Toto je HTML verze žádosti o svobodnému přístupu k informacím 'Rozsudek 30 T 9/2013'.


                                                                                 Číslo jednací: 30T 9/2013 - 1612 
 
 
 
 
ČESKÁ REPUBLIKA 
 
ROZSUDEK 
JMÉNEM REPUBLIKY 
 
 
 
Krajský  soud  v  Ostravě  rozhodl  v  hlavním  líčení  konaném  dne  20.6.2014  v 
senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Miroslava Muchy a přísedících Ing. Luďka 
Frgaly a Jana Dorušáka   t a k t o :  
 
 
Obžalovaný 
 
Ing. M. K.,  
 
nar.  xxx  v xxx, trvale bytem xxx (pouze formálně, kdy se jedná o ohlašovnu pobytu 
městského úřadu), fakticky bytem xxx, bez zaměstnání,  
 
j e    v i n e n, 
 
 

pokračování 
 

sp.zn. 30T 9/2013 
ž e 
1) 
ve  Studénce  a  v  Ostravě,  v  úmyslu  sebe  neoprávněně  obohatit, jako  ředitel  SAK 
Studénka, příspěvková  organizace,  se  sídlem  Budovatelská  770,  Butovice, 
Studénka,  IČ:  66183561,  prováděl  opakovaně  v  době  od  31.8.2012  do  5.2.2013 
výběry  z bankovního  účtu   této  příspěvkové  organizace  číslo  150422065/0600 
vedeného u GE Money Bank a.s. prostřednictvím  platební  karty  číslo 
5474116700035652,  která  mu  byla  jako  řediteli  příspěvkové  organizace  svěřena  a 
určena  pro  výběry  spojené  s činností  této  příspěvkové  organizace  a  dále 
prostřednictvím  operací  na  přepážce  peněžního  ústavu,  kdy  zneužil  svého   
neomezeného  dispozičního  práva  k  předmětnému  účtu,  provedl  výběry  platební 
kartou číslo 5474116700035652, a to: 
 
- dne 23. 09. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 24. 09. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 25. 09. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 06. 10. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 07. 10. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 08. 10. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 09. 10. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 10. 10. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 20. 10. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 21. 10. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 22. 10. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 24. 10. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 26. 10. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 27. 10. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 28. 10. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 01. 11. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 03. 11. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 05. 11. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 07. 11. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 11. 11. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 13. 11. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, 

pokračování 
 

sp.zn. 30T 9/2013 
- dne 14. 11. 2012 vybral částku   8.000,-Kč, 
- dne 18. 11. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 22. 11. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 23. 11. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 24. 11. 2012 vybral částku 14.000,-Kč, 
- dne 30. 11. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 01. 12. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 02. 12. 2012 vybral částku 12.000,-Kč, 
- dne 06. 12. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 08. 12. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 09. 12. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 10. 12. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 20. 12. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 21. 12. 2012 vybral částku 18.000,-Kč, 
- dne 29. 12. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 30. 12. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 31. 12. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 03. 01. 2013 vybral částku   4.000,-Kč, 
- dne 03. 01. 2013 vybral částku 16.000,-Kč, 
- dne 06. 01. 2013 vybral částku 10.000,-Kč, 
- dne 12. 01. 2013 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 13. 01. 2013 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 19. 01. 2013 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 20. 01. 2013 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 21. 01. 2013 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 25. 01. 2013 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 26. 01. 2013 vybral částku 10.000,-Kč, 
- dne 29. 01. 2013 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 30. 01. 2013 vybral částku 20.000,-Kč, 
- dne 31. 01. 2013 vybral částku   9.000,-Kč, 
- dne 05. 02. 2013 vybral částku 20.000,-Kč, 
a hotovostní výběry na přepážce peněžního ústavu GE Money Bank a.s., a to 
- dne 31. 08. 2012 klientský výběr částky   40.000,-Kč, 
- dne 07. 12. 2012 klientský výběr částky 100.000,-Kč, 

pokračování 
 

sp.zn. 30T 9/2013 
- dne 04. 01. 2013 klientský výběr  částky  70.000,-Kč, 
- dne 11. 01. 2013 klientský výběr částky   80.000,-Kč, 
- dne 14. 01. 2013 klientský výběr částky   80.000,-Kč, 
- dne 18. 01. 2013 klientský výběr částky 250.000,-Kč, 
- dne 22. 01. 2013 klientský výběr částky   50.000,-Kč, 
- dne 23. 01. 2013 klientský výběr částky   50.000,-Kč, 
- dne 24. 01. 2013 klientský výběr částky 200.000,-Kč, 
 
a  ačkoliv  si  byl  vědom  toho,  že  svěřené  finanční  prostředky  jinak  než  pro  účely 
příspěvkové organizace použít nemůže, přesto tyto použil pro svoji osobní potřebu, a 
to k sázkám, u společnosti Tipsport a.s., peníze spotřeboval a zbavil se tak možnosti 
tyto  vrátit  a  svým  jednáním  způsobil  SAK  Studénka, příspěvková  organizace, 
Budovatelská 770, Butovice, Studénka, IČ: 66183561 škodu ve výši 1.881.000,- Kč
a další škodu na bankovních poplatcích souvisejících s těmito výběry peněz ve výši 
2.605,- Kč, 
 
2) 
v  úmyslu  sebe  neoprávněně  obohatit, jako  ředitel  SAK  Studénka, příspěvková 
organizace, se sídlem Budovatelská 770, Butovice, Studénka, IČ: 66183561, provedl 
dne 19.12.2012  na pobočce Komerční banky, a.s., na nám. Republiky ve Studénce 
hotovostní výběr částky 22.000,- Kč z bankovního účtu  této příspěvkové organizace 
číslo  9568000207/0100  vedeného  u  Komerční  banky,  a.s., přičemž  zneužil  svého 
neomezeného  dispozičního  práva  k  předmětnému  účtu,  které  mu  bylo  jako  řediteli 
příspěvkové  organizace  zřízeno  pro  výběry  spojené  s činností  této  příspěvkové 
organizace  a  vedením  fondu  kulturních  a  sociálních  potřeb,  ačkoliv  si  byl  vědom 
toho, že svěřené finanční prostředky jinak než pro účely fondu kulturních a sociálních 
potřeb  příspěvkové  organizace  použít  nemůže,  přesto  tyto  použil  pro  svoji  osobní 
potřebu, resp. k sázkám u společnosti Tipsport a.s., peníze spotřeboval a zbavil se 
tak  možnosti  tyto  vrátit  a  svým  jednáním  způsobil  SAK  Studénka, příspěvková 
organizace, Budovatelská 770, Butovice,  Studénka,  IČ:  66183561, škodu ve výši 
22.000,-  Kč, a další škodu na bankovním poplatku souvisejícím s tímto  výběrem 
peněz ve výši 60,- Kč, 
 
3) 

pokračování 
 

sp.zn. 30T 9/2013 
ve  Studénce  v  době  od  1.7.2012  do  6.2.2013,  jako  ředitel  SAK 
Studénka, příspěvková  organizace,  se  sídlem  Budovatelská  770,  Butovice, 
Studénka,  IČ:  66183561,  v  úmyslu  sebe  neoprávněně  obohatit, prováděl  výběry  z 
pokladny SAK Studénka, příspěvková  organizace,  kdy  na  jeho  příkaz  nebyly 
odpovědnými zaměstnanci vystavovány k těmto výběrům výdajové pokladní doklady 
a  takto  odčerpané  prostředky  v  celkové  výši  544.325,-  Kč  do  pokladny  nevrátil  a 
řádně nevyúčtoval a ačkoliv si byl vědom toho, že svěřené finanční prostředky jinak 
než  pro  účely  příspěvkové  organizace  použít  nemůže,  přesto  tyto  použil  pro  svoji 
osobní  potřebu,  resp.  k sázkám  u  společnosti  Tipsport  a.s.,  peníze  spotřeboval  a 
zbavil se tak možnosti tyto vrátit a 
svým  jednáním  způsobil  SAK 
Studénka, příspěvková  organizace,  Budovatelská  770,  Butovice,  Studénka,  IČ: 
66183561, škodu ve výši 544.325,- Kč, 
 
4) 
v  době  od  31.8.2012  do  31.12.2012  ve  Studénce,  jako  ředitel  SAK 
Studénka, příspěvková  organizace,  se  sídlem  Budovatelská  770,  Butovice, 
Studénka,  IČ:  66183561,  v  úmyslu  sebe  neoprávněně  obohatit,  na  základě 
vystavených  faktur  za  provedené  služby  přijal  jménem  dodavatele  SAK 
Studénka, příspěvková  organizace  od  odběratelů  poskytnutých  služeb  hotově 
finanční  prostředky  s tím,  že  tyto  předá  následně  k  zúčtování  do  pokladny  jako 
úhrady  služeb,  tyto  prostředky  následně  do  pokladny  nepředal  a  administrativní 
pracovnici  S. V.  nebo  účetní  J.  B.  přikázal  z  pozice  své  funkce  vystavit  příjmový 
pokladní doklad s příslibem, že finanční prostředky později do pokladny v hotovosti 
vloží, a takto převzal prostředky na základě níže uvedených dokladů: 
- faktury číslo FV112014 a FV112015 na částku 1.560,- € (to je 38.064,-Kč) ze dne           
31.8.2012  a  na  částku  500,-  € (to je 12.200,-Kč)  ze  dne  31.8.2012,  příjmového 
pokladního dokladu číslo 1 - valutová pokladna ze dne 31.8.2012 na částku 2.060,- € 
(to je 50.264,-Kč)  za  poskytnuté  služby,  převzal  od odběratele  INTERGRACYJNY 
KLUB SPORTOWY "ATAK, ul. Robotnicza 68, 82 300 Elbląg, Polsko, 
- faktury číslo FV112048 ze dne 16.9.2012 na částku 32.200,-Kč, FV112050 ze dne             
16.9.2012  na  částku  30.000,-Kč,  FV112051  ze  dne  16.9.2012  na  částku  37.800,-
Kč a výdajového pokladního  dokladu  ze  dne  6.11.2012  jako  zálohu  na  později 
provedené úhrady faktur v hotovosti,  převzal  od  odběratele  HC  KES  Studénka  o.s., 
Mírová 616, Studénka, částku ve výši 100.000,-Kč,  

pokračování 
 

sp.zn. 30T 9/2013 
-  faktury  číslo  FV112078  ze  dne  11.11.2012  na  částku  72.000,-Kč  převzal 
od odběratele INTERGRACYJNY KLUB SPORTOWY "ATAK", ul Robotnicza 68, 82 
300 Elbląg, Polsko, částku ve výši 72.000,-Kč, 
-  faktury  číslo  FV112121  ze  dne  31.12.2012  na částku  14.100,-Kč,  příjmového 
pokladního dokladu bez čísla série K 0040182 ze dne 31.12.2012 na částku 14.100,-
Kč převzal od odběratele TJ MSV Studénka o.s., Sjednocení 835, Studénka, částku 
ve výši 14.100,-Kč, 
a takto přijaté peníze v hotovosti od odběratelů do pokladny nevložil a ačkoliv si byl 
vědom  toho,  že  svěřené  finanční  prostředky  jinak  než  pro  účely  a  činnost  SAK 
Studénka, příspěvková organizace použít nemůže, přesto tyto použil pro svoji osobní 
potřebu, resp. k sázkám u společnosti Tipsport a.s., peníze spotřeboval a zbavil se 
tak možnosti tyto vrátit a  svým  jednáním  způsobil  SAK  Studénka, příspěvková 
organizace, se sídlem Budovatelská 770, Butovice,  Studénka, IČ: 66183561, škodu 
ve výši 236.364,- Kč, 
 
5) 
ve Studénce jako  jednatel  společnosti  Sportovní areály Studénka s.r.o., se sídlem 
Budovatelská  770,  Studénka,  IČ:  26784831,  v  úmyslu  sebe  neoprávněně 
obohatit, prováděl  opakovaně  v  době  od  23.5.2012  do  12.12.2012  výběry 
z bankovního účtu této společnosti číslo 433751590287/0100 vedeného u Komerční 
banky, a.s., prostřednictvím  operací  na  přepážce  peněžního  ústavu,  kdy  zneužil 
svého dispozičního práva k předmětnému účtu a provedl tyto hotovostní výběry: 
- dne 23.05.2012 klientský výběr částky   50.000,-Kč, 
- dne 30.05.2012 klientský výběr částky   50.000,-Kč, 
- dne 01.06.2012 klientský výběr částky   50.000,-Kč, 
- dne 21.06.2012 klientský výběr částky   60.000,-Kč, 
- dne 25.06.2012 klientský výběr částky   70.000,-Kč, 
- dne 27.06.2012 klientský výběr částky   90.000,-Kč, 
- dne 04.07.2012 klientský výběr částky 100.000,-Kč, 
- dne 17.07.2012 klientský výběr částky 100.000,-Kč, 
- dne 30.07.2012 klientský výběr částky 100.000,-Kč, 
- dne 01.08.2012 klientský výběr částky 100.000,-Kč, 
- dne 03.08.2012 klientský výběr částky   90.000,-Kč, 
- dne 06.08.2012 klientský výběr částky 100.000,-Kč, 

pokračování 
 

sp.zn. 30T 9/2013 
- dne 07.08.2012 klientský výběr částky   70.000,-Kč, 
- dne 09.08.2012 klientský výběr částky 100.000,-Kč, 
- dne 10.08.2012 klientský výběr částky   50.000,-Kč, 
- dne 17.08.2012 klientský výběr částky   50.000,-Kč, 
- dne 27.08.2012 klientský výběr částky   60.000,-Kč, 
- dne 02.10.2012 klientský výběr částky   70.000,-Kč, 
- dne 25.10.2012 klientský výběr částky   13.000,-Kč, 
- dne 16.11.2012 klientský výběr částky 100.000,-Kč, 
- dne 19.11.2012 klientský výběr částky   40.000,-Kč, 
- dne 10.12.2012 klientský výběr částky 100.000,-Kč, 
- dne 12.12.2012 klientský výběr částky   35.000,-Kč,  
a  ačkoliv  si  byl  vědom  toho,  že  svěřené  finanční  prostředky  jinak  než  pro  účely  a 
činnost  společnosti  Sportovní  areály  Studénka  s.r.o. použít nemůže,  přesto  tyto 
použil pro svoji osobní potřebu, resp. k sázkám u společnosti Tipsport a.s., peníze 
spotřeboval a zbavil se tak možnosti tyto vrátit a svým jednáním způsobil společnosti 
Sportovní areály Studénka s.r.o., Budovatelská 770, Studénka, IČ: 26784831, škodu 
ve výši  1.648.000,-  Kč,  a další škodu na bankovních poplatcích souvisejících 
s těmito výběry peněz ve výši 1.380,- Kč, 
 
6) 
dne  13.4.2012  ve  Studénce,  jako  jednatel  společnosti  Sportovní  areály  Studénka 
s.r.o., se sídlem Budovatelská 770, Studénka,  IČ:  26784831,  v  úmyslu  sebe 
neoprávněně obohatit, přijal jménem dodavatele Sportovní areály Studénka s.r.o., od 
odběratele  Moravia  Wings  s.r.o.,  se  sídlem  B.  Martinů  1885/2,  Nový  Jičín, 
zastoupeného jednatelem V. K., hotově finanční prostředky ve výši 29.839,- Kč s tím, 
že tyto předá následně k zúčtování do pokladny jako úhrady služeb, tyto prostředky 
následně do pokladny nepředal a administrativní pracovnici S. V. přikázal z pozice 
své  funkce  vystavit  příjmový  pokladní  doklad  s  příslibem,  že  finanční  prostředky 
později do pokladny v hotovosti vloží, a takto převzaté prostředky na základě faktury 
číslo  FV31100112  ze  dne  31.12.2011 a  příjmového  pokladního  dokladu  číslo 
6509572  ze  dne  13.4.2012  na  částku  29.839,-Kč,  převzal  od odběratele  Moravia 
Wings  s.r.o.,  tyto  do  pokladny  nevložil  a  ačkoliv  si  byl  vědom  toho,  že  svěřené 
finanční  prostředky  jinak  než  pro  účely  a  činnost  společnosti  Sportovní  areály 
Studénka s.r.o. použít  nemůže,  přesto  tyto  použil  pro  svoji  osobní  potřebu,  resp. 

pokračování 
 

sp.zn. 30T 9/2013 
k sázkám  u  společnosti  Tipsport  a.s.,  peníze  spotřeboval  a  zbavil  se  tak  možnosti 
tyto vrátit a svým jednáním způsobil společnosti Sportovní areály Studénka s.r.o., se 
sídlem Budovatelská 770, Studénka, IČ: 26784831, škodu ve výši 29.839,- Kč, 
  
7) 
v  době  od  počátku  roku  2011  do  6.2.2013  ve  Studénce,  nejprve  jako  ředitel  a 
následně  jako    jednatel  společnosti  Sportovní  areály  Studénka  s.r.o.,  se  sídlem 
Budovatelská  770,  Studénka,  IČ:  26784831,  v  úmyslu  sebe  neoprávněně 
obohatit, prováděl výběry  z pokladny společnosti Sportovní areály Studénka s.r.o. v 
celkové výši 1.945.142,-Kč,  kdy  na  základě  jeho  příkazu  nebyly  odpovědnými 
zaměstnanci společnosti vystavovány výdajové pokladní doklady na jednotlivé výběry 
peněz  z  pokladny,  peníze  do  pokladny  nevracel a  ačkoliv  si  byl  vědom  toho, že 
svěřené  finanční  prostředky  jinak  než  pro  účely  a  činnost  společnosti  Sportovní 
areály  Studénka  s.r.o.  použít  nemůže,  přesto  tyto  použil  pro  svoji  osobní  potřebu, 
resp.  k sázkám  u  společnosti  Tipsport  a.s.,  peníze  spotřeboval  a  zbavil  se  tak 
možnosti tyto vrátit a svým jednáním způsobil společnosti Sportovní areály Studénka 
s.r.o., Budovatelská 770,  Studénka, IČ: 26784831, škodu ve výši 1.945.142,- Kč, 
 
a takto jednáním popsanými v bodech 1) až 4) způsobil SAK Studénka, příspěvková 
organizace, škodu v souhrnné výši 2.686.354,- Kč, a jednáním popsanými v bodech 
5) až 7) způsobil společnosti Sportovní areály Studénka s.r.o., škodu v souhrnné výši 
3.624.361,- Kč, tedy způsobil jednáním popsanými v bodech 1) až 7) celkovou škodu 
ve výši 6.310.715,- Kč
 
t e d y 
 
si  přisvojil  cizí  věc,  která  mu  byla  svěřena  a  způsobil  tak  na  cizím  majetku  škodu 
velkého rozsahu,  
 
 
 
 
č í m ž   s p á c h a l  
 

pokračování 
 

sp.zn. 30T 9/2013 
zvlášť  závažný  zločin  zpronevěry  dle  ustanovení  §  206  odst.  1,  odst.  5  písm.  a) 
trestního zákoníku,  
 
a    z a    t o    s e    m u    u k l á d á 
 
podle § 206 odst. 5 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 5 (pěti) let a 6 (šesti) 
měsíců,  

 
odsouzení je nepodmíněné,  
 
podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku se pro účely výkonu tohoto trestu zařazuje do 
věznice s   o s t r a h o u, 
 
podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku se obžalovanému  u k l á d á   trest zákazu 
činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu či člena statutárního 
orgánu, obchodních společností a družstev na dobu  8 (osmi) let, 
 
podle § 228 odst. 1 tr.ř. je obžalovaný  p o v i n e n  zaplatit poškozeným: 
 
- společnosti Sportovní  areály Studénka  s.r.o. „v likvidaci“, se sídlem Studénka,  
  Budovatelská č.p.770, škodu ve výši  2.878.361,- Kč, 
- společnosti SAK Studénka,  příspěvková  organizace,  se  sídlem  Budovatelská       
  č.p.770, Butovice,  Studénka, škodu ve výši 2.686.354,- Kč, 
 
podle  §  229  odst.  2  tr.ř.  se  poškozená  společnost  SAK  Studénka,  příspěvková 
organizace,  o d k a z u j e  
se zbytkem svého nároku  na náhradu škody  na řízení 
ve věcech občanskoprávních.  
 

pokračování 
 
10 
sp.zn. 30T 9/2013 
 
O d ů v o d n ě n í : 
Důkazní  řízení  v této  věci  bylo  provedeno  v rozsahu, které umožnilo 
nalézacímu  soudu  zjištění  skutkového  stavu  věci,  o  němž  nejsou  důvodné 
pochybnosti, a to v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí (§ 2 odst. 5 

tr.ř.).  Obsah  provedených  důkazů  byl  soudem  hodnocen  v souladu s požadavky 
upravenými v ustanovení  §  2  odst.  6  tr.ř.  V rámci dokazování se nalézací soud 
zaměřil zejména na zjištění, zda se stal skutek, ve kterém byl spatřován dle obžaloby 
trestný  čin,  zda  tento  skutek  spáchal  obžalovaný,  příp.  z jakých  pohnutek.  Rovněž 
bylo nutno dokazovat podstatné okolnosti mající vliv na posouzení výše škodlivosti 
dle ustanovení § 12 odst. 2 tr. zákoníku, podstatné okolnosti k posouzení osobních 
poměrů  pachatele  a  podstatné  okolnosti  umožňující  stanovení  následků  a  výše 
škody způsobené trestným činem. V neposlední řadě bylo nutno dokazovat okolnosti, 
které vedly k trestné činnosti nebo umožnily její spáchání (§ 89 odst. 1 písm. a – f tr. 
ř.). Důsledky shora uvedeného postupu jsou skutková zjištění popsaná ve skutkové 
části tohoto rozsudku, na což nalézací soud v plné míře odkazuje.  
 
 
V souvislosti se zahájením trestního stíhání, jež má velmi důležité důsledky 
pro  samotného  obviněného,  je  nutno  rozlišovat:  a)  účinnost  usnesení  o  zahájení 
trestního stíhání z hlediska  počátku  vyšetřování,  b)  účinnost  ve  vztahu  
k obviněnému.  Ad a) je nesporné, že usnesení o zahájení trestního stíhání je účinné 
již od jeho vydání, 
neboť  zákon  proti  němu  sice  připouští stížnost, které však 
nepřiznává odkladný účinek, a proto je toto rozhodnutí předběžně vykonatelné. Podle 
§  161  odst.  1  tr.ř.  se  vyšetřováním  označuje  úsek  trestního  stíhání  před  podáním 
obžaloby,  postoupením  věci  jinému  orgánu.....  Vzhledem  k tomu, že jde o úsek 
trestního  stíhání,  je  třeba  dospět  k závěru,  že  vyšetřování  jako  druhá  fáze 
přípravného řízení počíná již vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání a nikoliv 
doručením  tohoto  usnesení  obviněnému,  či  dokonce  až  právní  mocí  usnesení  o 
zahájení  trestního  stíhání.  Naproti  tomu  je  však  nutno  zdůraznit,  že  je  vyloučeno 
provádění  těch  úkonů  trestního  řízení,  kterých  se  má  zúčastnit  obviněný,  nebo 
kterých  by  se  mohl  zúčastnit  obviněný  nebo  jeho  obhájce,  ledaže  nelze  provedení 
úkonu odložit a vyrozumění o něm zajistit. Ad b) účinky usnesení o zahájení trestního 
stíhání  vůči  podezřelému  (osobě,  proti  níž  se  trestní  řízení  vede)  nastávají  až 
doručením usnesení obviněnému.  
 
 

Úkony  trestního  řízení  v této  trestní  věci  podle  §  158  odst.  3  tr.ř.  byly 
zahájeny dne 14.2.2013  tak, jak to vyplývá z příslušného  záznamu  policejního 
orgánu  –  č.j.  KRPT-29894-3/TČ-2013-070081  (č.l. 1-2),  a  to  pro  podezření  ze 
spáchání  zvlášť závažného zločinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 5 písm. a) 
tr. zákoníku.   
 
 
Dne 26.4.2013 vyhotovil policejní orgán usnesení podle § 160 odst. 1 tr.ř., na 
základě kterého zahájil trestní stíhání obviněného Ing. M. K. pro skutek, který právně 
kvalifikoval  jako zvlášť závažný zločin zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 5 písm. 
a) tr. zákoníku  (č.l.3  -  12).  Zmíněné  rozhodnutí  obviněný  Ing.  K.  převzal  dne 
30.4.2013 (č.l. 12 v.t.), zvolený obhájce JUDr. Tibor Rovňák (č.l. 13)  dne 3.5.2013  
(č.l.  12).  K postupu  podle  §  160  odst.  1,  odst.  5  tr.ř.  došlo  na  základě  usnesení 
policejního orgánu ze dne 24.9.2013 (č.l. 19 – 22). I toto rozhodnutí převzal obviněný 
Ing. K. 30.9.2013 a JUDr. Rovňák téhož dne (č.l. 22 v.t.).  

pokračování 
 
11 
sp.zn. 30T 9/2013 
 
 
Ve smyslu § 2 odst. 8 tr.ř. je možné trestní stíhání před soudy jen na základě 
obžaloby nebo návrhu na potrestání, které podává státní zástupce. Veřejnou žalobu 
v řízení  před  soudem  zastupuje  státní  zástupce.  V tomto zákonném ustanovení je 
vyjádřena  tzv.  zásada  obžalovací.  Tato  zásada  je  pak  promítnuta  zejména  do 
ustanovení  §  220  tr.ř.,  podle  něhož  může  soud  rozhodovat  jen  o  skutku, který je 
uveden v žalobním návrhu s tím, že právním posouzením skutku v obžalobě  není  
vázán. Z tohoto  zákonného  ustanovení  zcela  evidentně  vyplývá  povinnost  soudu 
rozhodovat toliko o skutku, který je uveden v žalobním návrhu. V rámci oné 
zásady totožnosti skutku je limitován podanou obžalobou pouze v tom  směru,  že 
může rozhodovat jen o stejném skutku a o stejném obžalovaném tak, jak je uvedeno 
v obžalobě.  Tyto  meze  nesmí  být  překročeny.  V této  konkrétní  věci  nikterak  nebyla 
namítána totožnost obžalovaného, jakož i totožnost skutku. 
 
 
Na obžalovaného Ing. M. K.  byla podána u Krajského soudu v Ostravě  dne 
6.11.2013  obžaloba  státního  zástupce  Krajského  státního  zastupitelství v Ostravě, 
sp.zn.  4  KZV  12/2013,  kdy  tato  trestní  věc  je  vedena  u  Krajského  soudu  v Ostravě 
pod sp.zn. 30T 9/2013,  a  to  pro  skutek,  ve  kterém  je  spatřováno  spáchání  velmi 
závažné trestné činnosti, jež byla kvalifikována jako zvlášť závažný zločin zpronevěry 
podle § 206 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku.   
 
Při odůvodnění tohoto rozhodnutí, resp. rozsudku se soud I. stupně musel řídit 
ustanovením  §  125  odst.  1  tr.ř.,  dle  kterého  soud  stručně  vyloží,  které  skutečnosti 
vzal za prokázané a o které důkazy svá skutková zjištění opřel, jakými úvahami se 
řídil  při  hodnocení  provedených  důkazů,  zejména  pokud  si  vzájemně  odporují. 
Z odůvodnění  musí  být  rovněž  patrno,  jak  se  soud  vypořádal  s obhajobou a jakými 
právními úvahami se řídil atd. S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že smyslem 
tohoto  odůvodnění  není  detailně  převzít  (opsat)  výpověď  obžalovaného,  svědků, 
znalců,  apod.,  což  však  neznamená,  že  soud  z těchto  celkových  výpovědí 
nevycházel. Pokud v tomto  rozhodnutí  nebude  citována nějaká  zpráva,  resp.  důkaz 
povahy listinné apod., pak to neznamená, že jej nalézací soud nevzal v úvahu  při 
svém rozhodování ve smyslu ustanovení § 2 odst. 6 tr.ř.  
 
 
Obviněný Ing. M. K.  byl poprvé procesně vyslechnut za účasti svého obhájce 
dne  3.5.2013  (č.l.  23  –  27),  kdy  se  vyjádřil  toliko  ke  svým  osobním  a  rodinným 
poměrům. K věci využil svého práva nevypovídat. Proti usnesení o zahájení trestního 
stíhání    ze  dne  26.4.2013  si  podal  stížnost,  kterou  krátce  zdůvodnil  v rámci  
zmíněného  procesního  výslechu.  Zcela  shodné  stanovisko  zaujal  i  v další fázi 
trestního řízení, a to dne 10.6.2013, kdy rovněž využil svého práva nevypovídat (č.l. 
29 - 30), 30.9.2013 (č.l. 31 - 32). 
 
