15 C 96/2005-194
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou
Fábryovou ve věci
žalobkyně Zuzany Rokosové, narozené 16.03.1964, bytem Dlouhá
697/13, 357 31 Horní Slavkov, zastoupené Václavem Rokosem, nar. 03.04.1958, bytem
tamtéž, právně zastoupené JUDr. Zuzanou Špitálskou, advokátkou se sídlem Plzeňská 4, 150
00 Praha 5, proti
žalovanému Karlovarskému Kraji, se sídlem Závodní 353/88, 360 06
Karlovy Vary, IČ: 70891168, zastoupenému JUDr. Petrem Orctem, advokátem
spolupracujícím se sdružením Kocián Šolc Balaštík, advokátní kancelář, pracoviště Na
Vyhlídce 53, 360 21 Karlovy Vary,
o žalobě na náhradu škody na zdraví,
t a k t o:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni Kč 14,883.726,- Kč s 2 % úrokem
z prodlení z částky Kč 3.527.726,- od 06.05.2005 do zaplacení, to vše do tří dnů od
doručení rozsudku.
II. Žaloba pro zaplacení 2,000.000,- Kč se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu
v Karlových Varech soudní poplatek ve výši Kč 675.350,- do tří dnů od právní moci
rozsudku.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu
v Karlových Varech náklady řízení ve výši Kč 74.970,- do tří dnů od právní moci
rozsudku.
V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši Kč 505.165,- do
tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
VI. Rozsudek je ve výroku I. předběžně vykonatelný.
2
O d ů v o d n ě n í :
Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Karlových Varech dne
15.04.2005 domáhala vydání rozsudku, jímž by bylo rozhodnuto o náhradě škody na zdraví a
požadovala zaplatit 16.883.726,- Kč s 2 % úrokem z částky 3.527.726,- Kč od 06.05.2005 a
nákladů řízení to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. V žalobě uvedla, že dne 30.9.2003
po angiografickém vyšetření (dále jen AG vyšetření) v Nemocnici v Sokolově upadla do
bezvědomí a následně u ní došlo k ochrnutí celého těla. AG vyšetření bylo žalobkyni
doporučeno poté, kdy běžná vyšetření neodhalila příčiny bolestí hlavy. Dne 29.09.2003
žalobkyně se osobně bez cizí pomoci dostavila do Nemocnice Sokolov k plánovanému AG
vyšetření. Angiografie je rentgenologické vyšetření cév pomocí vstřikování kontrastní látky.
Žalobkyně nebyla informována o tom, že se jedná o vážný a nebezpečný zákrok. Bylo jí
sděleno, že určité problémy mohou mít starší lidé, ale ona se nemusí obávat žádných
komplikací. Zkouška na alergii u žalobkyně provedena nebyla. K AG vyšetření došlo 30. září
2003 kolem 14. hodiny. V samém počátku zákroku došlo u žalobkyně k šoku, poškození
mozku a jeho následnému otoku. Vzhledem ke komplikacím, které po zákroku nastaly, lékaři
sokolovské nemocnice neposkytli žalobkyni okamžitou adekvátní péči, a tím vážně ohrozili
její život. Teprve ve večerních hodinách byla žalobkyně, již v komatu, převezena na oddělení
ARO v Karlových Varech, neboť sokolovské ARO bylo z důvodů malování uzavřeno. Dne
03.10.2003 byla žalobkyně převezena do Fakultní nemocnice v Plzni a 10.10.2003 byla opět
zpět na ARO v Karlových Varech a dne 15.11.2003 převezena do Fakultní nemocnice Plzeň
na léčení v barokomoře. V důsledku AG vyšetření došlo k poškození mozku a žalobkyně
zůstala ochrnutá. Leží bezvládně na lůžku a s okolím se dorozumívá pouze očima. Její mysl
zůstala nedotčena a podle lékařů není vůbec pravděpodobná možnost uzdravení. Žalobkyně
následkem komplikací vzniklých při AG vyšetření v sokolovské nemocnici ve věku 39 let
zcela ochrnula. Došlo u ní k úplné ztrátě hybnosti celého těla, kromě zachovaného pohledu
vzhůru, k úplné ztrátě mluvené řeči, dále pak k neschopnosti přijímat potravu polykáním a
ztížení dechu. Mysl a paměť žalobkyně poškozenou nemá. Žalobkyně tak dnes pouze
bezvládně leží na lůžku a s okolím se dorozumívá pouze očima. V důsledku zákroku došlo u
žalobkyně k patofyziologickému stavu označitelnému jako cerebro-medulární dyskonekce, tj.
přerušení spojů mezi mozkem a míchou z jejich většiny. Klinicky se projevuje totální ztrátou
hybnosti celého těla a řeči. Zůstává zachován jenom vertikální pohyb očí a vědomí. Základní
životní funkce tak může udržovat jenom trvalá, výjimečně náročná ošetřovatelská péče.
Postižení psychiky je dáno zachovaným vědomím, ale při téměř úplné ztrátě všech schopností
projevovat psychické aktivity. Tato disociace působí enormní frustraci, sociální isolaci a těžké
projevy všestranné deprivace. Pramení z toho permanentní anxiosita a výrazná depresivita
vzdor kontinuální léčbě moderními psychofarmaky. Žalobkyně není schopna náznaku
vokalizace. Stav vědomí je zcela normální, tak jako u zdravého člověka. Žalobkyně
komunikuje tak, že její manžel říká písmenka abecedy a žalobkyně při vyřčení požadovaného
písmene reaguje očima. Písmenko se zapíše, postupně se tak skládají slova a následně celé
věty. Paměť má žalobkyně velice dobrou, pamatuje si kde jsou doma uloženy věci, kdy mají
její nejbližší narozeniny apod. Racionální přemýšlí o problémech. Předtím, než žalobkyně
zcela ochrnula po AG vyšetření, vedla spokojený a plnohodnotný život. Měla klidné a
příjemné rodinné zázemí. Vedla živnost dámské krejčové. Většinou navrhovala a šila kostýmy
pro taneční soubory. Věnovala se ručním pracím ve volném čase. Také ráda četla, věnovala se
hře na klavír a navštěvovala různé koncerty, společenské akce a plesy. Ve volném čase
rekreačně sportovala. Jezdila na kole, plavala, chodila na procházky se psem a v poslední
době se začala věnovat i turistice. Maximálně se věnovala svým dvěma dospívajícím dcerám.
Žalobkyně měla řidičské oprávnění a jezdila autem. V době podání žaloby byla žalobkyně
3
hospitalizována v Dolním Rychnově v Domě ošetřovatelské péče. Těžce nese odloučení od
rodiny. Přes veškerou péči ošetřovatelského personálu a vytrvalý zájem rodinných
příslušníků, je patrná z výrazu jejího obličeje lítostivost, úzkostlivost a emocionální fragilita,
protože při horšícím se zraku jen sluchem vnímá okolí. Její blízcí ji každodenně navštěvují a
snaží se jí podpořit a dodat sílu. Po angiografickém zákroku se žalobkyni doslova zhroutil
celý její život. Tímto stavem trpí celá rodina žalobkyně. Jejich režim se musel zcela podřídit
potřebám žalobkyně. U žalobkyně došlo k ochrnutí celého těla. Nemůže se vůbec hýbat,
potravu je schopna přijímat pouze pomocí gastrostomické sondy, není schopna mluvit, a
kontakt s okolím tak udržuje pouze pomocí pohybu očí. Žalobkyně vnímá jakoukoli bolest.
