol,  které 
12 
 


se realizovaly  na  základě  podnětů  a  výsledky  kontrol  nelegální  práce  jsou  vyhodnoceny 
v samostatných  zprávách.  Zdrojem  impulsu  pro  výběr  a zařazení  zaměstnavatele  do  plánu 
kontrolní činnosti byly poznatky z poskytovaného poradenství a z vlastní kontrolní činnosti. 
Dalším zdrojem informací byly krajské pobočky ÚP ČR, MPSV, v některých případech pak 
služba cizinecké policie a celní správa. V souvislosti se zákazem diskriminace před vstupem 
do zaměstnání inspektoři sledovali uveřejňované pracovní nabídky, a to jak na elektronických 
serverech, tak i v tisku.   
  
Oblastní  inspektoráty  realizovaly  2  637  kontrol  u  2  521  zaměstnavatelů,  z toho  bylo 
1 755 právnických  osob  a 766  podnikajících  fyzických  osob.  Inspektoři  provedli  více  než 
183 kontrol  zaměřených  na  dodržování  zákazu  diskriminace  a  rovného  zacházení  vůči 
zájemcům o zaměstnání, v rámci kterých se zaměřili i na kontrolu zveřejňovaných inzerátu. 
U více  než  510  zaměstnavatelů  zaměstnanci  kontrolovali  plnění  povinností  v souvislosti 
se zaměstnáváním  osob  se  zdravotním  postižením.  Na  plnění  povinného  podílu  v  roce  2012 
bylo  zaměřeno  přes  226  kontrol  a  v této  souvislosti  bylo  realizováno  223  kontrol 
uzaměstnavatelů,  kteří  poskytovali  náhradní  plnění.  Inspektoři  u  55  %  kontrolovaných 
zaměstnavatelů nezjistili nedostatky. U  1 321 zaměstnavatelů zjistili  1 341  porušení  zákona 
o zaměstnanosti a o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.  
 
Graf 1 - Nejčetnější sledovaná porušení ustanovení zákona o zaměstnanosti (ZoZ), 
a o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatel:
83 
85 
67 
§ 87 - 88  ZoZ
§ 136 ZoZ
646 
280 
§ 81 odst. 1 ZoZ
§ 83 ZoZ
§ 82 odst. 2 ZoZ
 
 
Hodnocení výsledku kontrol: 

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením 
Jedná  se  o  cílenou  kontrolní  oblast  tohoto  úkolu,  která  je  zaměřená  zejména  na  plnění 
povinnosti  zaměstnávat  osoby  se  zdravotním  postižením  zaměstnavateli  s více  jak 
25 zaměstnanci  v pracovním  poměru  a  na  stanovenou  oznamovací  a evidenční  povinnost. 
Kontroly se rovněž zaměřily i na poskytovatele náhradního plnění, zda zaměstnávají více jak 
50 %  osob  se  zdravotním  postižením  a jsou  tak  oprávnění  plnění  poskytovat,  zda  vedou 
zákonem  stanovenou evidenci  a nepřekračují zákonem  stanovený maximální finanční  objem 
poskytnutého plnění. Kontroly prokázaly, že zaměstnavatelé neplnili povinnosti zaměstnávat 
osoby se zdravotním postižením ve stanovené výši povinného podílu 4 %, a to ani náhradním 
13 
 

způsobem, případně neprovedli odvod do státního rozpočtu v zákonem stanoveném termínu. 
Důvodem  pro  neprovedení  včasného  odvodu  finančních  prostředků  většinou  bývá 
nesolventnost zaměstnavatele. Dále neplnili ohlašovací povinnost o plnění povinného podílu 
vč.  uvedení  způsobu  plnění  vůči  krajské  pobočce  ÚP  ČR,  nebo  hlášení  zasílali  po  termínu, 
přestože požadované hlášení je elektronicky dostupné na webu Generálního ředitelství ÚP ČR 
vč. poučení k vyplnění.  
 
Při  kontrolách plněním  povinného  podílu  zejména  náhradním  způsobem,  tzn.  odběrem 
výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří 
jsou osobami se zdravotním postižením, nebo od osob se zdravotním postižením, které jsou 
osobami  samostatně  výdělečně  činnými  a  nezaměstnávají  žádné  zaměstnance,  se  inspektoři 
setkali  s řadou  problémů,  jako  je  množství  podnětů  z krajských  poboček  ÚP  ČR,  časová 
náročnost prováděných kontrol zejména u zaměstnavatelů a poskytovatelů náhradního plnění 
s větším  počtem  zaměstnanců.  Počet  kontrol  poskytovatelů  náhradního  plnění  ovlivnila 
i místní  příslušnost  ke  kontrole  s ohledem  na  sídlo  či  provozovnu  poskytovatele  s působností 
pro  celou  ČR.  Počet  realizovaných  kontrol  ovlivnila  zejména  vytíženost  inspektorů 
prioritními  kontrolami  zaměřenými  na  nelegální  práci,  ale  i časová  náročnost  kontrol 
samotných.  
 
Výsledek  kontrol  svědčí  o  nízkém  právním  povědomí  zaměstnavatelů  o způsobu  propočtu 
(které  upravuje  vyhláška  č.  518/2004  Sb.,  kterou  se  provádí  zákon  č.  435/2004  Sb., 
o zaměstnanosti,  ve  znění  pozdějších  předpisů  (dále  jen  „vyhláška  č.  518/2004  Sb.“)) 
a termínech  odesílání  hlášení  a  provedení  odvodů  do  státního  rozpočtu  vztahující 
se k povinnému podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Někteří zaměstnavatelé 
proto posílají požadované potvrzení na ÚP ČR v průběhu roku i několikrát, ve snaze opravit 
původní, ale i tento postup je v rozporu s vyhláškou č. 518/2004 Sb., která upravuje postup při 
výpočtu.  Zaměstnavatelé  problematiku  podceňují,  a neuvědomují  si,  že  za  nedodržení 
povinností jim může být uložena pokuta. Tomu odpovídají i zjištění inspekce práce, že řada 
z nich spoléhá na výpočty pomocí komerčních programů, o kterých jsou přesvědčeni, že jim 
problém  vyřeší  a  o  samotném  výpočtu  mají  jen  minimální  povědomí.  Kontroly  prokázaly, 
že používané  programy  obvykle  správný  výpočet  nezaručí.  Mnohdy  se  nejedná  o  chyby 
v programu,  ale  o  chybně  zadaná  data,  která  zásadním  způsobem  ovlivňují  výsledek 
v souvislosti  s přepočteným  stavem  zaměstnanců,  se  stanovením  počtu  zaměstnávání  osob 
se zdravotním  postižením,  případně  s výší  odvodu  do  státního  rozpočtu.  Prokázala 
se i neznalost  výpočtu  v souvislosti  se zaměstnáváním  osob  s těžším  zdravotním  postižením, 
někteří  zaměstnavatelé  mají  snahu si  započítat invalidní zaměstnance občany EU, u kterých 
bylo rozhodnuto o invaliditě mimo území ČR.  
 
Neznalost výpočtu někteří zakrývají způsobem, že vědomě odvedou do státního rozpočtu více 
finančních prostředků, než jim stanovuje zákon, aby se nemuseli výpočtem důsledně zabývat, 
a následně si požádají o vrácení. ÚP ČR na základě výsledku kontroly orgánů inspekce práce 
následně rozhodne o případném vrácení přeplatku na odvodu do státního rozpočtu. Náročnost 
kontrol  je  možné  deklarovat  případem,  kdy  oblastní  inspektorát  práce  na  žádost  ÚP  ČR 
provedl  kontrolu  plnění  povinného  podílu  agenturou  práce,  která  žádala  o  vrácení  části 
14 
 

odvodu.  Při  kontrole  nebylo  možné  vycházet  z žádných  relevantních  dokladů.  Téměř 
400 mzdových  listů  bylo  nutné  kontrolovat  s pracovními  smlouvami  a nesrovnalosti  pak 
konzultovat  s účetní  či  personalistkou.  Uvedené  údaje  vzájemně  nekorespondovaly  a  sama 
účetní se v nich nevyznala. V dílčích výpočtech byly zjištěné nesrovnalosti, ale ve výsledném 
výpočtu  kontrola  potvrdila  výši  přeplatku  požadovanou  agenturou  a  úřad  práce  rozhodl 
o vrácení požadované výše odvodu.  
 
Rok 2013 byl prvním rokem, ve kterém inspekce práce zaměřila kontrolu i na poskytovanou 
finanční  výši  náhradního  plnění  a  na  vedení  evidence  o  tomto  plnění,  kdy  forma  a  způsob 
vedení  není  zákonem  stanoven.  Při  kontrolách  jsou  předkládány  různé  elektronické  sestavy 
o poskytnutém  plnění,  které  sice  obsahují  zákonem  stanovené  údaje,  ale  jejich  formu 
si stanovuje poskytovatel. Problémy vznikají zejména u velkých poskytovatelů, kdy seznamy 
obsahují stovky odběratelů.  Z kontrolní činnosti je zřejmé, že inspekce práce nemá faktické 
možnosti  ověřit  si,  zda  poskytovatel  náhradního  plnění  předložil  skutečný  seznam  všech 
odběratelů  s  uvedením  skutečné  výše  poskytnutého  plnění.  Mnohdy  jen  nahodile  inspekce 
práce  zjišťuje,  že  bylo  poskytnuto  náhradní  plnění  ve  větším  objemu,  než  poskytovatel 
deklaruje.  S ohledem  na  množství  kontrol  zaměřených  na  nelegální  práci,  není  reálné,  aby 
oblastní inspektoráty práce provedli ve větším počtu kontroly zaměřené na plnění povinného 
podílu,  jejichž  součástí  by  byla  důsledná  kontrola  všech  odběratelů  náhradního  plnění 
a naopak při kontrole odběratele všech jeho poskytovatelů náhradního plnění. 
 
V současné  době  na  trhu  působí  řada  velkých  dodavatelů  výrobků  (nezaměstnávají  osoby 
se zdravotním  postižením),  kteří  je  distribuují  přes  oprávněné  poskytovatele  náhradního 
plnění  např.  výrobní  družstva  invalidů,  které  zaměstnávají  převážně  osoby  se  zdravotním 
postižením.  V rámci  současně  platných  kompetencí  se  kontrolami  nepodařilo  prokázat, 
že by některý poskytovatel náhradního plnění postupoval nezákonně. Jelikož se převážná část 
kontrol  realizovala  v druhém  pololetí  roku  2013,  po  obdržení  seznamů  z krajských  poboček 
ÚP ČR, jsou některé kontroly ještě neukončené právě i s ohledem na rozdílné právní názory 
na uznání způsobu poskytování náhradního plnění v souvislosti s tzv. „přefakturací“.  
 
Inspekce  práce  se  staví  kriticky  k postupům,  které  právním  způsobem  obcházejí  původní 
záměr  umožnit  přístup  na  pracovní  trh  více  občanům  se  zdravotním  postižením.  Se  svým 
podezřením  na  možný  nezákonný  postup  dodavatele  zboží  se  obrací  s podněty  na  finanční 
úřad.  V několika  málo  případech  byly  provedeny  na  základě  podnětu  úřadu  práce  kontroly 
uzaměstnavatelů,  kterým  poskytoval  ÚP  ČR  příspěvek  na  podporu  zaměstnávání  osob 
se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě, a kteří s těmito zaměstnanci neměli 
sjednané  v pracovní  smlouvě  místo  výkonu  práce  pracoviště  zaměstnavatele.  V roce  2013 
se nepodařilo  prokázat,  že  by  zaměstnavatel  těmto  zaměstnancům  nepřiděloval  práci  vůbec 
nebo  ji  nepřiděloval  ve  stanoveném  rozsahu.  Zkušenosti  z kontrol  ukazují,  že  tento  způsob 
zaměstnávání  je  omezován.  Tento  trend  je  mimo  jiné  i  důsledkem  novely  zákona 
o zaměstnanosti,  kdy  ÚP  ČR  neposkytne  zvýšení  příspěvku  (až  do  výše  2.000  Kč) 
na chráněné pracovní místo zřízené nebo vymezené mimo pracoviště zaměstnavatele.    
 
 

15 
 

Zaměstnanost 
Předmětem  kontrol  v rámci  této  oblasti  bylo  plnění  oznamovací  povinnosti,  dodržování 
rovného zacházení  a zákazu diskriminace při  uplatňováni práva na zaměstnání.  I v letošním 
roce  se  inspekce  práce  zaměřila  kontroly  na  zákonnou  povinnost  mít  kopie  dokladů 
prokazující existenci pracovněprávního vztahu na pracovišti. 
 
Při  kontrole  zaměstnavatelů  v souvislosti  s jejich  pracovními  nabídkami  se  prokázalo, 
že ve snaze  omezit  počet  zájemců  o  nabízenou  práci,  se  inzerent  snaží  definovat  skutečný 
požadavek  zejména  na  věk  a  pohlaví  zájemců  a  neuvědomuje  si,  že  inzerát  může  být 
posouzen  jako  diskriminační.  Oblastní  inspektoráty  práce  realizovaly  kontroly  zejména 
na základě  podnětů  a  z  vlastní  kontrolní  činnosti.  Řada  uveřejněných  pracovních  nabídek 
(zejména na pracovních serverech), které jsou svým obsahem diskriminační, inspekce práce 
nepostihne,  nelze  totiž  identifikovat  inzerenta,  ani  konkrétní  místo  výkonu  práce  a  kontakt 
bývá  identifikován  pouze  telefonním  číslem.  V některých  případech  se  nepodařilo 
inspektorovi údajnému zaměstnavateli  prokázat  zveřejnění inkriminované pracovní  nabídky. 
Kontrol diskriminačních inzerátů s identifikovatelným zaměstnavatelem, pak končí uložením 
pokuty. 
 
Kontroly  opět  prokázaly,  že  zaměstnavatelé  nezajistili,  aby  v místě  pracoviště  byl  uložen 
doklad  o pracovněprávním  vztahu.  V řadě  případů  se  jedná  spíše  o  neznalost  zákona,  než 
o záměr zaměstnavatele. 
 
Zprostředkování zaměstnání 
Při  kontrolách  v rámci  této  oblasti  docházelo  k propojení  s  kontrolami  nelegální  práce,  kdy 
jedním  z kontrolovaných  zaměstnavatelů  byla  i  agentura  práce,  která  měla  v místě  kontroly 
své  zaměstnance.  Inspekce  práce  zjišťovala,  zda  zprostředkovává  zaměstnání  v souladu 
s uděleným  povolením  Generálního  ředitelství  ÚP  ČR;  zda  vede  stanovenou  evidenci,  plní 
oznamovací  povinnost  a  při  zprostředkování  zaměstnání  neporušuje  zákon  o zaměstnanosti 
jiným  způsobem.  Při  provádění  kontrol  na  výkon  nelegální  práce  se  v několika  případech 
zjistilo,  že  příslušný  kontrolovaný  zaměstnavatel  neměl  povolení  k agenturnímu 
zaměstnávání, přesto jako agentura práce působil. Ve dvou případech nesplnila agentura práce 
ohlašovací  povinnost  vůči  Generálnímu  ředitelství  ÚP  ČR.  Inspekce  práce  se  dlouhodobě 
zabývá  kontrolní  činnosti  v souvislosti  s působením  agentur  práce  na  pracovním  trhu 
na základě  plánu  činnosti  pod  úkolem  „Kontroly  dodržování  pracovněprávních  předpisů 
na úseku  agenturního  zaměstnávání  a  vysílání  pracovníků  v rámci  poskytování  služeb 
v členských zemích EU“, a vyhodnocení je provedeno samostatně.   
 
Zaměstnávání zahraničních zaměstnanců 
Vyhodnocení kontrol spojených s výkonem nelegální práce není součástí vyhodnocení tohoto 
úkolu.  Je  podřazeno  pod  samostatný  úkol  za  účelem  poskytnutí  souhrnných  informací  pod 
jednou zprávou z úkolu. Nejčastějším kontrolním zjištěním vykázaným pod tímto úkolem je, 
že  zaměstnavatel  nesplnil  informační  povinnost  vůči  krajské  pobočce  ÚP  ČR  v souladu 
s ustanovením  §  87  a  §  88  zákona  o  zaměstnanosti  a  evidenční  povinnost  v souladu 
s ustanovením  §  102  odst.  2  zákona  o  zaměstnanosti.  Při  kontrolách  inspektoři  zjistili, 
16 
 

že se jednalo  především  o neznalost  zaměstnavatelů  o  povinnostech  podle  zákona 
o zaměstnanosti, které mají vůči úřadu práce v případě, že zaměstnávají občany ze zemí EU.  
 
Vykazování dlužných mzdových nároků 
Oblastní  inspektoráty  práce  zjistily  u  10 kontrolovaných  zaměstnavatelů,  že  ve  stanovené 
lhůtě nevykázali dlužné mzdové nároky pro účel zákona o ochraně zaměstnanců při platební 
neschopnosti  zaměstnavatele.  Kontroly  jsou  realizovány  výhradně  na  základě  podnětu 
příslušné krajské pobočky ÚP ČR.  
 
 
Sankce 
Oblastní  inspektoráty  práce  uložily  za  porušení  povinností  stanovených  zákonem 
o zaměstnanosti  205  pokut  v celkové  výši  2,9  mil.  Kč.  Nejvyšší  pokuta  byla  uložena 
za nesplnění  povinnosti  zaměstnávat  povinný  podíl  osob  se  zdravotním  postižením  ve  výši 
100  tis.  Kč.  Za  nedostatky  zjištěné  v souvislosti s kontrolami  plnění  povinného  podílu  bylo 
uloženo 24 pokut a za zveřejnění diskriminačního inzerátů 10 pokut.  
V souvislosti s  nesplněním  povinností vyplývajících z ustanovení  § 87, §  88 a §  102 zákona 
o zaměstnanosti,  týkající  se  oznamovacích  povinností,  evidenčních  povinností  při 
zaměstnávání zahraničních zaměstnanců, bylo uloženo  159 pokut. Za neposkytnutí seznamu 
dlužných mzdových nároků na základě výzvy krajské pobočky ÚP ČR bylo uloženo pokut 
a byly uloženy i 3 pokuty za zjištění výkonu nelegální práce, jejíchž vyhodnocení je zahrnuto 
ve zprávě k úkolu „Kontrola nelegálního zaměstnávání občanů ČR a  cizinců“. 
 
 
Závěr 
Oblastní inspektoráty práce v roce 2013 navázaly na kontrolní činnost roku 2012 zaměřenou 
na  dodržování  povinností  zaměstnavatelů  stanovené  zákonem  o  zaměstnanosti,  kdy 
se především  zaměřily  na  kontrolu  tzv.  „domácích  zaměstnanců“,  se  statusem  osoby 
se zdravotním  postižením  pracující  pro  zaměstnavatele  a  který  byl  příjemcem  příspěvku 
na podporu  jejich  zaměstnávání.  V roce  2013  se  kontroly  zaměřily  prioritně  na  plnění 
povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Kontroly prováděli inspektoři 
zapojeni do projektu OP LZZ „Efektivní systém rozvoje zaměstnanosti, výkonu komplexních 
kontrol a potírání nelegálního zaměstnávání v ČR“. 
 
Z vyhodnocení  kontrolní  činnosti  je  zřejmé,  že  se  podařilo  naplnit  úkolem  uložené  cíle. 
Oblastní inspektoráty práce svou poradenskou, kontrolní a sankční činností přispěly k posílení 
právního  povědomí  zaměstnavatelů  a  osob  konávajících  pro  ně  práci.  Kontrolní  činnost 
by se měla  v budoucnu  intenzivněji  věnovat  oblasti  plnění  povinného  podílu  a  problematice 
zveřejňování  pracovních  nabídek.  Problematika  zaměstnávání  zaměstnanců  ze  zahraniční 
a agenturního zaměstnávání je podrobněji vyhodnocena v samostatných zprávách.      
 
Zákon  o  zaměstnanosti  stanovil  všem  zaměstnavatelům  s více  jak  25  zaměstnanci 
(v přepočteném stavu) zaměstnat povinný podíl ve výši 4 % osob se zdravotním postižením. 
17 
 

Rovněž  jim  umožnil  uvedenou  povinnost  splnit  odebíráním  výrobků  nebo  služeb 
od zaměstnavatelů  zaměstnávajících  více  než  50  %  zaměstnanců,  kteří  jsou  osobami 
se zdravotním  postižením,  nebo  zadáváním  zakázek  těmto  zaměstnavatelům  (případně 
osobám se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými). Vládní 
záměr  maximální  integrace  občanů  se  zdravotním  postižením  na  trh  práce,  byl  následně 
podpořen  novelou  zákona  o  zaměstnanosti  s účinnosti  od  1.  1.  2012,  která  stanovila 
maximální  možnou  výši  poskytnutého  náhradního  plnění  na  jednoho  zaměstnance 
se zdravotním  postižením  na  36násobek  průměrné  mzdy  v národním  hospodářství  za  první 
až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance.  
 
Neznalost zaměstnavatelů o postupu při výpočtu spojeného se stanovením povinného podílu 
zaměstnat  osoby  se  zdravotním  postižením,  jakož  i  o  evidenčních  a  informačních 
povinnostech  při  zaměstnáváním  zahraničních  zaměstnanců,  je  poměrně  velká.  Četnost 
zjištěných nedostatků vypovídá o situaci, kdy zaměstnavatelé zřejmě nepřikládají uvedeným 
povinnostem  větší  význam.  Proto  by  bylo  vhodné  dlouhodobě  do  této  oblasti  zaměřit 
osvětovou a poradenskou činnost úřadů práce.   
S ohledem  na  prioritu  kontrol  nelegální  práce  nelze  v budoucnu  očekávat  zásadní  zvýšení 
počtu kontrol z oblasti plnění povinného podílu, které jsou časově velmi náročné a vyžadují 
speciálně  proškolené  inspektory.  Výsledky  kontrol  zaměřené  na  inzerci  pracovních  nabídek 
prokázaly  časté  porušování  dodržování  rovného  zacházení  a  zákazu  diskriminace  při 
uplatňováni práva na zaměstnání. I v tomto případě je v následujícím období potřeba navázat 
na zkušenosti z již provedených kontrol.  
 
2  KONTROLY V OBLASTI PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ  
 
2.1  Kontrola  dodržování  pracovněprávních  předpisů  na  základě  podnětů 
směřujících do oblasti pracovněprávní, BOZP a zaměstnanosti 
Státní úřad inspekce práce a jeho oblastní inspektoráty práce věnují vyřizování podnětů trvale 
mimořádnou  pozornost.  Úspěšně  se  vypořádaly  i  s rozšířením  věcného  rámce  o  podněty 
směřující  do  oblasti  povinností  vyplývajících  ze  zákona  o  zaměstnanosti.  Stejně  jako 
v předchozích  letech  byly  i  v roce  2013  zahrnuty  do  kontrolní  činnosti  prioritně  kontroly 
prováděné  na  základě  podnětů  směřujících  do  oblastí  pracovněprávní,  zákona 
o zaměstnanosti, nelegálního zaměstnávání a BOZP.      
 
Cílem  oblastních  inspektorátů  práce  bylo  vyřídit  pokud  možno  všechny  přijaté  podněty 
a pozitivně  působit  na  dodržování  pracovněprávních  vztahů  a  podmínek  zaměstnavateli; 
současně  využít  výsledků  kontrol  na  základě  podnětů  jako  důležitého  informačního  zdroje, 
umožňujícího zvyšovat efektivitu plánování kontrol a k co nejrychlejšímu dosažení nápravy 
při zjištění nedostatků.  
 
 
18 
 


Zadání úkolu  
Oblastní  inspektoráty  práce  se  zaměřily  na  všechny  oblasti,  do  nichž  podněty  směřovaly, 
s ohledem  na  posouzení  jejich  závažnosti  a  způsobu  vyřízení  (kontrola,  jiná  kontrola, 
poradenství, postoupení, telefonicky, dopisem).  
 
Z hlediska předmětu kontrol se oblastní inspektoráty práce zaměřily především: 

v  oblasti  pracovních  vztahů  a  podmínek  na  skutečnosti  z obsahu  podnětu  týkající 
se zejména, odměňování, vzniku, změny a skončení pracovního poměru, pracovní doby 
a práva na rovné zacházení, 

v oblasti  bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  při  práci  na  porušování  předpisů  k zajištění 
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na pracovištích, na kontrolu zajištění bezpečného 
provozu technických zařízení, vybavení zaměstnanců osobními ochrannými pracovními 
prostředky a kontrolu příčin a okolností pracovních úrazů,  

v oblasti zaměstnanosti na skutečnosti obsažené v podnětu, například oblasti nelegální 
práce  občanů  ČR,  nelegální  práce  cizinců,  zákaz  diskriminace  a  dodržování  práva  na 
rovné  zacházení  při  uplatňování  práva  na  zaměstnání,  případně  jiné  oblasti  spadající 
do působnosti zákona o zaměstnanosti.   
 
Zhodnocení kontrolní činnosti 
V roce  2013  zaevidovaly  oblastní  inspektoráty  práce  8 787  podnětů  ke  kontrole  a  na  jejich 
základě  zahájily  a  ukončily  6 871  kontrol.  Jednotlivé  podněty  v řadě  případů  směřovaly 
do více oblastí kontrolní působnosti současně. Celkový počet podaných podnětů podle oblastí 
byl 10 615 (ZoZ 778, VTZ 110, PVP 6 635, BOZP 939, NLZ 2 153). 
 
Graf 1 – Počet zaevidovaných podnětů v roce 2013:                
 
 
 
19 
 


 
Graf 2 - Vývoj podaných podnětů a ukončených kontrol v letech 2009 – 2013:  
   
 
Výše  uvedený  graf  vyjadřuje  poměr  mezi  přijatými  a  zaevidovanými  podněty  a  podněty 
vyřízenými  ukončenou  kontrolou.  Lze  konstatovat,  že  oblastní  inspektoráty  práce  se  v roce 
2013 úspěšně vyrovnaly se svými úkoly při vyřizování podnětů.   
 
Skutečný stav vyřizování podnětů shrnují následující údaje: 
 
počet zaevidovaných podnětů v roce 2013   
 
8 787 
počet převedených podnětů z roku 2012 
 
 
2 988   
k vyřízení v roce 2013 celkem 
 
 
            11 775  
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 
 
vyřízeno kontrolou   
 
 
 
 
6 871  
vyřízeno jinak 
 
 
 
 
 
755   
postoupeno jiným orgánům   
 
 
 
314   
nelze vyřídit   
 
 
 
 
 
1 225 
převod do roku 2014   
 
 
 
 
2 798, z toho rozpracováno 2 268 
celkem 
 
 
 
 
 
 
11 963 
     
     
 
 
 
 
 
 
 
                                                                
20 
 


 
Tabulka 1 - Zhodnocení kontrolní činnosti v oblasti podnětů: 
Rok 
Název položky 
2010 
2011 
2012 
2013 
Kontroly na základě podnětů 
Počet provedených kontrol 
3 711 
2 805 
6 637 
6 871 
Počet kontrol se závadou 
2 590 
1 899 
3 304 
3 801 
Počet zjištěných závad  
7 714 
5 647 
9 027 
10 021 
Počet uložených pokut 
586 
372 
793 
890 
Celková výše pokut v Kč 
19 268 
10 315 
38 157 
30 221 
 
 
Analýza provedených kontrol podle oblastí porušení 
Při  provedení  6 871  kontrol  zjistili  inspektoři  10 021  porušení  pracovněprávních  předpisů. 
I nadále  dominuje  porušování  v oblasti  odměňování,  následují  oblasti  uzavírání  pracovního 
poměru, vyplácení náhrad, pracovní doby, BOZP a zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí.  
 
 
Graf 3 - Oblasti, ve kterých docházelo nejvíce k porušování pracovněprávních předpisů: 
 
 
Porušování pracovněprávních předpisů v oblasti odměňování bylo i v roce 2013 nejčastěji 
zjišťovanou  závadou.  Zaměstnavatelé  nevypláceli  mzdu  ve  lhůtě  splatnosti,  nebo  její  část 
nevypláceli  vůbec;  často  nejsou  zaměstnancům  vydávány  doklady  o  vyúčtování  mzdy. 
Zaměstnavatele  porušují  i  povinnosti  v oblasti  zaručených  mezd,  mnozí  dokonce  ani 
nezareagovali  na  změny  stran  minimální  mzdy.  Přetrvává  vyplácení  mezd  tím  způsobem, 
že část  je  vyplacena  oficiálně  a  část  tzv.  na  ruku.  Toto  porušování  pracovněprávních 
21 
 

a mzdových  předpisů  je  jen  velmi  obtížně  prokazatelné.  Také  je  zarážející  počet  podnětů, 
jejichž  podatelé  se  ve  snaze  domoci  se  svých  nároků  přiznávají,  že  pracovali  bez  písemně 
uzavřených  pracovních  smluv.  K poměrně  častým  závadám  patří  neposkytování  příplatků 
za přesčas, práci v sobotu a v neděli, za noční práci. 
 
Pracovní  poměr  patří  již  tradičně  k nejporušovanějším  oblastem  pracovněprávních  vztahů 
a podmínek.  Jedná  se  o  vznik,  změny  a  skončení  pracovního  poměru.  Velmi  časté  jsou 
případy,  kdy  při  existenci  podmínek  podle  §  52  c)  zákoníku  práce  nutí  zaměstnavatelé 
zaměstnance k podepisování dohod o skončení pracovního poměru bez udání důvodu, čímž je 
připraví  o odstupné,  případně  o  část  podpory  v nezaměstnanosti.  Často  zaměstnavatelé 
písemně  do  1 měsíce  od  vzniku  pracovního  poměru  neinformovali  zaměstnance  o  právech 
a povinnostech  vyplývajících  z pracovního  poměru  ve  smyslu  ustanovení  §  37  zákoníku 
práce.  Další  častá  porušení,  která  se  v této  oblasti  vyskytla,  je  neplnění  povinností 
zaměstnavatele vztahujících se k vydání potvrzení o zaměstnání a jeho náležitostí při skončení 
pracovního  poměru.  K častým  pochybením  dochází  rovněž  při  nařizování  dovolené, 
nepřidělování práce v rozsahu stanovené pracovní doby atd. 
 
Náhrady představují významnou část porušování pracovněprávních předpisů. Zaměstnavatelé 
využívají  skutečnost,  že  zaměstnanci  se  v této  oblasti  hůře  orientují  a  náhrady  související 
s výkonem  práce  vyplácejí  v menším  rozsahu,  než  stanovují  předpisy,  nebo  je  nevyplácejí 
vůbec.  
Pracovní  doba  dlouhodobě  patří  k úskalím  pracovněprávních  vztahů.  Není  vedena  řádná 
evidence  odpracované  doby,  jsou  nařizovány  delší  směny,  než  povoluje  zákon,  není 
poskytován v souladu s předpisy odpočinek mezi směnami a v týdnu. 
 
BOZP podle části páté zákoníku práce 
stále nedosáhla potřebné úrovně zejména v oblasti 
vyhledávání rizik a přidělování osobních ochranných pracovních prostředků. 
 
Zaměstnávání  zaměstnanců  ze  zahraničí  je  spojeno  mnohdy  s nerovným  zacházením, 
zprostředkováním  zaměstnání  bez  povolení,  nevedením  předepsané  evidence,  neplněním 
oznamovací povinnosti a umožněním výkonu nelegální práce.  
 
 

Sankce  
Oblastní inspektoráty práce uložily v souladu se zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce 
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o inspekci práce“), a zákonem o zaměstnanosti 
celkem 890 pokut ve výši 30,2 mil. Kč.  
 
 
 
 
 
22 
 


Graf 4 – Počet a výše uložených pokut: 
 
 
 
Závěr 

Počet  obdržených  a  zaevidovaných  podnětů  ke  kontrole  inspekcí  práce  oproti  roku  2012 
mírně  poklesl,  a  to  o  8,4  %.  Srovnání  s ještě  dřívějšími  obdobími  není  v   možné  s vazbou 
na změny  v kompetencích  kontrolních  orgánů  v rezortu  MPSV,  kdy  tyto  byly  u  inspekce 
práce  podstatně  rozšířeny.  Za  zmínku  stojí  informace  o  oprávněnosti  obsahu  podnětů. 
Z celkového počtu 8 787 přijatých a zaevidovaných podnětů bylo 1 141 neoprávněných, tj. 13 
%
. Částečně oprávněných podnětů bylo 1 522, tedy 17,3 %. U 2 300 podnětů se nepodařilo 
kontrolou prokázat skutečnosti v nich uvedené, tj. 26 %
 
Tyto  údaje  svědčí  nejen  o  zatím  stále  nedostatečném  právním  vědomí  zaměstnavatelů 
i zaměstnanců, ale i o skutečnosti, že možnost podání podnětu je poměrně často vnímána jako 
osobní objednávka podatele na řešení  individuálních pracovněprávních sporů a nikoliv  jako 
snaha  upozornit  na  porušování  právních  předpisů  v širším  kontextu.  Přes  veškerou  osvětu 
a prevenci  se  tak  v mnoha  případech  vytváří  stresové  prostředí  pro  inspektory,  protože 
podatelé  podnětů  neprávem  a  mnohdy  nevybíravě  projevují  svou  nespokojenost  s výsledky 
kontrol,  neboť  podle  jejich  názoru  nevyřešili  právě  jejich  konkrétní  a v mnoha  případech 
osobní problém.  
 
Narůstá  počet  situací,  kdy  není  možné  dohledat  kontrolované  osoby.  Adresa  v obchodním 
rejstříku  neodpovídá  reálnému  stavu.  Buď  byla  změněna  a  nebyl  podán  návrh  na  změnu 
zápisu  v obchodním  rejstříku,  nebo  už  původní  zápis  obsahuje  nepravdivé  údaje  o  sídle 
zaměstnavatele.  Problémy  způsobují  i  firmy  se  zahraniční  účastí,  kdy  majitel  a  současně 
jednatel  není  trvale  přítomen  na  území  České  republiky.  Prokazování  porušení  právních 
předpisů  je  pro  inspektory  mnohdy  velmi  obtížné.  K těmto  situacím  dochází  i  skutečností, 
že důkazní  materiály  předkládají  výlučně  zaměstnavatelé.  Oslovení  zaměstnanci  naopak 
z obav ze ztráty zaměstnání v drtivé většině vypovídají ve prospěch zaměstnavatele.  
23 
 

U menších zaměstnavatelů je obvyklé využívání externích účetních i ve spojení s personální 
agendou.  Této  skutečnosti  mnohdy  používají  zaměstnavatelé  k získávání  časového  prostoru 
pro  předkládání  podkladů  i  k možnosti  zastření  negativních  skutečností  dříve,  než 
se požadovaná dokumentace předloží inspektorům. 
 
Pokud jde o obsah podnětů, neliší se od předchozích období. 
 
Přes  uvedená  negativa  je  třeba  zdůraznit  fakt,  že  ukládaná  a  sledovaná  nápravná  opatření 
přiměla  zaměstnavatele  převážně  k rychlé  nápravě  zjištěných  nedostatků.  Můžeme 
konstatovat, že oblastní inspektoráty práce naplnily cíle, které byly stanoveny tímto hlavním 
úkolem. 
 
 
2.2  Kontrola 
dodržování  pracovněprávních  předpisů  na  úseku 
agenturního  zaměstnávání  a vysílání  pracovníků  v rámci  poskytování 
služeb v členských zemích EU 

Počet  podnikatelských  subjektů,  které  mají  povolení  ke  zprostředkování  zaměstnání 
od Generálního  ředitelství  ÚP  ČR,  počínaje  rokem  2008  z počtu  cca  2 500  postupně  klesal. 
V roce  2013  byl  zaznamenán  opětovný  mírný  nárůst  a  počet  subjektů,  které  mají  povolení 
ke zprostředkování  zaměstnání.  V současné  době  se  pohybuje  mezi  1  500  a 1 600.  Dochází 
také  k přirozenému  procesu,  kdy  některé  agentury  práce  zanikají,  transformují  se  a vznikají 
nové.  
 
Od  1.  1.  2012  se  rozšířila  kontrolní  působnost  Státního  úřadu  inspekce  práce  o  oblasti 
spadající  do  tohoto  data  do  gesce  ÚP  ČR.  Legislativně  je  zprostředkování  zaměstnání 
upraveno  jak  v zákoně  o  zaměstnanosti,  tak  v   zákoníku  práce.  Pro  inspekci  práce  se  tak 
významným  způsobem  rozšířil  předmět  kontrol  prováděných  u  agentur  práce.  Na  druhou 
stranu  to  umožnilo  komplexní  provádění  kontrol  a  vytvořila  se  tak  možnost  získat  ucelený 
přehled o plnění všech povinností, které agentury práce musí podle pracovněprávní legislativy 
dodržovat. V roce 2013 se zintenzivnila spolupráce s Generálním ředitelstvím ÚP ČR, které 
vydává  povolení  ke  zprostředkování  zaměstnání,  a  také  je  odnímá.  K  odnětí  povolení 
k zprostředkování zaměstnání může dojít mimo jiné i na základě výsledků kontroly provedené 
orgány  inspekce  práce.  Tato  úzká  spolupráce  s Generálním  ředitelstvím ÚP  ČR  pomáhá  při 
zlepšování  dodržování  pracovněprávních  předpisů  agenturami  práce  působícími  na  českém 
trhu práce. 
 
Dalším  prostředkem  pro  zlepšení  dodržování  pracovněprávních  předpisů  agenturami  práce 
může být spolupráce s asociacemi agentur práce. Jejich představitelé projevují zájem o to, aby 
jejich členové neztráceli vlastní kredit na trhu práce díky agenturám, které nedodržují právní 
předpisy,  případně  podnikatelských  subjektů,  které  nemají  povolení  ke  zprostředkování 
zaměstnání,  ale  fakticky  ho  provádí.  Orgány  inspekce  práce  kladou  důraz  na  prevenci  a  co 
24 
 

nejširší  informovanost  podnikatelských  subjektů  působících  v oblasti  zprostředkování 
zaměstnání.  
 
Kontroly  se  v roce  2013  týkaly  nejen  agentur  práce,  které  přidělují  své  zaměstnance 
k uživatelům, ale poprvé i těch agentur práce, které provádějí jen zprostředkování zaměstnání 
a  poradenskou  činnost  a  nepřidělují  své  zaměstnance  k  uživateli.  Současně  s kontrolami 
agentur  práce,  které  přidělují  své  zaměstnance  k dočasnému  výkonu  práce  k uživatelům, 
provádějí  inspektoři  kontroly  samotných  uživatelů.  Zejména  pro  porovnání  srovnatelných 
pracovních a mzdových podmínek je kontrola u uživatele nezbytná. Jen tak lze doložit, zda 
pracovní a mzdové podmínky agenturních zaměstnanců nejsou horší, než jsou nebo by byly 
pracovní a mzdové podmínky kmenových zaměstnanců uživatele. 
 
Součástí zadání úkolu byla i kontrola cizích státních příslušníků zaměstnaných v agenturách 
práce  a kontrola  vysílaných  pracovníků.  Protože  agentury  práce  nesmí  přidělovat 
k uživatelům  občany  z třetích  zemí,  byla  kontrola  zaměřena  i  tímto  směrem.  Kontroly 
pracovníků  vysílaných  k výkonu  práce  do  České  republiky  nebo  z České  republiky  byly 
prováděny  jen  na  vyžádání  zahraničních  inspekcí  ze  zemí  EU.  Podle  sdělení  oblastních 
inspektorátů  práce  na  takové  pracovníky  v rámci  kontrolní  činnosti  sami  nenarazili. 
Provedené  kontroly  byly  vždy  výsledkem  žádosti  Státního  úřadu  inspekce  práce  o  jejich 
provedení a to na základě požadavku zahraničního inspekčního orgánu.  
 
Cílem  úkolu  bylo  opakovanými  kontrolami  na  úseku  agenturního  zaměstnávání  zamezit 
obcházení  pracovněprávních  předpisů,  v jehož  důsledku  může  docházet  ke  krácení  práv 
zaměstnanců  spočívajícím  v  nerovných  pracovních  a  mzdových  podmínkách 
u zaměstnavatelů,  ke  kterým  jsou  agenturní  zaměstnanci  svými  zaměstnavateli  přidělováni. 
U agentur  práce,  které  nepřidělují  své  zaměstnance  k uživateli,  prověřit  v plném  rozsahu 
obecné dodržování povinností na úseku agenturního zaměstnávání.  
Oblastní inspektoráty práce měly provést  kontroly  agentur práce  a zároveň uživatelů  u těch 
agentur práce, které mají povolení ke zprostředkování zaměstnání. Kontroly měly zamířit také 
na  zaměstnavatele,  u  kterých  je  podezření  na  tzv.  skryté  agenturní  zaměstnávání.  Tito 
zaměstnavatelé nemají povolení ke zprostředkování zaměstnání, ale své zaměstnance přidělují 
k výkonu  práce  k jiným  podnikatelským  subjektům  s  využitím  obchodních  vztahů.  V řadě 
případů  je  motivací  nemít  povinnost  dodržovat  rovné  pracovní  a  mzdové  podmínky 
přidělených  zaměstnanců.  Při  výběru  kontrolovaných  osob  měly  inspektoráty  vycházet 
především  z podnětů  ke  kontrole,  z informací  poskytnutých  úřady  práce,  z podnětů  jiných 
kontrolních  orgánů,  ze  seznamu  agentur  práce  na  portálu  MPSV  atd.  Kontroly  se  měly 
primárně zaměřit na ty agentury práce, u kterých dosud kontrola nebyla provedena. Současně 
se inspektoráty měly zaměřit na provádění následných kontrol u těch zaměstnavatelů, kde již 
bylo porušení zákona dříve zjištěno, zda bylo dosaženo nápravy závadného stavu. 
 
Do předmětu kontroly byly zahrnuty tyto oblasti:   

vznik, změny a skončení pracovního poměru, dohody mimo pracovní poměr, 

pracovní doba, doba odpočinku, práce přesčas, práce v sobotu a v neděli, 
25 
 


odměňování, náhrady mzdy nebo platu, cestovní náhrady, 

podmínky zaměstnanců přidělených k výkonu práce u uživatelů, rovné zacházení, 

dodržování ustanovení o BOZP, 

kontrola povinného pojištění proti úpadku, 

kontrola  dodržování  podmínek  činnosti  agentury  práce  podle  povolení 
ke zprostředkování, 

ochrana osobních práv zaměstnanců, 

kontrola sdíleného zprostředkování a odměn agenturám za umístění uchazeče.  
 
 
Zhodnocení kontrolní činnosti. 
    
Oblastní  inspektoráty  práce  neměly  v zadání  úkolu  stanoven  počet  kontrol,  které  musí 
provést.  Vycházelo  se  ze  zkušeností  minulých  let  a  z kapacitních  možností  daného 
inspektorátu.  Lze  s potěšením  konstatovat,  že  došlo  k podstatnému  nárůstu  provedených 
kontrol,  a  to  jak  agentur  práce,  tak  uživatelů.  Jsme  si  však  zároveň  vědomi  toho,  že  tento 
nárůst je na hranici personálních možností.  
 
