link to page 2 link to page 2 link to page 2 link to page 11 link to page 11 link to page 18 link to page 18 link to page 18 link to page 24 link to page 24 link to page 24 link to page 35 link to page 35 link to page 41 link to page 41 link to page 47 link to page 55 link to page 55 link to page 60 link to page 60 link to page 66 link to page 66 link to page 72 link to page 72 link to page 72 link to page 81 link to page 81 link to page 85 link to page 90 link to page 90 link to page 94 link to page 100 link to page 107 link to page 107 link to page 110 link to page 114 link to page 114
II.
VÝSLE
DKY KONTROLNÍ ČINNOSTI STÁTNÍHO ÚŘADU INSPEKCE
PRÁCE ZA ROK 2013
1
KONTROLY V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI .......................................................... 2
1.1
KONTROLA NELEGÁLNÍHO ZAMĚSTNÁVÁNÍ OBČANŮ ČR A CIZINCŮ MIMOŘÁDNÉ
KONTROLNÍ AKCE ZAMĚŘENÉ NA OBLAST NELEGÁLNÍ PRÁCE .................................................. 2
1.2
KONTROLA DODRŽOVÁNÍ POVINNOSTÍ ZAMĚSTNAVATELŮ PODLE ZÁKONA Č. 435/2004
SB., O ZAMĚSTNANOSTI ......................................................................................................... 11
2
KONTROLY V OBLASTI PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ ............................. 18
2.1
KONTROLA DODRŽOVÁNÍ PRACOVNĚPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ NA ZÁKLADĚ PODNĚTŮ
SMĚŘUJÍCÍCH DO OBLASTI PRACOVNĚPRÁVNÍ, BOZP A ZAMĚSTNANOSTI .............................. 18
2.2
KONTROLA DODRŽOVÁNÍ PRACOVNĚPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ NA ÚSEKU AGENTURNÍHO
ZAMĚSTNÁVÁNÍ A VYSÍLÁNÍ PRACOVNÍKŮ V RÁMCI POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB V ČLENSKÝCH
ZEMÍCH EU ............................................................................................................................ 24
2.3
MIMOŘÁDNÉ KONTROLNÍ AKCE ZAMĚŘENÉ NA OBLAST PRACOVNÍCH VZTAHŮ A
PODMÍNEK.............................................................................................................................. 35
3
KONTROLY V OBLASTI BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI 41
3.1
BEZPEČNOST PRÁCE VE STAVEBNICTVÍ ....................................................................... 41
3.2
KONTROLA ZAMĚSTNAVATELŮ S VOZOVÝM PARKEM ................................................. 47
3.3
KONTROLA SYSTÉMU BOZP A PRACOVNÍCH PODMÍNEK V MALÝCH A STŘEDNÍCH
PODNICÍCH A V DALŠÍCH VYBRANÝCH PODNICÍCH S POČTEM ZAMĚSTNANCŮ 250 A VÍCE ..... 55
3.4
KONTROLA SYSTÉMU OPATŘENÍ SOUVISEJÍCÍCH S OCHRANOU OSOB A ZAMĚSTNANCŮ
PŘED ÚRAZEM ELEKTRICKÝM PROUDEM ................................................................................ 60
3.5
BEZPEČNOST PRÁCE PŘI POUŽÍVÁNÍ ZDVIHACÍCH ZAŘÍZENÍ A PROSTŘEDKŮ PRO
ZAVĚŠENÍ A UCHOPENÍ BŘEMENE ........................................................................................... 66
3.6
BEZPEČNOST PRÁCE PŘI PROVOZU PLYNOVÝCH A TLAKOVÝCH ZAŘÍZENÍ SE
ZAMĚŘENÍM NA PROVOZ NÍZKOTLAKÝCH KOTELEN SPOTŘEBIČŮ, PLYNOVÝCH PECÍ A
VÝMĚNÍKOVÝCH STANIC VČETNĚ TLAKOVÝCH NÁDOB .......................................................... 72
3.7
KONTROLA PLNĚNÍ ÚKOLŮ ZADAVATELE STAVBY A KOORDINÁTORA BOZP NA
STAVENIŠTI ............................................................................................................................ 81
3.8
PREVENCE BOZP PŘI PŘÍPRAVĚ A PROVÁDĚNÍ STAVEB .............................................. 85
3.9
KONTROLA SYSTÉMU BOZP VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH SE ZAMĚŘENÍM NA
VŠEOBECNOU BEZPEČNOST A ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ ............................................................. 90
3.10 KONTROLA SYSTÉMU BOZP V ZEMĚDĚLSTVÍ ............................................................. 94
3.11 DODRŽOVÁNÍ BEZPEČNOSTI PRÁCE PŘI MANIPULACI A SKLADOVÁNÍ DŘÍVÍ .............. 100
3.12 INTEGROVANÁ INSPEKCE PODLE ZÁKONA Č. 59/2006 SB., O PREVENCI ZÁVAŽNÝCH
HAVÁRIÍ ............................................................................................................................... 107
3.13 PROGRAM „BEZPEČNÝ PODNIK“ ............................................................................... 110
4
SOUHRNNÉ VÝSLEDKY KONTROLNÍ ČINNOSTI STÁTNÍHO ÚŘADU
INSPEKCE PRÁCE ............................................................................................................. 114
1 KONTROLY V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI
1.1 Kontrola
nelegálního
zaměstnávání
občanů
ČR
a cizinců
Mimořádné kontrolní akce zaměřené na oblast nelegální práce
Stejně jako v roce 2012, i po celý rok 2013 byla kontrolní činnost orgánů inspekce zaměřená
na odhalování a potírání nelegální práce realizována v rámci projektu OP LZZ „Efektivní
systém rozvoje zaměstnanosti, výkonu komplexních kontrol a potírání nelegálního
zaměstnávání v ČR“, RČ CZ 1.04/2.2.00/11.00013. Na kontrolu nelegálního zaměstnávání
bylo v roce 2013 zaměřeno pět kontrolních úkolů Státního úřadu inspekce práce. Hlavní
z těchto kontrolních úkolů byl zaměřen na kontrolu nelegálního zaměstnávání občanů ČR
a cizinců obecně, další související úkoly byly zaměřeny na následné kontroly u těch subjektů,
které již byly v minulých obdobích kontrolovány a byly u nich zjištěny nedostatky
a na kontrolu nelegálního zaměstnávání na základě podnětů od občanů a institucí.
V neposlední řadě byly i v roce 2013 organizovány mimořádné kontrolní akce vztahující
se vždy k vybrané oblasti podnikání kontrolovaných subjektů, a to jak mimořádné kontrolní
akce celostátní, tak mimořádné kontrolní akce organizované jednotlivými oblastními
inspektoráty práce v regionálním měřítku, které umožňují lépe přizpůsobit zaměření kontrolní
činnosti specifikům daného regionu (například celostátní mimořádná kontrolní akce
u provozovatelů lyžařských areálů na území ČR v zimním období).
Výběr konkrétních subjektů pro kontrolu vycházel ze zkušeností, získaných oblastními
inspektoráty práce při kontrolách nelegálního zaměstnávání v předchozích obdobích,
z informací od jiných institucí, z podnětů občanů a z poradenství, i ze všech dalších
dostupných informací, např. z informací hromadných sdělovacích prostředků. Mimořádné
kontrolní akce byly zaměřeny na ty oblasti podnikání kontrolovaných osob, ve kterých je
předpoklad zvýšené četnosti nelegálního zaměstnávání např. v určitém časovém období
(sezonní práce) nebo v určitém regionu.
Kontroly realizovalo 14 týmů inspektorů specializovaných na kontrolu nelegálního
zaměstnávání a na kontrolu povinností daných zaměstnavatelům zákonem o zaměstnanosti.
Tyto týmy jsou od počátku roku 2013 vybaveny mobilními kancelářemi (specificky
vybavenými osobními automobily), které kromě potřebné mobility inspektorů a dosažitelnosti
kontrolovaných subjektů v rámci celé oblasti místní působnosti oblastního inspektorátu práce,
umožňují i rychlejší provedení a ukončení kontroly, a to v části případů i vypracováním
a předáním protokolu přímo na místě v den provedené kontroly. Při kontrolní činnosti
postupují inspektoři podle nově zavedené metodiky provádění kontrol nelegálního
zaměstnávání, která je jednotná pro všechny útvary kontroly na území ČR.
Kontroly byly zaměřeny primárně na zjištění, zda občan ČR nebo EU vykonává práci pro
právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu a zda ji cizinec
vykonává v souladu s vydaným povolením k zaměstnání, zelenou nebo modrou kartou, nebo
na základě jiné smlouvy, zda má cizinec povolení k zaměstnání, pokud zákon jeho vydání
2
vyžaduje, povolení k pobytu, zelenou nebo modrou kartu, pokud ji zákon vyžaduje. Zároveň
s kontrolou nelegálního zaměstnávání byla inspektory kontroly nelegálního zaměstnávání
prováděna i kontrola dodržování souvisejících povinností zaměstnavatelů podle zákona
č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o zaměstnanosti“), (například informační a evidenční povinnosti zaměstnavatele při
zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí) a základních povinností v oblasti pracovních vztahů
a podmínek z dokladů předložených v rámci kontroly. Byly-li při kontrole zjištěny zásadní či
systémové nedostatky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nebo v oblasti
pracovních vztahů a podmínek, byl ke kontrole přizván i inspektor odboru BOZP, resp. PVP.
Při kontrolách bylo poskytováno i poradenství. V oblasti odhalování a potírání nelegální práce
plnily oblastní inspektoráty práce dále povinnost uloženou jim ustanovením § 126 odst. 4,
věty poslední, zákona o zaměstnanosti – vedení správního řízení o uložení pokuty v případě
nedostatků, zjištěných při kontrolách prováděných Celním úřadem.
Praktické zkušenosti s kontrolami nelegálního zaměstnávání v roce 2012, i s koordinovanými
kontrolami realizovanými v roce 2011, byly využívány pro účelné a efektivní plánování
a provádění kontrol. Pozitivně lze také hodnotit stále se zkvalitňující spolupráci s ozbrojenými
složkami, a to se Službou cizinecké policie a Policií ČR. Kromě Policie ČR spolupracovaly
pracovní týmy kontroly nelegálního zaměstnávání také s dalšími zainteresovanými institucemi
- Celní správou, ÚP ČR, ČSSZ. Výsledky své činnosti v indikovaných případech předávaly
i dalším orgánům – rejstříkovým soudům, živnostenským úřadům, finančním úřadům,
Generálnímu ředitelství cel.
Cílem úkolu bylo v rámci realizace projektu zavést nové postupy do provádění komplexních
kontrol směřujících k potírání nelegálního zaměstnávání. Realizovat kontroly zaměstnavatele
v krátkém časovém úseku i z pohledu několika kontrolních subjektů a tím preventivně působit
na trhu práce. Ve svém důsledku tak napomoci ke snížení daňových úniků a ke vzrůstu počtu
pracovních míst na otevřeném trhu, respektive omezit vykořisťování zahraničních občanů,
zejména ze zemí mimo EU. Osvětovou, poradenskou a kontrolní činností preventivně působit
na trhu práce a rozšířit povědomí kontrolovaných osob a osob vykonávajících pro ně práci
o nelegální práci a jejich důsledcích.
Oblastním inspektorátům práce bylo stanoveno provádět kontroly zaměstnavatelů, u nichž
je podezření na možnost nelegální práce, za spolupráce s dalšími orgány státní správy (ČSSZ,
ÚP ČR, Policie ČR, Celní správa, zdravotní pojišťovny, živnostenské úřady). Při výběru
konkrétních subjektů pro kontrolu vycházely oblastní inspektoráty práce ze všech dostupných
informací (z poradenství, z kontrolní činnosti IP, z podnětů a informací od jiných institucí).
Při provádění kontrol navázaly inspektoráty práce na zkušenosti z provedených kontrol v roce
2012.
Celkem bylo stanoveno provést na území ČR 35 000 komplexních kontrol zaměřených
primárně na odhalování a potírání nelegální práce a ve stanovených případech i v oblasti
zákona o zaměstnanosti, pracovních vztahů a podmínek a BOZP, včetně poskytování
3
poradenství. Část těchto kontrol byla realizována formou mimořádných celostátních
i regionálních kontrolních akcí.
Předmětem kontrol dle zadání úkolu bylo:
-
kontrola existence pracovněprávního vztahu při výkonu závislé práce,
-
kontrola, zda cizinec vykonává práci na základě povolení k zaměstnání, je-li požadováno,
-
kontrola, zda cizinec vykonává práci na základě povolení k pobytu, je-li požadováno,
-
kontrola obsahu pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní
činnosti, pokud existují,
-
kontrola dodržování základních ustanovení zákoníku práce na úseku pracovního poměru,
pracovní doby, odměňování a BOZP.
Vyhodnocení kontrolní činnosti.
Týmy kontroly nelegálního zaměstnávání oblastních inspektorátů práce provedly v roce 2013
v rámci hlavního úkolu „Kontrola nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců“
a souvisejících kontrolních úkolů celkem
36 101 kontrol
, zaměřených na odhalování
nelegálního zaměstnávání. Z tohoto počtu byla při
8 508 kontrolách provedena i kontrola
základních institutů v oblasti pracovních vztahů a podmínek.
2 465 z těchto kontrol bylo
provedeno v rámci mimořádných kontrolních akcí. Bylo zkontrolováno celkem
34 997 zaměstnavatelů (
16 362 právnických osob,
18 635 podnikajících fyzických osob). Těmito
kontrolami bylo zjištěno celkem
10 353 nedostatků jak z oblasti dodržování povinností
stanovených zákonem o zaměstnanosti (včetně nelegálního zaměstnávání), tak z oblasti
pracovních vztahů a podmínek. Nelegální zaměstnávání bylo zjištěno u
1 375 kontrol
. Těmito
kontrolami bylo zjištěno
nelegální zaměstnávání 1 394 občanů ČR, 295 občanů ostatních
zemí Evropské Unie a 1 481 cizinců - státních příslušníků zemí mimo Evropskou Unii,
tj.
celkem 3 170 nelegálně pracujících osob.
V případě nelegálně pracujících cizinců se nejčastěji jednalo o státní příslušníky Ukrajiny
a Vietnamu, v menší míře pak o státní příslušníky Číny, Moldávie, Mongolska, Turecka,
Makedonie, Uzbekistánu a Srbska a dalších zemí. 1 047 cizinců vykonávalo nelegální práci
formou výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah, 423 cizinců vykonávalo práci
v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, nebo v rozporu
se zelenou nebo modrou kartou, 11 cizinců vykonávalo práci bez platného povolení k pobytu
na území České republiky.
4
Tabulka 1- Počet a výsledky kontrol v oblasti odhalování nelegální práce:
Počet nelegálně zaměstnaných
osob
Počet
Státní úřad inspekce práce
kontrol
cizinci
občané občané
celkem
mimo
ČR
EU
osob
EU
Nelegální zaměstnávání občanů ČR a cizinců
36 101
1 394
295
1 481
3 170
Graf 1 – Nelegálně zaměstnané osoby:
295
1 394
1 481
občané ČR
cizinci
občané EU
Při kontrolách realizovaných týmy kontroly nelegálního zaměstnávání byly u kontrolovaných
subjektů kromě nelegálního zaměstnávání nejčastěji zjištěny následující nedostatky:
-
492 osob vykonávalo práci na základě ústně písemně uzavřené pracovní smlouvy,
v rozporu s ustanovením § 34 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), který stanoví, že pracovní smlouva musí
být uzavřena písemně,
-
766 osob vykonávalo práci na základě ústně uzavřené dohody o provedení práce nebo
dohody o pracovní činnosti, v rozporu s ustanovením § 77 odst. 1 zákoníku práce, který
stanoví, že tyto dohody musí být uzavřeny písemně,
5
-
2 303 zaměstnavatelů nesplnilo povinnost stanovenou ustanovením § 136 zákona
o zaměstnanosti - mít na pracovišti kopie dokladů prokazujících existenci
pracovněprávního vztahu a kopie dokladů prokazujících oprávněnost pobytu cizince na
území ČR,
-
u
1 019 zaměstnavatelů byly zjištěny nedostatky v oblasti odměňování zaměstnanců,
-
u
918 zaměstnavatelů byly zjištěny nedostatky v oblasti dodržování ustanovení zákoníku
práce týkající se pracovní doby,
-
1 018 zaměstnavatelů nesplnilo informační a evidenční povinnosti vůči ÚP ČR,
stanovené zákonem o zaměstnanosti při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí.
K odstranění nedostatků, zjištěných těmito kontrolami, bylo vydáno
10 353 opatření.
Současně orgány inspekce práce v souvislosti se zjištěním výkonu nelegální práce nebo
v případech
podezření na výkon práce uchazečem o zaměstnání upozornily
ve
2 132 případech příslušné Krajské pobočky ÚP ČR na souběh evidence uchazeče
o zaměstnání a výkon nelegální práce nebo na zjištěné nesplnění povinnosti dle ustanovení
§ 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti oznámit ÚP ČR tzv. nekolidující zaměstnání. Ve všech
případech zjištěného nelegálního zaměstnávání občanů ČR jsou kontaktovány krajské
pobočky ÚP ČR za účelem ověření evidence této osoby v databázi uchazečů o zaměstnání
a tím současně upozorněny na zjištění (ne však prokázání) výkonu nelegálního zaměstnávání.
Dále týmy kontroly nelegálního zaměstnávání v
78 případech předaly svá zjištění
rejstříkovým soudům nebo živnostenským úřadům, podaly
24 trestních oznámení a učinily
235 podání jiným orgánům (např. Finanční úřady, ČSSZ, ČOI).
Tabulka 2 – Zjištění z kontrol nelegální práce předaná dalším orgánům:
Počet zjištění předaných na ÚP ČR vztahujících se k uchazečům
2 132
o zaměstnání
Oznámení živnostenským úřadům, rejstříkovým soudům
78
Oznámení orgánům činným v trestním řízení
24
Oznámení jiným orgánům (FÚ, ČSSZ, ČOI)
235
Celkem
2 469
Mimořádné kontrolní akce
Z celkového počtu 36 101 kontrol
provedených týmy kontroly nelegálního zaměstnávání
bylo
2 465 kontrol realizováno v rámci mimořádných kontrolních akcí.
498 z těchto kontrol bylo
provedeno v rámci
celostátní mimořádné kontrolní akce u provozovatelů lyžařských
areálů na území ČR v zimním období, mimořádné kontrolní akce na území hlavního
města Prahy zaměřené na servisy sportovních potřeb a mimořádné kontrolní akce
u provozovatelů zimních stadionů a kluzišť ve Středočeském kraji. V rámci této
6
mimořádné kontrolní akce provedl v období od 1. 1. 2013 do 31. 3. 2013 každý oblastní
inspektorát práce (s výjimkou oblastních inspektorátů práce pro hlavní město Prahu
a Středočeský kraj) kontroly v 5 lyžařských střediscích na celém území ČR. Oblastní
inspektorát práce pro hlavní město Prahu realizoval mimořádnou kontrolní akci zaměřenou
na servisy sportovních potřeb na území hl. města Prahy. V rámci této akce provedl 70 kontrol
subjektů provozujících sport-servisy. Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj
realizoval mimořádnou kontrolní akci zaměřenou na zimní stadiony a kluziště, a na činnosti
související s jejich provozem (broušení bruslí, občerstvení apod.). V rámci této akce provedl
43 kontrol subjektů provozujících stadiony a související činnosti.
Tato mimořádná kontrolní akce navázala na obdobnou mimořádnou kontrolní akci, která
proběhla v roce 2012. Je obecně známou a předchozí kontrolní činností potvrzenou
skutečností, že u sezonních a nárazových prací je zaznamenáván vyšší výskyt nelegálního
zaměstnávání, případně zastřený výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah.
Provozovatelé zimních středisek, lyžařských škol, půjčoven a servisů sportovního nářadí,
gastronomických a ubytovacích služeb, v období lyžařské sezony potřebují operativně
zabezpečit uvedené provozy měnícím se počtem personálního obsazení s ohledem na různou
poptávku veřejnosti odvíjející se od povětrnostních podmínek a zčásti i od termínů jarních
prázdnin v jednotlivých regionech. To odůvodnilo opětovné zařazení provozovatelů
lyžařských areálů do plánu mimořádných kontrolních akcí i v roce 2013, i s přihlédnutím
ke skutečnosti, že v předchozím roce proběhly kontroly jen u části provozovatelů. Výjimkou
byly oblastní inspektoráty práce pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj, které nemají
ve své místní působnosti lyžařské areály. Tyto inspektoráty realizovaly samostatné
mimořádné kontrolní akce v oblastech, které si samy stanovily podle aktuální situace
a potřeby v daném regionu.
Kontroly v rámci mimořádné kontrolní akce u provozovatelů lyžařských areálů na území ČR
v zimním období 1. čtvrtletí roku 2013 byly prováděny jednak jako následné kontroly
kontrolovaných zaměstnavatelů v roce 2012, kde inspektoři zjistili nedostatky, jednak
pokračovaly v dalších ještě nekontrolovaných střediscích. Kontroly byly zaměřeny na
výkon
nelegální práce, vznik, změny a skončení pracovního poměru a dohod konaných mimo
pracovní poměr, pracovní dobu, odměňování zaměstnanců, dodržování bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci.
Při kontrolách v rámci této mimořádné kontrolní akce bylo zjištěno
nelegální zaměstnávání
18 občanů ČR, 1 občana zemí EU a 1 cizince, tj. celkem 20 nelegálně pracujících osob.
Nejčastěji zjištěnými nedostatky při těchto kontrolách byly v oblasti zákona o zaměstnanosti
nesplnění povinnosti mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci
pracovněprávního vztahu a dokladů, které je zaměstnavatel povinen uchovávat podle
ustanovení § 102 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, umožnění výkonu, resp. výkon nelegální
práce, nesplnění informační povinnosti zaměstnavatele dle ustanovení § 87 zákona
o zaměstnanosti, v oblasti pracovněprávních vztahů nedodržení písemné formy dohod
o pracích konaných mimo pracovní poměr, nedodržení náležitostí dohody o provedení práce,
7
nedodržení nepřetržitého odpočinku v týdnu a nedostatky v evidenci pracovní doby, v oblasti
BOZP nedodržení povinností stanovených § 102 a 103 zákoníku práce.
Dle zvážení situace na trhu práce v regionech jednotlivých oblastních inspektorátů práce
a v jednotlivých krajích realizovaly všechny oblastní inspektoráty práce další
regionální
kontrolní akce v oblasti kontroly nelegálního zaměstnávání. Mimořádné kontrolní akce byly
zaměřeny dle vlastního určení oblastního inspektorátu práce na ty oblasti podnikání
kontrolovaných osob, ve kterých je předpoklad zvýšené četnosti nelegálního zaměstnávání
v konkrétním regionu.
V rámci regionálních mimořádných kontrolních akcí provedly oblastní inspektoráty práce
1 967 kontrol, při kterých bylo zjištěno
nelegální zaměstnávání 68 občanů ČR, 6 občanů
zemí Evropské Unie a 22 cizinců ze zemí mimo EU, tj. celkem 96 nelegálně pracujících
osob.
Sankce
Na základě kontrol provedených v roce 2013 a vypořádaných (tj. uzavřených) protokolů bylo
dosud uloženo
-
252 pokut za správní delikt umožnění výkonu nelegální práce, v celkové výši
81.632.500 Kč,
-
50 pokut fyzickým osobám za přestupek výkonu nelegální práce, v celkové výši
264.900 Kč,
-
dalších
757 pokut za správní delikt umožnění výkonu nelegální práce, v celkové výši
260.932.000 Kč je k datu vypracování této zprávy ve stadiu návrhu nebo v řízení,
-
198 pokut fyzickým osobám za přestupek výkonu nelegální práce, v celkové výši
1.203.000 Kč je k datu vypracování této zprávy ve stadiu návrhu nebo v řízení,
-
108 z uložených pokut za správní delikt umožnění výkonu nelegální práce, v celkové výši
34.642.500 Kč, bylo k datu vypracování této zprávy pravomocných,
-
40 z uložených pokut za přestupek výkonu nelegální práce, v celkové výši
182.600 Kč,
bylo k datu vypracování této zprávy pravomocných.
Významná část správních řízení o uložení sankcí za nelegální zaměstnávání není doposud
ukončena, popř. uložené pokuty nenabyly právní moci. Vzhledem k výši spodní hranice
sankce za umožnění výkonu nelegální práce, která činí v případě správního deliktu umožnění
výkonu nelegální práce 250.000 Kč, se kontrola nelegální práce jeví jako nejkonfliktnější typ
kontroly s náročným správním řízením o uložení sankce. Kontrolované osoby využívají
služeb advokátů a téměř ve všech případech podávají všechny opravné prostředky a následně
žaloby proti rozhodnutím o uložení sankcí. V průběhu správních řízení účastníci mnohdy
rozporují skutečnosti zjištěné v průběhu kontroly, napadají použitelnost záznamů pořízených
v průběhu kontroly jako důkazů po zahájení správního řízení, dodatečně dokládají nové
důkazy a doklady, které oslabují prvotní kontrolní zjištění. V některých případech
je výsledkem správního řízení změna právní kvalifikace správního deliktu umožnění výkonu
nelegální práce podle zákona o zaměstnanosti na správní delikt uvedený v zákoně o inspekci
8
práce spočívající v neuzavření pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody
o pracovní činnosti písemně, pro který – ač lze i za něj uložit pokutu až do 10 mil. Kč - není
stanovena minimální hranice sankce. Ke změně právní kvalifikace může dojít v případech,
kdy účastníci řízení navrhnou objektivní důkazy o uzavření pracovněprávního vztahu ústní
formou. Orgány inspekce práce v těchto případech vyžadují např. doklad od ČSSZ
o přihlášení zaměstnance k pojištění před dnem kontroly.
Závěr
V rámci hlavního úkolu „Kontrola nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců“
a souvisejících kontrolních úkolů, realizovaných týmy kontroly nelegálního zaměstnávání
oblastních inspektorátů práce, bylo dosaženo plánovaného počtu kontrol. Při zhruba stejném
počtu provedených kontrol byl počet případů nelegálního zaměstnávání, zjištěný kontrolami
v roce 2013, nižší než v roce 2012. Zaznamenáváme také stále se zvyšující počet
zaměstnavatelů, kteří bez větších obtíží plní povinnost mít na pracovišti kopie dokladů
prokazujících existenci pracovněprávního vztahu. Tento trend připisujeme celkovému
zlepšení povědomí zaměstnavatelů i zaměstnanců o problematice nelegální práce a intenzivní
poradenské, osvětové a ovšem i kontrolní činnosti ze strany orgánů inspekce práce. S tím
ovšem pravděpodobně souvisí i stoupající počet případů, kdy kontrolované osoby prohlašují,
že se mezi nimi nejedná o výkon závislé práce zcela beze smlouvy (tedy o nelegální práci),
nýbrž o výkon práce na základě ústní dohody, bez písemně uzavřené pracovní smlouvy nebo
dohody o provedení práce, popř. dohody o pracovní činnosti (což je možné rovněž sankčně
postihovat, ale nižším typem sankce).
Stejně jako v předchozím roce, i v roce 2013, strany pracovněprávních vztahů stále častěji
volí dohodu o provedení práce (a to i v případech, kdy by bylo adekvátní uzavření pracovního
poměru na základě pracovní smlouvy a na práce, které jsou hlavním předmětem činnosti
zaměstnavatele) se sjednanou odměnou nižší než 10.000 Kč, která nepodléhá odvodům
na sociální pojištění a prakticky neumožňuje kontrolu skutečně odpracované doby;
u drobných zaměstnavatelů se pracovní poměr stává spíše výjimkou. Mnohdy jsou
inspektorům předkládány dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr sepsané v den
zahájení kontroly, nebo den před kontrolou, které vzbuzují podezření z jejich účelového
vypracování při zahájení kontroly (dohody jsou na pracovišti připraveny bianco a vyplněny
při příchodu inspektorů). Stále se opakují vysvětlení zaměstnavatelů, že zaměstnanec
je na pracovišti první den nebo na zkoušku a dohoda o provedení práce nebo pracovní
smlouva je právě připravována. Tímto tvrzením se však nelze vyvinit a případy jsou
kvalifikovány jako nelegální práce. Jako nový fenomén se objevilo zneužití institutu
„dobrovolnické služby“ za účelem zastření výkonu závislé práce bez uzavřené
pracovněprávní smlouvy nebo dohody. Velmi významně se rozmáhá praxe cizinců ze zemí
mimo EU obcházet povinnost mít povolení k zaměstnání předstíraným podnikáním
na živnostenský list. Při kontrolách asijských prodejců dále přetrvává problém s nedostatkem
tlumočníků, kdy kontrolované osoby účelově „neumí česky“.
9
Co se týká tolik diskutovaného problému výkonu závislé práce zastřené obchodními vztahy,
tj. tzv. švarcsystému, i ze statistiky roku 2013 je patrné, že nelegální zaměstnávání formou
tzv. „švarcsystému“ není z pohledu kontrol i postihů záležitostí zjišťovanou často
a že problém nelegálního zaměstnávání tkví především v jiných formách výkonu nelegální
práce (nejčastěji práce zcela beze smluvního vztahu a dále práce cizinců bez povolení
k zaměstnání nebo v rozporu s ním). Z celkového počtu zjištěných 3 170 nelegálně
pracujících osob se jednalo o 196 osob pracujících formou „švarcsystému“. Nelze seriózně
označit jeden určitý obor činnosti zaměstnavatelů za typický pro provozování „švarcsystému“.
Se „švarcsystémem“ se setkáváme například ve výrobních halách při pásové výrobě, kde jako
osoby samostatně výdělečně činné vykonávají nekvalifikovanou manuální práci cizinci, kteří
tímto způsobem obcházejí povinnost mít na území ČR povolení k zaměstnání, nebo např.
na stavbách při výkonu práce pomocných dělníků či v restauracích při obsluze hostů. Jako
nejvíce společensky škodlivé vnímáme ty případy, kdy by byl pracovněprávní vztah pro
zaměstnance výhodnější a zaměstnanci jsou přesto do obchodního vztahu zaměstnavatelem
nuceni, nebo výše zmíněné případy, kdy cizinci tímto způsobem obcházejí povinnost mít
povolení k zaměstnání na území ČR. Kontroly nejsou primárně zaměřeny na vyhledávání
a kontrolu tzv. „švarcsystému“. Inspektoři práce vždy pojímají kontrolu jako kontrolu výkonu
jakékoli formy nelegální práce. Odvolávají-li se však kontrolované osoby na obchodní nebo
občanskoprávní vztah s fyzickými osobami, které pro ně vykonávají práci, nebo je-li
upozornění na „švarcsystém“ součástí podnětu ke kontrole, musí být součástí kontroly
i posouzení tohoto vztahu z pohledu možného výkonu nelegální práce. Co se týká konkrétně
podnětů zaměřených na případy „švarcsystému“, zde je ovšem třeba konstatovat, že se jedná
mnohdy o podněty neprokázané, anonymní, nebo i podněty neobjektivní či motivované
konkurenčním bojem nebo negativními osobními vztahy podatele podnětu k firmě nebo
osobě, které se mají na „švarcsystému“ podílet.
Při kontrolách se inspektoři setkávají se zájmem o poradenskou a konzultační činnost,
v mnoha případech kontrolovaní zaměstnavatelé vnímají provedenou kontrolu jako návod
ke svému dalšímu postupu v souladu s právními předpisy a zjištěné nedostatky obratem
odstraní. S pozitivními reakcemi se inspektoři setkávají u těch kontrolovaných osob, které
právní předpisy dodržují a pro které jsou zaměstnavatelé, kteří umožňují výkon nelegální
práce, nekalou konkurencí. Naopak u kontrolovaných osob, pro které kontrola představuje
hrozbu sankce, se vyskytují případy negativních reakcí, ale i agresivity, nesoučinnosti, pokusů
o zmaření výkonu kontroly nebo o zmaření následného správního řízení. Zvyšuje se počet
kontrolovaných osob, které účelově namítají podjatost inspektorů nebo celého oblastního
inspektorátu práce, nebo se záměrně vyhýbají komunikaci s inspektorem, nejsou kontaktní,
nelze jim doručovat, není možné s nimi projednat protokol, nereagují na ukládané pořádkové
pokuty. Výše spodní hranice sankce za umožnění výkonu nelegální práci přispívá k napjaté
atmosféře při kontrolách. Žádoucí a účinná je proto spolupráce s ozbrojenými složkami státní
správy.
Důležitá je i spolupráce s dalšími složkami státní správy (ČSSZ, ÚP ČR, živnostenské úřady
apod.), od kterých inspektoři získávají informace pro podporu svého tvrzení (např. informace
o zaměstnancích přihlášených k pojištění u ČSSZ) a předávají jim výsledky své kontrolní
10
činnosti pro další postup v působnosti těchto orgánů. V oblasti zaměstnanosti a nelegálního
zaměstnávání je zásadní především spolupráce s ÚP ČR, neboť významnou část nelegálně
zaměstnaných osob tvoří osoby vedené jako uchazeči o zaměstnání, mnohdy i s nárokem na
podporu v nezaměstnanosti.
Kontroly zaměřené na nelegální zaměstnávání provádějí oblastní inspektoráty práce
u zaměstnavatelů všech velikostí bez ohledu na počet zaměstnanců. Při rozhodování
o zařazení zaměstnavatele do plánu kontrol přihlížejí spíše k oboru jeho podnikatelské
činnosti a k druhu prací, které jsou u zaměstnavatele vykonávány, s přihlédnutím k tomu, že
s nelegálním zaměstnáváním se častěji setkáváme u sezónních a nekvalifikovaných prací
(například ve stavebnictví nebo v pohostinství). To ovšem neznamená, že by některé obory
činnosti zaměstnavatelů byly z plánované při kontrolní činnosti vyjmuty nebo byly
opomenuty. Nadto kromě plánované kontrolní činnosti jsou také prováděny kontroly na
základě podnětů občanů, zaměstnanců nebo jiných institucí.
Výsledky kontrolní činnosti v oblasti nelegálního zaměstnávání umožňují vyslovit závěr, že
její dopady v oblasti zlepšení kvality právního vědomí zaměstnavatelů i zaměstnanců jako
nástroj individuální a generální prevence na potenciální kontrolované subjekty, lze
jednoznačně hodnotit jako pozitivní.
1.2 Kontrola dodržování povinností zaměstnavatelů podle zákona
č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce mají od 1. 1. 2012 působnost
vykonávat kontroly na úseku zákona o zaměstnanosti. V roce 2012 inspekce práce
kontrolovala zejména problematiku spojenou se zákazem diskriminace, povinností vztahující
se k plnění stanovených lhůt zaměstnavateli z oblasti zaměstnanosti, přidělování práce
zaměstnancům se zdravotním postižením, pracujícím mimo pracoviště zaměstnavatele,
na které ÚP ČR poskytoval příspěvek. Kontrolní činnost v roce 2013 se nově zaměřila
i na poskytovatele náhradního plnění s ohledem na novelu zákona o zaměstnanosti účinnou
od 1. 1. 2012, která omezila finanční výši poskytovaného náhradního plnění a stanovila jim
vést o něm evidenci. Oblastními inspektoráty práce využívali k naplnění cílů tohoto hlavního
úkolu personálních kapacit inspektorů zapojených do projektu OP LZZ „Efektivní systém
rozvoje zaměstnanosti, výkonu komplexních kontrol a potírání nelegálního zaměstnávání
v ČR“.
Cílem úkolu bylo ověřit, zda zaměstnavatelé, kteří plní povinnost zaměstnávat osoby
se zdravotním postižením formou náhradního plnění, tuto povinnost dodržují v souladu
se zákonem o zaměstnanosti. Současně pak, zdali poskytovatelé náhradního plnění
nepřekročili zákonem stanovený maximální finanční objem v roce 2012, který mohli
poskytnout a zda plní povinnou evidenci. I v roce 2013 se kontrolní činnost inspekce práce
měla zaměřit na odhalování zneužívání poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob
11
se zdravotním postižením a používání nemorálních praktik při zaměstnávání těchto osob.
Kontroly v dalších oblastech měly přispět k dodržování povinností stanovených zákonem
o zaměstnanosti a zákonem o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.
S ohledem na počet zveřejňovaných inzerátů s diskriminačním obsahem se orgány inspekce
práce měly rovněž zaměřit na kontrolní činnost v této oblasti.
Oblastní inspektoráty práce měly spolupracovat při plánování kontrolní činnosti s krajskými
pobočkami ÚP ČR, a čerpat informace z vlastní poradenské činnosti. Při kontrolách
souvisejících se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením se měly rovněž zaměřit
na poskytovatele náhradního plnění a spolupracovat při těchto kontrolách s inspektory
koordinátory pro osoby se zdravotním postižením projektu OP LZZ „Efektivní systém rozvoje
zaměstnanosti, výkonu komplexních kontrol a potírání nelegálního zaměstnávání v ČR“. Dále
měly mapovat zveřejněné pracovní nabídky s diskriminačním obsahem a inzerenty měly
následně kontrolovat.
Kontroly oblastních inspektorátů práce se měly zaměřit zejména na to, zda zaměstnavatel:
-
jako účastník právních vztahů neporušuje zákaz diskriminace a právo na rovné zacházení
vůči fyzickým osobám při uplatňování práva na zaměstnání,
-
neporušuje při zprostředkování zaměstnání zákon o zaměstnanosti jiným způsobem nebo
dobré mravy,
-
přiděluje svým zaměstnancům práci a v jakém rozsahu (kteří nemají sjednané místo
výkonu práce pracoviště zaměstnavatele a na které je mu poskytován příspěvek
na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném místě ÚP ČR,
-
vede evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením nebo evidenci pracovních
míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením,
-
plní povinnost zaměstnat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu,
-
neodebíral náhradní plnění od poskytovatelů, kteří překročili maximální možný objem
plnění,
-
plní stanovenou oznamovací povinnost,
-
vede stanovenou evidenci,
-
ve stanovené lhůtě písemně vykázal dlužné mzdové nároky zaměstnanců pro účely
zákona 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele
a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně
zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele“).
Zhodnocení kontrolní činnosti
V souladu s výše uvedeným zadáním se orgány inspekce práce zaměřily na dodržování
povinností stanovených zaměstnavatelům zákonem o zaměstnanosti a souvisejícími právními
předpisy (o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele). Při kontrolách
souvisejících s plněním povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením,
spolupracovali s inspektory-koordinátory, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a byli
pracovně začleněni do projektu OP LZZ „Efektivní systém rozvoje zaměstnanosti výkonu
komplexních kontrol a potírání nelegálního zaměstnávání“. Výsledky kontrol, které
12
se realizovaly na základě podnětů a výsledky kontrol nelegální práce jsou vyhodnoceny
v samostatných zprávách. Zdrojem impulsu pro výběr a zařazení zaměstnavatele do plánu
kontrolní činnosti byly poznatky z poskytovaného poradenství a z vlastní kontrolní činnosti.
Dalším zdrojem informací byly krajské pobočky ÚP ČR, MPSV, v některých případech pak
služba cizinecké policie a celní správa. V souvislosti se zákazem diskriminace před vstupem
do zaměstnání inspektoři sledovali uveřejňované pracovní nabídky, a to jak na elektronických
serverech, tak i v tisku.
Oblastní inspektoráty realizovaly
2 637 kontrol u
2 521 zaměstnavatelů, z toho bylo
1 755 právnických osob a 766 podnikajících fyzických osob. Inspektoři provedli více než
183 kontrol zaměřených na dodržování zákazu diskriminace a rovného zacházení vůči
zájemcům o zaměstnání, v rámci kterých se zaměřili i na kontrolu zveřejňovaných inzerátu.
U více než
510 zaměstnavatelů zaměstnanci kontrolovali plnění povinností v souvislosti
se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. Na plnění povinného podílu v roce
2012
bylo zaměřeno přes
226 kontrol a v této souvislosti bylo realizováno
223 kontrol
uzaměstnavatelů, kteří poskytovali náhradní plnění. Inspektoři u
55 % kontrolovaných
zaměstnavatelů nezjistili nedostatky. U
1 321 zaměstnavatelů zjistili
1 341 porušení zákona
o zaměstnanosti a o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.
Graf 1 - Nejčetnější sledovaná porušení ustanovení zákona o zaměstnanosti (ZoZ),
a o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatel:
83
85
67
§ 87 - 88 ZoZ
§ 136 ZoZ
646
280
§ 81 odst. 1 ZoZ
§ 83 ZoZ
§ 82 odst. 2 ZoZ
Hodnocení výsledku kontrol:
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Jedná se o cílenou kontrolní oblast tohoto úkolu, která je zaměřená zejména na plnění
povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením zaměstnavateli s více jak
25 zaměstnanci v pracovním poměru a na stanovenou oznamovací a evidenční povinnost.