 
Obžalovaný Ing. M. K.  u  hlavního  líčení  k obsahu obžaloby uvedl, že této 
porozuměl, avšak i nadále využívá svého práva nevypovídat. V průběhu dokazování 
poté,  co  došlo  ke  zprocesnění  jednotlivých  důkazních  prostředků,  tento  v rámci 
svého oprávnění dle § 214 tr.ř. k výpovědi svědkyně S. P. uvedl, že v souvislosti  s 
„Poláky“  se  měl  vyjádřit  tak,  že  od  těchto  za  poskytnuté  služby  peníze  převzal  a 
nedal do pokladny, tak s touto reprodukcí nesouhlasí,  neboť    se  vyjádřil  v tom 
smyslu, že peníze „převzal“, avšak nic dalšího nedodal. V jeho kanceláři trezor nebyl, 
neměl žádné pověření k oprávnění mít v kanceláři nějaký větší obnos peněz, naproti 
tomu neexistoval žádný zákaz, aby se takto mohl chovat. K výpovědi svědka L. H. 

pokračování 
 
12 
sp.zn. 30T 9/2013 
uvedl, že k podpisu uznání závazků z jeho strany došlo následující den poté, kdy se 
spolu se svědkem H. dostavili  do peněžních ústavů, a to KB a GE Money bank, aby 
zrušili jeho podpisové právo včetně dispozice s nakládáním s účty.  Zmíněné uznání 
závazků  bylo  podepsáno  v souvislosti s jeho  ukončením  pracovního  poměru 
dohodou, neboť mu bylo sděleno, že existuje i jiná varianta, tzn., že obdrží výpověď.   
Uznání dluhu podepsal proto, aby již dostal zmíněnou „výpověď dohodou“, resp. aby 
dosáhl  rozvázání  pracovního  poměru  dohodou  a  také  proto,  že  v materiálu 
označeném  jako  uznání  škody,  závazku,  nebyla  specifikována  částka,  z čehož 
dovodil, že z tohoto materiálu mu nic nehrozí, takovýto podepsaný materiál je dle 
jeho názoru napadnutelný. Dle  názoru obžalovaného Ing. K.  svědek  H.  vybíral 
jedenkrát z účtu u KB částku kolem 50.000,- Kč.  Hmotná odpovědnost z jeho strany 
ve  vztahu  ke  společnosti  Sportovní  areály  Studénka,  na  které  je  datum  1.7.2012, 
byla podepsána později, a to někdy až  v září či listopadu 2012. Dohodu o hmotné 
odpovědnosti  připravoval  on  (myšleno  obž.  Ing.  K.). K výslechu  znalce MUDr. 
Sedláčka pouze uvedl, že z gamblerství se léčí ambulantně, je ochoten absolvoval i 
ústavní léčbu, nemá s tím problém. K výpovědi svědkyně J. B. připustil, že skutečně 
do trezoru  docházel často, mj. i proto, že v něm měli veškerá hesla k programům, 
s čímž  byly  problémy,  neboť  technika  byla  zastaralá.  Další  důvod  návštěvy  trezoru 
spočíval v tom, že v nepřítomnosti svědkyně V., když někdo ze zaměstnanců přišel 
pro zálohu, např. na materiál, tak ve většině případů v trezoru byla obálka, ve které 
byly peníze, které mohl použít. Připustil, že v této souvislosti vložil do obálky lístek, 
komu  a  jakou  peněžní  částku  vydal.  V trezoru  kromě  zmíněných  materiálů  byla 
uložena i karta k účtům  společností  „SAS“,  posléze  i  „SAK“.    Ke  svědkyni  S. V.  
uvedl, že z úst  R. P.  opakovaně  zaznělo  „podepsali  jsme  to  za  tebe“,  z čehož 
dovozuje, že se svědkyní V. potřebovali za něj urychleně něco podepsat.  V rámci 
svého dalšího vyjádření tento akcentoval, že z hlediska tržeb, které vyzvedával dole 
v trezoru, tzn. v provozovně  restaurace,  kde  se  dávaly  veškeré  tržby  z provozu 
zimního  stadionu,  restaurace  a  jednotlivých  sportovišť,  ty  vyzvedával  hlavně 
z popudu p. D. Tento trezor byl malý a peníze se tam mnohokrát už nevlezly a dalo 
práci to zavřít, takže pokud svědkyně V. chyběla nějakou delší dobu v práci, tak je 
vyzvedával on. Dále se vyjádřil ke klíčům od pokladny, které v šuplíku nebyly po celé 
období,  kdy  slečna  V.  tam pracovala, bylo období, kdy v trezoru nechávala obálku 
s provozní  zálohou,  ze  které  řešil  zálohy  např.  na  pivo,  nebo  na  materiál  pro  zimní 
stadion  atd.  Dále  se  vyjádřil  ke  klíčům  od  kanceláře,  kde  seděla  svědkyně  V.  se 
svědkem  P.  a  externě  tam docházela  J. B., tzn.  klíče  měly  tyto  tři  osoby,  dále on, 
slečna N. a pan B. Byly to generální klíče, které jsme používali pro téměř celý objekt 
zimního stadionu.  Smlouva s dodavatelem  těchto  klíčů  byla  uzavřena  dlouho  před 
jeho  nástupem,  podle  něj  už  při  vzniku  společnosti,  objednávky  těchto  klíčů  řešil 
svědek P., před ním jeho předchůdce. Dle jeho názrou některé klíče se i ztratily, což 
se k němu  doneslo.  Klíče  také  podléhaly  opotřebení,  tzn.  že  se  průběžně  měnily, 
takže existovaly 100 % i další klíče, nevím, kdo je měl, zda byly řádně zničené atd. 
Co  se  týče  pračky,  která  zde  byla  zmíněna,  ta  byla  soukromá  pro  pana  B., který 
v době  dovozu  zmíněné  pračky  neměl  u  sebe  hotovost,  proto  byly  peníze  takto 
zapůjčené, a poté mu je předal a on je uložil do trezoru. Co se týče půjčky na auto, tu 
domlouval  se  svědkyní  V., která jej v tomto  směru  oslovila,  na  přesnou  částku  si 
nevzpomínal,  bylo  to  160  nebo  190  tis.  Kč,  peníze  mu  vrátil  za  nějakou  dobu  její 
přítel. Pokud se zde hovořilo o zálohách (minimálně čtyřikrát) pro svědkyni N.,  tak 
tyto byly na pravidelné splátky pojistky, což může svědecky dokázat.  Dále uvedl, že 
kromě toho, že svědkyně V. si vedla evidenci, tak i on si vedl evidenci také, ne tak 
podrobnou, měl pouze malý papírek, na který si přepisoval částky. Pokud byla částka 

pokračování 
 
13 
sp.zn. 30T 9/2013 
vrácena, tzn. částka se snížila, předchozí papírek vyhodil. Zmíněný papírek  si vždy 
nechával  u  tiskárny  po  pravé  ruce.  Těsně  před  jeho  odvoláním  na  papírku  byla 
částka něco málo přesahující částku 4,2 mil. Kč. Z hlediska trestní odpovědnosti se 
cítí odpovědný  pouze  za  tuto  částku,  z hlediska  morální  odpovědnosti  cítí 
samozřejmě odpovědnost za částku nárokovanou oběma subjekty, tj. 5,6 mil. Kč, ale 
to pouze z titulu statutára těchto objektů, neboť si dané věci nepohlídal. V další části 
svého vyjádření byl již konkrétní ve vztahu k obžalobě, kdy následně akcentoval, že 
na str. 2 - 31.8.2012 je klientský výběr částky u GE Money 40.000,- Kč, ke kterému 
uvedl, že je mu vytýkán i v daný den vzkaz v pokladně v částce 40.000,- Kč, přičemž 
vklad v Tipsportu v daný den byl 30.000,-  Kč  a  je  si  jist,  že  vzkaz  v pokladně 
nepřevzal. Na str. 3 je věcná nesrovnalost, kdy v bodě 3/ je uvedeno „ve Studénce 
v době  od  počátku  r.  2012  do  6.2.2013,  tam  by  mělo  být  asi  nejspíše  od  1.7.2012, 
kdy „SAK“ vznikl 1.7.2012. Dále se vyjádřil  k  bodům,  které  jsou  napsané  „vzkazy 
v pokladně“, týká se to bodu 3/. Ke dni 28.9.2012 byla několikrát probírána částka na 
čištění kurtu, zde si je 100 % jist, že tuto částku neobdržel, nepřevzal. Dne 6.10.2012 
20 x 200,-  Kč,  něco  pro  hokej,  pro  vysvětlení  uvedl,  že  šlo  o  to,  že  hokejisté  ve 
Studénce hráli za nějaké prémie cca 4.000,- Kč na zápas a šlo čistě jen o rozměnění, 
tzn. on měl v trezoru nachystáno 20 x 200,- Kč a po obdržení od trenéra hokejového 
klubu 4.000,-  Kč    tyto  předal  do  trezoru.  Tento  den  je  mu  potom  ještě  vytýkána 
částka od paní D. 8.600,- Kč, peníze, které si od ní vzal, byly vždy na nějaké věci, je 
si  jist,  že  zde  by  to  mělo  být  zaúčtováno  proti    nějakému  dokladu,  tzn.  určitě  je 
nepoužil  pro  svou  potřebu.  Ke  dni  8.10.2012  „na  kolky 2.000,-  Kč“  uvedl,  že  kolky 
v daný den nebyly zakoupeny, protože byla nějaká nesrovnalost, řešil to na krajském 
úřadě. Jednalo se o nějakou změnu v obchodním rejstříku, tzn. kolky se neplatily a 
peníze vrátil do trezoru. Dne 20.10.2012 „20 x 200,- Kč pro hokej“,  opět to byl stejný 
případ, kdy peníze byly nachystané, rozměněné a 4.000,- Kč byly předané zpět do 
trezoru. 2.11.2012 „záloha ze mzdy 25.000,- Kč“, tuto cca do měsíce vrátil. 8.11.2012 
„poháry pro sledge hokej 1.700,-Kč“,  byly  to  peněžní  prostředky na zakoupení 
poháru,  celou záležitost řešil se svědkem P. Vzhledem k tomu, že  turnaj  pořádali, 
nevidí  důvod,  proč  bych  si  peníze  na  poháry  vzal.  Dle  jeho  názoru  nebyla 
zaúčtována účtenka za dané poháry.  9.11.2012 „fotbal, S. pivo 15.723,- Kč“, dané 
peníze    předal  do  trezoru,    11.11.2012  „na  placení  hotelu  částka  4.876,-  Kč“,  tyto 
náklady    byly  řádně  zaplacené,  i  svědkyně  říkala,  že  doklady,  když  byl  turnaj,  za 
ubytování  byly  řádně  zaplacené,  tuší,  že  to  byl  Bílovec  a  ještě  nějaký  jeden,  dva 
hotely.  Tzn.  nejspíše  nebyly  zaúčtovány  do  účetnictví,  proto  asi  jsou  tady  takto 
vykázány. K bodu 6/ je faktura za „Moravia Wings“ zaplacena, neboť na tuto situaci si 
přesně  pamatoval,  doklad  byl  vystaven  p.  B., ten den pan K., jednatel Moravia 
Wings,  přišel  zaplatit  splátku  za  nájem  a  tyto  peníze  předal  do  trezoru.  K bodu  7/  
„finanční  prostředky  odčerpané  z pokladny  SAS“,  zde  ta  částka  neodpovídá  vůbec 
částce  1.945,-  Kč.  Pro  ilustraci  okomentoval  pouze  částky,  které  jsou  datumově 
prokazatelné,  „7.12.2011 50.000,- Kč“, je si jist, že tuto částku nedostal, „14.12.2011 
ředitel z pokladny 23.000,- Kč, 22.12.2011 ředitel 50.000,- Kč, 22.12.2011 L. 3.000,- 
Kč“, tyto částky také neobdržel.  „13.1.2012 Profi kredit částka 15.000,- Kč“, částku 
osobně  převzal  v Ostravě  –  Porubě  a  tuto    předal  do  trezoru.  Tyto  částky,  když 
souvisely  konkrétně  s něčím,  tak  je  předával  v obálce s nadepsáním,  čeho  se  to 
týkalo. Bod č. 4/ se týká „faktur od polského sledge hokejového týmu“, platbu za tyto 
faktury  převzal,  tuto  částku  v eurech  vyměnil  v centru Ostravy u kostela, kde je 
dlouhodobě  nejlepší  kurz  a  peníze  předal  do  trezoru.  Ve  vztahu  k 31.8.2012 mu 
obžaloba  mj.  vytýká  i  „částku  40.000,-  Kč“,  výběr  u  GE  Money,  přičemž  dotace 
Tipsportu tento den byla ve výši 30.000,-  Kč.  Co  se  týče  bodu 7/, „2.11.2011 K. 

pokračování 
 
14 
sp.zn. 30T 9/2013 
5.000,-  Kč“,  v daný den ani v následujících  dnech  za  takové  částky  nebylo  vůbec 
vsazeno. „25.11.2011, ředitel 80.000,- Kč, L. 3.000,- Kč, zaplatí sledge 13.995,- Kč“, 
zde akcentoval, že kdyby vybral 80.000,-  Kč,  tak  v daný den určitě  nevybírá  další 
3.000,-  Kč  nebo  13.995,-  Kč  a  další  menší  částky.    „2.12.2011  ředitel  tržby“,  nic 
takového nepřevzal. „22.12.2011 ředitel 50.000,- Kč“,  také  tuto částku nepřevzal, 
protože nic takového ten den nebylo, ani vsazeno ani uloženo. Pokud jde o trezor, je 
si  jist,  že  několikrát  přes  noc  byl  trezor  otevřený,  což  okamžitě  svědkyni  V.  volal. 
Rovněž  si  je  jist,  že  i  mnohokrát  byla  v ničí  nepřítomnosti  pokladna  na  stole,  což 
zjistil,  když  přišel  do  kanceláře.  Na  své  výpovědi  obžalovaný Ing. K., přestože  i 
nadále využíval svého práva nevypovídat, trval v rámci konfrontace se svědkyní V. U 
hlavního líčení dne 18.6.2014 své vyjádření ve smyslu § 214 tr.ř. doplnil v tom směru, 
že nesázel pouze od 17.8.2006, jak je uvedeno v obžalobě,  nýbrž  od  svých  18  let. 
V předchozích sázkářských letech zaznamenal docela dost úspěchů. V r. 2005 vyhrál 
asi  1  mil.  Kč,  na  počátku  r.  2006  500.000,-  Kč,  kdy  obě  tyto  částky  mu  byly 
převedené  na  jeho  účet.  Další  výhry  v řádech  desetitisíců  byly  vyplacené  na 
pobočkách.  Dle  jeho názoru starosta H.  znal  číselné  heslo  trezoru  umístěného 
v kanceláři  V., kdy vycházel z jedné situace, kdy se v kanceláři  nacházeli  V.,  B., 
starosta a nešel jim zavřít trezor, a tudíž H. se snažil vzpomenout na číselné heslo, 
z čehož  dovozuje,  že  heslo  znal.  Opětovně  poukazoval  na  změnu  ve  výpovědi  V. 
související s dobou,  kdy  byl  podepsán  dokument  o  odpovědnosti  za  pokladnu.  
V souvislosti s ukončením  svého  pracovního  poměru  a  své  činnosti  nepředával 
žádný  majetek,  pouze  notebook,  nepodepisoval  žádný  předávací protokol. Pokud 
státní zástupce v obžalobě uvádí, že částky 643.000,- Kč, 100.000,- Kč a 3.000,- Kč 
bere jako vrátky, tak v této souvislosti poukazoval na tu skutečnost, že svědkyně V. u 
soudu uvedla, že míval v kanceláři větší částky a tudíž dle jeho tvrzení se nejednalo 
o vrátky, nýbrž o peníze, které vůbec neopustily zdi společností „SAS“, popř. „SAK“. 
 
 
Co  se  týče  uplatněné  obhajoby  obžalovaného Ing. M. K.  v rámci nyní 
projednávané trestní věci, nutno akcentovat, že jmenovaný měl opakovanou možnost 
procesně se vyjádřit k protiprávnímu jednání, jež mu bylo kladeno za vinu usnesením 
o zahájení trestního stíhání a posléze obžalobou. Jmenovaný využil svého práva 
nevypovídat v řízení přípravném a tudíž nesdělil žádné konkrétní skutečnosti, jež by 
byly možno zohlednit ať již v jeho prospěch či neprospěch. Ing. K. shodné stanovisko 
zastával  i  u  hlavního  líčení,  tzn.  poté,  co  byl  vyzván,  aby  se  vyjádřil  k obsahu 
obžaloby. Uvedl, že i nadále využívá svého práva nevypovídat. Je nesporné, že 
jakou obhajobu či stanovisko obžalovaný zvolí a zaujme, je jen a pouze jeho věcí, 
rovněž  je  nesporné,  že  využití  svého  práva  nevypovídat  není  možno  klást 
obviněnému, posléze obžalovanému k tíži. Jak je patrno z protokolu o hlavním líčení, 
tento se k jednotlivým důkazním prostředkům vyjadřoval po jejich zprocesnění, a to 
ve  smyslu  svého  oprávnění  vyplývajícího  z ustanovení  §  214  tr.ř.  Nejobsáhlejší 
vyjádření je zadokumentováno k výpovědi svědkyně S. V., což vyplývá ze samotného 
odůvodnění  tohoto  rozhodnutí.  Posledně  jmenovaná  svědkyně  je  z pohledu 
rozhodování o vině obžalovaného velmi důležitá, a proto nalézací soud i připomínky 
obžalovaného  zadokumentoval  co  nejpodrobněji.  Aniž  by  bylo  nutno  nějak  blíže 
rozebírat  obhajobu  obžalovaného  (neboť  tento  využil  svého  práva  nevypovídat), je 
nutno akcentovat jeho stanovisko, dle kterého tento nezpochybňuje  zpronevěru 
finančních prostředků, jež mu byly svěřené do opatrování, ve výši 4,2 mil. Kč. 
V této souvislosti nutno uvést pouze tolik, že zásadní připomínky obžalovaného byly 
směřovány  do  skutku  pod  bodem  3/  a  pod  bodem  7/,  tzn.  neoprávněné  výběry 
z pokladny obou poškozených společností. Provedeným dokazováním byla v bodě 3/ 

pokračování 
 
15 
sp.zn. 30T 9/2013 
objektivizována škoda ve výši 544.325,-  Kč,  v bodě  7/  1.945.142,-  Kč.  Pokud 
sečteme tyto částky, dospějeme k částce 2.489.467,- Kč. Provedeným dokazováním 
byla dle názoru nalézacího soudu objektivizována v bodech 1 – 7/ celková škoda ve 
výši 6.310.715,-  Kč.  Jak  již  bylo  uvedeno,  obžalovaný  připouštěl  „odpovědnost“  ve 
výši  4,2  mil.  Kč.  Rozdíl  těchto  částek  je  2.110.715,-  Kč.  Jak  již  bylo  uvedeno, 
z pohledu uplatněné obhajoby obžalovaného (zpochybňována) škoda v bodech 3/ a 
7/  byla  dohromady  zjištěna  ve  výši  2.489.467,-  Kč.  Pokud  od  této  částky  (sporné) 
odečteme 2.110.715,- Kč, dospějeme k rozdílu ve výši 378.752,- Kč, což znamená, 
že  minimálně  tato  částka  ve  vztahu  ke  skutkům  popsaným  v bodě  3/  a  7/  je 
nesporná,  neboť  jak  již  uvedeno,  obžalovaný  připouštěl  „odpovědnost“  ve  výši  4,2 
mil.  Kč,  avšak  o  jaké  konkrétní  položky  se  jednalo  s ohledem  na  jeho  uplatněné 
stanovisko  nevypovídat,  zjištěno  nebylo.  Tímto  stručným  propočtem  je  však  možno 
dovodit, že obžalovaný M. K. si protiřečí sám sobě.  
 
 
Za  účelem  lepšího  pochopení  tohoto  meritorního  rozhodnutí  bude  posléze 
poukázáno  na  některé  podstatné  skutečnosti  související  s poškozenými 
společnostmi.  
 
 
Dle  zakladatelské  listiny  byla  společnost  Sportovní areály Studénka, 
s.r.o.,(dále jen „SAS“)  založena  Městem  Studénka  jako  jediným  společníkem  za 
účelem  zajišťování  tělovýchovných,  sportovních,  regeneračních  a  rekondičních 
služeb  pro  obyvatele  a  návštěvníky  tohoto  města.  S účinností  od  1.1.2012  byl 
obžalovaný Ing. M. K. jmenován jednatelem této společnosti, kdy se zavázal, že tuto 
funkci bude vychovávat s péčí  řádného  hospodáře,  v souladu s dobrými mravy a 
oprávněnými zájmy společnosti, taktéž se zavázal, že zajistí řádné vedení účetnictví 
včetně úplnosti, přesnosti a celistvosti účetního informačního a výkazového systému. 
Před jmenováním do funkce jednatele obžalovaný působil v této společnosti jako její 
ředitel, a to od ledna 2007. Na základě usnesení rady města byl posléze  v květnu 
2012 z důvodu  záměru  města  sloučit  činnosti,  které  vykonávala  organizace  SAS 
Studénka,  s.r.o.,  a  Městské  kulturní  středisko,  příspěvková  organizace,  pod  jednu 
organizaci,  jmenován  ředitelem  Městského  kulturního  střediska.  Společnost 
Sportovní areály Studénka, s.r.o., v podstatě od 1.7.2012 žádnou obchodní činnost, 
vyjma  pronájmu  investičního  majetku  příspěvkové  organizaci  SAK  Studénka 
nevyvíjela.  SAK  Studénka,  příspěvková  organizace  (původně  Městské  kulturní 
středisko,  příspěvková  organizace),  byla  zřízena  Městem  Studénka  na  základě 
rozhodnutí  městského  zastupitelstva  v r.  1997.  Od  21.5.2012  byl  jejím  ředitelem  a 
jediným statutárním zástupcem obžalovaný Ing. M. K.  K 1.7.2012 nedošlo ke 
sloučení organizace Městské  kulturní středisko Studénka, příspěvková organizace, a 
obchodní  společnosti  Sportovní  areály  Studénka,  s.r.o.,  ale  pouze  ke  sloučení 
činností, které tyto právní subjekty pro Město Studénku vykonávaly. Městské kulturní 
středisko  Studénka,  příspěvková  organizace,  byla  toliko  přejmenována  na  SAK 
Studénka, příspěvková organizace, a jak již zmíněno, společnost Sportovní areály 
Studénka,  s.r.o.,  ke  stejnému  datu  přestala  pro  město  vykonávat  činnosti  spojené 
s provozem  sportovních  zařízení  a  měla  být  do budoucna zrušena nebo využita 
k jiným aktivitám. Ing. M. K.  se jako ředitel příspěvkové organizace „zavázal účelně 
využívat svěřeného majetku a dbát na ochranu majetku zřizovatele“.  
 
 
V této  trestní  věci  byla  vyslechnuta,  resp.  zprocesněna  řada  svědeckých 
výpovědí,  jež  posléze  byly  spolu  s dalšími  důkazy  hodnoceny  v souladu 
s ustanovením  §  2  odst.  6  tr.ř.  Na  některé  podstatné  skutečnosti  zjištěné  z těchto 

pokračování 
 
16 
sp.zn. 30T 9/2013 
svědeckých  výpovědí  bude  následně  poukázáno  v rámci  odůvodnění  tohoto 
rozhodnutí,  přičemž  korunní  výpověď  svědkyně  V.  bude rozebrána mnohem 
podrobněji.  
 
 
Svědkyně J. B., externí účetní společnosti Sportovní areály Studénka, s.r.o., 
byla procesně vyslechnuta policejním orgánem za přítomnosti obhájce obžalovaného 
dne 15.5.2013 (č.l. 605 – 614), a posléze v rámci dokazování u hlavního líčení, kdy 
svou předchozí výpověď v plném rozsahu stvrdila. Z výpovědi svědkyně k předmětu 
výslechu  bylo  zjištěno,  že  tato  zpracovávala  pro  společnost  „SAS“  od  1.9.2010 
účetnictví  s tím,  že  od  1.7.2012  „SAS  přecházela“  pod  společnost  SAK  Studénka, 
příspěvková  organizace  (dále  jen  „SAK“),  a  tudíž  toliko  na  základě  ústní  dohody 
s obžalovaným Ing. K.  měla  zpracovávat  účetnictví  u  společnosti  „SAK“  ve  stejném 
rozsahu, jako u „SAS“. Účetní doklady přebírala od pokladní  S. V., což je v souladu 
s výpovědí  jmenované  svědkyně,  a  taktéž  i  z části  od  obžalovaného  K. Pokladní 
hotovost  byla  shromažďována  v trezoru,  který  byl  zajištěn  číselným  kódem,  do 
kterého měla přístup pokladní – svědkyně S. V., a obžalovaný Ing. K. I toto tvrzení je 
v souladu s výpovědí  svědkyně  V.  J. B.  akcentovala,  že  za  dobu  její  přítomnosti 
v kanceláři  nikdy  nikoho  jiného  včetně  starosty  neviděla  a  neví,  že  by  měl  přístup 
k trezoru, resp. s tímto  nějak  manipuloval.  Peníze  z účtu  mohl  vybrat  pouze 
obžalovaný Ing.  K.,  a  tyto  měl  předat  S. V.  do  pokladny  na  základě  příjmového 
pokladního dokladu a lístku z bankomatu či dokladu z banky. Ve skutečnosti to však 
takto nefungovalo. V době,  kdy  zjistila  nejasnosti  v účetnictví,  dotazovala  se 
obžalovaného, zda již všechno „vyrovnal v pokladně“.  Výběry  z bankovních  účtů, 
pokud  nebyly  zaúčtovány  jako  vklad  do  pokladny,  byly  účtovány  jako  „peníze  na 
cestě“  (účet  261).  Svědkyně  B.  akcentovala, že když se obžalovaného na tyto 
prostředky „na cestě“ dotazovala, tento jí sdělil, že „on to vyřídí“, urgovala jej dvakrát, 
a to v polovině  r.  2012  a  31.1.2013.  V prvním  případě  se  jednalo  o  částku  kolem 
300.000  –  400.000,-  Kč,  kdy  Ing.  K.  vložil v této  souvislosti  hotově  do  banky  asi 
600.000,-  Kč.  Ke  konci  ledna  2013,  tzn.  ve  druhém  případě,  zjistila  nezaúčtované 
prostředky „na cestě“  ve výši kolem 2 mil. Kč a vysoké zůstatky v pokladně, na což 
obžalovaného upozorňovala a ten jí sdělil, „že se do toho zamotal“. Nalézací soud 
akcentuje,  že  tento  obrat  obžalovaný  použil  opakovaně.  S ohledem  na shora 
uvedené vyjádření svědkyně, o jejiž věrozhodnosti není důvod pochybovat, je možno 
učinit  závěr,  ze  kterého  vyplývá,  že  obžalovaný  Ing.  K.  skutečně  s prostředky 
poškozených  společností  neoprávněně  manipuloval  a  disponoval.  J. B.  na  zjištění 
upozornila starostu H.  a  za  součinnosti  pokladní  V.  sečetla  chybějící  prostředky, 
které dosahovaly částky kolem 6 mil. Kč. Pokladní V. k jejímu dotazu, jak mohlo dojít 
k tak  vysokému  schodku  na  pokladně,  uvedla,  že  obžalovaný  Ing.  K.  si vybíral 
hotovost z pokladny  sám  a  pouze  tam  nechal  lísteček,  na  kterém  byla  uvedena 
odebraná hotovost. V. se domnívala, že obžalovaný má peníze u sebe nebo jí sdělil, 
že je použil na úhradu něčeho, k čemuž následně dodá doklady. K cílenému dotazu 
policejního  orgánu  svědkyně  B.  potvrdila, že pokladní V.  dle  jejího  tvrzení  si  měla 
vést poznámky v sešitě, do kterého zaznamenávala sporné částky, tzn. že měla mít 
přehled o pohybu peněz v pokladně. I toto tvrzení svědkyně má oporu v provedeném 
dokazování,  neboť  součást  vyšetřovacího  spisu  tvoří  i  písemné  poznámky  včetně 
zmíněného sešitu S. V. Svědkyně seděla v místnosti, jež byla průchozí do místnosti, 
kde seděla V. a kde byla pokladna, je jí známo, že v době nepřítomnosti V. K. často 
chodil do trezoru, co tam dělal neví, vždy však chodil s obálkou sem a tam. Dle jejího 
názoru vztah mezi obžalovaným Ing. K. a pokladní svědkyní V. byl pracovní, navenek 
spolupráce byla dobrá, celou dobu si vykali. Pokud je jí známo, V. neměla uzavřenou 

pokračování 
 
17 
sp.zn. 30T 9/2013 
dohodu o hmotné odpovědnosti. Nemá žádné poznatky o tom, že by si svědkyně V. 
půjčila či vzala jakékoliv prostředky z pokladny pro sebe, rovněž nezjistila jakoukoliv 
manipulaci s penězi,  jež  by  byla  spojena  přímo  s pokladní, kterou považovala za 
zodpovědnou, inteligentní. Sešit, do kterého si pokladní V. zapisovala své poznámky, 
fyzicky  viděla  poprvé  5.2.2013.  Nemá  žádné  poznatky  o  jakémkoliv  vloupání  do 
trezoru či o jakékoliv ztrátě peněz z trezoru. Pokud se zmiňovala o lístečcích, pak na 
těchto kromě podpisu a částky žádný text neviděla. Nalézací soud považuje výpověď 
této  svědkyně  za  výpověď,  jež  nepřímo  obžalovaného  usvědčuje  v tom  směru,  že 
tento  skutečně  s finančními  prostředky  v pokladně  manipuloval  způsobem 
popsaným, k čemuž se i nepřímo doznal. Výpověď svědkyně J. B., jak již uvedeno, je 
v plném souladu s výpovědí  svědkyně  V.  a  částečně  i  s vyjádřením  obžalovaného 
Ing. K. Posledně jmenovaný na výpověď svědkyně reagoval vyjádřením, dle kterého  
skutečně  často  navštěvoval  trezor,  neboť  v něm  mj.  byla  hesla  k počítačovým 
programům,  se  kterými  měli  obrovské  problémy,  neboť  technika  jako  taková,  se 
kterou pracovali, byla zastaralá. V případě nepřítomnosti pokladní V. musel navštívit 
trezor, když např. někdo ze zaměstnanců či strojníků potřeboval nějakou zálohu na 
materiál apod., aby ji mohl vydat, musel hotovost  vzít,  o  čemž  učinil  záznam  na 
lístečku,  který  vložil  do  obálky.  Z tohoto  záznamu  bylo  patrno,  komu  jakou  částku 
vydal, apod. V trezoru taktéž byla uložena i karta k účtům.  
 
 
Z výpovědi  svědkyně  L. B.,  bývalé  účetní  a  administrativní  pracovnice 
společnosti  „SAS“  bylo  zjištěno  (č.l.  616  –  621),  že  někdy  počátkem  r.  2005 
nastoupila do společnosti „SAS“ jako administrativní pracovnice, jež měla na starosti 
fakturaci, pokladnu a banku, účetnictví jako takové nevedla. Po nastoupení L. H. do 
funkce ředitele této společnosti jí přibylo do pracovní náplně i vedení účetnictví této 
společnosti. Poněvadž H. byl zvolen posléze (asi po měsíci) výkonu funkce starostou 
Města  Studénka,  do  funkce  ředitele  společnosti  „SAS“  byl  uveden  Ing.  M. K. 
Akcentovat je nutno  další  tvrzení  svědkyně  L. B., dle kterého jednoho dne, kdy 
přesné datum si nepamatuje, přišel za ní obžalovaný Ing. K. a požádal ji o poskytnutí 
půjčky z pokladny společnosti pro potřebu svého kamaráda, který vlastní kamiónovou 
dopravu a potřebuje půjčit peníze. Neví přesně (myšleno L. B.), kolik obžalovanému 
půjčila  poprvé,  avšak  posléze  tento  chodil  půjčovat  peníze  další,  kdy  částky  se 
pohybovaly ve výši kolem 40.000 až 60.000,- Kč. První zmíněnou půjčku si poznačila 
na papír, tzn. kolik z pokladny  vzala  peněz  pro  Ing.  K.,  a  tento  jí  zmíněný  papír 
podepsal, když peníze vrátil, tak jej zlikvidovala. V rámci  vedení  účetnictví  vedla 
„zálohy“  vůči  zaměstnancům,  kdy  tito  dostávali  zmíněné  zálohy  na  nákup  zboží, 
materiálu apod. a posléze tyto zálohy  byly  zúčtovány.  Ing.  K.  navrhl, že zálohy 
nebudou vést přes účetnictví, ale budou se značit pouze na papír pro její evidenci, 
kde  se  uvedlo  toliko  datum,  komu  peníze  vydala,  částka  a  na  co  záloha  měla  být 
použita.  Zmíněný  papír  byl  uložen  v pokladní knize  a  když  tyto  prostředky  byly 
vrácené, tak si to poznamenala. „Zálohy“ pro obžalovaného Ing. K. se však hromadily 
a tudíž jej musela urgovat. Pamatuje si na jednu půjčku z pokladny ve výši 30.000,- 
Kč na dovolenou, kterou tento potřeboval téhož dne rychle zaplatit. Zdůvodnili to tím, 
že peníze na dovolenou má v Ostravě.  Takovéto  půjčky  byly  průběžné,  vždy  uvedl 
nějaký důvod. Ke dni 16.9.2010 předávala pokladnu S. V., jež od ní přebírala i banku 
a  stravenky,  účetnictví  přebírala  J. B..  V.  předala  papír  s označením  „zálohy“  (č.l. 
278), kde byly uvedené částky, které v pokladně chyběly. U částek, které si zapůjčil a 
do 16.9.2010 obžalovaný Ing. K.  nevrátil,  je  uvedena  zkratka  „MK“.  Přestože 
obžalovaného  před  předáním  pokladny  opakovaně  urgovala  za  účelem  vyrovnání 
záloh, aby mohla pokladnu v pořádku předat, nařídil ji, aby pokladnu předala tak jak 

pokračování 
 
18 
sp.zn. 30T 9/2013 
je s tím,  že  to  vyřeší  posléze  se  S.  (svědkyně  V.). Tento pokyn akceptovala. Z této 
výpovědi  nalézací  soud  musí  akcentovat,  že  manipulace  s penězi  poškozených 
společností  obžalovaným  Ing.  K.  zcela v rozporu s jejími  účely  byla  nejen  za  dobu 
působení svědkyně V. jako pokladní, nýbrž i v době předchozí, což potvrdila právě L. 
B.,  pokud  tudíž  obžalovaný  potřeboval  finanční  prostředky  ať  již  pro  sebe  či  pro 
svého známého bez jakýchkoliv zábran, dal pokyn pokladní a tato mu je vydala, 
neboť  svou  žádost  vždy  doplnil  nějakými  argumenty  odůvodňujícími  tuto  půjčku. 
Z výpovědi  svědkyně  tudíž  vyplývá,  že  pokladní  akceptovala  pokyny  svého 
nadřízeného Ing. K., a to nejen pokladní v osobě S. V., nýbrž i pokladní v osobě L. B. 
Dle názoru soudu je nutno opakovaně zdůraznit, že obžalovaný Ing. K. byl nadřízený 
těmto pokladním. Již pouze z tohoto faktu je možno dovodit, že pokladní v podstatě 
musely tyto pokyny akceptovat,  pokud  měly  zájem  o  práci.  V opačném  případě 
zřejmě  by  nebyl  problém  takto  neposlušnou  pokladní  patřičně  potrestat.  Systém 
zaznamenávání  vypůjčených  částek,  a  to  na  volný  list  papíru,  rozhodně nezavedla 
svědkyně S. V., nelze tudíž vše negativní vidět pouze po dobu působení S. V. jako 
pokladní u poškozených společností. 
 