Ve zcela nehybném těle je však stále uvězněn člověk se zdravým rozumem a zcela
zachovaným intelektem. Horšící se zrak ohrožuje i poslední zachovanou možnost
komunikace. Je nesporné, že se jedná o zvlášť výjimečný případ hodný mimořádného zřetele
tak, jak jej předpokládá ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb. Náhrady škody na
zdraví, která má být okamžitá, úplná a efektivní, musí respektovat lidskou důstojnost. Je
nutno odstraňovat nespravedlivé rozdíly v přístupech a ohodnocování, které musí brát v potaz
nejen újmu na zdraví, tzn. biologickou škodu jako takovou, ale i bolest a utrpení pojímané
jako poškození lidské důstojnosti ztrátou možnosti společenského uplatnění. Vzhledem k míře
zdravotního postižení žalobkyně, kdy je zcela vyloučena ze všech svých životních aktivit a
uplatnění v životě společenském, rodinném, politickém, kulturním a sportovním, požaduje na
doporučení znalce zvýšit ztížení společenského uplatnění celkem na pětinásobek, což
představuje částku 16.695.000,- Kč. Žalobkyni dále vznikly náklady spojené s léčením, tj.
cestovné, které představuje cesty manžela žalobkyně za žalobkyní po dobu její hospitalizace.
V roce 2003 bylo za tímto účelem najeto 4.264 km a náklady podle vyhlášky č. 569/2002 Sb.
činí za rok 2003 Kč 22.310,50. Za rok 2004 představuje výše cestovních nákladů 82.800,- Kč.
Dále jsou zde náklady na dokupované výživné a hodnotné potraviny ve výši 11.523,- Kč. Na
přípravky proti proležení, plísni, vitaminy byly vynaloženy ve výši 2.660,60 Kč. Dále za
pobyt žalobkyně v Domě s ošetřovatelskou péčí v Dolním Rychnově bylo uhrazeno od ledna
2004 do října 2004 54.015,50 Kč. Další náklady vznikly v souvislosti s pobytem žalobkyně
v nemocnici a doprovodem její matky, a to ve výši 5.416,- Kč. Za vypracování znaleckého
posudku zaplatila 10.000,- Kč. V žalobě je uvedeno, že nemocnice Sokolov byla v době
provedení angiografického zákroku příspěvkovou organizací Karlovarského kraje. Tato
příspěvková organizace byla rozhodnutím jejího zřizovatele, Karlovarského kraje, zrušena a
dle § 27 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, přešly
dnem uvedeným v rozhodnutí o zrušení práva a závazky příspěvkové organizace na
zřizovatele, tj. na Karlovarský kraj. Žaloba byla podána i proti žalované Nemocnici Sokolov
spol. s r.o., se sídlem Slovenská 545, 356 01 Sokolov, IČ 26365812, ale podáním ze dne
08.07.2005 vzala žalobkyně proti žalované Nemocnici Sokolov spol. s r.o. žalobu zpět a soud
usnesením ze dne 13.09.2005 řízení proti žalované Nemocnici Sokolov spol. s r.o zastavil.
Usnesení je v právní moci od 04.10.2005.
Z vyjádření žalovaného soud zjistil, že žalovaný uplatněné nároky žalobkyně
neuznává. Potvrdil, že je právním nástupcem zrušené příspěvkové organice Nemocnice
Sokolov, u níž bylo provedeno AG vyšetření. Po tomto vyšetření byla zde žalobkyně
hospitalizována. Na straně nemocnice nenastalo relevantní porušení povinnosti tak, jak
paušálně tvrdí žalobkyně. Průběh vyšetření a hospitalizace není ve výlučné, nepřerušené,
příčinné souvislosti s poškozením zdraví žalobkyně ve všech bodech, jak je vymezeno
žalobou. Samotná časová souvislost nesubstituuje kauzální nexus. Nemocnice nezavinila
poškození a neodpovídá za ně. Není k dispozici jasné přezkoumatelné a oponovatelné tvrzení,
jaké konkrétní povinnosti měla nemocnice splnit ač mohla a nesplnila, aby bylo možno učinit
zcela spolehlivý závěr, zda šlo o postup lege artis. Podle žalovaného s ohledem na povahu
4
poškození, je zcela nezbytné přesně vymezit povinnosti, a to v jakém ohledu podle žaloby
nebyly splněny, tj. preparovat porušení, jichž se měla nemocnice dopustit a teprve poté
zkoumat, zda právě porušení nepochybně nastalo a zda je (nikoliv mohlo být) pravou
výlučnou příčinou poškození. Žalovaný má zato, že pouhé paušální tvrzení o nikoli okamžité
adekvátní péči není dostatečné. Žalovaný odmítl tvrzení, že by žalobkyně nebyla náležitě
informována o okolnostech relevantních pro rozhodnutí, zda vyšetření podstoupit. Po
poskytnutí takových informací dala obecný i kvalifikovaný souhlas s navrhovaným
vyšetřením. Návrh provést vyšetření nebyl osamělý, byl reflexí toho, že všemi předešlými
metodami se nepodařilo diagnostikovat příčinu jejích dosavadních potíží (silné bolesti hlavy
při vysazení hormonálních přípravků a denně v posledních třech až čtyřech měsících před AG
vyšetřením nezávisle na této okolnosti, pokleslý pravý koutek úst, rozšířená zornice pravého
oka). Před zahájením vyšetření nebyla nemocnici známa žádná okolnost zdravotního stavu
žalobkyně, která vylučovala použití AG vyšetření. Ihned, jak se v průběhu vyšetření objevily
náznaky obtíží, nebylo již v něm pokračováno a dále byly použity relevantní efektivní
terapeutické možnosti s cílem eliminovat komplikace, které v běžné praxi po určité době a
medikaci odeznívají. Naproti tomu tu byly příznaky starších okolností, které sami o sobě byly
způsobilé být výlučnou příčinou poškození, což potvrzují mimo jiné také anomálie krevního
řečiště zjištěné v průběhu AG vyšetření před jeho předčasným ukončením. Žalovaný souhlasil
s vypracováním znaleckého posudku z oboru neurologie.
Z vyjádření žalobkyně ze dne 08.07.2005 soud zjistil, že odmítá tvrzení žalovaného a
setrvává na svém tvrzení, že odpovědnost žalované je dána v souladu s § 421a občanského
zákoníku, kdy škoda byla způsobena okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje nebo
jiné věci, jíž bylo při plnění závazku použito. Této odpovědnosti se nemůže zprostit. Tato
odpovědnost se vztahuje na poskytování zdravotnických služeb a jedná se o absolutní
objektivní odpovědnost. Je nepochybné, že žalovaná plnila závazek vůči žalobkyni s tím, že
ke splnění svého závazku použila AG vyšetření (cévy se vyšetřují pomocí vstřikování
kontrastní látky). Žalovaná odpovídá za bezvadnost látky v době poskytnutí činnosti ke
splnění závazku a za neselhání použitého přístroje použitého při plnění závazku.
Odpovědnost je dána i tehdy, jestliže látka nebo přístroj vyvolaly účinky, ke kterým obecně
nedochází, ale kde byly dány k vyvolání účinku jiné konkrétní podmínky (např. alergie nebo
idiosynkrazie osoby, u které byly přístroje nebo látka použity). Složkou povahy věci a
přístroji jsou i takové vlastnosti, které jsou schopné v některých případech alergickou nebo
idiosynkratickou reakci vyvolat, proto se odpovědný nemůže zprostit ani poukazem, že
normálně taková reakce nevzniká a že vznikla jen u osoby nadané specifickou citlivostí.
