Číslo jednací: 67Tmo 1/2014 -
U S N E S E N Í
Městský soud v Praze jako soud pro mládež projednal v neveřejném zasedání
konaném dne 15. ledna 2014
odvolání ml. obžalovaného M. K . , nar. xxx proti
rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 30. října 2013, sp. zn. 3Tm 8/2013, a
rozhodl t a k t o :
Podle § 258 odst. 1 písm. a), b), c) tr. řádu se napadený rozsudek
z r u š u j e
v celém rozsahu ve své odsuzující části a podle § 259 odst. 1 tr. řádu se věc
v r a c í soudu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí.
Jinak zůstává napadený rozsudek nezměněn (v části zprošťující).
O d ů v o d n ě n í
Napadeným rozsudkem obvodního soudu byl ml. obžalovaný M. K. uznán
vinným proviněním nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a
psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se podle
skutkových zjištění nalézacího soudu dopustil tím, že od začátku roku 2012 do
začátku listopadu 2012 v Praze xxx v lokalitě sídliště xxx, mezi panelovými domy,
dále v ulici U., v pěti případech nabízel ke kouření cigaretu marihuany Martinu V.,
nar. xxx, kdy tento pokaždé jeho nabídku akceptoval, a v dalších deseti případech
prodal výše uvedenému Martinu V. marihuanu neupřesněného množství vždy za
cenu 100,- Kč, přičemž konopí je uvedeno v příloze 3 zákona č. 167/ 1998 Sb., o
návykových látkách, v platném znění, jako omamná látka zařazená do seznamu IV
podle Jednotné úmluvy o omamných látkách, jejíž hlavní psychoaktivní složkou
delta-9-tetrahydrokanabinol, který je uveden v příloze č. 5 zákona 167/1998 Sb., o
návykových látkách, v platném znění, jako psychotropní látka zařazená do seznamu
II podle Úmluvy o psychotropních látkách. Za to byl odsouzen podle § 283 odst. l tr.
zákoníku za použití § 31 odst. l zák. č. 218/2003 Sb. k trestnímu opatření v trvání
šesti měsíců odnětí svobody a současně podle § 33 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb. byl
výkon tohoto trestního opatření podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání
jednoho roku.
pokračování
2
67Tmo 1/2014
Citovaným rozsudkem byl obžalovaný mladistvý též podle § 226 písm. a) tr.
řádu zproštěn obžaloby pro skutky, že :
1. od přesně nezjištěné doby druhé poloviny roku 2011 do září 2012 v Praze xxx,
mezi panelovými domy, ve třech případech nabídl cigaretu marihuany Nikolu S.,
nar. xxx, kdy tento nabídku neakceptoval,
2. v průběhu měsíce září 2012 v Praze xxx, mezi panelovými domy, v pěti případech
opakovaně nabízel ke kouření cigaretu marihuany Petru M., nar. xxx, kdy tento
nabídku využil,
neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obžalovaný stíhán.
Proti tomuto rozsudku podal v zákonné lhůtě, tedy řádně a včas, obžalovaný
mladistvý prostřednictvím své obhájkyně odvolání do výroku o vině a do výroku
o trestu, resp. trestního opatření. Ve svém odvolání soudu I. stupně vytýká, že řízení
ve věci je stiženo podstatnou vadou, která ve svém důsledku měla zásadní vliv na
správnost a zákonnost napadeného rozhodnutí, přičemž ta spočívá v tom, že
v rozporu se stanovenými podmínkami § 211 odst. 2 písm. a) tr. řádu byla přečtena
svědecká výpověď svědka Martina V., která je klíčovým a v podstatě jediným
důkazem v odsuzující části rozsudku. To vše bylo provedeno, aniž by pro tento
procesní postup, tedy přečtení výpovědi svědka, byly splněny zákonné náležitosti.