 
Bývalý  ředitel  Městského  kulturního  střediska  Studénka,  příspěvkové 
organizace, svědek V. J. potvrdil (č.l. 636 – 640), že v této funkci  pracoval od září 
2009 do března 2012, kdy mu byla dána výpověď, a to jemu z neznámých důvodů. 
Nikdo mu nevysvětlil, proč byla spolupráce  ukončena, se zdůvodněním starosty H. 
v tom  smyslu,  že  městská  rada  není  povinna  zdůvodňovat  svá  rozhodnutí.  Po 
výpovědní  dvouměsíční  lhůtu  vykonával  jinou  pracovní  činnost,  funkci  předal  se 
všemi náležitostmi pověřené osobě I. V. Po dobu jeho působení ve funkci byl snad 
pokladní  limit  dle  příslušné  směrnice  ve výši 40.000,-  Kč.  Rovněž  výběr  peněz 
z bankomatu a předání do pokladny musel probíhat dle příslušné směrnice. Kontroly 
ze  strany  města  se  pohybovaly  v rozmezí 2 –  4  ročně  a  tyto  byly  zaměřené  od 
inventur  na  pokladnu,  nákupy,  mzdy  apod.  Nařízená  kontrola  byla  podepsána 
starostou. S obžalovaným Ing. K.  přišel  do  kontaktu  pouze  pracovně,  neboť  tento  
zajišťoval pro jejich akce zázemí, tzn. ubytování, stravu, prostory stadionu apod. Za 
tyto  služby  Městské  kulturní  středisko  platilo  společnosti  „SAS“.  O  sloučení 
společností,  zejména  její  příčině,  mu  nebylo  nic  známo,  žádný  důvod  mu  sdělen 
nebyl. Z této výpovědi nalézací soud musí pouze akcentovat, že je s podivem, že po 
dobu  působení  svědka  J.  ve  společnosti  Městské  kulturní  středisko  Studénka, 
příspěvková  organizace,  jež  po  sloučení  nesla  název  „SAK“,  bylo  vše  z pohledu 
činnosti  společnosti  v pořádku,  byly  konané  pravidelné  kontroly,  byly  respektovány 
příslušné  směrnice  apod.  Pokud  kontroly  prováděné  zřizovatelem  jsou  pouze 
formální,  nedostatečné,  liknavé,  pak  může  dojít  k situaci popsané v obžalobě. 
Některá  pozdější  pochybení  nebyla  z pohledu  časového  otázkou  několika  dnů  či 
měsíců,  jednalo  se  o  období  delší,  přesto  je  evidentní,  že  kontrolní  činnost 
zřizovatele byla nedostatečná.  
 
 
Z výpovědi  svědkyně  I.  V.  bylo  zjištěno  (č.l.  688  –  692), že po odvolání  
z funkce  ředitele  Městského  kulturního  střediska,  příspěvkové  organizace,  v únoru 
2012 V. J. byla pověřena řízením společnosti do května 2012, neboť poté na funkci 
ředitele  byl  jmenován  obžalovaný  Ing.  K.  Posledně  jmenovanému  okamžitě  po 
převzetí  funkce  předala  platební  kartu k bankovnímu  účtu  příspěvkové  organizace, 
kdy ona sama platební kartu ani dispoziční právo k účtu nikdy nevyužila. Svědkyně 
A. P.
  od  května  2001,  kulturně  výchovný  pracovník  Městského  kulturního  střediska 
Studénka,  příspěvkové  organizace,  potvrdila, že v této  příspěvkové  organizaci  

pokračování 
 
19 
sp.zn. 30T 9/2013 
zastávala i funkci pokladní. Při své činnosti se řídila směrnicemi, které byly vydané 
ředitelem  organizace  MěKS,  veškeré  příjmy  se  zadávaly  na  základě  příjmových 
pokladních  dokladů  do  pokladny  a  výdaje  po  schválení  ředitele  na  základě 
výdajových pokladních dokladů se vydávaly z pokladny. Pokladní limit byl stanoven 
na  částku  50.000,-  Kč  a  pokud  byl  tento  limit  překročen,  byly  peníze  vkládány 
v hotovosti na účet u GE Money bank, a.s., pobočka Studénka. K účtu měla přístup  
na  základě  platební  karty,  a  to  pokud  bylo  třeba  vybrat  peníze,  tuto  obdržela  od 
ředitele.  Následný  výběr  z bankomatu  spolu  se  stvrzenkou  převedla  příjmovým 
pokladem  do  pokladny  a  platební  kartu  odevzdala  řediteli.  Po  nástupu  Ing.  K.  po 
sloučení  činností  do  příspěvkové  organizace  –  „SAK“  byla  tomuto  předána 
dokumentace včetně platební karty k účtu v GE Money bank, a.s. V následující době 
platební  kartu  již  neměla  k dispozici,  ani  ji  nedostala  zapůjčenou.  K 30.6.2012 
k žádné oficiální inventarizaci  nedošlo,  „účetní  stav  pokladny“  byl  průběžně 
kontrolován  jednou  měsíčně  ekonomem  MěKS,  žádný  rozdíl  zjištěn  nebyl. 
K 1.7.2012 neobdržela žádné směrnice k obhospodařování pokladny u „SAK“, proto 
vycházela ze směrnic stávajících. Z této výpovědi je možno akcentovat rekapitulaci 
nakládání s pokladní  hotovostí  před  příchodem  Ing.  K.  do  funkce  ředitele  a  taktéž 
předání platební karty k účtu společnosti, se kterou nikdo jiný kromě obžalovaného 
nedisponoval.  
 
 
Policejní orgán veden snahou v řízení  přípravném  co  nejobjektivněji 
zadokumentovat možný tok finančních prostředků spojených s osobou obžalovaného 
Ing.  K.  vyslechl i svědkyni  K. K.,  která  potvrdila  (č.l.  642  –  647),  že  na  přelomu 
února a března 2013 se dozvěděla od své známé V. M. – K. o jejich záměru prodat 
vozidlo Škoda Octavia 1,9 Tdi. Vzhledem k tomu, že znala technický stav vozidla 
majitele  vozidla,  došlo  po  předchozím  jednání  k uzavření  kupní  smlouvy  dne 
10.3.2013,  dle  které  předmětné  vozidlo  zakoupila  za  částku  150.000,-  Kč,  které 
v hotovosti  předala  obžalovanému  Ing.  K.  Nikdo z manželů  K.  jim  nesdělil  důvod 
prodeje. Z dalšího  dokazování  bylo  zjištěno,  že  obžalovaný  takto  získanou  finanční 
částku nepoužil ani z části k úhradě škody, resp. k navrácení finančních prostředků 
získaných  ke  škodě  poškozených  společností.  Manželka  obžalovaného  V.  K.  –  M. 
využila v přípravném  řízení  svého  práva  odepřít  výpověď,  v průběhu  dokazování 
strany nenavrhly její výslech před nalézacím soudem.  
 
 
Svědkyně  S. P.  je  zaměstnána  na  Městském  úřadě  ve  Studénce  od 
7.10.2010, kdy v rozhodné  době  plnila  i  funkci  kontrolora.  Z výpovědi  jmenované 
v řízení  přípravném  bylo  zjištěno  (č.l.  658  –  664), že dne 6.2.2013 byla požádána 
jako  kontrolní  pracovnice  starostou  Města Studénka L.  H.  o  provedení  mimořádné 
veřejnosprávní kontroly příspěvkové organizace „SAK“ Studénka, a také u obchodní 
společnosti  „SAS“.  Kontrola  měla  být  zaměřena  na  vyčíslení  škody,  jež  byla 
způsobena zmíněným společnostem za působení ředitele Ing. M. K., a to v období 
celý rok 2012 až do 6.2.2013. V další  části  své  podrobné  výpovědi  svědkyně  P. 
popsala  okolnosti  a  způsob  provedení  kontroly,  jež  byla  shrnuta    v protokolech, 
včetně  dodatků  tvořících  součást  trestního  spisu  (č.l.  131  –  137,  587  –  596). 
Akcentovat  je  možno  tvrzení  svědkyně,  která  „osobně“  ověřovala  u  TJ  MSV 
Studénka, o.s., a HC KES Studénka, o.s., komu tyto subjekty hradily fakturované 
částky, přičemž jí bylo potvrzeno, že peníze byly předány v hotovosti obžalovanému 
Ing.  K.  Převzetí  hotovosti  od  Intergracijnego  klubu  sportowego  „ATAK“  svědkyni 
potvrdil  osobně  obžalovaný  za  přítomnosti  starosty  H.  v kanceláři  na  zimním 
stadióně, kde mu starosta předložil předběžné vyčíslení škody a požadoval po něm 

pokračování 
 
20 
sp.zn. 30T 9/2013 
nějaké  vyjádření.  Ona  (myšleno  svědkyně  P.)  jej  při  této  příležitosti  upozornila,  že 
ještě nejsou ověřeni polští odběratelé, na což obžalovaný  reagoval odsouhlasením 
na místě, že i tyto faktury byly odběratelem zaplacené v hotovosti, peníze přijal, ale 
nepředal  do  pokladny,  proto  započetla  i  tyto  faktury  k celkové  škodě.  Vyjádření 
obžalovaného bylo zcela evidentní a zřejmé. Obžalovaný Ing. K. si posléze převzal 
od  svědkyně  P.  předběžné  vyčíslení  škody  s tím,  že  si  jej  prostuduje  a  následně 
podepíše starostovi uznání  dluhu, což  však  dle tvrzení svědkyně neučinil. Kontrolní 
pracovnice  Města  Studénky  S. P.  vyloučila,  že  by  byla  škoda  obžalovaným 
způsobena  tomuto  přičítána  dvakrát  (jednak  výběr  z účtu,  jednak  manko  na 
pokladně).  Akcentovala,  že  s  „pomocným  sešitem“  S.  V.  při  kontrole  nepracovala. 
Vzhledem k závažnosti tvrzení svědkyně byla tato  vyslechnuta i v rámci dokazování 
u hlavního líčení, kdy tato potvrdila, že na výpovědi učiněné před policejním orgánem 
trvá v celém  rozsahu,  svou  výpověď  si  přečetla, s touto  souhlasila  a  dobrovolně  ji 
podepsala.  Při  své  procesní  výpovědi  v přípravném  řízení  vycházela  i  z materiálů 
souvisejících s provedenou  mimořádnou  veřejnosprávní  kontrolou,  které  měla 
k dispozici. K cíleným  doplňujícím  dotazům  tato  opakovaně  potvrdila, že 
v přítomnosti  starosty  byly  předložené  Ing.  K.  výsledky  kontroly,  měli  k dispozici 
tabulku, avšak v té  době  ještě  neměla  ověřené  detailně  všechny  položky.  
Způsobena  škoda  se  řádově  pohybovala  ve  výši  6  mil.  Kč.  Svědkyně  opakovaně 
potvrdila, že údaje uvedené v tabulce včetně výše způsobené škody obžalovaný Ing. 
K.  nijak  nezpochybnil,  právě  naopak  vše  odsouhlasil.  Jeho  projevy  ona  osobně 
vnímala jako „doznání“. Je pravdou, že obžalovaný v době seznamování s výsledky 
zmíněné  kontroly  v tomto okamžiku  uznání  dluhu nepodepsal, neboť  řekl,  „že  si  to 
ještě  vezme  domů  a  že  si  to  projde“.  Závěrem  svého  vyjádření  uvedla,  že  při 
prováděných kontrolách nikdy nezjistila, že by starosta H. měl jakýkoliv prospěch ze 
společnosti  „SAS“  nebo  „SAK“,  či  že  by  event.  on  sám  si  vzal  nějaké  peníze. 
K cíleným dotazům obžalovaného Ing. K. ve smyslu ustanovení § 214 tr.ř. upřesnila, 
že  jmenovaný  objektivizovanou  výši  způsobené  škody,  jež  mu  byla  předložena, 
„nezpochybnil“. K dalšímu dotazu,  „zda  se  přiznal  nebo  nezpochybnil“,  svědkyně  P. 
uvedla, že „nezpochybnil“. Obžalovaný Ing. K. rovněž v rámci svého vyjádření dle § 
214  tr.ř.  po  výslechu  svědkyně  uvedl,  že  v souvislosti s vystavenými fakturami 
polskému odběrateli se vyjádřil v tom smyslu, že peníze „převzal“, avšak nic dalšího 
k tomu  nedodal.  O  tom,  že  by  peníze  nepředal  do  pokladny,  nebyla  řeč.  Vzhledem 
k tomu, že svědkyně P. byla přítomna vyjádření shora uvedenému obžalovaného Ing. 
K., reagovala svým tvrzením, dle kterého se obžalovaný Ing. K.  skutečně  vyjádřil 
v tom smyslu, že „peníze přijal, ale nepředal je do pokladny“. Co se týče rozporných 
tvrzení obžalovaného a svědkyně, soud I. stupně zastává stanovisko, že s ohledem 
na celkově provedené dokazování, zejména věrohodnou výpověď svědkyně P., jakož 
i výsledky veřejnosprávní kontroly, není důvod nevěřit výpovědi svědkyně P. v celém 
rozsahu, kdy právě naopak stručné vyjádření obžalovaného ve smyslu ustanovení § 
214 tr.ř.  považuje za nevěrohodné a vyvrácené. Je nutno neustále mít na paměti, že 
obžalovaný  byl  vášnivým  hráčem,  který  na  svou  gamblerskou  zálibu  potřeboval 
denně  a  stále  více  peněžních  prostředků,  které  získával  způsobem  popsaným 
v tomto  rozhodnutí,  využívaje  své  funkce  přímého  nadřízeného  pokladní  V., která, 
aby si udržela svoji práci  a  tudíž  i  příjem  při  vysokoškolském  studiu,  mu  nebyla 
schopna  odporovat  a  jednak  věřila,  že  své  sliby  splní,  tzn.  že  peníze  do  pokladny 
vrátí,  což  tento  neučinil  ani  částečně,  např.  v souvislosti  se  zmíněným  prodejem 
osobního motorového vozidla.  
 

pokračování 
 
21 
sp.zn. 30T 9/2013 
 
Z výpovědi  svědka  L. H.,  starosty  Města  Studénka  od  7.11.2006, 
v přípravném  řízení  bylo  zjištěno  (č.l.  623  –  634),  že  o  odčerpávání  finančních 
prostředků z účtu a pokladny společnosti „SAK“ a „SAS“ se dozvěděl  v úterý zřejmě 
6.2.2013, kdy mu přišla oznámit vedoucí odboru školství, kultury a sociálních věcí O. 
S., že příspěvková organizace „SAK“ nedodala ve stanoveném termínu výkaz, který 
měla  odevzdat,  a  proto  učinil  dotaz  na  účetní  J.  B., v čem  je  problém.  Posledně 
jmenovaná mu ihned nedokázala odpovědět,  avšak  kontaktovala  jej  tentýž  den 
v podvečerních hodinách a žádala jej o schůzku, ke které skutečně došlo u něj doma 
(myšleno u H.).  B.  mu oznámila, že docházelo k odčerpávání finančních prostředků 
z účtu a pokladny společnosti „SAK“ a posléze v rámci následné operativní kontroly 
zjistili i výběry hotovosti, jež nebyly převedené a zaúčtovány do pokladny společnosti 
„SAS“. Tvrzení B.  zpočátku  nevěřil,  proto  se  obrátili  na  S.  V.  a požádal  ji, aby se 
dostavila na pracoviště, neboť tato měla přístup k elektronickému bankovnictví. Zde 
si  ověřil,  že  informace  podané  B.  se s největší  pravděpodobností  zakládají  na 
pravdě. Elektronicky vyjeli výpisy z účtu vedeného u GE Money bank, z čehož bylo 
zjištěno,  že  vybírané  finanční  prostředky  z účtu  nebyly  předávány  do  pokladny 
organizace  a  byly  vedené  na  účtu  nazvaném  „peníze  na  cestě“.  Zmíněného  dne 
večer (6.2.2013) již nic dalšího nepodnikal.  Následující den požádal místostarostu 
Ing.  F., aby s ním  šel  jako  svědek  do  sídla  organizace  „SAK“,  kde  měl  již  předem 
domluvenou  schůzku  v jiné  záležitosti,  kdy  po  skončení  tohoto  jednání  požádal 
ředitele  Ing.  K.  o  podání  vysvětlení  v žáležitosti  týkající  se  odčerpání  finančních 
prostředků z účtu „SAK“. Na zmíněnou výzvu obžalovaný Ing. K. odpověděl, „že si je 
vědom, co činil, a že za to bere odpovědnost“, a proto mu byly obratem odebrány 
klíče,  telefon  a  zrušen  přístup  k bankovnímu  účtu  vedeném  u  KB,  a.s. 
Z administrativních  důvodů  nebylo  možno  zrušit  účet  u  GE  Money  bank,  neboť 
obžalovaný byl v té  době  jediným  statutárním  zástupcem  společnosti  „SAK“. 
S obžalovaným  byl  posléze  ukončen  pracovní  poměr  a  byla  zahájena  kontrola 
hospodaření.  Příspěvky  poskytované  městem  na  činnost  obou  poškozených 
společností  měly  být  vyúčtovány  po  ukončení  účetního  období,  k čemuž  však 
nedošlo z důvodu „údajné nemoci Ing. K.“  a k tomuto vyúčtování došlo až po zjištění 
této trestné činnosti. Posléze byly městem zjištěné značné dluhy na zálohách energií 
u obou poškozených subjektů, což město řešilo poskytnutím bezúročné půjčky. L. H. 
rovněž potvrdil existenci kontokorentního úvěru, který byl sjednán jen pro překlenutí 
období  od  počátku  kalendářního  roku  do  března,  kdy  byla  poskytnuta  veřejná 
podpora. K jiným  účelům  tento  úvěr  neměl  být  používán  a  obžalovaný  svědka 
informoval  o  tom,  že  zmíněného  kontokorentu nevyužil. Až po odhalení trestné 
činnosti  však  bylo  zjištěno,  že  tento  úvěr  byl  Ing.  K.  zcela  vyčerpán.  Posledně 
jmenovaný svědkovi neřekl k opakovaným dotazům, jak s prostředky naložil, pouze 
stále opakoval, „že je  to  jeho  odpovědnost“.  Do  doby  procesního  výslechu  svědka 
obžalovaný s městem  žádnou  dohodu  o  náhradě  škody  neučinil.  Nalézací  soud 
v této souvislosti akcentuje svědectví starosty H., dle kterého obžalovaný opakovaně 
uvedl, že se jedná o jeho odpovědnost a že si je vědom svého protiprávního jednání. 
U hlavního líčení svědek H. zejména stvrdil svou výpověď z řízení přípravného, která 
je  mnohem  podrobnější,  detailnější,  než  byla  v rámci  stručné  rekapitulace 
v odůvodnění  tohoto  rozhodnutí  uvedena,  a  proto  na  ni v detailech nalézací soud 
odkazuje. K cíleným  dotazům  v rámci  dokazování  svědek  H.  uvedl, že o možném 
zpronevěření peněz v souvislosti s jeho sázením na utkání se dozvěděl různě od lidí 
až po provedení kontroly, dříve takovéto poznatky neměl. Ve společnostech „SAS“ a 
„SAK“  probíhala  standardní  kontrola  třikrát  ročně,  v případě  nějakého  problému  či 
podezření  byla  kontrola  provedena  častěji.  V rámci  zmíněných  kontrol  si 

pokračování 
 
22 
sp.zn. 30T 9/2013 
nevzpomínal, že by byly zjištěné zásadní nedostatky. Svědek H. stručně zopakoval, 
jakým  způsobem  byl  informován  o  výběrech  finančních  prostředků  z účtu  a 
manipulaci s prostředky  v pokladně a  jaké posléze  kroky  učinil.  V tomto  směru  byla 
jeho  výpověď  shodná  s vyjádřením  před  policejním  orgánem.  V rámci  večerní 
schůzky s B. a V. prvně jmenovaná se zmiňovala řádově o zpronevěřené částce ve 
výši 5 – 6 mil. Kč, čemuž nemohl uvěřit. Taktéž v rámci jednání s oběma svědkyněmi 
byla zmínka o „lístečcích a psaní do knihy či sešitu“. Když následujícího dne požádal 
o vysvětlení obžalovaného Ing. K., tento uvedl, že si  je  vědom svého pochybení a 
neprodleně  to  dá  do  pořádku.  V rámci  dalšího  jednání  na  úřadu  Města  Studénka 
došlo k odvolání Ing. K. z obou zastávajících funkcí a zároveň byla jmenována jeho 
zástupkyně. Svědek H. rovněž potvrdil, že v době, kdy přecházeli z jedné banky do 
druhé, byli u něj v kanceláři, neboť se museli v bance objednat, opětovně s Ing. K. 
celou situaci probírali a zde obžalovaný podepsal prohlášení, že bere na sebe 
odpovědnost  a  zavazuje  se  částku  uhradit.  V té  době  však  nikdo  z nich  neměl 
povědomí,  o  jakou  konkrétní  částku  se  jedná,  a  proto  tato  není  ve  zmíněném 
prohlášení uvedena, neboť byla zjištěna až následně. Je pravdou, že obžalovaný Ing. 
K. za přítomnosti jeho a svědkyň P. a V. s konkrétní částkou seznámen nebyl, neboť 
se omluvil ze všech jednání, na kterých chtěli tuto záležitost s ním řešit. Svědek H. 
rovněž  potvrdil  vyjádření  obžalovaného,  dle  kterého  i faktury  „vystavené  na  nějaké 
polské  kluby“  je  nutno  zahrnout  do  zjištěného  skutku.  Toto  tvrzení  je  v souladu 
s výpovědí  svědkyně  P.  V rozhodné  době  nerealizoval  on  sám  žádný  výběr 
z předmětných  účtů,  k tomu  došlo  až  později,  a  to  ve  spojení  s úhradou  dluhu  vůči 
Plzeňskému  Prazdroji,  což  však  bylo  v době,  kdy  již  řešil  záležitosti  po  ukončení 
funkce obžalovaného. Ing. M. K.  reagoval  na  výpověď  svědka  H.  v rámci svého 
vyjádření  dle  §  214  tr.ř.  mj.  tím,  že  podepsal  uznání  závazku  v souvislosti s jeho 
ukončením  pracovního  poměru,  kdy  mu  bylo  naznačeno,  že  tento  nemusí  být 
ukončen  dohodou,  nýbrž  výpovědí  ze  strany  Města  Studénka.  Uznání  škody 
podepsal, neboť v tomto materiálu nebyla specifikována částka a tudíž věděl, že mu 
nic nehrozí, že tento materiál je napadnutelný. Akcentovat však je možno, že tvrzení 
svědka  H.,  dle  kterého  po  zjištění  odčerpání  finančních  prostředků  z účtu 
poškozených  uvedl,  „že  za  to  bere  odpovědnost“,  nijak  nezpochybnil.  Nelze 
přehlédnout,  že  obžalovaný  právě  v době  odhalení  předmětných  machinací 
s prostředky poškozených společností neargumentoval svědku H. tím, že on o ničem 
neví,  event.  že  za  to  může  pokladní  V.  či  neposkytl  jakékoliv  jiné  vysvětlení,  byť 
spekulativní.  I  tato  výpověď  svědka  H.  je  dle  názoru  nalézacího  soudu  výpovědí 
nepřímo  usvědčující  obžalovaného  Ing.  K.  ze  zpronevěry  předmětných  finančních 
prostředků. Z pohledu trestní odpovědnosti není rozhodné, zda hmotná odpovědnost 
byla skutečně sepsána k 1.7.2012 či event. až září nebo listopad 2012. Zda kontrolní 
mechanismy Města Studénky byly dostatečné či nikoliv, zda byly účinné apod., to si 
musí  vyřešit  příslušné  orgány  samotného  města.  Je  však  nesporné,  že  kdyby 
pravidelné  kontroly  nebyly  pouze  formální,  mělo  by  se  na  machinace  s finančními 
prostředky obžalovaným Ing. K. přijít (nalezené lístečky v pokladně apod). Nalézací 
soud je povinen se zabývat zejména, zda se stal skutek, zda tento skutek spáchal 
obžalovaný, příp. z jakých pohnutek. V neposlední řadě je nutno zkoumat i okolnosti 
umožňující  spáchání  této  trestné  činnosti,  avšak  tyto  okolnosti  nemají  vliv  na 
zmíněnou trestní odpovědnost obžalovaného. Tady se spíše jedná o situaci, kterou si 
musí  vyřešit  samotní  poškození,  zda  používané  kontrolní  nástroje  jsou  či  byly 
dostatečné či nikoliv.  
 

pokračování 
 
23 
sp.zn. 30T 9/2013 
 
Z výpovědi  svědka  R. P.,  vedoucího  provozu  sportovních  zařízení  obou 
poškozených společností v rozhodné době bylo zjištěno, že tento používal kancelář 
společně se S. V. a J. B. S V. měli stoly obrácené proti sobě, tzn. pracovali čelem 
k sobě. Součástí této kanceláře byl trezor opatřený číselným kódem, do kterého měli 
přístup  toliko  obžalovaný  Ing.  K.  a  svědkyně  V.,  on  sám  přístupový  kód  neznal  a 
taktéž nevěděl, kde se nacházel klíč od trezoru. Nalézací soud akcentuje, že tvrzení 
svědka P. je v plném souladu s výpovědí svědkyně V. Pokud obžalovaný přišel do 
kanceláře a bral si z trezoru peníze, vždy vyťukal číselný kód, vzal si hotovost buď ze 
sáčku, kde byly umístěné tržby, nebo si vzal z trezoru celou červenou pokladnu, a 
poté na lístek napsal vzkaz pro účetní, že  vybral určitou hotovost z pokladny. Tyto 
lístky  viděl  i  při  situaci,  kdy  V.  dělala  pokladnu,  viděl,  že  tam  měla  „hodně  lístků“, 
mohlo jich být i přes deset (č.l. 672). Taktéž je mu známo, že tato měla nějaký sešit, 
do kterého si psala zálohy a údaje z těchto  lístků.  I  tito  tvrzení  je  plně  v souladu 
s výpovědí  svědkyně  V.  Posledně  jmenovaná  si  nikdy  nestěžovala  či  nezmiňovala, 
že by jí v pokladně  chyběly  peníze,  nebyl  přítomen  upomínání  K.  o vrácení 
finančních prostředků do pokladny. Starosta H. do kanceláře docházel, neboť v pátek 
probíhaly informační schůzky, kde řešili pracovní záležitosti. Dle jeho názoru starosta 
neznal kód k trezoru,  neviděl  jej  nikdy  do  trezoru  jít.  On  sám  (myšleno  P.) 
neregistroval  žádné  vniknutí  do  pokladny,  o  ničem  podobném  se  nezmiňovala  ani 
svědkyně  V., a to ani v tom smyslu, že by s pokladnou  někdo  neoprávněně 
manipuloval. Po  celou  rozhodnou  dobu  si  nevšimnul,  že  by  se  svědkyně  V.  začala 
lépe  oblékat,  kupovat  si  drahé  šperky  apod.,  vyjadřoval  se  o  jmenované  velmi 
pozitivně.  Zhruba  od  r.  2008  měl  poznatky,  že  Ing.  K.  sázel,  někdy  se  spolu  bavili 
ohledně sázení, např. v souvislosti s fotbalem, hokejem apod. On (myšleno P.) sázel 
zhruba jednou týdně 100,- Kč či 200,- Kč, maximálně mohl prosázet za měsíc 1.000,- 
Kč. Obžalovaný Ing. K. se mu nezmiňoval, že by vyhrál či prohrál nějakou konkrétní 
částku.  K cílenému  dotazu,  zda  má  nějaké  poznatky  o  tom,  že  by  si  svědkyně  N. 
vyzvedávala nějaké zálohy ať už u V. či Ing. K., uvedl, že maximálně, když jeli na 
nákup do Makra. I toto tvrzení je v naprostém souladu s výpovědí svědkyně V. Věděl, 
že tato měla uzavřenou pojistku u Kooperativy, přičemž v té době se mu zmiňovala 
něco v tom smyslu, že nemá na zaplacení pojistky. Akcentoval však, že neviděl, že 
by přebírala v této souvislosti peníze od obžalovaného či svědkyně V., nebo že by si 
vybíral nějakou zálohu z pokladny. Vzpomínal na zmíněnou situaci i v tom smyslu, že 
obžalovaný N. řekl, že pokud nebude mít na počáteční platby pojistky, zařídí  jí, aby jí 
půjčila společnost z pokladny.  Akcentoval však, jak již uvedeno, že neviděl přebírání 
v této souvislosti N.  žádné  finanční  prostředky jako zálohu z pokladny.  Svědek  P. 
rovněž  připustil,  že  pouze  v jednom  případě  podepsal  za  Ing.  K.  doklad  ohledně 
porady zaměstnanců v tom smyslu, že svolává poradu, neboť to spěchalo. O podpisu 
jej informoval, kdy zmíněný podpis mu Ing. K. vytknul v tom smyslu, že by se to dělat 
nemělo. Nikdy jindy a nic jiného za obžalovaného nepodepsal. Co se týče poháru pro 
„sledge  hokej“,  pak  tyto  zajišťovali  oni  jako  organizace  „SAK“,  kdy  hlavním 
organizátorem byl M. Na jeden turnaj, snad v r. 2009,  poháry u firmy Bauer v Bašce 
zajišťoval on. V r. 2010 – 2011 poháry řešil obžalovaný s M. Ing. K. si mohl vybrat 
peníze v pokladně  na  poháry,  zda  tak  učinil,  neví.  V.  mohla  vědět,  kdo  zajišťuje 
poháry, pouze z toho  důvodu,  že  si  ten  dotyčný  bral  od  ní  z pokladny zálohu. 
K dalším  cíleným  dotazům  svědek  uvedl,  že  na  zmíněných  lístcích,  o  kterých 
vypovídal, byla napsaná určitá částka, datum a podpis, jako např. „vybráno 4.000,- 
Kč záloha, podpis a datum“. Nikdy neviděl, že by V. si v souvislosti s přepočítáváním 
pokladny vzala nějaké peníze a dala je do peněženky či kapsy. Údržbu roleb měl na 
starosti hlavní strojník B. a pokud byly v této souvislosti zapotřebí peníze, zařizoval to 

pokračování 
 
24 
sp.zn. 30T 9/2013 
Ing.  K.  se  zmíněným  B.  Popřel,  že  by  věděl  o  nějakém  problému  se  ztrátou 
generálního  klíče,  v důsledku  čeho  by  se  musel  vyhotovovat  nový.  Na  každém 
turnaji,  včetně  r.  2011  –  2012,  byly  zakoupené  poháry.  Připustil,  že  asi  ve  třech 
případech  obžalovaný  Ing.  K.  upozorňoval  svědkyni  V.,  že  tato  nechala  otevřený 
trezor. Nalézací soud v této  souvislosti  opětovně  akcentuje,  že  provedeným 
dokazováním nebylo prokázáno, že by bylo zjištěno jakékoliv vloupání do kanceláře, 
kde  seděla  svědkyně  V.  a  kde  se  nacházel  trezor.  Nebyla  zjištěna  žádná 
neoprávněná manipulace  s trezorem  či  pokladnou  v tomto  trezoru.  Nebylo  zjištěno, 
že  by  byla  odcizena  jakákoliv  finanční  částka  či  jiné  materiály,  které  byly  v trezoru 
nebo v pokladně.  Z toho  důvodu  je  bezpředmětné  řešit  otázku,  zda  V.  z nedbalosti 
nechala otevřený trezor jednou či třikrát. Svědek P. rovněž připustil, že svědkyně V. 
nechala  otevřenou  pokladnu  na  stole,  když  šla  např.  na  toaletu,  avšak  vždy  jej 
požádala, aby jí peníze pohlídal. Jak již bylo uvedeno, ani v této souvislosti nebylo 
zjištěno  ať  již  V.  či  Ing.  K.  odcizení  jakékoliv  hotovosti  či  jakákoliv manipulace. Po 
vyhodnocení výpovědi svědka P. rozhodně není možno učinit závěr, dle kterého by 
do  trezoru  měl  přístup  kdokoliv  zcela  nekontrolovatelně,  že  by  mohl  kdokoliv 
manipulovat s tržbami umístěnými v tomto trezoru, že by mohl kdokoliv manipulovat 
s hotovostí  umístěnou  v pokladně,  která  byla  rovněž  uložena  v trezoru. Nebylo 
zjištěno  nic,  co  by  z výpovědi  svědka  mohlo  sloužit  pro  jakoukoliv  manipulaci 
svědkyně V. s finančními prostředky ve svůj prospěch apod. Výpověď svědka R. P. je 
v souladu s výpovědí svědkyně V.  
 