Oblastní inspektoráty práce provedly v rámci úkolu v roce 2013 celkem 224 kontrol, z toho 
bylo  149  kontrol  agentur  práce  a  75  kontrol  uživatelů.  Celkově  bylo  při  kontrolní  činnosti 
oblastních  inspektorátů  práce  zkontrolováno  567  agentur  práce.  Rozboru  byly  podrobeny 
z důvodu  možnosti  porovnání  výsledků  pouze  kontroly  agentur  práce,  jejichž  výsledky  byly 
zařazeny do stanoveného úkolu. Důvodem je skutečnost, že analyzované kontroly zahrnovaly 
předmět  kontroly  stanovený  zadáním  hlavního  úkolu.  Jen  takovým  způsobem  kontroly  lze 
úkol objektivně vyhodnotit. 
 
Ostatní kontroly agentur práce byly provedeny napříč dalšími hlavními úkoly. Nejvíce těchto 
kontrol  bylo  provedeno  na  základě  přijatých  podnětů  ke  kontrole.  Při  provádění  kontrol  na 
podnět  byl  předmět  kontroly  zaměřen  na  obsah  podnětu.  Výsledky  těchto  ostatních  kontrol 
jsou zahrnuty v závěrečných zprávách příslušných hlavních úkolů (podněty, BOZP apod.). 
 
Z celkového  počtu  149  kontrol  agentur  práce  bylo  65  (44  %)  bez  zjištění  nedostatku 
84 (56 %)  s  nedostatkem,  přičemž  celkový  počet  zjištěných  nedostatků  byl  237
Z celkového  počtu  75  kontrol  uživatelů  bylo  42  (56  %)  bez  zjištění  nedostatku  a  33  (44  %) 
s nedostatkem, přičemž celkový počet zjištěných nedostatků byl 56. Přehled porušení zjištěný 
kontrolami agentur práce podle oblastí v počtech a procentním vyjádření je níže v tabulce 1.  
 
 
 
 
 
26 
 

 
 
Tabulka 1 - Přehled porušovaných oblastí v číslech – AP – 2013: 
Oblast 
Počet porušení  % ze zjištěných případů porušení  
Agenturní zaměstnávání  
119 
50 
Odměňování 
51 
21 
Pracovní poměr, dohody 
36 
15 
Pracovní doba 
18 

BOZP 


Náhrady 


Ostatní 


 
 
Graf 1 - % vyjádření porušení předpisů agenturami práce:  
BOZP 
OstatníN
  áhrady 
Pracovní doba 
2% 
2% 
2% 
8% 
Pracovní 
poměr, 
Agenturní 
dohody 
zaměstnávání  
15% 
50% 
Odměňování 
21% 
 
 
 
 
Tabulka 2 – Přehled porušovaných oblastí v číslech – uživatelé – 2013: 
Oblast 
Počet porušení  % ze zjištěných případů porušení  
Agenturní zaměstnávání  
26 
46 
Pracovní doba 
16 
28 
Pracovní poměr, dohody 

13 
Odměňování 

11 
Ostatní 


 
 
 

27 
 


 
 
 
Graf 2 - % vyjádření porušení předpisů uživateli: 
 
 
 
 
Tabulka 3 - Přehled nejčastěji porušovaných ustanovení – agentury práce:  
Počet 
Ustanovení 
Popis porušení 
poru-
ZP 
šení 
Agentura  práce  a  uživatel  nezabezpečili,  aby  pracovní  a  mzdové 
§ 309 
podmínky  dočasně  přiděleného  zaměstnance  nebyly  horší,  než  jsou 
21 
odst. 5 
nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance 
Agentura  práce  přidělila  zaměstnance  k
§ 309
 dočasnému  výkonu  práce  u 
 
uživatele na základě písemného pokynu, který neobsahoval informaci 
odst. 2 
o pracovních a mzdových nebo platových podmínkách srovnatelného 
19 
písm. f) 
zaměstnance uživatele 
Dohoda  agentury  práce  s
§ 308 
 uživatelem  neobsahovala  informace  o 
 
pracovních  a  mzdových  nebo  platových  podmínkách  zaměstnance 
odst. 1 
uživatele,  který  vykonává  nebo  by  vykonával  stejnou  práci  jako 
16 
písm. f) 
dočasně přidělený zaměstnanec 
§ 309 
Agentura  práce  přidělila  zaměstnance  k dočasnému  výkonu  práce  u 
12 
odst. 2 
uživatele bez písemného pokynu 
Zaměstnavatel  nevedl  u  jednotlivých  zaměstnanců  evidenci 
§ 96 
s vyznačením  začátku  a  konce  odpracované  pracovní  doby,  práce 
11 
odst. 1 
přesčas a noční práce  
Zaměstnavatel  nevyplatil  zaměstnanci  za  dobu  noční  práce 
§ 116 
k dosažené  mzdě  příplatek  ke  mzdě  nejméně  ve  výši  10  % 
10 
průměrného výdělku 
Zaměstnavatel  nevyplatil  zaměstnanci  za  dobu  práce  v
§ 118 
 sobotu  a 
 
v neděli  k dosažené  mzdě  příplatek  nejméně  ve  výši  10  % 
10 
odst. 1 
průměrného výdělku 
Zaměstnavatel neuvedl v
§ 76
 dohodě o pracovní činnosti sjednané práce, 
 
nebo  sjednaný  rozsah  pracovní  doby  či  dobu,  na  kterou  se  dohoda 

odst. 4 
uzavírá 
28 
 

Zaměstnavatel  nevydal  při  měsíčním  vyúčtování  mzdy  zaměstnanci 
§ 142 
písemný  doklad  obsahující  údaje  o  jednotlivých  složkách  mzdy  a  o 

odst. 5 
provedených srážkách 
Zaměstnavatel  neinformoval  při  vzniku  pracovního  poměru 
§ 37 
zaměstnance  o  všech  právech  a  povinnostech  vyplývajících 

odst. 1 
z pracovního poměru 
Zaměstnavatel  nevyplatil  zaměstnanci  za  dobu  práce  přesčas 
§ 114 
k dosažené  mzdě  příplatek  ke  mzdě  nejméně  ve  výši  25  % 

odst. 1 
průměrného výdělku a ani mu neposkytl náhradní volno  
§ 308 
Dohoda  agentury  práce  s uživatelem  o  dočasném  přidělení 

odst. 2 
zaměstnance agentury práce nebyla uzavřena písemně 
Zaměstnavatel nevydal zaměstnanci při skončení pracovního poměru, 
§ 313 
dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti potvrzení 

odst. 1 
o zaměstnání 
§ 308 
Dohoda  agentury  práce  s uživatelem  o  dočasném  přidělení 

odst. 2 
zaměstnance agentury práce nebyla uzavřena písemně 
 
 
Nejčastěji porušované ustanovení zákona – agentury práce: 
Ustanovení 
Počet 
Popis porušení 
poru-
ZoZ 
šení 
Agentura  práce  nesdělila  GŘ  Úřadu  práce  ČR  do  31.  ledna  běžného  roku 
§ 59 odst. 2  údaje pro statistické účely za předchozí kalendářní rok

 
 
 
Tabulka 4 - Přehled nejčastěji porušovaných ustanovení zákoníku práce a zákona o 
zaměstnanosti – uživatelé: 
Počet 
Ustanove
Popis porušení 
poru-
ní 
šení 
§ 308  
Dohoda  agentury  práce  s uživatelem  neobsahovala  informace  o 
odst. 1  
pracovních  a  mzdových  nebo  platových  podmínkách  zaměstnance 

písm. f) 
uživatele,  který  vykonává  nebo  by  vykonával  stejnou  práci  jako 
ZP 
dočasně přidělený zaměstnanec 
Agentura  práce  a  uživatel  nezabezpečili,  aby  pracovní  a  mzdové 
§ 309 
podmínky  dočasně  přiděleného  zaměstnance  nebyly  horší,  než  jsou 

odst. 5 ZP  nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance 
Zaměstnavatel  neinformoval  při  vzniku  pracovního  poměru 
§ 37 
zaměstnance  o  všech  právech  a  povinnostech  vyplývajících 

odst. 1 ZP  z pracovního poměru 
§ 90 
Zaměstnavatel  nezajistil  prodloužení  následujícího  odpočinku  mezi 

odst. 2 ZP  směnami při jeho předchozím zkrácení 
§ 92 
Zaměstnavatel nezajistil prodloužení následujícího odpočinku v týdnu 
odst. 3 ZP  při  jeho  předchozím  zkrácení  tak,  aby  celková  doba  odpočinku  činila 

29 
 

alespoň 70 hodin  
§ 90 
Zaměstnavatel  nerozvrhl  pracovní  dobu  tak,  aby  měl  zaměstnanec 

odst. 1 ZP  nepřetržitý odpočinek mezi směnami alespoň 11 hodin 
§ 308 
Dohoda  agentury  práce  s uživatelem  nebyla  sjednána,  i  když  byl 

odst. 1 ZP  zaměstnanec k uživateli dočasně přidělen 
§ 308  
Dohoda agentury práce s uživatelem o dočasném přidělení 
odst. 1 
zaměstnance  neobsahovala  jméno  a  příjmení  zaměstnance,  státní 

písm. a) 
občanství, datum a místo narození a jeho bydliště  
ZP 
§ 308  
Dohoda  agentury  práce  s uživatelem  o  dočasném  přidělení 
odst. 1 
zaměstnance  neobsahovala  číslo  a  datum  vydání  rozhodnutí,  kterým 

písm. h) 
bylo agentuře práce vydáno povolení k zaměstnání 
ZP 
 
 
 
Hodnocení  výsledku  kontrol  podle  oblastí  zadání  úkolu  –  hodnoceny  pouze  agentury 
práce: 

Vznik, změny a skončení pracovního poměru, dohody mimo pracovní poměr 
V oblasti  vzniku,  změn  a  skončení  pracovního  poměru  byly  u  kontrolovaných  osob  zjištěny 
přetrvávající nedostatky na úseku informování o obsahu pracovního poměru, a také na úseku 
uzavírání  dohod  o  pracích  mimo  pracovní  poměr  a  vydávání  potvrzení  o  zaměstnání  při 
skončení  pracovního  poměru.  Nově  se  vyskytovalo  porušení  povinnosti  přidělovat 
zaměstnanci  práci  v rozsahu  stanovené  týdenní  pracovní  doby.  Dále  agentury  práce  řešily 
nedostatek  práce  u uživatele  neplaceným  volnem  zaměstnance.  Při  šetření  je  však  obtížné 
prokázat,  že  toto  volno  bylo  zaměstnanci  uděleno  na  jeho  žádost,  protože  zákoník  práce 
nestanoví povinnost písemné formy takové žádosti.  
 
Pracovní doba, doba odpočinku, práce přesčas, práce v sobotu a v neděli 
Nejvíce nedostatků  se opět  vyskytlo při  vedení  evidence odpracované pracovní  doby, práce 
přesčas,  práce  v noci  a  pracovní  pohotovosti.  Zaměstnavatelé  často  vedou  evidenci  bez 
uvedení  začátku  a konce směny, např. jen čárkou sdělující  odpracování  směny. Evidence je 
mnohdy  vedena  nedostatečně  a  nevěrohodně,  což  má  samozřejmě  dopady  do  oblasti 
odměňování  např. nevyplacením příplatků  ke mzdě. Vedení  evidence odpracované pracovní 
doby  je  ze  zákona  povinností  zaměstnavatele,  ale  v agenturním  zaměstnávání  ji  primárně 
vytváří uživatel. Je však na agentuře práce, aby si správné vedení této evidence zajistila. 
 
Odměňování, náhrady mezd, cestovní náhrady 
Nejvíce porušení se týkalo nevyplacení zákonných příplatků ke mzdě, a to zejména příplatku 
za  dobu  noční  práce,  za  práci  v sobotu  a  v  neděli  a  za  práci  přesčas.  Často  se  jednalo 
o případy,  kdy  se  tato  práce  dala  z evidence  odpracované  pracovní  doby  zjistit.  V mnoha 
případech  právě  nesprávně  vedená  evidence  pracovní  doby  neprokáže  oprávněné  nároky 
zaměstnanců.  Dalšího  porušování  zákona  se  zaměstnavatelé  dopouštěli  tím,  že  nevydávali 
30 
 

zaměstnancům  při  měsíčním  vyúčtování  mzdy  písemný  doklad  obsahující  údaje 
o jednotlivých  složkách  mzdy  a  o  provedených  srážkách.  Byly  také  prokázány  případy 
nevyplacení mzdy v termínu splatnosti. 
 
Podmínky zaměstnanců přidělených k výkonu práce u uživatelů, rovné zacházení 
Dodržování  zásady  srovnatelných  pracovních  a  mzdových  nebo  platových  podmínek 
zaměstnance agentury práce se zaměstnancem uživatele na stejné pozici působí problémy 
jak  agenturám  práce,  tak  uživatelům.  Problém  začíná  už  při  zavírání  dohody  mezi 
agenturou  práce  a  uživatelem.  Osoba  srovnatelného  zaměstnance  uživatele  mnohdy  na 
stejné  pozici  neexistuje  nebo  existuje,  ale  je  posuzována  při  výkonu  stejné  práce  jako 
zkušenější,  a  proto  dle  názoru  agentur  práce  i  uživatelů  pobírající  vyšší  mzdu.  Agentury 
práce  i  za  souhlasu  uživatele  proto  údaj  o  srovnatelných  pracovních  a  mzdových 
podmínkách  v dohodě  o  dočasném  přidělení  zaměstnance  záměrně  vynechají  nebo  ho 
neuvedou správně. Kontrolou však není posuzován pouze samotný název pracovní pozice, 
ale především vlastní pracovní náplň zaměstnance. 
 
Dodržování ustanovení o BOZP  
Kontroly  dodržování  předpisů  vztahujících  se  k bezpečnosti  práce  a  ochraně  zdraví  při 
práci  se  provádějí  u  agenturního  zaměstnávání  zejména  v provozech  uživatelů.  Základní 
odpovědnost je však nadále na zaměstnavateli. Výsledky kontrol ukazují, že v této oblasti 
se  vyskytují  nedostatky  ojediněle.  Souvisejí  zejména  s nástupem  zaměstnance  do 
pracovněprávního  vztahu  a  povinnostmi  zaměstnavatele  s tím  souvisejícími.  Ani 
u uživatelů nejsou v této oblasti větší problémy. 
 
 
Kontrola povinného pojištění proti úpadku 
 
Na tuto povinnost dohlíží společně jak Generální ředitelství  ÚP ČR, tak orgány inspekce 
práce.  V praxi  se  vyskytly  případy,  kdy  agentura  práce  nebyla  pojištěna  a  jako  důvod 
uvedla,  že  momentálně  nevyvíjí  činnost,  nemá  zaměstnance,  a  tím  pádem  ani  uzavřené 
pojištění proti úpadku. Ani v takovém případě se agentura práce své povinnosti nezbavuje. 
Výše  pojistného  se  odvíjí  od  předchozí  činnosti  agentury,  případně  od  jejích  budoucích 
záměrů,  či  od  kvalifikovaného  odhadu.  Právě  takové  případy  představovaly  porušení 
zákona v této oblasti.  
 
Kontrola  dodržování  podmínek  činnosti  agentury  práce  podle  povolení  ke 
zprostředkování zaměstnání 
 
Dosavadními  kontrolami  zatím  nebyly  zjištěny  případy,  kdy  by  agentura  práce 
zprostředkovávala zaměstnání v rozporu s vydaným povolením. Je faktem, že tato povolení 
mají většinou širší rámec, proto se v něm agentury práce mohou poměrně volně pohybovat. 
Problém  je  částečně  v tom,  že  některé  agentury  mají  ještě  starší  povolení,  kdy  mohly 
přidělovat  k výkonu  práce  u  uživatele  i  osoby  ze  třetích  zemí  a  osoby  se  zdravotním 
postižením. Podle nové právní úpravy by taková přidělení již neměla být dále realizována. 
 
 
31 
 

Ochrana osobních práv zaměstnanců 
Ojedinělý  případ  zjištěný  při  kontrole  (sledování  kamerovým  systémem  bez  závažného 
důvodu  spočívajícího  ve  zvláštní  povaze  činnosti  zaměstnavatele)  ukazuje,  že  tato  oblast 
nepatří mezi problémové.  
 
Kontrola sdíleného zprostředkování a odměn agenturám práce za umístěné uchazeče 
Protože  dosud  nebyla  přijata  prováděcí  právní  úprava  ke  sdílenému  zprostředkování, 
nebyla tato oblast kontrolována, tedy ani analyzována. 
 
Sankce 
Oblastní  inspektoráty  práce  uložily  ve  sledovaném  období  agenturám  práce  na  základě 
výsledků  kontrol  podle  zvláštního  úkolu  celkem  15  pokut  v celkové  výši  1.453.000  Kč
Uživatelům byly uloženy celkem 4 pokuty v celkové výši 250.000 Kč. Pokuty byly ukládány 
zejména  za  porušování  ustanovení  týkajících  se  agenturního  zaměstnávání,  z toho  nejčastěji 
za  nedodržení  rovných  podmínek  mezi  agenturními  zaměstnanci  a  kmenovými  zaměstnanci 
uživatele a dále nejčastěji za porušování v oblasti odměňování a pracovní doby.  
Pokud jde o pokuty uložené agenturám práce napříč hlavními úkoly, bylo jich uloženo celkem 
26 v celkové výši 2.655.000 Kč. Bližší rozbor nebyl prováděn. 
 
Vysílání pracovníků 
Součástí  zadání  úkolu  v oblasti  agenturního  zaměstnávání  jsou  i  kontroly  vysílaných 
pracovníků  v rámci  poskytování  služeb  podle  směrnice  96/71/ES  o  vysílání  pracovníků. 
Kontroly  jsou  prováděny  výhradně  na  žádost  zahraničních  inspekčních  orgánů  působících 
v zemích Evropské unie, případně přímo na žádost zaměstnanců z těchto zemí pracujících na 
území České republiky. 
 
V roce 2013 bylo přijato 20 nových žádostí, dalších 7 jich nevyřízených přešlo z roku 2012. 
Žádosti byly podle států v tomto složení: 
Žádosti převedené z roku 2012 
Slovensko – 3 žádosti 
Polsko – 3 žádosti 
Velká Británie – 1 žádost 
 
Rok 2013 – nové žádosti: 
Belgie – 5 žádostí 
Slovensko – 4 žádosti 
Francie – 4 žádosti 
Polsko – 2 žádosti 
Bulharsko – 2 žádosti 
Rakousko – 1 žádost 
Maďarsko – 1 žádost 
Rumunsko – 1 žádost 
32 
 

 
Do  roku  2014  byly  převedeny  3  nevyřízené  žádosti  (1x  Maďarsko,  1x  Rumunsko,  1x 
Slovensko). 
 
 
Většina žádostí se týkala těchto okruhů: 
-  ověření sídla nebo provozovny zaměstnavatele a statutárních orgánů  
-  zjištění,  zda  vyjmenovaní  zaměstnanci  byli  zaměstnanci  subjektu  podnikajícího 
v zahraničí 
-  zjištění pracovních a mzdových podmínek sjednaných se zaměstnanci v ČR 
-  legálnost vysílání (pracovní cesty) do zahraničí 
-  ověření nároků na cestovní náhrady 
-  nevyplacení mzdy 
-  vyplacení nižší mzdy, než byl nárok 
-  ověření pracovněprávního vztahu 
-  nelegální zaměstnávání 
-  působení personálních agentur 
 
Státní  úřad  inspekce  práce  žádal  v roce  2013  v 7  případech  o  prověření  zaměstnavatele 
v jiné zemi Evropské unie: 
Slovensko – 4 žádosti 
Velká Británie – 1 žádost 
Německo – 1 žádost 
Nizozemí – 1 žádost 
 
Všechny žádosti byly v roce 2013 vyřízeny. Týkaly se zejména těchto okruhů: 
-  ověření pracovní doby a mzdových nároků 
-  nelegální práce 
-  skončení pracovního poměru a dokladů s tím souvisejících 
-  porušování předpisů o pracovní době v nákladní dopravě 
-  nevyplacení mzdy 
-  působení agentur práce.   
 
Závěr  
Cíle úkolu, opakovanými kontrolami na úseku agenturního zaměstnávání zamezit obcházení 
pracovněprávních  předpisů,  bylo  dosaženo  částečně.  Je  skutečností,  že  u  některých  agentur 
práce došlo ke zlepšení  stavu, zejména u těch větších. U těchto  jsou  prováděny na různých 
provozovnách  kontroly  opakovaně  z důvodu  přijatých  podnětů  ke  kontrole.  Tyto  větší 
agentury práce důsledněji dodržují právní předpisy a mají zavedený a propracovaný systém, 
na  který  dohlíží  jejich  právní  poradci.  Naopak  malé  agentury  práce  dávají  poměrně  často 
přednost  zisku  před  kvalitou  a  dobrým  jménem  a  opakovaně  se  dopouštějí  obcházení  nebo 
přímo porušování pracovněprávních předpisů. 
33 
 

 
Důležitá  je  také  skutečnost,  zda  je  agentura  členem  některé  z  asociací  podnikatelů 
v agenturním zaměstnávání.  Tyto  asociace důsledněji dbají na  poskytování  kvalitních služeb 
a samy  upozorňují  na  ty  subjekty,  které  zákony  porušují.  Stále  v oblasti  agenturního 
zaměstnávání  přetrvávají  jevy,  které  nelze  prokázat  jako  porušování  pracovněprávních 
předpisů. Jedná se např. o různé praktiky při platbách za ubytování, cestovní náhrady, různé 
dobrovolné srážky ze mzdy, nesplněné sliby v odměňování, pracovní době, bonusech apod. 
 
Problémem zůstávají situace, kdy podmínky předčasného ukončení přidělení nejsou sjednány. 
V praxi  se  stává,  že  uživatel  přestane  zaměstnanci  agentury  přidělovat  práci,  oznámí 
to agentuře  a ta  se  zaměstnancem  předčasně  ukončí  i  pracovní  poměr.  Velmi  často 
k takovému  ukončení  pracovněprávního  vztahu  dojde,  když  zaměstnanec  onemocní.  Pokud 
jde  o  samotný  průběh  kontrol,  nevyskytuje  se  již  tolik  problémů  se  zajišťováním  dokladů 
nebo  nedosažitelností  kontrolované  osoby.  Samozřejmě  k těmto  situacím  v menší  míře 
dochází stále. Celkově je horší spolupráce ze strany kontrolovaných osob, když jsou statutární 
zástupci kontrolovaných společností cizími státními příslušníky, a to zejména ze třetích zemí. 
Problémy jsou také s družstvy, jejichž členové jsou cizí státní příslušníci.  
 
Pro  úspěšné  provedení  kontroly  agentury  práce,  která  dočasně  přiděluje  zaměstnance 
k uživateli, je velmi důležité provést kontrolu i u uživatele. Jen tak lze úspěšně prokázat, zda 
postavení  agenturních  zaměstnanců  není  horší  než  kmenových  zaměstnanců  uživatele 
na stejné  pozici.  Vedení  evidence  odpracované  pracovní  doby  prvotně  vede  uživatel,  který 
potom  na  základě  této  evidence  poskytuje  podklady  agentuře  práce.  Význam  kontroly 
uživatele bude zdůrazněn v následujícím roce, a to i způsobem provádění kontrol. Záměrem je 
provést prvotní kontrolu u uživatele a následně provést kontroly u všech agentur práce, které 
zde působí. Obdobným způsobem se budou provádět kontroly i opačně – nejdříve u agentury 
práce a potom u všech jejích uživatelů. Takto lze porovnat podmínky mezi agenturami práce 
navzájem a také mezi srovnatelnými uživateli. 
 
Inspektoři  se  i  v minulém  roce  setkali  jak  s těmi  zaměstnavateli,  kteří  mají  povolení 
ke zprostředkování zaměstnání, tak i s těmi, kteří ho nemají, ale ve skutečnosti se chovají jako 
agentura  práce.  Obě  skupiny  využívají  při  přidělení  svých  zaměstnanců  k výkonu  práce 
k uživateli  obchodní  smlouvy  místo  dohod  uzavřených  podle  §  308  zákoníku  práce. 
Univerzální postup v těchto případech nelze stanovit. Je třeba vždy individuálně posoudit, zda 
přidělování  zaměstnanců  k jinému  zaměstnavateli  splňuje  znaky  agenturního  zaměstnávání, 
nebo jde o čisté provedení zakázky (díla) mezi dvěma podnikajícími subjekty.  
 
Hlavní úkol zaměřený na kontroly agentur práce je opět zařazen do plánu kontrol roku 2014. 
 
 
34 
 

2.3  Mimořádné  kontrolní  akce  zaměřené  na  oblast  pracovních  vztahů 
a podmínek 
Mimořádné  kontrolní  akce,  jako  jeden  z kontrolních  úkolů  orgánů  inspekce  práce,  byly 
do plánu  kontrolní  činnosti  zařazeny  poprvé  v roce  2011  v rámci  koordinovaných  kontrol, 
prováděných  společně  všemi  kontrolními  orgány  v gesci  MPSV.  Kontroly  se  zaměřovaly 
především  na  oblast  odhalování  a  potírání  výkonu  nelegální  práce,  ale  i  na  vybrané  oblasti 
pracovních  vztahů  a podmínek  a  BOZP.  V roce  2012  byly  mimořádné  kontrolní  akce 
zařazeny  mezi  hlavní  úkoly  orgánů  inspekce  práce  v oblasti  kontroly  nelegální  práce. 
Zkušenosti z této formy kontrolní činnosti a pozitivní výsledky mimořádných kontrolních akcí 
realizovaných  v předchozích  letech  tak  odůvodňovaly  jejich  zařazení  do  plánu  kontrolní 
činnosti  orgánů  inspekce  práce  i  v roce  2013,  přičemž  samostatně  byl  stanoven  úkol  pro 
odhalování  nelegální  práce  a  samostatně  pak  tento  úkol  zaměřující  se  přednostně  na  oblast 
pracovních vztahů a podmínek. 
 
Mimořádná kontrolní akce je obvykle prováděna v kratším časovém úseku, a to buď na celém 
území  ČR  nebo  pouze  regionálně.  Státní  úřad  inspekce  práce  tak  v roce  2013  vyhlásil 
2 celorepublikové  mimořádné  kontrolní  akce  a  dále  si  jednotlivé  oblastní  inspektoráty  práce 
volily  vlastní  regionální  mimořádné  kontrolní  akce.  Určitá  volnost  ve  výběru  regionálních 
mimořádných akcí byla oblastním inspektorátům práce ponechána již proto, že se problémy 
v regionech různí, a také proto, že znalost regionů jednotlivých oblastních inspektorátů práce 
je značná a vypovídá o zmapování regionu důkladnou kontrolní činností. 
 
Mimořádné kontrolní akce byly zaměřeny na ty oblasti podnikání (trhu práce), kde byl reálný 
předpoklad nebo již existující signály častého nebo závažného porušování pracovněprávních 
předpisů  na  úseku  pracovních  vztahů  a  podmínek.  Cílem  kontrol  tak  bylo  odhalování 
a postihování  porušování  pracovněprávních  předpisů  v nejčastěji  porušovaných  oblastech, 
kterými  jsou  vznik,  změny  a  skončení  pracovního  poměru,  odměňování,  pracovní  doba 
a rovné  zacházení.  Zároveň  bylo  cílem  těchto  kontrol  působit  preventivně  a  dosáhnout 
zkvalitnění právního vědomí kontrolovaných osob. 
 
Celkem mělo být na území ČR provedeno minimálně 7 mimořádných kontrolních akcí. Výběr 
oblastí  podnikání,  na  které  byly  jednotlivé  kontrolní  akce  zaměřeny  a  počty  kontrol  byly 
stanoveny po konzultacích s vedením MPSV, příp. SÚIP. Kontroly byly realizovány odbory 
pracovních  vztahů  a podmínek  jednotlivých  oblastních  inspektorátů  práce,  ve  vybraných 
případech i ve spolupráci s odbory kontroly nelegálního zaměstnávání nebo odbory BOZP. 
 
Vyhodnocení mimořádných kontrolních akcí. 
V této  části  budou  zvlášť  vyhodnoceny  2  celorepublikové  mimořádné  kontrolní  akce 
vyhlášené  Státním  úřadem  inspekce  práce  a  další  regionální  mimořádné  kontrolní  akce 
vyhlašované jednotlivými oblastními inspektoráty práce. 
 
 
35 
 

Celorepublikové mimořádné kontrolní akce 
Pro 1. čtvrtletí roku 2013 byla Státním úřadem inspekce práce stanovena mimořádná kontrolní 
akce  v oblasti  pracovních  vztahů  a  podmínek  se  zaměřením  na  vybrané  řetězce  s rychlým 
občerstvením – KFC, McDonald’s a Tchibo. Pro 2. čtvrtletí roku 2013 byla Státním úřadem 
inspekce práce stanovena mimořádná kontrolní akce v oblasti pracovních vztahů a podmínek 
se  zaměřením  na  zaměstnavatele  provozující  bezpečností  a  pátrací  činnost.  V dalších 
čtvrtletích  pak  Státní  úřad  inspekce  práce  upřednostnil  vyřizování  podnětů  ke  kontrole 
a provádění kontrol napříč odvětvími. 
 
 
A. 
Vybrané řetězce s rychlým občerstvením 
Na  základě  zkušeností  z loňského  roku,  kdy  byl  k celorepublikové  kontrole  vybrán  určitý 
zaměstnavatel s provozovnami po celé ČR, byla zvolena i tato mimořádná kontrolní akce. Při 
takovémto typu kontrol lze snadno zjistit, zda zjištěné porušení je ojedinělé nebo jde o jakési 
systémové  řešení  jednoho  zaměstnavatele.  K tomuto  je  pak  samozřejmě  přihlíženo  při 
ukládání sankce. Na vybrané řetězce byly v minulosti podány podněty ke kontrole směřující 
do  oblastí  pracovní  doby,  odměňování  a  ochrany  osobních  práv  zaměstnanců  (především 
sledování  zaměstnanců  kamerami).  U  provozovatele  sítě  KFC  společnosti  AmRest  s.  r.  o. 
bylo  provedeno  23 kontrol  na  23  provozovnách.  U  provozovatelů  sítě  McDonald’s  ČR 
(provozovatelé  se  různí,  jde  o systém  franchisových  smluv)  bylo  provedeno  28  kontrol  na 
28 provozovnách. U společnosti Tchibo Praha, spol. s r. o. bylo provedeno celkem 15 kontrol 
na 15 provozovnách. Při těchto kontrolách byly zjištěny nedostatky na úseku pracovní doby, 
odměňování i na úseku ochrany osobních práv zaměstnanců. Informace z podnětů ke kontrole 
tak byly kontrolami potvrzeny. 
 
U  společnosti  AmRest  s.  r.  o.  jako  provozovatele  sítě  KFC  bylo  nejvíce  porušení  zjištěno 
na úseku ochrany osobních práv zaměstnanců, tj. snímání zaměstnanců kamerovým systémem 
při  práci.  Zaměstnavateli  bylo  uloženo  opatření  k odstranění  zjištěných  nedostatků.  Pokutu 
za toto  porušení  není  možné  podle  zákona  o  inspekci  práci  uložit,  zjištění  ale  byla  předána 
Úřadu  pro  ochranu  osobních  údajů.  Rovněž  na  úseku  pracovní  doby  a  odměňování  bylo 
zjištěno několik nedostatků, přičemž v oblasti pracovní doby se zjištění opakovala na několika 
provozovnách.  
 
U  provozovatelů  sítě  McDonald’s  bylo  nejvíce  porušení  zjištěno  na  úseku  odměňování, 
a to při  poskytování  minimální  a  zaručené  mzdy  a  dále  při  poskytování  příplatků  ke  mzdě. 
Dále  byly  zjištěny  nedostatky  na  úseku  pracovní  doby.  Na  úseku  ochrany  osobních  práv 
zaměstnanců byly zjištěny 2 nedostatky, tedy narušování soukromí zaměstnanců na pracovišti 
u dvou provozoven.  
 
U  společnosti  Tchibo  Praha,  spol.  s r.  o.  bylo  nejvíce  porušení  zjištěno  na  úseku  pracovní 
doby.  Porušení  na  úseku  odměňování  bylo  ojedinělé  a  porušení  na  úseku  ochrany  osobních 
práv  zaměstnanců  nebylo  zjištěno.  Celkem  bylo  těmto  provozovatelům  uloženo  9  pokut 
v celkové  výši  308.000  Kč.  Nejvíce  pokut  bylo  uloženo  za  nedostatky  v oblasti  pracovní 
doby. 
36 
 

 
 
B. 
Bezpečnostní a pátrací činnosti 
Pro  druhé  čtvrtletí  pak  Státní  úřad  inspekce  práce  zvolil  mimořádnou  kontrolní  akci 
zaměřenou na určité odvětví, ve kterém je stabilně velký počet podnětů ke kontrole. Kontroly 
se zaměřily především na oblast pracovní doby a odměňování zaměstnanců.  
 
Oblastní  inspektoráty  práce  provedly  celkem  87  kontrol  u  zaměstnavatelů  podnikajících 
v oblasti  bezpečnostní  a  pátrací  činnosti.  Kontroly  byly  prováděny  u  malých,  středních 
i velkých  zaměstnavatelů,  kdy  výběr  zaměstnavatelů  byl  ponechán  plně  v gesci  jednotlivých 
oblastních  inspektorátů  práce.  Při  kontrolách  bylo  nejčastěji  zjišťováno  porušení  na  úseku 
pracovního  poměru,  pracovní  doby  a  odměňování.  Přibližně  polovina  všech  kontrol  byla 
ukončena bez zjištění porušení pracovněprávních předpisů. Za zjištěná porušení bylo uloženo 
8 pokut v celkové výši 340.000 Kč
 
Zajímavým  poznatkem  z těchto  kontrol  vyskytujícím  se  takřka  na  celém  území  České 
republiky je rozvoj určitého druhu obcházení zákona v oblasti pracovní doby. Zákoník práce 
stanoví  mantinely  pro  výkon  práce  v jednotlivých  dnech,  týdnech  a  taky  v roce  s ohledem 
na možnosti  regenerace  lidského  organizmu.  Aby  tyto  mantinely  nemusely  být  dodržovány, 
vymýšlejí  zaměstnavatelé  různé  způsoby  obcházení.  Např.  vedení  dvojí  evidence  pracovní 
doby, sjednávání paralelních pracovněprávních vztahů u jednoho zaměstnavatele (s uvedením 
rozdílného  druhu  práce),  kdy  prokázání  těchto  jevů  je  vcelku  složité.  Vynalézavější 
a odvážnější  zaměstnavatelé  pak  zakládají  2 a více  společností  se  stejnou  podnikatelskou 
činností, kdy zaměstnance zaměstnají na stejný druh práce ve 2 a více společnostech, přičemž 
výkon  práce  je  shodný  a  mnohdy  prováděný  na  stejném  pracovišti.  Proto  je  nutné,  aby 
zaměstnanci  při  sjednávání  pracovních  poměrů  nebo  dohod  o  pracích  konaných  mimo 
pracovní poměr byli zvláště opatrní. 
 
Regionální mimořádné kontrolní akce 
Tyto  mimořádné  kontrolní  akce  byly  prováděny  v jednotlivých  regionech  dle  zkušeností 
z předchozích  kontrol  v daném  regionu.  Každý  oblastní  inspektorát  práce  provedl  na  území 
kraje  či  krajů  ve  svém  místní  působnosti  minimálně  4  mimořádné  kontrolní  akce  v roce. 
Regionální akce se tak zaměřily např. na: 
­  Restaurační a pohostinská zařízení v Praze, 
­  Zahradnictví ve Středočeském kraji, 
­  Zemědělce ve Středočeském kraji, 
­  Českou poštu ve Středočeském kraji, 
­  Nepedagogické pracovníky školských zařízení ve Středočeském kraji, 
­  Maloobchody a velkoobchody v Jihočeském kraji a na Vysočině, 
­  Zaměstnavatelé  provozující  činnost  v rámci  odstávky  výrobních  bloků  Jaderné 
elektrárny Temelín v Jihočeském kraji, 
­  Zaměstnavatelé rekonstruující dálnici D1 na Vysočině, 
­  Penny Market v Jihočeském kraji a na Vysočině, 
­  Českou poštu v Jihočeském kraji a na Vysočině, 
37 
 

­  Zaměstnavatelé, jejichž provozní doba zasahuje do víkendu a noční doby v Plzeňském 
a Karlovarském kraji, 
­  Lékárny autobazary v Karlovarském a Plzeňském kraji, 
­  Hotely v Karlovarském a Plzeňském kraji, 
­  Zaměstnavatelé  s celotýdenním  provozem  (především  čerpací  stanice  a  večerky) 
v Ústeckém a Libereckém kraji, 
­  Maloobchody mimo potravin v Ústeckém a Libereckém kraji, 
­  Školy se zaměřením na evidenci pracovní doby v Ústeckém a Libereckém kraji, 
­  Restaurace, bary, herny, hospody aj. v Ústeckém a Libereckém kraji, 
­  Sociální služby v Královéhradeckém a Pardubickém kraji, 
­  Autoškoly v Královéhradeckém a Pardubickém kraji, 
­  Muzea, hrady a zámky v Královéhradeckém a Pardubickém kraji, 
­  Lékárny a Českou poštu v Královéhradeckém a Pardubickém, 
­  Stánkový prodej grilovaných kuřat v Jihomoravském a Zlínském kraji, 
­  Vinotéky v Jihomoravském a Zlínském kraji, 
­  Čistírny a prádelny v Jihomoravském a Zlínském kraji, 
­  Zaměstnavatelé  podnikající  v oblasti  výroby  studené  kuchyně  a  konzervárenství 
v Jihomoravském a Zlínském kraji, 
­  Maloobchody a restaurace v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, 
­  Strojírenství u malých a středních podniků v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, 
­  Autoopravny v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. 
 
Při  regionálních  mimořádných  kontrolních  akcích  bylo  oblastními  inspektoráty  práce 
provedeno  celkem  1  397  kontrol.  Při  těchto  kontrolách  bylo  zjištěno  961  porušení 
pracovněprávních  předpisů,  kdy  nejčastěji  bylo  zjištěno  porušení  na  úseku  odměňování, 
pracovní  doby  a  pracovního  poměru  či  dohod  o  pracích  konaných  mimo  pracovní  poměr. 
Pokutu oblastní inspektoráty práce uložily 53 zaměstnavatelům v celkové výši 1.282.500 Kč
Průměrně tam byla ukládána pokuta ve výši 24 000 Kč. 
 
 
38 
 



Vyhodnocení za všechny provedené kontrolní akce podle 
kategorie zaměstnavatelů podle počtu zaměstnanců  
(dle vykázání zaměstnavatelem): 
1% 
12% 
5% 
neuvedeno
13% 
bez zaměstnanců
32% 
1 - 9 zaměstnanců
10 - 24 zaměstnanců
8% 
25 - 49 zaměstnanců
50 - 99 zaměstnanců
11% 
100 - 499 zaměstananců
18% 
500 a více zaměstnanců
 
 
 
Vyhodnocení za všechny provedené kontrolní akce podle oblasti 
porušení: 
350
300
rovné zacházení
pracovní poměr, dohody
250
odměňování
200
náhrady
pracovní doba
150
dovolená
100
zvláštní pracovní podmínky
jiné
50
0
oblast porušení
 
 
Sankce 
Všechny  mimořádné  kontrolní  akce,  tedy  celorepublikové  i  regionální,  se  ukázaly  jako 
sankčně významné. Uloženo bylo celkem 71 pokut v celkové výši 1.960.500 Kč. V porovnání 
s celkovým počtem kontrol tak byla uložena pokuta každému 22. zaměstnavateli v průměrné 
výši  28 000  Kč.  Některá  správní  řízení  o  uložení  sankce  ještě  nebyla  ukončena,  neboť 
39 
 

kontroly probíhaly téměř až do konce roku 2013. Lze tedy očekávat, že se počty uložených 
pokut a jejich výše mohou ještě změnit. 
 
 
Zjištěné 
Uložené 
Počet kontrol 
Výše pokut 
nedostatky 
pokuty 
Celorepublikové MKA 
153 
218 
18 
648 000 
Vybrané řetězce 
66 
83 
10 
308 000 
Bezpečnostní a pátrací 
340 000 
činnosti
87 
135 

 
Regionální MKA 
1397 
961 
53 
1 282 500 
CELKEM 
1550 
1179 
71 
1 960 500 
 
 
Závěr 
V systému  kontrol  orgánů  inspekce  práce  v oblasti  pracovních  vztahů  a  podmínek 
se potvrdilo,  že  takto  nastavené  kontrolní  úkoly  jsou  velmi  efektivní.  Zvláště  pak  regionální 
mimořádné  kontrolní  akce  na  úseku  pracovních  vztahů  a  podmínek  zaměřené  dle  specifik 
a potřeb  v regionech  jednotlivých  oblastních  inspektorátů  práce  potvrdily  domněnku 
o důkladné znalosti  
jednotlivých  oblastních  inspektorátů  práce  svých  regionů.  Ale  na  druhou  stranu 
i celorepublikové akce vždy zaměřená na určitého zaměstnavatele či určité odvětví plní nejen 
preventivní osvětu v daném okruhu zaměstnavatelů. 
 
Obchodním řetězcům celkově a zaměstnavatelům provozující bezpečnostní a pátrací činnost 
bude Státní úřad inspekce práce věnovat kontrolní pozornost i nadále, neboť se tradičně jedná 
o odvětví se zvýšeným počtem podnětů ke kontrole a se značným počtem zjištěných porušení. 
Stejně  tak  z regionálních  mimořádných  kontrolních  akcí  vystoupila  odvětví,  kterým 
se oblastní  inspektoráty  práce  budou  věnovat  i  nadále,  neboť  se  potvrdila  domněnka 
o problémech  v těchto  odvětvích.  Ať  už  se  problematičtějšími  odvětvími  zabývají  orgány 
inspekce  práce  v rámci  plánovaného  hlavního  úkolu  nebo  pak  v rámci  kontrol  s využitím 
podnětů  ke  kontrole,  vždy  budou  kontrolní  činnosti  věnovat  patřičnou  pozornost.  Oproti 
výsledkům z uplynulých let lze také pozorovat určitý nárůst v počtu a výši uložených pokut. 
V oblasti  pracovních  vztahů  a  podmínek  orgány  inspekce  práce  ne  vždy  přistupují  ihned 
k ukládání  sankcí,  pokud  je  ale  porušení  závažné,  opakující  se  nebo  se  týká  většího  okruhu 
osob, je zpravidla žádoucí působit na zaměstnavatele i touto cestou. 
 
Pro  rok  2014  nebyl  stanoven  žádný  obdobný  kontrolní  úkol,  nicméně  to  nebude  znamenat 
úbytek  kontrol  v daných  odvětvích.  Kontroly  budou  nadále  prováděny  i  s využitím  podnětů 
ke kontrole.  To  samozřejmě  nevylučuje  na  základě  aktuální  potřeby  vyhlášení  mimořádné 
akce  v průběhu  roku.  Tak  jako  jsou  v oblasti  bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  při  práci 
vyhlašovány  tzv.  kampaně,  je  možné  v oblasti  pracovních  vztahů  a  podmínek  vyhlásit 
mimořádné  kontrolní  akce.  Zvláště  pak  v případě,  kdy  jejich  efektivita  byla  tímto  úkolem 
potvrzena. 
 