Odpovědnost je tu i tehdy, jestliže odpovědný prokazuje, že přesně dodržel návod k použití
látky nebo přístroje, vypracovaný výrobcem po mnohých zkouškách. Žalobkyně považuje
tvrzení žalovaného za naprosto účelová a má zato, že zástupce žalované si je vědom
objektivní odpovědnosti a skutečnosti, že není třeba poukazovat porušení právní povinnosti
žalované. Vyvrací tvrzení, že by žalobkyně byla náležitě informována o okolnostech
relevantních pro rozhodnutí, zda je na místě vyšetření podstoupit, kdy nepochybně takovýto
informovaný souhlas, který je předpokladem jakéhokoliv zákroku v oblasti péče o zdraví,
musí řádně informovat o účelu a povaze zákroku, jakož o jeho důsledcích a rizicích, zároveň
však se musí týkat nejen povahy a možných následků včetně všech rizik plánovaného
zákroku, ale také jeho možných reálných alternativ. Informace o rizicích spojených se
zákrokem musí zahrnovat rizika nezbytně spojená s druhem uvažovaného zákroku, ale také
rizika související s individuálními charakteristickými rysy pacienta, jako jeho věk nebo jiné
choroby (Úmluva o ochraně lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací
biologie a medicíny – kapitola II. článek V.). Pokud žalovaná řádně pacienta nepoučí
v rozsahu, v jakém jest tento informovaný souhlas popsán ve výši uvedené Úmluvě, již toto
5
samotné porušení právní odpovědnosti způsobuje ze zákona odpovědnost žalované. Nicméně
v případě absolutní objektivní odpovědnosti tak, jak je tomu v tomto případě, jest toto
porušení navíc.
Soud o žalobě rozhodl rozsudkem ze dne 02.02.2007 č.j. 15 C 96/2005-114 tak, že
zcela vyhověl žalobě a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni Kč 16,883.726,- Kč s 2 %
úrokem z prodlení z částky Kč 3.527.726,- od 06.05.2005 do zaplacení, to vše do tří dnů od
právní moci rozsudku. Žalovanému dále uložil zaplatit České republice na účet Okresního
soudu v Karlových Varech soudní poplatek ve výši Kč 675.350,- a náklady řízení 74.970,-
Kč, obojí rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve vztahu k žalobkyni rovněž
žalovanému uložil povinnost zaplacení nákladů řízení ve výši Kč 221.749,50 ve stejné lhůtě, a
to k rukám zástupce žalobkyně. Výrokem V pak určil, že rozsudek je předběžně vykonatelný.
K odvolání žalovaného byl citovaný rozsudek zrušen usnesením Krajského soudu
v Plzni ze dne 22.06.2007 sp.zn. 14 Co 192/2007 a vrácen soudu I.stupně k dalšímu řízení.
V odůvodnění usnesení je uvedeno, že žalobkyně je v řízení zastupována advokátkou, ale
písemná plná moc advokátky, která byla předložena, není žalobkyní podepsána. Dále je
uvedeno, že za této situace není procesní plná moc řádně udělena a žalobkyně není ani
zastoupena zákonným zástupcem, neboť zákonného zástupce nemá na základě zákona ani na
základě rozhodnutí soudu. Soudu bylo uloženo, aby postupoval dle § 29 odst. 1 o.s.ř., tj.
ustanovil žalobkyni opatrovníka, pokud jako účastník řízení nemůže před soudem samostatně
jednat, je-li tu nebezpečí z prodlení, event. postupoval dle § 29 odst. 3 o.s.ř., tedy ustanovil
opatrovníka účastníku, který se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení nebo
který není schopen srozumitelně se vyjadřovat.V usnesení je dále uvedeno, že soudem nebyl
proveden důkaz navrhovaný žalovaným a to důkaz o poučení a souhlasu žalobkyně
s provedeným vyšetřením, a to zdravotní dokumentací, event. výslechem osoby, která
žalobkyni poučovala. Soudu I. stupně bylo odvolacím soudem vytknuto, že soud přiznal
žalobkyni nároky spadající pod účelné náklady spojené s léčením, aniž tento nárok právně
posoudil podle § 449 občanského zákoníku.
Soud usnesením ze dne 18.07.2007 č.j. 15 C 96/2005-170 ustanovil žalobkyni
opatrovníka v souladu s § 29 odst. 3 o.s.ř.. Při jednání dne 25.09.2007 byl soudu předložen
notářský zápis NZ 69/2005 sepsaný dne 20.04.2005, kterým byla osvědčena právně významná
skutečnost a udělena plná moc žalobkyní manželu žalobkyně. Žalobkyně zmocnila svého
manžela m.j. i k podání žaloby o náhradu škody způsobené na zdraví. Zmocněnec dále
v souladu s § 33a odst. 1 písm. a) občanského zákoníku udělil plnou moc JUDr. Zuzaně
Špitálské, advokátce se sídlem Plzeňská 4, Praha 5.
Ze všech provedených důkazů soud zjistil:
Ze znaleckého posudku Doc. MUDr. Jana Vrbíka, CSc, soud zjistil, že žalobkyně měla
po výkonu provedeném 30.09.2003 ve svém cévním řečišti po dvou dnech úvodního komatu
a projevů decerebrace úplnou ztrátu hybnosti celého těla kromě zachovaného pohledu vzhůru,
úplnou ztrátu mluvené řeči, neschopnost přijímat potravu polykáním a ztížení dechu. Trvající
deficit všech tzv. exekutivních funkcí znamená i výraznou redukci psychických aktivit
s dominancí anxiosity a depresivity, jak vyplývá z výrazně omezené jakékoliv hlubší
komunikace. Podle výslovného vyjádření neurologické kliniky FNM již při jejím prvém
pobytu tam byl potvrzován oboustranný kmenový syndrom. Další projevy těžkého stavu
plynou z trvající ztráty kontroly vyměšování a z poruch dýchacího systému s opakovanými
bronchopneumoniemi, přes stálé polohování. Má i postižení vegetativního nervového systému
6
projevující se tachykardií. Základní životní funkce tak může udržovat jenom trvalá výjimečně
náročná ošetřovatelská péče. Postižení psychiky je dáno zachovaným vědomím, ale při téměř
úplné ztrátě všech schopností projevovat psychické aktivity. Tato disociace působí enormní
frustraci, sociální isolaci a těžké projevy všestranné deprivace. Pramení z toho permanentní
anxiosita a výrazná depresivita vzdor kontinuální léčbě moderními psychofarmaky. Znalec
dále hodnotil ztížení společenského uplatnění žalobkyně dle Vyhlášky č. 440/2001 Sb. celkem
18.550 body a to dle přílohy 2 hodnotil tyto položky:
ve výši:
014 duševní poruchy při postižení CNS analog.traumat. 2500 bodů
016 působení nepříznivých psycholog. činitelů a tísnivých situací 1500
0643 ztráta řeči centrálního původu
2000
0714 následky oboustranného postižení plic 1100
0744 ztuhlost páteře těžkého stupně s nucenou imobilitou 200
082 porušení funkce zažívacích orgánů při trvalé gastrostomii 550
085 ztráta ovládání odchodu stolice – incontinentia alvi 700
0922 porucha močení těžkého stupně – permanentní moč.katétr 500
094 počasný zánět močových cest, opak.prokázaná a léčená uroinfekce 500
0970 ztráta sex.života ženy v jejích 39 letech věku 1200
101 úplná ztráta hybnosti obou horních končetin 3800
131 úplná ztráta hybnosti obou dolních končetin 4000
Celkem 18.550 bodů
Vypočtená sazba je znalcem dále zvýšena o 50 % podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. c)
Vyhlášky č. 440/2001 Sb., a to pro zvláště těžké následky, jež upoutávají ženu ve věku 39 let
na ošetřovatelské lůžko, bez možnosti komunikace řečí a při její úplně imobilitě a
inkontinenci. Ztížení společenského uplatnění je tak celkem hodnocena na 27.825 bodů, což
odpovídá částce 3.339.000,- Kč. Jde o zvlášť výjimečný případ hodný mimořádného zřetele,
kde podle znalce může soud podle § 7 odst. 3 uvedenou výši ještě přiměřeně zvýšit.