 
Na žádost obžalovaného byla v rámci  dokazování  u  hlavního  líčení 
vyslechnuta  rovněž  svědkyně  L.  N., kdy jmenovaná potvrdila, že v obou 
poškozených  společnostech  pracovala  jako  provozní,  připravovala  podklady  pro 
mzdy a taktéž  pracovala v baru.  Přípravu  pro  mzdy  někdy  dělala  doma,  někdy 
docházela  do  kanceláře,  kdy  si  sedla  na  nějaké  volné  místo,  např.  v době 
nepřítomnosti  na  místo  V.  nebo  B.  V době  její  přítomnosti  ve  zmíněné  kanceláři 
neviděla, že by obžalovaný Ing. K. šel do trezoru, věděla, že ve zmíněném trezoru je 
uschovaná pokladna společnosti „SAS“ i „SAK“, kdy v době přítomnosti V. si všimla, 
že pokladna byla otevřená, avšak v její přítomnosti nikdy nic takového neviděla. Proč 
byla jako pokladní vybrána Ing. K.. V. neví, domnívala se, že to bude ona, byla z toho 
rozmrzelá.  Svědkyně  V.  pobírala  za  svou  celkovou  činnost  v  poškozených 
společnostech odměnu za práci cca 10.000,- Kč, sama s ní neměla po celou dobu 
jejího  působení  žádnou  negativní  zkušenost.  O  sázení  obžalovaného  věděla  od 
majitele Tipsportu. K materiálu,  jež  je  označen  svědkyní  V.  jako  „výběry  z pokladny 
bez dokladu, Ing. M. K.  –  SAS,  s.r.o.“  (č.l.  142),  uvedla,  že  tento  nikdy  neviděla. 
K položce č. 1, kde je uvedeno „záloha na L. (L. o ničem neví)“ a částka 3.000,- Kč, 
uvedla, že o takovémto záznamu neví a taktéž neví o tom, že by jí Ing. K. poskytoval 
či  poskytnul  nějaké  peníze.  Až  po  zjištění  zpronevěry  obžalovaným  ji  navštívila  V. 
s tím, že má dlužit 2x 3.000,- Kč, kdy k jejímu dotazu, proč ji o to „neuháněla“, když 
tyto  prostředky  měla  dlužit,  řekla  jí,  že  „pan  K.  jí  řekl,  že  si  to  se  mnou  vyřídí“. 
Připustila, že „pojištění“ uzavřené měla, avšak nemyslí si, resp. neuvědomuje si, že 
by požádala Ing. K. o poskytnutí nějaké zálohy na takovéto pojištění. Pokud si vzali 
nějakou  zálohu,  pak  tato  byla  vždy  zúčtována  v souvislosti se mzdou. Poté, co 
v únoru byly u V.  opakované  kontroly,  ukázala  ji  poznámku,  dle  které  si  měla 
vyzvednout zálohy, řekla jí (myšleno N.), že vůbec neví, o čem mluví, ptala se jí, proč 
ji  neurgovala  už  dávno.  Klíč  od  kanceláře,  kde  se  nacházel  trezor,  měla  až  po 
odchodu Ing. K.,  dříve  nikoliv.  V její  přítomnosti  se  nikdy  nezmínil  svědek  P.  či 
svědkyně V. o ztrátě nějakých peněz či o nějakém násilném vniknutí, což je opětovně 

pokračování 
 
25 
sp.zn. 30T 9/2013 
v souladu s výpověďmi  svědků  P.  a  V.  Nikdy  nebyla  přítomna  toho, že by V.  při 
přepočítávání  pokladny  si  strkala  do  kabelky,  kapes  či  peněženky  nějaké  peníze, 
neviděla, že by starosta někdy nějaké peníze odnášel. Svědkyně N. rovněž popsala, 
jakým způsobem odváděli tržby z baru, na což soud odkazuje. Obžalovaný Ing. K. 
na  výpověď  svědkyně  N.  reagoval  ve  smyslu  ustanovení  §  214  tr.ř.  mj.  tak,  že 
zprostředkoval uzavření pojistky pro svědkyni u pojišťovny Kooperativa s tím, že bylo 
dohodnuto, že „na počáteční splátky jí bude půjčeno z pokladny“, jednalo se o částky 
4 x 3.000,- Kč. Svědkyně N. trvala na své výpovědi.  
 
 
Po vyhodnocení výpovědi svědkyně N. rozhodně není možno učinit závěr, že 
by  tato  potvrdila  vyzvednutí  či  odebrání  zálohy  ve  čtyřech  případech  po  částce 
3.000,- Kč tak, jak to vyplývá z materiálu, jež se nachází ve spise na č.l. 142, který 
vyhotovila svědkyně V. a je označen „výběry  z pokladny bez dokladu, Ing. M. K. – 
SAS,  s.r.o.“.  Svědkyně  N.  sice  připustila,  že  pojištění  uzavřené  měla,  avšak o 
zmíněných zálohách nic neví s tím, že pokud dlužila takovéto částky, proč nebyla V. 
urgována.  Posledně  jmenovaná  na  tento  argument  zase  uváděla,  že  obžalovaný 
tvrdil, že to bude on, který s N. dlužné částky vyřeší. Pokud skutečně obžalovaný Ing. 
K.  tyto  částky  (4  x  3.000,-  Kč)  N.  předal  jako  zálohu,  pak  je  nepochopitelné  a 
nelogické,  proč  ji  neurgoval  a  nepožadoval  vrácení  zpět  do  pokladny,  když  ve 
skutečnosti  za tyto prostředky odpovídal on. Nebylo zjištěno, že by N. byla v takové 
situaci, kdy  by  skutečně  si  tyto  částky  půjčila,  že  by  je  nevrátila.  Soud  si  je  vědom 
výpověďi svědka P., dle kterého se nějaká pojistka v souvislosti s L. N. řešila s tím, 
že nemá na její zaplacení. Osobně však neviděl, že by peníze od K. či V. přebírala 
nebo  že  by  si  vybírala  nějakou  zálohu  z pokladny.  Existence  zmíněného  pojištění 
ještě neznamená, že N. převzala od obžalovaného ve čtyřech případech částku ve 
výši 3.000,-  Kč,  o  čemž  samotná  svědkyně  neví.  Vzhledem  k tomu, že obžalovaný 
Ing.  K.  užíval všechny příležitosti  k tomu,  aby  mohl  získat  jakékoliv  prostředky  pro 
své sázení, vychází nalézací soud z toho,  že  výpověď  svědkyně  N.  je  věrohodná, 
což nelze tvrdit o výpovědi obžalovaného Ing. K. Jak již bylo uvedeno, je s podivem, 
že tento, pokud měl opakovaně předat N. tuto částku, ji neurgoval, event. v případě 
neúspěšného vymáhání mohl přistoupit k dalším opatřením, jako např. učinit trestní 
oznámení apod., když v jeho  prospěch  by  vypovídala  svědkyně  V., které tvrdil, že 
tyto  finanční  prostředky  měl  předat  právě  N.  Vzhledem k tomu, že peníze N. 
nepředal,  nechtěl  absolvovat  tuto  konfrontaci  vyšetřování,  neboť  by  nepochybně 
mohlo dojít na odhalení jeho manipulací s prostředky  poškozených  společností. 
Nebylo  zjištěno,  že  by  N.  měla  jakékoliv  dluhy  či  jakékoliv  nesrovnalosti  ve  vztahu 
k poškozeným  společnostem  s výjimkou  již  opakovaně  uvedeného  tvrzení  K.  o 
zálohách pro L. ve čtyřech případech ve výši 3.000,- Kč.  
 
 
Svědkyně  S.  V.  byla v této  trestní  věci  vyslechnuta  opakovaně  v řízení 
přípravném a taktéž v rámci  dokazování  před  nalézacím  soudem.  K prvnímu 
procesnímu  výslechu  došlo  16.5.2013  (č.l.  694  –  703). Jmenovaná k předmětu 
výslechu uvedla, že do září 2010 pracovala ve společnosti „SAS“ jako barmanka – 
obsluha  sportovního  zařízení.  Posléze  začala  vykonávat  pro  tuto  společnost 
administrativní  práci,  kdy  původní  pokladní  L.  B.  odešla  na  mateřskou  dovolenou, 
přičemž ona (myšleno V.) byla obžalovaným Ing. K. pověřena převzetím její funkce, 
aniž by s ní byla sjednána dohoda o hmotné odpovědnosti  či  nová  dohoda  o 
provedení práce. Obžalovaný si ji do funkce administrativní pracovnice vybral proto, 
že  svou  předchozí  činnost  vykonávala  svědomitě  a  nebyly  s ní žádné problémy. 
Účetnictví jako takové prováděla J. B., přičemž L. B., jak již zmíněno odcházející na 

pokračování 
 
26 
sp.zn. 30T 9/2013 
mateřskou,  jí  předávala  pokladnu  již  s mankem,  kdy  jí  bylo  vysvětleno,  že  jsou 
vyplácené „zálohy“, které se do pokladny nezanášejí a evidují se pouze stranou, až 
po končeném vyúčtování se tyto částky škrtají v pomocné evidenci.  V době přebírání 
pokladny  –  16.9.2010,  měl  nejvyšší  zálohy  vyplacené  obžalovaný  Ing.  K.  Všechna 
tato „manka“ na pokladně v celkové výši 135.936,- Kč byla  následně vyrovnána (č.l. 
696).  Skutečnost,  že  se  z pokladny  vydávaly  peníze  toliko  na  základě  pouhé 
poznámky, nebylo z její  hlavy,  nýbrž  vycházela  ze  zavedené  praxe.  Svědkyně  V. 
akcentovala,  že  ve  společnosti  pracovala  pouze  několik  hodin  týdně,  aby  mohla 
společnost fungovat, obžalovaný měl do pokladny přístup, věděl, kde je uložen klíč 
od pokladny a znal číselný kód trezoru. Pokud si vzal peníze z pokladny, nechával 
zde lístečky s uvedením částky opatřené vlastním podpisem s tím, že k těmto lístkům 
jí dal pokyn, aby je zanesla na „zálohový list“. Další peníze bral Ing. K.  podobným 
způsobem i z tržeb před zaúčtováním těchto peněz do pokladny. Finanční prostředky 
si  obžalovaný  opatřoval  i  tak,  že  inkasoval  platby  od  odběratelů  poškozené 
společnosti  a  tyto  neodváděl  do  pokladny,  byť  si  na  ně  nechal  předem  vystavit 
doklady. Svědkyně V. v této souvislosti i odkázala na příklad odběratele piva pana S. 
(č.l.  697),  na  což  nalézací  soud  odkazuje.  Když v únoru 2013 vše vyšlo najevo, 
kontaktovala  S.  a ten jí potvrdil,  že  veškeré  faktury jsou uhrazené, peníze předával 
oproti dokladům Ing. K.. S. V. rovněž tvrdila, že obžalovaného upomínala o vrácení 
peněz  do  pokladny,  upozorňovala  jej,  že  je  třeba  vše  doplatit  a  udělat  v pokladně 
pořádek, na což tento reagoval tím, že jí stále uklidňoval, „že je vše v pohodě, že o 
tom ví pan H. a že si to s ním řeší“.  S ohledem na toto tvrzení vycházela z toho, že jí 
to  nepřísluší  řešit  a  navíc  s ohledem  na  svou  pozici  podřízenosti  se  nijak 
neodvažovala  nic  dalšího  zjišťovat  či  kontrolovat,  platilo  pro  ni  prostě  to,  co  řekl. 
Další prostředky obžalovaný vybíral  z bankovních účtů, který společnost „SAS“ měla 
v KB,  a.s.,  společnost  „SAK“  v GE  Money  bank,  a  taktéž  byl  účet  FKSP  u  KB,  a.s. 
K těmto  účtům  měl  Ing.  K.  platební  karty,  přičemž  do  pokladny  vybrané  prostředky 
zpravidla nevkládal, předával jí pouze doklady o výběru hotovosti s tím, nechť jsou 
zanesené do sešitu záloh, neboť peníze na něco potřebuje. Příjem hotovosti  fyzicky 
neproběhl.  Pokud  náhodou  skutečně  peníze  do  pokladny  předal,  byl  vyhotoven 
příjmový  pokladní  doklad.  V lednu  2013  opětovně  a  opakovaně  obžalovaného 
upomínala, aby finanční prostředky vrátil do pokladny, aby dal vše do pořádku, což 
tento sliboval a požadoval její součinnost s tím, že vše vysvětlí a doloží, řešení však 
stále odkládal a tomuto se vyhýbal. Svědkyně V. rovněž uvedla, že se sešla s účetní 
J.  B.  a  společně  zjistily,  že  společnost  eviduje  obrovské  množství  peněz  tzv.  „na 
cestě“.  Na  konci  měsíce  ledna  2013  obžalovaný  opětovně  slíbil,  že  dá  vše  do 
pořádku a vše dorovná. V pátek 1.2.2013 připustil, že se „do toho zamotal“ a žádal ji, 
„ať si to nechá pro sebe“ s tím, že v úterý vše dorovná. Následné pondělí však zjistila 
s účetní  B., že obžalovaný K.  o víkendu odebral další peníze z tržeb, a proto 
oznámily  věc  starostovi  H.  Svědkyně  V.  předložila  i  policejnímu  orgánu  textové 
zprávy, jež obdržela od Ing. K., v rámci  kterých  tento  potvrdil,  že  „peníze  částečně 
prosázel a že jí lhal“. Svědkyně rovněž akcentovala, že společnost „SAS“ měla svou 
pokladnu a pokladní knihu a společnost „SAK“ měla rovněž zvlášť jak pokladnu, tak 
pokladní knihu, avšak „obě pokladny“ byly v jednom trezoru. Fyzicky to bylo tak, že 
společnost „SAS“ měla jako pokladnu peněženku a společnost „SAK“ měla kovovou 
pokladnu, avšak obě byly u ní v kanceláři v trezoru, od kterého byl klíč v šuplíku, jak 
již uvedla. O předmětném klíči věděla pouze ona a obžalovaný Ing. K., do trezoru byl 
číselný  kód,  který  znala  ona,  Ing.  K.  a  pokud  ví,  tak  ještě  L.  B., která však do 
kanceláře přístup neměla. Společně v kanceláři s ní seděl R. P. a J. B., jež zde byla 
občas,  a  v počátcích  se  dokonce  musely  míjet,  neboť  sdílely  jeden  pracovní  stůl. 

pokračování 
 
27 
sp.zn. 30T 9/2013 
Posléze došlo k přeorganizování,  kdy  každá  měla  svůj  pracovní  stůl.    Tržby  z baru 
byly ukládané do jiného trezoru spolu s výčetkami,  přičemž  i  z tohoto trezoru si 
obžalovaný bral hotovost ještě předtím, než byla tato vůbec zaúčtována do pokladny. 
Pokud si vzal hotovost z těchto tržeb, zanechal v trezoru lísteček se vzkazem. Kromě 
obžalovaným odčerpaných peněz nebyly zjištěné rozdíly mezi deklarovanými odvody 
tržeb  a  skutečnými  vklady  do  pokladny.  Lístky se vzkazy obžalovaného si 
neschovávala,  avšak  tyto  viděli  jiní  svědci  (J. B.,  H.,  R.  P.),  neboť  takovýchto 
„vzkazů“  od  obžalovaného  byly  řádově  stovky.  Posléze  v rámci tohoto procesního 
výslechu se svědkyně S. V. vyjádřila k dokladu, jež je označen „výběry z pokladny 
bez dokladu Ing. M. K.“ s konečnou částkou 1.975.647,- Kč a „výběry z pokladny bez 
dokladu Ing. M. K.“ s konečnou částkou 604.625,- Kč. Zmíněné doklady se nachází 
ve spise na č.l. 142 – 143 a tyto byly pořízené svědkyní V., kdy by se mělo jednat o 
výpis  konečných  částek,  které  provedl  bez  dokladu  Ing.  K.  z pokladny „SAS“ a 
z pokladny  „SAK“  Studénka.  Jak  již  bylo  uvedeno,  svědkyně  poskytla  pro  účely 
trestního  řízení  SMS  zprávy  ze  svého  mobilu,  o  kterých  v rámci své procesní 
výpovědi hovořila (č.l. 705 – 707).  
 
 
17.7.2013 došlo k pokračování  výpovědi  svědkyně  S.  V.  (č.l.  708  –  714). 
V rámci tohoto procesního úkonu poskytla velmi podrobné, takřka detailní vysvětlení, 
k nejrůznějším  materiálům,  které  policejnímu  orgánu  pro  potřeby  trestního  řízení 
poskytla. V detailech je možno na tuto výpověď odkázat. V rámci rekapitulace však je 
možno akcentovat, že z takto  předložených  materiálů  vyplývá,  že  obžalovaný 
z pokladny bral peníze pod záminkou výplaty zálohy na mzdy sobě či jiným osobám 
za účelem úhrady faktur, zaplacení  kolků, nákupu nejrůznějších věcí apod., event. si 
bral hotovost bez uvedení jakéhokoliv důvodu. S. V. vysvětlila, co na předložených 
materiálech  znamenaly    jednotlivé  zkratky  či  údaje  uvedené  v závorkách  (č.l. 710). 
Podrobně  popsala jednotlivé zápisy v sešitě,  do  kterého  zapisovala  pohyby  na 
pokladně apod. Po skončení tohoto procesního výslechu předala policejnímu orgánu 
další materiály, jak vyplývá z úředního  záznamu  ze  dne  23.7.2013  (č.l.  716).    Tyto 
materiály tvoří přílohu č. 1, kdy svědkyně V. se i k těmto dokladům vyjádřila v rámci 
výslechu před nalézacím soudem, na což opětovně je možno v plné míře odkázat. 
Jak  již  bylo  opakovaně  uvedeno,  svědkyně  S.  V.  byla  velmi  podrobně  (o  čemž 
svědčí  samotný  protokol  o  hlavním  líčení)  vyslechnuta v rámci  dokazování  před 
Krajským soudem v Ostravě. Jmenovaná potvrdila, že svou výpověď učiněnou před 
policejním  orgánem  si  přečetla,  s touto  souhlasila  a  dobrovolně  ji  podepsala. 
Akcentovala, že do funkce pokladní byla jmenována obžalovaným Ing. K., který ji 
znal z předchozí  činnosti  v baru,  věděl  o  ní,  že  je  spolehlivá,  pečlivá,  nikdy  s ním 
žádný  problém  neměla,  jejich  vztahy  byly  čistě  pracovní,  nepřesáhly  profesionální 
úroveň.  Po  celou  dobu  práce  v baru,  jakož  i  později,  od  obžalovaného  neměla 
žádnou  půjčku,  snad  ve  dvou  či  třech  případech  si  vzala  zálohu  na  mzdu  řádově 
1.000,-  Kč či 2.000,- Kč. Rovněž akcentovala, že po celou dobu mezi nimi nedošlo 
k žádné hádce či závažnější neshodě, od září či října 2010 začala bydlet ve společné 
domácnosti se svým současným přítelem, který pracuje, platil nájem, nepožadoval po 
ní, aby mu přispívala. Od září 2010 začala studovat vysokou školu ekonomickou, kde 
kromě  pomůcek  nemusela  nic  hradit.  Ke  svým  majetkovým  poměrům  uvedla,  že 
v červenci  –  srpnu 2010 kupovala  malé  auto  zn.  Fiat  Punto,  na  které  jí  půjčila  její 
maminka, což jí celou dobu splácela. Za dobu výkonu funkce pokladní nenabyla 
žádný  movitý  či  nemovitý  majetek,  nemá  žádné  dluhy  apod.  Pracovní  dobu  měla 
flexibilní, v baru se dohodla na pracovní době, v kanceláři se snažila být dopoledne, 
mezi tím i studovala, avšak vše bylo po domluvě s obžalovaným Ing. K., který jí nic 

pokračování 
 
28 
sp.zn. 30T 9/2013 
nevytýkal. V baru  si  vydělala  60,-  Kč  za  hodinu,  v kanceláři  za  administrativní  práci 
měla  fixní  odměnu  ve  výši  4.000,-  Kč.  Pokud  zjistila „ aktivity“ obžalovaného a 
zejména jeho stanovisko k „hospodaření“ s finančními prostřekdy, tuto skutečnost na 
policii nenahlásila, vycházela z toho, že J. B., se kterou to řešila, je zkušená účetní a 
rovněž  věděla,  že  tato  bude  komunikovat  se  starostou  města  H.  Potvrdila, že 
skutečně,  když  nastupovala  do  funkce  pokladní,  přebírala  tuto  s dluhem. Blíže 
popsala  uspořádání  kanceláře,  ve  které  se  nacházela  spolu  s dalšími pracovníky. 
Dluhy,  které  přebírala  v souvislosti se svou funkcí pokladní, v době  konání jejich 
procesních výslechů byly již určitě uhrazené. Rovněž potvrdila, že částka, která byla 
uhrazena a jež předtím byla zaznamenána v sešitě, byla proškrtnuta zvýrazňovačem. 
Neví o tom, byť tuto situaci jednoznačně nevyloučila, že by obžalovaný si z pokladny 
vyzvedl  několik  desítek  tisíc  s tím, že si je nechá u sebe v kanceláři  v šuplíku. 
Zdůraznit  rovněž  je  nutno  tvrzení  svědkyně,  která  použila  stejný  obrat  jak  v řízení 
přípravném,  který  měl  použít  právě  obžalovaný  Ing.  K.  při  vysvětlování  svých 
machinací s finančními  prostředky  poškozených  společností.  Dle  svědkyně  měl  užít 
vyjádření  „že  se  do  toho  zamotal“.  O  takovémto  vyjádření  obžalovaného  se 
zmiňovala  i  svědkyně  B.  a  další.  Svědkyně  V.  vyloučila,  že  by  se  po  dobu  jejího 
působení  u  společnosti  někdo  vloupal  do  trezoru  a  odcizil  finanční  prostředky  či 
nějaké materiály. S výpovědi učiněnou v přípravném řízení v rámci postupu dle § 211 
odst.  3  písm.  a)  tr.ř.  souhlasila,  pouze  doplnila,  že  data  uvedená  u  čestných 
prohlášení se nepodepisovala ve shodný den, jak je uvedený na prohlášení. Tyto 
materiály  se  podepisovaly  při  odchodu  Ing.  K.  Přestože  však  byla  mezi  nimi  od 
počátku jasná dohoda, že on ručí za pokladnu s tím, že to jednou sepíší, avšak nějak 
se k tomu nedostali. Zmíněné materiály se nachází na č.l. 279 – 280 a datum je na 
těchto  uvedené  1.9.2010  a  1.7.2012.  Zmíněná  čestná  prohlášení  byla  sepsána  na 
její  žádost,  kdy  obžalovaný  sám  vypsal  rodné  číslo  a  podepsal  je  v přítomnosti 
starosty H. a její. Byla to právě svědkyně, která na zjištěný rozpor sama upozornila. 
S.  V.  opětovně potvrdila, že materiály, které  tvoří součást trestního spisu, skutečně 
policejnímu orgánu předložila a k těmto se vyjadřovala. Pokud byly i u hlavního líčení 
nějaké  nejasnosti,  jmenovaná  se  k těmto  vyjádřila,  což  je  zadokumentováno 
v protokole  o  hlavním  líčení,  na  což  nalézací  soud  odkazuje.  Hotovost  v pokladně 
nepřesáhla  dle  jejího  názrou  250.000,-  Kč.  Akcentovala,  že  platební  karty  neměla 
k dispozici,  finanční  prostředky  nikdy  nevybírala  a  taktéž  nikdy  platebními  kartami 
neplatila. Domnívá se, že tyto nebyly v trezoru,  že  je  měl  u  sebe  Ing.  K. K cíleným 
dotazům obhájce a obžalovaného svědkyně V. dále uvedla, že obžalovaný nestvrdil 
v sešitě  nikdy  podpisem  půjčku  peněz  z pokladny.  Nestalo  se,  že  by  někdy,  ať  již 
přes  den  nebo  přes  noc,  nechala  na  stole  pokladnu  s penězi,  i  když  trezor  zůstal 
např. otevřený, pokladna byla vždy  zamčená. Klíče od kanceláře, kde se nacházel 
trezor,  měla  k dispozici  ona,  dále  svědci  B.,  P.  a zda B., to neví. Domnívá se, že 
nenastala situace, kdy by obžalovaný vrátil peníze do trezoru, aniž by jí o tom řekl. 
Obžalovaný  jí  osobně  nikdy  nedával  ani  nepůjčoval  žádné  peníze.  Svědkyně 
potvrdila,  že  má  účet v Tipsportu na Slovensku, a to proto, aby se mohla dívat na 
online zápasy, musí jednou měsíčně vsadit minimálně 2 EUR, větší částky nevsází. 
Jak z trezoru,  tak  z  kanceláře  se  nikdy  nic  neztratilo,  každá  záloha,  pokud  byla 
někomu vyplacena, byla s Ing. K. konzultována. Neví o tom, že by za obžalovaného 
někdo něco podepisoval. Pokud se obžalovaný Ing. K. vyjádřil ve smyslu § 214 tr.ř. 
k výpovědi svědkyně V., což doplnil řadou konkrétních skutečností a argumentů, tato 
reagovala svým stanoviskem v rámci konfrontace s jmenovaným, dle kterého na své 
výpovědi v celém rozsahu trvala.  
 

pokračování 
 
29 
sp.zn. 30T 9/2013 
 
I výpověď svědkyně S. V. bylo nutno hodnotit ve smyslu ustanovení § 2 odst. 
6 tr.ř. Jmenovaná svědkyně byla opakovaně vyslechnuta vždy za přítomnosti obhájce 
obžalovaného.  Výpovědi  v přípravném  řízení,  jakož  i  u  hlavního  líčení  byly  velmi 
podrobné, obsáhlé a tudíž po jejich  vyhodnocení    je  možno  učinit  objektivní  názor, 
dle  kterého  ve  výpovědích  této  svědkyně  nebyly  zjištěné  tak  závažné  a  zásadní 
rozpory, které by mohly vést k závěru o její nevěrohodnosti.  Soud I. stupně  zejména 
v rámci dokazování mohl sledovat chování a vystupování  této  svědkyně,  jež  bylo 
velmi přesvědčivé, neobjevovala se vyjádření nejasná, nesrozumitelná či neurčitá. I 
tento procesní úkon je zadokumentován na médiu a tudíž objektivizován. Je nutno 
připustit, že některá nečinnost či benevolence svědkyně jako pokladní poškozených 
společností vůči chování a aktivitám s firemními prostředky obžalovaným Ing. K. je 
nestandardní či podivná. V této souvislosti však nelze přehlédnout, že svědkyně byla 
bez  jakékoliv  pracovní  praxe,  bez  podepsané  hmotné  odpovědnosti, považovala si 
své  pracovní  místo,  za  což  získávála  určitou  odměnu  za  práci.  Zcela  zásadní 
argument však spočívá v tom, že obžalovaný Ing. K. byl jejím přímým nadřízeným, 
byl  osobou,  která  rozhodovala  o  jejím  pracovním  bytí  a  nebytí,  byl  to  právě 
jmenovaný,  který  se  opakovaně  odvolával  na  starostu  Města  Studénka  svědka  H., 
který  o  tom  má  vědět  a  se  kterým  tyto  problémy  vyřeší.  Za  další  podstatnou 
skutečnost nalézací soud spatřuje v tom, že svědkyně V. nebyla první pokladní, která 
respektovala  či  trpěla  praktiky obžalovaného Ing. K.  Vydávání záloh 
s poznamenáním  na  kus  papíru  již  bylo  zavedeno  u předchozí  pokladní,  a  to  L. B., 
která v podstatě pokladu předávala s dluhem vyšším než 100.000,- Kč. Byl to právě 
obžalovaný, který si jako administrativní  pracovnici,  resp.  pokladní,  vybral  právě  S. 
V.,  pečlivou,  neproblémovou,  avšak  bez  patřičných  profesiálních  zkušeností. 
Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že obžalovaný měl problémy se sázením 
již delší dobu, pak je otázkou, zda na funkci pokladní  poškozených  společností 
potřeboval „tolerantní“ pracovnici či event. profesionála, který mu jeho metody trpět 
nebude. Je nesporné a racionální z pohledu  obžalovaného,  že  to  byla  právě  S.  V., 
která  bez  zmíněných  zkušeností  byla  vůči  jeho  aktivitám  loajální.  Posledně 
jmenovaná  ve  svých  výpovědích  popsala,  kdy  a  za  jakých  okolností  začala  plnit 
funkci pokladní společnosti „SAS“ a „SAK“.  Popsala obžalovaným uplatňovaný tzv. 
lístečkový  systém  včetně  poznámek  na  zálohový  list  a  později  do  sešitu.  Popsala 
způsob  odvádění  tržeb,  uskladňování  finanční  hotovosti  v pokladně  a  posléze 
v trezoru,  vyloučila  jakékoliv  násilné  vniknutí  či  jakékoliv  odcizení  finančních 
prostředků  nepovolanou  osobou.  Platební  karty  měl  k dispozici jen a pouze 
obžalovaný Ing. M. K., do té doby  požívající  plné  důvěry  starosty  Města  Studénka 
svědka H. Nejen svědkyně V., nýbrž i svědkyně J. B., ve svých výpovědích potvrzují 
nepřímé doznání obžalovaného k vytýkanému protiprávnímu jednání v tom směru, že 
když byl tento počátkem února 2013 seznámen s předběžným šetřením a výši dlužné 
částky cca 6 mil. Kč, uvedl, že se do toho nějak „zamotal“, svědkyni V. opakovaně 
tvrdil,  že  vše  dorovná,  žádal  ji  o  posečkání,  o  součinnost  apod.  SMS  zprávami  V. 
potvrdil,  že  částečně  peníze  „prosázel“,  že  jí  „lhal“.  Co  se  týče  nejrůznějších 
záznamů, poznámek a údajů, se kterými svědkyně V. disponovala a které v konečné 
fázi popisují dlužnou částku, je možno uvést tolik, že tyto poznámky včetně „závěru“ 
korespondují  se  závěry  oficiálně  zrealizované  veřejnosprávní  kontroly  nařízené 
starostou  Města  Studénka.  Je  nepochybné,  že  obžalovaný  bral  peníze  z pokladny 
pod  záminkou  výplaty  zálohy  na  mzdy  sobě  či  osobám  jiným,  za  účelem  úhrady 
faktur,  zaplacení  kolků,  nákupu  nejrůznějších  věcí  apod.,  či  event.  jako  vedoucí 
osoba poškozených  společností  si  bral  hotovost  bez  uvedení  jakéhokoliv  důvodu. 
Svědkyně popřela, že by ona či s jejím vědomím za obžalovaného cokoliv podepsala 

pokračování 
 
30 
sp.zn. 30T 9/2013 
či bylo podepsáno. Pokud měl jakékoliv připomínky k umístění či uzamčení pokladny, 
event. trezoru, je nutno  akcentovat  to,  že  svědkyně  V.  popírá  ponechání  odemčení 
pokladny  ať  již  přes  den  či  v noci,  popírá  jakékoliv  násilné  vniknutí  do  pokladny  či 
trezoru, v neposlední řadě to nebyl ani obžalovaný Ing. K., který by konkrétně cíleně 
uvedl, kdy došlo k nějakému násilnému vniknutí, kdy došlo k nějaké ztrátě finančních 
prostředků či materiálů, na což by přišel on sám, event. svědkyně V. či kdokoliv jiný. 
Ani v době  trestního  řízení  obžalovaný  byť  zpětně  nepodal  žádné  trestní  oznámení 
na neznámého pachatele, který by ke škodě poškozených společností odcizil nějaké 
finanční  prostředky,  a  to  jakýmkoliv  způsobem,  ať  již  z pokladny  či  z účtu.  Pokud  
měly klíče od kanceláří, kde byl umístěn trezor a v něm pokladna, další osoby kromě 
něj,  (V.,  P.  či  B.),  pak  opět  v průběhu  dokazování  nebyly  zjištěné  žádné  konkrétní 
skutečnosti  svědčící  o  jakémkoliv  neoprávněném  zásahu  do  pokladny  či  trezoru 
vůbec. Soud I. stupně považuje výpověď svědkyně V. za věrohodnou, a to v celém 
rozsahu,  neboť  nelze  věřit  výpovědi  svědka  pouze  částečně  či  ve  vztahu  jen 
k některým  okolnostem,  pokud  event.  pro  takovéto  stanovisko  nesvědčí  zcela 
zásadní konkrétní skutečnosti. Pokud je tato výpověď věrohodná, pak je i usvědčující 
vůči obžalovanému Ing. K. 
 