40 
 

 
3  KONTROLY V OBLASTI BEZPEČNOSTI A OCHRANY 
ZDRAVÍ PŘI PRÁCI 
 
3.1  Bezpečnost práce ve stavebnictví 
Náplní  kontrolní  činnosti  ve  stavebnictví  bylo  prověření  stavu  a  úrovně  zajišťování 
bezpečnosti práce u zhotovitelů staveb na staveništích, dané kontrolním seznamem. Úkol byl 
opět  zaměřen  na  práce  ve  výškách  a  zemní  práce,  které  patří  k  nejrizikovějším  činnostem 
na staveništích a k činnostem s nejvyšším počtem (téměř 85 %) smrtelných pracovních úrazů 
v rámci  kontrol  šetření  jejich  příčin.  V  průběhu  roku  byly  provedeny  kontroly 
1 233 právních  subjektů  podnikajících  ve  stavebnictví.  Kontroly  byly  prováděny 
na staveništích, kde pracovali současně zaměstnanci více zaměstnavatelů i podnikající fyzické 
osoby, které nikoho nezaměstnávaly. Dále pak kontroly byly zaměřeny na stavební organizace 
střední a malé velikosti. Nejčastější nedostatky byly zjištěny u způsobu zajištění zaměstnanců 
proti pádu z výšky, určení vhodného osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen „OOPP“) 
proti  pádu  z  výšky  a  jeho  ukotvení,  nebo  zajištění  volných  okrajů.  Dále  u technických 
konstrukcí,  kterými  jsou  zaměstnanci  chráněni  proti  pádu  z  výšky,  dočasných  stavebních 
konstrukcí  –  lešení.  Časté  byly  nedostatky  u  pracovních  postupů  při  zajištění  výkopových 
prací. 
 
Cílem úkolu bylo, kontrolou dodržování předpisů na staveništích se zaměřením na bezpečný 
způsob  práce,  působit  na  celkové  snižování  počtu  pracovních  úrazů  na  staveništích.  Výběr 
staveb  a subjektů  podnikajících  ve  stavebnictví  ke  kontrolám  byl  prováděn  v první  řadě 
na základě  oznámení  o  zahájení  stavebních  prací  zaslaných  zadavateli  staveb  na  oblastní 
inspektorát práce (dále jen „OIP“) a výběrem malých a středních organizací, u nichž nebyla 
kontrola  prováděna  v  posledních  třech  letech  nebo  byla  provedena  kontrola  šetření  těžkého 
nebo  smrtelného  pracovního  úrazu  v  roce  předcházejícím.  Kontroly  byly  zaměřeny  zvláště 
na zajišťování  bezpečnosti  práce  při  pracích  ve  výškách,  dále  při  zemních  pracích,  při 
manipulaci  s  materiálem  na  staveništi  a  při  montážních  pracích,  včetně  všech  ostatních 
souvisejících činností. 
Kontroly byly zaměřeny zvláště na zajišťování bezpečnosti práce při pracích ve výškách, kde 
dochází k nejvyššímu počtu smrtelných úrazů,  dále pak při zemních pracích, při manipulaci 
s materiálem na staveništi a při montážních pracích, a dalších souvisejících činností. 
Kontroly se zabývaly následujícími otázkami: 

zda se při práci více zhotovitelů na jednom staveništi tyto subjekty vzájemně informují 
o rizicích  vyplývajících  z  jejich  činnosti  a  přijatých  opatřeních  k  ochraně  před  jejich 
působením,  v  případech,  kdy  není  ustanoven  koordinátor  bezpečnosti  práce  a  ochrany 
zdraví při práci (dále jen BOZP) na staveništi,  

zda zaměstnavatel vede dokumentaci o úrazech a vyhotovuje o nich záznamy, 
41 
 


zda  zaměstnavatel  poskytuje  zaměstnancům  bezplatně  podle  vlastního  seznamu  osobní 
ochranné  pracovní  prostředky  na  základě  vyhodnocení  rizik  a  konkrétních  podmínek 
práce, 

zda  zaměstnavatel  chrání  zaměstnance  proti  pádu  z  výšky  kolektivním  zajištěním 
(ochranné zábradlí, ochranné ohrazení, záchytné lešení, záchytné sítě), 

zda  v  případě,  že  zaměstnanci  nejsou  chráněni  proti  pádu  kolektivním  zajištěním,  mají 
zaměstnavatelem  přiděleny  OOPP  proti  pádu,  které  jsou  pro  danou  činnost  vhodné,  je 
určeno místo ukotvení a OOPP jsou pravidelně kontrolovány, 

zda stavba, pracoviště nebo zařízení staveniště je zabezpečeno proti vstupu nepovolaných 
fyzických osob, 

zda  technické  konstrukce,  kterými  jsou  zaměstnanci  chráněni  proti  pádu,  propadnutí 
střešní krytinou nebo sklouznutí ze střechy, odpovídají svým provedením bezpečnostním 
požadavkům, 

zda je předepsaným  (vhodným) způsobem zajištěn prostor pod a okolo  přepravovaného 
břemene a pod prací ve výškách, 

zda výkopové práce a stěny výkopů jsou bezpečně zajištěny a jsou provedeny bezpečné 
výstupy a sestupy, 

zda  zaměstnavatel  seznámil  obsluhu  stavebních  strojů  s  místními  provozními 
a pracovními  podmínkami  majícími  vliv  na  bezpečnost  práce  a  obsluha  stroj  ovládá 
v souladu s návodem výrobce, 

zda  je  provoz  staveništních  rozvaděčů  a  pohyblivých  přípojů  prováděn  v  souladu 
s bezpečnostními předpisy. 
 
 
Zhodnocení kontrolní činnosti 
Celkem bylo provedeno 1 387 kontrol.  
 
Tabulka 1 – Základní údaje:  
OIP 







10 
Celkem 
Počet kontrolovaných 
subjektů
250 
83 
72 
74 
62 
221 
250 
291 
1 233 
 
Počet kontrol 
284 
85 
72 
74 
63 
232 
264 
313 
1 387 
Počet zjištěných 
nedostatků  
257 
134 
114 
230 
161 
  424 
  925 
1 767 
4 012 
 
 
Nejčastěji  byl  kontrolovanými  subjekty  porušován  zákoník  práce  a nařízení  vlády  (dále  jen 
„NV“) č. 362/2005 Sb., práce ve výškách.  
 
42 
 

Přehled nejčastěji porušovaných 
předpisů 
11% 
Zákon č. 262/2006 Sb.
33% 
13% 
NV č. 362/2005 Sb.
NV č. 591/2006 Sb.
15% 
Zákon č. 309/2006 Sb.
Ostatní předpisy
28% 
 
 
Kontrolní část: 
Vzájemná informovanost o rizicích 
Téměř  na  každém  staveništi  zajišťuje  realizaci  stavby  více  zhotovitelů  -  zaměstnavatelů. 
Velká  část  těchto  zhotovitelů  zajišťuje  své  dodávky  z větší  či  menší  části  prostřednictvím 
podnikajících fyzických osob (dále jen „OSVČ“), které nikoho nezaměstnávají. Na stavbách 
bylo prověřováno, zda se při práci více zhotovitelů na jednom staveništi dodavatelé vzájemně 
informují o rizicích vyplývajících z jejich činnosti a přijatých opatřeních k ochraně před jejich 
působením.  Vzájemná  informovanost  je  realizována  lépe  u  větších  investičních  celků,  kde 
působí  větší,  renomované  stavební  firmy.  Tam,  kde  působí  koordinátor  BOZP,  dochází 
ke vzájemné  informovanosti  mezi  zhotoviteli  téměř  vždy,  i  když  často  pouze  formálně 
podpisem  v prezenčním  podpisovém  archu  Na  jednotlivých  stavbách  záleží  především 
na odbornosti  a pečlivosti  koordinátora  BOZP,  zda  budou  konkrétní  rizika  vznikající  při 
stavebních  pracích  na  staveništi  vyhodnocena  a  zda  bude  přijato  odpovídající  opatření  před 
jejich působením k ochraně osob pracujících na staveništi. Zaměstnavatelé mívají zpracovánu 
často  velmi  obsáhlou  dokumentaci  hodnocení  rizik  a stanovena  opatření  před  jejich 
působením.  Na  požadavek  zákoníku  práce  (dále  jen  „zákoník  práce“)  o  vzájemném 
informování  o  rizicích  dle  §  101  odst.  3  však  odpovědné  osoby  (nejčastěji  stavbyvedoucí) 
zapomínají.  Zaměstnavatelé,  kteří  informační  povinnost  plní,  často  předávají  celý  soubor 
vyhodnocených  rizik  pro  veškeré  možné  činnosti  zaměstnavatele,  nikoliv  však  konkrétní 
rizika pro činnost na daném staveništi (pracovišti), při níž se zaměstnanci vzájemně ohrožují. 
Předaná vyhodnocení rizik obvykle neobsahují důležitou část, a sice konkrétní opatření proti 
působení  vyhledaných  rizik.  Tento  nešvar  se  vyskytuje  v celém  spektru  zaměstnavatelů 
od malých  po  velké  podniky.  Problematické  je  vzájemné  seznamování  s riziky  u  OSVČ, 
kterých  je  na  staveništích  většinou  víc  než  zaměstnanců.  Tato  skutečnost  je  zejména  patrná 
na menších staveništích s malým počtem zhotovitelů, kde jsou práce prakticky prováděny jen 
OSVČ. 
 
 
43 
 

Povinnost zaměstnavatele při pracovních úrazech 
Neohlášení  pracovních  úrazů  a  nezaslání  záznamu  o  úrazu  na  OIP  bylo  zjištěno  jen 
výjimečně,  což  je  srovnatelné  s rokem  2011.  Jednalo  se  zejména  o  nepřijetí  opatření  proti 
opakování  pracovních  úrazů,  případně  byla  přijatá  opatření  nedostatečná,  a  to  u  malých 
zaměstnavatelů,  kteří  nemají  smluvně  zajištěno  plnění  úkolů  v prevenci  rizik  odborně 
způsobilou  osobou.  Ve  stavebnictví  představují  problém  osoby  podílející  se  na  zhotovení 
stavby  (včetně  živnostníků),  kdy  pracovní  úraz  těchto  osob  nikdo  neobjasní  a  neohlásí. 
Kontrola příčin vzniku úrazů, o kterých se OIP dozví s časovým odstupem zejména od Policie 
ČR, je pro inspektora značně obtížná a bez vstřícného přístupu ze strany Policie ČR by byla 
téměř neproveditelná (např. pokud je stavba dokončena a dílo předáno zadavateli). 
 
Poskytování OOPP na základě vyhodnocení rizik 
Z dokumentace  i  fyzicky  u  zaměstnanců  bylo  prověřováno,  zda  zaměstnavatel  poskytuje 
zaměstnancům  bezplatně  podle  vlastního  seznamu,  zpracovaného  na  základě  vyhodnocení 
rizik  a  konkrétních  podmínek  práce,  osobní  ochranné  pracovní  prostředky.  Zaměstnavatelé 
poskytují svým zaměstnancům OOPP, avšak nevedou o poskytování žádný záznam. Nezřídka 
jsou vydávány OOPP na základě zvyklostí nebo momentální potřeby, nikoliv podle vlastního 
seznamu  zpracovaného  na  základě  vyhodnocení  rizik  a  konkrétních  podmínek  práce. 
Seznamy  poskytovaných  OOPP  nebývají  zpracovány  pro  všechny  pracovní  pozice,  které 
se u zaměstnavatele vyskytují. U poskytování OOPP byly zjištěny nedostatky při přidělování 
prostředků  osobní  ochrany  proti  pádu  z výšky.  Jde  o  fyzické  nepřijetí  těchto  prostředků 
OOPP,  i  když  na  základě  vyhodnocení  rizik  provedeného  zaměstnavatelem  je  má  mít 
zaměstnanec  trvale  k dispozici.  Prostředky  jsou  přiděleny  a převzaty  vedoucími  pracovníky 
subjektů,  ale jejich výdej  na stavbách zaměstnancům  není  prokazatelný.  Dalším  problémem 
je nevyhodnocení  rizik  před  zahájením  prací  a  následné  nepřidělení  OOPP.  V těchto 
případech zaměstnavatel spoléhá na to, že mistr na staveništi případné riziko vyhodnotí sám 
a potřebný prostředek OOPP následně zajistí.  
 
Ochrana proti pádu z výšky 
Inspektoři  v rámci  kontrol  zjišťovali,  zda  a  jak  zaměstnavatel  zajistil  provedení  ochrany 
zaměstnanců proti pádu z výšky (do hloubky, propadnutí, sklouznutí nebo jejich bezpečnému 
zachycení)  prostředky  kolektivní  ochrany  nebo  prostředky  osobní  ochrany.  Kolektivní 
ochrana je problematickým místem u provádění hrubých staveb a montáže prefabrikovaných 
konstrukcí, kdy není dostatečné zajištění volných okrajů podlah, výtahových šachet, schodišť 
technickou  ochrannou  konstrukcí  proti  pádu.  Často  dochází  k  nezajišťování  nebezpečných 
otvorů v podlahách nebo jiných plochách proti pádu osob. Co se zajištění prací na střešních 
konstrukcích týká, je tento problém u profesí, jako jsou tesař, pokrývač či klempíř. U těchto 
prací, které ve většině případů provádí OSVČ, není zajištění ochrany proti pádu použito vůbec 
nebo  nedostatečně,  použitím  nevhodných  prostředků  osobního  zajištění.  OSVČ  nemají  pro 
zřizování  technických  konstrukcí  kolektivní  ochrany  potřebné  podmínky  a  prostředky 
(pořízení  a  montáž  je  pro  ně  nákladná).  Velmi  často  používají  OOPP  proti  pádu,  které  jim 
neumožňují bezpečný pohyb ve výšce. 
 
 
44 
 

Přidělení OOPP proti pádu, určení místa ukotvení a jejich kontrola  
Při  pracích  ve  výškách  zaměstnavatelé  nevěnují  dostatečnou  pozornost  výběru  vhodného 
systému  ochrany  proti  pádu  z výšky  pomocí  OOPP.  Zaměstnavatelé  poskytují  OOPP  pro 
osobní  zajištění  pro  práci  ve  výškách,  které  nesplňují  stanovené  technické  požadavky 
na osobní  ochranné  prostředky  a  prostředky  osobního  zajištění  nejsou  pravidelně  prohlíženy 
a zkoušeny.  Mnohdy  zaměstnanci  pro  tuto  činnost  nebyli  vyškoleni  a  rovněž  nebyli 
seznámeni s návodem výrobce na jejich používání při předpokládaných činnostech, zejména 
pak  s vyprošťovacími  postupy  při  mimořádných  událostech.  Nerespektují  omezující 
podmínky  a  rizika  používání  prostředků  osobního  zajištění.  Proto  jsou  tyto  prostředky 
zaměstnanci nekvalifikovaně používány, neodpovídají povaze prováděných prací ve výškách, 
nezajišťují  plnou  ochranu  a  neumožňují  bezpečný  pohyb  na  pracovišti  ve  výškách. 
Problémem  je  určení  kotevních  bodů  pro  ukotvení  prostředků  OOPP  pro  práci  ve  výšce. 
Kotevní  místa  nejsou  určována  před  zahájením  prováděných  prací  (např.  v  technologickém 
postupu,  v  plánu  BOZP,  zápisem  do  stavebního  deníku).  V praxi  je  velmi  často  ponecháno 
na pracovnících, ať si kotevní body určí sami před samotným výkonem práce, ačkoliv k tomu 
nemají dostatečnou způsobilost, případně nejsou k určení pověřeni. 
 
Zajištění staveb 
Nedostatky při zajišťování stavenišť proti vstupu nepovolaných fyzických osob byly typické 
pro stavby menšího rozsahu (rodinné domy, revitalizace bytových domů,  opravy provozních 
objektů). U velkých staveb nejsou v tomto ohledu zjišťovány zásadní nedostatky. U liniových 
staveb prováděných na veřejném prostranství je často zjišťovaným nedostatkem nahrazování 
ohrazení výkopů plastovými fóliemi, které nesplňují požadavky. 
 
Bezpečnostní požadavky na technické konstrukce – lešení 
Provedení  dočasné  stavební  konstrukce  na  staveništi  velmi  často  neodpovídá  průvodní 
dokumentaci a návodům na montáž. Lešení jako dočasná stavební konstrukce nebyla předána 
a převzata do užívání. Tento problém se vyskytuje zvláště na stavbách prováděných drobnými 
zhotoviteli  a  u  OSVČ,  kteří  si  ve  velké  míře  dočasné  stavební  konstrukce  montují  sami. 
K nedostatkům,  které  byly  zjištěny,  patří  nesouvislé  pokrytí  pracovních  podlah  jednotlivých 
pater  lešení  podlážkami  nebo  podlahovými  dílci  chybějící  nebo  nedostatečné  zajištění 
volných  okrajů  pracovních  podlah  zábradlím,  chybějící  zarážky  u  podlah  a  u  trubkového 
lešení  nepoužívání  roznášecích  ocelových  nánožek  při  zakládání  na  volném  terénu,  nebo 
je lešení postaveno bez projektové dokumentace, případně bez návodu na montáž a používání. 
Dalším  nedostatkem  je  předání  lešení  do  užívání,  kdy  je  předložen  zápis  potvrzující  úplné 
dokončení a vybavení dočasné stavební konstrukce, avšak kontrolou na stavbě je zjištěn zcela 
jiný stav konstrukce. 
 
Zajištění prostoru pod prací ve výškách 
Zajištění  prostoru  pod  prací  ve  výškách  úzce  souvisí  se  zajištěním  staveniště 
a má na dodržování  bezpečnostních  předpisů  při  stavebních  činnostech  značný  vliv,  zvláště 
pokud se jedná o staveniště či stavební práce na veřejných prostranstvích nebo v prostorách, 
které k nim přiléhají, což bylo také častým porušením u těchto druhů stavenišť. Zejména při 
provádění  krátkodobých  prací  na  střechách,  při  rekonstrukcích  balkonů  a  lodžií  a  při  práci 
45 
 

z lešení  a  pracovních  plošin  nejsou  dodržována  ochranná  pásma,  nebo  není  zajištěn  prostor 
pod prací ve výšce. Zaměstnanci i fyzické osoby se často pohybují pod nebezpečnou prací ve 
výškách zejména v případech, kdy jsou stavební práce prováděny na veřejných prostranstvích, 
kde je možnost záboru větší veřejné plochy omezena nebo zakázána. 
 
Zajištění výkopů a stěn výkopů a provedení bezpečných sestupů a výstupů 
Nedostatečné zajištění svislých stěn výkopů stavebních rýh a jam proti sesutí byly zjišťovány 
u  zhotovitelů,  kteří  prováděli  výkopy  u  liniových  staveb.  Zhotovitelé  stěny  zajišťují  pouze 
rozepřenými  prkny  od  sebe  vzdálenými  cca  1 m,  v lepším  případě  jsou  prkna  nahrazena 
ocelovými  štětovnicemi.  Takto  zajištěné  stěny  výkopu  představují  pro  zaměstnance, 
pracujících ve výkopech, velké riziko, neboť při stavbách v zastavěných územích v blízkosti 
komunikací  dochází  k otřesům,  které  mohou  způsobit  utržení  stěny  výkopu.  Při  výkopu 
hloubek nad 2 m je věnována větší pozornost zabezpečení stěn a jsou běžně používány velmi 
rozšířené  ocelové  pažící  boxy.  Nedostatky  byly  zjišťovány  v technologii  a  pracovních 
postupech  vlastního  používání  pažení  stěn  výkopů  a  pažících  boxů,  jejich  předčasném 
vytažení  před  provedením  obsypu  kanalizace  nebo  inženýrských  sítí.  Ačkoliv  je  způsob 
zajištění  stěn  mnohdy  stanoven  i  v projektové  dokumentaci,  ochrana  zaměstnanců  bývá 
podceňována a zaměstnavatelé si  takto svým  způsobem  zjednodušují práci  s předpokladem, 
že během odtěžení zeminy k jejímu sesutí a ke zranění zaměstnanců nedojde. Mezi zjištěnými 
nedostatky bylo zatěžování okrajů výkopů zeminou a stavebním materiálem, chybějící nebo 
nedostatečně  provedený  přechod  přes  výkop,  nezajištění  vlastního  výkopu  ohrazením, 
zábradlím nebo zábranou. 
 
Bezpečný provoz a používání strojů na staveništi  
Během  kontrol  bylo  zjištěno,  že  u  drobné  mechanizace  je  zanedbáváno  seznámení 
zaměstnanců s obsluhou těchto  strojů  a seznamování  s místními pracovními  podmínkami na 
daném  staveništi.  Toto  bývá  často  nahrazováno  pouhým  předáním  staveniště.  Zjištěné 
nedostatky  –  chybějící  ochranná  zařízení,  používání  vrátků  a  stavebních  výtahů  bez  zápisu 
o předání do užívání a nedostatečná dokumentace zařízení. 
 
Manipulace s materiálem  
V dané  oblasti  se  inspektoři  oblastního  inspektorátu  práce  setkávali  s  vázacími  prostředky, 
které  nebyly  pravidelně  kontrolovány  a  byly  používány,  přestože  vykazovaly  zjevné 
poškození a to zejména jejich nevhodné uložení a skladování. 
 
Výchozí revize prozatímního elektrického zařízení 
Závadou u těchto dočasných elektrických zařízení na staveništi byla platnost revizních zpráv. 
Velmi  často  se  vyskytuje  nedostatečné  zajištění  rozvaděčů  proti  dotyku  živých  částí. 
Pohyblivé přívody jsou často nevhodně vedeny po komunikacích, přejížděny, není vyvěšena 
jejich ochrana před poškozením. 
 
 
 
 
46 
 

Sankce 
V rámci  kontrol  vyplývajících  z tohoto  hlavního  úkolu  uložili  za  správní  delikty  inspektoři 
OIP celkem 176 pokut o celkové výši 4.274.000 Kč.  
 
Závěr 

Údaje, které poskytly výsledky tohoto hlavního úkolu, potvrzují, že staveniště je stále jedním 
z nejrizikovějších  pracovišť,  na  kterém  se  setkáváme  s pracovními  činnostmi  obsahujícími 
rizika z různých odvětví. U menších subjektů a OSVČ, které přebírají staveniště od hlavních 
zhotovitelů nebo velkých stavebních firem, nejsou úkoly v prevenci rizik dostatečně plněny. 
Tyto  subjekty  nemají  zaveden  systém  vyhledávání  rizik  a  vnitřních  kontrol  BOZP 
na staveništi.  Podnikající fyzické osoby, které vykonávají nebezpečné práce, jako jsou  práce 
ve  výškách  při  montáži  a  demontáži  dočasných  stavebních  konstrukcí,  práce  tesařské, 
klempířské  a pokrývačské,  berou  jakoukoliv  práci  bez  ohledu  na  rizika,  kterým  jsou 
vystaveni. Nebezpečí vnímají jako zbytečně zdržující faktor. Na úroveň zajištění bezpečnosti 
a  ochrany  zdraví  při  práci  zhotovitele,  mají  vliv  podmínky  stanovené  zadavatelem,  které 
se odráží  v termínech  na  provedení  prací,  cenou  zakázky  a  dalšími  vlivy  odrážejícími 
se v nedostatku kvalifikovaných pracovníků i za cenu nedodržení samotných technologických 
postupu  stavby.  V těchto  případech  by  se  měla  příznivě  projevovat  činnost  koordinátorů 
BOZP.  Úroveň  činnosti  a odbornosti  koordinátorů  (často  tuto  činnost  souběžně  provádí 
technický  dozor  investora)  na  stavbách  je  velmi  rozdílná.  Ve  vztahu  ke  stále  většímu  tlaku 
na co  nejnižší  investiční  náklady  zadavatelů  staveb  je  přítomnost  koordinátora  BOZP 
na stavbě  pouze  občasná  a  formální.  Tyto  závěry  vyplývají  i  z  kontrol  šetření  pracovních 
úrazů na staveništích, kde ve většině případů buď koordinátor BOZP vůbec nebyl určen nebo 
jeho  činnost  byla  občasná,  nedostatečná  a neodborná.  Většině  případů  zjištěných  porušení 
BOZP  při  kontrolách  na  stavbách  bylo  možné  předejít  především  důslednější  kontrolou 
pracovišť  a  stavenišť  vedoucími  a odpovědnými  pracovníky  jednotlivých  zhotovitelů, 
především  jejich  spoluprací  s  odborně  způsobilými  osobami  působícími  v oblasti  prevence 
rizik  a  koordinátory  BOZP  na  staveništích.  Činnost  koordinátorů  by  měla  výraznou  měrou 
přispět  ke  zvýšení  úrovně  BOZP  na  staveništích.  Lze  konstatovat  v porovnání 
s předcházejícím období, že došlo k určitému zlepšení úrovně výkonu koordinátorů na stavbě, 
a to i z hlediska zpracovaných plánů BOZP. 
 
 
3.2  Kontrola zaměstnavatelů s vozovým parkem 
Loňské  kontroly  prokázaly,  že  úkol  zvolený  se  širším  a  blíže  nespecifikovaným  zadáním 
umožnil provádět kontrolu i u těch zaměstnavatelů, kteří nejsou dopravci s koncesí, ale mají 
vlastní  vozový  park.  Tato  skupina  zaměstnavatelů  v dopravě  byla  dlouho  opomíjenou 
skupinou,  neboť  zadání  hlavního  úkolu  omezovalo  výběr  dopravců,  buď  na  kamionovou, 
nebo autobusovou dopravu, ale vždy to byli dopravci s udělenou koncesí. V současné podobě 
úkol  umožňuje  zahrnout  všechny  zaměstnavatele,  kteří  mají  vozový  park,  ale  současně 
nevylučuje do kontrolních akcí zahrnout i dopravce s koncesí. Výběr subjektů byl proveden 
47 
 

v souladu  se  zadáním  úkolu  podle  předem  sestaveného  plánu  kontrolní  činnosti  a  v průběhu 
roku  byl  průběžně  aktualizován  a  doplňován  a  to  především  o firmy,  na  které  byl  podán 
podnět.  U těchto  subjektů  byla  kontrola  zaměřena  na  obsah  podnětu,  a  jelikož  se  většinou 
jednalo  o firmy,  kde  ještě  nebyla  ze  strany  oblastního  inspektorátu  práce  v minulých  letech 
kontrola,  provedla  se  zároveň  kontrola  dle  zadání  tohoto  úkolu.  Zejména  u  nově  vzniklých 
subjektů bylo při prováděných kontrolách poskytováno poradenství, neboť předchozí kontroly 
prokázaly,  že  zejména  tyto  subjekty  nemají  často  v  těchto  otázkách  dostatečné  znalosti 
a nemohou posoudit úroveň externích poskytovatelů služeb v oblasti BOZP, nebo doporučení 
externích bezpečnostních techniků obcházejí, protože jim připadají příliš nákladná. 
 
Provedenými  kontrolami  se  inspekce  práce  připojila  k  naplňování  cílů  „Národní  strategie 
bezpečnosti  silničního  provozu“  a  současně  byla  kontrolami  ověřena  stávající  úroveň 
v kontrolovaných subjektech při dodržování BOZP při provozování dopravy.   
 
Předmětem  kontroly  byla  kontrola  minimálně  25  právních  subjektů  s  vlastním  vozovým 
parkem. 
Předmětem kontrolní činnosti byla:  

obecná prevence rizik - vyhledávání, hodnocení a minimalizování rizik z pohledu, 
povinností zaměstnavatele zajistit dostatečné a přiměřené seznámení s riziky, s výsledky 
jejich vyhodnocení a s opatřeními na ochranu před jejich působením,  

zdravotní způsobilost - (s ohledem na práci v noci), 

pracovní postupy - vypracování místního provozního bezpečnostního předpisu (dále jen 
MPBP) s ohledem na vykonávané pracovní činnosti,  

seznamování zaměstnanců s návody k použití, dodržování pokynů výrobců vozidel 
uvedených v návodech k obsluze a údržbě vozidel,  

dodržování stanoveného pracovního režimu řidičů, 

stav techniky z pohledu BOZP. 
 
Při  plnění  tohoto  celorepublikového  úkolu  bylo  oblastními  inspektoráty  práce  provedeno 
377 kontrol  u  371  subjektů  (výběr  byl  proveden  na  základě  místních  znalostí  regionu,  nebo 
zaměstnavatel  vykazoval  nepříznivý  vývoj  pracovní  úrazovosti,  nebo  na  zaměstnavatele-
dopravce byl podáván podnět pro porušování nároků zaměstnanců, anebo šlo o nově vzniklý 
subjekt,  kde  kontrola  doposud  ještě  nebyla  provedena).  Při  těchto  kontrolách  bylo  zjištěno 
1 428  porušení  právních  předpisů  ve  vztahu  k bezpečnosti  a  ochraně  zdraví  při  práci  při 
provozování  dopravy.  V 12,4 % případů nebyly  kontrolou zjištěny žádné nedostatky. Tento 
počet se oproti loňskému roku zvýšil, z 33 na 46 kontrolovaných subjektů.  
 
Graf  1  poskytuje  základní  informace  k celorepublikovému  úkolu  v dopravě,  kde  v prvním 
sloupci  je  uveden  počet  kontrol,  ve  druhém  sloupci  počet  kontrol  se  zjištěnými  závadami. 
Všechny  oblastní  inspektoráty  práce  splnily  požadavek  provést  alespoň  25  kontrol 
na inspektora příslušné odbornosti 
 
48 
 


Graf 1 - Počet provedených kontrol 
počet kontrol
počet kontrol se zjištěním
90
80
70
60
50
40
30
37 
28 
34 
28 
56 
43 
85 
66 
20
10
0
OIP              3                    4                    5                  6                 7                  8                   9                   10 
 
 
Při hodnocení kontrolní činnosti s ohledem na porušování předpisů, ve vztahu ke kontrolním 
objektům, byl nejčastěji zjišťovaným nedostatkem problém v řízení péče v oblasti bezpečnosti 
práce,  kde  v praxi  šlo  o  nevyhledaná  nebo  nedostatečně  vyhledaná  rizika  při  práci, 
neseznámení  zaměstnanců  s riziky  přímo  vykonávané  práce  a  již  opakované  nedostatky 
v oblasti školení – zaměstnavatel nevede dokumentaci o školení, nebo v osnově školení jsou 
již zastaralé právní předpisy. Tabulka 1 obsahuje zjištěné nedostatky v členění dle kontrolních 
objektů.  
 
Po  nedostatcích  v  oblasti  řízení  péče  v  oblasti  bezpečnosti  práce  byl  největší  počet 
nedostatků zjištěn ve vztahu k pracovní době v dopravě, následován zjištěnými nedostatky 
při provozu a údržbě silničních vozidel.  
     
Nejčastěji  porušovaným  právním  předpisem  byl  zákoník  práce.  Dalším  předpisem  bylo 
nařízení  vlády  589/2006  Sb.,  kterým  se  stanoví  odchylná  úprava  pracovní  doby  a  doby 
odpočinku  v dopravě,  následován  zákonem  č.  309/2006  Sb.,  o  dalších  požadavcích 
na bezpečnost  a  ochranu  zdraví  při  práci.  Jako  čtvrtým  nejčastěji  porušovaným  předpisem 
bylo  nařízení  vlády 168/2002  Sb., kterým  se stanoví  způsob organizace  práce a pracovních 
postupů,  které  je  zaměstnavatel  povinen  zajistit  při  provozování  dopravy  dopravními 
prostředky.  Zastoupení použitých předpisů odpovídá záměru stanoveným tímto úkolem.  
 
Z následujícího grafu je zřejmé procentuální zastoupení porušených právních předpisů. 
 
 
 
 
 
49 
 

Graf 2 - Zastoupení zjištěných porušení právních předpisů v %: 
1,26 
5,37 
6,88 
Z č.262/2006 Sb.
NV č. 589/2006 Sb.
11,29 
62,42 
z. č. 309/2006 Sb.
12,78 
NV. č. 168/2002 Sb.
NV 101/2005 Sb.
ostatní předpisy
 
 
V rámci  zákoníku  práce  bylo,  jako  nejčastější  porušení,  nově  zaznamenáno  porušení 
ustanovení  týkající  se  povinnosti  zaměstnavatele  vytvářet  bezpečné  a  zdraví  neohrožující 
pracovní  prostředí  a  přijímat  opatření  k předcházení  rizikům.  Porušení  bylo  zjištěno 
u 117 subjektů  (32  %  kontrolovaných  subjektů).  Následovalo  porušení,  kdy  zaměstnavatel 
nesmí  připustit,  aby  zaměstnanec  vykonával  práce,  jejichž  náročnost  by  neodpovídala  jeho 
schopnostem a zdravotní způsobilosti. Oproti loňskému roku lze konstatovat, že v této oblasti 
došlo  k výraznému  poklesu  počtu  porušení.  Z loňských  zjištěných  43  %  kontrolovaných 
subjektů bylo zjištěno pouze u 25 % kontrolovaných subjektů. Až na třetím místě bylo jindy 
nejčastější porušení povinnosti, vést evidenci pracovní doby v rozsahu a členění stanoveném 
zákoníkem  práce  (zjištěno  u  93  kontrolovaných  subjektů,  což  představuje  25  % 
kontrolovaných subjektů, což je podstatný pokles, neboť v loňském roce se tento nedostatek 
vyskytoval  u  162  kontrolovaných  subjektů,  což  představovalo  49  %  kontrolovaných 
subjektů).  Dá  se  předpokládat,  že  cílené  a  opakované  zaměření  se  na  tento  požadavek 
zákoníku práce, se dostalo do podvědomí zaměstnavatelů a přestože evidence pracovní doby 
v dopravě  je  záležitostí  administrativně  náročnou,  daří  se  jeho  dodržování  postupně 
prosazovat.  
 
Vybraná  porušení  ustanovení  zákoníku  práce  s vysokým  počtem  výskytu  jsou  uvedena 
v následující  tabulce  č.  2,  se  srovnatelným  porušením  v předchozím  kontrolovaném  období. 
Z výsledků  je  patrné,  že  v kontrolovaných  případech  došlo  k mírnému  zlepšení  až  na 
povinnost  zaměstnavatele  vytvářet  bezpečné  a  zdraví  neohrožující  pracovní  prostředí 
a přijímat  opatření  k předcházení  rizikům.  Tato  skutečnost  může  být  ovlivněna  zaměřením 
úkolu, kdy obecná prevence rizik byla jedním z hlavních kontrolních bodů pro letošní rok. 
 
 
 
50 
 

Při hodnocení kontrolní činnosti z hlediska zadání bylo zjištěno: 
Obecná prevence rizik  
Vyhledávání,  hodnocení  a  minimalizování  rizik  z pohledu  povinností  zaměstnavatele  zajistit 
dostatečné  a  přiměřené  seznámení  s riziky,  s výsledky  jejich  vyhodnocení  a s opatřeními  na 
ochranu před jejich působením. Kontrolami byly zjištěny nedostatky: 

zaměstnavatel  nevyhledává  rizika  (30  subjektů),  o  vyhledávání  a  vyhodnocování  rizik 
a o přijatých  opatřeních  nevede  dokumentaci  (21  subjektů).  V  některých  případech  byla 
inspektorům  předložena  vzorová  varianta  vypracovaná  osobou  odborně  způsobilou 
v prevenci rizik, avšak chyběla opatření pro konkrétní pracovní podmínky, 

po  vyhledání  rizik,  není  vypracován  seznam  pro  poskytování  OOPP  včetně  průkazné 
evidence přidělení OOPP (36 subjektů), v některých případech OOPP nebyly poskytnuty 
vůbec, 

neseznámení s kategorizací prací (neboť ta není provedena),   

termín  provedení  vstupního  školení,  je  zajišťován  až  po  nástupu  do  práce,  většinou 
až v průběhu prvního měsíce, 

zaměstnavatelé  nezajišťují  školení  BOZP,  které  se  vztahuje  k  vykonávané  práci 
a ke konkrétním  rizikům  na  pracovišti,  na  kterém  je  práce  vykonávána  (79  subjektů), 
nebo  o něm  zaměstnavatelé  nevedou  dokumentaci  (60  subjektů),  v některých  z těchto 
případů  je  školení  zajištěno  jednou  větou  v pracovní  smlouvě:  “zaměstnanci  byli 
seznámeni s BOZP“. 
 
Zdravotní způsobilost  
S ohledem  na  novinky  zdravotní  způsobilosti  dle  zákona  č.  373/2011Sb.,  o  specifických 
zdravotních  službách.  Zaměstnavatelé  často  předkládali  zdravotní  posudky,  které  si  řidiči 
přinesli  od předchozího  zaměstnavatele.  Při  prokazování  zdravotní  způsobilosti  ze  strany 
zaměstnavatelů  byly  i  nadále  zjišťovány  přetrvávající  nedostatky,  zejména  v obsahu 
a náležitostech  dokladu,  kterým  je  prokazována  zdravotní  způsobilost  řidičů.  Při  kontrolách 
inspektoři vyžadovali doklady, které musí odpovídat požadavkům vyhlášky č. 277/2004 Sb., 
o stanovení  zdravotní  způsobilost  k řízení  motorových  vozidel,  doplněnou  požadavky 
vyhlášky č. 72/2011 Sb. Zdravotní způsobilost zaměstnanců pro práci v noci nepředložilo 44 
(12 %) kontrolovaných subjektů. 
 
Pracovní postupy  
Vypracování  místního  provozního  bezpečnostního  předpisu  s ohledem  na  vykonávané 
pracovní  činnosti.  Seznamování  zaměstnanců  s  předpisy  k  zajištění  bezpečnosti  práce  pro 
konkrétní  pracovní  pozice  i  pracovní  činnosti  prováděné  bezprostředně  na  jejich  pracovišti, 
dodržování pokynů výrobců vozidel uvedených v návodech k obsluze a údržbě.  
 
 
 
 
 
 
51 
 

Kontrolami bylo zjištěno: 
 

subjekty, které mají zpracován místní provozní bezpečnostní předpis (dále jen  „MPBP“) 
pro  dopravu,  převážně  v tomto  předpisu  pouze  opakují  známé  požadavky  platných 
předpisů, ale neupravují problematiku předpisy neupravenou. MPBP by  měl zpřesňovat 
požadavky  předpisů  na  konkrétní  provozní  podmínky  pracovišť.  Je  žádoucí,  aby 
zaměstnavatel  stanovil  pravidla  chování  řidičů,  i dalších  osob,  ve  všech  objektech 
provozovny  (sklady,  skládky,  výrobní  haly  apod.).  V MPBP  má  zaměstnavatel  také 
povinnost stanovit pracovní postupy pro specifické činnosti jako jsou opravy a kontroly 
dopravních prostředků,  ale také řešení bezpečných pracovních postupů pro běžnou denní 
obsluhu a údržbu vozidel.   
 
Tabulka 3 - Vybraná porušení týkající se MPBP: 
Počet porušení 
Zjištěný nedostatek 
v r 2013 
v r 2012 
zaměstnavatel nemá zpracován MPBP (NV 168/2002 Sb.) 
32 
14 
dochází k ohrožení zaměstnanců dopravou na pracovišti (z. č. 309/2006 Sb.) 
43 
28 
 

subjekty, které nemají zpracován MPBP pro oblast bezpečné práce při obsluze, údržbě, 
kontrole  nebo  odstraňování  poruch  vozidel,  se  často  hájí  tím,  že  vozidla  neopravují 
a opravy mají zajištěny dodavatelsky. Avšak minimální údržbu, jako účastník silničního 
provozu, provádí každý řidič nákladního vozidla (řidičům je uloženo v § 5 odst. 1 písm. 
e)  zákona  č.  361/2000  Sb.  odstranit  na  místě  závadu,  zjistí-li  během  jízdy,  že  vozidlo 
nebo náklad nesplňuje stanovené podmínky) a při zjišťování poruchy vozidla se pohybují 
na vozovce pod vozidlem nebo na vozidle. 
 
Návody k obsluze  
Situace se znatelně zlepšila v oblasti seznamování řidičů s návody k obsluze vozidel, kdy tuto 
povinnost  seznámení  s návody  zaměstnavatelé  již  dokládají.  Ještě  přetrvává  nedostatek 
seznámení s návody k obsluze přípojných vozidel (návěsů a přívěsů), kdy praxe ukazuje, že 
hrozí  rizika při  připojování  nebo odpojování vozidel a také při  jejich obsluze (bezpečnostní 
pokyny  při  obsluze  zdvihacích  náprav,  regulace  tlaku  vzduchu  v pérování  v souvislosti 
s nastavením  výšky  ložné  plochy  nad  zemí,  správné  použití  ovladače  parkovacích  brzdy, 
blokování řídící nápravy apod.)   
 
Dodržování stanoveného pracovního režimu řidičů  
Inspektoři  při  kontrolní  činnosti  zaznamenali  nedodržení  požadavku  na  délku  nepřetržitého 
odpočinku mezi směnami a nedodržení maximálně přípustné délky směny. Ubylo nedostatků 
v souvislosti  s nedodržením  bezpečnostní  přestávky.  Zaměstnavatele  řidičů  nad  3,5  t 
organizují  jejich  práci  v souladu  se  zákonem  č.  309/2006  Sb.,  v  návaznosti  na  nařízení  ES 
561/2006  a  pomocníky  v tomto  směru  jsou  digitální  tachografy,  které  řidiče  upozorní  na 
povinnost  zařadit  bezpečnostní  přestávku.  U  řidičů  vozidel  do  3,5  t  je  tato  bezpečnostní 
52 
 

přestávka  formální  záležitostí,  neboť  její  skutečné  dodržení  není  žádným  způsobem  během 
jízdy zaznamenáno a v cílové stanici  je tato povinnost administrativně dovyplněna do denní 
evidence o době řízení dopravního prostředku a o čerpání bezpečnostních přestávek.  
 
Tabulka 4 - Přehled zjištěných nedostatků specifických pro dopravu: 
Počet subjektů 
Počet porušení 
Zjištěný nedostatek 
v r 2013 
v r 2013 
neposkytování bezpečnostní přestávky 
74 
81 
nedodržení odpočinku mezi směnami 
36 
50 
nedodržení délky směny 
49 
62 
 
Požadavky  na  odpovídající  délku  odpočinku  mezi  směnami  nebyly  dodrženy  u  10 % 
kontrolovaných subjektů, délku směny nedodrželo 13,2 % kontrolovaných subjektů. Snižující 
trend  v těchto  nedostatcích  lze  pravděpodobně  přičíst  osvětové  činnosti  inspektorů  při 
prvotních  kontrolách  nově  vzniklých  subjektů,  a  také  dlouhodobé  spolupráci  s  Česmad 
Bohemia, která provádí pravidelné školení svých registrovaných řidičů a konzultuje správnou 
praxi s inspektoráty práce. 
 
V souvislosti  s režimem  práce  je  třeba  opětovně  vzpomenout  povinnost  zaměstnavatele, 
písemně  potvrdit  řidiči  dobu,  kdy  neřídil  vozidlo  spadající  do  působnosti  ES  561/2006 
z důvodu  čerpání  řádné  dovolené,  nemoci,  čerpání  odpočinku  nebo  řízení  vozidla  vyňaté 
z působnosti nařízení ES 561/2006. Tyto písemné dokumenty dokládající činnost řidiče musí 
být  vyplněny  zaměstnavatelem  před  jízdou  a  musí  odpovídat  skutečnosti.  Opět  musíme 
konstatovat,  že  při  kontrole  bylo  inspektory  zjištěno,  že  tyto  v mnoha  případech  nesouhlasí 
s evidencí přítomností zaměstnanců na pracovišti a jejich pracovní dobou. 
 