Ze znaleckého posudku, který byl vypracován 3. lékařskou fakultou Univerzity
Karlovy v Praze soud zjistil, že u žalobkyně bylo dne 30.09.2003 provedeno v nemocnici
v Sokolově AG vyšetření řečiště pravostranné karotické tepny a pravostranné vertebrální
tepny, během kterého se manifestovaly příznaky poškození mozkového kmene a mozečku,
bylo provedeno katetrizací z pravého třísla obvyklou Seldingerovou metodou. Čas počátku
výkonu ani jeho trvání uvedeno není, ale z popisu vyšetření, které provedl MUDr. Sychra
v 19:32 hod. je jasné, že vyšetření skončilo kolem 15. hodiny, kdy byl na angiologické
pracoviště povolán neurolog pro alarmující příznaky (bolest hlavy, závrať, nausea,
progredující slabost pravé horní i dolní končetiny). AG vyšetření bylo provedeno obvyklým
způsobem. Během vyšetření však nastoupily příznaky svědčící pro ischemickou komplikaci.
Prvním příznakem komplikace byla v závěru AG vyšetření udávaná závrať, bolest hlavy,
s koncem vyšetření se vyvinulo oslabení pravostranných končetin. Povaha příznaků nebyla
typická pro toxicko alergickou reakci, málo typická byla pro trombembolii, či trombotický
uzávěr, naopak velmi typická byla pro aplikaci kontrastní látky vyvolané vasospasmy
s projevy ložiskové ischemie mozkové tkáně. Ačkoliv byly vasospasmy na angiografii (navíc
v oblasti zadního řečiště) i popsány, jejich účinná terapie nebyla včas nastavena ani vedena.
Při klinické suspekci a angiografickém potvrzení vasopasmů, které se objevily v závěru
vyšetření, nebyla včas nastavena dostatečně účinná terapie vlastních vasopasmů, které byly
nejpravděpodobnější komplikací výkonu, ani jejich důsledků. Přitom klinický obraz těchto
důsledků byl již cca 4 hodiny po vzniku v oblasti mozkového kmene klinicky katastrofický a
7
jak čas ukázal, nakonec nezvratný. Dle znalce při klinické suspekci na cerebrální vasospasmy
je nutno při dodržení zásady non nocere neprodleně nastavit veškerou možnou a dostupnou
terapii. Vzhledem k významu postižené oblasti s možnými fatálními důsledky doslova
veškerou, třeba i jen teoreticky prospěšnou terapii. I tak je ovlivnění vasospasmů obtížné a i
při nasazení veškeré doporučené terapie ne vždy úspěšné. K nástřiku byla použita neionická
kontrastní látka Iomeron, která je šetrnější než ionické kontrastní látky a proto běžně užívaná
pro mozkové angiografie. Znalci není nic známo o tom, že by u přípravku Iomeron byly
v České republice v této době zjištěny vadné šarže.
Katetrizační mozková angiografie je v praxi zatížena určitým rizikem vzniku
přechodného či trvalého neurologického postižení. Toto riziko je u symptomaticky
nemocných a při provádění angiografie zkušeným specialistou menší než 1 %, přičemž trvalé
následné neurologické postižení se vyskytuje u méně než 0,25 % symptomatických
nemocných. Doba zachované vitality mozkové tkáně vystavené ischemické hypoxii je
všeobecně různě dlouhá a závislá na alespoň částečném trvání krevního průtoku tkání.
Zejména u vasospasmů může reversibilní ischemický polostín (penumbra), tedy stav tkáně
s ještě možným obnovením funkce pro zlepšení průtoků a oxygenace, trvat i řadu hodin,
hypoteticky i desítky hodin. U žalobkyně byla ireversibilita (nezvratnost) poškození zasažené
tkáně prokázána až MRI, provedenou 03.10.2003. Jiné dostatečně citlivé vyšetření, které by
blíže ohraničilo čas propadu tkáňové penumbry do ischemické nekrosy (odúmrtí tkáně)
nebylo do 03.10.2003 provedeno. Před angiografickým vyšetřením byla nemocná vyšetřena
klinicky i laboratorně a bylo provedeno neinvazivní vyšetření mozku a mozkových cév
ultrazvukem a na magnetické rezonanci. Tato vyšetření však nemohou vyloučit eventuelní
přítomnost malého aneurysmatu (výduti), které se dá prokázat pomocí cíleného katetrizačního
vyšetření. Pokud je důvodné podezření na přítomnost malého aneurysmatu, je indikace
k DSAG oprávněná. Tato indikace je takto vyjádřena na žádance k vyšetření spolu s dif.dg.
rozvahou Adieho syndromu. Pro průkaz Adieho syndromu však angiografie mozkových cév
není přínosem. Při MR mozku a MRA, které nevysvětlily původ širší pravé zornice (tedy
nepotvrdily aneurysma na AcoP vpravo, ani ložisko ve kmeni), nebyl při očním vyšetření
proveden metacholinový test, ačkoli se objevila úvaha o dg. tzv. Holmes-Adieho syndromu –
tedy pupilotonii, kde se problém předpokládá v oblasti parasympatického ggl. ciliare v očnici
s deplecí acetylcholinesterasy a denervační hypersenzivitou v parasympaticky denervované
zornici. Klinický nález je typický. Širší zornice s velmi pomalou a malou reakcí na světlo, ale
výraznější reakcí na konvergenci. Tato dg. se vyskytuje obvykle jednostranně a mnohem
častější je u žen. Nemá jiný závažnější klinický dopad. Provedení angiografie nepřináší žádný
diagnostický zisk. Provedení DSAG při negativním MR mozku a negativní MRA mozkových
cév nebylo při již uvedené diagnose Adieho syndromu nutné. Přesto však nelze považovat
provedení DSAG vyšetření za nesprávné, poněvadž mohlo odhalit změny, které jiným
vyšetřením nelze prokázat. U žalobkyně nebylo DSAG vyšetření kontraindikováno.
