Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Obžaloba přednesená ve věci 48 T 10/2012'.

Krajské státní  zastupitelství  v Ústí nad Labem 
Národního odboje 1274, 400 85 Ústí nad Labem 
e-mail: xxxxxxxxx@xxx.xxx.xxxxxxx.xx   tel.: 475 247 111  fax: 475 247 206   ID DS ua9aeqr 
 
2 KZV 73/2006 – 2804 
 
 
Krajský soud 
Ústí nad Labem  
 
 
 
O b ž a l o b a 
 
 
Státní  zástupce  Krajského  státního  zastupitelství  v  Ústí  nad  Labem  podává  podle              
§ 176 odst. 1 tr. řádu obžalobu na obviněné 
 
MUDr. Petra Gaertnera, 
 
nar. 
,  předsedu  představenstva 
obchodní  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  bytem 
 
  
 
MUDr. Michala Martinka, 
 
nar
,  místopředsedu  představenstva obchodní 
společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, bytem
 
 
Ing. Miloše Prücknera,  
 
nar. 
  člena  představenstva 
obchodní společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, bytem 
 
 a 
 
MUDr. Květoslavu Gaertnerovou, 
 
roz.  Cangelovou, nar
,  zaměstnance  obchodní  společnosti 
RHINOCEROS, akciová společnost, bytem 
  


ž e  
 
I.  obvinění MUDr. Petr Gaertner, MUDr. Michal Martinek a Ing. Miloš Prückner  
 
1.  společně  a  po  předchozí  vzájemné  domluvě  v době  od  25.  5.  2000  do  23.  4.  2006  ve 
Vysočanech, okres Chomutov, v Teplé u Třebenic, okres Litoměřice, v Brně, v Luhačovicích, 
v Olomouci  a  na  dalších  místech  České  republiky,  jako  členové  představenstva  obchodní 
společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, IČ 25001710, se sídlem v Mostě, Moskevská 
1/14, v úmyslu  získat  neoprávněný  majetkový  prospěch  realizovali  projekt  pod  označením 
Avalanche a od 1. 1. 2005 do 23. 4. 2006 jeho realitní divizi pod označením Avareal, když 
prostřednictvím stávajících členů projektu a dalších osob i za použití psychologických metod 
komunikační  manipulace  vylákali  na  základě  písemných  smluv  o  půjčce  od  poškozených, 
jakožto  zájemců  o  vstup  do  projektu,  částky  ve výši 68.000,-  Kč  složené  ve  prospěch 
společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  a  to  pod  záminkou  příslibu  zdánlivě 
rychlého  a  snadného  zbohatnutí,  jakož  i  zajištění  pravidelného  příjmu  z vlastní  činnosti  a 
činnosti osob jimi do projektu nově přivedených, přičemž v době od 25. 5. 2000 do 2. 12. 
2003 tak činili i pod záminkou příslibu spolehlivé garance vrácení půjčky ve výši 68.000,- Kč 
včetně smluvních úroků ve výši 0,5 % p.a., jakož i zhodnocení poskytnuté půjčky tím, že za 
část  peněžních  prostředků  získaných  formou  půjčky  zakoupí  2  zaknihované  dluhopisy  tzv. 
Stripsy, každý v nominální hodnotě 1.000,- USD, splatné za 20 let a následně je převedou na 
poškozené na základě smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva, dále poškozeným 
v době před uzavřením smlouvy o půjčce zamlčeli reálnou nepříznivou hospodářskou situaci 
společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  ačkoli  věděli,  že  společnost  od  roku  1998 
nedosahovala  žádného  zisku  a  že  současně  nevyvíjela takové podnikatelské aktivity, na 
základě  kterých  by  společnost  mohla být v letech 2020 až 2026 schopna dostát svým 
závazkům  vyplývajících  z uzavřených  smluv  o  půjčce  a  vrátit  tak  poškozeným  věřitelům 
půjčky  ve výši 68.000,-  Kč  včetně  sjednaného smluvního úroku ve výši 0,5 % p.a., tedy 
celkem ve výši 74.800,-  Kč,  přičemž  takto  vylákali  od  5851 níže uvedených poškozených 
peněžní  prostředky  v celkové výši 397.868.000,-  Kč  a  způsobili  jim  tak  škodu  ve  výši 
nejméně 437.654.800,- Kč včetně ušlého zisku, 
poř. 
č.
smlouva o půjčce ze dne 
jméno 
 
 
 
 
 
 
 




































































































































 
t e d y: 
 
- jiného obohatili tím, že někoho uvedli v omyl a zamlčeli podstatné skutečnosti a způsobili 
tak na cizím majetku škodu velkého rozsahu, 
 
2.  společně  a  po  předchozí  vzájemné  domluvě  v úmyslu  zastřít  původ  peněžních  prostředků 
ve výši 908.978,40  USD,  které  jsou  částí  výnosu  ze  zločinu  podvodu podle § 209 odst. 1, 5 
písm. a) tr. zákoníku, kterého se obvinění dopustili tím, že v době od 25. 5. 2000 do 23. 4. 
2006  ve  Vysočanech,  okres  Chomutov,  v  Teplé  u  Třebenic,  okres  Litoměřice,  v Brně,  v 
Luhačovicích, v Olomouci a na dalších místech České republiky, jako členové představenstva 
obchodní společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, IČ 25001710, se sídlem v Mostě, 
Moskevská  1/14,  podvodně  vylákali  na  5851  poškozených  ve  prospěch  společnosti 
RHINOCEROS,  akciová  společnost,  peněžní  prostředky  v celkové výši 397.868.000,-Kč, 
jednali  se  záměrem  vzbudit  zdání,  že  peněžní  prostředky  ve  výši  908.978,40  USD  nejsou 
výnosem  z jimi  páchané  trestné  činnosti,  když  pod  záminkou  úhrady  licenčních  poplatků 
obchodní  společnosti  AVALANCHE  International  Ltd.,  se  sídlem  Athene House, The 
Broadway, Mill Hill, Londýn, vyplývající ze smlouvy o převzetí know-how uzavřené dne 15. 3. 
2001 mezi obchodní společností RHINOCEROS, akciová společnost, zastoupené obviněnými 
MUDr.  Petrem  Gaertnerem  a  MUDr.  Michalem  Martinkem  na  straně  jedné  a  obchodní 
společností  AVALANCHE International Ltd.,  zastoupené Miltonem Philbertem na straně 
druhé,  
 
129 

převedli v době od 6. 9. 2001 do 22. 10. 2003 na základě příkazů k úhradě obviněného MUDr. 
Petra Gaertnera peněžní  prostředky  v celkové výši 908.978,40 USD  z  bankovního  účtu 
společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, č. 171702568/0300 vedeného v Československé 
obchodní bance, a.s., na  výlučně  obviněnými  ovládaný  bankovní  účet  č.  58693006500  pod 
označením  „AVALANCHE  Int.  Ltd.“, který dne 17. 5. 2001 založili obvinění  MUDr. Petr 
Gaertner a MUDr. Michal Martinek v  Burgenländische  Anlage  &  Kredit Bank AG v 
Rohrbachu v Rakousku,  a to v úmyslu vytvořit zdání, že se jedná o bankovní účet obchodní 
společnosti  AVALANCHE International Ltd.,  přičemž  k převodu  peněžních  prostředků  v 
celkové výši 908.978,40 USD došlo na základě bezhotovostních plateb ze dne 6. 9. 2001 ve výši 
48.600,-  USD, dne 6. 9. 2001 ve výši 32.888,70  USD, dne 18. 9. 2001 ve výši 30.040,20 
USD, dne 26. 9. 2001 ve výši 15.930,- USD, dne 15. 11. 2001 ve výši 16.259,40 USD, dne 
15. 11. 2001 ve výši 48.600,- USD, dne 20. 11. 2001 ve výši 17.066,70 USD, dne 5. 12. 2001 
ve výši 20.350,80  USD, dne 11. 1. 2002 ve výši 19.114,20 USD, dne 7. 3. 2002 ve výši 
6.499,80 USD, dne 26. 4. 2002 ve výši 12.843,- USD, dne 2. 6. 2002 ve výši 14.445,90 USD, 
dne 2. 6. 2002 ve výši 15.156,- USD, dne 25. 7. 2002 ve výši 13.814,10 USD, dne 19. 9. 2002 
ve výši 24.817,50 USD, dne 19. 9. 2002 ve výši 23.602,50 USD, dne 4. 10. 2002 ve výši 
48.600,-  USD, dne 29. 10. 2002 ve výši 48.600,-  USD, dne 28. 11. 2002 ve výši 37.185,30 
USD, dne 13. 1. 2003 ve výši 33.825,60 USD, dne 29. 1. 2003 ve výši 25.897,50 USD, dne 
13. 2. 2003 ve výši 14.083,20 USD, dne 27. 2. 2003 ve výši 36.356,40 USD, dne 28. 3. 2003 
ve výši 42.056,10 USD, dne 14. 5. 2003 ve výši 56.006,10 USD, dne 6. 6. 2003 ve výši 
37.134,90 USD, dne 24. 7. 2003 ve výši 27.225,90 USD, dne 15. 8. 2003 ve výši 42.773,40 
USD, dne 18. 9. 2003 ve výši 53.073,- USD, dne 22. 10. 2003 ve výši 46.132,20 USD,  
 
následně  v  době  od  3. 12. 2001 do 25. 4. 2006 byly  uvedené  peněžní  prostředky  postupně 
převedeny  na  základě  příkazů  k úhradě  obviněného  Ing.  Miloše  Prücknera  z bankovní  účtu  č. 
58693006500, který byl od 1. 10. 2005 z důvodu fúze bank veden pod č. 331-000167 v BKS 
Bank AG,  na  bankovní  účet  č.  58680056500,  který  obviněný  Ing.  Miloš Prückner založil  v 
Burgenländische Anlage & Kredit Bank AG ve prospěch společnosti WELLTEN LIMITED se 
sídlem v Gibraltaru, Suites 41/42, Victoria House, 26 Main Street, přičemž  k převodu 
peněžních prostředků jako výnosu z trestné činnosti došlo na základě bezhotovostních plateb ze 
dne 3. 12. 2001 ve výši 15.000,- USD, dne 4. 3. 2002 ve výši 4.427,- USD, dne 6. 5. 2002 ve 
výši 1.350,- USD, dne 24. 6. 2002 ve výši 70.000,- USD, dne 2. 9. 2002 ve výši 1.892,- USD, 
dne 30. 9. 2002 ve výši 2.800,- USD, dne 31. 10. 2002 ve výši 42.200,- USD, dne 5. 12. 2002 
ve výši 4.350,-  USD,  dne 9. 1. 2003 ve výši 54.000,-  USD, dne 18. 2. 2003 ve výši        
130 

10.000,- USD, dne 18. 3. 2003 ve výši 16.000,- USD, dne 29. 4. 2003 ve výši 2.500,- USD, 
dne 20. 5. 2003 ve výši 2.900,- USD, dne 17. 6. 2003 ve výši 2.000,- USD, dne 4. 8. 2003 ve 
výši 274.000,- USD, dne 20. 11. 2003 ve výši 200.000,- USD, dne 17. 3. 2004 ve výši 6.500,- 
USD, dne 4. 4. 2005 ve výši 15.000,- USD, dne 4. 4. 2005 ve výši 15.000,- USD, dne 27. 6. 
2005 ve výši 105.000,-  USD, dne 7. 4. 2006 ve výši 50.000,- USD, dne 10. 4. 2006 ve výši 
50.000,- USD, dne 10. 4. 2006 ve výši 50.000,- USD, dne 11. 4. 2006 ve výši 50.000,- USD, 
dne 13. 4. 2006 ve výši 10.000,- USD, dne 25. 4. 2006 ve výši 6.000,- USD, 
 
a nakonec v  době  od  25.  6.  2002  do  27.  4.  2006  byly  uvedené peněžní  prostředky  postupně 
převedeny na  základě příkazů k úhradě obviněného Ing. Miloše Prücknera z bankovního účtu č. 
58680056500, který byl  od 1. 10. 2005 z důvodu fúze bank veden pod  č. 331-000078 v BKS 
Bank AG,  na  bankovní  účet  č.  276267040287/0100  vedený  v  Komerční  bance,  a.s., jehož 
majitelem a jediným disponentem je obviněný Ing. Miloš Prückner, přičemž k převodu peněžních 
prostředků jako výnosu z trestné činnosti došlo na základě bezhotovostních plateb ze dne 25. 6. 
2002 ve výši 80.000,- USD, dne 31. 10. 2002 ve výši 45.000,- USD, dne 9. 1. 2003 ve výši 
60.000,- USD, dne 21. 3. 2003 ve výši 15.000,- USD, dne 4. 8. 2003 ve výši 274.000,- USD, 
dne 20. 11. 2003  ve výši 200.000,-  USD, dne 27. 6. 2005 ve výši 90.000,-  USD,  dne 7. 4. 
2006 ve výši 50.000,- USD, dne 10. 4. 2006 ve výši 50.000,- USD, dne 10. 4. 2006 ve výši 
50.000,- USD, dne 11. 4. 2006 ve výši 50.000,- USD, dne 27. 4. 2006 ve výši 15.000,- USD, 
čímž se do majetkové dispozice obviněného Ing. Miloše Prücknera dostaly peněžní prostředky 
ve výši 908.978,40  USD,  tedy  nejméně  ve  výši  20.834.693,90, které jsou výnosem z trestné 
činnosti, avšak obviněným Ing. Milošem Prücknerem deklarovány jako půjčka od společnosti 
WELLTEN LIMITED, 
 
t e d y: 
 
-  zastírali  původ  jiného  majetkového  prospěchu  získaného  trestnou  činností  s cílem vzbudit 
zdání, že takový prospěch byl nabyt v souladu se zákonem a takovým činem získali prospěch 
velkého rozsahu, 
 
3.  společně  a  po  předchozí  vzájemné  domluvě  jako  členové  představenstva  obchodní 
společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, IČ 25001710, se sídlem v Mostě, Moskevská 
1/14, v úmyslu  protiprávně  disponovat  s peněžními  prostředky  společnosti,  které  byly 
zajištěny  ve  výši  15.370.958,-  Kč  na  účtu  č.  195039094/0300  vedeném v Československé 
131 

obchodní bance, a.s., jako náhradní hodnota odpovídající výnosu z trestné činnosti na základě 
usnesení  policejního  orgánu  Služby  kriminální  policie  a  vyšetřování  Policie  ČR,  Útvar 
odhalovaní nelegálních výnosů a daňové kriminality podle § 79f tr. řádu ve spojení s § 79a 
odst. 1 tr. řádu ze dne 22. 8. 2006 ČTS:FIPO-1/UL-ND-2005, s právní mocí dne 5. 10. 2006, 
a ve výši 1.030.454,26  Kč  na  účtu  č.  195927370237/0100  vedeném v Komerční  bance,  a.s., 
jako náhradní hodnota odpovídající výnosu z trestné  činnosti  na  základě  usnesení  státního 
zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí  na  Labem  ze  dne  22.  8.  2006  č.  j.  2  KZN 
651/2005-117, s právní  mocí  dne  2.  10.  2006,  když  věděli  o  zákazu  disponovat  s peněžními 
prostředky  na  uvedených  bankovních  účtech  až  do  částky  ve  výši  397.936.000,-Kč  s 
příslušenstvím,  jakož  i  o  možnosti  postihnout  zajištěné  peněžní  prostředky  výkonem 
rozhodnutí pro pohledávky státu,  obviněný Ing. Miloš Prückner v době od 25. 8. 2006 do 6. 
12. 2010 a obvinění MUDr. Petr Gaertner a MUDr. Michal Martinek v době od 8. 2. 2007 do 
6. 12. 2010 neučinili žádná opatření, aby společnost plnila své zákonné povinnosti a odváděla 
daň z přidané hodnoty, daň z příjmu právnických osob, uhradila pokuty uložené ve správním 
řízení,  zálohy  na  daň  z příjmů  fyzických  osob  ze  závislé  činnosti  a z funkčních  požitků  a 
odvody  pojistného  na  sociální  zabezpečení  za  zaměstnance  obchodní  společnosti 
RHINOCEROS,  akciová  společnost,  ačkoli  věděli,  že  společnost  měla  dostatek  jiných 
finančních  prostředků  k úhradě  výše uvedených povinných  plateb,  přičemž  tímto  úmyslně 
vyvolali situaci, kdy z důvodu neuhrazených výkazů nedoplatků byl nařízen výkon rozhodnutí 
na základě níže uvedených exekučních příkazů Finančního úřadu v Mostě   
 
-  č.j.  140064/06/206940/6677  ze  dne  4.  12.  2006  na  částku  ve  výši  1.552.981,-Kč 
s příslušenstvím,  
- č. j. 810/07/206940/6677 ze dne 4. 1. 2007 na částku ve výši 659.135,-Kč s příslušenstvím, 
-  č.j.  21971/07/206940/6677  ze  dne  22.  2.  2007  na  částku  ve  výši  97.334,-Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.j.  36413/07/206940/6670  ze  dne  21.  3.  2007  na  částku  ve  výši  273.185,-Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.j.  51474/07/206940/6677  ze  dne  16.  4.  2007  na  částku  ve  výši  407.314,-Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.j.  65355/07/206940/6677  ze  dne  30.  5.  2007  na  částku  ve  výši  442.546,-Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.j.  82879/07/206940/6677  ze  dne  31.  7.  2007  na  částku  ve  výši  349.300,-Kč 
s příslušenstvím, 
132 

-  č.j.  97963/07/206940/6677  ze  dne  26.  9.  2007  na  částku  ve  výši  1.168.944,-Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.  j.  113078/07/206940/6677  ze  dne  31.  10.  2007  na  částku  ve  výši 525.290,-Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.j.  1682/08/206940/6677  ze  dne  8.  1.  2008  na  částku  ve  výši  1.362.677,-Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.j.  20137/08/206940/6677  ze  dne  18.  2.  2008  na  částku  ve  výši  182.117,-Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.j. 56838/08/206940/6677 ze dne  23.  4.  2008  na  částku  ve  výši  699.703,-Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.j.  66252/08/206940/6677  ze  dne  26.  5.  2008  na  částku  ve  výši  113.722,-Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.j.  71967/08/206940/6677  ze  dne  16.  6.  2008  na  částku  ve  výši  383.869,-Kč  s 
příslušenstvím 
-  č.j.  87244/08/206940/6677  ze  dne  18.  8.  2008  na  částku  ve  výši  722.435,-Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.j.  91758/08/206940/6677  ze  dne  5.  9.  2008  na  částku  ve  výši  125.214,-Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.j.  101723/08/206940/6677    ze  dne  7.  10.  2008  na  částku  ve  výši  516.609,-Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.j.  114204/08/206940/6677  ze  dne  24.  11.  2008  na  částku  ve  výši  814.285,-Kč 
s příslušenstvím,  
-  č.j.  1004/09/206940506677  ze  dne  7.  1.  2009  na  částku  ve  výši  312.146,-Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.j. 12361/09/206940506677 ze dne 4. 2.  2009  na  částku  ve  výši  173.727,-Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.j.  34949/09/206940506677  ze  dne  26.  3.  2009  na  částku  ve  výši  340.406,-Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.j.  52944/09/206940506677  ze  dne  6.  5.  2009  na  částku  ve  výši  232.807,-Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.j. 78681/09/206940506677  ze  dne  4.  8.  2009  na  částku  ve  výši  467.593,-Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.j.  98524/09/206940506677  ze  dne  8.  10.  2009  na  částku  ve  výši  509.475,-Kč 
s příslušenstvím, 
133 

-  č.j.  41815/10/206940505312  ze  dne  31.  3.  2010  na  částku  ve  výši  445.115,-  Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.j.  58808/10/206940505312  ze  dne  13.  5.  2010  na  částku  ve  výši  1.924.997,-  Kč 
s příslušenstvím,     
- č.j. 124561/10/206940505312 ze dne 6.12.2010 na částku ve výši 1.411.515,- Kč 
s příslušenstvím, 
 
a níže uvedených exekučních příkazů Okresní správy sociálního zabezpečení v Mostě  
 
- č.j. 26005-220-9010-2374-07/NWE/EPP/42 ze dne 16. 2. 2007 na částku ve výši 251.241,-
Kč s příslušenstvím, 
-  č.j.  26005-220-9010-12665-07/NWE/EPP/396  ze  dne  25.  5.  2007  na  částku  ve  výši  313. 
913,-Kč s příslušenstvím, 
-  č.j. 26005-220-9010-22313-07/NWE/EPP/1047/07  ze  dne  5.  9.  2007  na  částku  ve  výši 
217.818,- Kč s příslušenstvím, 
-  č.j. 26005-220-9010-1080-08/NWE/EPP/1754/07  ze  dne  15.  1.  2008  na  částku  ve  výši 
222.517,- Kč s příslušenstvím, 
-  č.j. 26005-220-9010-5319-08/NWE/EPP/310/08  ze  dne  3.  3.  2008  na  částku  ve  výši 
248.130,-Kč s příslušenstvím, 
- č.j. 26005-220-9010-11416-08/NWE/EPP/769/08 ze dne 12. 5. 2008 na částku ve výši 254 
996,- Kč s příslušenstvím, 
-  č.j. 26005/220/9010/19.08.08/19485/WN/EP/1425  ze  dne  15.  9.  2008  na  částku  ve  výši 
202.338,- Kč s příslušenstvím, 
-  č.j.  26005/220/9010/27.11.08/29169/WN/EP/2495  ze  dne  18.  12.  2008  na  částku  ve  výši 
86.327,- Kč s příslušenstvím, 
 
a  následně  i  provedeny  exekuční  úhrady  v celkové výši 17.631.504,71  Kč  na  účtech  č. 
195039094/0300  a  195927370237/0100,  čímž  obvinění  prostřednictvím  jimi  záměrně 
vyvolané  daňové  exekuce  odčerpali  peněžní  prostředky  zajištěné  pro  účely  trestního  řízení 
jako náhradní hodnota odpovídající výnosu z trestné  činnosti  a  zmařili  tak  výkon  usnesení 
policejního orgánu podle 79f tr. řádu ve spojení s § 79a odst. 1 tr. řádu ze dne 22. 8. 2006 
ČTS:FIPO-1/UL-ND-2005 a usnesení státního zástupce Krajského státního zastupitelství 
v Ústí nad Labem ze dne 22. 8. 2006 č. j. 2 KZN 651/2005-117, 
 
134 

t e d y: 
 
-  zmařili výkon rozhodnutí jiného orgánu veřejné moci tím, že odstranili věc, které se takové 
rozhodnutí týká, 
 
II.  obviněná MUDr. Květoslava Gaertnerová 
 
4.  jako  zmocněnec  obchodní  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  IČ  25001710, 
se  sídlem  v  Mostě,  Moskevská  1/14,  oprávněná  činit  jménem  společnosti  veškeré  právní 
úkony  na  základě  písemné  generální  a  časově  neomezené  plné  moci  ze  dne  24.  8.  2006 
udělené jí představenstvem společnosti, zastoupené obviněným MUDr. Petrem Gaertnerem, 
v úmyslu protiprávně disponovat s peněžními prostředky společnosti, které byly zajištěny ve 
výši 15.370.958,- Kč na účtu č. 195039094/0300 vedeném v Československé obchodní bance, 
a.s.,  jako náhradní hodnota odpovídající výnosu z trestné  činnosti  na  základě  usnesení 
policejního  orgánu  Služby  kriminální  policie  a  vyšetřování  Policie  ČR,  Útvar  odhalovaní 
nelegálních výnosů a daňové kriminality podle § 79f tr. řádu ve spojení s § 79a odst. 1 tr. řádu 
ze  dne  22.  8.  2006  ČTS:FIPO-1/UL-ND-2005, s právní mocí dne 5. 10. 2006, a ve výši 
1.030.454,26  Kč  na  účtu  č.  195927370237/0100  vedeném v Komerční  bance,  a.s.,  jako 
náhradní hodnota odpovídající výnosu z trestné činnosti na základě usnesení státního zástupce 
Krajského státního zastupitelství v Ústí na Labem ze dne 22. 8. 2006 č. j. 2 KZN 651/2005-
117, s právní mocí dne 2. 10. 2006, když věděla o zákazu disponovat s peněžními prostředky 
na uvedených bankovních  účtech  až  do  částky  ve  výši  397.936.000,-Kč  s  příslušenstvím, 
jakož i o  možnosti postihnout  zajištěné  peněžní  prostředky  výkonem  rozhodnutí  pro 
pohledávky státu, v době od 25. 8. 2006 do 7. 2. 2007 jako osoba pověřená řízením a vedením 
společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  neučinila  žádná  opatření,  aby  společnost 
odváděla  daň  z přidané  hodnoty,  hradila  zálohy  na  daň  z příjmů  fyzických  osob  ze  závislé 
činnosti a z funkčních požitků a odvody pojistného na sociální zabezpečení za zaměstnance 
obchodní společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, dále se v době od 26. 9. 2006 do 6. 
12. 2010 jako zmocněnec společnosti účastnila jednání u Finančního úřadu v Mostě a Okresní 
správy  sociálního  zabezpečení  v  Mostě,  byla  jí  doručována  rozhodnutí,  osobně  přebírala 
exekučního příkazy a namístě se vzdávala opravných prostředků proti vydaným exekučním 
příkazům, když v písemném podání ze dne 12. 10. 2006 doručeném Okresní správě sociálního 
zabezpečení v Mostě, v písemném podání ze dne 26. 9. 2006 doručeném Finančnímu úřadu 
v Mostě, jakož i dne 13. 12. 2006 osobně na Finančním úřadu v Mostě nepravdivě sdělila, že 
společnost  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  nemůže  hradit  povinné  zákonné  platby 
135 

z důvodu  zajištění  peněžních  prostředků  společnosti  ze  strany  státního  zástupce  a  současně 
poukázala  na  zákonnou  možnost  Finančního  úřadu  v Mostě  a  Okresní  správy  sociálního 
zabezpečení v Mostě postihnout výkonem rozhodnutí zajištěné peněžní prostředky společnosti 
na účtu č. 195039094/0300, dále dne 3. 12. 2010 osobně na Finančním úřadě v Mostě sdělila, 
že na účtu č. 195039094/0300 není dostatek peněžních prostředků za účelem realizace výkonu 
exekučního  příkazu  ze  dne  29.  11.  2010  č.j.  122685/10/206940505312,  avšak  výkonem 
rozhodnutí  lze  postihnout  zajištěné  peněžní  prostředky  společnosti  na  účtu  č. 
195927370237/0100, ačkoli věděla, že společnost měla dostatek jiných finančních prostředků 
k úhradě  výše  uvedených  povinných  plateb,  přičemž  tímto  úmyslně  vyvolala situaci, kdy z 
důvodu  neuhrazených  výkazů  nedoplatků  byl  nařízen  výkon  rozhodnutí  na  základě  níže 
uvedených exekučních příkazů Finančního úřadu v Mostě  
 
-  č.j.  140064/06/206940/6677  ze  dne  4.  12.  2006  na  částku  ve  výši  1.552.981,-  Kč 
s příslušenstvím,  
- č. j. 810/07/206940/6677 ze dne 4. 1. 2007 na částku ve výši 659.135,- Kč s příslušenstvím, 
-  č.j.  21971/07/206940/6677  ze  dne  22.  2.  2007  na  částku  ve  výši  97.334,-  Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.j.  36413/07/206940/6670  ze  dne  21.  3.  2007  na  částku  ve  výši  273.185,-  Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.j.  51474/07/206940/6677  ze  dne  16.  4.  2007  na  částku  ve  výši  407.314,-  Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.j.  65355/07/206940/6677  ze  dne  30.  5.  2007  na  částku  ve  výši  442.546,-  Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.j.  82879/07/206940/6677  ze  dne  31.  7.  2007  na  částku  ve  výši  349.300,-  Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.j.  97963/07/206940/6677  ze  dne  26.  9.  2007  na  částku  ve  výši  1.168.944,-  Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.  j.  113078/07/206940/6677  ze  dne  31.  10.  2007  na  částku  ve  výši  525.290,-  Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.j.  1682/08/206940/6677  ze  dne  8.  1.  2008  na  částku  ve  výši  1.362.677,-  Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.j.  20137/08/206940/6677  ze  dne  18.  2.  2008  na  částku  ve  výši  182.117,-  Kč 
s příslušenstvím, 
136 

-  č.j.  56838/08/206940/6677  ze  dne  23.  4.  2008  na  částku  ve  výši  699.703,-  Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.j.  66252/08/206940/6677  ze  dne  26.  5.  2008  na  částku  ve  výši  113.722,-  Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.j.  71967/08/206940/6677  ze  dne  16.  6.  2008  na  částku  ve  výši  383.869,-  Kč  s 
příslušenstvím 
-  č.j.  87244/08/206940/6677  ze  dne  18.  8.  2008  na  částku  ve  výši  722.435,-  Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.j.  91758/08/206940/6677  ze  dne  5.  9.  2008  na  částku  ve  výši  125.214,-  Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.j.  101723/08/206940/6677    ze  dne  7.  10.  2008  na  částku  ve  výši  516.609,-  Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.j.  114204/08/206940/6677  ze  dne  24.  11.  2008  na  částku  ve  výši  814.285,-  Kč 
s příslušenstvím,  
-  č.j.  1004/09/206940506677  ze  dne  7.  1.  2009  na  částku  ve  výši 312.146,-  Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.j.  12361/09/206940506677  ze  dne  4.  2.  2009  na  částku  ve  výši  173.727,-  Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.j.  34949/09/206940506677  ze  dne  26.  3.  2009  na  částku  ve  výši  340.406,-  Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.j.  52944/09/206940506677  ze  dne  6.  5.  2009  na  částku  ve  výši  232.807,-  Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.j.  78681/09/206940506677  ze  dne  4.  8.  2009  na  částku  ve  výši  467.593,-  Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.j.  98524/09/206940506677  ze  dne  8.  10.  2009  na  částku  ve  výši  509.475,-  Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.j.  41815/10/206940505312  ze  dne  31.  3.  2010  na  částku  ve  výši  445.115,-  Kč 
s příslušenstvím, 
-  č.j.  58808/10/206940505312  ze  dne  13.  5.  2010  na  částku  ve  výši  1.924.997,-  Kč 
s příslušenstvím,     
-  č.j.  124561/10/206940505312  ze  dne  6.12.2010  na  částku ve výši 1.411.515,-  Kč 
s příslušenstvím, 
 
a níže uvedených exekučních příkazů Okresní správy sociálního zabezpečení v Mostě  
137 

 
- č.j. 26005-220-9010-2374-07/NWE/EPP/42 ze dne 16. 2. 2007 na částku ve výši 251.241,-
Kč s příslušenstvím, 
-  č.j.  26005-220-9010-12665-07/NWE/EPP/396  ze  dne  25.  5.  2007  na  částku  ve  výši  313. 
913,- Kč s příslušenstvím, 
-  č.j.  26005-220-9010-22313-07/NWE/EPP/1047/07  ze  dne  5.  9.  2007  na  částku  ve  výši 
217.818,- Kč s příslušenstvím, 
-  č.j.  26005-220-9010-1080-08/NWE/EPP/1754/07 ze  dne  15.  1.  2008  na  částku  ve  výši 
222.517,- Kč s příslušenstvím, 
-  č.j.  26005-220-9010-5319-08/NWE/EPP/310/08  ze  dne  3.  3.  2008  na  částku  ve  výši 
248.130,- Kč s příslušenstvím, 
- č.j. 26005-220-9010-11416-08/NWE/EPP/769/08 ze dne 12. 5. 2008 na částku ve výši 254 
996,- Kč s příslušenstvím, 
-  č.j.  26005/220/9010/19.08.08/19485/WN/EP/1425  ze  dne  15.  9.  2008  na  částku  ve  výši 
202.338,- Kč s příslušenstvím, 
-  č.j.  26005/220/9010/27.11.08/29169/WN/EP/2495  ze  dne  18.  12.  2008  na  částku  ve  výši 
86.327,- Kč s příslušenstvím, 
  
a  následně  i  provedeny  exekuční  úhrady  v celkové výši 17.631.504,71  Kč  na  účtech  č. 
195039094/0300 a 195927370237/0100, čímž obviněná prostřednictvím jí záměrně vyvolané 
daňové  exekuce  odčerpala  peněžní  prostředky  zajištěné  pro  účely  trestního  řízení  jako 
náhradní hodnota odpovídající výnosu z trestné  činnosti  a  zmařila  tak výkon usnesení 
policejního orgánu podle 79f tr. řádu ve spojení s § 79a odst. 1 tr. řádu ze dne 22. 8. 2006 
ČTS:FIPO-1/UL-ND-2005 a usnesení státního zástupce Krajského státního zastupitelství 
v Ústí nad Labem ze dne 22. 8. 2006 č. j. 2 KZN 651/2005-117, 
  
t e d y: 
 
-  zmařila výkon rozhodnutí jiného orgánu veřejné moci tím, že odstranila věc, které se takové 
rozhodnutí týká, 
 
t í m  s p á c h a l i: 
 
 I. obvinění MUDr. Petr Gaertner, MUDr. Michal Martinek a Ing. Miloš Prückner  
138 

 
-  zločin podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku (ad 1.), 
-  trestný  čin  legalizace  výnosů  z trestné  činnosti  podle  §  252a  odst. 1,  3 písm. b)  tr. 
zákona ve znění účinném do 30. 6. 2006 (ad 2.), 
-  přečin  maření  výkonu  úředního  rozhodnutí  a  vykázání  podle  §  337  odst.  3  písm.  a)  tr. 
zákoníku (ad 3.), 
 
II. obviněná MUDr. Květoslava Gaertnerová 
 

-  přečin  maření  výkonu  úředního  rozhodnutí  a  vykázání  podle  §  337  odst.  3  písm.  a)  tr. 
zákoníku (ad 4.). 
 
N a v r h u j i   u hlavního líčení : 
 

1)  slyšet  jako  svědka:  Hanu  Kovářovou  č.l.  2041  –  2045, 2049 –  2052, Bc. Hanu 
Fictumovou č.l. 2063 – 2065, Janu Kohoutovu č.l. 2069 – 2071, Ing. Veroniku Kučerovou 
č.l. 2075 – 2078, Karla Šťastného č.l. 2082 – 2086, PhDr. Pavla Marouše č.l. 2090 – 2093, 
Bohuslava Gaertnera č.l. 2098 – 2101, Hanu Jáhenovou č.l. 2108 – 2111, 2114 – 2118, Ing. 
Petra Tobolíka č.l. 2123 – 2129, 2135 – 2139, Mgr. Tomáše Kafku č.l. 2201 – 2210, Mgr. 
Jaroslavu Tůmovou č.l. 2219 – 2225, Ing. Marka Tůmu č.l. 2229 – 2234, Ing. Pavla Jaroše 
č.l.  2238  –  2244,  Petra  Jaroše  č.l.  2247  –  2253,  Michala  Šulce  č.l.  2269  –  2275, MUDr. 
Luboše Říhu č.l. 2280 – 2285, Marcelu Říhovou č.l. 2292 – 2294, PaeDr. Lívii Kmeťovou 
č.l. 2301 – 2305, Luboše Maršála č.l. 2691 – 2698, Ing. Alexandra Fajkuse č.l. 4178 – 4184, 
Mgr.  Jaroslavu  Hvězdovou  č.l.  9110  –  9118,  Jindřicha  Jordána  č.l.  16493  –  16499, Petra 
Jirčíka č.l. 26961 – 26967, Jaromíra Maška č.l. 28025 – 28031, Antonína Soukupa č.l. 28932 
– 28939, Miroslava Zacpálka č.l. 32354 – 32360,  Jiřího Staška č.l. 92051-92058, Dezidera 
Petroviče  č.l  659-771, 22946-23031,  JUDr.  Jiřího  Brože  č.l.  6163-6221, Ludmilu 
Kyselkovou  č.l.  15061-15096,  Jitku  Drdovou  č.l.  20014-20034,  Libora  Pleška  č.l.  31067-
31085,  Břetislava  Kelnara  č.l.  31243-31272,  Jiřinu  Homolovou  č.l.  31304-31345, Ing. 
Mojmíra Neuschla č.l. 31346-31374, Milana Pečinku č.l. 31495-31522, Marii Poláškovou č.l. 
31635-31675, Bohumíra Pustku č.l. 20933-20939, Viléma Galčana č.l. 21263-21272, Magdu 
Vašínkovou  č.l.  22063-22098,  Vladislava  Kryške  č.l.  22374-22413,  Zbyňka  Taube  č.l. 
23186-23204,  Jana  Pekárka  č.l.  24418-24452,  Mariana  Sinkovicze  č.l.  26139-26189, 
Bedřicha Tošera č.l. 28961-28971, Mgr. Hynka Marečka č.l. 34492-34558, Miloše Suka č.l. 
39429-39448, Mgr.  Augustína  Valko  č.l.  42642-42650,  Miroslavu  Macečkovou  č.l.  42985-
42990,  Miroslavu  Bazalovou  č.l.  48979-49003,  Vítězslava  Kloudu  č.l.  52280-
52308,Vladimíra  Leníčka  č.l.  55064-55077,  Petra  Zadražila  č.l.  58871-58907, JUDr. Jana 
Jaroše  č.l.  61603-61627,  Ondřeje  Štěrbáka  č.l.  62745-62788,  Mojmíra  Nováka  č.l.  64479-
64527, Šárku Berzovou č.l. 66809-66815, Jiřího Týře č.l. 78511-78520, Petra Novotného č.l. 
79382-79390,  Marii  Krejčovou  č.l.  80080-80095,  Ing.  Radku  Meleckou  č.l.  83322-83345, 
Janu Kůstkovou č.l. 86788-86809, Prof. PhDr. Karla Čepičku, CSc. č.l. 89045-89072, RNDr. 
Miroslavu Němcovou č.l. 91914-91930, Tomáše Viktorina č.l. 94688-94717, Mgr. Vojtěcha 
139 

Pokorného č.l. 94803-94835, Doc. PhDr. Vlastu Čepičkovou, CSc.  č.l. 99656-99661, Milana 
Bureše  č.l.  103841-103862,  Jana  Hübnera  č.l.  103986-104006,  Dagmaru  Svobodovou  č.l. 
104486-104507, Ing. Eduarda Kozáčika č.l. 111414 – 111417, 
 
2)  číst  za podmínek uvedených v   §  211  odst.  1,  6  tr.  řádu  protokoly  o  výslechu  a  úřední 
záznamy o podaném vysvětlení poškozených uvedených ve výrokové části obžaloby pod č. 1 
až 5851, 
 
3)  číst  podle  §  211  odst.  5  tr.  řádu  znalecký  posudek  Ing.  Jiřího  Bernatíka,  znalce  z oboru 
kybernetika,  odvětví  výpočetní  technika,  znalecké  posudky  č. 36/2007, 37/2007, 37/2008, 
31/2012, 4/2009, 47/2009, 40/2008, 5/2008, 3/2009, 7/2009, 8/2009, 9/2009, 10/2009, 
11/2009, 12/2009, 13/2009, 16/2009, 18/2009, 19/2009 znaleckého ústavu A – Consult plus, 
spol. s r.o., z oboru ekonomika s rozsahem znaleckého oprávnění  pro  ceny  a  odhady 
nemovitostí,  movitého  majetku  včetně  dopravních  prostředků,  cenných  papírů,  znalecký 
posudek Jiřího Vondráka, znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady šperků, drahých 
kovů  a  kamenů  a  znalecký  posudek  Ing.  Jana  Janky, znalce z oboru  kybernetika,  odvětví 
výpočetní technika (vše v příloze č. 1 vyšetřovacího spisu), 
 
4)  slyšet  znalce PhDr. Slavomila Hubálka ke znaleckému posudku z oboru zdravotnictví, 
odvětví  klinická  psychologie  na  č.l.  106827  –  106852, znalkyni Doc. Ing. Ivanu Faltovou 
Leitmanovou, CSc., ke znaleckému posudku z oboru ekonomika, odvětví řízení, plánování a 
organizace  ekonomiky,  specializace  financování  organizací  a  podniků  na  č.l.  106899  – 
106907, a znalkyni Ing. Vlastu Vagnerovou ke znaleckým posudkům č. 12/2005, 15/2009  a 
1/2012 z oboru ekonomika, odvětví účetní evidence (příloha č. 1 vyšetřovacího spisu), 
 
5) číst podle § 213 odst. 2 tr. řádu: trestní oznámení Marka Tošila č.l. 1 – 3, 6, 11 – 12, 35, 
trestní oznámení Ing. Jiřího Šaška č.l. 38 – 48, 51 – 54,  59, trestní oznámení Leška Sznapky 
č.l. 67 – 72, trestní oznámení Alana Rampáčka č.l. 86 – 93, trestní oznámení Jana Tyráčka 
č.l.  101  –  102,  trestní  oznámení  Bohuslava  Langera  č.l.  107  –  114, trestní oznámení 
Vratislava Richtera č.l. 131 – 138, 156, 159, trestní oznámení Mgr. Martina Červeného č.l. 
181  –  184,  trestní  oznámení  Ing.  Miloše  Kormundy  č.l.  318  –  326, trestní oznámení Hany 
Holubinkové č.l. 338 – 345, 361 – 365, 380 – 383, trestní oznámení Kristýny Setvákové č.l. 
388 – 394, pozvánku na prezentaci projektu Avalanche č.l. 596, trestní oznámení Ing. Luďka 
Šťůraly  č.l.  605  –  610,  trestní  oznámení  Milana  Hamzy  č.l.  614  –  634, trestní oznámení 
Dezidera  Petroviče  č.l.  661  –  669, 677 –  682,  748,    společné  trestní  oznámení  Jany 
Smrčkové, Otakara Novotného, Ing. Blanky Bešťákové a Pavla Kamenického č.l. 773 – 774, 
trestní  oznámení  Ing.  Tomáše  Zárybnického  č.l.  780  –  785, trestní oznámení Ing. Pavla 
Kutičky  (nyní  Kaisera)  č.l.  793  –  806,  trestní  oznámení  Šárky  Kubesové  č.l.  814  –  820, 
trestní oznámení Anny Hudečkové č.l. 877 – 878, 883 – 890, trestní oznámení Ivy Doušové 
č.l. 1140 – 1160, výzvy k vydání věci ze dne 14. 1. a 15. 12. 2005, 20. 1., 24. 3., 2. 5., 29. 8., 
23. 10., 21. 11., 24.11 a 6. 12. 2006, 15. 1. 2007, 4. 11. 2010, 14. 11. 2006, 27. 2. 2007 č.l. 
105596, 105600, 105608, 105631, 105635, 105637, 105642 –  105643, 105653 –  105656, 
140 

105658  –  1056659,  105661,  106167,  106174,  seznamy  předané  účetní  a  daňové 
dokumentace společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, ze dne 16. 2., 23. 2. a 1. 7. 
2005, 6. 1., 11. 9. a 8. 11. 2006  č.l. 105597 – 105598, 105602, 105605, 105640 – 105641, 
105644, výpisy z klientských účtů č.l. 105611 – 105630, sdělení společnosti RHINOCEROS, 
akciová společnost, ze dne 7. 4. 2006, 2. 5. 2006, 9. 3. 2007  č.l. 105633 – 105634, 105660, 
105662, 106175, protokol o vydání věci ze dne 29. 8. 2006 č.l. 105638, protokol o provedení 
prohlídky jiných prostor ze dne 2. 5. 2006 včetně protokolů o soupisu zajištěných věcí č.l. 
105664 – 105926, protokol o provedení prohlídky jiných prostor ze dne 22. 2. 2007 včetně 
fotodokumentace č.l. 105928 – 105939, protokol o provedení prohlídky jiných prostor ze dne 
2.  2.  2011  včetně  fotodokumentace  a  protokolu  o  soupisu  zajištěných  věcí  č.l.  105952  –  
106032, 106043 –  106048, smlouvu o nájmu nebytových prostor  ze  dne  1.  12.  2006  č.l. 
106038, zprávu zástupce ČAK ze dne 8. 2. 2011 č.l. 106058 – 106059, předávací protokoly 
č.l.  106182  –  106184, 106193 –  106194, 106253 –  106254, 106256 –  106263, 106333, 
protokol o provedení prohlídky jiných prostor ze dne 24. 5.  2007  č.l.  106190  –  106191, 
protokoly o provedení domovních prohlídek ze dne 24. 8. 2006 včetně fotodokumentace a 
protokolů o vydání či odnětí věci č.l. 106315 – 106327, 106421 – 106441, 106686 – 106700, 
analýzy bankovních účtů č.l. 106939 – 106944, 106978 – 106993, 111463, zprávy UniCredit 
Bank Czech Republic, a.s., s přílohami č.l. 106949 – 106975, zprávy Státního zastupitelství 
Eisenstadt č.l. 1069995 – 106996, 107062 – 107063, 107500 – 107501, zprávy BKS Bank 
AG  č.l.  107068  –  107070, 107073 –  107075, 107088  –  107090, 107575,107595, 107723, 
formulář k založení účtu č. 58693006500 č.l. 107060 107061, 107076 – 107077, plnou moc 
společnosti  WELLTEN  LIMITED  ze  dne  6.  3.  2002  č.l.  107385  –  107386, listiny ke 
společnosti  AVALANCHE  International  Ltd.  z rejstříku  Companies  House  č.l.  107767  – 
107782, zkrácené finanční výkazy společnosti AVALANCHE International Ltd. č.l. 107864 – 
107904, daňová přiznání společnosti AVALANCHE International Ltd. č.l. 107931 – 107947, 
zprávu  Metropolitní  policie  Londýn  č.l.  107948  –  107950,  analýzu  bankovních  účtů 
společnosti AVALANCHE International Ltd. a WELLTEN LIMITED č.l. 107951 – 107960, 
analýzu  obratů  AVALANCHE  International  Ltd.  č.l.  107961  –  107962,  zápisy o jednání 
dozorčí rady společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, č.l. 108356 – 108382, stanovy 
společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  č.l.  108415  –  108426, 108445 –  108457, 
zápisy z jednání  náhradní  valné  hromady  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost, 
č.l.  108435  –  108439, 108459 –  108474, 108477 –  108485, 108510  –  108517, 108520 – 
108527, seznam akcionářů č.l. 108488, 108518, zápisy o jednání představenstva společnosti 
RHINOCEROS,  akciová  společnost,    č.l.  108529  –  108546, 108565 -  108587, 108691 – 
108695, 108730 – 108764, 108747 – 108748, 108813, 108820,  108823, usnesení Policie ČR 
podle § 159a odst. 1 tr. řádu ze dne 20. 5. 2003 č.l. 108556 – 108561, usnesení Policie ČR 
podle § 159a odst. 1 tr. řádu ze dne 8. 6. 2004 č.l. 108735 – 108738, komisionářkou smlouvu 
ze dne 5. 6. 2000 č.l. 108758 – 108 761, program valného hromady společnosti ze dne 20. 7. 
2006  č.l.  108825,  smlouvu  o  smlouvě  budoucí  ze  dne  15.  4.  2000  č.l.  108827  –  108840, 
smlouvu o převzetí know – how ze dne 15. 3. 2001 č.l. 108841 – 108850, faktury a účetní 
doklady č. l. 108851 – 108867, rozhodnutí Ministerstva financí ČR ze dne 30. 6. 2006 č.l. 
108868,  zprávy  auditorů  za  roky  1998  až  2010  č.l.  108869  –  108916, 109418 –  109420, 
141 

zprávy OSSZ Most  č.l. 108941, 108983, výkazy nedoplatků, výzvy k zaplacení nedoplatku 
v náhradní lhůtě  a exekuční příkazy vystavené OSSZ Most č.l. 108942 – 108971, 108984 – 
109023, plnou moc ze dne 24. 8. 2006 č.l. 108972, 109045, sdělení MUDr. Gaertnerové ze 
dne  12.  10.  2006  č.l.  108973,  zprávy  Finančního  úřadu  v Mostě  č.l.  109039  –  109044, 
109059  –  109062, protokol o ústním  jednání  ze  dne  13.  12.  2006  č.l.  109046  –  109048, 
úřední záznam ze dne 3. 12. 2010 č.l. 109049, sdělení obviněné MUDr. Gaertnerové ze dne 
26. 9. 2006 s přílohami  č.l.  109050  –  109058,  výkazy  nedoplatků,  exekuční  příkazy  a 
vyrozumění  o  právní  moci  vystavené  Finančním  úřadem  v Mostě    č.l.  109069  –  109256, 
přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 1996 až 2009 včetně přiložených účetních 
výkazů  č.l.  109266  –  109364, 109367 –  109377, 109388 –  109397, 109401 –  109411, 
109432  –  109440, 109444 –  109453, 109461  –  109469, 109479 –  109511,  sdělení 
Finančního  úřadu  v Mostě  č.l.  109512,  109525  –  109526,  zprávy  o  daňové  kontrole  č.l. 
109513  –  109516, 109527 –  109536,  dodatečný  platební  výměr  ze  dne  4.  10.  2010  č.l. 
109519 – 109520, rozhodnutí Finančního úřadu v Mostě o uložení pokuty ze dne 16. 7. 2010 
č.l.  109521  –  109524,  zprávy  společnosti  Böhm  &  partner  a.s.  s přílohami  č.l.  109542  – 
109545, 109609, 109618 – 109641, komisionářské smlouvy č.l. 109610 – 109613, 109652 – 
109662,  výpověď  z  komisionářské  smlouvy  č.l. 109616, pokyny k bezúplatnému  převodu 
cenných papírů č.l. 109663 – 109709, zprávy společnosti RM – S Market, o.c.p., s přílohami 
č.l. 109744 – 109840, 107974 – 107978, zprávu Komise pro cenné papíry včetně příloh č.l. 
109876  –  109951,  rozsudek  Městského soudu v Praze  ze  dne  7.  6.  2005  č.l.  109970  – 
109980, odborné stanovisko ČNB ze dne 23. 1. 2012 včetně přehledu vývoje kurzu USD č.l. 
109991  –  110011,  sdělení  společnosti  Raiffeisen  stavební  spořitelna  a.s.  s přílohou  č.l. 
110024  –  110026, 110031 –  110038,  sdělení  společnosti  ING  Životní  pojišťovna  N.V., 
pobočka  pro  ČR,  č.l.  110027,  sdělení  společnosti  Wüstenrot  -  stavební  spořitelna  a.s.,  č.l. 
110029,  sdělení  společnosti  Stavební  spořitelna  České  spořitelny,  a.s.,  č.l.  110030,  sdělení 
společnosti Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s., č.l. 110039, sdělení společnosti České 
pojišťovny a.s. č.l. 110040 – 110041, sdělení společnosti ČSOB pojišťovna, a.s., s přílohou 
č.l. 110062 – 110105,  sdělení společnosti Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., s přílohou 
č.l. 110106 – 110112, sdělení společnosti Generali Pojišťovna a.s., s přílohou č.l. 110113 – 
110124, sdělení společnosti Kooperativa pojišťovna, a.s., s přílohou č.l. 110125 – 110160, 
sdělení  společnosti  UNIQA  pojišťovna,  a.s.,  č.l.  110161,  sdělení  společnosti  AEGON 
pojišťovna,  a.s.,  č.l.  110162,  sdělení  společnosti  Wüstenrot,  životní  pojišťovna,  a.s.,  č.l. 
110163,  sdělení  společnosti  Penzijní  fond  Komerční  banky,  a.s.,  č.l.  110164,  sdělení 
společnosti  Penzijní  fond  České  spořitelny,  a.s.,  č.l.  110165,  rozsudky Krajského soudu 
v Ústí nad Labem č.l. 110704 – 110712, 110743 – 110748, rozsudky Nejvyššího soudu ČR 
č.l. 110713 – 110715, 110749 – 110751, závěrečnou zprávu o finančním šetření č.l. 111190 – 
111228, 111461/487 –  526,  zprávu  Finančního  úřadu  v Mostě  č.l.  111229,  exekuční  příkaz 
Soudního exekutora Exekutorské úřadu Praha 6 ze dne 4. 7. 2012 č.l. 111461/474, zprávu 
Komerční banky, a.s., ze dne 5. 10. 2011 příloha č. 2 vyšetřovacího spisu, sv. č. 12, č.l. 4801 
– 4802, výpisy z účtu č. 195039094/0300 příloha č. 2 vyšetřovacího spisu, sv. č. 6, 
 
6) provést důkaz nahrávkou pořadu Reportéři ČT na DVD č.l. 111461/448,   
142 

 
7)  číst  osobní  výkazy  obviněných  včetně  opisů  z  rejstříku  trestů  č.l.  111230  –  111238, 
111461/527 - 532. 
 