 
V rámci procesního výslechu dne 16.5.2013 policejní orgán předložil svědkyni 
„čestné  prohlášení“  ze  dne  1.9.2010  a  1.7.2012  (č.l.  279  –  280), v rámci kterých 
obžalovaný Ing. M. K.  konstatuje,  že  zodpovídá  za  veškeré  peněžní  prostředky 
v pokladně  a  na  bankovních  účtech,  a  to  ve  vztahu  ke  společnosti  „SAS“  a  „SAK“. 
Současně konstatuje, že přebírá hmotnou zodpovědnost za případná vzniklá  manka 
v hotovosti. K těmto  materiálům  S.  V.  uvedla, že o nich ví, vyhotovil je obžalovaný, 
taktéž je podepsal s tím, že za pokladnu nenese (myšleno V.)  odpovědnost ona, 
nýbrž  pouze  on.  Dále  uvedla  „to  už  vzniklo  při  mém  nástupu  do  administrativní 
činnosti,  kdy  vlastně  přebírala  stotisícové  manko  v pokladně“.  U  hlavního  líčení  po 
přečtení její výpovědi z řízení přípravného ve smyslu ustanovení § 211 odst. 3 písm. 
a)  tr.ř.  sama  uvedla,  že  s touto  výpovědí  souhlasí,  toliko  požadovala  upřesnit,  že 
materiály,  které  jsou  označené  jako  „čestné  prohlášení“  se  nepodepisovaly  k datu, 
jež jsou na těchto uvedená, nýbrž k datu 6. či 7.2.2013 v souvislosti s odchodem Ing. 
K.  z poškozených  společností.  S ohledem  na  tento  zmíněný  rozpor  obhajoba 
dovozuje  nevěrohodnost  svědkyně  V., s čímž  však  nalézací  soud  nesouhlasí. 
Provedeným  dokazováním  bylo  prokázáno,  že  svědkyně  V.  od  samého  počátku 
skutečně  neměla  uzavřenou  dohodu  o  hmotné  odpovědnosti.  Byla  to  sama 
svědkyně, která po přečtení své výpovědi z řízení přípravného bez dalšího navrhla 
upřesnění v tom směru, že tyto materiály byly podepsané nikoli ve dnech uvedených 
na  čestných  prohlášeních,  nýbrž  6.  –  7.2.2013 v souvislosti s odchodem, resp. 
ukončením pracovního poměru obžalovaného Ing. K. v poškozených společnostech. 
Ve  svém  vyjádření  z řízení  přípravného  (č.l.  700)  V.  netvrdí  jednoznačně,  že  tato 
čestná prohlášení byla vyhotovena ve dnech uvedených na těchto materiálech. Její 
poslední  věta  „to  už  vzniklo  při  mém  nástupu  do  administrativní  činnosti,  kdy  jsem 
vlastně přebírala stotisícové manko v pokladně“ následovala po jejím vyjádření, dle 
kterého tvrdila, že s obžalovaným  byla  dohodnuta  od  samého  počátku,  že  za 
pokladnu nenese odpovědnost ona, nýbrž on, tzn. její poslední vyjádření navazuje na 
toto  předchozí  a  není  možno  z něj  jednoznačně  dovodit,  kdy  tato  prohlášení 
v písemné  formě  byla  vyhotovena,  nehledě  na  to,  že  u  hlavního  líčení  sama  vše 
uvedla na pravou míru.  
 

pokračování 
 
31 
sp.zn. 30T 9/2013 
 
V souvislosti s prověřením  věrohodnosti  svědkyně  S.  V.  obžalovaný Ing. K. 
prostřednictvím  svého  obhájce  JUDr.  Rovňáka  navrhl  objektivizovat,  zda  proti 
svědkyni V. bylo vedeno trestní stíhání policejním orgánem, event. pro co a s jakým 
výsledkem. Předseda senátu ve smyslu ustanovení § 180 odst. 2 tr.ř. pověřil státního 
zástupce, aby tyto skutečnosti prověřil. Ze sdělení Krajského státního zastupitelství 
v Ostravě,  soudu  doručené  dne  7.5.2014,  bylo  zjištěno,  že  v lustraci evidenci 
stíhaných  a  prověřovaných  osob  bylo  policií  zjištěno,  že  proti  S. V.  bylo vedeno 
trestní  stíhání  policejním  orgánem  Okresního  ředitelství  Nový  Jičín,  jež  bylo 
ukončeno rozhodnutím státního zástupce o podmíněném zastavení trestního stíhání 
jmenované. V evidenci stíhaných a prověřovaných osob nebylo policií k osobě S. V. 
zjištěno jakýchkoliv jiných záznamů. Státní zástupce předložil soudu originál trestního 
spisu Okresního státního zastupitelství v Novém  Jičíně,  sp.zn.  2  Zt  226/2009 
(vyšetřování  bylo  vedeno  Okresním  ředitelstvím  Policie  Nový  Jičín,  sp.zn.  KRPT 
19698/TČ-2009-070481). Z citovaného  spisu  bylo  zjištěno,  že  státní  zástupce 
Okresního státního zastupitelství v Novém  Jičíně,  sp.zn.  2  Zt  226/2009,  dne 
13.10.2009 rozhodl ve vztahu mj. k obviněné  ml.  S. V.,  stíhané  pro  tři  pomoci 
k trestnému činu úvěrového podvodu podle § 10 odst. 1 písm. c) k  § 250b odst. 1, 
odst. 3 tr. zák. tak, že podle § 307 odst. 1 tr.ř. trestní stíhání podmíněně zastavil a 
stanovil této zkušební dobu v trvání 2 let. Skutky, pro které byla stíhána, se staly ve 
dnech  10.10.,  28.11.  a  4.12.2007.  Ve  všech  případech  protiprávní  jednání  bylo 
stejného charakteru. Pro názornost nalézací soud poukáže na skutek pod bodem 1/, 
jež  spočíval  v tom, že dne 10.10.2007 v Ostravě,  okres  Ostrava,  když  R. Š.  žádal 
společnost  GE  Money  Multiservis,  a.s.,  o  poskytnutí  úvěru  ve  výši  32.337,-  Kč  za 
účelem  financování  nákupu  vodního  filtru  zn.  Aquel  od  společnosti AQUEL 
BOHEMIA,  s.r.o.,  a  na  místě  sdělil,  že  je  studentem  bez  zaměstnání  a  příjmů,  ze 
kterých by mohl splátky úvěru splácet, R. Š. sdělila, že skutečnost, že je studentem, 
nebrání sepsání a uzavření úvěrové smlouvy v případě, že do žádosti o úvěr uvede 
smyšleného  zaměstnavatele  a  smyšlený  příjem  ze  zaměstnání,  sama  fiktivního 
zaměstnavatele R. Š. vymyslela a za něj ho vepsala do žádosti o úvěr, kdy uvedla i 
smyšlený  příjem  ze  zaměstnání,  konkrétně  uvedla,  že  R. Š.  je  zaměstnancem 
společnosti  Autopal,  s.r.o.,  v Novém  Jičíně  a  že  jeho  čistý  měsíční  příjem  ze 
zaměstnání činí 15.200,- Kč, což R. Š. akceptoval a žádost o úvěr podepsal, přičemž 
oba  jednali  srozuměni  s tím, že R. Š.  nebude  splátky  úvěru  schopen vzhledem ke 
své  nepříznivé  ekonomické  situaci  řádně  splácet  a  skutečně  poté,  co  úvěr  byl  ze 
strany společnosti GE Money Multiservis, a.s., R. Š. schválen a ve výši 32.337,- Kč 
poskytnut,  R. Š.  sjednané  měsíční  splátky  úvěru  po  1.055,-  Kč    počínaje  dnem 
14.11.2007 řádně nehradil, když uhradil jen první splátku úvěru, čímž se ke škodě 
společnosti  GE  Money  Multiservis,  a.s.,  se  sídlem  v Praze  4,  ul.  Vyskočilova 
1422/1a, obohatil o 32.337,-  Kč.    V citovaném rozhodnutí státní zástupce dále 
konstatoval,  že  obviněná  ml.  S.  V.  k věci  vypovídala,  doznala  se,  své  jednání 
popsala,  a  proto  dospěl  k závěru,  že  jsou  splněné  všechny  podmínky  možného 
postupu  podle  §  307  odst.  1  tr.ř.,  ke  kterému  posléze  přistoupil.  2.8.2012  státní 
zástupce téhož  státního zastupitelství rozhodl ve smyslu ustanovení § 308 odst. 1 
věta  první  tr.ř.  o  osvědčení  obviněné  ml.  S.  V.  ve  zkušební  době  podmíněného 
zastavení trestního stíhání. V rámci  odůvodnění  bylo  konstatováno,  že  obviněná  V. 
splnila všechny podmínky požadované  zákonem,  a  proto  bylo  přistoupeno 
k rozhodnutí  o  osvědčení.  Toto  rozhodnutí  nebylo  právní  moci  14.8.2012.  Nalézací 
soud k popsanému trestnímu stíhání svědkyně V. konstatuje, že vytýkané protiprávní 
jednání mělo zcela jiný charakter než ten, jež se nyní klade za vinu obžalovanému 
Ing.  K.  a  na  kterém  po  vyhodnocení  jeho  obhajoby  měla  určitým  způsobem 

pokračování 
 
32 
sp.zn. 30T 9/2013 
participovat  právě  i  svědkyně  V.  Posledně  jmenovaná  se  k vytýkanému jednání 
doznala,  dopustila  se  jej  ve  svém  mladistvém  věku  a  v neposlední  řadě  nutno 
akcentovat, že státní zástupce rozhodl o osvědčení ve zkušební době podmíněného 
zastavení trestního stíhání. Z opisu  rejstříku  trestu  svědkyně  S.  V.  (č.l.  1549)  bylo 
zjištěno, že tato nemá doposud žádný záznam.  Ze zprávy o pověsti (č.l. 1551) bylo 
rovněž  zjištěno,  že  tato  v posledních  pěti  letech  pro  přestupek  řešena  nebyla.  Po 
důsledném vyhodnocení všech rozhodných skutečností včetně opakovaně zmíněné 
výpovědi S. V. před policejním orgánem a nalézacím soudem byl učiněn závěr o její 
věrohodnosti.  
 
 
Za zcela  správný  považuje  soud  I.  stupně postup  policejního  orgánu  v řízení 
přípravném, dle kterého byl za účelem přezkoumání duševního stavu a tudíž i trestní 
odpovědnosti  obžalovaného  přibrán  znalec z oboru  zdravotnictví,  odvětví 
psychiatrie MUDr. Svatopluk Sedláček
. S ohledem na zprávu společnosti Tipsport, 
a.s., ze které bylo zjištěno, že obžalovaný v podstatě denně sázel a nepřestal ani po 
zjištění  trestné  činnosti,  byl  tento  postup  zcela  důvodný.  Z písemných  závěrů 
jmenovaného znalce (č.l. 58 – 61), jakož i z výslechu u hlavního líčení bylo zjištěno, 
že obžalovaný Ing. K.  v současné  době  ani  v době  vytýkaného  jednání  netrpěl  a 
netrpí duševní chorobou ve vlastním slova smyslu, psychózou ani jinou duševní 
poruchou významnou z forenzně  psychiatrického  hlediska. U jmenovaného byla 
objektivizována porucha chování – patologické hráčství, kdy se jedná o symptomový 
komplex projevující se nezdrženlivým vztahem ke hře (automatům, sázení, karetních 
her atd.), jedná se o dílčí poruchu volních schopností, a to pouze ve vztahu ke „hře“, 
volní schopnosti nejsou narušeny pro jiné oblasti lidského konání, majetkoprávní 
vztahy.  Schopnost  obžalovaného  odolat  hře  je  snížena  nikoliv  podstatně,  deficit 
zvážení důsledků ve hře však nejsou snížené v jiných oblastech, ač tyto sekundárně 
s jeho „hraním“ mohou souviset. Dle názoru znalce obžalovaný Ing. K.  mohl 
rozpoznat společenskou nebezpečnost svého jednání, mohl rozpoznat protiprávnost 
svého jednání a mohl své jednání ovládat. Dále bylo zjištěno, že tento není závislý 
na alkoholu ani  na  drogách,  dostatečně  se  orientuje  v sociálnu a je schopen 
akceptovat sociální imperativy. Je schopen chápat obecná pravidla regulující sociální 
chování a v těchto dimenzích jednat a chovat se. Je schopen chápat smysl trestního 
řízení  včetně  případného  trestu.  Je  schopen  vystupovat  před  soudem  a  účelně  se 
hájit. Jeho pobyt z medicínsko  psychiatrického  hlediska  na  svobodě  není  pro 
společnost  nebezpečný.  Jeho  schopnosti  nakládat  s hmotnými  prostředky  nejsou 
narušené.  Patologické  hráčství  je  možno  léčit  jako každou poruchu tohoto typu, 
avšak  je  nutno,  aby  zmíněný  hráč  měl  sám  zájem  léčit  se  a  byl  dostatečně 
motivován. 
 
 
Shora uvedené závěry znalce MUDr. Sedláčka jsou jednoznačné, umožňující 
učinit objektivní závěr o plné trestní odpovědnosti obžalovaného Ing. M. K. 
 
           
Svědkyně  S.  V.  v rámci  svého  procesního  výslechu  dne  17.7.2013  (č.l.  714) 
vydala  svůj  mobilní  telefon  značky  Samsung  Galaxy  mini  za  účelem  pořízení 
záznamů  SMS zpráv, které obdržela od obžalovaného K., a to v období ledna – 
února 2013. Jmenovaná potvrdila, že tento používal při zasílání SMS zpráv čísla xxx 
a xxx. Jak již bylo uvedeno, na č.l. 705 – 707 se nachází kopie přijatých zpráv S. V. 
od obžalovaného počínaje dnem 31.1.2013 a konče dnem 19.2.2013. Policejní orgán 
zajistil  odborné  vyjádření  z oboru kriminalistika,  odvětví  počítačová  analýza  (č.l. 
65  –  71),  kdy  zmíněná  expertiza  se  zabývala  rozborem  svědkyní  V.  předloženým 

pokračování 
 
33 
sp.zn. 30T 9/2013 
mobilním  telefonem  zn.  Samsung  Galaxy  mini.  Zmíněný  rozbor  byl  zaměřen  na 
přehled příchozích SMS zpráv z telefonních čísel xxx a xxx, kdy dle sdělení svědkyně 
V. měla od obžalovaného obdržet SMS zprávy právě z těchto telefonních čísel. Pro 
lepší pochopení ve zmíněné expertize se nacházejí zadokumentované SMS zprávy 
odeslané  svědkyní  V.  na  telefonní  čísla,  jež  užíval  obžalovaný  Ing.  K., a to od 
3.1.2013 do 26.2.2013 (č.l. 68 – 69) a dále přijaté SMS zprávy od obžalovaného, a to 
za  období  od  3.1.2013  do  19.2.2013  (č.l.  70  –  71). V detailech nalézací soud na 
znění SMS zpráv odkazuje, akcentovat je možno komunikaci mezi jmenovanými ze 
dne 6.2.2013, kdy obžalovaný Ing. K. doznává svědkyní V., že jí lhal, současně tvrdil, 
že by mu měly být vrácené peníze, ze kterých by to pokryl a žádal V., aby se zkusila 
za  něj  přimluvit.  I  z této komunikace  vyplývá  nepřímá  machinace  s finančními 
prostředky poškozených společností obžalovaným Ing. K., do kterého vtáhl, využil a 
zneužil svědkyni V. jako pokladní obou poškozených společností.  
 
 
Nalézací  soud  dále  konstatuje,  že  je  nutno  poukázat  na  některé další 
podstatné materiály, jež z procesního hlediska jsou označovány jako důkazy povahy 
listinné
.  
 
 
Policejní orgán v rámci přípravného řízení trestního  pojal důvodné podezření, 
dle kterého obžalovaný Ing. K.  zpronevěřené  prostředky  použil  k sázkám  na 
sportovní utkání. Ze zprávy společnosti Tipsport, a.s., ze dne 26.6.2013, č.l. 738 a 
dál,  bylo  zjištěno,  že  obžalovaný  u  zmíněné  společnosti  uzavíral  sázky  jak  na 
kamenných pobočkách, přičemž využíval Tip kartu věrnostního programu Tip konto,  
tak i v internetové aplikaci této společnosti. Ing. K. je dle sdělení sázkové kanceláře 
označován jako „dlouhodobý sázející“ s tím, že na kamenných pobočkách sázel od 
7.8.2006 a na internetu od 6.1.2009. Od 4.5.2013, kdy vybral zůstatek z herního účtu 
pro internetové sázení, již nesází. Herní účet je zajištěn přístupovými hesly, a proto 
bez vědomí klienta nemůže s účtem disponovat jiná osoba. Výběry hotovosti z účtu  
jsou  podmíněné  předložením  občanského  průkazu.  Nalézací  soud  považuje  toto 
sdělení za velmi podstatné, neboť z něj je evidentní, že kromě obžalovaného nemohl 
s jeho  herním  účtem  disponovat  kdokoliv  jiný.  Dle  sdělení  citované  společnosti 
obžalovaný připsané výhry využíval většinou k uzavírání dalších sázek. Internetové 
sázení umožňuje uzavírat sázky z libovolného místa v ČR, postačí se pouze přihlásit 
do aplikace např. pomocí notebooku nebo s využitím tzv. chytrého mobilního telefonu 
apod. Místa, odkud sázky obžalovaný prostřednictvím internetu uzavíral, identifikovat 
nelze. Výběry  hotovosti z herního účtu prováděl jmenovaný většinou prostřednictvím 
kamenné  pobočky.  Dotaci  svého  sázkového  účtu  prováděl  prostřednictvím  složení 
vkladu  přímo  na  kamenné  pobočce  nebo  převodem  ze  svého  účtu.  Společnosti 
Tipsport, a.s., byly předložené přezkoumatelné přehledy sázek a výher obžalovaného 
včetně veškerých pohybů na jeho sázkovém účtu vedeném u této společnosti, a to za 
období od 1.1.2007. Ze zmíněného přehledu vyplývá, že Ing. K. sázel takřka denně, 
zpočátku  se  jednalo  o  částky  řádově  v tisících korunách. V r. 2009 již nejsou 
výjimečné sázky řádově v desítkách tisíc korun a od druhé poloviny r. 2012 již sázel 
opakovaně  ve  statisících  korunách.  Obžalovaný,  jak  již  bylo  uvedeno,  sázel  takřka 
denně včetně sobot a nedělí a taktéž v jakoukoliv denní dobu včetně doby pracovní. 
V případě,  že  vyhrál,  pak  takto  získané  prostředky  obratem  vsadil,  ze  svého  účtu 
vybíral  prostředky  zcela  výjimečně,  naopak  vklady  na  svůj  sázkový  účet  činil 
pravidelně  a  ve  stále  se  zvyšujících  částkách,  které  neodpovídaly  jeho  příjmovým 
možnostem.  Dotaci  svého  účtu  na  pobočce  prováděl  zpravidla  v dopoledních 
hodinách,  částky  na  účet  vložené,  časy  těchto  vkladů  a  místa  těchto  vkladů 

pokračování 
 
34 
sp.zn. 30T 9/2013 
korespondují v mnoha  případech  s částkami  zpronevěřovanými  obžalovaným 
z bankovních účtů poškozených společností, časy výběrů z těchto účtů a umístěními 
bankomatu, prostřednictvím nichž obžalovaný peníze vybíral. Ing. K.  nejenže takto 
sázel  před  a  v průběhu  jím  páchané  trestné  činnosti,  ale  i  po  odhalení  trestné 
činnosti a po jeho propuštění z práce. Obžalovaný stačil ještě do 11.2.2013 (týden po 
odhalení) vložit na sázkový účet dalších cca 200.000,- Kč. Z přehledů poskytnutých 
sázkovou společností bylo zjištěno, že tento v průběhu let 2007 – 2013 vsadil celkem 
přes  54.000.000,-  Kč,  ve  stejném  časovém  období  vyhrál  přes  45.000.000,-  Kč. 
Rozdíl  mezi  vsázenými  a  vyhranými  prostředky  přesahuje  za  posledních  7  let 
9.000.000,- Kč. Jen v r. 2012 vykázal obžalovaný na sázkách ztrátu přes 7.000.000,- 
Kč, kdy oproti vsázeným 16.852.893,- Kč vyhrál 9.669.126,- Kč. Svůj sázkový účet 
dotoval v letech 2012 –  2013  částkou  2.519.550,-  Kč  převody  ze  svého  účtu  a 
v letech 2009 –  2013 hotovostními vklady na pobočce sázkové kanceláře v celkové 
výši 10.914.490,- Kč. Oproti tomu si na svůj bankovní účet a v hotovosti na pobočce 
nechal vyplatit ze svého sázkového účtu celkem 3.863.758,- Kč. S ohledem na shora 
uvedenou  stručnou  rekapitulaci  je  možno  dojít  k závěru,  že  obžalovaný  kromě 
zpronevěřených prostředků poškozených společností prosázel i prostředky další.  
 
 
mzdových  listů  Ing.  K.  bylo  zjištěno  (č.l.  878  –  881),  že  tento  jako  ředitel 
sportovních areálů Studénka, s.r.o., pobíral kromě měsíční mzdy velmi často odměny 
ve výši 28.000,-  Kč  měsíčně.  Od  května  2012  pobíral  mzdu  od  příspěvkové 
organizace (č.l. 888 – 891), kdy ještě v lednu 2013 obdržel čistou mzdu ve výši více 
než 59.000,- Kč.  
 
 
pokladní knihy společnosti „SAS“ bylo zjištěno (č.l. 882 – 886), že zůstatek 
na pokladně rostl v průběhu celého roku 2012, kdy na konci tohoto roku měl činit  cca 
2.000.000,- Kč, faktický zůstatek však činil pouhých 31.465,- Kč (č.l. 886).  
 
 
Pokladní kniha „SAK“ byla  vedena od počátku července 2012 s počátečním 
zůstatkem 37.295,- Kč (č.l. 895), na konci r. 2012 měl činit zůstatek 835.721,- Kč (č.l. 
905). Skutečný zůstatek na pokladně však činil pouhých 225.328,- Kč (č.l. 905).  
 
 
S ohledem na protiprávní jednání obžalovaného Ing. K., mající charakter 
zpronevěry,  vznikly  společnosti  „SAS“  rozsáhlé  dluhy  vůči  dodavatelům  energií, 
tepla,  vody  a  dalších  služeb,  které  muselo  Město  Studénka  řešit  poskytnutím 
návratné  finanční  výpomoci  ve výši 2.600.000,-  Kč,  o  čemž  svědčí  smlouva  o 
poskytnutí 
návratné 
finanční 
výpomoci 
z rozpočtu 
Města 
Studénka 
č.FaR/2013/0004/SD (č.l. 964 – 964 v.t.).  
 
 
Za  účelem  objektivizace  popisu  průběhu  skutkového  děje,  jež  se 
obžalovanému Ing. K.  kladl za vinu v souvislosti se zahájeným trestním stíháním, 
vyžádaly  orgány  činné  v přípravném  řízení  informace  podléhající  bankovnímu 
tajemství, a to od peněžních  ústavů,  se  kterými  přišel  do  kontaktu  v rámci své 
pracovní činnosti právě obžalovaný.  
 
 
Provedeným  dokazováním  bylo  prokázáno,  že  společnost  „SAS“  měla 
bankovní  účet  č.  433751590287/0100  vedený  u  Komerční  banky,  a.s.,  ke  kterému 
měl  obžalovaný  Ing.  K.  dispoziční  právo  v období od 22.12.2008 do 6.2.2013. 
Akcentovat  je  nutno  ze  sdělení  zmíněného  peněžního  ústavu  tu  skutečnost,  že 
hotovostní výběry z tohoto účtu v letech 2012 – 2013 prováděl výlučně obžalovaný 

pokračování 
 
35 
sp.zn. 30T 9/2013 
Ing.  M. K.  (č.l.  1046  –  1051).  Součástí  zprávy  Komerční  banky,  a.s.,  jsou  i  detailní 
výpisy z bankovních  účtů  vedených  tímto  peněžním  ústavem  pro  poškozené 
společnosti  (č.l.  1147  –  1206), na což nalézací soud odkazuje s tím,  že  právě 
z těchto výpisů z účtu vycházela při objektivizaci škody kontrolorka P. a samozřejmě i 
nalézací soud.  
 
 
Poškozená společnost „SAK“ měla zřízený bankovní účet č. 150422065/0600 
u GE Money bank, a.s. (č.l. 1053 – 1069). Zmíněný účet byl  založen 28.9.1999, o 
čemž  svědčí  smlouva  o  zřízení  a  vedení  běžného  korunového  účtu,  kdy  k tomuto 
účtu  byla  vystavena  od  7.1.2001  dosud  platební  karta  č.  5474116700035652. 
V rozhodném  období,  resp.  od  10.10.2009  do  23.1.2012  měl  dispoziční  právo  ke 
shora uvedenému účtu V. J., od 24.1.2012 dosud A. P. a od 31.5.2012 do 7.2.2013 
obžalovaný Ing. M. K..  Společnost  GE  Money  bank,  a.s.,  rovněž  zaslala  přehled 
hotovostních  výběrů  ze  zmíněného  účtu  za  pomocí  platební  karty  č. 
5474116700035652 za období od 1.1.2012 do 18.3.2013 (č.l. 1054 – 1055), z čehož 
bylo zjištěno, že všechny výběry v tomto období opětovně realizoval obžalovaný Ing. 
K.  a jednalo se o  výběry  od  4.7.2012  do  24.1.2013.  Tyto  výběry  se  pohybovaly  od 
částky 40.000,- Kč do částky 250.000,- Kč. Ze shora uvedeného je nutno akcentovat 
již  zmíněné,  že  tyto  hotovostní  výběry  realizoval  výlučně  obžalovaný.  I  v tomto 
případě  peněžní  ústav  předložil  orgánům  činným  v trestním  řízení  výpisy 
z bankovního účtu tvořící přílohu tohoto spisu (č.l. 1070 – 1146), kdy taktéž z těchto 
účtů vycházela kontrolorka P. včetně soudu při objektivizaci výši způsobené škody.  
 
 
Obžalovaný Ing. K. měl sporožirové účty vedené u České spořitelny, a.s. (č.l. 
1208 a dál), kdy ke dni 13.6.2013 měl na jednom účtu nulový zůstatek a na druhém 
nepovolený debet vyšší než 60.000,-  Kč.  V průběhu  let  2011  –  2012  (č.l.  1209) 
čerpal několik úvěrů v řádech statisíců korun, které splácel mimořádnými splátkami, 
které se pohybovaly od cca 50.000,- Kč do cca 230.000,- Kč. Dle názoru soudu na 
tyto  mimořádné  splátky  použil  výhry  ze  sázek,  neboť  se  jednalo  pro  něj  o  situaci 
zřejmě aktuálnější, nepoužil tyto prostředky pro  navrácení do pokladen společností 
„SAS“  a  „SAK“.  Řádově  se  jednalo  o  celkovou  částku  ve  výši  780.000,-  Kč. 
Z materiálů  poskytnutých  Českou  spořitelnou,  a.s.,  zejména  výpisů  z bankovních 
účtů,  bylo  dále  zjištěno,  že  z bankovního  sporožirového  účtu  č.  2205088113/0800 
prováděl  obžalovaný  časté  hotovostní  výběry,  které  korespondují  s vklady na 
sázkový  účet.  Již  zmiňované  poskytnuté  úvěry  tento  obratem  vyčerpal  z účtu 
hotovostními  výběry  řádově  v desetitisících  korun,  stejně  tak  obratem  vybíral 
v hotovosti  prostředky  převedené  od  společnosti  Tipsport,  a.s.,  či  poskytovaná 
pojistná  plnění.  V červenci  r.  2011  inkasoval  obžalovaný  na  tento  účet  výplaty  od 
Tipsportu, a.s., ve výši celkem 2.600.000,-  Kč,  tyto  prostředky  s největší 
pravděpodobností použil z části na úhradu poskytnutých úvěrů a z části vybral z účtu 
v hotovosti. Na konci následujícího měsíce  měl  opět  debetní  zůstatek  na  účtu. 
K sázkovým operacím u společnosti Tipsport, a.s., využíval Ing. K. sporožirový účet 
č.  1100309173/0800, na  který  vkládal  hotovost  řádově  v desítkách tisíc korun, tuto 
obratem používal však k sázení. I tyto hotovostní vklady co do času a částek takřka 
korespondují s výběry  z bankovních  účtů  poškozených  společností  „SAS“  a  „SAK“. 
Akcentovat  rovněž  je  nutno  již  zmíněnou  skutečnost,  že  tento  bankovní  účet 
hotovostními vklady obžalovaný dotoval i krátce po odhalení jeho trestné činnosti.  
 
 
Určité  negativní,  nekorektní  a  neseriózní  stanovisko obžalovaného ke 
způsobené  škodě  vyplývá  dle  názoru  soudu  I.  stupně  z dalších  skutečností  níže 

pokračování 
 
36 
sp.zn. 30T 9/2013 
uvedených. Z důkazů povahy listinné tvořící obsah tohoto trestního spisu bylo dále 
zjištěno, že v podstatě neprodleně po odhalení trestné činnosti obžalovaného podala 
V.  K.  M.  návrh  na  rozvod  manželství  (sňatek  byl  uzavřen  9.9.2011)  pro  „vzájemné 
rozpory a konflikty, citové odcizení a podstatné narušení manželského soužití“, kdy 
ze  zmíněného  návrhu  bylo  zjištěno,  že  manželé  K.  nežili  ve  společné  domácnosti 
déle  než  jeden  rok,  majetkové  poměry  si  vypořádali  dohodou.  Akcentovat  však  je 
nutno, že obžalovaný v podstatě ihned po zjištění zpronevěry finančních prostředků 
poškozených  společností  prodal  jak  svůj  osobní  automobil,  tak  i  garáž  a  z výnosů 
z těchto  prodejů  vlastního  majetku  poškozeným  společnostem  na  náhradě  škody 
ničeho  neuhradil.  Toto  jeho  „stanovisko“  určitým  koresponduje  i  se  závěrečným 
vyjádřením,  v rámci  kterého  se  zmiňoval,  komu  všemu  ublížil  a  způsobil  problémy, 
avšak opomněl patřičně akcentovat způsobenou škodu poškozeným společnostem a 
problémy  jeho  podřízené  V., která jeho pokyny akceptovala a za  to  jako  odměnu 
měla  opakované  návštěvy  policie  za  účelem  procesních  výslechů,  účast  u  soudu, 
vysvětlování svého pochybení v mladickém věku apod.  
 