Ze závěru znaleckého posudku vyplývá, že mezi provedeným AG vyšetřením a
poškozením zdraví Zuzany Rokosové je příčinná souvislost. Pro to svědčí především její
současný stav a její stav před provedením vyšetření. Nastavení léčby bylo správné lege artis,
avšak opožděné. Znalec se nevyjádřil, zda se toto podílelo na poškození zdraví či zhoršení
jejího zdravotního stavu. Znalec uvedl, že jednoznačnou příčinou klinických obtíží, které
počaly již s koncem DSAg a gradovaly i po jejím ukončení byly vasospasmy v oblasti
zadního řečiště způsobené nástřikem kontrastní látky do pravé a. vertebralis. Lze tedy
jednoznačně usuzovat, že klinické příznaky v závěru a po ukončení DSAG byly způsobeny
prováděním DSAG. U žalobkyně byl v rámci antialergické přípravy podán ve shodě s dřívější
praxí pouze Dithiaden. Podle znalce se o alergickou příhodu nejednalo – pro to svědčí i
8
skutečnost, že při kontrolním CT vyšetření mozku v nemocnici v Karlových Varech bylo
aplikováno 40 ml jodové kontrastní látky do žíly bez reakce ze strany nemocné. Ve zdravotní
dokumentaci z nemocnice Sokolov byly zjištěny nedostatky v jejím vedení, např. neuvedení
času při AG vyšetření apod., které však nemají zásadní význam pro posouzení uvedené
příhody. Ohledně zhodnocení ztížení společenského uplatnění bylo uvedeno, že jednotlivé
poruchy u poškozené se v důsledku těžkého poškození mozku prolínají a proto celkový počet
bodů nemůže být prostým součtem jednotlivých položek jen se spekulativním odhadem jejich
bodové hodnoty při srovnání následků podle jejich povahy a rozsahu na základě § 3 odst. 3
vyhlášky č. 440/2001 Sb. U žalobkyně se jedná o velmi vážné trvalé poškození mozku u
mladé ženy s katastrofálními následky pro její další život. Znalec souhlasil se zhodnocením
ztíženého společenského uplatnění tak, jak toto provedl Doc.MUDr. Jan Vrbík, CSc ve svém
znaleckém posudku.
Z kopie souhlasu pacienta s lékařským vyšetřením – léčbou, operací bylo zjištěno, že
bylo žalobkyní podepsáno dne 29.09.2003 a je zde uvedeno pouze příjmení žalobkyně, bez
data narození s tím, že je „přijata k navrhované DSAG“. U části „byl jsem seznámen s dalšími
možnými postupy“ není uvedeno nic. U prohlášení, že „netrvám na detailním poučení a
přenechávám volbu vyšetřovacích a léčebných postupů zcela na zvážení ošetřujících lékařů“
není uveden datum a ani podpis žalobkyně.
Z čestného prohlášení manžela žalobkyně soud zjistil, že manžel žalobkyně žalobkyni
navštěvoval ve všech zdravotnických zařízeních včetně nemocnice v Motole, kde byla
hospitalizována, a dále v Domě ošetřovatelské péče v
Dolním Rychnově, kam byla po
hospitalizaci umístěna, a při těchto návštěvách bylo ujeto v roce 2003 4.264 km a náhrada
cestovného činí dle vyhlášky č. 569/2002 Sb. činí 22.310,50 Kč. V roce 2004 bylo najeto
15.700 km a náhrada cestovného dle vyhlášky č. 449/2003 Sb. činí 82.800,- Kč. Náklady na
cestovné za rok 2003 a 2004 činí celkem Kč 105.110,50.
Náklady za přilepšení ke stravě žalobkyně za období od 06.01.2004 do konce
listopadu 2004 byly ve výši 11.523,- Kč. Náklady za přípravky proti proležení, plísni a výdaje
za vitaminy byly ve výši 2.660,60 Kč. Náklady za ošetření v Domě ošetřovatelské péče
v Dolním Rychnově za období od 02. 02.2004 do 11.11.2004 činily Kč 54.015,50. Náklady za
ubytování matky žalobkyně jako jejího doprovodu po dobu hospitalizace žalobkyně
v nemocnici, byly ve výši Kč 5.416,- . Za znalecký posudek Doc. MUDr. Jana Vrbíka, Csc.
bylo zaplaceno 10.000,- Kč. Náklady, které žalobkyni vznikly v souvislosti s léčením od
30.09.2003 činily celkem Kč 188.725,60.
Z výslechu manžela žalobkyně soud zjistil, že za svojí manželkou pravidelně denně
jezdil a to od počátku její hospitalizace a to až do současné doby, kdy je umístěna
v pečovatelském domě v Dolním Rychnově. Svojí manželce od počátku její nemoci kupoval
účinné přípravky proti proleženinám a plísním, které jsou dováženy z ciziny. Dále jí kupoval
přípravky pro výživu a platil všechny náklady, jejichž výčet předložil písemně. Také hradil
náklady vzniklé matce žalobkyně v souvislosti s jejím doprovodem žalobkyně ve Fakultní
nemocnici v Plzni. Platil také cesty rodičů žalobkyně za žalobkyní. Náklady hradil
z prostředků, které měla žalobkyně našetřené a též ze společných prostředků, které měla
žalobkyně našetřené se svým manželem. Také auto, kterým za žalobkyní jezdil patří do
společného jmění manželů.
Po zhodnocení provedených důkazů soud zjistil tento skutkový stav: žalobkyně dne
30.9.2003 po AG vyšetření v nemocnici v Sokolově upadla do bezvědomí a následně u ní
9
došlo k ochrnutí celého těla. AG vyšetření bylo žalobkyni doporučeno poté, kdy běžná
vyšetření neodhalila příčiny bolestí hlavy. Dne 29.09.2003 se žalobkyně osobně bez cizí
pomoci dostavila do Nemocnice Sokolov k plánovanému AG vyšetření. Angiografie je
rentgenologické vyšetření cév pomocí vstřikování kontrastní látky. Zkouška na alergii u
žalobkyně provedena nebyla. K AG vyšetření došlo 30. září 2003 kolem 14. hodiny. V samém
počátku zákroku došlo u žalobkyně k šoku, poškození mozku a jeho následnému otoku. Ve
večerních hodinách 30.09.2003 byla žalobkyně, již v komatu, převezena na oddělení ARO
v Karlových Varech, neboť oddělení ARO sokolovské nemocnice bylo z důvodů malování
uzavřeno. Dne 03.10.2003 byla žalobkyně převezena do Fakultní nemocnice v Plzni a
10.10.2003 byla opět zpět na ARO v Karlových Varech a dne 15.11.2003 převezena do
Fakultní nemocnice Plzeň na léčení v barokomoře. V důsledku AG vyšetření došlo
k poškození mozku a žalobkyně zůstala ochrnutá. Leží bezvládně na lůžku a s okolím se
dorozumívá pouze očima. Její mysl zůstala nedotčena a podle lékařů není vůbec
pravděpodobná možnost uzdravení. Žalobkyně ve věku 39 let zcela ochrnula. Došlo u ní
k úplné ztrátě hybnosti celého těla, kromě zachovaného pohledu vzhůru, k úplné ztrátě
mluvené řeči, dále pak k neschopnosti přijímat potravu polykáním a ztížení dechu. Mysl a
paměť žalobkyně poškozenou nemá. Žalobkyně tak dnes pouze bezvládně leží na lůžku a
s okolím se dorozumívá pouze očima. V důsledku zákroku došlo u žalobkyně
k patofyziologickému stavu označitelnému jako cerebro-medulární dyskonekce, tj. přerušení
spojů mezi mozkem a míchou z jejich většiny. Klinicky se projevuje totální ztrátou hybnosti
celého těla a řeči. Zůstává zachován jenom vertikální pohyb očí a vědomí. Základní životní
funkce tak může udržovat jenom trvalá, výjimečně náročná ošetřovatelská péče. Postižení
psychiky je dáno zachovaným vědomím, ale při téměř úplné ztrátě všech schopností
projevovat psychické aktivity. Žalobkyně před AG vyšetřením vedla spokojený a
plnohodnotný život. Měla klidné rodinné zázemí a věnovala se svým dvěma dospívajícím
dcerám. Vedla živnost dámské krejčové. Ráda četla, věnovala se hře na klavír a navštěvovala
koncerty, společenské akce a plesy. Ve volném čase rekreačně sportovala. Jezdila na kole,
plavala, chodila na procházky se psem a v poslední době se začala věnovat i turistice.