O d ů v o d n ě n í: 
 
V přípravném řízení byl zjištěn skutkový stav věci, který je popsán shora ve výrocích 
obžaloby. 
 
Obviněný MUDr. Petr Gaertner v rámci přípravného řízení popřel, že by se dopustil 
žalované  trestné  činnosti.  Od  doby  založení  obchodní  společnosti  RHINOCEROS,  akciová 
společnost,  je  jejím  zaměstnancem  a  členem  představenstva.  Projekt  Avalanche  byl  spuštěn 
v květnu roku 2000. Cílem projektu bylo vytvořit obchodní sít na území České republiky, kdy 
její  členové  by  obchodovali  s finančními  produkty  a  získávali  by  půjčky  od  třetích osob. 
Pokud jde o finanční produkty, jednalo se nejprve o pojistné produkty a následně o reality. 
Smlouva  o  půjčce  ve  výši  68.000,-  Kč  byla  zároveň  zajištěna  2  kusy  vládních  dluhopisů 
Spojených států amerických. Pořizovací cena dluhopisu tzv. Stripsu byla od 300,- USD do 
500,-  USD.  Jakmile  třetí  osoby  podepsaly  příslušné  smlouvy  s obchodní  společností 
RHINOCEROS,  akciová  společnost,  měly  možnost  účasti  na  dalších  obchodních  aktivitách 
společnosti jako je zprostředkování pojistných smluv a stavebního spoření. Z nabídek pojistek 
plynul  společnosti  zisk.  Know-how projetku Avalanche existoval v písemné  podobě.  
Písemnosti k projektu  byly  skartovány,  neboť  se  obávali  dalšího  vykradení  od  společnosti 
Bárta  a  spol.  Projekt  získali  od  londýnské  společnosti  AVALANCHE International Ltd. 
Nevzpomíná si, s kým konkrétně ohledně projektu jednali. Byl u toho, když se ve společnosti 
schvaloval  projekt  Avalanche.  Cenné  papíry  tzv.  Stripsy  pro  společnost  RHINOCEROS, 
akciová společnost, nakupovala nejprve společnost Böhm & partner a.s. a později společnost 
RM – S Market, o.c.p. Příkazy k nákupům většinou dával obviněný MUDr. Michal Martinek. 
Nevylučuje, že tak v některých případech činil sám. Cenné papíry jsou v majetku společnosti 
RHINOCEROS, akciová společnost. Ví, že společnost byla v letech 2000 až 2005 ve ztrátě. 
Předpokládá však, že ztráta bude po 20 letech významně vymazána nárůstem ceny dluhopisů 
s přihlédnutím  kurzu  amerického  dolaru  vůči  české  koruně.  Společnost  měla  dostatek 
finančních  prostředků  i  dluhopisů  k zajištění  pohledávek  plynoucích  ze  smluv  o  půjčce.  
Obviněný  počítá  s nárůstem  kurzu  amerického  dolaru  vůči  české  koruně.  Je  jisté,  že  kurz 
může být i nižší. Rozdíl mezi hodnotou cenných papírů a úročenou půjčkou bude kryt ziskem 
z obchodních  aktivit  společnosti.  Ztráta  společnosti  je  pouze  účetní  ztrátou,  jež  byla 
způsobena  vyplácením  provizí  za  zprostředkování  půjček  a  náklady  podnikání.  Společnost 
nemá žádné faktury po splatnosti. Ke svým  majetkovým  poměrům  obviněný  odmítl 
vypovídat. Do protokolu o výslechu obviněného  sepsaného  u  Okresního  soudu  v Ústí nad 
Labem  dne  25.  8.  2006  obviněný  uvedl,  že  se  po  dobu  tří  let  neúčastnil  žádných  jednání, 
jejichž  předmětem  by  bylo  uzavírání  smluv.  Někdy  v počátcích  založení  společnosti  se  na 
zámečku  v Teplé  u  Třebenic  objevila  česky  mluvící  osoba,  na  jejíž  jméno  si  nepamatuje  a 
která jim navrhla uzavřít smlouvy o know-how k projektu Avalanche. Smlouvy o půjčce byly 
143 

do  30.  11.  2003  jištěny  cennými  papíry  tzv.  Stripsy.  Ve  vztahu  ke  skutkům,  ve  kterých  je 
spatřován trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 252a odst. 1, 3 písm. b) tr. 
zákona ve znění účinném do 30. 6. 2006 a přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání 
podle § 337 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku  obviněný  využil  svého  zákonného  práva  a  k věci 
nevypovídal.  
 
Obviněný  MUDr.  Michal  Martinek  v rámci  přípravného  řízení  rovněž  opakovaně 
popřel, že by se dopustil žalované trestné činnosti. K věci uvedl, že je od vzniku společnosti 
RHINOCEROS,  akciová  společnost,  členem  jejího  představenstva.  Shodně  jako  obviněný 
MUDr.  Petr  Gaertner  se  vyjádřil  k projektu  Avalanche  a  době  jeho  spuštění.  K tomu, aby 
společnost RHINOCEROS, akciová společnost, dostála svým závazkům ze smluv o půjčce, 
nakupovala dluhopisy tzv. Stripsy. V letech 2001 a 2002 odpovídal 1,-  USD částce 35,- Kč. 
Byť  později  byla  hodnota  amerického  dolaru  o  jednu  třetinu  nižší,  každý  finanční  analytik 
potvrdí, že v budoucích  letech  kurz  amerického  dolaru  vůči  české  koruně  opět  stoupne. 
Společnost  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  rozvíjela  své  aktivity v oblasti 
zprostředkování  finančních  produktů.  Z důvodu  vzniku  zákona  o  pojistných 
zprostředkovatelích  byla  společnost  nucena  své  aktivity  v uvedené  oblasti  výrazně  utlumit. 
V této  době  postupně  docházelo  k uskutečňování  nové  činnosti,  a  to  ke  zprostředkování 
prodeje nemovitostí. V roce  2005  patřila  společnost  RHINOCEROS,  akciová  společnost, 
mezi  20  největších  realitních  kanceláří  v České  republice.  Obviněný  si  nevzpomíná  s kým 
konkrétně  ze  společnosti  AVALANCHE  International  Ltd.  jednali  ohledně  smluv o know-
how k projektu Avalanche. V kontaktu s uvedenou  společností  byli  prostřednictvím 
obviněného Ing. Miloše Prücknera. Obviněný dále potvrdil, že došlo ke skartaci dokumentace 
projektu Avalanche, když ze strany konkurence došlo k vykradení  části  archivu  společnosti. 
Oprávnění  k nákupu  tzv.  Stripsů  měli  obvinění  MUDr.  Petr  Gaertner,  MUDr.  Michal 
Martinek a Ing. Miloš Prückner, přičemž pravděpodobně bez výjimky příkazy k nákupu dával 
sám.  Společnost  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  vede  ve  svém  majetku  i  ty cenné 
papíry, které byly na základě zajišťovacího převodu převedeny na třetí osoby. V letech 2000 
až  2005  společnost  byla  v účetní  ztrátě  z důvodu  vyplácení  vysokých  provizí  za 
zprostředkování smluv o půjčce. Tvrzení, že společnost RHINOCEROS, akciová společnost, 
není  schopná  dostát  svým  závazkům,  je  pouze  spekulace.    Shodně  s obviněným  MUDr. 
Petrem Gaertnerem poukazuje na to, že trestní oznámení na jejich osoby v roce 2003 šetřila 
Policie  ČR  a  věc  odložila  z důvodu, že  se  nejedná  o  podezření  ze  spáchání  trestného  činu. 
Ke svým  majetkovým  poměrům  obviněný  odmítl  vypovídat.  Do  protokolu  o  výslechu 
obviněného sepsaného u Okresního soudu v Ústí nad Labem dne 25. 8. 2006 obviněný uvedl, 
že projekt Avalanche nadále funguje a jeho hlavní náplní je zprostředkování prodeje realit. Ke 
dni 15. 9. 2006 bylo připraveno zastavení projektu Avalanche. Výše půjčky byla na počátku 
projektu stanovena s ohledem  na  kurz  amerického  dolaru,  který  činil  37,-  Kč.  Společnost 
neprováděla žádné šetření k růstu měny amerického dolaru, neboť nikdo není schopen určit, 
zda  kurz  bude  klesat  či  stoupat.  Při  snížení  kurzu  amerického  dolaru  vůči  české  koruně  se 
museli smířit s tím, že nesou vyšší podnikatelské riziko. V době, kdy byly uzavírány smlouvy 
o půjčce, nereagovali na změny výše kurzu amerického dolaru vůči české koruně. Ve vztahu 
144 

ke skutkům, ve kterých je spatřován trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti podle  § 
252a odst. 1, 3 písm. b) tr. zákona ve znění účinném do 30. 6. 2006 a přečin maření výkonu 
úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku obviněný využil svého 
zákonného práva a k věci nevypovídal.  
 
Rovněž  obviněný Ing. Miloš Prückner v rámci přípravného řízení opakovaně popřel, 
že by se dopustil žalované trestné činnosti. Od roku 2000 je členem představenstva obchodní 
společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  když  zajišťuje  kontrolu  účetnictví  a 
zpracovává  účetní  závěrky  společnosti.  Projekt  Avalanche  byl  zpuštěn  někdy  v roce 2000. 
Podstatou projektu bylo získávání půjček od budoucích členů sítě. Půjčky byly splatné po 20 
letech  a  byly  zajištěny  americkými  vládními  dluhopisy  tzv.  Stripsy,  jež  zaručovaly 
poskytovatelům  půjček  stoprocentní  návratnost.  Předmětem  projektu  bylo  vytvořit  síť 
obchodních zástupců na bázi multi-level marketing, když člen sítě měl právo účastnit se na 
obchodních  aktivitách  obchodní  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost, 
spočívajících ve zprostředkování životního pojištění. Další konkrétní obchodní aktivity, které 
byl člen sítě oprávněn vykonávat, nebyl k dotazu policejního orgánu obviněný schopen uvést 
z důvodu, že to nebylo náplní jeho činnosti.  Obviněný je přesvědčen, že projekt Avalanche a 
další projekty vedly k dosažení  zisku.  Dalšími  příjmy  společnosti  byly  provize  ze 
zprostředkování  pojistných  smluv  a  dalších obchodních aktivit. Know-how projetku 
Avalanche v písemné  podobě  kdysi  viděl,  ale  už  neví  kdy.  Zda  a  kde  byla  dokumentace 
k projektu uložena, neví. Projekt pochází z Anglie. Na okolnosti převzetí projektu a od koho 
konkrétně  byl  získán,  si  nepamatuje.  Pořizovací  cena  tzv.  Stripsu  činila  jednu  třetinu  jeho 
nominální hodnoty, tedy přibližně od 300,- USD do 350,- USD. Společnost RHINOCEROS, 
akciová společnost, vykazovala účetní a daňové ztráty z důvodu vyšších nákladů na provoz 
společnosti  a  vyplácení  provizí souvisejících s projektem  Avalanche.  Ztráta  společnosti  je 
plánovaná  a  regulovaná  tak,  aby  byla  schopna  plnit  své  splatné  závazky.  Společnost  mu 
zasílala  peněžní  prostředky  na  jeho  soukromý  bankovní  účet  z důvodu  nákupu  amerických 
dolarů,  které  pro  společnost  zajišťoval  ve  výhodnějším  kurzu.  Měl  smlouvu  s Komerční 
bankou, a.s., na základě, které byl oprávněn činit forwardové obchody. Dle obviněného bude 
společnost  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  schopna  plnit  své  závazky  vyplývající  ze 
smluv o půjčce. Ke svým majetkovým poměrům obviněný odmítl vypovídat. Do protokolu o 
výslechu  obviněného  sepsaného  u  Okresního  soudu  v Ústí nad Labem dne 25. 8. 2006 
obviněný  uvedl,  že  projekt  Avalanche  je  založen  na  získávání  členů  sítě,  kteří  mohou 
zprostředkovávat  různá  pojištění,  a  na  výběru  půjček  ve  výši  68.000,-  Kč.  Společnost 
RHINOCEROS,  akciová  společnost,  měla  určité  finanční  problémy  se  splácením  úvěru  na 
zámeček  a  projekt  Avalanche  měl  situaci  společnosti  zlepšit.  Na  jednání  představenstva 
hlasoval o realizaci tohoto projektu a souhlasil s ním. O poklesu kurzu amerického dolaru 
vůči české koruně ve společnosti neoficiálně diskutovali. Nikdo však nemohl vědět, jaká bude 
hodnota amerického dolaru po 20 letech.  
 
V rámci výslechu provedeného dne 20. 11. 2006 k žádosti  obviněného  tento  k věci 
vypověděl,  že  společnost  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  již  nedosahuje  záporných 
145 

hospodářských  výsledků.  Veškerou  činnost  a  řízení  chodu  společnosti  vykonává  MUDr. 
Květoslava  Gaertnerová  na  základě  plné  moci  udělené  obviněným  MUDr. Petrem 
Gaertnerem. K nákupu  nových  dluhopisů  tzv.  Stripsů  nedochází.  Pro  společnost 
RHINOCEROS, akciová společnost, pracoval od roku 1996 jako daňový poradce. V té době 
se společnost zabývala projekty síťového marketingu Bon Card Club spočívající v prodeji a 
šíření  slevových  karet.  V dalších  letech  společnost  realizovala  projekt  Milénium,  jehož 
předmětem bylo zprostředkování povinného ručení. Do společnosti vstoupil z důvodu, že pro 
ni  pracoval  4  roky  a  znal  obviněné  MUDr.  Petra  Gaertnera  a  MUDr.  Michala Martinka. 
Samotný  projekt  Avalanche  posuzoval  především  z daňového  a  účetního  hlediska.  Se 
společností AVALANCHE International Ltd. byl v písemném kontaktu z důvodu, že hovoří 
anglicky. Více jak 2 roky  se společností AVALANCHE  International  Ltd. v kontaktu není, 
protože se smlouva neplní. S kým  konkrétně  z uvedené  společnosti  jednal,  si  nepamatuje. 
Cenné papíry  typu Strips, které byly převáděny  na věřitele společnosti na základě smluv o 
zajišťovacím převodu vlastnického práva, jsou vedeny v majetku společnosti.  
 
V souvislosti s rozšířením  trestního  stíhání  pro  skutek  kvalifikovaný  jako  trestný  čin 
legalizace  výnosů  z trestné  činnosti  podle  §  252a  odst.  1,  3  písm.  b)  tr.  zákona  ve  znění 
účinném do 30. 6. 2006 obviněný Ing. Miloše Prückner setrval na tom, že k žádnému vylákání 
půjček nedošlo a že společnost RHINOCEROS, akciová společnost, je schopna dostát svým 
závazkům z přijatých půjček. Společnost úspěšně funguje v oboru realit. Peněžní prostředky, 
které  byly  předmětem  zahraničních  transakcí,  nepocházely  z trestné  činnosti.  Tehdy  byly 
v souladu s platnými  smlouvami  hrazeny  licenční  poplatky.  Pokud  jde  o  další  nakládání 
s uvedenými peněžními prostředky, tak společnost RHINOCEROS, akciová společnost, s tím 
nemá  nic  společného,  neboť  se  jednalo  o  jeho  soukromou  půjčku,  kterou  řádně  vrátil. 
V uvedené době, kdy došlo ke spolupráci s obchodní společností AVALANCHE International 
Ltd.,  byla  tato  společnost  připravena  poskytnout  daleko  větší  finanční  prostředky  na  nákup 
realit a zahájit tak rozsáhlou investiční činnost v oboru nemovitostí. K této nedošlo z důvodu 
různých  vyšetřování  Policie  ČR  a  negativní  mediální  kampaně.  Obviněný  potvrdil,  že  byl 
přítomen podpisu smlouvy o smlouvě budoucí ze dne 15. 4. 2000 a smlouvy o převzetí know-
how ze dne 15. 3. 2001. Obě smlouvy byly podepsány ve Vídni v hotelu Hilton. Společnost 
RHINOCEROS,  akciová  společnost,  byla  zřejmě  oslovena  na  základě  osobní  návštěvy 
obviněného  MUDr.  Petra  Gaertnera  panem  Conradem.  Prvních  jednání  nebyl  přítomen. 
S projektem  byl  seznámen  obviněnými  MUDr. Petrem Gaertnerem a MUDr. Michalem 
Martinkem.  Neví,  kdo  vyhotovil  smlouvy.  U  podpisu  smluv  byli  přítomni  všichni  členové 
představenstva. Na straně druhé byl přítomen u smlouvy o smlouvě budoucí pan Conrad a u 
smlouvy o převzetí know-how pan Philbert. Conrada viděl pouze jednou při podpisu smlouvy 
a Philberta asi dvakrát. Kdo byl majitelem společnosti AVALANCHE International Ltd. neví, 
avšak předpokládá, že to bylo více akcionářů, kteří chtěli investovat větší finanční prostředky. 
V sídle  společnosti  nikdy  nebyl.  Společnost  WELLTEN  LIMITED  je  jeho  dlouholetým 
obchodním partnerem z doby, kdy společnost AVALANCHE International Ltd. neexistovala 
a  kdy  ještě  ani  nespolupracoval  se  společností  RHINOCEROS,  akciová  společnost. 
Společnost měla původně sídlo v Jersey v Anglii a nyní v Gibraltaru. Společnost se zabývá 
146 

investiční  činností.  K obchodním  vztahům  mezi  společnostmi  AVALANCHE  International 
Ltd.  a  WELLTEN  LIMITED  se  nemůže  vyjádřit,  neboť  je  nesjednával.  Společně 
s obviněnými MUDr. Petrem Gaertnerem a MUDr. Michalem Martinkem měli zplnomocnění 
jednat  za  společnost  AVALANCHE  International  Ltd.,  a  to  v souvislosti s uvažovanou 
budoucí  investiční  činností.  Z důvodu,  že  měli  zplnomocnění,  mohli  pro  společnost 
AVALANCHE  International  Ltd.  založit  bankovní  účet  a  disponovat  s  ním.  O  ukončení 
společnosti AVALANCHE International Ltd. byl informován zástupcem společnosti. Peněžní 
převody  z účtu  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  na  účet  společnosti 
AVALANCHE  International  Ltd.  byly  úhradou  licenčních  poplatků  na  základě  smlouvy  o 
know-how.  Peněžní  prostředky  na  účtu  společnosti  AVALANCHE  International  Ltd.  měly 
být užity na investování do nemovitostí v České republice a v Rakousku. Vzhledem k tomu, 
že  tyto  prostředky  zůstaly  nevyužity,  tak  si  je  půjčil  pro  sebe,  aby  je  zhodnotil.   O  půjčku 
osobně požádal Philberta. Sešli se někde v Rakousku. Předpokládá, že to bylo v Eisenstadtu. 
Z jednání vyplynulo, že společnost AVALANCHE International Ltd. mu nemůže poskytnout 
půjčku  přímo,  neboť  je  členem  statutárního  orgánu  společnosti  RHINOCEROS,  akciová 
společnost, a mohlo by tak dojít ke střetu zájmů. Z tohoto důvodu se dohodli, že půjčka bude 
realizována  prostřednictvím  společnosti  WELLTEN  LIMITED.  Převody  peněžních 
prostředků z bankovního účtu společnosti AVALANCHE International Ltd. na bankovní účet 
společnosti  WELLTEN  LIMITED  a  následně  na  jeho  osobní  účet  prováděl  sám.  Za  tyto 
převody  nesl  osobní  zodpovědnost.  Půjčku  splatil  v letech 2007 a 2008, tedy v době  po 
zahájení jeho trestního stíhání. Dispoziční právo k účtu společnosti RHINOCEROS, akciová 
společnost, neměl. Určitě jej měl obviněný MUDr. Petr Gaertner a obviněný MUDr. Michal 
Martinek. Nebyl odpovědný za projekt Avalanche. Tvorby marketingové sítě se nezúčastnil. 
Projekt byl kalkulován na 34,- Kč za jeden americký dolar. O tom, jak se bude vyvíjet kurz 
amerického dolaru, neví nikdo na světě. Pojištění proti kurzovým rozdílům neměly, neboť na 
takovou  dlouhou  dobu  se  neposkytuje  a  navíc  by  bylo  neúměrně  drahé.  V době  splatnosti 
půjčky  věřitel  požádá  o  vrácení  půjčky  nebo  si  ponechá  dluhopisy,  čímž  bude  půjčka 
vyrovnána.  V  době  splatnosti  půjček  bude  mít  společnost  RHINOCEROS,  akciová 
společnost,  dostatek  finančních  prostředků  vytvořených  realitní  činností,  eventuelně  další 
činností. Podnikatelský plán společnosti určitě existuje. Jako člen představenstva společnosti 
je odpovědný za vrácení půjček. Obvinění MUDr. Petr Gaertner a MUDr. Michal Martinek 
mají na starosti řízení společnosti. Obviněná MUDr. Gaertnerová má na starosti ekonomickou 
agendu a komunikaci s finančním úřadem. Obviněný zná účetní Kovářovou a administrativní 
pracovnici Jáhenovou. Společnost v posledních letech dosahuje zisku a nemá žádné závazky 
po lhůtě. 
 
Obviněná  Květoslava  Gaertnerová  využila  svého  zákonného  práva  a  k věci 
nevypovídala. 
  
 
 
Z opaku, tedy ze žalovaných skutků, jsou v dané fázi trestního řízení obvinění MUDr. 
Petr  Gaertner,  MUDr.  Michal  Martinek,  Ing.  Miloš  Prückner  a  MUDr.  Květoslava 
Gaertnerová usvědčováni všemi ve věci opatřenými a provedenými důkazy, kterými zejména 
147 

jsou  svědecké  výpovědi  poškozených,  dále  svědecké  výpovědi  zaměstnanců  a 
spolupracovníků společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, zajištěné smlouvy o půjčce 
včetně další smluvní dokumentace, znalecké posudky z oboru ekonomika k hospodářské  a 
majetkové situaci společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  jakož  i  k posouzení 
projektu Avalanche z hlediska  dlouhodobé  udržitelnosti  a  předpokladů  dosahování  zisku  z 
podnikání, znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví klinická psychologie k posouzení 
způsobu prezentace projektu Avalanche, dále nelze pominout ani výsledky finančního šetření 
a  na  to  navazující  analýzy  policejního  orgánu,  účetní  výkazy  společnosti,  zprávy  z jednání 
představenstva,  valné  hromady  a  dozorčí  rady  společnosti,  zprávy  auditorů,  korespondence 
společnosti  s poškozenými,  stanovisko  ČNB  k vývoji  měnových  kurzů  a  jejich 
předvídatelnosti,  zprávy  bank,  pojišťoven  a  stavebních  spořitelen  k činnosti  společnosti 
RHINOCEROS,  akciová  společnost,  a  celá  řada  dalších  ve  spise  založených  listinných 
materiálů. Samozřejmě nelze přehlédnout ani výpovědi obviněných MUDr. Petra Gaertnera, 
MUDr. Michala Martinka a zejména  Ing. Miloše Prücknera, kteří uvedli  na svoji obhajobu 
takové  významné  skutečnosti,  které  společně  s dalšími  opatřenými  důkazy  bez  důvodných 
pochybností  prokazují,  že  se  dopustili  trestné  činnosti,  která  je  jim  obžalobou  důvodně 
kladena za vinu.  
 
V posuzovaném případě nutno poukázat na výpovědi svědků, kteří se jednak podíleli 
na  založení  obchodní  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  ale  i  na  její  činnosti 
v pozici  členů  kolektivních  orgánů  společnosti,  zaměstnanců  společnosti,  ale  i  externích 
spolupracujících osob. Z hlediska důkazního se jako významné jeví výpovědi svědků, kteří se 
sice subjektivně necítí být podvedeni a poškozeni protiprávním jednáním obviněných, neboť 
v rámci  projektu  Avalanche  vytvořili  početné  obchodní  sítě  a  sami  měli  nezanedbatelný 
finanční  zisk  z provizí  a  meziprovizí  za  přivedení  nových  členů  do  projektu.  Na  tyto  je 
nahlíženo jako na poškozené,  neboť  neznali  hospodářskou  situaci  společnosti 
RHINOCEROS,  akciová  společnost,  a  nejednali  s vědomím,  že  půjčky  nebudou  vráceny 
účastníkům  projektu  nebo  že  smlouva  o  zajišťovacím  převodu  vlastnického  práva  není 
dostatečnou  garancí  vrácení  poskytnuté  půjčky.  Ostatně  sami  až  na  výjimky mají nadále 
důvěru ve společnost RHINOCEROS, akciová společnost, a věří, že budou splněny všechny 
závazky ze smluv o půjčce vyplývající. Tito poškození byli obviněnými zneužiti k vylákávání 
půjček  od  dalších  nově  příchozích  zájemců  o  vstup  do  projektu  jako tzv. živé nástroje. 
Z tohoto  důvodu  poškození  účastníci  projektu  Avalanche,  kteří  do  projektu  přivedli  další 
poškozené, se nedopustili trestného činu podvodu, neboť na rozdíl od obviněných jednali ve 
skutkovém omylu. 
 
Svědek  Bohuslav  Gaertner  k věci  vypověděl,  že  v dubnu roku 1999 odešel 
z představenstva  obchodní  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  neboť  měl 
rozdílný názor na podnikání ve společnosti a zastavení výplat akcionářům. Obviněný MUDr. 
Petr  Gaertner  byl  ředitelem  společnosti,  obviněný MUDr. Michal Martinek byl vedoucí 
obchodního úseku, PhDr. Pavel Marouš byl vedoucí školy a sám zajišťoval technické zázemí 
148 

společnosti. Za jeho působení byl zakoupen zámeček za 12.000.000,- Kč, z toho 5.000.000,- 
Kč bylo hrazeno úvěrem. 
 
Svědek PhDr. Pavel Marouš uvedl, že na jaře roku 1996 společně s obviněným MUDr. 
Petrem  Gaertnerem,  obviněným  MUDr.  Michalem  Martinkem  a  Bohuslavem  Gaertnerem 
založili  obchodní  společnost  RHINOCEROS,  akciová  společnost.  Jeho  úkolem  jako  učitele 
jazyků bylo vytvořit společnost Rhinoceros school s.r.o. Společnost RHINOCEROS, akciová 
společnost, se založila z důvodu vybudování obchodní sítě, která následně zprostředkovávala, 
resp. získávala klienty pro výuku jazyků. Ví, že se ve společnosti realizoval systém slevových 
karet,  na  základě  kterých  si  lidé  mohli  koupit  produkty  nebo  služby  se  slevou.  Členem 
představenstva byl přibližně do března roku 1999, kdy ze společnosti odešel. Ve společnosti 
se začalo řešit více věcí, které jej nezajímaly. Akcie společnosti od něho odkoupil obviněný 
MUDr. Michal Martinek. V době,  kdy  byl  v představenstvu  společnosti,  neslyšel  o  projektu 
Avalanche.  Rovněž  nevěděl,  zda  společnost  je  v zisku  či  ve  ztrátě.  Zámek  Amadeus 
společnost  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  koupila  na  dluh,  a  to  přibližně  za  částku 
12.000.000,- Kč. Jaká byla výše úvěru, neví.  
 
Svědek Karel Šťastný k věci vypověděl, že v roce 2004 jej oslovil obviněný MUDr. 
Michal Martinek s nabídkou  členství  v dozorčí  radě  společnosti  RHINOCEROS,  akciová 
společnost.  Jeho  úkolem  mělo  být  účastnit  se  pravidelných  jednání  dozorčí  rady.  Členství 
v dozorčí  radě  bylo  formální,  neboť  v ní nezastával žádnou funkci a nepobíral žádnou 
odměnu. Za celou dobu se účastnil jednoho jednání. Zda se scházeli ostatní členové dozorčí 
rady, neví. Zápis z dozorčí  rady  podepsal  pouze  jednou,  kdy  se  jí  zúčastnil.  O  hospodářské 
situaci  společnosti  mu  není  nic  známo.  O  projektu  Avalanche  ví,  že  se  jedná  o  silnou  síť 
obchodních  zástupců,  která  byla  původně  zaměřena  na  sjednávání  pojištění.  Do  projektu 
Avalanche sám vstoupil v lednu roku 2006, když společnosti poskytl půjčku ve výši 68.000,- 
Kč.  Ví,  že  od  ledna  roku  2005  byl  spuštěn  projekt  Avareal,  který  je  součástí  projektu 
Avalanche.  Projekt  Avareal  je  zaměřen  na  zprostředkování  obchodu  v oblasti realit. 
Společnost  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  zde  vystupuje  jako  zprostředkovatel  a 
obchodní  zástupci  jako  zplnomocnění  zástupci  této  společnosti.  O  činnosti  společnosti 
RHINOCEROS,  akciová  společnost,  nemá  nejmenší  pochybnosti.  Rovněž  nepochybuje,  že 
dojde k vrácení půjčky včetně úroků.  Z toho důvodu se necítí být poškozen a nepřipojuje se 
s nárokem na náhradu škody. 
 
Svědkyně  Bc.  Hana  Fictumová  uvedla,  že  v roce 1998 nastoupila do obchodní 
společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  jako  administrativní  pracovnice.  Členství 
v dozorčí radě společnosti jí nabídl obviněný MUDr. Petr Gaertner s tím, že se pouze jedná o 
formalitu. Již si nepamatuje, jestli se scházeli a v dozorčí  radě  něco  projednávali. 
Nevzpomíná,  že  by  jako  člen  dozorčí  rady  byla  informována  o  hospodářské  situaci 
společnosti a o projektu Avalanche. O projektu ví pouze to, že jeho účastníci jako obchodní 
zástupci společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, uzavírali různé smlouvy na pojištění 
149 

vozidel,  životní  pojištění  a  stavební  spoření.  Projektu  Avalanche  se  sama  neúčastnila. 
Pracovní poměr, jakož i členství v dozorčí radě ukončila v roce 2003. 
 
Svědkyně  Jana  Kohoutová  využila  svého  zákonného  práva  a  k věci  nevypovídala 
s ohledem na skutečnost, že obviněný MUDr. Petr Gaertner je jejím švagrem. 
 
Svědkyně  Ing.  Veronika  Kučerová  vypověděla,  že  v roce 2000 vypomáhala 
zpracovávat daňové přiznání pro společnost RHINOCEROS, akciová společnost. V této době 
jí bylo obviněným MUDr. Petrem Gaertnerem nabídnuto členství v dozorčí radě společnosti. 
Členství  v dozorčí  radě  společnosti  bylo  pouze  formální,  když  se  nezúčastnila  žádného 
jednání. S hospodářskou situací společnosti nebyla seznámena. V roce 2001 žádala obviněnou 
MUDr.  Květoslavu  Gaertnerovou  o  odvolání  z dozorčí  rady.  V dozorčí  radě  skončila  až 
v roce 2004. O projektu Avalanche slyšela, avšak jeho podstatu nezná. 
 
Svědek MUDr. Luboš Říha uvedl, že na počátku roku 2000 jej obvinění MUDr. Petr 
Gaertner  a  MUDr.  Michal  Martinek  oslovili,  aby  školil  obchodní  zástupce  společnosti 
RHINOCEROS, akciová společnost. Stávající obchodní zástupci absolvovali školení na tzv. 
základním semináři, kde se společností podepsali obchodní smlouvu o spolupráci s dodatky 
obsahující kariérní řád, systém provizí a finanční produkty. Jako nabízený produkt zde byla i 
smlouva o půjčce ve výši 68.000,- Kč včetně smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického 
práva. Jeho úkolem bylo školit obchodní zástupce obchodním dovednostem jako je 
telemarketing, zvládání obchodních námitek apod. Lektorskou činnost prováděl od roku 2000 
do roku 2005, kdy ukončil spolupráci. Projekt Avalanche byl zaměřen na tvorbu obchodní sítě 
pro zprostředkování finančních produktů.  Byl postaven na kariérním řádu, v rámci kterého 
obchodní  zástupci  postupovali  dle  vlastních  výsledků  a  výsledků  obchodní  skupiny. 
K cenným papírům  typu  Strips  ví,  že  se  jedná  o  státní  dluhopisy  vlády  USA,  které  byly 
splatné  po  20  letech  a  měly  nominální  hodnotu  1.000,-  USD.  Stripsy  byly  zajišťovacím 
instrumentem oproti půjčce ve výši 68.000,- Kč. K osobě PaeDr. Kmeťové uvedl, že se jedná 
o dámu  ze  Slovenska,  která  pro  obchodní  společnost  RHINOCEROS,  akciová  společnost, 
prováděla školící činnost, zejména však školení obchodních dovedností. Sám se účastníkem 
projektu  Avalanche  nestal,  neboť  to  nebyla  jeho  parketa.  Účastníci  projektu  nabízeli 
majetková  pojištění,  pojištění  domácnosti,  životní  pojištění,  povinné  ručení,  havarijní 
pojištění,  stavební  spoření  a  smlouvu  o  půjčce  ve  prospěch  společnosti  RHINOCEROS, 
akciová společnost. Od roku 2005 se účastníci projektu podíleli na realitní činnosti. Obvinění 
MUDr. Per Gaertner a MUDr. Michal Martinek prezentovali projekt Avalanche na samém 
počátku  v roce  2000.  Později  se  společensky  účastnili  manažerských  kurzů.  Projekt 
Avalanche nebyl pyramidovou hrou, nýbrž síťovým marketingem. Pyramidová hra nenabízí 
žádný  produkt.    Účastníci  projektu  Avalanche  měli  celou  řadu  benefitů,  například  levnější 
finanční  produkty  pro  ně  samé  nebo  jejich  rodiny  či  firmy,  dále  systém  vzdělávání  a 
samozřejmě  finanční  přínos.  V rámci  obchodních  jednání  nebyly  zúčastněným  zájemcům 
poskytovány  nepravdivé  či  klamavé  informace,  popřípadě  užívány  jiné  nekalé  praktiky 
s cílem svést tyto zájemce k uzavření příslušných smluv. Žádné poškozené osoby nezná.  
150 

 
Svědkyně Marcela Říhová vypověděla, že jako jednatelka obchodní společnosti Aorta 
s.r.o.  uzavřela  s obchodní  společností  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  smlouvu,  na 
základě které poskytovali lektorskou činnost. Předmětem přednáškové činnosti byly finanční 
produkty,  jako  je  stavební  spoření,  penzijní  připojištění,  povinné  ručení  apod.  Lektorskou 
činnost vykonával její syn MUDr. Luboš Říha. Do roku 2003 tak činil jako osoba samostatně 
výdělečně činná a od roku 2003 prostřednictvím obchodní společnosti Aorta s.r.o.  
 
Svědkyně  PaeDr.  Lívie  Kmeťová  uvedla,  že  na  základě  konkurzu  vyhlášeného 
obchodní  společností  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  školila  pro  tuto  společnost 
obchodní dovednosti, komunikaci a etiketu. Bylo to v době  od  září  2002  do  ledna  2006. 
Osobně  zná  pouze  obviněného  MUDr.  Petra  Gaertnera  a  obviněného  MUDr.  Michala 
Martinka. Dále zná MUDr. Luboše Říhu, Jindřicha Jordána, Ing. Hajdů, Bc. Tomáše Dvořáka, 
Mgr.  Liptákovou,  PhDr.  Ottingera  a  pana  Brossmanna.  Nejvíce  do  styku  přišla  s MUDr. 
Říhou,  který  také  školil  některé  obchodní  dovednosti  a  zabezpečoval  v Čechách  po 
organizační  stránce  školení  reprezentantů  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost. 
Ing.  Liptáková,  Ing.  Hajdů,  PhDr.  Ottinger  a  Brossmann  organizačně  zajišťovali  školení 
reprezentantů ve Slovenské republice. Jindřich Jordán a Tomáš Dvořák organizovali školení 
reprezentantů  na  Moravě.    O  projektu  Avalanche  příliš  neví,  neboť  do  něj  nevstoupila.  Její 
ambicí  bylo  pouze  poskytovat  pro  společnost  školení  a  nic  víc.  Nikdy  nebyla  v žádném 
projektu společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, ani jiné společnosti. Neměla zájem 
pojišťovat  lidi.  Neví,  na  jakých  principech  projekt  Avareal  fungoval.  Ví  pouze,  že  to  nějak 
souviselo s prodejem realit. 
 
Svědkyně  Hana  Kovářová  k věci  uvedla,  že  je  od  ledna  roku  2000  zaměstnána 
v obchodní  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  jako  jediná  účetní.  Na  starosti 
měla  celé  účetnictví  společnosti,  tj.  dělala  mzdy,  pokladnu  a  další  účetní  agendy.  Jejím 
nadřízeným byl obviněný MUDr. Petr Gaertner. O účetních operacích se radila s obviněným 
Ing.  Milošem  Prücknerem.  Pokud  jde  o  daňová  přiznání,  nejprve vyjela hlavní knihu, 
rozvahu,  výkazy  zisků  a  ztrát  a  obviněný  Ing.  Miloš  Prückner  následně  sestavil  přiznání 
k dani z příjmů  právnických  osob.  Přiznání  k ostatním  daním  jako  daň  z přidané  hodnoty, 
silniční  daň,  daň  ze  závislé  činnosti  za  zaměstnance  zpracovala  a  podala  sama.  Obviněný 
MUDr. Petr Gaertner  tato daňová přiznání pouze podepsal. Podklady pro účetnictví jako jsou 
faktury a výpisy z bankovních  účtů  chodily  do  společnosti  poštou.  Doklady  o  hotovostních 
platbách  jí  předávala  obviněná  MUDr.  Květoslava  Gaertnerová  a  paní  Hana  Jáhenová. 
Veškeré  údaje  týkající  se  smluv  o  půjčkách  poskytovaných  obchodní  společnosti 
RHINOCEROS,  akciová  společnost,  zpracovávala  paní  Jáhenová.  Pouze  v případě,  když 
přišel výpis z bankovního účtu společnosti, zkontrolovala, zda částka ve výši 68.000,-Kč byla 
složena a poté na zadní stranu smlouvy napsala datum složení částky na účet. Byla-li půjčka 
hrazena v hotovosti, rovněž na zadní stranu smlouvy o půjčce napsala datum složení částky do 
pokladny.  Při  platbě  v hotovosti  se  vystavil  příjmový  platební  doklad.  Peněžní  prostředky 
složené do pokladny následně předala obviněnému MUDr. Petru Gaertnerovi, který je dával 
151 

do trezoru. Kde je trezor však neví. Peněžní prostředky z půjček jsou vedeny na účtu 479/200 
jako dlouhodobý  závazek.  Takto  ji  instruoval  obviněný  Ing.  Miloš  Prückner.  Pokud  jde  o 
účtování a počítání úroků cenných papírů, tak to jednou ročně zpracoval sám obviněný Ing. 
Miloš  Prückner,  neboť  sama  této  problematice  nerozumí.  Vedení  účetnictví  jednou  ročně 
zkontroloval auditor. Neví o žádných závažných nedostatcích. Nikdy nedošlo 
k nesrovnalostem na pokladně. Fyzickou a dokladovou inventuru prováděla obviněná MUDr. 
Květoslava  Gaertnerová.  Inventuru  stavu  bankovních  účtů  si  prováděla  sama.  Agendu 
cenných  papírů  vedl  obviněný  MUDr.  Michal  Martinek.  Účtování  cenných  papírů  měl  na 
starosti  obviněný  Ing.  Miloš  Prückner  s panem  Jedličkou.  V době,  kdy  nastoupila  do 
společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  tato  na  tom  nebyla  dobře,  neboť  byla  ve 
ztrátě.  Někdy  v polovině  roku 2000 se rozjel projekt Avalanche. Od té doby se situace 
zlepšila, neboť byly uzavírány nějaké pojistné smlouvy a přicházely platby od pojišťoven. Od 
roku  2004  byla  členkou  dozorčí  rady  společnosti.  Neměla  žádnou  funkci  ani  nic 
nekontrolovala. Byla to spíše  formalita.  Členství  v dozorčí  radě  jí  nabídla  obviněná  MUDr. 
Květoslava Gaertnerová, neboť jedna kolegyně v dozorčí radě už nechtěla být a někdo tam 
být  musel.  Svědkyně  si  pamatuje,  že  na dozorčí  radě  jednali  pouze  jednou,  jinak  pouze 
podepisovala zápisy z jednání, i když se nekonalo. Zápisy z jednání jí k podpisu předkládala 
obviněná  MUDr.  Květoslava  Gaertnerová.  Paní  Jáhenová  jako  asistentka  měla  na  starosti 
smlouvy  a  provize  systému  Avalanche.  Pan  Kovalík  měl  na  starosti  vše  přes  výpočetní 
techniku.  Obviněná  MUDr.  Gaertnerová  měla  na  starosti  chod  zámečku  a  konání  různých 
akcí. Ostatní zaměstnanci pracovali v hotelu jako uklízečky, servírky a recepční. 
 