 
Soud  I.  stupně  při  objektivizaci  skutkového  děje  vycházel  i  z dalších 
materiálů tvořících obsah vyšetřovacího spisu, avšak tyto není nutno detailně po 
obsahové  stránce  rozvádět,  postačí  na  něj  toliko  odkázat.    Na  č.l.  75  se  nachází 
jmenování do funkce Ing.  K. jako ředitele Městského kulturního střediska Studénka, 
příspěvková  organizace,  na  základě  rozhodnutí  Rady  města  s účinností  od 
21.5.2012.  Na  č.l.  76  se  nachází  „obsah  pracovního  poměru“  založeného 
jmenováním ve vztahu k obžalovanému.  Na  č.l.  77  se  nachází  rozhodnutí  jediného 
společníka v působnosti valné hromady č. 2/2011, na základě kterého byl s účinností 
od 1.1.2012 Ing. K.  jmenován  jednatelem  společnosti  Sportovní  areály  Studénka, 
s.r.o. Na č.l. 78 – 79 se nachází smlouva o výkonu funkce jednatele Ing. K. ze dne 
1.1.2012,  na  č.l.  80  se  nachází  dohoda  o  hmotné  odpovědnosti  v souvislosti se 
společností  Sportovní  areály  Studénka,  s.r.o.,  ze  dne  1.7.2012,  včetně  přílohy 
označené jako popis pracovního místa (č.l. 81 – 82). Na č.l. 144 se nachází uzavřená 
dohoda o provedení práce ze dne 30.12.2012 mezi společností „SAK“ zastoupenou 
Ing.  K., a S.  V.  jako  zaměstnancem.  13.9.2010  byla  uzavřena  smlouva  o  vedení  a 
zpracování účetnictví mezi společností „SAS“, zastoupenou Ing. K. a J. B. (č.l. 145 – 
146).  26.6.2012  byla  uzavřena  shodná  dohoda  o  provedení  práce  se  společností 
„SAK“ a S.  V.  (č.l.  147).  3.1.2012  byla  uzavřena  dohoda  o  provedení  práce  mezi 
společností „SAS“, zastoupenou Ing. K. a S. V. (č.l. 148). Dále je možno poukázat na 
materiály, jež se vztahují k poškozeným  společnostem  „SAS“  a  „SAK“,  a  to 
k rozhodnému období, kdy se jedná o výkaz zisku a ztráty, rozvahu, přílohu k účetní 
závěrce, výsledovku, pravidla vedení pokladny, pravidla o běhu účetních dokladů (č.l. 
cca 314 – 507). 
 
 
Ze  sdělení  Města  Studénka  ze  dne  20.8.2013  (č.l.  1015  –  1016) bylo mj. 
zjištěno,  že  Městské  kulturní  středisko  Studénka,  příspěvková  organizace,  měla 
evidován    účet    u  Komerční  banky,  a.s.,  na  který  se  ukládaly  prostředky  fondu 
kulturních a sociálních potřeb. Ze zmíněného účtu č. 9568000207/0100 provedl dne 
19.12.2012 na pobočce zmíněné banky ve Studénce hotovostní výběr částky ve výši 
22.000,-  Kč  obžalovaný  Ing.  M. K.  O  této  skutečnosti  (vztahující  se  k bodu 2/ 
rozsudku) svědčí již zmíněná zpráva Města Studénky (č.l. 1015 – 1016), protokol o 
výsledku  veřejnosprávní  kontroly  vztahující  se  ke  společnosti  „SAK“  (č.l.  588)  a 
zejména výpis z citovaného účtu , jež se nachází ve spise na č.l. 603, ze kterého je 
evidentní, kdo tento výběr realizoval a v jaké výši.  

pokračování 
 
37 
sp.zn. 30T 9/2013 
 
 
Na č.l. 83 spisu se nachází materiál označený jako „Uznání škody“ ze dne 
7.2.2013, podepsaný obžalovaným Ing. M. K.  V tomto materiálu je uvedeno, že: Já, 
níže podepsaný Ing. M. K.,  uznávám,  že  jsem  svým  jednáním  způsobil  v tomto 
okamžiku  dosud  nevyčíslenou  škodu  neoprávněným  nakládáním  s finančními 
prostředky,  a  to  jako  ředitel  organizace  SAK  Studénka,  příspěvková  organizace,  a 
dále jako jednatel společnosti Sportovní areály Studénka, s.r.o., a zavazuji se tímto 
k její úhradě v plné výši, která bude vyčíslena po provedení veřejnosprávní kontroly 
Městem  Studénka,  a  to  do  pěti  pracovních  dnů  ode  dne  jejího  vyčíslení.  Toto 
prohlášení  podávám  při  plném  vědomí,  dobrovolně,  bez  nátlaku  na  mou  osobu, 
vědom si všech důsledků svého jednání. K tomuto materiálu se obžalovaný vyjádřil  
v rámci  svého  oprávnění  podle  §  214  tr.ř.  v tom smyslu, že uznání závazku bylo 
podepsáno v souvislosti s jeho  ukončením  pracovního  poměru  dohodou,  neboť 
v opačném případě  mu bylo sděleno, že obdrží výpověď.  Materiál podepsal  i proto, 
že zde nebyla specifikována částka, z čehož dovodil, že mu „z tohoto materiálu nic 
nehrozí“, je dle jeho názoru napadnutelný. I z tohoto  vyjádření  obžalovaného  je 
patrna  jeho  nekorektnost  ke  způsobení  škody  poškozeným  společnostem. 
Akcentovat z podepsaného „uznání škody“ je možno to, že obžalovaný Ing. K. 
připustil  neoprávněné  nakládání  s finančními  prostředky  ve  vztahu  k oběma 
poškozeným  společnostem.  Současně  do  budoucna  nezpochybnil  výsledky 
veřejnosprávní  kontroly,  kterou  bude  akceptovat  a  současně  se  zavázal  k úhradě 
v plné výši. Na tento citovaný důkaz povahy listinné navazuje opětovně obžalovaným 
Ing.  K.  podepsaný  materiál  označený  jako  „čestné  prohlášení“ ze dne 1.9.2010 a 
1.7.2012  (č.l.  279  –  280), v rámci kterého konstatuje, že zodpovídá za „veškeré 
peněžní  prostředky  v pokladně  a  na  bankovních  účtech“  příslušných  poškozených 
společností. Obžalovaný k těmto materiálům uvedl, že je podepsal mnohem později 
než v době,  kdy  je  na  tomto  čestném  prohlášení  uvedeno.  Tuto  skutečnost  ve  své 
výpovědi  připustila  i  svědkyně  V.,  což  mj.  opětovně  potvrzuje  její  serióznost, 
věrohodnost, a to i za situace, kdy v podstatě z jejího pohledu jí obžalovaný Ing. K. 
ublížil. Zda obě čestná prohlášení  podepsal v době uvedené na těchto materiálech 
či  později,  nemá  zásadní  vliv  na  jeho  trestní  odpovědnost,  kterou  v tomto trestním 
řízení je nutno hledat v rovině trestně právní. Nalézací soud rovněž poukazuje na již 
zmíněnou zprávu Městského úřadu Města Studénka ze dne 20.8.2013 (č.l. 1015 – 
1016), kdy z této mj. vyplývá, že obžalovaný Ing. K. byl opakovaně vyzván k náhradě 
škody, opakovaně byl vyzván k jednání o této skutečnosti, avšak jmenovaný se vždy 
omluvil. Městský úřad Města Studénky rovněž předložil čestné prohlášení Bc. T. M., 
předsedy  HC  KES,  o.s.,  jakož  i  výdajový  pokladní  doklad  (č.l.  1017  –  1018), kdy 
z těchto  materiálů  vyplývá,  že  obžalovaný Ing. K.  převzal  od  „odběratele“  HC  KES 
Studénka, o.s., finanční hotovost ve výši 100.000,- Kč. V citované zprávě je rovněž 
uvedeno, že obžalovaný v přítomnosti  svědků  P.  i  H.  (což vyplývá ze samotných 
výpovědí  jmenovaných  v postavení  svědků),  že  obžalovaný  potvrdil  převzetí 
finančních  hotovostí  vydaných  na  základě  vystavených  faktur  od  odběratele 
Intergracyjnego klubu sportowego „ATAK“ (č.l. 1016). Shora zmíněné skutečnosti se 
vztahují ke skutku popsaném pod bodem 4/ rozsudku.  
 
 
Na  č.l.  893  se  nachází  Dohoda  o  rozvázání  pracovního  poměru  ze dne 
7.2.2013, z čehož  vyplývá,  že  zaměstnavatel:  SAK  Studénka,  příspěvková 
organizace,  uzavřela  dohodu  ve  smyslu  §  49  zákona  č.  262/2006  Sb.  o  rozvázání 
pracovního  poměru  se  zaměstnancem  Ing.  M.  K., pracovní  poměr  byl  ukončen 
k 7.2.2013.  

pokračování 
 
38 
sp.zn. 30T 9/2013 
 
 
Obžalovanému Ing. K. se rovněž pod bodem 4/ kladla k tíži převzatá finanční 
hotovost ve výši 14.100,-  Kč  od  odběratele  TJ  MSV  Studénka,  o.s.,  na  základě 
faktury FV112121 ze dne 31.12.2012. Z materiálů založených ve spise na č.l. 992 – 
ověření pohledávek, a na č.l. 993 – příjmový pokladní doklad, bylo zjištěno, že tato 
částka  byla  skutečně  odběratelem  zaplacena  v hotovosti 31.12.2012. Obžalovaný 
Ing.  K.  se v rámci  zmíněného  oprávnění  dle  §  214  tr.ř.  vyjádřil  k fakturám v tomto 
bodě  specifikovaným,  a  to  v souvislosti s odběratelem  Intergracyjny  klub  sportowy 
„ATAK“ s tím, že skutečně peníze od polského hokejového týmu převzal, avšak tyto 
vyměnil za eura v Ostravě „v centru u kostela“, neboť tam byl nejlepší kurz, a předal 
do trezoru. Pokud by takto jmenovaný učinil a vše doložil příslušným dokladem, pak 
by  nepochybně  bylo  vše  zaúčtováno  a  tudíž  by  bylo  vše  v pořádku.    V souvislosti 
s osobou  obžalovaného  je  však  nutno  mít  neustále  na  paměti,  že  tento  byl 
gamblerem s denní potřebou volných finančních prostředků pro svou vášeň. Nalézací 
soud neakceptuje uplatněnou obhajobu.  
 
 
K bodu 6/  rozsudku  se  nachází  na  č.l.  994  čestné  prohlášení  –  ověření 
pohledávek, z čehož  vyplývá,  že  zástupce  společnosti  Moravia  Wings,  s.r.o., 
Vlastimil  K.  13.4.2012  předal  v hotovosti  řediteli  společnosti  SAS,  s.r.o.,  částku  ve 
výši 29.839,- Kč. V této souvislosti rovněž nutno odkázat na  fakturu č. FV31100112 
ze  dne  31.12.2011  (č.l.  598)  a  příjmový  pokladní  doklad  č.  6509572  ze  dne 
13.4.2012  na  částku 29.839,-  Kč.  Nalézací  soud  ani  o  této  částce  s ohledem na 
všechny okolnosti případu nepochybuje.  
 
 
Jak již bylo uvedeno, svědkyně  V.  předložila  orgánům  činným  v trestním 
řízení  řadu  materiálů  včetně  sešitu  formátu  A5,  kdy k těmto  materiálům  se 
detailně  vyjadřovala  nejen  před  policejním  orgánem  za  přítomnosti  obhájce 
obžalovaného,  nýbrž  i  před  nalézacím  soudem  v rámci  kontradiktorního  řízení,  na 
což v detailech  soud  odkazuje.  Zmíněná  svědkyně  V.  vyhotovila v souvislosti 
s veřejnosprávní  kontrolou  a  odhalováním  zpronevěry  obžalovaného  Ing.  K.  dva 
materiály, jež se nachází ve spise na č.l. 142 – 143, a to k oběma společnostem, kdy 
tyto  jsou  označené  jako  „výběry  z pokladny  bez  dokladů“. Z tohoto materiálu se 
podává, že obžalovaný ke škodě společnosti „SAS“ měl odebrat z pokladny částku 
ve výši 1.975.647,- Kč a ke škodě společnosti „SAK“  částku ve výši 604.625,- Kč.  
 
 
Z výpovědi  svědkyně  P.,  kontrolorky  Městského  úřadu  Studénka,  bylo 
zjištěno,  že  tato  byla  dne  6.2.2013  požádána  starostou  města  o  provedení  
mimořádné  veřejnosprávní  kontroly  poškozených  společností  „SAK“  a  „SAS“.  
V tomto rozhodnutí (str. 19 – 20) již bylo uvedeno, na co měla být kontrola zaměřená, 
z jakých materiálů  svědkyně  vycházela, jakého období se týkala a zejména bylo 
zjištěno, že závěry byly shrnuté v příslušných protokolech, které jsou součástí tohoto 
trestního spisu.  
 
 
protokolu o výsledku veřejnosprávní  kontroly včetně dodatku a příloh 
bylo zjištěno (č.l. 587 – 593), že tato mimořádná kontrola byla vykonána ve dnech 7.- 
11.2.2013  na  základě  pověření  starosty,  č.j.  MS1465/2013/ŠKSV/Pls.  Předmětná 
kontrola  ve  smyslu  zákona  č.  320/2001  Sb.  a  zákona  č.  552/1991  Sb.  se  týkala 
poškozené  společnosti  „SAK“.  Mimořádná  kontrola  byla  nařízena  vedoucím 
kontrolního  orgánu  na  základě  podnětu  účetní  ze  dne  5.2.2013,  zpracovávající 
účetnictví  pro  organizaci,  z důvodu  nesouladu  položek  v účetnictví  a  podezření  ze 

pokračování 
 
39 
sp.zn. 30T 9/2013 
zpronevěry finančních prostředků ředitelem organizace. Kontrolní orgán měl ke dni 
zahájení kontroly k dispozici zejména výpisy z bankovních účtů, pohyby na účtu – SÚ 
262 – peníze na cestě, pokladní knihu, odběratelské a dodavatelské faktury.  
 
 
Kontrolní  orgán  zpracoval  do  tabulky  č.  1  –  3  výběry  finanční  hotovosti 
z bankomatu,  popř.  výběry  na  přepážkách  banky  s rozdělením  na  r.  2012 a 2013. 
Podkladem byly předložené výpisy z účtu poškozené společnosti u GE Money bank, 
a.s. (č.ú. 150422065/0600). Zmíněné výběry jsou zahrnuty v tabulkách č. 1, 3, avšak 
bez  rozlišení,  zda  se  jednalo  o  výběry  platební  kartou  či  hotovostní  výběr  na 
přepážce. Takovéto rozlišení se však nachází v rozsudku pod bodem 1/ za účelem 
přehlednosti.  Kontrolní  orgán  rovněž  v tabulce  5,  7  přehledně  zohlednil  bankovní 
poplatky  za  zmíněné  výběry.  Nalézací  soud  je  však  povinen  i  tyto  závěry 
přezkoumávat,  nikoli  pouze  pasivně  převzít.    Provedeným  dokazováním,  zejména 
z výpisů    z účtu  bylo  zjištěno,  že  v těchto  tabulkách  nejsou  zohledněné  dva  výběry 
platební kartou, a to ze dne 3.1.2013, kdy se jednalo o částku 4.000,- Kč, a 5.2.2013, 
kdy  se  jednalo  o  částku  20.000,-  Kč.  Z toho  důvodu  i  konečné  částky  uvedené  ve 
zmíněných  tabulkách  kontrolním  orgánem  se  poněkud  liší  od  částek  uvedených 
v bodě  1/  rozsudku.  Co  se  týče  další  škody  vzniknuvší  na  bankovních  poplatcích 
souvisejících s těmito  výběry,  nalézací  soud  akceptoval  stanovisko poškozené 
společnosti (č.l. 1501) prostřednictvím zmocněnkyně JUDr. N. s tím, že poplatek pod 
bodem 1/ by měl být snížen o 60,- Kč oproti obžalobě. V souladu s dalšími výsledky 
provedeného dokazování je možno akceptovat tvrzení kontrolního orgánu, dle 
kterého  uváděné  výběry  (v  bodě  1/)  nebyly  využité  v rámci  činnosti  organizace 
(nejsou podložené doklady, proč byly tyto výběry uváděné), tyto výběry byly k datu 
kontroly  účetně  zachycené na  účtu  „262  – peníze  na  cestě“.  Neoprávněné  výběry, 
jež nejsou podložené, začaly od data 31.8.2012, přičemž kontrolní orgán prověřoval 
výběry za celý rok 2012.  
 
 
Kontrolní orgán se rovněž zabýval výběrem finanční hotovosti ve výši 22.000,- 
Kč  z bankovního  účtu  „příspěvkové  organizace“  č.  9568000207/0100, jež byl 
veden u Komerční banky, a.s. (bod 2/ rozsudku). Zmíněným výběrem se soud již 
zabýval shora, na což odkazuje, a pouze stručně rekapituluje, že na tomto účtu se 
ukládaly prostředky fondu kultrurních a sociálních potřeb, kdy obžalovaný Ing. K. jako 
ředitel  společnosti  „SAK“  provedl  hotovostní  výběr  této  částky  a  přestože  si  byl 
vědom, že tyto finanční prostředky jinak než pro účely FKSP použít nemůže, použil je 
k sázkám u společnosti Tipsport, a.s.  
 
 
Kontrolní  orgán  rovněž  prověřil  pohledávky,  které organizace vykazovala 
v účetnictví, přičemž bylo zjištěno, že v některých případech (v rozsudku uvedených 
pod  bodem 4/)  odběratelé  uhradili  svůj  závazek  vůči  poškozené  společnosti  „SAK“ 
v hotovosti, kterou předali v té době řediteli organizace, tzn. obžalovanému Ing. K., a 
mají tuto skutečnost podloženou svými účetními doklady. Zmíněná hotovost však již 
obžalovaným  předána  nebyla  poškozené  společnosti  „SAK“,  proto  nedošlo 
k zaúčtování snížení pohledávek. V tabulce  č. 8 jsou zohledněné „pohledávky, které 
byly uhrazené v hotovosti“. Kontrolní orgán rovněž konstatoval, že ve třech případech 
(2x  odběratel  ATAK  a  1x  TJ  MSV)  byly  vystavené  příjmové  pokladní  doklady  ve 
zprávě specifikované, aniž by byly peníze fyzicky přijaté do pokladny. Ke skutku pod 
tímto bodem se vyjadřovali  obžalovaný, svědkyně V., dále svědci H., P., B., na což 
nalézací  soud  odkazuje  a  nemá  žádné  důvodné  pochybnosti,  že  obžalovaný  jako 
ředitel  poškozené  společnosti  „SAK“  v době  od  31.8.2012  do  31.12.2012  v úmyslu 

pokračování 
 
40 
sp.zn. 30T 9/2013 
sebe  neoprávněně  obohatit  na  základě  řádně  vystavených  faktur  a  za  provedené 
služby  přijal  jménem  dodavatele  „SAK“  od  odběratelů  poskytnutých  služeb  hotově 
finanční  prostředky  s tím,  že  tyto  předá  následně  k zaúčtování  do  pokladny  jako 
úhrady služeb, finanční prostředky posléze do pokladny nepředal, pokladní S. V. či 
účetní B. přikázal z pozice  své funkce vystavit příjmový pokladní doklad s příslibem, 
že  tyto  prostředky  později  do  pokladny  v hotovosti  vloží,  přičemž  tyto  prostředky 
použil k sázení.  Bližší  detaily  ohledně  faktur  a  jednotlivých  finančních  prostředků, 
jakož i  odběratelů jsou specifikované v bodě 4/ rozsudku.  
 
 
Nalézací soud po provedeném dokazování přistoupil k drobné úpravě ve znění 
skutkových  vět  v bodě  1,  2,  3,  5,  7/,  kdy  obžaloba  konstatovala,  že  jmenovaný 
prováděl  „neoprávněné“  výběry  či  jiné  úkony  v úmyslu použít takto získané 
prostředky k sázkám u společnosti Tipsport, a.s., kdy dle názoru soudu s ohledem na 
dispoziční  práva  k účtům,  postavení  obžalovaného  Ing.  K.  ve  společnostech,  a 
s ohledem na další  skutečnosti  vyplývající  zejména  z již  zmíněného  vedoucího 
postavení se nejednalo výběry neoprávněné, nýbrž oprávněné, pouze však použité 
v rozporu  se  svěřením  či  účelem.  Ve  vztahu  k poškozené  společnosti  „SAK“  bylo 
nejvíce námitek uplatněno ze strany obžalovaného Ing. K. ke skutku pod bodem 3/ 
rozsudku, tzn. k výběrům  z pokladny  společnosti  „SAK“,  kdy  na  jeho  příkaz  nebyly 
odpovědnými  zaměstnanci,  zejména  V., vystavovány k těmto  výběrům  výdajové 
pokladní  doklady  a  takto  odčerpané  prostředky  do  pokladny  nevrátil,  řádně 
nevyúčtoval, ačkoliv si byl vědom, že svěřené finanční prostředky jinak než pro účely 
příspěvkové  organizace  použít  nemůže,  přesto  je  použil  k sázkám  u  společnosti 
Tipsport, a.s. Obžaloba vycházela v tomto  bodě  ze  škody  vyčíslené  kontrolním 
orgánem  i  po  zohlednění  dodatku  (č.l.  591  –  592) z částky  608.793,-  Kč,  kdy  se 
jednalo  o  inventarizační  rozdíl  zjištěný  z účetního  stavu  pokladny  k 7.2.2013 a ze 
skutečného stavu pokladny k témuž datu. Kontrolní orgán zjistil, že nebyla provedena 
fyzická inventarizace pokladní hotovosti k 31.12.2012, a nařídil inventarizaci pokladní 
hotovosti k datu  7.2.2013.  Osoba,  jež  v  poškozené  společnosti  manipulovala 
s pokladní hotovostí (svědkyně V.) sdělila kontrolnímu orgánu, že na příkaz ředitele 
(Ing.  K.) v těchto  případech  nevystavovala  výdajové  pokladní  doklady.  Výběry 
v hotovosti pouze zaznamenávala v pomocném sešitě.  
 
 
Nalézací soud v této  souvislosti  odkazuje  na  výpověď  svědkyně  V.  a jí 
pořízený  materiál  ve  vztahu  k poškozené  společnosti  „SAK“,  označený  „výběry 
z pokladny bez dokladu, Ing. M. K.“,  kdy  tento  je  založen  ve  spise  na  č.l. 143. 
Poznámky pokladní V. svědčí o tom, že obžalovaný Ing. K. v době od 23.8.2012 až 
do doby „odhalení“ vybral z pokladny  bez  dokladů  částku  ve  výši  604.625,-  Kč. 
Porovnáním těchto částek,  to znamená schodkem zjištěným kontrolním orgánem a 
částkou uvedenou pokladní, je zcela nepatrný. Vzhledem k tomu, že obžalovaný Ing. 
K. uplatnil k materiálu pořízenému Ing. V. řadu konkrétních námitek, dospěl nalézací 
soud k závěru, že je nutno se s těmito vypořádat a s ohledem na všechny okolnosti 
případu,  jež  souvisely  s činností  pokladní  V.  a aktivitami obžalovaného Ing. K., je 
nutno  zjistit  škodu  nikoli  pouze  účetní,  nýbrž  škodu  faktickou,  přezkoumatelnou, 
objektivizovatelnou.  
 
 
Podstatná část obžalovaným Ing. K. zpronevěřených finančních prostředků ke 
škodě  společnosti  „SAK“  byla  dle  výpovědi  svědkyně  V., dávána do souvislosti 
s poznámkou „vzkaz v pokladně,  vzkaz  v tržbě“,  kdy  k této poznámce je vždy 
uvedeno datum, jakož i částka, kterou měl Ing. K. z pokladny odebrat. Jedná se o 

pokračování 
 
41 
sp.zn. 30T 9/2013 
tyto „výběry“. 31.8. – 40.000,- Kč, 20.9. – 30.000,- Kč, 6.10. – 35.000,- Kč, 7.12. – 
26.000,-  Kč,  10.12.  –  14.000,-  Kč,  29.1.  -40.700,-  Kč  .  31.1.  –  94.000,-  Kč,  resp. 
106.000,-  Kč,  kdy  soud  vycházel  z druhé  částky,  jež  má  oporu  v záznamech  V., 
uvedené v jejím poznámkovém sešitě, a tato částka se skládá z částek 34.000,- Kč, 
2.000,- Kč, 31.000,- Kč, 25.000,- Kč, 14.000,- Kč, kdy u těchto údajů není uvedeno 
datum.  Pokud  se  týká  těchto  položek  s poznámkami shora  uvedenými, jak již bylo 
uvedeno, soud v tomto  směru  vychází  z věrohodné  výpovědi  svědkyně  V.. 
Obžalovaný Ing. K.  namítl k částce  40.000,-  Kč  –  31.8.,  že  tuto  částku  nepřevzal, 
vzkaz není možno spojovat s jeho  osobou,  neboť  mj.  vklad  ve  společnosti  Tipsport 
byl předmětný den 30.000,- Kč, nikoli 40.000,- Kč. Další částky jmenovaný v rámci 
svého vyjádření dle § 214 tr.ř.  tak, jak vyplývá z protokolu o hlavním líčení (str. 39 a 
dál), nerozporoval.  
 
 
První položka v seznamu  V.  se vztahuje k 23.8., kde je uvedena  S., fotbal, 
pivo  a  částka  7.506,-  Kč.  Nalézací  soud  opětovně  odkazuje  na  velmi  podrobnou 
výpověď svědkyně V., na rozdíl od obžalovaného Ing. K., který využil svého práva 
nevypovídat  a  tudíž  se  vyjádřil  pouze  k tomu, k čemu  uznal  za  vhodné.  Nebylo 
možno mu klást otázky na event. doplnění či vysvětlení a pokud tvrzení a vysvětlení 
svědkyně  V.  bylo  dostatečné,  tak  nebyl  důvod  z této nevycházet. V rámci  stručné 
rekapitulace k této  položce  se  jmenovaná  vyjadřovala  opakovaně  s tím, že pokud 
např. S. odebíral pivo, byl veškerý odběr zaznamenán v knize v baru. Obžalovaný ji 
jednou  za  čas  požádal,  aby  S.  vystavila  dodací  list  na  pivo  a  vystavila  příjmový 
doklad, aby za ním mohl jít a obdržet od něj platbu za dodané zboží, což znamená, 
že Ing. K. měl od ní úplný příjmový doklad a dodací list s tím, že ona  mu musela dát 
úplný  příjmový  doklad,  který  musel  obsahovat  číslo  dokladu  a  datum  a  tudíž  jej 
zapsala do pokladní knihy spolu s částkou,  avšak  finanční  prostředky  v pokladně 
ještě nebyly, proto je opět napsala na zálohový list s tím, že obžalovaný Ing. K. to 
s ním vyřeší a peněžní prostředky dodá. Když jej urgovala, sdělil  jí například,  že to 
s ním ještě nemá vyřešené, že za ním pojede, že je to dluh pana S. apod. V únoru 
2013 S. telefonovala, hovořila však s jinou osobou, jež měla na starosti odběr piva, a 
tento jí potvrdil, že mají vše uhrazené, kdy všechny peníze dávali K.  oproti 
příjmovému  dokladu  (č.l.  697).  Obžalovaný  Ing.  K.  ve  svém  vyjádření  tuto  částku 
nerozporoval. Obdobná situace byla i ve vztahu k položce ze dne 9.11. a častce ve 
výši 15 723,- Kč. 
 
 
Další položka se vztahuje k datu  28.9.  –  na  čištění  kurtu  50.000,-  Kč.  K této 
položce  a  částce  svědkyně  V.  uvedla,  že  si  na  tuto  situaci  pamatuje,  neboť 
obžalovaný požadoval 50.000,- Kč na čištění kurtu pro pana S., se kterým si to pak 
vyřídí  (č.l.  712).  U  hlavního    líčení  na  své  výpovědi  setrvala  a  dodala,  že  si  již 
nepamatuje, zda obžalovanému tuto částku předala sama, event. zda si ji vzal on a 
zanechal  lísteček  (č.l.  37  protokolu  o  hlavním  líčení).  Obžalovaný  Ing.  K.  (č.l.  40 
protokolu o hlavním líčení) pouze dodal, že si je 100 % jistý, že tuto částku neobdržel 
a nepřevzal. Opětovně žádné další, bližší argumenty či vysvětlení nepodal a nebylo 
je možno od jmenovaného získat. Soud vycházel, jak již uvedeno, z věrohodné 
výpovědi svědkyně V.  
 
 
Další položka se vztahuje opětovně k datu 28.9. – na výplaty přes dohody o 
PP  –  20.000,-  Kč.  Svědkyně  V.  k této  položce  uvedla  (č.l.  712),  že  se  jednalo  o 
situaci, kdy se stavěla nafukovací hala na tenisových kurtech. V této souvislosti po ní 
požadoval obžalovaný 20.000,- Kč pro nějaké pomocníky, se kterými posléze sepíše 

pokračování 
 
42 
sp.zn. 30T 9/2013 
i nějaké dohody, avšak současně téhož dne převzal 8.000,- Kč pro tyto účely a zde 
odkázala na poznámky ve svém sešitě, kdy k této částce 8.000,- Kč má uvedeno, že 
vše bylo řádně doloženo a vyřešeno, ovšem 20.000,- Kč zůstalo „viset“. Tuto položku 
obžalovaný Ing. K. nerozporoval.  
 
 
Další položka se vztahuje k datu  6.10.  –  20 x 200,-  Kč,  něco  pro  hokej  – 
4.000,-  Kč.  Svědkyně  V.  i v tomto  případě  potvrdila,  že  obžalovaný  chtěl  po  ní  20 
dvoustovek s tím, že je to pro hokej, avšak tento požadavek nijak dále nedoložil, 
nedokumentoval. Obžalovaný Ing. K. k této položce uvedl, že se jednalo o hokej, kdy 
hokejisté ve Studénce hráli za nějaké prémie a on byl požádán o rozměnění peněz, a 
to 4.000,-  Kč na 20 x 200,- Kč. Poté, co obdržel od trenéra hokeje 4.000,- Kč, tuto 
předal do trezoru. Pokud by ji předal, nepochybně by si  pohlídal „zadokumentování“ 
navrácení  této  částky  a  dle  názoru  soudu  by  svědkyně  V.  tak jako v mnoha jiných 
případech  považovala  tuto  částku  za  vyřešenou.  Pokud  tomu  tak  není,  tak  soud 
vychází z toho,  že  obžalovaný  si  tuto  částku  ponechal.  Naprosto  stejná  situace  se 
vztahovala k položce ze dne 20.10. 25.1. – 20 x 200,- Kč, něco pro hokej – 4.000,- 
Kč,  kdy  vyjádření  svědkyně  V.  a obžalovaného Ing. K.  bylo shodné a taktéž je 
shodný i závěr nalézacího soudu.  
 
 
Další položka se vztahuje k datu  6.10.  –  od p. D.  –  8.600,-  Kč.  Obdobná 
situace je i k datu 10.12., kdy v této souvislosti je uvedena částka 14.520,- Kč. I k této 
situaci  se  svědkyně  V.  vyjádřila  velmi  podrobně  (č.l.  711),  kdy  tato  předložila 
policejnímu orgánu pro potřeby trestního řízení dva listy formátu A4 (tvořící přílohu 
tohoto spisu), kdy se jedná o listinné materiály, jež si vedla paní D. D., zaměstnaná 
v baru  na  zimním  stadionu,  a  zobrazuje  částky,  které  D.  hradila ze zálohy, kterou 
dostala  buď  od  ní  nebo  od  Ing.  K.  na  úhradu  zboží  nebo  nějakého  materiálu,  kdy 
vlastně na těchto dokladech je vidět, že si od D. bral peníze obžalovaný Ing. K. Tyto 
materiály jsou datovány od 2.10. do 5.10., což je rok 2012, a další list od 27.11. do 
7.12., taktéž rok 2012. Z těchto  materiálů  je  patrno,  že  obžalovaný  si  vzal  2.10. 
8.600,- Kč, 27.11. 5.000,- Kč a 4.12. 9.520,- Kč. Poslední dvě částky v součtu dávají 
dohromady  částku  14.520,-  Kč  (č.l.  711  –  712). Pokud nesouhlasí zcela data, pak 
tato skutečnost není rozhodná, neboť se jedná o svým způsobem pomocné materiály 
pro jak D., tak S. V. Obžalovaný Ing. K. potvrzuje převzetí finanční hotovosti od D., 
současně však dodává, že zcela jistě tyto prostředky na něco použil, resp. na nějaké 
věci  a  je  si  jist,  že  „by  to  mělo  být  zaúčtováno  proti  nějakému  dokladu“,  určitě  je 
nepoužil pro svou potřebu.  Pokud obžalovaný Ing. K. obecně tvrdí, že za prostředky 
něco  použil,  pořídil  apod.,  o  čemž  předložil  doklad,  pak  je  nesporné,  že  by  tento 
doklad měl  být  zaúčtován,  ovšem  jak  je  patrno,  z výsledků  veřejnosprávní  kontroly 
svědkyně  P.  tomu tak nebylo.  Nalézací  soud  již  uváděl,  že  v podstatě  schodek 
zjištěný veřejnosprávní kontrolou ve vztahu ke společnosti „SAK“ je co do výše takřka 
shodný s poznámkami a vyjádřením svědkyně V. Pokud by předložil doklady Ing. K., 
jistě by tyto byly řádně zaúčtovány. 
 