Žalobkyně měla řidičské oprávnění a jezdila autem. Po AG vyšetření došlo k ochrnutí celého
těla. Žalobkyně se nemůže vůbec hýbat, potravu je schopna přijímat pouze pomocí
gastrostomické sondy, není schopna mluvit, a kontakt s okolím tak udržuje pouze pomocí
pohybu očí. Žalobkyně vnímá jakoukoli bolest. Tímto stavem trpí celá rodina žalobkyně.
Jejich režim se musel zcela podřídit potřebám žalobkyně. Její blízcí ji každodenně navštěvují.
Ze znaleckého posudku ustanoveného znalce vyplývá, že vzniklá škoda na zdraví žalobkyně
je v příčinné souvislosti s kontrastní látkou použitou při plnění závazku Nemocnice Sokolov
vůči žalobkyni. Pro to svědčí především její současný stav a její stav před provedením
vyšetření. Nastavení léčby bylo správné lege artis, avšak opožděné. Znalec se nevyjádřil, zda
se toto podílelo na poškození zdraví či zhoršení jejího zdravotního stavu. Podle znalce lze
jednoznačně usuzovat, že klinické příznaky v závěru a po ukončení AG vyšetření byly
způsobeny prováděním AG vyšetření. Ve zdravotní dokumentaci z nemocnice Sokolov byly
zjištěny nedostatky v jejím vedení, např. neuvedení času při AG vyšetření apod., které však
nemají zásadní význam pro posouzení uvedené příhody. Ohledně zhodnocení ztížení
společenského uplatnění bylo ve znaleckém posudku uvedeno, že jednotlivé poruchy u
poškozené se v důsledku těžkého poškození mozku prolínají a proto celkový počet bodů
nemůže být prostým součtem jednotlivých položek jen se spekulativním odhadem jejich
bodové hodnoty při srovnání následků podle jejich povahy a rozsahu na základě § 3 odst. 3
vyhlášky č. 440/2001 Sb. U žalobkyně se jedná o velmi vážné trvalé poškození mozku u
mladé ženy s katastrofálními následky pro její další život. Znalcem bylo hodnoceno ztížení
společenského uplatnění žalobkyně dle Vyhlášky č. 440/2001 Sb. celkem 18.550 body.
Vypočtená sazba je znalcem dále zvýšena o 50 % podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. c)
10
Vyhlášky č. 440/2001 Sb., a to pro zvláště těžké následky, které upoutávají ženu ve věku 39
let na ošetřovatelské lůžko, bez možnosti komunikace řečí a při její úplně imobilitě a
inkontinenci. Ztížení společenského uplatnění je tak celkem hodnoceno na 27.825 bodů, což
odpovídá částce 3.339.000,- Kč. Jde o zvlášť výjimečný případ hodný mimořádného zřetele.
Žalobkyni v souvislosti s léčením od 30.09.2003 vznikly náklady, které ke dni podání žaloby
činily celkem 188.725,60. Cestovné za rok 2003 a 2004 vyčísleno ve výši 105.110,50 Kč,
náklady za přilepšení ke stravě žalobkyně za období od 06.01.2004 do konce listopadu 2004
byly ve výši 11.523,- Kč. Náklady zaplacené za přípravky proti proležení, plísni a výdaje za
vitaminy byly ve výši 2.660,60 Kč. Náklady za ošetření v domě ošetřovatelské péče za období
od 02. 02.2004 do 11.11.2004 činily Kč 54.015,50. Náklady za ubytování matky žalobkyně
jako jejího doprovodu po dobu hospitalizace žalobkyně v nemocnici byly ve výši Kč 5.416,- .
Za znalecký posudek Doc. MUDr. Jana Vrbíka, Csc. bylo zaplaceno 10.000,- Kč. Dne
08.02.2007 byla žalovanému zaslána výzva k plnění s tím, že částka ve výši 17.007.195,50
má být poukázána na účet žalobkyně č.ú. 860160389/0800. Žalovaný dne 05.03.2007
poukázal ve prospěch žalobkyně částku Kč 2,000.000,- .
Podle § 421a občanského zákoníku každý odpovídá i za škodu způsobenou
okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci, jichž bylo při plnění závazku
použito. Této odpovědnosti se nemůže zprostit. Odpovědnost podle odstavce 1 se vztahuje i
na poskytování zdravotnických, sociálních, veterinárních a jiných biologických služeb.
Podle § 6 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 440/2001 Sb. pokud škoda na zdraví vedla ke
zvlášť těžkým následkům, zvýší se bodové ohodnocení škody na zdraví podle příloh č. 2 a 4
této vyhlášky nejvýše o 50 % celkové částky bodového ohodnocení; zvlášť těžkými následky
škody na zdraví se rozumí takové následky, které podstatně omezují nebo významně mění
uplatnění v životě anebo znemožňují další uplatnění v životě, a to s ohledem na věk
poškozeného i jeho předpokládané uplatnění v životě.
Podle § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb. ve zvlášť výjimečných případech hodných
mimořádného zřetele může soud výši odškodnění stanovenou podle této vyhlášky přiměřeně
zvýšit.
Podle § 450 občanského zákoníku z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu
škody přiměřeně sníží. Vezme přitom zřetel zejména k tomu, jak ke škodě došlo, jakož i
k osobním a majetkovým poměrům fyzické osoby, která ji způsobila; přihlédne přitom také
k poměrům fyzické osoby, která byla poškozena. Snížení nelze provést, jde-li o škodu
způsobenou úmyslně.
Podle § 162 odst. 2 o.s.ř. na návrh může soud předběžnou vykonatelnost rozsudku
vyslovit, a to ve výroku rozsudku, jestliže by jinak účastníku hrozilo nebezpečí těžko
nahraditelné nebo značné újmy.
Soud posoudil žalobu podle uvedeného zákonného ustanovení a po zhodnocení
provedených důkazů má za prokázané, že žalobkyně dne 30.9.2003 po AG vyšetření
v nemocnici v Sokolově upadla do bezvědomí a následně u ní došlo k ochrnutí celého těla.
Bylo prokázáno, že vzniklá škoda na zdraví žalobkyně je v příčinné souvislosti s kontrastní
látku použitou při provedeném AG vyšetřením. V důsledku AG vyšetření došlo k poškození
mozku a žalobkyně zůstala ochrnutá. Leží bezvládně na lůžku a s okolím se dorozumívá
pouze očima. Její mysl zůstala nedotčena a podle lékařů není vůbec pravděpodobná možnost
uzdravení. Žalobkyně ve věku 39 let zcela ochrnula. Došlo k nevratnému a trvalému
11
poškození zdraví žalobkyně. Došlo u ní k úplné ztrátě hybnosti celého těla, kromě
zachovaného pohledu vzhůru, k úplné ztrátě mluvené řeči, dále pak k neschopnosti přijímat
potravu polykáním a ztížení dechu. Mysl a paměť žalobkyně poškozenou nemá. Žalobkyně
tak dnes pouze bezvládně leží na lůžku a s okolím se dorozumívá pouze očima. V důsledku
zákroku došlo u žalobkyně k patofyziologickému stavu označitelnému jako cerebro-medulární
dyskonekce, tj. přerušení spojů mezi mozkem a míchou z jejich většiny. Klinicky se projevuje
totální ztrátou hybnosti celého těla a řeči. Zůstává zachován jenom vertikální pohyb očí a
vědomí. Základní životní funkce tak může udržovat jenom trvalá, výjimečně náročná
ošetřovatelská péče. Postižení psychiky je dáno zachovaným vědomím, ale při téměř úplné
ztrátě všech schopností projevovat psychické aktivity. Poškození zdraví žalobkyně bylo
prokázáno znaleckými posudky. Soud se nejdříve zabýval otázkou odpovědnosti žalované.