Kontroly se rovněž zaměřily i na poskytovatele náhradního plnění, zda zaměstnávají více jak
50 % osob se zdravotním postižením a jsou tak oprávnění plnění poskytovat, zda vedou
zákonem stanovenou evidenci a nepřekračují zákonem stanovený maximální finanční objem
poskytnutého plnění. Kontroly prokázaly, že zaměstnavatelé neplnili povinnosti zaměstnávat
osoby se zdravotním postižením ve stanovené výši povinného podílu 4 %, a to ani náhradním
13
způsobem, případně neprovedli odvod do státního rozpočtu v zákonem stanoveném termínu.
Důvodem pro neprovedení včasného odvodu finančních prostředků většinou bývá
nesolventnost zaměstnavatele. Dále neplnili ohlašovací povinnost o plnění povinného podílu
vč. uvedení způsobu plnění vůči krajské pobočce ÚP ČR, nebo hlášení zasílali po termínu,
přestože požadované hlášení je elektronicky dostupné na webu Generálního ředitelství ÚP ČR
vč. poučení k vyplnění.
Při kontrolách plněním povinného podílu zejména náhradním způsobem, tzn. odběrem
výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří
jsou osobami se zdravotním postižením, nebo od osob se zdravotním postižením, které jsou
osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, se inspektoři
setkali s řadou problémů, jako je množství podnětů z krajských poboček ÚP ČR, časová
náročnost prováděných kontrol zejména u zaměstnavatelů a poskytovatelů náhradního plnění
s větším počtem zaměstnanců. Počet kontrol poskytovatelů náhradního plnění ovlivnila
i místní příslušnost ke kontrole s ohledem na sídlo či provozovnu poskytovatele s působností
pro celou ČR. Počet realizovaných kontrol ovlivnila zejména vytíženost inspektorů
prioritními kontrolami zaměřenými na nelegální práci, ale i časová náročnost kontrol
samotných.
Výsledek kontrol svědčí o nízkém právním povědomí zaměstnavatelů o způsobu propočtu
(které upravuje vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb.,
o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 518/2004 Sb.“))
a termínech odesílání hlášení a provedení odvodů do státního rozpočtu vztahující
se k povinnému podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Někteří zaměstnavatelé
proto posílají požadované potvrzení na ÚP ČR v průběhu roku i několikrát, ve snaze opravit
původní, ale i tento postup je v rozporu s vyhláškou č. 518/2004 Sb., která upravuje postup při
výpočtu. Zaměstnavatelé problematiku podceňují, a neuvědomují si, že za nedodržení
povinností jim může být uložena pokuta. Tomu odpovídají i zjištění inspekce práce, že řada
z nich spoléhá na výpočty pomocí komerčních programů, o kterých jsou přesvědčeni, že jim
problém vyřeší a o samotném výpočtu mají jen minimální povědomí. Kontroly prokázaly,
že používané programy obvykle správný výpočet nezaručí. Mnohdy se nejedná o chyby
v programu, ale o chybně zadaná data, která zásadním způsobem ovlivňují výsledek
v souvislosti s přepočteným stavem zaměstnanců, se stanovením počtu zaměstnávání osob
se zdravotním postižením, případně s výší odvodu do státního rozpočtu. Prokázala
se i neznalost výpočtu v souvislosti se zaměstnáváním osob s těžším zdravotním postižením,
někteří zaměstnavatelé mají snahu si započítat invalidní zaměstnance občany EU, u kterých
bylo rozhodnuto o invaliditě mimo území ČR.
Neznalost výpočtu někteří zakrývají způsobem, že vědomě odvedou do státního rozpočtu více
finančních prostředků, než jim stanovuje zákon, aby se nemuseli výpočtem důsledně zabývat,
a následně si požádají o vrácení. ÚP ČR na základě výsledku kontroly orgánů inspekce práce
následně rozhodne o případném vrácení přeplatku na odvodu do státního rozpočtu. Náročnost
kontrol je možné deklarovat případem, kdy oblastní inspektorát práce na žádost ÚP ČR
provedl kontrolu plnění povinného podílu agenturou práce, která žádala o vrácení části
14
odvodu. Při kontrole nebylo možné vycházet z žádných relevantních dokladů. Téměř
400 mzdových listů bylo nutné kontrolovat s pracovními smlouvami a nesrovnalosti pak
konzultovat s účetní či personalistkou. Uvedené údaje vzájemně nekorespondovaly a sama
účetní se v nich nevyznala. V dílčích výpočtech byly zjištěné nesrovnalosti, ale ve výsledném
výpočtu kontrola potvrdila výši přeplatku požadovanou agenturou a úřad práce rozhodl
o vrácení požadované výše odvodu.
Rok 2013 byl prvním rokem, ve kterém inspekce práce zaměřila kontrolu i na poskytovanou
finanční výši náhradního plnění a na vedení evidence o tomto plnění, kdy forma a způsob
vedení není zákonem stanoven. Při kontrolách jsou předkládány různé elektronické sestavy
o poskytnutém plnění, které sice obsahují zákonem stanovené údaje, ale jejich formu
si stanovuje poskytovatel. Problémy vznikají zejména u velkých poskytovatelů, kdy seznamy
obsahují stovky odběratelů. Z kontrolní činnosti je zřejmé, že inspekce práce nemá faktické
možnosti ověřit si, zda poskytovatel náhradního plnění předložil skutečný seznam všech
odběratelů s uvedením skutečné výše poskytnutého plnění. Mnohdy jen nahodile inspekce
práce zjišťuje, že bylo poskytnuto náhradní plnění ve větším objemu, než poskytovatel
deklaruje. S ohledem na množství kontrol zaměřených na nelegální práci, není reálné, aby
oblastní inspektoráty práce provedli ve větším počtu kontroly zaměřené na plnění povinného
podílu, jejichž součástí by byla důsledná kontrola všech odběratelů náhradního plnění
a naopak při kontrole odběratele všech jeho poskytovatelů náhradního plnění.
V současné době na trhu působí řada velkých dodavatelů výrobků (nezaměstnávají osoby
se zdravotním postižením), kteří je distribuují přes oprávněné poskytovatele náhradního
plnění např. výrobní družstva invalidů, které zaměstnávají převážně osoby se zdravotním
postižením. V rámci současně platných kompetencí se kontrolami nepodařilo prokázat,
že by některý poskytovatel náhradního plnění postupoval nezákonně. Jelikož se převážná část
kontrol realizovala v druhém pololetí roku 2013, po obdržení seznamů z krajských poboček
ÚP ČR, jsou některé kontroly ještě neukončené právě i s ohledem na rozdílné právní názory
na uznání způsobu poskytování náhradního plnění v souvislosti s tzv. „přefakturací“.
Inspekce práce se staví kriticky k postupům, které právním způsobem obcházejí původní
záměr umožnit přístup na pracovní trh více občanům se zdravotním postižením. Se svým
podezřením na možný nezákonný postup dodavatele zboží se obrací s podněty na finanční
úřad. V několika málo případech byly provedeny na základě podnětu úřadu práce kontroly
uzaměstnavatelů, kterým poskytoval ÚP ČR příspěvek na podporu zaměstnávání osob
se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě, a kteří s těmito zaměstnanci neměli
sjednané v pracovní smlouvě místo výkonu práce pracoviště zaměstnavatele. V roce 2013
se nepodařilo prokázat, že by zaměstnavatel těmto zaměstnancům nepřiděloval práci vůbec
nebo ji nepřiděloval ve stanoveném rozsahu. Zkušenosti z kontrol ukazují, že tento způsob
zaměstnávání je omezován. Tento trend je mimo jiné i důsledkem novely zákona
o zaměstnanosti, kdy ÚP ČR neposkytne zvýšení příspěvku (až do výše 2.000 Kč)
na chráněné pracovní místo zřízené nebo vymezené mimo pracoviště zaměstnavatele.
15
Zaměstnanost
Předmětem kontrol v rámci této oblasti bylo plnění oznamovací povinnosti, dodržování
rovného zacházení a zákazu diskriminace při uplatňováni práva na zaměstnání. I v letošním
roce se inspekce práce zaměřila kontroly na zákonnou povinnost mít kopie dokladů
prokazující existenci pracovněprávního vztahu na pracovišti.
Při kontrole zaměstnavatelů v souvislosti s jejich pracovními nabídkami se prokázalo,
že ve snaze omezit počet zájemců o nabízenou práci, se inzerent snaží definovat skutečný
požadavek zejména na věk a pohlaví zájemců a neuvědomuje si, že inzerát může být
posouzen jako diskriminační. Oblastní inspektoráty práce realizovaly kontroly zejména
na základě podnětů a z vlastní kontrolní činnosti. Řada uveřejněných pracovních nabídek
(zejména na pracovních serverech), které jsou svým obsahem diskriminační, inspekce práce
nepostihne, nelze totiž identifikovat inzerenta, ani konkrétní místo výkonu práce a kontakt
bývá identifikován pouze telefonním číslem. V některých případech se nepodařilo
inspektorovi údajnému zaměstnavateli prokázat zveřejnění inkriminované pracovní nabídky.
Kontrol diskriminačních inzerátů s identifikovatelným zaměstnavatelem, pak končí uložením
pokuty.
Kontroly opět prokázaly, že zaměstnavatelé nezajistili, aby v místě pracoviště byl uložen
doklad o pracovněprávním vztahu. V řadě případů se jedná spíše o neznalost zákona, než
o záměr zaměstnavatele.
Zprostředkování zaměstnání
Při kontrolách v rámci této oblasti docházelo k propojení s kontrolami nelegální práce, kdy
jedním z kontrolovaných zaměstnavatelů byla i agentura práce, která měla v místě kontroly
své zaměstnance. Inspekce práce zjišťovala, zda zprostředkovává zaměstnání v souladu
s uděleným povolením Generálního ředitelství ÚP ČR; zda vede stanovenou evidenci, plní
oznamovací povinnost a při zprostředkování zaměstnání neporušuje zákon o zaměstnanosti
jiným způsobem. Při provádění kontrol na výkon nelegální práce se v několika případech
zjistilo, že příslušný kontrolovaný zaměstnavatel neměl povolení k agenturnímu
zaměstnávání, přesto jako agentura práce působil. Ve dvou případech nesplnila agentura práce
ohlašovací povinnost vůči Generálnímu ředitelství ÚP ČR. Inspekce práce se dlouhodobě
zabývá kontrolní činnosti v souvislosti s působením agentur práce na pracovním trhu
na základě plánu činnosti pod úkolem „Kontroly dodržování pracovněprávních předpisů
na úseku agenturního zaměstnávání a vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb
v členských zemích EU“, a vyhodnocení je provedeno samostatně.
Zaměstnávání zahraničních zaměstnanců
Vyhodnocení kontrol spojených s výkonem nelegální práce není součástí vyhodnocení tohoto
úkolu. Je podřazeno pod samostatný úkol za účelem poskytnutí souhrnných informací pod
jednou zprávou z úkolu. Nejčastějším kontrolním zjištěním vykázaným pod tímto úkolem je,
že zaměstnavatel nesplnil informační povinnost vůči krajské pobočce ÚP ČR v souladu
s ustanovením § 87 a § 88 zákona o zaměstnanosti a evidenční povinnost v souladu
s ustanovením § 102 odst. 2 zákona o zaměstnanosti. Při kontrolách inspektoři zjistili,
16
že se jednalo především o neznalost zaměstnavatelů o povinnostech podle zákona
o zaměstnanosti, které mají vůči úřadu práce v případě, že zaměstnávají občany ze zemí EU.
Vykazování dlužných mzdových nároků
Oblastní inspektoráty práce zjistily u 10 kontrolovaných zaměstnavatelů, že ve stanovené
lhůtě nevykázali dlužné mzdové nároky pro účel zákona o ochraně zaměstnanců při platební
neschopnosti zaměstnavatele. Kontroly jsou realizovány výhradně na základě podnětu
příslušné krajské pobočky ÚP ČR.
Sankce
Oblastní inspektoráty práce uložily za porušení povinností stanovených zákonem
o zaměstnanosti
205 pokut v celkové výši
2,9 mil. Kč. Nejvyšší pokuta byla uložena
za nesplnění povinnosti zaměstnávat povinný podíl osob se zdravotním postižením ve výši
100 tis. Kč. Za nedostatky zjištěné v souvislosti s kontrolami plnění povinného podílu bylo
uloženo
24 pokut a za zveřejnění diskriminačního inzerátů
10 pokut.
V souvislosti s nesplněním povinností vyplývajících z ustanovení § 87, § 88 a § 102 zákona
o zaměstnanosti, týkající se oznamovacích povinností, evidenčních povinností při
zaměstnávání zahraničních zaměstnanců, bylo uloženo
159 pokut. Za neposkytnutí seznamu
dlužných mzdových nároků na základě výzvy krajské pobočky ÚP ČR bylo uloženo
9 pokut
a byly uloženy i
3 pokuty za zjištění výkonu nelegální práce, jejíchž vyhodnocení je zahrnuto
ve zprávě k úkolu „Kontrola nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců“.
Závěr
Oblastní inspektoráty práce v roce 2013 navázaly na kontrolní činnost roku 2012 zaměřenou
na dodržování povinností zaměstnavatelů stanovené zákonem o zaměstnanosti, kdy
se především zaměřily na kontrolu tzv. „domácích zaměstnanců“, se statusem osoby
se zdravotním postižením pracující pro zaměstnavatele a který byl příjemcem příspěvku
na podporu jejich zaměstnávání. V roce 2013 se kontroly zaměřily prioritně na plnění
povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Kontroly prováděli inspektoři
zapojeni do projektu OP LZZ „Efektivní systém rozvoje zaměstnanosti, výkonu komplexních
kontrol a potírání nelegálního zaměstnávání v ČR“.
Z vyhodnocení kontrolní činnosti je zřejmé, že se podařilo naplnit úkolem uložené cíle.
Oblastní inspektoráty práce svou poradenskou, kontrolní a sankční činností přispěly k posílení
právního povědomí zaměstnavatelů a osob konávajících pro ně práci. Kontrolní činnost
by se měla v budoucnu intenzivněji věnovat oblasti plnění povinného podílu a problematice
zveřejňování pracovních nabídek. Problematika zaměstnávání zaměstnanců ze zahraniční
a agenturního zaměstnávání je podrobněji vyhodnocena v samostatných zprávách.
Zákon o zaměstnanosti stanovil všem zaměstnavatelům s více jak 25 zaměstnanci
(v přepočteném stavu) zaměstnat povinný podíl ve výši 4 % osob se zdravotním postižením.
17
Rovněž jim umožnil uvedenou povinnost splnit odebíráním výrobků nebo služeb
od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami
se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům (případně
osobám se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými). Vládní
záměr maximální integrace občanů se zdravotním postižením na trh práce, byl následně
podpořen novelou zákona o zaměstnanosti s účinnosti od 1. 1. 2012, která stanovila
maximální možnou výši poskytnutého náhradního plnění na jednoho zaměstnance
se zdravotním postižením na 36násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první
až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance.
Neznalost zaměstnavatelů o postupu při výpočtu spojeného se stanovením povinného podílu
zaměstnat osoby se zdravotním postižením, jakož i o evidenčních a informačních
povinnostech při zaměstnáváním zahraničních zaměstnanců, je poměrně velká. Četnost
zjištěných nedostatků vypovídá o situaci, kdy zaměstnavatelé zřejmě nepřikládají uvedeným
povinnostem větší význam. Proto by bylo vhodné dlouhodobě do této oblasti zaměřit
osvětovou a poradenskou činnost úřadů práce.
S ohledem na prioritu kontrol nelegální práce nelze v budoucnu očekávat zásadní zvýšení
počtu kontrol z oblasti plnění povinného podílu, které jsou časově velmi náročné a vyžadují
speciálně proškolené inspektory. Výsledky kontrol zaměřené na inzerci pracovních nabídek
prokázaly časté porušování dodržování rovného zacházení a zákazu diskriminace při
uplatňováni práva na zaměstnání. I v tomto případě je v následujícím období potřeba navázat
na zkušenosti z již provedených kontrol.
2 KONTROLY V OBLASTI PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ
2.1 Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů
směřujících do oblasti pracovněprávní, BOZP a zaměstnanosti
Státní úřad inspekce práce a jeho oblastní inspektoráty práce věnují vyřizování podnětů trvale
mimořádnou pozornost. Úspěšně se vypořádaly i s rozšířením věcného rámce o podněty
směřující do oblasti povinností vyplývajících ze zákona o zaměstnanosti. Stejně jako
v předchozích letech byly i v roce 2013 zahrnuty do kontrolní činnosti prioritně kontroly
prováděné na základě podnětů směřujících do oblastí pracovněprávní, zákona
o zaměstnanosti, nelegálního zaměstnávání a BOZP.
Cílem oblastních inspektorátů práce bylo vyřídit pokud možno všechny přijaté podněty
a pozitivně působit na dodržování pracovněprávních vztahů a podmínek zaměstnavateli;
současně využít výsledků kontrol na základě podnětů jako důležitého informačního zdroje,
umožňujícího zvyšovat efektivitu plánování kontrol a k co nejrychlejšímu dosažení nápravy
při zjištění nedostatků.
18
Zadání úkolu
Oblastní inspektoráty práce se zaměřily na všechny oblasti, do nichž podněty směřovaly,
s ohledem na posouzení jejich závažnosti a způsobu vyřízení (kontrola, jiná kontrola,
poradenství, postoupení, telefonicky, dopisem).
Z hlediska předmětu kontrol se oblastní inspektoráty práce zaměřily především:
-
v oblasti pracovních vztahů a podmínek na skutečnosti z obsahu podnětu týkající
se zejména, odměňování, vzniku, změny a skončení pracovního poměru, pracovní doby
a práva na rovné zacházení,
-
v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na porušování předpisů k zajištění
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na pracovištích, na kontrolu zajištění bezpečného
provozu technických zařízení, vybavení zaměstnanců osobními ochrannými pracovními
prostředky a kontrolu příčin a okolností pracovních úrazů,
-
v oblasti zaměstnanosti na skutečnosti obsažené v podnětu, například oblasti nelegální
práce občanů ČR, nelegální práce cizinců, zákaz diskriminace a dodržování práva na
rovné zacházení při uplatňování práva na zaměstnání, případně jiné oblasti spadající
do působnosti zákona o zaměstnanosti.
Zhodnocení kontrolní činnosti
V roce 2013 zaevidovaly oblastní inspektoráty práce
8 787 podnětů ke kontrole a na jejich
základě zahájily a ukončily
6 871 kontrol. Jednotlivé podněty v řadě případů směřovaly
do více oblastí kontrolní působnosti současně. Celkový počet podaných podnětů podle oblastí
byl
10 615 (ZoZ 778, VTZ 110, PVP 6 635, BOZP 939, NLZ 2 153).
Graf 1 – Počet zaevidovaných podnětů v roce 2013:
19
Graf 2 - Vývoj podaných podnětů a ukončených kontrol v letech 2009 – 2013:
Výše uvedený graf vyjadřuje poměr mezi přijatými a zaevidovanými podněty a podněty
vyřízenými ukončenou kontrolou. Lze konstatovat, že oblastní inspektoráty práce se v roce
2013 úspěšně vyrovnaly se svými úkoly při vyřizování podnětů.
Skutečný stav vyřizování podnětů shrnují následující údaje:
počet zaevidovaných podnětů v roce 2013
8 787
počet převedených podnětů z roku 2012
2 988
k vyřízení v roce 2013 celkem
11 775
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
vyřízeno kontrolou
6 871
vyřízeno jinak
755
postoupeno jiným orgánům
314
nelze vyřídit
1 225
převod do roku 2014
2 798, z toho rozpracováno
2 268
celkem
11 963
20
Tabulka 1 - Zhodnocení kontrolní činnosti v oblasti podnětů:
Rok
Název položky
2010
2011
2012
2013
Kontroly na základě podnětů
Počet provedených kontrol
3 711
2 805
6 637
6 871
Počet kontrol se závadou
2 590
1 899
3 304
3 801
Počet zjištěných závad
7 714
5 647
9 027
10 021
Počet uložených pokut
586
372
793
890
Celková výše pokut v Kč
19 268
10 315
38 157
30 221
Analýza provedených kontrol podle oblastí porušení
Při provedení
6 871 kontrol zjistili inspektoři
10 021 porušení pracovněprávních předpisů.
I nadále dominuje porušování v oblasti odměňování, následují oblasti uzavírání pracovního
poměru, vyplácení náhrad, pracovní doby, BOZP a zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí.
Graf 3 - Oblasti, ve kterých docházelo nejvíce k porušování pracovněprávních předpisů:
Porušování pracovněprávních předpisů v oblasti odměňování bylo i v roce 2013 nejčastěji
zjišťovanou závadou. Zaměstnavatelé nevypláceli mzdu ve lhůtě splatnosti, nebo její část
nevypláceli vůbec; často nejsou zaměstnancům vydávány doklady o vyúčtování mzdy.
Zaměstnavatele porušují i povinnosti v oblasti zaručených mezd, mnozí dokonce ani
nezareagovali na změny stran minimální mzdy. Přetrvává vyplácení mezd tím způsobem,
že část je vyplacena oficiálně a část tzv. na ruku. Toto porušování pracovněprávních
21
a mzdových předpisů je jen velmi obtížně prokazatelné. Také je zarážející počet podnětů,
jejichž podatelé se ve snaze domoci se svých nároků přiznávají, že pracovali bez písemně
uzavřených pracovních smluv. K poměrně častým závadám patří neposkytování příplatků
za přesčas, práci v sobotu a v neděli, za noční práci.
Pracovní poměr patří již tradičně k nejporušovanějším oblastem pracovněprávních vztahů
a podmínek.
Jedná se o vznik, změny a skončení pracovního poměru. Velmi časté jsou
případy, kdy při existenci podmínek podle § 52 c) zákoníku práce nutí zaměstnavatelé
zaměstnance k podepisování dohod o skončení pracovního poměru bez udání důvodu, čímž je
připraví o odstupné, případně o část podpory v nezaměstnanosti. Často zaměstnavatelé
písemně do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru neinformovali zaměstnance o právech
a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru ve smyslu ustanovení § 37 zákoníku
práce. Další častá porušení, která se v této oblasti vyskytla, je neplnění povinností
zaměstnavatele vztahujících se k vydání potvrzení o zaměstnání a jeho náležitostí při skončení
pracovního poměru. K častým pochybením dochází rovněž při nařizování dovolené,
nepřidělování práce v rozsahu stanovené pracovní doby atd.
Náhrady představují významnou část porušování pracovněprávních předpisů. Zaměstnavatelé
využívají skutečnost, že zaměstnanci se v této oblasti hůře orientují a náhrady související
s výkonem práce vyplácejí v menším rozsahu, než stanovují předpisy, nebo je nevyplácejí
vůbec.
Pracovní doba dlouhodobě patří k úskalím pracovněprávních vztahů
. Není vedena řádná
evidence odpracované doby, jsou nařizovány delší směny, než povoluje zákon, není
poskytován v souladu s předpisy odpočinek mezi směnami a v týdnu.
BOZP podle části páté zákoníku práce stále nedosáhla potřebné úrovně zejména v oblasti
vyhledávání rizik a přidělování osobních ochranných pracovních prostředků.
Zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí je spojeno mnohdy s nerovným zacházením,
zprostředkováním zaměstnání bez povolení, nevedením předepsané evidence, neplněním
oznamovací povinnosti a umožněním výkonu nelegální práce.
Sankce
Oblastní inspektoráty práce uložily v souladu se zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o inspekci práce“), a zákonem o zaměstnanosti
celkem
890 pokut ve výši 30,2 mil. Kč.
22
Graf 4 – Počet a výše uložených pokut:
Závěr
Počet obdržených a zaevidovaných podnětů ke kontrole inspekcí práce oproti roku 2012
mírně poklesl, a to o 8,4 %. Srovnání s ještě dřívějšími obdobími není v možné s vazbou
na změny v kompetencích kontrolních orgánů v rezortu MPSV, kdy tyto byly u inspekce
práce podstatně rozšířeny. Za zmínku stojí informace o oprávněnosti obsahu podnětů.
Z celkového počtu
8 787 přijatých a zaevidovaných podnětů bylo
1 141 neoprávněných, tj.
13
%. Částečně oprávněných podnětů bylo
1 522, tedy
17,3 %. U
2 300 podnětů se nepodařilo
kontrolou prokázat skutečnosti v nich uvedené, tj.
26 %.
Tyto údaje svědčí nejen o zatím stále nedostatečném právním vědomí zaměstnavatelů
i zaměstnanců, ale i o skutečnosti, že možnost podání podnětu je poměrně často vnímána jako
osobní objednávka podatele na řešení individuálních pracovněprávních sporů a nikoliv jako
snaha upozornit na porušování právních předpisů v širším kontextu. Přes veškerou osvětu
a prevenci se tak v mnoha případech vytváří stresové prostředí pro inspektory, protože
podatelé podnětů neprávem a mnohdy nevybíravě projevují svou nespokojenost s výsledky
kontrol, neboť podle jejich názoru nevyřešili právě jejich konkrétní a v mnoha případech
osobní problém.
Narůstá počet situací, kdy není možné dohledat kontrolované osoby. Adresa v obchodním
rejstříku neodpovídá reálnému stavu. Buď byla změněna a nebyl podán návrh na změnu
zápisu v obchodním rejstříku, nebo už původní zápis obsahuje nepravdivé údaje o sídle
zaměstnavatele. Problémy způsobují i firmy se zahraniční účastí, kdy majitel a současně
jednatel není trvale přítomen na území České republiky. Prokazování porušení právních
předpisů je pro inspektory mnohdy velmi obtížné. K těmto situacím dochází i skutečností,
že důkazní materiály předkládají výlučně zaměstnavatelé. Oslovení zaměstnanci naopak
z obav ze ztráty zaměstnání v drtivé většině vypovídají ve prospěch zaměstnavatele.
23
U menších zaměstnavatelů je obvyklé využívání externích účetních i ve spojení s personální
agendou. Této skutečnosti mnohdy používají zaměstnavatelé k získávání časového prostoru
pro předkládání podkladů i k možnosti zastření negativních skutečností dříve, než
se požadovaná dokumentace předloží inspektorům.
Pokud jde o obsah podnětů, neliší se od předchozích období.
Přes uvedená negativa je třeba zdůraznit fakt, že ukládaná a sledovaná nápravná opatření
přiměla zaměstnavatele převážně k rychlé nápravě zjištěných nedostatků. Můžeme
konstatovat, že oblastní inspektoráty práce naplnily cíle, které byly stanoveny tímto hlavním
úkolem.
2.2 Kontrola
dodržování pracovněprávních předpisů na úseku
agenturního zaměstnávání a vysílání pracovníků v rámci poskytování
služeb v členských zemích EU
Počet podnikatelských subjektů, které mají povolení ke zprostředkování zaměstnání
od Generálního ředitelství ÚP ČR, počínaje rokem 2008 z počtu cca 2 500 postupně klesal.
V roce 2013 byl zaznamenán opětovný mírný nárůst a počet subjektů, které mají povolení
ke zprostředkování zaměstnání. V současné době se pohybuje mezi 1 500 a 1 600. Dochází
také k přirozenému procesu, kdy některé agentury práce zanikají, transformují se a vznikají
nové.
Od 1. 1. 2012 se rozšířila kontrolní působnost Státního úřadu inspekce práce o oblasti
spadající do tohoto data do gesce ÚP ČR. Legislativně je zprostředkování zaměstnání
upraveno jak v zákoně o zaměstnanosti, tak v zákoníku práce. Pro inspekci práce se tak
významným způsobem rozšířil předmět kontrol prováděných u agentur práce. Na druhou
stranu to umožnilo komplexní provádění kontrol a vytvořila se tak možnost získat ucelený
přehled o plnění všech povinností, které agentury práce musí podle pracovněprávní legislativy
dodržovat. V roce 2013 se zintenzivnila spolupráce s Generálním ředitelstvím ÚP ČR, které
vydává povolení ke zprostředkování zaměstnání, a také je odnímá. K odnětí povolení
k zprostředkování zaměstnání může dojít mimo jiné i na základě výsledků kontroly provedené
orgány inspekce práce. Tato úzká spolupráce s Generálním ředitelstvím ÚP ČR pomáhá při
zlepšování dodržování pracovněprávních předpisů agenturami práce působícími na českém
trhu práce.
Dalším prostředkem pro zlepšení dodržování pracovněprávních předpisů agenturami práce
může být spolupráce s asociacemi agentur práce. Jejich představitelé projevují zájem o to, aby
jejich členové neztráceli vlastní kredit na trhu práce díky agenturám, které nedodržují právní
předpisy, případně podnikatelských subjektů, které nemají povolení ke zprostředkování
zaměstnání, ale fakticky ho provádí. Orgány inspekce práce kladou důraz na prevenci a co
24
nejširší informovanost podnikatelských subjektů působících v oblasti zprostředkování
zaměstnání.
Kontroly se v roce 2013 týkaly nejen agentur práce, které přidělují své zaměstnance
k uživatelům, ale poprvé i těch agentur práce, které provádějí jen zprostředkování zaměstnání
a poradenskou činnost a nepřidělují své zaměstnance k uživateli. Současně s kontrolami
agentur práce, které přidělují své zaměstnance k dočasnému výkonu práce k uživatelům,
provádějí inspektoři kontroly samotných uživatelů. Zejména pro porovnání srovnatelných
pracovních a mzdových podmínek je kontrola u uživatele nezbytná. Jen tak lze doložit, zda
pracovní a mzdové podmínky agenturních zaměstnanců nejsou horší, než jsou nebo by byly
pracovní a mzdové podmínky kmenových zaměstnanců uživatele.
Součástí zadání úkolu byla i kontrola cizích státních příslušníků zaměstnaných v agenturách
práce a kontrola vysílaných pracovníků. Protože agentury práce nesmí přidělovat
k uživatelům občany z třetích zemí, byla kontrola zaměřena i tímto směrem. Kontroly
pracovníků vysílaných k výkonu práce do České republiky nebo z České republiky byly
prováděny jen na vyžádání zahraničních inspekcí ze zemí EU. Podle sdělení oblastních
inspektorátů práce na takové pracovníky v rámci kontrolní činnosti sami nenarazili.
Provedené kontroly byly vždy výsledkem žádosti Státního úřadu inspekce práce o jejich
provedení a to na základě požadavku zahraničního inspekčního orgánu.
Cílem úkolu bylo opakovanými kontrolami na úseku agenturního zaměstnávání zamezit
obcházení pracovněprávních předpisů, v jehož důsledku může docházet ke krácení práv
zaměstnanců spočívajícím v nerovných pracovních a mzdových podmínkách
u zaměstnavatelů, ke kterým jsou agenturní zaměstnanci svými zaměstnavateli přidělováni.
U agentur práce, které nepřidělují své zaměstnance k uživateli, prověřit v plném rozsahu
obecné dodržování povinností na úseku agenturního zaměstnávání.
Oblastní inspektoráty práce měly provést kontroly agentur práce a zároveň uživatelů u těch
agentur práce, které mají povolení ke zprostředkování zaměstnání. Kontroly měly zamířit také
na zaměstnavatele, u kterých je podezření na tzv. skryté agenturní zaměstnávání. Tito
zaměstnavatelé nemají povolení ke zprostředkování zaměstnání, ale své zaměstnance přidělují
k výkonu práce k jiným podnikatelským subjektům s využitím obchodních vztahů. V řadě
případů je motivací nemít povinnost dodržovat rovné pracovní a mzdové podmínky
přidělených zaměstnanců. Při výběru kontrolovaných osob měly inspektoráty vycházet
především z podnětů ke kontrole, z informací poskytnutých úřady práce, z podnětů jiných
kontrolních orgánů, ze seznamu agentur práce na portálu MPSV atd. Kontroly se měly
primárně zaměřit na ty agentury práce, u kterých dosud kontrola nebyla provedena. Současně
se inspektoráty měly zaměřit na provádění následných kontrol u těch zaměstnavatelů, kde již
bylo porušení zákona dříve zjištěno, zda bylo dosaženo nápravy závadného stavu.
Do předmětu kontroly byly zahrnuty tyto oblasti:
-
vznik, změny a skončení pracovního poměru, dohody mimo pracovní poměr,
-
pracovní doba, doba odpočinku, práce přesčas, práce v sobotu a v neděli,
25
-
odměňování, náhrady mzdy nebo platu, cestovní náhrady,
-
podmínky zaměstnanců přidělených k výkonu práce u uživatelů, rovné zacházení,
-
dodržování ustanovení o BOZP,
-
kontrola povinného pojištění proti úpadku,
-
kontrola dodržování podmínek činnosti agentury práce podle povolení
ke zprostředkování,
-
ochrana osobních práv zaměstnanců,
-
kontrola sdíleného zprostředkování a odměn agenturám za umístění uchazeče.
Zhodnocení kontrolní činnosti.
Oblastní inspektoráty práce neměly v zadání úkolu stanoven počet kontrol, které musí
provést. Vycházelo se ze zkušeností minulých let a z kapacitních možností daného
inspektorátu. Lze s potěšením konstatovat, že došlo k podstatnému nárůstu provedených
kontrol, a to jak agentur práce, tak uživatelů. Jsme si však zároveň vědomi toho, že tento
nárůst je na hranici personálních možností.
Oblastní inspektoráty práce provedly v rámci úkolu v roce 2013 celkem 224 kontrol, z toho
bylo
149 kontrol agentur práce a
75 kontrol uživatelů. Celkově bylo při kontrolní činnosti
oblastních inspektorátů práce zkontrolováno
567 agentur práce. Rozboru byly podrobeny
z důvodu možnosti porovnání výsledků pouze kontroly agentur práce, jejichž výsledky byly
zařazeny do stanoveného úkolu. Důvodem je skutečnost, že analyzované kontroly zahrnovaly
předmět kontroly stanovený zadáním hlavního úkolu. Jen takovým způsobem kontroly lze
úkol objektivně vyhodnotit.
Ostatní kontroly agentur práce byly provedeny napříč dalšími hlavními úkoly. Nejvíce těchto
kontrol bylo provedeno na základě přijatých podnětů ke kontrole. Při provádění kontrol na
podnět byl předmět kontroly zaměřen na obsah podnětu. Výsledky těchto ostatních kontrol
jsou zahrnuty v závěrečných zprávách příslušných hlavních úkolů (podněty, BOZP apod.).
Z celkového počtu
149 kontrol agentur práce bylo
65 (44 %) bez zjištění nedostatku
a
84 (56 %) s nedostatkem, přičemž celkový počet zjištěných nedostatků byl
237.
Z celkového počtu
75 kontrol uživatelů bylo
42 (56 %) bez zjištění nedostatku a
33 (44 %)
s nedostatkem, přičemž celkový počet zjištěných nedostatků byl
56. Přehled porušení zjištěný
kontrolami agentur práce podle oblastí v počtech a procentním vyjádření je níže v tabulce 1.
26
Tabulka 1 - Přehled porušovaných oblastí v číslech – AP – 2013:
Oblast
Počet porušení % ze zjištěných případů porušení
Agenturní zaměstnávání
119
50
Odměňování
51
21
Pracovní poměr, dohody
36
15
Pracovní doba
18
8
BOZP
5
2
Náhrady
4
2
Ostatní
4
2
Graf 1 - % vyjádření porušení předpisů agenturami práce:
BOZP
OstatníN
áhrady
Pracovní doba
2%
2%
2%
8%
Pracovní
poměr,
Agenturní
dohody
zaměstnávání
15%
50%
Odměňování
21%
Tabulka 2 – Přehled porušovaných oblastí v číslech – uživatelé – 2013:
Oblast
Počet porušení % ze zjištěných případů porušení
Agenturní zaměstnávání
26
46
Pracovní doba
16
28
Pracovní poměr, dohody
7
13
Odměňování
6
11
Ostatní
1
2
27
Graf 2 - % vyjádření porušení předpisů uživateli:
Tabulka 3 - Přehled nejčastěji porušovaných ustanovení – agentury práce:
Počet
Ustanovení
Popis porušení
poru-
ZP
šení
Agentura práce a uživatel nezabezpečili, aby pracovní a mzdové
§ 309
podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší, než jsou
21
odst. 5
nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance
Agentura práce přidělila zaměstnance k
§ 309
dočasnému výkonu práce u
uživatele na základě písemného pokynu, který neobsahoval informaci
odst. 2
o pracovních a mzdových nebo platových podmínkách srovnatelného
19
písm. f)
zaměstnance uživatele
Dohoda agentury práce s
§ 308
uživatelem neobsahovala informace o
pracovních a mzdových nebo platových podmínkách zaměstnance
odst. 1
uživatele, který vykonává nebo by vykonával stejnou práci jako
16
písm. f)
dočasně přidělený zaměstnanec
§ 309
Agentura práce přidělila zaměstnance k dočasnému výkonu práce u
12
odst. 2
uživatele bez písemného pokynu
Zaměstnavatel nevedl u jednotlivých zaměstnanců evidenci
§ 96
s vyznačením začátku a konce odpracované pracovní doby, práce
11
odst. 1
přesčas a noční práce
Zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci za dobu noční práce
§ 116
k dosažené mzdě příplatek ke mzdě nejméně ve výši 10 %
10
průměrného výdělku
Zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci za dobu práce v
§ 118
sobotu a
v neděli k dosažené mzdě příplatek nejméně ve výši 10 %
10
odst. 1
průměrného výdělku
Zaměstnavatel neuvedl v
§ 76
dohodě o pracovní činnosti sjednané práce,
nebo sjednaný rozsah pracovní doby či dobu, na kterou se dohoda
6
odst. 4
uzavírá
28
Zaměstnavatel nevydal při měsíčním vyúčtování mzdy zaměstnanci
§ 142
písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy a o
6
odst. 5
provedených srážkách
Zaměstnavatel neinformoval při vzniku pracovního poměru
§ 37
zaměstnance o všech právech a povinnostech vyplývajících
6
odst. 1
z pracovního poměru
Zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci za dobu práce přesčas
§ 114
k dosažené mzdě příplatek ke mzdě nejméně ve výši 25 %
6
odst. 1
průměrného výdělku a ani mu neposkytl náhradní volno
§ 308
Dohoda agentury práce s uživatelem o dočasném přidělení
5
odst. 2
zaměstnance agentury práce nebyla uzavřena písemně
Zaměstnavatel nevydal zaměstnanci při skončení pracovního poměru,
§ 313
dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti potvrzení
5
odst. 1
o zaměstnání
§ 308
Dohoda agentury práce s uživatelem o dočasném přidělení
5
odst. 2
zaměstnance agentury práce nebyla uzavřena písemně
Nejčastěji porušované ustanovení zákona – agentury práce:
Ustanovení
Počet
Popis porušení
poru-
ZoZ
šení
Agentura práce nesdělila GŘ Úřadu práce ČR do 31. ledna běžného roku
§ 59 odst. 2 údaje pro statistické účely za předchozí kalendářní rok
5
Tabulka 4 - Přehled nejčastěji porušovaných ustanovení zákoníku práce a zákona o
zaměstnanosti – uživatelé:
Počet
Ustanove
Popis porušení
poru-
ní
šení
§ 308
Dohoda agentury práce s uživatelem neobsahovala informace o
odst. 1
pracovních a mzdových nebo platových podmínkách zaměstnance
8
písm. f)
uživatele, který vykonává nebo by vykonával stejnou práci jako
ZP
dočasně přidělený zaměstnanec
Agentura práce a uživatel nezabezpečili, aby pracovní a mzdové
§ 309
podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší, než jsou
6
odst. 5 ZP nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance
Zaměstnavatel neinformoval při vzniku pracovního poměru
§ 37
zaměstnance o všech právech a povinnostech vyplývajících
4
odst. 1 ZP z pracovního poměru
§ 90
Zaměstnavatel nezajistil prodloužení následujícího odpočinku mezi
3
odst. 2 ZP směnami při jeho předchozím zkrácení
§ 92
Zaměstnavatel nezajistil prodloužení následujícího odpočinku v týdnu
odst. 3 ZP při jeho předchozím zkrácení tak, aby celková doba odpočinku činila
3
29
alespoň 70 hodin
§ 90
Zaměstnavatel nerozvrhl pracovní dobu tak, aby měl zaměstnanec
3
odst. 1 ZP nepřetržitý odpočinek mezi směnami alespoň 11 hodin
§ 308
Dohoda agentury práce s uživatelem nebyla sjednána, i když byl
3
odst. 1 ZP zaměstnanec k uživateli dočasně přidělen
§ 308
Dohoda agentury práce s uživatelem o dočasném přidělení
odst. 1
zaměstnance neobsahovala jméno a příjmení zaměstnance, státní
3
písm. a)
občanství, datum a místo narození a jeho bydliště
ZP
§ 308
Dohoda agentury práce s uživatelem o dočasném přidělení
odst. 1
zaměstnance neobsahovala číslo a datum vydání rozhodnutí, kterým
3
písm. h)
bylo agentuře práce vydáno povolení k zaměstnání
ZP
Hodnocení výsledku kontrol podle oblastí zadání úkolu – hodnoceny pouze agentury
práce:
Vznik, změny a skončení pracovního poměru, dohody mimo pracovní poměr
V oblasti vzniku, změn a skončení pracovního poměru byly u kontrolovaných osob zjištěny
přetrvávající nedostatky na úseku informování o obsahu pracovního poměru, a také na úseku
uzavírání dohod o pracích mimo pracovní poměr a vydávání potvrzení o zaměstnání při
skončení pracovního poměru. Nově se vyskytovalo porušení povinnosti přidělovat
zaměstnanci práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Dále agentury práce řešily
nedostatek práce u uživatele neplaceným volnem zaměstnance. Při šetření je však obtížné
prokázat, že toto volno bylo zaměstnanci uděleno na jeho žádost, protože zákoník práce
nestanoví povinnost písemné formy takové žádosti.