 
Další položka se vztahuje k 8.10.  –  na  kolky,  krajský  úřad  –  2.000,-  Kč. 
Svědkyně V. k této položce uvedla (č.l. 712), že obžalovaný jí řekl, že jde na soud a 
bude potřebovat peníze na kolky. Převzal si 2.000,- Kč a když se jej poté ptala, zda 
od kolků má nějaký doklad, tak jej dlouho hledal a následně řekl, že jej nemá, že to 
pak vyřeší. Obžalovaný Ing. K. k této skutečnosti uvedl, že skutečně peníze převzal 
ve výši 2.000,-  Kč  vzhledem  k tomu,  že  potřebovali  učinit  nějakou  změnu 
v obchodním  rejstříku,  ke  které z důvodu  nějakých  nesrovnalostí  posléze  nedošlo, 

pokračování 
 
43 
sp.zn. 30T 9/2013 
tzn. kolky se neplatily a peníze on vrátil do trezoru. Nalézací soud tomuto tvrzení 
nevěří, opětovně vychází z věrohodné výpovědi svědkyně V.  
 
 
Další položka se vztahuje k datu  2.11.  –  záloha ze mzdy  –  25.000,-  Kč. 
Svědkyně  V.  k této  skutečnosti  uvedla,  že  obžalovaný  požadavek  25.000,- Kč  jako 
zálohu ze mzdy zdůvodnil tím, že se jde podívat na nějaký pozemek, kde bude muset 
složit nějakou zálohu, což si posléze se mzdovou účetní vyřídí (č.l. 713). Obžalovaný 
Ing. K. potvrdil převzetí zálohy ze mzdy ve výši 25.000,- Kč, avšak tvrdil, že tuto cca 
do měsíce  vrátil.  Z poznámek  svědkyně V. však vyplývá, že nikoli, a proto tak, jak 
v předchozích případech nalézací soud rovněž vychází z tvrzení této svědkyně. 
 
 
Další položka se vztahuje k datu  11.11.  –  na placení hotelu –  organizace 
turnaje sledge –  4.876,-  Kč.  K této  položce  svědkyně  V.  uvedla  (č.l.  713),  že 
obžalovaný si vyzvednul 14.000,-  Kč  a měl  jít  zaplatit  ubytování  sledge  hokejistům, 
kdy donesl fakturu na 9.025,- Kč, což bylo řádně zaúčtováno, a dále doklad na 99,- 
Kč, jež byl rovněž zaúčtován, zbytek však nevrátil. Pokud je tudíž od částky 14.000,- 
Kč  odečtena  částka  9.025,-  Kč  a  99,-  Kč,  dojdeme  k výsledné  částce  4.876,-  Kč, 
kterou tento nevrátil. Obžalovaný  tvrdil,  že  tato  převzatá  částka  byla  řádně 
zaúčtována, hotely byly zaplacené, což je tvrzení pravdivé, avšak toliko zčásti. Soud 
opětovně vychází z tvrzení svědkyně V.  
 
 
Další položka se vztahuje k 27.12. – smlouva L. – 54.000,- Kč.  Svědkyně V. 
k této skutečnosti uvedla (č.l. 713), že zmíněného dne jí obžalovaný přinesl smlouvu 
s tím, že jede za panem L. a musí mu dát při uzavření smlouvy 54.000,- Kč s tím, že 
jí posléze od něj doručí doklad o převzetí peněz.  Ing. K. nakonec přišel s tvrzením, 
že  smlouva  bude  jiná,  „že  to  není  vyřešené,  že  to  vyřeší  potom“.  Obžalovaný  tuto 
částku nerozporoval a proto i v tomto případě soud vycházel z tvrzení svědkyně V.  
 
 
Další položka se vztahuje k 7.1. – SŠK Progress – 16.400,- Kč. Dle svědkyně 
V. (č.l. 713) tato částka měla být uhrazena obžalovanému Ing. K., který však tvrdil, že 
„to budou hradit později“. Obžalovaný Ing. K. tuto položku nerozporoval.  
 
 
Položka z 1.2. – balík z pošty – nic nepřišlo, peníze má ředitel – 22.000,- Kč. 
Dle tvrzení  svědkyně  V.  (č.l.  699)  obžalovaný  převzal  tuto  částku,  avšak  nijak  ji 
nedoložil, nevyúčtoval. Ing. K. tuto položku nerozporoval.  
 
 
Ze seznamu vyhotoveného svědkyní V., označeného jako „výběry z pokladny 
bez dokladů Ing. M. K.“, ke škodě společnosti „SAK“, založeného na č.l. 143, jsou dle 
názoru soudu tři položky, o jejich správnosti jsou „důvodné pochybnosti“, a proto 
bylo respektováno pravidlo, resp. zásada „in dubio pro reo“,
  tedy 
v pochybnostech ve prospěch obžalovaného. Jedná se o tyto níže uvedené položky. 
 
 
8.11.  –  poháry  –  p.  M.  měl  dát  K.  –  1.700,-  Kč.  Svědkyně  V.  k této položce 
uvedla,  že  svědek  P.  měl  koupit  poháry  pro  sledge  hokejisty,  kdy  z dvoutisícové 
částky  donesl  doklad  na  1.700,-  Kč  a  300,-  Kč  jí  vrátil.  Obžalovaný  Ing.  K.  jí však 
sdělil,  že  poháry  si  sledge  hokejisté  zaplatí  sami  a  1.700,-  Kč  měl  Ing.  K.  od  M. 
donést. Z toho  důvodu  byla  tato  položka  evidována.  Obžalovaný  Ing.  K.  uvedl, že 
poháry  pro  zmíněné  hokejisty  řešil  svědek  P.,  neboť  „my  jsme  ten  turnaj  spolu 
pořádali“, a tudíž poháry byly zapotřebí. Svědek P. potvrdil, že jako organizace „SAK“ 
zajišťovali zmíněný hokejový turnaj, kdy hlavním organizátorem byl pan M. Pokud si 

pokračování 
 
44 
sp.zn. 30T 9/2013 
vzpomíná, do r. 2009 zajišťoval poháry on (myšleno P.), později to již řešil M. s Ing. 
K.  Obžalovaný si na poháry peníze z pokladny mohl vybrat, avšak zda je použil na 
poháry, k tomu se vyjádřit nedokázal. Nestalo se však, že by někdy poháry neměli. 
Právě s ohledem na posledně zmíněný poznatek svědka P. v tom směru, že poháry 
nikdy  nechyběly,  nelze  vyloučit  nějaké  „administrativní“  pochybení  „někoho“,  kdy 
tento nepředložil doklady o pořízení těchto pohárů. Jedná se o tak nepatrnou částku 
z celkově  způsobené  škody,  že  provádění  dalšího  rozsáhlého  dokazování  by 
popíralo  smysl  trestního  řízení  z pohledu  ekonomičnosti  a  rychlosti  řízení,  a  proto 
tato částka nebyla připočtena k tíži obžalovaného.  
 
 
Další položka se vztahuje k 1.2.  –  balíček,  který  se  prý  vracel,  peníze  měl 
dodat  –  1.600,-  Kč. Bez ohledu na stanovisko svědkyně V. či obžalovaného Ing. K. 
nalézací soud poukazuje na výsledky dodatku k protokolu o výsledku veřejnosprávní 
kontroly vztahující se ke společnosti „SAK“ (č.l. 591 – 592). Z tohoto důkazu povahy 
listinné  bylo  zjištěno,  že  v podstatě  ve  prospěch  obžalovaného  je  nutno  započíst 
výdajový  pokladní  doklad  č.  233  ze  dne  21.2.2013,  kterým  byla  uhrazena  dobírka 
týkající  se  dodání  nového  mzdového  programu  na  daňový  doklad  č.  20130014, 
dodavatel  H. J.  (č.l.  592).  Na  tuto  dobírku  si  ředitel  organizace  vybral  1.2.2013 
z pokladny hotovost 1.600,-  Kč,  jež  byla  evidována  v pomocném  sešitě  organizace. 
Jelikož ke dni 7.2.2013, kdy byla provedena fyzická inventarizace pokladní hotovosti, 
nebyla  tato  částka  podložena  žádným  účetním  dokladem  opravňujícím  výběr 
hotovosti ve výši 1.600,-  Kč,  byla  tato  částka  započítána  k celkovému schodku 
v pokladně.  21.2.2013  byl  organizací  doložen  daňový  doklad  již  zmíněný,  a  to 
stvrzenka  č.  20130014,  který  dodatečně  potvrzuje  výběr  v hotovosti  za  účelem 
úhrady dobírky ve výši 1.600,- Kč na úhradu nového mzdového programu. Z tohoto 
důvodu byl  zjištěný  schodek  ponížen  účetně  o  částku 1.600,- Kč. Tento  závěr  bez 
dalších  akceptuje  i  nalézací  soud,  a  proto  ani  tato  částka  není  kladena  k tíži 
obžalovanému, přestože  v poznámkách  V. se tato částka nacházela, avšak  v době 
vyhotovení  materiálu  (č.l.  143)  svědkyně  V.  neměla  k dispozici  daňový  doklad  na 
částku 1.600,- Kč. Naproti tomu je nutno akcentovat, že i tato skutečnost svědčí o 
pečlivosti a serióznosti postupu a tvrzení svědkyně V.  
 
 
Poslední položka na seznamu předloženém svědkyní V. je bez uvedení data 
s poznámkou „na zálohovou fakturu – baterie rolba, faktura měla přijít – 69.000,- Kč. 
Obžalovaný Ing. K.  se k této  položce  nevyjádřil.  Svědkyně  V.  (č.l.  37  protokolu  o 
hlavním líčení) k částce ve výši 69.000,- Kč, vztahující se k „rolbě“, uvedla, že si na 
to již nevzpomíná, jednalo se o nějakou opravu a peníze měla vyplácet Ing. K., avšak 
celou  situaci  měl  řešit  někdo  jiný.  V pomocném  sešitě  formátu  A5  tam,  kde  se 
nacházely údaje k poškozené  společnosti  „SAK“  není  žádná  zmínka,  poznámka  či 
částka,  jež  by  odpovídala  částce  ve  výši  69.000,-  Kč.  Pokud  soud  vychází  z údajů 
svědkyně  V.  včetně  poznámek,  jež  se  nacházely  v pomocném  sešitě,  který  tato 
předložila  policejnímu  orgánu  a  který  tvoří  přílohu  tohoto  spisu,  je  nutno z něj 
vycházet.  Mj.  nelze  přehlédnout,  že  obžalovaný  K.  si  měl  vyzvednout  částku 
100.000,-  Kč  na  zakoupení  baterie  do  rolby,  kdy  tato  částka  se  nachází  jako  jedna 
z položek v materiálu označeném jako „výběry  z pokladny bez dokladu Ing. M. K. – 
SAS“  (č.l. 142), kdy se jedná o položku poslední. K této  se  rovněž  svědkyně  V. 
vyjadřovala před policejním orgánem 17.7.2013 (č.l. 714). I ve vztahu k této položce 
jsou  důvodné  pochybnosti,  zda  skutečně  tato  částka  byla  z pokladny  vydána  či 
nikoliv,  rozhodl  opětovně  nalézací  soud  ve  prospěch  obžalovaného,  kdy  je  nutno 
konstatovat, že i tato položka je zcela nepatrná z pohledu celkově vzniknuvší škody, 

pokračování 
 
45 
sp.zn. 30T 9/2013 
kdy  jakékoliv  další  objasňování  by  bylo  v rozporu s rychlostí  trestního  řízení.  Je 
nesporné, že smyslem dokazování v rámci  trestního  řízení  je  co  nejrychleji 
rozhodnout  ve  věci,  resp.  o  vině  a  trestu,  samozřejmě  za  respektování  všech 
základních zásad a pravidel trestního řízení.  
 
 
Součet  zpronevěřených  finančních  prostředků  ke  škodě  poškozené 
společnosti „SAK“ dle tvrzení svědkyně V. a dle jejich podkladů byl objektivizován dle 
názoru soudu na částku ve výši 544.325,- Kč, kdy od částky uvedené na č.l. 143 bylo 
nutno odečíst částky 1.700,- Kč, 1.600,- Kč, 69.000,- Kč, naproti tomu druhá položka 
odspodu, kde je uvedeno 94.000,-  Kč,  soud  vycházel  z částky  106.000,-  Kč.  Takto 
dle názoru nalézacího soudu objektivizována škoda se vztahuje k bodu 3/ rozsudku.  
 
 
Jak již bylo v tomto  rozhodnutí  konstatováno,  starostou  města  byla  nařízena 
mimořádná  veřejnosprávní  konstrola  obou  poškozených  společností,  tj.  „SAK“  a 
„SAS“ s tím,  že  níže  uvedený  protokol  se  bude  vztahovat  právě  k poškozené 
společnosti „SAS“.  
 
 

Z protokolu  o  výsledku  veřejnosprávní  kontroly  včetně  dodatku  a  příloh 
bylo zjištěno (č.l. 593 – 604), že tato mimořádná kontrola byla vykonána ve dnech 
rovněž  7.  –  11.2.2013  na  základě  pověření  starosty  č.j.  MS1471/2013/ŠKSV/Pls. 
Zmíněná  kontrola  byla  realizována  ve  smyslu  právních  předpisů  uvedených  již  ve 
vztahu  ke  kontrole  společnosti  „SAK“,  kdy  kontrolní  orgán  svědkyně  P.  měla 
k dispozici i shodné účetní doklady. 
 
 
Kontrolní orgán zpracoval do přehledné tabulky č. 1 výběry finanční hotovosti 
z bankovního  účtu  v r.  2012,  kdy  podkladem  byly  předložené  výpisy  z účtu 
poškozené  společnosti  u  Komerční  banky,  a.s.  (č.účtu  433751590287/0100), a 
pohyby na účtech – SU 261 – peníze na cestě. Ve zmíněné tabulce 1 (vztahující se 
bodu 5/ rozsudku)  je  uveden  datum  výběru,  částka  v Kč  a  taktéž  je  zde 
zadokumentován „vklad hotovosti“, a to dne 30.6. - 100.000,- Kč, 10.10. - 643.000,- 
Kč, 31.10. - 3.000,- Kč. Z rekapitulace údajů v této tabulce vyplývá, že za období od 
23.5. do 12.12.2012 došlo k výběru hotovosti v celkové výši 1.648.000,- Kč. V době 
od  30.6.  do  31.10.2012  mělo  dojít  ke  vložení  hotovosti  ve  výši  746.000,-  Kč. 
Neoprávněné výběry finančních hotovostí ze zmíněného bankovního účtu snížené o 
částečné vklady hotovosti dosáhly dle kontrolního orgánu celkové výše 902.000,- Kč. 
Zmíněný kontrolní orgán dále konstatoval, že uvedené výběry nebyly využité v rámci 
činnosti  společnosti  (nejsou  podložené  doklady,  proč  byly  tyto  výběry  prováděné), 
tyto výběry jsou k datu kontroly účetně zachycené na účtu „261 – peníze na cestě“. 
Neoprávněné  výběry,  které  nejsou  podložené,  začaly  od  data  23.5.2012  s tím, že 
v průběhu  roku  docházelo  k částečnému  splácení  vybraných  finančních  hotovostí, 
kdy  dne  30.6.2012  do  pokladny  společnosti  měla  být  složena  finanční  hotovost  ve 
výši 100.000,- Kč (PPD č. 11200384). Svědkyně P. jakožto kontrolní orgán současně 
v rámci  zmíněného  protokolu  konstatovala,  že  vklad  finanční  hotovosti  do  pokladny 
společnosti  dne  30.6.2012  je  zpochybňován  osobou  manipulující  s pokladní 
hotovostí (svědkyně V.), přestože tatáž osoba vystavila příjmový pokladní doklad. V. 
sdělila  kontrolnímu  orgánu,  že  na  příkaz  ředitele  společnosti  vystavila  PPD  č. 
11200384  na  částku  100.000,-  Kč,  avšak  do  pokladny  fyzicky  peníze  nepřevzala. 
Tato  skutečnost  se  tudíž  projevuje  ve  schodku  pokladny  (nalézací  soud  v tomto 
směru odkazuje na výpověď svědkyně V. a její poznámky, které dle názoru soudu 
obžalovaného z této činnosti usvědčují).  

pokračování 
 
46 
sp.zn. 30T 9/2013 
 
 
Ze závěrů kontrolního orgánu, jak je shora uvedeno, tudíž vyplývá, že výběry 
finančních hotovostí z předmětného bankovního účtu dosáhly celkové výše 902.000,- 
Kč.  Nalézací  soud  s tímto  závěrem  zcela nesouhlasí,  neboť  zmiňované  vklady 
hotovosti jsou z právního hlediska považované již toliko za náhradu škody, kdy je 
nutno vycházet z celkově objektivizované částky, resp. celkového výběru hotovosti, a 
to ve výši 1.648.000,- Kč. Soud I. stupně plně akceptuje stanovisko obžaloby, které 
je právně relevantní, dle kterého obžalovaný Ing. K. ve svém postavení a ve svých 
funkcích  svěřené  prostředky  zpronevěřil  již  v okamžiku,  kdy  tyto  vsadil,  a  to  právě 
s ohledem na charakter sázky jako takové. Peníze použil na sázku, tedy způsobem, 
kdy  jejich  návratnost byla  zcela  nejistá,  závislá  na  nahodilé  skutečnosti.  Připsáním 
peněz  na  konkrétní  sázku  se  tak  zbavil  možnosti  s penězi  disponovat,  tedy  je  užil 
jako vlastní a již v tomto  okamžiku  byla  zpronevěra  dokonána.  Pokud  v některých 
případech vyhrál a peníze následně „vrátil“, pak není možno učinit jiný závěr než ten, 
že z pohledu hmotného práva má tato skutečnost vliv toliko na náhradu škody. V této 
souvislosti  není  možno  akceptovat  tvrzení  obžalovaného,  dle  kterého  částky 
v tabulce  označené  jako  „vrátky“  –  640.000,-  Kč,  100.000,-  Kč  a  3.000,-  Kč  měl  u 
sebe v kanceláři, kdy tyto vůbec neopustili zdi společnosti „SAS“, popř. „SAK“. Soud 
I.  stupně  tomuto  tvrzení  nevěří,  kdy  opětovně  je  nutno  akcentovat,  že  Ing.  K. 
v rozhodné době byl gamblerem, vsázel i několikrát denně vysoké částky, i  v tomto 
období,  když  potřeboval  nějaké  peníze  event.  pro  účely  a  chod  společností,  které 
řídil, šel za pokladní V. apod. Pokud měl k dispozici více než 700.000,- Kč, proč takto 
činil. Nalézací soud nezpochybňuje vklad minimálně ve výši 643.000,- Kč a 3.000,- 
Kč,  avšak  tento  z pohledu  trestní  odpovědnosti  jmenovaného  je  možno  akceptovat 
skutečně toliko jako částečná náhrada škody. Nebyl zjištěn jediný svědek, který by 
jednoznačně  potvrdil  (nikoliv  připustil  či  nevyloučil),  že  obžalovaný  míval  u  sebe 
v kanceláři hotovost vyšší než půl milionu korun.  
 
 
Kontrolní orgán v tabulce 3 poukázal na jednotlivé poplatky v souvislosti 
s výběry  hotovostí,  jež  byly  specifikovány  v rámci tabulky 1. Tyto poplatky byly 
vyčíslené na částku 1.380,- Kč, což soud akceptoval. Výše způsobené škody v bodě 
5/  
rozsudku  je tudíž 1.648.000,-  Kč,  včetně  další  škody  na  bankovních  poplatcích, 
souvisejících s těmito výběry, byla ve výši 1.380,- Kč.  
 
 
Kontrolní orgán se rovněž  zabýval i okolnostmi úhrady faktury specifikované 
bodě  6/  rozsudku,  kdy  je  konstatováno  (č.l.  596),  že  dne  28.2.2013  byl  firmě 
Moravia Wings, s.r.o., zaslán dopis k ověření  pohledávky  ve  výši  29.839,-  Kč. 
Zmiňovaná společnost 20.3.2013 zaslala kopi  dokladu o zaplacení této pohledávky. 
Finanční hotovost ve výši 29.839,- Kč převzal od firmy ředitel společnosti (Ing. K.). 
Účetní  společnosti  vystavila  řediteli  příjmový  pokladní  doklad  s tím,  že  finanční 
hotovost bude složena do pokladny společnosti, avšak tato posléze složena nebyla, 
a proto byla vůči firmě Moravia Wings stále evidována pohledávka ve výši 29.839,- 
Kč. V této souvislosti je možno odkázat na zmiňovanou fakturu vystavenou odběrateli 
Moravia Wings, s.r.o., č. 31100112 ze dne 31.12.2011 a příjmový pokladní doklad č. 
6509572 ze dne 13.4.2012 na částku 29.839,- Kč (č.l. 597 – 598).  
 
 
Kontrolní orgán v osobě  svědkyně  P.  se  rovněž  zabýval  „výběry  z pokladní 
hotovosti“ v souvislosti se společností „SAS“. Protiprávní jednání obžalovaného Ing. 
K. ve vztahu k této skutečnosti je specifikováno v rozsudku pod bodem 7/. Kontrolní 
orgán konstatoval, že nebyla provedena fyzická inventarizace pokladní hotovosti 

pokračování 
 
47 
sp.zn. 30T 9/2013 
k 31.12.2012,  a  proto  nařídil  provedení  inventarizace  pokladní  hotovosti  k datu 
7.2.2013, kdy výsledek je uveden v tabulce č. 2. Účetní stav pokladny k 31.12.2012 
je stejný jako k 7.2.2013,  tzn.  částka  1.951.164,-  Kč.  Konečný  stav  pokladny 
k 7.2.2013 (podkladem byl inventarizační zápis ze dne 7.2.2013) byl ve výši 6.022,- 
Kč. Samotný schodek tudíž kontrolní orgán objektivizoval na částku 1.945.142,- Kč 
(č.l.  594).  Kontrolní  orgán  a  dále  konstatoval,  že  osoba,  která  ve  společnosti 
manipulovala s pokladní hotovostí, sdělila kontrolnímu orgánu, že na příkaz ředitele 
společnosti v těchto případech nevystavovala výdajové pokladní doklady (toto zjištění 
je v souladu s výsledky provedeného dokazování v rámci  trestního  řízení).  Výběry  
hotovostí toliko zaznamenávala v pomocném sešitě, čímž byl porušen § 6 zákona č. 
563/1991 Sb. o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, neboť „účetní jednotky“ jsou 
povinny zachycovat skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví, účetními doklady. 
V bodě 3/ citovaného protokolu ze dne 21.2.2013 kontrolní orgán vypočítává, jakých 
pochybení se dopustil ředitel společnosti a jakých samotná „společnost“, na což soud 
odkazuje. Nalézací soud ke všemu uvedenému dále konstatuje, že pokud by 
skutečně  kontrolní  orgány  vykonávaly  svou  činnost  „řádně“  a  zajímaly  se  o fyzický 
stav  pokladny,  pak  by  zjistily,  že  svědkyně  V.,  obžalovaným Ing. K.  pověřena 
pokladní,  evidovala  nejrůznější  záznamy  na  lístečcích,  v sešitě  apod.  Pokud  by 
kontrolní orgán požádal o vysvětlení, zdaleka nemusela být způsobena tak výrazná 
škoda, pokud by byla snaha zjistit, jak to ve skutečnosti s finančními prostředky obou 
poškozených společností je, jak je s nimi manipulováno, v jaké výši a zejména na co. 
Je  nesporné,  že  jednání  pokladní  svědkyně  V.,  jakož  i  účetní  nebylo  v pořádku, 
ovšem  na  jejich  činnost  je  nutno  určitým  způsobem  pohlížet    poněkud  jinak  z toho 
důvodu, že obžalovaný Ing. K. byl jejich nadřízeným, který rozhodoval o jejich svým 
způsobem  pracovní  činnosti  a  tím  spojené  odměně.  Jejich  pochybení  nelze  sice 
omlouvat současnou ekonomickou situací země, nezaměstnaností apod., ovšem na 
druhé straně nelze ani tuto skutečnost nedoceňovat, neboť většina občanů této země 
se snaží najít práci a s tím i odpovídající odměnu za vykonanou práci.  
 
K těmto  neoprávněným  výběrům  z pokladny  ke  škodě  společnosti  „SAS“  se 
velmi podrobně vyjadřovala svědkyně V., na což je možno odkázat. Na č.l. 142 se 
nachází určitá rekapitulace výběrů z pokladny obžalovaným, která je označena jako 
„výběry z pokladny bez dokladů Ing. M. K. – SAS“ (č.l. 142). S touto rekapitulací dále 
souvisí  přílohy,  jež  jsou  součástí  tohoto  spisu,  a  to  již  opakovaně  zmíněný  sešit 
formátu A5 včetně nejrůznějších lístečků či papírů, na kterých jsou některé poznámky 
svědkyně  V.  K některým  položkám,  kde  se  objevovalo  jméno  „L.“  byla  rovněž 
vyslechnuta svědkyně L. N..  
 
Obžalovaný Ing. K.  na str. 40 –  41 protokolu  o  hlavním  líčení  se  vyjadřoval 
k některým položkám vycházeje ze zmíněného materiálu ve spise, založeném na č.l. 
142 a poznámek v sešitě  formát  A5,  o  kterém  již  byla  rovněž  zmínka.  Obžalovaný 
Ing.  K.  bez  dalšího  konstatoval,  že  si  je  jist,  že  částku    ve  výši 50.000,-  Kč  dne 
7.12.2011 nedostal. Taktéž neobdržel částky ze dne 14.12.2011, a to 23.000,- Kč, ze 
dne 22.12.2011 ve výši 50.000,- Kč a ze dne 22.12.2011 ve výši 3.000,- Kč, kde je 
uvedeno poznámka L. K tomuto tvrzení nic bližšího na vysvětlení neuvedl s výjimkou 
snad toho, že v době, kdy mělo dojít k převzetí předmětných částek, nebyly takovéto 
sázky uložené ani vsázené. Dle názoru soudu je tento argument nepříliš přesvědčivý, 
neboť  je  nerozhodné,  zda  obžalovaný  takto  zpronevěřené  převzaté  finanční 
prostředky vsadil tentýž den, v tutéž hodinu, či event. ve dnech následujících. V řadě 
případů  bylo  prokázáno,  že  peníze,  které  byly  vybrány  v hotovosti  či  za  pomocí 

pokračování 
 
48 
sp.zn. 30T 9/2013 
platební karty, byly vsázený tentýž den, avšak toto neplatilo a nemuselo platit 
absolutně.  Jak  již  bylo  opakovaně  uvedeno,  nalézací  soud  těmto  záznamům 
svědkyně  V.  věří,  vychází  z nich,  neboť  má  za  to,  že  její  výpověď  je  věrohodná. 
K částce ze dne 13.1.2012 „profi kredit“ - 15.000,- Kč K. uvedl, že tuto částku osobně 
převzal, avšak předal ji do trezoru. Pokud by tomu tak bylo, rozhodně se tato částka 
nenachází v poznámkách  svědkyně  V.  Nepřevzal  dne  2.11.2011  částku  ve  výši 
5.000,-  Kč,  25.11.2011  80.000,-  Kč  a  taktéž  částku  3.000,-  Kč,  kde  je  uvedeno 
poznámka L. Argumentoval tím, že ve zmíněných dnech tyto částky vsázeny nebyly 
a poukazoval na určitou nelogičnost, že pokud by 25.11.2011 vybral 80.000,- Kč, pak 
by v tentýž  den  určitě  nevybíral  další  3.000,-  Kč  s poznámkou  L.  či  13.995,-  Kč 
s poznámkou zaplatí „sledge“. Obžalovaný se již v souvislosti s použitými argumenty 
opakoval  a  jak  již  uvedeno,  dle  názoru  soudu  tyto  nejsou  přesvědčivé,  resp.  jsou 
vyvrácené výpovědí svědkyně V. Ve zmíněné rekapitulaci pořízené svědkyní V. (č.l. 
142)  se  ve  velké  většině  nachází  poznámky  vztahující  se  cíleně  k osobě 
obžalovaného,  kdy  tyto  poznámky  jsou  označené  např.  „vzkaz  v pokladně,  výběry, 
K., z tržeb  apod.“.  Pokud  se  jedná  o  tři  položky  vztahující  se  k úhradě  piva  S., pak 
tato situace je obdobná, jak byla popsaná ve vztahu ke společnosti „SAK“, a proto na 
ni soud odkazuje. Poněkud netypická je hned druhá položka citované rekapitulace, 
kde je uvedeno „za nějakou pračku“ – 5.429,- Kč, k čemuž se svědkyně V. vyjádřila 
(str. 37 protokolu o hlavním líčení) tak, že obžalovaný tuto částku převzal s tím, že 
„řeší  nějakou  pračku s panem  B.“, avšak nic bližšího k tomu  nevěděla,  obžalovaný 
pouze uvedl, že to musí vyřešit, aniž by cokoliv bližšího rozvedl. Obžalovaný Ing. K. 
k této  problematice  uvedl  na  str.  39  protokolu  o  hlavním  líčení,  že  pračka  byla 
soukromá akce pro pana B., kterému pračku dovezli a tento neměl u sebe hotovost, 
proto  mu  byly  peníze  zapůjčené  a  po  návratu  je  předal  do  trezoru.  Nalézací  soud 
opětovně  navrácení  finanční  hotovosti  ve  výši  5.429,-  Kč  obžalovaným  do  trezoru 
nevěří, a to ze stejných důvodů, tak jak již bylo opakovaně uvedeno. Pokud se jedná 
o opakovanou položku „záloha na L.“, a to 3.000,- Kč, kdy se jednalo o čtyři případy, 
byla L. N. jako svědkyně v rámci dokazování u hlavního líčení vyslechnuta. Výpovědí 
jmenované  se  soud  I.  stupně  v tomto rozhodnutí zabýval na str. 25 a dál, a to se 
závěrem, dle kterého provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že by obžalovaný 
Ing.  K.  zajistil,  umožnil,  dal  pokyn  či  dělal  prostředníka  k opakovanému vydání 
z pokladny svědkyni L. N. 3.000,- Kč. Dle názoru soudu obžalovaný  využíval  všech 
možností,  které  pouze  teoreticky  připadaly  v úvahu, aby získal pro své vášnivé 
hráčství jakékoliv prostředky, se kterými mohl nekontrolovaně disponovat.  
 
 
Dle  záznamů  svědkyně  V.  (č.l.  142)  mělo  být  takto  obžalovaným 
zpronevěřeno  1.975.647,-  Kč.  Účetně  byla  zjištěna  částka  cca  o  30.000,-  Kč 
menší, resp. částka ve výši 1.945.142,- Kč. Vzhledem k tomu, že tato částka je pro 
obžalovaného příznivější, byla zjištěna řádným kontrolním postupem po předchozím 
vyhodnocení  účetních  dokladů  kontrolním  orgánem,  bude  vycházeno  z této pro 
obžalovaného částky příznivější, neboť je respektována zásada in dubio pro reo.  
 