Odpovědnost žalované je dána dle ustanovení § 421a občanského zákoníku, kdy škoda byla
způsobena okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci, jíž bylo při plnění
závazku použito. Vzhledem k tomu, že zákon neupravuje možnost liberace hovoří se o tzv.
absolutní objektivní odpovědnosti. Zákon výslovně stanoví, že tato odpovědnost se vztahuje i
na poskytování zdravotnických, sociálních i veterinárních a jiných biologických služeb.
Nevyžaduje se zde protiprávnost úkonu zdravotnického pracovníka (postup non lege artis) ani
jeho zavinění. Pro vznik odpovědnosti za škodu dle uvedeného zákonného ustanovení se
nemusí jednat jen o vadu použité věci ve smyslu jejího srovnání se stejnou věcí bezvadnou,
ale postačí prostá vlastnost této (bezvadné) věci, či její chybějící vlastnost, nebo konstrukční
nedostatek, který v jiných případech použití věci nezpůsobil škodu. Bylo prokázáno, že
Nemocnice Sokolov plnila závazek vůči žalobkyni tím, že ke splnění svého závazku použila
angiografické vyšetření – vyšetření cév pomocí vstřikování kontrastní látky. Nemocnice
Sokolov odpovídala za bezvadnost látky v době poskytnutí činnosti ke splnění závazku a za
neselhání použitého přístroje při plnění závazku. Odpovědnost je dána i tehdy, jestliže látka
nebo přístroj vyvolaly účinky, ke kterým obecně nedochází, ale kde byly dány k vyvolání
účinků jiné konkrétní podmínky. Odpovědnost je tu i tehdy, jestliže odpovědný prokazuje, že
přesně dodržel návod k použití látky nebo přístroje, vypracovaný výrobcem po mnohých
zkouškách. V daném případě se jedná o objektivní odpovědnost žalované a to dle § 421a o.z.
Na tomto závěru nemění nic ani to, že žalobkyně s provedením AG vyšetření souhlasila. Dále
se soud zabýval výší odškodnění a to v souvislosti s možným zvýšením odškodnění stanovené
§ 7 odst. 3 vyhlášky 440/2001 Sb. Bylo prokázáno, že následky poškození zdraví žalobkyně
jsou tak závažné, že absolutně znemožňují žalobkyni jakékoli její další uplatnění v životě.
Následky škody na zdraví, kterou žalobkyně utrpěla ve svých 39 letech ji zcela vylučují ze
všech oblastí lidského života a podle lékařského znaleckého posudku není naděje na
zlepšení, jedná se o nevratný stav a poškození zdraví žalobkyně je trvalé. Soud vzal v úvahu,
že žalobkyně před AG vyšetřením, které bylo provedeno 30.09.2003, vedla spokojený a
plnohodnotný běžný rodinný, společenský, kulturní a pracovní život. Znalcem bylo
hodnoceno ztížení společenského uplatnění žalobkyně dle Vyhlášky č. 440/2001 Sb. celkem
18.550 body. Vypočtená sazba je znalcem dále zvýšena o 50 % podle ustanovení § 6 odst. 1
písm. c) Vyhlášky č. 440/2001 Sb., a to pro zvláště těžké následky, které upoutávají ženu ve
věku 39 let na ošetřovatelské lůžko, bez možnosti komunikace řečí a při její úplně imobilitě a
inkontinenci. Ztížení společenského uplatnění je tak celkem hodnoceno na 27.825 bodů, což
odpovídá částce 3.339.000,- Kč. Žalobkyně požadovala, aby vzhledem k míře zdravotního
postižení, kdy je zcela vyloučena ze všech svých životních aktivit a uplatnění v životě
společenském, rodinném, politickém, kulturním a sportovním, bylo ztížení společenského
uplatnění zvýšeno na pětinásobek, což představuje částku 16.695.000,- Kč. Soud dospěl
k závěru, že v daném případě jde o zvlášť výjimečný případ hodný mimořádného zřetele. U
žalobkyně došlo ve věku 39 let k ochrnutí celého těla. Je trvale upoutána na ošetřovatelské
lůžko, bez možnosti komunikace řečí a při její úplně imobilitě a inkontinenci. Základní
12
životní funkce žalobkyně může udržovat jenom trvalá, výjimečně náročná ošetřovatelská
péče. Soud souhlasí s tvrzením, že náhrada škody na zdraví má být okamžitá, úplná a
efektivní, musí respektovat lidskou důstojnost. Je nutno brát v potaz nejen újmu na zdraví,
tzn. biologickou škodu jako takovou, ale i bolest a utrpení pojímané jako poškození lidské
důstojnosti ztrátou možnosti společenského uplatnění. Vzhledem k míře zdravotního postižení
žalobkyně soud v souladu s § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb. rozhodl o zvýšení
odškodnění žalobkyně na pětinásobek hodnocení, které bylo provedeno znalcem, tj. rozhodl o
odškodnění ve výši 16.695.000,- Kč. Žalobkyně je vzhledem ke svému zdravotnímu postižení
odkázána na pomoc druhé osoby a bylo prokázáno, že základní životní funkce žalobkyně
může udržovat jenom trvalá, výjimečně náročná ošetřovatelská péče. Výše přiznaného
odškodnění může být využita na zajištění odborné náročné ošetřovatelské péče žalobkyni,
nebo na financování další potřebné léčby žalobkyně, či na zakoupení potřebných
zdravotnických či rehabilitačních pomůcek. Není pochyb o tom, že zajištění kvalitní odborné
ošetřovatelské péče je finančně náročné, stejně jako eventuelní další léčba žalobkyně.
Vzhledem k tomu, že dne 05.03.2007 byla žalovaným ve prospěch žalobkyně poukázána na
její účet částka 2,000.000,- Kč, byla žaloba pro zaplacení 2,000.000,- Kč zamítnuta.
Bylo prokázáno, že žalobkyni v souvislosti s léčením od 30.09.2003 vznikly další
náklady v celkové výši Kč 188.725,60. Jedná se o náklady na cestovné za rok 2003 a 2004 ve
výši Kč 105.110,50, náklady za přilepšení ke stravě žalobkyně za období od 06.01.2004 do
konce listopadu 2004 ve výši 11.523,- Kč, náklady za přípravky proti proležení, plísni a
výdaje za vitaminy ve výši 2.660,60 Kč, náklady za ošetření v Domě ošetřovatelské péče
v Dolním Rychnově za období od 02. 02.2004 do 11.11.2004 ve výši Kč 54.015,50, náklady
za ubytování matky žalobkyně jako jejího doprovodu po dobu hospitalizace žalobkyně
v nemocnici ve výši Kč 5.416,- a náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku Doc.
MUDr. Jana Vrbíka, Csc. ve výši 10.000,- Kč. Z provedeného důkazu – výslechu manžela
žalobkyně bylo prokázáno, že náklady ve výši Kč 188.725,60 hradil manžel žalobkyně a to
z prostředků patřících žalobkyni a dále z prostředků, které byly ve společném jmění manželů.
Soud proto přiznal žalobkyni náhradu těchto nákladů a to ve výši 188.725,60.