Odvolatel se domnívá, že pouhá skutečnost, že se jmenovaný nedostavil k hlavnímu
líčení či nepřebíral korespondenci a předvolání, není dostatečným podkladem pro
postup, který je v rozporu se základními zásadami trestního řízení jako je např.
zásada ústnosti a zásada bezprostřednosti. Lze předpokládat, že právě v řízení proti
mladistvému mají být zvláště pečlivě dodržovány všechny zákonné normy, které
upravují právo na obhajobu. S ohledem na tato fakta a též proto, že nalézací soud,
který osobně svědka nevyslechl, nemohl tak dobře vnímat všechny nuance jeho
výpovědi a v důsledku toho došlo i k nesprávnému zjištění skutkového stavu věci,
rozhodl na základě takto provedeného nedostatečného dokazování a mladistvý
obžalovaný byl uznán vinným a bylo mu uloženo velmi citelné trestní opatření,
proto obžalovaný mladistvý navrhuje, aby byl obžaloby zproštěn po zrušení
rozsudku v odsuzující části, a to v plném rozsahu.
Městský soud v Praze jako soud odvolací podle § 254 odst. 1 tr. řádu
přezkoumal zákonnost a odůvodněnost všech výroků napadeného rozsudku, proti
nimž bylo podáno odvolání i správnost postupu řízení, které napadenému rozsudku
předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad. K vadám, které nebyly odvoláním
vytýkány, by odvolací soud přihlédl, jen pokud by měly vliv na správnost výroků,
proti nimž bylo podáno odvolání a poté dospěl zdejší soud k závěru, že odvolání
obžalovaného je zcela důvodné.
pokračování
3
67Tmo 1/2014
Městský soud musí konstatovat, že v řízení před soudem I. stupně skutečně
došlo k podstatným vadám, které mohly mít vliv na správnost a zákonnost
napadeného rozsudku, když byla porušena ustanovení, jimiž se má zabezpečit
zejména objasnění věci a právo obhajoby, přičemž tyto vady mohly mít vliv na
správnost a zákonnost přezkoumávané části rozsudku. Taktéž v důsledku tohoto
nesprávného postupu nalézací soud učinil spíše nejasná a neúplná skutková zjištění,
nevypořádal se se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí a současně jsou
zde na místě pochybnosti o správnosti dosavadních skutkových zjištění a k objasnění
věci je třeba důkazy, zejména svědeckou výpověď svědka V., opakovat,resp. provést
znovu,ale procesním způsobem osobní výpovědí svědka a případně provést další
důkazy, zejména k otázce věrohodnosti tohoto svědka a provádění těchto důkazů
před odvolacím soudem by znamenalo nahrazovat činnost soudu I. stupně.
Ve smyslu ustanovení § 211 odst. 2 písm. a) tr. řádu lze protokol o výpovědi
svědka přečíst též tehdy, byl-li výslech proveden způsobem odpovídajícím
ustanovení tohoto zákona a taková osoba (myšleno svědek) zemřela nebo se stala
nezvěstnou, pro dlouhodobý pobyt v cizině nedosažitelnou nebo onemocněla
chorobou, která natrvalo nebo po dohlednou dobu znemožňuje její výslech.