Pracovní doba, doba odpočinku, práce přesčas, práce v sobotu a v neděli
Nejvíce nedostatků se opět vyskytlo při vedení evidence odpracované pracovní doby, práce
přesčas, práce v noci a pracovní pohotovosti. Zaměstnavatelé často vedou evidenci bez
uvedení začátku a konce směny, např. jen čárkou sdělující odpracování směny. Evidence je
mnohdy vedena nedostatečně a nevěrohodně, což má samozřejmě dopady do oblasti
odměňování např. nevyplacením příplatků ke mzdě. Vedení evidence odpracované pracovní
doby je ze zákona povinností zaměstnavatele, ale v agenturním zaměstnávání ji primárně
vytváří uživatel. Je však na agentuře práce, aby si správné vedení této evidence zajistila.
Odměňování, náhrady mezd, cestovní náhrady
Nejvíce porušení se týkalo nevyplacení zákonných příplatků ke mzdě, a to zejména příplatku
za dobu noční práce, za práci v sobotu a v neděli a za práci přesčas. Často se jednalo
o případy, kdy se tato práce dala z evidence odpracované pracovní doby zjistit. V mnoha
případech právě nesprávně vedená evidence pracovní doby neprokáže oprávněné nároky
zaměstnanců. Dalšího porušování zákona se zaměstnavatelé dopouštěli tím, že nevydávali
30
zaměstnancům při měsíčním vyúčtování mzdy písemný doklad obsahující údaje
o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách. Byly také prokázány případy
nevyplacení mzdy v termínu splatnosti.
Podmínky zaměstnanců přidělených k výkonu práce u uživatelů, rovné zacházení
Dodržování zásady srovnatelných pracovních a mzdových nebo platových podmínek
zaměstnance agentury práce se zaměstnancem uživatele na stejné pozici působí problémy
jak agenturám práce, tak uživatelům. Problém začíná už při zavírání dohody mezi
agenturou práce a uživatelem. Osoba srovnatelného zaměstnance uživatele mnohdy na
stejné pozici neexistuje nebo existuje, ale je posuzována při výkonu stejné práce jako
zkušenější, a proto dle názoru agentur práce i uživatelů pobírající vyšší mzdu. Agentury
práce i za souhlasu uživatele proto údaj o srovnatelných pracovních a mzdových
podmínkách v dohodě o dočasném přidělení zaměstnance záměrně vynechají nebo ho
neuvedou správně. Kontrolou však není posuzován pouze samotný název pracovní pozice,
ale především vlastní pracovní náplň zaměstnance.
Dodržování ustanovení o BOZP
Kontroly dodržování předpisů vztahujících se k bezpečnosti práce a ochraně zdraví při
práci se provádějí u agenturního zaměstnávání zejména v provozech uživatelů. Základní
odpovědnost je však nadále na zaměstnavateli. Výsledky kontrol ukazují, že v této oblasti
se vyskytují nedostatky ojediněle. Souvisejí zejména s nástupem zaměstnance do
pracovněprávního vztahu a povinnostmi zaměstnavatele s tím souvisejícími. Ani
u uživatelů nejsou v této oblasti větší problémy.
Kontrola povinného pojištění proti úpadku Na tuto povinnost dohlíží společně jak Generální ředitelství ÚP ČR, tak orgány inspekce
práce. V praxi se vyskytly případy, kdy agentura práce nebyla pojištěna a jako důvod
uvedla, že momentálně nevyvíjí činnost, nemá zaměstnance, a tím pádem ani uzavřené
pojištění proti úpadku. Ani v takovém případě se agentura práce své povinnosti nezbavuje.
Výše pojistného se odvíjí od předchozí činnosti agentury, případně od jejích budoucích
záměrů, či od kvalifikovaného odhadu. Právě takové případy představovaly porušení
zákona v této oblasti.
Kontrola dodržování podmínek činnosti agentury práce podle povolení ke
zprostředkování zaměstnání Dosavadními kontrolami zatím nebyly zjištěny případy, kdy by agentura práce
zprostředkovávala zaměstnání v rozporu s vydaným povolením. Je faktem, že tato povolení
mají většinou širší rámec, proto se v něm agentury práce mohou poměrně volně pohybovat.
Problém je částečně v tom, že některé agentury mají ještě starší povolení, kdy mohly
přidělovat k výkonu práce u uživatele i osoby ze třetích zemí a osoby se zdravotním
postižením. Podle nové právní úpravy by taková přidělení již neměla být dále realizována.
31
Ochrana osobních práv zaměstnanců Ojedinělý případ zjištěný při kontrole (sledování kamerovým systémem bez závažného
důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele) ukazuje, že tato oblast
nepatří mezi problémové.
Kontrola sdíleného zprostředkování a odměn agenturám práce za umístěné uchazeče
Protože dosud nebyla přijata prováděcí právní úprava ke sdílenému zprostředkování,
nebyla tato oblast kontrolována, tedy ani analyzována.
Sankce
Oblastní inspektoráty práce uložily ve sledovaném období agenturám práce na základě
výsledků kontrol podle zvláštního úkolu celkem
15 pokut v celkové výši
1.453.000 Kč.
Uživatelům byly uloženy celkem
4 pokuty v celkové výši
250.000 Kč. Pokuty byly ukládány
zejména za porušování ustanovení týkajících se agenturního zaměstnávání, z toho nejčastěji
za nedodržení rovných podmínek mezi agenturními zaměstnanci a kmenovými zaměstnanci
uživatele a dále nejčastěji za porušování v oblasti odměňování a pracovní doby.
Pokud jde o pokuty uložené agenturám práce napříč hlavními úkoly, bylo jich uloženo celkem
26 v celkové výši
2.655.000 Kč. Bližší rozbor nebyl prováděn.
Vysílání pracovníků
Součástí zadání úkolu v oblasti agenturního zaměstnávání jsou i kontroly vysílaných
pracovníků v rámci poskytování služeb podle směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků.
Kontroly jsou prováděny výhradně na žádost zahraničních inspekčních orgánů působících
v zemích Evropské unie, případně přímo na žádost zaměstnanců z těchto zemí pracujících na
území České republiky.
V roce 2013 bylo přijato
20 nových žádostí, dalších
7 jich nevyřízených přešlo z roku 2012.
Žádosti byly podle států v tomto složení:
Žádosti převedené z roku 2012
Slovensko – 3 žádosti
Polsko – 3 žádosti
Velká Británie – 1 žádost
Rok 2013 – nové žádosti:
Belgie – 5 žádostí
Slovensko – 4 žádosti
Francie – 4 žádosti
Polsko – 2 žádosti
Bulharsko – 2 žádosti
Rakousko – 1 žádost
Maďarsko – 1 žádost
Rumunsko – 1 žádost
32
Do roku 2014 byly převedeny
3 nevyřízené žádosti (1x Maďarsko, 1x Rumunsko, 1x
Slovensko).
Většina žádostí se týkala těchto okruhů:
- ověření sídla nebo provozovny zaměstnavatele a statutárních orgánů
- zjištění, zda vyjmenovaní zaměstnanci byli zaměstnanci subjektu podnikajícího
v zahraničí
- zjištění pracovních a mzdových podmínek sjednaných se zaměstnanci v ČR
- legálnost vysílání (pracovní cesty) do zahraničí
- ověření nároků na cestovní náhrady
- nevyplacení mzdy
- vyplacení nižší mzdy, než byl nárok
- ověření pracovněprávního vztahu
- nelegální zaměstnávání
- působení personálních agentur
Státní úřad inspekce práce žádal v roce 2013 v 7 případech o prověření zaměstnavatele
v jiné zemi Evropské unie:
Slovensko – 4 žádosti
Velká Británie – 1 žádost
Německo – 1 žádost
Nizozemí – 1 žádost
Všechny žádosti byly v roce 2013 vyřízeny. Týkaly se zejména těchto okruhů:
- ověření pracovní doby a mzdových nároků
- nelegální práce
- skončení pracovního poměru a dokladů s tím souvisejících
- porušování předpisů o pracovní době v nákladní dopravě
- nevyplacení mzdy
- působení agentur práce.
Závěr
Cíle úkolu, opakovanými kontrolami na úseku agenturního zaměstnávání zamezit obcházení
pracovněprávních předpisů, bylo dosaženo částečně. Je skutečností, že u některých agentur
práce došlo ke zlepšení stavu, zejména u těch větších. U těchto jsou prováděny na různých
provozovnách kontroly opakovaně z důvodu přijatých podnětů ke kontrole. Tyto větší
agentury práce důsledněji dodržují právní předpisy a mají zavedený a propracovaný systém,
na který dohlíží jejich právní poradci. Naopak malé agentury práce dávají poměrně často
přednost zisku před kvalitou a dobrým jménem a opakovaně se dopouštějí obcházení nebo
přímo porušování pracovněprávních předpisů.
33
Důležitá je také skutečnost, zda je agentura členem některé z asociací podnikatelů
v agenturním zaměstnávání. Tyto asociace důsledněji dbají na poskytování kvalitních služeb
a samy upozorňují na ty subjekty, které zákony porušují. Stále v oblasti agenturního
zaměstnávání přetrvávají jevy, které nelze prokázat jako porušování pracovněprávních
předpisů. Jedná se např. o různé praktiky při platbách za ubytování, cestovní náhrady, různé
dobrovolné srážky ze mzdy, nesplněné sliby v odměňování, pracovní době, bonusech apod.
Problémem zůstávají situace, kdy podmínky předčasného ukončení přidělení nejsou sjednány.
V praxi se stává, že uživatel přestane zaměstnanci agentury přidělovat práci, oznámí
to agentuře a ta se zaměstnancem předčasně ukončí i pracovní poměr. Velmi často
k takovému ukončení pracovněprávního vztahu dojde, když zaměstnanec onemocní. Pokud
jde o samotný průběh kontrol, nevyskytuje se již tolik problémů se zajišťováním dokladů
nebo nedosažitelností kontrolované osoby. Samozřejmě k těmto situacím v menší míře
dochází stále. Celkově je horší spolupráce ze strany kontrolovaných osob, když jsou statutární
zástupci kontrolovaných společností cizími státními příslušníky, a to zejména ze třetích zemí.
Problémy jsou také s družstvy, jejichž členové jsou cizí státní příslušníci.
Pro úspěšné provedení kontroly agentury práce, která dočasně přiděluje zaměstnance
k uživateli, je velmi důležité provést kontrolu i u uživatele. Jen tak lze úspěšně prokázat, zda
postavení agenturních zaměstnanců není horší než kmenových zaměstnanců uživatele
na stejné pozici. Vedení evidence odpracované pracovní doby prvotně vede uživatel, který
potom na základě této evidence poskytuje podklady agentuře práce. Význam kontroly
uživatele bude zdůrazněn v následujícím roce, a to i způsobem provádění kontrol. Záměrem je
provést prvotní kontrolu u uživatele a následně provést kontroly u všech agentur práce, které
zde působí. Obdobným způsobem se budou provádět kontroly i opačně – nejdříve u agentury
práce a potom u všech jejích uživatelů. Takto lze porovnat podmínky mezi agenturami práce
navzájem a také mezi srovnatelnými uživateli.
Inspektoři se i v minulém roce setkali jak s těmi zaměstnavateli, kteří mají povolení
ke zprostředkování zaměstnání, tak i s těmi, kteří ho nemají, ale ve skutečnosti se chovají jako
agentura práce. Obě skupiny využívají při přidělení svých zaměstnanců k výkonu práce
k uživateli obchodní smlouvy místo dohod uzavřených podle § 308 zákoníku práce.
Univerzální postup v těchto případech nelze stanovit. Je třeba vždy individuálně posoudit, zda
přidělování zaměstnanců k jinému zaměstnavateli splňuje znaky agenturního zaměstnávání,
nebo jde o čisté provedení zakázky (díla) mezi dvěma podnikajícími subjekty.
Hlavní úkol zaměřený na kontroly agentur práce je opět zařazen do plánu kontrol roku 2014.
34
2.3 Mimořádné kontrolní akce zaměřené na oblast pracovních vztahů
a podmínek
Mimořádné kontrolní akce, jako jeden z kontrolních úkolů orgánů inspekce práce, byly
do plánu kontrolní činnosti zařazeny poprvé v roce 2011 v rámci koordinovaných kontrol,
prováděných společně všemi kontrolními orgány v gesci MPSV. Kontroly se zaměřovaly
především na oblast odhalování a potírání výkonu nelegální práce, ale i na vybrané oblasti
pracovních vztahů a podmínek a BOZP. V roce 2012 byly mimořádné kontrolní akce
zařazeny mezi hlavní úkoly orgánů inspekce práce v oblasti kontroly nelegální práce.
Zkušenosti z této formy kontrolní činnosti a pozitivní výsledky mimořádných kontrolních akcí
realizovaných v předchozích letech tak odůvodňovaly jejich zařazení do plánu kontrolní
činnosti orgánů inspekce práce i v roce 2013, přičemž samostatně byl stanoven úkol pro
odhalování nelegální práce a samostatně pak tento úkol zaměřující se přednostně na oblast
pracovních vztahů a podmínek.
Mimořádná kontrolní akce je obvykle prováděna v kratším časovém úseku, a to buď na celém
území ČR nebo pouze regionálně. Státní úřad inspekce práce tak v roce 2013 vyhlásil
2 celorepublikové mimořádné kontrolní akce a dále si jednotlivé oblastní inspektoráty práce
volily vlastní regionální mimořádné kontrolní akce. Určitá volnost ve výběru regionálních
mimořádných akcí byla oblastním inspektorátům práce ponechána již proto, že se problémy
v regionech různí, a také proto, že znalost regionů jednotlivých oblastních inspektorátů práce
je značná a vypovídá o zmapování regionu důkladnou kontrolní činností.
Mimořádné kontrolní akce byly zaměřeny na ty oblasti podnikání (trhu práce), kde byl reálný
předpoklad nebo již existující signály častého nebo závažného porušování pracovněprávních
předpisů na úseku pracovních vztahů a podmínek. Cílem kontrol tak bylo odhalování
a postihování porušování pracovněprávních předpisů v nejčastěji porušovaných oblastech,
kterými jsou vznik, změny a skončení pracovního poměru, odměňování, pracovní doba
a rovné zacházení. Zároveň bylo cílem těchto kontrol působit preventivně a dosáhnout
zkvalitnění právního vědomí kontrolovaných osob.
Celkem mělo být na území ČR provedeno minimálně 7 mimořádných kontrolních akcí. Výběr
oblastí podnikání, na které byly jednotlivé kontrolní akce zaměřeny a počty kontrol byly
stanoveny po konzultacích s vedením MPSV, příp. SÚIP. Kontroly byly realizovány odbory
pracovních vztahů a podmínek jednotlivých oblastních inspektorátů práce, ve vybraných
případech i ve spolupráci s odbory kontroly nelegálního zaměstnávání nebo odbory BOZP.
Vyhodnocení mimořádných kontrolních akcí.
V této části budou zvlášť vyhodnoceny 2 celorepublikové mimořádné kontrolní akce
vyhlášené Státním úřadem inspekce práce a další regionální mimořádné kontrolní akce
vyhlašované jednotlivými oblastními inspektoráty práce.
35
Celorepublikové mimořádné kontrolní akce
Pro 1. čtvrtletí roku 2013 byla Státním úřadem inspekce práce stanovena mimořádná kontrolní
akce v oblasti pracovních vztahů a podmínek se zaměřením na vybrané řetězce s rychlým
občerstvením – KFC, McDonald’s a Tchibo. Pro 2. čtvrtletí roku 2013 byla Státním úřadem
inspekce práce stanovena mimořádná kontrolní akce v oblasti pracovních vztahů a podmínek
se zaměřením na zaměstnavatele provozující bezpečností a pátrací činnost. V dalších
čtvrtletích pak Státní úřad inspekce práce upřednostnil vyřizování podnětů ke kontrole
a provádění kontrol napříč odvětvími.
A.
Vybrané řetězce s rychlým občerstvením
Na základě zkušeností z loňského roku, kdy byl k celorepublikové kontrole vybrán určitý
zaměstnavatel s provozovnami po celé ČR, byla zvolena i tato mimořádná kontrolní akce. Při
takovémto typu kontrol lze snadno zjistit, zda zjištěné porušení je ojedinělé nebo jde o jakési
systémové řešení jednoho zaměstnavatele. K tomuto je pak samozřejmě přihlíženo při
ukládání sankce. Na vybrané řetězce byly v minulosti podány podněty ke kontrole směřující
do oblastí pracovní doby, odměňování a ochrany osobních práv zaměstnanců (především
sledování zaměstnanců kamerami). U provozovatele sítě KFC společnosti AmRest s. r. o.
bylo provedeno 23 kontrol na 23 provozovnách. U provozovatelů sítě McDonald’s ČR
(provozovatelé se různí, jde o systém franchisových smluv) bylo provedeno 28 kontrol na
28 provozovnách. U společnosti Tchibo Praha, spol. s r. o. bylo provedeno celkem 15 kontrol
na 15 provozovnách. Při těchto kontrolách byly zjištěny nedostatky na úseku pracovní doby,
odměňování i na úseku ochrany osobních práv zaměstnanců. Informace z podnětů ke kontrole
tak byly kontrolami potvrzeny.
U společnosti AmRest s. r. o. jako provozovatele sítě KFC bylo nejvíce porušení zjištěno
na úseku ochrany osobních práv zaměstnanců, tj. snímání zaměstnanců kamerovým systémem
při práci. Zaměstnavateli bylo uloženo opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Pokutu
za toto porušení není možné podle zákona o inspekci práci uložit, zjištění ale byla předána
Úřadu pro ochranu osobních údajů. Rovněž na úseku pracovní doby a odměňování bylo
zjištěno několik nedostatků, přičemž v oblasti pracovní doby se zjištění opakovala na několika
provozovnách.
U provozovatelů sítě McDonald’s bylo nejvíce porušení zjištěno na úseku odměňování,
a to při poskytování minimální a zaručené mzdy a dále při poskytování příplatků ke mzdě.
Dále byly zjištěny nedostatky na úseku pracovní doby. Na úseku ochrany osobních práv
zaměstnanců byly zjištěny 2 nedostatky, tedy narušování soukromí zaměstnanců na pracovišti
u dvou provozoven.
U společnosti Tchibo Praha, spol. s r. o. bylo nejvíce porušení zjištěno na úseku pracovní
doby. Porušení na úseku odměňování bylo ojedinělé a porušení na úseku ochrany osobních
práv zaměstnanců nebylo zjištěno. Celkem bylo těmto provozovatelům uloženo
9 pokut
v celkové výši
308.000 Kč. Nejvíce pokut bylo uloženo za nedostatky v oblasti pracovní
doby.
36
B.
Bezpečnostní a pátrací činnosti
Pro druhé čtvrtletí pak Státní úřad inspekce práce zvolil mimořádnou kontrolní akci
zaměřenou na určité odvětví, ve kterém je stabilně velký počet podnětů ke kontrole. Kontroly
se zaměřily především na oblast pracovní doby a odměňování zaměstnanců.
Oblastní inspektoráty práce provedly celkem
87 kontrol u zaměstnavatelů podnikajících
v oblasti bezpečnostní a pátrací činnosti. Kontroly byly prováděny u malých, středních
i velkých zaměstnavatelů, kdy výběr zaměstnavatelů byl ponechán plně v gesci jednotlivých
oblastních inspektorátů práce. Při kontrolách bylo nejčastěji zjišťováno porušení na úseku
pracovního poměru, pracovní doby a odměňování. Přibližně polovina všech kontrol byla
ukončena bez zjištění porušení pracovněprávních předpisů. Za zjištěná porušení bylo uloženo
8 pokut v celkové výši
340.000 Kč.
Zajímavým poznatkem z těchto kontrol vyskytujícím se takřka na celém území České
republiky je rozvoj určitého druhu obcházení zákona v oblasti pracovní doby. Zákoník práce
stanoví mantinely pro výkon práce v jednotlivých dnech, týdnech a taky v roce s ohledem
na možnosti regenerace lidského organizmu. Aby tyto mantinely nemusely být dodržovány,
vymýšlejí zaměstnavatelé různé způsoby obcházení. Např. vedení dvojí evidence pracovní
doby, sjednávání paralelních pracovněprávních vztahů u jednoho zaměstnavatele (s uvedením
rozdílného druhu práce), kdy prokázání těchto jevů je vcelku složité. Vynalézavější
a odvážnější zaměstnavatelé pak zakládají 2 a více společností se stejnou podnikatelskou
činností, kdy zaměstnance zaměstnají na stejný druh práce ve 2 a více společnostech, přičemž
výkon práce je shodný a mnohdy prováděný na stejném pracovišti. Proto je nutné, aby
zaměstnanci při sjednávání pracovních poměrů nebo dohod o pracích konaných mimo
pracovní poměr byli zvláště opatrní.
Regionální mimořádné kontrolní akce
Tyto mimořádné kontrolní akce byly prováděny v jednotlivých regionech dle zkušeností
z předchozích kontrol v daném regionu. Každý oblastní inspektorát práce provedl na území
kraje či krajů ve svém místní působnosti minimálně 4 mimořádné kontrolní akce v roce.
Regionální akce se tak zaměřily např. na:
Restaurační a pohostinská zařízení v Praze,
Zahradnictví ve Středočeském kraji,
Zemědělce ve Středočeském kraji,
Českou poštu ve Středočeském kraji,
Nepedagogické pracovníky školských zařízení ve Středočeském kraji,
Maloobchody a velkoobchody v Jihočeském kraji a na Vysočině,
Zaměstnavatelé provozující činnost v rámci odstávky výrobních bloků Jaderné
elektrárny Temelín v Jihočeském kraji,
Zaměstnavatelé rekonstruující dálnici D1 na Vysočině,
Penny Market v Jihočeském kraji a na Vysočině,
Českou poštu v Jihočeském kraji a na Vysočině,
37
Zaměstnavatelé, jejichž provozní doba zasahuje do víkendu a noční doby v Plzeňském
a Karlovarském kraji,
Lékárny autobazary v Karlovarském a Plzeňském kraji,
Hotely v Karlovarském a Plzeňském kraji,
Zaměstnavatelé s celotýdenním provozem (především čerpací stanice a večerky)
v Ústeckém a Libereckém kraji,
Maloobchody mimo potravin v Ústeckém a Libereckém kraji,
Školy se zaměřením na evidenci pracovní doby v Ústeckém a Libereckém kraji,
Restaurace, bary, herny, hospody aj. v Ústeckém a Libereckém kraji,
Sociální služby v Královéhradeckém a Pardubickém kraji,
Autoškoly v Královéhradeckém a Pardubickém kraji,
Muzea, hrady a zámky v Královéhradeckém a Pardubickém kraji,
Lékárny a Českou poštu v Královéhradeckém a Pardubickém,
Stánkový prodej grilovaných kuřat v Jihomoravském a Zlínském kraji,
Vinotéky v Jihomoravském a Zlínském kraji,
Čistírny a prádelny v Jihomoravském a Zlínském kraji,
Zaměstnavatelé podnikající v oblasti výroby studené kuchyně a konzervárenství
v Jihomoravském a Zlínském kraji,
Maloobchody a restaurace v Moravskoslezském a Olomouckém kraji,
Strojírenství u malých a středních podniků v Moravskoslezském a Olomouckém kraji,
Autoopravny v Moravskoslezském a Olomouckém kraji.
Při regionálních mimořádných kontrolních akcích bylo oblastními inspektoráty práce
provedeno celkem 1 397 kontrol. Při těchto kontrolách bylo zjištěno 961 porušení
pracovněprávních předpisů, kdy nejčastěji bylo zjištěno porušení na úseku odměňování,
pracovní doby a pracovního poměru či dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Pokutu oblastní inspektoráty práce uložily
53 zaměstnavatelům v celkové výši
1.282.500 Kč.
Průměrně tam byla ukládána pokuta ve výši 24 000 Kč.
38
Vyhodnocení za všechny provedené kontrolní akce podle
kategorie zaměstnavatelů podle počtu zaměstnanců
(dle vykázání zaměstnavatelem):
1%
12%
5%
neuvedeno
13%
bez zaměstnanců
32%
1 - 9 zaměstnanců
10 - 24 zaměstnanců
8%
25 - 49 zaměstnanců
50 - 99 zaměstnanců
11%
100 - 499 zaměstananců
18%
500 a více zaměstnanců
Vyhodnocení za všechny provedené kontrolní akce podle oblasti
porušení:
350
300
rovné zacházení
pracovní poměr, dohody
250
odměňování
200
náhrady
pracovní doba
150
dovolená
100
zvláštní pracovní podmínky
jiné
50
0
oblast porušení
Sankce
Všechny mimořádné kontrolní akce, tedy celorepublikové i regionální, se ukázaly jako
sankčně významné. Uloženo bylo celkem
71 pokut v celkové výši
1.960.500 Kč. V porovnání
s celkovým počtem kontrol tak byla uložena pokuta každému 22. zaměstnavateli v průměrné
výši 28 000 Kč. Některá správní řízení o uložení sankce ještě nebyla ukončena, neboť
39
kontroly probíhaly téměř až do konce roku 2013. Lze tedy očekávat, že se počty uložených
pokut a jejich výše mohou ještě změnit.
Zjištěné
Uložené
Počet kontrol
Výše pokut
nedostatky
pokuty
Celorepublikové MKA
153
218
18
648 000
Vybrané řetězce
66
83
10
308 000
Bezpečnostní a pátrací
340 000
činnosti
87
135
8
Regionální MKA
1397
961
53
1 282 500
CELKEM
1550
1179
71
1 960 500
Závěr
V systému kontrol orgánů inspekce práce v oblasti pracovních vztahů a podmínek
se potvrdilo, že takto nastavené kontrolní úkoly jsou velmi efektivní. Zvláště pak regionální
mimořádné kontrolní akce na úseku pracovních vztahů a podmínek zaměřené dle specifik
a potřeb v regionech jednotlivých oblastních inspektorátů práce potvrdily domněnku
o důkladné znalosti
jednotlivých oblastních inspektorátů práce svých regionů. Ale na druhou stranu
i celorepublikové akce vždy zaměřená na určitého zaměstnavatele či určité odvětví plní nejen
preventivní osvětu v daném okruhu zaměstnavatelů.
Obchodním řetězcům celkově a zaměstnavatelům provozující bezpečnostní a pátrací činnost
bude Státní úřad inspekce práce věnovat kontrolní pozornost i nadále, neboť se tradičně jedná
o odvětví se zvýšeným počtem podnětů ke kontrole a se značným počtem zjištěných porušení.
Stejně tak z regionálních mimořádných kontrolních akcí vystoupila odvětví, kterým
se oblastní inspektoráty práce budou věnovat i nadále, neboť se potvrdila domněnka
o problémech v těchto odvětvích. Ať už se problematičtějšími odvětvími zabývají orgány
inspekce práce v rámci plánovaného hlavního úkolu nebo pak v rámci kontrol s využitím
podnětů ke kontrole, vždy budou kontrolní činnosti věnovat patřičnou pozornost. Oproti
výsledkům z uplynulých let lze také pozorovat určitý nárůst v počtu a výši uložených pokut.
V oblasti pracovních vztahů a podmínek orgány inspekce práce ne vždy přistupují ihned
k ukládání sankcí, pokud je ale porušení závažné, opakující se nebo se týká většího okruhu
osob, je zpravidla žádoucí působit na zaměstnavatele i touto cestou.
Pro rok 2014 nebyl stanoven žádný obdobný kontrolní úkol, nicméně to nebude znamenat
úbytek kontrol v daných odvětvích. Kontroly budou nadále prováděny i s využitím podnětů
ke kontrole. To samozřejmě nevylučuje na základě aktuální potřeby vyhlášení mimořádné
akce v průběhu roku. Tak jako jsou v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
vyhlašovány tzv. kampaně, je možné v oblasti pracovních vztahů a podmínek vyhlásit
mimořádné kontrolní akce. Zvláště pak v případě, kdy jejich efektivita byla tímto úkolem
potvrzena.
40
3 KONTROLY V OBLASTI BEZPEČNOSTI A OCHRANY
ZDRAVÍ PŘI PRÁCI
3.1 Bezpečnost práce ve stavebnictví
Náplní kontrolní činnosti ve stavebnictví bylo prověření stavu a úrovně zajišťování
bezpečnosti práce u zhotovitelů staveb na staveništích, dané kontrolním seznamem. Úkol byl
opět zaměřen na práce ve výškách a zemní práce, které patří k nejrizikovějším činnostem
na staveništích a k činnostem s nejvyšším počtem (téměř 85 %) smrtelných pracovních úrazů
v rámci kontrol šetření jejich příčin. V průběhu roku byly provedeny kontroly
u
1 233 právních subjektů podnikajících ve stavebnictví. Kontroly byly prováděny
na staveništích, kde pracovali současně zaměstnanci více zaměstnavatelů i podnikající fyzické
osoby, které nikoho nezaměstnávaly. Dále pak kontroly byly zaměřeny na stavební organizace
střední a malé velikosti. Nejčastější nedostatky byly zjištěny u způsobu zajištění zaměstnanců
proti pádu z výšky, určení vhodného osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen „OOPP“)
proti pádu z výšky a jeho ukotvení, nebo zajištění volných okrajů. Dále u technických
konstrukcí, kterými jsou zaměstnanci chráněni proti pádu z výšky, dočasných stavebních
konstrukcí – lešení. Časté byly nedostatky u pracovních postupů při zajištění výkopových
prací.
Cílem úkolu bylo, kontrolou dodržování předpisů na staveništích se zaměřením na bezpečný
způsob práce, působit na celkové snižování počtu pracovních úrazů na staveništích. Výběr
staveb a subjektů podnikajících ve stavebnictví ke kontrolám byl prováděn v první řadě
na základě oznámení o zahájení stavebních prací zaslaných zadavateli staveb na oblastní
inspektorát práce (dále jen „OIP“) a výběrem malých a středních organizací, u nichž nebyla
kontrola prováděna v posledních třech letech nebo byla provedena kontrola šetření těžkého
nebo smrtelného pracovního úrazu v roce předcházejícím. Kontroly byly zaměřeny zvláště
na zajišťování bezpečnosti práce při pracích ve výškách, dále při zemních pracích, při
manipulaci s materiálem na staveništi a při montážních pracích, včetně všech ostatních
souvisejících činností.
Kontroly byly zaměřeny zvláště na zajišťování bezpečnosti práce při pracích ve výškách, kde
dochází k nejvyššímu počtu smrtelných úrazů, dále pak při zemních pracích, při manipulaci
s materiálem na staveništi a při montážních pracích, a dalších souvisejících činností.
Kontroly se zabývaly následujícími otázkami:
-
zda se při práci více zhotovitelů na jednom staveništi tyto subjekty vzájemně informují
o rizicích vyplývajících z jejich činnosti a přijatých opatřeních k ochraně před jejich
působením, v případech, kdy není ustanoven koordinátor bezpečnosti práce a ochrany
zdraví při práci (dále jen BOZP) na staveništi,
-
zda zaměstnavatel vede dokumentaci o úrazech a vyhotovuje o nich záznamy,
41
-
zda zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům bezplatně podle vlastního seznamu osobní
ochranné pracovní prostředky na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek
práce,
-
zda zaměstnavatel chrání zaměstnance proti pádu z výšky kolektivním zajištěním
(ochranné zábradlí, ochranné ohrazení, záchytné lešení, záchytné sítě),
-
zda v případě, že zaměstnanci nejsou chráněni proti pádu kolektivním zajištěním, mají
zaměstnavatelem přiděleny OOPP proti pádu, které jsou pro danou činnost vhodné, je
určeno místo ukotvení a OOPP jsou pravidelně kontrolovány,
-
zda stavba, pracoviště nebo zařízení staveniště je zabezpečeno proti vstupu nepovolaných
fyzických osob,
-
zda technické konstrukce, kterými jsou zaměstnanci chráněni proti pádu, propadnutí
střešní krytinou nebo sklouznutí ze střechy, odpovídají svým provedením bezpečnostním
požadavkům,
-
zda je předepsaným (vhodným) způsobem zajištěn prostor pod a okolo přepravovaného
břemene a pod prací ve výškách,
-
zda výkopové práce a stěny výkopů jsou bezpečně zajištěny a jsou provedeny bezpečné
výstupy a sestupy,
-
zda zaměstnavatel seznámil obsluhu stavebních strojů s místními provozními
a pracovními podmínkami majícími vliv na bezpečnost práce a obsluha stroj ovládá
v souladu s návodem výrobce,
-
zda je provoz staveništních rozvaděčů a pohyblivých přípojů prováděn v souladu
s bezpečnostními předpisy.
Zhodnocení kontrolní činnosti
Celkem bylo provedeno 1 387 kontrol.
Tabulka 1 – Základní údaje:
OIP
3
4
5
6
7
8
9
10
Celkem
Počet kontrolovaných
subjektů
250
83
72
74
62
221
250
291
1 233
Počet kontrol
284
85
72
74
63
232
264
313
1 387
Počet zjištěných
nedostatků
257
134
114
230
161
424
925
1 767
4 012
Nejčastěji byl kontrolovanými subjekty porušován zákoník práce a nařízení vlády (dále jen
„NV“) č. 362/2005 Sb., práce ve výškách.
42
Přehled nejčastěji porušovaných
předpisů
11%
Zákon č. 262/2006 Sb.
33%
13%
NV č. 362/2005 Sb.
NV č. 591/2006 Sb.
15%
Zákon č. 309/2006 Sb.
Ostatní předpisy
28%
Kontrolní část:
Vzájemná informovanost o rizicích
Téměř na každém staveništi zajišťuje realizaci stavby více zhotovitelů - zaměstnavatelů.
Velká část těchto zhotovitelů zajišťuje své dodávky z větší či menší části prostřednictvím
podnikajících fyzických osob (dále jen „OSVČ“), které nikoho nezaměstnávají. Na stavbách
bylo prověřováno, zda se při práci více zhotovitelů na jednom staveništi dodavatelé vzájemně
informují o rizicích vyplývajících z jejich činnosti a přijatých opatřeních k ochraně před jejich
působením. Vzájemná informovanost je realizována lépe u větších investičních celků, kde
působí větší, renomované stavební firmy. Tam, kde působí koordinátor BOZP, dochází
ke vzájemné informovanosti mezi zhotoviteli téměř vždy, i když často pouze formálně
podpisem v prezenčním podpisovém archu Na jednotlivých stavbách záleží především
na odbornosti a pečlivosti koordinátora BOZP, zda budou konkrétní rizika vznikající při
stavebních pracích na staveništi vyhodnocena a zda bude přijato odpovídající opatření před
jejich působením k ochraně osob pracujících na staveništi. Zaměstnavatelé mívají zpracovánu
často velmi obsáhlou dokumentaci hodnocení rizik a stanovena opatření před jejich
působením. Na požadavek zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“) o vzájemném
informování o rizicích dle § 101 odst. 3 však odpovědné osoby (nejčastěji stavbyvedoucí)
zapomínají. Zaměstnavatelé, kteří informační povinnost plní, často předávají celý soubor
vyhodnocených rizik pro veškeré možné činnosti zaměstnavatele, nikoliv však konkrétní
rizika pro činnost na daném staveništi (pracovišti), při níž se zaměstnanci vzájemně ohrožují.
Předaná vyhodnocení rizik obvykle neobsahují důležitou část, a sice konkrétní opatření proti
působení vyhledaných rizik. Tento nešvar se vyskytuje v celém spektru zaměstnavatelů
od malých po velké podniky. Problematické je vzájemné seznamování s riziky u OSVČ,
kterých je na staveništích většinou víc než zaměstnanců. Tato skutečnost je zejména patrná
na menších staveništích s malým počtem zhotovitelů, kde jsou práce prakticky prováděny jen
OSVČ.
43
Povinnost zaměstnavatele při pracovních úrazech
Neohlášení pracovních úrazů a nezaslání záznamu o úrazu na OIP bylo zjištěno jen
výjimečně, což je srovnatelné s rokem 2011. Jednalo se zejména o nepřijetí opatření proti
opakování pracovních úrazů, případně byla přijatá opatření nedostatečná, a to u malých
zaměstnavatelů, kteří nemají smluvně zajištěno plnění úkolů v prevenci rizik odborně
způsobilou osobou. Ve stavebnictví představují problém osoby podílející se na zhotovení
stavby (včetně živnostníků), kdy pracovní úraz těchto osob nikdo neobjasní a neohlásí.
Kontrola příčin vzniku úrazů, o kterých se OIP dozví s časovým odstupem zejména od Policie
ČR, je pro inspektora značně obtížná a bez vstřícného přístupu ze strany Policie ČR by byla
téměř neproveditelná (např. pokud je stavba dokončena a dílo předáno zadavateli).
Poskytování OOPP na základě vyhodnocení rizik
Z dokumentace i fyzicky u zaměstnanců bylo prověřováno, zda zaměstnavatel poskytuje
zaměstnancům bezplatně podle vlastního seznamu, zpracovaného na základě vyhodnocení
rizik a konkrétních podmínek práce, osobní ochranné pracovní prostředky. Zaměstnavatelé
poskytují svým zaměstnancům OOPP, avšak nevedou o poskytování žádný záznam. Nezřídka
jsou vydávány OOPP na základě zvyklostí nebo momentální potřeby, nikoliv podle vlastního
seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce.
Seznamy poskytovaných OOPP nebývají zpracovány pro všechny pracovní pozice, které
se u zaměstnavatele vyskytují. U poskytování OOPP byly zjištěny nedostatky při přidělování
prostředků osobní ochrany proti pádu z výšky. Jde o fyzické nepřijetí těchto prostředků
OOPP, i když na základě vyhodnocení rizik provedeného zaměstnavatelem je má mít
zaměstnanec trvale k dispozici. Prostředky jsou přiděleny a převzaty vedoucími pracovníky
subjektů, ale jejich výdej na stavbách zaměstnancům není prokazatelný. Dalším problémem
je nevyhodnocení rizik před zahájením prací a následné nepřidělení OOPP. V těchto
případech zaměstnavatel spoléhá na to, že mistr na staveništi případné riziko vyhodnotí sám
a potřebný prostředek OOPP následně zajistí.
Ochrana proti pádu z výšky
Inspektoři v rámci kontrol zjišťovali, zda a jak zaměstnavatel zajistil provedení ochrany
zaměstnanců proti pádu z výšky (do hloubky, propadnutí, sklouznutí nebo jejich bezpečnému
zachycení) prostředky kolektivní ochrany nebo prostředky osobní ochrany. Kolektivní
ochrana je problematickým místem u provádění hrubých staveb a montáže prefabrikovaných
konstrukcí, kdy není dostatečné zajištění volných okrajů podlah, výtahových šachet, schodišť
technickou ochrannou konstrukcí proti pádu. Často dochází k nezajišťování nebezpečných
otvorů v podlahách nebo jiných plochách proti pádu osob. Co se zajištění prací na střešních
konstrukcích týká, je tento problém u profesí, jako jsou tesař, pokrývač či klempíř. U těchto
prací, které ve většině případů provádí OSVČ, není zajištění ochrany proti pádu použito vůbec
nebo nedostatečně, použitím nevhodných prostředků osobního zajištění. OSVČ nemají pro
zřizování technických konstrukcí kolektivní ochrany potřebné podmínky a prostředky
(pořízení a montáž je pro ně nákladná). Velmi často používají OOPP proti pádu, které jim
neumožňují bezpečný pohyb ve výšce.
44
Přidělení OOPP proti pádu, určení místa ukotvení a jejich kontrola
Při pracích ve výškách zaměstnavatelé nevěnují dostatečnou pozornost výběru vhodného
systému ochrany proti pádu z výšky pomocí OOPP. Zaměstnavatelé poskytují OOPP pro
osobní zajištění pro práci ve výškách, které nesplňují stanovené technické požadavky
na osobní ochranné prostředky a prostředky osobního zajištění nejsou pravidelně prohlíženy
a zkoušeny. Mnohdy zaměstnanci pro tuto činnost nebyli vyškoleni a rovněž nebyli
seznámeni s návodem výrobce na jejich používání při předpokládaných činnostech, zejména
pak s vyprošťovacími postupy při mimořádných událostech. Nerespektují omezující
podmínky a rizika používání prostředků osobního zajištění. Proto jsou tyto prostředky
zaměstnanci nekvalifikovaně používány, neodpovídají povaze prováděných prací ve výškách,
nezajišťují plnou ochranu a neumožňují bezpečný pohyb na pracovišti ve výškách.
Problémem je určení kotevních bodů pro ukotvení prostředků OOPP pro práci ve výšce.
Kotevní místa nejsou určována před zahájením prováděných prací (např. v technologickém
postupu, v plánu BOZP, zápisem do stavebního deníku). V praxi je velmi často ponecháno
na pracovnících, ať si kotevní body určí sami před samotným výkonem práce, ačkoliv k tomu
nemají dostatečnou způsobilost, případně nejsou k určení pověřeni.