Stav  techniky  z pohledu  BOZP  -  zaměstnavatele  pravidelně  nekontrolovali  úroveň  BOZP, 
zejména  stav  výrobních  a pracovních  prostředků  a  nevyžadovali  dodržování  předpisů 
k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (43 subjektů, což je 11, 6 %). 
 
 
Sankce 
Sankční postihy naplňovaly oblastní inspektoráty práce v souladu s příslušnými ustanoveními 
zákona.  Dopravcům  bylo  uloženo  celkem  48  pokut  v celkové  výši  3.766.000  Kč.  V rámci 
plnění úkolu nedošlo k žádnému vydání zákazu používání objektů, pracovišť, resp. k zákazu 
práce přesčas či práce v noci. Kontroly byly ve většině případů ukončeny vydáním písemného 
opatření k odstranění zjištěných závad, včetně přiměřených lhůt k jejich odstranění. 
 
Navržená opatření oblastních inspektorátů k odstranění rizik se týkala zejména: 

doplnění pracovních smluv v souladu s ustanovením § 37 zákoníku práce, 
53 
 


doplnění  místního  provozního  bezpečnostního  předpisu  o  postupy  a  operace  prováděné 
na pracovištích, 

doporučením,  aby  potvrzení  o  zdravotní  způsobilosti  řidičů  odpovídalo  požadavkům 
vyhlášky č. 277/2004 Sb., resp. přílohy vyhlášky č. 72/2011 Sb., 

zavedením evidence odpracované pracovní doby v souladu s požadavky zákoníku práce, 

zlepšení znalostí řidičů v obsluze tachografů, 

aktualizování a doplnění osnov školení. 
 
Závěr 
Svojí  náročností  patří  silniční  doprava  k  přetrvávajícím  nejrizikovějším  oblastem  lidské 
činnosti s následnými újmami na zdraví, ale i se smrtelnými  úrazy osob, ke kterým dochází 
v souvislosti  s provozem,  údržbou  a  opravami  silničních  vozidel.  Při  nedodržování 
bezpečnostních  předpisů  zaměstnavateli  a  samotnými  řidiči  je  navíc  ohrožena  bezpečnost 
ostatních účastníků silničního provozu.  
 
Současný  úkol  byl  zaměřen  na  všechny  zaměstnavatele,  kteří  při  své  činnosti  využívají 
vozový  park.  Předmětem  kontrolní  činnosti  byl  systém  obecné  prevence,  to  znamená 
organizování  bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  při  práci  a přijímání  opatření  k  předcházení 
rizikům,  seznamování  zaměstnanců  s  právními  a  ostatními  předpisy  k  zajištění  bezpečnosti 
práce  a  ochraně  zdraví  pro  konkrétní  pracovní  pozice  i  pracovní  činnosti  prováděné 
bezprostředně  na  jejich  pracovišti,  dodržování  pokynů  výrobců  vozidel  uvedených 
v návodech  k  obsluze  a  údržbě,  ověřování  odborné  a  zdravotní  způsobilosti  zaměstnanců 
a organizování  a  dodržování  pracovního  režimu  řidičů.  Snahou  bylo  preventivně  působit 
na kontrolované  subjekty  ve  smyslu  zajištění  bezpečnosti  provozu  v  silniční  dopravě 
a bezpečné práce řidičů.  
 
Přínosem  provedených  kontrol  bylo  fyzické  vyhledání  závad  a  možnost  konzultace 
zaměstnavatele s  inspektorem v průběhu kontroly, ale i nad závěry kontroly a nad způsobem 
odstranění  závad.  Zaměstnavatelé  byli  upozorňováni  na  plnění  povinností  souvisejících 
s provozováním  dopravy  a  vycházejících  z české  legislativy.  Zaměstnavatelé  v dopravě 
si přivykli dbát na dodržování sociálních předpisů stanovených v evropských nařízeních, které 
na silnicích kontrolují a sankcionují orgány státního odborného dozoru. Odmítají akceptovat, 
že  kromě  těchto  předpisů  musí  ještě  současně  dodržovat  i  předpisy  české  legislativy, 
a to zákoník práce a související předpisy, nařízení vlády č. 589/2006 Sb., a nařízení vlády č. 
168/2002  Sb.,  o  jehož  existenci  nemají  někdy  ani  ponětí.  Plnění  těchto  povinností  by  mělo 
vést  k zodpovědnějšímu  přístupu  při  zajištění  bezpečného  a  spolehlivého  provozu  a  tím 
i snížení rizika možného ohrožení zdraví zaměstnanců.  
 
Základní  cíl  úkolu  -  ověřit  stav  bezpečnosti  práce  při  provozování  dopravy  byl  splněn 
a zjištěné  poznatky  ukázaly  zaměstnavatelům-dopravcům  oblasti,  kde  musí  být  přijata 
opatření vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a ochrany 
zdraví  při  práci.  Lze  konstatovat,  že  v oblasti  dopravy  dochází  k mírnému  zlepšení  znalostí 
zaměstnavatelů na požadavky bezpečné práce, jak dokazují výsledky kontrol. 
54 
 

 
Jednoznačně pozitivně lze hodnotit i tu skutečnost, že pozvolna narůstá počet subjektů, kde 
kontrola  nezjistila  žádná  závažná  pochybení.  Tuto  situaci  lze  přičíst  na  vrub  poradenské 
činnosti  Státního  úřadu  inspekce  práce  a  oblastních  inspektorátů  práce,  která 
je zaměstnavatelům poskytována a pozitivně ji přijímají a vítají.  
 
3.3  Kontrola systému BOZP a pracovních podmínek v malých a středních 
podnicích  a v dalších  vybraných  podnicích  s počtem  zaměstnanců 
250 a více 

Velký počet podnikatelských subjektů v České republice spadá z hlediska počtu zaměstnanců 
do kategorie malých a středních podniků. Každý rok z nich určitý počet zaniká a naopak nově 
vznikají  jiné  podniky.  Z historie  provádění  kontrol  vyplývá,  že  z  hlediska  prevence 
předcházení  vzniku  pracovních  úrazů  a  nemocí  z povolání  je  důležité,  aby  kontrola  u  nově 
vzniklých podniků proběhla po zahájení jejich činnosti co nejdříve. Z těchto výše uvedených 
důvodů byly kontroly směrovány do těch oborů ekonomických činností, kde lze předpokládat 
vyšší potencionální ohrožení  zaměstnanců a kde  je nutné zaměstnavatele  vést  k dlouhodobé 
péči  o  zajišťování  oblasti  bezpečnosti  práce,  vytváření  vhodných  pracovních  podmínek 
a požadovaných pracovně právních vztahů. Jedná se hlavně o činnosti, u kterých dlouhodobě 
dochází ke zvýšené pracovní úrazovosti. Dále pak u podniků, na které OIP obdržel podněty 
na neplnění  povinností  vyplývajících  ze  závazných  předpisů  pro  oblast  bezpečnosti  práce 
a u podniků, u kterých došlo ke vzniku smrtelných pracovních úrazů nebo úrazů vyžadujících 
hospitalizaci  delší  než  pět  dní.  Praxe  ukazuje,  že  z hlediska  prevence  je  také  žádoucí,  aby 
kontroly  byly  provedeny  i  u  podniků  s větším  počtem  zaměstnanců  (nad  249  -  velkých 
podniků), proto byly vybrány ke kontrolám i tyto podniky. 
 
Cílem  úkolu  bylo  vykonat  preventivní  kontroly  u  nově  vzniklých  podniků  a  také 
u problémových  podniků,  u  nichž  doposud  nebyla  provedena  kontrola  zaměřená  na  oblast 
bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  při  práci.  Kontrolami  vyvodit  potřebný  tlak  na  vedení 
kontrolovaných  subjektů  k  dodržování  bezpečnostních  předpisů  a  tím  vytvořit  předpoklady 
k minimalizaci  pracovní  úrazovosti.  Cílem  úkolu  nebylo  jen  zjištění  skutečného  stavu 
zajišťování  prevence  v oblasti  bezpečnosti  práce  a  uložení  opatření  k odstranění  zjištěných 
nedostatků,  ale  také  poskytování  informací  a  poradenství  týkající  se  této  oblasti  pracovních 
vztahů a podmínek. 
 
K naplnění stanoveného cíle úkolu byly ke kontrole vybírány: 

subjekty  v  kategorii  1  –  249  zaměstnanců,  ve  vybraných  podnicích  s  větším  počtem 
zaměstnanců  a  to  přednostně  subjekty,  u  kterých  inspekce  práce  žádnou  kontrolu 
v předcházejícím  období  neprovedla  nebo  od  poslední  kontroly  uplynulo  více  jak  5  let, 
a subjekty, u kterých při předešlé kontrole byly zjištěny závažné nedostatky, 

subjekty s nepříznivým  vývojem pracovní úrazovosti a subjekty s opakovanými podněty 
na neplnění povinností v oblasti BOZP, 
55 
 


subjekty  s  vyšším  potenciálním  ohrožením  osob,  a  to  především  subjekty  činné 
v oborech:  výroba  nábytku,  výroba  potravin  a  nápojů,  textilní  průmysl,  výroba  papíru 
a výrobků z papíru, výroba chemických látek a přípravků, výroba pryžových a plastových 
výrobků,  výroba  skla  a  skleněných  výrobků,  výroba  ostatních  nekovových  minerálních 
výrobků,  výroba  železa,  oceli,  feroslitin,  plochých  výrobků  a  tváření  za  tepla, 
slévárenství, strojírenský průmysl, 

další  obory  ekonomických  činností  si  OIP  zařadily  s ohledem  na  stav  a  vývoj  BOZP 
v jeho  územní  působnosti.  Do  plnění  úkolu  nebyly  zařazovány  subjekty  podnikající 
ve stavebnictví,  zemědělství,  lesnictví,  školství  a  v  dalších  oborech,  které  mají 
samostatný úkol.  
  
Kontroly  byly  prováděny  ve  dvou  částech  –  tzv.  administrativní  kontrola  a  vlastní  kontrola 
na konkrétně vybraných pracovištích kontrolovaného subjektu.  
 
Administrativní  kontroly  byly  zaměřeny  především  na  vedení  dokumentace  o  vyhledávání 
a hodnocení  rizik  a  na  přijímání  a  realizaci  opatření  k eliminaci  těchto  rizik.  Dále 
se prověřovalo,  jak  kontrolovaný  subjekt  seznamuje  vlastní  zaměstnance  s riziky,  které 
ohrožují jejich životy a zdraví, s výsledky jejich vyhodnocení a s opatřeními na ochranu před 
jejich  působením,  a  zda  zabezpečuje,  aby  zaměstnanci  jiného  zaměstnavatele,  vykonávající 
práce  na  jeho  pracovištích,  obdrželi  před  jejich  zahájením  vhodné  a  přiměřené  informace 
a pokyny  k zajištění  bezpečné  práce  a o přijatých  opatřeních  ke  zdolávání  mimořádných 
událostí  jako  je  požár,  výbuch,  poskytnutí  první  pomoci  a  provedení  případné  evakuace 
zaměstnanců  z ohroženého  pracoviště.  U  strojů  a  technických  zařízení  bylo  kontrolováno 
vedení  provozní  dokumentace,  zejména  záznamy  o  provedených  kontrolách  a  revizích. 
V zajišťování  pracovních  podmínek  zaměstnanců  byla  kontrolována  pracovní  doba,  její 
evidence  a dodržování  přestávek  na  jídlo  a  oddech  a odpočinku  mezi  dvěma  směnami 
a nepřetržitého  odpočinku  v týdnu.  V oblasti  poskytování  individuální  ochrany  (poskytování 
OOPP)  bylo  kontrolováno,  zda  navržená  OOPP  jsou  vhodná  pro  eliminaci  možných  rizik 
a vhodnost  jejich  používání.  Rovněž  bylo  kontrolováno  vedení  předepsané  evidence 
pracovních úrazů, zejména přijímání a realizace opatření proti jejich opakování a provádění 
vlastních prověrek BOZP na všech pracovištích zaměstnavatele. 
 
Fyzické kontroly na pracovištích byly zaměřeny zejména na realizaci a dodržování opatření 
stanovených  na  základě  vyhodnocení  rizik  a  jejich  dostatečnosti  se  zřetelem  na  konkrétně 
prováděné činnosti. Na jednotlivých pracovištích pak bylo kontrolováno, jak zaměstnavatelé 
svým zaměstnancům vytvářejí bezpečná a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracoviště 
a  to  jak  z hlediska  uspořádání,  tak  vybavení  těchto  pracovišť.  Byla  rovněž  kontrolována 
a posuzována  vhodnost  používaných  pracovních  postupů  z hlediska  vykonávání  bezpečné 
práce.  U  strojů  a  technických  zařízení  bylo  kontrolováno  jejich  bezpečné  provozování, 
zejména  technický  stav  a  vybavenost  a  funkčnost  jednotlivých  ochranných  zařízení,  jejich 
bezpečné  ovládání,  dodržování  povinností  stanovených  v průvodní  dokumentaci  výrobce 
kontrolovaných  strojů  a  zařízení,  jak  je  prováděna  pravidelná  údržba,  kontrola  a  revize. 
U obsluh  kontrolovaných  strojů  a  technických  zařízení  byla  zjišťována  jejich  odbornost, 
56 
 

zácvik, a zda způsob obsluhy odpovídá pokynům uvedeným v návodu k obsluze. Namátkově 
bylo kontrolováno používání přidělených OOPP zaměstnanci při práci. 
 
 
Zhodnocení kontrolní činnosti 
V rámci  plnění  tohoto  úkolu  bylo  v  roce  2013  provedeno  inspektory  OIP  celkem 
4 083 kontrol u 4 012 subjektů. Při všech kontrolách bylo zjištěno 14 343 nedostatků.  
 
Tabulka 1 - Základní údaje  
OIP 







10 
Celkem 
Počet kontrol. subjektů  447  386  454  482  278  550  600  815 
4 012 
Počet kontrol 
458 
387  458  493  288  570 
604 
825 
4 083 
Počet nedostatků 
1 018  1 426  944  871  782  2 853  2 773  3 676  14 343 
Počet opatření 
727  1 298  626  608  621  2 426  2 168  3 012  11 486 
 
Nejčastěji zjišťované nedostatky se týkaly nedodržování ustanovení zákoníku práce, dále NV 
č.  101/2005  Sb.,  o  podrobnějších  požadavcích  na  pracoviště  a  pracovní  prostředí  a  zákona 
č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění 
pozdějších předpisů. 
 
% ze zjištěných porušení předpisů 
ostatní 6 % 
z. č. 262/2006 Sb.  
40 % 
Vyhl. č. 48/1982 Sb. 2 

NV č. 378/2001 Sb.  10 

z. č. 309/2006 Sb.  
17 % 
NV č. 101/2005 Sb. 25 

 
57 
 

Hodnocení výsledku kontrol podle oblastí zadání úkolu: 
 
Prevence rizik  
Kontrolami  bylo  zjištěno,  že  zaměstnavatelé  si  jsou  vědomi  své  povinnosti  v otázkách 
prevence  rizik  a  vedení  dokumentace  o  vyhledávání,  vyhodnocování  rizik  a  o  přijatých 
opatřeních  k minimalizaci  těchto  rizik.  Mnozí  to  však  považují  za  pouhý  administrativní 
úkon.  Je  zjišťováno,  že  dokumentace  rizik  je  mnohdy  zpracována  formálně.  Opatření 
k omezení  rizik  včetně  přidělování  osobních  ochranných  pracovních  prostředků  jsou  často 
pouze intuitivní, vyhodnocení rizik není konkrétní a liší se od rizik skutečně se vyskytujících 
na  pracovišti.  Zjištěné  nedostatky  ukazují  na  skutečnost,  že  ne  všichni  zaměstnavatelé 
přistupují  k problematice  prevence  rizik  s potřebnými  znalostmi  problematiky  a  s  patřičnou 
zodpovědností.  
 
Školení a příprava k výkonu práce  
Kontrolami bylo mnohdy zjištěno, že osnovy školení obsahují předpisy, které nemají přímou 
souvislost s vykonávanou prací školeného zaměstnance. Naproti tomu chybějí ve větší míře 
odkazy např. na návody od výrobců konkrétních používaných strojů a zařízení, místní 
provozní bezpečnostní předpisy, směrnice vydané kontrolovaným subjektem apod.  
 
Pracovní doba 
Celkově  je  možno  konstatovat,  že  došlo  ke zlepšení  úrovně  vedení  evidence  pracovní  doby 
a doby  odpočinku  při  práci,  mezi  směnami  a  v  týdnu,  a  pokud  byly  zjišťovány  ojedinělé 
nedostatky,  byly  zjištěny  pouze  u  subjektů  vzniklých  v nedávné  době  nebo  s velmi  malým 
počtem zaměstnanců. Někteří zaměstnavatelé vedou evidenci odpracované směny jen zápisem 
počtu  odpracovaných hodin,  bez zaznamenání  začátku  a konce směny. V řadě případů není 
vedena  evidence  odpracované  noční  práce  a  práce  přesčas,  ve  výjimečných  případech  není 
vedena  evidence  odpracovaných  směn  vůbec.  V  evidenci  odpracovaných  pracovních  směn 
nejsou často zaznamenávány přestávky na jídlo a oddech, které nejsou mnohdy ani stanoveny. 
V některých případech bylo zjištěno, že zaměstnavatelé vedou dvojí evidenci.  
 
Pracoviště 
Kontrolou  pracovišť  bylo  zjištěno  nejvíce  nedostatků  v  nedodržování  ustanovení  nařízení 
vlády č. 101/2005 Sb., které svým rozsahem zahrnuje nejširší oblast požadavků na pracoviště 
a pracovní  prostředí.  Zjištěné  nedostatky  se  týkaly  např.  neoznačování  nosností  podlah 
a regálů,  nevyhovujících  manipulačních  ramp.  Nedostatky  byly  zjišťovány  zejména 
u komunikací,  ať  už  z pohledu  poškození  povrchů,  jejich  označování,  udržování  jejich  stálé 
průchodnosti,  nedostatečné  šířky  s  ohledem  na  počet  pohybujících  se  osob  a  provoz 
dopravních a manipulačních prostředků, které se na nich pohybují. Mnohdy nejsou vyčleněny 
dostatečné  manipulační  prostory  pro  příjem  a odkládání  materiálů,  polotovarů  a  výrobků. 
Zjištěny byly i nedostatky v oblasti používání bezpečnostních značek a značení, kdy subjekty 
např.  neobnovily  chybějící,  poškozené  nebo  zničené  bezpečnostní  značky  a  bezpečnostní 
značení.  
 
58 
 

 
Stroje, technická zařízení, přístroje a nářadí 
I  při  těchto  kontrolách  bylo  zjišťováno  značné  množství  nedostatků.  Příčiny  zjištěných 
nedostatků  je  možno  vidět  v nedostatečně  funkčním  systému  péče  o  bezpečnost  při  práci 
a péče  o  bezpečnost  technických  zařízení  v rámci  technické  prevence  rizik.  Zaměstnavatelé 
neměli  často  průvodní  technickou  dokumentaci  strojů  a  zařízení,  v mnoha  případech 
i u nových  strojů  a  zařízení,  obsahující  návod  výrobce  pro  montáž,  manipulaci,  opravy, 
údržbu,  výchozí  kontroly  a  revize  zařízení.  Časté  jsou  nedostatky  ve  vedení  provozní 
dokumentace provozovaných strojů a zařízení, které nesplňují požadavky ustanovení nařízení 
vlády č. 378/2001 Sb. Při fyzických kontrolách v mnoha případech byly zjištěny nedostatky 
v provádění  preventivních  kontrol  provozovaných  strojů  a  zařízení  ze  strany  provozovatelů 
z hlediska  udržení  jejich  bezpečného  provozu  a  tím  zajištění  ochrany  zdraví  při  práci. 
Důsledkem  toho  bylo  zjištění,  že  chybí  nebo  jsou  nesprávně  nastaveny  ochranné  prvky 
a ochranná  zařízení  u těchto  strojů  a  zařízení  (např.  chybějí  ochranné  kryty,  je  vyřazená 
funkce světelných zábran nebezpečných částí strojů, je používán nevhodný a tím nebezpečný 
způsob  ovládání  zejména  u  tvářecích  strojů  apod.).  U  vyhrazených  technických  zařízení 
v mnoha  případech  zaměstnavatelé  nezajišťují  provádění  předepsaných  revizí,  prohlídek 
a kontrol,  a  to  zejména  u  elektrických  zařízení.  V souvislosti  s provozovaným  elektrickým 
zařízením  bylo  dále  zjišťováno,  že  kontrolované  subjekty  nemají  vypracovány  protokoly 
o určení vnějších vlivů k zajištění bezpečného provozování elektrického zařízení v prostorách 
jiných  než  bezpečných  a  tím  také  nemají  stanoveny  tomu  odpovídající  lhůty  provádění 
periodických revizí. Důsledkem toho je pak mnohdy nevyhovující systém technické prevence 
a zanedbaný, a tím i rizikový stav těchto zařízení. 
 
 
Kontrola používání přidělených OOPP zaměstnanci 
Nedostatky  v poskytování  osobních  ochranných  pracovních  prostředků  byly  zjištěny  jen 
výjimečně.  Vyplývá  z toho,  že  dnes  poskytuje  OOPP  svým  zaměstnancům  téměř  každý 
zaměstnavatel. Zjištěné nedostatky se týkaly zejména toho, že zaměstnavatel nepředložil při 
kontrole vypracovaný, případně aktualizovaný, seznam poskytování OOPP, mycích, čisticích 
a  dezinfekčních  prostředků  a  ochranných  nápojů  a  to  podle  vyhodnocení  rizik,  konkrétních 
podmínek  vykonávaných  prací  a  charakteru  pracovišť.  Jedná  se  zejména  o  malé 
zaměstnavatele, kteří OOPP nakupují podle vlastního uvážení a o jejich přidělení jednotlivým 
zaměstnancům mnohdy nevedou žádnou evidenci. Vlastní kontrola zaměstnanců v povinnosti 
používat přidělené OOPP je ze strany některých zaměstnavatelů, zejména u malých podniků 
s jedním  až pěti zaměstnanci  a u podnikajících fyzických osob, malá, možno  říci  že nulová. 
I v tomto  roce  byly  zjištěny  případy,  kdy  zaměstnavatelé  nahrazují  poskytování  mycích, 
čisticích a dezinfekčních prostředků finančním plněním. 
 
Sankce 
Z  celkového  počtu  zjištěných  nedostatků  bylo  inspektory  OIP  v 11  486  případech  uloženo, 
podle  §  7  odst.  1  písm.  k)  zákona  o  inspekci  práce,  opatření  k  odstranění  zjištěných 
nedostatků.  Ve  2  857  případech  zjištěných  nedostatků  nebylo  opatření  vydáno,  protože 
59 
 

nedostatky  byly  odstraněny  v  průběhu  kontroly.  V  1  případě  byl  vyřazen  stroj  z provozu 
a v 1 případě  byl  vydán  zákaz  provádění  činnosti  (užívání  nebezpečného  postupu  práce). 
Za správní  delikty  a  přestupky  bylo  uloženo  kontrolovaným  subjektům  celkem  200  pokut 
vevýši představující celkovou částku 4.588.000 Kč. S ohledem na skutečnost, že v rámci úkolu 
bylo kontrolováno 4 012 subjektů, bylo k uložení sankce přistoupeno u 200 subjektů, tj. u 5 % 
z celkového počtu kontrolovaných subjektů.  
 
Závěr 
Závěrem lze konstatovat, že stanovený cíl tohoto hlavního úkolu byl v plném rozsahu splněn. 
Výsledky kontrol naznačily, že se na úseku bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci stále 
vyskytují nedostatky ve stavu samotných pracovišť, provozu strojů a technických zařízení, ale 
i v oblasti výchovy a vzdělávání zaměstnanců, ve zpracování a následném vedení předepsané 
provozně  technické  dokumentace  provozovaných  vyhrazených  i  ostatních  technických 
zařízení. Praxe ukazuje, že úroveň řízení systému BOZP závisí do značné míry na trvalé péči 
a zájmu zaměstnavatelů o otázky bezpečnosti  a ochrany zdraví zaměstnanců při  práci.  Dále 
ve velké  míře  závisí  i  na  odborné  znalosti  a  zkušenosti  osob  zajišťujících  oblast  řízení  péče 
o BOZP.  K pozitivům  provedených  kontrol  a  tím  ke  zlepšení  stavu  bezpečnosti  práce 
a provozu  technických  zařízení  zejména  přispělo  zlepšení  informovanosti  kontrolovaných 
subjektů  o  problematice  bezpečnosti  práce,  kdy  všechny  zjištěné  nedostatky  byly 
prokonzultovány  se  statutárními  zástupci  kontrolovaných  subjektů  a  byly  nařízeny  termíny 
k jejich  odstranění.  Za  velký  klad  provedených  kontrol  lze  označit  (dle  vyjádření  převážné 
většiny  kontrolovaných  subjektů)  provádění  konzultační  činnosti  inspektory  OIP  přímo  při 
prováděných  kontrolách.  Zavedením  tohoto  systému  přispělo  k  větší  vstřícnosti  a  ochotě 
kontrolovaných subjektů spolupracovat s inspektory, což má za následek zvětšující se úroveň 
znalostí  problematiky  bezpečnosti  práce  ze  strany  statutárních  zástupců  kontrolovaných 
subjektů. 
 
Vzhledem  k výše  uvedenému  a  ke  skutečnosti,  že  stále  jsou  zjišťovány  mnohdy  velmi 
závažné nedostatky v oblasti BOZP a stále vznikají nové podniky, bylo přistoupeno k tomu, 
že tento hlavní úkol bude realizován i v roce 2014. 
 
3.4  Kontrola 
systému 
opatření 
souvisejících 
s ochranou 
osob 
a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem 
Vzhledem  ke  svému  rozšíření  a  používání,  nabývají  elektrická  zařízení  s běžnými  napětími 
charakter téměř všeobecných technických zařízení a u uživatelů dochází ke snížení respektu 
k nim.  U  vyšších  výkonů  a  napěťových  úrovní  jsou  pak  nehodové  události  a  úrazy  většinou 
spojeny se závažnými následky.  Z přehledů pracovní  úrazovosti  v souvislosti  s elektrickými 
zařízeními  vyplývá,  že  nejčastějšími  uváděnými  příčinami  je  nedostatek  osobních 
předpokladů  spolu  s používáním  nebezpečných  pracovních  postupů  nebo  způsobů  práce 
a špatně  nebo  nedostatečně  odhadnutým  rizikem.  Dalšími  objektivními  příčinami  jsou 
60 
 

nesprávná  organizace  práce,  nedostatek  potřebné  kvalifikace  a  nepoužívání  předepsaných 
bezpečnostních opatření. 
Cílem úkolu bylo ověření plnění povinností zaměstnavatele vyhledávat a vyhodnocovat rizika 
a  přijímat  opatření  jako  součást  prevence  rizik  z hlediska  bezpečnosti  práce  u  elektrických 
zařízení,  organizovat  práci,  stanovovat  a  zavádět  pracovní  postupy,  seznamovat  s nimi 
zaměstnance a kontrolovat jejich dodržování. Dále bylo potřeba ověřit u zaměstnavatelů, zda 
a  jakým  způsobem  jsou  řešena  bezpečnostní  opatření,  pracovní  postupy  pro  činnosti 
na elektrických zařízeních. Úkol měl rovněž preventivní charakter, kdy bylo potřeba vhodně 
šířenou osvětou přimět zaměstnavatele k dodržování právních norem v dané oblasti. 
 
OIP  vybíraly  ke  kontrolám  subjekty,  které  se  zabývají  provozem,  údržbou,  opravami, 
kontrolami  a  revizemi  elektrických  zařízení.  Každý  inspektor  se  zaměřením  na  elektrická 
zařízení  měl  provést  kontrolu  alespoň  u  15  subjektů.  Kontroly  byly  dle  předmětu  kontrol 
a kontrolního seznamu zaměřeny na čtyři konkrétní oblasti, a to na oblasti: 

prevence rizik 

školení BOZP 

osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen OOPP)  

kontrola  plnění  povinností  vyplývajících  z právních  a  ostatních  předpisů  k zajištění 
BOZP  v souvislosti  s provozem,  údržbou,  opravami,  kontrolami  a  revizemi 
elektrických zařízení. 
 
V  rámci  tohoto  úkolu  bylo  v  roce  2013  provedeno  757  kontrol.  Při  všech  kontrolách  bylo 
zjištěno  3  009  nedostatků  představujících  porušení  závazných  právních  předpisů.  Dále  bylo 
navrženo v rámci kontrol 88 technickoorganizačních opatření. 
Z celkového počtu zjištěných porušení bylo inspektory OIP v 2 558 případech uloženo, podle 
ustanovení  §  7  odst.  1  písm.  k)  zákona  o  inspekci  práce,  opatření  k  odstranění  zjištěných 
nedostatků.  V 451  případech  porušení  bezpečnostních  předpisů  nebylo  vydáno  opatření, 
protože  závady  byly  odstraněny  v průběhu  kontroly.  Ve  čtyřech  případech  bylo  nařízeno 
vyřazení strojů a zařízení z provozu.  
 
Tabulka 1 - Základní údaje: 
OIP 







10 
Celkem 
Počet kontrol. subjektů 
63 
47 
44 
59 
98 
54  165 
226 
756 
Počet kontrol 
63 
47 
44 
59 
99 
54  165 
226 
757 
Počet nedostatků 
212  152  138  111  221  195  543  1 437 
3 009 
Počet opatření 
46 
11 


14 



88 
 
 
Nejčastěji byl kontrolovanými subjekty porušován zákoník práce v části páté, nařízení vlády 
č.  101/2005  Sb.,  o  podrobnějších  požadavcích  na  pracoviště  a  pracovní  prostředí  a  zákon 
č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.  
 
 
 
61 
 

 
        Graf 1 - % ze zjištěných porušení předpisů: 
zákoník práce

2,7 
zákon č. 309/2006 Sb.
7,7 
NV č. 101/2005 Sb.
35,4 
14,3 
Vyhl. č. 48/1982 Sb.
NV č. 378/2001 Sb.
Vyhl. č. 50/1978 Sb.
16,5 
ostatní předpisy
21,4 
 
 
Přehled nejčastějších porušení ostatních závazných právních předpisů 
 
Porušení zákona č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany 
zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. 

§  4  odst.  1  písm.  c)  v 497  případech  zaměstnavatel  neprováděl  pravidelné  a  řádné 
údržby,  kontroly  nebo  revize.  Stroje,  technická  zařízení,  dopravní  prostředky  a  nářadí 
nebyly vybaveny ochrannými zařízeními, která chrání život a zdraví zaměstnanců. 
 
Porušení  NV  č.  101/2005  Sb.,  o  podrobnějších  požadavcích  na  pracoviště  a  pracovní 
prostředí. 

§ 4 odst. 1 v 276 případech pracoviště a pracovní prostředí nesplňovala další podrobnější 
požadavky, které jsou stanoveny v příloze k tomuto nařízení, a to zejména v bodech 2.1 
elektrické instalace a 10 skladování a manipulace s materiálem, 

§  3  odst.  4  písm.  a),  b),  c)  v 154  případech  kontrolovaný  subjekt  nezajistil  stanovení 
termínů,  lhůt  a  rozsahu  kontrol,  zkoušek,  revizí,  termínů  údržby,  oprav  a  rekonstrukce 
technického  vybavení  pracoviště,  včetně  pracovních  a  výrobních  prostředků  a  zařízení, 
s ohledem  na  jejich  provedení,  doporučení  výrobce  a  způsob  používání,  požadavky 
na pracoviště,  rizikové  faktory  způsobující  zhoršení  technického  stavu  pracovních 
a výrobních  prostředků  a  zařízení  a  v  souladu  s  výsledky  předcházejících  kontrol, 
zkoušek či revizí, po dobu provozu a používání pracoviště. 
Kontrolovaný  subjekt  nezajistil  dodržování  termínů  a  lhůt  pro  provádění  činností 
uvedených v písmenu a) a neurčil osobu, jejíž povinností je zajistit jejich provádění. 
Dále pak kontrolovaný subjekt nezajistil, aby stanovené termíny, lhůty a rozsah činností 
uvedených  v  písmenu  a)  a  kontrolní  a  revizní  záznamy,  hlášení  údajů  o  stavu  zařízení 
získávaná například ze snímačů a čidel, byly vedeny způsobem, který umožní uchovávání 
62 
 

a využívání údajů po stanovenou dobu v písemné nebo elektronické podobě tak, aby byly 
k  dispozici  osobám  vykonávajícím  na  zařízeních  pracovní  činnost  a  dozorovým 
a kontrolním orgánům. 
 
Porušení  vyhlášky  č.  48/1982  Sb.,  kterou  se  stanoví  základní  požadavky  k  zajištění 
bezpečnosti práce a technických zařízení. 

§  194  odst.  2  v 129  případech  kontrolovaný  subjekt  nezajistil,  aby  byla  elektrická 
zařízení  provozována  jen  za  provozních  a  pracovních  podmínek,  pro  které  byla 
konstruována a vyrobena, 

§  194  odst.  3  v 118  případech  kontrolovaný  subjekt  nezajistil,  aby  byly  všechny  části 
elektrického  zařízení  mechanicky  pevné,  spolehlivě  upevněné  a  aby  nepříznivě 
neovlivňovaly jiná zařízení; aby byly dostatečně dimenzovány a chráněny proti účinkům 
zkratových proudů a přetížení, 

§ 196 odst. 1 v 61 případech kontrolovaný subjekt nezajistil, aby pohyblivé a poddajné 
přívody byly kladeny a používány tak, aby nemohly být poškozeny a aby byly zajištěny 
proti posunutí a vytržení ze svorek a zabezpečeny proti zkroucení žil. 
 
Porušení  NV  č.  378/2001  Sb.,  kterým  se  stanoví  bližší  požadavky  na  bezpečný  provoz 
a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. 

§  4  odst.  2  v 77  případech  kontrolovaný  subjekt  nezajistil,  aby  zařízení  bylo  vybaveno 
provozní dokumentací. Dále kontrolovaný subjekt nezajistil následnou kontrolu nejméně 
jednou  za  12  měsíců  v  rozsahu  stanoveném  místním  provozním  bezpečnostním 
předpisem. 
 
Porušení vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice. 

§  14  odst.  5  v 35  případech  kontrolovaný  subjekt  nerozhodl  při  změně  pracovního 
poměru pracovníka o  rozsahu jeho zkoušky, popřípadě nepotvrdil platnost  dosavadního 
osvědčení, 

§  12  odst.  2  v 11  případech  kontrolovaný  subjekt  pověřoval  činností,  řízením  činnosti 
a prováděním  revizí  pracovníky,  kteří  neměli  odpovídající  kvalifikaci  ve  smyslu  této 
vyhlášky. 
 
 
Hodnocení výsledku kontrol podle oblastí zadání úkolu: 
 
Prevence rizik 
V oblasti  prevence  rizik  se  kontrolované  subjekty  nejčastěji  dopouští  porušení  v oblasti 
základních povinností spočívajících ve vyhledávání a vyhodnocování rizik, možného ohrožení 
bezpečnosti provozu technických zařízení a zdraví zaměstnanců, nepřijímání opatření k  jejich 
odstranění  nebo  omezení.  Kontrolované  subjekty  nejčastěji  vyhodnocují  rizika  pouze 
v obecné  rovině,  bez  přímé  návaznosti  na  konkrétní  pracoviště.  Kontrolované  subjekty 
zpravidla zajišťují tuto činnost  pomocí osob odborně způsobilých v prevenci  rizik,  kdy tyto 
osoby  používají  různé  databáze  rizik  (software  k BOZP  apod.).  Kontrolované  subjekty  poté 
mají zpracovánu a vedenu dokumentaci o vyhledávání a hodnocení rizik v oblasti bezpečnosti 
63 
 

práce se stanovováním opatření  k jejich odstranění,  kde však v oblasti elektrických zařízení 
jsou  řešeny  činnosti  charakteru  obsluhy  a  zacházení  s elektrickými  zařízeními, 
a to s těmito opatřeními  „nepřibližovat  se“, „nedotýkat  se  elektrických zařízení“ apod.  Takto 
zpracované  dokumentace  neobsahují  činnosti  při  provádění  montáží  či  oprav  elektrických 
zařízení, které jsou charakteru práce na elektrickém zařízení, kdy tyto činnosti mají specifická 
nebezpečí a z toho vyplývající rizika. Nedostatky jsou také v oblasti technické prevence rizik, 
kdy  kontrolované  subjekty  nezajišťují  v dostatečné  míře  údržbu,  kontroly  a  revize  zejména 
starších  strojů  a  zařízení.  Bohužel  ani  rok  2013  se  neobešel  bez  pracovních  úrazů 
způsobených  elektřinou.  Kontroly  proto  byly  zaměřeny  na  povinností  zaměstnavatele  při 
pracovních  úrazech  a  hlavně  na  to  zda  kontrolované  subjekty  přijímají  opatření  proti 
opakování pracovních úrazů.  
 
Školení BOZP 
V této  kontrolní  oblasti  byly  zaznamenány  nedostatky  ve  školení  o  právních  a  ostatních 
předpisech  k zajištění  BOZP  zaměstnanců,  zejména  se  jednalo  o  neseznámení  zaměstnanců 
s provozní  dokumentací  a  neseznámení  zaměstnanců  s riziky  vznikajícími  při  práci 
na elektrickém zařízení. Značným nedostatkem v této oblasti bylo, že zaměstnavatelé neměli 
k dispozici  pro  poskytované  elektrické  zařízení  provozní  dokumentaci  (návody  k obsluze, 
údržbě a opravám) a nemohli tak vytvořit odpovídající podmínky pro bezpečnost a ochranu 
zdraví  při  práci.  Toto  vedlo  k tomu,  že  kontrolované  subjekty  nepřijímaly  opatření 
k předcházení rizikům tím, že zaměstnanci nebyli proškoleni a seznámeni s návody k obsluze 
přidělených  elektrických  strojů,  přístrojů  a  zařízení.  Dále  pak  u  kontrolovaných  subjektů 
nebyly stanoveny osoby odpovědné za elektrická zařízení.  
 
OOPP 
Kontrolované  subjekty  nezajistily  vypracování  nebo  aktualizaci  vlastního  seznamu  pro 
poskytování OOPP, a to na základě vyhodnocení elektrických rizik podle konkrétních činností 
na  elektrických  zařízeních.  Kontrolované  subjekty  v důsledku  nedostatečného  zhodnocení 
rizik  nevybavují  pracovníky  vhodnými  OOPP,  například  ve  vztahu  k ohrožení  elektrickým 
obloukem  při  práci  na  elektrickém  zařízení.  Velmi  často  nebyly  stanoveny  OOPP  pro 
elektrické  rozvodny.  Nedostatky  byly  dále  zjištěny  v oblasti  evidence  OOPP  a  návazně 
v jejich prokazatelném přidělováni. V souvislosti s těmito skutečnostmi kontrolované subjekty 
nekontrolují, zda zaměstnanci přidělené OOPP používají a zda tyto OOPP vyhovují z hlediska 
jejich technického a funkčního stavu. 
 
Kontrola  plnění  povinností  vyplývajících  z právních  a ostatních  předpisů k zajištění 
BOZP  v souvislosti  s provozem,  údržbou,  opravami,  kontrolami  a  revizemi 
elektrických zařízení 
V této  oblasti  byly  nedostatky  nejčastěji  zjišťovány  při  kontrole  plnění  bezpečnostních 
předpisů  týkajících  se  provozu  elektrických  zařízení.  Jednalo  se  zejména  o  neprovádění 
předepsaných  kontrol  a  revizí,  dále  pak  byly  zjišťovány  nedostatky  ve  vedení  provozní 
dokumentace  a  stavu  konkrétních  pracovišť  včetně  instalovaných  elektrických  zařízení. 
V mnoha  případech  kontrolované  subjekty  neprovedly  odstranění  závad  uvedených 
64 
 

v revizních zprávách k daným zařízením a spokojili se pouze se skutečností, že revizní zpráva 
je vyhotovena. 
Z pohledu  zajištění  ochrany  před  úrazem  elektrickým  proudem  nebyla  kontrolovanými 
osobami učiněna dostatečná opatření, zejména: 

nebyla  přijata  veškerá  ochranná  opatření  k zajištění  ochrany  za  normálních  podmínek 
(ochrana před nebezpečným dotykem živých částí); 

nebyla  přijata  veškerá  ochranná  opatření  k zajištění  ochrany  za  jedné  poruchy  (ochrana 
před dotykem neživých částí); 

nebyly  dodrženy  veškeré  požadavky  u  prostředků  zvýšené  ochrany  před  úrazem 
elektrickým proudem; 

nebyla aplikována předepsaná doplňková ochrana proudovým chráničem. 
 
V oblasti  elektrických  instalací  nebyly  tyto  vždy  mechanicky  pevné  a  spolehlivě  upevněné. 
U pohyblivých a prodlužovacích přívodů nebyly z hlediska bezpečnosti a funkčnosti použity 
vhodné  elektroinstalační  prvky.  Při  kontrole  provozních  dokumentací  elektrických  zařízení 
byly zjišťovány nedostatky zejména v oblasti stanovování prostředí a vnějších vlivů pro daná 
elektrická zařízení nebo v provozních pokynech pro provoz zkušebních zařízení či pracovišť. 
 
Z pohledu  organizace  práce  bylo  nejčastějším  porušením  nestanovení  osoby  odpovědné  za 
bezpečný  provoz  elektrického  zařízení  podle  ČSN  EN  50110-1  ed.2,  čl.  4.3.  Dále  nebyla 
vyhodnocena elektrická rizika při obsluze a práci na elektrických zařízeních a nebyla přijata 
případná  opatření  ke  snížení  působení  těchto  rizik.  Při  provozu  elektrických  zařízení 
v prostorách s nebezpečím výbuchu nebyly aplikovány požadavky nařízení vlády č. 406/2004 
Sb.,  o  bližších  požadavcích  na  zajištění  bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  při  práci  v prostředí 
s nebezpečím  výbuchu.  Jednalo  se  zejména  o  neposouzení  rizika  výbuchu,  neprovedení 
klasifikace prostorů s nebezpečí výbuchu na prostory s nebezpečím výbuchu a prostory bez 
nebezpečí  výbuchu,  nezpracování  písemné  dokumentace  o  ochraně  před  výbuchem 
a neoznačení  míst  vstupů  do  prostorů  s  nebezpečím  výbuchu  bezpečnostními  značkami 
výstrahy  s  černými  písmeny  EX  označujícími  "nebezpečí  -  výbušné  prostředí".  Rozšíření 
outsourcingu  proniklo  i  do  oblasti  odborné  způsobilosti  v elektrotechnice  dle  vyhlášky  č. 
50/1978  Sb.,  o  odborné  způsobilosti  v elektrotechnice.  Zkoušky  a  přezkušování  (i  u  větších 
firem) jsou většinou zajišťovány externě u jiných firem, osvědčení o odborné způsobilosti pak 
nejsou  vydávána  vlastním  zaměstnavatelem,  ale  pouze  převzata,  a  to  zpravidla  bez  zápisu 
o zkoušce,  přezkoušení,  kdy  zaměstnavatel  má  za  to,  že  sama  existence  osvědčení  je 
dostačující pro činnost uvnitř jeho organizace. Následkem je nepotvrzení tohoto osvědčení ze 
strany  kontrolovaných  subjektů  nebo  pověřování  činností,  řízením  činnosti  a  prováděním 
revizí pracovníky, kteří neměli odpovídající kvalifikaci ve smyslu této vyhlášky. 
 