Při rozhodování o nároku na náhradu škody je soud povinen vždy zkoumat, zda jsou
dány předpoklady pro snížení přisouzené náhrady škody podle § 450 občanského zákoníku a
to i v případech tzv. objektivní odpovědnosti. V daném případě soud při úvaze o event.
snížení náhrady podle uvedeného ustanovení přihlédl zejména k poměrům žalobkyně, která
byla poškozena. Bylo prokázáno, že jde o zvlášť výjimečný případ, kdy poškození zdraví
žalobkyně je trvalé a nezvratné. K poškození zdraví žalobkyně došlo ve věku 39 let a došlo
k ochrnutí celého těla. Je trvale upoutána na ošetřovatelské lůžko, bez možnosti komunikace
řečí a při její úplně imobilitě a inkontinenci. Základní životní funkce žalobkyně může
udržovat jenom trvalá, výjimečně náročná ošetřovatelská péče. U žalobkyně se jedná o velmi
vážné trvalé poškození mozku s katastrofálními následky pro její další život. Soud dospěl
k závěru že pro snížení náhrady podle § 450 občanského zákoníku nebyly důvody.
Návrhy na provedení důkazů vypracováním revizního znaleckého posudku byl
zamítnut z důvodu nadbytečnosti, když znaleckým posudkem vypracovaným ustanoveným
znalcem, byl řádně a dostatečně popsán zdravotní stav žalobkyně, bylo potvrzeno, že stávající
zdravotní stav žalobkyně je v příčinné souvislosti s provedeným AG vyšetřením dne
30.09.2003 a byly zhodnoceny veškeré následky poškození zdraví žalobkyně. Znalec
souhlasil s hodnocením ztížení společenského uplatnění žalobkyně tak, jak toto bylo uvedeno
ve znaleckém posudku Doc.MUDr. Jana Vrbíka, CSc. Z tohoto důvodu byl zamítnut i návrh
na provedení důkazu revizním znaleckým posudkem Prof. MUDr. Lubora Stejskala, DrSc.
13
Byl zamítnut návrh na provedení důkazu výslechem ošetřujícího lékaře žalobkyně MUDr.
Jany Hruškové, ze kterého mělo být zjištěno, že žalobkyně byla o zamýšleném AG vyšetření
řádně a podrobně poučena. Byl proveden důkaz kopií souhlasu pacienta s lékařským
vyšetřením – léčbou, operací, a z tohoto důkazu nelze dovodit, že by žalobkyně byla řádně a
podrobně poučena MUDr. Janou Hruškovou o všech vyšetřovacích a léčebných postupech
navrhovaného výkonu DSAG včetně poučení o důsledcích pro zdraví poškozené a o rizicích
s výkonem spojených. Podepsaný souhlas s navrhovaným lékařským vyšetřením je pouze
formální a soud tak vylučuje možné spoluzavinění žalobkyně dle § 441 občanského zákoníku
a návrh na výslech svědkyně MUDr. Jany Hruškové zamítl jako nadbytečný.
Výrok o zaplacení soudního poplatku je odůvodněn § 2 odst. 3 zákona č. 549/91 Sb. o
soudních poplatcích v platném znění (je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud
jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část
žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od
poplatku osvobozen). Žalobkyně byla od placení soudního poplatku osvobozena dle § 11 odst.
2 písm. d) zákona č. 549/91 Sb. o soudních poplatcích v platném znění. Soudní poplatek byl
vyměřen dle položky 1 písm. b) Sazebníku poplatků ve výši 675.350,- Kč.
Výrok o zaplacení nákladů řízení, které vznikly v souvislosti s vypracováním
znaleckého posudku je odůvodněn § 148 odst. 1 o.s.ř. Znalci bylo proplaceno znalečné ve
výši Kč 74.970,- a tyto náklady je žalovaný povinen zaplatit tak, jak je uvedeno ve výroku
rozsudku.
Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 o.s.ř., když bylo přihlédnuto k výsledku
sporu, ve kterém byla žalobkyně v 87,5 % úspěšná. Byla požadována náhrada nákladů řízení
za právní zastoupení a to náklady vzniklé do rozhodnutí soudu I.stupně dne 02.02.2007
v celkové výši 224.408,- Kč - paušální odměna advokáta ve výši 182.540,- Kč (§ 3 Vyhlášky
MS č. 484/2000 Sb.), čtyři režijní paušály po 75,- Kč, dva režijní paušály po 300,- Kč (§ 13
Vyhlášky MS č. 177/1996 Sb.), náhrada za promeškaný čas ve výši 1.200,- Kč - 8,5 hodiny á
50,- Kč + 8,5 hodiny á 100,- Kč (dle § 14 odst. 3 Vyhlášky MS č. 177/1996 Sb.), 19 % DPH
ve výši Kč 35.830,- (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), cestovné – 2 x cesta Praha – K.Vary a zpět, výše
cestovného za jednu jízdu 1.744,- Kč. Náklady advokáta v odvolacím řízení ve výši 147.697,-
Kč – paušální odměna advokáta ve výši 50 % - 123.815,- Kč (§ 3 a § 18 odst. 1 Vyhlášky MS
č. 484/2000 Sb.), jeden režijní paušál ve výši 300,- Kč (§ 13 Vyhlášky MS č. 177/1996 Sb.),
19 % DPH ve výši Kč 23.582,- (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Náklady advokáta v řízení po zrušení
rozsudku odvolacím soudem byly přiznány ve výši 301.448,- Kč - paušální odměna advokáta
ve výši 247.630,- Kč (§ 3 Vyhlášky MS č. 484/2000 Sb.), dva režijní paušály po 300,- Kč (§
13 Vyhlášky MS č. 177/1996 Sb.), náhrada za promeškaný čas 8 hodin ve výši 1.600,- Kč
(jedna ½ hodina á 100,- Kč dle § 14 odst. 3 Vyhlášky MS č. 177/1996 Sb.), 19 % DPH ve
výši Kč 48.130,- (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), cestovné – 2 x cesta Praha – K.Vary a zpět, výše
cestovného za jednu jízdu 1.744,- Kč. Celkem požadována náhrada nákladů řízení ve výši
673.553,- Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu úspěšná v 87,5 % a pouze v 12,5
% neúspěšná, byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 75 % tj. 505.165,- Kč.
Výrok o předběžné vykonatelnosti rozsudku ve výroku I. je odůvodněn § 162 odst. 2
o.s.ř. Žalobkyně podala návrh na vyslovení předběžné vykonatelnost rozsudku. Soud
s ohledem na okolnosti podané žaloby a zejména na stávající zdravotní stav žalobkyně dospěl
k závěru, že žalobkyni hrozí v případě zhoršení jejího zdravotního stavu nebezpečí značné a
nenapravitelné újmy. Je žádoucí, aby odškodnění bylo žalobkyni vyplaceno v co nejkratší
době tak, aby finanční prostředky mohly být co nejdříve použity na financování kvalitní léčby
14
a péče. Soud vzal v úvahu, že žalovaný zaplatil žalobkyni dne 05.03.2007 2,000.000,- Kč, ale
přesto je toho názoru, že je žádoucí, aby celé odškodnění bylo žalobkyni vyplaceno v co
nejkratší době. Proto návrhu na vyslovení předběžné vykonatelnosti výroku I. rozsudku, který
považuje za důvodný, vyhověl.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení
jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni,
prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím
vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti stanovené mu tímto rozsudkem, může se
žalobkyně domáhat splnění povinnosti návrhem na výkon rozhodnutí.
V Karlových Varech 04. října 2007
JUDr. Blanka Fábryová
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Kateřina Bubalová