Zajištění staveb
Nedostatky při zajišťování stavenišť proti vstupu nepovolaných fyzických osob byly typické
pro stavby menšího rozsahu (rodinné domy, revitalizace bytových domů, opravy provozních
objektů). U velkých staveb nejsou v tomto ohledu zjišťovány zásadní nedostatky. U liniových
staveb prováděných na veřejném prostranství je často zjišťovaným nedostatkem nahrazování
ohrazení výkopů plastovými fóliemi, které nesplňují požadavky.
Bezpečnostní požadavky na technické konstrukce – lešení
Provedení dočasné stavební konstrukce na staveništi velmi často neodpovídá průvodní
dokumentaci a návodům na montáž. Lešení jako dočasná stavební konstrukce nebyla předána
a převzata do užívání. Tento problém se vyskytuje zvláště na stavbách prováděných drobnými
zhotoviteli a u OSVČ, kteří si ve velké míře dočasné stavební konstrukce montují sami.
K nedostatkům, které byly zjištěny, patří nesouvislé pokrytí pracovních podlah jednotlivých
pater lešení podlážkami nebo podlahovými dílci chybějící nebo nedostatečné zajištění
volných okrajů pracovních podlah zábradlím, chybějící zarážky u podlah a u trubkového
lešení nepoužívání roznášecích ocelových nánožek při zakládání na volném terénu, nebo
je lešení postaveno bez projektové dokumentace, případně bez návodu na montáž a používání.
Dalším nedostatkem je předání lešení do užívání, kdy je předložen zápis potvrzující úplné
dokončení a vybavení dočasné stavební konstrukce, avšak kontrolou na stavbě je zjištěn zcela
jiný stav konstrukce.
Zajištění prostoru pod prací ve výškách
Zajištění prostoru pod prací ve výškách úzce souvisí se zajištěním staveniště
a má na dodržování bezpečnostních předpisů při stavebních činnostech značný vliv, zvláště
pokud se jedná o staveniště či stavební práce na veřejných prostranstvích nebo v prostorách,
které k nim přiléhají, což bylo také častým porušením u těchto druhů stavenišť. Zejména při
provádění krátkodobých prací na střechách, při rekonstrukcích balkonů a lodžií a při práci
45
z lešení a pracovních plošin nejsou dodržována ochranná pásma, nebo není zajištěn prostor
pod prací ve výšce. Zaměstnanci i fyzické osoby se často pohybují pod nebezpečnou prací ve
výškách zejména v případech, kdy jsou stavební práce prováděny na veřejných prostranstvích,
kde je možnost záboru větší veřejné plochy omezena nebo zakázána.
Zajištění výkopů a stěn výkopů a provedení bezpečných sestupů a výstupů
Nedostatečné zajištění svislých stěn výkopů stavebních rýh a jam proti sesutí byly zjišťovány
u zhotovitelů, kteří prováděli výkopy u liniových staveb. Zhotovitelé stěny zajišťují pouze
rozepřenými prkny od sebe vzdálenými cca 1 m, v lepším případě jsou prkna nahrazena
ocelovými štětovnicemi. Takto zajištěné stěny výkopu představují pro zaměstnance,
pracujících ve výkopech, velké riziko, neboť při stavbách v zastavěných územích v blízkosti
komunikací dochází k otřesům, které mohou způsobit utržení stěny výkopu. Při výkopu
hloubek nad 2 m je věnována větší pozornost zabezpečení stěn a jsou běžně používány velmi
rozšířené ocelové pažící boxy. Nedostatky byly zjišťovány v technologii a pracovních
postupech vlastního používání pažení stěn výkopů a pažících boxů, jejich předčasném
vytažení před provedením obsypu kanalizace nebo inženýrských sítí. Ačkoliv je způsob
zajištění stěn mnohdy stanoven i v projektové dokumentaci, ochrana zaměstnanců bývá
podceňována a zaměstnavatelé si takto svým způsobem zjednodušují práci s předpokladem,
že během odtěžení zeminy k jejímu sesutí a ke zranění zaměstnanců nedojde. Mezi zjištěnými
nedostatky bylo zatěžování okrajů výkopů zeminou a stavebním materiálem, chybějící nebo
nedostatečně provedený přechod přes výkop, nezajištění vlastního výkopu ohrazením,
zábradlím nebo zábranou.
Bezpečný provoz a používání strojů na staveništi
Během kontrol bylo zjištěno, že u drobné mechanizace je zanedbáváno seznámení
zaměstnanců s obsluhou těchto strojů a seznamování s místními pracovními podmínkami na
daném staveništi. Toto bývá často nahrazováno pouhým předáním staveniště. Zjištěné
nedostatky – chybějící ochranná zařízení, používání vrátků a stavebních výtahů bez zápisu
o předání do užívání a nedostatečná dokumentace zařízení.
Manipulace s materiálem
V dané oblasti se inspektoři oblastního inspektorátu práce setkávali s vázacími prostředky,
které nebyly pravidelně kontrolovány a byly používány, přestože vykazovaly zjevné
poškození a to zejména jejich nevhodné uložení a skladování.
Výchozí revize prozatímního elektrického zařízení
Závadou u těchto dočasných elektrických zařízení na staveništi byla platnost revizních zpráv.
Velmi často se vyskytuje nedostatečné zajištění rozvaděčů proti dotyku živých částí.
Pohyblivé přívody jsou často nevhodně vedeny po komunikacích, přejížděny, není vyvěšena
jejich ochrana před poškozením.
46
Sankce
V rámci kontrol vyplývajících z tohoto hlavního úkolu uložili za správní delikty inspektoři
OIP celkem
176 pokut o celkové výši
4.274.000 Kč.
Závěr
Údaje, které poskytly výsledky tohoto hlavního úkolu, potvrzují, že staveniště je stále jedním
z nejrizikovějších pracovišť, na kterém se setkáváme s pracovními činnostmi obsahujícími
rizika z různých odvětví. U menších subjektů a OSVČ, které přebírají staveniště od hlavních
zhotovitelů nebo velkých stavebních firem, nejsou úkoly v prevenci rizik dostatečně plněny.
Tyto subjekty nemají zaveden systém vyhledávání rizik a vnitřních kontrol BOZP
na staveništi. Podnikající fyzické osoby, které vykonávají nebezpečné práce, jako jsou práce
ve výškách při montáži a demontáži dočasných stavebních konstrukcí, práce tesařské,
klempířské a pokrývačské, berou jakoukoliv práci bez ohledu na rizika, kterým jsou
vystaveni. Nebezpečí vnímají jako zbytečně zdržující faktor. Na úroveň zajištění bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci zhotovitele, mají vliv podmínky stanovené zadavatelem, které
se odráží v termínech na provedení prací, cenou zakázky a dalšími vlivy odrážejícími
se v nedostatku kvalifikovaných pracovníků i za cenu nedodržení samotných technologických
postupu stavby. V těchto případech by se měla příznivě projevovat činnost koordinátorů
BOZP. Úroveň činnosti a odbornosti koordinátorů (často tuto činnost souběžně provádí
technický dozor investora) na stavbách je velmi rozdílná. Ve vztahu ke stále většímu tlaku
na co nejnižší investiční náklady zadavatelů staveb je přítomnost koordinátora BOZP
na stavbě pouze občasná a formální. Tyto závěry vyplývají i z kontrol šetření pracovních
úrazů na staveništích, kde ve většině případů buď koordinátor BOZP vůbec nebyl určen nebo
jeho činnost byla občasná, nedostatečná a neodborná. Většině případů zjištěných porušení
BOZP při kontrolách na stavbách bylo možné předejít především důslednější kontrolou
pracovišť a stavenišť vedoucími a odpovědnými pracovníky jednotlivých zhotovitelů,
především jejich spoluprací s odborně způsobilými osobami působícími v oblasti prevence
rizik a koordinátory BOZP na staveništích. Činnost koordinátorů by měla výraznou měrou
přispět ke zvýšení úrovně BOZP na staveništích. Lze konstatovat v porovnání
s předcházejícím období, že došlo k určitému zlepšení úrovně výkonu koordinátorů na stavbě,
a to i z hlediska zpracovaných plánů BOZP.
3.2 Kontrola zaměstnavatelů s vozovým parkem
Loňské kontroly prokázaly, že úkol zvolený se širším a blíže nespecifikovaným zadáním
umožnil provádět kontrolu i u těch zaměstnavatelů, kteří nejsou dopravci s koncesí, ale mají
vlastní vozový park. Tato skupina zaměstnavatelů v dopravě byla dlouho opomíjenou
skupinou, neboť zadání hlavního úkolu omezovalo výběr dopravců, buď na kamionovou,
nebo autobusovou dopravu, ale vždy to byli dopravci s udělenou koncesí. V současné podobě
úkol umožňuje zahrnout všechny zaměstnavatele, kteří mají vozový park, ale současně
nevylučuje do kontrolních akcí zahrnout i dopravce s koncesí. Výběr subjektů byl proveden
47
v souladu se zadáním úkolu podle předem sestaveného plánu kontrolní činnosti a v průběhu
roku byl průběžně aktualizován a doplňován a to především o firmy, na které byl podán
podnět. U těchto subjektů byla kontrola zaměřena na obsah podnětu, a jelikož se většinou
jednalo o firmy, kde ještě nebyla ze strany oblastního inspektorátu práce v minulých letech
kontrola, provedla se zároveň kontrola dle zadání tohoto úkolu. Zejména u nově vzniklých
subjektů bylo při prováděných kontrolách poskytováno poradenství, neboť předchozí kontroly
prokázaly, že zejména tyto subjekty nemají často v těchto otázkách dostatečné znalosti
a nemohou posoudit úroveň externích poskytovatelů služeb v oblasti BOZP, nebo doporučení
externích bezpečnostních techniků obcházejí, protože jim připadají příliš nákladná.
Provedenými kontrolami se inspekce práce připojila k naplňování cílů „Národní strategie
bezpečnosti silničního provozu“ a současně byla kontrolami ověřena stávající úroveň
v kontrolovaných subjektech při dodržování BOZP při provozování dopravy.
Předmětem kontroly byla kontrola minimálně 25 právních subjektů s vlastním vozovým
parkem.
Předmětem kontrolní činnosti byla:
-
obecná prevence rizik - vyhledávání, hodnocení a minimalizování rizik z pohledu,
povinností zaměstnavatele zajistit dostatečné a přiměřené seznámení s riziky, s výsledky
jejich vyhodnocení a s opatřeními na ochranu před jejich působením,
-
zdravotní způsobilost - (s ohledem na práci v noci),
-
pracovní postupy - vypracování místního provozního bezpečnostního předpisu (dále jen
MPBP) s ohledem na vykonávané pracovní činnosti,
-
seznamování zaměstnanců s návody k použití, dodržování pokynů výrobců vozidel
uvedených v návodech k obsluze a údržbě vozidel,
-
dodržování stanoveného pracovního režimu řidičů,
-
stav techniky z pohledu BOZP.
Při plnění tohoto celorepublikového úkolu bylo oblastními inspektoráty práce provedeno
377 kontrol u
371 subjektů (výběr byl proveden na základě místních znalostí regionu, nebo
zaměstnavatel vykazoval nepříznivý vývoj pracovní úrazovosti, nebo na zaměstnavatele-
dopravce byl podáván podnět pro porušování nároků zaměstnanců, anebo šlo o nově vzniklý
subjekt, kde kontrola doposud ještě nebyla provedena). Při těchto kontrolách bylo zjištěno
1 428 porušení právních předpisů ve vztahu k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci při
provozování dopravy. V 12,4 % případů nebyly kontrolou zjištěny žádné nedostatky. Tento
počet se oproti loňskému roku zvýšil, z 33 na 46 kontrolovaných subjektů.
Graf 1 poskytuje základní informace k celorepublikovému úkolu v dopravě, kde v prvním
sloupci je uveden počet kontrol, ve druhém sloupci počet kontrol se zjištěnými závadami.
Všechny oblastní inspektoráty práce splnily požadavek provést alespoň 25 kontrol
na inspektora příslušné odbornosti
48
Graf 1 - Počet provedených kontrol
počet kontrol
počet kontrol se zjištěním
90
80
70
60
50
40
30
37
28
34
28
56
43
85
66
20
10
0
OIP 3 4 5 6 7 8 9 10
Při hodnocení kontrolní činnosti s ohledem na porušování předpisů, ve vztahu ke kontrolním
objektům, byl nejčastěji zjišťovaným nedostatkem problém v řízení péče v oblasti bezpečnosti
práce, kde v praxi šlo o nevyhledaná nebo nedostatečně vyhledaná rizika při práci,
neseznámení zaměstnanců s riziky přímo vykonávané práce a již opakované nedostatky
v oblasti školení – zaměstnavatel nevede dokumentaci o školení, nebo v osnově školení jsou
již zastaralé právní předpisy. Tabulka 1 obsahuje zjištěné nedostatky v členění dle kontrolních
objektů.
Po nedostatcích v oblasti
řízení péče v oblasti bezpečnosti práce byl největší počet
nedostatků zjištěn ve vztahu
k pracovní době v dopravě, následován zjištěnými nedostatky
při
provozu a údržbě silničních vozidel.
Nejčastěji porušovaným právním předpisem byl
zákoník práce. Dalším předpisem bylo
nařízení vlády 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby
odpočinku v dopravě, následován
zákonem č. 309/2006 Sb., o dalších požadavcích
na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Jako čtvrtým nejčastěji porušovaným předpisem
bylo
nařízení vlády 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních
postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními
prostředky. Zastoupení použitých předpisů odpovídá záměru stanoveným tímto úkolem.
Z následujícího grafu je zřejmé procentuální zastoupení porušených právních předpisů.
49
Graf 2 - Zastoupení zjištěných porušení právních předpisů v %:
1,26
5,37
6,88
Z č.262/2006 Sb.
NV č. 589/2006 Sb.
11,29
62,42
z. č. 309/2006 Sb.
12,78
NV. č. 168/2002 Sb.
NV 101/2005 Sb.
ostatní předpisy
V rámci zákoníku práce bylo, jako nejčastější porušení, nově zaznamenáno porušení
ustanovení týkající se povinnosti zaměstnavatele vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující
pracovní prostředí a
přijímat opatření k předcházení rizikům. Porušení bylo zjištěno
u 117 subjektů (32 % kontrolovaných subjektů). Následovalo porušení, kdy zaměstnavatel
nesmí připustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho
schopnostem a zdravotní způsobilosti. Oproti loňskému roku lze konstatovat, že v této oblasti
došlo k výraznému poklesu počtu porušení. Z loňských zjištěných 43 % kontrolovaných
subjektů bylo zjištěno pouze u 25 % kontrolovaných subjektů. Až na třetím místě bylo jindy
nejčastější porušení povinnosti,
vést evidenci pracovní doby v rozsahu a členění stanoveném
zákoníkem práce (zjištěno u 93 kontrolovaných subjektů, což představuje 25 %
kontrolovaných subjektů, což je podstatný pokles, neboť v loňském roce se tento nedostatek
vyskytoval u 162 kontrolovaných subjektů, což představovalo 49 % kontrolovaných
subjektů)
. Dá se předpokládat, že cílené a opakované zaměření se na tento požadavek
zákoníku práce, se dostalo do podvědomí zaměstnavatelů a přestože evidence pracovní doby
v dopravě je záležitostí administrativně náročnou, daří se jeho dodržování postupně
prosazovat.
Vybraná porušení ustanovení zákoníku práce s vysokým počtem výskytu jsou uvedena
v následující tabulce č. 2, se srovnatelným porušením v předchozím kontrolovaném období.
Z výsledků je patrné, že v kontrolovaných případech došlo k mírnému zlepšení až na
povinnost zaměstnavatele vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí
a přijímat opatření k předcházení rizikům. Tato skutečnost může být ovlivněna zaměřením
úkolu, kdy obecná prevence rizik byla jedním z hlavních kontrolních bodů pro letošní rok.
50
Při hodnocení kontrolní činnosti z hlediska zadání bylo zjištěno:
Obecná prevence rizik Vyhledávání, hodnocení a minimalizování rizik z pohledu povinností zaměstnavatele zajistit
dostatečné a přiměřené seznámení s riziky, s výsledky jejich vyhodnocení a s opatřeními na
ochranu před jejich působením. Kontrolami byly zjištěny nedostatky:
-
zaměstnavatel nevyhledává rizika (30 subjektů), o vyhledávání a vyhodnocování rizik
a o přijatých opatřeních nevede dokumentaci (21 subjektů). V některých případech byla
inspektorům předložena vzorová varianta vypracovaná osobou odborně způsobilou
v prevenci rizik, avšak chyběla opatření pro konkrétní pracovní podmínky,
-
po vyhledání rizik, není vypracován seznam pro poskytování OOPP včetně průkazné
evidence přidělení OOPP (36 subjektů), v některých případech OOPP nebyly poskytnuty
vůbec,
-
neseznámení s kategorizací prací (neboť ta není provedena),
-
termín provedení vstupního školení, je zajišťován až po nástupu do práce, většinou
až v průběhu prvního měsíce,
-
zaměstnavatelé nezajišťují školení BOZP, které se vztahuje k vykonávané práci
a ke konkrétním rizikům na pracovišti, na kterém je práce vykonávána (79 subjektů),
nebo o něm zaměstnavatelé nevedou dokumentaci (60 subjektů), v některých z těchto
případů je školení zajištěno jednou větou v pracovní smlouvě: “zaměstnanci byli
seznámeni s BOZP“.
Zdravotní způsobilost S ohledem na novinky zdravotní způsobilosti dle zákona č. 373/2011Sb., o specifických
zdravotních službách. Zaměstnavatelé často předkládali zdravotní posudky, které si řidiči
přinesli od předchozího zaměstnavatele. Při prokazování zdravotní způsobilosti ze strany
zaměstnavatelů byly i nadále zjišťovány přetrvávající nedostatky, zejména v obsahu
a náležitostech dokladu, kterým je prokazována zdravotní způsobilost řidičů. Při kontrolách
inspektoři vyžadovali doklady, které musí odpovídat požadavkům vyhlášky č. 277/2004 Sb.,
o stanovení zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel, doplněnou požadavky
vyhlášky č. 72/2011 Sb. Zdravotní způsobilost zaměstnanců pro práci v noci nepředložilo 44
(12 %) kontrolovaných subjektů.
Pracovní postupy Vypracování místního provozního bezpečnostního předpisu s ohledem na vykonávané
pracovní činnosti. Seznamování zaměstnanců s předpisy k zajištění bezpečnosti práce pro
konkrétní pracovní pozice i pracovní činnosti prováděné bezprostředně na jejich pracovišti,
dodržování pokynů výrobců vozidel uvedených v návodech k obsluze a údržbě.
51
Kontrolami bylo zjištěno:
-
subjekty, které mají zpracován místní provozní bezpečnostní předpis (dále jen „MPBP“)
pro dopravu, převážně v tomto předpisu pouze opakují známé požadavky platných
předpisů, ale neupravují problematiku předpisy neupravenou. MPBP by měl zpřesňovat
požadavky předpisů na konkrétní provozní podmínky pracovišť. Je žádoucí, aby
zaměstnavatel stanovil pravidla chování řidičů, i dalších osob, ve všech objektech
provozovny (sklady, skládky, výrobní haly apod.). V MPBP má zaměstnavatel také
povinnost stanovit pracovní postupy pro specifické činnosti jako jsou opravy a kontroly
dopravních prostředků, ale také řešení bezpečných pracovních postupů pro běžnou denní
obsluhu a údržbu vozidel.
Tabulka 3 - Vybraná porušení týkající se MPBP:
Počet porušení
Zjištěný nedostatek
v r 2013
v r 2012
zaměstnavatel nemá zpracován MPBP (NV 168/2002 Sb.)
32
14
dochází k ohrožení zaměstnanců dopravou na pracovišti (z. č. 309/2006 Sb.)
43
28
-
subjekty, které nemají zpracován MPBP pro oblast bezpečné práce při obsluze, údržbě,
kontrole nebo odstraňování poruch vozidel, se často hájí tím, že vozidla neopravují
a opravy mají zajištěny dodavatelsky. Avšak minimální údržbu, jako účastník silničního
provozu, provádí každý řidič nákladního vozidla (řidičům je uloženo v § 5 odst. 1 písm.
e) zákona č. 361/2000 Sb. odstranit na místě závadu, zjistí-li během jízdy, že vozidlo
nebo náklad nesplňuje stanovené podmínky) a při zjišťování poruchy vozidla se pohybují
na vozovce pod vozidlem nebo na vozidle.
Návody k obsluze
Situace se znatelně zlepšila v oblasti seznamování řidičů s návody k obsluze vozidel, kdy tuto
povinnost seznámení s návody zaměstnavatelé již dokládají. Ještě přetrvává nedostatek
seznámení s návody k obsluze přípojných vozidel (návěsů a přívěsů), kdy praxe ukazuje, že
hrozí rizika při připojování nebo odpojování vozidel a také při jejich obsluze (bezpečnostní
pokyny při obsluze zdvihacích náprav, regulace tlaku vzduchu v pérování v souvislosti
s nastavením výšky ložné plochy nad zemí, správné použití ovladače parkovacích brzdy,
blokování řídící nápravy apod.)
Dodržování stanoveného pracovního režimu řidičů
Inspektoři při kontrolní činnosti zaznamenali nedodržení požadavku na délku nepřetržitého
odpočinku mezi směnami a nedodržení maximálně přípustné délky směny. Ubylo nedostatků
v souvislosti s nedodržením bezpečnostní přestávky. Zaměstnavatele řidičů nad 3,5 t
organizují jejich práci v souladu se zákonem č. 309/2006 Sb., v návaznosti na nařízení ES
561/2006 a pomocníky v tomto směru jsou digitální tachografy, které řidiče upozorní na
povinnost zařadit bezpečnostní přestávku. U řidičů vozidel do 3,5 t je tato bezpečnostní
52
přestávka formální záležitostí, neboť její skutečné dodržení není žádným způsobem během
jízdy zaznamenáno a v cílové stanici je tato povinnost administrativně dovyplněna do denní
evidence o době řízení dopravního prostředku a o čerpání bezpečnostních přestávek.
Tabulka 4 - Přehled zjištěných nedostatků specifických pro dopravu:
Počet subjektů
Počet porušení
Zjištěný nedostatek
v r 2013
v r 2013
neposkytování bezpečnostní přestávky
74
81
nedodržení odpočinku mezi směnami
36
50
nedodržení délky směny
49
62
Požadavky na odpovídající délku odpočinku mezi směnami nebyly dodrženy u 10 %
kontrolovaných subjektů, délku směny nedodrželo 13,2 % kontrolovaných subjektů. Snižující
trend v těchto nedostatcích lze pravděpodobně přičíst osvětové činnosti inspektorů při
prvotních kontrolách nově vzniklých subjektů, a také dlouhodobé spolupráci s Česmad
Bohemia, která provádí pravidelné školení svých registrovaných řidičů a konzultuje správnou
praxi s inspektoráty práce.
V souvislosti s režimem práce je třeba opětovně vzpomenout povinnost zaměstnavatele,
písemně potvrdit řidiči dobu, kdy neřídil vozidlo spadající do působnosti ES 561/2006
z důvodu čerpání řádné dovolené, nemoci, čerpání odpočinku nebo řízení vozidla vyňaté
z působnosti nařízení ES 561/2006. Tyto písemné dokumenty dokládající činnost řidiče musí
být vyplněny zaměstnavatelem před jízdou a musí odpovídat skutečnosti. Opět musíme
konstatovat, že při kontrole bylo inspektory zjištěno, že tyto v mnoha případech nesouhlasí
s evidencí přítomností zaměstnanců na pracovišti a jejich pracovní dobou.
Stav techniky z pohledu BOZP - zaměstnavatele pravidelně nekontrolovali úroveň BOZP,
zejména stav výrobních a pracovních prostředků a nevyžadovali dodržování předpisů
k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (43 subjektů, což je 11, 6 %).
Sankce
Sankční postihy naplňovaly oblastní inspektoráty práce v souladu s příslušnými ustanoveními
zákona. Dopravcům bylo uloženo celkem
48 pokut v celkové výši
3.766.000 Kč. V rámci
plnění úkolu nedošlo k žádnému vydání zákazu používání objektů, pracovišť, resp. k zákazu
práce přesčas či práce v noci. Kontroly byly ve většině případů ukončeny vydáním písemného
opatření k odstranění zjištěných závad, včetně přiměřených lhůt k jejich odstranění.
Navržená opatření oblastních inspektorátů k odstranění rizik se týkala zejména:
-
doplnění pracovních smluv v souladu s ustanovením § 37 zákoníku práce,
53
-
doplnění místního provozního bezpečnostního předpisu o postupy a operace prováděné
na pracovištích,
-
doporučením, aby potvrzení o zdravotní způsobilosti řidičů odpovídalo požadavkům
vyhlášky č. 277/2004 Sb., resp. přílohy vyhlášky č. 72/2011 Sb.,
-
zavedením evidence odpracované pracovní doby v souladu s požadavky zákoníku práce,
-
zlepšení znalostí řidičů v obsluze tachografů,
-
aktualizování a doplnění osnov školení.
Závěr
Svojí náročností patří silniční doprava k přetrvávajícím nejrizikovějším oblastem lidské
činnosti s následnými újmami na zdraví, ale i se smrtelnými úrazy osob, ke kterým dochází
v souvislosti s provozem, údržbou a opravami silničních vozidel. Při nedodržování
bezpečnostních předpisů zaměstnavateli a samotnými řidiči je navíc ohrožena bezpečnost
ostatních účastníků silničního provozu.
Současný úkol byl zaměřen na všechny zaměstnavatele, kteří při své činnosti využívají
vozový park. Předmětem kontrolní činnosti byl systém obecné prevence, to znamená
organizování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímání opatření k předcházení
rizikům, seznamování zaměstnanců s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti
práce a ochraně zdraví pro konkrétní pracovní pozice i pracovní činnosti prováděné
bezprostředně na jejich pracovišti, dodržování pokynů výrobců vozidel uvedených
v návodech k obsluze a údržbě, ověřování odborné a zdravotní způsobilosti zaměstnanců
a organizování a dodržování pracovního režimu řidičů. Snahou bylo preventivně působit
na kontrolované subjekty ve smyslu zajištění bezpečnosti provozu v silniční dopravě
a bezpečné práce řidičů.
Přínosem provedených kontrol bylo fyzické vyhledání závad a možnost konzultace
zaměstnavatele s inspektorem v průběhu kontroly, ale i nad závěry kontroly a nad způsobem
odstranění závad. Zaměstnavatelé byli upozorňováni na plnění povinností souvisejících
s provozováním dopravy a vycházejících z české legislativy. Zaměstnavatelé v dopravě
si přivykli dbát na dodržování sociálních předpisů stanovených v evropských nařízeních, které
na silnicích kontrolují a sankcionují orgány státního odborného dozoru. Odmítají akceptovat,
že kromě těchto předpisů musí ještě současně dodržovat i předpisy české legislativy,
a to zákoník práce a související předpisy, nařízení vlády č. 589/2006 Sb., a nařízení vlády č.
168/2002 Sb., o jehož existenci nemají někdy ani ponětí. Plnění těchto povinností by mělo
vést k zodpovědnějšímu přístupu při zajištění bezpečného a spolehlivého provozu a tím
i snížení rizika možného ohrožení zdraví zaměstnanců.
Základní cíl úkolu - ověřit stav bezpečnosti práce při provozování dopravy byl splněn
a zjištěné poznatky ukázaly zaměstnavatelům-dopravcům oblasti, kde musí být přijata
opatření vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a ochrany
zdraví při práci. Lze konstatovat, že v oblasti dopravy dochází k mírnému zlepšení znalostí
zaměstnavatelů na požadavky bezpečné práce, jak dokazují výsledky kontrol.
54
Jednoznačně pozitivně lze hodnotit i tu skutečnost, že pozvolna narůstá počet subjektů, kde
kontrola nezjistila žádná závažná pochybení. Tuto situaci lze přičíst na vrub poradenské
činnosti Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce, která
je zaměstnavatelům poskytována a pozitivně ji přijímají a vítají.
3.3 Kontrola systému BOZP a pracovních podmínek v malých a středních
podnicích a v dalších vybraných podnicích s počtem zaměstnanců
250 a více
Velký počet podnikatelských subjektů v České republice spadá z hlediska počtu zaměstnanců
do kategorie malých a středních podniků. Každý rok z nich určitý počet zaniká a naopak nově
vznikají jiné podniky. Z historie provádění kontrol vyplývá, že z hlediska prevence
předcházení vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání je důležité, aby kontrola u nově
vzniklých podniků proběhla po zahájení jejich činnosti co nejdříve. Z těchto výše uvedených
důvodů byly kontroly směrovány do těch oborů ekonomických činností, kde lze předpokládat
vyšší potencionální ohrožení zaměstnanců a kde je nutné zaměstnavatele vést k dlouhodobé
péči o zajišťování oblasti bezpečnosti práce, vytváření vhodných pracovních podmínek
a požadovaných pracovně právních vztahů. Jedná se hlavně o činnosti, u kterých dlouhodobě
dochází ke zvýšené pracovní úrazovosti. Dále pak u podniků, na které OIP obdržel podněty
na neplnění povinností vyplývajících ze závazných předpisů pro oblast bezpečnosti práce
a u podniků, u kterých došlo ke vzniku smrtelných pracovních úrazů nebo úrazů vyžadujících
hospitalizaci delší než pět dní. Praxe ukazuje, že z hlediska prevence je také žádoucí, aby
kontroly byly provedeny i u podniků s větším počtem zaměstnanců (nad 249 - velkých
podniků), proto byly vybrány ke kontrolám i tyto podniky.
Cílem úkolu bylo vykonat preventivní kontroly u nově vzniklých podniků a také
u problémových podniků, u nichž doposud nebyla provedena kontrola zaměřená na oblast
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Kontrolami vyvodit potřebný tlak na vedení
kontrolovaných subjektů k dodržování bezpečnostních předpisů a tím vytvořit předpoklady
k minimalizaci pracovní úrazovosti. Cílem úkolu nebylo jen zjištění skutečného stavu
zajišťování prevence v oblasti bezpečnosti práce a uložení opatření k odstranění zjištěných
nedostatků, ale také poskytování informací a poradenství týkající se této oblasti pracovních
vztahů a podmínek.
K naplnění stanoveného cíle úkolu byly ke kontrole vybírány:
-
subjekty v kategorii 1 – 249 zaměstnanců, ve vybraných podnicích s větším počtem
zaměstnanců a to přednostně subjekty, u kterých inspekce práce žádnou kontrolu
v předcházejícím období neprovedla nebo od poslední kontroly uplynulo více jak 5 let,
a subjekty, u kterých při předešlé kontrole byly zjištěny závažné nedostatky,
-
subjekty s nepříznivým vývojem pracovní úrazovosti a subjekty s opakovanými podněty
na neplnění povinností v oblasti BOZP,
55
-
subjekty s vyšším potenciálním ohrožením osob, a to především subjekty činné
v oborech: výroba nábytku, výroba potravin a nápojů, textilní průmysl, výroba papíru
a výrobků z papíru, výroba chemických látek a přípravků, výroba pryžových a plastových
výrobků, výroba skla a skleněných výrobků, výroba ostatních nekovových minerálních
výrobků, výroba železa, oceli, feroslitin, plochých výrobků a tváření za tepla,
slévárenství, strojírenský průmysl,
-
další obory ekonomických činností si OIP zařadily s ohledem na stav a vývoj BOZP
v jeho územní působnosti. Do plnění úkolu nebyly zařazovány subjekty podnikající
ve stavebnictví, zemědělství, lesnictví, školství a v dalších oborech, které mají
samostatný úkol.
Kontroly byly prováděny ve dvou částech – tzv. administrativní kontrola a vlastní kontrola
na konkrétně vybraných pracovištích kontrolovaného subjektu.
Administrativní kontroly byly zaměřeny především na vedení dokumentace o vyhledávání
a hodnocení rizik a na přijímání a realizaci opatření k eliminaci těchto rizik. Dále
se prověřovalo, jak kontrolovaný subjekt seznamuje vlastní zaměstnance s riziky, které
ohrožují jejich životy a zdraví, s výsledky jejich vyhodnocení a s opatřeními na ochranu před
jejich působením, a zda zabezpečuje, aby zaměstnanci jiného zaměstnavatele, vykonávající
práce na jeho pracovištích, obdrželi před jejich zahájením vhodné a přiměřené informace
a pokyny k zajištění bezpečné práce a o přijatých opatřeních ke zdolávání mimořádných
událostí jako je požár, výbuch, poskytnutí první pomoci a provedení případné evakuace
zaměstnanců z ohroženého pracoviště. U strojů a technických zařízení bylo kontrolováno
vedení provozní dokumentace, zejména záznamy o provedených kontrolách a revizích.
V zajišťování pracovních podmínek zaměstnanců byla kontrolována pracovní doba, její
evidence a dodržování přestávek na jídlo a oddech a odpočinku mezi dvěma směnami
a nepřetržitého odpočinku v týdnu. V oblasti poskytování individuální ochrany (poskytování
OOPP) bylo kontrolováno, zda navržená OOPP jsou vhodná pro eliminaci možných rizik
a vhodnost jejich používání. Rovněž bylo kontrolováno vedení předepsané evidence
pracovních úrazů, zejména přijímání a realizace opatření proti jejich opakování a provádění
vlastních prověrek BOZP na všech pracovištích zaměstnavatele.
Fyzické kontroly na pracovištích byly zaměřeny zejména na realizaci a dodržování opatření
stanovených na základě vyhodnocení rizik a jejich dostatečnosti se zřetelem na konkrétně
prováděné činnosti. Na jednotlivých pracovištích pak bylo kontrolováno, jak zaměstnavatelé
svým zaměstnancům vytvářejí bezpečná a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracoviště
a to jak z hlediska uspořádání, tak vybavení těchto pracovišť. Byla rovněž kontrolována
a posuzována vhodnost používaných pracovních postupů z hlediska vykonávání bezpečné
práce. U strojů a technických zařízení bylo kontrolováno jejich bezpečné provozování,
zejména technický stav a vybavenost a funkčnost jednotlivých ochranných zařízení, jejich
bezpečné ovládání, dodržování povinností stanovených v průvodní dokumentaci výrobce
kontrolovaných strojů a zařízení, jak je prováděna pravidelná údržba, kontrola a revize.
U obsluh kontrolovaných strojů a technických zařízení byla zjišťována jejich odbornost,
56
zácvik, a zda způsob obsluhy odpovídá pokynům uvedeným v návodu k obsluze. Namátkově
bylo kontrolováno používání přidělených OOPP zaměstnanci při práci.
Zhodnocení kontrolní činnosti
V rámci plnění tohoto úkolu bylo v roce 2013 provedeno inspektory OIP celkem
4 083 kontrol u 4 012 subjektů. Při všech kontrolách bylo zjištěno 14 343 nedostatků.
Tabulka 1 - Základní údaje
OIP
3
4
5
6
7
8
9
10
Celkem
Počet kontrol. subjektů 447 386 454 482 278 550 600 815
4 012
Počet kontrol
458
387 458 493 288 570
604
825
4 083
Počet nedostatků
1 018 1 426 944 871 782 2 853 2 773 3 676
14 343
Počet opatření
727 1 298 626 608 621 2 426 2 168 3 012
11 486
Nejčastěji zjišťované nedostatky se týkaly nedodržování ustanovení zákoníku práce, dále NV
č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí a zákona
č. 309/2006
Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění
pozdějších předpisů.
% ze zjištěných porušení předpisů
ostatní 6 %
z. č. 262/2006 Sb.
40 %
Vyhl. č. 48/1982 Sb. 2
%
NV č. 378/2001 Sb. 10
%
z. č. 309/2006 Sb.
17 %
NV č. 101/2005 Sb. 25
%
57
Hodnocení výsledku kontrol podle oblastí zadání úkolu:
Prevence rizik
Kontrolami bylo zjištěno, že zaměstnavatelé si jsou vědomi své povinnosti v otázkách
prevence rizik a vedení dokumentace o vyhledávání, vyhodnocování rizik a o přijatých
opatřeních k minimalizaci těchto rizik. Mnozí to však považují za pouhý administrativní
úkon. Je zjišťováno, že dokumentace rizik je mnohdy zpracována formálně. Opatření
k omezení rizik včetně přidělování osobních ochranných pracovních prostředků jsou často
pouze intuitivní, vyhodnocení rizik není konkrétní a liší se od rizik skutečně se vyskytujících
na pracovišti. Zjištěné nedostatky ukazují na skutečnost, že ne všichni zaměstnavatelé
přistupují k problematice prevence rizik s potřebnými znalostmi problematiky a s patřičnou
zodpovědností.
Školení a příprava k výkonu práce
Kontrolami bylo mnohdy zjištěno, že osnovy školení obsahují předpisy, které nemají přímou
souvislost s vykonávanou prací školeného zaměstnance. Naproti tomu chybějí ve větší míře
odkazy např. na návody od výrobců konkrétních používaných strojů a zařízení, místní
provozní bezpečnostní předpisy, směrnice vydané kontrolovaným subjektem apod.
Pracovní doba
Celkově je možno konstatovat, že došlo ke zlepšení úrovně vedení evidence pracovní doby
a doby odpočinku při práci, mezi směnami a v týdnu, a pokud byly zjišťovány ojedinělé
nedostatky, byly zjištěny pouze u subjektů vzniklých v nedávné době nebo s velmi malým
počtem zaměstnanců. Někteří zaměstnavatelé vedou evidenci odpracované směny jen zápisem
počtu odpracovaných hodin, bez zaznamenání začátku a konce směny. V řadě případů není
vedena evidence odpracované noční práce a práce přesčas, ve výjimečných případech není
vedena evidence odpracovaných směn vůbec. V evidenci odpracovaných pracovních směn
nejsou často zaznamenávány přestávky na jídlo a oddech, které nejsou mnohdy ani stanoveny.
V některých případech bylo zjištěno, že zaměstnavatelé vedou dvojí evidenci.
Pracoviště
Kontrolou pracovišť bylo zjištěno nejvíce nedostatků v nedodržování ustanovení nařízení
vlády č. 101/2005 Sb., které svým rozsahem zahrnuje nejširší oblast požadavků na pracoviště
a pracovní prostředí. Zjištěné nedostatky se týkaly např. neoznačování nosností podlah
a regálů, nevyhovujících manipulačních ramp. Nedostatky byly zjišťovány zejména
u komunikací, ať už z pohledu poškození povrchů, jejich označování, udržování jejich stálé
průchodnosti, nedostatečné šířky s ohledem na počet pohybujících se osob a provoz
dopravních a manipulačních prostředků, které se na nich pohybují. Mnohdy nejsou vyčleněny
dostatečné manipulační prostory pro příjem a odkládání materiálů, polotovarů a výrobků.
Zjištěny byly i nedostatky v oblasti používání bezpečnostních značek a značení, kdy subjekty
např. neobnovily chybějící, poškozené nebo zničené bezpečnostní značky a bezpečnostní
značení.
58
Stroje, technická zařízení, přístroje a nářadí
I při těchto kontrolách bylo zjišťováno značné množství nedostatků. Příčiny zjištěných
nedostatků je možno vidět v nedostatečně funkčním systému péče o bezpečnost při práci
a péče o bezpečnost technických zařízení v rámci technické prevence rizik. Zaměstnavatelé
neměli často průvodní technickou dokumentaci strojů a zařízení, v mnoha případech
i u nových strojů a zařízení, obsahující návod výrobce pro montáž, manipulaci, opravy,
údržbu, výchozí kontroly a revize zařízení. Časté jsou nedostatky ve vedení provozní
dokumentace provozovaných strojů a zařízení, které nesplňují požadavky ustanovení nařízení
vlády č. 378/2001 Sb. Při fyzických kontrolách v mnoha případech byly zjištěny nedostatky
v provádění preventivních kontrol provozovaných strojů a zařízení ze strany provozovatelů
z hlediska udržení jejich bezpečného provozu a tím zajištění ochrany zdraví při práci.
Důsledkem toho bylo zjištění, že chybí nebo jsou nesprávně nastaveny ochranné prvky
a ochranná zařízení u těchto strojů a zařízení (např. chybějí ochranné kryty, je vyřazená
funkce světelných zábran nebezpečných částí strojů, je používán nevhodný a tím nebezpečný
způsob ovládání zejména u tvářecích strojů apod.). U vyhrazených technických zařízení
v mnoha případech zaměstnavatelé nezajišťují provádění předepsaných revizí, prohlídek
a kontrol, a to zejména u elektrických zařízení. V souvislosti s provozovaným elektrickým
zařízením bylo dále zjišťováno, že kontrolované subjekty nemají vypracovány protokoly
o určení vnějších vlivů k zajištění bezpečného provozování elektrického zařízení v prostorách
jiných než bezpečných a tím také nemají stanoveny tomu odpovídající lhůty provádění
periodických revizí. Důsledkem toho je pak mnohdy nevyhovující systém technické prevence
a zanedbaný, a tím i rizikový stav těchto zařízení.