V daném případě je třeba uvést, že svědecká výpověď svědka Martina V. je,
jak již vyplývá ze skutku, kterým byl obžalovaný uznán vinným, klíčovým a
v podstatě jediným důkazem v otázce viny či neviny mladistvého obžalovaného. Je
též pravdou, že na čl. 51 spisového materiálu je založen protokol o výslechu svědka
Martina V., který byl proveden za přítomnosti obhájkyně a i jinak správným
zákonným způsobem, čímž byly splněny podmínky § 211 odst. 2 v části uvozovací
věty. Ze spisového materiálu však vyplynulo, že na první nařízené hlavní líčení
uvedený svědek nebyl soudem vůbec předvoláván a poté co obě strany trvaly na
jeho osobní účasti, byl na další líčení předvoláván ze dvou adres, a to adresy v xxx a
z adresy xxx, přičemž z adresy v xxx bylo zjištěno, že se tam nezdržuje, že je
odstěhován a z druhé adresy bylo zjištěno, že předvolání nepřebral. Vzhledem
k neúčasti jmenovaného svědka bylo druhé hlavní líčení dne 11.9.2013 odročeno na
30.10.2013 a svědek byl opět ze zcela stejným výsledkem předvolán z obou
uvedených adres s tím, že znovu bylo uvedeno, že z jedné je odstěhován a z druhé si
nepřevzal korespondenci. Taktéž byly příslušné orgány Policie ČR požádány o
předvedení tohoto svědka, tedy orgány Policie ČR Místní odd. Makovice pro adresu
ve Kbelích a Místního odd. Libeň pro adresu na Praze 8 na toto třetí hlavní líčení,
přičemž v obou případech bylo orgány policie konstatováno, že jmenovaný nebyl
zastižen, nepodařilo se dostat do domu, kontaktovat jmenovaného, který není
uveden ani na zvoncích, a proto nebylo žádosti o předvedení orgány Policie ČR
vyhověno. Současně obvodní soud zjistil z evidence vězňů, že se svědek nenachází
ve výkonu vazby či trestu odnětí svobody a že kromě adresy na xxx, žádnou jinou
adresu hlášenu nemá. Poté se obvodní soud spokojil s těmito náležitostmi a i přesto,
že souhlas se čtením této svědecké výpovědi dalo pouze státní zastupitelství nikoliv
pokračování
4
67Tmo 1/2014
strana mladistvého obžalovaného tuto svědeckou výpověď přečetl a provedl jako
důkaz a ve věci rozhodl napadeným citovaným rozsudkem.
Zdejší odvolací soud po pečlivém prostudování a revizi předloženého
spisového materiálu dospěl k závěru, že skutečně tak, jak je uvedeno v odvolání
obžalovaného je postup Obvodního soudu pro Prahu 8 nedostatečný, v rozporu se
zásadami trestního řízení a s platnou právní úpravou, zejména zásadami ústnosti
a bezprostřednosti, byl učiněn tak, že nebyly řádně zjištěny všechny potřebné
skutkové okolnosti, bylo narušeno právo obžalovaného na jeho řádnou obhajobu, na
právo klást svědkovi doplňující otázky a podobně a na základě špatně a předčasně
učiněných skutkových závěrů, bylo ve věci vydáno nesprávné rozhodnutí nalézacího
soudu v části odsuzující, přičemž jeho postup ohledně předvádění svědka a dalších
úkonů k zajištění jeho účasti u hlavního líčení se jeví jako nedostatečný a spíše
formální. Rozhodně nelze z obsahu spisového materiálu dojít k závěru, že by byly
naplněny podmínky uvedené v písm. a) v § 211 odst. 2 tr. řádu, tedy, že by bylo
nějak doloženo, že osoba svědka zemřela nebo se jinak stala nezvěstnou, což se
s ohledem na její věk dvaceti let nejeví příliš aktuální, taktéž i s ohledem na
okolnosti případu a všechny okolnosti vyplývající ze spisu z ničeho nebylo možno
dovodit, že by se snad zdržoval dlouhodobě v cizině, byl osobou nedosažitelnou a už
vůbec nebyl zjištěno žádný podklad pro informaci o onemocnění vážnou chorobou,
která by znemožňovala jeho výslech a z těchto důvodů nemohly být ani splněny
zákonné podmínky pro přečtení této svědecké výpovědi a postup obvodního soudu
byl tedy v rozporu s platnou právní úpravou.