Sankce 
Zjištěnému  počtu  závad  odpovídají  i  sankční  postihy,  které  oblastní  inspektoráty  práce 
uplatnily  ve  smyslu  zákona  o  inspekci  práce.  Oblastní  inspektoráty  práce  uložily  v rámci 
plnění tohoto úkolu 34 pokut v celkové částce 569.000 Kč.  
 
65 
 

Závěr 
Závěrem  lze  konstatovat,  že  cíle  úkolu  bylo  dosaženo,  jelikož  kontroly  u  kontrolovaných 
subjektů  měly  v první  řadě  charakter  osvěty  v oblasti  povinností  plynoucích  z právních 
předpisů. Vydaná opatření měla za následek snížení rizik spojených s provozem vyhrazených 
elektrických technických zařízení. Výsledky kontrol tohoto úkolu zcela jednoznačně ukazují, 
že  největší  nedostatky  jsou  v oblasti  technické  prevence  rizik,  kdy  kontrolované  subjekty 
nezajišťují  v dostatečné  míře  údržbu,  kontroly  a  revize  zejména  starších  strojů  a  zařízení. 
Proto je potřeba této oblasti věnovat trvalou pozornost a i v příštím roce do ní směřovat další 
kontroly,  aby  bylo  možné  ještě  efektivněji  snižovat  rizika  na  pracovištích  s vyhrazenými 
elektrickými  technickými  zařízeními.  Což  by  mělo  vést  ke  snižování  pracovní  úrazovosti 
v této oblasti. 
Při  kontrolách  byly  kontrolovaným  subjektům  ukládány  opatření  k odstranění  nedostatků 
nebo  uloženy  pokuty.  K účinné  prevenci  z hlediska  bezpečného  provozu  kontrolovaných 
technických zařízení přispělo zcela určitě i poradenství poskytované v rámci kontrol. 
 

3.5  Bezpečnost  práce  při  používání  zdvihacích  zařízení  a prostředků  pro 
zavěšení a uchopení břemene 
Úkol  „Bezpečnost  práce  při  používání  zdvihacích  zařízení  (dále  jen  ZZ)  a  prostředků  pro 
zavěšení  a uchopení  břemen“  byl  stanoven  jak  pro  vyhrazená  technická  zařízení  (dále  jen 
„VTZ“),  tak  i  tzv.  „nevyhrazená“  zdvihací  zařízení.  Zadání  úkolu  vycházelo  zejména 
z kontrolních  zjištění  z předcházejícího  období,  kde  bylo  zjištěno,  že  zaměstnavatelé  nemají 
zpracován  základní  materiál  pro  činnost  jeřábu,  tzn.  místní  provozní  bezpečnostní  předpis, 
kterým  je „systém  bezpečné práce“ (dále jen  „SBP“). V rámci úkolu  bylo zjištěno, že tento 
předpis  je v řadě případů nekonkrétní a neodpovídá charakteru práce, což se také negativně 
projevuje  například  ve  zvýšené  pracovní  úrazovosti,  a  to  u  pracovních  úrazů  smrtelných  a 
pracovních  úrazů  vyžadující  hospitalizaci  delší  než  5  dnů.  Při  kontrolních  činnostech  bylo 
také  zjištěno,  že  zaměstnavatelé  nevěnovali  dostatečnou  pozornost  označení,  volbě, 
skladování a vedení dokumentace prostředků pro vázání, zavěšení a uchopení břemen. Stále 
však  převládá  nedostatečná  teoretická  a  praktická  příprava  zaměstnanců  k  výkonu  práce  a 
také vedoucí zaměstnanci odpovídající za provoz zdvihacích zařízení nevyvíjejí dostatečnou 
kontrolní činnost.  
 
Ověřit,  jak  právnické  a  podnikající  fyzické  osoby  plní  stanovené  povinnosti  zaměstnavatele 
pro zajišťování bezpečnosti práce při provozu vyhrazených i tzv. „nevyhrazených“ zdvihacích 
zařízení,  včetně  vázacích  prostředků  s  důrazem  na  ověření  potřebného  rozsahu,  dodržování 
systému  bezpečné  práce  na  pracovištích  a  to,  jak  zaměstnavatelé  vytvářejí  podmínky  pro 
minimalizaci rizik. 
OIP vybraly ke kontrole minimálně 15 subjektů na jednoho  inspektora vykazující  zvýšenou 
úrazovost  nebo  subjekty,  kde  se  předpokládaly  problémy  při  používání  zdvihacích  zařízení. 
Kontroly byly dle předmětu kontrol zaměřeny na následující oblasti: 
66 
 


na teoretickou a praktickou přípravu k výkonu pracovní činnosti včetně ověření zdravotní 
a odborné způsobilosti k výkonu pracovní činnosti, 

na prevenci rizik, vyhledání a hodnocení rizik a přijímání opatření k jejich odstranění, 

na  místní  provozní  bezpečnostní  předpis  -  rozsah  systému  bezpečné  práce  ve  vztahu 
k používání ZZ a k manipulaci s konkrétními břemeny, 

na používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno a v souladu s provozní 
dokumentací  tzn.  kontroly  provozu  technických  zařízení,  kontroly  přístupů  včetně 
jeřábových drah, dále na údržbu a revize ZZ, 

na volbu, označení, skladování a vedení dokumentace u prostředků pro vázání, zavěšení 
a uchopení břemene. 
 
Zhodnocení kontrolní činnosti 

Úkol  byl  splněn  v plném  rozsahu.  Kontrolní  činnost,  v rámci  jeho  plnění,  byla  provedena 
s celkovým  počtem  18  inspektorů  specializace  VTZ-ZZ  v souladu  se  zákonem  o  inspekci 
práce, a to v 578 subjektech, což je o 153 kontrol více, jak v předcházejícím období. Zjištěno 
bylo  celkem  1 768  nedostatků,  což  je  o  811  více,  v porovnání  s  předcházejícím  obdobím. 
Z toho vyplývá, že celkově za SÚIP byl počet stanovených kontrol splněn. 
 
Tabulka 1 – Základní údaje: 
OIP 







10 
Celkem 
Počet kontrolovaných subjektů 
50 
77  34 
65 
55 
87  107 
103 
578 
Počet kontrol úkolu 
50 
77  34 
65 
56 
88  107 
104 
581 
Počet zjištěných nedostatků 
129  195  56 
96  112  256  331 
593 
1 768 
Násobnost zjištěných nedostatků  635  366  56  114  274  521  362  1 018 
3 346 
Počet vydaných TOO  

3  17 
43 
85 



150 
Počet inspektorů VTZ 








18 
TOO … technicko-organizační opatření 
Nejčastěji  byl  kontrolovanými  subjekty  porušován  zákoník  práce  v  oblasti  prevence  rizik 
§ 102, dále v oblasti nezajištění školení a neurčení obsahu a četnosti školení včetně nevedení 
evidence o školení zaměstnanců § 103 a nepřidělení OOPP dle vlastního seznamu § 104, dále 
zákon  č.  309/2006  Sb.,  zákon  o zajištění  dalších  podmínek  BOZP,  ve  znění  pozdějších 
předpisů, a to v oblasti požadavků na výrobní a pracovní prostředky a nářadí § 4 odst. 1 písm. 
c) a v oblasti požadavků na organizaci práce a pracovní postupy § 5 odst. 1. Dalším zjištěním 
v  oblasti  bližších  požadavků  na  bezpečný  provoz  a  používání  strojů,  technických  zařízení, 
přístrojů a nářadí bylo nedodržení požadavků nařízení vlády č. 378/2001 Sb. 
 
 
 
 
 
 
67 
 

Graf 1 - % ze zjištěných porušení předpisů: 
Přehled nejčastěji porušovaných předpisů 
Zákon č. 262/2006 Sb.
14,5% 
Zákon č. 309/2006 Sb.
29,9% 
55,6% 
Ostatní předpisy
 
 
 
Hodnocení výsledků kontrol podle oblastí zadání úkolu 
 
Teoretická a praktická příprava k výkonu pracovní činnosti včetně ověření zdravotní 
a odborné způsobilosti k výkonu pracovní činnosti 
Zaměstnavatel školí jeřábníky a vazače v termínech, které si stanovili a to zpravidla 1x za rok. 
Tato  odborná  školení  ve  většině  případů  provádí  externí  revizní  technici  ZZ.  Zjištěným 
nedostatkem v oblasti školení bylo, že zaměstnavatel neurčil obsah, četnost školení o právních 
a  ostatních  předpisech,  způsob  ověřování  znalostí  zaměstnanců  a  vedení  dokumentace 
o provedeném  školení.  Dále  v  osnově  nebyly  uvedeny  příslušné  platné  předpisy,  podle 
kterých  byl  zaměstnanec  seznámen  se  svými  povinnostmi,  tzn.,  že  osnovy  jsou  obecné.  Při 
kontrolní  činnosti  bylo  v některých  případech  zjištěno,  že  zaměstnanci  nebyli  seznámeni 
s návody  na  obsluhu  zdvihacích  zařízení  a  prostředků  pro  zavěšení  a  uchopení  břemen 
používaných  v daném  subjektu.  Nejčastějším  nedostatkem  bylo  neuvedení  v  osnově  školení 
jeřábníků,  pro  jaký  konkrétní  typ  jeřábu  byl  vyškolen.  Dalším  zjištěním  byla  skutečnost, 
že nebyla v kontrolovaném subjektu pověřena osoba odpovědná za provoz jeřábů a zdvihadel.  
V oblasti  zdravotní  způsobilosti  k  činnosti  jeřábníka  a  vazače  nebyly  zjištěny  vážnější 
nedostatky.  V některých  případech  zaměstnavatelé  byli  upozorněni  na  skutečnost,  že  platí 
vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, 
která upravuje nově lhůty ke zjištění zdravotní způsobilosti i pro činnosti jeřábníka a vazače.  
 
Prevence rizik, vyhledání a hodnocení rizik a přijímání opatření k jejich odstranění 
V rámci  kontrolní  činnosti  byl  také  kladen  důraz  na  prevenci  rizik,  tzn.  na  všechna  opatření 
vyplývající z právních či ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 
a  z předpisů  zaměstnavatele,  která  mají  za  cíl  předcházet  rizikům,  odstraňovat  je  nebo 
minimalizovat  působení  neodstranitelných  rizik.  Zaměstnavatelé  při  kontrole  předkládali 
ve většině  případů  seznamy  vyhledaných  rizik  včetně  stanovených  opatření  k  provozu 
zdvihacích zařízení. Bylo však také zjištěno, že vyhledávání rizik včetně stanovených opatření 
je  prováděno  formálně,  tzn.  pouze  okopírována  obecná  rizika.  Vyhledaná  rizika  tak 
nekorespondovala se skutečným stavem na pracovišti.  
68 
 

Místní  provozní  bezpečnostní  předpis  -  rozsah  systému  bezpečné  práce  ve  vztahu 
k používání ZZ a k manipulaci s konkrétními břemeny
 
Zpracování SBP je dán požadavkem ČSN ISO 12480-1. Při kontrolní činnosti bylo zjištěno, 
že  zaměstnavatelé  jsou  si  vědomi  povinnosti  zpracování  SBP.  Předložené  SBP  však  v řadě 
případů  neměly  požadovaný  rozsah,  a  tudíž  neobsahovaly  činnosti  jeřábu  tak,  aby  byly 
prováděny  bezpečně  s přihlédnutím  ke  všem  předvídatelným  rizikům.  Zaměstnavatelé,  aby 
splnili  svou  povinnost,  si  většinou  nechávají  zpracovat  systém  bezpečné  práce  externími 
revizními  techniky  ZZ.  Tak  často  dochází  k  tomu,  že  je  napsán  obecně  a  neodpovídá 
konkrétním  provozu.  Vážný  problém  v oblasti  zpracování  a  obsahu  SBP  byl  zaznamenán 
zejména  na  staveništích,  kde  si  jednotlivé  organizace  zaměstnavatele  pronajímaly  většinou 
věžové  jeřáby  od  jejich  majitelů.  Majitelé  jeřábů  současně  s jeho  pronájmem  dodali 
organizaci  zaměstnavatele  také  SBP,  který  byl  pouze  základní  a  neřešil  konkrétní  provoz 
jeřábu  na  daném  staveništi,  např.  zajištění  bezpečnosti  osob  nezúčastněných  přímo  při 
používání jeřábů a pro zajištění kontrol jeřábů na začátku směn, kdy jeřáb postupně obsluhuje 
více jeřábníků. 
 
Používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno a v souladu s provozní 
dokumentací  tzn.  kontroly  provozu  technických  zařízení,  kontroly  přístupů  včetně 
jeřábových drah, dále na údržbu a revize ZZ. 
 
Zaměstnavatelé  si  zajišťují  většinou  kontroly,  inspekce,  revize,  revizní  zkoušky  a  údržbu 
zdvihacích  zařízení  u  externích  firem  nebo  u  externích  revizních  techniků  ZZ.  V rámci 
kontrolní  činnosti  bylo  zjištěno,  že  zaměstnavatelé  často  nemají  vypracovaný  plán  kontrol 
revizí  a  údržby.  Většinou  se  spoléhají  na  to,  že  jim  externí  firmy  budou  hlídat  lhůty  výše 
uvedených  kontrol  a  tím  dochází  k  tomu,  že  kontroly  nejsou  provedeny  v  předepsaných 
lhůtách nebo nejsou provedeny vůbec. Zaměstnavateli, který má zpracovaný pouze roční plán, 
bylo  v rámci  preventivních  opatření  také  doporučeno,  aby  si  zpracoval  plán  kontrol,  revizí 
a zkoušek v rozsahu od revizní zkoušky k revizní zkoušce a tím se postihl celý cyklus kontrol. 
Kontrolní  činnost  byla  také  zaměřena  na  odpovědnost  pověřené  osoby  za  technický  stav 
jeřábů a zdvihadel, dále na zajištění provádění hodnocení technického stavu, a zda zkoušky, 
revize, opravy VTZ provádějí fyzické osoby, které jsou držiteli osvědčení. Kontrolní činnost 
byla také zaměřena na odbornou způsobilost revizních techniků zdvihacích zařízení (dále jen 
„RTZZ“),  např.  kvalita  práce  a  obsah  protokolu,  platnost  osvědčení.  V některých  případech 
RTZZ se prokazoval u zaměstnavatele již neplatným osvědčením. Součástí kontrolní činnosti 
byla také kontrola oprávnění k činnostem na VTZ, tzn., zda organizace a podnikající fyzické 
osoby jsou držiteli oprávnění k montáži, opravám, revizím a zkouškám na VTZ. 
 
Volba,  označení,  skladování  a  vedení  dokumentace  u  prostředků  pro  vázání,  zavěšení 
a uchopení břemene 
Kontrolou bylo zjištěno, že zaměstnavatelé nemají v řadě případů k dispozici návody výrobce 
k  používání  prostředků  pro  vázání,  zavěšení  a  uchopení  břemen,  tzn.,  při  nákupu  jim  je 
prodejce nedá a provozovatelé je nepožadují.  
Kontroly  vázacích  prostředků,  které  si  provádí  zaměstnavatelé  prostřednictvím  svých 
zaměstnanců,  nejsou  většinou  na  dobré  úrovni.  Zaměstnanci,  kteří  tyto  kontroly  provádí, 
69 
 

nemají potřebné znalosti k těmto kontrolám. Při kontrolní činnosti bylo velmi často zjištěno, 
že např. textilní popruhy nebyly označeny tak, aby bylo možno určit charakteristiky podstatné 
pro bezpečné použití. V řadě případů zaměstnavatel nepředložil doklad, kterým by prokázal, 
že  zajistil  provedení  prohlídky  dle  požadavku  návodu  k použití  konkrétního  vázacího 
prostředku. 
 
 
Graf 2 – Přehled porušení ke kontrolním objektům: 
Porušení ke kontrolním objektům 
Řízení péče a bezpečnost práce
v organizacích
Jeřáby a jiná zdvihadla (BOZP)
209 
Jeřáby a jiná zdvihadla
425 
59 
Vrátky a navijáky
65 
Výtahy pro dopravu osob
78 
(BOZP)
Prostředky pro vázání, zavěšení
107 
a uchopení břemen
Mobilní jeřáby
255 
110 
Výtahy
114 
Výrobní a provozní budovy
124 
222 
Mostové jeřáby
Ostatní
 
 
 
Sankce 

Zjištěnému  počtu  nedostatků  odpovídají  i  sankční  postihy,  které  oblastní  inspektoráty  práce 
uplatnily ve smyslu zákona o inspekci práce.  
Počet  uložených  pokut  za  správní  delikt  celkem  27,  což  je  navýšení  o  11  pokut 
oproti předcházejícímu  období.  Výše  uložených  pokut  za  správní  delikt  je  v celkové  výši 
1.395.000 Kč, což je o 631.000 Kč více než v předcházejícím období.  
 
 

 
70 
 

Závěr 
Tento  hlavní  úkol  byl  splněn  v plném  rozsahu.  Kontrolní  činnost  při  plnění  úkolu  byla 
provedena  v souladu  se  zákonem  o  inspekci  práce.  Zadání  a  cíle  úkolu  byly  splněny  podle 
požadavků úkolového listu. Poznatky získané při plnění tohoto úkolu lze hodnotit jako velmi 
užitečné, a tudíž je nutné této oblasti věnovat i nadále trvalou pozornost.  
Dále  však  setrvává  stav,  kdy  vyhledávání  pracovních  rizik  na  pracovištích  je  převážně 
formální  a  rizika  se  neřeší  odpovídajícím  způsobem  v rámci  zpracovaných  SBP  ani  jiných 
dalších  předpisů  např.  technologických  postupů  apod.  Většina  zjištěných  nedostatků  byla 
zaznamenána v řízení provozu ZZ. Technické závady byly v menšině zjištěných nedostatků. 
Lze  usuzovat,  že  technickým  zařízením  je  věnována  větší  péče,  než  jejich  obsluhám. 
Z rozboru  zjištěných  závad  lze  konstatovat,  že  jak  u  podnikajících  fyzických  osob  (dále  jen 
„PFO“), tak u zaměstnavatelů se situace na úseku BOZP oproti předcházejícímu roku výrazně 
nezměnila.  I když  byla  zřejmá  snaha  u  většiny  zaměstnavatelů  a  PFO  mít  plnění  svých 
povinností vůči svým zaměstnancům na úseku BOZP zajištěné, nadále také byla patrná snaha 
zaměstnavatelů a PFO zvlášť,  minimalizovat  v období  pokračujícího  hospodářského útlumu 
svoje  náklady.  To  se  odráží  na  pracovištích  subjektů  především  ve  snižování  počtu 
zaměstnanců  a  mimo  jiné  také  i  při  zajišťování  BOZP  na  pracovištích.  V  rámci  úsporných 
opatření například dochází k četnějším zrušením smluv s externími bezpečnostními techniky. 
Součástí  každé  kontroly,  zejména  u  malých  a  středních  provozovatelů,  bylo  i  poskytnutí 
základních informací  a poradenství týkající  se bezpečnosti  práce a ochrany  zdraví při práci, 
zejména informace o nových změnách právních a ostatních předpisů pro danou problematiku 
na  pracovištích  kontrolovaných  subjektů,  což  zvýšilo  právní  vědomí  v  oblasti  bezpečnosti 
práce  a  ochrany  zdraví  při  práci.  U  všech  kontrolovaných  subjektů  bylo  vydáno  opatření 
k odstranění  zjištěných  závad  a  bylo  také  vyžadováno  podání  písemné  zprávy  o  přijatých 
opatřeních kontrolovaného subjektu a o způsobu odstranění závad. Výsledky kontrol v oblasti 
bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  při  práci  zdvihacích  zařízení  prokázaly  svůj  význam  zejména 
prověřením  aktuálního  stavu,  tzn.  jak  právnické  a  podnikající  fyzické  osoby  plní  stanovené 
povinnosti vyplývající z průvodních dokumentací zdvihacích zařízení a právních a ostatních 
předpisů pro danou problematiku. Poznatky získané při plnění tohoto úkolu lze hodnotit jako 
přínosné  a  je  všemi  oblastní  inspektoráty  práce  doporučeno  se  oblasti  zdvihacích  zařízení 
trvale věnovat. 
Cíl a zadání úkolu splnily všechny oblastní inspektoráty práce. 
 
 
 
71 
 

3.6  Bezpečnost  práce  při  provozu  plynových  a  tlakových  zařízení  se 
zaměřením na provoz nízkotlakých kotelen spotřebičů, plynových pecí 
a výměníkových stanic včetně tlakových nádob 

V  roce  2011  byla  provedena  kontrola  provozu  plynového  zařízení  v  objektech  s přístupem 
veřejnosti. Při kontrole bylo zjištěno větší množství nedostatků a z tohoto důvodu považujeme 
za  potřebné  pokračovat  v  těchto  kontrolách  a  zároveň  provést  kontrolu  u  dalších  subjektů 
provozujících plynové zařízení (např. v objektech průmyslové výroby). Kontrola bezpečnosti 
při  provozu  výměníkových  stanic  logicky  navazuje  na  úkoly  bezpečnosti  provozu 
středotlakých parních kotlů 10.1.35 a 11.1.35 a též na úkol 12.1.35 - tlakové nádoby s rizikem 
výbuchu  expandující  vodní  páry.  Všechny  uvedené  úkoly  měly  společného  jmenovatele 
rizikovost použitého média. Výměníkové předávací stanice pracují rovněž se stejnou pracovní 
látkou,  horkou  vodou  nebo  vodní  párou,  jako  primerním  topným  médiem.  V  současné 
moderní době nabývá významu centralizované zásobování teplem a jeho součástí jsou tepelné 
předávací stanice. Bezpečnost provozu těchto stanic určuje nejen spolehlivou dodávku tepla 
obyvatelstvu,  ale  především  jeho  bezpečnost,  protože  stanice  jsou  umístěny  v  zastavěném 
území a mnohdy přímo i v obytných domech. Nedodržování předpisů k zajištění bezpečnosti 
práce při provozu plynových a tlakových zařízení může být zdrojem nebo příčinou ohrožení 
života  a  zdraví  zaměstnanců  kontrolovaného  subjektu,  ale  může  vést  i  ke  značným 
materiálním škodám. 
 
Prověřit  stav  a  úroveň  dodržování  bezpečnostních  předpisů  při  provozu  plynových  zařízení 
a tlakových  zařízení.  Ověřit,  jak  je  zajištěno  ze  strany  provozovatelů  bezpečné  provozování 
plynových, tlakových a souvisejících zařízení s ohledem na bezpečnost provozu. 
 
Oblastní inspektoráty práce vyberou ke kontrole minimálně 20 subjektů na jednoho inspektora 
se specializací plynová nebo tlaková zařízení.  
Předmět kontroly byl zaměřen především: 

zda  je  provedeno  vyhledání  a  vyhodnocení  rizik  při  provozu  plynových  zařízení, 
tlakových zařízení a výměníkových stanic, 

zda  je  zajištěna  odborná  a  zdravotní  způsobilost  osob  pověřených  obsluhou  a  údržbou 
zařízení, 

zda je vedena provozní dokumentace např. provozní řády a provozní předpisy, provozní 
záznamy,  zápisy  o  zkouškách  bezpečnostní  výstroje,  pasporty  vyhrazených  tlakových 
nádob stabilních, zda jsou stanovena opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí 
spojených s provozem plynových a tlakových zařízení, 

zda kontrolovaný subjekt zajišťuje bezpečný stav provozovaného plynového a tlakového 
zařízení  pravidelně  prováděnými  kontrolami,  revizemi,  údržbou  a  servisem,  zda  má 
zpracované plány revizí, zda jsou jmenovány odpovědné osoby za provoz a údržbu, 

zda  mají  doklady  z  kontrol  a  revizí  předepsané  náležitosti  a  odpovídající  odbornou 
úroveň, 

zda  je  zajištěn  bezpečný  přístup  pro  pracovníky  provádějící  kontroly,  revize,  zkoušky, 
obsluhu a údržbu zařízení, 
72 
 


zda je zařízení dostatečně chráněno proti vnějším vlivům, 

zda je zabezpečen dostatečný přívod spalovacího a větracího vzduchu, 

zda je přívodní potrubí plynu vybaveno předepsanými armaturami, není-li používáno pro 
jiné  účely,  než  pro  které  je  určeno,  zda  je  provedena  dostatečná  protikorozní  ochrana, 
značení  protékajícího  média,  zda  jsou  označeny  uzávěry  plynu  a  je  k  nim  zajištěn 
bezpečný přístup 

zda  je  na  přívodu  primerního  média  výměníkové  stanice  (dále  jen  „VS“)  osazena 
předepsaná  armatura  včetně  blokovací  armatury  s bezpečnostní  funkcí,  zda  se  ověřuje 
funkčnost armatur, 

zda  jsou  instalovány  všechny  blokovací  prvky  ve  výměníkové  stanici  a  jejich  funkce  je 
ověřována pravidelně, 

zda instalované ohřívače  ústředního  topení (dále  jen  „ÚT“) a teplé užitkové vody  (dále 
jen „TUV“) jsou vybaveny předepsanou bezpečnostní výstrojí a tato výstroj je funkční. 
 
Zhodnocení kontrolní činnosti 

V roce 2013 bylo provedeno inspektory oblastních inspektorátů práce celkem 963 kontrol. Při 
kontrolách  bylo  zjištěno  celkem  3 296  nedostatků.  Násobnost  zjištěných  nedostatků  byla 
5 681. Dále bylo navrženo v rámci kontrol 110 technickoorganizačních opatření.  
 
Z celkového počtu 3296 zjištěných nedostatků bylo inspektory OIP v 2759 případech uloženo, 
podle  §  7  odst.  1  písm.  k)  zákona  o  inspekci  práce,  opatření  k  odstranění  zjištěných 
nedostatků.  U  537  zjištěných  nedostatků  nebylo  opatření  vydáno,  protože  nedostatky  byly 
odstraněny  již  v průběhu  kontroly.  Ani  v jednom  případě  nebylo  v roce  2013  nařízeno 
vyřazení strojů a zařízení z provozu.  
Tabulka 1 – Základní údaje:  
OIP 







10 
Celkem 
Počet kontrolovaných subjektů 
99  178 
52 
84 
66  178  123  169 
949 
Počet kontrol 
100  180 
52 
84 
76  178  123  170 
963 
Počet následných kontrol 
43 
25 

19 

41 
17 
36 
194 
Počet zjištěných nedostatků 
142  397  126  158  156  896  517  904  
3 296 
 
 
Nejčastěji  byl  kontrolovanými  subjekty  porušován  zákon  č.  309/2006  Sb.  a  zákoník  práce. 
Dále pak NV č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí 
a o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a NV č. 378/2001 Sb., 
kterým  se  stanoví  bližší  požadavky  na  bezpečný  provoz  a  používání  strojů,  technických 
zařízení, přístrojů a nářadí. 
73 
 

Graf 1- Porušené předpisy v % vyjádření 
48; 1% 
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník
106; 3%  65; 2% 
práce, ve znění p. p.
152; 5% 
Nařízení vlády č. 101/2005 Sb.
116; 4% 
Zákon č. 309/2006 Sb., ve znění p.
p.
933; 28% 
Nařízení vlády č. 378/2001 Sb.
346; 10% 
Vyhláška č. 91/1993 Sb., ve znění
p. p.
Vyhláška č. 85/1978 Sb., ve znění
p. p.
781; 23% 
Vyhláška č. 48/1982 Sb., ve znění
p. p.
808; 24% 
Vyhláška č. 21/1979 Sb., ve znění
p. p.
Ostatní předpisy
 
 
Nejčastějším porušením § 4 odst. 1 písm. c) zákona č.309/2006 Sb. Nedostatky lze zobecnit 
jako  nedostatečná  péče  o  zařízení  a  nedostatky  v  její  údržbě.  Nedostatky  v provozní 
dokumentaci nádob, a plynových zařízení (dále jen „PZ“), v pasportech, v revizních knihách, 
plánech  revizí  a  zápisech  v provozních  denících.  Z těchto  nedostatků  pak  vyplynulo 
nedodržování  lhůt  a termínu  revizí,  kontrol  plynových  zařízení  a  odborných  prohlídek 
nízkotlakých  kotelen.  Dále  byly  velmi  často  nedostatečně  zpracované  analýzy  rizik  pro 
kotelní  a  plynové  zařízení.  V těchto  případech  bylo  patrné,  že  analýzu  rizik  nezpracovával 
výrobce  ani  provozovatel,  ale  externí  odborně  způsobilá  osoba,  neboť  v mnoha  případech 
chyběly poznatky a stavy z provozování a analýza byla příliš obecná. 
S  ohledem  na  porušování  předpisů  ve  vztahu  ke  kontrolním  objektům  po  nedostatcích 
v oblasti  řízení  péče  v  oblasti  bezpečnosti  práce  byl  největší  počet  nedostatků  zjištěn  ve 
vztahu  k nízkotlakým  kotelnám,  k vyhrazenému  plynovému  zařízení,  tlakovým  nádobám 
stabilním a řízení péče a bezpečnost práce v organizacích což odpovídá zadání úkolu. 
 
Hodnocení výsledku kontrol: 
 
Prevence rizik 
Dokumentace  k  vyhledávání,  hodnocení  a  přijímání  opatření  k minimalizaci  rizik  ohrožení 
bezpečnosti a zdraví byla předložena ve většině kontrolovaných subjektů, jednalo se zpravidla 
o  typizovanou  dokumentaci  externích  techniků  BOZP  a  není  vždy  zpracováno  konkrétně  na 
74 
 

místní  podmínky.  Jsou  zde  uvedena  rizika,  která  v kontrolovaném  subjektu  nepřichází 
v úvahu.  V některých  dokumentech  jsou  uvedeny  již  několik  let  neplatné  právní  předpisy 
např.  vyhl.  č.  324/1990  Sb.,  zákon  č.  65/1965  Sb.  neplatné  normy  a  ČSN  38  6441,  ČSN 
38 6420. 
 
V některých  případech  chybělo  v dokumentaci  vyhodnocení  rizik  pro  provoz  tlakových 
a plynových  zařízení  a  přijetí  opatření  k jejich  minimalizaci.  V  dokumentaci  zabývající  se 
otázkami  rizik  chybí  většinou  identifikace  hlavně  specifických  rizik,  které  sebou  přináší 
právě vyhrazená technická zařízení  a které většinou“ univerzálně“ odborně způsobilé osoby 
absolutně  neznají.  Potom  se  v registru  rizik  dozvíme,  že  největším  rizikem  v nízkotlaké 
kotelně  je  pád  na  rovině  nebo  zasažení  očí  prachem  a  podobně.  Vyhledávání  rizik  chybělo 
velmi  často  u  podnikajících  fyzických  osob.  V případě,  kdy  rizika  byla  vyhodnocena 
provozovatelem na základě dobrých znalostí provozu, byla ve většině případů přijatá opatření 
na  odpovídající  úrovni.  Pokud  subjekt  vyhodnocení  zadal,  v  těchto  případech  byla  rizika 
v některých  případech  vyhodnocena  obecně  (jak  shora  uvedeno)  bez  přijetí  konkrétních 
opatření. 
 
Je  nutno  konstatovat,  že  úroveň  vyhodnocení  rizik  je  v jednotlivých  kontrolovaných 
subjektech  značně  rozdílná,  závisející  na  výkladu  a  pochopení  zpracovatele.  V několika 
subjektech  neprovedl  zaměstnavatel  seznámení  zaměstnanců  s výsledky  vyhodnocení  rizik 
možného  ohrožení  zdraví  vyplývající  z   provozu,  údržby  tlakového  a  plynového  zařízení 
a s opatřeními  na  ochranu  před  působením  těchto  rizik.  Velkou  skupinu  nedostatků,  které 
souvisí s rizikovými analýzami, tvoří závady v řízení péče a bezpečnost práce v organizacích. 
Zde se jednalo zejména o závady při zpracování a vyhodnocení rizik při provozování zařízení 
a  při  provádění  oprav  a  údržby  zařízení.  Seznam  vyhledaných  rizik  včetně  stanovených 
opatření  s  konkrétním  provozem  VTZ  a  PZ  mnohdy  nesouvisí.  Vyhledávání  rizik  včetně 
stanovených opatření je ve velké většině prováděno pouze formálně. V souvislosti kontrolami 
se  poměrně  často  setkáváme  s  porušení  zásad  bezpečného  chování  zaměstnanců 
kontrolovaného subjektu  i  externích zaměstnanců plnící  pracovní  povinnosti u kontrolované 
osoby např. nevhodné zajištění uzemnění autocisterny. Velmi často opakovanou závadou bylo 
předání rizik externí firmě, které bylo pouze formální, při kontrolách bylo často zjištěno, že 
předaná rizika byly zpracovány příliš obecně, což nesplňuje opravdový smysl a podstatu věci. 
 
Odborná a zdravotní způsobilost osob pověřených obsluhou a údržbou zařízení 
Ve většině kontrolovaných subjektů byly znalosti pracovníků pověřených obsluhou tlakového 
a  plynového  zařízení  ve  stanovených  termínech  ověřeny  přezkoušením.  Seznamování 
pracovníků  s ostatními  předpisy  v oblasti  BOZP  byly  prováděny  v rámci  stanoveného 
systému  organizace  školení.  Školení  ve  většině  případů  zajišťovali  externí  pracovníci  na 
základě  osvědčení  o  odborné  způsobilosti.  Obsluhy  těchto  zařízení  byly  před  pověřením 
výkonem  pracovní  činnosti  podrobeny  ověření  zdravotního  stavu.  Přesto  se  i  v této 
kontrolované  oblasti  zjistili  při  kontrole  nedostatky:  Bylo  zjištěno,  že  topiči  nízkotlakých 
kotelen  nesložili  zkoušku  před  tříčlennou  komisí,  chyběly  zkoušky  obsluhy  pro  zařízení  na 
spalování  plynů  se jmenovitým  výkonem  nad  50  kW  za  účasti  revizního  technika,  školení 
bylo  provedeno  z neplatných  právních  předpisů,  v ojedinělých  případech  nebylo  doloženo 
75 
 

žádné či opakované proškolení pracovníků k obsluze a údržbě tlakového a plynového zařízení 
dle požadavků čl. 6 a 7 Přílohy ČSN 69 0012, resp. dle § 5 vyhl. č. 21/1979 Sb. V několika 
případech  nebylo  provedeno  proškolení  pracovníků  k obsluze  plynových  spotřebičů 
s výkonem  do  50  kW.  V dokladech  na  provedení  lékařské  prohlídky  nebyla  dostatečně 
specifikována vykonávaná činnost. Svým způsobem zahrála svoji roli i nejednoznačnost vyhl. 
č. 79/2012 Sb. o preventivních prohlídkách. 
Vedení provozní dokumentace 
Kontrola  obsahu  a  rozsahu  místních  provozních  předpisů  (dále  jen  „MPP“)  a  místních 
provozních  řádů  (dále  jen  „MPŘ“),  zda  obsahují  požadavky  předpisů,  návodů  a  pokynů 
výrobce  a  zda  jsou  v souladu  s hodnocením  rizik  a odpovídají  skutečnému  stavu,  byla 
vzhledem  k rozmanitosti  provozovaných  zařízení  sice  značně  časově  náročná,  ale  získané 
poznatky jednoznačně dokumentují skutečnost, že s provozními řády a předpisy, v některých 
případech  nepracují  řádně  ani  obsluhy,  ani  osoby  zodpovědné  za  provoz  nebo  dodavatelé 
zařízení při jeho úpravách a rekonstrukcích a bohužel ani revizní technici. V mnoha případech 
nebyla  provedena  aktualizace  místních  provozních  předpisů  podle  provedených  změn  a 
modernizace systémů, např. způsob signalizace poruchových stavů, jiný výrobce a typ kotlů 
uvedených  v MPŘ  a  ve  skutečnosti,  neplatná  telefonní  čísla,  chyběly  nebo  nebyly  aktuální 
harmonogramy  revizí  VTZ,  MPŘ  neměly  náležitosti  dle  čl.  18  ČSN  38  6405,  nejsou 
podchyceny  požadavky  výrobců  zařízení  pro  bezpečný  provoz  technického  zařízení  v tom 
směru, že nebyly zejména stanoveny  lhůty  pro  prověřování funkce bezpečnostní  výstroje  či 
pokyny  pro  ověřování  výskytu  CO  v kotelnách  či  schéma  plynové  části.  Dále  nebylo 
jednoznačné stanovení pravidel pro vedení záznamů o prováděných činnostech. 
 
Provozní  dokumentace  není  aktuální,  srozumitelná  a  konkrétní.  V mnoha  případech  nejsou 
provozní  řády  kotelen  aktuální.  Např.  provozní  řády  jsou  mnohdy  pouze  výčtem  mnohdy 
i nerelevantních  právních  a  normativních  dokumentů,  bez  vztahu  ke  konkrétnímu  zařízení. 
Obsluha se tak často v těchto provozních řádech nedočte ani to nejdůležitější tj. pokyny pro 
bezpečné  a  okamžité  odstavení  zařízení  z provozu.  Provozní  výkresy  rozvodů  plynu  nejsou 
často vůbec k dispozici. Nelze tak rychle reagovat na případné nehodové události např. rychlé 
uzavření  příslušného  uzávěru  a  odplynění  předmětné  požárem  ohrožené  části  PZ. 
Podceňované  jsou  záležitosti  spojené  s  účinným  větráním  prostoru  a  přívodu  dostatečného 
množství  vzduchu  do  kotelen  pro  bezpečný  provoz  kotlů  a  dokonalé  spalování.  Problém 
nedokonalého spalování při přívodu minimálního objemu vzduchu ke spotřebiči je především 
umocněn  v  souvislosti  s přestavbami  kotelen  např.  nekontrolovanou  výměnou  plastových 
oken  v některých  objektech,  např.  školních  kuchyní.  Časté  nedostatky  byly  i  v  oblasti 
tlakových  nádob  stabilních.  Zejména  to  byly  závady  v  provozní  dokumentaci  nádob, 
v pasportech, v plánech revizí a zápisech v provozním deníku nádob, který tvoří téměř 20 % 
všech  nedostatků.  Jedná  se  o  nedostatky,  které  byly  shledány  u  celé  čtvrtiny  všech 
kontrolovaných  provozovatelů.  U  některých  provozovatelů  chyběly  zápisy  o  kontrolách 
bezpečnostní výstroje v provozních denících. Dále se objevily  i nedostatky v plánech revizí 
a neprovedené  jmenování  osoby  odpovědné  za  bezpečný  a  hospodárný  provoz.  V  mnoha 
případech  nemá  provozovatel  vypracovány  harmonogramy  revizí  vyhrazených  technických 
zařízení  takových  nádob  stabilních  (dále  jen  „TNS“)  i  PZ,  z  čehož  plyne  a  to  i  u  velkých 
organizací,  nedodržení  termínu  provozní  revize.  A  dále  se  objevují  nedostatky  při  činnosti 
76 
 

revizních techniků (dále jen „RT“) v tom, že nahrazují vnitřní revize a tlakové zkoušky (dále 
jen „VR“ a „TZ“) např., ultrazvukovými zkouškami, které nejsou tak náročné na přípravu a je 
možné  je  provádět  bez  jejich  odstaven  í  z provozu.  Postupy  a  případy  povolené  náhrady 
klasických  revizí  výchozí  revize  jsou  uvedeny  v ČSN  690012  nebo  v povolení  pro  daný 
případ  tlakové  nádoby  od  Technické  inspekce  České  republiky  (dále  jen  „TIČR“)  a  nejsou 
potom v těchto předmětných případech dodržovány. 
 
Některé zjištěné skutečnosti - nedostatky


Pro provoz parního potrubí nebyl provozovateli zpracován místní provozní bezpečnostní 
předpis dle čl. 6 odst. b) ČSN 130108. 

Pro provoz zásobníků LPG  neměli provozovatelé zpracovány Místní provozní předpisy. 

V několika  výjimečných  případech  bylo  zjištěno,  že  zaměstnavatel  nevede  žádnou 
provozní  technickou  dokumentaci  plynového  a  tlakového  zařízení  –  provozní  deníky, 
nemá k dispozici pasporty tlakových nádob. 

Nedoložení nebo dokonce nevypracování revizních knih plynového spotřebiče. 

Chybějící výpočet účinného větrání nízkotlaké kotelny (dále jen „NT“).  

Výsledky kontrol vedení provozních deníků při provozu plynového a tlakového zařízení a 
souvisejícího  technického  zařízení  nelze  jednoznačně  oddělit  od  kontroly  dodržování 
termínů  kontrol,  revizí  a  zkoušek,  protože  obecně  zpravidla  nelze  prokázat,  zda  pouze 
chybí  záznam  o  předmětném  úkonu,  anebo  tento  úkon  nebyl  proveden  vůbec. 
Neprokázané  provedení  úkonu  je  potom  zpravidla  současně  chybějícím  záznamem 
v deníku.  Bylo  zjištěno  neúplné  vedení  provozních  záznamů  v písemné  formě  dle 
požadavků  ČSN  69  0012,  resp.  ČSN  38  6405,  např.  o  kontrole  pojistných  ventilů, 
manometrů,  ovzduší,  netěsností.  Některé  nedostatky  přímo  souvisely  s Místním 
provozním řádem – nestanovení této činnosti v  MPŘ. 

Ve  výměníkových  stanicích  místní  provozní  předpisy  nejsou  v souladu  s ČSN  060830 
a ČSN  EN  12170  a  ČSN  12171  např.  přehledné  schéma  tepelné  soustavy,  pokyny  jak 
obsluhovat a udržovat regulační a bezpečnostní zařízení apod. 
 
Opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí
 
Opatření  pro  zdolávání  mimořádných  opatření  bylo  zapracováno  do  místního  provozního 
bezpečnostního předpisu. 
 