Kontrola používání přidělených OOPP zaměstnanci
Nedostatky v poskytování osobních ochranných pracovních prostředků byly zjištěny jen
výjimečně. Vyplývá z toho, že dnes poskytuje OOPP svým zaměstnancům téměř každý
zaměstnavatel. Zjištěné nedostatky se týkaly zejména toho, že zaměstnavatel nepředložil při
kontrole vypracovaný, případně aktualizovaný, seznam poskytování OOPP, mycích, čisticích
a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů a to podle vyhodnocení rizik, konkrétních
podmínek vykonávaných prací a charakteru pracovišť. Jedná se zejména o malé
zaměstnavatele, kteří OOPP nakupují podle vlastního uvážení a o jejich přidělení jednotlivým
zaměstnancům mnohdy nevedou žádnou evidenci. Vlastní kontrola zaměstnanců v povinnosti
používat přidělené OOPP je ze strany některých zaměstnavatelů, zejména u malých podniků
s jedním až pěti zaměstnanci a u podnikajících fyzických osob, malá, možno říci že nulová.
I v tomto roce byly zjištěny případy, kdy zaměstnavatelé nahrazují poskytování mycích,
čisticích a dezinfekčních prostředků finančním plněním.
Sankce
Z celkového počtu zjištěných nedostatků bylo inspektory OIP v
11 486 případech uloženo,
podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona o inspekci práce, opatření k odstranění zjištěných
nedostatků. Ve
2 857 případech zjištěných nedostatků nebylo opatření vydáno, protože
59
nedostatky byly odstraněny v průběhu kontroly. V
1 případě byl vyřazen stroj z provozu
a v
1 případě byl vydán zákaz provádění činnosti (užívání nebezpečného postupu práce).
Za správní delikty a přestupky bylo uloženo kontrolovaným subjektům celkem
200 pokut
vevýši představující celkovou částku
4.588.000 Kč. S ohledem na skutečnost, že v rámci úkolu
bylo kontrolováno
4 012 subjektů, bylo k uložení sankce přistoupeno u
200 subjektů, tj. u 5 %
z celkového počtu kontrolovaných subjektů.
Závěr
Závěrem lze konstatovat, že stanovený cíl tohoto hlavního úkolu byl v plném rozsahu splněn.
Výsledky kontrol naznačily, že se na úseku bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci stále
vyskytují nedostatky ve stavu samotných pracovišť, provozu strojů a technických zařízení, ale
i v oblasti výchovy a vzdělávání zaměstnanců, ve zpracování a následném vedení předepsané
provozně technické dokumentace provozovaných vyhrazených i ostatních technických
zařízení. Praxe ukazuje, že úroveň řízení systému BOZP závisí do značné míry na trvalé péči
a zájmu zaměstnavatelů o otázky bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Dále
ve velké míře závisí i na odborné znalosti a zkušenosti osob zajišťujících oblast řízení péče
o BOZP. K pozitivům provedených kontrol a tím ke zlepšení stavu bezpečnosti práce
a provozu technických zařízení zejména přispělo zlepšení informovanosti kontrolovaných
subjektů o problematice bezpečnosti práce, kdy všechny zjištěné nedostatky byly
prokonzultovány se statutárními zástupci kontrolovaných subjektů a byly nařízeny termíny
k jejich odstranění. Za velký klad provedených kontrol lze označit (dle vyjádření převážné
většiny kontrolovaných subjektů) provádění konzultační činnosti inspektory OIP přímo při
prováděných kontrolách. Zavedením tohoto systému přispělo k větší vstřícnosti a ochotě
kontrolovaných subjektů spolupracovat s inspektory, což má za následek zvětšující se úroveň
znalostí problematiky bezpečnosti práce ze strany statutárních zástupců kontrolovaných
subjektů.
Vzhledem k výše uvedenému a ke skutečnosti, že stále jsou zjišťovány mnohdy velmi
závažné nedostatky v oblasti BOZP a stále vznikají nové podniky, bylo přistoupeno k tomu,
že tento hlavní úkol bude realizován i v roce 2014.
3.4 Kontrola
systému
opatření
souvisejících
s ochranou
osob
a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem
Vzhledem ke svému rozšíření a používání, nabývají elektrická zařízení s běžnými napětími
charakter téměř všeobecných technických zařízení a u uživatelů dochází ke snížení respektu
k nim. U vyšších výkonů a napěťových úrovní jsou pak nehodové události a úrazy většinou
spojeny se závažnými následky. Z přehledů pracovní úrazovosti v souvislosti s elektrickými
zařízeními vyplývá, že nejčastějšími uváděnými příčinami je nedostatek osobních
předpokladů spolu s používáním nebezpečných pracovních postupů nebo způsobů práce
a špatně nebo nedostatečně odhadnutým rizikem. Dalšími objektivními příčinami jsou
60
nesprávná organizace práce, nedostatek potřebné kvalifikace a nepoužívání předepsaných
bezpečnostních opatření.
Cílem úkolu bylo ověření plnění povinností zaměstnavatele vyhledávat a vyhodnocovat rizika
a přijímat opatření jako součást prevence rizik z hlediska bezpečnosti práce u elektrických
zařízení, organizovat práci, stanovovat a zavádět pracovní postupy, seznamovat s nimi
zaměstnance a kontrolovat jejich dodržování. Dále bylo potřeba ověřit u zaměstnavatelů, zda
a jakým způsobem jsou řešena bezpečnostní opatření, pracovní postupy pro činnosti
na elektrických zařízeních. Úkol měl rovněž preventivní charakter, kdy bylo potřeba vhodně
šířenou osvětou přimět zaměstnavatele k dodržování právních norem v dané oblasti.
OIP vybíraly ke kontrolám subjekty, které se zabývají provozem, údržbou, opravami,
kontrolami a revizemi elektrických zařízení. Každý inspektor se zaměřením na elektrická
zařízení měl provést kontrolu alespoň u 15 subjektů. Kontroly byly dle předmětu kontrol
a kontrolního seznamu zaměřeny na čtyři konkrétní oblasti, a to na oblasti:
-
prevence rizik
-
školení BOZP
-
osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen OOPP)
-
kontrola plnění povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění
BOZP v souvislosti s provozem, údržbou, opravami, kontrolami a revizemi
elektrických zařízení.
V rámci tohoto úkolu bylo v roce 2013 provedeno
757 kontrol. Při všech kontrolách bylo
zjištěno
3 009 nedostatků představujících porušení závazných právních předpisů. Dále bylo
navrženo v rámci kontrol
88 technickoorganizačních opatření.
Z celkového počtu zjištěných porušení bylo inspektory OIP v
2 558 případech uloženo, podle
ustanovení § 7 odst. 1 písm. k) zákona o inspekci práce, opatření k odstranění zjištěných
nedostatků. V
451 případech porušení bezpečnostních předpisů nebylo vydáno opatření,
protože závady byly odstraněny v průběhu kontroly. Ve čtyřech případech bylo nařízeno
vyřazení strojů a zařízení z provozu.
Tabulka 1 - Základní údaje:
OIP
3
4
5
6
7
8
9
10
Celkem
Počet kontrol. subjektů
63
47
44
59
98
54 165
226
756
Počet kontrol
63
47
44
59
99
54 165
226
757
Počet nedostatků
212 152 138 111 221 195 543 1 437
3 009
Počet opatření
46
11
8
2
14
3
0
4
88
Nejčastěji byl kontrolovanými subjekty porušován zákoník práce v části páté, nařízení vlády
č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí a zákon
č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
61
Graf 1 - % ze zjištěných porušení předpisů:
zákoník práce
2
2,7
zákon č. 309/2006 Sb.
7,7
NV č. 101/2005 Sb.
35,4
14,3
Vyhl. č. 48/1982 Sb.
NV č. 378/2001 Sb.
Vyhl. č. 50/1978 Sb.
16,5
ostatní předpisy
21,4
Přehled nejčastějších porušení ostatních závazných právních předpisů
Porušení
zákona č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.
-
§ 4 odst. 1 písm. c) v 497 případech zaměstnavatel neprováděl pravidelné a řádné
údržby, kontroly nebo revize. Stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí
nebyly vybaveny ochrannými zařízeními, která chrání život a zdraví zaměstnanců.
Porušení
NV č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní
prostředí.
-
§ 4 odst. 1 v 276 případech pracoviště a pracovní prostředí nesplňovala další podrobnější
požadavky, které jsou stanoveny v příloze k tomuto nařízení, a to zejména v bodech 2.1
elektrické instalace a 10 skladování a manipulace s materiálem,
-
§ 3 odst. 4 písm. a), b), c) v 154 případech kontrolovaný subjekt nezajistil stanovení
termínů, lhůt a rozsahu kontrol, zkoušek, revizí, termínů údržby, oprav a rekonstrukce
technického vybavení pracoviště, včetně pracovních a výrobních prostředků a zařízení,
s ohledem na jejich provedení, doporučení výrobce a způsob používání, požadavky
na pracoviště, rizikové faktory způsobující zhoršení technického stavu pracovních
a výrobních prostředků a zařízení a v souladu s výsledky předcházejících kontrol,
zkoušek či revizí, po dobu provozu a používání pracoviště.
Kontrolovaný subjekt nezajistil dodržování termínů a lhůt pro provádění činností
uvedených v písmenu a) a neurčil osobu, jejíž povinností je zajistit jejich provádění.
Dále pak kontrolovaný subjekt nezajistil, aby stanovené termíny, lhůty a rozsah činností
uvedených v písmenu a) a kontrolní a revizní záznamy, hlášení údajů o stavu zařízení
získávaná například ze snímačů a čidel, byly vedeny způsobem, který umožní uchovávání
62
a využívání údajů po stanovenou dobu v písemné nebo elektronické podobě tak, aby byly
k dispozici osobám vykonávajícím na zařízeních pracovní činnost a dozorovým
a kontrolním orgánům.
Porušení
vyhlášky č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění
bezpečnosti práce a technických zařízení.
-
§ 194 odst. 2 v 129 případech kontrolovaný subjekt nezajistil, aby byla elektrická
zařízení provozována jen za provozních a pracovních podmínek, pro které byla
konstruována a vyrobena,
-
§ 194 odst. 3 v 118 případech kontrolovaný subjekt nezajistil, aby byly všechny části
elektrického zařízení mechanicky pevné, spolehlivě upevněné a aby nepříznivě
neovlivňovaly jiná zařízení; aby byly dostatečně dimenzovány a chráněny proti účinkům
zkratových proudů a přetížení,
-
§ 196 odst. 1 v 61 případech kontrolovaný subjekt nezajistil, aby pohyblivé a poddajné
přívody byly kladeny a používány tak, aby nemohly být poškozeny a aby byly zajištěny
proti posunutí a vytržení ze svorek a zabezpečeny proti zkroucení žil.
Porušení
NV č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz
a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
-
§ 4 odst. 2 v 77 případech kontrolovaný subjekt nezajistil, aby zařízení bylo vybaveno
provozní dokumentací. Dále kontrolovaný subjekt nezajistil následnou kontrolu nejméně
jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním
předpisem.
Porušení
vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice.
-
§ 14 odst. 5 v 35 případech kontrolovaný subjekt nerozhodl při změně pracovního
poměru pracovníka o rozsahu jeho zkoušky, popřípadě nepotvrdil platnost dosavadního
osvědčení,
-
§ 12 odst. 2 v 11 případech kontrolovaný subjekt pověřoval činností, řízením činnosti
a prováděním revizí pracovníky, kteří neměli odpovídající kvalifikaci ve smyslu této
vyhlášky.
Hodnocení výsledku kontrol podle oblastí zadání úkolu:
Prevence rizik
V oblasti prevence rizik se kontrolované subjekty nejčastěji dopouští porušení v oblasti
základních povinností spočívajících ve vyhledávání a vyhodnocování rizik, možného ohrožení
bezpečnosti provozu technických zařízení a zdraví zaměstnanců, nepřijímání opatření k jejich
odstranění nebo omezení. Kontrolované subjekty nejčastěji vyhodnocují rizika pouze
v obecné rovině, bez přímé návaznosti na konkrétní pracoviště. Kontrolované subjekty
zpravidla zajišťují tuto činnost pomocí osob odborně způsobilých v prevenci rizik, kdy tyto
osoby používají různé databáze rizik (software k BOZP apod.). Kontrolované subjekty poté
mají zpracovánu a vedenu dokumentaci o vyhledávání a hodnocení rizik v oblasti bezpečnosti
63
práce se stanovováním opatření k jejich odstranění, kde však v oblasti elektrických zařízení
jsou řešeny činnosti charakteru obsluhy a zacházení s elektrickými zařízeními,
a to s těmito opatřeními „nepřibližovat se“, „nedotýkat se elektrických zařízení“ apod. Takto
zpracované dokumentace neobsahují činnosti při provádění montáží či oprav elektrických
zařízení, které jsou charakteru práce na elektrickém zařízení, kdy tyto činnosti mají specifická
nebezpečí a z toho vyplývající rizika. Nedostatky jsou také v oblasti technické prevence rizik,
kdy kontrolované subjekty nezajišťují v dostatečné míře údržbu, kontroly a revize zejména
starších strojů a zařízení. Bohužel ani rok 2013 se neobešel bez pracovních úrazů
způsobených elektřinou. Kontroly proto byly zaměřeny na povinností zaměstnavatele při
pracovních úrazech a hlavně na to zda kontrolované subjekty přijímají opatření proti
opakování pracovních úrazů.
Školení BOZP
V této kontrolní oblasti byly zaznamenány nedostatky ve školení o právních a ostatních
předpisech k zajištění BOZP zaměstnanců, zejména se jednalo o neseznámení zaměstnanců
s provozní dokumentací a neseznámení zaměstnanců s riziky vznikajícími při práci
na elektrickém zařízení. Značným nedostatkem v této oblasti bylo, že zaměstnavatelé neměli
k dispozici pro poskytované elektrické zařízení provozní dokumentaci (návody k obsluze,
údržbě a opravám) a nemohli tak vytvořit odpovídající podmínky pro bezpečnost a ochranu
zdraví při práci. Toto vedlo k tomu, že kontrolované subjekty nepřijímaly opatření
k předcházení rizikům tím, že zaměstnanci nebyli proškoleni a seznámeni s návody k obsluze
přidělených elektrických strojů, přístrojů a zařízení. Dále pak u kontrolovaných subjektů
nebyly stanoveny osoby odpovědné za elektrická zařízení.
OOPP
Kontrolované subjekty nezajistily vypracování nebo aktualizaci vlastního seznamu pro
poskytování OOPP, a to na základě vyhodnocení elektrických rizik podle konkrétních činností
na elektrických zařízeních. Kontrolované subjekty v důsledku nedostatečného zhodnocení
rizik nevybavují pracovníky vhodnými OOPP, například ve vztahu k ohrožení elektrickým
obloukem při práci na elektrickém zařízení. Velmi často nebyly stanoveny OOPP pro
elektrické rozvodny. Nedostatky byly dále zjištěny v oblasti evidence OOPP a návazně
v jejich prokazatelném přidělováni. V souvislosti s těmito skutečnostmi kontrolované subjekty
nekontrolují, zda zaměstnanci přidělené OOPP používají a zda tyto OOPP vyhovují z hlediska
jejich technického a funkčního stavu.
Kontrola plnění povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění
BOZP v souvislosti s provozem, údržbou, opravami, kontrolami a revizemi
elektrických zařízení
V této oblasti byly nedostatky nejčastěji zjišťovány při kontrole plnění bezpečnostních
předpisů týkajících se provozu elektrických zařízení. Jednalo se zejména o neprovádění
předepsaných kontrol a revizí, dále pak byly zjišťovány nedostatky ve vedení provozní
dokumentace a stavu konkrétních pracovišť včetně instalovaných elektrických zařízení.
V mnoha případech kontrolované subjekty neprovedly odstranění závad uvedených
64
v revizních zprávách k daným zařízením a spokojili se pouze se skutečností, že revizní zpráva
je vyhotovena.
Z pohledu zajištění ochrany před úrazem elektrickým proudem nebyla kontrolovanými
osobami učiněna dostatečná opatření, zejména:
-
nebyla přijata veškerá ochranná opatření k zajištění ochrany za normálních podmínek
(ochrana před nebezpečným dotykem živých částí);
-
nebyla přijata veškerá ochranná opatření k zajištění ochrany za jedné poruchy (ochrana
před dotykem neživých částí);
-
nebyly dodrženy veškeré požadavky u prostředků zvýšené ochrany před úrazem
elektrickým proudem;
-
nebyla aplikována předepsaná doplňková ochrana proudovým chráničem.
V oblasti elektrických instalací nebyly tyto vždy mechanicky pevné a spolehlivě upevněné.
U pohyblivých a prodlužovacích přívodů nebyly z hlediska bezpečnosti a funkčnosti použity
vhodné elektroinstalační prvky. Při kontrole provozních dokumentací elektrických zařízení
byly zjišťovány nedostatky zejména v oblasti stanovování prostředí a vnějších vlivů pro daná
elektrická zařízení nebo v provozních pokynech pro provoz zkušebních zařízení či pracovišť.
Z pohledu organizace práce bylo nejčastějším porušením nestanovení osoby odpovědné za
bezpečný provoz elektrického zařízení podle ČSN EN 50110-1 ed.2, čl. 4.3. Dále nebyla
vyhodnocena elektrická rizika při obsluze a práci na elektrických zařízeních a nebyla přijata
případná opatření ke snížení působení těchto rizik. Při provozu elektrických zařízení
v prostorách s nebezpečím výbuchu nebyly aplikovány požadavky nařízení vlády č. 406/2004
Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí
s nebezpečím výbuchu. Jednalo se zejména o neposouzení rizika výbuchu, neprovedení
klasifikace prostorů s nebezpečí výbuchu na prostory s nebezpečím výbuchu a prostory bez
nebezpečí výbuchu, nezpracování písemné dokumentace o ochraně před výbuchem
a neoznačení míst vstupů do prostorů s nebezpečím výbuchu bezpečnostními značkami
výstrahy s černými písmeny
EX označujícími "nebezpečí - výbušné prostředí". Rozšíření
outsourcingu proniklo i do oblasti odborné způsobilosti v elektrotechnice dle vyhlášky č.
50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice. Zkoušky a přezkušování (i u větších
firem) jsou většinou zajišťovány externě u jiných firem, osvědčení o odborné způsobilosti pak
nejsou vydávána vlastním zaměstnavatelem, ale pouze převzata, a to zpravidla bez zápisu
o zkoušce, přezkoušení, kdy zaměstnavatel má za to, že sama existence osvědčení je
dostačující pro činnost uvnitř jeho organizace. Následkem je nepotvrzení tohoto osvědčení ze
strany kontrolovaných subjektů nebo pověřování činností, řízením činnosti a prováděním
revizí pracovníky, kteří neměli odpovídající kvalifikaci ve smyslu této vyhlášky.
Sankce
Zjištěnému počtu závad odpovídají i sankční postihy, které oblastní inspektoráty práce
uplatnily ve smyslu zákona o inspekci práce. Oblastní inspektoráty práce uložily v rámci
plnění tohoto úkolu
34 pokut v celkové částce
569.000 Kč.
65
Závěr
Závěrem lze konstatovat, že cíle úkolu bylo dosaženo, jelikož kontroly u kontrolovaných
subjektů měly v první řadě charakter osvěty v oblasti povinností plynoucích z právních
předpisů. Vydaná opatření měla za následek snížení rizik spojených s provozem vyhrazených
elektrických technických zařízení. Výsledky kontrol tohoto úkolu zcela jednoznačně ukazují,
že největší nedostatky jsou v oblasti technické prevence rizik, kdy kontrolované subjekty
nezajišťují v dostatečné míře údržbu, kontroly a revize zejména starších strojů a zařízení.
Proto je potřeba této oblasti věnovat trvalou pozornost a i v příštím roce do ní směřovat další
kontroly, aby bylo možné ještě efektivněji snižovat rizika na pracovištích s vyhrazenými
elektrickými technickými zařízeními. Což by mělo vést ke snižování pracovní úrazovosti
v této oblasti.
Při kontrolách byly kontrolovaným subjektům ukládány opatření k odstranění nedostatků
nebo uloženy pokuty. K účinné prevenci z hlediska bezpečného provozu kontrolovaných
technických zařízení přispělo zcela určitě i poradenství poskytované v rámci kontrol.
3.5 Bezpečnost práce při používání zdvihacích zařízení a prostředků pro
zavěšení a uchopení břemene
Úkol „Bezpečnost práce při používání zdvihacích zařízení (dále jen ZZ) a prostředků pro
zavěšení a uchopení břemen“ byl stanoven jak pro vyhrazená technická zařízení (dále jen
„VTZ“), tak i tzv. „nevyhrazená“ zdvihací zařízení. Zadání úkolu vycházelo zejména
z kontrolních zjištění z předcházejícího období, kde bylo zjištěno, že zaměstnavatelé nemají
zpracován základní materiál pro činnost jeřábu, tzn. místní provozní bezpečnostní předpis,
kterým je „systém bezpečné práce“ (dále jen „SBP“). V rámci úkolu bylo zjištěno, že tento
předpis je v řadě případů nekonkrétní a neodpovídá charakteru práce, což se také negativně
projevuje například ve zvýšené pracovní úrazovosti, a to u pracovních úrazů smrtelných a
pracovních úrazů vyžadující hospitalizaci delší než 5 dnů. Při kontrolních činnostech bylo
také zjištěno, že zaměstnavatelé nevěnovali dostatečnou pozornost označení, volbě,
skladování a vedení dokumentace prostředků pro vázání, zavěšení a uchopení břemen. Stále
však převládá nedostatečná teoretická a praktická příprava zaměstnanců k výkonu práce a
také vedoucí zaměstnanci odpovídající za provoz zdvihacích zařízení nevyvíjejí dostatečnou
kontrolní činnost.
Ověřit, jak právnické a podnikající fyzické osoby plní stanovené povinnosti zaměstnavatele
pro zajišťování bezpečnosti práce při provozu vyhrazených i tzv. „nevyhrazených“ zdvihacích
zařízení, včetně vázacích prostředků s důrazem na ověření potřebného rozsahu, dodržování
systému bezpečné práce na pracovištích a to, jak zaměstnavatelé vytvářejí podmínky pro
minimalizaci rizik.
OIP vybraly ke kontrole minimálně 15 subjektů na jednoho inspektora vykazující zvýšenou
úrazovost nebo subjekty, kde se předpokládaly problémy při používání zdvihacích zařízení.
Kontroly byly dle předmětu kontrol zaměřeny na následující oblasti:
66
-
na teoretickou a praktickou přípravu k výkonu pracovní činnosti včetně ověření zdravotní
a odborné způsobilosti k výkonu pracovní činnosti,
-
na prevenci rizik, vyhledání a hodnocení rizik a přijímání opatření k jejich odstranění,
-
na místní provozní bezpečnostní předpis - rozsah systému bezpečné práce ve vztahu
k používání ZZ a k manipulaci s konkrétními břemeny,
-
na používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno a v souladu s provozní
dokumentací tzn. kontroly provozu technických zařízení, kontroly přístupů včetně
jeřábových drah, dále na údržbu a revize ZZ,
-
na volbu, označení, skladování a vedení dokumentace u prostředků pro vázání, zavěšení
a uchopení břemene.
Zhodnocení kontrolní činnosti
Úkol byl splněn v plném rozsahu. Kontrolní činnost, v rámci jeho plnění, byla provedena
s celkovým počtem 18 inspektorů specializace VTZ-ZZ v souladu se zákonem o inspekci
práce, a to v
578 subjektech, což je o
153 kontrol více, jak v předcházejícím období. Zjištěno
bylo celkem
1 768 nedostatků, což je o
811 více, v porovnání s předcházejícím obdobím.
Z toho vyplývá, že celkově za SÚIP byl počet stanovených kontrol splněn.
Tabulka 1 – Základní údaje:
OIP
3
4
5
6
7
8
9
10
Celkem
Počet kontrolovaných subjektů
50
77 34
65
55
87 107
103
578
Počet kontrol úkolu
50
77 34
65
56
88 107
104
581
Počet zjištěných nedostatků
129 195 56
96 112 256 331
593
1 768
Násobnost zjištěných nedostatků 635 366 56 114 274 521 362 1 018
3 346
Počet vydaných TOO
0
3 17
43
85
0
2
0
150
Počet inspektorů VTZ
2
2
2
2
2
2
3
3
18
TOO … technicko-organizační opatření
Nejčastěji byl kontrolovanými subjekty porušován zákoník práce v oblasti prevence rizik
§ 102, dále v oblasti nezajištění školení a neurčení obsahu a četnosti školení včetně nevedení
evidence o školení zaměstnanců § 103 a nepřidělení OOPP dle vlastního seznamu § 104, dále
zákon č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek BOZP, ve znění pozdějších
předpisů, a to v oblasti požadavků na výrobní a pracovní prostředky a nářadí § 4 odst. 1 písm.
c) a v oblasti požadavků na organizaci práce a pracovní postupy § 5 odst. 1. Dalším zjištěním
v oblasti bližších požadavků na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení,
přístrojů a nářadí bylo nedodržení požadavků nařízení vlády č. 378/2001 Sb.
67
Graf 1 - % ze zjištěných porušení předpisů:
Přehled nejčastěji porušovaných předpisů
Zákon č. 262/2006 Sb.
14,5%
Zákon č. 309/2006 Sb.
29,9%
55,6%
Ostatní předpisy
Hodnocení výsledků kontrol podle oblastí zadání úkolu
Teoretická a praktická příprava k výkonu pracovní činnosti včetně ověření zdravotní
a odborné způsobilosti k výkonu pracovní činnosti
Zaměstnavatel školí jeřábníky a vazače v termínech, které si stanovili a to zpravidla 1x za rok.
Tato odborná školení ve většině případů provádí externí revizní technici ZZ. Zjištěným
nedostatkem v oblasti školení bylo, že zaměstnavatel neurčil obsah, četnost školení o právních
a ostatních předpisech, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace
o provedeném školení. Dále v osnově nebyly uvedeny příslušné platné předpisy, podle
kterých byl zaměstnanec seznámen se svými povinnostmi, tzn., že osnovy jsou obecné. Při
kontrolní činnosti bylo v některých případech zjištěno, že zaměstnanci nebyli seznámeni
s návody na obsluhu zdvihacích zařízení a prostředků pro zavěšení a uchopení břemen
používaných v daném subjektu. Nejčastějším nedostatkem bylo neuvedení v osnově školení
jeřábníků, pro jaký konkrétní typ jeřábu byl vyškolen. Dalším zjištěním byla skutečnost,
že nebyla v kontrolovaném subjektu pověřena osoba odpovědná za provoz jeřábů a zdvihadel.
V oblasti zdravotní způsobilosti k činnosti jeřábníka a vazače nebyly zjištěny vážnější
nedostatky. V některých případech zaměstnavatelé byli upozorněni na skutečnost, že platí
vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče,
která upravuje nově lhůty ke zjištění zdravotní způsobilosti i pro činnosti jeřábníka a vazače.
Prevence rizik, vyhledání a hodnocení rizik a přijímání opatření k jejich odstranění
V rámci kontrolní činnosti byl také kladen důraz na prevenci rizik, tzn. na všechna opatření
vyplývající z právních či ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
a z předpisů zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo
minimalizovat působení neodstranitelných rizik. Zaměstnavatelé při kontrole předkládali
ve většině případů seznamy vyhledaných rizik včetně stanovených opatření k provozu
zdvihacích zařízení. Bylo však také zjištěno, že vyhledávání rizik včetně stanovených opatření
je prováděno formálně, tzn. pouze okopírována obecná rizika. Vyhledaná rizika tak
nekorespondovala se skutečným stavem na pracovišti.
68
Místní provozní bezpečnostní předpis - rozsah systému bezpečné práce ve vztahu
k používání ZZ a k manipulaci s konkrétními břemeny Zpracování SBP je dán požadavkem ČSN ISO 12480-1. Při kontrolní činnosti bylo zjištěno,
že zaměstnavatelé jsou si vědomi povinnosti zpracování SBP. Předložené SBP však v řadě
případů neměly požadovaný rozsah, a tudíž neobsahovaly činnosti jeřábu tak, aby byly
prováděny bezpečně s přihlédnutím ke všem předvídatelným rizikům. Zaměstnavatelé, aby
splnili svou povinnost, si většinou nechávají zpracovat systém bezpečné práce externími
revizními techniky ZZ. Tak často dochází k tomu, že je napsán obecně a neodpovídá
konkrétním provozu. Vážný problém v oblasti zpracování a obsahu SBP byl zaznamenán
zejména na staveništích, kde si jednotlivé organizace zaměstnavatele pronajímaly většinou
věžové jeřáby od jejich majitelů. Majitelé jeřábů současně s jeho pronájmem dodali
organizaci zaměstnavatele také SBP, který byl pouze základní a neřešil konkrétní provoz
jeřábu na daném staveništi, např. zajištění bezpečnosti osob nezúčastněných přímo při
používání jeřábů a pro zajištění kontrol jeřábů na začátku směn, kdy jeřáb postupně obsluhuje
více jeřábníků.
Používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno a v souladu s provozní
dokumentací tzn. kontroly provozu technických zařízení, kontroly přístupů včetně
jeřábových drah, dále na údržbu a revize ZZ.
Zaměstnavatelé si zajišťují většinou kontroly, inspekce, revize, revizní zkoušky a údržbu
zdvihacích zařízení u externích firem nebo u externích revizních techniků ZZ. V rámci
kontrolní činnosti bylo zjištěno, že zaměstnavatelé často nemají vypracovaný plán kontrol
revizí a údržby. Většinou se spoléhají na to, že jim externí firmy budou hlídat lhůty výše
uvedených kontrol a tím dochází k tomu, že kontroly nejsou provedeny v předepsaných
lhůtách nebo nejsou provedeny vůbec. Zaměstnavateli, který má zpracovaný pouze roční plán,
bylo v rámci preventivních opatření také doporučeno, aby si zpracoval plán kontrol, revizí
a zkoušek v rozsahu od revizní zkoušky k revizní zkoušce a tím se postihl celý cyklus kontrol.
Kontrolní činnost byla také zaměřena na odpovědnost pověřené osoby za technický stav
jeřábů a zdvihadel, dále na zajištění provádění hodnocení technického stavu, a zda zkoušky,
revize, opravy VTZ provádějí fyzické osoby, které jsou držiteli osvědčení. Kontrolní činnost
byla také zaměřena na odbornou způsobilost revizních techniků zdvihacích zařízení (dále jen
„RTZZ“), např. kvalita práce a obsah protokolu, platnost osvědčení. V některých případech
RTZZ se prokazoval u zaměstnavatele již neplatným osvědčením. Součástí kontrolní činnosti
byla také kontrola oprávnění k činnostem na VTZ, tzn., zda organizace a podnikající fyzické
osoby jsou držiteli oprávnění k montáži, opravám, revizím a zkouškám na VTZ.
Volba, označení, skladování a vedení dokumentace u prostředků pro vázání, zavěšení
a uchopení břemene
Kontrolou bylo zjištěno, že zaměstnavatelé nemají v řadě případů k dispozici návody výrobce
k používání prostředků pro vázání, zavěšení a uchopení břemen, tzn., při nákupu jim je
prodejce nedá a provozovatelé je nepožadují.
Kontroly vázacích prostředků, které si provádí zaměstnavatelé prostřednictvím svých
zaměstnanců, nejsou většinou na dobré úrovni. Zaměstnanci, kteří tyto kontroly provádí,
69
nemají potřebné znalosti k těmto kontrolám. Při kontrolní činnosti bylo velmi často zjištěno,
že např. textilní popruhy nebyly označeny tak, aby bylo možno určit charakteristiky podstatné
pro bezpečné použití. V řadě případů zaměstnavatel nepředložil doklad, kterým by prokázal,
že zajistil provedení prohlídky dle požadavku návodu k použití konkrétního vázacího
prostředku.
Graf 2 – Přehled porušení ke kontrolním objektům:
Porušení ke kontrolním objektům
Řízení péče a bezpečnost práce
v organizacích
Jeřáby a jiná zdvihadla (BOZP)
209
Jeřáby a jiná zdvihadla
425
59
Vrátky a navijáky
65
Výtahy pro dopravu osob
78
(BOZP)
Prostředky pro vázání, zavěšení
107
a uchopení břemen
Mobilní jeřáby
255
110
Výtahy
114
Výrobní a provozní budovy
124
222
Mostové jeřáby
Ostatní
Sankce
Zjištěnému počtu nedostatků odpovídají i sankční postihy, které oblastní inspektoráty práce
uplatnily ve smyslu zákona o inspekci práce.
Počet uložených pokut za správní delikt celkem
27, což je navýšení o
11 pokut
oproti předcházejícímu období. Výše uložených pokut za správní delikt je v celkové výši
1.395.000 Kč, což je o
631.000 Kč více než v předcházejícím období.
70
Závěr
Tento hlavní úkol byl splněn v plném rozsahu. Kontrolní činnost při plnění úkolu byla
provedena v souladu se zákonem o inspekci práce. Zadání a cíle úkolu byly splněny podle
požadavků úkolového listu. Poznatky získané při plnění tohoto úkolu lze hodnotit jako velmi
užitečné, a tudíž je nutné této oblasti věnovat i nadále trvalou pozornost.
Dále však setrvává stav, kdy vyhledávání pracovních rizik na pracovištích je převážně
formální a rizika se neřeší odpovídajícím způsobem v rámci zpracovaných SBP ani jiných
dalších předpisů např. technologických postupů apod. Většina zjištěných nedostatků byla
zaznamenána v řízení provozu ZZ. Technické závady byly v menšině zjištěných nedostatků.
Lze usuzovat, že technickým zařízením je věnována větší péče, než jejich obsluhám.
Z rozboru zjištěných závad lze konstatovat, že jak u podnikajících fyzických osob (dále jen
„PFO“), tak u zaměstnavatelů se situace na úseku BOZP oproti předcházejícímu roku výrazně
nezměnila. I když byla zřejmá snaha u většiny zaměstnavatelů a PFO mít plnění svých
povinností vůči svým zaměstnancům na úseku BOZP zajištěné, nadále také byla patrná snaha
zaměstnavatelů a PFO zvlášť, minimalizovat v období pokračujícího hospodářského útlumu
svoje náklady. To se odráží na pracovištích subjektů především ve snižování počtu
zaměstnanců a mimo jiné také i při zajišťování BOZP na pracovištích. V rámci úsporných
opatření například dochází k četnějším zrušením smluv s externími bezpečnostními techniky.
Součástí každé kontroly, zejména u malých a středních provozovatelů, bylo i poskytnutí
základních informací a poradenství týkající se bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci,
zejména informace o nových změnách právních a ostatních předpisů pro danou problematiku
na pracovištích kontrolovaných subjektů, což zvýšilo právní vědomí v oblasti bezpečnosti
práce a ochrany zdraví při práci. U všech kontrolovaných subjektů bylo vydáno opatření
k odstranění zjištěných závad a bylo také vyžadováno podání písemné zprávy o přijatých
opatřeních kontrolovaného subjektu a o způsobu odstranění závad. Výsledky kontrol v oblasti
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zdvihacích zařízení prokázaly svůj význam zejména
prověřením aktuálního stavu, tzn. jak právnické a podnikající fyzické osoby plní stanovené
povinnosti vyplývající z průvodních dokumentací zdvihacích zařízení a právních a ostatních
předpisů pro danou problematiku. Poznatky získané při plnění tohoto úkolu lze hodnotit jako
přínosné a je všemi oblastní inspektoráty práce doporučeno se oblasti zdvihacích zařízení
trvale věnovat.
Cíl a zadání úkolu
splnily všechny oblastní inspektoráty práce.
71
3.6 Bezpečnost práce při provozu plynových a tlakových zařízení se
zaměřením na provoz nízkotlakých kotelen spotřebičů, plynových pecí
a výměníkových stanic včetně tlakových nádob
V roce 2011 byla provedena kontrola provozu plynového zařízení v objektech s přístupem
veřejnosti. Při kontrole bylo zjištěno větší množství nedostatků a z tohoto důvodu považujeme
za potřebné pokračovat v těchto kontrolách a zároveň provést kontrolu u dalších subjektů
provozujících plynové zařízení (např. v objektech průmyslové výroby). Kontrola bezpečnosti
při provozu výměníkových stanic logicky navazuje na úkoly bezpečnosti provozu
středotlakých parních kotlů 10.1.35 a 11.1.35 a též na úkol 12.1.35 - tlakové nádoby s rizikem
výbuchu expandující vodní páry. Všechny uvedené úkoly měly společného jmenovatele
rizikovost použitého média. Výměníkové předávací stanice pracují rovněž se stejnou pracovní
látkou, horkou vodou nebo vodní párou, jako primerním topným médiem. V současné
moderní době nabývá významu centralizované zásobování teplem a jeho součástí jsou tepelné
předávací stanice. Bezpečnost provozu těchto stanic určuje nejen spolehlivou dodávku tepla
obyvatelstvu, ale především jeho bezpečnost, protože stanice jsou umístěny v zastavěném
území a mnohdy přímo i v obytných domech. Nedodržování předpisů k zajištění bezpečnosti
práce při provozu plynových a tlakových zařízení může být zdrojem nebo příčinou ohrožení
života a zdraví zaměstnanců kontrolovaného subjektu, ale může vést i ke značným
materiálním škodám.
Prověřit stav a úroveň dodržování bezpečnostních předpisů při provozu plynových zařízení
a tlakových zařízení. Ověřit, jak je zajištěno ze strany provozovatelů bezpečné provozování
plynových, tlakových a souvisejících zařízení s ohledem na bezpečnost provozu.
Oblastní inspektoráty práce vyberou ke kontrole minimálně 20 subjektů na jednoho inspektora
se specializací plynová nebo tlaková zařízení.
Předmět kontroly byl zaměřen především:
-
zda je provedeno vyhledání a vyhodnocení rizik při provozu plynových zařízení,
tlakových zařízení a výměníkových stanic,
-
zda je zajištěna odborná a zdravotní způsobilost osob pověřených obsluhou a údržbou
zařízení,
-
zda je vedena provozní dokumentace např. provozní řády a provozní předpisy, provozní
záznamy, zápisy o zkouškách bezpečnostní výstroje, pasporty vyhrazených tlakových
nádob stabilních, zda jsou stanovena opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí
spojených s provozem plynových a tlakových zařízení,
-
zda kontrolovaný subjekt zajišťuje bezpečný stav provozovaného plynového a tlakového
zařízení pravidelně prováděnými kontrolami, revizemi, údržbou a servisem, zda má
zpracované plány revizí, zda jsou jmenovány odpovědné osoby za provoz a údržbu,
-
zda mají doklady z kontrol a revizí předepsané náležitosti a odpovídající odbornou
úroveň,
-
zda je zajištěn bezpečný přístup pro pracovníky provádějící kontroly, revize, zkoušky,
obsluhu a údržbu zařízení,
72
-
zda je zařízení dostatečně chráněno proti vnějším vlivům,
-
zda je zabezpečen dostatečný přívod spalovacího a větracího vzduchu,
-
zda je přívodní potrubí plynu vybaveno předepsanými armaturami, není-li používáno pro
jiné účely, než pro které je určeno, zda je provedena dostatečná protikorozní ochrana,
značení protékajícího média, zda jsou označeny uzávěry plynu a je k nim zajištěn
bezpečný přístup
-
zda je na přívodu primerního média výměníkové stanice (dále jen „VS“) osazena
předepsaná armatura včetně blokovací armatury s bezpečnostní funkcí, zda se ověřuje
funkčnost armatur,
-
zda jsou instalovány všechny blokovací prvky ve výměníkové stanici a jejich funkce je
ověřována pravidelně,
-
zda instalované ohřívače ústředního topení (dále jen „ÚT“) a teplé užitkové vody (dále
jen „TUV“) jsou vybaveny předepsanou bezpečnostní výstrojí a tato výstroj je funkční.
Zhodnocení kontrolní činnosti
V roce 2013 bylo provedeno inspektory oblastních inspektorátů práce celkem
963 kontrol. Při
kontrolách bylo zjištěno celkem
3 296 nedostatků. Násobnost zjištěných nedostatků byla
5 681. Dále bylo navrženo v rámci kontrol
110 technickoorganizačních opatření.
Z celkového počtu 3296 zjištěných nedostatků bylo inspektory OIP v 2759 případech uloženo,
podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona o inspekci práce, opatření k odstranění zjištěných
nedostatků. U 537 zjištěných nedostatků nebylo opatření vydáno, protože nedostatky byly
odstraněny již v průběhu kontroly. Ani v jednom případě nebylo v roce 2013 nařízeno
vyřazení strojů a zařízení z provozu.
Tabulka 1 – Základní údaje:
OIP
3
4
5
6
7
8
9
10
Celkem
Počet kontrolovaných subjektů
99 178
52
84
66 178 123 169
949
Počet kontrol
100 180
52
84
76 178 123 170
963
Počet následných kontrol
43
25
8
19
5
41
17
36
194
Počet zjištěných nedostatků
142 397 126 158 156 896 517 904
3 296
Nejčastěji byl kontrolovanými subjekty porušován zákon č. 309/2006 Sb. a zákoník práce.