Svědkyně  Hana  Jáhenová  vypověděla,  že  od  září  roku  2001  pracuje  ve  společnosti 
RHINOCEROS, akciová společnost, jako asistentka generálního ředitele. Na starosti měla síť 
obchodních  zástupců,  která  byla  vytvořena  v rámci projektu Avalanche. Zpracovávala 
veškerou agendu týkající se obchodních zástupců. Evidovala veškeré smlouvy o půjčce, a to 
jak v počítači,  tak  v kartotéce. V případě,  že  obchodní  zástupci  zprostředkovali  uzavření 
pojistných smluv, tak tuto skutečnost včetně provize vyznačila v počítači. Výše provizí byly 
stanoveny smluvně.  Neví, kdo stanovil konkrétní výši provizí. Na starosti měla i vyřizování 
běžných  administrativních  záležitostí  spojených  s chodem  společnosti  například  odesílání 
korespondence. Byla podřízenou obviněného MUDr. Petra Gaertnera. Rovněž plnila pokyny 
uložené  obviněným  MUDr.  Michalem  Martinkem.  Kompetence  jednotlivých osob ve 
společnosti  nezná.  Nepamatuje  si,  zda  jí  někdo  nabídl  účast  v projektu Avalanche. Ví, že 
projekt byl založen na bázi dobrovolnosti. Blíže o projektu nic neví, neboť vykonávala pouze 
administrativní  práce.  Svědkyně  neví,  kolik  má  společnost  zaměstnanců  či  externích 
spolupracovníků, kdo jedná za společnost na příslušném finančním úřadě či okresní správě 
sociálního  zabezpečení  a  zda  byly  vůči  společnosti  vedeny  exekuce.  Taktéž  dle  jejího 
vyjádření neví, jaký majetek společnost vlastní.  
 
Svědek  Mgr.  Tomáš  Kafka  vypověděl,  že  na  obchodní  jednání  společnosti 
RHINOCEROS,  akciová  společnost,  jej  přivedl  Tomáš  Bárta  v březnu  roku  2003. 
K obchodnímu jednání došlo ve Vysočanech u Chomutova, kde přednášel Luboš Říha a Karel 
152 

Mayer. První částí prezentace bylo nastavení zrcadla účastníků, a to v tom smyslu, že jsou to 
v podstatě nuly, které nic nevydělávají. Pokud ovšem chtějí udělat zásadní životní krok, tak je 
tu  pro  ně  nabídka  –  úžasná  příležitost  –  vstoupit  do  projektu  Avalanche.  Ve  druhé  části 
prezentace byl  představen  systém  provizního  odměňování,  který  byl  postaven  primárně  na 
získávání  nových  členů  do  projektu  Avalanche.  Přibližně  80  %  prezentace  bylo  věnováno 
získávání  nových  členů  a  souvisejícího  odměňování.  Byly  uvedeny  modelové  případy,  kdy 
obchodní zástupce, který si vytvoří vlastní síť zástupců, vydělá až 400.000,- Kč měsíčně. Ve 
zbývající  druhé  části  prezentace  byly  představeny  pojišťovací  produkty  například  životní 
pojištění  a  povinné  ručení.  Prezentované  případy  projektu  Avalanche  byly  z hlediska 
uváděných čísel naprosto nereálné, přehnané a empiricky neopodstatněné. Toto však zjistil až 
později,  přibližně  po  5  měsících.  Třetí  část  prezentace  obsahovala  ekonomické  podložení 
projektu, které spočívalo v tom, že poté, co byli  účastníci prezentace motivováni vysokými 
výdělky, byla jim sdělena podmínka vstupu do projektu Avalanche, jež spočívala v půjčce ve 
výši 68.000,- Kč poskytnuté společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, na dobu 20 let. 
Před tím, než byla vyslovena výše půjčky, tak přednášející se účastníků prezentace dotázal, 
kolik si myslí, že potřebují peněz na to, aby mohli začít podnikat. Následně zazněly ze strany 
posluchačů  vysoké  částky.  Na  tabuli  byly  prezentovány  částky  jako  2.000.000,-  Kč  na 
založení  akciové  společnosti,  následně  byla  tato  částka  přeškrtnuta  s tím, že tyto peníze 
nebudou vyžadovat pro účast v projektu Avalanche. Pak byla prezentována částka 200.000,- 
Kč jakožto základní kapitál společnosti s ručením omezeným. Nakonec byla napsána částka 
0,- Kč s tím, že účast v projektu nebude stát nic. Částka ve výši 68.000,- Kč měla být složena 
na účet společnosti jako půjčka na dobu 20 let s tím, že bude 100 % zajištěna 2 dluhopisy 
s nejvyšší  garancí  vlády  Spojených  států  amerických.  Svědek  v té  době  studoval  finance, 
proto se domnívá,  že  laici  nemohli  pochopit,  že  dluhopis  neskýtá  100%  jištění  v době 
poskytnutí půjčky. Svědek si dále pamatuje, že o přestávce v rámci prezentace byl vyplňován 
dotazník, který byl formulován s cílem  ovlivnit  účastníky  prezentace.    Byly  v něm  kladeny 
takové  otázky,  na  které  nešlo  odpovědět  jinak,  než  jak  bylo  žádoucí  pro  vstup  daného 
účastníka  do  projektu  Avalanche.  Po  prezentaci  složil  částku  ve  výši  68.000,-  Kč  na  účet 
společnosti, kdy část půjčky uhradil z vlastních prostředků a zbývající část si zapůjčil od otce 
Tomáše Bárty. Vše se stihlo během pondělí, když byl tlačen Tomášem Bártou, aby neotálel, 
neboť by přišel o bonus za rychlé rozhodnutí. Bonus byl obvykle užíván a spočíval v zisku 
bodů do soutěže „rychlý start“. Již v úterý večer ve Vysočanech uzavřel smlouvy  a stal se 
účastníkem  projektu.  Cenné  papíry  na  něj  nebyly  převedeny,  neboť  si  sám  nezřídil  účet  u 
makléře. Do projektu vstoupil, že očekával zisk a že jej přesvědčily prezentované možnosti 
výdělku. V rámci projektu oslovoval další osoby. Jeho obchodní síť měla přibližně 150 členů. 
Více  než  95  %  příjmů  tvořily  příjmy  z budování  sítě.  Nicotnou  část  tvořily  příjmy 
z finančních  produktů.  Z hlediska  ekonomického  považoval  poskytnutou  půjčku  spíše  za 
vstupní poplatek. Ze smlouvy o půjčce a smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva 
vyplývalo, že si společnost může po 20 letech vybrat, zda koupí zpátky dluhopisy anebo zda 
vrátí  půjčku.  Smlouvy  uzavřel  z důvodu,  aby  mohl  vstoupit  do  projektu.  Cítí  se  být 
poškozeným. S nárokem na náhradu škody se však nepřipojil. Smlouvu o půjčce již v podstatě 
153 

odepsal. Prezentovaný obsah projektu neodpovídal jeho reálnému fungování. Hospodářskou 
situaci společnosti neznal. 
 
Svědek  Michal  Šulc  se  vyjádřil  k okolnostem,  za  jakých  jeho  manželka  Zdeňka 
Šulcová podepsala  smlouvu  půjčce  a  složila  peněžní  prostředky  ve  výši  68.000,-  Kč.  Po 
obchodním jednání se jim zdálo, že projekt Avalanche má hlavu a patu a že se na něm nedá 
prodělat. Postupem času na základě trojstranné smlouvy převzal práva a povinnosti manželky 
pro ni  vyplývající ze smlouvy o zastupování a vystupoval sám jako obchodní zástupce. 
V rámci obchodní sítě dosáhl na 5. pozici. Jeho sít měla přibližně 500 členů. Když byl na 4. 
pozici  obchodní  sítě  Avalanche  a  plnil  se  svou  obchodní  skupinou  stanovené  plány,  dostal 
k užívání firemní vozidlo značky Volvo S 40. Zájemcům přednášel projekt Avalanche vyjma 
části týkající se problematiky a převodu cenných papírů. Rovněž školil členy své obchodní 
sítě.  Půjčky  nebyly  kryty  cennými  papíry  od  roku  2004.  Je  přesvědčen,  že  jim  společnost 
půjčku  vrátí.  Z tohoto  důvodu  se  necítí  být  poškozen.  Ví  o  tom,  že  obvinění  MUDr.  Petr 
Gaertner a MUDr. Michal Martinek prezentovali projekt Avalanche. S hospodářskou situací 
společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, nebyl nikdy seznámen.  
  
Svědek Ing. Marek Tůma uvedl, že nabídku účastnit se projektu Avalanche obdržel od 
své bývalé manželky Kateřiny Novotné. Tato mu slíbila, že jej doprovodí na obchodní jednání 
ve  Vysočanech  u  Chomutova.  Bližší  informace  neměl,  věděl  však,  že  se  jedná  o  možnost 
finančního  výdělku.  Na  sezení  bylo  přibližně  60  lidí,  kde  znal  MUDr.  Luboše  Říhu, 
Vzpomíná si, že se jednalo o příjemnou atmosféru. Do této doby byl striktním odpůrcem tzv. 
multi-level  marketingu.  Velice  zajímavé  mu  přišlo,  že  požadované  peníze  nejsou vkladem, 
nýbrž půjčkou, jejíž vrácení je garantováno státními dluhopisy Spojených států amerických. 
Z důvodu  pocitu  bezrizikovosti  se  společně  s manželkou a dalšími zájemci rozhodl vstoupit 
do projektu Avalanche. Vstupem do projektu se stal účastníkem velké sítě samospotřebitelů 
finančních  produktů,  kdy  z těchto  bude  profitovat.  Předpokládal  trvalost  příjmů,  pokud  si 
bude  rozvíjet  vlastní  obchodní  síť.  Vstoupit  do  projektu  jej  přesvědčila  možnost  získat 
finanční  profit  při  rozumné  časové  náročnosti.  Měl  za to, že projekt Avalanche je 
jednoduchým  a  příjemným  doplňkem  k zaměstnání.  Rovněž  viděl  možnost  osobního  růstu. 
V kariérním  řádu projektu dosáhl 4. pozice. V projektu byl činný od roku 2001 do podzimu 
roku  2003,  kdy  skončil.  V průběhu  roku  2003  přestal  být  spokojený  se  zajištěním  podpory 
produktovým aparátem společnosti. Jedním z posledních impulsů bylo zjištění, že společnost 
neplní  ve  slíbeném  termínu  zajištění  půjčky  převodem  cenných  papírů  na  její  věřitele. 
Odstoupit  od  smlouvy  o  půjčce  nešlo.  S obviněnými  MUDr.  Petrem  Gaertnerem  a  MUDr. 
Michalem  Martinkem  se  setkal  při  různých  slavnostních  událostech.  Více  však  jednal 
s obviněným  MUDr.  Martinkem,  který  mu  předával  formuláře  smluv  na  finanční  produkty. 
Ztratil víru ve společnost, proto neočekává, že mu bude půjčka vrácena. Hospodářskou situaci 
společnosti neznal. Svědek se cítí poškozen, avšak náhradu škody nepožaduje. 
 
Mgr.  Jaroslava  Tůmová  v postavení  svědka  popsala  důvody  a  okolnosti,  za  jakých 
společně s manželem  Ing. Markem Tůmou vstoupili do projektu Avalanche. Projekt byl na 
154 

prezentaci představen jako tzv. multi-level marketing. Podstata projektu byla v samospotřebě 
finančních  produktů  a  budování  sítě  samospotřebitelů.  Ke  vstupu  do  projektu  bylo  potřeba 
uhradit vstupní poplatek ve formě půjčky.  Z částky 68.000,- Kč byla část užita na odměnu 
z rozšíření  sítě.  Další  část  půjčky  byla  určena  k nákupu  2  státních  dluhopisů  federální  vlády 
Spojených států amerických. Na obchodním jednání odpovídal na otázky MUDr. Luboš Říha, 
který  se  představil  jako  vrchní  ředitel  projektu.  Svou  účastí  v projektu spíše podporovala 
manžela, sama byla  na  nejnižší  pozici.  Postupem  času  se  přestali  zapojovat  do  projektu.  U 
finančních  produktů  bylo  velmi  těžké  prosazovat  další  rozšiřování  nabídky.  Naopak  se 
dozvěděli,  že  finanční  subjekty  začaly  společnosti  vypovídat  smlouvy.  V době  uzavření 
smlouvy  věřila,  že  půjčku  společnost  vrátí.  Cítí  se  být  poškozena,  avšak  nepřipojuje  se 
s nárokem na náhradu škody. 
 
Svědek Petr Jaroš popsal okolnosti, za jakých uzavřel smlouvu o půjčce a podepsal 
další smluvní dokumentaci, jakož i okolnosti, které tomu předcházely. Svědek se vyjádřil ke 
způsobu, jakým na něho byly obchodní společností Böhm & partner a.s. převedeny 2 kusy 
cenných  papírů  „United  States  Treasury  Security  Stripped  Interest  Payment“ v nominální 
hodnotě  1.000,-  USD a splatných po 20 letech od jejich vydání.  Do projektu Avalanche 
vstoupil, neboť očekával, že společně s přáteli vydělají peníze. Účastí v projektu nemohl nic 
ztratit. Oslovoval další lidi, když dosáhl 4.  pozice v obchodní  síti.  Jeho  obchodní  síť  měla 
přibližně 100 lidí. Více jak 90 % příjmů z projektu tvořily odměny z budování sítě Avalanche. 
Odměny za poskytnutí finančních služeb měly zpoždění a nebyly tak rozšířené. Tvoření sítě 
bylo  mnohonásobně  výhodnější.  Necítí  se  být  podveden.  Smlouvu  o  zajišťovacím  převodu 
vlastnického práva k cenným  papírům  a  jejich  vlastní  převod  na  jeho  osobu  považoval  za 
dostatečnou záruku vrácení půjčky. Dle jeho názoru se nedalo od smlouvy o půjčce odstoupit. 
Na provizích obdržel asi 400.000,-  Kč.  S obviněným  MUDr.  Petrem  Gaertnerem  několikrát 
hovořil.  Obviněného  MUDr.  Michala  Martinka  zná  pouze  od  vidění.  Hospodářskou  situaci 
společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, neznal.  
 
 Svědek  Ing.  Pavel  Jaroš  vypověděl,  že  na  obchodní  jednání,  které se konalo ve 
Vysočanech u Chomutova, jej přivedl syn Petr Jaroš. Obchodní jednání bylo rozděleno do 3 
nebo 4 částí. Nejdříve byla představena společnost  RHINOCEROS, akciová společnost, pak 
byla  představena  činnost  obchodních  zástupců.  Po  absolvování školení mohli uzavírat 
smlouvy  o  povinném  ručení,  životním  pojištění,  stavebním  spoření  apod.  Následně  byl 
představen mechanismus financování projektu Avalanche. Předpokladem vstupu do projektu, 
tedy  aby  se  zájemce  mohl  stát  obchodním  zástupcem  společnosti RHINOCEROS, akciová 
společnost,  bylo  nutné  poskytnout  půjčku  ve  výši  68.000,-  Kč.  V rámci prezentace bylo 
detailně popsáno, na co se jednotlivé části půjčky použijí. V rámci projektu dosáhl 2. pozice 
v obchodní  síti.  Jeho  síť  měla  přibližně  20  členů.  Provize z pojistek dostávali s velkým 
zpožděním, zatímco odměny za vstup dalšího člena do projektu dostávali obratem. Poměrově 
více  peněz  obdržel  za  vstup  nových  členů  do  projektu.  Na  odměnách  za  zprostředkování 
pojištění obdržel částky pouze v řádu tisíců. Celkem na provizích obdržel přibližně 100.000,- 
Kč. Věřil, že mu bude půjčka vrácena, a to i díky dluhopisům, které obdržel. V projektu byl 
155 

činný od března 2003 do září 2003, kdy skončil. Jedním z důvodu ukončení činnosti bylo to, 
že  společnost  nemohla  převádět  cenné  papíry  a  že  nefungovaly  služby  tak,  jak  byly  na 
jednáních  prezentovány.  S  hospodářskou  situací  společnosti  RHINOCEROS,  akciová 
společnost, nebyl nikdy seznámen. Byť si již nemyslí, že mu bude půjčka vrácena, má alespoň 
2 americké dluhopisy. Z tohoto důvodu se necítí být poškozen a nepřipojuje se s nárokem na 
náhradu škody.  
 
Svědek  Ing.  Petr  Tobolík  uvedl,  že  v říjnu  2000  jej  oslovili  známí  a  pozvali  jej  na 
prezentaci do Brna. Dle jejich slov to mělo být  něco zajímavého. Na obchodním jednání o 
projektu  Avalanche  přednášelo  více  lidí.  Pamatuje  si  však  na  MUDr.  Luboše  Říhu,  který 
přednášel závěrečnou část týkající se garance za poskytnutou půjčku. Jednání bylo rozděleno 
do několika částí. V první části se obecně hovořilo o podnikání a zaměstnaneckém poměru. 
Byl prezentován tzv. cash flow kvadrant. Následně byla uzavřena dohoda o mlčenlivosti, aby 
se zájemci mohli účastnit druhé a třetí části prezentace, kde bylo sděleno know-how projektu. 
Ve druhé  části  byly  prezentovány  produkty,  které  účastník  projektu  může  zprostředkovávat. 
Jednalo se o havarijní pojištění, stavební spoření, penzijní připojištění, pojištění domácnosti 
apod. Rovněž byla nabídnuta možnost zprostředkovávat uzavření smluv o půjčce a budovat 
tak obchodní síť. Dále byl představen provizní řád. Ve třetí části prezentace bylo vysvětleno, 
kolik peněz musí člověk investovat, aby vůbec mohl podnikat. Nakonec bylo sděleno, že je 
nutné  půjčit  společnosti  půjčku  ve  výši  68.000,-  Kč,  aby  zájemce  mohl  zprostředkovávat 
uzavření smluv o půjčce a další. Vracení půjčky bylo garantováno dluhopisy, které společnost 
zakoupí. MUDr. Luboš Říha v rámci prezentace sdělil, že účastník projektu má možnost po 
20  letech,  kdy  nastane  splatnost  půjčky,  buď  požádat  společnost  o  vrácení  půjčky,  nebo 
požádat makléře o prodej dluhopisů. Po vstupu do projektu budoval obchodní síť. V polovině 
roku  2003  začal  mít  pochybnosti  a  přestal  se  v projektu  angažovat.  Na  poradě  společnosti, 
které  se  účastnili  členové  od  4.  pozice  výše,  jim  byly  předloženy  listinné  materiály,  a  to 
usnesení Policie ČR v Mostě ze dne 20. 5. 2003, rozsudek Okresního soudu v Mostě ze dne 
27. 6. 2003 a právní stanovisko advokátní kanceláře Váňa, Pergl & Partners, ze kterých bylo 
zřejmé, že projekt Avalanche je nezávadný. Na poradě v prosinci roku 2003 obviněný MUDr. 
Petr Gaertner sdělil, že projekt je nutno zastavit. V listopadu roku 2004 byl pozván na jednání 
někam  poblíž  Chomutova  za  účelem  prezentace  projektu  Avareal,  který  je  zaměřen  na 
zprostředkovatelskou činnost v oblasti realit. V rámci projektu byl na 5. pozici. Jeho obchodní 
skupina  měla  přibližně  500  členů.  Po  dosažení  vyšší  pozice  se  poskytovaly  různé  výhody. 
Například po dosažení 4. pozice si účastník projektu mohl objednat motorové vozidlo značky 
Volvo S 40,  které  zůstalo  v majetku  společnosti.  Za  nájem  auta  hradil  společnosti  částku  ve 
výši 14.386,-  Kč  měsíčně.  Projekt  Avalanche  přednášel  zájemcům,  a  to  jak  v celém 
komplexu, tak po jeho částech. Z celkové sumy provizí, které obdržel od doby, kdy vstoupil 
do projektu Avalanche, činí provize za zprostředkování finančních produktů 11%. Zbývající 
příjem tvoří provize za zprostředkování smlouvy o půjčce ve prospěch společnosti. Necítí se 
být  podveden.  Na  přednáškách  nebyly  prezentovány  nepravdivé  či  klamavé  informace. 
Rovněž  nebyly  žádné  skutečnosti  zamlčovány.  Není  si  vědom,  že  by  kdy  byl  seznámen 
s hospodářskou situací společnosti RHINOCEROS, akciová společnost.  
156 

 
Svědkyně  Mgr.  Jaroslava  Hvězdová  vypověděla,  že  od  roku  1996  spolupracuje  se 
společností  RHINOCEROS,  akciová  společnost.  Na  jaře  roku  2000 byli svoláni vybraní 
obchodní  zástupci  společnosti  na  poradu,  kde  jim  obvinění  MUDr.  Petr  Gaertner  a  MUDr. 
Michal Martinek představili projekt Avalanche. Bylo vysvětleno, že existuje možnost nabízet 
povinné ručení České podnikatelské pojišťovny, a.s., s tím, že budou další finanční produkty a 
pojišťovny.  Produktem  nabízeným  v rámci  projektu  Avalanche  byla  půjčka  ve  prospěch 
společnosti ve výši 68.000,- Kč na dobu 20 let, přičemž tato měla být zhodnocována úrokem 
ve výši 0,5 % p. a. To znamená, že po 20 letech by měla být vrácena částka ve výši 75.000,- 
Kč.  V rámci  projektu  Avalanche  byla  užita  metoda  tzv.  referenčního  marketingu.  V rámci 
organizační  struktury  projektu  měl  účastník  možnost,  že  se  bude  zabývat  pouze  nabídkou 
finančních produktů anebo bude tvořit obchodní síť a získávat tak příjmy i z činnosti členů 
jeho skupiny. Půjčka ve výši 68.000,- Kč byla rozdělena na tři části, kdy jedna třetina šla na 
tvorbu sítě, druhá třetina sloužila k nákupu cenných papírů jako garance poskytnuté půjčky a 
třetí  část  půjčky  byla  určena  na  náklady  spojené  s činností  společnosti  RHINOCEROS, 
akciová společnost. První obchodní jednání přednášel MUDr. Luboš Říha. Přibližně po dvou 
měsících se rovněž podílela na prezentacích. Její obchodní skupina má celkem 24 přímých 
spolupracovníků,  přičemž  tito  mají  vytvořené  své  obchodní  skupiny.  Jedná  se  o  stovky  lidí. 
V rámci projektu vystupovala jako vedoucí obchodních jednání. Náklady spojené s pořádáním 
obchodních jednání byly hrazeny z příspěvků  zájemců  o  vstup  do  projektu.  Jednalo se o 
částku ve výši 500,- Kč. Cílem obchodního jednání bylo to, aby si jeho účastníci vyslechli 
informace o projektu Avalanche. Pak měli čas na rozmyšlenou. Pokud se rozhodli do projektu 
vstoupit, zúčastnili se základního semináře, kde doložili potvrzení o tom, že složili částku ve 
výši 68.000,-  Kč  na  účet  společnosti.  Někteří  zájemci  o  vstup  do  projektu  půjčku  složili  i 
v hotovosti  na  základním  semináři.  V rámci  obchodního  jednání  byla  nejprve  představena 
společnost RHINOCEROS, akciová společnost, a její obchodní aktivity, dále byly vysvětleny 
principy marketingu a tzv. cash flow kvadrantu. Druhá část se týkala vysvětlení finančních 
produktů  a  organizační  struktury  projektu.  Účastníkům  projektu  Avalanche  náležely  různé 
výhody. Například při postupu na 2. pozici organizační struktury, účastník projektu obdržel 
hodinky, při postupu na 3. pozici obdržel plnící pero značky Parker a na 4. pozici bylo možné 
získat motorové vozidlo značky Volvo S40. Smlouvy o půjčce uzavřené se zájemci o vstup do 
projektu Avalanche za společnost podepisoval obviněný MUDr. Petr Gaertner. Od 1. 1. 2005 
došlo v rámci projektu Avalanche i k uzavírání  zprostředkovatelských  smluv  týkajících  se 
nákupu  či  prodeje  nemovitostí.  Obvinění  MUDr.  Petr  Gaertner  a  MUDr.  Michal  Martinek 
přednášeli  projekt  Avalanche  jen  vůči  vybraným  obchodním  zástupcům  v rámci prvotního 
setkání  na  zámečku  Amadeus.  Následně  projekt  přednášel  MUDr.  Luboš  Říha.  V průběhu 
dalších  měsíců  se  na  prezentacích  projektu  Avalanche  podílela  svědkyně  a  další  osoby, 
zejména Jan  Krmíček,  Miroslav  Mašek  starší  i  mladší,  Jiří  Stašek,  Michal  Šulc  a  další. 
Svědkyně je přesvědčená, že jí bude půjčka vrácena. Z tohoto důvodu se necítí být poškozená. 
S  hospodářskou  situací  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  nebyla  nikdy 
seznámena. 
 
157 

Svědek  Jindřich  Jordán  k věci  uvedl,  že  se  na  jaře  roku  2000  zúčastnil  obchodního 
jednání, kde MUDr. Luboš Říha představil projekt Avalanche. Na samém počátku se hledali 
lidé,  kteří  umějí  pracovat  v síťovém  marketingu  nebo  mají  s tímto zkušenosti. Byla 
představena obchodní společnost RHINOCEROS, akciová společnost, a její historie. Prvním 
produktem tohoto projektu byla půjčka ve prospěch společnosti ve výši 68.000,- Kč. Dalšími 
produkty bylo zprostředkování uzavření zákonného pojištění, havarijního pojištění, pojištění 
domácností  a  na  konec  i  zprostředkování  prodeje  a  nákupu  nemovitostí.  V rámci projektu 
Avalanche  se  dostal  na  8.  pozici.  Projekt  přednášel  v celém  komplexu  vyjma  převodu 
cenných  papírů.  Pokud  je  mu  známo,  dluhopisy  byly  převáděny na klienty pouze do roku 
2003 nebo 2004. Zpočátku byla půjčka hrazena v hotovosti na základním semináři. Později 
docházelo k úhradám v rámci bezhotovostního platebního styku. Pokud byly půjčky hrazeny 
v hotovosti,  tak  vedoucí  semináře  tyto  prostředky  převzal  a  následně  je  vložil  na  účet 
společnosti.  Od  1.  1.  2005  došlo  v  rámci  projektu  Avalanche  k uzavírání 
zprostředkovatelských smluv týkajících se nákupu a prodeje nemovitostí. Svědek nepřemýšlí 
o tom, zda mu bude půjčka vrácena, neboť má v ruce 2 kusy dluhopisů, o kterých si myslí, že 
budou zajímavější. Z tohoto důvodu se necítí být poškozen.  
 
Svědek  Luboš  Maršál  k věci  uvedl,  že  v létě  roku  2000  byl  pozván  na  obchodní 
jednání na zámeček v Teplé, kde přednášel MUDr. Luboš Říha. Byl zde představen projekt, 
který  byl  zaměřen  na  tzv.  multi-level marketing. V rámci obchodního jednání byly 
představeny finanční produkty. Prvním finančním produktem byla půjčka ve výši 68.000,- Kč 
na  dobu  20  let,  kterou  musel  každý  zájemce  o  vstup  do  projektu  poskytnout  společnosti 
RHINOCEROS, akciová společnost. Půjčka byla garantována 2 kusy dluhopisů, kdy každý 
byl v hodnotě 1.000,- USD a splatný za 20 let. Půjčka byla úročena s tím, že po 20 letech by 
měla být vrácena částka 75.000,- Kč. Rovněž bude možné prodat dluhopisy. Záleží na tom, 
jak to bude výhodnější. V rámci projektu dosáhl 4. pozice, když jeho obchodní sít měla 150 
členů. Přibližně v roce 2003 ukončil činnost v projektu, neboť se musel vrátit zpět do svého 
vlastního  podnikání.  Společnost  měla  vypracovaný  systém  různých školení, která byla 
zaměřena na umění jednat s lidmi a na samotný projekt. Nejzkušenějšími školiteli byli MUDr. 
Říha,  paní  Hvězdová  a  pan  Krmíček.  Největší  příjmy  měl  ze  zprostředkování  půjček.  
Projektu  Avareal,  který  byl  zaměřen  na  zprostředkování  prodeje a nákupu nemovitostí, se 
neúčastnil.  Tento  projekt  vznikl  z důvodu,  že  podle  nového  zákona  o  pojišťovnictví  již 
nemohli zprostředkovávat pojištění. Nepochybuje, že mu bude půjčka vrácena. A v případě, 
že  by  mu  půjčka  nebyla  vrácena,  má  dluhopisy,  které  vrácení  půjčky  zajišťují.  Z tohoto 
důvodu se necítí být poškozen. S hospodářskou situací společnosti RHINOCEROS, akciová 
společnost, nebyl nikdy seznámen. 
 
V souladu s předchozími  výpověďmi  svědků  vypovídali  i  svědci  Jaromír  Mašek, 
Antonín Soukup, Jiří Stašek, Miroslav Zacpálek, Petr Jirčík a Ing. Alexandr Fajkus, kteří jako 
účastníci  projektu  Avalanche  vytvořili  mnohočetné  obchodní  skupiny,  aktivně  se  účastnili 
prezentací či sami přímo přednášeli pro zájemce o vstup do projektu Avalanche.  Tito shodně 
nadále  věří,  že  jim  budou  půjčky  společností  vráceny,  event.  že  vrácení  půjček  je  plně 
158 

zajištěno převodem 2 zaknihovaných cenných papírů tzv. Stripsů. Z tohoto důvodu se necítí 
být  jednáním  obviněných  poškozeni.  Všichni  jmenovaní  svědci  rovněž  shodně  uvedli, že 
nikdy  nebyli  ze  strany  obviněných  ani  jiných  osob  seznámeni  s  hospodářskou  situací 
společnosti RHINOCEROS, akciová společnost. 
 
Svědek Jaromír Mašek od vstupu do projektu očekával finanční efekt a více svobody. 
Zájemcům o vstup do projektu Avalanche přednášel dle předloh společnosti. Zájemcům na 
prezentacích vysvětloval, že částka 68.000,- Kč slouží k nákupu cenných papírů, které mohou 
po 20 letech prodat. Na školeních vedli či na nich přednášeli MUDr. Luboš Říha, obviněný 
MUDr. Petr Gaertner, obviněný MUDr. Michal Martinek, PaeDr. Kmeťová a další.  
 
Svědek  Antonín  Soukup  měl  větší  příjmy  z budování  sítě,  tedy  ze  zprostředkování 
uzavření smluv o půjčce ve výši 68.000,- Kč. Hospodářská situace společnosti jej nezajímala. 
U obchodních partnerů jej zajímalo pouze, zda mu zaplatí či nikoliv.  
 
Svědek Jiří Stašek uvedl, že pro členy obchodní sítě byla celá řada školení, která vedli 
MUDr.  Říha,  PaeDr.  Kmeťová,  Bc.  Dvořák,  Ing.  Znamenáček,  ale  i  obviněný  MUDr.  Petr 
Gaertner. Pokud jde o výši odměn z projektu Avalanche, tak ve většině měsíců převažovaly 
příjmy plynoucí ze zprostředkování smluv o půjčce. Půjčku, kterou poskytl společnosti, má 
zajištěnou státním dluhopisem nejsilnější ekonomiky světa.  
 
Z výpovědi  svědka  Miroslava  Zacpálka  kromě  jiného  vyplynulo,  že v projektu 
Avalanche byl činný do prosince roku 2003. Důvodem ukončení činnosti v projektu bylo to, 
že  zájemci  o  projekt,  které  oslovil  a  kteří  poskytli  společnosti  půjčku,  neobdrželi  cenné 
papíry. V jeho případě 98 % příjmů z projektu Avalanche tvořily příjmy z tvorby sítě, tedy ze 
zprostředkování uzavření smluv o půjčce. Zbývající část tvořily příjmy z dalších finančních 
produktů.  
 
Svědek  Petr  Jirčík  uvedl,  že  z počátku  tvořilo  větší  část  příjmů  budování  obchodní 
skupiny. Později měl i příjmy i z dalších finančních produktů. Od 1. 1. 2005 je společnost 
RHINOCEROS, akciová společnost, realitní kanceláří. 
 
Svědek Ing. Alexandr Fajkus uvedl, že poté, co mu byl projekt Avalanche představen, 
získal pocit, že jeho peníze budou slušně zhodnoceny. Navíc získal možnost seberealizovat se 
v tomto  druhu  podnikání.  Budování  sítě  se  věnoval  do  konce  roku  2003.  Účast  v projektu 
ukončil z důvodu, že skončila spolupráce se společností Böhm & partner a.s. Většinu příjmů 
z projektu tvořily provize ze zprostředkování uzavření smluv o půjčce. 
 
V rámci vedeného vyšetřování policejní orgán sám nebo prostřednictvím dožádaných 
policejních orgánů slyšel k věci 5482 poškozených, z toho část poškozených byla na základě 
žádosti státního zástupce o právní pomoci slyšena na území Slovenské republiky. V případě 
274 poškozených se policejnímu orgánu nepodařilo zjistit jejich pobyt a slyšet je k věci. Účast 
159 

těchto poškozených na projektu Avalanche a složení částky ve výši 68.000,- Kč ve prospěch 
společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnosti,  je  prokazována  zajištěnou  smluvní 
dokumentací  a  vyjádřením  tzv.  sponzorů.  95  poškozených  nebylo  k věci  slyšeno  z důvodu 
jejich úmrtí. V těchto případech byly ve smyslu § 45 odst. 3 tr. řádu poučeni právní nástupci 
zemřelých poškozených a tito se k věci písemně vyjádřili, event. se  připojili s nárokem na 
náhradu škody. 
 
 Z protokolů o výslechu svědků nebo z vysvětleních podaných na úřední záznam podle       
§  158  odst.  5  tr.  řádu,  event.  z  písemných  vyjádření  se  podává,  že  poškození  uvedení  ve 
výrokové části obžaloby v době uzavření smlouvy o půjčce věřili, že jim bude částka ve výši 
68.000,-Kč  včetně  smluvních  úroků  vrácena,  dále  věřili,  že  na  ně  budou  převedeny  2  kusy 
cenných  papírů  tzv.  Stripsů  a  že  tyto  jsou  spolehlivou  garancí  vrácení  půjčky,  event. 
výhodnou  investicí  přinášející  nadstandardní  zisk  v době  jejich  splatnosti,  neboť  jsou 
garantovány  vládou  Spojených  států  amerických.  Absolutní  většina  poškozených  rovněž 
věřila,  že  svou  účastí  na  projektu  Avalanche  nebo  později  na  jeho  realitní  divizi  pod 
označením  Avareal  získají  v poměrně  krátké  době  při  vynaložení  minimálního  úsilí 
pravidelné  a  nadstandardní  příjmy  z vlastní  činnosti  a  činnosti  osob  jimi  do  projektu 
přivedených.  Způsob  prezence  projektu  Avalanche  a  příslib  zdánlivě  rychlého,  snadného  a 
spolehlivého  zbohatnutí  byl  přesvědčivým  a  rozhodujícím  důvodem  pro  poškozené,  aby 
poskytli ve prospěch společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, půjčku ve výši 68.000,- 
Kč a splnili tak obligatorní podmínku pro vstup do tohoto projektu. V době uzavření smlouvy 
o půjčce poškození neznali reálnou hospodářskou a majetkovou situaci obchodní společnosti 
RHINOCEROS, akciová společnost.  
 
 
Celkem 4121 poškozených se v rámci trestního řízení připojilo s nárokem na náhradu 
škody.  Poškození tak učinili jednak sami na základě jejich ústního vyjádření do protokolu o 
jejich  výslechu  nebo  písemným  prohlášením  přiloženým  k úřednímu  záznamu  o  podaném 
vysvětlení podle § 158 odst. 5 tr. řádu anebo v trestním oznámení a jednak prostřednictvím 
zvolených společných zmocněnců poškozených, jimiž jsou Ing. Jindřich Kappel, Ing. Jindřich 
Drápela a Mgr. Jiří Sojka. Naopak poškozenými se v projednávané věci necítí osoby, které 
nadále  věří,  že  jim  bude  obchodní  společností  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  půjčka 
vrácena nebo osoby, které obdržely cenné papíry a zároveň je nadále považují za spolehlivou 
garanci vrácení půjčky či zhodnocení jimi poskytnuté půjčky. S nárokem na náhradu škody se 
nepřipojili  někteří  poškození,  kteří  se  sice  cítí  být  jednáním  obviněných  poškozeni,  avšak 
doposud  nevyčíslili  škodu  v konkrétní  výši  anebo  prodali  cenné  papíry,  jež  měly  zajišťovat 
vrácení  půjčky.  Dále se s nárokem  na  náhradu  škody  nepřipojují  ti  poškození,  kterým  byla 
půjčka vrácena.  
 
 
Pro  posouzení  věci,  lze  poukázat  na  níže  uvedené  výslechy  poškozených,  kteří 
podrobně a přesvědčivě popsali okolnosti, za jakých na nich byla podvodně vylákána částka 
ve výši 68.000,- Kč, jakož i okolnosti, které vylákání půjčky bezprostředně předcházely. 
 
160 

Svědek  Dezider  Petrovič  k věci  uvedl,  že  s projektem Avalanche  jej  počátkem  října 
roku 2001 seznámil blízký spolupracovník ze společnosti Tatra Kopřivnice. Tehdy mu pouze 
sdělil, že se jedná o velkolepou finanční akci, do které je zapojena řada vedoucích pracovníků 
společnosti Tatra Kopřivnice včetně právníků. V rámci prezentace byla obchodní společnost 
RHINOCEROS, akciová společnost, představena jako finanční či pojišťovací společnost, ve 
které lze dosáhnout vysokých zisků. Předmětem činnosti mělo být uzavírání pojistných smluv. 
Brzy ovšem pochopil, že hlavní náplní činnosti této společnosti bylo získávání nových lidí do 
projektu  Avalanche.  Na  samotný  závěr  prezentace  pan  Jordán  všem  přítomným  sdělil,  že 
vstupní  poplatek  do  projektu  představuje  částka  ve  výši  68.000,-  Kč,  čímž  podle  názoru 
svědka většinu zúčastněných osob šokoval. Za vstupní poplatek měla společnost zakoupit pro 
nového  člena  projektu  2  cenné  papíry,  které  v době  po  20  letech  budou  mít  minimální 
hodnotu vkladu. Nebýt této skutečnosti, tak by do projektu nevstoupil. Postupem času zjistil, 
že projekt je  tzv. pyramidovou hrou, což však bylo v době  prezentace  umně  maskováno 
dalšími  aktivitami  společnosti  spočívající  v uzavírání  pojistných  smluv  a  zajištěním  vkladu 
cennými  papíry.  Hlavním  cílem  prezentace  bylo  získávání  nových  zájemců  o  vstup  do 
projektu, z čehož  měla  plynout  provize  ve  výši  10.350,-  Kč  za  každého  nového  získaného 
člena.  Oproti  tomu  provize  za  uzavřenou  pojistku  činila  od  800,-  Kč  do  2.000,-  Kč.  Bez 
uhrazení vstupního poplatku nebylo možno do projektu vstoupit. Částka ve výši 68.000,- Kč 
musela být uhrazena do 2 dnů od prezentace projektu. V opačném případě by zájemce mohl 
požádat o vstup do projektu až po 2 letech. Dle názoru svědka se jednalo o masírování lidí, 
aby z nich mohli v co  nejkratší  době  vytáhnout  peníze.  Pokud  někdo  neměl  peněžní 
prostředky na úhradu půjčky, jako to bylo i v jeho případě, byla mu zařízena možnost vyřídit 
si půjčku v pobočce České spořitelny, a.s., v Kopřivnici. K samotnému podepsání smlouvy o 
půjčce a dalších smluv s tím spojených došlo až po úhradě vstupního poplatku. Člověk neměl 
možnost řádně si přečíst a prostudovat všechny smlouvy, neboť na to měl čas přibližně deset 
až patnáct minut. Na podepsání smluv spěchali s odůvodněním, že jsou prověřeny právníkem 
a nemusíme se bát je podepsat. Vstoupit do projektu Avalanche jej motivovala možnost získat 
finanční  prostředky  způsobem  uvedeným  na  prezentaci  projektu.  V té  době  měl  před 
důchodem a domníval se, že bude mít možnost si takto přivydělávat. Navíc jej přesvědčilo i 
to, že v projektu  již  působili  jeho  přátelé  a  že  na  samém  počátku  neviděl  žádný  problém. 
Zároveň  jej  přesvědčilo  to,  že  i  kdyby  nic  nevydělával,  tak  by  se  mu  po  20  letech  vrátil 
vstupní vklad. Přibližně po deseti dnech prohlédl podvod ze strany společnosti a snažil se od 
smlouvy o půjčce odstoupit, aby nečinil nešťastné své známé či rodinné příslušníky. Ze strany 
společnosti, zastoupené advokátem JUDr. Dušanem Rendlem, byl písemně vyrozuměn o tom, 
že  jeho  žádost  o  odstoupení  od  smlouvy  o  půjčce  není  akceptována  a  z tohoto  důvodu  mu 
nebude půjčka vrácena.  
 
Svědek  Ing.  Mojmír  Neuschl  popsal projekt Avalanche jako cestu k rychlému 
zbohatnutí.  Přednášející  pan  Fajkus  a  Ing.  Tobolík  na  prezentaci  uváděli  svoje  osobní 
příklady. Ing. Tobolík měl v té době k dispozici osobní vozidlo značky Volvo, takže dosáhl 
vysoké  úrovně  v organizační  struktuře  a  byl  manažerem  obchodní  skupiny.  Na  rozmyšlení 
ohledně vstupu do projektu nebylo moc času. Prezentace byla perfektní. Přibližně po týdnu od 
161 

podepsání smlouvy o půjčce mu došlo, že se jedná o klasickou pyramidovou hru. Na svědka 
zapůsobilo, že půjčka byla krytá americkými cennými papíry. Z tohoto důvodu měl pocit, že 
jeho vklad je krytý a že nemůže prodělat. Cílem projektu bylo získávání lidí a z toho plynoucí 
provize. Úspěšní účastníci na zahajovacím semináři prezentovali projekt jako snadnou cestu 
k získání  většího  množství  peněz.  Na  prezentaci  bylo  rovněž  sděleno,  že  se  jedná  o  legální 
podnikání a že z hlediska práva je vše v pořádku.  
 
Svědek Břetislav Kelnar uvedl, že projekt Avalanche vypadal velmi věrohodně. Byť 
měl  na  samém  počátku  pochybnost,  zda  se  nejedná  o  tzv.  letadlo,  přesto  se  nechal  zlákat 
vidinou  jednoduchého  výdělku  peněz.  Prezentace  projektu,  na  které  bylo  přibližně  50  lidí, 
byla  velmi  dobře  psychologicky  propracovaná.  Na  rozhodnutí  o  vstupu  do  projektu  měl 
maximálně  2  dny.  V případě,  že  by  se  nerozhodl  vstoupit  do  projektu  ihned,  mohl  by  tak 
učinit  až  po  10  letech.  Cílem  projektu  bylo  dle  názoru  svědka  získávání  peněz.  Uhrazení 
vstupní částky ve výši 68.000,- Kč formou půjčky bylo předpokladem pro vstup do projektu 
Avalanche. Za budování sítě byla odměna ve výši 10.000,- Kč a za zprostředkování ostatních 
produktů byla odměna v řádu několika set korun českých.  
 
Svědkyně  Jiřina  Homolová  vypověděla,  že  pro  vstup  do  projektu  Avalanche  ji 
přesvědčil  Ing.  Tobolík,  který  pracoval  jako  ekonomický  náměstek  ve  společnosti  Tatra 
Kopřivnice. V uvedené době byla propuštěna ze společnosti Tatra Kopřivnice. Protože získala 
odstupné,  mohla  uhradit  půjčku  ve  výši  68.000,-  Kč.  Na  prezentaci  byla  jako  v  „Jiříkově 
vidění“. Když přišla na  prezentaci, začala hrát hudba, nacházela se v pěkných prostorách a 
atmosféra  tam  byla  velmi  příjemná.  Přednášející  jim  slibovali,  že  jejich  peníze  zhodnotí 
nejpozději  do  5  let.  Zároveň  jim  byla  prezentována  možnost  výdělku  tím,  že  do  projektu 
přivedou  další  lidi.  Za  každého  člověka  byla  odměna  ve  výši  10.000,-  Kč.  Další  možností 
bylo uzavírat pojistné smlouvy. Dle názoru svědkyně hlavním cílem projektu bylo získávání 
dalších lidí. Podle toho, kdo kolik lidí získal a kolik smluv uzavřel, získal body a provize a 
mohl tak postupovat v organizační  struktuře  projektu  Avalanche.  Možnost  zisku  byla 
prezentována zejména tím, že čím více lidí seženou, tím více peněz z toho budou mít.  
 