Po vyhodnocení provedeného dokazování dospěl nalézací soud k závěru, že 
byla objektivizována způsobena škoda obžalovaným Ing. K., o které nejsou důvodné 
pochybosti. Jmenovaný protiprávním jednáním specifikovaným v bodech 1 –  4/ 
způsobil SAK Studénka, příspěvková organizace, škodu v souhrnné výši 2.686.354,- 
. Zmíněná souhrnná škoda se skládala ze škody ve výši 1.881.000,- Kč a další 
škody ve výši 2.605,-  Kč, způsobené protiprávním jednáním specifikovaným  v bodě 
1/ rozsudku. V bodě 2/ rozsudku byla  způsobena škoda ve výši 22.000,- Kč včetně 

pokračování 
 
49 
sp.zn. 30T 9/2013 
škody další ve výši 60,- Kč. Protiprávní jednání popsané v bodě 3/ mělo za následek 
způsobení  škody  ve  výši  544.325,-  Kč,  a  v bodě  4/  byla  způsobena  škoda  ve  výši 
236.364,- Kč.  
 
Protiprávním jednáním popsaným v bodech 5 –  7/  rozsudku  způsobil 
obžalovaný Ing. K.  společnosti  Sportovní  areály  Studénka,  s.r.o., souhrnnou škodu 
ve výši 3.624.361,-  Kč.  Tato  částka  se  skládala  ze  škody  ve  výši  1.648.000,-  Kč 
včetně  další  škody  ve  výši  1.380,-  Kč,  vztahující  se  k protiprávnímu jednání 
specifikovanému v bodě  5/  rozsudku.  V bodě  6/  byla  způsobena  škoda  ve  výši 
29.839,- Kč, a v bodě 7/ škoda ve výši 1.945.142,- Kč.  
 
Celkově  způsobená  škoda  protiprávním  jednáním  obžalovaného  Ing.  K. 
popsaným v bodech 1 – 7/ je tudíž 6.310.715,- Kč.  
 
Obžalovaný Ing. K.  prostřednictvím  svého  obhájce  JUDr.  Rovňáka  podal 
návrh  na  doplnění dokazování,  kdy  navrhoval  vyžádat  od  České  spořitelny 
nejméně  za  r.  2005  –  2006 výpisy z jeho  účtu,  kdy  se  jedná  o  období,  kdy  ještě 
neměl  nic  společného  se  společnostmi  „SAK“  a  „SAS“.  Obžalovaný  tvrdí,  že  měl 
vyhrát v jednom případě více než 1 mil. Kč a v dalších 400.000,- Kč. Nalézací soud 
tento návrh neakceptoval mj. proto, že protiprávní jednání mělo proběhnout nejdříve 
v bodě  7/  od  počátku  r.  2011  do  6.2.2013.  V dalších  případech  v podstatě  od 
poloviny roku 2012. S ohledem  na  zprávu  společnosti  Tipsport je evidentní, že 
obžalovaný musel k sázení  použít  i  jiné  další  prostředky  dosud  blíže  nezjištěné, 
nejen ty, jež byly objektivizovatelné v této konkrétní trestní věci ke škodě společností 
„SAK“ a „SAS“. Výpisy z účtu  jmenovaného za požadované období nemohou mít 
žádný vliv na nyní vytýkané protiprávní jednání.  
 
Dále  bylo  navrženo  vyžádat  od  Města  Studénka  zprávu,  kdo  měl  přístup  ke 
generálním  klíčům,  kdo  byl  jejich  držitelem,  jaká  byla  evidence,  event.  kdo  měl 
k těmto klíčům přístup, vše by se mělo vztahovat opětovně ke společnostem „SAK“ a 
„SAS“.  Ani  tento  návrh  nebyl  akceptován,  neboť  dle  názoru  nalézacího  soudu 
s ohledem  na  výsledky  provedeného  dokazování  by  toto  zjištění  nemohlo  mít 
absolutně žádný vliv na objektivizované protiprávní jednání obžalovaného Ing. K. Za 
celé  stíhané  období  nebylo  zjištěno,  ať  již  od  obžalovaného,  svědků  či  jakýchkoliv 
materiálů  –  důkazů  povahy  listinné,  že  by  byla  zjištěna  jakákoliv  manipulace 
s trezorem ve vztahu k těmto poškozeným společnostem, s pokladnou apod.  Nebylo 
zjištěno  žádné  násilné  vniknutí,  nebyla  zjištěna  žádná  ztráta  dalších  materiálů 
v tomto  trezoru  nacházejících  se,  nebyla  zjištěna  ztráta  či  manipulace  s finančními 
prostředky uloženými v pokladně, a to zejména z výpovědí obžalovaného a svědkyně 
V.  Zjišťování  držitelů  či  osob  disponujících,  event.  majících  přístup  ke  generálnímu 
klíči s ohledem na shora uvedené je nepotřebné.  
 
V průběhu dokazování u hlavního líčení z důvodu opatrnosti byla vyžádána od 
společnosti  Tipsport,  a.s.,  zpráva,  zda  event.  svědkyně  S.  V.  u  jmenované 
společnosti  sázela,  zda  měla  vedený  účet  atd.  (viz.  dotaz  ze  dne  12.5.2014,  č.l. 
1550). Dle sdělení dotazované společnosti jmenovaná se u společnosti Tipsport, a.s., 
působící v ČR, pouze předregistrovala ke hře internetová kurzovní sázka, a protože 
registraci  na  pobočce  v ČR  nikdy  nedokončila,  nemohla  uzavírat  sázky  v jejich 
internetové  aplikaci.  Provedeným  dokazováním  nebyly  zjištěné  žádné  konkrétní 
poznatky  svědčící  pro  závěr,  že  svědkyně  V.  sází  u  společnosti  Tipsport,  a.s., 

pokračování 
 
50 
sp.zn. 30T 9/2013 
působící v ČR, event. že by tato byla aktivní hráčkou u obdobné společnosti působící 
v SR. Svědkyně V. se zmínila o investování několika málo eur ve své výpovědi, což 
vysvětlila a zdůvodnila. Jakékoliv další konkrétnější poznatky o jejich sázení či event. 
o disponování s finančními  prostředky  poškozených  společností  v jakémkoliv  směru 
zjištěné nebyly. Sám obžalovaný, který v podstatě s V. byl v denním kontaktu, neměl 
za  celou  dobu  jejího  působení  ať  již  v roli  barmanky  či  pokladní  poškozených 
společností jakékoliv indicie o tom, že by tato zpronevěřovala finanční prostředky ke 
škodě  poškozených  společností  za  účelem  jakéhokoliv  sázení.    Z tohoto pohledu 
nebylo  učiněno  žádné  trestní  oznámení  na  jmenovanou,  žádná  výtka,  propuštění 
z práce apod. Dle názoru soudu návrhy na doplnění dokazování směřují jen a pouze 
k neobjektivním  průtahům,  které  nemohou  mít  vliv  na  objektivizovaný  skutkový  děj 
včetně trestní odpovědnosti obžalovaného Ing. K.  
 
K problematice rozsahu dokazování je nutno dále akcentovat, že v § 2 odst. 5, 
6 tr.ř. zákon nestanoví žádná pravidla jak pro míru důkazů potřebných k prokázání 
určité  skutečnosti, tak  stanovící  relativní  váhu  určitých  druhů  či  typů  důkazů.  Soud 
v každé fázi řízení zvažuje, které důkazy je třeba provést, příp. zda a nakolik se jeví 
nezbytným dosavadní stav dokazování doplnit. S přihlédnutím  k obsahu již 
provedených důkazů tedy posuzuje, nakolik se jeví např. návrhy stran na doplnění 
dokazování  důvodnými  (potřebnými)  a  které  mají  naopak  z hlediska  zjišťování 
skutkového stavu věci jen okrajový, nepodstatný význam. Shromážděné důkazy soud 
hodnotí  podle  vnitřního  přesvědčení  založeného  na  pečlivém  uvážení  všech 
okolností  případu  jednotlivě  i  v jejich souhrnu.  Rozhodnutí o rozsahu dokazování 
spadá do výlučné  kompetence soudu. Účelem dokazování v trestním řízení je zjistit 
skutkový  stav  věci,  o  němž  nejsou  důvodné  pochybnosti,  a  to  v rozsahu, který je 
nezbytný pro rozhodnutí (touto problematikou se zabýval i Nejvyšší soud ČR (sp.zn. 
3 Tdo 1339/2010).  
 
Objektivizovaný  skutkový  děj  může  být  následně  předmětem  právního 
posouzení.  
 
Protiprávní jednání obžalovaného Ing. M. K.  byla kvalifikováno nalézacím 
soudem jako zvlášť závažný zločin zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 5 písm. 
a) tr. zákoníku, 
neboť  bylo  prokázáno,  že  tento  si  přisvojil  cizí  věc,  která  mu  byla 
svěřena, a způsobil tak na cizím majetku škodu velkého rozsahu.  
 
Objektem  trestného  činu  zpronevěry  je  vlastnictví  věcí  nebo  obdobné 
majetkové právo k jiné  majetkové  hodnotě.  Právo  vlastnit  věc,  potažmo  majetek,  je 
jedním ze základních lidských práv. Předmětem  útoku  je  cizí  věc  nebo  jiná 
majetková hodnota, která byla pachateli svěřena. Objektivní stránka spočívá za a) 
v přisvojení cizí věci nebo jiné majetkové hodnoty, která mu byla svěřena, a zároveň 
tím,  za  b)  způsobení  na  cizím  majetku škody nikoliv nepatrné. Podle § 134 tr. 
zákoníku se věcí rozumí i ovladatelná přírodní síla. Ustanovení o věcech se vztahují i 
na živá zvířata, zpracované oddělené části lidského těla, peněžní prostředky na účtu 
a cenné papíry, nevyplývá-li z jednotlivých ustanovení trestního zákona něco jiného. 
Za cizí věc  se rozumí věc, jež nenáleží pachateli buď vůbec nebo nenáleží jen jemu 
a kterou pachatel nemá ve své dispozici. Za cizí věc se tradičně považují  zejména 
cizí hotové peníze, ale i peněžní prostředky na účtu. Z hlediska odlišení od trestného 
činu krádeže a trestného činu podvodu je u trestného činu zpronevěry podstatné, že 
musí jít o cizí peněžní prostředky na účtu  svěřené pachateli. Cizí věc je svěřena 

pokračování 
 
51 
sp.zn. 30T 9/2013 
pachateli, jestliže je mu odevzdána do faktické moci (do držení nebo do dispozice) 
zpravidla s tím, aby s věcí nakládal určitým způsobem. Skutková podstata trestného 
činu  zpronevěry  nevyžaduje,  aby  osoba,  která  věc  pachateli  svěřila,  byla  jejím 
vlastníkem.  Akcentovat  rovněž  je  nutno  stanovisko,  dle  kterého v oblasti  pracovně 
právních vztahů není předpokladem trestní odpovědnosti za zpronevěru podle § 206 
tr.ř. zákoníku existence dohody o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, 
ale  jednání  spočívající  v úmyslném  přisvojení  si  cizí  svěřené  věci  a  vznik škody. 
Dohoda  o  tzv.  hmotné  odpovědnosti  předurčuje  režim,  kterým  bude  posuzována 
případná  odpovědnost  za  škodu.  Pachatel  si  přisvojí  cizí  věc, která mu byla 
svěřena, jestliže s věcí naloží v rozporu s účelem, k němuž mu byla cizí věc dána do 
opatrování  nebo  do  dispozice,  a  to  způsobem,  který  maří  základní  účel  svěření.  
Přisvojení  je tedy takové nakládání pachatele s věcí,  které  má  trvale  vyloučit 
svěřitele  z dispozice s věcí.  Přisvojením  takové  věci  se  nerozumí  získání  věci  do 
vlastnictví,  neboť  trestným  činem  nelze  nabýt  vlastnického  práva,  nýbrž  získání 
možnosti neomezené dispozice s věcí,  není  však  rozhodné,  jak  poté  pachatel 
s přisvojenou  věcí,  jež  mu  byla  svěřena,  skutečně  nakládá.  U  trestného  činu 
zpronevěry  je  způsobenou  škodou  celá  skutečná  hodnota  zpronevěřené  věci. 
Škodou velkého rozsahu se  rozumí  škoda  ve  výši  nejméně  5.000.000,-  Kč,  což 
vyplývá z ustanovení  §  138  odst.  1  tr.  zákoníku.  Co  se  týče  subjektivní stránky
v základní skutkové podstatě se vyžaduje úmysl, avšak ke způsobení škody velkého 
rozsahu, resp. k následku  postačí  zavinění  ve  smyslu  nedbalosti.  Závěrem  těchto 
teoreticko právních úvah je nutno akcentovat, že pokud úmysl pachatele vrátit 
peníze
  je  závislý na budoucí nejisté události, k níž  může,  ale  také  nemusí  dojít, 
pak jedná s vědomím,  že  svým  jednáním  chce  či  může  porušit  zájem  chráněný 
zákonem v ustanovení  §  206  tr.ř.  Za  této  situace  pozdější    vrácení  peněz  je  třeba 
posuzovat jako náhradu škody způsobené trestným činem (R 54/1967 II).  
 
V tomto konkrétním případě vzal soud I. stupně za prokázáno, že obžalovaný Ing. 
M. K.  
si  přisvojil  prostředky  na  bankovních  účtech  a  v pokladně  poškozených 
společností  „SAK“  a  „SAS“,  svěřené  mu  jako  řediteli  příspěvkové  organizace  a 
jednateli  společnosti  s ručením  omezeným,  a  způsobil  tak  na  majetku  těchto 
společností  ve  svém  souhrnnu  protiprávním  jednáním  popsaným  v bodech 1 –  7/ 
celkovou škodu ve výši 6.310.715,-  Kč.  Po  získání  finančních  prostředků 
obžalovaným do svých dispozic tento je v podstatě  obratem  vsadil  u  společnosti 
Tipsport, a.s., čímž se zbavil jejich možnosti vrátit, tyto prostředky zpronevěřil, čímž 
způsobil zmíněnou škodu. Popsaným vsázením se obžalovaný zbavil možnosti tyto 
prostředky  vrátit,  neboť  je  nesporné,  že  případná  výhra  v sázce je nahodilá a je 
nezávislá  na  jeho  vůli. Jak již bylo uvedeno, v případě,  kdy  byly  nějaké prostředky 
vrácené  na bankovní  účet, došlo  k tomu  až  po dokonání  činu,  neboť peníze,  které 
získal, v podstatě  obratem  zcizil,  vložil  na  svůj  sázkový  účet,  a  tudíž  i  tyto  je  nutno 
zohlednit  ve  způsobené  škodě.  Zmíněné  vrátky  mohou  a  mají  vliv  pouze  na  výši 
způsobené škody, když je rozhodováno v rámci adhézního řízení. Obžalovaný Ing. K. 
jednal  se  znalostí  věci,  dle  názoru  soudu  se  jednalo  o  úmysl  přímý  (§ 15 odst. 1 
písm. a/ tr. zákoníku),
  neboť  tento  věděl,  že  prostředky  na  účtech  a  v pokladnách 
poškozených jsou pro něj prostředky cizími a nakládání s těmito prostředky mu bylo 
svěřeno  jako  řediteli  a  jednateli  společnosti  s jasně  danými  pravidly,  pokyny,  jak 
s těmito nakládat, přičemž tento s nimi nakládal jako s vlastními, což bylo v hrubém 
rozporu s účelem,  k němuž  mu  byly  svěřené.  Zločin  zpronevěry  byl  dokonán 
připsáním  peněz  na  konkrétní  sázku,  díky  čemuž  se  zbavil  možností  s těmito 
disponovat, tzn. že je užil jako vlastní. K okolnosti přitěžující nebo k okolnosti, která 

pokračování 
 
52 
sp.zn. 30T 9/2013 
podmiňuje použití vyšší trestní sazby dle § 17 tr. zákoníku se přihlédne a) jde-li o 
těžší následek i tehdy, zavinil-li jej pachatel z nedbalosti, vyjímaje případy, že trestní 
zákon  vyžaduje  i  zde  zavinění  úmyslné,  nebo  b)  jde-li o jinou skutečnost,  i  tehdy, 
jestliže  o  ní  pachatel  nevěděl,  ač  o  ní  vzhledem  k okolnostem a svým osobním 
poměrům vědět měl a mohl, vyjímaje případy, kdy trestní zákon vyžaduje, aby o ní 
pachatel  věděl.  Trestný  čin  je  spáchán  z nedbalosti,  jestliže  pachatel  a)  věděl,  že 
může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný 
takovým zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo 
ohrožení nezpůsobí (§ 16 odst. 1 písm. a/ tr. zákoníku), nebo b) nevěděl, že svým 
jednáním  může  takové  porušení  nebo  ohrožení  způsobit,  ač  o  tom  vzhledem 
k okolnostem a ke svým osobním poměrům vědět měl a mohl (§ 16 odst. 1 písm. b/ 
tr.  zákoníku).    Soud  I.  stupně  v této souvislosti považuje za nutné akcentovat, že 
s ohledem na způsob provedení je možno učinit závěr, že zavinění u  obžalovaného 
Ing. K. ve vztahu ke kvalifikované skutkové podstatě bylo naplněno ve formě vědomé 
nedbalosti podle § 16 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.  Příčinná  souvislost  mezi 
jednáním a následkem dle názoru soudu nebyla ničím přerušena. 
 
K osobě obžalovaného Ing. K. bylo zjištěno, že tento se narodil 11.5.1979, je 
absolventem VŠB Ekonomické fakulty Ostrava, v době  rozhodování  byl  bez 
zaměstnání, je rozvedený, otcem jedné nezletilé dcery. Majetkovým poměrům byla 
věnována  speciální  pozornost  orgány  činnými  v přípravném  řízení,  kdy  bylo 
provedeno poměrně rozsáhlé finanční šetření, jež je obsahem přílohy č. 2. V katastru 
nemovitostí k obžalovanému nejsou evidovaná žádná vlastnická práva 
k nemovitostem. Obžalovaný nevlastní žádné obchodní podíly v obchodních 
společnostech, není majitelem cenných papírů, vlastní osobní motorové vozidlo Ford 
Eskort, rok výroby 1990. Pozornost byla rovněž věnována pojišťovacím ústavům, zda 
jmenovaný u těchto pojistil nějaké nemovitosti či věci movité, kdy v této oblasti bylo 
zjištěno,  že  u  pojišťovny  České  spořitelny,  a.s.,  od  1.6.2009  platí  ročné  pojistné 
v rámci komplexního pojištění pro účastníky penzijního připojištění ve výši 2.700,- Kč. 
Od  1.3.2010  má  uzavřeno  „Flexi  životní  pojištění“  s měsíčním pojistným 450,-  Kč. 
Další shodné životní pojištění má sjednáno od 1.6.2012 s měsíčním pojistným 770,- 
Kč.  U  České  pojišťovny,  a.s.,  má  uzavřené  komplexní  rizikové  životní  pojištění 
Multirisk s měsíčním  pojistným  od  1.7.2011  ve  výši  566,-  Kč.  Od  1.7.2011  má 
uzavřeno  rodinné  úrazové  pojištění  Mozaika  s ročním  pojistným  19.176,-  Kč.  U 
České  podnikatelské  pojišťovny  bylo  placeno  pojistné  ve  vztahu  ke  dvěma 
motorovým vozidlům. U Kooperativa pojišťovna, a.s., má uzavřeno univerzální životní 
pojištění  Perspektiva od 1.3.2010 s ročním  pojistným  40.500,-  Kč.  Pracovní 
hodnocení obžalovaného vyhotoveného starostou Města Studénka (č.l. 1019 – 1020) 
rekapituluje jeho pracovní zařazení s tím, že po rozhodnutí orgánu města o sloučení 
činností  na  úseku  provozování  sportovních  zařízení  a  kulturních  činností,  jež  pro 
město  zajišťovaly  dva  právní  subjekty,  byl  jmenován  do funkce  ředitele organizace 
„SAK“.  Jeho  hlavními  úkoly  kromě  zajištění  běžného  provozu  byla  stabilizace 
organizace  po  převzetí  činnosti,  zde  však  byly  zjištěné  nedostatky,  zejména 
v systémové  činnosti  a  organizaci  práce.  Z počátku  si  jmenovaný  vůči  zřizovateli 
stnaovené úkoly plnil, případné nedostatky odstraňoval operativně. Později však byly 
v jeho  činnosti  zaznamenány  vážnější  nedostatky,  kdy  si  své  povinnosti neplnil 
důsledně  a  beze  zbytku.  Na  základě  poznatků  zjištěných  v souvislosti 
s hospodařením  společností  byl  6.2.2013  radou  Města  Studénky  s okamžitou 
platností odvolán z funkce  jednatele  společnosti  Sportovní  areály  Studénka,  s.r.o.,  i 
ředitele  organizace  SAK  Studénka,  příspěvková  organizace,  a  následně  s ním byl 

pokračování 
 
53 
sp.zn. 30T 9/2013 
ukončen  pracovní  poměr.  Zmíněné  pracovní  hodnocení  je  možno  spíše  vyhodnotit 
jako negativní, pak je otázkou, proč byl tento takřka pravidelně kromě své odměny za 
práci „odměňován“ i mimořádnými odměnami ve výši cca měsíčně 28.000,- Kč tak, 
jak na to bylo poukazováno v jiné  části  odůvodnění  tohoto  rozhodnutí.  Z opisu RT 
bylo  zjištěno,  že  obžalovaný  doposud  nemá  žádný  záznam.  V místě  bydliště 
v posledních pěti letech pro přestupek řešen nebyl, bližší údaje zjištěné nebyly.  
 
Při  ukládání  trestu    soud je povinen vyjít z ustanovení  § 38 tr. zákoníku. 
Z důvodu  přiměřenosti  trestní  sankce,  tj.  proporcionality  mezi  zájmem  na  ochraně 
společnosti před pachatelem trestného činu a zásahem do základních práv pachatele 
způsobených  uloženou  sankcí  je  nutno  přihlédnout  k povaze a závažnosti 
spáchaného  trestného  činu  a  poměrům  pachatele,  neboť  jen  přiměřená  trestní 
sankce  může  splnit  svůj  účel  a  být  pachatelem  a  společností  pociťována  jako 
spravedlivá. Povahu a  závažnost  spáchaného  trestného  činu  blíže  určují  hlediska, 
která jsou demonstrativně vypočtena v ustanovení  § 39 odst. 2 tr. zákoníku, patří 
k nim především objektivní znaky blíže charakterizující spáchaný trestný čin (význam 
chráněného  zájmu,  který  byl  činem  dotčen,  způsob  provedení  a  jeho  následky, 
okolnosti, za jakých byl čin spáchán), intenzita subjektivního vztahu pachatele k činu 
(míra jeho zavinění, jeho pohnutka, záměr, cíl) a osoba pachatele. Druhým limitem 
přiměřenosti trestu stanoveným v § 38 odst. 1 tr. zákoníku jsou poměry pachatele. 
Poměry  pachatele  jsou  okolnosti  charakterizující  osobu  pachatele  a  ovlivňující 
citelnost uloženého trestu. Jde o osobní, rodinné, majetkové a jiné poměry pachatele 
(§ 39 odst. 1 tr. zákoníku). Rozhodující je jejich  existence nikoliv v době  činu,  ale 
v době  ukládání    trestu.  Dle  ustanovení  § 38 odst. 2 tr. zákoníku trestní sankci je 
nutno ukládat s přihlédnutím  k povaze  a  závažnosti  spáchaného  trestného  činu  a 
poměrům  pachatele,  a  tam,  kde  postačí  uložení  trestní  sankce  pachatele  méně 
postihující, nesmí být uložena trestní sankce pro pachatele citelnější. Při stanovení 
druhu  trestu  a  jeho  výměry  soud  rovněž  musí  přihlédnout  k polehčujícím  a 
přitěžujícím okolnostem (§§ 41, 42 tr. zákoníku), k době, která uplynula od spáchání 
trestného činu, příp.  změně situace a k délce trestního řízení, trvalo-li nepřiměřeně 
dlouhou dobu.  
 
 
Jako  okolnost  polehčující  byl  vyhodnocen  dosud  řádně  vedený  občanský 
život (§ 41 písm. o/ tr. zákoníku), což vyplývá z opisu RT, jakož i ze zprávy o pověsti. 
Jmenovaný  se  dosud  nedostal  do  vážnějšího  střetu  se  zákonem.  K  okolnostem 
přitěžujícím uvedeným v § 42 tr. zákoníku soud přihlédl zejména k těmto: Spáchání 
trestného  činu  s rozmyslem  a  po  předchozím  uvážení  (§  42 písm.  a/ tr.  zákoníku), 
spáchání  trestného  činu  využívaje  něčí  závislosti  a  podřízenosti  (§  42  písm.  d/  tr. 
zákoníku), nalézací soud má zejména na mysli  vztah obžalovaného k svědkyni V., 
spáchání  trestného  činu  zneužívaje  svého  zaměstnání,  postavení  a  funkce  (§  42 
písm. f/ tr. zákoníku), pokračování v trestné činnosti po delší dobu (§ 42 písm. m/ tr. 
zákoníku).  
 
Za  zvlášť  závažný  zločin  zpronevěry  podle  §  206  odst.  5  tr.  zákoníku  bylo 
možno  uložit  trest  odnětí  svobody  v rozpětí  5  –  10 let. Vzhledem ke všem 
okolnostem případu, možnostem nápravy obžalovaného, subjektivní stránce vedoucí 
ke  spáchání  trestné  činnosti,  výši  způsobené  škody,  k okolnosti  polehčující, 
k okolnostem přitěžujícím, byl tomuto ukládán trest odnětí svobody při samé spodní 
hranici zákonné trestní sazby, a to v trvání 5 let a 6 měsíců. Pro účely výkonu trestu 
byl obžalovaný zařazen do věznice s ostrahou ve smyslu ustanovení § 56 odst. 2 

pokračování 
 
54 
sp.zn. 30T 9/2013 
písm. c) tr. zákoníku. Soud I. stupně obžalovanému Ing. K. rovněž uložil trest zákazu 
činnosti  spočívající  v zákazu výkonu funkce statutárního  orgánu  či  člena 
statutárního orgánu, obchodních společností a družstev na dobu 8 let. Jmenovaný se 
totiž dopustil vytýkaného jednání i jako jednatel obchodní společnosti. Zmíněný trest 
zákazu činnosti byl ukládán při horní hranici zákonné trestní sazby (1 – 10 let).  
 
Podle § 43 odst. 3 tr.ř. poškozený, který má podle zákona proti obviněnému, 
posléze  obžalovanému  nárok  na  náhradu  škody,  jenž  mu  trestným  činem  byla 
způsobena,  je  oprávně  také  navrhnout,  aby  soud  v odsuzujícím rozsudku uložil 
obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu nebo 
vydat  bezdůvodné  obohacení,  které  na  jeho  úkor  trestným  činem  získal.  Aby  soud 
mohl rozhodnout v adhézním  řízení,  musí  poškozený  svůj  nárok  na  náhradu  škody 
uplatnit,  neboť  bez  návrhu  nemůže  o  náhradě  škody  nalézací  soud  rozhodnout. 
Nárok  na  náhradu  škody  je  třeba  uplatnit  způsobem  a  formou,  které  nevzbuzují 
pochybnosti, že poškozený skutečně náhradu požaduje. Nárok je nutno uplatnit vůči 
určité  osobě  včas,  tj.  nejpozději  v hlavním  líčení  před  zahájením  dokazování,  tzn. 
dříve,  než  soud  započne  provádět  důkazy.  Nárok  je  nutno  uplatnit  řádně, tzn. 
uvedením  údajů,  z nichž  je  patrný  důvod  a  alespoň  minimální  výše  nároků  na 
náhradu škody. Výši škody uvedenou řádně a včas je pak možno v průběhu dalšího 
řízení  měnit.  Předpoklady  vzniku  odpovědnosti  za  způsobenou  škodu  tvoří  jednak 
porušení právních povinností (protiprávní úkon), jednak vzniklá škoda, dále příčinná 
souvislost  mezi  protiprávním  úkonem  a  vzniklou  škodou,  někdy  také  zavinění  ve 
formě úmyslu či nedbalosti. Odpovědnost za způsobenou škodu se tedy neodvíjí od 
právního posouzení (kvalifikace) jednání pachatele. V posuzovaném  případě  je 
nepochybné, že protiprávnost úkonu byla založena jednáním obžalovaného 
popsaném  ve  skutkové  části  výroku tohoto rozhodnutí. Aby obžalovaný Ing. K.  byl 
odpovědný za škodu ve smyslu občanského práva, je nezbytné, aby protiprávní úkon 
škodu  skutečně  způsobil,  aby  mezi  protiprávním  úkonem  obžalovaného  na  straně 
jedné  a  škodou  na  straně  druhé  existoval  již  zmíněný  vztah  příčiny  a  následku 
(příčinná  souvislost).  V občanském  právu  se  uplatňuje  teorie  tzv.  adekvátní 
příčinnosti, což znamená, že odpovědnost za škodu je dána tehdy, jestli škoda podle 
obecné  povahy,  obvyklého  chodu  věcí  a  zkušeností  je  adekvátním  důsledkem 
protiprávního úkonu.  
 
 
Obě  poškozené  společnosti  zastupovala  zmocněnkyně  JUDr.  N., kdy 
jmenovaná  přehledně  a  přezkoumatelně  vyčíslila  škodu  ve  vztahu  k oběma 
subjektům (č.l. 1029, 1455). U hlavního líčení zmíněný nárok byl dále specifikován 
tak,  že  poškozená  společnost  Sportovní areály Studénka. s.r.o. „v likvidaci“ se 
připojuje s nárokem na náhradu škody ve výši 2.878.361,- Kč (č.l. 1499, 1504). 
Poškozená  společnost  SAK  Studénka,  příspěvková  organizace,  se  připojuje 
s částkou ve výši 2.750.822,- Kč (č.l. 1501, 1504).  
 
 
Ve vztahu k poškozené  společnosti  „SAS“ (body 5 –  7)  byla provedeným 
dokazováním objektivizována škoda z trestně  právního  hlediska  na  částku 
3.624.361,- Kč (tak, jak je rozepsáno shora), přičemž poškozená společnost od této 
částky odečetla vklady, resp. vrátky ve výši 100.000,- Kč, 643.000,- Kč, 3.000,- Kč, 
čímž dospějeme k částce ve výši 2.878.361,- Kč, kterou po obžalovaném požaduje.  
 
 
Ve vztahu k poškozené  společnosti  „SAK“ byla v bodech 1 –  4/ 
objektivizována škoda na základě provedeného dokazování ve výši 2.686.354,- Kč, a 

pokračování 
 
55 
sp.zn. 30T 9/2013 
proto  touto  částkou  byl  obžalovaný  Ing.  K.  zavázán k zaplacení poškozené 
společnosti.  Vzhledem k tomu,  že  škoda  oběma  poškozený  společnostem  vznikla 
v přímé  příčinné  souvislosti  s protiprávním jednáním obžalovaného Ing. M. K., byl 
tento zavázán ve smyslu ustanovení § 228 odst. 1 tr.ř. k zaplacení shora zmíněných 
částek.  
 
 
Poškozený  společnost  „SAK“  byla se zbytkem  svého nároku na náhradu 
škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.  
 
 
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí  j e  možno podat odvolání do 8 dnů ode dne 
doručení  jeho  písemného  vyhotovení  prostřednictvím  podepsaného 
soudu k Vrchnímu soudu v Olomouci.  
 
 
Rozsudek  může  odvoláním  napadnout  státní  zástupce  pro 
nesprávnost kteréhokoliv výroku a obžalovaný pro nesprávnost 
výroku, který se ho přímo dotýká. Poškozený pro nesprávnost výroku 
o náhradě škody. 
 
 
Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho 
výroku,  může  jej  napadat  také  proto,  že  takový  výrok  učiněn  nebyl, 
jakož i  pro  porušení  ustanovení    o  řízení  předcházejícím  rozsudku, 
jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že 
chybí.  
 
 
Odvolání  musí  být  ve  lhůtě  do  8  dnů  od  doručení  opisu  rozsudku 
odůvodněno  tak,  aby  bylo  patrno,  ve  kterých  výrocích  je rozsudek 
napadán  a  jaké  vady  jsou  vytýkány  rozsudku  nebo  řízení,  které 
rozsudku předcházelo.  
 
 
Státní  zástupce  je  povinen  v  odvolání  uvést,  zda  je  podává,  byť                 
i  z části, ve prospěch nebo neprospěch obžalovaného. 
 
 
                        V Ostravě dne 20.6.2014 
 
 
 
Za správnost vyhotovení:                                                   JUDr. Miroslav Mucha, v.r. 
Marie Kubinová                                                                          předseda senátu