Dále pak NV č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí
a o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a NV č. 378/2001 Sb.,
kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických
zařízení, přístrojů a nářadí.
73
Graf 1- Porušené předpisy v % vyjádření
48; 1%
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník
106; 3% 65; 2%
práce, ve znění p. p.
152; 5%
Nařízení vlády č. 101/2005 Sb.
116; 4%
Zákon č. 309/2006 Sb., ve znění p.
p.
933; 28%
Nařízení vlády č. 378/2001 Sb.
346; 10%
Vyhláška č. 91/1993 Sb., ve znění
p. p.
Vyhláška č. 85/1978 Sb., ve znění
p. p.
781; 23%
Vyhláška č. 48/1982 Sb., ve znění
p. p.
808; 24%
Vyhláška č. 21/1979 Sb., ve znění
p. p.
Ostatní předpisy
Nejčastějším porušením § 4 odst. 1 písm. c) zákona č.309/2006 Sb. Nedostatky lze zobecnit
jako nedostatečná péče o zařízení a nedostatky v její údržbě. Nedostatky v provozní
dokumentaci nádob, a plynových zařízení (dále jen „PZ“), v pasportech, v revizních knihách,
plánech revizí a zápisech v provozních denících. Z těchto nedostatků pak vyplynulo
nedodržování lhůt a termínu revizí, kontrol plynových zařízení a odborných prohlídek
nízkotlakých kotelen. Dále byly velmi často nedostatečně zpracované analýzy rizik pro
kotelní a plynové zařízení. V těchto případech bylo patrné, že analýzu rizik nezpracovával
výrobce ani provozovatel, ale externí odborně způsobilá osoba, neboť v mnoha případech
chyběly poznatky a stavy z provozování a analýza byla příliš obecná.
S ohledem na porušování předpisů ve vztahu ke kontrolním objektům po nedostatcích
v oblasti řízení péče v oblasti bezpečnosti práce byl největší počet nedostatků zjištěn ve
vztahu k nízkotlakým kotelnám, k vyhrazenému plynovému zařízení, tlakovým nádobám
stabilním a řízení péče a bezpečnost práce v organizacích což odpovídá zadání úkolu.
Hodnocení výsledku kontrol:
Prevence rizik
Dokumentace k vyhledávání, hodnocení a přijímání opatření k minimalizaci rizik ohrožení
bezpečnosti a zdraví byla předložena ve většině kontrolovaných subjektů, jednalo se zpravidla
o typizovanou dokumentaci externích techniků BOZP a není vždy zpracováno konkrétně na
74
místní podmínky. Jsou zde uvedena rizika, která v kontrolovaném subjektu nepřichází
v úvahu. V některých dokumentech jsou uvedeny již několik let neplatné právní předpisy
např. vyhl. č. 324/1990 Sb., zákon č. 65/1965 Sb. neplatné normy a ČSN 38 6441, ČSN
38 6420.
V některých případech chybělo v dokumentaci vyhodnocení rizik pro provoz tlakových
a plynových zařízení a přijetí opatření k jejich minimalizaci. V dokumentaci zabývající se
otázkami rizik chybí většinou
identifikace hlavně specifických rizik, které sebou přináší
právě vyhrazená technická zařízení a které většinou“ univerzálně“ odborně způsobilé osoby
absolutně neznají. Potom se v registru rizik dozvíme, že největším rizikem v nízkotlaké
kotelně je pád na rovině nebo zasažení očí prachem a podobně. Vyhledávání rizik chybělo
velmi často u podnikajících fyzických osob. V případě, kdy rizika byla vyhodnocena
provozovatelem na základě dobrých znalostí provozu, byla ve většině případů přijatá opatření
na odpovídající úrovni. Pokud subjekt vyhodnocení zadal, v těchto případech byla rizika
v některých případech vyhodnocena obecně (jak shora uvedeno) bez přijetí konkrétních
opatření.
Je nutno konstatovat, že úroveň vyhodnocení rizik je v jednotlivých kontrolovaných
subjektech značně rozdílná, závisející na výkladu a pochopení zpracovatele. V několika
subjektech neprovedl zaměstnavatel seznámení zaměstnanců s výsledky vyhodnocení rizik
možného ohrožení zdraví vyplývající z provozu, údržby tlakového a plynového zařízení
a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik. Velkou skupinu nedostatků, které
souvisí s rizikovými analýzami, tvoří závady v řízení péče a bezpečnost práce v organizacích.
Zde se jednalo zejména o závady při zpracování a vyhodnocení rizik při provozování zařízení
a při provádění oprav a údržby zařízení. Seznam vyhledaných rizik včetně stanovených
opatření s konkrétním provozem VTZ a PZ mnohdy nesouvisí. Vyhledávání rizik včetně
stanovených opatření je ve velké většině prováděno pouze formálně. V souvislosti kontrolami
se poměrně často setkáváme s porušení zásad bezpečného chování zaměstnanců
kontrolovaného subjektu i externích zaměstnanců plnící pracovní povinnosti u kontrolované
osoby např. nevhodné zajištění uzemnění autocisterny. Velmi často opakovanou závadou bylo
předání rizik externí firmě, které bylo pouze formální, při kontrolách bylo často zjištěno, že
předaná rizika byly zpracovány příliš obecně, což nesplňuje opravdový smysl a podstatu věci.
Odborná a zdravotní způsobilost osob pověřených obsluhou a údržbou zařízení
Ve většině kontrolovaných subjektů byly znalosti pracovníků pověřených obsluhou tlakového
a plynového zařízení ve stanovených termínech ověřeny přezkoušením. Seznamování
pracovníků s ostatními předpisy v oblasti BOZP byly prováděny v rámci stanoveného
systému organizace školení. Školení ve většině případů zajišťovali externí pracovníci na
základě osvědčení o odborné způsobilosti. Obsluhy těchto zařízení byly před pověřením
výkonem pracovní činnosti podrobeny ověření zdravotního stavu. Přesto se i v této
kontrolované oblasti zjistili při kontrole nedostatky: Bylo zjištěno, že topiči nízkotlakých
kotelen nesložili zkoušku před tříčlennou komisí, chyběly zkoušky obsluhy pro zařízení na
spalování plynů se jmenovitým výkonem nad 50 kW za účasti revizního technika, školení
bylo provedeno z neplatných právních předpisů, v ojedinělých případech nebylo doloženo
75
žádné či opakované proškolení pracovníků k obsluze a údržbě tlakového a plynového zařízení
dle požadavků čl. 6 a 7 Přílohy ČSN 69 0012, resp. dle § 5 vyhl. č. 21/1979 Sb. V několika
případech nebylo provedeno proškolení pracovníků k obsluze plynových spotřebičů
s výkonem do 50 kW. V dokladech na provedení lékařské prohlídky nebyla dostatečně
specifikována vykonávaná činnost. Svým způsobem zahrála svoji roli i nejednoznačnost vyhl.
č. 79/2012 Sb. o preventivních prohlídkách.
Vedení provozní dokumentace
Kontrola obsahu a rozsahu místních provozních předpisů (dále jen „MPP“) a místních
provozních řádů (dále jen „MPŘ“), zda obsahují požadavky předpisů, návodů a pokynů
výrobce a zda jsou v souladu s hodnocením rizik a odpovídají skutečnému stavu, byla
vzhledem k rozmanitosti provozovaných zařízení sice značně časově náročná, ale získané
poznatky jednoznačně dokumentují skutečnost, že s provozními řády a předpisy, v některých
případech nepracují řádně ani obsluhy, ani osoby zodpovědné za provoz nebo dodavatelé
zařízení při jeho úpravách a rekonstrukcích a bohužel ani revizní technici. V mnoha případech
nebyla provedena aktualizace místních provozních předpisů podle provedených změn a
modernizace systémů, např. způsob signalizace poruchových stavů, jiný výrobce a typ kotlů
uvedených v MPŘ a ve skutečnosti, neplatná telefonní čísla, chyběly nebo nebyly aktuální
harmonogramy revizí VTZ, MPŘ neměly náležitosti dle čl. 18 ČSN 38 6405, nejsou
podchyceny požadavky výrobců zařízení pro bezpečný provoz technického zařízení v tom
směru, že nebyly zejména stanoveny lhůty pro prověřování funkce bezpečnostní výstroje či
pokyny pro ověřování výskytu CO v kotelnách či schéma plynové části. Dále nebylo
jednoznačné stanovení pravidel pro vedení záznamů o prováděných činnostech.
Provozní dokumentace není aktuální, srozumitelná a konkrétní. V mnoha případech nejsou
provozní řády kotelen aktuální. Např. provozní řády jsou mnohdy pouze výčtem mnohdy
i nerelevantních právních a normativních dokumentů, bez vztahu ke konkrétnímu zařízení.
Obsluha se tak často v těchto provozních řádech nedočte ani to nejdůležitější tj. pokyny pro
bezpečné a okamžité odstavení zařízení z provozu. Provozní výkresy rozvodů plynu nejsou
často vůbec k dispozici. Nelze tak rychle reagovat na případné nehodové události např. rychlé
uzavření příslušného uzávěru a odplynění předmětné požárem ohrožené části PZ.
Podceňované jsou záležitosti spojené s účinným větráním prostoru a přívodu dostatečného
množství vzduchu do kotelen pro bezpečný provoz kotlů a dokonalé spalování. Problém
nedokonalého spalování při přívodu minimálního objemu vzduchu ke spotřebiči je především
umocněn v souvislosti s přestavbami kotelen např. nekontrolovanou výměnou plastových
oken v některých objektech, např. školních kuchyní. Časté nedostatky byly i v oblasti
tlakových nádob stabilních. Zejména to byly závady v provozní dokumentaci nádob,
v pasportech, v plánech revizí a zápisech v provozním deníku nádob, který tvoří téměř 20 %
všech nedostatků. Jedná se o nedostatky, které byly shledány u celé čtvrtiny všech
kontrolovaných provozovatelů. U některých provozovatelů chyběly zápisy o kontrolách
bezpečnostní výstroje v provozních denících. Dále se objevily i nedostatky v plánech revizí
a neprovedené jmenování osoby odpovědné za bezpečný a hospodárný provoz. V mnoha
případech nemá provozovatel vypracovány harmonogramy revizí vyhrazených technických
zařízení takových nádob stabilních (dále jen „TNS“) i PZ, z čehož plyne a to i u velkých
organizací, nedodržení termínu provozní revize. A dále se objevují nedostatky při činnosti
76
revizních techniků (dále jen „RT“) v tom, že nahrazují vnitřní revize a tlakové zkoušky (dále
jen „VR“ a „TZ“) např., ultrazvukovými zkouškami, které nejsou tak náročné na přípravu a je
možné je provádět bez jejich odstaven í z provozu. Postupy a případy povolené náhrady
klasických revizí výchozí revize jsou uvedeny v ČSN 690012 nebo v povolení pro daný
případ tlakové nádoby od Technické inspekce České republiky (dále jen „TIČR“) a nejsou
potom v těchto předmětných případech dodržovány.
Některé zjištěné skutečnosti - nedostatky:
-
Pro provoz parního potrubí nebyl provozovateli zpracován místní provozní bezpečnostní
předpis dle čl. 6 odst. b) ČSN 130108.
-
Pro provoz zásobníků LPG neměli provozovatelé zpracovány Místní provozní předpisy.
-
V několika výjimečných případech bylo zjištěno, že zaměstnavatel nevede žádnou
provozní technickou dokumentaci plynového a tlakového zařízení – provozní deníky,
nemá k dispozici pasporty tlakových nádob.
-
Nedoložení nebo dokonce nevypracování revizních knih plynového spotřebiče.
-
Chybějící výpočet účinného větrání nízkotlaké kotelny (dále jen „NT“).
-
Výsledky kontrol vedení provozních deníků při provozu plynového a tlakového zařízení a
souvisejícího technického zařízení nelze jednoznačně oddělit od kontroly dodržování
termínů kontrol, revizí a zkoušek, protože obecně zpravidla nelze prokázat, zda pouze
chybí záznam o předmětném úkonu, anebo tento úkon nebyl proveden vůbec.
Neprokázané provedení úkonu je potom zpravidla současně chybějícím záznamem
v deníku. Bylo zjištěno neúplné vedení provozních záznamů v písemné formě dle
požadavků ČSN 69 0012, resp. ČSN 38 6405, např. o kontrole pojistných ventilů,
manometrů, ovzduší, netěsností. Některé nedostatky přímo souvisely s Místním
provozním řádem – nestanovení této činnosti v MPŘ.
-
Ve výměníkových stanicích místní provozní předpisy nejsou v souladu s ČSN 060830
a ČSN EN 12170 a ČSN 12171 např. přehledné schéma tepelné soustavy, pokyny jak
obsluhovat a udržovat regulační a bezpečnostní zařízení apod.
Opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí Opatření pro zdolávání mimořádných opatření bylo zapracováno do místního provozního
bezpečnostního předpisu.
Zajištění bezpečného stavu provozovaného plynového a tlakového zařízení pravidelně
prováděnými kontrolami, revizemi, údržbou a servisem Vypracování plánu revizí a zkoušek, případně harmonogramu kontrol VTZ bylo kontrolováno
u všech subjektů. V několika případech tato dokumentace buď chyběla, nebo nebyla
aktualizována pro tlakové nádoby stabilní či plynové zařízení. V převážné části
kontrolovaných subjektů jsou revize a zkoušky tlakového zařízení a plynového zařízení
prováděny dodavatelským způsobem, kontroly jsou zajišťovány pověřenými zaměstnanci
kontrolovaných subjektů. Úroveň prováděných kontrol a revizí je rozdílná, závislá na
znalostech provádějících zaměstnanců, zejména u zaměstnanců pověřených subjektem.
V oblasti dodržování termínů a lhůt, stanovených plány revizí a zkoušek, případně
77
harmonogramů kontrol VTZ byly zjištěny v několika případech nedostatky – nedodržení lhůt
provedení provozních revizí, a kontrol plynových zařízení. Při kontrolách bylo zjištěno, že ne
vždy jsou revize ze strany RT prováděny kvalitně, bylo zahájeno několik kontrol revizních
a servisních techniků na základě výsledků kontrol a podány 2 trestní oznámení na Policii
České republiky, podněty na živnostenské úřady a Českou obchodní inspekci (dále jen ČOI“).
V několika subjektech bylo zjištěno, že nejsou ustanoveny osoby odpovědné za provoz VTZ.
U některých zařízení není ze strany vlastníků zajištěn bezpečný přístup, například jsou
poškozené omítky na stropě, nefunkční nebo poškozené osvětlení místnosti, lokální výmoly
na podlaze, nedostatečný manipulační prostor, což nesvědčí o kvalitně prováděné údržbě.
Nejsou prováděny předepsané kontroly a zkoušky dle požadavku výrobce zařízení (např.
kontrola magneziových anod, čištění vnitřku zásobníku od vodního kamene…), nejsou
prováděny kalibrace detektorů úniku plynu CH4 nebo CO, revize bezpečnostní armatury
plynové (dále jen „BAP“) nejméně 1x za 2 roky, kontroly plynových spotřebičů, spalinových
cest, používání trubiček pro zjišťování CO v ovzduší s prošlou dobou použitelnosti, kotelny
nebyly vybaveny předepsanou výbavou – samozavírač dveří, bateriová svítilna, hasící přístroj
CO2 – jsou nahrazovány práškovými hasícími přístroji v rozporu s požadavkem ČSN 07 0703,
nejsou prováděny kontroly pojistných zařízení a manometrů nulováním ve stanovených
termínech. U nevyhrazených technických zařízení, tj. u kontrol, prohlídek, zkoušek a dalších
úkonů podobného charakteru, předepsaných technickými normami, Místními provozními
předpisy, případně průvodní dokumentací výrobců bylo zjištěno neprovedení odborných
prohlídek nízkotlakých kotelen (dále jen „NT“) neprovedení servisu plynových hořáků,
kalibrace detektorů úniku plynu a kontroly spalinových cest. Vyšší četnost závad byla zjištěna
při provozu potrubních systémů - chybějící záznamy o kontrolách potrubí dle čl. 38 ČSN 13
0108, a dále o neoznačené potrubí či nechránění proti mechanickému poškození. Kontrolou,
jak zaměstnavatel odstraňuje zjištěné nedostatky a závady bylo zjištěno, že přenosu informací
ze zpráv o revizích, kontrolách a zkouškách včetně stanovení termínů opatření k jejich
odstranění a zodpovědné osoby ve smyslu § 3, odst. 4, písm. a) nařízení vlády č.101/2005 Sb.,
je prováděn nejrůznějšími způsoby, nejčastěji v písemné podobě i když je nutno konstatovat,
že v některých případech bylo zjištěno neodstranění zjištěných závad – provozovatel vzal za
svoji splněnou povinnost skutečnost, že má provedenou revizi a s odstraněním závad se
nezabýval. Pravidelná údržba charakteru prevence je prováděna ve většině kontrolovaných
subjektů. Údržba je zajišťována jednak dodavatelem, částečně však i vlastními odbornými
zaměstnanci. Kvalita údržby souvisí s výší finančních prostředků, které provozovatel do
zařízení investuje a s odbornou úrovní obsluhy tlakových a plynových zařízení a většinou je
pouze omezena na zajištění provozuschopnosti předmětných zařízení.
Kontrola na pracovišti - zajištění bezpečného přístupu k zařízení, zda je zařízení
dostatečně chráněno proti vnějším vlivům, zda je zajištěn dostatečný přívod spalovacího
a větracího vzduchu, zda je přívodní potrubí plynu vybaveno předepsanými
armaturami, provedení značení protékajícího media, označení uzávěrů plynu, provedení
protikorozní ochrany.
78
Kontrolovaná provozovaná zařízení byla vybavena předepsanou a řádně funkční bezpečnostní
výstrojí, armaturami a další ochrannými zařízeními. V několika případech bylo zjištěno
nezajištění kulového ventilu před expanzomaty v otevřené poloze, tlaková expanzní nádoba
byla provozována bez štítku a manometr bez označení max. pracovního přetlaku nebylo
zajištěno bezpečným způsobem vyústění výfukového potrubí od pojistného ventilu.
V několika případech byl manipulační prostor okolo provozovaného zařízení pouze
minimální, na což je v rámci modernizace (např. výměna kotlů včetně náhrady protiproudých
ohřívačů teplé vody deskové výměníky či výměníkových předávacích stanic) již pamatováno
a v případě rekonstrukce napraveno. Revizní a kontrolní lávky kolem zařízení, jako schodiště
popř. žebříky či jiný přístup k technickému zařízení byly provedeny tak, že odpovídají
právním a ostatním předpisům k zajištění bezpečnosti při práci. Kontrolovaná technická
zařízení dle zadání úkolu byla různého stáří, od různých výrobců, různé konstrukce
i provedení. Ke kontrolovaným zařízením byla u provozovatelů k dispozici technická
dokumentace od výrobců. Problémy na pracovišti byly zjištěny také v oblasti značení potrubí
médií dle druhu dopravované látky, chybějící bezpečnostní tabulky, nedostatečně označená
přístupová cesta k hlavnímu uzávěru plynu, v kotelně umístěny věci nesouvisející s provozem
zařízení. Obsluha zařízení byla vybavena osobními ochrannými pracovními pomůckami
poskytovaných zaměstnancům na základě vyhodnocení rizik. Nedostatky nebyly zjištěny.
Při kontrolách výměníkových stanic u velkých distributorů tepla, byla zjištěna poměrně dobrá
úroveň péče o tato zařízení. Na přívodu primerního média VS byla vždy osazena předepsaná
armatura včetně blokovací armatury s bezpečnostní funkcí a blokovací prvky ve výměníkové
stanici a jejich funkce byla ověřována pravidelně. Systémy CENTRÁLNÍHO ZÁSOBOVÁNÍ
TEPLEM (dále jen „CZT“) ve většině větších měst jsou vybaveny bezobslužnými
výměníkovými předávacími stranicemi s vysokým stupněm automatizace a regulace
s centrálním dispečinkem a automatikou blokování přívodu primerního teplonosného media
od havarijních stavů podle ČSN 060310. U těchto blokovacích zařízení nejsou vždy
prováděny potřebné kontroly a údržbářské úkony a kontrola se omezuje na pochůzkovou
kontrolu ve stanovených obvykle denních intervalech. U ohřívačů ÚT a TUV bylo zjištěno, že
jsou vybaveny předepsanou bezpečnostní výstrojí a tato výstroj je kontrolována. Situace je
horší v těch výměníkových předávacích stanicích, které vlastní nebo přímo provozuje někdo
jiný než organizace rozvodu CZT. U některých kontrolovaných VS bylo zjištěno, že jsou
využívány i k jiným účelům než jsou určeny a není zajištěn bezpečný přístup k zařízení.
Jednalo se zejména o výměníkové stanice umístěné ve školách, byla však v součinnosti
s příslušnými řediteli provedená okamžitá náprava.
Sankce
V rámci všech OIP bylo podáno 53 návrhů pokut za správní delikt a výše návrhů pokut byla
1.135.000 Kč. Konečný počet uložených pokut byl 51 v celkové výši
1.055.000 Kč.
Závěr
V souladu se zadáním úkolu, byla kontrola provedená v celém rozsahu u všech zařízení
uvedených v zadání úkolu, a to tak, aby se snížilo riziko při provozu těchto zařízení. Výsledky
79
kontrol v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci prokázaly, že jsou pro kontrolované
subjekty přínosem zejména v tom, že ukazují aktuální stav a účelnost přijatých opatření
v prevenci rizik. Přínosem prováděných kontrol je skutečnost, že zaměstnavatelé byli
upozorněni na plnění povinností souvisejících s provozem plynových a tlakových zařízení.
Plnění těchto povinností by mělo vést k zodpovědnějšímu přístupu při zajištění bezpečného
a spolehlivého provozu těchto zařízení a tím i snížení rizika možného ohrožení zdraví.
Rovněž byli upozorněni na plnění povinností týkající se ustanovení osob odpovědných za
provoz technických zařízení. Kontrolou v organizacích bylo ověřeno plnění opatření
k omezování rizik spojených s provozem plynových a tlakových zařízení se zaměřením na
provoz nízkotlakých plynových kotelen, spotřebičů, plynových pecí a výměníkových stanic
včetně tlakových nádob. Ve všech kontrolovaných subjektech lze konstatovat, že nedostatky
zjištěné při kontrolách jdou na vrub provozovatele bez rozdílu, zda se jedná o nově
instalovaná zařízení nebo o zařízení, jehož technický stav je ovlivněn stářím. U plynového
a tlakového zařízení je možno na základě zjištěných poznatků konstatovat, že provozovatelé si
uvědomují možná rizika ohrožení zdraví jak vlastních zaměstnanců, tak i okolí vyplývající
z provozu technických zařízení plynových a talkových zařízení. Zjištěné nedostatky vyplývaly
většinou z neznalosti příslušných předpisů, než z jejich přehlížení. Byl shledán kladný přístup
k průběhu kontrol a snaha subjektů k odstranění zjištěných nedostatků. Lze tedy usuzovat, že
provedené kontroly přispěly ke zlepšení technického stavu plynového a tlakového zařízení a
tím konstatovat, že kontroly splnily daný úkol a cíl. Všichni majitelé i provozovatelé
přistupovali k inspektorům OIP vstřícným způsobem, mají zájem o bezpečný provoz
obsluhovaných plynových, tlakových i topných zařízení, i když některé znalosti jejich
povinností byly velmi kusé (zvláště tam, kde obsluha je zároveň provozovatel i majitel
zařízení). V některých případech se provozovatelé plně spoléhají na revizní techniky, kteří
k nim chodí na pravidelné revize a kontroly s tím, že budou dodržovat stanovené termíny
těchto kontrol. V převážné části kontrolovaných subjektů jsou revize, kontroly a zkoušky
plynového a tlakového zařízení prováděny dodavatelským způsobem. Úroveň prováděných
kontrol a revizí je rozdílná, závislá na znalostech a zkušenostech provádějících pracovníků.
Při prováděných kontrolách bylo velmi kladně posuzováno poskytování konzultací inspektory
přímo na pracovištích organizací, což mimo jiné přispělo i ke zvýšení úrovně BOZP u
kontrolovaných subjektů. Vzhledem k měnícím se různým vlastníkům tepelného zařízení
(plynového, tlakového i tepelného) je nutné neustále provozovatelům připomínat jejich
povinnosti vyplývající z platných právních a technických předpisů se zaměřením na
bezpečnost provozu těchto zařízení. Celkově byl úkol proveden v širokém spektru oborů.
V některých oborech např. školství a zdravotnictví se ukázalo, že existuje poněkud nižší
úroveň péče o vyhrazená zařízení, z tohoto důvodu doporučujeme zaměřit se na tyto oblasti a
přispět tak k zvýšení úrovně bezpečnosti i u těchto provozovatelů. Zkusit prosadit změnu
legislativy, konkrétně ustanovení § 33 zákon o inspekci práce tak, aby se dali postihovat i
revizní technici a montážní organizace - ze strany SÚIP resp. právního oddělení by bylo nutné
zajistit stanovisko k této problematice, tak bylo možné účinně provést kontrolu u revizního
technika vyhrazených technických zařízení, a nebo iniciovat změnu zákona o inspekci práce.
Novelizovat stávající vyhlášky VTZ – PZ a TZ tak (i ZZ), aby odpovídaly současné
úrovni vědy a techniky.
80
Provádět větší osvětu veřejnosti s cílem seznamování s nebezpečími, která mohou nastat při
zanedbání bezpečné obsluhy plynového, tlakového a topného zařízení - hlavně u společenství
vlastníků bytových jednotek.
Novelizace stávajících předpisů pro instalaci těchto zařízení tak, aby měly mít charakter
zákonného předpisu.
3.7 Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby a koordinátora BOZP na
staveništi
Zadáním úkolu bylo provádět kontroly plnění povinností zadavatelů staveb a koordinátorů
BOZP na staveništi, kde současně působili zaměstnanci více než jednoho zhotovitele, a dále
v případech, kdy celková předpokládaná doba trvání prací a činností přesáhla dobu určenou
v § 15 zákona č. 309/2006 Sb., a na stavbách, kde byly vykonávány práce a činnosti
vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo zdraví. Výběr kontrol zadavatelů
staveb vycházel z místních znalostí staveb inspektory, z poznatků o stavbách v regionu
a jejich zhotovitelích v rámci přípravy na kontroly a z přehledu oznámení o zahájení prací
zasílaných na OIP.
Cílem úkolu bylo vyžadovat plnění povinností zadavatele stavby a koordinátora BOZP na
staveništi, a tím prosazovat zvyšování úrovně bezpečnosti práce na stavbách a kontrolovat,
zda zadavatelé stavby plní podmínky dané zákonem č. 309/2006 Sb., a zda koordinátoři
pracují v souladu s předpisy, zejména se zákonem č. 309/2006 Sb., a NV č. 591/2006 Sb.
a prosazují zvyšování úrovně bezpečnosti práce na stavbách a tím působí na snižování
pracovní úrazovosti, způsobené nedostatečnou informovaností jednotlivých zhotovitelů
o možných rizicích a úkolech prováděných jednotlivými zaměstnanci pro bezpečný výkon
práce.
Kontroly byly zaměřeny na otázky:
-
za zadavatel stavby doručil oznámení o zahájení prací na OIP, zda oznámení splňuje
náležitosti přílohy č. 4 k NV č. 591/2006 Sb. a zda je zajištěno jeho vyvěšení na
staveništi,
-
zda zadavatel stavby zajistil, aby byl před zahájením prací na staveništi zpracován plán
bezpečnosti a ochrany zdraví,
-
zda na staveništi, kde působí zaměstnanci více než jednoho zhotovitele, zadavatel určil
potřebný počet koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi
v souladu se zákonem č. 309/2006 Sb.,
-
zda zadavatel zavazuje zhotovitele stavby k součinnosti s koordinátorem BOZP,
-
zda koordinátor plní povinnosti dané § 18 zákona č. 309/2006 Sb. a § 7 a 8 NV
č. 591/2006 Sb.
Zhodnocení kontrolní činnosti
V rámci úkolu bylo provedeno
390 kontrol u
360 subjektů. Z celkového počtu
499 zjištěných
nedostatků bylo inspektory OIP v
175 případech uloženo opatření k odstranění zjištěných
81
nedostatků podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona o inspekci práce. V
324 případech porušení
bezpečnostních předpisů nebylo vydáno opatření, protože závady byly odstraněny v průběhu
kontroly.
Tabulka 1 – Základní údaje:
OIP
3
4
5
6
7
8
9
10 celkem
Počet kontrolovaných subjektů 82
35
22
31
22
50
58
70
360
Počet kontrol
93
35
23
34
22
50
60
73
390
Počet zjištěných nedostatků
15
50
48
50
32
45
92
167
499
Nejčastěji byl kontrolovanými subjekty porušován zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších
podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů a NV
č. 591/2005 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci
na staveništích.
Nejčastěji porušované předpisy
1%
23%
Zákon č. 309/2006 Sb.
NV č. 591/2006 Sb.
Ostatní
76%
Kontrolní část:
A) Povinnosti zadavatelů staveb
Zaslání oznámení o zahájení prací
V případě, že stavba splňuje stanovená kritéria, Zadavatel stavby má povinnost zaslat místně
příslušnému OIP oznámení o zahájení prací podle § 15 zákona č. 309/2006 Sb. Povinnost
doručit oznámení o zahájení prací se do povědomí zadavatelů staveb ve značné míře již
zažila. Splnění této povinnosti není pro zadavatele staveb náročné, protože obsahovou stránku
oznámení určuje prováděcí právní předpis. Setkáváme se však s tím, že oznámení bývá
zasíláno i tehdy, kdy povinnost podle zákona nevznikla, nebo oznámení bývají zasílány
duplicitně, např. zadavatelem stavby, koordinátorem a někdy i zároveň zhotovitelem. K této
skutečnosti zcela jistě přispěla možnost uložení pokuty za neplnění povinností zadavatele
82
stavby. Je však s podivem, že mnoho z nich vykazovala nějaký nedostatek. Jednalo se
zejména o chybějící určení koordinátorů ve fázi přípravy, neuvedení IČ zadavatele,
zhotovitele a neuvedení termínu dokončení stavby, nedostatečný popis stavby s výčtem prací
se zvýšeným rizikem.
Zpracování plánu BOZP na staveništi
Z poznatků získaných při posuzování projektových dokumentací nebo při kontrolách na
staveništích možno konstatovat, že povinnost zajistit zpracování plánu BOZP při přípravě
stavby většinou není plněna. Pokud je, jako příloha k projektové dokumentaci dokument
nazvaný „Plán BOZP“, je pouhým souhrnem povinností, vyplývajících z právních předpisů
pro výkon stavebních a montážních prací. Problémy plánů spočívají ve lhůtě zpracovávání,
kdy jsou zpracovávány až po dokončení projektové dokumentace pro stavební povolení anebo
jsou zpracovávány až při realizaci staveb koordinátory ve fázi realizace stavby. Setkáváme se
s tzv. „ univerzálními plány“, které jsou většinou obecným výpisem citací z nařízení vlády č.
591/2006 Sb. a 362/2005 Sb., nezřídka jsou v textu uvedeny informace z jiné stavby. Mnohdy
se popisované práce uvedené v plánu vůbec na stavbě nevyskytují. Oblíbeným tématem plánů
je uvádění informací typu povinnosti zadavatele, stavbyvedoucího, koordinátora, poskytování
první pomoci při úrazech el. proudem, traumatologický plán atp. V plánech naopak nejsou
uvedena potřebná opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení, nejsou rovněž
upraveny na skutečný stav a postupně v průběhu realizace přizpůsobeny podstatným změnám,
jak stanoví § 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb.
Určení potřebného počtu koordinátorů na staveništi, kde působí zaměstnanci více než
jednoho zhotovitele stavby současně
Stále se setkáváme s tím, že zadavatel neurčí koordinátora ve fázi přípravy stavby. V drtivé
většině případů, kdy je koordinátor určen, je tato povinnost plněna pouze ve fázi realizace
stavby. Dokud nebude změnou zákona umožněno uložit sankci za tento nedostatek, nelze
předpokládat zlepšení stavu. Z hlediska určování koordinátorů bylo zjištěno, že zadavatelé
staveb převádějí smluvně povinnost zajistit koordinátora na zhotovitele stavby, takže ne vždy
jsou určeni zadavatelem, ale jsou určováni technickým dozorem investora (dále „TDI“),
projektanty nebo zhotoviteli, což není možno považovat za splnění požadavku zákona.
V případech, kdy zhotovitel koordinátora platí, potom koordinátor pracuje ve prospěch toho
zhotovitele, od kterého dostává odměnu, a ten má možnost jeho činnost značně ovlivňovat,
což BOZP nijak neprospívá. V těchto případech je funkce koordinátora považována pouze za
formální, je vybrána nejnižší nabídka, která pak skutečně představuje výkon formální,
omezený pouze na účast na kontrolních dnech zadavatele stavby.
Povinnosti zadavatele ke koordinátorovi
V zákoně č. 309/2006 Sb., je ustanovení § 14 odst. 4, které zadavateli stavby ukládá
povinnost zavázat všechny zhotovitele ke spolupráci s koordinátorem BOZP. V praxi je toto
ustanovení opomíjeno nebo mylně vykládáno. Zadavatelé uzavírají se zhotoviteli obchodní
smlouvy, do kterých problematika spolupráce s koordinátorem nebývá běžně zapracována. Ve
smlouvě je maximálně uvedeno, že provádět činnosti je nutno v souladu s požadavky BOZP
a smluvní sankce za neplnění. Vazba na koordinátora a povinnost součinnosti s koordinátorem
83
není smluvně dostatečná, případně není stanovena vůbec. Častou věcí je řetězení zhotovitelů,
kdy si subdodavatel přizve k realizaci dalšího „podzhotovitele“, se kterým uzavře smlouvu,
ale již neuvádí povinnost spolupráce s koordinátorem. Vzhledem k situacím, kdy o dílčích
zhotovitelích investor neví, nejsou tito „podzhotovitelé“ zavazováni k součinnosti
s koordinátorem. Smluvní zavázání všech zhotovitelů k součinnosti s koordinátorem je
v mnoha případech řešeno formálně a zavázání končí na „prvním článku řetězce
subdodavatelů“.
B) Povinnosti koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi
Oproti loňskému roku došlo k mírnému zlepšení činnosti koordinátorů a snížení počtu
nedostatků. Poznatky z kontrol však ukazují, že stále existuje velký počet koordinátorů, kteří
plní požadavky vyplývající koordinátorům ze zákona č. 309/2006 Sb. a prováděcího předpisu
NV č. 591/2006 Sb. spíše formálně. Zdůvodněním takového výkonu činnosti je často cena
sjednaná ve smlouvě.
V činnosti koordinátora ve fázi realizace však jsou často zjišťovány následující nedostatky:
Nejčastěji porušenou povinností u koordinátorů BOZP ve fázi přípravy je, že nezabezpečí,
aby plán BOZP obsahoval údaje, informace a postupy v nezbytných podrobnostech
a nezajištění zpracování požadavků na bezpečnost při udržovacích pracích. Dalšími
porušenými povinnostmi u koordinátorů BOZP ve fázi realizace staveb je nesledování
provádění zejména rizikových prací, neupozorňování na nedostatky a nevyžadování
bezodkladné nápravy. Uvedené nedostatky jsou způsobeny i neprůkaznou činností
koordinátora BOZP. Koordinátoři neinformují zhotovitele o rizicích, která se vyskytují na
staveništích s postupem výstavby. Tento požadavek se snaží naplnit administrativním
předáváním nejrůznějších registrů rizik bez vazby na konkrétní dění na staveništi.
Nekoordinují opatření k zajištění bezpečnosti práce na staveništi. Je zjišťováno, že v plánech
BOZP nejsou uvedena konkrétní řešení opatření v oblasti BOZP a koordinátor koordinační
opatření neřeší. Nekontrolují dodržování plánu BOZP, např. nekontrolují zabezpečení
staveniště, které má být dle NV č. 591/2006 Sb., prováděno podle plánu BOZP. Plán však toto
mnohdy neřeší, resp. díky způsobu jeho zpracování je řešení odlišné od poměrů na vlastním
staveništi. Neprovádějí zápisy o zjištěných nedostatcích v bezpečnosti a ochraně zdraví při
práci na staveništi, na něž prokazatelně upozornil zhotovitele a nezapisuje údaje o tom, zda
a jakým způsobem byly tyto nedostatky odstraněny. Kontrolní dny a činnost koordinátora jsou
na stavbách prováděny většinou jen za účasti zástupce hlavního zhotovitele. Účast dalších
podzhotovitelů na kontrolních dnech je minimální. Seznámení všech zhotovitelů bývá
realizováno většinou písemně až po kontrolních dnech. Následný dopad na celkovou
funkčnost zajištění bezpečnosti na staveništi je nedostačující, na což navazuje fakt, že každé
staveniště má svá specifická rizika, která se mění v reálném čase a která vznikají a zanikají
s postupem realizace stavby. Většina koordinátorů jako základní povinnost chápe provádění
kontrol na staveništích. Při této své činnosti však zjištěné nedostatky formulují v obecné
rovině mnohdy formou doporučení, která nejsou směřována ke konkrétnímu subjektu, jenž je
za nedostatek odpovědný.
84
Sankce
V rámci kontrol vyplývajících z tohoto hlavního úkolu uložili inspektoři OIP ve smyslu
zákona o inspekci práce za správní delikty celkem
36 pokut v celkové výši
903.000 Kč.
Závěr
Můžeme konstatovat, že cíle daného hlavního úkolu byly splněny všemi oblastními
inspektoráty práce, a to včetně poradenské činnosti v oblasti bezpečnostních
a pracovněprávních předpisů dle ustanovení zákona o inspekci práce. Z výsledků kontrol
provedených v rámci tohoto úkolu lze konstatovat, že předmět kontroly byl zaměřen vhodně a
pro kontrolované subjekty byl přínosem. Úroveň koordinátorů BOZP má pomalu zlepšující se
tendenci, i když tento trend je pomalý. S tímto koresponduje zvyšující se povědomí o
povinnostech zadavatelů staveb. V posledních letech narostly počty oznámení o zahájení prací,
snižuje se počet staveb, kde zadavatel neurčil koordinátora, i když měl k tomu povinnost.
Pokud nejsou plněny zákonné požadavky ohledně koordinátora, jdou na vrub zvláště neznalosti
povinností investora, zadavatele stavby, případně snahy o šetření investičních prostředků, a to
nejen v soukromém sektoru, ale ve velké míře i ve veřejné správě – obcí, měst. Stává se, že
někteří zadavatelé se se snaží vyhnout určení koordinátora tím, že si různě vykládají zákonné
předpisy ve svůj prospěch a snaží se prokázat, že určit koordinátora nemusí. U koordinátorů
BOZP bývá závažným nedostatkem kvalita jejich praktických znalostí a zkušeností. V praxi se
setkáváme s koordinátory, kteří jsou spíše bezpečnostními techniky, jejichž činnost se omezuje
na dokumentování a sepisování závad, které jsou momentálně v době kontroly koordinátora na
staveništi v nepořádku. Chybí jakákoliv prevence rizik a časová koordinace z hlediska BOZP.
Dokumentace a záznamy jsou sice jediným prokazatelným výstupem koordinátora
o vyhledávání rizik a řešení problémů nebo závad, otázkou vždy je, jakou mají praktickou
hodnotu. Zpracovaný plán BOZP se tak mnohdy stává pouhou nutnou administrativou, které
rozumí, pracuje s ní a aktualizuje ji jen koordinátor – otázka jeho obsahu a rozsahu se tímto
stává nedůležitou.
3.8 Prevence BOZP při přípravě a provádění staveb
Oblastní inspektoráty práce se jako dotčené orgány státní správy vyjadřují k projektovým
dokumentacím staveb, k jejich změnám a změnám v užívání staveb. Projektové dokumentace
jsou vybírány k posouzení v souladu s vnitřním předpisem SÚIP. Ve svých vyjádřeních ke
kontrolovaným projektovým dokumentacím oblastní inspektoráty práce upozorňují
předkladatele na nedostatky v naplňování právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce
a technických zařízení a předcházejí touto činností možným pracovním úrazům. Dále pak
účastí na řízeních k povolení užívání staveb lze podchytit řadu nedostatků vzniklých při
provádění staveb, které by později během provozu a užívání staveb mohly vést ke vzniku
mimořádných událostí (úrazy nebo havárie, ohrožení veřejnosti apod.). Kontrolou
projektových dokumentací a následně účastí na řízení k povolení užívání staveb se významně
85
ovlivňuje prevence v oblasti bezpečnosti práce a bezpečnosti technických zařízení z hlediska
budoucího provozu.
Cílem hlavního úkolu je prověřit plnění podmínek vyplývajících z právních a ostatních
předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci již ve fázi přípravy staveb a během
řízení k povolení užívání staveb.