Svědek  Libor  Plešek  k věci  uvedl,  že  na  prezentaci  projektu  docházelo k oblbování 
lidí.  I  když  jej  družka  varovala  před  vstupem  do  projektu  Avalanche,  nakonec  uzavřel 
smlouvu o půjčce a další smlouvy a současně složil v hotovosti částku ve výši 68.000,- Kč. O 
vstupu do projektu jej přesvědčil nějaký pan inženýr ze Starého Jičína. Tento mu říkal, jaké 
vysoké  zisky  účastí v projektu obdržel, což dokládal i výpisy z bankovního  účtu.  Z tohoto 
důvodu  podlehl  a  do  projektu  Avalanche  vstoupil.  Později  pochopil,  že  přítelkyně  měla 
pravdu. Účastí v projektu sám nic nezískal.  
 
Svědek  Milan  Pečinka  uvedl,  že  na  prezentaci  projektu  Avalanche  viděl  lidi  ze 
společnosti TATRA Kopřivnice, kteří byli ve vysokých funkcích. Z tohoto důvodu si myslel, 
že  se  nejedná  o  nic  špatného  a  že  by  si  účastí  v projektu  mohl  přivydělat  nějaké  peníze. 
Rovněž  jej  přesvědčilo,  že  na  obchodním  jednání  bylo  prezentováno,  že  projekt  je  legální. 
162 

Vzhledem k tomu, že se projektu účastnili i právníci, neměl žádné pochybnosti, že něco není 
v pořádku.  Dnes  již  nevěří,  že  mu  bude  půjčka  vrácena.  O  cenných  papírech  nic neví. Na 
prezentaci se hlavně mluvilo o tom, jak získat další osoby do projektu Avalanche.  
 
Svědek Marie Polášková vypověděla, že na prezentaci projektu Avalanche přednášeli 
jeho úspěšní účastníci. Na prezentaci se každý tvářil šťastně, byl perfektně oblečený, všichni 
se k sobě  chovali  jako  jedna  velká  rodina.  Prezentace  byla  podle  svědkyně  udělána  tak,  aby 
lidi zmátla a vtáhla je do projektu. Cílem projektu nebylo nic jiného než získávání dalších lidí. 
Projekt byl představen v rámci prezentace úspěšných lidí s možností seberealizace a možností 
zprostředkovávat pojistné smlouvy. Kromě přednášejících v rámci prezentace hovořili i další 
lidé o tom, jak se jim již během půl roku, co do projektu vstoupili, velmi daří. Nejúspěšnější 
účastníci projektu byli odměňováni leteckými zájezdy, hodinkami apod. To vše na ni udělalo 
velký dojem.   
 
Svědek Zbyněk Taube uvedl, že prezentace projektu byla zahalena rouškou tajemství, 
přičemž hlavní slogany zněly ve smyslu, zdali chtějí vydělat velké peníze, změnit svůj život 
apod.  Společnost  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  byla  prezentována  jako  finanční 
společnost zabývající se uzavíráním pojistných smluv. Projekt Avalanche byl představen jako 
projekt,  který  byl  zaměřený  především  na  získávání  dalších  nových  klientů.  Rovněž bylo 
možné  si  vydělat  peníze  na  provizích  za  uzavřené  pojistné  smlouvy.  Do  projektu  jej 
přesvědčilo  vstoupit  rychlá  návratnost  investice.  Bylo  sděleno,  že  pokud  si  vybudují 
dostatečně rychle velkou síť podřízených, budou pravidelně dostávat provize ze všech jejich 
činností  a  navíc  můžou  získávat  provize  z toho,  co  si  sami  vydělají  uzavíráním  pojistných 
smluv. V rámci prezentace se také probíralo, kolik milionů korun českých je možné si vydělat 
a jak bohatá je společnost RHINOCEROS, akciová společnost. 
 
Svědkyně Magda Vašínková k věci uvedla, že ohledně projektu Avalanche ji oslovila 
kolegyně  z práce. V hotelu v Luhačovicích  se  zúčastnila  prezentace  projektu,  na  kterém 
několik řečníků hovořilo velmi zaníceně. Během přednášky se k projektu vyjadřovali i lidé, 
kteří  o  něm  nepřednášeli.  Tito  popisovali,  jakým  způsobem  jim  jejich  účast  v projektu 
Avalanche  změnila  život.  Svědkyně  si  pamatuje  na  nějakou  ženu  ze  Slovenska,  která  než 
vstoupila do projektu, byla na tom finančně špatně, avšak během krátké doby, co vstoupila do 
projektu, měla zisk přesahující částku ve výši 400.000,- Kč. Toto byl jeden z impulsů, který ji 
přesvědčil  a  motivoval  do  projektu  rovněž  vstoupit.  Dříve,  než  zájemce  mohl  vstoupit  do 
projektu  Avalanche,  musel  složit  ve  prospěch  společnosti  částku ve výši 68.000,-  Kč. 
Vzhledem k tomu, že v předmětné  době  na  tom  svědkyně  nebyla  finančně  dobře  a  finanční 
prostředky  na  složení  půjčky  neměla,  byla  jí  nabídnuta  možnost  zpětného  leasingu  na 
motorové  vozidlo,  které  vlastnila.  Takto  si  opatřila  prostředky  na  poskytnutí  půjčky 
společnosti RHINOCEROS, akciová společnost. Z projektu Avalanche žádné příjmy neměla, 
naopak musela uhradit dluh ve výši 108.000,- Kč, který jí vznikl v důsledku uzavření smlouvy 
o zpětném leasingu.  
 
163 

Svědek  Marian  Sinkovicz  vypověděl,  že  se  účastnil  semináře,  kterého  se  osobně 
účastnil obviněný MUDr. Petr Gaertner. Jednání proběhlo v nějakém hotelu poblíž dálnice u 
obce  Vysočany,  okres  Chomutov.  Přednášející  na  obchodním  jednání  představili  projekt 
Avalanche  a  obchodní  společnost  RHINOCEROS,  akciová  společnost.  Předmětem  činnosti 
společnosti mělo být sjednávání produktů pro různé pojišťovny. Výslovně tehdy přednášející 
hovořili  o  tom,  že  se  nejedná  o  pyramidovou  hru.  Na  jednání  bylo  prezentováno  i  to,  že 
projekt  má  být  rozšířen  do  Polska, na Slovensko a dál na východ. Projekt Avalanche byl 
založen na tom, že klienti, kteří poskytnou půjčku a vstoupí do projektu, budou shánět další 
klienty, kteří do projektu vstoupí. Svědek se domnívá, že šlo o princip tzv. pyramidy, avšak 
zastřený zprostředkováním pojištění. Do projektu vstoupil z důvodu, že měl nedostatek peněz 
a rodinné problémy. Očekával, že vydělá peníze. O vstupu do projektu jej rovněž přesvědčil 
způsob  prezentace  projektu  Avalanche.  Později  mu  jeden  známý  vysvětlil  a  za  pomoci 
matematické metody doložil, že se jedná o podvod. V době uzavření smlouvy o půjčce věřil, 
že mu tato bude v době  její  splatnosti  vrácena.  Zajištění  půjčky  2  kusy  cenných  papírů 
v nominální  hodnotě  1.000,-  USD  považoval  za  dostatečnou  garanci  vrácení  půjčky.  Na 
prezentaci  projektu  byl  ujišťován  o  tom,  že  i  kdyby  nic  nevydělal,  o  peníze  vložené  do 
projektu nemůže přijít. 
 
Svědek  Petr  Novotný  uvedl,  že  o  vstupu  do  projektu  Avalanche  jej  přesvědčil  jeho 
otec František Novotný a samotná prezentace projektu. Opravdu  věřil,  že  získá  nějaký 
finanční prospěch. Podstatou projektu bylo to, že čím více nových spolupracovníků získá, tím 
se  více  dostane  na  vyšší  úroveň  stupně  řízení  společnosti  a  tím  vyšší  budou  jeho  provize. 
Pokud by přivedl do projektu nového zájemce, obdržel by odměnu ve výši 10.000,- Kč. To se 
mu nikdy nepovedlo, proto se spokojil s tím, že po 20 letech obdrží vyplacené dluhopisy od 
americké národní banky, a to v hodnotě 2.000,- USD.  
 
Svědek Vilém Galčan uvedl, že projekt Avalanche byl nastaven na získávání nových 
členů  projektu.  V relativně  krátké  době  se  mohly  vydělat  statisíce.  Bylo  ovšem  nutné,  aby 
každý  člen  získal  co  nejvíce  dalších  nových  členů  do  systému.  Cenné  papíry  na  něj  byly 
převedeny.  Jejich  hodnota  měla  být  během  20  -  ti  let  nejméně  70.000,-  Kč.  Měl  za  to,  že 
společnosti neposkytoval půjčku, nýbrž vklad. Každopádně smlouvu o zajišťovacím převodu 
vlastnického práva považuje za dostatečnou garanci vrácení půjčky. Z tohoto důvodu se necítí 
být poškozen.  
 
Svědek Vladislav Kryške uvedl, že zájemce o vstup do projektu Avalanche musel do 3 
dnů od prezentace složit ve prospěch společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, půjčku 
ve výši 68.000,-  Kč.  Pokud  by  částku  ve  stanoveném  termínu  neuhradil,  tak  by  po  dobu 
několika let nemohl požádat o vstup do projektu. Za účelem úhrady částky ve výši 68.000,- 
Kč  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  uzavřela  jeho  manželka  v České 
spořitelně,  a.s.,  smlouvu  o  půjčce  na  uvedenou  částku.  Tuto  následně  složil  na  účet 
společnosti  vedený  u  Československé  obchodní  banky,  a.s.  Poté  se  společností  podepsal 
několik  smluv  včetně  smlouvy  o  půjčce.  V rámci prezentace projektu vystoupila jako host 
164 

nějaká  Slovenka  žijící  v Austrálii. Z toho  dovozoval,  že  se  jedná  o  celosvětový  projekt.  O 
solidnosti projektu jej rovněž přesvědčila účast dalších lidí, kteří byli dle jeho názoru znalí 
práva a ekonomiky. Podle prezentace bylo cílem projektu získávat další klienti společnosti, 
z čehož plynula provize.  
 
Svědek Bohumír Pustka uvedl, že obviněné MUDr. Petra Gaertnera a MUDr. Michala 
Martinka  viděl  dvakrát  v rámci  školení,  kterého  se  zúčastnil.  Společnost  RHINOCEROS, 
akciová  společnost,  byla  představena  jako  makléřská  společnost,  která  se  zabývá  prodejem 
finančních produktů. V rámci prezentace bylo na potencionální zájemce o vstup do projektu 
nepřímo  tlačeno,  aby  se  rozhodli  ve  velmi  krátké  době.  Tehdy  jednal  trochu  impulsivně  a 
trochu intuitivně, neboť kolem bylo mnoho lidí, kteří od pohledu vypadali velice úspěšně a 
často  byli  i  vysokoškolsky  vzdělaní.  Z toho  nabyl  přesvědčení,  že  projekt Avalanche bude 
novým úspěšně se rozvíjejícím businessem. Po složení peněž a předložení dokladů o jejich 
převodu  na  účet  společnosti  podepsal  smlouvu  o  půjčce  na  částku  68.000,-  Kč,  která  byla 
splatná  dle  doby  splatnosti  státních  dluhopisů.    Ze  smlouvy  o  půjčce  vyplývalo,  že  bude 
vrácena minimálně částka ve výši 75.000,- Kč, a to v případě, že nebudou mít zájem o cenné 
papíry a nebudou si je chtít sami prodat. Po čase zjistil, že projekt nemůže být ziskový, jak 
bylo prezentováno. Právní pomoc následně nevyhledal, neboť se písemně zavázal pod sankcí 
pokuty ve výši 2.000.000,-  Kč,  že  o  projektu  nebude  sdělovat  negativní  zkušenosti. 
K hospodářské  situaci  společnosti  bylo  v rámci  prezentace  sděleno,  že  má  nějaký  zámeček, 
akcie apod.  
 
Dle výpovědi svědka Mgr. Hynka Marečka byl  projekt Avalanche prezentován jako 
výnosný.  Na  výslovný  dotaz,  zda  se  jedná  o  tzv.  pyramidu,  bylo  sděleno,  že  nikoli.  Dle 
prezentace se mělo jednat o dokonalý systém, ve kterém stačí pracovat na začátku a posléze 
obnovovat pojistné smlouvy a z toho  půjdou  peníze.  I  v případě  pokud  by  účastník  projektu 
byl absolutně nečinný, tak by jeho vklad ve výši 68.000,- Kč nebyl ztrátovou investicí, neboť 
půjčka se po 20 letech vrátí a navíc je zajištěna dluhopisy. Zdroje finančních příjmů byly dva. 
Jednak se jednalo o provize z uzavřených  pojistných  smluv  a  jednak  z toho, že do projektu 
budou přivedeny další osoby. Odměna za přivedení další osoby do projektu činila 10.000,- 
Kč.  Z pojistných  smluv  měl  provizi  přibližně  100,-  Kč.  V  rámci  prezentace byli zájemci o 
vstup do projektu poučeni o tom, že pokud nemají na vklad, mohou si na něj půjčit. Osobně 
půjčku  uzavřel  v časové  tísni,  neboť  měl  obavu,  že  by  mohl  přijít  o  příležitost  účastnit  se 
projektu. Projekt Avalanche budil dojem seriózního podnikání. Do projektu bylo zapojeno 
mnoho chytrých lidí. Zdálo se, že projekt má budoucnost. 
  
Svědek  JUDr.  Jiří  Brož  uvedl,  že  ohledně  projektu  Avalanche  jej  oslovil  klient  pan 
Vladimír Vybíral. V rámci prezentace se dozvěděl, že má 3 dny na to, aby se rozhodl, zda do 
projektu vstoupí či nikoli. Pokud by se v uvedené době nerozhodl, neměl by po dobu 2 roků 
možnost  do  projektu  vstoupit.  Prezentace  projektu  Avalanche  se  konala  na  zámečku 
Amadeus.  Přednášel  tam  nějaký  mladý  muž  a  obviněný  MUDr.  Petr  Gaertner. Podmínkou 
vstupu  do  projektu  bylo  uhradit  částku  ve  výši  68.000,-  Kč,  kterou  uhradil  bankovním 
165 

převodem. Nejednalo se o vstupní poplatek v pravém slova smyslu, neboť se za něj koupily 2 
dluhopisy, které budou mít v roce  2020  hodnotu  přibližně  130.000,-  Kč.  Od vstupu do 
projektu  očekával  velký  finanční  zisk.  Po  úhradě  částky  ve  výši  68.000,-  Kč  podepsal 
smlouvu o půjčce, smlouvu o zastupování, provizní řád a smlouvu o zajišťovacím převodu 
vlastnického práva. Svědek se domnívá, že jim smlouvy nebyly předem poskytnuty, aby si je 
mohly doma prostudovat. V době  uzavření  smlouvy  o  půjčce  věřil,  že  se  bude  moci  po  20 
letech rozmyslet, zda chce vrátit 68.000,-  Kč  anebo  si  cenné  papíry  ponechá  a  obdrží  za  ně 
130.000,- Kč. 
 
Svědek  Mojmír  Novák  uvedl,  že  se  zúčastnil  prezentace projektu Avalanche na 
Konopišti. Na prezentaci byly představeny modelové případy, u kterých později zjistil, že se 
nezakládají  na  pravdě.  Zdroj  příjmů  z projektu  se  odvíjel  od  velikosti  vybudované  sítě. 
Prezentace se účastnili lidé, kteří vydělávali 100.000,- Kč měsíčně budováním sítě. Tehdy jim 
ukazovali výpisy z jejich  bankovních  účtů,  což  jej  velmi  přesvědčilo.  Pro  vstup  do  projektu 
bylo  nutné  složit  částku  ve  výši  68.000,-  Kč,  kterou  nejprve  složil  na  účet  společnosti 
RHINOCEROS,  akciová  společnost,  a  teprve  poté  uzavřel  smlouvu  o  půjčce.  Na  vše  byla 
krátká doba, aby člověk tzv. „nevychladnul“.  Prostředky z půjčky měly být použity z části na 
chod společnosti, z části na rozvoj společnosti a na koupi dluhopisů, které měly jistit vrácení 
půjčky.  
 
Mgr.  Vojtěch  Pokorný  vypověděl,  že  na  prezentaci  projektu  Avalanche,  která  se 
konala ve Vysočanech, se dozvěděl o dvou způsobech získávání příjmů. Jednak se jednalo o 
zprostředkování  uzavření  pojistných  smluv  a  jednak  o  tvoření  sítě,  což  představovalo 
přivedení nových účastníků do projektu. Prezentace byla na špičkové psychologické úrovni. 
Tak  dobré  rétory  ještě  nikdy  neviděl.  Člověk  by  musel  být  hodně  zatvrzelý,  aby  ho 
neovlivnili.  Byl  slibován  i  pasivní  příjem  v případě,  že  si  účastník  projektu  sám  vytvořil 
obchodní  větev.  Na  prezentaci  se  hovořilo  o  tom,  jak  stávající  účastníci  projektu  zbohatli. 
Například Jaromír Mašek starší vydělával 300.000,- Kč měsíčně s tím, že si dokonce koupí 
fotbalový klub Bohemians Praha. V případě,  že  by  se  sám  dostal  na  4.  pozici v systému 
projektu,  obdržel  by  vozidlo  značky  Volvo.  Pochopil,  že  zdroje  příjmů  společnosti 
RHINOCEROS,  akciová  společnost,  tvoří  příjmy  z projektu Avalanche. Na prezentaci se 
hovořilo, že chtějí expandovat do Ruska, Maďarska, Polska a Rumunska.  
 
Z výpovědi  svědka  Ondřeje  Štěrbáka  vyplynulo,  že  mu  byl  projekt  Avalanche 
představen  jako  pyramidový  model  řízení.  Účastníci  projektu  mohli  ušetřit  na  financování 
vlastního pojistného. Dále bylo možno získat odměnu ve výši 10.000,- Kč za vstup nového 
reprezentanta  do  projektu.  Domníval  se,  že  cenné  papíry  budou  zárukou  vrácení  půjčky. 
Cenné papíry však nikdy neobdržel, neboť společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, 
byla pozastavena činnost. Prezentace byla přesvědčivá a profesionálně zvládnutá. 
 
Svědek Prof. PhDr. Karel Čepička, CSc., uvedl, že s projektem Avalanche se seznámil 
na  veřejné  prezentaci,  která  se  konala  v březnu  roku  2004  ve  Vysočanech  u  Chomutova. 
166 

S obviněným  MUDr.  Petrem  Gaertnerem  se  setkal  dvakrát  či  třikrát  na  různých  akcích 
společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  když  na  něj  působil  seriózním  dojmem. 
Obviněný MUDr. Petr Gaertner měl velký zájem o rozvoj projektu Avalanche. Záleželo na 
každém  člověku,  jak  bude  aktivní  a  rozšíří  svou  síť  spolupracovníků.  V roce 2004 byly 
produkty v oblasti  pojišťovnictví  a  v roce 2005 v oblasti  realit.  Do  2  pracovních  dnů  od 
konání prezentace bylo nutné složit finanční hotovost ve výši 68.000,- Kč na účet společnosti 
RHINOCEROS,  akciová  společnost,  teprve  poté  byla  podepsána  dohoda  o  spolupráci, 
provizní  řád  a  smlouva  o  půjčce.  Do  projektu  vstupoval  v době,  kdy  se  cenné  papíry 
nepřeváděly  z důvodu  zákazu  Komise  pro  cenné  papíry.  Do  projektu  vstupoval  z důvodu 
zhodnocení vložení peněžních prostředků. Při získání osoby do projektu činila odměna částku 
ve výši 10.500,-  Kč.  V případě  dalších  produktů  to  byly  malé  částky,  na  jejich  výši  si  již 
nepamatuje.  Věřil,  že  mu  bude  půjčka  vrácena.  Prezentace  projektu  Avalanche  byla  velice 
precizně připravená, vystupování přednášejících bylo seriózní a na úrovni.  
 
Svědek JUDr. Jan Jaroš uvedl, že obviněné MUDr. Petra Gaertnera a MUDr. Michala 
Martinka  viděl  dvakrát.  O  těchto  ví,  že  jsou  v představenstvu  společnosti  RHINOCEROS, 
akciová  společnost.  Obviněného  Ing.  Miloše  Prücknera  nezná.  Projekt  Avalanche  byl 
představen  jako  projekt  budování  organizační  struktury  za  účelem  rozšiřování  služeb 
pojišťovnictví.  Zisk  z projektu  byl  získán  formou  budování  organizační  struktury  a 
poskytováním pojistných produktů. Finanční hotovost ve výši 68.000,- Kč bylo nutné složit 
před  uzavřením  smluv  o  spolupráci,  o  půjčce,  o  zastupování  a  o  zajišťovacím  převodu 
vlastnického práva. Do projektu vstoupil z důvodu,  že  očekával  zisk.  Přesvědčila  je 
prezentace a serióznost projektu Avalanche.  
 
Mgr. Augustín Valko uvedl, že projekt Avalanche byl popsán  jako  řetězový  obchod. 
Prezentace projektu byla velmi sugestivní. Projekt Avalanche byl prezentován jako hlavní 
předmět  činnosti  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost.  Hlavním  zdrojem  příjmů 
byly vklady účastníků do projektu. Část složených peněžních prostředků měla být použita na 
režii společnosti, další část na nákup dluhopisů vlády USA a zbývající část jako tzv. finanční 
polštář proti případné krizi společnosti. V rámci prezentace projektu byl kladen hlavní důraz 
na to, že čím více se získá dalších klientů, tím rychleji poroste kariéra reprezentanta a jeho 
finanční  ohodnocení.  Na  prezentaci  bylo  představeno  několik  úspěšných  reprezentantů 
společnosti.  Úspěšní  v projektu  měli  možnost  získat  osobní  vozidlo  značky  Volvo.  Jeden 
úspěšný  lékař  gynekolog  sugestivně  popisoval  svůj  osobní  příběh,  když  v tomto podnikání 
našel  nový  smysl  života.  Po  úvodní  prezentaci  bylo  nutno  urychleně  složit  půjčku  ve  výši 
68.000,- Kč, jinak by neměl možnost po dobu 2 let vstoupit do projektu. Poté, co vstoupil do 
projektu,  pochopil,  že  se  stal  obětí  podvodu.  Z tohoto  důvodu  nikoho  neoslovoval.  Od 
smlouvy o půjčce neodstoupil, neboť se obával hrozící pokuty ve výši 2.000.000,- Kč.   
 
Svědkyně  Dagmar  Svobodová  uvedla,  že  společnost  RHINOCEROS,  akciová 
společnost, jí byla představena jako fungující společnost, která se zabývá realitami. Věnovali 
se  i  pojišťovnictví,  spoření,  penzijnímu  připojištění  apod.  Zdrojem  příjmů  společnosti  byly 
167 

vstupní poplatky do projektu a příjmy z obchodu s realitami. Na prezentaci projektu Avareal, 
která se konala ve Slaném, ji přivedly kamarádky Mgr. Jarka Hvězdová a Ing. Iva Vokáčová. 
Přednášky probíhaly ve velmi příjemném a přátelském prostředí. Vše bylo dobře připravené, 
řečníci byli proškolení. Přednášející prezentovali úspěchy své a společnosti RHINOCEROS, 
akciová společnost. Aby se mohla účastnit projektu Avareal, musela zaplatit částku ve výši 
68.000,- Kč. Následně uzavřela se společností smlouvu o půjčce na dobu 20 let. Na prezentaci 
se zmiňovali o cenných papírech, avšak žádné nevlastní. Do projektu vstoupila, neboť znala 
Jarku Hvězdovou a Luboše Říhu, o kterých věděla, že společně s obviněným MUDr. Petrem 
Gaertnerem  působili  v GWC,  kde  se  daly  vydělat  peníze.  Rovněž  ji  přesvědčilo,  že  Jarka 
Hvězdová  jezdila  vozidlem  značky  Volvo  a  že  v jejím  výpisu z bankovního  účtu  viděla 
měsíční  výdělek  ve  výši  1.000.000,-  Kč.  Až  po  uzavření  smlouvy  o  půjčce  kontaktovala 
kamarádku  právničku,  která  jí  říkala,  aby  do  projektu  nedávala  peníze.  O  společnosti 
RHINOCEROS, akciová společnost, věděla, že má zámeček a že úspěšným členům projektu 
kupuje drahá auta. Na prezentacích společnosti bylo řečeno, že jsou úspěšní.  
 
Svědek Jan Hübner vypověděl, že dne 15. 10. 2005 půjčil společnosti RHINOCEROS, 
akciová  společnost,  částku  ve  výši  68.000,-  Kč.  Ve  skutečnosti  šlo  o vstupní poplatek do 
projektu  Avareal.  Společnost  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  byla  představena  jako 
společnost,  která  zajišťuje  nejrůznější  finanční  produkty  včetně  pojištění  a  zprostředkování 
obchodu s realitami.  Avareal  byl  částí  projektu  Avalanche.  Zdrojem  příjmů  byly  hlavně 
vstupní poplatky členů a příjmy z obchodů s realitami. Projekt Avareal byl založen na tom, že 
se tipovaly různé objekty k prodeji či nákupu. Pokud se obchod uskutečnil, dostal by odměnu 
dle provizního řádu. Za přivedení nového člena projektu byla odměna ve výši 10.000,- Kč. 
V rámci prezentace projektu bylo sděleno, že záleží pouze na šikovnosti. Roční výdělky byly 
kolem 1.000.000,-  Kč.  Přednášky  proběhly  ve  velmi  příjemném  a  přátelském  prostředí 
s komornější  atmosférou.  Na  přednášce  se  prezentovali  úspěšní  lidé,  kteří  skončili  s dřívější 
prací a věnovali se projektu. Po první části přednášky, aby mohl zůstat dále, musel podepsat 
dohodu o mlčenlivosti. Žádné cenné papíry neobdržel.  
 
Svědkyně Miroslava Macečková k věci uvedla, že v listopadu roku 2002 se zúčastnila 
prezentace v hotelu Prosper v Čeladné,  kde  byl  představen  projekt  Avalanche.  Společnost 
RHINOCEROS,  akciová  společnost,  byla  představena  jako  špičková  společnost  v oblasti 
poskytování  finančních  služeb.  Spolupráci  se  společností  pochopila  tak,  že  zisk  účastníka 
projektu měl především plynout z odměn za získávání dalších členů projektu. Pokoušela se 
odstoupit od smlouvy o půjčce, avšak ze strany právního zástupce společnosti advokáta JUDr. 
Dušana Rendla jí bylo sděleno, že půjčka bude vrácena až po 20 letech od sepsání smlouvy o 
půjčce.  Prezentace  projektu  Avalanche  byla  přesvědčivá.  Přednášející  měli  dar  přesvědčit. 
Poměrně vysoký vklad do společnosti byl odůvodňován tím, že společnost je natolik dobrá a 
silná, že je schopna  zhodnotit  vloženou  částku.  Dalším  přesvědčujícím  argumentem  bylo 
obchodování s akciemi v USA v návaznosti na předpokládaný růst kurzu amerického dolaru, 
který měl být až 75,- Kč za 1,- USD. 
 
168 

Svědkyně  Miroslava  Bazalová  uvedla,  že  projekt  Avalanche  byl  prezentován jako 
velice úspěšný a perspektivní. Společnost RHINOCEROS, akciová společnost, měla úspěšně 
podnikat  na  finančních  trzích.  Projekt  Avalanche  byl  představen  tak,  že  účastníci  projektu 
složí částku ve výši 68.000,- Kč a společnost je bude zastupovat na finančních trzích. Výnos 
z projektu  měl  být  v dlouhodobém horizontu ve výši 150.000,-  Kč.  Od  vstupu  do  projektu 
Avalanche  očekávala  zhodnocení  finančních  prostředků.  Prezentace  projektu  byla 
přesvědčivá. Domnívala se, že pokud do projektu nevstoupí, přijde o šanci zhodnotit peníze. 
V době  uzavření  smlouvy  o  půjčce  věřila,  že  jí  bude  půjčka  vrácena.  S odstupem  času  si 
uvědomila, že byla ze strany představitelů RHINOCEROS, akciová společnost, podvedena. 
Jediným cílem prezentace projektu bylo vylákat větší množství peněz od lidí pod záminkou 
jejich zhodnocení. To vše bylo zastřešeno tím, že účastníci projektu přiváděli na prezentace 
své známé.  
 
Svědek  Tomáš  Viktorin  k věci  uvedl,  že  někdy  v září  2004  jej  oslovila  Ing. 
Tománková s tím,  že  má  pro  něj  zajímavý business. Z tohoto  důvodu  jel  s manželkou do 
Bratislavy  na  prezentaci  projektu  Avalanche.  Prezentace  se  skládala  ze  tří  částí.  První  část 
prezentace byla všeobecná. Pak následovala přestávka, kdy podepsali dohodu o mlčenlivosti. 
Ve druhé  části  prezentace  byl  představen  projekt  Avalanche.  Ve  třetí  části  bylo  sděleno,  že 
pro vstup do projektu je nutno do 3 dnů složit částku ve výši 68.000,- Kč formou půjčky. Za 
složené peníze měly být zakoupeny nějaké akcie. Cílem projektu bylo přivést další účastníky 
projektu  a  nabízet  pojistné  produkty.  Provize  za  přivedení  nového  účastníka  projektu  činila 
10.350,- Kč. Cenné papíry  nikdy neobdržel, což  vnímal jako křivdu.  V roce 2005 se změnil 
zákon a společnost RHINOCEROS, akciová společnost, nemohla zprostředkovávat pojistné 
smlouvy.  Tuto  činnost  převzala  společnost  HIPPOPOTAMUS,  s.r.o.,  za  kterou  jednal  Ing. 
Jaroslav Znamenáček. Od té doby nebyl pro něj projekt zajímavý vzhledem k výši provizí. 
V té době společnost RHINOCEROS, akciová společnost, začala obchodovat s nemovitostmi 
a  spustila  projekt  Avareal.  Obviněného  MUDr.  Petra  Gaertnera  viděl  jednou  na  prezentaci 
v Mělníku.  
 
Svědkyně  Šárka  Berzová  vypověděla,  že  v rámci projektu Avalanche bylo možno 
získat provizi zprostředkováním uzavření pojistných smluv a přivedením nového člena, který 
by  se  do  projektu  zapojil.  Podmínkou  vstupu  do  projektu  bylo  uhrazení  částky  ve  výši 
68.000,-  Kč  formou  půjčky.  Tím,  že  se  jí  podařilo  do  projektu  Avalanche  zapojit  dalších  5 
lidí, získala týdenní dovolenou na Kanárských ostrovech. Odměna  za  přivedení  jednoho 
člověka do projektu činila okolo 10.000,- Kč. Za zprostředkování 20 produktů – pojistných 
smluv,  penzijních  připojištění,  stavebních  spoření  apod.  získala  odměnu  v celkové výši 
15.000,-  Kč.  Obviněné  MUDr.  Petra  Gaertnera  a  MUDr.  Michala  Martinka  poznala  osobně 
v sídle  společnosti  v Třebenicích,  kde  se  konalo  setkání  úspěšných  účastníků  projektu 
Avalanche.  Obdržela  2  dluhopisy,  které  následně  prodala  za  částku  ve  výši  18.000,-  Kč. 
Hospodářskou  situaci  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  neznala.  Jednáním 
obviněných se necítí být poškozena.   
 
169 

Svědek Bedřich Tošer uvedl, že v roce 2002 jej oslovil známý s tím, že má pro něj 
zajímavou nabídku týkající se pojišťovnictví. Zvláštní na tom bylo, že mu nemohl sdělit nic 
bližšího, neboť  vše  podstatné  se  měl  dozvědět  až  na  jednání,  ke  kterému  následně  došlo 
v nějakém hotelu v Luhačovicích. Když uhradil poplatek ve výši 500,- Kč, mohl se zúčastnit 
semináře,  kde  přednášeli  manželé  Jordánovi.  Pokud  to  dnes  zpětně  hodnotí,  jednalo  se  o 
„vymývání  mozků“.  Na  prezentaci  projektu  Avalanche  se  dozvěděl,  že  společnost 
RHINOCEROS, akciová společnost, spolupracuje s významnými pojišťovnami. Od smlouvy 
o  půjčce  neodstoupil,  neboť  se  domníval,  že  po  20  letech  prodá  dluhopisy  a  získá  částku 
120.000,- Kč. Na semináři jim sdělovali, že hodnota jednoho amerického dolaru bude kolem 
50,-  Kč.  Prezentace  projektu  byla  přesvědčivá.  Působilo  to  na  něj  tak,  že  je  lehké  vydělat 
peníze.  Přednášející  používali  různé  triky,  jak  působit  na  lidi.  Například  jim  sdělili, aby si 
sáhli pod židli a jeden z nich vytáhl 500,-  Kč.  Přednášející  je  přesvědčili,  že  každý  si  může 
vydělat  peníze,  neboť  je  to  jednoduché.  Peníze  leží  na  zemi  a  stačí  je  pouze  zvednout.  Na 
prezentaci bylo sděleno, že zdrojem příjmů společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, 
jsou příjmy ze zprostředkování smluv a tvorby obchodní sítě. Dle sdělení přednášejících byl 
projekt Avalanche v počátku, takže obchodní síť se může tvořit dalších 20 let.  
 
Svědek  Jan  Pekárek  vypověděl,  že  na  prezentaci  projektu  Avalanche mu byla 
představena  možnost  vydělat  za  rok  částku  ve  výši  1.000.000,-  Kč.  Podmínkou  vstupu  do 
projektu bylo uhradit společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, částku ve výši 68.000,- 
Kč.  Tato  částka  měla  být  zúročena  a  po  20  letech  vrácena.  Cílem  projektu bylo 
zprostředkování finančních produktů. Nejdůležitější ovšem bylo přivést nové lidi do projektu 
a  vytvořit  vlastní  síť  spolupracovníků.  Odměna  v takovém  případě  činila  10.000,-  Kč  za 
každého  nového  spolupracovníka.  Na  prezentaci  byli  přesvědčováni, že se nejedná o tzv. 
letadlo, ale o multi-level marketing. V rámci zaškolování pro získávání nových členů projektu 
byl upozorněn na to, že nesmí zmiňovat společnost a podmínku vstupu do projektu spočívající 
v  zaplacení  vstupní  částky  ve  výši  68.000,-  Kč.  Od  této  doby  změnil  názor  na  projekt 
Avalanche.  Rozhodl  se  již  nespolupracovat  se  společností  RHINOCEROS,  akciová 
společnost, proto následně prodal cenné papíry.  
 
Svědkyně  Ludmila  Kyselková  uvedla,  že  v roce 2001 jí pozvala kamarádka na 
finančně  a  společensky  zajímavou  prezentaci.  Tehdy  jí  kamarádka  nic  bližšího  nesdělila. 
Následně se zúčastnila projektu Avalanche v nějakém zrekonstruovaném klášteře u Litoměřic. 
Prezentace i následných školení se někdy účastnili obvinění MUDr. Petr Gaertner a MUDr. 
Michal Martinek. Z přednášejících osob se prezentace zúčastnili MUDr.  Luboš Říha a Jarka 
Hvězdová.  Cílem  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  bylo  přivést  do  projektu 
Avalanche, co nejvíce osob, které budou vkládat do společnosti finanční prostředky. Účastníci 
projektu  mohli  po  zaškolení  zprostředkovávat  pojištění.  Dle  sdělení  MUDr.  Luboše  Říhy 
mohli účastníci projektu při průměrném nasazení získat čtyři nové zájemce měsíčně, což by 
znamenalo,  že  za  půl  roku  by  měli  odměnu  ve  výši  300.000,-  Kč  měsíčně.  Na prezentaci 
vystupovali  stávající  členové  projektu,  kteří  dokládali  uvedenou  skutečnost.  Cenné  papíry 
byly  vysvětleny  tak,  že  se  jedná  o  dluhopisy,  které  jsou  splatné  za  20  roků  a  že  jsou 
170 

garantované vládou USA. Protože kurz amerického dolaru vůči české koruně neustále klesal, 
rozhodla se dluhopisy prodat.  
 
Z výpovědi  svědka  Jiřího  Týře  vyplynulo,  že  cílem  projektu  Avalanche  bylo 
profitování  ze  zprostředkování  prodeje  finančních  produktů  a  získávání  dalších 
spolupracovníků.  Stabilní  příjem  měl  být  zajištěn z provizí  za  zprostředkování  finančních 
produktů  pojišťoven.  Nadstandardní  příjem  měl  být  z provizí  za  získání  dalších  účastníků 
projektu. Celý projekt byl o tom, že pokud byl jeho účastník pasivní a nedělal by nic, tak by 
se mu vložená částka vrátila za 20 let. V případě, že by byl aktivní a budoval by vlastní síť 
spolupracovníků  –  obchodních  zástupců  –  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost, 
tak by získal velké peníze. Pro vstup do projektu bylo nutné formou půjčky složit částku ve 
výši 68.000,-  Kč.  Cenné  papíry  od  společnosti  neobdržel  a  ani  o  nich  nic  neví.  Později  si 
uvědomil,  že  největší  provize  plynou  ze  získávání  dalších  účastníků,  kteří  do  projektu 
Avalanche také vloží částku ve výši 68.000,- Kč. Za prodej finančních produktů byly provize 
menší. Ve vrácení půjčky již nevěří. Domnívá se, že v projektu Avalanche nehrál hlavní roli 
prodej finančních produktů, nýbrž vybírání vstupních poplatků na základě smluv o půjčce.  
 
Svědek Vladimír Leníček vypověděl, že o projektu Avalanche se dozvěděl od svého 
bratra  Ing.  arch.  Petra  Leníčka.  Bratr  jej  pozval  na  blíže  nespecifikovanou  schůzku.  Na 
prezentaci projektu Avalanche se jich přednášející ptali, zda jsou pro ně důležité peníze. Lidé 
na  to  reagovali  tak,  že  zakřičeli  „ano“.  Přednášející  představili  systém, který byl skrytým 
letadlem. Součástí projektu bylo lovení dušiček za odměnu. V rámci prezentace se dozvěděl, 
že  společnost  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  má  nějaký  zámek.  Prezentovaným 
záměrem společnosti bylo to, aby všichni účastníci projektu byli do 5 - ti let bohatí. Zdrojem 
příjmů společnosti byly půjčky ve výši 68.000,- Kč. Půjčka byla splatná za 20 let a měla být 
zajištěna nějakými americkými cennými papíry. Prezentace projektu byla velice působivým 
divadlem, které na všechny dělalo obrovský dojem.  
 
Svědek Vítězslav Klouda k věci uvedl, že v roce 2003 jej informoval kolega o nějaké 
firmě,  která  dělá  dobrý  business.  Žádné  bližší  informace  mu  nesdělil,  neboť  vše  se  měl 
dozvědět na školení. Následně se zúčastnil prezentace projektu Avalanche, kde se dozvěděl o 
výhodnosti  vstupu  do  tohoto  projektu  a  obrovské  prosperitě  společnosti  RHINOCEROS, 
akciová  společnost.  Prezentace  projektu  byla  velmi  působivá,  přednášející  malovali  různé 
grafy a vysvětlili, jak je vše zajištěné. Cílem projektu bylo přivést do něho co nejvíce lidí. 
Tím, že společnosti poskytl půjčku ve výši 68.000,- Kč, tak mohl sám přivádět další lidi do 
projektu. S obviněným MUDr. Petrem Gaertnerem jednal osobně na zámečku Amadeus, když 
chtěl odstoupit od smlouvy o půjčce a požadoval vrácení peněz. Obviněný mu tehdy sdělil, že 
odstoupení  od  smlouvy  není  možné,  neboť  to  mají  právně  ošetřené  a  že  nic  nevysoudí. 
Následně  prostřednictvím  advokátky  odstoupil  od  smlouvy  o  půjčce,  avšak  advokát  JUDr. 
Dušan Rendl mu odepsal, že na vrácení půjčky nemá nárok.  
 
171 

Svědek Miloš Suk uvedl, že projekt Avalanche byl prezentován jako obchodní síť se 
zajímavými produkty s možností obchodu i mimo území České republiky.  Důvodem vstupu 
do projektu byla jeho finanční situace, neboť byl bez zaměstnání. Později zjistil, že se o žádné 
výjimečné produkty nejedná. Podstatou projektu byla pyramida spočívající v budování sítě a 
provize za každou osobu, která se do projektu zapojí. Věřil, že mu bude půjčka vrácena. Přišlo 
mu divné, že cenné papíry jsou splatné až za 20 let.  
 
Svědkyně Marie Krejčová k věci uvedla, že na prezentaci projektu Avalanche bylo o 
společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, sděleno, že se jedná o investiční společnost 
s vysokým kapitálem. Společnost měla minimum zaměstnanců, když svou činnost prováděla 
prostřednictvím  sítě  obchodních  zástupců.  Zdrojem  příjmů  společnosti  měly  být  příjmy 
z obchodování s pojišťovacími  produkty.  Cílem  projektu  Avalanche  bylo  participování  na 
prodeji  běžných  finančních  produktů  a  získávání  provizí  za  vstup  dalších  spolupracujících 
partnerů  do  projektu.  Stabilní  příjem  měl  zajistit  prodej  finančních  produktů  pojišťoven. 
Nadstandardní  příjem  byl  z provizí  za  získávání  dalších  klientů  projektu.  Byly  stanoveny  i 
různé bonusy za získání určitého počtu nových účastníků projektu Avalanche jako je pobyt na 
Kanárských ostrovech a možnost získání motorového vozidla. Projekt byl postaven na tom, že 
i  pokud  by  člověk  byl  pasivní  a  nedělal  by  vůbec  nic,  tak  by  se  mu  vložená  částka  po  20 
letech vrátila. V případě, že by účastník projektu byl aktivní, tak by se mu částka vložená do 
projektu vrátila dříve. Pro vstup do projektu bylo nutné nejprve složit částku ve výši 68.000,- 
Kč a poté uzavřít smlouvu o půjčce, smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva a 
smlouvu o zastupování s přílohami.  Domnívala  se,  že  účastí  v projektu bude mít osobní 
finanční  prospěch.  Po  uzavření  smlouvy  o  půjčce  byla  na  sebe  naštvaná,  že  naletěla 
podvodníkům,  avšak  žádné  kroky  k odstoupení  od  smlouvy  neučinila.  V době  podpisu 
smlouvy věřila, že jí vložené peněžní prostředky se v plné výši vrátí a že ještě nějaké peníze 
vydělá  prodejem  finančních  produktů  a  za  provize  při  získávání  nových  spolupracovníků. 
Smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva byla pro ni dostatečnou garancí vrácení 
půjčky.  
 
Doc. PhDr. Vlasta Čepičková, CSc., uvedla, že se účastnila projektu Avareal, který byl 
zaměřený na prodej a typování realit. Předpokladem vstupu do projektu bylo formou půjčky 
vložit do obchodní společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, částku ve výši 68.000,- 
Kč.  Byla  zde  možnost  stát  se  realitním  makléřem  nebo  být  součástí  vzdělávacího  týmu 
Avarealu. Na základě prezentace a jednání s MUDr. Lubošem Říhou převedla částku ve výši 
68.000,- Kč na účet společnosti. Část poskytnuté půjčky byla použita na odměny účastníkům 
projektu  Avareal  a  další  část  byla  uložena  k zúročení.  S obviněným  MUDr.  Petrem 
Gaertnerem  se  setkávala  na  vzdělávacích  seminářích,  kde  přednášel.  Vstupem  do  projektu 
Avalanche se necítí být poškozena, neboť měla možnost setkávat se s lidmi.  
 
Svědkyně  RNDr.  Miroslava  Němcová  vypověděla,  že  s projektem Avalanche jí 
seznámil  Prof.  PhDr.  Karel  Čepička,  CSc.,  v červnu  roku  2004.  Do  projektu  vstoupila 
víceméně  díky  jeho  věrohodnosti.  Prezentovaný  projekt  měl  charakter  manipulace. 
172 

Překvapením  pro  ni  byl  požadavek  vkladu  částky  ve  výši  68.000,-  Kč,  který  po  váhání 
nakonec  složila.  Prezentace,  které  se  účastnilo  kolem  50  osob,  se  konala  ve  Vysočanech. 
Předmětem  činnosti  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  bylo  zprostředkování 
finančních produktů v oblasti pojišťovnictví a realit. Síť byla budována na principu osobních 
kontaktů účastníků projektu. Pro vstup do projektu bylo nutné složit půjčku ve výši 68.000,- 
Kč.  Bylo  nutné  tak  učinit  po  krátkém  časovém  odstupu  od  prezentace  projektu.  Vstup  do 
projektu  byl  prezentován  jako  vstup  do  exkluzivní  společnosti.  V době  uzavření  smlouvy  o 
půjčce věřila, že jí bude po 20 letech vrácena. Smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického 
práva neuzavřela.  
 
Z výpovědi svědka Milana Bureše vyplynulo, že obchodní společnost RHINOCEROS, 
akciová společnost, v rámci projektu Avareal nabízela nadprůměrné provize za získávání lidí 
do tohoto projektu. V rámci projektu bylo možné získat provize za zprostředkování prodeje a 
nákupu realit. Protože měl zájem o pojišťovací činnost, složil částku ve výši 68.000,- Kč a 
vstoupil  do  projektu  Avareal.  Domníval  se,  že  pojišťovací  činnost  bude  vykonávat  ve 
společnosti  HIPPOPOTAMUS,  s.r.o.,  která  je  dcerou  společnosti  RHINOCEROS,  akciová 
společnost.  Následně  ve  společnosti  HIPPOPOTAMUS,  s.r.o.,  zjistil, že  jej  nechtěli,  neboť 
byl  pojišťovacím  agentem  České  pojišťovny,  a.s.  Navíc  zjistil,  že  lidé,  kteří  pracují  pro 
společnost HIPPOPOTAMUS, s.r.o., nemuseli skládat částku ve výši 68.000,- Kč. V rámci 
prezentace projektu Avareal byl kladen důraz na získávání co největšího množství lidí. Podle 
názoru  svědka  největší  příjmy  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  plynuly 
z půjček nových obchodních zástupců. V době uzavření smlouvy o půjčce věřil, že mu bude 
půjčka vrácena.  
 