Zajištění  bezpečného  stavu  provozovaného  plynového  a  tlakového  zařízení  pravidelně 
prováděnými kontrolami, revizemi, údržbou a servisem
 
Vypracování plánu revizí a zkoušek, případně harmonogramu kontrol VTZ bylo kontrolováno 
u  všech  subjektů.  V několika  případech  tato  dokumentace  buď  chyběla,  nebo  nebyla 
aktualizována  pro  tlakové  nádoby  stabilní  či  plynové  zařízení.  V převážné  části 
kontrolovaných  subjektů  jsou  revize  a  zkoušky  tlakového  zařízení  a  plynového  zařízení 
prováděny  dodavatelským  způsobem,  kontroly  jsou  zajišťovány  pověřenými  zaměstnanci 
kontrolovaných  subjektů.  Úroveň  prováděných  kontrol  a  revizí  je  rozdílná,  závislá  na 
znalostech  provádějících  zaměstnanců,  zejména  u  zaměstnanců  pověřených  subjektem. 
V oblasti  dodržování  termínů  a  lhůt,  stanovených  plány  revizí  a  zkoušek,  případně 
77 
 

harmonogramů kontrol VTZ byly zjištěny v několika případech nedostatky – nedodržení lhůt 
provedení provozních revizí, a kontrol plynových zařízení. Při kontrolách bylo zjištěno, že ne 
vždy  jsou  revize  ze  strany  RT  prováděny  kvalitně,  bylo  zahájeno  několik  kontrol  revizních 
a servisních  techniků  na  základě  výsledků  kontrol  a  podány  2  trestní  oznámení  na  Policii 
České republiky, podněty na živnostenské úřady a Českou obchodní inspekci (dále jen ČOI“). 
V několika subjektech bylo zjištěno, že nejsou ustanoveny osoby odpovědné za provoz VTZ. 
U  některých  zařízení  není  ze  strany  vlastníků  zajištěn  bezpečný  přístup,  například  jsou 
poškozené omítky na stropě, nefunkční  nebo poškozené osvětlení místnosti, lokální  výmoly 
na  podlaze,  nedostatečný  manipulační  prostor,  což  nesvědčí  o  kvalitně  prováděné  údržbě. 
Nejsou  prováděny  předepsané  kontroly  a  zkoušky  dle  požadavku  výrobce  zařízení  (např. 
kontrola  magneziových  anod,  čištění  vnitřku  zásobníku  od  vodního  kamene…),  nejsou 
prováděny  kalibrace  detektorů  úniku  plynu  CH4  nebo  CO,  revize  bezpečnostní  armatury 
plynové (dále jen „BAP“) nejméně 1x za 2 roky, kontroly plynových spotřebičů, spalinových 
cest,  používání trubiček  pro zjišťování  CO v ovzduší s prošlou dobou použitelnosti,  kotelny 
nebyly vybaveny předepsanou výbavou – samozavírač dveří, bateriová svítilna, hasící přístroj 
CO2 – jsou nahrazovány práškovými hasícími přístroji v rozporu s požadavkem ČSN 07 0703, 
nejsou  prováděny  kontroly  pojistných  zařízení  a  manometrů  nulováním  ve  stanovených 
termínech. U nevyhrazených technických zařízení, tj. u kontrol, prohlídek, zkoušek a dalších 
úkonů  podobného  charakteru,  předepsaných  technickými  normami,  Místními  provozními 
předpisy,  případně  průvodní  dokumentací  výrobců  bylo  zjištěno  neprovedení  odborných 
prohlídek  nízkotlakých  kotelen  (dále  jen  „NT“)  neprovedení  servisu  plynových  hořáků, 
kalibrace detektorů úniku plynu a kontroly spalinových cest. Vyšší četnost závad byla zjištěna 
při provozu potrubních systémů - chybějící záznamy o kontrolách potrubí dle čl. 38 ČSN 13 
0108, a dále o neoznačené potrubí či nechránění proti mechanickému poškození. Kontrolou, 
jak zaměstnavatel odstraňuje zjištěné nedostatky a závady bylo zjištěno, že přenosu informací 
ze  zpráv  o  revizích,  kontrolách  a  zkouškách  včetně  stanovení  termínů  opatření  k jejich 
odstranění a zodpovědné osoby ve smyslu § 3, odst. 4, písm. a) nařízení vlády č.101/2005 Sb., 
je prováděn nejrůznějšími způsoby, nejčastěji v písemné podobě i když je nutno konstatovat, 
že v některých případech bylo zjištěno neodstranění zjištěných závad – provozovatel vzal za 
svoji  splněnou  povinnost  skutečnost,  že  má  provedenou  revizi  a  s  odstraněním  závad  se 
nezabýval.  Pravidelná  údržba  charakteru  prevence  je  prováděna  ve  většině  kontrolovaných 
subjektů.  Údržba  je  zajišťována  jednak  dodavatelem,  částečně  však  i  vlastními  odbornými 
zaměstnanci.  Kvalita  údržby  souvisí  s  výší  finančních  prostředků,  které  provozovatel  do 
zařízení investuje a s odbornou úrovní obsluhy tlakových a plynových zařízení a většinou je 
pouze omezena na zajištění provozuschopnosti předmětných zařízení. 
 
Kontrola  na  pracovišti  -  zajištění  bezpečného  přístupu  k zařízení,  zda  je  zařízení 
dostatečně chráněno proti vnějším vlivům, zda je zajištěn dostatečný přívod spalovacího 
a  větracího  vzduchu,  zda  je  přívodní  potrubí  plynu  vybaveno  předepsanými 
armaturami, provedení značení protékajícího media, označení uzávěrů plynu, provedení 
protikorozní ochrany. 
 
78 
 

Kontrolovaná provozovaná zařízení byla vybavena předepsanou a řádně funkční bezpečnostní 
výstrojí,  armaturami  a  další  ochrannými  zařízeními.  V několika  případech  bylo  zjištěno 
nezajištění  kulového  ventilu  před  expanzomaty  v otevřené  poloze,  tlaková  expanzní  nádoba 
byla  provozována  bez  štítku  a  manometr  bez  označení  max.  pracovního  přetlaku  nebylo 
zajištěno  bezpečným  způsobem  vyústění  výfukového  potrubí  od  pojistného  ventilu. 
V několika  případech  byl  manipulační  prostor  okolo  provozovaného  zařízení  pouze 
minimální, na což je v rámci modernizace (např. výměna kotlů včetně náhrady protiproudých 
ohřívačů teplé vody deskové výměníky či výměníkových předávacích stanic) již pamatováno 
a v případě rekonstrukce napraveno. Revizní a kontrolní lávky kolem zařízení, jako schodiště 
popř.  žebříky  či  jiný  přístup  k technickému  zařízení  byly  provedeny  tak,  že  odpovídají 
právním  a  ostatním  předpisům  k zajištění  bezpečnosti  při  práci.  Kontrolovaná  technická 
zařízení  dle  zadání  úkolu  byla  různého  stáří,  od  různých  výrobců,  různé  konstrukce 
i provedení.  Ke  kontrolovaným  zařízením  byla  u  provozovatelů  k dispozici  technická 
dokumentace od výrobců.  Problémy na pracovišti byly zjištěny také v oblasti značení potrubí 
médií  dle  druhu  dopravované  látky,  chybějící  bezpečnostní  tabulky,  nedostatečně  označená 
přístupová cesta k hlavnímu uzávěru plynu, v kotelně umístěny věci nesouvisející s provozem 
zařízení.  Obsluha  zařízení  byla  vybavena  osobními  ochrannými  pracovními  pomůckami 
poskytovaných zaměstnancům na základě vyhodnocení rizik. Nedostatky nebyly zjištěny. 
Při kontrolách výměníkových stanic u velkých distributorů tepla, byla zjištěna poměrně dobrá 
úroveň péče o tato zařízení. Na přívodu primerního média VS byla vždy osazena předepsaná 
armatura včetně blokovací armatury s bezpečnostní funkcí a blokovací prvky ve výměníkové 
stanici a jejich funkce byla ověřována pravidelně. Systémy CENTRÁLNÍHO ZÁSOBOVÁNÍ 
TEPLEM  (dále  jen  „CZT“)  ve  většině  větších  měst  jsou  vybaveny  bezobslužnými 
výměníkovými  předávacími  stranicemi  s vysokým  stupněm  automatizace  a  regulace 
s centrálním  dispečinkem  a  automatikou  blokování  přívodu  primerního  teplonosného  media 
od  havarijních  stavů  podle  ČSN  060310.  U  těchto  blokovacích  zařízení  nejsou  vždy 
prováděny  potřebné  kontroly  a  údržbářské  úkony  a  kontrola  se  omezuje  na  pochůzkovou 
kontrolu ve stanovených obvykle denních intervalech. U ohřívačů ÚT a TUV bylo zjištěno, že 
jsou  vybaveny  předepsanou  bezpečnostní  výstrojí  a  tato  výstroj  je  kontrolována.  Situace  je 
horší v těch výměníkových předávacích stanicích, které vlastní nebo přímo provozuje někdo 
jiný  než  organizace  rozvodu  CZT.  U  některých  kontrolovaných  VS  bylo  zjištěno,  že  jsou 
využívány  i k jiným  účelům  než  jsou  určeny  a  není  zajištěn  bezpečný  přístup  k zařízení. 
Jednalo  se  zejména  o  výměníkové  stanice  umístěné  ve  školách,  byla  však  v součinnosti 
s příslušnými řediteli provedená okamžitá náprava.  
 
Sankce 

V rámci všech OIP bylo podáno 53 návrhů pokut za správní delikt a výše návrhů pokut byla 
1.135.000 Kč. Konečný počet uložených pokut byl 51 v celkové výši 1.055.000 Kč
 
Závěr 
V souladu  se  zadáním  úkolu,  byla  kontrola  provedená  v celém  rozsahu  u  všech  zařízení 
uvedených v zadání úkolu, a to tak, aby se snížilo riziko při provozu těchto zařízení. Výsledky 
79 
 

kontrol  v oblasti  bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  při  práci  prokázaly,  že  jsou  pro  kontrolované 
subjekty  přínosem  zejména  v tom,  že  ukazují  aktuální  stav  a  účelnost  přijatých  opatření 
v prevenci  rizik.  Přínosem  prováděných  kontrol  je  skutečnost,  že  zaměstnavatelé  byli 
upozorněni  na  plnění  povinností  souvisejících  s provozem  plynových  a  tlakových  zařízení. 
Plnění  těchto  povinností  by  mělo  vést  k zodpovědnějšímu  přístupu  při  zajištění  bezpečného 
a spolehlivého  provozu  těchto  zařízení  a  tím  i  snížení  rizika  možného  ohrožení  zdraví. 
Rovněž  byli  upozorněni  na  plnění  povinností  týkající  se  ustanovení  osob  odpovědných  za 
provoz  technických  zařízení.  Kontrolou  v organizacích  bylo  ověřeno  plnění  opatření 
k omezování  rizik  spojených  s provozem  plynových  a  tlakových  zařízení  se  zaměřením  na 
provoz  nízkotlakých  plynových  kotelen,  spotřebičů,  plynových  pecí  a  výměníkových  stanic 
včetně tlakových nádob. Ve všech kontrolovaných subjektech lze konstatovat, že nedostatky 
zjištěné  při  kontrolách  jdou  na  vrub  provozovatele  bez  rozdílu,  zda  se  jedná  o  nově 
instalovaná  zařízení  nebo  o  zařízení,  jehož  technický  stav  je  ovlivněn  stářím.  U  plynového 
a tlakového zařízení je možno na základě zjištěných poznatků konstatovat, že provozovatelé si 
uvědomují  možná  rizika  ohrožení  zdraví  jak  vlastních  zaměstnanců,  tak  i  okolí  vyplývající 
z provozu technických zařízení plynových a talkových zařízení. Zjištěné nedostatky vyplývaly 
většinou z neznalosti příslušných předpisů, než z jejich přehlížení. Byl shledán kladný přístup 
k průběhu kontrol a snaha subjektů k odstranění zjištěných nedostatků. Lze tedy usuzovat, že 
provedené kontroly přispěly ke zlepšení technického stavu plynového a tlakového zařízení a 
tím  konstatovat,  že  kontroly  splnily  daný  úkol  a  cíl.  Všichni  majitelé  i  provozovatelé 
přistupovali  k inspektorům  OIP  vstřícným  způsobem,  mají  zájem  o  bezpečný  provoz 
obsluhovaných  plynových,  tlakových  i  topných  zařízení,  i  když  některé  znalosti  jejich 
povinností  byly  velmi  kusé  (zvláště  tam,  kde  obsluha  je  zároveň  provozovatel  i  majitel 
zařízení).  V některých  případech  se  provozovatelé  plně  spoléhají  na  revizní  techniky,  kteří 
k nim  chodí  na  pravidelné  revize  a  kontroly  s tím,  že  budou  dodržovat  stanovené  termíny 
těchto  kontrol.  V převážné  části  kontrolovaných  subjektů  jsou  revize,  kontroly  a  zkoušky 
plynového  a  tlakového  zařízení  prováděny  dodavatelským  způsobem.  Úroveň  prováděných 
kontrol  a  revizí  je  rozdílná,  závislá  na  znalostech  a  zkušenostech  provádějících  pracovníků. 
Při prováděných kontrolách bylo velmi kladně posuzováno poskytování konzultací inspektory 
přímo  na  pracovištích  organizací,  což  mimo  jiné  přispělo  i  ke  zvýšení  úrovně  BOZP  u 
kontrolovaných  subjektů.  Vzhledem  k měnícím  se  různým  vlastníkům  tepelného  zařízení 
(plynového,  tlakového  i  tepelného)  je  nutné  neustále  provozovatelům  připomínat  jejich 
povinnosti  vyplývající  z platných  právních  a  technických  předpisů  se  zaměřením  na 
bezpečnost  provozu  těchto  zařízení.  Celkově  byl  úkol  proveden  v  širokém  spektru  oborů. 
V některých  oborech  např.  školství  a  zdravotnictví  se  ukázalo,  že  existuje  poněkud  nižší 
úroveň péče o vyhrazená zařízení, z tohoto důvodu doporučujeme zaměřit se na tyto oblasti a 
přispět  tak  k zvýšení  úrovně  bezpečnosti  i  u  těchto  provozovatelů.  Zkusit  prosadit  změnu 
legislativy,  konkrétně  ustanovení  §  33  zákon  o  inspekci  práce  tak,  aby  se  dali  postihovat  i 
revizní technici a montážní organizace - ze strany SÚIP resp. právního oddělení by bylo nutné 
zajistit  stanovisko  k této  problematice,  tak  bylo  možné  účinně  provést  kontrolu  u  revizního 
technika vyhrazených technických zařízení, a nebo iniciovat změnu zákona o inspekci práce.  
 
Novelizovat  stávající  vyhlášky  VTZ  –  PZ  a  TZ  tak  (i  ZZ),  aby  odpovídaly  současné 
úrovni vědy a techniky.
 
80 
 

Provádět  větší osvětu veřejnosti  s cílem  seznamování  s nebezpečími,  která mohou  nastat při 
zanedbání bezpečné obsluhy plynového, tlakového a topného zařízení - hlavně u společenství 
vlastníků bytových jednotek.  
Novelizace  stávajících  předpisů  pro  instalaci  těchto  zařízení  tak,  aby  měly  mít  charakter 
zákonného předpisu. 
3.7  Kontrola  plnění  úkolů  zadavatele  stavby  a  koordinátora  BOZP  na 
staveništi 
Zadáním  úkolu  bylo  provádět  kontroly  plnění  povinností  zadavatelů  staveb  a  koordinátorů 
BOZP na staveništi, kde současně působili zaměstnanci více než jednoho zhotovitele, a dále 
v případech,  kdy  celková  předpokládaná  doba  trvání  prací  a  činností  přesáhla  dobu  určenou 
v §  15  zákona  č.  309/2006  Sb.,  a  na  stavbách,  kde  byly  vykonávány  práce  a  činnosti 
vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo zdraví. Výběr kontrol zadavatelů 
staveb  vycházel  z  místních  znalostí  staveb  inspektory,  z  poznatků  o  stavbách  v  regionu 
a jejich  zhotovitelích  v  rámci  přípravy  na  kontroly  a  z  přehledu  oznámení  o  zahájení  prací 
zasílaných na OIP. 
 
Cílem  úkolu  bylo  vyžadovat  plnění  povinností  zadavatele  stavby  a  koordinátora  BOZP  na 
staveništi,  a  tím  prosazovat  zvyšování  úrovně  bezpečnosti  práce  na  stavbách  a  kontrolovat, 
zda  zadavatelé  stavby  plní  podmínky  dané  zákonem  č.  309/2006  Sb.,  a  zda  koordinátoři 
pracují  v  souladu  s  předpisy,  zejména  se  zákonem  č.  309/2006  Sb.,  a  NV  č.  591/2006  Sb. 
a prosazují  zvyšování  úrovně  bezpečnosti  práce  na  stavbách  a  tím  působí  na  snižování 
pracovní  úrazovosti,  způsobené  nedostatečnou  informovaností  jednotlivých  zhotovitelů 
o možných  rizicích  a  úkolech  prováděných  jednotlivými  zaměstnanci  pro  bezpečný  výkon 
práce. 
 
Kontroly byly zaměřeny na otázky: 

za  zadavatel  stavby  doručil  oznámení  o  zahájení  prací  na  OIP,  zda  oznámení  splňuje 
náležitosti  přílohy  č.  4  k NV  č.  591/2006  Sb.  a  zda  je  zajištěno  jeho  vyvěšení  na 
staveništi, 

zda zadavatel stavby zajistil, aby byl před zahájením prací na staveništi zpracován plán 
bezpečnosti a ochrany zdraví,  

zda  na  staveništi,  kde  působí  zaměstnanci  více  než  jednoho  zhotovitele,  zadavatel  určil 
potřebný  počet  koordinátorů  bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  při  práci  na  staveništi 
v souladu se zákonem č. 309/2006 Sb., 

zda zadavatel zavazuje zhotovitele stavby k součinnosti s koordinátorem BOZP, 

zda  koordinátor  plní  povinnosti  dané  §  18  zákona  č.  309/2006  Sb.    a  §  7  a  8  NV 
č. 591/2006 Sb. 
 
Zhodnocení kontrolní činnosti 

V rámci úkolu bylo provedeno 390 kontrol u 360 subjektů. Z celkového počtu 499 zjištěných 
nedostatků  bylo  inspektory  OIP  v  175  případech  uloženo  opatření  k  odstranění  zjištěných 
81 
 

nedostatků  podle  §  7  odst.  1  písm.  k)  zákona  o  inspekci  práce.  V  324  případech  porušení 
bezpečnostních předpisů nebylo vydáno opatření, protože závady byly odstraněny v průběhu 
kontroly.   
 
Tabulka 1 – Základní údaje: 
OIP 







10  celkem 
Počet kontrolovaných subjektů  82 
35 
22 
31 
22 
50 
58 
70 
360 
Počet kontrol 
93 
35 
23 
34 
22 
50 
60 
73 
390 
Počet zjištěných nedostatků   
15 
50 
48 
50 
32 
45 
92 
167 
499 
 
Nejčastěji byl kontrolovanými subjekty porušován zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších 
podmínek  bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  při  práci,  ve  znění  pozdějších  předpisů  a  NV  
č. 591/2005 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci 
na staveništích. 
Nejčastěji porušované předpisy 
1% 
23% 
Zákon č. 309/2006 Sb.
NV č. 591/2006 Sb.
Ostatní
76% 
 
Kontrolní část: 
A) Povinnosti zadavatelů staveb  
Zaslání oznámení o zahájení prací 
V případě, že stavba splňuje stanovená kritéria, Zadavatel stavby má povinnost zaslat místně 
příslušnému  OIP  oznámení  o  zahájení  prací  podle  §  15  zákona  č. 309/2006  Sb.  Povinnost 
doručit  oznámení  o  zahájení  prací  se  do  povědomí  zadavatelů  staveb  ve  značné  míře  již 
zažila. Splnění této povinnosti není pro zadavatele staveb náročné, protože obsahovou stránku 
oznámení  určuje  prováděcí  právní  předpis.  Setkáváme  se  však  s tím,  že oznámení  bývá 
zasíláno  i  tehdy,  kdy  povinnost  podle  zákona  nevznikla,  nebo  oznámení  bývají  zasílány 
duplicitně, např. zadavatelem stavby, koordinátorem a někdy i zároveň zhotovitelem. K této 
skutečnosti  zcela  jistě  přispěla  možnost  uložení  pokuty  za  neplnění  povinností  zadavatele 
82 
 

stavby.  Je  však  s podivem,  že  mnoho  z  nich  vykazovala  nějaký  nedostatek.  Jednalo  se 
zejména  o  chybějící  určení  koordinátorů  ve  fázi  přípravy,  neuvedení  IČ  zadavatele, 
zhotovitele a neuvedení termínu dokončení stavby, nedostatečný popis stavby s výčtem prací 
se zvýšeným rizikem. 
 
Zpracování plánu BOZP na staveništi 
Z  poznatků  získaných  při  posuzování  projektových  dokumentací  nebo  při  kontrolách  na 
staveništích  možno  konstatovat,  že  povinnost  zajistit  zpracování  plánu  BOZP  při  přípravě 
stavby  většinou  není  plněna.  Pokud  je,  jako  příloha  k projektové  dokumentaci  dokument 
nazvaný  „Plán  BOZP“,  je  pouhým  souhrnem  povinností,  vyplývajících  z právních  předpisů 
pro výkon  stavebních  a  montážních  prací.  Problémy  plánů  spočívají  ve  lhůtě  zpracovávání, 
kdy jsou zpracovávány až po dokončení projektové dokumentace pro stavební povolení anebo 
jsou zpracovávány až při realizaci staveb koordinátory ve fázi realizace stavby. Setkáváme se 
s tzv. „ univerzálními plány“, které jsou většinou obecným výpisem citací z nařízení vlády č. 
591/2006 Sb. a 362/2005 Sb., nezřídka jsou v textu uvedeny informace z jiné stavby. Mnohdy 
se popisované práce uvedené v plánu vůbec na stavbě nevyskytují. Oblíbeným tématem plánů 
je uvádění informací typu povinnosti zadavatele, stavbyvedoucího, koordinátora, poskytování 
první  pomoci  při  úrazech  el.  proudem,  traumatologický  plán  atp.  V plánech  naopak  nejsou 
uvedena  potřebná  opatření  z hlediska  časové  potřeby  i  způsobu  provedení,  nejsou  rovněž 
upraveny na skutečný stav a postupně v průběhu realizace přizpůsobeny podstatným změnám, 
jak stanoví § 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb. 
 
Určení  potřebného  počtu  koordinátorů  na  staveništi,  kde  působí  zaměstnanci  více  než 
jednoho zhotovitele stavby současně 
Stále se setkáváme s tím, že zadavatel neurčí koordinátora ve fázi přípravy stavby. V drtivé 
většině  případů,  kdy  je  koordinátor  určen,  je  tato  povinnost  plněna  pouze  ve  fázi  realizace 
stavby.  Dokud  nebude  změnou  zákona  umožněno  uložit  sankci  za  tento  nedostatek,  nelze 
předpokládat  zlepšení  stavu.  Z hlediska  určování  koordinátorů  bylo  zjištěno,  že  zadavatelé 
staveb převádějí smluvně povinnost zajistit koordinátora na zhotovitele stavby, takže ne vždy 
jsou  určeni  zadavatelem,  ale  jsou  určováni  technickým  dozorem  investora  (dále  „TDI“), 
projektanty  nebo  zhotoviteli,  což  není  možno  považovat  za  splnění  požadavku  zákona. 
V případech,  kdy  zhotovitel  koordinátora  platí,  potom  koordinátor  pracuje  ve  prospěch  toho 
zhotovitele,  od  kterého  dostává  odměnu,  a  ten  má  možnost  jeho  činnost  značně  ovlivňovat, 
což BOZP nijak neprospívá. V těchto případech je funkce koordinátora považována pouze za 
formální,  je  vybrána  nejnižší  nabídka,  která  pak  skutečně  představuje  výkon  formální, 
omezený pouze na účast na kontrolních dnech zadavatele stavby. 
 
Povinnosti zadavatele ke koordinátorovi 
V  zákoně  č.  309/2006  Sb.,  je  ustanovení  § 14  odst.  4,  které  zadavateli  stavby  ukládá 
povinnost zavázat všechny zhotovitele ke spolupráci s koordinátorem BOZP. V praxi je toto 
ustanovení  opomíjeno  nebo  mylně  vykládáno.  Zadavatelé  uzavírají  se  zhotoviteli  obchodní 
smlouvy, do kterých problematika spolupráce s koordinátorem nebývá běžně zapracována. Ve 
smlouvě je maximálně uvedeno, že provádět činnosti je nutno v souladu s požadavky BOZP 
a smluvní sankce za neplnění. Vazba na koordinátora a povinnost součinnosti s koordinátorem 
83 
 

není smluvně dostatečná, případně není stanovena vůbec. Častou věcí je řetězení zhotovitelů, 
kdy si  subdodavatel přizve k realizaci  dalšího „podzhotovitele“, se kterým  uzavře smlouvu, 
ale  již  neuvádí  povinnost  spolupráce  s  koordinátorem.  Vzhledem  k  situacím,  kdy  o  dílčích 
zhotovitelích  investor  neví,  nejsou  tito  „podzhotovitelé“  zavazováni  k  součinnosti 
s koordinátorem.  Smluvní  zavázání  všech  zhotovitelů  k  součinnosti  s  koordinátorem  je 
v mnoha  případech  řešeno  formálně  a  zavázání  končí  na  „prvním  článku  řetězce 
subdodavatelů“. 
 
B) Povinnosti koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi 

Oproti  loňskému  roku  došlo  k  mírnému  zlepšení  činnosti  koordinátorů  a  snížení  počtu 
nedostatků. Poznatky z kontrol však ukazují, že stále existuje velký počet koordinátorů, kteří 
plní požadavky vyplývající koordinátorům ze zákona č. 309/2006 Sb. a prováděcího předpisu 
NV č. 591/2006  Sb.  spíše  formálně.  Zdůvodněním  takového  výkonu  činnosti  je  často  cena 
sjednaná ve smlouvě.  
 
V činnosti koordinátora ve fázi realizace však jsou často zjišťovány následující nedostatky: 
Nejčastěji  porušenou  povinností  u  koordinátorů  BOZP  ve  fázi  přípravy  je,  že nezabezpečí, 
aby  plán  BOZP  obsahoval  údaje,  informace  a  postupy  v nezbytných  podrobnostech 
a nezajištění  zpracování  požadavků  na  bezpečnost  při  udržovacích  pracích.  Dalšími 
porušenými  povinnostmi  u  koordinátorů  BOZP  ve  fázi  realizace  staveb  je nesledování 
provádění  zejména  rizikových  prací,  neupozorňování  na nedostatky  a  nevyžadování 
bezodkladné  nápravy.  Uvedené  nedostatky  jsou  způsobeny  i  neprůkaznou  činností 
koordinátora  BOZP.  Koordinátoři  neinformují  zhotovitele  o  rizicích,  která  se  vyskytují  na 
staveništích  s postupem  výstavby.  Tento  požadavek  se  snaží  naplnit  administrativním 
předáváním  nejrůznějších  registrů  rizik  bez  vazby  na  konkrétní  dění  na  staveništi. 
Nekoordinují opatření k zajištění bezpečnosti práce na staveništi. Je zjišťováno, že v plánech 
BOZP  nejsou  uvedena  konkrétní  řešení  opatření  v oblasti  BOZP  a  koordinátor  koordinační 
opatření  neřeší.  Nekontrolují  dodržování  plánu  BOZP,  např.  nekontrolují  zabezpečení 
staveniště, které má být dle NV č. 591/2006 Sb., prováděno podle plánu BOZP. Plán však toto 
mnohdy neřeší, resp. díky způsobu jeho zpracování je řešení odlišné od poměrů na vlastním 
staveništi.  Neprovádějí  zápisy  o  zjištěných  nedostatcích  v  bezpečnosti  a  ochraně  zdraví  při 
práci na staveništi, na něž prokazatelně upozornil zhotovitele a nezapisuje údaje o tom, zda 
a jakým způsobem byly tyto nedostatky odstraněny. Kontrolní dny a činnost koordinátora jsou 
na  stavbách  prováděny  většinou  jen  za  účasti  zástupce  hlavního  zhotovitele.  Účast  dalších 
podzhotovitelů  na  kontrolních  dnech  je  minimální.  Seznámení  všech  zhotovitelů  bývá 
realizováno  většinou  písemně  až  po  kontrolních  dnech.  Následný  dopad  na  celkovou 
funkčnost zajištění bezpečnosti na staveništi je nedostačující, na což navazuje fakt, že každé 
staveniště má svá specifická rizika, která se mění v reálném čase a která vznikají a zanikají 
s postupem  realizace  stavby.  Většina  koordinátorů  jako  základní  povinnost  chápe  provádění 
kontrol  na  staveništích.  Při  této  své  činnosti  však  zjištěné  nedostatky  formulují  v obecné 
rovině mnohdy formou doporučení, která nejsou směřována ke konkrétnímu subjektu, jenž je 
za nedostatek odpovědný. 
 
84 
 

Sankce 
V rámci  kontrol  vyplývajících  z tohoto  hlavního  úkolu  uložili  inspektoři  OIP  ve  smyslu 
zákona o inspekci práce za správní delikty celkem 36 pokut v celkové výši 903.000 Kč.  
 
 
Závěr 
Můžeme  konstatovat,  že  cíle  daného  hlavního  úkolu  byly  splněny  všemi  oblastními 
inspektoráty  práce,  a  to  včetně  poradenské  činnosti  v oblasti  bezpečnostních 
a pracovněprávních  předpisů  dle  ustanovení  zákona  o  inspekci  práce.  Z výsledků  kontrol 
provedených v rámci tohoto úkolu lze konstatovat, že předmět kontroly byl zaměřen vhodně a 
pro kontrolované subjekty byl přínosem. Úroveň koordinátorů BOZP má pomalu zlepšující se 
tendenci,  i  když  tento  trend  je  pomalý.  S tímto  koresponduje  zvyšující  se  povědomí  o 
povinnostech zadavatelů staveb. V posledních letech narostly počty oznámení o zahájení prací, 
snižuje  se  počet  staveb,  kde  zadavatel  neurčil  koordinátora,  i  když  měl  k tomu  povinnost. 
Pokud nejsou plněny zákonné požadavky ohledně koordinátora, jdou na vrub zvláště neznalosti 
povinností investora, zadavatele stavby, případně snahy o šetření investičních prostředků, a to 
nejen  v soukromém  sektoru,  ale  ve  velké  míře  i  ve  veřejné  správě  –  obcí,  měst.  Stává  se,  že 
někteří zadavatelé se se snaží vyhnout určení koordinátora tím, že si různě vykládají zákonné 
předpisy  ve svůj prospěch a snaží  se prokázat,  že určit koordinátora nemusí. U koordinátorů 
BOZP bývá závažným nedostatkem kvalita jejich praktických znalostí a zkušeností. V praxi se 
setkáváme s koordinátory, kteří jsou spíše bezpečnostními techniky, jejichž činnost se omezuje 
na dokumentování a sepisování závad, které jsou momentálně v době kontroly koordinátora na 
staveništi v nepořádku. Chybí jakákoliv prevence rizik a časová koordinace z hlediska BOZP. 
Dokumentace  a  záznamy  jsou  sice  jediným  prokazatelným  výstupem  koordinátora 
o vyhledávání  rizik  a  řešení  problémů  nebo  závad,  otázkou  vždy  je,  jakou  mají  praktickou 
hodnotu.  Zpracovaný plán BOZP se tak mnohdy  stává pouhou nutnou  administrativou, které 
rozumí, pracuje s ní a aktualizuje ji jen koordinátor – otázka jeho obsahu a rozsahu se tímto 
stává nedůležitou. 
 
3.8  Prevence BOZP při přípravě a provádění staveb 
Oblastní  inspektoráty  práce  se  jako  dotčené  orgány  státní  správy  vyjadřují  k   projektovým 
dokumentacím staveb, k jejich změnám a změnám v užívání staveb. Projektové dokumentace 
jsou  vybírány  k  posouzení  v souladu  s vnitřním  předpisem  SÚIP.  Ve  svých  vyjádřeních  ke 
kontrolovaným  projektovým  dokumentacím  oblastní  inspektoráty  práce  upozorňují 
předkladatele  na  nedostatky  v  naplňování  právních  předpisů  k zajištění  bezpečnosti  práce 
a technických  zařízení  a  předcházejí  touto  činností  možným  pracovním  úrazům.  Dále  pak 
účastí  na  řízeních  k povolení  užívání  staveb  lze  podchytit  řadu  nedostatků  vzniklých  při 
provádění  staveb,  které  by  později  během  provozu  a  užívání  staveb  mohly  vést  ke  vzniku 
mimořádných  událostí  (úrazy  nebo  havárie,  ohrožení  veřejnosti  apod.).  Kontrolou 
projektových dokumentací a následně účastí na řízení k povolení užívání staveb se významně 
85 
 

ovlivňuje prevence v oblasti bezpečnosti práce a bezpečnosti technických zařízení z hlediska 
budoucího provozu.  
 
Cílem  hlavního  úkolu  je  prověřit  plnění  podmínek  vyplývajících  z právních  a  ostatních 
předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci již ve fázi přípravy staveb a během 
řízení k povolení užívání staveb.  
 
Úkol byl rozdělen na dvě části: 
A. Kontrola projektových dokumentací 
B. Účast na řízeních k povolení užívání staveb 
 
Kontroly  byly  zaměřeny  zvláště  na  obsahovou  stránku  předkládaných  projektových 
dokumentací  z hlediska  zajištění  bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  při  práci  a  účast  na 
kolaudačních řízeních se zaměřila na podchycení nedostatků bezpečnosti a ochrany zdraví při 
práci při užívání staveb. Kontroly a účast na řízení k povolení užívání staveb byly prováděny 
zejména u staveb: 

určených pro výrobu a skladování, ve kterých bude zaměstnáno více než 20 osob, 

určených pro zaměstnávání osob s omezenou schopností pohybu a orientace, 

určených pro shromažďování  více než 200 osob a dále u staveb, ve kterých se nachází 
prostor  určený  k shromažďování  osob,  v němž  počet  a  hustota  osob  převyšují  mezní 
normové hodnoty a je určena ke kulturním, sportovním a obdobným účelům (ve smyslu § 
3 písm. b) vyhlášky ministerstva pro místní rozvoj č. 268/2009 Sb.), 

určených  pro  výrobu  a  skladování  nebezpečných  chemických  látek  (zákon  č.  350/2011 
Sb., ve znění pozdějších předpisů) s výjimkou skladů a výroben výbušnin, 

hromadných  garáží  -  vícepodlažních    ČSN  73  6058  Třídění,  odst.  4  Podle  stavebního 
(dispozičního)  řešení,  písmeno  b)  a  podzemních  garáží  (ČSN  73  6058 Třídění,  odst.  5 
Podle vztahu podlahy nejnižšího podlaží k úrovni přilehlého terénu), 

jaderných elektráren, 

kotelen  I. a  II. kategorie (vyhl.  č. 91/1993  Sb.) a  dále kotelen s parními a kapalinovými 
kotli (vyhrazeným tlakovým zařízením) ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 18/1979 
Sb., v platném znění, 

čerpacích stanic LPG/CNG, 

bioplynových stanic. 
 
Předmět kontroly: 
A. Projektové dokumentace: 
Dokumentace byly posuzovány z hlediska způsobu zajištění bezpečnosti práce a technických 
zařízení  pro  výstavbu  a  budoucí  provoz.  Při  posuzování  projektové  dokumentace  staveb  se 
prověřuje,  zda  jsou  vyloučena  nebo  na  nejnižší  dosažitelnou  míru  snížena  rizika  možného 
ohrožení  zdraví  a  života  osob,  tj.  zda  tato  řešení  splňují  bezpečnostní  požadavky,  které  se 
vztahují na danou stavbu zvláště pak: 
86 
 

-  zda  projektová  dokumentace  obsahuje  náležitosti  dané  vyhl.  č.  499/2006  Sb.  pro  oblast 
zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zvláště plán BOZP při práci na staveništi,   
-  zda projektová dokumentace obsahuje i řešení k zajištění BOZP při údržbě objektů,   
-  zda  v projektové  dokumentaci  obsahují  informace  ohledně  instalovaných  zařízení 
(elektrických, plynových, zdvihacích, tlakových, apod.) a informace ohledně instalovaných 
výrobních zařízení a výrobní technologie a jejich řešení z hlediska BOZP. 
 
 
B. Řízení k vydání kolaudačního souhlasu: 
Při  řízení  k vydání  kolaudačního  souhlasu  uplatňovali  inspektoři  OIP  požadavky  právních 
a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, a to zejména zda:  

byly odstraněny nedostatky zjištěné při posouzení projektové dokumentace stavby,  

byly odstraněny nedostatky vyplývající ze změn realizovaných v průběhu výstavby,  

stavba  je  provedena  podle  schváleného  projektu  a  případné  změny  jsou  vyznačeny 
v původní projektové dokumentaci,  

provedení  stavby  odpovídá  požadavkům  právních  a  ostatních  předpisů  k zajištění 
bezpečnosti práce, 

umístění  a  prostorové  uspořádání  strojů  (zařízení),  popř.  jejich  souborů,  včetně 
dopravních a manipulačních ploch a ploch pro obsluhu a údržbu odpovídá požadavkům 
právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti práce,  

jsou realizována opatření k zajištění bezpečnosti práce, stanovené na základě zhodnocení 
všech  předvídatelných  rizik  možného  ohrožení  zaměstnanců,  popř.  jiných  osob  či 
majetku,  

jsou  realizována  konstrukční  řešení,  popř.  opatření  umožňující  bezpečnou  obsluhu, 
údržbu nebo opravu stavby (její části) po dobu jejího užívání,  

jsou funkční ochranná zařízení,  

jsou provedeny všechny příslušné revize a zkoušky instalovaného zařízení. 
 
Zhodnocení kontrolní činnosti 

Celkem bylo posouzeno 1 503 projektových dokumentací ke stavebnímu řízení.  
Tabulka 1 – Projektové dokumentace (dále jen PD): 
OIP 







10 
celkem 
Počet doručených PD 
163  316  330 
61 
452  240  510  217 
2289 
PD vybrány k posouzení 
35 
110  237 
47 
298  131  130  151 
1503 
PD nevybrány k posouzení    128  206  93 
14 
154  109  380 
66 
1150 
 
Tabulka 2 – Řízení k vydání kolaudačního souhlasu: 
OIP 







10 
celkem 
Počet kontrol k vydání 
10 
75 
432 
97 
320  196  204 
47 
1381 
kolaudačního souhlasu 
87 
 

 
 
Kontrolní část: 
A. Projektové dokumentace 
Z celkového  počtu  2  289  doručených  žádostí  o  posouzení  projektové  dokumentace  nebylo 
k posouzení  vybráno  1  150  dokumentací.  K  těmto  dokumentacím  pro  stavební  řízení  se 
Oblastní inspektoráty práce nevyjadřovaly, protože se jednalo o drobné stavby bez zvýšeného 
rizika,  bytové  domy,  sklady  či  výrobní  prostory  pro  méně  než  20  zaměstnanců  atd.,  které 
nesplňovaly  kritéria  pro  výběr  daná  Metodickým  pokynem  generálního  inspektora  Státního 
úřadu  inspekce  práce.  K dokumentacím  staveb,  jejich  změn  a  změn  v užívání  staveb  pro 
výrobu  a  skladování,  určených  pro  zaměstnávání  osob  s omezenou  schopností  pohybu  a 
orientace, určených pro shromažďování  více než 200 osob, bioplynových stanic atd.  vydaly 
oblastní inspektoráty práce celkem  1 503 vyjádření. Při posuzování projektové dokumentace 
byla náležitá pozornost věnována nejen posouzení podmínek pro provádění staveb z hlediska 
bezpečnosti  a  ochrany  zdraví,  ale  i  pro  budoucí  bezpečný  provoz  staveb,  včetně  zajištění 
bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců, kteří provádí údržby, opravy a revize stavebních 
konstrukcí, strojů a zařízení. Na posuzování projektových dokumentací se podíleli i inspektoři 
specialisté  na  vyhrazená  technická  zařízení.  Předkládané  dokumentace  v mnoha  případech 
neměly dostatečnou vypovídající schopnost o řešení rizik při výstavbě i budoucím provozu a 
až  na  výjimky  přetrvávala  snaha  předkládat  dokumentace  jen  v minimálním  rozsahu. 
V technických  zprávách  byly  odkazy  na  neplatné  předpisy  a  technické  normy  (např.:   již 
neplatná  ustanovení  vyhlášky  č.  48/1982  Sb.,  ve  znění  pozdějších předpisů,  vyhlášky  č. 
324/1990 Sb., neplatných elektrotechnických norem apod.). Neúplné projektové dokumentace 
byly vráceny k doplnění a opětovnému předložení k posouzení.  
 
Nejčastější důvody vrácení projektových dokumentací staveb k doplnění: 

dokumentace  neodpovídaly  z hlediska  BOZP  svým  rozsahem  a  obsahem  vyhl.  č. 
499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, 

projekty  dostatečně  neřešily  způsob  zajištění  ochrany  zdraví  a  bezpečnosti  při  výstavbě 
a při užívání,  

dokumentace neobsahovaly část E - Zásady organizace výstavby, 

chybí dokumentace výtahu, dispozice výtahové šachty a projekt elektrického zařízení, 

v projektu  „elektro“  nebyly  doloženy  protokoly  o  stanovení  vnějších  vlivů  z hlediska 
elektrického zařízení, 

dokumentace  nerespektuje  požadavky  na  ochranu  před  bleskem,  stanovení  přípustného 
rizika, třídy ochrany před bleskem, vnější a vnitřní ochrany apod., 

chybí technologická část projektu týkající se výroby a skladování včetně vnitřní dopravy. 
 
Předkládané projektové dokumentace v některých případech upřednostňovaly architektonické 
a technické řešení a méně se zabývaly bezpečností a ochranou zdraví při provádění, užívání 
a udržování  staveb  včetně  působení  předvídatelných  vlivů.  Vzhledem  k závažnosti  je  této 
88 
 

problematice  věnována  odpovídající  stálá  pozornost.  V rámci  prováděného  poradenství  jsou 
často vyřešeny nedostatky ještě před podáním dokumentací s žádostí o posouzení.  
 
B.
 Řízení k vydání kolaudačního souhlasu  
V   roce  2013  se  inspektoři  oblastních  inspektorátů  práce  účastnili  celkem  1  381  řízení 
k vydání  kolaudačního  souhlasu  k  užívání  staveb.  Cílem  účasti  na  řízení  k vydání 
kolaudačního  souhlasu  bylo  ověření  a  kontrola  připravenosti  staveb  před  uvedením  do 
provozu, zvláště splňuje-li požadavky k zajištění bezpečnosti práce a bezpečnosti technických 
zařízení.  
Při  výběru  a  zvažování  účasti  inspektora  na  řízení  k vydání  kolaudačního  souhlasu  byly 
upřednostňovány  stavby  většího  charakteru  a  stavby  se  zvýšenými  riziky  možného  vzniku 
úrazů dle Metodického pokynu generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce, stavby 
s provozem  výrobního  a  skladového  charakteru  a  stavby,  u  kterých  byla  posuzována 
projektová  dokumentace.  V těchto  případech  se  také  se  zjišťovalo,  zda  byly  odstraněny 
závady, na které bylo upozorněno již při posuzování projektové dokumentace.  
 
Nejčastější závady zjištěné při řízení k vydání kolaudačního souhlasu:  

ve  skladech  a  výrobních  halách  nejsou  označeny  zúžené  průchozí  a  průjezdné 
komunikace, prostory pro skladování, 

nejsou označeny spodní hrany zdvižných mechanicky ovládaných vrat, 

není dodržena podchodná výška, 

neprovedené výchozí revize elektrických zařízení, 

plynové rozvody bez ochranného nátěru, 

neodlišené nástupní a výstupní schodišťové stupně, 

neodlišené komunikace od ostatních ploch uvnitř staveb, 

neoznačené prosklené dveře a stěny ve výšce 1,1 m až 1,6 m, 

nevyznačená maximální přípustná nosnost podlahy ve skladech, 

regály neoznačené nosností buňky a max. počtem buňky ve sloupci, 

nestanovené vnější vlivy ve vztahu k provozovaným elektrickým zařízením, 

neodstraněné nedostatky uvedené ve výchozích revizích, 

ochrana  před  bleskem  a  ochrana  před  účinky  statické  elektřiny  není  provedena 
odpovídajícím způsobem. 
 