Úkol byl rozdělen na dvě části:
A. Kontrola projektových dokumentací
B. Účast na řízeních k povolení užívání staveb
Kontroly byly zaměřeny zvláště na obsahovou stránku předkládaných projektových
dokumentací z hlediska zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a účast na
kolaudačních řízeních se zaměřila na podchycení nedostatků bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci při užívání staveb. Kontroly a účast na řízení k povolení užívání staveb byly prováděny
zejména u staveb:
-
určených pro výrobu a skladování, ve kterých bude zaměstnáno více než 20 osob,
-
určených pro zaměstnávání osob s omezenou schopností pohybu a orientace,
-
určených pro shromažďování více než 200 osob a dále u staveb, ve kterých se nachází
prostor určený k shromažďování osob, v němž počet a hustota osob převyšují mezní
normové hodnoty a je určena ke kulturním, sportovním a obdobným účelům (ve smyslu §
3 písm. b) vyhlášky ministerstva pro místní rozvoj č. 268/2009 Sb.),
-
určených pro výrobu a skladování nebezpečných chemických látek (zákon č. 350/2011
Sb., ve znění pozdějších předpisů) s výjimkou skladů a výroben výbušnin,
-
hromadných garáží - vícepodlažních
ČSN 73 6058 T
řídění, odst. 4 Podle stavebního
(dispozičního) řešení, písmeno b) a podzemních garáží
(ČSN 73 6058 Třídění, odst. 5
Podle vztahu podlahy nejnižšího podlaží k úrovni přilehlého terénu),
-
jaderných elektráren,
-
kotelen I. a II. kategorie (vyhl. č. 91/1993 Sb.) a dále kotelen s parními a kapalinovými
kotli (vyhrazeným tlakovým zařízením) ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 18/1979
Sb., v platném znění,
-
čerpacích stanic LPG/CNG,
-
bioplynových stanic.
Předmět kontroly:
A. Projektové dokumentace:
Dokumentace byly posuzovány z hlediska způsobu zajištění bezpečnosti práce a technických
zařízení pro výstavbu a budoucí provoz. Při posuzování projektové dokumentace staveb se
prověřuje, zda jsou vyloučena nebo na nejnižší dosažitelnou míru snížena rizika možného
ohrožení zdraví a života osob, tj. zda tato řešení splňují bezpečnostní požadavky, které se
vztahují na danou stavbu zvláště pak:
86
- zda projektová dokumentace obsahuje náležitosti dané vyhl. č. 499/2006 Sb. pro oblast
zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zvláště plán BOZP při práci na staveništi,
- zda projektová dokumentace obsahuje i řešení k zajištění BOZP při údržbě objektů,
- zda v projektové dokumentaci obsahují informace ohledně instalovaných zařízení
(elektrických, plynových, zdvihacích, tlakových, apod.) a informace ohledně instalovaných
výrobních zařízení a výrobní technologie a jejich řešení z hlediska BOZP.
B. Řízení k vydání kolaudačního souhlasu:
Při řízení k vydání kolaudačního souhlasu uplatňovali inspektoři OIP požadavky právních
a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, a to zejména zda:
-
byly odstraněny nedostatky zjištěné při posouzení projektové dokumentace stavby,
-
byly odstraněny nedostatky vyplývající ze změn realizovaných v průběhu výstavby,
-
stavba je provedena podle schváleného projektu a případné změny jsou vyznačeny
v původní projektové dokumentaci,
-
provedení stavby odpovídá požadavkům právních a ostatních předpisů k zajištění
bezpečnosti práce,
-
umístění a prostorové uspořádání strojů (zařízení), popř. jejich souborů, včetně
dopravních a manipulačních ploch a ploch pro obsluhu a údržbu odpovídá požadavkům
právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti práce,
-
jsou realizována opatření k zajištění bezpečnosti práce, stanovené na základě zhodnocení
všech předvídatelných rizik možného ohrožení zaměstnanců, popř. jiných osob či
majetku,
-
jsou realizována konstrukční řešení, popř. opatření umožňující bezpečnou obsluhu,
údržbu nebo opravu stavby (její části) po dobu jejího užívání,
-
jsou funkční ochranná zařízení,
-
jsou provedeny všechny příslušné revize a zkoušky instalovaného zařízení.
Zhodnocení kontrolní činnosti
Celkem bylo posouzeno
1 503 projektových dokumentací ke stavebnímu řízení.
Tabulka 1 – Projektové dokumentace (dále jen PD):
OIP
3
4
5
6
7
8
9
10
celkem
Počet doručených PD
163 316 330
61
452 240 510 217
2289
PD vybrány k posouzení
35
110 237
47
298 131 130 151
1503
PD nevybrány k posouzení 128 206 93
14
154 109 380
66
1150
Tabulka 2 – Řízení k vydání kolaudačního souhlasu:
OIP
3
4
5
6
7
8
9
10
celkem
Počet kontrol k vydání
10
75
432
97
320 196 204
47
1381
kolaudačního souhlasu
87
Kontrolní část:
A. Projektové dokumentace
Z celkového počtu
2 289 doručených žádostí o posouzení projektové dokumentace nebylo
k posouzení vybráno
1 150 dokumentací. K těmto dokumentacím pro stavební řízení se
Oblastní inspektoráty práce nevyjadřovaly, protože se jednalo o drobné stavby bez zvýšeného
rizika, bytové domy, sklady či výrobní prostory pro méně než 20 zaměstnanců atd., které
nesplňovaly kritéria pro výběr daná Metodickým pokynem generálního inspektora Státního
úřadu inspekce práce. K dokumentacím staveb, jejich změn a změn v užívání staveb pro
výrobu a skladování, určených pro zaměstnávání osob s omezenou schopností pohybu a
orientace, určených pro shromažďování více než 200 osob, bioplynových stanic atd. vydaly
oblastní inspektoráty práce celkem
1 503 vyjádření. Při posuzování projektové dokumentace
byla náležitá pozornost věnována nejen posouzení podmínek pro provádění staveb z hlediska
bezpečnosti a ochrany zdraví, ale i pro budoucí bezpečný provoz staveb, včetně zajištění
bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců, kteří provádí údržby, opravy a revize stavebních
konstrukcí, strojů a zařízení. Na posuzování projektových dokumentací se podíleli i inspektoři
specialisté na vyhrazená technická zařízení. Předkládané dokumentace v mnoha případech
neměly dostatečnou vypovídající schopnost o řešení rizik při výstavbě i budoucím provozu a
až na výjimky přetrvávala snaha předkládat dokumentace jen v minimálním rozsahu.
V technických zprávách byly odkazy na neplatné předpisy a technické normy (např.: již
neplatná ustanovení vyhlášky č. 48/1982 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č.
324/1990 Sb., neplatných elektrotechnických norem apod.). Neúplné projektové dokumentace
byly vráceny k doplnění a opětovnému předložení k posouzení.
Nejčastější důvody vrácení projektových dokumentací staveb k doplnění:
-
dokumentace neodpovídaly z hlediska BOZP svým rozsahem a obsahem vyhl. č.
499/2006 Sb., o dokumentaci staveb,
-
projekty dostatečně neřešily způsob zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti při výstavbě
a při užívání,
-
dokumentace neobsahovaly část E - Zásady organizace výstavby,
-
chybí dokumentace výtahu, dispozice výtahové šachty a projekt elektrického zařízení,
-
v projektu „elektro“ nebyly doloženy protokoly o stanovení vnějších vlivů z hlediska
elektrického zařízení,
-
dokumentace nerespektuje požadavky na ochranu před bleskem, stanovení přípustného
rizika, třídy ochrany před bleskem, vnější a vnitřní ochrany apod.,
-
chybí technologická část projektu týkající se výroby a skladování včetně vnitřní dopravy.
Předkládané projektové dokumentace v některých případech upřednostňovaly architektonické
a technické řešení a méně se zabývaly bezpečností a ochranou zdraví při provádění, užívání
a udržování staveb včetně působení předvídatelných vlivů. Vzhledem k závažnosti je této
88
problematice věnována odpovídající stálá pozornost. V rámci prováděného poradenství jsou
často vyřešeny nedostatky ještě před podáním dokumentací s žádostí o posouzení.
B. Řízení k vydání kolaudačního souhlasu
V roce 2013 se inspektoři oblastních inspektorátů práce účastnili celkem
1 381 řízení
k vydání kolaudačního souhlasu k užívání staveb. Cílem účasti na řízení k vydání
kolaudačního souhlasu bylo ověření a kontrola připravenosti staveb před uvedením do
provozu, zvláště splňuje-li požadavky k zajištění bezpečnosti práce a bezpečnosti technických
zařízení.
Při výběru a zvažování účasti inspektora na řízení k vydání kolaudačního souhlasu byly
upřednostňovány stavby většího charakteru a stavby se zvýšenými riziky možného vzniku
úrazů dle Metodického pokynu generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce, stavby
s provozem výrobního a skladového charakteru a stavby, u kterých byla posuzována
projektová dokumentace. V těchto případech se také se zjišťovalo, zda byly odstraněny
závady, na které bylo upozorněno již při posuzování projektové dokumentace.
Nejčastější závady zjištěné při řízení k vydání kolaudačního souhlasu:
-
ve skladech a výrobních halách nejsou označeny zúžené průchozí a průjezdné
komunikace, prostory pro skladování,
-
nejsou označeny spodní hrany zdvižných mechanicky ovládaných vrat,
-
není dodržena podchodná výška,
-
neprovedené výchozí revize elektrických zařízení,
-
plynové rozvody bez ochranného nátěru,
-
neodlišené nástupní a výstupní schodišťové stupně,
-
neodlišené komunikace od ostatních ploch uvnitř staveb,
-
neoznačené prosklené dveře a stěny ve výšce 1,1 m až 1,6 m,
-
nevyznačená maximální přípustná nosnost podlahy ve skladech,
-
regály neoznačené nosností buňky a max. počtem buňky ve sloupci,
-
nestanovené vnější vlivy ve vztahu k provozovaným elektrickým zařízením,
-
neodstraněné nedostatky uvedené ve výchozích revizích,
-
ochrana před bleskem a ochrana před účinky statické elektřiny není provedena
odpovídajícím způsobem.
Ve většině případů nebyly zjištěny závady, které by bránily uvedení stavby do užívání.
Některé stavby byly dobře připraveny k závěrečným kontrolním prohlídkám a některé zjištěné
drobné nedostatky byly odstraněny během řízení. V případě uplatňovaných požadavků na
odstranění větších závad byly stanoveny lhůty pro jejich odstranění. V několika případech
nebyl vydán souhlas s uvedením stavby do provozu nebo byl souhlas podmíněn odstraněním
nedostatků před uvedením stavby do provozu. Nesouhlasné a podmíněné souhlasy pro
uvedení stavby do provozu se ve většině případů týkaly plynových a elektrických zařízení. Ke
zlepšení připravenosti staveb přispěla i skutečnost, že někteří investoři, respektive projektanti
si vyžádali konzultaci před kolaudačním řízením a případné závady mohli odstranit. Ze strany
89
stavebních úřadů je zájem o účast zástupců inspektorátu (jako dotčeného orgánu) na řízení
k vydání kolaudačního souhlasu. Vyžadují, aby investoři staveb doložili před vydáním
kolaudačního souhlasu souhlasné stanoviska dotčených orgánů, a to i na stavby bez
zvýšeného rizika, malých provozoven, provozoven nevýrobního a neskladového charakteru
apod. Problémem je snaha ze strany investora kolaudovat stavby před úplným dokončením,
kdy se skutečný provozní stav může značně lišit od stavu zjištěného při těchto „předčasných“
kolaudací. V souvislosti s výše uvedeným se množí žádosti o vyjádření inspektorátu na stavby
bez technologie výroby a skladování (pouze na stavební část).
Závěr
Velký vliv účasti inspektorů při schvalování projektové dokumentace a při povolování staveb
v rámci závěrečných kontrolních prohlídek za účelem vydání kolaudačního souhlasu na
celkovou prevenci v oblasti BOZP včetně vyhrazených technických zařízení je nepopiratelný
a nezpochybnitelný. Je to nejúčinnější nástroj, který vítají investoři a provozovatelé, protože
je možno odstranit velké množství nedostatků v oblasti bezpečnosti práce a vyhrazených
technických zařízení většinou na náklady zhotovitele. Zhotovitel je těmito kontrolami nucen
provádět stavby kvalitněji, tak aby byly bezpečnější. Odstranění zjištěných závad má většinou
efekt násobnosti odstraňování závad, protože si zhotovitel již málokdy dovolí opakovat
závady zjištěné při kolaudačních řízeních. Inspektoři se zaměřují v průběhu kolaudačních
řízení na podchycení nedostatků, které by mohly negativně ovlivňovat bezpečnost a ochranu
zdraví při práci při užívání staveb. Jedná se většinou o stavby, kde by v případě vydání
kolaudačního souhlasu nebo povolení užívání stavby bez přítomnosti inspektorů OIP a tedy
nezjištění případných závad, mohlo s velkou pravděpodobností dojít ke vzniku mimořádných
událostí, jako jsou úrazy, havárie, ohrožení veřejnosti a podobně.
3.9 Kontrola systému BOZP ve zdravotnických zařízeních se zaměřením
na všeobecnou bezpečnost a elektrická zařízení
Úkol byl proveden na základě výrazného nárůstu počtu závažných a ostatních pracovních
úrazů zaměstnanců ve zdravotnických zařízeních. Kontrolní činnost byla zaměřena na menší
a střední zdravotnická zařízení (např. zdravotní střediska a jiné) včetně soukromých
zdravotnických zařízení.
Cílem úkolu je zjišťování úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve zdravotnických
zařízeních, a to i u nově vzniklých subjektů, u nichž doposud kontroly nebyly provedeny.
Tímto preventivním působením v rámci kontrolní činnosti dodržování bezpečnostních
předpisů vytvořit předpoklady k postupnému snížení pracovní úrazovosti ve sféře
zdravotnictví.
Každý oblastní inspektorát práce provede kontrolu minimálně u 10 zdravotnických zařízení.
90
Kontroly provedou společně inspektoři se zaměřením na všeobecnou bezpečnost a inspektoři
se specializací na elektrická zařízení.
Kontroly byly zaměřeny především na následující oblasti:
-
školení o BOZP; prevence rizik v daném zdravotnickém zařízení (vyhledávání
a hodnocení, přijímání opatření či jejich odstranění, seznámení zaměstnanců s riziky
možného ohrožení života a zdraví včetně rizik nebezpečných chemických látek
a chemických směsí, a dále pak se stanovenými opatřeními),
-
zpracování požadovaných místních provozně bezpečnostních předpisů včetně způsobu
používání a skladování nebezpečných chemických látek a chemických směsí
(bezpečnostní listy, bezpečnostní značky a značení),
-
osobní ochranné pracovní prostředky (zpracování seznamu, poskytování, kontrola
používání),
-
průvodní a provozní dokumentace, údržba, kontroly technických zařízení ve
zdravotnictví,
-
řádná evidence pracovních úrazů a stanovení opatření proti jejich opakování,
-
zajištění revizí elektrických zařízení, instalací, spotřebičů a hromosvodů,
-
odborná kvalifikace k obsluze technických zařízení (např. vyhláška č. 50/1978 Sb.).
Zhodnocení kontrolní činnosti
Kontrola dodržování stavu BOZP ve zdravotnických zařízeních
V rámci úkolu bylo provedeno celkem
145 kontrol. Nejdůležitější údaje z kontrol jsou
uvedeny v následující tabulce. Celkový počet zjištěných nedostatků činí
631, což potvrzuje
význam kontrol. Kontrolami došlo ke zvýšení povědomí zaměstnavatelů, kteří si uvědomují
rizika vyplývající z jejich činností.
Tabulka 1 - Údaje o provedených kontrolách:
OIP
3
4
5
6
7
8
9
10
celkem
Počet kontrol subjektů
31
11
19
10
11
11
29
20
142
Počet kontrol celkem
31
11
19
10
11
11
29
23
145
Počet zjištěných nedostatků
90
58
42
42
35
65
158
141
631
Počet vydaných TOO
11
4
-
5
7
-
1
2
30
Pokuty
1
-
5
-
-
-
-
1
7
Pokuty (v tisících Kč)
20
-
65
-
-
-
-
5
90
Počet kontrol bez nedostatků
3
-
2
-
1
-
1
-
7
TOO … technicko-organizační opatření
91
Zjištěné nedostatky:
Školení zaměstnanců, včetně zdravotní způsobilosti Školení o právních a ostatních předpisech BOZP bylo často prováděno odborně způsobilými
osobami v prevenci rizik, většinou prováděné externě. Zaměstnanci neměli vstupní školení.
V osnovách školení chyběly interní předpisy vydané zaměstnavatelem. Nebyl stanoven obsah,
četnost a způsob ověření znalostí zaměstnanců. Zaměstnanci nebyli řádně seznámeni
s příslušnými bezpečnostními listy. U některých nebezpečných látek nebyl k dispozici
bezpečnostní list.
Vyhledávání a hodnocení rizik, přijímání opatření k jejich působení Vyhledávání rizik bylo prováděno formálně. Přijatá opatření k minimalizaci rizik byla
neadekvátní. Vyhledaná rizika nezahrnují všechny druhy práce a pracovní činnosti, které
zaměstnanci vykonávají. Zaměstnanci nejsou pravidelně seznamováni s nově vyhledanými
riziky. Byla opomíjena rizika spojená s prací s ručními nástroji.
OOPP, mycí, čistící a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje Zaměstnancům nebyly poskytnuty ochranné rukavice schváleného typu. Neposkytování
OOPP na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Zaměstnavatel neměl
zpracován vlastní seznam pro poskytování OOPP. Ochranné rukavice nevhodné pro práci,
které nezajišťovaly ochranu proti možným rizikům práce.
Pracovní úrazy (evidence, stanovení opatření a jejich realizace proti opakování
pracovních úrazů) Knihy úrazů neobsahovaly požadavky platné legislativy na jejich obsah. Osnovy školení
obsahovaly neplatné právní předpisy.
Stroje, technická zařízení a nářadí (provozní dokumentace, bezpečný provoz
a používání, kontroly a revize)
K strojům není k dispozici průvodní dokumentace. Zaměstnavatelé nedoložili provádění
pravidelných kontrol stavu zařízení. Dokumentace o revizích a spotřebičů a strojů byla
neúplná. Nejsou prováděny kontroly a zkoušky ve stanovených termínech. Návody k obsluze
zařízení nebyly v českém jazyce. Zaměstnanci neměli odbornou způsobilost pro práce se
stabilními tlakovými nádobami.
Elektrická zařízení
Nejsou řádně prováděny kontroly a revize včetně zkoušek elektrických zařízení. Chyběly
revize elektrických spotřebičů a hromosvodů.
Skladování nebezpečných látek a směsí Skladování bylo v rozporu s bezpečnostními listy. Nebezpečné látky byly v nepůvodních
obalech. Prostory pro skladování nebezpečných látek nebyly vybaveny na viditelném místě
seznamem osob, oprávněných manipulovat s nebezpečnou chemickou látkou.
92
Bezpečnostní značky a značení Drobné nedostatky se vyskytly v označení únikových východů. Sklady nebezpečných
chemických látek nebyly označeny bezpečnostními značkami. Volné okraje nakládací rampy
nebyly označeny značením označující nebezpečnou hranu a upozorňující na nebezpečí pádu
osob.
Bezpečnost způsobu organizace práce a stanovených pracovních postupů Nebyl vypracován dokument k organizaci provozu dopravních prostředků v areálu
zdravotnického zařízení. Zaměstnanci nebyli chráněni před rizikem v souvislosti s manipulací
s pacienty.
Další zjištění Při kontrolách byli inspektoři dotazováni oblasti týkající se pracovně lékařských služeb.
V rámci kontrol byla poskytována poradenská činnost, která byla ze stran zaměstnavatelů
velice oceňována. Mezi nejčastěji porušované prováděcí právní předpisy patří nařízení vlády
č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, vyhláška č.
48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce
a technických zařízení a nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví požadavky na
bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. Nejčastěji
porušovanou oblastí bylo nedostatečné provádění revizí, kontrol nebo zkoušek u elektrických
zařízení. Z výsledků kontrol vyplývá poměrně dobrá úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci ve zdravotnických zařízeních. Uvedená porušení jsou zjišťována u vcelku malé skupiny
z kontrolovaných subjektů. V rámci kontrol bylo dále zjištěno, že zdravotnické zařízení
poměrně často využívají služeb odborně způsobilých osob, které neprovádí jen úkoly
v hodnocení a prevenci rizik, ale zajišťují i zavedení vnitřního systému řízení BOZP.
Kontrolou zdravotnických zařízení bylo rovněž ověřeno, že zaměstnanci zodpovědní za VTZ
a BOZP ve zdravotnických zařízeních jsou převážně velmi dobře seznámeni se systémy VTZ
a BOZP. Údržba areálu zdravotnických zařízení je prováděna převážně dodavatelským
způsobem. Pracovní úrazovost v kontrolovaných zdravotnických zařízeních spočívá převážně
v uklouznutí, zakopnutí, říznutí a manipulaci. Závěrem lze konstatovat, že ve zdravotnických
zařízeních, kde byla provedena kontrola, je velmi dobrá úroveň systémů VTZ a BOZP a jsou
i velmi dobře implementovány v praxi.
Sankce
Bylo uloženo
sedm pokut v celkové výši
90.000 Kč.
Závěr
Cíl úkolu byl splněn. Kontroly přispěly ke zlepšení stavu na úseku bezpečnosti práce
a bezpečnosti technických zařízení ve vybraných kontrolovaných subjektech, což je patrné
v počtu zjištěných nedostatků.
93
3.10 Kontrola systému BOZP v zemědělství
Činnosti v zemědělství jsou svým charakterem specifické a stále patří mezi činnosti se
zvýšenou mírou rizika. Zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích živočišné
a rostlinné výroby vyžaduje zejména znalost úrazových rizik na těchto pracovištích a znalost
platných právních předpisů, vztahujících se k daným činnostem. Předmětem kontrolní
činnosti byly především zaměstnavatelem stanovené pracovní postupy pro chov zvířat
s ohledem na konkrétní podmínky chovu a činnosti představující závažná rizika pro člověka
(uplatnění konkrétních pracovních postupů např. při činnostech, které jsou úzce spojeny
s manipulací se zvířaty). Dále byly kontroly zaměřeny na bezpečné používání zemědělských
strojů a zařízení, dílenské provozy a zajištění bezpečnosti práce při skladování pohonných
hmot, hořlavých kapalin a tuhých maziv včetně požadavků kladených na jejich bezpečný
provoz.
Cílem úkolu bylo prověřit u subjektů zabývajících se zemědělskou výrobou, zda
zaměstnavatelé vytvářejí bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní
podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímají opatření
k předcházení rizikům. Cílem úkolu byla především minimalizace rizik v zemědělství.
K naplnění stanoveného cíle úkolu byly ke kontrolám přednostně vybírány subjekty, u kterých
nebyla ještě provedena kontrola nebo uplynulo více jak 5 let od poslední kontroly a dále
subjekty, kde je nepříznivý vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti. Výběr subjektů ke kontrolám
nebyl omezen počtem zaměstnanců. Při kontrolách inspektoři vycházeli ze zkušeností
získaných z kontrolní činnosti realizované v předešlých létech.
Předmětem kontroly byly následující oblasti:
- pracovní postupy pro chov zvířat,
- zemědělské stroje a zařízení (provozní dokumentace; zajišťování pravidelné a řádné
údržby a kontroly strojů a zařízení; proškolení zaměstnanců s návody konkrétních strojů
a zařízení, které obsluhují; vybavenost ochranným zařízením; atd.),
- pracoviště pro opravu a údržbu zemědělské techniky a vozidel (určení osob za zajišťování
bezpečného provozu dílen; seznámení zaměstnanců dílen s vyhodnocením rizik při
provádění oprav a údržby zemědělské techniky a s přijatými opatřeními; pracovní jámy
a rampy a požadavky na ně kladené; atd.),
- zajištění bezpečnosti práce při skladování pohonných hmot, hořlavých kapalin a tuhých
maziv.
Zhodnocení kontrolní činnosti
V rámci plnění tohoto úkolu bylo oblastními inspektoráty práce provedeno celkem
325 kontrol, tj. v podstatě stejný počet kontrol jako v předešlém roce. Bylo zkontrolováno
celkem
325 subjektů, z toho byla ve
35 případech provedena kontrola u fyzických osob. Při
všech kontrolách bylo zjištěno celkem
1 508 nedostatků. Z celkového počtu provedených
kontrol pouze v
19 případech nedostatky zjištěny nebyly. Pokud jde o počet zjištěných
94
nedostatků u jednotlivých subjektů, připadá přibližně
5 nedostatků na kontrolovanou osobu.
Tabulka č. 1 obsahuje bližší údaje v rámci plnění úkolu v zemědělství.
Tabulka 1 - Základní údaje:
Počet kontrol
Počet
Počet kontrolovaných
Počet kontrol
OIP
u fyzických
zjištěných
subjektů celkem
celkem
osob
nedostatků
4
33
1
33
129
5
57
2
57
213
6
34
6
34
96
7
44
11
44
148
8
55
4
55
491
9
51
3
51
260
10
51
8
51
171
Celkem
325
35
325
1508
V tabulce 2 je uveden přehled nejčastěji porušovaných právních předpisů. Stejně jako
v loňském roce, nejčastěji zjišťované nedostatky se týkaly nedodržování ustanovení zákoníku
práce, dále pak nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a
pracovní prostředí a zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Z následujícího grafu je zřejmé
zastoupení zjištěných porušení jednotlivých právních předpisů.
% ze zjištěných porušení předpisů
Zákon č. 262/2006 Sb.
3 5
Nařízení vlády č. 101/2005
28
13
Sb.
Zákon č. 309/2006 Sb.
Nařízení vlády č. 378/2001
Sb.
24
Nařízení vlády č. 27/2002
27
Sb.
Ostatní
Nejčastěji porušovaná ustanovení se týkají pracovišť a pracovního prostředí, která
nesplňovala další podrobnější požadavky, které jsou stanoveny v příloze k uvedenému
nařízení vlády.
Při plnění hlavního úkolu inspektory bylo zjištěno, že nejvíce nedostatků při kontrolách
zemědělských subjektů se stále vyskytuje u výrobních a provozních budov. Počet zjištěných
nedostatků v této oblasti zůstal přibližně na stejné úrovni, jako v roce předešlém. Velký počet
95
nedostatků byl zjištěn v oblasti skladů a skladování. Zjištěný stav lze odůvodnit skutečností,
že kontroly byly mimo jiné zaměřeny na problematiku skladování na pracovištích pro opravu
a údržbu zemědělské techniky a na skladování pohonných hmot, hořlavých kapalin a tuhých
maziv.
Hodnocení výsledků kontrol podle oblastí zadání úkolu:
Pracovní postupy pro chov zvířat
V případě kontrol stanovení pracovních postupů při chovu zvířat dle nařízení vlády č. 27/2002
Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel
povinen zajistit při práci související s chovem zvířat, lze konstatovat, že ve většině případů
kontrolované osoby sice mají stanoveny pracovní postupy, ale pouze ve všeobecné rovině,
bez ohledu na specifika vlastního provozu. Při kontrolách je často předkládáno pouze opsané
nařízení vlády č. 27/2002 Sb. a není dodržována povinnost stanovit konkrétní pracovní
postupy pro jednotlivé kategorie zvířat. Nestanovení pracovních postupů u zaměstnavatelů
zřejmě vyplývá z neznalosti právních předpisů. V mnoha případech jsou při kontrole
předkládány pouze pracovní náplně nebo časové snímky práce zaměstnanců bez ohledu na
existující rizika a jejich následnou eliminaci. Z toho je zřejmé, že konkrétní pracovní postupy
nemají tito zaměstnavatelé stanoveny a zaměstnanci nejsou seznamováni s opatřeními
vedoucími k minimalizaci existujících rizik při chovu zvířat s ohledem na rizikové činnosti,
při kterých by měla být věnována zvýšená pozornost zvířatům v situacích uvedených v § 2
odst. 1 nařízení vlády č. 27/2002 Sb. Tyto nedostatky byly zjištěny u stanovených pracovních
postupů, které neřešily mimo jiné způsob zajištění bezpečnosti práce např. při nakládce zvířat
na dopravní prostředky a pohyb osob během této činnosti, způsob zajištění bezpečnosti práce
při havarijních situacích, veterinárních zákrocích, pracovní postup při značkování telat, kdy se
mohou projevit rizika obranné reakce krav pečujících o svá mláďata atp. Kontrolou velkých
farem s velkou koncentrací zvířat bylo zjištěno, že většinou mají požadované pracovní
postupy vypracovány. Některé pracovní postupy však postrádaly aplikaci na místní
podmínky. U menších subjektů bylo často zjišťováno, že nemají vypracovány pracovní
postupy vůbec nebo byly zpracovány nedostatečně a neodrážely skutečnou realitu při chovu
zvířat.
Zemědělské stroje a zařízení
Při kontrolách zemědělských strojů a zařízení byla v oblasti zajišťování pravidelné a řádné
údržby a kontroly strojů a zařízení zjištěna rozdílná úroveň u jednotlivých kontrolovaných
subjektů. Byly zaznamenány subjekty, které ve sledované oblasti neměly zásadní nedostatky
a pak subjekty, které své povinnosti neplní odpovídajícím způsobem. V provozech, zejména
ve starších objektech, jsou používány stroje a zařízení, které zde takzvaně dosluhují,
a zaměstnavatelé k nim nemají potřebnou provozní dokumentaci. Zaměstnavatel k těmto
strojům velice často nemá zpracován ani místní provozní bezpečnostní předpis, v rozsahu
stanoveném NV č. 378/2001 Sb. U těchto strojů a zařízení jsou zjišťovány z hlediska
bezpečné práce takové nedostatky, pro které jsou tyto stroje a zařízení už nevhodné pro
bezpečnou práci. U nových strojů a zařízení je provozní dokumentace převážně vedena.
96
Kontrolami bylo dále zjištěno, že u zemědělských strojů a pomocných mechanizmů stále
přetrvávají nedostatky při provádění jejich pravidelné a řádné údržby, kontroly a revizí, při
proškolení obsluh, seznamování s návody k obsluze konkrétních strojů a zařízení a vedení
provozní dokumentace stanovené výrobcem. U mnoha kontrolovaných subjektů bylo zjištěno,
že není prováděna důsledná kontrola technického stavu provozované zemědělské
mechanizace, např. krmných vozů, nakladačů, vozů na slámu s posuvným dnem, fekálních
vozů, traktorů, oběžných shrnovačů chlévské mrvy a dalších zemědělských strojů
používaných v rostlinné a živočišné výrobě. Přetrvávající nedostatky byly také zjištěny
v chybějících krytech kloubů náhonů, řetězových převodů, frézovacích válců u míchacích
krmných vozů a řemenových pohonů.
Vzhledem k nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců (obsluh zemědělských strojů), malým
počtem zájemců o práci v zemědělské prvovýrobě a nedostatek absolventů učňovského
školství profese opravář zemědělských strojů – zemědělec a generačním odchodem
zaměstnanců důchodového věku, začíná spousta kontrolovaných subjektů provoz drahých
a výkonných zemědělských strojů zajišťovat kvalifikovanou obsluhou.
Při kontrolách bylo často zjišťováno, že u zařízení pro plynulou dopravu nákladů
(dopravníků), používaných v objektech živočišné výroby k dopravě chlévské mrvy, krmných
směsí apod., zaměstnavatelé často nemají zpracován místní provozní bezpečnostní předpis,
aplikovaný na konkrétní podmínky provozu. Bylo zjištěno, že obsluhy traktorů, malých
kolových nakladačů a krmných vozů nebyly seznámeny s návody k obsluze těchto strojů, tedy
s průvodní dokumentací strojů, které obsluhovaly. Vliv na tuto skutečnost má mnohdy
centralizace a sídlo zemědělských subjektů, kdy stáje a technika jsou vzdáleny od sídla
desítky i stovky kilometrů, a příslušná dokumentace je k dispozici jen v jejich sídle. Pozitivní
skutečností v této oblasti je fakt, že se snižuje rizikovost na pracovištích modernizací
strojového parku. Rizika jsou v této oblasti eliminována tím, že údržbu ve valné míře řeší
odborný značkový servis dodavatele techniky.
Pracoviště pro opravu a údržbu zemědělské techniky
Při kontrolách pracovišť určených pro opravu a údržbu zemědělské techniky byly zjišťovány
u zemědělských subjektů rozdílné skutečnosti. Na jedné straně nebylo zjištěno závažné
porušování právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce ze strany zemědělského subjektu,
na straně druhé bylo zjištěno, že zaměstnavatelé si své povinnosti v oblasti bezpečnosti práce
řádně neplní. Kontrolou bylo často zjišťováno, že zaměstnanci jsou seznamováni s riziky své
pracovní činnosti; s návody k obsluze strojů a zařízení; mají platné oprávnění při provádění
speciálních prací (např. svařování, elektrotechnické činnosti, činnosti jeřábníků, vazačů,
topičů atd.). Dále bylo zjišťováno, že obráběcí stroje a zařízení, včetně ručního přenosného
nářadí, jsou kontrolovány a revidovány; ochranné kryty u strojů byly osazeny a byly funkční.
Zaměstnanci dílen byli seznamováni s návody k obsluze opravovaných zemědělských strojů,
včetně pracovních rizik. V převážné části kontrolovaných subjektů je minimální zastoupení
zaměstnanců v dílnách, kteří ještě v době sezónních prací (např. přípravy půdy, setí, sklizně
pícnin, obilovin, kukuřice a při výpadku, nemoci, dovolené atd.) jsou nasazováni na obsluhu
jednotlivých samochodných zemědělských strojů. U těchto subjektů je často řešena
problematika kvalifikovaných a zručných zaměstnanců (opravářů). Dále bylo zjištěno, že
97
vzájemná informovanost (plní-li na jednom pracovišti zaměstnanci dvou a více
zaměstnavatelů) je prováděna; kontrolované pracovní jámy odpovídaly bezpečnostním
předpisům a nebyly zjištěny závažné nedostatky; kontrolou provozovaných ramp nebyly
zjištěny závažné nedostatky ze strany provozovatelů; prostředky první pomoci
u kontrolovaných subjektů byly k dispozici; provozní předpisy pro sklady a skladování byly
zpracovány; svařovací soupravy – kontroly těsnosti hadic prováděny, záznamy vedeny,
zajištění lahví provedeno a OOPP přidělovány a při prováděné kontrole používány.
Nutno ale konstatovat, že je stále zjišťováno, že stroje a zařízení opravárenských provozů
nejsou vybaveny průvodní dokumentací. Zaměstnavatelé si neuvědomují povinnost uchovat
ke strojům a zařízením návody k obsluze nebo zpracovat místní bezpečnostní provozní
předpisy a v nich stanovit provádění kontrol nejméně jedenkrát za 12 měsíců. Zaměstnavatelé
neudržují často stroje a zařízení v řádném stavu. Stroje a strojní zařízení nejsou velmi často
vybaveny ochrannými kryty nebo jsou vybaveny poškozenými kryty a existuje riziko
kontaktu nebo zachycení zaměstnance pohybujícími se částmi pracovního zařízení. Dále bylo
často zjišťováno, že se neprovádí pravidelné kontroly strojního zařízení a revize elektrického
ručního nářadí. Není dodržována ani povinnost stanovená v § 3, odst. 4, písm. b) nařízení
vlády č. 101/2005 Sb., k dodržování termínů a lhůt pro provádění kontrol, zkoušek, revizí,
termínů údržby, oprav a rekonstrukce technického vybavení pracoviště, včetně pracovních
a výrobních prostředků a zařízení. Pouze zřídka zaměstnavatel jasně určil osoby, k jejichž
povinnostem patří zajišťování bezpečného provozu, používání, údržby, úklidu, čištění a oprav
pracovišť, dle požadavku § 3, odst. 3, písm. a) NV 101/2005 Sb. Rovněž v mnoha případech
u kontrolovaných osob není určena osoba odpovědná za vedení příslušné dokumentace
a záznamů o vybavení pracoviště, jak určuje požadavek § 3, odst. 3, písm. b) nařízení vlády č.
101/2005 Sb. Nezajištění uvedených povinností kontrolovanými subjekty mají pak za
následek velký počet zjištěných nedostatků na jednotlivých pracovištích.
V oblasti provádění údržby, kontrol a revizí provozovaných strojů a zařízení je dále častým
nedostatkem neodstraňování závad, které jsou uvedeny v revizních zprávách. Kontrolované
osoby, když už mají provedené revize, uvedené závady neodstraňují. Na pracovištích pro
opravu a údržbu zemědělské techniky jsou provozovány především starší kovoobráběcí
a tvářecí stroje a zařízení, které často neodpovídají požadavkům výkonu bezpečné práce.
Zaměstnavatel k těmto strojům nemá potřebnou provozní dokumentaci, ani místní provozní
bezpečnostní předpis. U těchto strojů a zařízení jsou zjišťovány z hlediska bezpečné práce
závažné nedostatky, pro které jsou nevhodné pro práci. U pracovních jam často chybí
označený manipulační prostor; dále značky, upozorňující na nebezpečí pádu a značky
s vyznačením zakázaných prací a činností. Kontrolou bylo rovněž zjištěno, že zaměstnavatelé
při provádění oprav a údržby strojů a zařízení v mnoha případech nevedou řádnou
dokumentaci o vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních. Tam, kde
zaměstnavatelé povinnosti ohledně vyhledávání a vyhodnocování rizik plnili a vedli
požadovanou dokumentaci, pak i seznamovali zaměstnance s vyhodnocením rizik.
Závěrem lze konstatovat, že pracoviště pro opravu a údržbu zemědělské techniky ustupují
v současné době do pozadí z důvodů poskytovaných záruk a servisů od výrobců. Ústup těchto
98
pracovišť však s sebou nese paradoxně větší počet zjišťovaných nedostatků při prováděných
kontrolách a to převážně z důvodů snižování důležitosti a potřebnosti těchto pracovišť včetně
odbornosti zaměstnanců, pro které už není opravář zemědělské techniky či automechanik
primární náplní práce.
Zajištění bezpečnosti práce při skladování pohonných hmot, hořlavých kapalin a tuhých
maziv
I z výsledků provedených kontrol k zajištění bezpečnosti práce zmíněné oblasti je patrné, že
některé zemědělské subjekty věnují této problematice patřičnou pozornost, ale jsou
i zemědělské subjekty, u kterých při těchto kontrolách byly zjištěny nedostatky ve všech
kontrolovaných oblastech. Tam, kde je náležitá pozornost této problematice věnována, mají
zpracovány místní řády skladů pohonných hmot, včetně proškolení a určení odpovědné osoby.
Rovněž tyto sklady mají označeny bezpečnostními tabulkami. Dále bylo zjištěno, že provádějí
revize elektrických zařízení. Stejně tak bylo doloženo, že v pravidelných intervalech provádějí
kontroly technologických zařízení výdejních a čerpacích stanic, včetně dokladů o odstranění
zjištěných nedostatků. Tuto pozitivní skutečnost zjištěnou při kontrolách ovlivňuje i fakt, že
oblast skladování pohonných hmot, hořlavých kapalin a tuhých maziv podléhá kontrolám
a dozoru dalších kontrolních orgánů (např. hasičský záchranný sbor, Česká inspekce životního
prostředí). Z provedených kontrol k zajišťování bezpečnosti práce při skladování pohonných
hmot, hořlavých kapalin a tuhých maziv vyplynula skutečnost, že plnění této povinnosti závisí
na velikosti kontrolovaného subjektu. Čím větší je kontrolovaný subjekt, tím je zajištění
bezpečnosti práce při skladování pohonných hmot, hořlavých kapalin a tuhých maziv na vyšší
úrovni. Zaměstnavatelé mají tendenci při nízkém stavu skladovaných pohonných hmot,
hořlavých kapalin a maziv zajišťování bezpečnosti práce při jejich skladování podceňovat.
Nejčastějším porušením při těchto kontrolách byla zjištěna skutečnost, že zemědělské
subjekty neměly zpracován místní řád skladu, včetně scházejícího označení skladu
bezpečnostní tabulkou a neprováděly revize elektrického zařízení čerpacích stanic.
Sankce
Zemědělským subjektům bylo uloženo celkem
32 pokut v celkové výši
662.000 Kč. Oproti
roku 2012 došlo k navýšení počtu pokut přibližně o 50 % a k navýšení jejich výše více než
o 30 %. V rámci plnění úkolu nedošlo k žádnému vydání zákazu používání výrobních
prostorů, strojů a zařízení, technologií, resp. provádění činnosti (užívání nebezpečného
postupu práce). Kontroly byly ve většině případů ukončeny vydáním písemného opatření
k odstranění zjištěných nedostatků, včetně přiměřených lhůt k jejich odstranění.