Svědkyně Jitka Drdová uvedla, že do projektu Avalanche vstoupila dne 31. 7. 2001 na 
zámečku  Amadeus,  kde  podepsala  smlouvu  o  půjčce  ve  výši  68.000,-  Kč.  Od  účasti  na 
projektu očekávala získání peněz. Projekt se jí líbil, neboť byl dobře vymyšlený. V předmětné 
době se sama věnovala pojišťovnictví. Z tohoto důvodu znala produkty pojišťoven nabízené 
v rámci  projektu  Avalanche.  Jednalo  se  kvalitní  produkty.  Provize  za  zprostředkování 
uzavření smlouvy o půjčce činila 230 bodů, což bylo 10.350, - Kč za každého nového člena 
projektu. Na provize z pojištění  si  však  nepamatuje,  neboť  v rámci  projektu  nepojišťovala. 
Později ukončila členství v projektu a prodala cenné papíry. Smlouva o zajišťovacím převodu 
vlastnického práva byla pro ni dostatečnou garancí vrácení půjčky. Obviněného MUDr. Petra 
Gaertnera zná již z jeho působení v GWC. Podvedena se necítí, neboť každé podnikání nese 
rizika.  
 
Svědkyně Ing. Radka Melecká uvedla, že v roce 2003 ji oslovila kamarádka z Vysoké 
školy ekonomické v Praze s nabídkou přivýdělku. Následně se zúčastnila prezentace projektu 
Avalanche,  která  byla  působivá.  V rámci  projektu  bylo  možno  získat  výdělek  dvojím 
způsobem. Jednou z možností bylo přivést do projektu další osobu, která by složila částku ve 
výši 68.000,- Kč a podepsala smlouvu o půjčce. Provize v tomto případě činila 10.000,- Kč. 
Další možností bylo uzavírat pojistné smlouvy. Cenné papíry neobdržela. Někdy v lednu 2004 
173 

pan  Tomáš  Bárta  svolal  členy  projektu  Avalanche  do  Kongresového  centra  v Praze, kde 
přítomným  sdělil,  že  projekt  Avalanche  je  podvod  a  že  je  představitelé  společnosti 
RHINOCEROS,  akciová  společnost,  zneužili.  Následně  Tomáš  Bárta  a  další  lidé  založili 
společnost EMTC – Czech, a.s. 
 
Svědek Petr Zadražil se nedomnívá, že mu bude půjčka společností RHINOCEROS, 
akciová společnost, vrácena, neboť obdržel cenné papíry, které by měly mít za 20 let hodnotu 
vkladu ve výši 68.000,-  Kč.  Cenné  papíry  sice  vlastní,  ale  neví,  jakou  hodnotu  budou  mít 
v roce 2023. Z výpovědi  svědka  dále  vyplynulo,  že  nejprve  poskytl  půjčku  jako  vstupní 
poplatek a až následně podepsal smlouvu o půjčce, neboť to jinak ani nebylo možné. V době 
uzavření smlouvy o půjčce věřil, že mu bude půjčka vrácena. Prezentace projektu byla velice 
přesvědčivá. Vše bylo časově limitované. Byli zahlceni informacemi o tom, že vstupem do 
projektu nemohou prodělat. Úspěšní účastníci projektu Avalanche navodili atmosféru, že je to 
jednoduchá cesta, jak zbohatnout.  
 
Svědkyně Jana Kůstková uvedla, že koncem roku 2003 sháněla novou práci a podala 
si inzerát, na který se jí ozvala paní Voráčková s nabídkou zaměstnání. Na hromadné schůzce 
nových  zájemců  o  spolupráci  se  společností  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  která  se 
konala  ve  Vysočanech,  vstoupila  do  projektu  Avalanche.  Předmětem  činnosti  mělo  být 
shánění nových členů projektu Avalanche a zprostředkování uzavírání pojistných smluv. Na 
konci prezentace byla značně unavená a přesvědčená, že v projektu Avalanche vydělá velké 
peníze.  Prezentaci  by  přirovnala  k „vymývání  mozků“.  Na  úhradu  půjčky  si  sama  musela 
půjčit  peníze  od  pana  Františka  Krále.  Do  projektu  vstoupila,  neboť  měla  výpověď 
z pracovního poměru a nechtěla zůstat bez peněz. Rovněž žádala společnost o vrácení půjčky, 
avšak  ze  strany  právního  zástupce  společnosti  advokáta  JUDr.  Dušana  Rendla  obdržela 
písemné sdělení, že nemá nárok na odstoupení od smlouvy o půjčce a vrácení peněz. 
 
Z výpovědí  svědků  Antona  Urdoviče,  Ing.  Vladimíra  Pokojného,  Milana  Knoško, 
Miroslava  Igazy  a  dalších  kromě  jiného  vyplynulo,  že  o  vstupu  do  projektu  Avalanche  je 
přesvědčilo i to, že prezentací společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, se účastnila 
Zdenka  Kramplová,  bývalá  ministryně  slovenské  vlády,  a  další  významné  osobnosti. 
V souladu s výpověďmi  svědků  se  i  písemně  vyjádřil  poškozený  Ing.  Eduard  Kozáčik, 
kterého přesvědčila vstoupit do projektu Avalanche Ing. Zdenka Kramplová.  
 
Trestní řízení bylo zahájeno na základě trestních oznámení poškozených založených 
ve svazcích č. 1 až 4 vyšetřovacího spisu. Trestní oznámení byla podána na Policii ČR a státní 
zastupitelství v různých částech území České republiky.  Z jednotlivých podání poškozených 
lze poukázat na trestní oznámení poškozeného Marka Tošila, který se cítí být podveden 
protiprávním  jednáním  zástupců  obchodní  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost, 
když  ve  lhůtě  150  dnů  od  podpisu  smlouvy  o  půjčce  ze  dne  29.  7.  2003  neobdržel  cenné 
papíry.  Následně  z tohoto  důvodu  písemnou  formou  odstoupil  od  smlouvy  o  půjčce,  avšak 
půjčka  mu  nebyla  vrácena.  Mezi  listinami  předloženými  poškozeným  je  i  písemné  podání 
174 

společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  ze  dne  22.  3.  2004,  ve  kterém  obviněný 
MUDr.  Petr  Gaertner  jako  předseda  představenstva  společnosti  sděluje  poškozenému,  že 
k převodu cenných papírů nedošlo z důvodu, že Komise pro cenné papíry rozhodnutím ze dne 
27. 11. 2003, doručeným dne 1. 12. 2003, zakázala společnosti transakce s cennými papíry. 
Dalším podáním ze dne 23. 9. 2004 obviněný MUDr. Petr Gaertner sděluje poškozenému, že 
společnosti  doposud  neoznámil  číslo  účtu,  které  si  dle  smlouvy  o  zajišťovacím  převodu 
vlastnického práva byl povinen zřídit u obchodníka s cennými papíry, aby společnost mohla 
dostát  závazku  ze  smlouvy  a  na  jeho  účet  převést  2  kusy  cenných  papírů  tzv.  Stripsů. 
Z důvodu, že společnost RHINOCEROS, akciová společnost, v souladu se smlouvou o půjčce 
a smlouvou o zajišťovacím převodu vlastnického práva nepřevedla 2 kusy cenných papírů a 
následně ani nevrátila složenou půjčku ve výši 68.000,- Kč, podali trestní oznámení poškození 
Ing.  Jiří  Šašek,  Lešek  Sznapka,  Alan  Rampáček,  Bohuslav  Langer,  Ing.  Miloš  Kormunda, 
Hana Holubinková, Kristýna  Setváková,  Ing.  Bohumír  Přebinda,  Milan  Hamza,  Jana 
Smrčková,  Otakar  Novotný,  Ing.  Blanka  Bešťáková,  Pavel  Kamenický  a  další.  Z trestního 
oznámení  poškozeného  Jana  Tyráčka  se  navíc  podává,  že  zástupci  společnosti 
RHINOCEROS,  akciová  společnost,  v době  jím  uzavřené  smlouvy  o  půjčce  ze  dne  16.  9. 
2003,  již  věděli, že  nejsou  oprávněni  zajistit  převod  2  kusů  cenných  papírů  tzv.  Stripsů  na 
jeho osobu. Vzhledem k tomu,  že  zástupci  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost, 
tuto  skutečnost  jemu  a  dalším  přítomným  účastníkům  prezentace  zamlčeli,  uvedli  je  tak 
v omyl. O tom, že se jedná o podvod, jej přesvědčila i korespondence mezi ním a společností, 
kdy  se  marně  snažil  záležitost  vyřešit.  Obdobně  poškozený  Mgr.  Martin  Červený,  který 
uzavřel smlouvu o půjčce dne 19. 8. 2003, zjistil na internetu, že Komise pro cenné papíry 
rozhodnutím  ze  dne  21.  7.  2003  vydala  předběžné  opatření,  jímž  zakázala  společnosti 
RHINOCEROS,  akciová  společnost,  poskytovat  investiční  služby.  K vydání rozhodnutí 
Komise pro cenné papíry došlo měsíc před tím, než s ním byla uzavřena smlouva o půjčce a 
přislíben převod 2 kusů cenných papírů tzv. Stripsů na jeho osobu. Ze stejných důvodů podal 
trestní oznámení i poškozený Vratislav Richter, Ing. Luděk Štůrala, Ing. Martin Zárybnický, 
Ing. Pavel Kutička, Šárka Kubesová a další. Z trestního oznámení Hany Holubinkové kromě 
jiného  vyplývá,  že  před  podpisem  smluv  účastníci  prezentace  neměli  možnost  tyto  řádně 
prostudovat.  Smlouvy  vyplňovali  dle  instrukcí.  Z tohoto  důvodu  si  nikdo  nevšiml  rozporů 
mezi obsahem smluv a tím, co jim bylo v rámci  prezentace  ústně  řečeno.  Dle  trestního 
oznámení  Anny  Hudečkové  byli  zájemci  o  účast  na  projektu  Avalanche  ubezpečování  ze 
strany  přednášejících,  že  na  vstupu  do  projektu  nemohou  prodělat.  Podmínkou  vstupu  do 
projektu bylo uhrazení částky ve výši 68.000,- Kč, která ovšem zůstane jejich majetkem. Pan 
Jordán, který jim přednášel, uvedl, že uvedené peníze pouze přehodí z jedné kapsy do jiné, a 
to bez jakéhokoli rizika. Účastí na projektu si měli vydělávat velmi nadprůměrné peníze. Na 
prezentaci byla navozena atmosféra, že si člověk může zajistit bezstarostný život se spoustou 
peněz a žít si tak na „vysoké noze“. 
 
 
V rámci  nařízené  prohlídky  jiných  prostor  a  pozemků  podle  §  83a  odst.  1  tr.  řádu 
provedené dne 2. 5. 2006 jako neodkladný úkon ve smyslu § 160 odst. 4 tr. řádu ve faktickém 
sídle obchodní společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, v zámku Amadeus v Teplé u 
175 

Třebenic byly nalezeny a odňaty smlouvy o půjčkách a další smluvní dokumentace uzavřená 
mezi společností na straně jedné a jednotlivými poškozenými označenými ve výrokové části 
obžaloby na straně druhé. Prohlídce předcházel výslech obviněného MUDr. Petra Gaertnera, 
který  byť  v této  době  nebyl  v postavení  osoby  obviněné,  nepravdivě  informoval  policejní 
orgán, že požadovanou smluvní dokumentaci nemají k dispozici.  Rozsah  zajištěné  smluvní 
dokumentace vyplývá i z protokolu  o  soupisu  věcí  odňatých  v rámci provedené prohlídky 
jiných prostor. Kromě 5851 smluv o půjčce byly  součástí zajištěné smluvní dokumentace i 
smlouvy  o  zajišťovacím  převodu  vlastnického  práva,  smlouvy  o  zastupování  včetně  příloh 
obsahující  provizní  řád,  produkty  (nákupní  tip,  prodejní  typ,  smlouva  o  půjčce),  jakož  i 
dohody  o  mlčenlivosti.  Smlouvy  o  půjčce,  o  zajišťovacím  převodu  vlastnického  práva a o 
zastupování  za  společnost  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  podepsal  obviněný  MUDr. 
Petr  Gaertner.  Dohody  o  mlčenlivosti,  ve  kterých  se  poškození  zavázali  zachovávat 
mlčenlivost  o  všech  skutečnostech,  se  kterými  se  seznámili  v rámci projektu Avalanche, 
uzavřel  za  společnost  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  svědek  MUDr.  Luboš  Říha. 
Obsahem  předmětné  dohody  je  kromě  jiného  i  to,  že  poškození  ve  smlouvě  označení  jako 
zájemci  byli  povinni  zachovávat  absolutní  mlčenlivost  po  dobu  5  let.  V případě  porušení 
uvedených  povinností  se  poškození  zavázali  uhradit  společnosti  RHINOCEROS,  akciová 
společnost,  smluvní  pokutu  ve  výši  2.000.000,-  Kč.    Na  zadní  straně  každé  ze  zajištěných 
smluv  o  půjčce  je  písemné  potvrzení  svědkyně  Hany  Kovářové,  event.  svědkyně  Hany 
Jáhenové  stvrzující,  že  půjčka  ve  výši  68.000,-  Kč  byla  společnosti  poskytnuta  v hotovosti 
nebo bankovním převodem, event. je přiloženo potvrzení o složení půjčky v hotovosti či na 
účet  společnosti  či  potvrzení  o  bezhotovostním  převodu.  Podle  obsahu  smlouvy  o  půjčce, 
poškozený  jako  věřitel  poskytl  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  jakožto 
dlužníkovi půjčku ve výši 68.000,- Kč splatnou včetně úroků do 20 let od podpisu smlouvy. 
Půjčka je úročena úrokem ve výši 0,5 % p.a. Vrácení půjčky u smluv o uzavíraných do konce 
roku 2003 je vázáno nejen na uplynutí 20 roků od podpisu smlouvy, ale i na zpětný převod 
vlastnického  práva  ke  2  kusům  cenných  papírů.    Podle  čl.  IV.  smlouvy  o  zajišťovacím 
převodu  vlastnického  práva  pokud  společnost  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  nesplní 
svoje závazky vůči věřiteli – poškozenému – ze smlouvy o půjčce do 1 měsíce po splatnosti 
závazku z půjčky, je věřitel oprávněn s cennými papíry nakládat podle svého uvážení s tím, že 
pohledávka věřitele včetně příslušenství plynoucího z půjčky je převodem vlastnického práva 
ke 2 kusům cenných papírů na věřitele zcela uspokojena. Smlouvy o půjčkách uzavírané po 1. 
1. 2004, resp. závazky z nich vyplývající nebyly zajištěny smlouvami o zajišťovacím převodu 
vlastnického práva ke 2 kusům cenných papírů a ani žádnými jinými zajišťovacími instituty. 
Z provizního  řádu  se  podává,  že  zástupci  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost, 
jsou  finančně  odměňováni  za  odvedenou  práci  v systému  přímých  provizí  a  meziprovizí. 
Přímá  provize  představuje  finanční  hodnotu  bodu  jednotlivých  pozic  organizační  struktury. 
Přímou  provizí  je  odměňován  zástupce  za  zisk  bodů  z přímého  prodeje  produktů  či  za 
zprostředkovatelskou  činnost.  Meziprovize  představuje  rozdíl  přímých  provizí  mezi 
jednotlivými  pozicemi  organizační  struktury.  Meziprovizí  je  odměňován  zástupce  za  zisk 
bodů načtených ze sítě podřízených zástupců. Finanční hodnocení zástupce je závislé na jeho 
postavení v organizační  struktuře  a  jeho  bodovém  zisku  v příslušném  kalendářním  měsíci. 
176 

Organizační struktura projektu Avalanche je rozdělena do 8 stupňů – pozic, a to reprezentant, 
reprezentant – poradce, reprezentant – finanční poradce, finanční poradce – I. stupeň, finanční 
poradce  –  II.  stupeň,  reprezentant  –  vedoucí obchodní skupiny, obchodní vedoucí, oblastní 
vedoucí,  oblastní  ředitel,  regionální  ředitel  a  zemský  ředitel.  Zástupce  začíná  na  pozici 
reprezentant.  Společnost  je  oprávněna  zástupce  zařadit  i  do  jiné  pozice.  Postup  na  každou 
pozici  závisí  na  dosažení  předepsaného  množství  bodů  k poslednímu dni kalendářního 
měsíce. K osobním bodům zástupce se po celou dobu jeho činnosti načítají i body z činnosti 
jím  získaných  podřízených  zástupců  a  jejich  obchodních  sítí.  Každé  pozici  náleží  pevně 
stanovená finanční hodnota jednoho bodu. Přílohy ke smlouvě o zastupování obsahují bodové 
hodnocení, resp. způsob výpočtu provize za zprostředkování uzavření smluv o půjčce ve výši 
68.000,- Kč, stavebním spoření, pojištění, prodeji, nákupu nebo nájmu nemovitostí apod.  
 
V rámci  prohlídky  jiných  prostor  a  pozemků  podle  §  83a  odst.  1  tr.  řádu  provedené 
dne 2. 2. 2011 ve faktickém sídle obchodní společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, 
v zámku Amadeus v Teplé  u  Třebenic  bylo  kromě  jiného  zajištěno  účetnictví  společnosti 
(příloha  č.  3  vyšetřovacího  spisu),  které  bylo  následně  předmětem  znaleckého  zkoumání 
znalkyně  z oboru  účetnictví,  odvětví  účetní  evidence,  dále  byla  zajištěna  korespondence 
společnosti s poškozenými (příloha č. 5 vyšetřovacího spisu), pokladní knihy společnosti za 
období od 1. 10. 2006 do 1. 2. 2011, zápisy z valné  hromady  společnosti,  zápisy  z jednání 
představenstva a zprávy dozorčí rady (příloha č. 6 vyšetřovacího spisu). V průběhu prohlídky 
byly  zajištěny  počítače,  notebook  a  pevné  disky,  jejichž  obsah  je  předmětem  znaleckého 
posudku z oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika.  
 
Vyhodnocením  výpovědí  poškozených,  písemné  korespondence  mezi  obchodní 
společností  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  na  straně  jedné  a  poškozenými  na  straně 
druhé,  jakož  i  obsahu  zajištěné  listiny  označené  jako  „Vrácení  půjček  Avalanche“, bylo 
zjištěno, že 994 poškozených odstoupilo od smlouvy o půjčce a požádalo společnost o vrácení 
půjčky, neboť na ně nebyly převedeny cenné papíry. Z toho u 786 poškozených bylo zajištěno 
písemné podání, jímž požadovali po společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, vrácení 
půjčky.    Úplné  nebo  částečné  vrácení  půjčky  bylo  zjištěno  u  63  poškozených  o  objemu 
peněžních prostředků v celkové výši 4.000.000,- Kč (č.l. 111160 a násl. vyšetřovacího spisu). 
Zajištěná  korespondence  tvoří  přílohu  č.  5  vyšetřovacího  spisu.  Dokument  označený  jako 
„Vrácení půjček  Avalanche“ byl zajištěn v elektronické podobě  a nachází se na zálohovém 
disku  přiloženém  ke  znaleckému  posudku  Ing.  Jana  Janka,  znalce  z oboru kybernetika, 
odvětví výpočetní technika.  
 
V průběhu  trestního  řízení  byly  postupem  podle  §  8  odst.  2  tr.  řádu  a  §  8  odst.  3  tr. 
řádu za účelem zjištění skutkového stavu věci a finančního šetření vyžádány informace, které 
jsou ve smyslu § 38 odst. 1 zákona  č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších právních 
předpisů,  předmětem  bankovního  tajemství.  Rozsah  a  vyhodnocení  takto  opatřených 
skutečností významných pro posouzení věci vyplývá nejen ze závěrečné zprávy o finančním 
šetření, ale i z ve spise založených analýz policejního orgánu.   
177 

 
Dle  sdělení  Československé  obchodní  banky,  a.s.,  je  obchodní  společnost 
RHINOCEROS,  akciová  společnost,  majitelem  účtu  č.  108111335/0300.  Dle  opatřených 
výpisů z účtu za období od 23. 5. 2000 do 22. 5. 2006, jakož i následně provedené finanční 
analýzy  se  podává,  že  většina  poškozených,  se  kterými  byly  uzavřeny  smlouvy  o  půjčce, 
vložila na účet společnosti sama nebo prostřednictvím dalších osob částku ve výši 68.000,- 
Kč. Celkový objem vkladů po částce 68.000,- Kč včetně kombinace více vkladů finančních 
prostředků  do  částky  68.000,-  Kč  prokazatelně  vložených  na  účet  obchodní  společnosti 
RHINOCEROS, akciová společnost, činil v roce 2000 částku ve výši 12.580.000,- Kč, v roce 
2001 částku ve výši 45.220.000,- Kč, v roce 2002 částku ve výši 57.188.000,- Kč, v roce 2003 
částku  ve  výši  139.876.000,-  Kč,  v roce  2004  částku  ve  výši  29.648.000,-  Kč, v roce 2005 
částku  nejméně  ve  výši  29.920.000,-  Kč  a  od  13.  1.  2006  do  22.  5.  2006  částku  ve  výši 
2.448.000,-  Kč,  celkem  nejméně  316.880.000,-  Kč.  Aktuální  zůstatek  na  účtu  ke  dni  22.  8. 
2006 činil 699.985,27 Kč. Tato částka byla usnesením státního zástupce Krajského státního 
zastupitelství v Ústí  nad Labem  podle  §  79a  odst.  1  tr.  řádu,  s právní mocí dne 2. 10. 2006, 
zajištěna  jako  výnos  z trestné  činnosti.  Další  analýzou  účtu  č.  108111335/0300,  na kterém 
byla obviněnými shromážděna podstatná část vylákaných peněžních prostředků, tedy výnosu 
z trestné  činnosti,  bylo  zjištěno,  že  peněžní  prostředky  z tohoto  účtu  byly  převáděny  na 
soukromé  účty  všech  obviněných.  Na  účet  obviněného  Ing.  Miloše  Prücknera  č.  19-
5796640267/0100 byla v době  od  14.  11.  2000  do  11.  12.  2003  převedena  částka  v celkové 
výši 111.754.600,-  Kč.  Na  další  účet  obviněného  Ing.  Miloše  Prücknera  č.  81740181/0100 
byla v době od 22. 3. 2000 do 15. 7. 2003 převedena částka v celkové výši 1.031.492,- Kč. Na 
účet obviněného MUDr. Petra Gaertnera č. 154544692/0100 byla v době od 2. 7. 2001 do 12. 
5.  2006  převedena  částka  v celkové výši 2.408.980,-  Kč.  Na  účet  obviněné  MUDr. 
Květoslavy  Gaertnerové  č.  106036271/0300  byla  v době  od  9.  7.  2001  do 12. 5. 2006 
převedena  částka  v celkové výši 1.010.608,-  Kč.  Na  účet  obviněného  MUDr.  Michala 
Martinka  č.  155089302/0600  byla  v době  od  9.  7.  2001  do  12.  5.  2006  převedena  částka 
v celkové výši 1.435.788,-  Kč.  Z analýzy  účtu  č.  195927370237/0100,  jehož  majitelem byla 
společnost RHINOCEROS, akciová společnost, vyplývá, že v době od 10. 7. 2001 do 25. 3. 
2003 byly z tohoto účtu převedeny peněžní prostředky v celkové výši 12.400.000,- Kč na účet 
obviněného Ing. Miloše Prücknera č. 19-5796640267/0100.  
 
Dle stanov obchodní společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, byli zakladateli 
společnosti obviněný MUDr. Petr Gaertner, obviněný MUDr. Michal Martinek, PhDr. Pavel 
Marouš  a  Bohuslav  Gaertner.  Společnost  je  založena  na  dobu  neurčitou.  Předmětem 
podnikání  je  koupě  zboží  za  účelem  jeho  dalšího  prodeje,  zprostředkovatelská  činnost 
v oblasti  obchodu  a  služeb,  reklamní  a  inzertní  činnost,  výroba  propagačních  materiálů, 
školící  činnost  v oblasti  marketingu  a  managementu,  hostinská  činnost  a  ubytovací  služby 
v ubytovacích  zařízeních.  Dle  bodu  3.2.4.  stanov  je  představenstvo  povinno  svolat 
mimořádnou valnou hromadu, zjistí-li, že společnost ztratila jednu třetinu základního jmění a 
je-li  společnost  platebně  neschopná  po  dobu  delší  než  tři  měsíce.  Dle  bodu  3.3  stanov 
představenstvo  jako  statutární  orgán  společnosti  řídí  její  činnost  a  jedná  jejím  jménem. 
178 

Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, které nejsou obecně závaznými 
právními  předpisy,  stanovami  společnosti  nebo  usneseními  valné  hromady  vyhrazeny do 
působnosti  valné  hromady  nebo  dozorčí  rady.  Představenstvu  přísluší  zejména  svolávat 
valnou  hromadu  společnosti,  vykonávat  usnesení  valné  hromady,  vyrozumět  dozorčí  radu 
v případech  uvedených  v  §  193  zákona  č.  513/1991  Sb.,  obchodní  zákoník,  ve  znění 
pozdějších  právních  předpisů  (dále  jen  „obchodní  zákoník“),  předkládat  valné  hromadě 
zprávu o podnikatelské činnosti a o stavu jejího majetku nejméně jedenkrát ročně, zajišťovat 
řádné  vedené  účetnictví  společnosti  a  předkládat  valné  hromadě  ke  schválení  roční  účetní 
závěrku s návrhem na rozdělení zisku. Dle bodu 5.1 stanov společnost vytváří rezervní fond 
ve  výši  20  %  základního  jmění,  tj.  200.000,-  Kč.  Společnost  jej  vytvoří  z čistého  zisku 
vykázaného v řádné účetní závěrce za rok, v němž poprvé zisk vytvoří, a to ve výši nejméně 
20 % z čistého zisku, avšak ne více než 10 % hodnoty základního jmění. Rezervní fond bude 
doplňován ročně nejméně 5 % z čistého zisku až do dosažení výše 20 % základního jmění. 
Rezervní fond bude použit k úhradě  ztráty.  O  použití rezervního fondu rozhoduje 
představenstvo.  Kromě  rezervního  fondu  může  společnost  vyvářet  i  další  rezervní  fondy  a 
rezervy. Podle bodu 5.2. stanov představenstvo sestaví nejpozději do šesti měsíců po skončení 
účetního  období  účetní  závěrku.  Roční  účetní  závěrku  spolu  s návrhem  na  rozdělení  zisku, 
popřípadě  krytí  ztrát  společnosti  předloží  představenstvo  k přezkoumání  dozorčí  radě 
společnosti, k ověření auditoru a potom ji předloží ke schválení valné hromadě společnosti. 
Podle bodu 8.1. stanov společnost zastupuje vůči třetím osobám, před soudy a před jinými 
orgány v celém  rozsahu  představenstvo,  a  to  buď  společně  všichni  členové  představenstva, 
anebo každý člen představenstva samostatně.  
 
Ze zápisů o jednání dozorčí rady společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, ze 
dne 11. 5. 2000, 12. 9. 2000, 18. 12. 2000, 5. 3. 2001, 2. 7. 2001, 11. 9. 2001, 14. 12. 2001, 
11. 2. 2002, 26. 7. 2002, 27. 9. 2002, 2. 12. 2002, 31. 1. 2003, 18. 7. 2003, 17. 10. 2003, 15. 
12. 2003, 29. 3. 2004, 6. 10. 2004, 13. 12. 2004, 28. 4. 2005, 8. 8. 2005 se podává, že dozorčí 
rada  společnosti  byla  pravidelně  informována  o  stavu  hospodaření  společnosti,  když 
schvalovala roční účetní závěrky a výsledky hospodaření společnosti. Ze zápisů vyplývá, že 
se  jednání  dozorčí  rady  pravidelně  účastnil  jako  host  obviněný  MUDr.  Petr  Gaertner  nebo 
obviněný  MUDr.  Michal  Martinek.  Zápisy  o  jednání  dozorčí  rady  ve  složení  MUDr. 
Květoslava  Gaertnerová,  Bc.  Hana  Jáhenová  a  Ing.  Veronika  Kučerová  byly  vyhotoveny 
obviněnou  MUDr.  Květoslavou  Gaertnerovou.  Od  6.  10.  2004  se  dozorčí  rada  scházela  ve 
složení Hana Kovářová, Jana Kohoutová a Karel Šťastný. Zápisy z jednání vyhotovila Hana 
Kovářová.  
 
Ze zápisu o jednání valné hromady společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, 
ze dne 6. 4. 2004 se podává, že byla  schválena  zpráva  představenstva  o  stavu  majetku 
společnosti  a  zpráva  o  činnosti  představenstva  za  období  roku  2001  až  2003.  Obviněný 
MUDr. Petr Gaertner přednesl údaje roční účetní závěrky společnosti za roky 2001 a 2002 
včetně návrhu na rozhodnutí, aby ztráty společnosti ve výši 37.618.000,- Kč za rok 2001 a ve 
výši 39.199.000,-  Kč  za  rok  2002  byly  uhrazeny  ze  zdrojů  společnosti  a  z očekávaného 
179 

hospodářského výsledku příštích období. Následně valná hromada přijala usnesení ve smyslu 
návrhu  obviněného  MUDr.  Petra  Gaertnera.  Valná  hromada  dále  vzala  na  vědomí  závěry 
auditu k účetním závěrkám za rok 2001 a 2002. 
 
Ze zápisu o jednání valné hromady společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, 
ze dne 25. 8. 2004 vyplývá, že se valná hromada usnesla na změně stanov a rozšířila předmět 
podnikání společnosti o pojišťovací makléř a hostinská činnost. Dále valná hromada schválila 
výroční zprávu za rok 2003 a roční účetní závěrku za rok 2003. O úhradě ztráty za rok 2003 
ve výši 104.055.000,- Kč valná hromada rozhodla tak, že ztráta bude uhrazena z očekávaného 
hospodářského  výsledku  roku  2004  a  let  následujících.  Valná  hromada  vzala  na  vědomí 
nabídku  akcionáře  PhDr.  Pavla  Marouše  k převodu  jeho  listinných  akcií  v celkové  hodnotě 
200.000,- Kč. 
 
Ze zápisu o jednání valné hromady  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost, 
ze dne 26. 4. 2005 vyplývá, že se valná hromada usnesla na změně stanov a rozšířila předmět 
podnikání  společnosti  o  realitní  činnost.  Dále  valná  hromada  schválila  založení  společnosti 
HIPPOPOTAMUS, s.r.o., jako pojišťovacího makléře.  
 
Ze zápisu o jednání valné hromady společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, 
ze  dne  22.  8.  2006  vyplývá,  že  valná  hromada  vzala  na  vědomí  závěry  auditora  k účetní 
závěrce za rok 2003. Valná hromada schválila účetní závěrku za rok 2003 a 2004. O úhradě 
ztrát za rok 2003 ve výši 104.055.000,-  Kč  a  za  rok  2004  ve  výši  10.337.000,-  Kč  valná 
hromada rozhodla tak, že se tyto ztráty převádí jako neuhrazené ztráty z minulých let a budou 
uhrazeny z očekávaného hospodářského výsledku let následujících. Dle seznamu akcionářů je 
ke dni 22. 8. 2006 akcionářem společnosti obviněný MUDr. Petr Gaertner, obviněný MUDr. 
Michal Martinek a Bohuslav Gaertner.  
 
Ze  zápisu  o  jednání  představenstva  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost, 
ze dne 5.  1.  2000  se  podává,  že  dle  vyjádření  obviněného  MUDr.  Petra  Gaertnera  projekt 
Millenium je úspěšný. V dalším období se bude společnost věnovat pojišťovnictví.  
 
Ze  zápisu  o  jednání  představenstva  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost, 
ze dne 11. 5. 2000  se  podává,  že  členové  představenstva  společnosti  obvinění  MUDr.  Petr 
Gaertner, MUDr. Michal Martinek a Ing. Miloš Prückner rozhodli o realizaci projektu 
Avalanche s tím, že za projekt odpovídá představenstvo společnosti.  
 
Ze  zápisu  o  jednání  představenstva  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost, 
ze  dne  20.  9.  2000  vyplývá,  že  členové  představenstva  vzali  na  vědomí  účetní  závěrku 
společnosti za rok 1999.  
 
Ze  zápisu  o  jednání  představenstva  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost, 
ze dne 3. 1. 2001  vyplývá,  že  obviněný  Ing.  Miloš  Prückner  přednesl  zprávu  o  zhodnocení 
180 

dosavadního vývoje projektu Avalanche a zodpověděl dotazy ostatních členů představenstva. 
Obviněný  MUDr.  Per  Gaertner  navrhl  rozšířit  nabídku  finančních  produktů.  Dále 
představenstvo  společnosti  schválilo  uzavření  smlouvy  se  společností  AVALANCHE 
International Ltd.  
 
Ze  zápisu  o  jednání  představenstva  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost, 
ze  dne  11.  7.  2001  vyplývá,  že  členové  představenstva  vzali  na  vědomí  účetní  závěrku 
společnosti za rok 2000.  
 
Ze  zápisu  o  jednání  představenstva  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost, 
ze dne 25. 4. 2002 vyplývá, že představenstvo vzalo na vědomí zprávu obviněného MUDr. 
Petra  Gaertnera  o  ekonomických  aktivitách  společnosti.  Dále  představenstvo  společnosti 
schválilo nákup reprezentativního vozu značky Jaguar.  
 
Ze  zápisu  o  jednání  představenstva  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost, 
ze  dne  3.  7.  2002  vyplývá,  že  členové  představenstva  vzali  na  vědomí  účetní  závěrku 
společnosti za rok 2001.  
 
Ze  zápisu  o  jednání  představenstva  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost, 
ze dne 6. 1. 2003 vyplývá, že představenstvo vzalo na vědomí dosavadní postup při realizaci 
projektu Avalanche. Dále představenstvo uložilo svým  členům přijmout taková organizační 
opatření, která dovolí od ledna 2004 spustit realitní divizi projektu Avalanche.  
 
Ze  zápisu  o  jednání  představenstva  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost, 
ze dne 23. 7. 2003 vyplývá, že členové představenstva vzali na vědomí informaci, že Komise 
pro cenné papíry zahájila správní řízení proti společnosti.  
 
Ze  zápisu  o  jednání  představenstva  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost, 
ze dne 5. 1. 2004 se podává, že představenstvo společnosti souhlasí s opětovným spuštěním 
redukované podoby projektu Avalanche a s odložením  startu  realitní  divize  na  počátek  roku 
2005.  
 
Ze  zápisu  o  jednání  představenstva  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost, 
ze  dne  4.  6.  2004  vyplývá,  že  představenstvo  navrhne  valné  hromadě  rozšířit  předmět 
podnikání o pojišťovací makléř a hostinská činnost. 
 
Ze  zápisu  o  jednání  představenstva  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost, 
ze  dne  22.  9.  2004  vyplývá,  že  představenstvo  společnosti  s ohledem  na  změny  právní 
v oblasti pojišťovnictví po 1. 1. 2005 rozhodlo o nové strategii v oblasti zprostředkovatelské 
činnosti v pojišťovnictví a zahájení přípravy spuštění realitní divize projektu Avalanche.  
 
181 

Ze  zápisu  o  jednání  představenstva  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost, 
ze dne 15. 2. 2005 se podává, že představenstvo společnosti rozhodlo o programu příští valné 
hromady společnosti, a to za účelem rozšíření předmětu podnikání o realitní činnost, založení 
dceřiných společností v Polsku a v Bulharsku, založení společnosti HIPPOPOTAMUS, s.r.o., 
jako pojišťovacího makléře a schválení zprávy auditora za rok 2003.   
 
Ze  zápisu  o  jednání  představenstva  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost, 
ze dne 19. 12. 2005 se podává, že představenstvo společnosti schválilo plán dalšího rozvoje 
realitní divize společnosti pro rok 2006.  
 
Na základě komisionářské smlouvy ze dne 5. 6. 2000 se společnost Böhm a & partner 
a.s. jako obchodník s cennými  papíry  zavázala  pro  společnost  RHINOCEROS,  akciová 
společnost, zastoupenou obviněným MUDr. Michalem Martinkem, obstarávat nákup a prodej 
cenných  papírů  na  zahraničních  trzích,  vypořádávat  nákup  nebo  prodej  na  těchto  trzích  a 
vykonávat správu zahraničních cenných papírů.  
 
Z programu  valné  hromady  společnosti  ze  dne  20.  7.  2006  se  podává,  že 
představenstvo společnosti předložilo valné hromadě ke schválení výroční zprávy společnosti 
za roky 2003 a 2004, účetní závěrky společnosti za rok 2003 se ztrátou 104.055.000,- Kč a za 
rok 2004 se ztrátou ve výši 10.337.000,-  Kč.  Dále  byly  valné  hromadě  předloženy  zprávy 
auditora za roky 2003 a 2004. 
 
 
Dle  zprávy  auditora  Ing.  Josefa  Chmatila  ze  dne  12.  12.  2001  účetní  závěrka 
společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  podává  ve  všech  významných  ohledech 
věrný a poctivý obraz majetku, závazků a finanční situaci společnosti ke dni 31. 12. 1998. 
Auditor  současně  upozorňuje  na  to,  že  finanční  analýza  předložená  statutárním  orgánem 
společnosti prokazuje předlužení společnosti. Auditor upozorňuje statutární zástupce na jejich 
povinnost  vyplývající  z  §  193  odst.  1  obchodního  zákoníku.  Ke  zcela  totožným  závěrům 
dospěl auditor Ing. Josef Chmatil po provedení auditu účetních závěrek společnosti ke dni 31. 
12. 1999, 31. 12. 2000 a 31. 12. 2001, jak vyplývá z ve vyšetřovacím spise založených zpráv 
auditora ze dne 12. 12. 2001 a 12. 9. 2002.  
 
 
Dle zprávy auditora Ing. Josefa Chmatila ze dne 9. 12. 2003 účetní závěrka společnosti 
RHINOCEROS, akciová společnost, podává ve všech významných ohledech věrný a poctivý 
obraz  majetku,  závazků  a  finanční  situaci  společnosti  ke  dni  31.  12.  2002.  Dle  auditora  je 
ohrožen základní ekonomický předpoklad, tj. časově neomezené trvání účetní jednotky, neboť 
vlastní kapitál dosahuje záporných hodnot ve výši 82.171.000,-  Kč  a  účetní  jednotka 
uspokojivě  nedoložila  tento  fakt  v příloze  k  účetní  závěrce.  Dále  auditor  namítá,  že  účetní 
jednotka  nevytvořila  ke  ztrátovým  kurzovým  rozdílům  rezervu  ve  výši  9.407.448,-  Kč. 
V souladu s postupy pro účtování podnikatele nebyly proúčtovány oceňovací rozdíly u podílů 
v podnicích s rozhodujícím  vlivem.  Účetnictví  společnosti  nebylo  úplné,  neboť  nebyla 
vyhotovena  výroční  zpráva  za  rok  2001.  Auditor  opětovně  upozorňuje  statutární  zástupce 
182 

společnosti na jejich povinnost vyplývající z § 193 odst. 1 obchodního zákoníku. Ke stejnému 
závěru dospěl Ing. Josef Chmatil i po provedení auditu účetní závěrky společnosti ke dni 31. 
12. 2003, jak se podává ze zprávy auditora ze dne 23. 5. 2005.  
 
Dle  zprávy  auditora  Ing.  Jiřího  Fišera  ze  dne  7.  7.  2008  účetní  závěrka  společnosti 
RHINOCEROS, akciová společnost, sestavená ke dni 31. 12. 2004 nepodává věrný a poctivý 
obraz  aktiv,  pasiv  a  finanční  situaci  a  nákladů,  výnosů  a  výsledku  hospodaření  za  rok  2004 
v souladu s českými  účetními  předpisy.  Auditor  nesouhlasí  s účetními  postupy,  které  užilo 
vedení  účetní  jednotky,  zejména  ve  vykázání  hodnoty  aktiv  u  dlouhodobého  finančního 
majetku  a  majetku  vedeného  na  účtu  315  (ostatní  pohledávky,  rozvaha  řádky  049  a  048). 
Výše aktiv nebyla v účetnictví  korigována  zúčtováním  přiměřené  účetní  opravné  položky  či 
rezervy. Auditor dále nesouhlasí s účtováním  na  účtu  414  –  oceňovací  rozdíly k cenným 
papírům  a  má  rovněž  výhradu  k samotnému  zobrazení  celé  hodnoty  vlastněných  cenných 
papírů typu Strips v aktivech a k dopadu tohoto účetního postupu do výsledku hospodaření. 
Auditor rovněž poukazuje na to, že vlastní kapitál společnosti je ve značné záporné výši, která 
by  se  zúčtováním  opravných  položek  k aktivům  ještě  zvýšila.  Ke  zcela  totožným  závěrům 
dospěl auditor Ing. Jiří Fišer i po provedení auditů účetních závěrek společnosti ke dni 31. 12. 
2005 a 31. 12. 2006, jak se podává z jeho zpráv ze dne 7. 7. 2008.  
 
Dle  zprávy  auditora  Ing.  Jiřího  Fišera  ze  dne  8.  7.  2008  účetní  závěrka  společnosti 
RHINOCEROS,  akciová  společnost,  podává  věrný  a  poctivý  obraz  aktiv,  pasiv  a  finanční 
situaci společnosti ke dni 31. 12. 2007 a nákladů, výnosů a výsledku hospodaření za rok 2007 
v souladu s českými  účetními  předpisy.  Dle  názoru  auditora  je  společnost  z pohledu 
obchodního  zákoníku  předlužena,  neboť  výše  vlastního  kapitálu  dosáhla  záporné  výše 
287.989.000,- Kč. Auditor upozorňuje i na to, že společnost nesestavila v rámci závěrky roku 
2007  výkaz  peněžního  toku.  V rozvaze  je  na  řádku  041  či  043  nulový  údaj,  avšak  na  účtu 
315/070  společnost  eviduje  pohledávku  ve  výši  200.000,-  Kč  vůči  členu  představenstva. 
Hospodářský  výsledek  za  rok  2007  v  záporné  částce  ve  výši 85.952.000,-  Kč  je  ovlivněn 
zúčtováním  opravných  položek  a  zúčtováním  nákladů  na  služby.  Podstatnou  položku  aktiv 
tvoří cenné papíry typu Strips.  
 
Dle  zprávy  auditora  Ing.  Jiřího  Fišera  a  společnosti  taxecon.com  s.r.o.  ze  dne  7.  7. 
2008, která je nedílnou součástí zpráv auditora o ověření účetních závěrek za období let 2004 
až 2006 vyplývá, že společnost RHINOCEROS, akciová společnost, na základě smlouvy ze 
dne 15. 4. 2008 si nechala zpětně provést audit účetních závěrek za účetní období roků 2004, 
2005,  2006  a  2007.  Dle  zprávy  společnost  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  nezajišťuje 
trvanlivost účetních dokladů. Odpisy v účetnictví jsou použity ve výši zrychlených daňových 
odpisů  dle  vnitřní  směrnice  společnosti.  Nehmotný  majetek,  zejména  software  není 
odepisován v souladu  se  směrnicí.  V účetnictví  je  vykázána  nesprávná  výše  odpisů. 
Nesprávný postup v účtování cenných papírů zvyšuje stav vlastního jmění společnosti. Cenné 
papíry předávané smluvně klientům do jejich majetku jsou vedeny v majetku společnosti, což 
zkresluje výši celkových aktiv. Správným postupem by byla evidence na podrozvahových 
183 

účtech.  Společnost  vykázala  vlastní  kapitál  ke  dni  31.  12.  2004  v záporné  částce  ve  výši 
186.307.000,- Kč, ke dni 31. 12. 2005 v záporné částce ve výši 205.286.000,- Kč a ke dni 31. 
12. 2006 v záporné  částce  ve  výši  201.946.000,-  Kč.  Dle  obchodního  zákoníku  je  tak 
společnost předlužena, což znamená, že mělo být přistoupeno k podání návrhu na prohlášení 
konkursu  na majetek  společnosti  a  k likvidaci  společnosti. Podstatou výhrad k výši aktiv, 
majetku, nákladů, výnosů a finanční situace za roky 2004 až 2006 je nezúčtování náležitých 
opravných položek k aktivům. V ostatních ohledech je způsob účtování průkazný.  
 
Ze zpráv auditora Ing. Jiřího Fišera ze dne 11. 5. 2009 a 29. 9. 2010 vyplývá, že účetní 
závěrky společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, ke dni 31. 12. 2008 a 31. 12. 2009 
byly schváleny bez výhrad. Dle stanoviska auditora ze dne 29. 9. 2010 k výši vlastního 
kapitálu společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, ke dni 31. 12. 2009, je společnost 
s ohledem na výši vlastního kapitálu a výši aktiv předlužena v podstatné částce.  
 
Ze zprávy auditora  Ing.  Jiřího  Fišera  ze  dne  13.  9.  2011  vyplývá,  že  byl  vydán 
modifikovaný výrok k účetní  závěrce  společnosti  ke  dni  31.  12.  2010.  Dle  auditora  účetní 
závěrka jako celek obsahuje významnou materiální nesprávnost v ocenění finanční investice i 
hmotného majetku, když nebyla zúčtována přiměřená opravná položka. Společnost opravnou 
položkou neřeší pokles hodnoty aktiv vlivem poklesu kursu amerického dolaru od doby jejich 
pořízení  k rozvahovému dni ani další rizika z této transakce vyplývající. Vlastní kapitál by 
reálně  měl  být  vykázán  nižší  o  případnou  korekci  hodnoty  aktiv  zúčtováním  opravných 
položek minimálně na úrovni z roku 2008. Finanční pozice společnosti ke dni 31. 12. 2010 je 
tak horší, než je vykázána. Vlastní kapitál byl vykázán v záporné částce 261.598.000,- Kč. Při 
správném  zúčtování  opravných  položek  by  tak  vlastní  kapitál  společnosti  činil  minimálně 
minus 348.013.000,- Kč. Za rok 2010 společnosti nevznikla daňová povinnost k dani z příjmů 
právnických  osob.  Společnost  je  značně  předlužena,  je  však  schopna  plnit  své  krátkodobé 
závazky. 
 