Nad to bylo zjištěno ještě následující. Městský soud při pátrání po pobytu
svědka V., resp. ze shromážděného spisového materiálu zjistil, že na čl. 51, tedy
protokolu o výslechu svědka V., je na něho uvedeno telefonní spojení č.
xxx a na čl. 56 spisu na úředním záznamu je uvedeno další telefonní spojení na
svědka V., a to č. xxx. Prověřením těchto telefonních stanic, resp. opakovaným
zavoláním na tato telefonní čísla ze strany městského soudu byl zjištěn fakt, že
v jednom případě toto telefonní číslo neexistuje a v druhém případě, že je účastník
nedostupný. Současně však z čl. 59 tr. spisu ze záznamu o podaném vysvětlení
svědka Martina V. vyplynulo a v protokolu je uvedeno telefonní číslo na matku
svědka, a to č. xxx. Poté, když soudce zdejšího soudu matku jmenovaného na tomto
telefonním čísle kontaktoval, byla tato skutečně zastižena a sdělila, že svědek
předchozí uvedená telefonní čísla nepoužívá vzhledem k tomu, že jeden telefon
ztratil a druhý aparát mu byl odcizen, že však zašle zdejšímu soudu telefonní spojení
na syna, který se ani na adrese ve xxx ani na adrese v xxx, ze kterých se
odstěhoval,nezdržuje, ale zdržuje se na adrese xxx, kde řádně bydlí. Dále skutečně
došlo k tomu, že matka svědka zaslala z telefonního č. xxx zdejšímu soudu telefonní
spojení na Martina V., a to č. xxx, na kterém byl svědek kontaktován v ranních
hodinách v pracovní den, avšak bezúspěšně a bylo slyšet toliko vyzváněcí tón,
přičemž z tohoto důvodu byla znovu kontaktována matka svědka na telefonu č. xxx,
pokračování
5
67Tmo 1/2014
která uvedla, že číslo, které zaslala je správné, že však syn je v dopoledních hodinách
ve škole a bude komunikativní až po 14:00 hod. Skutečně téhož dne se soudci
telefonicky ozval z telefonního čísla matky xxx svědek Martin V., který potvrdil, že
bydlí na adrese xxx, kde řádně přebírá korespondenci, ale že k soudu se dostavit
nechce, protože vše vypověděl u policie, kde mu bylo sděleno, že již dále nemusí ve
věci vypovídat a potvrdil, že je též dostupný na uvedených telefonních číslech.
Z tohoto prostého operativního postupu při zajištění osoby, resp. možnosti
jejího předvolání k úkonu soudního řízení, a to na základě poznatků vyplývajících ze
spisového materiálu, který samozřejmě mohl zcela samostatně učinit i soud I.stupně,
mohl být svědek řádně předvolán či předveden a jeho osobní výslech mohl být
proveden. V dalším řízení u nalézacího soudu je tedy nutno, aby byl tento klíčový
svědek V. řádně osobně vyslechnut obvodním soudem, a to po řádném předvolání či
předvedení, přičemž nalézací soud je vázán tímto právním názorem odvolacího
soudu,přičemž osobu svědka zajistí buď sám vlastní pečlivou činností při
předvolávání svědka, které může mít různé formy a náležitosti např. i
prostřednictvím telefonu či ve spolupráci s příslušnými orgány Policie ČR, které však
budou provádět svou činnost účelně a nikoliv formálně a účelově a po provedení
osobního výslechu navrhované osoby svědka za splnění všech zákonných podmínek
trestního řízení a po případném dalším doplnění dokazování nalézací soud znovu ve
věci rozhodne způsobem, který nebude vzbuzovat žádných pochybností, bude
přesvědčivý, vysvětlující a zcela přesný.
Z těchto důvodů bylo proto rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výrokové části
tohoto usnesení a dosavadní rozsudek byl v odsuzující části v plném rozsahu zrušen
a věc vrácena obvodnímu soudu k novému projednání a rozhodnutí, přičemž v další
tedy zprošťující části zůstal napadený rozsudek nezměněn.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í další řádný opravný prostředek
přípustný.
V Praze dne 15. ledna 2014
JUDr. Petr B e n e š
v. r.
předseda senátu
Vypracoval : JUDr. Jaroslav Pytloun
Za správnost vyhotovení:
Jitka Dörflová
Document Outline