Ve  většině  případů  nebyly  zjištěny  závady,  které  by  bránily  uvedení  stavby  do  užívání. 
Některé stavby byly dobře připraveny k závěrečným kontrolním prohlídkám a některé zjištěné 
drobné  nedostatky  byly  odstraněny  během  řízení.  V případě  uplatňovaných  požadavků  na 
odstranění  větších  závad  byly  stanoveny  lhůty  pro  jejich  odstranění.  V několika  případech 
nebyl vydán souhlas s uvedením stavby do provozu nebo byl souhlas podmíněn odstraněním 
nedostatků  před  uvedením  stavby  do  provozu.  Nesouhlasné  a  podmíněné  souhlasy  pro 
uvedení stavby do provozu se ve většině případů týkaly plynových a elektrických zařízení. Ke 
zlepšení připravenosti staveb přispěla i skutečnost, že někteří investoři, respektive projektanti 
si vyžádali konzultaci před kolaudačním řízením a případné závady mohli odstranit. Ze strany 
89 
 

stavebních  úřadů  je  zájem  o  účast  zástupců  inspektorátu  (jako  dotčeného  orgánu)  na  řízení 
k vydání  kolaudačního  souhlasu.  Vyžadují,  aby  investoři  staveb  doložili  před  vydáním 
kolaudačního  souhlasu  souhlasné  stanoviska  dotčených  orgánů,  a  to  i  na  stavby  bez 
zvýšeného  rizika,  malých  provozoven,  provozoven  nevýrobního  a  neskladového  charakteru 
apod. Problémem je snaha ze strany investora kolaudovat  stavby před úplným  dokončením, 
kdy se skutečný provozní stav může značně lišit od stavu zjištěného při těchto „předčasných“ 
kolaudací. V souvislosti s výše uvedeným se množí žádosti o vyjádření inspektorátu na stavby 
bez technologie výroby a skladování (pouze na stavební část).  
 
 
Závěr 
Velký vliv účasti inspektorů při schvalování projektové dokumentace a při povolování staveb 
v  rámci  závěrečných  kontrolních  prohlídek  za  účelem  vydání  kolaudačního  souhlasu  na 
celkovou prevenci v oblasti BOZP včetně vyhrazených technických zařízení je nepopiratelný 
a nezpochybnitelný. Je to nejúčinnější nástroj, který vítají investoři a provozovatelé, protože 
je  možno  odstranit  velké  množství  nedostatků  v  oblasti  bezpečnosti  práce  a  vyhrazených 
technických zařízení většinou na náklady zhotovitele. Zhotovitel je těmito kontrolami nucen 
provádět stavby kvalitněji, tak aby byly bezpečnější. Odstranění zjištěných závad má většinou 
efekt  násobnosti  odstraňování  závad,  protože  si  zhotovitel  již  málokdy  dovolí  opakovat 
závady  zjištěné  při  kolaudačních  řízeních.  Inspektoři  se  zaměřují  v průběhu  kolaudačních 
řízení na podchycení nedostatků, které by mohly negativně ovlivňovat bezpečnost a ochranu 
zdraví  při  práci  při  užívání  staveb.  Jedná  se  většinou  o  stavby,  kde  by  v případě  vydání 
kolaudačního  souhlasu  nebo povolení  užívání  stavby  bez  přítomnosti  inspektorů  OIP  a  tedy 
nezjištění případných závad, mohlo s velkou pravděpodobností dojít ke vzniku mimořádných 
událostí, jako jsou úrazy, havárie, ohrožení veřejnosti a podobně. 
 
3.9  Kontrola  systému  BOZP  ve zdravotnických  zařízeních  se  zaměřením 
na všeobecnou bezpečnost a elektrická zařízení 
Úkol  byl  proveden  na  základě  výrazného  nárůstu  počtu  závažných  a  ostatních  pracovních 
úrazů zaměstnanců ve zdravotnických zařízeních. Kontrolní činnost byla zaměřena na menší 
a střední  zdravotnická  zařízení  (např.  zdravotní  střediska  a  jiné)  včetně  soukromých 
zdravotnických zařízení. 
 
Cílem  úkolu  je  zjišťování  úrovně  bezpečnosti  a ochrany  zdraví  při  práci  ve  zdravotnických 
zařízeních,  a  to  i  u  nově  vzniklých  subjektů,  u  nichž  doposud  kontroly  nebyly  provedeny. 
Tímto  preventivním  působením  v rámci  kontrolní  činnosti  dodržování  bezpečnostních 
předpisů  vytvořit  předpoklady  k  postupnému  snížení  pracovní  úrazovosti  ve  sféře 
zdravotnictví. 
 
Každý oblastní inspektorát práce provede kontrolu minimálně u 10 zdravotnických zařízení. 
90 
 

Kontroly provedou společně inspektoři se zaměřením na všeobecnou bezpečnost a inspektoři 
se specializací na elektrická zařízení. 
Kontroly byly zaměřeny především na následující oblasti: 

školení  o  BOZP;  prevence  rizik  v daném  zdravotnickém  zařízení  (vyhledávání 
a hodnocení,  přijímání  opatření  či  jejich  odstranění,  seznámení  zaměstnanců  s riziky 
možného  ohrožení  života  a  zdraví  včetně  rizik  nebezpečných  chemických  látek 
a chemických směsí, a dále pak se stanovenými opatřeními),  

zpracování  požadovaných  místních  provozně  bezpečnostních  předpisů  včetně  způsobu 
používání  a  skladování  nebezpečných  chemických  látek  a  chemických  směsí 
(bezpečnostní listy, bezpečnostní značky a značení), 

osobní  ochranné  pracovní  prostředky  (zpracování  seznamu,  poskytování,  kontrola 
používání), 

průvodní  a  provozní  dokumentace,  údržba,  kontroly  technických  zařízení  ve 
zdravotnictví,  

řádná evidence pracovních úrazů a stanovení opatření proti jejich opakování, 

zajištění revizí elektrických zařízení, instalací, spotřebičů a hromosvodů,  

odborná kvalifikace k obsluze technických zařízení (např. vyhláška č. 50/1978 Sb.). 
 
Zhodnocení kontrolní činnosti 
Kontrola dodržování stavu BOZP ve zdravotnických zařízeních 
V rámci  úkolu  bylo  provedeno  celkem  145  kontrol.  Nejdůležitější  údaje  z kontrol  jsou 
uvedeny  v následující  tabulce.  Celkový  počet  zjištěných  nedostatků  činí  631,  což  potvrzuje 
význam kontrol. Kontrolami došlo ke zvýšení povědomí zaměstnavatelů, kteří si uvědomují 
rizika vyplývající z jejich činností. 
 
Tabulka 1 - Údaje o provedených kontrolách: 
OIP 







10 
celkem 
Počet kontrol subjektů 
31 
11 
19 
10 
11 
11 
29 
20 
142 
Počet kontrol celkem 
31 
11 
19 
10 
11 
11 
29 
23 
145 
Počet zjištěných nedostatků 
90 
58 
42 
42 
35 
65 
158 
141 
631 
Počet vydaných TOO 
11 







30 
Pokuty  









Pokuty (v tisících Kč) 
20 

65 





90 
Počet kontrol bez nedostatků 









TOO … technicko-organizační opatření 
91 
 

Zjištěné nedostatky: 
Školení zaměstnanců, včetně zdravotní způsobilosti 
Školení o právních a ostatních předpisech BOZP bylo často prováděno odborně způsobilými 
osobami  v prevenci  rizik,  většinou  prováděné  externě.  Zaměstnanci  neměli  vstupní  školení. 
V osnovách školení chyběly interní předpisy vydané zaměstnavatelem. Nebyl stanoven obsah, 
četnost  a  způsob  ověření  znalostí  zaměstnanců.  Zaměstnanci  nebyli  řádně  seznámeni 
s příslušnými  bezpečnostními  listy.  U  některých  nebezpečných  látek  nebyl  k dispozici 
bezpečnostní list. 
Vyhledávání a hodnocení rizik, přijímání opatření k jejich působení 
Vyhledávání  rizik  bylo  prováděno  formálně.  Přijatá  opatření  k minimalizaci  rizik  byla 
neadekvátní.  Vyhledaná  rizika  nezahrnují  všechny  druhy  práce  a  pracovní  činnosti,  které 
zaměstnanci  vykonávají.  Zaměstnanci  nejsou  pravidelně  seznamováni  s nově  vyhledanými 
riziky. Byla opomíjena rizika spojená s prací s ručními nástroji. 
 
OOPP, mycí, čistící a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje 
Zaměstnancům  nebyly  poskytnuty  ochranné  rukavice  schváleného  typu.  Neposkytování 
OOPP  na  základě  vyhodnocení  rizik  a  konkrétních  podmínek  práce.  Zaměstnavatel  neměl 
zpracován  vlastní  seznam  pro  poskytování  OOPP.  Ochranné  rukavice  nevhodné  pro  práci, 
které nezajišťovaly ochranu proti možným rizikům práce. 
 
Pracovní  úrazy  (evidence,  stanovení  opatření  a  jejich  realizace  proti  opakování 
pracovních úrazů)
 
Knihy  úrazů  neobsahovaly  požadavky  platné  legislativy  na  jejich  obsah.  Osnovy  školení 
obsahovaly neplatné právní předpisy. 
 
Stroje,  technická  zařízení  a  nářadí  (provozní  dokumentace,  bezpečný  provoz 
a používání, kontroly a revize) 
K strojům  není  k dispozici  průvodní  dokumentace.  Zaměstnavatelé  nedoložili  provádění 
pravidelných  kontrol  stavu  zařízení.  Dokumentace  o  revizích  a  spotřebičů  a  strojů  byla 
neúplná. Nejsou prováděny kontroly a zkoušky ve stanovených termínech. Návody k obsluze 
zařízení  nebyly  v českém  jazyce.  Zaměstnanci  neměli  odbornou  způsobilost  pro  práce  se 
stabilními tlakovými nádobami.                        
 
Elektrická zařízení 
Nejsou  řádně  prováděny  kontroly  a  revize  včetně  zkoušek  elektrických  zařízení.  Chyběly 
revize elektrických spotřebičů a hromosvodů. 
 
Skladování nebezpečných látek a směsí
 
Skladování  bylo  v rozporu  s bezpečnostními  listy.  Nebezpečné  látky  byly  v nepůvodních 
obalech.  Prostory  pro  skladování  nebezpečných  látek  nebyly  vybaveny  na  viditelném  místě 
seznamem osob, oprávněných manipulovat s nebezpečnou chemickou látkou.  
 
 

92 
 

Bezpečnostní značky a značení 
Drobné  nedostatky  se  vyskytly  v označení  únikových  východů.  Sklady  nebezpečných 
chemických látek nebyly označeny bezpečnostními značkami. Volné okraje nakládací rampy 
nebyly označeny značením označující nebezpečnou hranu a upozorňující na nebezpečí pádu 
osob. 
 
Bezpečnost způsobu organizace práce a stanovených pracovních postupů
 
Nebyl  vypracován  dokument  k organizaci  provozu  dopravních  prostředků  v areálu 
zdravotnického zařízení. Zaměstnanci nebyli chráněni před rizikem v souvislosti s manipulací 
s pacienty.  
Další zjištění 
Při  kontrolách  byli  inspektoři  dotazováni  oblasti  týkající  se  pracovně  lékařských  služeb. 
V rámci  kontrol  byla  poskytována  poradenská  činnost,  která  byla  ze  stran  zaměstnavatelů 
velice oceňována. Mezi nejčastěji porušované prováděcí právní předpisy patří nařízení vlády 
č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, vyhláška č. 
48/1982  Sb.,  kterou  se  stanoví  základní  požadavky  k  zajištění  bezpečnosti  práce 
a technických  zařízení  a nařízení  vlády  č.  378/2001  Sb.,  kterým  se  stanoví  požadavky  na 
bezpečný  provoz  a používání  strojů,  technických  zařízení,  přístrojů  a  nářadí.  Nejčastěji 
porušovanou oblastí bylo nedostatečné provádění revizí, kontrol nebo zkoušek u elektrických 
zařízení. Z výsledků kontrol vyplývá poměrně dobrá úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při 
práci ve zdravotnických zařízeních. Uvedená porušení jsou zjišťována u vcelku malé skupiny 
z kontrolovaných  subjektů.  V rámci  kontrol  bylo  dále  zjištěno,  že  zdravotnické  zařízení 
poměrně  často  využívají  služeb  odborně  způsobilých  osob,  které  neprovádí  jen  úkoly 
v hodnocení  a  prevenci  rizik,  ale zajišťují  i  zavedení  vnitřního  systému  řízení  BOZP. 
Kontrolou zdravotnických zařízení bylo rovněž ověřeno, že zaměstnanci zodpovědní za VTZ 
a BOZP ve zdravotnických zařízeních jsou převážně velmi dobře seznámeni se systémy VTZ 
a  BOZP.  Údržba  areálu  zdravotnických  zařízení  je  prováděna  převážně  dodavatelským 
způsobem. Pracovní úrazovost v kontrolovaných zdravotnických zařízeních spočívá převážně 
v uklouznutí, zakopnutí, říznutí a manipulaci. Závěrem lze konstatovat, že ve zdravotnických 
zařízeních, kde byla provedena kontrola, je velmi dobrá úroveň systémů VTZ a BOZP a jsou 
i velmi dobře implementovány v praxi.  
 
Sankce 
Bylo uloženo sedm pokut v celkové výši 90.000 Kč
 
Závěr 
Cíl  úkolu  byl  splněn.  Kontroly  přispěly  ke  zlepšení  stavu  na  úseku  bezpečnosti  práce 
a bezpečnosti  technických  zařízení  ve  vybraných  kontrolovaných  subjektech,  což  je  patrné 
v počtu zjištěných nedostatků. 
 
93 
 

3.10 Kontrola systému BOZP v zemědělství  
Činnosti  v zemědělství  jsou  svým  charakterem  specifické  a  stále  patří  mezi  činnosti  se 
zvýšenou  mírou  rizika.  Zajišťování  bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  na  pracovištích  živočišné 
a rostlinné výroby vyžaduje zejména znalost úrazových rizik na těchto pracovištích a znalost 
platných  právních  předpisů,  vztahujících  se  k daným  činnostem.  Předmětem  kontrolní 
činnosti  byly  především  zaměstnavatelem  stanovené  pracovní  postupy  pro  chov  zvířat 
s ohledem  na konkrétní  podmínky  chovu a činnosti  představující  závažná rizika pro člověka 
(uplatnění  konkrétních  pracovních  postupů  např.  při  činnostech,  které  jsou  úzce  spojeny 
s manipulací se zvířaty). Dále byly kontroly zaměřeny na bezpečné používání zemědělských 
strojů  a  zařízení,  dílenské  provozy  a  zajištění  bezpečnosti  práce  při  skladování  pohonných 
hmot,  hořlavých  kapalin  a  tuhých  maziv  včetně  požadavků  kladených  na  jejich  bezpečný 
provoz. 
 
Cílem  úkolu  bylo  prověřit  u  subjektů  zabývajících  se  zemědělskou  výrobou,  zda 
zaměstnavatelé  vytvářejí  bezpečné  a  zdraví  neohrožující  pracovní  prostředí  a  pracovní 
podmínky  vhodnou  organizací  bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  při  práci  a  přijímají  opatření 
k předcházení rizikům. Cílem úkolu byla především minimalizace rizik v zemědělství. 
 
K naplnění stanoveného cíle úkolu byly ke kontrolám přednostně vybírány subjekty, u kterých 
nebyla  ještě  provedena  kontrola  nebo  uplynulo  více  jak  5  let  od  poslední  kontroly  a  dále 
subjekty, kde je nepříznivý vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti. Výběr subjektů ke kontrolám 
nebyl  omezen  počtem  zaměstnanců.  Při  kontrolách  inspektoři  vycházeli  ze  zkušeností 
získaných z kontrolní činnosti realizované v předešlých létech. 
 
Předmětem kontroly byly následující oblasti: 
-  pracovní postupy pro chov zvířat, 
-  zemědělské  stroje  a  zařízení  (provozní  dokumentace;  zajišťování  pravidelné  a  řádné 
údržby a kontroly strojů a zařízení; proškolení zaměstnanců s návody konkrétních strojů 
a zařízení, které obsluhují; vybavenost ochranným zařízením; atd.),  
-  pracoviště pro opravu a údržbu zemědělské techniky a vozidel (určení osob za zajišťování 
bezpečného  provozu  dílen;  seznámení  zaměstnanců  dílen  s vyhodnocením  rizik  při 
provádění  oprav  a  údržby  zemědělské  techniky  a  s přijatými  opatřeními;  pracovní  jámy 
a rampy a požadavky na ně kladené; atd.), 
-  zajištění  bezpečnosti  práce  při  skladování  pohonných  hmot,  hořlavých  kapalin  a  tuhých 
maziv.  
 
Zhodnocení kontrolní činnosti 
V rámci  plnění  tohoto  úkolu  bylo  oblastními  inspektoráty  práce  provedeno  celkem 
325 kontrol,  tj.  v podstatě  stejný  počet  kontrol  jako  v předešlém  roce.  Bylo  zkontrolováno 
celkem 325 subjektů,  z toho byla ve  35 případech provedena kontrola u fyzických osob. Při 
všech  kontrolách  bylo  zjištěno  celkem  1 508  nedostatků.  Z celkového  počtu  provedených 
kontrol  pouze  v  19  případech  nedostatky  zjištěny  nebyly.  Pokud  jde  o  počet  zjištěných 
94 
 

nedostatků  u jednotlivých subjektů,  připadá přibližně  5 nedostatků  na kontrolovanou osobu. 
Tabulka č. 1 obsahuje bližší údaje v rámci plnění úkolu v zemědělství.  
 
Tabulka 1 - Základní údaje:  
Počet kontrol
Počet 
Počet kontrolovaných 
 
Počet kontrol 
OIP 
u fyzických 
zjištěných
subjektů celkem
 
 
celkem 
osob 
nedostatků 
4 
33 

33 
129 
5 
57 

57 
213 
6 
34 

34 
96 
7 
44 
11 
44 
148 
8 
55 

55 
491 
9 
51 

51 
260 
10 
51 

51 
171 
Celkem 
325 
35 
325 
1508 
 
V  tabulce  2  je  uveden  přehled  nejčastěji  porušovaných  právních  předpisů.  Stejně  jako 
v loňském roce, nejčastěji zjišťované nedostatky se týkaly nedodržování ustanovení zákoníku 
práce, dále pak nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a 
pracovní  prostředí  a  zákona  č.  309/2006  Sb.,  o  zajištění  dalších  podmínek  bezpečnosti  a 
ochrany  zdraví  při  práci,  ve  znění  pozdějších  předpisů.  Z následujícího  grafu  je  zřejmé 
zastoupení zjištěných porušení jednotlivých právních předpisů. 
 
% ze zjištěných porušení předpisů 
Zákon č. 262/2006 Sb.
3  5 
Nařízení vlády č. 101/2005
28 
13 
Sb.
Zákon č. 309/2006 Sb.
Nařízení vlády č. 378/2001
Sb.
24 
Nařízení vlády č. 27/2002
27 
Sb.
Ostatní
 
 
Nejčastěji  porušovaná  ustanovení  se  týkají  pracovišť  a  pracovního  prostředí,  která 
nesplňovala  další  podrobnější  požadavky,  které  jsou  stanoveny  v příloze  k uvedenému 
nařízení vlády.  
Při  plnění  hlavního  úkolu  inspektory  bylo  zjištěno,  že  nejvíce  nedostatků  při  kontrolách 
zemědělských subjektů se stále vyskytuje u výrobních a provozních budov. Počet zjištěných 
nedostatků v této oblasti zůstal přibližně na stejné úrovni, jako v roce předešlém. Velký počet 
95 
 

nedostatků byl zjištěn v oblasti skladů a skladování. Zjištěný stav lze odůvodnit skutečností, 
že kontroly byly mimo jiné zaměřeny na problematiku skladování na pracovištích pro opravu 
a údržbu zemědělské techniky a na skladování pohonných hmot, hořlavých kapalin a tuhých 
maziv.  
  
Hodnocení výsledků kontrol podle oblastí zadání úkolu: 
 
Pracovní postupy pro chov zvířat 
V případě kontrol stanovení pracovních postupů při chovu zvířat dle nařízení vlády č. 27/2002 
Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel 
povinen  zajistit  při  práci  související  s chovem  zvířat,  lze  konstatovat,  že  ve  většině  případů 
kontrolované  osoby  sice  mají  stanoveny  pracovní  postupy,  ale  pouze  ve  všeobecné  rovině, 
bez ohledu na specifika vlastního provozu. Při kontrolách je často předkládáno pouze opsané 
nařízení  vlády  č.  27/2002  Sb.  a  není  dodržována  povinnost  stanovit  konkrétní  pracovní 
postupy  pro  jednotlivé  kategorie  zvířat.  Nestanovení  pracovních  postupů  u  zaměstnavatelů 
zřejmě  vyplývá  z neznalosti  právních  předpisů.  V mnoha  případech  jsou  při  kontrole 
předkládány  pouze  pracovní  náplně  nebo  časové  snímky  práce  zaměstnanců  bez  ohledu  na 
existující rizika a jejich následnou eliminaci. Z toho je zřejmé, že konkrétní pracovní postupy 
nemají  tito  zaměstnavatelé  stanoveny  a  zaměstnanci  nejsou  seznamováni  s opatřeními 
vedoucími  k minimalizaci  existujících rizik  při  chovu zvířat  s ohledem  na rizikové činnosti, 
při  kterých  by  měla  být  věnována  zvýšená  pozornost  zvířatům  v situacích  uvedených  v  §  2 
odst. 1 nařízení vlády č. 27/2002 Sb. Tyto nedostatky byly zjištěny u stanovených pracovních 
postupů, které neřešily mimo jiné způsob zajištění bezpečnosti práce např. při nakládce zvířat 
na dopravní prostředky a pohyb osob během této činnosti, způsob zajištění bezpečnosti práce 
při havarijních situacích, veterinárních zákrocích, pracovní postup při značkování telat, kdy se 
mohou projevit rizika obranné reakce krav pečujících o svá mláďata atp. Kontrolou velkých 
farem  s velkou  koncentrací  zvířat  bylo  zjištěno,  že  většinou  mají  požadované  pracovní 
postupy  vypracovány.  Některé  pracovní  postupy  však  postrádaly  aplikaci  na  místní 
podmínky.  U  menších  subjektů  bylo  často  zjišťováno,  že  nemají  vypracovány  pracovní 
postupy vůbec nebo byly zpracovány nedostatečně a neodrážely skutečnou realitu při chovu 
zvířat. 
 
Zemědělské stroje a zařízení 
Při  kontrolách  zemědělských  strojů  a  zařízení  byla  v oblasti  zajišťování  pravidelné  a  řádné 
údržby  a  kontroly  strojů  a  zařízení  zjištěna  rozdílná  úroveň  u jednotlivých  kontrolovaných 
subjektů. Byly zaznamenány subjekty, které ve sledované oblasti neměly zásadní nedostatky 
a pak  subjekty,  které  své  povinnosti  neplní  odpovídajícím  způsobem.  V provozech,  zejména 
ve  starších objektech,  jsou  používány  stroje  a  zařízení,  které  zde  takzvaně  dosluhují, 
a zaměstnavatelé  k nim  nemají  potřebnou  provozní  dokumentaci.  Zaměstnavatel  k těmto 
strojům  velice  často  nemá  zpracován  ani  místní  provozní  bezpečnostní  předpis,  v rozsahu 
stanoveném  NV  č.  378/2001  Sb.  U  těchto  strojů  a  zařízení  jsou  zjišťovány  z hlediska 
bezpečné  práce  takové  nedostatky,  pro  které  jsou  tyto  stroje  a  zařízení  už  nevhodné  pro 
bezpečnou práci. U nových strojů a zařízení je provozní dokumentace převážně vedena.  
 
96 
 

Kontrolami  bylo  dále  zjištěno,  že  u  zemědělských  strojů  a  pomocných  mechanizmů  stále 
přetrvávají  nedostatky  při  provádění  jejich  pravidelné  a  řádné  údržby,  kontroly  a  revizí,  při 
proškolení  obsluh,  seznamování  s návody  k obsluze  konkrétních  strojů  a  zařízení  a  vedení 
provozní dokumentace stanovené výrobcem. U mnoha kontrolovaných subjektů bylo zjištěno, 
že  není  prováděna  důsledná  kontrola  technického  stavu  provozované  zemědělské 
mechanizace,  např.  krmných  vozů,  nakladačů,  vozů  na  slámu  s posuvným  dnem,  fekálních 
vozů,  traktorů,  oběžných  shrnovačů  chlévské  mrvy  a  dalších  zemědělských  strojů 
používaných  v rostlinné  a  živočišné  výrobě.  Přetrvávající  nedostatky  byly  také  zjištěny 
v chybějících  krytech  kloubů  náhonů,  řetězových  převodů,  frézovacích  válců  u  míchacích 
krmných vozů a řemenových pohonů. 
Vzhledem  k nedostatku  kvalifikovaných zaměstnanců (obsluh zemědělských strojů), malým 
počtem  zájemců  o  práci  v zemědělské  prvovýrobě  a  nedostatek  absolventů  učňovského 
školství  profese  opravář  zemědělských  strojů  –  zemědělec  a  generačním  odchodem 
zaměstnanců  důchodového  věku,  začíná  spousta  kontrolovaných  subjektů  provoz  drahých 
a výkonných zemědělských strojů zajišťovat kvalifikovanou obsluhou.  
 
Při  kontrolách  bylo  často  zjišťováno,  že  u  zařízení  pro  plynulou  dopravu  nákladů 
(dopravníků), používaných v objektech živočišné výroby k dopravě chlévské mrvy, krmných 
směsí  apod.,  zaměstnavatelé  často  nemají  zpracován  místní  provozní  bezpečnostní  předpis, 
aplikovaný  na  konkrétní  podmínky  provozu.  Bylo  zjištěno,  že  obsluhy  traktorů,  malých 
kolových nakladačů a krmných vozů nebyly seznámeny s návody k obsluze těchto strojů, tedy 
s  průvodní  dokumentací  strojů,  které  obsluhovaly.  Vliv  na  tuto  skutečnost  má  mnohdy 
centralizace  a  sídlo  zemědělských  subjektů,  kdy  stáje  a  technika  jsou  vzdáleny  od  sídla 
desítky i stovky kilometrů, a příslušná dokumentace je k dispozici jen v jejich sídle. Pozitivní 
skutečností  v této  oblasti  je  fakt,  že  se  snižuje  rizikovost  na  pracovištích  modernizací 
strojového  parku.  Rizika  jsou  v této  oblasti  eliminována  tím,  že  údržbu  ve  valné  míře  řeší 
odborný značkový servis dodavatele techniky.    
 
Pracoviště pro opravu a údržbu zemědělské techniky 
Při kontrolách pracovišť určených pro opravu a údržbu zemědělské techniky byly zjišťovány 
u  zemědělských  subjektů  rozdílné  skutečnosti.  Na  jedné  straně  nebylo  zjištěno  závažné 
porušování právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce ze strany zemědělského subjektu, 
na straně druhé bylo zjištěno, že zaměstnavatelé si své povinnosti v oblasti bezpečnosti práce 
řádně neplní. Kontrolou bylo často zjišťováno, že zaměstnanci jsou seznamováni s riziky své 
pracovní  činnosti;  s návody k obsluze strojů  a zařízení; mají  platné oprávnění  při  provádění 
speciálních  prací  (např.  svařování,  elektrotechnické  činnosti,  činnosti  jeřábníků,  vazačů, 
topičů  atd.).  Dále  bylo  zjišťováno,  že  obráběcí  stroje  a  zařízení,  včetně  ručního  přenosného 
nářadí, jsou kontrolovány a revidovány; ochranné kryty u strojů byly osazeny a byly funkční. 
Zaměstnanci dílen byli seznamováni s návody k obsluze opravovaných zemědělských strojů, 
včetně  pracovních  rizik.  V  převážné  části  kontrolovaných  subjektů  je  minimální  zastoupení 
zaměstnanců v dílnách, kteří ještě v době sezónních prací (např. přípravy půdy, setí, sklizně 
pícnin, obilovin, kukuřice a při výpadku, nemoci, dovolené atd.) jsou nasazováni na obsluhu 
jednotlivých  samochodných  zemědělských  strojů.  U  těchto  subjektů  je  často  řešena 
problematika  kvalifikovaných  a  zručných  zaměstnanců  (opravářů).  Dále  bylo  zjištěno,  že 
97 
 

vzájemná  informovanost  (plní-li  na  jednom  pracovišti  zaměstnanci  dvou  a  více 
zaměstnavatelů)  je  prováděna;  kontrolované  pracovní  jámy  odpovídaly  bezpečnostním 
předpisům  a  nebyly  zjištěny  závažné  nedostatky;  kontrolou  provozovaných  ramp  nebyly 
zjištěny  závažné  nedostatky  ze  strany  provozovatelů;  prostředky  první  pomoci 
u kontrolovaných  subjektů  byly  k dispozici;  provozní  předpisy  pro  sklady  a  skladování  byly 
zpracovány;  svařovací  soupravy  –  kontroly  těsnosti  hadic  prováděny,  záznamy  vedeny, 
zajištění lahví provedeno a OOPP přidělovány a při prováděné kontrole používány.  
 
Nutno  ale  konstatovat,  že  je  stále  zjišťováno,  že  stroje  a  zařízení  opravárenských  provozů 
nejsou  vybaveny  průvodní  dokumentací.  Zaměstnavatelé  si  neuvědomují  povinnost  uchovat 
ke  strojům  a  zařízením  návody  k obsluze  nebo  zpracovat  místní  bezpečnostní  provozní 
předpisy a v nich stanovit provádění kontrol nejméně jedenkrát za 12 měsíců. Zaměstnavatelé 
neudržují často stroje a zařízení v řádném stavu. Stroje a strojní zařízení nejsou velmi často 
vybaveny  ochrannými  kryty  nebo  jsou  vybaveny  poškozenými  kryty  a  existuje  riziko 
kontaktu nebo zachycení zaměstnance pohybujícími se částmi pracovního zařízení. Dále bylo 
často zjišťováno, že se neprovádí pravidelné kontroly strojního zařízení a revize elektrického 
ručního  nářadí.  Není  dodržována  ani  povinnost  stanovená  v  §  3,  odst.  4,  písm.  b)  nařízení 
vlády  č.  101/2005  Sb.,  k dodržování  termínů  a  lhůt  pro  provádění  kontrol,  zkoušek,  revizí, 
termínů  údržby,  oprav  a  rekonstrukce  technického  vybavení  pracoviště,  včetně  pracovních 
a výrobních  prostředků  a  zařízení.  Pouze  zřídka  zaměstnavatel  jasně  určil  osoby,  k  jejichž 
povinnostem patří zajišťování bezpečného provozu, používání, údržby, úklidu, čištění a oprav 
pracovišť, dle požadavku § 3, odst. 3, písm. a) NV 101/2005 Sb. Rovněž v mnoha případech 
u kontrolovaných  osob  není  určena  osoba  odpovědná  za  vedení  příslušné  dokumentace 
a záznamů o vybavení pracoviště, jak určuje požadavek § 3, odst. 3, písm. b) nařízení vlády č. 
101/2005  Sb.  Nezajištění  uvedených  povinností  kontrolovanými  subjekty  mají  pak  za 
následek velký počet zjištěných nedostatků na jednotlivých pracovištích.  
 
V oblasti  provádění  údržby,  kontrol  a  revizí  provozovaných  strojů  a  zařízení  je  dále  častým 
nedostatkem  neodstraňování  závad,  které  jsou  uvedeny  v revizních  zprávách.  Kontrolované 
osoby,  když  už  mají  provedené  revize,  uvedené  závady  neodstraňují.  Na  pracovištích  pro 
opravu  a  údržbu  zemědělské  techniky  jsou  provozovány  především  starší  kovoobráběcí 
a tvářecí  stroje  a  zařízení,  které  často  neodpovídají  požadavkům  výkonu  bezpečné  práce. 
Zaměstnavatel  k těmto  strojům  nemá  potřebnou  provozní  dokumentaci,  ani  místní  provozní 
bezpečnostní  předpis.  U  těchto  strojů  a  zařízení  jsou  zjišťovány  z hlediska  bezpečné  práce 
závažné  nedostatky,  pro  které  jsou  nevhodné  pro  práci.  U  pracovních  jam  často  chybí 
označený  manipulační  prostor;  dále  značky,  upozorňující  na  nebezpečí  pádu  a značky 
s vyznačením zakázaných prací a činností. Kontrolou bylo rovněž zjištěno, že zaměstnavatelé 
při  provádění  oprav  a  údržby  strojů  a zařízení  v mnoha  případech  nevedou  řádnou 
dokumentaci  o  vyhledávání  a  vyhodnocování  rizik  a  o  přijatých  opatřeních.  Tam,  kde 
zaměstnavatelé  povinnosti  ohledně  vyhledávání  a vyhodnocování  rizik  plnili  a  vedli 
požadovanou dokumentaci, pak i seznamovali zaměstnance s vyhodnocením rizik.  
 
Závěrem  lze  konstatovat,  že  pracoviště  pro  opravu  a  údržbu  zemědělské  techniky  ustupují 
v současné době do pozadí z důvodů poskytovaných záruk a servisů od výrobců. Ústup těchto 
98 
 

pracovišť však s sebou nese paradoxně větší počet zjišťovaných nedostatků při prováděných 
kontrolách a to převážně z důvodů snižování důležitosti a potřebnosti těchto pracovišť včetně 
odbornosti  zaměstnanců,  pro  které  už  není  opravář  zemědělské  techniky  či  automechanik 
primární náplní práce.  
 
Zajištění bezpečnosti práce při skladování pohonných hmot, hořlavých kapalin a tuhých 
maziv  
I z výsledků provedených kontrol k zajištění bezpečnosti práce zmíněné oblasti je patrné, že 
některé  zemědělské  subjekty  věnují  této  problematice  patřičnou  pozornost,  ale  jsou 
i zemědělské  subjekty,  u  kterých  při  těchto  kontrolách  byly  zjištěny  nedostatky  ve  všech 
kontrolovaných oblastech. Tam,  kde je náležitá  pozornost této problematice věnována, mají 
zpracovány místní řády skladů pohonných hmot, včetně proškolení a určení odpovědné osoby. 
Rovněž tyto sklady mají označeny bezpečnostními tabulkami. Dále bylo zjištěno, že provádějí 
revize elektrických zařízení. Stejně tak bylo doloženo, že v pravidelných intervalech provádějí 
kontroly technologických zařízení výdejních a čerpacích stanic, včetně dokladů o odstranění 
zjištěných nedostatků. Tuto pozitivní skutečnost zjištěnou při kontrolách ovlivňuje i fakt, že 
oblast  skladování  pohonných  hmot,  hořlavých  kapalin  a tuhých  maziv  podléhá  kontrolám 
a dozoru dalších kontrolních orgánů (např. hasičský záchranný sbor, Česká inspekce životního 
prostředí). Z provedených kontrol k zajišťování bezpečnosti práce při skladování pohonných 
hmot, hořlavých kapalin a tuhých maziv vyplynula skutečnost, že plnění této povinnosti závisí 
na  velikosti  kontrolovaného  subjektu.  Čím  větší  je  kontrolovaný  subjekt,  tím  je  zajištění 
bezpečnosti práce při skladování pohonných hmot, hořlavých kapalin a tuhých maziv na vyšší 
úrovni.  Zaměstnavatelé  mají  tendenci  při  nízkém  stavu  skladovaných  pohonných  hmot, 
hořlavých  kapalin  a  maziv  zajišťování  bezpečnosti  práce  při  jejich  skladování  podceňovat. 
Nejčastějším  porušením  při  těchto  kontrolách  byla  zjištěna  skutečnost,  že  zemědělské 
subjekty  neměly  zpracován  místní  řád  skladu,  včetně  scházejícího  označení  skladu 
bezpečnostní tabulkou a neprováděly revize elektrického zařízení čerpacích stanic. 
 
Sankce 

Zemědělským  subjektům bylo uloženo celkem  32  pokut  v celkové výši  662.000 Kč. Oproti 
roku 2012 došlo k navýšení počtu pokut přibližně o 50 % a k navýšení jejich výše více než 
o 30  %.  V rámci  plnění  úkolu  nedošlo  k žádnému  vydání  zákazu  používání  výrobních 
prostorů,  strojů  a  zařízení,  technologií,  resp.  provádění  činnosti  (užívání  nebezpečného 
postupu  práce).  Kontroly  byly  ve  většině  případů  ukončeny  vydáním  písemného  opatření 
k odstranění zjištěných nedostatků, včetně přiměřených lhůt k jejich odstranění.  
 
Závěr 
Lze  konstatovat,  že  zaměření  a  cíl  tohoto  hlavního  úkolu  pro  rok  2013  byl  splněn.  Ze 
zjištěných  skutečností  vyplývá,  že  kontroly  se  zaměřením  na  kontrolu  BOZP  v  zemědělství 
mají své opodstatnění, protože situace v českém zemědělství v oblasti bezpečnosti a ochrany 
zdraví při práci stále nedosahuje úrovně, kterou požadují právní předpisy. Poznatky získané 
při plnění tohoto úkolu lze hodnotit pozitivně a jednoznačně prokazují, že účinnou preventivní 
99 
 

činností  u  kontrolovaných  subjektů  se  zvyšuje  nejen  jejich  právní  vědomí,  ale  také  i  jejich 
přístup k zajišťování  oblasti BOZP. Se stále se zvyšující  úrovni techniky a technologií jsou 
kladeny  i  vyšší  nároky  na  úroveň  řízení.  S tím  souvisí  i  celková  disciplína  v dodržování 
pracovních  postupů  a  bezpečnostních  zásad,  která  je  především  záležitostí  odpovědných 
vedoucích  zaměstnanců.  Stále  platí,  že  řídit  znamená  znát  a  znalosti  je  nutno  neustále 
doplňovat  a  zlepšovat  tak,  aby  současně  se  zkvalitňováním  a  zvyšováním  výroby  byla 
zkvalitňována a zdokonalována péče o bezpečnost  a ochranu zdraví  při  práci.  Více než kde 
jinde  zde  platí  zásada,  že  účinná  prevence  je  vždy  levnější  než  likvidace  následků  škod. 
S ohledem  na  náročnost  a  složitost  práce  v zemědělské  prvovýrobě  je  zapotřebí  tomuto 
odvětví  nadále  věnovat  zvýšenou  pozornost.  Zaměření  hlavního  úkolu  na  kontrolu  systému 
BOZP  v  zemědělství  v roce  2014  přispěje  k  dalšímu  zvýšení  úrovně  bezpečnosti  práce 
u zemědělských subjektů. 
 
3.11 Dodržování bezpečnosti práce při manipulaci a skladování dříví 
Při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru evidoval Státní úřad inspekce práce 
v Opavě v roce 2010 deset smrtelných pracovních úrazů (dále jen „SPÚ“), z toho byly tři SPÚ 
se  staly  v souvislosti  s dopravou,  skladováním  a  manipulací  s dřívím.  V  tomtéž  roce  bylo 
evidováno  23  závažných  pracovních  úrazů  (dále  jen  „ZPÚ“),  tzn.,  že  se  jedná  o  pracovní 
úrazy  s  hospitalizací  delší  jak  5  dnů,  z toho  v  souvislosti  se  skladováním,  dopravou  a 
manipulací  s dřívím  8  ZPÚ.  V roce  2011  bylo  evidováno  14  SPÚ,  z toho  tři  při  dopravě, 
manipulaci  s  dřívím  a  údržbě  strojů  a  39  ZPÚ,  z  toho  13  v  souvislosti  s dopravou, 
skladováním  a  manipulací  dříví.  V  souvislosti  s  dopravou,  skladováním  a manipulací  dříví 
nebyl v roce 2013 evidován žádný smrtelný pracovní úraz, ale bylo evidováno 29 ZPÚ, z toho 
11  v  souvislosti  s  dopravou,  skladováním  a  manipulací  dříví.  Dodržování  bezpečnosti  práce 
osobami  samostatně  výdělečně  činnými  a  zaměstnavateli  při  práci  v  lese  je  povinností 
vyplývající jak z relevantních zákonů, tak z nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví 
způsob  organizace  práce  a  pracovních  postupů,  které  je  zaměstnavatel  povinen  zajistit  při 
práci  v  lese  a  na  pracovištích  obdobného  charakteru.  Zaměstnavatelem  se  pro  tyto  účely 
rozumí rovněž podle § 12 a § 13 zákona č. 309/2006 Sb., osoba samostatně výdělečně činná. 
Cílem  prováděných  kontrol  bylo  vyvodit  jednak  potřebný  tlak  na  vedení  kontrolovaných 
subjektů  k  dodržování  bezpečnostních  předpisů,  a  tím  vytvořit  předpoklady  k  minimalizaci 
pracovní úrazovosti při práci v lese, jednak zvýšit preventivní působení na BOZP, zejména při 
skladování a manipulaci s dřívím. Provedení úkolu bylo logickým pokračováním kontrolních 
akcí provedených v létech 2010 až 2012.  
 
V návaznosti na uvedené události byla provedena kontrola jak u zaměstnavatelů, tak u osob 
samostatně  výdělečně  činných  přímo  na  pracovištích  v lese  a  na  pracovištích  obdobného 
charakteru,  nebo  v manipulačních  skladech  dříví  tak,  aby  kontrolní  činnost  měla  co  největší 
preventivní  účinnost  s  ohledem  na  vykonávanou  práci.  Každý  oblastní  inspektorát  práce 
provedl  kontrolu  nejméně  u  10  subjektů.  Kontroly  byly  provedeny  inspektory  s  příslušnou 
odborností.  
100 
 

Předmětem  kontroly  byla  bezpečnost  práce  při  skladování  a  manipulaci  s dřívím  se 
zaměřením na: 

kontrolu stavu provozní a průvodní dokumentace, včetně dalších interních dokumentů se 
vztahem k vyhledání rizik na pracovišti,  

školení a přípravu k výkonu práce,  

bezpečné provozování technických zařízení a strojů, včetně stavu bezpečnostních prvků, 

dodržování bezpečných pracovních postupů. 
 
Zhodnocení kontrolní činnosti
 
V  rámci  tohoto  úkolu  bylo  určeno  provedení  nejméně  10  kontrol  na  inspektorát  práce. 
Oblastní inspektorát práce pro hlavní město Prahu nebyl do úkolu zahrnut. Všechny oblastní 
inspektoráty  práce  splnily  požadavek  provést  alespoň  10  kontrol  na  inspektora  příslušné 
odbornosti, mimo OIP 08, který provedl 9 kontrol u 8 kontrolovaných subjektů. V roce 2013 
bylo provedeno 95 kontrol u 92 subjektů. Výběr subjektů ke kontrole byl proveden na základě 
místních znalostí regionu jak u právnických osob (66), tak u fyzických osob (26). Při těchto 
kontrolách bylo  zjištěno 231 porušení  právních  předpisů ve vztahu k bezpečnosti  a ochraně 
zdraví při práci. Celkový plánovaný počet kontrol za Státní úřad inspekce práce byl splněn. 
 