Rozhodnutím  Ministerstva  financí  ČR  ze  dne  30.  6.  2003  č.j. 325/52399/2003 byla 
obchodní  společnost  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  registrována  jako  pojišťovací 
makléř.  
 
Rozhodnutím Ministerstva financí ČR ze dne 30. 12. 2005 č.j. 32/122174/2005 – 321 
byla  obchodní  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  zrušena registrace 
pojišťovacího  makléře, neboť neupravila své právní poměry v souladu s ustanovením § 29 
zákona  č.  38/2004  Sb.,  o  pojišťovacích  zprostředkovatelích  a  likvidátorech  pojistných 
událostí,  s účinností od 1. 1. 2005.  
  
Dle zprávy Komise pro cenné  papíry  a  z  přiložených  rozhodnutí  vyplývá,  že 
předběžným opatřením ze dne 21. 7. 2003 č.j. 51/So/43/20031 zakázala obchodní společnosti 
RHINOCEROS, akciová společnost, poskytovat investiční služby podle § 8 odst. 2 písm. a) 
zákona  č.  591/1992  Sb.,  o  cenných  papírech,  ve  znění  pozdějších  právních  předpisů,  tedy 
184 

přijímání  a  předávání  pokynů  týkajících  se  investičních  instrumentů  na  účet  zákazníka. 
Důvodem  vydání  předběžného  opatření  bylo  podezření,  že  společnost  RHINOCEROS, 
akciová  společnost,  svým  podílem  na  uzavírání  komisionářských  smluv  mezi  jednotlivými 
účastníky projektu Avalanche a obchodníkem s cennými papíry Böhm & partner a.s. naplňuje 
znaky  uvedené  investiční  služby.  Rozhodnutí  o  předběžném  opatření  bylo  společnosti 
RHINOCEROS,  akciová  společnost,  doručeno  dne  23.  7.  2003.  Rozhodnutí  o  předběžném 
opatření bylo potvrzeno rozhodnutím prezídia Komise pro cenné papíry o rozkladu ze dne 12. 
11.  2003.  Následně  Komise  pro  cenné  papíry  rozhodnutím  ze  dne  27.  11.  2003  uložila 
obchodní  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  pokutu  ve  výši  1.000.000,-  Kč. 
Rozhodnutím o rozkladu ze dne 23. 6. 2004 prezídium změnilo rozhodnutí Komise pro cenné 
papíry  ze  dne  27.  11.  2003  a  uložilo  obchodní  společnosti  RHINOCEROS,  akciová 
společnost, pokutu ve výši 800.000,- Kč. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 7. 6. 2005 
č.j. 11 Ca 220/2004 – 64 zrušil rozhodnutí prezídia Komise pro cenné papíry o rozkladu ze 
dne 23. 6. 2004 a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 
 
Ze  zpráv  společnosti  Böhm  &  partner  a.s.  vyplývá,  že  v době  od  roku  2004  do  roku 
2008 nerealizovala pro společnost RHINOCEROS, akciová společnost, žádný nákup cenných 
papír.  Pohyb  na  účtech  cenných  papírů,  jakož  i  množství  cenných  papírů  evidovaných  ve 
prospěch společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, v době od roku 2004 do roku 2008 
vyplývá z přiložených přehledů. Komisionářská smlouva o obstarání obchodů se zahraničními 
cennými  papíry  byla  mezi  společností  Böhm  &  partner  a.s.  a  společností  RHINOCEROS, 
akciová společnost, uzavřena dne 23. 5. 2000.  S poukazem na rozhodnutí Komise pro cenné 
papíry  ze  dne  27.  11.  2003  vypověděla  společnost  Böhm  &  partner  a.s.  komisionářkou 
smlouvu  písemným  podáním  ze  dne  16.  12.  2003,  které  bylo  společnosti  RHINOCEROS, 
akciová  společnost,  doručeno  dne  19.  12.  2003.  Společnost  Böhm & partner a.s. uzavírala 
komisionářské  smlouvy  i  s jednotlivými klienty –  věřiteli  –  obchodní  společnosti 
RHINOCEROS,  akciová  společnost.  Na  základě  pokynu  těchto  klientů  a  společnosti 
RHINOCEROS,  akciová  společnost,  došlo  k převodu  cenných  papírů  z majetku  společnosti 
RHINOCEROS, akciová společnost, na klienty společnosti Böhm & partner a.s. Zahraniční 
cenné  papíry  byly  vedeny  na  majetkovém  účtu  č.  11481215  u  Penson  Financial  Services 
v USA. Majitelem zmíněného účtu byla společnost Böhm & partner a.s., která k tomuto měla 
zároveň dispoziční právo.  Součástí předložených listin je i komisionářská smlouva uzavřená 
dne  22.  3.  2005  mezi  společnostmi  Böhm  &  partner  a.s.  a  RM  –  S Market, o.c.p., a.s., a 
pokyny k bezúplatným  převodům,  na  základě  kterých  byly  cenné papíry ve vlastnictví 
společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  převedeny  ze  společnosti  Böhm & partner 
a.s. do slovenské společnosti RM – S Market, o.c.p., a.s. 
 
Prostřednictvím  žádosti  státního  zástupce  o  právní  pomoc  byly  na  území  Slovenské 
republiky  opatřeny  zprávy  –  obchodníka s cennými papíry –  společnosti  RM  –  S Market, 
o.c.p., a.s., s přílohami  obsahující  výpisy  z účtu  společnosti  RHINOCEROS, akciová 
společnost,  komisionářkou  smlouvu  o  zprostředkování  nákupu  a  prodeje  cenných  papírů 
uzavřenou dne 6. 8. 2004 mezi společnostmi RHINOCEROS, akciová společnost, na straně 
185 

jedné a RM  –  S Market,  o.c.p.,  a.s.,  na  straně  druhé,  dále  seznam  osob,  na  které  byly 
bezúplatně převedeny 2 kusy cenných papírů tzv. Stripsů v době od 20. 10. 2004 do 28. 2. 
2009. Výpisy z účtu  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  ke dni 28. 2. 2009 
obsahují historii nákupů, prodejů a bezúplatných převodů zaknihovaných dluhopisů na účty 
dalších osob.  Z doplňující zprávy společnosti RM – S Market, o.c.p., a.s., ze dne 2. 3. 2009 
vyplývá, že po 1. 10. 2006 nedošlo k nákupu zaknihovaných dluhopisů pro klienta společnost 
RHINOCEROS,  akciová  společnost.  Jménem  společnosti  RHINOCEROS,  akciová 
společnost,  dávali  pokyny  k nákupu,  prodeji  nebo  bezúplatnému  převodu  zaknihovaných 
cenných  papírů  obvinění  MUDr.  Petr  Gaertner,  MUDr.  Michal  Martinek  a  Ing.  Miloš 
Prückner.  Ke  dni  28.  2.  2009  měla  společnost  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  na  účtu 
vedeném u obchodníka s cennými  papíry  618  kusů  Stripsů  a  peněžní  prostředky  v celkové 
výši 853, 65 USD. 
 
Dle sdělení Finančního úřadu v Mostě ze dne 9. 11. 2009 a 27. 10. 2010 se podává, že 
správce  daně  dne  22.  4.  2009  zahájil  u  obchodní  společnosti  RHINOCEROS,  akciová 
společnost, daňovou kontrolu daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období roků 2006 
a 2007. Zpráva o daňové kontrole ze dne 2. 9. 2012 byla projednána téhož dne s obviněnou 
MUDr.  Květoslavou  Gaertnerovou  a  obviněným  Ing.  Milošem  Prücknerem.  Správce  daně 
zjistil, že společnost RHINOCEROS, akciová společnost, v průběhu zdaňovacích období roků 
2006 a 2007 nezaúčtoval úrokové výnosy z držby dluhových cenných papírů a doměřil daň 
z příjmů  právnických  osob.  Na  základě  zjištěných  skutečností  správce  daně  následně  zahájil 
daňovou kontrolu daně z příjmů právnických osob i za zdaňovací období roku 2008. Zpráva o 
daňové  kontrole  daně  z příjmů  právnických  osob  za  zdaňovací  období  roku  2008  byla 
podepsána  a  projednána  dne  4.  10.  2010  s  obviněnou  MUDr.  Květoslavou  Gaertnerovou  a 
obviněným  Ing.  Milošem  Prücknerem.  Na  základě  výsledků  daňové  kontroly byl správcem 
daně dne 4. 10. 2010 vydán dodatečný platební výměr na daň z příjmů právnických osob za 
zdaňovací  období  roku  2008  ve  výši  777.000,-  Kč  a  penále  ve  výši  155.400,-  Kč.  Dále 
finanční  úřad  rozhodnutím  ze  dne  16.  7.  2010  uložil  společnosti RHINOCEROS, akciová 
společnost,  podle  §  37  odst.  6  zákona  č.  563/1991  Sb.,  o  účetnictví,  ve  znění  pozdějších 
právních  předpisů,  pokutu  ve  výši  479.115,-  Kč  z důvodu,  že  účetní  jednotka  nezaúčtovala 
všechny  účetní  případy,  které  podle  zákona  o  účetnictví  měla  zaúčtovat.  Dále  společnost 
nevedla  řádnou  evidenci  dlouhodobého  finančního  majetku  ve  formě  dluhopisů  a  tento 
neocenila k rozvahovému  dni  31.  12.  2007  a  31.  12.  2008.  Ze  zprávy  o  daňové  kontrole  ze 
dne 4. 10. 2010 se podává vyjádření společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, že od 
roku 2000 nakoupila 11.725 ks cenných papírů, z toho 6.238 ks cenných papírů převedla na 
smluvní partnery. Ke dni 31. 12. 2008 disponovala s 5487  ks  cenných  papírů  vedených  na 
účtu  u  obchodníka  s cennými papíry. Od 1. 1. 2004  společnost  neuzavírala  se  smluvními 
partnery  smlouvy  o  zajišťovacím  převodu  vlastnického  práva  k cenným  papírům.  Od  1.  1. 
2004 do 23. 8. 2006 bylo uzavřeno 1.012 smluv o půjčce. Poté již žádná smlouva o půjčce 
nebyla  uzavřena.  K převodu  cenných  papírů  byla  nutná  součinnost  smluvních  partnerů. 
Součinnost poskytlo pouze 3.119 smluvních partnerů. 
 
186 

Z  odborného  stanovisko  ČNB  k možnostem  prognózy  vývoje  kurzu  měn  vůči  české 
koruně vyplývá následující. Hlavním cílem ČNB je péče o cenovou stabilitu. Svého cíle ČNB 
dosahuje  změnami  v nastavení základních úrokových sazeb. Rozhodování bankovní rady 
ČNB  o  nastavení  úrokových  sazeb  vychází  z aktuální makroekonomické prognózy a 
vyhodnocení  rizik  jejího  naplnění.  Při  prognóze  inflace  je  predikován  mimo  jiné  vývoj 
nominálního  kurzu  koruny  včetně  intervalu  spolehlivosti  možných  odchylek  od  středu 
prognózy. ČNB od roku 2009 zveřejňuje prognózy vývoje kurzu CZK/EUR a CZK/USD pro 
časový horizont jednoho až dvou let, to je pro období sestavení aktuální makroekonomické 
prognózy.  Pro  stanovení  prognózy  vývoje  kurzu  se  čtvrtletní  frekvencí  používá  ČNB 
následující postup: prognóza kurzu CZK/USD je sestavena v ČNB  ze  dvou  prognóz,  a  to 
z prognózy kurzu EUR/USD a CZK/EUR. Prognóza kurzu EUR/USD vychází z prognózy 
Consensus Economics,  která  reprezentuje  průměrné  očekávání  analytiků.  Společnost 
Consensus Economics poskytuje aktualizaci této prognózy jednou za měsíc. Prognóza kurzu  
CZK/EUR  je  zpracována  na  základě  jádrového  makroekonomického  modelu,  ve  kterém 
budoucí kurzový vývoj závisí  na  úrokovém  diferenciálu  mezi  českými  a  evropskými 
úrokovými sazbami a očekávaném vývoji čistých zahraničních aktiv. Kromě ČNB zveřejňují 
prognózu vývoje kurzu koruny další analytická pracoviště, přičemž obvyklým horizontem je 
několik měsíců až 2 roky. Méně časté je vyhotovení a zveřejnění prognóz v delším horizontu 
například  tří  let.  Nutno  dodat,  že  čím  je  prognóza  dlouhodobější,  tím  je  zatížena  většími 
nejistotami. Za horizont několika málo let lze konstruovat v podstatě již jen kurzové scénáře 
založené na poměrně nejistých předpokladech o dlouhodobém rovnovážném vývoji reálného 
měnového kurzu bez konkrétní znalosti, v jaké fázi hospodářského a finančního cyklu se bude 
ekonomika v daném  roce  nacházet.  Horizont  makroekonomické  prognózy  ČNB  včetně 
prognózy kurzu je dvouletý, neboť navazuje na horizont účinnosti nastavení měnové politiky, 
tj. nastavení úrokových sazeb. Prognózy vývoje kurzu koruny jsou obecně zatíženy značným 
stupněm nejistoty, která se zvyšuje s délkou časového horizontu, což je vyjádřeno intervalem 
spolehlivosti  základního  scénáře  prognózy  vývoje  kurzu  a  popisem  jeho  předpokladů.  Je 
nutné podotknout, že prognóza je vždy založena na datech a informacích, které jsou 
k dispozici v daném okamžiku. ČNB připravovala makroekonomické prognózy v letech 2000 
až 2006 na stejném základě jako v současnosti,  přičemž horizont prognóz byl identický, tj. 
dvouletý. Prognózy vývoje kurzu měn jsou založeny na určitých předpokladech a ty je možné 
reálně odhadnout jen pro relativně krátké období. Z tohoto důvodu instituce, které se těmito 
aktivitami  zabývají,  prognózují  vývoj  kurzu  koruny  většinou  v řádu  měsíců,  méně  často 
v horizontu  několika  málo  let. Maximální  horizont  makroekonomických  prognóz  ČNB 
nevychází primárně z předpokladu reálnosti takové prognózy, ale z faktu, že účinnost změn 
úrokových  sazeb  ČNB  na  makroekonomický  vývoj  se  nachází  právě  v tomto  časovém 
horizontu. Značnou skepsi k reálnosti prognóz vývoje kurzu měn na víceleté období je možno 
vyjádřit zejména proto, že nelze spolehlivě předvídat vývoj všech veličin, které vývoj kurzu 
ovlivňují. Jako příklad lze uvést nedávnou finanční krizi, která zásadním způsobem ovlivnila 
mnohé makroekonomické veličiny.  
 
187 

Policejní orgán v rámci  vedeného  vyšetřování  provedl  šetření  u  níže  uvedených 
pojišťoven,  stavebních  spořitelen  a  penzijních  fondů,  které  byly  označeny  za  obchodní 
partnery  obchodní  společností  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  na  prezentacích 
pořádaných pro poškozené, v rámci kterých docházelo k uzavírání smluv o půjčce, smluv o 
zajišťovacím  převodu  vlastnického práva, smluv o zastupování a dohod o mlčenlivosti. 
Policejní  orgán  konkrétně  vyžádal  zprávy  od  společností  ING  Životní  pojišťovna  N.V., 
pobočka pro ČR, AEGON pojišťovna, a.s., ALLIANZ pojišťovna a.s., Česká pojišťovna a.s., 
Česká  podnikatelská  pojišťovna,  a.s.,  ČSOB  pojišťovna,  a.s.,  Generali  Pojišťovna  a.s., 
Kooperativa  pojišťovna,  a.s.,  UNIQA  pojišťovna,  a.s.,  Wüstenrot,  životní  pojišťovna,  a.s., 
HYPO stavební spořitelna a.s., Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s., Stavební spořitelna 
České spořitelny, a.s., Raiffeisen stavební spořitelna a.s., Wüstenrot - stavební spořitelna a.s., 
Penzijní  fond  České  pojišťovny  a.s.,  Penzijní  fond  České  spořitelny,  a.s.,  Penzijní  fond 
Komerční  banky,  a.s.  Z uvedených  společností  spolupráci  s obchodní společností 
RHINOCEROS,  akciová  společnost,  potvrdily  pouze  čtyři  pojišťovny  a  jedna stavební 
spořitelna,  a  to  konkrétně  ČSOB  pojišťovna  a.s.,  Česká  podnikatelská  pojišťovna,  a.s., 
Generali pojišťovna a.s., Kooperativa pojišťovna, a.s., a HYPO stavební spořitelna a.s. (nyní 
Raiffeisen stavební spořitelna a.s.).  
 
Dle sdělení společnosti Raiffeisen stavební spořitelna a.s. tato nikdy nespolupracovala 
s obchodní společností RHINOCEROS, akciová společnost. Raiffeisen stavební spořitelna a.s. 
potvrdila, že společnost HYPO stavební spořitelna a.s. uzavřela dne 30. 10. 2000 s obchodní 
společností RHINOCEROS, akciová společnost, smlouvu o obchodním zastoupení, kdy jejím 
předmětem bylo zprostředkování uzavírání smluv o úvěru a smluv o stavebním spoření. Na 
základě  předmětné  spolupráce  bylo  společností  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  resp. 
prostřednictvím  jejích  obchodních  zástupců  uzavřeno  58  smluv  o  stavebním  spoření  v roce 
2000,  623  smluv  o  stavebním  spoření  v roce  2001,  942  smluv  o  stavebním  spoření  v roce 
2002, 2.062  smluv  o  stavebním  spoření  a  3  smlouvy  o  úvěru  v roce 2003, 64 smluv o 
stavebním spoření v roce 2004 a 5 smluv o stavebním spoření v roce 2005, celkem tedy 3.762 
smluv.  
 
Ze  sdělení  společnosti  ČSOB  Pojišťovna,  a.s.,  vyplývá,  že  obchodní  společnost 
RHINOCEROS, akciová společnost, na základě smlouvy o zprostředkování uzavřené dne 11. 
2. 2000 neuzavřela  v době  od  11.  2.  2000  do  31.  10.  2003  žádnou  pojistnou  smlouvu. 
Následně obchodní společnost RHINOCEROS, akciová společnost, uzavřela v době od 12. 1. 
2004 do  17.  2.  2005  na  základě  smlouvy  o  zprostředkování  a  správě  pojištění  ze  dne  12.  1. 
2004 celkem 167 pojistných smluv a v době  od  16.  2.  2004  do  30.  6.  2005  na  základě 
smlouvy o zprostředkování a správě pojištění ze dne 16. 2. 2004 pouze 1 pojistnou smlouvu. 
Jak vyplývá z ve spise založených listin, smlouva o zprostředkování ze dne 11. 2. 2000 byla 
společností  ČSOB  Pojišťovna,  a.s.,  jednostranně  ukončena  z důvodu,  že  společnost 
RHINOCEROS, akciová společnost, dlouhodobě nevykazovala aktivní činnost.  
 
188 

Dle  sdělení  společnosti  Česká  podnikatelská  pojišťovna,  a.s.,  sjednala  obchodní 
společnost RHINOCEROS, akciová společnost, na základě mandátní smlouvy v době od 26. 
2. 2003 do 31. 12. 2004 celkem 3.525 pojistných smluv.  
 
Ze  sdělení  společnosti  Generali  Pojišťovna  a.s.  vyplývá,  že  obchodní  společnost 
RHINOCEROS, akciová společnost, zprostředkovala v době od 1. 9. 2003 do 27. 2. 2004 na 
základě smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 1. 9. 2003 celkem 4 pojistné smlouvy. 
 
Ze sdělení společnosti Kooperativa pojišťovna, a.s., vyplývá, že obchodní společnost 
RHINOCEROS,  akciová  společnost,  zprostředkovala  v roce 1999 až 2001  na  základě 
mandátní smlouvy ze dne 1. 10. 2009 celkem 10.083 pojistných smluv, z toho 4.324 smluv 
v roce 1999, 5.318 smluv v roce 2000 a 441 smluv v roce  2002.  Následně  obchodní 
společnost  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  zprostředkovala  v roce  2003  na  základě 
smlouvy o spolupráci při sjednávání a správě pojištění ze dne 31. 7. 2003 celkem 9 pojistných 
smluv.  
 
Součástí  vyšetřovacího  spisu  (svazek  č.  313 až 315) jsou žaloby poškozených, 
rozsudky Okresního soudu v Mostě,  Krajského  soudu  v Ústí nad Labem, Nejvyššího soudu 
ČR a Ústavního soudu ČR. Někteří poškození, jak vyplývá z listinných materiálů opatřených 
u Okresního soudu v Mostě,  podali  na  obchodní  společnost  RHINOCEROS,  akciová 
společnost, žaloby o zaplacení částky ve výši 68.000,- Kč s příslušenstvím z důvodu, že tato 
odmítala akceptovat jejich odstoupení od smluv o půjčce a vrátit jim poskytnuté půjčky. Dle 
názoru  poškozených  společnost  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  nesplnila  svou 
povinnost  obsaženou  ve  smlouvě  o  půjčce  a  smlouvě  o  zajišťovacím  převodu  vlastnického 
práva a nepřevedla do jejich vlastnictví 2 kusy cenných papírů k zajištění poskytnuté půjčky. 
Nutno konstatovat, že z počátku  až  na  výjimky byly žaloby poškozených zamítány. Na 
přelomu  roku  2008  a  2009  však  Krajský  soud  v Ústí  nad  Labem  jako  soud  odvolací  začal 
pravidelně rozhodovat tak, že k podaným odvoláním žalobců – poškozených – měnil zamítavé 
rozsudky Okresního soudu v Mostě  a  žalobám  o  zaplacení  částky  ve  výši  68.000,-  Kč 
s příslušenstvím bylo vyhovováno. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 6. 2009 č.j. 
33 Cdo 1254/2007 –  56  (č.l.  110713  –  110715), jímž bylo zamítnuto dovolání žalované 
obchodní  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  proti  rozsudku  Krajského  soudu 
v Ústí  nad  Labem  ze  dne  13.  10.  2006  č.j.  12  Co  901/2005  –  42  (č.l.  110704  –  110712) se 
podává, že krajský soud jako soud odvolací nepochybil, když ve věci žalobce – poškozeného 
–  Wernera Hopfa –  posoudil smlouvu  o  zajišťovacím  převodu  vlastnického  práva  jako 
absolutně  neplatnou  ve  smyslu  §  39  zákona  č.  40/1964  Sb.,  občanský  zákoník,  ve  znění 
pozdějších  právních  předpisů  (dále  jen  „občanský  zákoník“),  neboť  smlouva  svými  účinky 
obcházela smysl a účel  zákona. Dále je potřeba  poukázat na pro posouzení věci významný 
rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 11. 2009 č.j. 28 Cdo 3058/2009 – 109 (č.l. 110749 
–  110751),  jímž  bylo  zamítnuto  dovolání  žalované  obchodní  společnosti  RHINOCEROS, 
akciová společnost, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 2. 2009 č.j. 
10 Co 925/2007 –  94  (č.l.  110743  –  110748). Z tohoto vyplývá, že krajský soud jako soud 
189 

odvolací ve věci žalobce – poškozeného – Martina Červeného – správně posoudil smlouvu o 
zajišťovacím  převodu  vlastnického  práva  a  smlouvu  o  půjčce  jako  absolutně  neplatné  ve 
smyslu  §  39  občanského  zákoníku.  Smlouva  o  zajišťovacím  převodu  vlastnického  práva 
neobsahuje žádnou dohodu vypořádávající vztahy účastníků pro případ nesplnění zajištěného 
závazku a konstatuje v takovém případě důsledek spočívající v trvalém vlastnictví dvou kusů 
cenných papírů. Uvedené ujednání má charakter ujednání o propadné zástavě a vyvolává tak 
neplatnost celé smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva. Neoddělitelná pak je od 
neplatné smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva smlouva o půjčce, jejichž texty 
na sebe vzájemně odkazují a obě smlouvy jsou navzájem úzce provázány. Obě smlouvy tvoří 
jeden neoddělitelný celek a smlouva o půjčce je podmíněna existencí smlouvy o zajišťovacím 
převodu práva. Smlouva o zajišťovacím převodu práva a v jejím důsledku i smlouva o půjčce 
jsou  neplatné  také  proto,  že  žalovaná  obchodní  společnost  RHINOCEROS,  akciová 
společnost, nepřevedla vlastnické právo, ale pouze se k tomu zavázala, čímž obešla smysl a 
účel zákonného zajišťovacího institutu podle § 553 občanského zákoníku.  
 
Ze smlouvy o smlouvě budoucí uzavřené dne 15. 4. 2000 mezi obchodní společností 
RHINOCEROS,  akciová  společnost,  zastoupené  obviněným  MUDr.  Petrem  Gaertnerem  a 
obviněným  MUDr.  Michalem  Martinkem,  jako  nabyvatelem  na  straně  jedné  a  fyzickou 
osobou James Conrad, se sídlem v Londýně,  Athene  House,  The  Brodway,  Mill  Hill,  jako 
poskytovatelem na straně druhé, se kromě jiného podává, že v budoucnu založená společnost 
AVALANCHE International poskytne společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, práva 
a povolení k používání know -  how  programu  Avalanche  za  účelem  vybudování  a  rozvoje 
prodeje  finančních  produktů  v oblasti  životního  pojištění  prostřednictvím  sítě  obchodních 
zástupců.  
 
Dle  smlouvy  o  převzetí  know  -  how  uzavřené  dne  15.  3.  2001  mezi  obchodní 
společností  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  zastoupené  obviněným  MUDr.  Petrem 
Gaertnerem a obviněným MUDr. Michalem Martinkem, jako nabyvatelem na straně jedné a 
obchodní společností AVALANCHE International Ltd., se sídlem v Londýně, Athene House, 
The  Brodway,  Mill  Hill,  zastoupené  ředitelem  společnosti  Miltonem  Philbertem,  jako 
poskytovatelem na straně druhé, se poskytoval zavázal úplatně předat nabyvateli „úplný plán 
(údaje, hloubková znalost a zvláštní informace atd.) podstatný k úspěšnému  zahájení  a 
dalšímu rozvoji programu AVALANCHE“, „exkluzivní licenci a povolení k distribuci 
programu  Avalanche  na  území  České  republiky“  a  „zvláštní  pomoc  a  poradenství  po  dobu 
platnosti smlouvy“.  Dle  smlouvy  měl  být  součástí  její  přílohy  i  dokument  označený  jako 
„Plán rozvoje programu Avalanche“. Byť dle smlouvy vlastnické právo k předmětu smlouvy 
přechází  na  nabyvatele  dnem  jeho  předání,  byla  smlouva  uzavřena  na  dobu  neurčitou 
s měsíční úhradou licenčních poplatků od května 2001. 
 
Součástí  vyšetřovacího  spisu  jsou  faktury  údajně  vystavené  obchodní  společností 
AVALANCHE  International  Ltd.  včetně  účetních  dokladů  vyhotovených  svědkyní  Hanou 
Kovářovou. Jedná se o faktury ze dne ze dne 12. 6. 2001 na částku 54.000,- USD, 20. 6. 2001 
190 

na částku 36.543,- USD, ze dne 15. 8. 2001 na částku 33.378,- USD, ze dne 20. 8. 2001 na 
částku  17.700,-  USD,  ze  dne  20.  9.  2001  na  částku  18.066,-  USD, ze dne 2. 10. 2001 na 
částku 54.000,- USD, ze dne 15. 10. 2001 na částku 18.963,- USD, ze dne 15. 11. 2001 na 
částku  22.612,-  USD,  ze  dne  10.  12.  2001  na  částku  21.238,-  USD, ze dne 2. 9. 2002 na 
částku 54.000,- USD, ze dne 10. 10. 2002 na  částku 41.317,- USD, ze dne 2. 10. 2002 na 
částku 54.000,- USD a ze dne 10. 11. 2002 na částku 37.584,- USD, celkem 463.401,- USD.  
 
V rámci  žádosti  státního  zástupce  o  právní  pomoc  poskytlo  součinnost  Státní 
zastupitelství Eisenstadt, které zajistilo provedení finančního šetření ve vztahu k obviněným 
MUDr. Petru Gaertnerovi, MUDr. Michalu Martinkovi, Ing. Miloši Prücknerovi a společnosti 
RHINOCEROS,  akciová  společnost,  a  to  za  účelem  zjištění,  zda  mají  na  území  Rakouska 
zřízené bankovní účty či dispoziční právo k účtům jiných osob, nemovitosti či jiný majetek.   
 
            Ze zpráv BKS Bank AG se kromě jiného podává, že obvinění MUDr. Petr Gaertner a 
MUDr. Michal Martinek založili dne 17. 5. 2001 v Rohrbachu v Rakousku  u  peněžního 
ústavu  Burgenländische Anlage &  Kredit Bank AG dolarový  účet  č.  5869300650  pod 
označením „AVALANCHE Int. Ltd.“, ke kterému měli zřízené dispoziční právo pouze a jen 
obvinění MUDr. Petr Gaertner, MUDr. Michal Martinek a Ing. Miloš Prückner. Po sloučení 
Burgenländische Anlage &  Kredit Bank AG a  BKS  Bank  AG  bylo  původní  číslo  účtu 
upraveno podle systému BKS Bank  AG  na  č.  331-000167.  Uvedený  bankovní  účet  byl  na 
příkaz  obviněného  Ing.  Miloše  Prücknera  zrušen  dne  29.  4.  2008.  Obvinění  MUDr.  Petr 
Gaertner  a  MUDr.  Michal  Martinek  neměli  k  BKS  Bank  AG  žádný  jiný  obchodní  vztah. 
Naproti tomu obviněný Ing. Miloš Prückner měl v minulosti vedeny v BKS Bank AG úvěrové 
účty  a  bankovní  schránku.  Obviněný  Ing.  Miloš  Prückner  měl  dále  dispoziční  právo 
k bankovním  účtům  vedených  v  BKS  Bank  AG  pro  společnost  WELLTEN  LIMITED  se 
sídlem  v Gibraltaru, Suites 41/42, Victoria House, 26  Main Street  a  společnost  GUNSITE 
LIMITED se sídlem v Londýně, Athene House, Mill Hill. Obviněný Ing. Miloš Prückner měl 
zřízené bankovní účty i u dalších peněžních ústavů jako je Volksbang Salzburg AG a Hypo – 
Bank Burgenland AG. Na základě doplňující žádosti  o právní pomoc ze dne 31. 5. 2010 č.j. 2 
KZV 73/2006 –  1730  upřesnila  BKS  Bank  AG  ve  své  zprávě,  že  název  konta  je 
AVALANCHE International Ltd. Dále bylo potvrzeno, že předmětné transakce z bankovních 
účtů č. 58693006500 a 58680056500 zadával Ing. Miloš Prückner. BKS Bank AG poskytla ve 
vztahu ke společnosti AVALANCHE International Ltd. úplné výpisy z účtu, a to za dobu od 
jeho založení do zrušení, bankovní příkazy k úhradě, formulář podpisového vzoru, formulář o 
zrušení  účtu,  kopie  cestovních  pasů  obviněných,  výpisy  z účtů  společnosti  WELLTEN 
LIMITED,  bankovní  příkazy  k úhradě,  plnou  moc  společnosti  WELLTEN  LIMITED  pro 
obviněného Ing. Miloše Prücknera a další listiny týkající se této společnosti.  
 
Na základě žádosti státního zástupce o právní pomoc ve Spojeném království Velké 
Británie  a  Severního  Irska  byly  opatřeny  dokumenty  ke  společnosti  AVALANCHE 
International Ltd. z rejstříku  Companies  House.  Jedná  se  zejména  o  následující  listiny  -  
potvrzení o zápisu společnosti ze dne 8. 3. 2001, prohlášení o registraci, zakladatelská smlouva 
191 

společnosti  ze  dne  7.  3.  2001,  stanovy  společnosti,  výpis  údajů  o  společnosti,  výpis  o 
jmenování  členů  společnosti,  zkrácené  finanční  výkazy,  daňová  přiznání  a  žádost  o  zrušení 
společnosti  ze  dne  14.  5.  2008.  Dožádaná  strana  dále  opatřila  zprávu  Metropolitní  policie 
Londýn ke společnosti AVALANCHE International Ltd. a jejím statutárním orgánům.  
 
Z listinných  materiálů  opatřených  v Companies  House  se  podává,  že  společnost 
AVALANCHE International Ltd. byla do obchodního rejstříku  zapsána  dne  8.  3.  2001  a 
zrušena byla ke dni 25. 11. 2008. Sídlo společnosti bylo deklarované na adrese Athene House, 
The  Broadway,  Mill  Hill,  Londýn.  Předmět  činnosti  společnosti  byl  označen  jako  ostatní 
podnikatelská činnost. Poslední účetní výkazy byly předloženy ke dni 31. 3. 2008. Poslední 
vyhotovené  daňové  přiznání  je  ke  dni  8.  3.  2007.  Jednatelem  společnosti  AVALANCHE 
International  Ltd.  byla  společnost  CORPORATE  SECRETARIES  LIMITED  se  sídlem  4th 
Floor  Lawford  House,  Albert  Place,  Londýn.  Ředitelem  společnosti  byl  Milton  Joseph 
Philbert, který byl jmenován v dalších  43  subjektech.  Pověřeným  ředitelem  společnosti  byla 
společnost CORPORATE DIRECTORS LIMITED se sídlem 4th Floor Lawford House, Albert 
Place, Londýn.  Účetnictví zpracovávala společnost Westminster Accountancy Limited.  
 
Ze zajištěných zkrácených finančních výkazů se podává, že společnost AVALANCHE 
International  Ltd.  měla  s ohledem  na  výsledky  hospodaření  nárok  na  vyjmutí  z auditu 
v souladu s § 249a zákona o společnostech z roku 1985 a že zástupci společnosti o provedení 
auditu nepožádali. Z daňových přiznání společnosti AVALANCHE International Ltd. vyplývá, 
že společnost měla v období od 18. 6. 2001 do 31. 3. 2002 obchodní obrat ve výši 7.022 £ a 
zisk ve výši 1.167 £, v období od 1. 4. 2002 do 31. 3. 2003 obchodní obrat ve výši 6.465 £ a 
zisk ve výši 1.822 £ a v období od 1. 4. 2003 do 31. 3. 2004 obchodní obrat ve výši 5.903 £ a 
zisk ve výši 1.520 £.  
 
Dle zprávy Metropolitní policie Londýn nebylo možno zjistit bližší informace o 
společnosti  AVALANCHE  International  Ltd.,  neboť  byla  zrušena.  Navíc  adresa  sídla 
společnosti  byla  adresou,  kde  fakticky  sídlila  zákládající  společnost  CORPORATE 
SECRETARIES LIMITED. K osobám obviněných nebylo zjištěno, že by měli bankovní účty 
či  vlastnili registrované nemovitosti. Ani ve vztahu k obchodní  společnosti RHINOCEROS, 
akciová  společnost,  nebyly  zjištěny  žádné  poznatky.  V účetní  společnosti  Westminster 
Accountancy Limited nemají kontakty na společnost AVALANCHE International Ltd., neboť 
s touto nebyly v přímém  styku.  Společnosti  CORPORATE  SECRETARIES  LIMITED  a 
CORPORATE DIRECTORS LIMITED jsou součástí Corbus Group a nabízejí služby založení 
obchodních společností a příležitostních virtuálních kanceláří. Společnosti nejsou angažovány 
do každodenního chodu společností, které využívají jejich služeb. David Marx z Corbus Group 
potvrdil,  že  společnost  AVALANCHE  International  Ltd.  byla  jejich  klientem,  přičemž  této 
poskytli  služby  tajemníka  společnosti.  Skutečným  vlastníkem  společnosti  AVALANCHE 
International  Ltd.  měl  být  Mykulynia  Terebovlanskij  z Ukrajiny. Osobu James Conrad 
s místem podnikání na adrese Athene House, The Broadway, Mill Hill, Londýn se nepodařilo 
Metropolitní policii ustanovit.  
192 

 
Na  podkladě  listinných  materiálů  opatřených  dožádáním na území Rakouska a 
Spojeného království Velké Británie a Severního Irska byly zpracovány analýzy zájmových 
bankovních účtů společnosti AVALANCHE International Ltd. a WELLTEN LIMITED, jakož 
i analýza obratů AVALANCHE International Ltd.  
 
Z analýzy zájmových bankovních účtů společnosti AVALANCHE International Ltd. a 
WELLTEN LIMITED včetně grafického znázornění se podává tok peněžních prostředků ve 
výši  908.978,40 USD jako výnosu z trestné  činnosti  z devizového  účtu  č.  171702568/0300 
společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, prostřednictvím bankovních účtů vedených v 
rakouské bance Burgenländischen Anlage & Kredit bank AG pro společnosti AVALANCHE 
International Ltd. a WELLTEN  LIMITED  až  na  bankovní  účet  č.  27626704028/0100 
obviněného Ing. Miloše Prücknera.  
 
Z usnesení  policejního  orgánu  Služby  kriminální  policie  a  vyšetřování  Policie  ČR, 
Správa Severočeského kraje, pracoviště Litoměřice podle § 159a odst. 1 tr. řádu ze dne 8. 6. 
2004  vyplývá,  že  bylo  odloženo  podezření  ze  spáchání  trestného  činu,  kterého  se dle 
oznamovatele  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  zastoupené  obviněným 
MUDr. Michalem Martinkem, měl dopustit neznámý pachatel tím, že z archivu společnosti 
odcizil 9 složek s materiálem  o  obchodním  záměru  a  obchodní  strategii  společnosti. 
Z odůvodnění  usnesení  se  podává,  že  nedošlo  ke  spáchání  trestného  činu  a  že  obsahem 
zcizených  složek  byly  pouze  smlouvy  o  zastupování,  smlouvy  o  půjčce,  smlouvy  o 
zajišťovacím  převodu  vlastnického  práva,  provizní  řád  a  další  listiny  týkající  se  Pavla 
Dvořáka, Ing. Pavla Jaroše, Ing. Marka Tůmy, MUDr. Josefa Bolena, Tomáše Bárty, Tomáše 
Kafky,  Petra  Jaroše,  Mgr.  Jaroslavy  Tůmové,  tedy  budoucích  zakladatelů  konkurenční 
společnosti EMTC Czech akciová společnost. Dle výslovného prohlášení obviněného MUDr. 
Michala  Martinka  hodnota  zcizených  složek  odpovídala  hodnotě  popsaného  papíru  a 
umělohmotných desek do částky 100,- Kč. 
  
Dle  zprávy  Okresní  správy  sociálního  zabezpečení  v Mostě  za  obchodní  společnost 
RHINOCEROS,  akciová  společnost,  na  základě  generální  plné  moci  ze dne 24. 8. 2006 
jednala  obviněná  MUDr.  Květoslava  Gaertnerová.  Tato  se  výslovně  vzdala  práva  podání 
námitek  do  exekučních  příkazů  č.j.  26005-220-9010-2374-07/NWE/EPP/42, 26005-220-
9010-12665-07/NWE/EPP/396 a 26005-220-9010-1080-08/NWE/EPP/1754/07. Společnost 
RHINOCEROS, akciová společnost, užívala pro platby k odvodu pojistného bankovní účet č. 
108111335/0300. Dopisem obviněné MUDr. Květoslavy Gaertnerové ze dne 12. 10. 2006 byl 
sdělen  bankovní  účet  č.  195039094/0300,  který  dle  jejího  vyjádření  mohl  být  postižen 
výkonem rozhodnutí ze strany okresní správy sociálního zabezpečení.  
 
Na  základě  žádosti  státního  zástupce  vydala  Okresní  správa  sociálního  zabezpečení 
v Mostě přehledy výměrů a plateb pojistného, výzvy k zaplacení nedoplatků v náhradní lhůtě, 
výkazy nedoplatků včetně kopií dodejek, jakož i exekuční příkazy na přikázání pohledávky na 
193 

peněžní prostředky dlužníků na účtech vedených u bank podle § 73 odst. 6 písm. a), § 73 odst. 
7 zákona o správě daní a poplatků specifikované ve výrokové části obžaloby rovněž s doklady 
o  jejich  doručení  obchodní  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost.  Součástí 
vyšetřovacího  spisu  je  i  generální  plná  moc  ze  dne  24.  8.  2006  pro  obviněnou  MUDr. 
Květoslavu  Gaertnerovou.  Plná  moc  byla  obviněné  udělena  představenstvem  společnosti 
RHINOCEROS,  akciová  společnost,  zastoupeného  obviněným  MUDr.  Petrem  Gaertnerem. 
Zajištěno  bylo  i  podání  ze  dne  12.  10.  2006  adresované  Okresní  správě  sociálního 
zabezpečení  v Mostě,  ve  kterém  obviněná  MUDr.  Květoslava  Gaertnerová  výslovně 
poukazuje na možnost vést za podmínek uvedených v § 79a odst. 2 tr. řádu výkon rozhodnutí 
ohledně peněžních prostředků zajištěných státním zástupcem na bankovním účtu společnosti 
č. 195039094/0300. Tuto skutečnost obviněná doložila předložením kopie usnesení státního 
zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí  nad  Labem  ze  dne  22.  8.  2006  č.j.  2  KZN 
651/2005 – 117.  
 
Dle  zprávy  Finančního  úřadu  v Mostě  obviněná  MUDr.  Květoslava  Gaertnerová 
jednala za obchodní společnost RHINOCEROS, akciová společnost, na základě plné moci ze 
dne  24.  8.  2006.  Plná  moc  byla  finančnímu  úřadu  doručena  dne  26.  9.  2006.    Na  základě 
výzvy ze dne 4. 9. 2006 k zaplacení nedoplatku v náhradní lhůtě se dne 27. 9. 2006 dostavila 
na Finanční úřad v Mostě obviněná MUDr. Květoslava Gaertnerová a předala písemné sdělení 
ze  dne  26.  9.  2006  včetně  příloh.  Ze  sdělení  vyplynulo,  že  společnost  nemůže  plnit  svoji 
zákonnou  povinnost.  Přílohou  sdělení  bylo  usnesení  státního  zástupce  Krajského  státního 
zastupitelství v Ústí nad Labem ze dne 11. 9. 2006  č.j.  2  KZV  73/2006  –  285  a  příkaz 
k úhradě  z účtu  daňového  subjektu  č.  108111335/0300.    Ve  sdělení  byl  uveden  i  odkaz  na 
poučení  dalšího  přiloženého  usnesení  státního  zástupce  ze  dne  22.  8.  2006  č.j.  2  KZN 
651/2005  –  106 o možnosti  vést výkon rozhodnutí k uspokojení pohledávky státu podle 
ustanovení  §  79a  odst.  2  tr.  řádu  na  účet,  na  němž  byly  finanční  prostředky  zajištěny. 
Obviněná se opětovně dostavila na finanční úřad dne 13. 12. 2006 a do protokolu uvedla účet 
č.  195039094/0300,  na  němž  je  dostatek  finančních  prostředků.  V souvislosti s osobním 
převzetím  exekučního  příkazu  ze  dne  29.  11.  2010  se  obviněná  MUDr.  Květoslava 
Gaertnerová dne 3. 12. 2010 dostavila na Finanční úřad v Mostě, kde uvedla, že na účtu č. 
195039094/0300 již není dostatek peněžních prostředků na úhradu exekučního příkazu, avšak 
dostatek peněžních prostředků k uspokojení pohledávek finančního úřadu se nachází na účtu 
č. 5927370237/0100. Ve většině případů exekuční příkazy nabyly právní moci dnem vzdání 
se práva opravného prostředku.  
 
Na základě žádosti státního zástupce vydal Finanční úřad v Mostě výkazy nedoplatků 
včetně kopií dodejek, jakož i exekuční příkazy na přikázání pohledávky na peněžní prostředky 
dlužníků na účtech vedených u bank podle § 73 odst. 6 písm. a), § 73 odst. 7 zákona o správě 
daní a poplatků specifikované ve výrokové části obžaloby rovněž s doklady o jejich doručení 
obchodní  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost.  Součástí  vyšetřovacího  spisu  je 
rovněž  generální  plná  moc  ze  dne  24.  8.  2006  pro  MUDr.  Květoslavu Gaertnerovou, na 
základě které byla oprávněna činit jménem společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, 
194 

veškeré právní úkony, dále protokol ze dne 13. 12. 2006 o ústním jednání s obviněnou MUDr. 
Květoslavou Gaertnerovou, úřední záznam ze dne 3. 12. 2010 o jednání s obviněnou MUDr. 
Květoslavou Gaertnerovou, písemné sdělení obviněné MUDr. Květoslavy Gaertnerové ze dne 
26. 9. 2006 s přílohami. 
  