Závěr
Lze konstatovat, že zaměření a cíl tohoto hlavního úkolu pro rok 2013 byl splněn. Ze
zjištěných skutečností vyplývá, že kontroly se zaměřením na kontrolu BOZP v zemědělství
mají své opodstatnění, protože situace v českém zemědělství v oblasti bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci stále nedosahuje úrovně, kterou požadují právní předpisy. Poznatky získané
při plnění tohoto úkolu lze hodnotit pozitivně a jednoznačně prokazují, že účinnou preventivní
99
činností u kontrolovaných subjektů se zvyšuje nejen jejich právní vědomí, ale také i jejich
přístup k zajišťování oblasti BOZP. Se stále se zvyšující úrovni techniky a technologií jsou
kladeny i vyšší nároky na úroveň řízení. S tím souvisí i celková disciplína v dodržování
pracovních postupů a bezpečnostních zásad, která je především záležitostí odpovědných
vedoucích zaměstnanců. Stále platí, že řídit znamená znát a znalosti je nutno neustále
doplňovat a zlepšovat tak, aby současně se zkvalitňováním a zvyšováním výroby byla
zkvalitňována a zdokonalována péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Více než kde
jinde zde platí zásada, že účinná prevence je vždy levnější než likvidace následků škod.
S ohledem na náročnost a složitost práce v zemědělské prvovýrobě je zapotřebí tomuto
odvětví nadále věnovat zvýšenou pozornost. Zaměření hlavního úkolu na kontrolu systému
BOZP v zemědělství v roce 2014 přispěje k dalšímu zvýšení úrovně bezpečnosti práce
u zemědělských subjektů.
3.11 Dodržování bezpečnosti práce při manipulaci a skladování dříví
Při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru evidoval Státní úřad inspekce práce
v Opavě v roce 2010 deset smrtelných pracovních úrazů (dále jen „SPÚ“), z toho byly tři SPÚ
se staly v souvislosti s dopravou, skladováním a manipulací s dřívím. V tomtéž roce bylo
evidováno 23 závažných pracovních úrazů (dále jen „ZPÚ“), tzn., že se jedná o pracovní
úrazy s hospitalizací delší jak 5 dnů, z toho v souvislosti se skladováním, dopravou a
manipulací s dřívím 8 ZPÚ. V roce 2011 bylo evidováno 14 SPÚ, z toho tři při dopravě,
manipulaci s dřívím a údržbě strojů a 39 ZPÚ, z toho 13 v souvislosti s dopravou,
skladováním a manipulací dříví. V souvislosti s dopravou, skladováním a manipulací dříví
nebyl v roce 2013 evidován žádný smrtelný pracovní úraz, ale bylo evidováno 29 ZPÚ, z toho
11 v souvislosti s dopravou, skladováním a manipulací dříví. Dodržování bezpečnosti práce
osobami samostatně výdělečně činnými a zaměstnavateli při práci v lese je povinností
vyplývající jak z relevantních zákonů, tak z nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví
způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při
práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru. Zaměstnavatelem se pro tyto účely
rozumí rovněž podle § 12 a § 13 zákona č. 309/2006 Sb., osoba samostatně výdělečně činná.
Cílem prováděných kontrol bylo vyvodit jednak potřebný tlak na vedení kontrolovaných
subjektů k dodržování bezpečnostních předpisů, a tím vytvořit předpoklady k minimalizaci
pracovní úrazovosti při práci v lese, jednak zvýšit preventivní působení na BOZP, zejména při
skladování a manipulaci s dřívím. Provedení úkolu bylo logickým pokračováním kontrolních
akcí provedených v létech 2010 až 2012.
V návaznosti na uvedené události byla provedena kontrola jak u zaměstnavatelů, tak u osob
samostatně výdělečně činných přímo na pracovištích v lese a na pracovištích obdobného
charakteru, nebo v manipulačních skladech dříví tak, aby kontrolní činnost měla co největší
preventivní účinnost s ohledem na vykonávanou práci. Každý oblastní inspektorát práce
provedl kontrolu nejméně u 10 subjektů. Kontroly byly provedeny inspektory s příslušnou
odborností.
100
Předmětem kontroly byla bezpečnost práce při skladování a manipulaci s dřívím se
zaměřením na:
-
kontrolu stavu provozní a průvodní dokumentace, včetně dalších interních dokumentů se
vztahem k vyhledání rizik na pracovišti,
-
školení a přípravu k výkonu práce,
-
bezpečné provozování technických zařízení a strojů, včetně stavu bezpečnostních prvků,
-
dodržování bezpečných pracovních postupů.
Zhodnocení kontrolní činnosti
V rámci tohoto úkolu bylo určeno provedení nejméně 10 kontrol na inspektorát práce.
Oblastní inspektorát práce pro hlavní město Prahu nebyl do úkolu zahrnut. Všechny oblastní
inspektoráty práce splnily požadavek provést alespoň 10 kontrol na inspektora příslušné
odbornosti, mimo OIP 08, který provedl 9 kontrol u 8 kontrolovaných subjektů. V roce 2013
bylo provedeno 95 kontrol u 92 subjektů. Výběr subjektů ke kontrole byl proveden na základě
místních znalostí regionu jak u právnických osob (66), tak u fyzických osob (26). Při těchto
kontrolách bylo zjištěno 231 porušení právních předpisů ve vztahu k bezpečnosti a ochraně
zdraví při práci. Celkový plánovaný počet kontrol za Státní úřad inspekce práce byl splněn.
Z celkového počtu zjištěných porušení bylo inspektory OIP ve 196 případech uloženo, podle
§ 7 odst. 1 písm. k) zákona o inspekci práce, opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
Tabulka 1 - Základní údaje:
OIP
3
4
5
6
7
8
9 10 Celkem
Počet kontrolovaných subjektů
x 10 20 12 16 8 13 15
92
Počet kontrolovaných fyzických osob
x
1
5
1
7 2
7
3
26
Počet kontrol
x 10 20 12 16 9 13 15
95
Počet nedostatků
x 32 42 17 36 3 35 66
231
Počet opatření
x 29 30
6 33 3 32 63
196
Údaje v tabulce jsou uvedeny k 09. 01. 2014
Nejčastěji porušovaným právním předpisem byl zákoník práce (32 %), následován nařízením
vlády č. 101/2005 Sb. (27 %), o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní
prostředí. Další v pořadí bylo nařízení vlády č. 28/2002 Sb. (15 %), kterým se stanoví způsob
organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese
a na pracovištích obdobného charakteru, následován nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým
se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení,
přístrojů a nářadí (13 %).
101
Graf 1 Zjištěná porušení právních předpisů (v %):
262/2006 Sb.
101/2005 Sb.
28/2002 Sb.
378/2001 Sb.
309/2006 Sb.
168/2002 Sb.
201/2010 Sb.
495/2001 Sb.
Přehled nejčastějších porušení ostatních závazných právních předpisů
Porušení nařízení vlády č
. 101/2005 Sb.,
o podrobnějších požadavcích na pracoviště
a pracovní prostředí:
-
§ 3, odst. 1. V 5 případech nebylo pracoviště po dobu provozu udržováno potřebnými
technickými a organizačními opatřeními, splňujícími požadavky tohoto nařízení, ve
stavu, který neohrožuje bezpečnost a zdraví osob,
-
§ 3, odst. 4. Zaměstnavatel v 8 případech nezajistil stanovení termínů, lhůt a rozsahu
kontrol, zkoušek technického vybavení pracoviště, včetně pracovních a výrobních
prostředků a zařízení, s ohledem na jejich provedení, doporučení výrobce a způsob
používání. Nedodržel termíny a lhůty pro provádění těchto činností, neurčil osobu, jejíž
povinností je zajistit provádění těchto činností, nestanovil termíny, lhůty a rozsah pro
uvedené činnosti a neuchovával o těchto činnostech záznamy,
-
§ 4, odst. 1. Zaměstnavatel v 54 případech porušil některé ustanovení uvedené v příloze
tohoto nařízení.
Porušení nařízení vlády
č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce
a pracovních postupů,
které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na
pracovištích obdobného charakteru: -
§ 2, odst. 1. Ve 4 případech zaměstnavatel nestanovil pracovní postupy a neorganizoval
práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru s ohledem na vykonávanou činnost,
technologické postupy, zvláštnosti pracoviště, pracovní podmínky, bezpečnost provádění
jednotlivých pracovních úkonů,
102
-
§ 3 - Příloha. Zaměstnavatel ve 32 případech porušil některé ustanovení uvedené
v příloze tohoto nařízení.
Porušení nařízení vlády
č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný
provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí:
-
§ 3, odst. 1. V 5 případech kontrolovaný subjekt nepoužíval zařízení k účelům a za
podmínek, pro které je určeno, v souladu s provozní dokumentací; v 6 případech
nevybavil zařízení zábranou nebo ochranným zařízením, nebo nepřijal opatření tam, kde
existovalo riziko kontaktu nebo zachycení zaměstnance pohybujícími se částmi
pracovního zařízení a nezabezpečil ochranu života a zdraví. Ve dvou případech nechránil
zaměstnance proti nebezpečnému dotyku u zařízení pod napětím a v 6 případech
neoznačil používané stroje, technické zařízení, přístroje a nářadí výstražnými nebo
informačními značkami, sděleními, značením nebo signalizací, které jsou srozumitelné
a mají jednoznačný charakter,
-
§ 3, odst. 5. Ve dvou případech kontrolovaný subjekt používal stroj/zařízení v rozporu
s požadavky přílohy 3. V jednom případě nevybavil zdvižný manipulační vozík
zádržným systémem, zajišťujícím připoutání obsluhy k sedadlu, aby nedošlo k jejímu
přimáčknutí při převrácení vozíku. V jednom případě nezabezpečil manipulační vozík
před spouštěním nepovolanými zaměstnanci,
-
§ 4, odst. 1. V šesti případech kontrolovaný subjekt nestanovil rozsah kontroly zařízení
místním provozním bezpečnostním předpisem,
-
§ 4, odst. 2. V pěti případech kontrolovaný subjekt nevybavil zařízení provozní
dokumentací.
Porušení
zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci, ve znění pozdějších předpisů:
-
§ 2, odst. 1 písm. e). V 1 případě zaměstnavatel nezajistil pravidelnou údržbu, úklid
a čištění pracoviště,
-
§ 4, odst. 1 písm. a). Ve dvou případech zaměstnavatel nezajistil, aby používané stroje
a zařízení byly vybaveny ochrannými zařízeními, která chrání život a zdraví
zaměstnanců,
-
§ 4, odst. 1 písm. c). Ve 13 případech zaměstnavatel nezajistil, aby stroje, technická
zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány
a revidovány,
-
§ 5, odst. 1 písm. b). V pěti případech zaměstnavatel neorganizoval práci a nestanovil
pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a
aby zaměstnanci nebyli ohroženi padajícími nebo vymrštěnými předměty nebo materiály,
-
§ 6, odst. 1. Ve dvou případech zaměstnavatel neumístil bezpečnostní značky a značení
na pracovištích, na kterých jsou vykonávány práce, při nichž mohlo dojít k poškození
zdraví.
103
Hodnocení výsledku kontrol podle oblastí zadání úkolu:
OOPP
Porušení právních předpisů bylo zjištěno v 6 % případů (např.: nevytvoření vlastního seznamu
OOPP zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a/nebo neposkytnutí osobní ochranných
pracovních prostředků, používání ochranných přileb po době použitelnosti).
Pracoviště
Porušení právních předpisů bylo zjištěno ve 24 % případů (např.: sklady dříví nebyly
zajištěny proti vstupu nepovolaným osobám; nedostatečné výstražné značení přechodových
technologických lávek a schodišť, neoznačení vrat a nakládacích ramp; nedostatky byly
zjištěny v oblasti manipulačních jednotek a regálů. Značné množství nedostatků bylo
zjišťováno v oblasti elektroinstalace (např.: nedostatečné upevnění instalací, zásuvky bez
krycího víčka proti vnikání prachu, materiálem zastavěné rozvaděče, nebo na zemi volně
ložené, nechráněné přívodové elektrické kabely).
Školení a příprava k výkonu práce
Ve většině případů zaměstnavatelé zajistili dostatečné vyhodnocení rizik na pracovištích a
seznámili s nimi formou pravidelných školení své zaměstnance, případně proškolili i ostatní
osoby, které se s jejich vědomím na těchto pracovištích zdržovaly. Porušení právních předpisů
bylo zjištěno v 7 % případů (např.: nebylo zajištěno školení o právních a ostatních předpisech
k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a znalosti zaměstnanců nebyly ověřovány).
Kontrola stavu provozní a průvodní dokumentace, včetně dalších interních dokumentů
se vztahem k vyhledání rizik na pracovišti
Porušení právních předpisů bylo zjištěno ve 24 % případů. V mnoha případech nebyl
v manipulačním skladu dříví doložen místní řád skladu/místní provozní bezpečnostní předpis.
Nedostatečný obsah těchto dokumentů tvořil značnou část zjištěných nedostatků. Jednalo se
zejména o neuvedení konkrétních pracovních postupů, čímž zaměstnavatelé nevytvářeli na
skládkách a v manipulačních skladech bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a
pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a tím
nepřijímali opatření k předcházení rizikům. U používaných strojů a zařízení v mnoha
případech nebyla doložena výrobní, nebo provozní dokumentace. Zvýšená četnost nedostatků
se rovněž vyskytla ve vztahu k vedení dokumentace k používaným strojům a zařízením.
Zaměstnavatelé v některých případech nestanovili termíny, lhůty a rozsah kontrol, zkoušek a
revizí stroje/zařízení místním provozním bezpečnostním předpisem. Mezi zjištěné nedostatky
rovněž patřilo nevedení dokumentace o těchto kontrolách. Ve vztahu k používání ručních
motorových řetězových pil zaměstnavatelé nevedli evidenci o stavu řetězové pily a době
používání, včetně záznamů o výsledcích kontrol a oprav, jak ukládá příloha, část III, NV č.
28/2002 Sb. Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní
prostředky a nářadí byly pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány.
Neprovádění těchto činností má přímý vztah k pracovní úrazovosti.
104
Bezpečné provozování technických zařízení, strojů, včetně stavu bezpečnostních prvků
Nejvyšší četnost porušení právních předpisů (ve 26 % případů) byla zjištěna při kontrolách
bezpečného provozování technických zařízení, strojů a funkčního stavu bezpečnostních
prvků. Mezi nejčastěji zjišťované nedostatky patřily chybějící kryty a neoznačené, nebo
nečitelné označení ovládacích prvků stojů a zařízení. Nedostatky v elektroinstalaci strojů
tvořily další významnou část zjištěných nedostatků. Zjištěné nedostatky potvrzují skutečnost,
že provádění kontrol, údržby a revizí strojů a zařízení nebylo vždy u kontrolovaných subjektů
pravidlem.
Dodržování bezpečných pracovních postupů Porušení právních předpisů bylo zjištěno ve 12 % případů. Více jak polovina zjištěných
nedostatků byla ve vztahu k požadavkům části IV (soustřeďování dříví) a V (manipulace
a skladování dříví) Přílohy k NV č. 28/2002 Sb. V průběhu soustřeďování dříví byl na
skládkách zjišťován nepřirozený sklon soustřeďovaného dříví. V manipulačních skladech
byl při volném uskladnění dříví zjišťován takový sklon, že mohlo dojít k jeho
samovolnému pohybu. V mnoha takových případech nebylo zjištěno použití zajišťovacích
klínů.
Graf 2 – Počty porušení podle zaměření kontrol (v %):
Dodržování
OOPP 6%
pracovních
postupů 12%
Pracoviště 24%
Provozování
zařízení a strojů
26%
Školení a
Provozní a
příprava k
průvodní
výkonu práce
dokumentace
8%
24%
Sankce
V rámci plnění tohoto úkolu byly navrženy ve smyslu zákona o inspekci práce dvě pokuty v
celkové částce
65 000 Kč. Nedošlo k žádnému vydání zákazu používání nářadí, stroje a
pracoviště. Kontroly byly ve většině případů ukončeny vydáním písemného opatření k
odstranění zjištěných závad, včetně přiměřených lhůt k jejich odstranění.
105
Závěr
Provedená kontrolní akce „Dodržování bezpečnosti práce při manipulaci a skladování dříví“
byla logickým pokračováním kontrol, které Státní úřad inspekce práce ve spolupráci s místně
příslušnými oblastními inspektoráty práce provedl v roce 2011 a 2012, a které byly cíleně
zaměřeny na dodržování bezpečnosti práce jak osobami samostatně výdělečně činnými, tak
zaměstnavateli při práci v lese. V souladu se zadáním úkolu pro rok 2013 byla kontrola
provedena v celém rozsahu jak u fyzických, tak u právnických osob. Celkový počet kontrol
byl splněn a překročen. Je skutečností, že v současné době dochází ke změně místa
sortimentace dříví.
Dřívější druhování dříví v manipulačních skladech je nahrazováno činností, kdy dřevní hmota
je manipulována a sortimentována na určené výřezy přímo v lese. Je zřejmé, že příčinou
tohoto stavu jsou zejména ekonomické důvody, které úzce souvisí s především s masivním
nástupem harvestorové technologie. V rámci stanoveného úkolu byla kontrolována jak lesní
pracoviště, kde se provádí manipulace a skladování dříví v sortimentech, nebo celých délkách,
tak ve skladech, které na tyto lesní skládky navazují, a které tvoří mezistupeň před jeho
dalším pilařským, nebo jiným zpracováním. V prvním případě se jednalo o dlouhé, nebo
sortimentované dříví, které bylo skladováno na odvozním místě (okraje lesních porostů, nebo
luk a okraje účelových komunikacích, které byly sjízdné pro odvozní soupravy). Ve druhém
případě se většinou jednalo o manipulační sklady, v některých případech s navazujícím
pilařským provozem. V menší míře byly kontrolovány klasické sklady s manipulační linkou.
Transport dříví v těchto skladech byl prováděn zejména čelními traktorovými nakladači
a/nebo jeřáby. Některé subjekty využívaly pro manipulaci dřeva v těchto skladech OSVČ.
Předmětem kontrol byla i bezpečnost práce obsluh zdvihacích zařízení provozovaných
souprav na odvoz dřeva.
Při kontrolách se objevily závady jak se vztahem k vyhledávání rizik, vedení dokumentace
a školení, tak ve vztahu k bezpečnosti používaných strojů a zařízení a provádění bezpečných
pracovních postupů. Zatímco v oblasti školení a přípravy k výkonu práce bylo opakovaně
zejména zjišťováno, že zaměstnanci nebyli seznámeni s návody k obsluze, nebo s bezpečnými
pracovními postupy (např.: podle nařízení vlády č. 28/2002 Sb.), tak v oblasti vedení
dokumentace bylo při kontrolách průvodní a provozní dokumentace, a dokumentace ve
vztahu k vyhledávání rizik zjišťováno více nedostatků. Byla zjišťována neexistence
dokumentů, nebo dokumentace byla neúplná (např. součástí dokumentu Místní řád skladu
nebyl náčrt půdorysného plánu skladu). Jako závažné zjištění lze hodnotit skutečnost, kdy
kontrolované subjekty neměly vyhodnoceny rizika. Velmi častým a závažným jevem bylo
formální a vágní vyhodnocení rizik, bez faktického vztahu k rizikům vykonávané činnosti.
Kontrolou strojů a zařízení byly opakovaně zjišťovány závažné nedostatky, jako jsou
chybějící kryty a bezpečnostní značky. Zjištěné neoznačené, nebo nečitelné ovládací prvky
jsou kromě chybějících krytů příčinou evidovaných pracovních úrazů.
Nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních
postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného
106
charakteru v Příloze, části V. (Manipulace a skladování dříví) dává zaměstnavateli povinnost,
aby při volném uskladňování dříví na skládce dodržel takový sklon uskladněného dříví, aby se
zabránilo jeho samovolnému pohybu. K zajištění uskladněného dříví musí použít zajišťovací
klíny. Nedodržení sklonu skladovaného dříví a nepoužití zajišťovacích klínů patřily mezi
velmi časté zjištění porušení právních předpisů, přičemž § 5 zákona č. 309/2006 Sb., ukládá
zaměstnavateli organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány
zásady bezpečného chování na pracovišti, a aby zaměstnanci nebyli ohroženi padajícími nebo
vymrštěnými předměty nebo materiály. Proces informování o rizicích pracoviště jiným dalším
fyzickým, nebo právnickým osobám (zadavatelem práce), které na tomto pracovišti s jeho
vědomím vykonávají pracovní činnost, patří mezi další, v průběhu kontrol negativně
hodnocené skutečnosti. Nezabezpečení vstupu nepovolaným osobám na pracoviště, nebo
neoznačení komunikací (včetně např.: přechodových lávek) patřily mezi opakované
zjišťované nedostatky. Nedodržování pracovních a technologických postupů při manipulaci
a skladování dříví je každoročně příčinou mnoha pracovních úrazů. Společnosti skladující
dříví na pracovištích v lese a na pracovištích obdobného charakteru by si měli rovněž
uvědomit, že riziko rozvalení skládky může způsobit i nepracovní zranění, nebo smrt. Zvlášť
ohroženou skupinou jsou v tomto případě děti.
Přínosem provedených kontrol je skutečnost, že jak zaměstnavatelé, tak fyzické osoby byli
upozorněni na plnění povinností souvisejících s dodržováním zásad bezpečné práce, zejména
při manipulaci a skladování dříví. Preventivní působení inspektorů v průběhu jednotlivých
kontrol bylo rovněž účinným nástrojem pro prevenci BOZP. S ohledem na množství
a závažnost zjištěných nedostatků při manipulaci a skladování dříví se lze domnívat, že
kontrola byla zvolena vhodně. Provádění dalších, takto zaměřených kontrol lze doporučit.
3.12 Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci
závažných havárií
V roce 2013 proběhly kontroly právních subjektů na základě požadavků zákona č. 59/2006
Sb., o prevenci závažných havárií ve vybraných objektech nebo zařízeních, v nichž jsou
umístěny nebezpečné chemické látky. Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb.,
o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami
a chemickými přípravky je prováděna u subjektů skupiny B každoročně a u subjektů skupiny
A zpravidla jednou za tři roky. Výběr právních subjektů je upřesněn ve schváleném plánu
kontrol, včetně stanovení termínu. Oblastní inspektoráty práce (dále jen OIP), v rámci své
působnosti, provedly kontrolu společně s Českou inspekcí životního prostředí, krajskými
úřady a ostatními orgány státní správy.
Integrovaná inspekce měla za cíl provést společnou prověrku, podle zpracovaného
a schváleného plánu kontrol, v souladu s požadavky zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci
závažných havárií. Přijatá opatření a odstranění zjištěných nedostatků mají přispět k zlepšení
reálného stavu a snížit riziko vzniku závažných havárií.
107
Inspektoři oblastních inspektorátů práce prováděli kontrolu v rámci své působnosti na základě
požadavků zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií.
Kontroly byly zaměřeny především na následující oblasti:
-
školení zaměstnanců o předpisech k zajištění bezpečnosti práce, rizicích práce
s nebezpečnými látkami a opatřeními k jejich eliminaci,
-
ověření znalostí a dodržování předpisů a pokynů,
-
způsobilost zaměstnance pro výkon práce,
-
průvodní a provozní dokumentaci,
-
posouzení stavu technického zařízení uvedeného v dokumentaci vzhledem k reálnému
stavu, včetně revizí zařízení, stavu elektroinstalace, tlakových a plynových zařízení (za
účasti specialistů vyhrazených technických zařízení),
-
skladování a manipulaci s nebezpečnými chemickými látkami, včetně značení zásobníků
a skladů s nebezpečnými chemickými látkami, stav únikových cest,
-
opatření na ochranu proti výbuchu (prevence rizik, klasifikace prostor, písemná
dokumentace),
-
poskytování OOPP na základě hodnocení rizik, jejich používání zaměstnanci.
Zhodnocení kontrolní činnosti
Schvalování bezpečnostní dokumentace
Provozovatelé kontrolovaných subjektů předložili krajským úřadům zpracovanou
bezpečnostní dokumentaci - pro skupinu A - bezpečnostní program prevence závažné havárie
ve smyslu ustanovení § 8 a § 9 zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií,
a skupinu B - bezpečnostní zprávu ve smyslu ustanovení § 10 a § 11 zákona č. 59/2006 Sb.,
o prevenci závažných havárií. Tyto dokumentace byly zaslány k vyjádření Ministerstvu
životního prostředí a oblastním inspektorátům práce. OIP v postavení dotčeného orgánu státní
správy se dále vyjadřují k vnějšímu a vnitřnímu havarijnímu plánu (§ 17 a § 18 zákona č.
59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií).
Inspektoři OIP se vyjadřovali v minulém roce k
55 bezpečnostním dokumentacím v oblasti
prevence závažných havárií, včetně jejich aktualizací (viz tabulka 1).
Tabulka č. 1 připomínkovaná bezpečnostní dokumentace:
OIP
3
4
5
6
7
8
9
10
celkem
Počet
-
10
4
4
9
6
11
11
55
Kontrola podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií
Kontrolní orgány krajského úřadu se zaměřily na požadavky zákona č. 59/2006 Sb.,
o prevenci závažných havárií a ostatní dozorové orgány prováděly kontrolu podle svého
zmocnění. Inspektoři OIP prováděli kontrolu podle zákona o inspekci práce.
108
V rámci úkolu bylo provedeno celkem
132 kontrol. Kontroly byly rozloženy do jednoho až tří
dnů, podle velikosti kontrolovaných subjektů. Nejdůležitější údaje z kontrol jsou uvedeny
v tabulce 2. Celkový počet zjištěných nedostatků v roce 2013 činí 265, což potvrzuje význam
kontrol. Zaměstnavatelé si začínají uvědomovat rizika vyplývající z jejich činností, což lze
interpretovat zvyšujícím se tlakem na prevenci rizik, která je podpořena platnou legislativou.
Tabulka 2 - Údaje o provedených kontrolách:
OIP
3
4
5
6
7
8
9
10
celkem
Počet kontrol. subjektů
3
26
8
7
24
15
16
19
118
Počet kontrol celkem
3
32
11
8
25
16
18
19
132
Počet zjištěných nedostatků
3
25
3
5 126
14
15
74
265
Počet vydaných TOO
9
4
1
25
30
-
-
4
73
Pokuty
-
-
-
-
1
-
-
1
2
Pokuty (v tisících Kč)
-
-
-
-
155
-
- 100
255
Počet kontrol bez nedostatků
2
20
9
7
2
11
13
3
67
TOO … technicko-organizační opatření
Zjištěné nedostatky:
Nedostatky jsou zjišťovány v oblasti provádění revizí a kontrol u vyhrazených technických
zařízení, manipulace s chemickými látkami, požadavků na pracoviště, ochrany proti výbuchu,
bezpečnostního značení a provozní dokumentaci. Mezi nejčastěji porušované prováděcí
předpisy patří Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště
a pracovní prostředí, Vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky
k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších
požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví v prostředí s nebezpečím výbuchu
a nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví požadavky na bezpečný provoz
a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
Spolupráce s ostatními orgány státní správy
Inspektoři neshledali nedostatky při koordinaci kontrol a při spolupráci s Českou inspekcí
životního prostředí, popřípadě s ostatními orgány integrované inspekce.
Sankce
Byly uloženy
dvě pokuty v celkové výši
255.000 Kč.
Závěr
Cíl úkolu byl splněn. Integrovaná inspekce přispěla ke zlepšení stavu na úseku bezpečnosti
práce a bezpečnosti technických zařízení ve vybraných kontrolovaných subjektech, což je
patrné v počtu zjištěných nedostatků.
109
3.13 Program „Bezpečný podnik“
Program „Bezpečný podnik“ je již dlouhodobě zařazován do úkolů systému Státního úřadu
inspekce práce, jako jeden z úkolů Národní politiky BOZP. Jedním z cílů Národní politiky
BOZP je zvýšení úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, vedoucí ke snížení pracovní
úrazovosti a tím i nákladů s ní souvisejících. Naplnění tohoto cíle lze mimo jiné dosáhnout
realizací programu „Bezpečný podnik“.
Realizací programu „Bezpečný podnik“ podpořit zavedení komplexního, efektivního
a neustále se zlepšujícího systému řízení BOZP, vedoucího k dosažení vyšší úrovně BOZP
a ochrany životního prostředí u jednotlivých právních subjektů. Z hlediska prevence je cílem
programu především vytvoření podmínek pro předcházení vzniku mimořádných událostí
(pracovních úrazů). Jedním z cílů je vyžadování uplatňování systémového přístupu k řízení
BOZP také u dodavatelů a ostatních spolupracujících subjektů.
Kontrolu plnění požadavků programu „Bezpečný podnik“ provádět jako průběžný úkol všemi
oblastními inspektoráty práce na základě žádosti o ověření shody zavedeného systému řízení
BOZP s požadavky programu „Bezpečný podnik“. Při kontrole právního subjektu ověřit
splnění všech požadavků programu, které se na daný subjekt vztahují, s ohledem na způsob
vykonávané činnosti.
Kontrolním seznamem požadavků k tomuto hlavnímu úkolu, jejichž splnění se u právního
subjektu ověřuje, jsou požadavky programu „Bezpečný podnik“.
Požadavky na kontrolu:
-
Inspektor při kontrole u podnikajícího subjektu ověřuje splnění všech požadavků
programu, které se na daný podnikající subjekt vztahují. Při kontrole inspektor postupuje
v souladu s příkazem generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce, příručkou
obsahující program „Bezpečný podnik“ a metodikou inspekce práce.
-
Před zahájením kontroly se pověřený inspektor seznámí s údaji týkajícími se daného
podnikajícího subjektu a informuje o nich členy kontrolního týmu (s procesy a činnostmi,
s údaji o pracovní úrazovosti, o haváriích, o porušování předpisů zjištěném při
předchozích kontrolách a o vydaných rozhodnutích týkajících se vyřazení strojů
a zařízení z provozu, zákazu činnosti).
-
v případě, že se u kontrolovaného podnikajícího subjektu (nebo na jeho pracovišti)
vyskytují další podnikající subjekty (dodavatelé, spolupracující firmy), ověří kontrolní
tým inspektorů zejména, jak je zajištěna součinnost na úseku prevence rizik a vzájemná
informovanost o rizicích mezi jednotlivými podnikajícími subjekty.
-
OIP při prováděné následné kontrole podnikajícího subjektu, který získala osvědčení
„Bezpečný podnik“ ověří, zda údaje uvedené v přehledu indikátorů zlepšování zaslaných
podnikajícím subjektem odpovídají skutečnosti, tj. zda plní požadavek neustálého
zlepšování.
110
Zhodnocení kontrolní činnosti
V roce 2013 bylo vydáno osvědčení „Bezpečný podnik“ celkem
29 společnostem. Doba
platnosti osvědčení jsou 3 roky. OIP zkontrolovaly celkem
38 subjektů (u subjektů působících
v rámci více krajů, byly kontroly prováděny místně příslušnými OIP), v rámci nichž
uskutečnili
409 kontrol, z toho
295 bez zjištěných nedostatků, jak je patrné z níže uvedené
tabulky. Pokud byly v průběhu kontroly zjištěny nedostatky (neshody) v systému řízení
BOZP, byly projednány se zástupci vedení a odstraněny v termínu do konce prověrky.
Klíčovým faktorem při kontrolách je ověřování indikátorů zlepšování, z nichž mezi
nejdůležitější indikátory patří vývoj pracovní úrazovosti. Získání osvědčení „Bezpečný
podnik“ by mělo být prestižní záležitostí. Nadále však platí, že lze právnímu subjektu
odejmout osvědčení a to v případech, kdy dochází k pracovním úrazům způsobeným
jednoznačným porušením ze strany právního subjektu.
Tabulka 1 - Počet subjektů, u kterých OIP provedly ověřování shody systému řízení BOZP:
OIP
Počet kontrol. subjektů Počet kontrol
3
4
14
4
7
66
5
6
40
6
7
28
7
3
31
8
7
102
9
14
67
10
7
61
Celkem
55
409
U většiny subjektů, zapojených do programu „Bezpečný podnik“, dochází ke snižování
pracovní úrazovosti v důsledku zlepšování pracovních podmínek a pracovního prostředí. OIP
by měly i v roce 2014 pokračovat v prezentacích tohoto programu u vrcholového
managementu těchto subjektů. Počet zjištěných nedostatků byl
278, z toho 266 bez vydaného
opatření. Nejčastěji zjišťovaným porušením bylo nevytváření neohrožujícího pracovního
prostředí a pracovních podmínek vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a
nepřijímání opatření k předcházení rizikům. Dále v oblasti požadavků na výrobní a pracovní
prostředky a zařízení bylo zjišťováno, že ta nebyla pravidelně a řádně udržována,
kontrolována a revidována.
V době platnosti osvědčení bylo provedeno OIP celkem
42 kontrol, při kterých bylo zjištěno
39 nedostatků.
Z výsledků namátkového ústního ověřování znalostí zaměstnanců vyplývá následující:
Ve většině případů dochází k zlepšování informovanosti zaměstnanců a jejich aktivnímu
zapojování při zlepšování úrovně BOZP v právních subjektech. Na základě těchto ověření je
tedy možné okamžitě si ověřit funkčnost zavedeného systému BOZP a rozpoznat tak, zda
právní subjekt nemá tento systém zaveden pouze formálně.
111
Poznatky z realizace programu „Bezpečný podnik“
U právních subjektů zapojujících se do programu „Bezpečný podnik“ zdůrazňovat, že
samotný program a jeho tvorba nespočívá v pouhém a otrockém opisování legislativy
a normových hodnot, ale že hlavním účelem je popis skutečného stavu a procesů tak, jak
u právního subjektu probíhají a legislativa, by se v tu chvíli měla stát metodickým
materiálem, který je nutné plnit, a který nám říká, co je nutné splnit, ale řešení a způsob plnění
ponechává plně na nás samotných. U právních subjektů jsou navrhována potřebná technická
a jiná opatření k odstranění rizik a to formou doporučení, ve smyslu § 7 odst. 1 písm. k)
zákona o inspekci práce. Příznivým zjištěním je znalost zaměstnanců o práci se
„skoronehodami“, jako jedním z efektivních prostředků prevence úrazů a havárií. Pro zvýšení
úrovně systému řízení BOZP bylo vydáno 140 doporučení. U programu „Bezpečný podnik“ je
především kladen důraz na ověření funkčnosti zavedených systémů.
Předání osvědčení „Bezpečný podnik“ na základě doporučení řídícího OIP v roce 2013
Tabulka 2 - Subjekty, které převzaly osvědčení v měsíci květnu:
Dřevozpracující družstvo, Lukavec
OIP pro Jihočeský kraj a Vysočinu
Hettich ČR k. s., Žďár nad Sázavou
Teplárna České Budějovice, a. s.
OIP pro Plzeňský kraj a Karlovarský
HF-Czechforge s. r. o., Cheb
kraj
Drůbežářský závod Klatovy a. s.
OIP pro Královéhradecký kraj
Isolit-Bravo, spol. s r. o., Jablonné nad Orlicí
a Pardubický kraj
ELLA-CS, s. r. o., Hradec Králové
Teplárny Brno, a. s.
OIP pro Jihomoravský kraj a Zlínský
MIKROP ČEBÍN a. s.
kraj
SMO a.s., Otrokovice
SLEZSKÉ STAVBY OPAVA s. r. o.
OIP pro Moravskoslezský kraj
OSRAM Česká republika s. r. o., Bruntál
a Olomoucký kraj
TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s.
112
Tabulka č. 3 - Subjekty, které převzaly osvědčení v měsíci říjnu:
Pražská energetika, a. s.
OIP pro hl. město Prahu
PREdistribuce, a. s., Praha
ČEZ, a. s., Praha (tepelné a vodní elektrárny)
Kovohutě Příbram nástupnická, a. s.
OIP pro Středočeský kraj
Alpiq Generation (CZ) s. r. o., Kladno
SD – Kolejová doprava, a. s., Provoz Mělník
OIP pro Jihočeský kraj a Vysočinu
Steel Center Europe, s. r. o., Humpolec
OIP pro Plzeňský kraj a karlovarský
HOLLANDIA Karlovy Vary, a. s., Krásné údolí
kraj
BETONOVÉ STAVBY – GROUP, s. r. o., Předslav
OIP pro Ústecký kraj a Liberecký kraj
SYNER, s. r. o., Liberec
Elektrárna Chvaletice a. s.
OIP pro Královéhradecký kraj
ČEZ Distribuční služby, s. r. o., Hradec Králové
a Pardubický kraj
SÚS Královéhradeckého kraje a. s., Hradec Králové
KOMAS, spol. s r. o., Opava
OIP pro Moravskoslezský kraj
Elektrárna Dětmarovice, a. s.
a Olomoucký kraj
Hyundai Motor Manufacturing Czech s. r. o., Nižní Lhoty
Sankce
V rámci programu „Bezpečný podnik“ nebyly uloženy pokuty.
Závěr
OIP prováděly v roce 2013 prověrky právních subjektů, které podaly žádost o ověření shody
zavedeného systému řízení BOZP s požadavky programu „Bezpečný podnik“ a každoroční
následné prověrky subjektů již vlastnících osvědčení „Bezpečný podnik“, v souladu
s vnitřními akty řízení.
Inspektoři OIP poskytovali právním subjektům, které projevily zájem o účast na programu
„Bezpečný podnik“ poradenství, vyplývající ze zákona o inspekci práce. Subjekty, které již
vlastní osvědčení „Bezpečný podnik“, ve většině případů vyžadují systémový přístup k řešení
problematiky BOZP i od svých dodavatelů a dalších spolupracujících subjektů. Na základě
splnění stanovených podmínek bylo v roce 2013 předáno osvědčení „Bezpečný podnik“
celkem 29 společnostem. Program „Bezpečný podnik“ bude pokračovat jako průběžný úkol
na základě podaných žádostí na OIP i v roce 2014.
113
4 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY KONTROLNÍ ČINNOSTI
STÁTNÍHO ÚŘADU INSPEKCE PRÁCE
Počet kontrol podle velikosti zaměstnavatele
Kategorie ESAW
Počet kontrol
bez zaměstnanců
10 910
1 - 9 zaměstnanců
21 751
10 - 49 zaměstnanců
13 678
250 - 499 zaměstnanců
2 191
50 - 249 zaměstnanců
7 696
500 a více zaměstnanců
3 435
Neuvedeno
3 189
Počet kontrol podle právní formy zaměstnavatele za všechny hlavní kontrolní úkoly
v roce 2013
Právní forma
Počet kontrol
Společnost s ručením omezeným
28 366
Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona
21 191
Akciová společnost
5 825
Příspěvková organizace
1 221
Zahraniční osoba
1 213
Družstvo
972
Ostatní
3 062
Počet kontrol v nejčastěji kontrolovaných odvětvích v roce 2013
Odvětví
Počet kontrol
Stravování v restauracích, u stánků a v mobilních zařízeních
6 129
Stavebnictví
4 795
Velkoobchod
5 635
Silniční nákladní doprava
1 661
Maloobchod
7 469
Opravy a údržba motorových vozidel, kromě motocyklů
1 234
Smíšené hospodářství
1 067
Pronájem a správa vlastních nebo pronajatých nemovitostí
807
Podpůrné činnosti pro zemědělství a posklizňové činnosti
641
Všeobecné činnosti veřejné správy
569
Kadeřnické, kosmetické a podobné činnosti
561
Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých
518
Činnosti soukromých bezpečnostních agentur
505
Instalace vody, odpadu, plynu, topení a klimatizace
493
Činnosti agentur zprostředkujících práci na přechodnou dobu
468
114
Přehled počtu podaných podnětů
Rok
Počet podnětů
2009
5 748
2010
5 543
2011
5 546
2012
11 123
2013
9 169
Nejčastěji porušovaná ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v roce 2013
Paragraf Odstavec
Znění
Počet
102
1
zabezpečení podmínek prac. prostředí 4 029
37
1
náležitosti prac. smlouvy
3 125
103
1
povinnosti zaměstnavatele
2 368
96
1
evidence prac. doby
2 235
103
2
povinnosti zaměstnavatele
1 572
141
1
splatnost mzdy
1 369
313
1
potvrzení o zaměstnání
1 115
102
3
Povinnosti zaměstnavatele
1 094
Nejčastěji porušovaná ustanovení zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,
zaměstnavateli v roce 2013
Paragraf Znění
Počet
136
doklad o prac. vztahu na pracovišti
2 442
5
nelegální zaměstnávání
1 548
87
informační povinnost vůči ÚP
1 480
82
poukázání odvodu do státního rozpočtu
164
83
hlášení o plnění povinného podílu na ÚP
110
Nejčastěji porušovaná ustanovení zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další
požadavky BOZP, v roce 2013
Paragraf Odstavec Znění
Počet
4
1
požadavky na výrobní a prac. prostředky a zařízení
4 064
2
1
požadavky na pracoviště a prac. prostředí
810
5
1
požadavky na organizaci práce a prac. postupy
797
6
1
bezpečnostní značky, označení a signály
546
15
1
úkoly zadavatele stavby
202
3
2
požadavky na pracoviště a prac. prostředí na staveništi
173
115
Přehled počtu a celkové výše pokut
Rok
Počet pokut
Výše pokut v Kč
2009
1 905
59 912 000
2010
2 035
65 530 000
2011
2 870
86 500 000
2012
4 526
341 972 749
2013
4 033
235033 600
Přehled počtu podaných odvolání proti rozhodnutí o pokutě
2009 2010 2011 2012 2013
107
118
117
291
730
Přehled počtu podaných žalob ve správním soudnictví
2009 2010 2011 2012 2013
23
15
16
45
170
116