Z celkového počtu zjištěných porušení bylo inspektory OIP ve 196 případech uloženo, podle 
§ 7 odst. 1 písm. k) zákona o inspekci práce, opatření k odstranění zjištěných nedostatků.  
 
Tabulka 1 - Základní údaje: 
OIP 






9  10  Celkem 
Počet kontrolovaných subjektů 
x  10  20  12  16  8  13  15 
92 
Počet kontrolovaných fyzických osob 




7  2 


26 
 Počet kontrol 
x  10  20  12  16  9  13  15 
95 
Počet nedostatků 
x  32  42  17  36  3  35  66 
231 
Počet opatření 
x  29  30 
6  33  3  32  63 
196 
Údaje v tabulce jsou uvedeny k 09. 01. 2014  
 
 
Nejčastěji porušovaným právním předpisem byl zákoník práce (32 %), následován nařízením 
vlády  č.  101/2005  Sb.  (27  %),  o  podrobnějších  požadavcích  na  pracoviště  a  pracovní 
prostředí. Další v pořadí bylo nařízení vlády č. 28/2002 Sb. (15 %), kterým se stanoví způsob 
organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese 
a na pracovištích obdobného charakteru, následován nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým 
se  stanoví  bližší  požadavky  na  bezpečný  provoz  a  používání  strojů,  technických  zařízení, 
přístrojů a nářadí (13 %). 
 
 
101 
 

Graf 1 Zjištěná porušení právních předpisů (v %): 
262/2006 Sb.
101/2005 Sb.
28/2002 Sb.
378/2001 Sb.
309/2006 Sb.
168/2002 Sb.
201/2010 Sb.
495/2001 Sb.
 
 
Přehled nejčastějších porušení ostatních závazných právních předpisů 
 
Porušení  nařízení  vlády  č.  101/2005  Sb.,  o  podrobnějších  požadavcích  na  pracoviště 
a pracovní prostředí


§  3,  odst.  1.  V 5  případech  nebylo  pracoviště  po  dobu  provozu  udržováno  potřebnými 
technickými  a  organizačními  opatřeními,  splňujícími  požadavky  tohoto  nařízení,  ve 
stavu, který neohrožuje bezpečnost a zdraví osob, 

§  3,  odst.  4.  Zaměstnavatel  v 8  případech  nezajistil  stanovení  termínů,  lhůt  a  rozsahu 
kontrol,  zkoušek  technického  vybavení  pracoviště,  včetně  pracovních  a  výrobních 
prostředků  a  zařízení,  s  ohledem  na  jejich  provedení,  doporučení  výrobce  a  způsob 
používání. Nedodržel termíny a lhůty pro provádění těchto činností, neurčil osobu, jejíž 
povinností  je  zajistit  provádění  těchto  činností,  nestanovil  termíny,  lhůty  a  rozsah  pro 
uvedené činnosti a neuchovával o těchto činnostech záznamy, 

§ 4, odst. 1. Zaměstnavatel v 54 případech porušil některé ustanovení uvedené v příloze 
tohoto nařízení.   
 
Porušení  nařízení  vlády  č.  28/2002  Sb.,  kterým  se  stanoví  způsob  organizace  práce 
a pracovních  postupů,  které  je  zaměstnavatel  povinen  zajistit  při  práci  v  lese  a  na 
pracovištích obdobného
 charakteru: 

§ 2, odst. 1. Ve 4 případech zaměstnavatel nestanovil pracovní postupy a neorganizoval 
práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru s ohledem na vykonávanou činnost, 
technologické postupy, zvláštnosti pracoviště, pracovní podmínky, bezpečnost provádění 
jednotlivých pracovních úkonů,  
102 
 


§  3  -  Příloha.  Zaměstnavatel  ve 32  případech  porušil  některé  ustanovení  uvedené 
v příloze tohoto nařízení.   
 
Porušení  nařízení  vlády  č.  378/2001  Sb.,  kterým  se  stanoví  bližší  požadavky  na  bezpečný 
provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí: 

§  3,  odst.  1.  V 5  případech  kontrolovaný  subjekt  nepoužíval  zařízení  k  účelům  a  za 
podmínek,  pro  které  je  určeno,  v  souladu  s  provozní  dokumentací;  v  6  případech 
nevybavil zařízení zábranou nebo ochranným zařízením, nebo nepřijal opatření tam, kde 
existovalo  riziko  kontaktu  nebo  zachycení  zaměstnance  pohybujícími  se  částmi 
pracovního zařízení a nezabezpečil ochranu života a zdraví. Ve dvou případech nechránil 
zaměstnance  proti  nebezpečnému  dotyku  u  zařízení  pod  napětím  a  v  6  případech 
neoznačil  používané  stroje,  technické  zařízení,  přístroje  a  nářadí  výstražnými  nebo 
informačními  značkami,  sděleními,  značením  nebo  signalizací,  které  jsou  srozumitelné 
a mají jednoznačný charakter,  

§  3,  odst.  5.  Ve  dvou  případech  kontrolovaný  subjekt  používal  stroj/zařízení  v rozporu 
s požadavky  přílohy  3.  V jednom  případě  nevybavil  zdvižný  manipulační  vozík 
zádržným  systémem,  zajišťujícím  připoutání  obsluhy  k  sedadlu,  aby  nedošlo  k  jejímu 
přimáčknutí  při  převrácení  vozíku.  V jednom  případě  nezabezpečil  manipulační  vozík 
před spouštěním nepovolanými zaměstnanci, 

§ 4, odst. 1. V šesti případech kontrolovaný subjekt nestanovil rozsah kontroly zařízení 
místním provozním bezpečnostním předpisem, 

§  4,  odst.  2.  V pěti  případech  kontrolovaný  subjekt  nevybavil  zařízení  provozní 
dokumentací.   
 
Porušení zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví 
při práci, ve znění pozdějších předpisů: 

§  2,  odst.  1  písm.  e).  V 1  případě  zaměstnavatel  nezajistil  pravidelnou  údržbu,  úklid 
a čištění pracoviště, 

§ 4, odst. 1 písm. a). Ve dvou případech zaměstnavatel nezajistil, aby používané stroje 
a zařízení  byly  vybaveny  ochrannými  zařízeními,  která  chrání  život  a  zdraví 
zaměstnanců, 

§  4,  odst.  1  písm.  c).  Ve 13  případech  zaměstnavatel  nezajistil,  aby  stroje,  technická 
zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány 
a revidovány, 

§  5,  odst.  1  písm.  b).  V pěti  případech  zaměstnavatel  neorganizoval  práci  a  nestanovil 
pracovní  postupy tak,  aby  byly  dodržovány zásady bezpečného chování  na pracovišti  a 
aby zaměstnanci nebyli ohroženi padajícími nebo vymrštěnými předměty nebo materiály, 

§ 6, odst. 1. Ve dvou případech zaměstnavatel neumístil bezpečnostní značky a značení 
na  pracovištích,  na  kterých  jsou  vykonávány  práce,  při  nichž  mohlo  dojít  k  poškození 
zdraví.  
 
 
 
 

103 
 

Hodnocení výsledku kontrol podle oblastí zadání úkolu: 
 
OOPP  
Porušení právních předpisů bylo zjištěno v 6 % případů (např.: nevytvoření vlastního seznamu 
OOPP  zpracovaného  na  základě  vyhodnocení  rizik  a/nebo  neposkytnutí  osobní  ochranných 
pracovních prostředků, používání ochranných přileb po době použitelnosti).  
 
Pracoviště  
Porušení  právních  předpisů  bylo  zjištěno  ve  24  %  případů  (např.:  sklady  dříví  nebyly 
zajištěny  proti  vstupu  nepovolaným  osobám;  nedostatečné  výstražné  značení  přechodových 
technologických  lávek  a  schodišť,  neoznačení  vrat  a  nakládacích  ramp;  nedostatky  byly 
zjištěny  v oblasti  manipulačních  jednotek  a  regálů.  Značné  množství  nedostatků  bylo 
zjišťováno  v oblasti  elektroinstalace  (např.:  nedostatečné  upevnění  instalací,  zásuvky  bez 
krycího  víčka  proti  vnikání  prachu,  materiálem  zastavěné  rozvaděče,  nebo  na  zemi  volně 
ložené, nechráněné přívodové elektrické kabely).  
 
Školení a příprava k výkonu práce  
Ve  většině  případů  zaměstnavatelé  zajistili  dostatečné  vyhodnocení  rizik  na  pracovištích  a 
seznámili s nimi formou pravidelných školení své zaměstnance, případně proškolili i ostatní 
osoby, které se s jejich vědomím na těchto pracovištích zdržovaly. Porušení právních předpisů 
bylo zjištěno v 7 % případů (např.: nebylo zajištěno školení o právních a ostatních předpisech 
k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a znalosti zaměstnanců nebyly ověřovány).  
 
 
Kontrola stavu provozní a průvodní dokumentace, včetně dalších interních dokumentů 
se vztahem k vyhledání rizik na pracovišti   
Porušení  právních  předpisů  bylo  zjištěno  ve  24  %  případů.  V mnoha  případech  nebyl 
v manipulačním skladu dříví doložen místní řád skladu/místní provozní bezpečnostní předpis. 
Nedostatečný obsah těchto dokumentů tvořil značnou část zjištěných nedostatků. Jednalo se 
zejména  o  neuvedení  konkrétních  pracovních  postupů,  čímž  zaměstnavatelé  nevytvářeli  na 
skládkách  a  v manipulačních  skladech  bezpečné  a  zdraví  neohrožující  pracovní  prostředí  a 
pracovní  podmínky  vhodnou  organizací  bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  při  práci  a  tím 
nepřijímali  opatření  k  předcházení  rizikům.  U  používaných  strojů  a  zařízení  v mnoha 
případech nebyla doložena výrobní, nebo provozní dokumentace. Zvýšená četnost nedostatků 
se  rovněž  vyskytla  ve  vztahu  k  vedení  dokumentace  k používaným  strojům  a  zařízením. 
Zaměstnavatelé v některých případech nestanovili termíny, lhůty a rozsah kontrol, zkoušek a 
revizí stroje/zařízení místním provozním bezpečnostním předpisem. Mezi zjištěné nedostatky 
rovněž  patřilo  nevedení  dokumentace  o  těchto  kontrolách.  Ve  vztahu  k používání  ručních 
motorových  řetězových  pil  zaměstnavatelé  nevedli  evidenci  o  stavu  řetězové  pily  a  době 
používání, včetně záznamů o výsledcích kontrol a oprav, jak ukládá příloha, část  III, NV č. 
28/2002  Sb.  Zaměstnavatel  je  povinen  zajistit,  aby  stroje,  technická  zařízení,  dopravní 
prostředky  a  nářadí  byly  pravidelně  a  řádně  udržovány,  kontrolovány  a  revidovány. 
Neprovádění těchto činností má přímý vztah k pracovní úrazovosti. 
 
104 
 


Bezpečné provozování technických zařízení, strojů, včetně stavu bezpečnostních prvků    
Nejvyšší  četnost  porušení  právních  předpisů  (ve  26  %  případů)  byla  zjištěna  při  kontrolách 
bezpečného  provozování  technických  zařízení,  strojů  a  funkčního  stavu  bezpečnostních 
prvků.  Mezi  nejčastěji  zjišťované  nedostatky  patřily  chybějící  kryty  a  neoznačené,  nebo 
nečitelné  označení  ovládacích  prvků  stojů  a  zařízení.  Nedostatky  v elektroinstalaci  strojů 
tvořily další významnou část zjištěných nedostatků. Zjištěné nedostatky potvrzují skutečnost, 
že provádění kontrol, údržby a revizí strojů a zařízení nebylo vždy u kontrolovaných subjektů 
pravidlem.  
 
Dodržování bezpečných pracovních postupů   
Porušení  právních  předpisů  bylo  zjištěno  ve  12  %  případů.  Více  jak  polovina  zjištěných 
nedostatků byla ve vztahu k požadavkům části IV (soustřeďování dříví) a V (manipulace 
a skladování  dříví)  Přílohy  k NV  č.  28/2002  Sb.  V průběhu  soustřeďování  dříví  byl  na 
skládkách zjišťován nepřirozený  sklon soustřeďovaného dříví. V manipulačních skladech 
byl  při  volném  uskladnění  dříví  zjišťován  takový  sklon,  že  mohlo  dojít  k  jeho 
samovolnému pohybu. V mnoha takových případech nebylo zjištěno použití zajišťovacích 
klínů.  
 
Graf 2 – Počty porušení podle zaměření kontrol (v %): 
Dodržování 
OOPP 6% 
pracovních 
postupů 12% 
Pracoviště 24% 
Provozování 
zařízení a strojů 
26% 
Školení a 
Provozní a 
příprava k 
průvodní 
výkonu práce 
dokumentace 
8% 
24% 
 
 
Sankce 
V rámci plnění tohoto úkolu byly navrženy ve smyslu zákona o inspekci práce dvě pokuty v 
celkové  částce  65  000  Kč.  Nedošlo  k  žádnému  vydání  zákazu  používání  nářadí,  stroje  a 
pracoviště.  Kontroly  byly  ve  většině  případů  ukončeny  vydáním  písemného  opatření  k 
odstranění zjištěných závad, včetně přiměřených lhůt k jejich odstranění. 
 
105 
 

Závěr 
Provedená kontrolní akce „Dodržování bezpečnosti práce při manipulaci a skladování dříví“ 
byla logickým pokračováním kontrol, které Státní úřad inspekce práce ve spolupráci s místně 
příslušnými  oblastními  inspektoráty  práce  provedl  v  roce  2011  a  2012,  a  které  byly  cíleně 
zaměřeny  na  dodržování  bezpečnosti  práce  jak  osobami  samostatně  výdělečně  činnými,  tak 
zaměstnavateli  při  práci  v lese.  V  souladu  se  zadáním  úkolu  pro  rok  2013  byla  kontrola 
provedena v celém rozsahu jak u fyzických, tak u právnických osob. Celkový počet kontrol 
byl  splněn  a překročen.  Je  skutečností,  že  v současné  době  dochází  ke  změně  místa 
sortimentace dříví.  
 
Dřívější druhování dříví v manipulačních skladech je nahrazováno činností, kdy dřevní hmota 
je  manipulována  a  sortimentována  na  určené  výřezy  přímo  v lese.  Je  zřejmé,  že  příčinou 
tohoto  stavu  jsou  zejména  ekonomické  důvody,  které  úzce  souvisí  s  především  s  masivním 
nástupem  harvestorové technologie.  V rámci stanoveného úkolu  byla kontrolována jak lesní 
pracoviště, kde se provádí manipulace a skladování dříví v sortimentech, nebo celých délkách, 
tak  ve  skladech,  které  na  tyto  lesní  skládky  navazují,  a  které  tvoří  mezistupeň  před  jeho 
dalším  pilařským,  nebo  jiným  zpracováním.  V prvním  případě  se  jednalo  o  dlouhé,  nebo 
sortimentované dříví, které bylo skladováno na odvozním místě (okraje lesních porostů, nebo 
luk a okraje účelových komunikacích, které byly sjízdné pro odvozní soupravy). Ve druhém 
případě  se  většinou  jednalo  o  manipulační  sklady,  v některých  případech  s  navazujícím 
pilařským provozem. V menší míře byly kontrolovány klasické sklady s manipulační linkou. 
Transport  dříví  v těchto  skladech  byl  prováděn  zejména  čelními  traktorovými  nakladači 
a/nebo  jeřáby.  Některé  subjekty  využívaly  pro  manipulaci  dřeva  v těchto  skladech  OSVČ. 
Předmětem  kontrol  byla  i  bezpečnost  práce  obsluh  zdvihacích  zařízení  provozovaných 
souprav na odvoz dřeva. 
 
Při  kontrolách  se  objevily  závady  jak  se  vztahem  k vyhledávání  rizik,  vedení  dokumentace 
a školení, tak ve vztahu k bezpečnosti používaných strojů a zařízení a provádění bezpečných 
pracovních  postupů.  Zatímco  v  oblasti  školení  a  přípravy  k výkonu  práce  bylo  opakovaně 
zejména zjišťováno, že zaměstnanci nebyli seznámeni s návody k obsluze, nebo s bezpečnými 
pracovními  postupy  (např.:  podle  nařízení  vlády  č.  28/2002  Sb.),  tak  v oblasti  vedení 
dokumentace  bylo  při  kontrolách  průvodní  a  provozní  dokumentace,  a  dokumentace  ve 
vztahu  k vyhledávání  rizik  zjišťováno  více  nedostatků.  Byla  zjišťována  neexistence 
dokumentů,  nebo  dokumentace  byla  neúplná  (např.  součástí  dokumentu  Místní  řád  skladu 
nebyl  náčrt  půdorysného  plánu  skladu).  Jako  závažné  zjištění  lze  hodnotit  skutečnost,  kdy 
kontrolované  subjekty  neměly  vyhodnoceny  rizika.  Velmi  častým  a  závažným  jevem  bylo 
formální  a  vágní  vyhodnocení  rizik,  bez  faktického  vztahu  k rizikům  vykonávané  činnosti. 
Kontrolou  strojů  a  zařízení  byly  opakovaně  zjišťovány  závažné  nedostatky,  jako  jsou 
chybějící  kryty  a  bezpečnostní  značky.  Zjištěné  neoznačené,  nebo  nečitelné  ovládací  prvky 
jsou kromě chybějících krytů příčinou evidovaných pracovních úrazů.  
 
Nařízení  vlády  č.  28/2002  Sb.,  kterým  se  stanoví  způsob  organizace  práce  a  pracovních 
postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného 
106 
 

charakteru v Příloze, části V. (Manipulace a skladování dříví) dává zaměstnavateli povinnost, 
aby při volném uskladňování dříví na skládce dodržel takový sklon uskladněného dříví, aby se 
zabránilo jeho samovolnému pohybu. K zajištění uskladněného dříví musí použít zajišťovací 
klíny.  Nedodržení  sklonu  skladovaného  dříví  a  nepoužití  zajišťovacích  klínů  patřily  mezi 
velmi časté zjištění porušení právních předpisů, přičemž § 5 zákona č. 309/2006 Sb., ukládá 
zaměstnavateli  organizovat  práci  a  stanovit  pracovní  postupy  tak,  aby  byly  dodržovány 
zásady bezpečného chování na pracovišti, a aby zaměstnanci nebyli ohroženi padajícími nebo 
vymrštěnými předměty nebo materiály. Proces informování o rizicích pracoviště jiným dalším 
fyzickým,  nebo  právnickým  osobám  (zadavatelem  práce),  které  na  tomto  pracovišti  s jeho 
vědomím  vykonávají  pracovní  činnost,  patří  mezi  další,  v průběhu  kontrol  negativně 
hodnocené  skutečnosti.  Nezabezpečení  vstupu  nepovolaným  osobám  na  pracoviště,  nebo 
neoznačení  komunikací  (včetně  např.:  přechodových  lávek)  patřily  mezi  opakované 
zjišťované  nedostatky.  Nedodržování  pracovních  a  technologických  postupů  při  manipulaci 
a skladování  dříví  je  každoročně  příčinou  mnoha  pracovních  úrazů.  Společnosti  skladující 
dříví  na  pracovištích  v  lese  a  na  pracovištích  obdobného  charakteru  by  si  měli  rovněž 
uvědomit, že riziko rozvalení skládky může způsobit i nepracovní zranění, nebo smrt. Zvlášť 
ohroženou skupinou jsou v tomto případě děti. 
 
Přínosem  provedených  kontrol  je  skutečnost,  že  jak  zaměstnavatelé,  tak  fyzické  osoby  byli 
upozorněni na plnění povinností souvisejících s dodržováním zásad bezpečné práce, zejména 
při  manipulaci  a  skladování  dříví.  Preventivní  působení  inspektorů  v  průběhu  jednotlivých 
kontrol  bylo  rovněž  účinným  nástrojem  pro  prevenci  BOZP.  S  ohledem  na  množství 
a závažnost  zjištěných  nedostatků  při  manipulaci  a  skladování  dříví  se  lze  domnívat,  že 
kontrola byla zvolena vhodně. Provádění dalších, takto zaměřených kontrol lze doporučit.   
 
3.12 Integrovaná  inspekce  podle  zákona  č.  59/2006  Sb.,  o prevenci 
závažných havárií 
V roce  2013  proběhly  kontroly  právních  subjektů  na  základě  požadavků  zákona  č.  59/2006 
Sb.,  o prevenci  závažných  havárií  ve  vybraných  objektech  nebo  zařízeních,  v nichž  jsou 
umístěny  nebezpečné  chemické  látky.  Integrovaná  inspekce  podle  zákona  č.  59/2006  Sb., 
o prevenci  závažných  havárií  způsobených  vybranými  nebezpečnými  chemickými  látkami 
a chemickými přípravky je prováděna u subjektů skupiny B každoročně a u subjektů skupiny 
A  zpravidla  jednou  za  tři  roky.  Výběr  právních  subjektů  je  upřesněn  ve  schváleném  plánu 
kontrol,  včetně  stanovení  termínu.  Oblastní  inspektoráty  práce  (dále  jen  OIP),  v rámci  své 
působnosti,  provedly  kontrolu  společně  s Českou  inspekcí  životního  prostředí,  krajskými 
úřady a ostatními orgány státní správy. 
 
Integrovaná  inspekce  měla  za  cíl  provést  společnou  prověrku,  podle  zpracovaného 
a schváleného  plánu  kontrol,  v souladu  s požadavky  zákona  č.  59/2006  Sb.,  o  prevenci 
závažných havárií. Přijatá opatření a odstranění zjištěných nedostatků mají přispět k zlepšení 
reálného stavu a snížit riziko vzniku závažných havárií. 
 
107 
 

Inspektoři oblastních inspektorátů práce prováděli kontrolu v rámci své působnosti na základě 
požadavků zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií. 
 
Kontroly byly zaměřeny především na následující oblasti: 

školení  zaměstnanců  o  předpisech  k zajištění  bezpečnosti  práce,  rizicích  práce 
s nebezpečnými látkami a opatřeními k jejich eliminaci, 

ověření znalostí a dodržování předpisů a pokynů, 

způsobilost zaměstnance pro výkon práce, 

průvodní a provozní dokumentaci, 

posouzení  stavu  technického  zařízení  uvedeného  v dokumentaci  vzhledem  k reálnému 
stavu,  včetně  revizí  zařízení,  stavu  elektroinstalace,  tlakových  a  plynových  zařízení  (za 
účasti specialistů vyhrazených technických zařízení), 

skladování a manipulaci s nebezpečnými chemickými látkami, včetně značení zásobníků 
a skladů s nebezpečnými chemickými látkami, stav únikových cest, 

opatření  na  ochranu  proti  výbuchu  (prevence  rizik,  klasifikace  prostor,  písemná 
dokumentace), 

poskytování OOPP na základě hodnocení rizik, jejich používání zaměstnanci. 
 
Zhodnocení kontrolní činnosti 
Schvalování bezpečnostní dokumentace 
Provozovatelé  kontrolovaných  subjektů  předložili  krajským  úřadům  zpracovanou 
bezpečnostní dokumentaci - pro skupinu A - bezpečnostní program prevence závažné havárie 
ve  smyslu  ustanovení  §  8  a  §  9  zákona  č.  59/2006  Sb.,  o  prevenci  závažných  havárií, 
a skupinu B - bezpečnostní zprávu ve smyslu ustanovení § 10 a § 11 zákona č. 59/2006 Sb., 
o prevenci  závažných  havárií.  Tyto  dokumentace  byly  zaslány  k vyjádření  Ministerstvu 
životního prostředí a oblastním inspektorátům práce. OIP v postavení dotčeného orgánu státní 
správy  se  dále  vyjadřují  k vnějšímu  a vnitřnímu  havarijnímu  plánu  (§ 17  a  §  18  zákona  č. 
59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií).  
 
Inspektoři  OIP  se  vyjadřovali  v minulém  roce  k 55  bezpečnostním  dokumentacím  v oblasti 
prevence závažných havárií, včetně jejich aktualizací (viz tabulka 1).  
 
Tabulka č. 1 připomínkovaná bezpečnostní dokumentace: 
OIP 







10 
celkem 
Počet 

10 




11 
11 
55 
 
Kontrola podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií 
Kontrolní  orgány  krajského  úřadu  se  zaměřily  na  požadavky  zákona  č.  59/2006  Sb., 
o prevenci  závažných  havárií  a  ostatní  dozorové  orgány  prováděly  kontrolu  podle  svého 
zmocnění. Inspektoři OIP prováděli kontrolu podle zákona o inspekci práce. 
 
108 
 

V rámci úkolu bylo provedeno celkem 132 kontrol. Kontroly byly rozloženy do jednoho až tří 
dnů,  podle  velikosti  kontrolovaných  subjektů.  Nejdůležitější  údaje  z kontrol  jsou  uvedeny 
v tabulce 2. Celkový počet zjištěných nedostatků v roce 2013 činí 265, což potvrzuje význam 
kontrol.  Zaměstnavatelé  si  začínají  uvědomovat  rizika  vyplývající  z jejich  činností,  což  lze 
interpretovat zvyšujícím se tlakem na prevenci rizik, která je podpořena platnou legislativou. 
 
Tabulka 2 - Údaje o provedených kontrolách: 
OIP 







10 
celkem 
Počet kontrol. subjektů 

26 


24 
15 
16 
19 
118 
Počet kontrol celkem 

32 
11 

25 
16 
18 
19 
132 
Počet zjištěných nedostatků 

25 

5  126 
14 
15 
74 
265 
Počet vydaných TOO 



25 
30 



73 
Pokuty  









Pokuty (v tisících Kč) 




155 

-  100 
255 
Počet kontrol bez nedostatků 

20 



11 
13 

67 
TOO … technicko-organizační opatření 
 
Zjištěné nedostatky: 
Nedostatky  jsou  zjišťovány  v oblasti  provádění  revizí  a  kontrol  u  vyhrazených  technických 
zařízení, manipulace s chemickými látkami, požadavků na pracoviště, ochrany proti výbuchu, 
bezpečnostního  značení  a  provozní  dokumentaci.  Mezi  nejčastěji  porušované  prováděcí 
předpisy  patří  Nařízení  vlády  č.  101/2005  Sb.,  o  podrobnějších  požadavcích  na  pracoviště 
a pracovní  prostředí,  Vyhláška  č.  48/1982  Sb.,  kterou  se  stanoví  základní  požadavky 
k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších 
požadavcích  na  zajištění  bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  v prostředí  s nebezpečím  výbuchu 
a nařízení  vlády  č.  378/2001  Sb.,  kterým  se  stanoví  požadavky  na  bezpečný  provoz 
a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. 
 
Spolupráce s ostatními orgány státní správy 
Inspektoři  neshledali  nedostatky  při  koordinaci  kontrol  a  při  spolupráci  s Českou  inspekcí 
životního prostředí, popřípadě s ostatními orgány integrované inspekce. 
 
Sankce 
Byly uloženy dvě pokuty v celkové výši 255.000 Kč
 
Závěr 
Cíl  úkolu  byl  splněn.  Integrovaná  inspekce  přispěla  ke  zlepšení  stavu  na  úseku  bezpečnosti 
práce  a  bezpečnosti  technických  zařízení  ve  vybraných  kontrolovaných  subjektech,  což  je 
patrné v počtu zjištěných nedostatků. 
109 
 

3.13 Program „Bezpečný podnik“ 
Program  „Bezpečný  podnik“  je  již  dlouhodobě  zařazován  do  úkolů  systému  Státního  úřadu 
inspekce  práce,  jako  jeden  z úkolů  Národní  politiky  BOZP.  Jedním  z cílů  Národní  politiky 
BOZP je zvýšení úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, vedoucí ke snížení pracovní 
úrazovosti  a  tím  i  nákladů  s ní  souvisejících.  Naplnění  tohoto  cíle lze mimo  jiné  dosáhnout 
realizací programu „Bezpečný podnik“. 
 
Realizací  programu  „Bezpečný  podnik“  podpořit  zavedení  komplexního,  efektivního 
a neustále  se  zlepšujícího  systému  řízení  BOZP,  vedoucího  k  dosažení  vyšší  úrovně  BOZP 
a ochrany životního prostředí u jednotlivých právních subjektů. Z hlediska prevence je cílem 
programu  především  vytvoření  podmínek  pro  předcházení  vzniku  mimořádných  událostí 
(pracovních  úrazů).  Jedním  z cílů  je  vyžadování  uplatňování  systémového  přístupu  k řízení 
BOZP také u dodavatelů a ostatních spolupracujících subjektů. 
 
Kontrolu plnění požadavků programu „Bezpečný podnik“ provádět jako průběžný úkol všemi 
oblastními inspektoráty práce na základě žádosti o ověření shody zavedeného systému řízení 
BOZP  s požadavky  programu  „Bezpečný  podnik“.  Při  kontrole  právního  subjektu  ověřit 
splnění všech požadavků programu, které se na daný subjekt vztahují, s ohledem na způsob 
vykonávané činnosti. 
Kontrolním  seznamem  požadavků  k tomuto  hlavnímu  úkolu,  jejichž  splnění  se  u  právního 
subjektu ověřuje, jsou požadavky programu „Bezpečný podnik“. 
 
Požadavky na kontrolu: 

Inspektor  při  kontrole  u  podnikajícího  subjektu  ověřuje  splnění  všech  požadavků 
programu, které se na daný podnikající subjekt vztahují. Při kontrole inspektor postupuje 
v souladu  s příkazem  generálního  inspektora  Státního  úřadu  inspekce  práce,  příručkou 
obsahující program „Bezpečný podnik“ a metodikou inspekce práce. 

Před  zahájením  kontroly  se  pověřený  inspektor  seznámí  s údaji  týkajícími  se  daného 
podnikajícího subjektu a informuje o nich členy kontrolního týmu (s procesy a činnostmi, 
s údaji  o  pracovní  úrazovosti,  o haváriích,  o  porušování  předpisů  zjištěném  při 
předchozích  kontrolách  a  o  vydaných  rozhodnutích  týkajících  se  vyřazení  strojů 
a zařízení z provozu, zákazu činnosti). 

v případě,  že  se  u kontrolovaného  podnikajícího  subjektu  (nebo  na  jeho  pracovišti) 
vyskytují  další  podnikající  subjekty  (dodavatelé,  spolupracující  firmy),  ověří  kontrolní 
tým inspektorů zejména, jak je zajištěna součinnost na úseku prevence rizik a vzájemná 
informovanost o rizicích mezi jednotlivými podnikajícími subjekty. 

OIP  při  prováděné  následné  kontrole  podnikajícího  subjektu,  který  získala  osvědčení 
„Bezpečný podnik“ ověří, zda údaje uvedené v přehledu indikátorů zlepšování zaslaných 
podnikajícím  subjektem  odpovídají  skutečnosti,  tj.  zda  plní  požadavek  neustálého 
zlepšování. 
 

 
110 
 

Zhodnocení kontrolní činnosti 
V roce  2013  bylo  vydáno  osvědčení  „Bezpečný  podnik“  celkem  29  společnostem.  Doba 
platnosti osvědčení jsou 3 roky. OIP zkontrolovaly celkem 38 subjektů (u subjektů působících 
v rámci  více  krajů,  byly  kontroly  prováděny  místně  příslušnými  OIP),  v rámci  nichž 
uskutečnili  409  kontrol,  z toho  295  bez  zjištěných  nedostatků,  jak  je  patrné  z níže  uvedené 
tabulky.  Pokud  byly  v průběhu  kontroly  zjištěny  nedostatky  (neshody)  v systému  řízení 
BOZP,  byly  projednány  se  zástupci  vedení  a  odstraněny  v termínu  do  konce  prověrky. 
Klíčovým  faktorem  při  kontrolách  je  ověřování  indikátorů  zlepšování,  z nichž  mezi 
nejdůležitější  indikátory  patří  vývoj  pracovní  úrazovosti.  Získání  osvědčení  „Bezpečný 
podnik“  by  mělo  být  prestižní  záležitostí.  Nadále  však  platí,  že  lze  právnímu  subjektu 
odejmout  osvědčení  a  to  v případech,  kdy  dochází  k pracovním  úrazům  způsobeným 
jednoznačným porušením ze strany právního subjektu. 
 
Tabulka  1 - Počet subjektů, u kterých OIP provedly ověřování shody systému řízení BOZP: 
OIP 
Počet kontrol. subjektů  Počet kontrol 


14 


66 


40 


28 


31 


102 

14 
67 
10 

61 
Celkem 
55 
409 
 
U  většiny  subjektů,  zapojených  do  programu  „Bezpečný  podnik“,  dochází  ke  snižování 
pracovní úrazovosti v důsledku zlepšování pracovních podmínek a pracovního prostředí. OIP 
by  měly  i  v roce  2014  pokračovat  v prezentacích  tohoto  programu  u  vrcholového 
managementu těchto subjektů. Počet zjištěných nedostatků byl 278, z toho 266 bez vydaného 
opatření.  Nejčastěji  zjišťovaným  porušením  bylo  nevytváření  neohrožujícího  pracovního 
prostředí a pracovních podmínek vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a 
nepřijímání opatření k předcházení rizikům. Dále v oblasti požadavků na výrobní a pracovní 
prostředky  a  zařízení  bylo  zjišťováno,  že  ta  nebyla  pravidelně  a  řádně  udržována, 
kontrolována a revidována. 
V době platnosti osvědčení bylo provedeno OIP celkem 42 kontrol, při kterých bylo zjištěno 
39 nedostatků. 
Z výsledků namátkového ústního ověřování znalostí zaměstnanců vyplývá následující: 
Ve  většině  případů  dochází  k zlepšování  informovanosti  zaměstnanců  a  jejich  aktivnímu 
zapojování při zlepšování úrovně BOZP v právních subjektech. Na základě těchto ověření je 
tedy  možné  okamžitě  si  ověřit  funkčnost  zavedeného  systému  BOZP  a  rozpoznat  tak,  zda 
právní subjekt nemá tento systém zaveden pouze formálně. 
 
111 
 

Poznatky z realizace programu „Bezpečný podnik“ 
U  právních  subjektů  zapojujících  se  do  programu  „Bezpečný  podnik“  zdůrazňovat,  že 
samotný  program  a  jeho  tvorba  nespočívá  v pouhém  a  otrockém  opisování  legislativy 
a normových  hodnot,  ale  že  hlavním  účelem  je  popis  skutečného  stavu  a  procesů  tak,  jak 
u právního  subjektu  probíhají  a  legislativa,  by  se  v tu  chvíli  měla  stát  metodickým 
materiálem, který je nutné plnit, a který nám říká, co je nutné splnit, ale řešení a způsob plnění 
ponechává plně na nás samotných. U právních subjektů jsou navrhována potřebná technická 
a jiná  opatření  k odstranění  rizik  a  to  formou  doporučení,  ve  smyslu  §  7  odst.  1  písm.  k) 
zákona  o  inspekci  práce.  Příznivým  zjištěním  je  znalost  zaměstnanců  o  práci  se 
„skoronehodami“, jako jedním z efektivních prostředků prevence úrazů a havárií. Pro zvýšení 
úrovně systému řízení BOZP bylo vydáno 140 doporučení. U programu „Bezpečný podnik“ je 
především kladen důraz na ověření funkčnosti zavedených systémů.  
 
 
Předání osvědčení „Bezpečný podnik“ na základě doporučení řídícího OIP v roce 2013 
 
Tabulka 2 - Subjekty, které převzaly osvědčení v měsíci květnu: 
Dřevozpracující družstvo, Lukavec 
OIP pro Jihočeský kraj a Vysočinu 
Hettich ČR k. s., Žďár nad Sázavou 
Teplárna České Budějovice, a. s. 
OIP pro Plzeňský kraj a Karlovarský 
HF-Czechforge s. r. o., Cheb 
kraj 
Drůbežářský závod Klatovy a. s. 
OIP pro Královéhradecký kraj  
Isolit-Bravo, spol. s r. o., Jablonné nad Orlicí 
a Pardubický kraj 
ELLA-CS, s. r. o., Hradec Králové 
Teplárny Brno, a. s. 
OIP pro Jihomoravský kraj a Zlínský 
MIKROP ČEBÍN a. s. 
kraj 
SMO a.s., Otrokovice 
SLEZSKÉ STAVBY OPAVA s. r. o. 
OIP pro Moravskoslezský kraj 
OSRAM Česká republika s. r. o., Bruntál 
a Olomoucký kraj 
TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. 
 
 
 
 
 
 
112 
 

Tabulka č. 3 - Subjekty, které převzaly osvědčení v měsíci říjnu: 
Pražská energetika, a. s. 
OIP pro hl. město Prahu 
PREdistribuce, a. s., Praha 
ČEZ, a. s., Praha (tepelné a vodní elektrárny) 
Kovohutě Příbram nástupnická, a. s. 
OIP pro Středočeský kraj 
Alpiq Generation (CZ) s. r. o., Kladno 
SD – Kolejová doprava, a. s., Provoz Mělník 
OIP pro Jihočeský kraj a Vysočinu 
Steel Center Europe, s. r. o., Humpolec 
OIP pro Plzeňský kraj a karlovarský 
HOLLANDIA Karlovy Vary, a. s., Krásné údolí 
kraj 
BETONOVÉ STAVBY – GROUP, s. r. o., Předslav 
OIP pro Ústecký kraj a Liberecký kraj 
SYNER, s. r. o., Liberec 
Elektrárna Chvaletice a. s. 
OIP pro Královéhradecký kraj 
ČEZ Distribuční služby, s. r. o., Hradec Králové 
a Pardubický kraj 
SÚS Královéhradeckého kraje a. s., Hradec Králové 
KOMAS, spol. s r. o., Opava 
OIP pro Moravskoslezský kraj 
Elektrárna Dětmarovice, a. s. 
a Olomoucký kraj 
Hyundai Motor Manufacturing Czech s. r. o., Nižní Lhoty 
 
 
Sankce 
V rámci programu „Bezpečný podnik“ nebyly uloženy pokuty. 
 
Závěr 
OIP prováděly v roce 2013 prověrky právních subjektů, které podaly žádost o ověření shody 
zavedeného  systému  řízení  BOZP  s požadavky  programu  „Bezpečný  podnik“  a každoroční 
následné  prověrky  subjektů  již  vlastnících  osvědčení  „Bezpečný  podnik“,  v souladu 
s vnitřními akty řízení.  
Inspektoři  OIP  poskytovali  právním  subjektům,  které  projevily  zájem  o  účast  na  programu 
„Bezpečný podnik“ poradenství, vyplývající  ze zákona o inspekci  práce.  Subjekty,  které již 
vlastní osvědčení „Bezpečný podnik“, ve většině případů vyžadují systémový přístup k řešení 
problematiky  BOZP  i  od  svých  dodavatelů  a  dalších  spolupracujících  subjektů.  Na  základě 
splnění  stanovených  podmínek  bylo  v roce  2013  předáno  osvědčení  „Bezpečný  podnik“ 
celkem 29 společnostem. Program  „Bezpečný podnik“ bude pokračovat  jako průběžný úkol 
na základě podaných žádostí na OIP i v roce 2014. 
 
113 
 

4  SOUHRNNÉ VÝSLEDKY KONTROLNÍ ČINNOSTI 
STÁTNÍHO ÚŘADU INSPEKCE PRÁCE 
Počet kontrol podle velikosti zaměstnavatele 
Kategorie ESAW 
Počet kontrol 
bez zaměstnanců 
10 910 
1 - 9 zaměstnanců 
21 751 
10 - 49 zaměstnanců 
13 678 
250 - 499 zaměstnanců 
2 191 
50 - 249 zaměstnanců 
7 696 
500 a více zaměstnanců 
3 435 
Neuvedeno 
3 189 
 
Počet kontrol podle právní formy zaměstnavatele za všechny hlavní kontrolní úkoly 
v roce 2013 

Právní forma 
Počet kontrol 
Společnost s ručením omezeným 
28 366 
Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona 
21 191 
Akciová společnost 
5 825 
Příspěvková organizace 
1 221 
Zahraniční osoba 
1 213 
Družstvo 
972 
Ostatní 
3 062 
 
Počet kontrol v nejčastěji kontrolovaných odvětvích v roce 2013 
Odvětví 
Počet kontrol 
Stravování v restauracích, u stánků a v mobilních zařízeních 
6 129 
Stavebnictví 
4 795 
Velkoobchod  
5 635 
Silniční nákladní doprava 
1 661 
Maloobchod 
7 469 
Opravy a údržba motorových vozidel, kromě motocyklů 
1 234 
Smíšené hospodářství 
1 067 
Pronájem a správa vlastních nebo pronajatých nemovitostí 
807 
Podpůrné činnosti pro zemědělství a posklizňové činnosti 
641 
Všeobecné činnosti veřejné správy 
569 
Kadeřnické, kosmetické a podobné činnosti 
561 
Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých 
518 
Činnosti soukromých bezpečnostních agentur 
505 
Instalace vody, odpadu, plynu, topení a klimatizace 
493 
Činnosti agentur zprostředkujících práci na přechodnou dobu 
468 
114 
 

Přehled počtu podaných podnětů 
 
Rok 
Počet podnětů 
2009 
5 748 
2010 
5 543 
2011 
5 546 
2012 
11 123 
2013 
9 169 
 
Nejčastěji porušovaná ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v roce 2013 
Paragraf  Odstavec 
Znění 
Počet 
102 

zabezpečení podmínek prac. prostředí  4 029 
37 

náležitosti prac. smlouvy 
3 125 
103 

povinnosti zaměstnavatele 
2 368 
96 

evidence prac. doby 
2 235 
103 

povinnosti zaměstnavatele 
1 572 
141 

splatnost mzdy 
1 369 
313 

potvrzení o zaměstnání 
1 115 
102 

Povinnosti zaměstnavatele 
1 094 
 
Nejčastěji porušovaná ustanovení zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 
zaměstnavateli v roce 2013 
Paragraf  Znění 
Počet 
136 
doklad o prac. vztahu na pracovišti 
2 442 

nelegální zaměstnávání 
1 548 
87 
informační povinnost vůči ÚP 
1 480 
82 
poukázání odvodu do státního rozpočtu 
164 
83 
hlášení o plnění povinného podílu na ÚP 
110 
 
Nejčastěji porušovaná ustanovení zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další 
požadavky BOZP, v roce 2013 

Paragraf  Odstavec  Znění 
Počet 


požadavky na výrobní a prac. prostředky a zařízení 
4 064 


požadavky na pracoviště a prac. prostředí 
810 


požadavky na organizaci práce a prac. postupy 
797 


bezpečnostní značky, označení a signály 
546 
15 

úkoly zadavatele stavby 
202 


požadavky na pracoviště a prac. prostředí na staveništi 
173 
115 
 

Přehled počtu a celkové výše pokut 
 
Rok 
Počet pokut 
Výše pokut v Kč 
2009 
1 905 
59 912 000 
2010 
2 035 
65 530 000 
2011 
2 870 
86 500 000 
2012 
4 526 
341 972 749 
2013 
4 033 
235033 600 
 
 
Přehled počtu podaných odvolání proti rozhodnutí o pokutě  

 
2009  2010  2011  2012  2013 
107 
118 
117 
291 
730 
 
 
 
Přehled počtu podaných žalob ve správním soudnictví  
 

2009  2010  2011  2012  2013 
23 
15 
16 
45 
170 
 
 
 
116