Ze  zpráv  UniCredit  Bank  Czech  republic,  a.s.,  vyplývá,  že  obviněná  MUDr. 
Květoslava  Gaertnerová  má  v  rámci  internetového  bankovnictví  samostatné  dispoziční 
oprávnění  k účtům  č.  520501028/2700  a  č.  520501036/2700,  jež  jsou  bankou  vedeny  pro 
obhájce  obviněných  JUDr.  Dušana  Rendla.  Účty  byly  založeny  dne  8.  3.  2007.  Dispoziční 
oprávnění  k účtům  má  kromě  jejich  majitele  a  obviněné  MUDr.  Květoslavy  Gaertnerové i 
Pavel Sýkora. Na účtech jsou prováděny transakce související se společností RHINOCEROS, 
akciová společnost. Z účtu č. 520501028/2700 jsou příchozí platby dále přeposlány v jedné 
vysoké  částce  na  účet  č.  521314021/2700,  který  je  veden  pro  dalšího  obhájce  obviněných 
Mgr. Libora Kapalína. Platby jsou doplněny o poznámku, a to na straně příjemce, kdy se ve 
výpisu pro jeho potřeby objeví vždy název společnosti RHINOCEROS, akciová společnost. 
Finanční prostředky z účtu Mgr. Libora Kapalína jsou dále v menších částkách odesílány na 
účty vedené jinými bankami v rámci České republiky. Mgr. Kapalín založil bankovní účet dne 
26. 3. 2007. Policejní orgán vyhodnotil výpisy z účtů  JUDr.  Dušana  Rendla a Mgr. Libora 
Kapalína.  Na  č.l.  106978  a  násl.  vyšetřovacího  spisu  je  přehled  zůstatků  na  předmětných 
bankovních  účtech  za  období  od  března  roku  2007  do  února  roku  2012,  a  to  vždy 
k poslednímu  dni  příslušného  měsíce.  Z těchto  se  kromě  jiného  podává,  že  obchodní 
společnost RHINOCEROS, akciová společnost, měla dostatek peněžních prostředků na plnění 
zákonných  povinností  vůči  Finančnímu  úřadu  v Mostě  a  Okresní  správě  sociálního 
zabezpečení  v Mostě.  Analýzou  výše  uvedených  bankovních  účtů  se  podává,  že  tyto  jsou 
prokazatelně  využívané  pro  potřeby  obchodní  společnosti  RHINOCEROS,  akciová 
společnost,  a  že  se  jedná  o  peněžní  prostředky,  o  kterých  účtuje  ve svém  účetnictví,  jak 
vyplývá  i  ze  znaleckého  posudku  č.  1/2012  z oboru  ekonomika,  odvětví  účetní  evidence, 
jakož i ze zajištěného účetnictví. Uvedený závěr vyplývá i z přiloženého výpisu z bankovního 
účtu obviněné MUDr. Květoslavy Gaertnerové vedeného v UniCredit Bank Czech republic, 
a.s.,  na  který  jsou  jí  pravidelně  připisovány  částky  ve  výši  30.000,-  Kč  převáděné 
z bankovního účtu Mgr. Libora Kapalína s označením platby RHINOCEROS. Skutečnost, že 
bankovní účet formálně vedený na Mgr. Kapalína je užívaný výlučně pro potřeby obchodní 
společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, vyplývá i ze zajištěné e-mailové zprávy ze 
dne 19. 12. 2008, ve které navíc JUDr. Zbyněk Zach z advokátní kanceláře Váňa, Kapalín & 
Partneři  potvrzuje  obviněnému  MUDr.  Michalu  Martinkovi  a  obviněné  MUDr.  Květoslavě 
Gaertnerové, že peněžní prostředky blokované na účtu vedeném v Československé obchodní 
bance,  a.s., lze odčerpávat prostřednictvím daňové exekuce  (viz. s. 380 znaleckého posudku 
Ing. Jana Janky, znalce z oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika, I. část). Skutečnost, 
že  bankovní  účet  č.  520501028/2700  formálně  vedený  na  Mgr.  Dušana  Rendla je užívaný 
výlučně pro potřeby obchodní společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, a že peněžní 
prostředky  na  účtu  soustředěné  náleží  společnosti,  rovněž  vyplývá  ze  zajištěného  potvrzení 
195 

JUDr. Dušana Rendla  ze dne 9. 9. 2009 (viz. s. 858 znaleckého posudku Ing. Jana Janky, 
znalce z oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika, II. část). 
 
Dle  zprávy  Komerční  banky,  a.s.,  ze  dne  5.  10.  2011  se  podává,  že  na  účtu  č. 
195927370237/0100  byl  ke  dni  22.  7.  2011  zůstatek  ve  výši  1.031.388,71  Kč.  Na  základě 
exekučního  příkazu  Finančního  úřadu  v Mostě  ze  dne  6.  12.  2010  na  částku  ve  výši 
1.411.515,- Kč byla z účtu odčerpána dne 24. 1. 2011 částka ve výši 753.842,04 Kč a dne 22. 
7.  2011  částka  ve  výši  277.546,67  Kč,  tedy  celkem  1.031.388,71  Kč.  Tím,  že  byly  z účtu 
vyplaceny všechny peněžní prostředky, vznikl na účtu nepovolený debet ve výši 31.547,18 Kč 
za poskytnuté služby a za úkony s bankovními službami spojenými. Vzhledem k tomu, že 
společnost RHINOCEROS, akciová společnost, na základě výzvy banky ve stanovené lhůtě 
dluh neuhradila, došlo ze strany Komerční banky, a.s., k odstoupení od smlouvy a ke zrušení 
účtu. 
 
Ze znaleckého posudku z oboru  zdravotnictví,  odvětví  klinická  psychologie  vyplývá, 
že formy komunikace popsané v projektu Avalanche jsou manipulativní. Iniciace kontaktu je 
prováděna  osobní  agitací,  náborem  mezi  známými,  což  je  tradičně  označováno  za 
nejefektivnější náborovou strategii. Vzbuzení zájmu je prováděno formou svědectví a osobní 
agitací k tzv. pozvání na obchodní jednání. Nejedná se o pozvání na obchodní jednání, jedná 
se  o  rafinovanou,  náborovou  a  agitační  akci.  Jsou  položeny  otázky,  které  jsou  sugestivní  a 
manipulativní  a  po  nich  následují  další  manipulace  ve  formě  nabídky  pomoci.  Tato 
komunikace určuje nepozorovaně role či pozice při úvodním setkání, mocenskou roli někoho, 
kdo  ví  jak  získat  peníze  a  umí  pomoci  a  roli  tzv.  komplementární,  roli  toho,  kdo  zřejmě 
potřebuje  pomoci.  Získávaný  jedinec  je  dále  manipulován,  natlačen,  do  umně  indukované 
asymetrické  komplementární  pozice.  Je  osloven  jako  ten,  kdo  pomoc  potřebuje a kdo si 
zřejmě  neumí  pomoci a poradit sám. Pro vyvracení a odražení všech pochybností jsou 
vypracovány  další  manipulativní  pokyny,  někdy  formou  řečnických  otázek,  které  vedou 
k zamlžování a matení. Po vzbuzení pozornosti je navozen zájem možného a snadného 
zbohatnutí  formou  výhodného  investování.  Účastník  je  na  tzv.  obchodním  jednání  zavázán 
závazkem mlčenlivosti pod vysokou finanční sankcí. Tím je v něm vzbuzen strach z možných 
následků  nespolupráce.  Pak  jsou  mu  předloženy  smlouvy,  jejichž  důsledkům  většinou 
nerozumí, jak dokládají výpovědi desítek účastníků, kteří se cítí být oklamáni a podvedeni. 
Tato  komunikace  se  odehrává  skupinově  a  v reprezentativním  prostředí. Organizátoři  jsou 
domluveni,  účastník  je  vystaven promyšlenému skupinovému nátlaku typu  „všichni tomu 
věří,  tak  uvěř  i  ty“.  Prezentace projektu Avalanche je z psychologického hlediska 
komunikační  manipulací,  resp.  komunikační  lstí  ve  smyslu  zručného  zacházení  se 
zúčastněnými  lidmi,  jejich  rafinovaného  získávání,  motivování,  ovládání  a  ovlivňování  za 
účelem vlastního obohacování. Z psychologického hlediska je využívána taktika manipulace, 
předstírání a obelhávání, a to tím, že v účastnících je: 1/ navozena indukovaná regrese, 2/ je 
v nich vyvolán strach, 3/ jsou vmanipulováni a udržováni v komplementárních, asymetrických 
pozicích. Z psychologického  hlediska  tato  komunikační  manipulace  spočívá  ve  vědomém, 
zručném a cíleném zacházení manipulátora či manipulátorů s manipulovanými účastníky. Je 
196 

rafinovaným, vědomě podvodným a nečestným ovládáním a ovlivňováním. Je nepřiznaným 
zpracováním vědomí lidí za účelem systematického a cílevědomého řízení a formování jejich 
vědomí  a  chování.  Je  využíváno  slibů,  sugesce,  emocionálních  nátlaků.  Je  zkreslováním, 
zadržováním či neadekvátním doplňováním informací s cílem ovládat chování osob tak, aby 
si  toho  ovládané  osoby  nebyly  zcela  nebo  vůbec  vědomy  a  aby  jednaly  v souladu s cíly 
manipulátora  či  manipulátorů  bez  ohledu  na  své  vlastní  preference  a  potřeby,  případně 
dokonce proti nim. Manipulátor se u manipulovaných subjektů snaží vyvolat potřeby a zájmy 
tak,  aby  následné  jednání  odpovídalo  cílům  manipulátora.  Manipulace  představuje  skrytou 
formu psychického donucení, které nejen nevyvolává nesouhlas manipulovaného subjektu (na 
rozdíl  od  donucení  či  fyzického  nátlaku)  ale  ten  si  je  dokonce  ani  neuvědomuje. 
Psychologická  manipulace  bývá  považována  za  nejúčinnější  formu  donucení.  Motivace 
organizátorů  projektu  byla  dle  mínění  znalce  zištná.  Účastníci  projektu  se  cítí  být 
zmanipulováni, oklamáni a podvedeni. Podávají na organizátory trestní oznámení a chtějí tak 
soudní cestou vymoci své finanční prostředky zpět. Svědčí o tom všechna trestní oznámení 
účastníků uvedená ve vyšetřovacím spise.  
 
Ze znaleckého posudku z oboru  ekonomika,  odvětví  řízení,  plánování  a organizace 
ekonomiky, specializace financování organizací a podniků k posouzení projektu Avalanche se 
podává, že se nejedná o multi-level  marketing,  nýbrž  o  tzv.  pyramidovou  hru.  Tento  závěr 
znalkyně dovozuje zejména z toho, že vyplacené provize za nábor nových členů je vyšší než 
provize  za  prodej  produktů  –  pojištění  a  stavebního  spoření.  Každý  nový  věřitel  financuje 
věřitele stávajícího. Systém umožňuje dosáhnout slibované zisky pouze 4 % účastníků, nikoli 
každému, kdo bude na projektu participovat. Půjčka ve výši 68.000,- Kč se rozdělí na 3 části, 
a to na tvoření struktury systému, nákup dluhopisů a pro společnost RHINOCEROS, akciová 
společnost.  Zájemci  o vstup do projektu jsou vázáni  povinností  mlčenlivosti  pod  finanční 
sankcí. Dle znalkyně je pro posouzení projektu jako pyramidové hry charakteristické, že se 
jedná  o  vysoce  manipulativní  komunikační  strategii,  resp.  komunikační  manipulaci 
s ovládanými  osobami,  jak  vyplývá  i  ze  znaleckého  posudku  z  oboru  zdravotnictví,  odvětví 
klinická psychologie zpracovaného znalcem PhDr. Slavomilem Hubálkem. Projekt Avalanche 
je z dlouhodobého  hlediska  neudržitelný,  neboť  neumožňuje  společnosti  RHINOCEROS, 
akciová společnost, tímto způsobem dosahovat v budoucnu zisku. Tuto skutečnosti znalkyně 
dovozuje rovněž z účetních závěrek společnosti.  Znalkyně v této souvislosti poukazuje i na 
aktivity  společnosti  v oblasti  cenných  papírů,  které  jsou  obecně  charakterizované  rizikem a 
nejistotou. Rovněž nedávný vývoj na realitních trzích dle znalkyně znejišťuje konstatování o 
dlouhodobé udržitelnosti projektu. Vzhledem k tomu, že společnost RHINOCEROS, akciová 
společnost,  od  roku  2005  nevykazuje  dlouhodobé  závazky  a  její  krátkodobé  závazky 
významně převyšují aktiva společnosti, ztráta společnosti násobně převyšuje základní kapitál, 
dospívá  znalkyně  k závěru,  že  společnost  je  v úpadku.  Dále  znalkyně  ve  svém  znaleckém 
posudku poukazuje na konkrétní chybné údaje v účetních  výkazech,  a  to  i  v těch  případech, 
kdy nebyly auditorem vysloveny výhrady k vedení  účetnictví  společnosti  RHINOCEROS, 
akciová společnost. 
 
197 

Znaleckými posudky č. 12/2005, 15/2009 a 1/2012 Ing. Vlasty Vagnerové, znalkyně z 
oboru  ekonomika,  odvětví  účetní  evidence  byla  zjišťována  hospodářská  situace  obchodní 
společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, v období od roku 1998 do roku 2010. Dle 
znaleckého posudku č. 12/2005 měla obchodní společnost po celé sledované období od roku 
1998 do roku 2004 záporný vlastní kapitál, nevytvářela zisk ani žádný rezervní fond k úhradě 
ztrát z podnikání. V roce  2003  výsledek  hospodaření  obchodní  společnosti  RHINOCEROS, 
akciová společnost, činil dokonce minus 104.054.896,-Kč. Závazky společnosti po sledované 
období  vysoce  převyšovaly  její  celkový  majetek.  Obchodní  společnost  RHINOCEROS, 
akciová  společnost,  financovala  svou  činnost  téměř  výhradně  z prostředků  získaných 
z projektu  Avalanche,  tedy  formou  půjček  od  fyzických  osob.  Představenstvo  obchodní 
společnosti  ani  jednou  neřešilo  nepříznivou  hospodářskou  situaci  tak,  jak  mu  ukládá 
ustanovení § 193 obchodního  zákoníku.  Znalkyně  rovněž  vyjádřila názor, že pokud se bude 
ztráta společnosti každým rokem zvyšovat jako doposud, lze pochybovat o jejím neomezeném 
trvání. Příjmy z projektu jsou vedeny jako přijaté zálohy z půjčky, tedy jako cizí zdroje. Na 
straně druhé výdaje spojené s projektem jsou účtovány jako náklady a prohlubují tak ztrátu 
společnosti. V aktivech společnosti jsou navíc od roku 2001 ocenitelná práva know-how od 
společnosti  AVALANCHE  International  Ltd.  V roce 2001 byla uvedená práva know-how 
v pořizovací  hodnotě  4.096.000,-  Kč  a  v letech 2002 až 2004 v hodnotě  7.476.000,-  Kč. 
Uvedený nehmotný majetek je v souladu s platnými právními předpisy odepisován. Znalkyně 
dále zjistila, že přestože společnost nakoupila velké množství cenných papírů a tyto následně 
převedla na své věřitele, přesto je nadále evidovala ve svém účetnictví. V letech 2000 až 2003 
bylo zakoupenou 8740 cenných papírů a z toho bylo převedeno na klienty společnosti 5416 
cenných papírů. O převodech není účtováno a uvedené cenné papíry nadále vede společnost 
na svém účtu 06910. Obdobně v případě zpětných nákupů od klientů o celkovém počtu 723 
cenných papírů účtuje dvakrát, a to jak na účtu 06910, tak na účtu 06930. Výnosy z projektu 
Avalanche  převážně  tvoří  úroky  z cenných  papírů.  Závazky  společnosti  vůči  fyzickým 
osobám činily ke dni 31. 12. 2004 částku ve výši 367 miliónů Kč. Nelze opomenout ani to, že 
došlo  ke  zkreslení  ztráty  společnosti  za  rok  2004  o  částku  ve  výši  23.808.306  Kč,  a  to 
v důsledku  nesprávných  účetních  operací  s kurzovými rozdíly k dluhopisům.  Tedy  při 
správném účtování kurzových rozdílů k předmětným dluhopisům by byla ztráta společnosti a 
současně  i  výsledek  hospodaření  za  rok  2004  o  uvedenou  částku  vyšší,  než  ve  skutečnosti 
společnost vykazuje. Z daňového přiznání za rok 2005 a k tomu přiložené rozvahy a výkazu 
zisku  a  ztráty  vyplývá,  že  výsledek  hospodaření  společnosti  činí  minus  10.915.624,-Kč. 
Vlastní projekt Avalanche negeneroval žádný zisk.  
 
Ve  znaleckém  posudku  č.  15/2009  znalkyně  Ing.  Vlasta  Vagnerová  poukazuje  na 
zprávy auditora za roky 2004 až 2006,  které  obsahují  tzv.  záporný  výrok,  tedy  že  účetní 
závěrky nepodávají věrný a poctivý obraz aktiv, pasiv a finanční situace společnosti. Ztráty 
vykázané v letech 2005 až 2008 snížily vlastní kapitál na minus 286 mil. Kč. Společnost stále 
nemá  vytvořen  žádný rezervní fond. Z dostupné  dokumentace  je  zřejmé,  že  účetnictví 
společnosti  není  věnována  patřičná  pozornost.  Nesprávným  vykazováním  dochází  ke 
zkreslení struktury bilance a k výraznému  zkreslení  finanční  analýzy,  která  by  na  základě 
198 

takových  účetních  závěrek  byla  zpracována.  Přiznání  k dani z příjmů  právnických  osob  za 
sledované roky 2005 až 2008 včetně účetních závěrek, které jsou jejich povinnou přílohou, 
svědčí o tom, že účetnictví není vedeno v souladu s platnými předpisy. 
 
Dle  závěru  znaleckého  posudku  č.  1/2012  se  podává,  že  v letech 2005 až 2010 
nejvyšší podíl na celkových výnosech zaujímají provize z realit.  Výše  a  struktura  výnosů 
společnosti  za  jednotlivé  sledované  roky  vyplývá  z přílohy  č.  1.  znaleckého  posudku.  Ve 
sledovaném období společnost dosáhla zisku v roce 2006, 2008, 2009 a 2010. Jeho výše je 
ovlivněna ve značné míře tvořením či rozpouštěním opravných položek k majetku především 
k dlouhodobému  finančnímu  majetku  a  pohledávkám.  Kdyby  společnost  respektovala 
doporučení  auditora  ke  zreálnění  hodnoty  tvorby  aktiv  tvorbou  dostatečných  opravných 
položek k majetku,  byly  by  ztráty  společnosti  daleko  vyšší.  Společnost  však  nerespektovala 
zásadu opatrnosti, tj. zásadu, podle níž vykazovaná aktiva (majetek) nesmí být nadhodnocena 
a pasiva (závazky) podhodnocena. Výše a struktura nákladů společnosti v jednotlivých letech 
vyplývá z přílohy  č.  3.  znaleckého  posudku.  Nejvyšší  podíl  tvoří  náklady  na  služby, 
především  vyplácené  provize  z projektu Avalanche a z realit. Ve vykázaných nákladech se 
projevuje  značná  chybovost  účetnictví  popisovaná  i  v předchozím  znaleckém  posudku  č. 
15/2009. Například kurzový zisk je vykázán jako minusová kurzová ztráta, mimořádný výnos 
jako minusový  mimořádný  náklad  apod.  Tímto  dochází  ke  zkreslování  celkových  výnosů  i 
nákladů  s dopadem  především  do  těch  ukazatelů  finanční  analýzy,  které  vycházejí  z údajů 
výkazů zisků a ztrát. Výše vlastního kapitálu byla v jednotlivých letech ovlivňována pouze 
výsledkem  hospodaření  za  příslušný  rok.  Ve  všech  sledovaných  letech  je  vlastní  kapitál 
vykazován ve značných záporných hodnotách, jak vyplývá z přílohy č. 4 znaleckého posudku. 
Společnost  nemá  vytvořen  žádný  rezervní  fond,  přestože  dle  zápisů  z valné hromady 
společnosti  ze  dne  22.  6.  2009,  22.  2.  2011  a  19.  9.  2011  bylo  rozhodnuto  o  doplnění  a 
následně i naplnění rezervního fondu. K tomu ovšem dle znalkyně nedošlo. Navíc v případě 
valné hromady ze dne 19. 9. 2011 znalkyně poukazuje na to, že bylo rozhodnuto o zisku před 
zdaněním a nikoli o čistém zisku. Výše a struktura závazků vyplývá z přílohy č. 5 znaleckého 
posudku. Více než 90 % podíl na celkových závazcích mají závazky z titulu půjček a úroků 
z nich. Do roku 2008 byly vykazovány jako krátkodobé, tedy splatné do 1 roku, v letech 2009 
a 2010 jsou v rozvaze vykazovány jako dlouhodobé.  Ve všech sledovaných letech jsou 
závazky  společnosti  vyšší  než  její  majetek.  Z tohoto  pohledu  je  společnost  předlužena  po 
celou dobu své existence. Vzhledem k tomu, že společnost nemá dostatek likvidních zdrojů na 
úhradu krátkodobých závazků z titulu požadovaného vrácení částek, původně přijatých jako 
půjčky, lze konstatovat, že není schopna plnit své splatné závazky, a to minimálně od doby, 
kdy  klienti  začali  uplatňovat  své  pohledávky.  Dle  znalkyně  je  nereálné,  aby  společnost 
s ohledem na výši záporného kapitálu do roku 2021 vyrovnala ztrátu z minulých let, jak 
opakovaně deklaroval obviněný MUDr. Petr Gaertner na valných hromadách společnosti ze 
dne 22. 6. 2009, 22. 2. 2011 a 19. 9. 2011. Znalkyně zde poukazuje na to, že by společnost 
musela mít po dobu 10 let čistý zisk minimálně 26.000.000,- Kč a navíc očekávat zhodnocení 
držených  cenných  papírů.  Účetnictví  společnosti  nebylo  vedeno  v souladu s platnými 
právními  předpisy.  Především  nebyla  dodržována  zásada  opatrnosti.  Účetnictví  i  účetní 
199 

závěrky vykazují značné množství formálních chyb. Hodnoty ukazatelů finanční analýzy jsou 
nezbytné pro hodnocení podnikatelských subjektů, je však třeba používat pravdivé veličiny 
vycházející z účetnictví,  které  podává  věrný  obraz  hospodaření  a  respektuje  účetní  zásady, 
především zásadu opatrnosti. Pokud by byla zevšeobecněna rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 
o neplatnosti smluv o zajišťovacím převodu vlastnického práva a tedy i smluv o půjčkách, 
došlo  by  nejspíš  ke  splatnosti  závazků  z přijatých  půjček.  Tyto  závazky  však nejsou 
v současnosti  kryty  finančními  prostředky  ani  veškerým  majetkem  společnosti.  Zásadní 
otázkou  je,  zda  je  reálné,  že  budou  tyto  zdroje  vytvořeny  v době  splatnosti  držených 
dluhopisů.  
 
Ze znaleckého posudku z oboru ekonomika zpracovaného znaleckým ústavem A – 
Consult plus, spol. s r.o., s rozsahem znaleckého oprávnění pro ceny a odhady cenných papírů 
se podává, že  Strips je zkratkové slovo – akronym – vytvořené z prvních písmen anglického 
spojení „Separate Trading of Registered Interest and Principal of Securities“. Stripsy jsou 
zaknihované dluhopisy. Každý Strips je tzv. zero-bond dluhopisem, tj. dluhopisem s nulovým 
kupónem. V roce 1985 byly Stripsy zavedeny Ministerstvem financí USA jako nástroj pro 
efektivní řízení vládního dluhu. Dluhopis prodávaný na diskontovaném základě je dluhopis, 
který  za  celou  dobu  své  existence  přinese  svému  majiteli  pouze  jednu  platbu,  a  to  v den 
splatnosti.  Nominální hodnota dluhopisu je uvedena na jeho plášti, pokud je dluhopis 
v listinné podobě, nebo je nominální hodnota dluhopisu uvedena v evidenci u zaknihovaných 
dluhopisů.  Z ekonomického hlediska jsou Stripsy vysoce bonitním dluhopisem. 
Z ekonomického hlediska je potenciální cena –  hodnota  –  Stripsů  ekvivalentně  hodnota 
dluhopisů  prodávaných  na  diskontovaném  základě  determinována  nominální  částkou 
v amerických dolarech, kterou majitel Stripsu dostane v době  jeho  splatnosti,  dále  dobou  do 
jeho  splatnosti,  velikostí  míry  výnosnosti  alternativní  investiční  příležitosti  a  velikostí 
měnového  kurzu  české  koruny  vůči  americkému  dolaru.  Cena  dluhopisů  Stripsů  s velkou 
zbytkovou  splatností  například  20  let  je  mimořádně  citlivá  na  vývoj  úrokové  sazby. 
Mimořádné kolísání cen Stripsů s velkou zbytkovou splatností není neobvyklé, nestandardní 
či poškozující. Kolísání cen Stripsů je vyjádřením dnešní nejistoty týkající se velmi vzdálené 
budoucnosti. Podle ekonomické teorie neexistuje přesný způsob, jak dopředu poznat budoucí 
vývoj hodnot jakéhokoliv finančního aktiva, a to včetně měn. Z ekonomického hlediska lze o 
budoucím vývoji hodnoty Stripsu  pouze prohlásit to, že v okamžiku jeho splatnosti bude tržní 
cena Stripsu rovna nominální hodnotě Stripsu v USD, tedy nominální hodnotě Stripsu  v USD 
x měnový kurz CZK/1 USD v době splatnosti Stripsu. Z ekonomického hlediska proto nelze 
určit  či  předpovědět,  zda  cena  Stripsu  v době  do  jeho  splatnosti  bude  růst,  klesat  či  kolísat. 
Lze pouze určit, že cena Stripsu bude vždy nižší nežli je nominální hodnota Stripsu.  
 
 
Na základě shora uvedených důkazů opatřených a provedených v rámci přípravného 
řízení trestního lze bez důvodných pochybností učinit závěr, že skutky popsané ve výrokové 
části  obžaloby  se  staly,  tyto  vykazují  znaky  uvedených  trestných  činů,  a  že  je  spáchali 
obvinění.   
 
200 

Ve vztahu ke skutku pod bodem 1. výrokové části obžaloby, ve kterém je spatřován 
pokračující zločin podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku, nutno nejprve uvést 
následující. 
 
Předpokladem k naplnění skutkové podstaty zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 5 
písm. a) tr. zákoníku je, aby  pachatel uvedl poškozeného či jinou osobu v omyl nebo využil 
jeho  omylu  nebo  mu  zamlčel  podstatné  skutečnosti  a  tento  v důsledku  omylu  či  neznalosti 
všech  podstatných  skutečností  učinil  majetkovou  dispozici,  čímž    dojde  ke  vzniku  škody 
velkého rozsahu, tedy škody nejméně ve výši 5.000.000,- Kč, která se  projeví v majetkové 
sféře  poškozeného, a zároveň dojde k obohacení pachatele či jiné osoby. Současně platí, že 
musí  být  dána  příčinná  souvislost  mezi  omylem  určité  osoby  nebo  její  neznalostí  všech 
podstatných skutečností  a jí učiněnou majetkovou dispozicí a dále příčinná souvislost mezi 
touto dispozicí na straně jedné a škodou na cizím majetku a obohacením pachatele nebo jiné 
osoby  na  straně  druhé  (R  5/2002).  Škoda  je  chápána  jako  újma,  která  nastala  v majetkové 
sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná v penězích (R 55/1977). Za skutečnou škodu 
se  pak  považuje  újma  spočívající  ve  zmenšení  majetkového  stavu  poškozeného  a 
reprezentující majetkové hodnoty, které by bylo nutno vynaložit, aby došlo k uvedení věci do 
předešlého stavu. Ušlým ziskem je nenastalé zvětšení – rozmnožení – majetku poškozeného, 
které  bylo  možno  důvodně  očekávat  s  ohledem  na  pravidelný  běh  věcí,  kdyby  zde  nebylo 
škodné události vzniklé v důsledku  spáchaného  trestného  činu  (srov.  usnesení  Nejvyššího 
soudu  ČR  ze  dne  27.  3.  2012  č.j.  5  Tdo  92/2012  –  25).  Trestný  čin  podvodu  dle  §  209  tr. 
zákoníku je dokonán obohacením pachatele nebo jiného. Trestný čin podvodu je úmyslným 
trestným  činem,  když  k naplnění  subjektivní  stránky  postačí  zavinění  ve  formě  úmyslu 
nepřímého dle § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, jak vyplývá z dikce ustanovení § 13 odst. 2 
tr. zákoníku.   
 
Na  základě  dosavadních  skutkových  zjištění,  jakož  i  z  vlastního  popisu  skutkového 
děje  specifikovaného  v bodě  1.  výrokové  části  obžaloby  lze  bez dalšího konstatovat, že 
společné protiprávní jednání obviněných MUDr. Petra Gaertnera, MUDr. Michala Martinka a 
Ing.  Miloše  Prücknera  naplňuje  všechny  obligatorní  znaky  skutkové  podstaty  zločinu 
podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku včetně úmyslného zavinění.   
 
Jsou  to  obvinění  MUDr.  Petr  Gaertner,  MUDr.  Michal  Martinek  a  Ing.  Miloš 
Prückner, kteří jako členové představenstva, tedy kolektivního statutárního orgánu obchodní 
společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, rozhodli o realizaci projektu Avalanche, jak 
vyplývá ze zápisu z jednání  představenstva  společnosti  ze  dne  11.  5.  2000.  Z téhož zápisu 
rovněž vyplývá, že za realizaci projektu Avalanche odpovídá představenstvo společnosti. Tato 
skutečnost  se  kromě  jiného podává i z dalších  zápisů  z jednání  představenstva  společnosti. 
Z tohoto  pohledu  se  jako  nedůvodná  jeví  obhajoba  obviněného  Ing.  Miloše  Prücknera 
založená  na  tom,  že  za  projekt  Avalanche  nebyl  odpovědný  a  že  jej  posuzoval  pouze 
z daňového  a  účetního  hlediska. V této  souvislosti  ostatně  nelze  pominout  ani  to,  že  to  byl 
právě obviněný Ing. Miloš Prückner, kdo dne 3. 1. 2001 na jednání představenstva přednesl 
201 

zprávu o zhodnocení dosavadního vývoje projektu Avalanche a zodpověděl dotazy ostatních 
členů  představenstva,  tedy  spoluobviněných  MUDr.  Petra  Gaertnera  a  MUDr.  Michala 
Martinka. Nakonec obviněný Ing. Miloš Prückner sám ve své výpovědi připustil, že jako člen 
představenstva  společnosti  je  osobou  odpovědnou  za  vrácení  půjček  věřitelům  společnosti, 
tedy poškozeným.  Aktivní  účast  obviněných  MUDr.  Petra  Gaertnera  a  MUDr.  Michala 
Martinka  na  projektu  Avalanche  je  kromě  zmíněných  zápisů  z jednání  představenstva  a 
výpovědi  spoluobviněného  Ing.  Miloše  Prückner  prokazována  celou  řadou  listinných 
materiálů a svědeckými výpověďmi. Zde lze například poukázat na výpověď svědka MUDr. 
Luboše  Říhy,  který  potvrdil,  že  obvinění  MUDr.  Petr  Gaertner  a  MUDr.  Michal  Martinek 
prezentovali  projekt  Avalanche  na  samém  počátku  v roce  2000,  když  později  se  účastnili 
manažerských kurzů.  Rovněž  svědkyně  Mgr.  Jaroslava  Hvězdová  potvrdila,  že  na  jaře  roku 
2000 byli svoláni vybraní obchodní zástupci společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, 
na  poradu,  kde  jim  obvinění  MUDr.  Petr  Gaertner  a  MUDr.  Michal  Martinek  představili 
projekt Avalanche. Účast obviněných MUDr. Petra Gaertnera a MUDr. Michala Martinka na 
prezentacích  a  dalších  akcích  pořádaných  v rámci projektu Avalanche vyplývá i ze 
svědeckých výpovědí  Jaromíra  Maška,  Jiřího  Staška,  Ing.  Marka  Tůmy,  Michala  Šulce  a 
dalších. Účast všech tří obviněných na podvodném vylákání půjček je dána i tím, že vlastní 
smlouvy  o  půjčce  a  další  smluvní  dokumentaci  v souladu  se  stanovami  společnostmi 
uzavíralo  představenstvo  společnosti  zastoupené  jeho  předsedou,  tedy  obviněným  MUDr. 
Petrem Gaertnerem.  
 
Podvodného  jednání  se  obvinění  dopustili  tím,  že  jako  členové  kolektivního 
statutárního  orgánu  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  prostřednictvím 
stávajících členů projektu Avalanche a dalších osob vylákali od poškozených jakožto zájemců 
o vstup do projektu částky ve výši 68.000,- Kč, a to formou písemných půjček splatných po 
20  letech,  přičemž  tak  činili  pod  různými  záminkami,  když  jednak  vědomě  předstírali 
okolnosti, které nebyly v souladu se skutečným stavem věci, a jednak záměrně zamlčeli, resp. 
neuvedli  podstatné  skutečnosti,  které  nepochybně  byly  významné  pro  rozhodnutí 
poškozených poskytnout ve prospěch společnosti půjčku ve výši 68.000,- Kč.  
 
Z provedeného dokazování vyplývá, že poškození uvedení ve výrokové části obžaloby 
v době  uzavření  smlouvy  o  půjčce  věřili,  že  jim  bude  částka  ve  výši  68.000,-Kč  včetně 
smluvních úroků vrácena, dále věřili, že na ně budou převedeny 2 kusy cenných papírů tzv. 
Stripsů  a  že  tyto  jsou  spolehlivou  garancí  vrácení  půjčky,  event.  výhodnou  investicí 
přinášející nadstandardní zisk v době  jejich  splatnosti,  neboť  jsou  garantovány  vládou 
Spojených států amerických. Zde je namístě poukázat na svědeckou výpověď Mgr. Tomáše 
Kafky, který uvedl, že na prezentaci projektu Avalanche bylo sděleno, že vrácení půjčky ve 
výši 68.000,-  Kč  je  100  %  zajištěno  2  dluhopisy  s nejvyšší  garancí  vlády  Spojených  států 
amerických. Taktéž z výpovědi svědka Ing. Marka Tůmy vyplynulo, že neměl pocit žádného 
rizika, když společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, poskytl půjčku ve výši 68.000,- 
Kč  na  dobu  20  let,  neboť  vrácení  půjčky  mu  bylo  garantováno  dluhopisy  Spojených  států 
amerických.  Dle  svědka  Mariana  Sinkovicze  byli  na  prezentaci  projektu  ujišťováni,  že  o 
202 

vložené  peněžní  prostředky  nemohou  přijít,  i  kdyby  nic  nevydělali.  Rovněž  svědek  Ing. 
Mojmír  Neuschl  měl  pocit,  že  nemůže  prodělat,  neboť  vrácení  půjčky  bylo  zajištěno 
americkými cennými papíry. Svědek JUDr. Jiří Brož očekával velký finanční zisk, když se 
domníval, že cenné papíry budou mít v roce 2020 hodnotu 130.000,-  Kč.  Svědek  Ing. 
Alexandr Fajkus měl pocit, že půjčka bude slušně zhodnocena. Z výpovědi svědkyně Jiřiny 
Homolové vyplynulo, že peněžní prostředky vložené do společnosti budou zhodnoceny do 5 
let.  Rovněž  z důvodu  zhodnocení  vložených  peněžních  prostředků  vstoupil  do  projektu 
Avalanche i svědek Prof. PhDr. Karel Čepička, CSc. Svědkyně Miroslava Macečková uvedla, 
že společnost RHINOCEROS, akciová společnost, byla představena jako špičková společnost 
v oblasti  poskytování  finančních  služeb,  která  je  schopna  zhodnotit  vloženou  částku. 
Přesvědčivým  argumentem  pro  ni  byla  možnost  obchodovat  s americkými akciemi a s tím 
související předpokládaný růst kurzu amerického dolaru, který měl být až 75,- Kč za 1,- USD. 
Svědkyně  Miroslava  Bazalová  se  domnívala,  že  pokud  půjčku  neuhradí a do projektu 
Avalanche nevstoupí, tak přijde o šanci zhodnotit své peníze.  
 
Naprostá  většina  poškozených  věřila,  že  svou  účastí  na  projektu  Avalanche  nebo 
později  na  jeho  realitní  divizi  pod  označením  Avareal  získají  v poměrně  krátké  době  při 
vynaložení  minimálního  úsilí  pravidelné  a  nadstandardní  příjmy  z vlastní  činnosti  a  činnosti 
osob  jimi  do  projektu  přivedených.  Například  svědek  Dezider  Petrovič  vnímal  projekt 
Avalanche  jako  velkolepou  finanční  akci,  kdy  účastí  na  projektu  lze  dosáhnout  vysokých 
zisků.  Dle  svědka  Ing.  Mojmíra  Neuschla  byl projekt Avalanche prezentován jako cesta 
k rychlému  zbohatnutí.  Svědka  Zbyňka  Taubeho  přesvědčil  příslib  rychlé  návratnosti 
investice. Tím, že by si vybudoval obchodní síť, měl by pravidelné provize z činnosti členů 
jeho sítě. Svědek Ing. Marek Tůma předpokládal trvalost příjmů. Dle svědka Viléma Galčana 
si účastí v projektu Avalanche měl v relativně krátké době vydělat statisíce. Svědek Bohumír 
Pustka v rámci prezentace projektu Avalanche nabyl přesvědčení, že se jedná o nový úspěšně 
se rozvíjející business. Dle svědka Mgr. Hynka Marečka byl projekt Avalanche prezentován 
jako  dokonalý  systém,  ve  kterém  stačí  pracovat  pouze  na  začátku.  Navíc  i  pasivní  účast 
v projektu  neměla  být  ztrátovou  investicí  z důvodu  zajištění  půjčky  dluhopisy.  Svědka 
Mojmíra  Nováka  přesvědčilo,  že  členové  projektu  Avalanche  vydělávali  100.000,-  Kč 
měsíčně. Na svědka Mgr. Vojtěcha Pokorného zapůsobilo, jak účastníci projektu Avalanche 
zbohatli  a  že  Jaromír  Mašek  starší  vydělával  300.000,-  Kč  měsíčně.  Svědek  Jan  Hübner 
potvrdil, že na prezentaci projektu Avalanche bylo sděleno, že účastí v projektu lze mít roční 
výdělek  ve  výši  kolem  1.000.000,-  Kč.  Na  svědka  Bedřicha  Tošera  působila  prezentace 
projektu Avalanche tak,  že je lehké vydělat peníze. Rovněž dle svědka  Petra  Zadražila byl 
projekt Avalanche prezentován jako jednoduchá cesta ke zbohatnutí. Na prezentaci byli 
zahlceni informacemi o tom, že vstupem do projektu nemohou prodělat. Z trestního oznámení 
poškozené  Anny  Hudečkové  vyplývá,  že  účastí  na  projektu  Avareal  si  měli  vydělat  velmi 
nadprůměrné peníze. 
 
Způsob  prezence  projektu  Avalanche  a  příslib  zdánlivě  rychlého,  snadného  a 
spolehlivého  zbohatnutí  byl  přesvědčivým  a  rozhodujícím  důvodem  pro  poškozené,  aby 
203 

poskytli ve prospěch společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, půjčku ve výši 68.000,- 
Kč  a  splnili  tak  obligatorní  podmínku  pro  vstup  do  tohoto  projektu.  Většina  poškozených 
popsala  prezentaci  projektu  Avalanche  a  následně  i  projektu  Avareal  jako  přesvědčivou, 
precizně  připravenou  a  profesionálně  zvládnutou.  Hlavním  cílem  prezentace  projektu 
Avalanche bylo získávání nových zájemců o vstup do projektu, z čehož plynula stávajícímu 
účastníku projektu provize ve výši 10.350,- Kč za každého nového získaného člena. Svědek 
Jiří Týř se domnívá, že v projektu Avalanche nehrál hlavní roli prodej finančních produktů, 
nýbrž vybírání vstupních poplatků na základě smlouvy o půjčce. Dle svědka Mgr. Vojtěcha 
Pokorného byla prezentace projektu na špičkové psychologické úrovni. Dle svědkyně Anny 
Hudečkové  byla  na  prezentaci  projektu  Avareal  navozena  atmosféra,  že  si  člověk  může 
vydělat a zajistit bezstarostný život se spoustou peněz a žít si tak na „vysoké noze“. Svědek 
Bedřich  Tošer  zpětně  hodnotí  prezentaci  projektu  Avalanche  jako  tzv.  „vymývání  mozků“. 
Dle svědka přednášející používali různé triky, jak působit na lidi. Například jim sdělili, aby si 
sáhli pod židli a jeden z nich vytáhl 500,-  Kč.  Přednášející  je  přesvědčili,  že  úplně  každý  si 
může  vydělat  peníze,  neboť  je  to  velmi  jednoduché.  Podle  svědka  Vladimíra  Leníčka  byla 
prezentace projektu Avalanche velice působivým divadlem, které na všechny dělalo obrovský 
dojem. V souladu s výpověďmi  svědků  jsou  i  závěry  znaleckého  posudku  z oboru 
zdravotnictví,  odvětví  klinická  psychologie.  Znalec  dospěl  k závěru,  že  prezentace  projektu 
Avalanche je z psychologického hlediska komunikační manipulací, resp. komunikační lstí ve 
smyslu zručného zacházení se zúčastněnými lidmi, jejich rafinovaného získávání, motivování, 
ovládání  a  ovlivňování  za  účelem  vlastního  obohacování. Z psychologického hlediska je 
využívána taktika manipulace, předstírání a obelhávání. Komunikační manipulace spočívá ve 
vědomém,  zručném  a  cíleném  zacházení  manipulátora  či  manipulátorů  s manipulovanými 
účastníky. Je rafinovaným, vědomě podvodným a nečestným ovládáním a ovlivňováním. Dle 
názoru znalce byla motivace organizátorů projektu Avalanche zištná.  
  
Z provedeného  dokazování,  zejména  však  ze  svědeckých  výpovědí  poškozených 
vyplynulo, že zájemci o vstup do projektu Avalanche a Avareal nebyli v době před uzavřením 
smlouvy o půjčce, ale ani následně seznámeni s reálnou hospodářskou a majetkovou situací 
společnosti RHINOCEROS, akciová společnost. Nelze mít důvodné – rozumné – pochybnosti 
o  tom,  že  pokud  by  jednotliví  poškození  věděli,  že  společnost RHINOCEROS, akciová 
společnost, od roku 1998 nedosahuje žádného zisku, svou činnost téměř výhradně financuje 
z peněžních  prostředků  získaných  formou  půjček  od  fyzických  osob,  samotný  projekt 
Avalanche negeneruje žádný zisk a že dle zpráv auditorů je společnost předlužena a měla by 
tak podat návrh na prohlášení konkursu, nedošlo by z jejich strany k poskytnutí  půjčky. 
Obvinění  jako  osoby  odpovědné  za  realizaci  projektu  Avalanche  si  těchto  skutečností  byli 
vědomi,  proto  nepříznivé  informace  o  hospodářské  a  majetkové  situaci  společnosti  před 
poškozenými úmyslně zamlčeli. 
 
Závěr o naplnění subjektivní stránky zločinu podvodu podle  § 209 odst. 1, 5 písm. a) 
tr. zákoníku vyplývá nejen z charakteru  a  způsobu  protiprávního  jednání  obviněných 
204 

popsaného pod bodem  1.  výrokové  části  obžaloby,  ale  i  z dalších  –  dosud  nezmíněných  –
rozhodných skutečností.  
 
Na  podvodný  úmysl  lze  především  usuzovat  z toho,  že  obvinění  v postavení  členů 
představenstva  byli  seznámeni  s hospodářskou  a  majetkovou  situací  společnosti 
RHINOCEROS, akciová společnost, přesto přijímali od poškozených jakožto zájemců o vstup 
do  projektu  Avalanche  půjčky,  když  si  navíc  byli  vědomi  toho,  že  společnost  nevyvíjela 
takové  podnikatelské  aktivity,  na  základě  kterých  by  vytvářela  zisk  a  mohla  tak  dostát 
závazkům vyplývajících ze smluv o půjčce a vrátit svým věřitelům půjčky včetně sjednaného 
úroku z prodlení. Uvedené platí tím spíše, že v době od 25. 5. 2000 do 23. 8. 2006, kdy bylo 
zahájeno  trestní  stíhání  obviněných,  jediným  významným  existenčním  zdrojem  příjmů  pro 
společnost nebyly peněžní prostředky z jejího podnikání, nýbrž z přijatých půjček. Ostatně i 
obviněný  Ing.  Miloš  Prückner  potvrdil,  že  podstatou  projektu  Avalanche  bylo  získávání 
půjček od budoucích členů sítě. V této souvislosti lze poukázat na závěry znaleckého posudku 
z oboru  ekonomika,  odvětví  řízení,  plánování  a  organizace  ekonomiky,  specializace 
financování organizací a podniků, ze kterého vyplývá, že projekt Avalanche není tzv. multi-
level marketingem, nýbrž tzv. pyramidovou hrou. Projekt  Avalanche je z dlouhodobého 
hlediska  neudržitelný,  neboť  neumožňuje  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost, 
tímto  způsobem  v budoucnu dosahovat zisku. Nejen s poukazem  na  argumentaci  znalkyně 
Doc.  Ing.  Ivany  Faltové  Leitmanové,  CSc.,  lze  učinit  závěr,  že  peněžní  prostředky  získané 
půjčkami  od  5851  fyzických  osob,  na  čemž  byla  v rozhodné  době  principielně  založena 
podstata fungování projektu Avalanche a následně i jeho pozměněná forma pod označením 
Avareal, nelze považovat za zisk společnosti, nýbrž za závazek společnosti uvedené peněžní 
prostředky  včetně  smluvního  úroků  v budoucnu vrátit. Z tohoto  pohledu  vlastní  činnost 
společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  realizovanou  v  rámci  projektu  Avalanche, 
jež je dlouhodobě neudržitelným a podvodným  modelem, nelze považovat za podnikání ve 
smyslu § 2 odst. 1 obchodního zákoníku. 
 
O  podvodném  úmyslu  obviněných  samozřejmě  svědčí  i  to,  že  započali  realizovat 
projekt  Avalanche  založený  na  příjímání  půjček  od  fyzických  osob  v době,  kdy  věděli  o 
nepříznivých výsledcích podnikání společnosti, které se navíc v době páchání trestné činnosti 
výrazně prohlubovaly, jak vyplývá z jednotlivých zpráv auditorů Ing. Josefa Chmatila a Ing. 
Jiřího  Fišera,  ale  i  ze  závěrů  znaleckých  posudků  z oboru  ekonomika,  odvětví  účetní 
evidence.  Koneckonců  existence  nepříznivé  hospodářské  a  finanční  situace  společnosti 
RHINOCEROS, akciová společnost, v době před dnem 25. 5. 2000 se podává i z výpovědi 
obviněného  Ing.  Miloše  Prücknera,  který  uvedl,  že  společnost  měla  finanční  problémy  se 
splácením  úvěru  na  koupi  zámečku  a  projekt  Avalanche  měl  situaci  zlepšit.  V souladu 
s výpovědí  obviněného  Ing.  Miloše  Prücknera  je  rovněž  svědecká  výpověď  účetní  Hany 
Kovářové,  která  uvedla,  že  v době,  kdy  nastoupila  do  společnosti  RHINOCEROS,  akciová 
společnost, tato na tom nebyla dobře, neboť byla ve ztrátě. Někdy v polovině roku 2000 se 
rozjel projekt Avalanche a situace se zlepšila.  
 
205 

Pro posouzení, zda a v jaké formě je dáno zavinění obviněných, je významné zjištění, 
že  obvinění  v případech,  ve  kterých  byly v době  od  25.  5.  2000  do  2.  12.  2003  uzavřeny 
s 4872 poškozenými smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva, spoléhali na velmi 
nejistou budoucí událost, s níž  nemohli  počítat,  že  skutečně  nastane.  Reálné  možnosti 
prognózy  vývoje  měnových  kurzů  vyplývají z odborného  vyjádření  České  národní  banky  a 
znaleckého posudku z oboru ekonomika zpracovaného znaleckým ústavem A – Consult plus, 
spol. s r.o., s rozsahem  znaleckého  oprávnění  pro  ceny  a  odhady  cenných  papírů.  Z tohoto 
pohledu  obhajoba  obviněných  založená na tom, že spoléhali, resp. nadále spoléhají na 
příznivý vývoj kurzu amerického dolaru vůči české koruně po 20 letech, v důsledku čehož by 
2 kusy cenných papírů tzv. Stripsů spolehlivě zajišťovaly vrácení půjčky ve výši 68.000,- Kč 
s příslušenstvím,  není  relevantní.  Nutno  zdůraznit,  že  všichni  tři  obvinění  ve  svých 
výpovědích připustili, že vývoj měnového kurzu amerického dolaru vůči české koruně nemusí 
být  příznivý.  Obviněný  MUDr.  Michal  Martinek  navíc  výslovně  uvedl,  že  společnost 
neprováděla žádné šetření k vývoji kurzu amerického dolaru vůči české koruně, neboť nikdo 
není schopen určit, zda měnový kurz bude klesat či stoupat. Při snížení měnového kurzu se 
budou muset smířit s tím, že nesou vyšší podnikatelské riziko. V době, kdy byly uzavírány 
jednotlivé smlouvy o půjčce, žádným způsobem nereagovali na změny ve vývoji výše kurzu 
amerického dolaru vůči  české koruně. Obdobně  vypovídal i obviněný  Ing. Miloš Prückner, 
který uvedl, že nikdo na světě neví, jak se bude vyvíjet kurz amerického dolaru vůči české 
koruně. Případné pojištění proti kurzovým rozdílům neměli, neboť na tak dlouhou dobu by je 
nikdo  nepojistil  a  navíc  by  to  bylo  neúměrně  drahé.  Právě  s poukazem  na  výpovědi 
obviněných lze dospět k závěru, že byli minimálně srozuměni s tím, že výše měnového kurzu 
amerického dolaru vůči české koruně nebude v takové výši, aby v případě, že 2 kusy cenných 
papírů budou na poškozené převedeny, tyto byly spolehlivou garancí vrácení půjčky. Navíc 
z provedeného dokazování vyplývá, že poškození byli nepravdivě  utvrzováni  v  tom,  že 
převodem  2  cenných  papírů  Stripsů  na  jejich  osobu  na  základě  smlouvy  o  zajišťovacím 
převodu vlastnického práva bude nejen spolehlivou garancí vrácení půjčky ve výši 68.000,- 
Kč se sjednaným úrokem, ale i výhodnou investicí přinášející nadstandardní zisk. 
 
Na úmyslné zavinění obviněných ve vztahu ke zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 5 
písm. a) tr. zákoníku lze dále usuzovat z toho,  že  společnost  RHINOCEROS,  akciová 
společnost, v době od 23. 7. 2003 do 9. 12. 2003 pod příslibem převodu 2 cenných papírů 
Stripsů uzavřela s 1.032 poškozenými smlouvy o půjčce a smlouvy o zajišťovacím převodu 
vlastnického  práva,  ačkoli  obvinění  jako  členové  představenstva  se  již  dne  23.  7.  2003 
dozvěděli,  že  Komise  pro  cenné  papíry  zahájila  správní  řízení  vůči  společnosti  a  vydala 
předběžné  opatření  ze  dne  21.  7.  2003,  jímž  zakázala  společnosti  podílet  se  na  uzavírání 
komisionářských  smluv  mezi  jednotlivými  novými  účastníky  projektu  Avalanche  a 
obchodníkem s cennými  papíry  Böhm  &  partner  a.s.  Jinými  slovy  řečeno,  ačkoli  obvinění 
věděli,  že  nejsou  schopni,  byť  na  základě  předběžného  opatření  Komise  pro  cenné  papíry, 
splnit  závazky  společnosti  pro  ni  vyplývající  ze  smluv  o  půjčce  a  zajišťovacím  převodu 
vlastnického  práva,  přesto  pod  nepravdivým  příslibem  převodu  cenných  papírů  společnost 
přijímala od zájemců o vstup do projektu částky ve výši 68.000,- Kč. 
206 

 
Závěr  o  existenci  podvodného  úmyslu  lze  učinit  i  z toho, že poškození byli na 
prezentacích  projektu  Avalanche  nepravdivě  a  v rozporu s obsahem  následně  jimi 
podepsaných smluv o půjčce a o zajišťovacím převodu vlastnického práva informováni o tom, 
že  jako  účastníci  projektu  mají  možnost  po  20  letech,  kdy  měla  nastat  splatnost  půjček, 
požádat společnost o vrácení půjčky nebo si cenné papíry ponechat, event. je prostřednictvím 
makléře prodat, a to podle toho, jak to bude pro ně výhodnější. V tomto směru lze poukázat 
nejen na výpověď obviněného Ing. Miloše Prücknera, ale i na svědecké výpovědi Ing. Petra 
Tobolíka, Luboše Maršála, Jaromíra Maška a dalších, kteří se podíleli na prezentaci projektu 
Avalanche. Takový to závěr ovšem z uvedených smluv nevyplývá. Naopak interpretací textu 
v bodech III. a IV. smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva lze dovodit, že pokud 
by  společnost  RHINOCEROS,  akciová  společnost, z jakéhokoli  důvodu,  tedy  i  záměrně 
v době do 1 měsíce po splatnosti půjčky nevrátila svému věřiteli částku ve výši 68.000,- Kč 
včetně  smluvního  úroku,  nedošlo  by  ke  zpětnému  převodu  2  kusů  cenných  papírů  na 
společnost  a  věřitel  by  nadále  byl  vlastníkem  cenných  papírů,  avšak  již  bez  omezení 
dispozičního  práva  s  cennými  papíry.  Zároveň  by  byla  pohledávka  věřitele  vyplývající  ze 
smlouvy  o  půjčce  zcela  uspokojena.  Jinými  slovy  řečeno,  dle  výše  interpretovaných 
ustanovení smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva bylo pouze a jen na libovůli 
společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, resp. jejího statutárního orgánu, zda v době 
splatnosti  bude  věřiteli  půjčka  s příslušenstvím  vrácena  či  nikoliv.  Takto  koncipované 
smlouvy svědčí o tom, že obvinění od samého počátku jednali v úmyslu půjčky poškozeným 
nevrátit.  
 
Na podvodný úmysl lze usuzovat i z okolností, za jakých docházelo k uzavírání smluv 
o půjčce. Je postaveno na jisto, jak vyplývá ze svědeckých výpovědí, ale i z obsahu smlouvy o 
půjčce,  že  vlastnímu  podpisu  smlouvy  o  půjčce  a  smlouvy  o  zajišťovacím  převodu 
vlastnického práva vždy předcházelo faktické složení částky ve výši 68.000,- Kč ve prospěch 
společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost.  Dle  výpovědi  svědka  Dezidera  Petroviče 
zájemci o vstup do projektu Avalanche neměli možnost si předem řádně přečíst a prostudovat 
všechny smlouvy, které podepisovali. Na přečtení a podepsání smluv měli čas přibližně 10 až 
15 minut. Obdobně popisuje okolnosti, za jakých došlo k podpisu smluv i poškozená Hana 
Holubinková. Z trestního oznámení poškozené vyplývá, že smlouvy vyplňovali dle instrukcí. 
Z tohoto  důvodu  si  nikdo  nevšiml  rozporů  mezi  obsahem  smluv  a  tím,  co  jim  bylo  v rámci 
prezentace  ústně  řečeno.  Rovněž  svědek  JUDr.  Jiří  Brož  se  domnívá,  že  smlouvy  neměly 
předem  k dispozici,  aby  si  je  mohli  doma  prostudovat.  Koneckonců  s ohledem  na  poměrně 
složité formulace použité zejména ve smlouvě o zajišťovacím převodu vlastnického práva, je 
pochopitelné,  že  si  poškození  nemohli  uvědomit  všechny  právní  důsledky,  které  pro  ně  ze 
smluv  vyplývaly.  O  tom  svědčí  nejen  to,  že  poškození  nebyli  objektivně  schopni  posoudit 
důsledky, které pro ně vyplývaly z velmi nevýhodných smluvních ujednání specifikovaných 
v bodě III. a IV. smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva, ale i že většina z nich 
nevěděla, zda, event. za jakých podmínek mohou odstoupit od smlouvy o půjčce.   
 
207 

Úmyslné zavinění obviněných lze dále dovozovat i z toho, jakým způsobem obvinění 
disponovali s peněžními prostředky získanými od poškozených. V tom směru lze odkázat na 
výsledky finanční analýzy bankovního účtu č. 108111335/0300, na který poškození v době od 
23.  5.  2000  do  22.  5.  2006  složili  ve  prospěch  společnosti  RHINOCEROS,  akciová 
společnost, půjčky v celkové výši 316.880.000,- Kč.  
 
Protiprávním jednáním  obviněných  byly  ke  škodě  5851  poškozených  vylákány 
peněžní  prostředky  v celkové výši 397.868.000,-  Kč  (5851  x  68.000,-Kč).  Tato  částka 
představuje  výnos  z trestné  činnosti,  o  kterou  se obchodní  společnost  protiprávně  obohatila 
v důsledku  trestného  činu  spáchaného  členy  jejího  statutárního  orgánu.  Celková  škoda  činí 
437.654.800,-  Kč, když  skutečné škodě odpovídá částka ve výši 397.868.000,- Kč  a ušlému 
zisku částka ve výši 39.786.800,- Kč. Skutečná škoda (damnum emergens) představuje souhrn 
jednotlivých vylákaných půjček ve výši 68.000,- Kč od 5851 poškozených.  Úšlý zisk (lucrum 
cessans)  odpovídá  souhrnu  jednotlivých  částek  ve  výši  6.800,-  Kč,  kterou  každý  z  5851 
poškozených důvodně očekával, že mu bude společností RHINOCEROS, akciová společnost, 
vyplacena jako smluvní úrok ve výši 0,5 % p.a. z poskytnuté  půjčky  ve  výši  68.000,-  Kč, 
pokud by nedošlo ke vzniku škody v důsledku  obviněnými  spáchaného  zločinu  podvodu 
podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku (5851 x 6.800,- Kč). Celková škoda, která byla 
poškozeným způsobena, odpovídá více jak sedmaosmdesát násobku škody  velkého rozsahu 
ve smyslu § 138 odst. 1 tr. zákoníku.  
 
Dále  nutno  konstatovat,  že  je  dán  vztah  příčinné  souvislosti  mezi  protiprávním 
jednáním obviněných, omylem poškozených, poskytnutím půjček poškozenými, obohacením 
společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, a škodou, která vznikla poškozeným.   
 
Protiprávní jednání obviněných uskutečněné v době od 25. 5. 2000 do 23. 4. 2006 bylo 
posouzeno jako jeden pokračující zločin podvodu podle § 209 odst. 1, 5 tr. zákoníku, neboť 
byly  splněny  všechny  podmínky  uvedené  v ustanovení  §  116  tr.  zákoníku  včetně  blízké 
souvislosti časové.  
 
Trestnost  zločinu  podvodu  byla  posouzena  podle  zákona  č.  40/2009  Sb.,  trestní 
zákoník, ve znění pozdějších právních předpisů, neboť pozdější právní úprava je pro obviněné 
příznivější  než  právní  úprava  účinná  v době,  kdy  byl  trestný  čin  spáchán  (§  2  odst.  1  tr. 
zákoníku).  
 
V rámci  přípravného  řízení  obvinění  opakovaně  namítali,  že  se  s poukazem na 
pravomocné usnesení policejního orgánu Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR, 
Správa Severočeského kraje, pracoviště Most  podle § 159a odst. 1 tr. řádu ze dne 20. 5. 2003 
ČTS: PSV-27/20-Po-2003 domnívali, že se nedopouští trestné činnosti. Z tohoto důvodu mají 
za to, že u nich absentuje zavinění spáchat trestný čin.  
 
208 

K uvedené námitce je potřeba nejprve uvést, že usnesení o odložení věci podle  § 159a 
odst. 1 tr. řádu nevytváří překážku věci pravomocně rozhodnuté tzv. rei iudicatae, neboť není 
ve  výčtu  rozhodnutí  uvedených v §  11  odst.  1  písm.  f),  g)  a  h)  tr.  řádu.  Z tohoto pohledu 
argumentace obhajoby usnesením policejního orgánu Služby kriminální policie a vyšetřování 
Policie ČR, Správa Severočeského kraje, pracoviště Most  podle § 159a odst. 1 tr. řádu ze dne 
20. 5. 2003 ČTS: PSV-27/20-Po-2003, kterým bylo odloženo podezření ze spáchání trestného 
činu podvodu dle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákona, není relevantní. V této souvislosti navíc 
nelze  přehlédnout,  že  se  nejedná  o  zcela  totožnou  věc.  V tomto  směru  nutno poukázat na 
popis skutkového děje ve výrokové části obžaloby na straně jedné a  popis skutkového děje 
v citovaném usnesení o odložení věci podle § 159a odst. 1 tr. řádu na straně druhé, a to včetně 
zvolené právní kvalifikace, která je v obou  případech  odlišná. Dále je nutno podotknout, že 
obvinění započali s trestně relevantním jednáním již dne 25. 5. 2000, proto na jejich představu 
o  tom,  zda  se  dopouští  trestného  činu  či  nikoliv,  nemohla  mít  vliv  existence  citovaného 
usnesení ze dne 20. 5. 2003.  
 
K další obhajobě obviněných založené na tom, že společnost RHINOCEROS, akciová 
společnost, vykazuje stále lepší hospodářské výsledky, nemá žádné závazky po splatnosti a že 
bude  schopna  dostát  závazkům  z půjček  vyplývajících,  nutno  uvést,  že  opak  je  pravdou. 
Společnost  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  jak  vyplynulo  z dosavadních  výsledků 
dokazování od roku 1998 do současné doby v úpadku.  Zde je namístě ve stručnosti poukázat 
na obsah zpráv auditorů Ing. Josefa Chmatila a Ing. Jiřího Fišera, jakož i na shodné závěry na 
sobě nezávislých znaleckých posudků ekonomických zpracovaných Ing. Vlastou Vagnerovou 
a Doc. Ing. Ivanou Faltovou Leitmanovou, CSc.  
 
Ve vztahu k majetkové  situaci  obchodní  společnosti  RHINOCEROS,  akciová 
společnost, nutno taktéž zohlednit rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 6. 2009 sp. zn. 
33 Cdo 5145/2008, ze dne 25. 6. 2009 sp. zn. 33 Cdo 1386/2007 a ze dne 30. 6. 2009 sp. zn. 
33  Cdo  1254/2007,  ze  kterých  vyplývá,  že  smlouvy  o  zajišťovacím  převodu  vlastnického 
práva jsou absolutně neplatné ve smyslu § 39 občanského zákoníku. Z usnesení jiného senátu 
Nejvyššího  soudu  ČR  ze  dne  10.  11.  2009  sp.  zn.  28  Cdo  3058/2009  se  navíc  podává,  že 
absolutně  neplatná  je  nejen  smlouva  o  zajišťovacím  převodu  vlastnického  práva,  ale  i 
smlouva o půjčce.  
V této  souvislosti  je  třeba  konstatovat,  že  závěry  citovaných  rozhodnutí  Nejvyššího 
soudu ČR, jakož i závěry jim předcházejících rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem 
jsou aplikovatelné v rámci posouzení předběžné otázky podle § 9 odst. 1 tr. řádu, zda i ostatní 
zajištěné  stejné  –  formulářové  –  smlouvy  o  půjčce  a  smlouvy  o  zajišťovacím  převodu 
vlastnického  práva  jsou  absolutně  neplatné.  Absolutní  neplatnost  smluv  nastává  přímo  ze 
zákona s účinky  ex  tunc.  Soud  nebo  jiný  orgán  přihlíží  k absolutní neplatnosti  smlouvy  či 
jiného právního úkonu z úřední povinnosti, aniž by bylo nutné, aby se účastníci smlouvy nebo 
jiné  dotčené  osoby  musely  neplatnosti  domáhat  u  soudu.  Absolutné  neplatná  smlouva  je 
neplatná od okamžiku svého vzniku.  
209 

Vzhledem k tomu, že všechny smlouvy  o  zajišťovacím  převodu  vlastnického  práva 
jsou  absolutně  neplatné,  lze  učinit  jednoznačný  závěr,  že  obchodní  společnost 
RHINOCEROS, akciová společnost, neoprávněně zahrnuje do svého majetku cenné papíry, 
které převedla na některé z poškozených. Tímto však obvinění výrazným způsobem pozitivně 
zkreslují  –  nadhodnocují  –  výsledky  hospodaření  společnosti  RHINOCEROS,  akciová 
společnost. S poukazem na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 10. 2006 
č.j. 12 Co 901/2005 – 42 tak obvinění vědomě činí nejméně od konce roku 2006. Vzhledem 
k tomu, že jsou absolutně neplatné i smlouvy o půjčce, je zřejmé s ohledem na právní úpravu 
předvídanou  v  §  451  –  459  občanského  zákoníku,  že  pohledávky  poškozených,  kteří 
bezúspěšně žádali společnost RHINOCEROS, akciová společnost, o vrácení půjčky, jsou po 
splatnosti.  O  splatných  závazcích  nejméně  ve  výši  49.448.000,-  Kč  není  v účetnictví 
společnosti  účtováno.  Současně  s přihlédnutím  k úvahám  Ing.  Vlasty  Vagnerové,  znalkyně 
z oboru ekonomika, lze proto dospět k jednoznačnému závěru, že společnost RHINOCEROS, 
akciová společnost, je v úpadku jak ve formě předlužení, tak i ve formě platební neschopnosti 
za podmínek vyplývajících z ustanovení § 3 zákona č. 186/2006 Sb., o úpadku a způsobech 
jeho řešení, ve znění pozdějších právních předpisů.  
Pokud  jde  o  plnění  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  spočívající 
v převodu cenných papírů na některé z poškozených na základě absolutně neplatných smluv o 
zajišťovacím  převodu  vlastnického  práva,  lze  takové  plnění  považovat  jako  částečnou 
náhradu již způsobené škody, což nepochybně  může mít význam pro soud, bude-li ve věci 
rozhodovat o trestu a náhradě škody (srov. R 32/2004). 
Ve vztahu ke skutku pod bodem 2. výrokové části obžaloby, ve kterém je spatřován 
pokračující trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 252a odst. 1, 3 písm. b) tr. 
zákona ve znění účinném do 30. 6. 2006, nutno nejprve uvést následující. 
 
Předpokladem trestní odpovědnosti pro trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti 
podle § 252a odst. 1, 3 písm. b) tr. zákona ve  znění  účinném  do  30.  6.  2006  je i takové 
úmyslné  protiprávní  jednání  pachatele,  kterým  zastírá  původ  nebo  jinak  usiluje,  aby  bylo 
podstatně ztíženo nebo znemožněno zjištění původu věci nebo jiného majetkového prospěchu 
získaného trestnou činností, s cílem vzbudit zdání, že taková věc nebo prospěch byly nabyty 
v souladu se zákonem, a zároveň takovým činem pachatel získá prospěch velkého rozsahu.  
 
Peněžní  prostředky  na  bankovním  účtu  podle  tehdy  platné  a  účinné  právní  úpravy  
nejsou věcí ve smyslu § 89 odst. 13 tr. zákona, nýbrž jiným majetkovým prospěchem. Hranice 
výše prospěchu velkého rozsahu je ve smyslu § 89 odst. 11 tr. zákona dána částkou ve výši 
5.000.000,-  Kč.  K trestnosti  činu  je  třeba  úmyslného  zavinění,  když  postačí  úmysl  nepřímý 
(dolus eventualis) podle § 4 písm. b) tr. zákona. Pachatelem trestného činu legalizace výnosů 
z trestné  činnosti  podle  §  252a  tr.  zákona  může  být  kdokoli,  tedy  i  pachatel  základního  – 
zdrojového  –  trestného  činu,  z něhož  věc  nebo  jiný  majetkový  prospěch  pochází.  V daném 
konkrétním  případě  jsou  spolupachateli  trestného  činu  legalizace  výnosů  z trestné  činnosti 
podle § 252a odst. 1, 3 písm. b) tr. zákona ve znění účinném do 30. 6. 2006 obvinění MUDr. 
210 

Petr Gaertner, MUDr. Michal Martinek a Ing. Miloš Prückner, kterým je zároveň kladeno za 
vinu spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku.  
 
 
Skutkový  stav  věci  tak,  jak  je  popsán  pod  bodem  2.  výrokové  části  obžaloby,  je 
spolehlivě prokazován zejména listinnými materiály opatřenými na základě žádosti státního 
zástupce o právní pomoc v Rakousku a ve Spojeném království Velké Britanie a Severního 
Irska, dále výsledky finančního šetření provedeného na území České republiky a nakonec i 
výpovědí obviněného Ing. Miloše Prücknera.  
 
 
Úmysl zastřít původ peněžních prostředků ve výši 908.978,40 USD, které obvinění jako 
členové  představenstva  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  podvodně  vylákali  na 
poškozených jakožto zájemcích o vstup do projektu Avalanche, vyplývá z charakteru a 
vlastního  způsobu  provedení  činu.  Prostředkem  k  zastření  původu  majetkového  prospěchu 
získaného trestnou činností obviněných byla fiktivní úhrada licenčních poplatků společnosti 
AVALANCHE International Ltd., se sídlem Athene House, The Broadway, Mill Hill, Londýn, 
na  základě  smlouvy  o  převzetí  know-how  ze  dne  15.  3.  2001,  přičemž  peněžní  prostředky 
v celkové výši 908.978,40 USD pocházející z trestné činnosti byly v době od 6. 9. 2001 do 22. 
10.  2003  na  podkladě  příkazů  k úhradě  obviněného  MUDr.  Petra  Gaertnera  převáděny  z 
bankovního  účtu  obchodní  společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  na  obviněnými 
výlučně ovládaný bankovní účet č. 58693006500 pod označením „AVALANCHE Int. Ltd.“ 
vedený v rakouské bance Burgenländische Anlage & Kredit Bank AG.  Následné  převody 
peněžních  prostředků  ve  výši  908.978,40 USD  realizované  obviněným  Ing. Milošem 
Prücknerem  prostřednictvím  jím  ovládaného  bankovního  účtu  offshorové  společnosti 
vedeného v téže rakouské bance na jeho osobní účet vedený v Komerční bance, a.s., navíc jím 
deklarované  jako  osobní  půjčka  od  společnosti  WELLTEN  LIMITED,  došlo  ze  strany 
obviněných  k  sofistikovanému  zastření  původu  uvedených  peněžních  prostředků,  čímž 
vzbudili zdání, že jimi získaný výnos z trestné činnosti je legálně nabytým příjmem.  
 
Skutkový závěr  o  tom,  že  šlo  pouze  o  fiktivní  úhradu  licenčních  poplatků,  vyplývá 
z mnoha  skutečností.  Předně  nutno  poukázat  na  to,  že  bankovní  účet,  na  který  byly  hrazeny 
platby na základě ve spise založených faktur údajně vystavených společností AVALANCHE 
International Ltd., založili dne 17. 5. 2001 v Burgenländische Anlage & Kredit Bank AG v 
Rohrbachu v Rakousku  obvinění  MUDr. Petr Gaertner a MUDr. Michal Martinek. 
Z předložených  listin  poskytnutých  nástupnickou  bankou  BKS  Bank  AG  vyplývá,  že 
předmětný  bankovní  účet  pod  označením  „AVALANCHE  Int.  Ltd.“  založili  obvinění  jako 
fyzické osoby, aniž by byli oprávněni jednat jménem společnosti AVALANCHE International 
Ltd. Obviněnými zvolený název bankovního účtu při jeho založení měl navenek vyvolat zdání, 
že  se  jedná  o  účet  zmíněné  společnosti  se  sídlem  v Londýně.  Dispoziční  právo  k účtu  měli 
výlučně  obvinění  MUDr.  Petr  Gaertner,  MUDr.  Michal  Martinek  a  Ing.  Miloš  Prückner. 
Posledně jmenovaný byl zároveň osobou, která fakticky sama dle svého uvážení disponovala 
s peněžními  prostředky  na  účtu  a  nakonec  rozhodla  i  o  zrušení  předmětného  účtu.  Závěr,  že 
majitelem zmíněného bankovního účtu není společnost AVALANCHE International Ltd. a že 
211 

ve skutečnosti nedošlo k plnění na základě smlouvy o převzetí know-how ze dne 15. 3. 2001, 
vyplývá  i  z  dalších  opatřených  důkazů.  Ze  zajištěných  zkrácených  finančních  výkazů  a 
daňových přiznání společnosti AVALANCHE International Ltd. vyplývá, že společnost měla v 
období od 18. 6. 2001 do 31. 3. 2002 obchodní obrat ve výši 7.022 £ a zisk ve výši 1.167 £, 
v období od 1. 4. 2002 do 31. 3. 2003 obchodní obrat ve výši 6.465 £ a zisk ve výši 1.822 £ a 
v období od 1. 4. 2003 do 31. 3. 2004 obchodní obrat ve výši 5.903 £ a zisk ve výši 1.520 £. 
Porovnáním výše obchodního obratu společnosti AVALANCHE International Ltd. s objemem 
peněžních  prostředků,  které  společnost  měla  ve  stejné  období  obdržet  od  společnosti 
RHINOCEROS,  akciová společnost,  na  základě  smlouvy  o  převzetí  know-how ze dne 15. 3. 
2001,  lze  učinit  jednoznačný  závěr,  že  společnosti    AVALANCHE  International Ltd. ve 
skutečnosti  plněno  nebylo.  Samozřejmě  nelze  přehlédnout  ani  to,  že  společnost 
RHINOCEROS,  akciová  společnost,  započala  realizovat  projekt  Avalanche  dříve,  než  byla 
společnost  AVALANCHE  International  Ltd.  založena  a  samozřejmě  dříve  než  měla  být 
uzavřena  smlouva  o  převzetí  know-how  ze  dne  15.  3.  2001,  na  základě  které  měla  být 
společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  teprve  poskytnuta práva a povolení 
k používání know-how  projektu  Avalanche,  jakož  i  dokument  označený  jako  „Plán  rozvoje 
programu Avalanche“. Důvodné pochybnosti lze mít i ohledně smlouvy o smlouvě budoucí ze 
dne 15. 4. 2000, ve které se jakýsi James Conrad zavázal, že teprve v budoucnu vzniknuvší 
společnost  AVALANCHE  International  Ltd.  úplatně  poskytne  společnosti  RHINOCEROS, 
akciová  společnost,  know-how k projektu  Avalanche.  Nakonec  nelze  přehlédnout  ani  to,  že 
zajištěné  faktury  údajně  vystavené  obchodní  společností  AVALANCHE  International  Ltd. 
nekorespondují s částkami převáděnými na fiktivní účet uvedené společnosti apod. 
 
Ve vztahu k závěru, že předmětem fiktivních úhrad licenčních poplatků byly peněžní 
prostředky pocházející z trestné činnosti, lze poukázat na finanční analýzu bankovního účtu č. 
108111335/0300, na kterém byla obviněnými shromážděna podstatná část vylákaných půjček 
od poškozených, jakož i na navazující analýzu bankovního účtu č. 171702568/0300, ze kterého 
byly  následně  převáděny  peněžní  prostředky  na  výlučně  obviněnými  ovládaný  bankovní  účet 
zřízený  v rakouské bance Burgenländische Anlage & Kredit Bank  AG.  Nakonec nelze 
pominout ani to, že v rozhodné době obchodní společnost RHINOCEROS, akciová společnost, 
financovala svou činnost téměř výhradně z prostředků získaných z projektu Avalanche, tedy z 
půjček vylákaných od poškozených.  
 
S poukazem  na  zjištěné  skutkové  okolnosti  lze  konstatovat,  že  obvinění  jednali 
v úmyslu  přímém  ve  smyslu  §  4  písm.  a)  tr.  zákona.  Prospěch,  který  byl  obviněnými 
v důsledku  jejich  trestně  relevantního  jednání  získán,  činí  908.978,40  USD,  tedy  nejméně 
20.834.693,90 Kč dle devizového kurzu ČNB ke dni 27. 4. 2006, kdy byl trestný čin dokonán.  
 
Protiprávní jednání obviněných bylo posouzeno jako pokračující trestný čin legalizace 
výnosů z trestné činnosti podle § 252a odst. 1, 3 písm. b) tr. zákona ve znění účinném do 30. 
6. 2006, neboť byly splněny všechny podmínky uvedené v ustanovení § 89 odst. 3 tr. zákona 
včetně  blízké  souvislosti  časové.  Zároveň  bylo  protiprávní  jednání  obviněných  posouzeno 
212 

jako spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zákona, neboť jednotlivá dílčí jednání obviněných, 
popsaná ve výrokové části  obžaloby, na sebe postupně navazovala, event. se i podmiňovala a 
byla  vedena  stejným  záměrem  směřujícím  k zastření  původu  peněžních  prostředků  jimi 
získaných zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku. V této souvislosti 
lze poukázat na ustálenou judikaturou obecných soudů, kdy o spolupachatelství podle § 9 odst. 
2 tr. zákona se jedná také tehdy, pokud protiprávní jednání každého ze spolupachatelů je alespoň 
článkem řetězce, kdy jednotlivé činnosti – články řetězce – působí současně nebo postupně ve 
vzájemné návaznosti a směřují k dokonání trestného činu a jen ve svém celku tvoří skutkovou 
podstatu příslušného trestného činu (srov. R 36/1973, R 15/1967).  
 
Ve  vztahu  ke  skutkům  pod  bodem  3.  a  4.  výrokové  části obžaloby, ve kterých je 
spatřován pokračující přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 3 
písm. a) tr. zákoníku, nutno nejprve uvést následující.  
 
Předpokladem  trestní  odpovědnosti  pro  přečin  maření  výkonu  úředního  rozhodnutí a 
vykázání podle § 337 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku  je  úmyslné protiprávní jednání pachatele, 
kterým zmaří nebo podstatně ztíží výkon rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci 
tím,  že  zničí,  poškodí,  učiní  neupotřebitelnou,  zatají,  zcizí  nebo  odstraní  věc  nebo  jinou 
majetkovou hodnotu, které se takové rozhodnutí týká. Věcí  se  ve  smyslu  §  134  odst.  1  tr. 
zákoníku rozumí i peněžní prostředky na účtu. K trestnosti činu je třeba úmyslného zavinění, 
když  postačí  úmysl  nepřímý  (dolus  eventualis)  podle  § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku. 
Pachatelem uvedeného zločinu může být kdokoli, tedy nejen osoba, které se rozhodnutí přímo 
dotýká (srov. § 337 odst. 1 písm. a), b), c), d) e), odst. 2, odst. 3 písm. b) a odst. 4 tr. 
zákoníku).  
 
V daném  konkrétním  případě  je  obviněným  kladeno  za  vinu,  že  se  trestného  činu 
dopustili jako osoby oprávněné jednat jménem obchodní společnosti RHINOCEROS, akciová 
společnost, které se pravomocná a vykonatelná usnesení policejního orgánu podle § 79f tr. 
řádu ve spojení s § 79a odst. 1 tr. řádu ze dne 22. 8. 2006 č.j. ČTS:FIPO-1/UL-ND-2005 a 
státního zástupce podle § 79f tr. řádu ve spojení s § 79a odst. 1 tr. řádu ze dne 22. 8. 2006 č. j. 
2 KZN 651/2005-117 bezprostředně dotýkají (srov. § 114 odst. 2 tr. zákoníku). 
 
Obvinění MUDr. Petr Gaertner, MUDr. Michal Martinek a Ing. Miloš Prückner jako 
členové  statutárního  orgánu  a  obviněná  MUDr.  Květoslava  Gaertnerová  jako  zmocněnec 
společnosti jednali v úmyslu zmařit předmětná usnesení o zajištění peněžních prostředků na 
bankovních účtech společnosti, neboť si byli vědomi existence ustanovení § 79a odst. 2 tr. 
řádu. Záměrným neplacením zákonných plateb a odvodů vůči příslušnému finančnímu úřadu 
a okresní správě sociálního zabezpečení obvinění úmyslně a opakovaně vyvolali situaci, kdy 
v rámci  jimi  předvídatelných  daňových  exekucí  následně  nařízených  a  realizovaných 
Finančním  úřadem  v Mostě  a  Okresní  správou  sociálního  zabezpečení  v Mostě  došlo 
v souladu s ustanovením § 79a odst. 2 tr. řádu k odčerpání peněžních prostředků zajištěných 
orgány  činnými  v trestním  řízení  jako  náhradní  hodnota  odpovídající  výnosu  z trestné 
213 

činnosti, tedy k odstranění věcí, kterých se rozhodnutí policejního orgánu a státního zástupce 
ze dne 22. 8. 2006 bezprostředně týkají. 
 
Jinými  slovy  řečeno,  obvinění  úmyslně  využili,  respektive  protiprávně  zneužili 
institutu podle  § 79a odst. 2 tr. řádu a daňových exekucí jakožto nástrojů k realizaci jejich 
záměru  odčerpat  –  vyvést  –  ze  zajištění  peněžní  prostředky  na  předmětných  bankovních 
účtech a způsobit tak trestně relevantní následek chráněný ustanovením § 337 tr. zákoníku. 
V této souvislosti s poukazem na obhajobu všech obviněných lze odkázat na ustálenou soudní 
praxi  a  judikaturu  obecných  soudů,  ze  které  vyplývá,  že  pro  posouzení  otázky,  zda  byl 
právním úkonem spáchán trestný  čin,  není  podstatné,  zda  jde  o  úkon  platný  a  učiněný 
v souladu se zákonem, nýbrž pouze a jen to, za jakých okolností, v jakých souvislostech a 
s jakým cílem byl učiněn (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 3. 2010 sp. zn. 7 
Tdo 88/2010). K další  obhajobě  obviněných  MUDr.  Petra  Gaertnera,  MUDr.  Michala 
Martinka  a  Ing.  Miloše  Prücknera  nutno  podotknout,  že  se  stíhaného  skutku  měli  dopustit 
v souvislosti  s  výkonem  jejich  činnosti  statutárního  orgánu  obchodní  společnosti 
RHINOCEROS, akciová společnost.  Podle § 191 odst. 1 obchodního zákoníku je 
představenstvo  statutárním  orgánem,  jenž  řídí  činnost  akciové  společnosti  a jedná jejím 
jménem.  Představenstvo  rozhoduje  o všech  záležitostech  společnosti,  pokud  nejsou 
obchodním zákoníkem nebo stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí 
rady. Nevyplývá-li ze stanov  něco  jiného,  za představenstvo  jedná  navenek  jménem 
společnosti  každý  člen  představenstva.  Členové  představenstva,  kteří  zavazují  společnost, 
a způsob, kterým tak činí, se zapisují do obchodního rejstříku. Ze stanov obchodní společnosti 
RHINOCEROS,  akciová  společnost,  nevyplývá,  že  by  odpovědnost  za  hospodaření 
s majetkem  společnosti,  za  plnění  smluvních  či  zákonných  závazků  včetně  závazků  pro 
společnost vyplývajících z rozhodnutí soudů či orgánů veřejné moci, byla přenesena na jiný 
orgán  společnosti  nebo  na  konkrétního  člena  představenstva.  Dle výpisu z obchodního 
rejstříku společnost RHINOCEROS, akciová společnost, zastupovalo a nadále zastupuje vůči 
třetím osobám, před soudy a před jinými orgány v celém rozsahu představenstvo, a to buď 
společně  všichni  členové  představenstva,  anebo  každý  člen  představenstva  samostatně. 
Uvedené  je  koneckonců  v souladu i s tím,  že  představenstvo  společnosti,  zastoupené  jejím 
předsedou obviněným MUDr. Petrem Gaertnerem, dne 24. 8. 2006 zmocnilo spoluobviněnou 
MUDr.  Květoslavu  Gaertnerovou  činit  za  obchodní  společnost  RHINOCEROS,  akciová 
společnost, veškeré právní úkony.  Byla to právě obviněná MUDr. Květoslava Gaertnerová, 
která  nepravdivě  písemně  i  ústně  informovala  pracovníky  Finančního  úřadu  v Mostě  a 
Okresní  správy  sociálního  zabezpečení  v Mostě,  že  obchodní  společnost  RHINOCEROS, 
akciová společnost, nemá k dispozici peněžní prostředky potřebné k úhradě zákonných plateb 
společnosti.  Byla  to  rovněž  obviněná  MUDr.  Květoslava  Gaertnerová,  která  v zastoupení 
představenstva společnosti, tedy všech tří obviněných opakovaně vyzývala příslušný finanční 
úřad  a  okresní  správu  sociálního  zabezpečení,  aby  pohledávky  státu  byly  uhrazeny  z 
peněžních prostředků zajištěných na ve výroku specifikovaných bankovních účtech vedených 
u Československé obchodní banky, a.s., a Komerční banky, a.s. 
 
214 

Z provedeného dokazování vyplývá, že obchodní společnost RHINOCEROS, akciová 
společnost,  měla  v rozhodné  době  k dispozici  peněžní  prostředky  v takové výši, že mohla 
plnit své zákonné povinnosti vůči státu, tedy odvádět daň z přidané hodnoty a daň z příjmu 
právnických  osob,  dále  hradit  zálohy  na  daň  z příjmů  fyzických  osob  ze  závislé  činnosti  a 
z funkčních  požitků,  odvody  pojistného  na  sociální  zabezpečení  za  zaměstnance  obchodní 
společnosti  RHINOCEROS,  akciová  společnost.  Schopnost  společnosti  i  dodatečně  uhradit 
výkazy nedoplatků vystavených finančním úřadem a okresní správou sociálního zabezpečení 
se podává nejen z vyhodnocení zůstatků  peněžních  prostředků  na  bankovních  účtech  pouze 
formálně  vedených  na  obhájce  obviněných  JUDr.  Dušana  Rendla  a  Mgr.  Libora  Kapalína, 
avšak fakticky využívaných pro potřeby společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, ale i 
ze závěru znaleckého posudku č. 1/2012 z oboru ekonomika, odvětví účetní evidence, jakož i 
ze zajištěného účetnictví, které tvoří přílohu č. 3 vyšetřovacího spisu.  
 
Vědomost  obviněných  MUDr.  Petra  Gaertnera,  MUDr.  Michala  Martinka  a  Ing. 
Miloše Prücknera o tom, jaká byla faktická hospodářská  situace  společnosti,  kromě  jiného 
vyplývala i z jejich  postavení  členů  představenstva  společnosti,  tedy  osob  odpovědných  za 
obchodní  vedení  společnosti  včetně  řádného  vedení  účetnictví,  neboť  je  to  právě 
představenstvo společnosti, které předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrky, návrh 
na rozdělení zisku nebo úhrad ztrát z minulých let, jakož i zprávy o podnikatelské činnosti a o 
stavu jejího majetku (srov. § 192 obchodního zákoníku).    
 
Vědomost  obviněné  MUDr.  Květoslavy  Gaertnerové  o  tom, jaká byla faktická 
hospodářská  situace  společnosti,  resp.  její  schopnost  plnit  zákonné  platby  kromě  jiné 
vyplývala z jejího postavení –  zmocněnce  –  obchodní  společnosti  RHINOCEROS,  akciová 
společnost. V této souvislosti nutno poukázat na výpověď obviněného Ing. Miloše Prücknera, 
který  uvedl,  že  obviněná  vykonávala  operativní  činnost  a  řízení  chodu  společnosti 
RHINOCEROS, akciová společnost, na základě plné moci. V době od 15. 11. 2006 do 7. 2. 
2007,  kdy  obviněná  jednala  v zastoupení  společnosti  a  řídila  společnost,  byl  obviněný  Ing. 
Miloš Prückner jediným členem představenstva. Nakonec bez povšimnutí nemůže zůstat ani to, že 
obviněná měla jako oprávněná osoba dispoziční právo k  bankovním účtům formálně vedených pro 
JUDr. Dušana Rendla,  avšak užívaných  pro  potřeby  společnosti  RHINOCEROS, akciová 
společnost.  Z výpisů  z těchto  účtů  a  plateb  realizovaných  i  obviněnou  MUDr.  Květoslavou 
Gaertnerovou  vyplývá,  že  společnost  RHINOCEROS,  akciová  společnost,  měla  v rozhodné 
období k dispozici  peněžní  prostředky  v takové  výši,  že  mohly  být  vůči  finančnímu  úřadu  a 
okresní správě sociálního zabezpečení řádně a včas hrazeny zákonné platby, jež byly následně 
předmětem záměrně vyvolaného exekučního řízení. 
 
S ohledem  na  zjištěné  skutkové  okolnosti  lze  konstatovat,  že  obvinění  jednali 
v úmyslu přímém ve smyslu § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, když prostřednictvím záměrně 
vyvolaných  daňových  exekucí  vyvedly  ze  zajištění  peněžní  prostředky  v celkové výši 
17.631.504,71Kč,  jak  vyplývá  z výpisů  z bankovních  účtů  č.  195039094/0300  a  č. 
195927370237/0100.  
215 

 
Skutek byl z časového  hlediska  vymezen  od  25.  8.  2006  do  6.  12.  2010.  Z  výkazu 
nedoplatků  vydaného  Finančním  úřadem  v Mostě  dne  26.  10.  2006  vyplývá,  že  společnost 
RHINOCEROS, akciová společnost, neuhradila daň z přidané hodnoty ve výši 678.315,- Kč 
splatnou dne 25. 8. 2006. Posledním exekučním příkazem, na základě kterého byly postihnuty 
zajištěné peněžní prostředky, je exekuční příkaz Finančního úřadu v Mostě ze dne 6. 12. 2010 
č.j.  124561/10/206940505312  na  částku  ve  výši  1.411.515,-  Kč.  V případě  obviněných 
MUDr. Petra Gaertnera a MUDr. Michala Martinka byla doba, ve které se podíleli na trestné 
činnosti, vymezena s přihlédnutím k tomu, že dne 23. 8. 2006 byli zadrženi a následně vzati 
do  vazby.  Zároveň  těmto  obviněným  počínaje  dnem  15.  11.  2006  zaniklo  členství 
v představenstvu společnosti. Tito obvinění se opětovně stali členy představenstva společnosti 
až dne 8. 2. 2007.  
 
Protiprávní jednání obviněných bylo posouzeno jako pokračující přečin maření výkonu 
úředního  rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku,  neboť  byly  splněny 
všechny podmínky uvedené v ustanovení § 116 tr. zákoníku včetně blízké souvislosti časové. 
 
Obvinění  svým  protiprávním  jednáním  porušili  zájem  společnosti  na  ochraně  
majetkových práv třetích osob (§ 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku) a čistotě majetkových 
vztahů  (§  252a  odst.  1,  3  písm.  b)  tr.  zákona),  jakož  i  zájem  společnosti  na  řádném  výkonu 
rozhodnutí soudů a dalších orgánů veřejné moci (§ 337 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku). 
 
K osobě  obviněných  bylo  zjištěno,  že  v minulosti  nebyli  soudně  trestáni.  Všem 
obviněným  polehčuje  dosavadní  bezúhonnost.  Na  straně  druhé  obviněným  MUDr.  Petru 
Gaertnerovi,  MUDr.  Michalu  Martinkovi  a  Ing.  Miloši  Prücknerovi  přitěžuje,  že  se  činů 
dopustili  po  předchozím  uvážení,  ze  ziskuchtivosti,  se  zvláštní  lstí,  způsobili  vyšší  škodu, 
trestným  činem  získali  vyšší  prospěch,  trestný  čin  spáchali  ve  větším  rozsahu  a  na  více 
osobách, pokračovali v něm po delší dobu a spáchali více trestných činů (§ 42 písm. a), b), c), 
k), l), m) a n) tr. zákoníku). Obviněné MUDr. Květoslavě Gaertnerové přitěžuje, že trestného 
činu dopustila po předchozím uvážení a že v něm pokračovala po delší dobu (§ 42 písm. a) a 
m) tr. zákoníku). 
 
Vzhledem k tomu, že bylo v průběhu  přípravného  řízení  trestního  prokázáno,  že  se 
obvinění dopustili trestné činnosti, byla podána tato obžaloba.  
 
V Ústí nad Labem dne 15. října 2012 
 
 
                                                                                          JUDr. Martin Vlček, v. r. 
                                                                                              státní zástupce 
 
Za správnost vyhotovení: Helena Pagáčová 
216